Ve zkratce: Jednoduché účetnictví je zjednodušený způsob vedení účetnictví podle § 13b zákona č. 563/1991 Sb. Vést ho v roce 2026 smí jen vyjmenované neziskové subjekty uvedené v § 1f zákona – zejména spolky a pobočné spolky, odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, církve a náboženské společnosti a honební společenstva – které současně splní tři podmínky: nejsou plátci DPH, jejich celkové příjmy za poslední účetní období nepřesáhly 3 000 000 Kč a hodnota jejich majetku nepřesáhla 3 000 000 Kč. Vede se v peněžním deníku, na konci roku se sestavuje přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích, a to nejpozději do 6 měsíců po skončení účetního období. Podnikající OSVČ jednoduché účetnictví vést nemůže – místo něj vede daňovou evidenci podle § 7b zákona o daních z příjmů.
Jednoduché účetnictví je dnes okrajovým, ale stále živým institutem. Jako obecná soustava bylo zrušeno k 1. 1. 2004 (jen některé jednotky ho dále vedly v přechodném režimu podle § 38a) a v zákoně o účetnictví pak dvanáct let chybělo; vrátilo se novelou č. 221/2015 Sb. s účinností od 1. 1. 2016 – právě proto, aby malé neziskové organizace nemusely vést plnohodnotné podvojné účetnictví. Nezaměňujte ho s daňovou evidencí OSVČ ani s účetnictvím v plném rozsahu. Tento článek vysvětluje, kdo jednoduché účetnictví smí vést, jak se prakticky vede a co se změní s připravovaným novým zákonem o účetnictví.
Co je jednoduché účetnictví a čím se liší?
Jednoduché účetnictví je způsob vedení účetnictví postavený na peněžním (hotovostním) principu: sleduje především příjmy a výdaje v okamžiku, kdy peníze skutečně dojdou nebo odejdou. Tím se zásadně liší od podvojného účetnictví, které je založeno na akruálním principu (náklady a výnosy se zaúčtují do období, s nímž věcně souvisejí, bez ohledu na pohyb peněz) a na soustavě podvojných zápisů na účtech.
Slovo „jednoduché" je přitom trochu zavádějící. Nejde o volnou evidenci sešitem – jednoduché účetnictví je stále účetnictví se svými pravidly, knihami a účetní závěrkou. Rozdíl je v rozsahu a technice: místo účtové osnovy a rozvahy se vede peněžní deník a na konci roku dva přehledy. Základní právní rámec tvoří § 13b zákona o účetnictví, okruh subjektů vymezuje § 1f a podrobnosti stanoví prováděcí vyhláška č. 325/2015 Sb.
Kdo smí vést jednoduché účetnictví v roce 2026?
Okruh je úzký a uzavřený – zákon ho vyjmenovává v § 1f. Jednoduché účetnictví smí vést pouze účetní jednotka, která je zároveň jednou z těchto právních forem:
- spolek a pobočný spolek,
- odborová organizace, pobočná odborová organizace, mezinárodní odborová organizace a její pobočná organizace,
- organizace zaměstnavatelů a jejich pobočné organizace,
- církev a náboženská společnost nebo církevní instituce, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona o církvích,
- honební společenstvo.
K tomu musí být splněny současně tři další podmínky:
- účetní jednotka není plátcem DPH,
- její celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhly 3 000 000 Kč,
- hodnota jejího majetku nepřesáhla 3 000 000 Kč.
Pokud kteroukoli z podmínek subjekt nesplní (například se stane plátcem DPH nebo překročí příjmový či majetkový limit), musí přejít na běžné (podvojné) účetnictví. Nová účetní jednotka může začít vést jednoduché účetnictví od svého vzniku, splňuje-li formu a předpokládá splnění limitů.
| Kritérium | Podmínka pro rok 2026 |
|---|---|
| Právní forma | spolek, odbory, organizace zaměstnavatelů, církev/náb. společnost, honební společenstvo |
| Plátcovství DPH | nesmí být plátce DPH |
| Limit příjmů | ≤ 3 000 000 Kč za poslední účetní období |
| Limit majetku | ≤ 3 000 000 Kč |
| Podmínky se posuzují | všechny současně |
Zdroj: § 1f a § 13b zákona č. 563/1991 Sb. Platí pro rok 2026.
Důležité je zdůraznit, co v seznamu není: podnikatelé, obchodní společnosti ani OSVČ. Fyzická osoba podnikající (živnostník, samostatný odborník) jednoduché účetnictví vést nemůže – pro ni je určena daňová evidence, případně dobrovolně podvojné účetnictví nebo paušální daň.
Jak se jednoduché účetnictví vede – peněžní deník a knihy
Jádrem jednoduchého účetnictví je podle § 13b peněžní deník. V něm se chronologicky zaznamenávají příjmy a výdaje – v členění nutném pro zjištění základu daně z příjmů (peníze v hotovosti, peníze na účtech, průběžné položky) a s rozlišením, zda jde o příjmy a výdaje daňově uznatelné, či nikoli.
