OSVČ při zaměstnání (souběh)

Ve zkratce: Podnikat při zaměstnání můžete a při zaměstnání zakládajícím účast na pojištění se samostatná činnost pro sociální pojištění obvykle posuzuje jako vedlejší. Pojistné z vedlejší činnosti neodvádíte, pokud váš roční daňový základ nepřesáhne rozhodnou částku 117 521 Kč (při činnosti po celý rok 2026). U zdravotního pojištění neplatíte minimum ani průběžné zálohy jen při splnění zákonných podmínek, typicky když se v zaměstnání odvádí pojistné alespoň z minima; pojistné ze skutečného zisku pak doplatíte po přehledu. Po skončení roku podáte daňové přiznání a dva přehledy.

Souběh zaměstnání a podnikání je v Česku zcela běžný a finančně velmi výhodný způsob, jak rozjet vlastní činnost s minimem rizika. Tento návod vysvětluje, kdy je vaše podnikání vedlejší činností, jaké odvody vás čekají, jak se daní příjmy z obou zdrojů a jaké lhůty musíte dodržet.

Můžu podnikat, když jsem zaměstnaný?

Ano. Žádný zákon vám nezakazuje mít vedle zaměstnání živnostenský list nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost. Můžete být na hlavní pracovní poměr, na zkrácený úvazek i na dohodu a zároveň fakturovat jako OSVČ.

Pozor je třeba dát jen na dvě věci:

• Konkurenční doložka a souhlas zaměstnavatele. Podle § 304 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) potřebujete předchozí písemný souhlas zaměstnavatele, pokud byste podnikali ve shodném oboru činnosti, jaký má váš zaměstnavatel. V jiném oboru souhlas nepotřebujete. Tento souhlas se netýká vědecké, pedagogické, publicistické, literární ani umělecké činnosti.
• Výkon živnosti v pracovní době. Podnikat můžete, ale ne na úkor povinností u zaměstnavatele.

Zahájení podnikání je administrativně jednoduché: ohlásíte živnost na živnostenském úřadu (nebo přes Jednotný registrační formulář), čímž zároveň oznámíte zahájení činnosti finančnímu úřadu, ČSSZ i své zdravotní pojišťovně.

Je moje podnikání hlavní, nebo vedlejší činnost?

Pro odvody pojistného je toto rozlišení klíčové. Pokud máte zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském (sociálním) pojištění, je vaše souběžná OSVČ automaticky vedlejší samostatnou výdělečnou činností podle § 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

Vychází z § 9 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb.

Důležité: Aby šlo o vedlejší činnost z titulu zaměstnání, musí vaše zaměstnání zakládat účast na nemocenském pojištění. To běžný pracovní poměr splňuje vždy. U dohod platí limity: u dohody o provedení práce (DPP) vzniká účast až od odměny 12 000 Kč měsíčně a u dohody o pracovní činnosti (DPČ) od 4 500 Kč měsíčně (§ 7a zákona č. 187/2006 Sb. pro rok 2026). Pokud máte jen málo placenou dohodu pod limitem a jinak nejste pojištěni, posuzovala by se vaše OSVČ jako hlavní činnost.

Podrobné srovnání obou režimů najdete v článku hlavní a vedlejší činnost OSVČ.

Kolik zaplatím na sociálním pojištění?

Tady je největší výhoda souběhu. U vedlejší činnosti neplatíte minimální zálohy a sociální (důchodové) pojistné odvedete jen tehdy, pokud váš daňový základ z podnikání (příjmy minus výdaje) za rok přesáhne tzv. rozhodnou částku.

Vychází z § 10 zákona č. 155/1995 Sb. a údajů ČSSZ pro rok 2026.

Jak to funguje v praxi:

• Daňový základ do 117 521 Kč ročně → ze sociálního pojištění neplatíte vůbec nic a v prvním roce ani neplatíte žádné zálohy.
• Daňový základ nad 117 521 Kč → stáváte se účastni důchodového pojištění, doplatíte pojistné z přehledu a od dalšího roku platíte měsíční zálohy (minimálně 1 574 Kč).

