Ve zkratce: Jednoduché účetnictví je způsob vedení účetnictví podle § 13b zákona č. 563/1991 Sb. Vést ho v roce 2026 smí jen vyjmenované subjekty uvedené v § 1f zákona – zejména spolky a pobočné spolky, odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, církve a náboženské společnosti a honební společenstva – které současně nejsou plátci DPH a nepřesáhnou zákonné limity 3 000 000 Kč příjmů a majetku. Zákon z těchto limitů některé nahodilé příjmy a pohledávky vylučuje. Vedou peněžní deník a další knihy; přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích sestaví nejpozději do 6 měsíců po skončení účetního období. Podnikající OSVČ jednoduché účetnictví vést nemůže – pokud nevede podvojné účetnictví a neuplatňuje výdaje procentem nebo paušální daň, vede daňovou evidenci podle § 7b zákona o daních z příjmů.
Jednoduché účetnictví je dnes okrajovým, ale stále živým institutem. Jako obecná soustava bylo zrušeno k 1. 1. 2004 (jen některé jednotky ho dále vedly v přechodném režimu podle § 38a) a v zákoně o účetnictví pak dvanáct let chybělo; vrátilo se novelou č. 221/2015 Sb. s účinností od 1. 1. 2016 – právě proto, aby malé neziskové organizace nemusely vést plnohodnotné podvojné účetnictví. Nezaměňujte ho s daňovou evidencí OSVČ ani s účetnictvím v plném rozsahu. Tento článek vysvětluje, kdo jednoduché účetnictví smí vést, jak se prakticky vede a co se změní s připravovaným novým zákonem o účetnictví.
Co je jednoduché účetnictví a čím se liší?
Jednoduché účetnictví je způsob vedení účetnictví postavený na peněžním (hotovostním) principu: sleduje především příjmy a výdaje v okamžiku, kdy peníze skutečně dojdou nebo odejdou. Tím se zásadně liší od podvojného účetnictví, které je založeno na akruálním principu (náklady a výnosy se zaúčtují do období, s nímž věcně souvisejí, bez ohledu na pohyb peněz) a na soustavě podvojných zápisů na účtech.
Slovo „jednoduché" je přitom trochu zavádějící. Nejde o volnou evidenci sešitem – jednoduché účetnictví je stále účetnictví se svými pravidly, knihami a dvěma zákonnými přehledy. Rozdíl je v rozsahu a technice: místo účtové osnovy a rozvahy se vede peněžní deník a na konci roku dva přehledy. Základní právní rámec tvoří § 13b zákona o účetnictví, okruh subjektů vymezuje § 1f a podrobnosti stanoví prováděcí vyhláška č. 325/2015 Sb.
Kdo smí vést jednoduché účetnictví v roce 2026?
Okruh je úzký a uzavřený – zákon ho vyjmenovává v § 1f. Jednoduché účetnictví smí vést pouze účetní jednotka, která je zároveň jednou z těchto právních forem:
- spolek a pobočný spolek,
- odborová organizace, pobočná odborová organizace, mezinárodní odborová organizace a její pobočná organizace,
- organizace zaměstnavatelů a jejich pobočné organizace,
- církev a náboženská společnost nebo církevní instituce, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona o církvích,
- honební společenstvo.
K tomu musí být splněny současně tři další podmínky:
- účetní jednotka není plátcem DPH,
- její celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhly 3 000 000 Kč,
- hodnota jejího majetku nepřesáhla 3 000 000 Kč.
Příjmový limit vychází z přehledu o příjmech a výdajích za poslední uzavřené účetní období; podle § 1f odst. 4 se do něj nezahrnují průběžné položky ani příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a příjmy nahodilé a mimořádné. Majetkový limit vychází z přehledu o majetku a závazcích k rozvahovému dni a rovněž má výjimky podle § 1f odst. 5. Nejde tedy o součet všech peněz, které organizaci prošly účtem.