Vedle peněžního deníku se vedou:
- kniha pohledávek a závazků (evidence dluhů a pohledávek účetní jednotky),
- pomocné knihy o ostatních složkách majetku, je-li to potřeba (například kniha dlouhodobého majetku, kniha zásob, evidence poskytnutých darů a přijatých dotací).
Na konci účetního období se neúčtuje rozvaha a výsledovka jako v podvojném účetnictví. Místo toho účetní jednotka sestaví účetní závěrku ve zjednodušené podobě – tvoří ji přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích. Uspořádání a označení jejich položek stanoví vyhláška č. 325/2015 Sb. (přehledy se sestavují v tisících Kč). Účetní závěrku je nutné sestavit nejpozději do 6 měsíců po skončení účetního období.
Jaký je rozdíl mezi jednoduchým účetnictvím, daňovou evidencí a podvojným účetnictvím?
Tyto tři pojmy se často zaměňují, přestože se týkají různých subjektů a řídí se různými předpisy. Jednoduché účetnictví je pro neziskové subjekty podle zákona o účetnictví; daňová evidence je pro podnikající OSVČ podle zákona o daních z příjmů; podvojné účetnictví je „plné" účetnictví pro firmy a větší organizace.
| Znak | Jednoduché účetnictví | Daňová evidence | Podvojné (běžné) účetnictví |
|---|---|---|---|
| Kdo ho vede | spolky, církve, odbory a další dle § 1f | podnikající OSVČ (fyzická osoba) | obchodní společnosti, plátci DPH, větší neziskovky |
| Právní úprava | § 13b zák. 563/1991 Sb. + vyhl. 325/2015 Sb. | § 7b zák. 586/1992 Sb. | zák. 563/1991 Sb. + vyhl. 500/2002 Sb. a standardy |
| Princip | peněžní (hotovostní) | peněžní (hotovostní) | akruální, podvojné zápisy |
| Hlavní kniha | peněžní deník | deník příjmů a výdajů | účetní deník + hlavní kniha |
| Závěrka / výstup | přehled o majetku a závazcích + o příjmech a výdajích | daňová evidence pro přiznání | rozvaha + výkaz zisku a ztráty + příloha |
| Limit vstupu | příjmy i majetek ≤ 3 mil. Kč, neplátce DPH | fyzická osoba do obratu 25 mil. Kč (jinak povinné účetnictví) | bez horního limitu |
Zdroj: § 13b zák. č. 563/1991 Sb., § 7b zák. č. 586/1992 Sb. Platí pro rok 2026.
Klíčové zjednodušení: jednoduché účetnictví a daňová evidence sdílejí hotovostní logiku, ale liší se subjektem a výstupem. OSVČ tedy nikdy „nevede jednoduché účetnictví", i když se to tak v praxi hovorově říká – správně vede daňovou evidenci. Podrobné srovnání účetnictví a daňové evidence rozvádíme v samostatných článcích portálu.
Kdy musí spolek přejít z jednoduchého na podvojné účetnictví?
Právo vést jednoduché účetnictví není trvalé – posuzuje se průběžně. Účetní jednotka přechází z jednoduchého na běžné (podvojné) účetnictví, pokud přestane splňovat kteroukoli z podmínek § 1f, tedy zejména když:
- se stane plátcem DPH,
- její příjmy za účetní období přesáhnou 3 000 000 Kč, nebo
- hodnota jejího majetku přesáhne 3 000 000 Kč.
Přechod na podvojné účetnictví se provádí zpravidla od prvního dne účetního období následujícího po období, v němž jednotka zjistila, že podmínky nesplňuje. Naopak zpět na jednoduché účetnictví lze přejít až po uplynutí zákonem stanovené doby (jednotka nemůže formu měnit každý rok podle okamžité situace). Konkrétní postup přechodu upravuje vyhláška č. 325/2015 Sb.
Co změní nový zákon o účetnictví (rekodifikace)?
Připravuje se zcela nový zákon o účetnictví, který má nahradit dnešní zákon č. 563/1991 Sb. Jde o rozsáhlou rekodifikaci (návrh čítá zhruba 251 paragrafů) navázanou na změny řady souvisejících předpisů. Vláda návrh schválila 27. 11. 2025 a Ministerstvo financí ho předložilo do Poslanecké sněmovny 12. 12. 2025. K 10. 7. 2026 zákon není účinný ani schválený Parlamentem – je teprve v legislativním procesu. Avizovaná účinnost je nejdříve 1. 1. 2027, reálněji se hovoří o 1. 1. 2028.
Co nový zákon přinese ve vztahu k tématu:
- Funkční měna – možnost vést účetnictví v jiné než české měně (EUR, USD, GBP), pokud v ní subjekt provozuje převažující činnost.
- Zachování jednoduchého účetnictví – institut jednoduchého účetnictví má v nové úpravě zůstat zachován (v modernizované podobě) pro vymezený okruh neziskových subjektů.