Rozhodná částka 117 521 Kč platí, pokud jste vedlejší činnost vykonávali celý rok. Za každý kalendářní měsíc, kdy činnost netrvala, se rozhodná částka snižuje o 9 794 Kč. Pokud jste třeba začali podnikat až v červenci, činnost netrvala 6 měsíců (leden až červen), takže se rozhodná částka sníží o 58 764 Kč (6 × 9 794 Kč) na 58 757 Kč (117 521 − 58 764).

V prvním roce vedlejší činnosti neplatíte žádné zálohy na sociální pojištění. Teprve podle prvního přehledu se zjistí, zda vám povinnost vznikla.

Kolik zaplatím na zdravotním pojištění?

Zdravotní pojištění nepoužívá označení „vedlejší činnost“ stejným způsobem jako sociální pojištění. Minimální vyměřovací základ a průběžné zálohy se neuplatní pouze při splnění zákonných podmínek, například když je v souběžném zaměstnání odvedeno pojistné alespoň z minimálního základu nebo za vás po celý měsíc platí pojistné stát (§ 3a zákona č. 592/1992 Sb.). Samotná existence libovolné dohody pod limitem tuto výjimku automaticky nezaručuje.

To znamená:

• Neplatíte měsíční zálohy, pokud po celý měsíc splňujete některou zákonnou výjimku z minima – pojistné se pak počítá ze skutečně dosaženého zisku.
• Po skončení roku zdravotní pojistné doplatíte jednorázově podle přehledu: činí 13,5 % z poloviny daňového základu z podnikání.
• Pokud máte ztrátu nebo velmi nízký zisk, zaplatíte odpovídajícím způsobem málo, případně nic.

Sazba 13,5 % se počítá z vyměřovacího základu, kterým je 50 % daňového základu (rozdílu příjmů a výdajů). Příklad: při zisku 100 000 Kč činí vyměřovací základ 50 000 Kč a zdravotní pojistné 6 750 Kč za celý rok.

Vychází z § 3a a § 8 zákona č. 592/1992 Sb.

Jak se daní příjmy ze zaměstnání i z podnikání?

Po skončení roku podáte jedno daňové přiznání, do kterého sečtete oba zdroje příjmů. Daň z příjmů fyzických osob činí pro rok 2026:

Vychází z § 16 zákona č. 586/1992 Sb.; hranice = 36násobek průměrné mzdy (48 967 Kč) pro rok 2026.

Postup výpočtu:

1. Dílčí základ ze zaměstnání převezmete z potvrzení o zdanitelných příjmech, které vám zaměstnavatel vystaví (požádejte o něj nejpozději do 15. února).
2. Dílčí základ z podnikání = příjmy minus výdaje. Výdaje můžete uplatnit buď skutečné (podle účetnictví / daňové evidence), nebo výdajovým paušálem (procentem z příjmů).
3. Oba dílčí základy sečtete a z celku spočítáte daň 15 % (případně 23 % z nadlimitní části).
4. Od daně odečtete slevy: základní slevu na poplatníka 30 840 Kč ročně (§ 35ba) a případně daňové zvýhodnění na děti.
5. Odečtete zálohy na daň, které vám už strhával zaměstnavatel. Výsledkem je doplatek, nebo přeplatek.

Výdajové paušály (§ 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb.) jsou pro vedlejší činnost často nejvýhodnější, protože nemusíte schovávat účtenky:

Vychází z § 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. pro rok 2026.

Detailní postup vyplnění formuláře najdete v článku daňové přiznání OSVČ. Pokud chcete vidět, kolik vám zbude ze zaměstnanecké mzdy, použijte přehled na stránce čistá mzda.