Pokud kteroukoli z podmínek subjekt nesplní (například se stane plátcem DPH nebo překročí příjmový či majetkový limit), musí přejít na běžné (podvojné) účetnictví. Nová účetní jednotka může začít vést jednoduché účetnictví od svého vzniku, splňuje-li formu a předpokládá splnění limitů.
| Kritérium | Podmínka pro rok 2026 |
|---|---|
| Právní forma | spolek, odbory, organizace zaměstnavatelů, církev/náb. společnost, honební společenstvo |
| Plátcovství DPH | nesmí být plátce DPH |
| Limit příjmů | ≤ 3 000 000 Kč za poslední účetní období |
| Limit majetku | ≤ 3 000 000 Kč |
| Podmínky se posuzují | všechny současně |
Zdroj: § 1f a § 13b zákona č. 563/1991 Sb. Platí pro rok 2026.
Důležité je zdůraznit, co v seznamu není: podnikatelé, obchodní společnosti ani OSVČ. Fyzická osoba podnikající (živnostník, samostatný odborník) jednoduché účetnictví vést nemůže – podle okolností vede daňovou evidenci nebo podvojné účetnictví, případně uplatňuje výdaje procentem z příjmů nebo využívá paušální režim.
Jak se jednoduché účetnictví vede – peněžní deník a knihy
Jádrem jednoduchého účetnictví je podle § 13b peněžní deník. V něm se chronologicky zaznamenávají příjmy a výdaje – v členění nutném pro zjištění základu daně z příjmů (peníze v hotovosti, peníze na účtech, průběžné položky) a s rozlišením, zda jde o příjmy a výdaje daňově uznatelné, či nikoli.
Vedle peněžního deníku se vedou:
- kniha pohledávek a kniha závazků (evidence pohledávek a dluhů účetní jednotky),
- pomocné knihy o ostatních složkách majetku, je-li to potřeba (například kniha dlouhodobého majetku, kniha zásob, evidence poskytnutých darů a přijatých dotací).
Na konci účetního období se nesestavuje rozvaha a výsledovka jako v podvojném účetnictví. Místo toho účetní jednotka sestaví přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích. Uspořádání a označení jejich položek stanoví vyhláška č. 325/2015 Sb. (přehledy se sestavují v tisících Kč). Oba přehledy je nutné sestavit nejpozději do 6 měsíců po skončení účetního období.
Jaký je rozdíl mezi jednoduchým účetnictvím, daňovou evidencí a podvojným účetnictvím?
Tyto tři pojmy se často zaměňují, přestože se týkají různých subjektů a řídí se různými předpisy. Jednoduché účetnictví je pro neziskové subjekty podle zákona o účetnictví; daňová evidence je pro podnikající OSVČ podle zákona o daních z příjmů; podvojné účetnictví je „plné" účetnictví pro firmy a větší organizace.
| Znak | Jednoduché účetnictví | Daňová evidence | Podvojné (běžné) účetnictví |
|---|---|---|---|
| Kdo ho vede | spolky, církve, odbory a další dle § 1f | podnikající OSVČ s výdaji ve skutečné výši, pokud nevedou účetnictví | obchodní společnosti, některé OSVČ, větší neziskovky |
| Právní úprava | § 13b zák. 563/1991 Sb. + vyhl. 325/2015 Sb. | § 7b zák. 586/1992 Sb. | zák. 563/1991 Sb. + vyhl. 500/2002 Sb. a standardy |
| Princip | peněžní (hotovostní) | peněžní (hotovostní) | akruální, podvojné zápisy |
| Hlavní kniha | peněžní deník | deník příjmů a výdajů | účetní deník + hlavní kniha |
| Závěrka / výstup | přehled o majetku a závazcích + o příjmech a výdajích | daňová evidence pro přiznání | rozvaha + výkaz zisku a ztráty + příloha |
| Limit vstupu | příjmy i majetek ≤ 3 mil. Kč, neplátce DPH | fyzická osoba, které nevznikla povinnost vést účetnictví (mimo jiné se sleduje hranice 25 mil. Kč podle § 1 odst. 2 písm. e) zákona o účetnictví) | bez horního limitu |
Zdroj: § 13b zák. č. 563/1991 Sb., § 7b zák. č. 586/1992 Sb. Platí pro rok 2026.