- Kategorie a rozsah vykazování – nová systematika účetních jednotek a výkaznictví, s cílem zjednodušit vykazování menším subjektům.
Nezaměňujte tuto rekodifikaci s novelou č. 316/2025 Sb., která upravuje kategorizaci účetních jednotek a podmínky povinného auditu a je účinná už od 1. 1. 2026. Novela mění dnešní zákon; rekodifikace ho teprve nahradí. Do doby účinnosti nového zákona platí beze změny stávající § 13b a § 1f zákona č. 563/1991 Sb. Souvislosti rekodifikace rozebíráme v samostatném článku.
Časté chyby
- Záměna s daňovou evidencí. OSVČ „nevede jednoduché účetnictví" – vede daňovou evidenci podle § 7b zákona o daních z příjmů. Jednoduché účetnictví je jen pro subjekty z § 1f.
- Přehlédnutí podmínky neplátcovství DPH. Jakmile se spolek stane plátcem DPH, nárok na jednoduché účetnictví zaniká, i když jsou příjmy i majetek pod limitem.
- Počítání jen jednoho limitu. Musí být splněn příjmový i majetkový limit (obojí 3 mil. Kč) současně, ne jen jeden z nich.
- Nesestavení obou přehledů. Závěrku tvoří přehled o majetku a závazcích i přehled o příjmech a výdajích – nestačí jen jeden.
- Zmeškání lhůty. Přehledy je nutné sestavit do 6 měsíců po skončení účetního období.
- Uvádění nového zákona jako platného. Rekodifikovaný zákon o účetnictví k 10. 7. 2026 účinný není; platí stále zákon č. 563/1991 Sb.
Shrnutí
Jednoduché účetnictví je zjednodušená, hotovostně vedená forma účetnictví určená úzkému okruhu neziskových subjektů podle § 1f zákona č. 563/1991 Sb. – spolkům, odborům, organizacím zaměstnavatelů, církvím a honebním společenstvím. Podmínkou je, že jednotka není plátcem DPH a její příjmy ani majetek nepřesahují 3 mil. Kč. Vede se peněžní deník a kniha pohledávek a závazků, na konci roku se do šesti měsíců sestaví přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích. Podnikatelé a OSVČ tuto formu vést nemohou – pro ně platí daňová evidence nebo podvojné účetnictví. Připravovaný nový zákon o účetnictví má jednoduché účetnictví zachovat, není však k polovině roku 2026 účinný.
Často kladené otázky
Může OSVČ vést jednoduché účetnictví?
Ne. Jednoduché účetnictví smí podle § 1f zákona o účetnictví vést jen vyjmenované neziskové subjekty (spolky, odbory, církve a další), nikoli podnikající fyzické osoby. OSVČ místo něj vede daňovou evidenci podle § 7b zákona o daních z příjmů, případně dobrovolně podvojné účetnictví nebo uplatňuje paušální daň.
Jaké jsou limity pro vedení jednoduchého účetnictví v roce 2026?
Příjmy za poslední účetní období nesmějí přesáhnout 3 000 000 Kč a hodnota majetku nesmí přesáhnout 3 000 000 Kč. Obě podmínky musí být splněny současně a jednotka zároveň nesmí být plátcem DPH. Překročení kterékoli z nich vede k přechodu na běžné (podvojné) účetnictví.
Jaký je rozdíl mezi jednoduchým účetnictvím a daňovou evidencí?
Oba systémy pracují na hotovostním principu, liší se však subjektem a předpisem. Jednoduché účetnictví je pro neziskové jednotky podle § 13b zákona o účetnictví a vede se v peněžním deníku se zvláštní účetní závěrkou. Daňová evidence je pro podnikající OSVČ podle § 7b zákona o daních z příjmů a slouží ke zjištění základu daně.
Jaké knihy se v jednoduchém účetnictví vedou?
Vede se peněžní deník, kniha pohledávek a závazků a podle potřeby pomocné knihy o dalších složkách majetku (například dlouhodobý majetek nebo zásoby). Na konci účetního období se sestavuje přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích, jejichž podobu určuje vyhláška č. 325/2015 Sb.
Zruší nový zákon o účetnictví jednoduché účetnictví?
Ne, připravovaný nový zákon o účetnictví má institut jednoduchého účetnictví zachovat v modernizované podobě. Zákon však k 10. 7. 2026 není účinný ani schválený Parlamentem – je v legislativním procesu s avizovanou účinností nejdříve od 1. 1. 2027, spíše od roku 2028. Do té doby platí stávající úprava.
Kdy musí spolek přejít na podvojné účetnictví?
Spolek musí přejít na podvojné účetnictví, jakmile přestane splňovat podmínky § 1f – tedy když se stane plátcem DPH nebo jeho příjmy či majetek přesáhnou 3 mil. Kč. Přechod se provádí zpravidla od začátku následujícího účetního období a jeho postup upravuje vyhláška č. 325/2015 Sb.