Modelový příklad: programátor na hlavní úvazek s vedlejší živností

Pan Novák je zaměstnaný programátor a vedle toho fakturuje vývoj webů jako OSVČ. Za rok 2026 vyfakturoval 180 000 Kč. Uplatní výdajový paušál 60 % (ostatní živnost).

• Daňový základ z podnikání: 180 000 − (60 % = 108 000) = 72 000 Kč.
• Sociální pojištění: daňový základ 72 000 Kč je pod rozhodnou částkou 117 521 Kč → neplatí nic, žádné zálohy.
• Zdravotní pojištění: 13,5 % z poloviny základu = 13,5 % z 36 000 Kč = 4 860 Kč doplatek.
• Daň z příjmů: 15 % z 72 000 Kč = 10 800 Kč; po zohlednění slevy na poplatníka (uplatněné už ve mzdě) se daň z podnikání přičte k zaměstnaneckému základu a doplatí v přiznání.

Z přivýdělku 180 000 Kč tak pan Novák odvede jen daň z příjmů a 4 860 Kč na zdravotní pojištění. Na sociálním pojištění neplatí nic.

Můžu při zaměstnání využít paušální daň?

Ne. Do paušálního režimu (paušální daně) nemůžete vstoupit, pokud jste zaměstnaní a zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění. Podmínkou paušální daně podle § 7a zákona č. 586/1992 Sb. je mimo jiné to, že nejste plátcem DPH a nemáte příjmy ze závislé činnosti (s výjimkou příjmů zdaněných srážkovou daní).

Pro OSVČ se souběžným zaměstnáním tedy paušální daň nepřipadá v úvahu. Daníte klasicky přes daňové přiznání, kde ovšem můžete využít výhodné výdajové paušály popsané výše.

Jaké lhůty a přehledy musím dodržet?

Po skončení roku 2025 (přiznání podávané v roce 2026) i za rok 2026 platí tři klíčové dokumenty: daňové přiznání a dva přehledy.

Vychází z daňového kalendáře pro rok 2026 a z § 15 zákona č. 589/1992 Sb.

Pozor: Jako registrovaná OSVČ máte zpravidla ze zákona zřízenou datovou schránku, a proto musíte podat přiznání elektronicky. Podání do 1. dubna je stále včas; pokud elektronické přiznání podáte až po základní lhůtě, nejzazší termín je 4. května 2026. V takovém případě navazují přehledy ČSSZ do 2. června a zdravotní pojišťovně do 4. června 2026. Doplatek pojistného je splatný do 8 dnů od podání přehledu.

Časté chyby při souběhu zaměstnání a podnikání

• Placení zbytečných záloh. V prvním roce vedlejší činnosti se sociální zálohy neplatí. Mnozí OSVČ je přesto platí, protože si pletou pravidla s hlavní činností.
• Opomenutí oznámit vedlejší činnost. ČSSZ a zdravotní pojišťovně musíte doložit, že máte zaměstnání (kvůli zařazení do vedlejší činnosti). Bez oznámení vás úřad může vést jako hlavní činnost a vyměřit minimální zálohy.
• Nepožádání o potvrzení o zdanitelných příjmech. Bez tohoto potvrzení od zaměstnavatele nedoplníte zaměstnanecký dílčí základ do přiznání.
• Snaha o paušální daň. Při zaměstnání ji nelze využít – kdo o ni požádá, riskuje doměrek.
• Souběh ve stejném oboru bez souhlasu zaměstnavatele. Hrozí porušení § 304 zákoníku práce.
• Nepodání přehledů. Daňové přiznání nestačí – ČSSZ a zdravotní pojišťovna chtějí samostatné přehledy.

Související témata a nástroje

• vedlejší činnost vysvětluje režim podnikání při zaměstnání.
• DPP pomůže porovnat dohodu se souběhem podnikání a zaměstnání.