Klíčové zjednodušení: jednoduché účetnictví a daňová evidence sdílejí hotovostní logiku, ale liší se subjektem a výstupem. OSVČ tedy nikdy „nevede jednoduché účetnictví", i když se to tak v praxi hovorově říká – správně vede daňovou evidenci. Podrobné srovnání účetnictví a daňové evidence rozvádíme v samostatných článcích portálu.
Kdy musí spolek přejít z jednoduchého na podvojné účetnictví?
Právo vést jednoduché účetnictví není trvalé – posuzuje se průběžně. Účetní jednotka přechází z jednoduchého na běžné (podvojné) účetnictví, pokud přestane splňovat kteroukoli z podmínek § 1f, tedy zejména když:
- se stane plátcem DPH,
- její příjmy za účetní období přesáhnou 3 000 000 Kč, nebo
- hodnota jejího majetku přesáhne 3 000 000 Kč.
Přechod na podvojné účetnictví se provádí zpravidla od prvního dne účetního období následujícího po období, v němž jednotka zjistila, že podmínky nesplňuje. Naopak zpět na jednoduché účetnictví lze přejít až po uplynutí zákonem stanovené doby (jednotka nemůže formu měnit každý rok podle okamžité situace). Konkrétní postup přechodu upravuje vyhláška č. 325/2015 Sb.
Co změní nový zákon o účetnictví (rekodifikace)?
Připravuje se zcela nový zákon o účetnictví, který má nahradit dnešní zákon č. 563/1991 Sb. Jde o rozsáhlou rekodifikaci navázanou na změny souvisejících předpisů. K 26. 9. 2026 zákon není účinný ani schválený Parlamentem. Sněmovní tisk 63 prošel prvním čtením a rozpočtový výbor jeho projednávání přerušil. Navrhovaná účinnost je nejdříve 1. 1. 2028.
Co nový zákon přinese ve vztahu k tématu:
- Funkční měna – možnost vést podvojné účetnictví v EUR, USD či GBP už stávající zákon za stanovených podmínek umožňuje od roku 2024; nejde o novinku podmíněnou rekodifikací.
- Peněžní účetnictví a malé neziskové subjekty – návrh mění dnešní pojetí jednoduchého účetnictví. Určitým malým neziskovým subjektům umožňuje rozhodnout se, že nebudou účetní jednotkou; pokud účetní jednotkou zůstanou, návrh počítá také s režimem peněžního účetnictví. Jeho definitivní podoba závisí na schváleném zákoně.
- Kategorie a rozsah vykazování – nová systematika účetních jednotek a výkaznictví, s cílem zjednodušit vykazování menším subjektům.
Nezaměňujte tuto rekodifikaci s novelou č. 316/2025 Sb., která mimo jiné upravila kategorizaci účetních jednotek a podmínky povinného auditu a je účinná už od 1. 1. 2026. Novela mění dnešní zákon; rekodifikace ho teprve nahradí. Pro jednoduché účetnictví zatím platí stávající § 13b a § 1f zákona č. 563/1991 Sb. Souvislosti rekodifikace rozebíráme v samostatném článku.
Časté chyby
- Záměna s daňovou evidencí. OSVČ „nevede jednoduché účetnictví" – vede daňovou evidenci podle § 7b zákona o daních z příjmů. Jednoduché účetnictví je jen pro subjekty z § 1f.
- Přehlédnutí podmínky neplátcovství DPH. Jakmile se spolek stane plátcem DPH, nárok na jednoduché účetnictví zaniká, i když jsou příjmy i majetek pod limitem.
- Počítání jen jednoho limitu. Musí být splněn příjmový i majetkový limit (obojí 3 mil. Kč) současně, ne jen jeden z nich.
- Nesestavení obou přehledů. Závěrku tvoří přehled o majetku a závazcích i přehled o příjmech a výdajích – nestačí jen jeden.
- Zmeškání lhůty. Přehledy je nutné sestavit do 6 měsíců po skončení účetního období.
- Uvádění nového zákona jako platného. Rekodifikovaný zákon o účetnictví k 26. 9. 2026 účinný není; platí stále zákon č. 563/1991 Sb.
Shrnutí
Jednoduché účetnictví je hotovostně vedená forma účetnictví určená úzkému okruhu subjektů podle § 1f zákona č. 563/1991 Sb. – spolkům, odborům, organizacím zaměstnavatelů, církvím a honebním společenstvím. Podmínkou je, že jednotka není plátcem DPH a její příjmy ani majetek podle zákonného vymezení nepřesahují 3 mil. Kč. Vede se peněžní deník, kniha pohledávek a kniha závazků; do šesti měsíců po skončení účetního období se sestaví přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích. Podnikatelé a OSVČ tuto formu vést nemohou – podle okolností vedou daňovou evidenci či podvojné účetnictví nebo uplatňují výdaje procentem. Připravovaný nový zákon o účetnictví není k 26. 9. 2026 účinný.
Často kladené otázky
Může OSVČ vést jednoduché účetnictví?
Ne. Jednoduché účetnictví smí podle § 1f zákona o účetnictví vést jen vyjmenované neziskové subjekty (spolky, odbory, církve a další), nikoli podnikající fyzické osoby. OSVČ místo něj vede daňovou evidenci podle § 7b zákona o daních z příjmů, případně dobrovolně podvojné účetnictví nebo uplatňuje paušální daň.
Jaké jsou limity pro vedení jednoduchého účetnictví v roce 2026?
Příjmy za poslední účetní období nesmějí přesáhnout 3 000 000 Kč a hodnota majetku nesmí přesáhnout 3 000 000 Kč. Obě podmínky musí být splněny současně a jednotka zároveň nesmí být plátcem DPH. Překročení kterékoli z nich vede k přechodu na běžné (podvojné) účetnictví.
Jaký je rozdíl mezi jednoduchým účetnictvím a daňovou evidencí?
Oba systémy pracují na hotovostním principu, liší se však subjektem a předpisem. Jednoduché účetnictví je pro vyjmenované jednotky podle § 13b zákona o účetnictví a vede se v peněžním deníku se dvěma zákonnými přehledy. Daňová evidence je pro podnikající OSVČ podle § 7b zákona o daních z příjmů a slouží ke zjištění základu daně.
Jaké knihy se v jednoduchém účetnictví vedou?
Vede se peněžní deník, kniha pohledávek, kniha závazků a pomocné knihy o dalších složkách majetku (například dlouhodobý majetek nebo zásoby). Na konci účetního období se sestavuje přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích, jejichž podobu určuje vyhláška č. 325/2015 Sb.
Zruší nový zákon o účetnictví jednoduché účetnictví?
Připravovaný zákon nemá jednoduše převzít dnešní § 1f a § 13b. Návrh pro část malých neziskových subjektů počítá s možností nebýt účetní jednotkou a pro ty, které účetní jednotkou zůstanou, s peněžním účetnictvím. K 26. 9. 2026 není zákon účinný ani schválený Parlamentem; sněmovní tisk 63 je po prvním čtení. Do jeho případné účinnosti platí stávající úprava.
Kdy musí spolek přejít na podvojné účetnictví?
Spolek musí přejít na podvojné účetnictví, jakmile přestane splňovat podmínky § 1f – tedy když se stane plátcem DPH nebo jeho příjmy či majetek přesáhnou 3 mil. Kč. Přechod se provádí zpravidla od začátku následujícího účetního období a jeho postup upravuje vyhláška č. 325/2015 Sb.