Shrnutí

Při zaměstnání zakládajícím účast na pojištění se podnikání pro sociální pojištění obvykle posuzuje jako vedlejší: pojistné nevznikne, dokud daňový základ při celoroční činnosti nepřekročí 117 521 Kč. U zdravotního pojištění se minimum a zálohy neuplatní jen při splnění konkrétní zákonné výjimky; jinak nestačí samotný název „vedlejší“. Daňové přiznání se podává elektronicky a přehledy mají vlastní navazující lhůty.

Časté dotazy

Musím zaměstnavateli oznámit, že podnikám?

Souhlas zaměstnavatele potřebujete pouze tehdy, pokud podnikáte ve shodném oboru činnosti, jaký má váš zaměstnavatel (§ 304 zákoníku práce). V jiném oboru nemusíte podnikání oznamovat ani k němu mít souhlas. Pozor však na případnou konkurenční doložku ve vaší pracovní smlouvě.

Kolik si můžu vydělat, abych neplatil sociální pojištění?

Pokud váš daňový základ (příjmy minus výdaje) z vedlejší činnosti za rok 2026 nepřesáhne 117 521 Kč, sociální (důchodové) pojištění neplatíte vůbec. Tato rozhodná částka se snižuje o 9 794 Kč za každý měsíc, kdy jste činnost nevykonávali (§ 10 zákona č. 155/1995 Sb.).

Platím při vedlejší činnosti zálohy na pojistné?

V prvním roce vedlejší činnosti zálohy na sociální pojištění neplatíte. Pokud v dalším roce z přehledu vyjde účast na pojištění, vzniknou zálohy podle vypočteného základu, nejméně 1 574 Kč pro rok 2026. U zdravotního pojištění je nulová průběžná záloha podmíněna zákonnou výjimkou, například kvalifikovaným souběhem se zaměstnáním; pojistné ze skutečného základu se doplatí po přehledu.

Můžu při zaměstnání používat paušální daň?

Ne. Paušální režim podle § 7a zákona č. 586/1992 Sb. je vyloučen, pokud máte příjmy ze závislé činnosti (kromě příjmů zdaněných srážkovou daní). Zaměstnaná OSVČ proto daní klasicky přes daňové přiznání, kde ale může uplatnit výdajové paušály.

Jak se daní příjem ze zaměstnání a podnikání dohromady?

Podáte jedno daňové přiznání, kde sečtete dílčí základ ze zaměstnání (z potvrzení o zdanitelných příjmech) a dílčí základ z podnikání (příjmy minus výdaje nebo výdajový paušál). Z celku spočítáte daň 15 % (z části nad 1 762 812 Kč 23 %), odečtete slevy a zaplacené zálohy. Detaily v článku daňové přiznání OSVČ.

Do kdy musím podat daňové přiznání a přehledy?

Jako OSVČ s datovou schránkou podáváte přiznání elektronicky. Podáte-li ho po základní lhůtě, nejzazší elektronický termín je 4. května 2026; při tomto scénáři následuje přehled ČSSZ do 2. června a zdravotní pojišťovně do 4. června 2026. Při dřívějším podání se lhůty posuzují podle skutečně použitého režimu. Doplatek pojistného je splatný do 8 dnů od podání přehledu.

Vyplatí se kvůli důchodu platit sociální pojištění dobrovolně?

Pokud z vedlejší činnosti pojistné neplatíte, neúčastníte se za tu dobu důchodového pojištění z titulu podnikání (ale účastníte se ze zaměstnání). Můžete se přihlásit k dobrovolné účasti a platit alespoň minimální zálohu 1 574 Kč měsíčně, čímž si zvýšíte vyměřovací základ pro budoucí důchod. Zda se to vyplatí, závisí na vaší situaci.

Pozor na odlišný problém: švarcsystém

Souběh zaměstnání s vlastní vedlejší činností není sám o sobě švarcsystém. Riziko vzniká tehdy, když fakturace jednomu odběrateli ve skutečnosti naplňuje znaky závislé práce podle § 2 zákoníku práce. Tento samostatný intent, včetně znaků, sankcí a nastavení smluvního vztahu, rozebírá článek švarcsystém na Mzdy.cz.