OSVČ při zaměstnání (souběh)

Ve zkratce: Podnikat při zaměstnání můžete bez omezení a vaše živnost se přitom obvykle posuzuje jako vedlejší samostatná výdělečná činnost. Hlavní výhoda: ze sociálního pojištění neplatíte žádné zálohy a pojistné neodvádíte vůbec, pokud váš roční daňový základ z podnikání nepřesáhne rozhodnou částku 117 521 Kč (pro rok 2026 dle ČSSZ). Zdravotní pojištění také neplatíte zálohově, doplatíte ho až jednou ročně z reálného zisku. Po skončení roku podáte jedno daňové přiznání za zaměstnání i podnikání a dva přehledy (ČSSZ a zdravotní pojišťovně).

Souběh zaměstnání a podnikání je v Česku zcela běžný a finančně velmi výhodný způsob, jak rozjet vlastní činnost s minimem rizika. Tento návod vysvětluje, kdy je vaše podnikání vedlejší činností, jaké odvody vás čekají, jak se daní příjmy z obou zdrojů a jaké lhůty musíte dodržet.

Můžu podnikat, když jsem zaměstnaný?

Ano. Žádný zákon vám nezakazuje mít vedle zaměstnání živnostenský list nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost. Můžete být na hlavní pracovní poměr, na zkrácený úvazek i na dohodu a zároveň fakturovat jako OSVČ.

Pozor je třeba dát jen na dvě věci:

• Konkurenční doložka a souhlas zaměstnavatele. Podle § 304 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) potřebujete předchozí písemný souhlas zaměstnavatele, pokud byste podnikali ve shodném oboru činnosti, jaký má váš zaměstnavatel. V jiném oboru souhlas nepotřebujete. Tento souhlas se netýká vědecké, pedagogické, publicistické, literární ani umělecké činnosti.
• Výkon živnosti v pracovní době. Podnikat můžete, ale ne na úkor povinností u zaměstnavatele.

Zahájení podnikání je administrativně jednoduché: ohlásíte živnost na živnostenském úřadu (nebo přes Jednotný registrační formulář), čímž zároveň oznámíte zahájení činnosti finančnímu úřadu, ČSSZ i své zdravotní pojišťovně.

Je moje podnikání hlavní, nebo vedlejší činnost?

Pro odvody pojistného je toto rozlišení klíčové. Pokud máte zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském (sociálním) pojištění, je vaše souběžná OSVČ automaticky vedlejší samostatnou výdělečnou činností podle § 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

Vychází z § 9 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb.

Důležité: Aby šlo o vedlejší činnost z titulu zaměstnání, musí vaše zaměstnání zakládat účast na nemocenském pojištění. To běžný pracovní poměr splňuje vždy. U dohod platí limity: u dohody o provedení práce (DPP) vzniká účast až od odměny 12 000 Kč měsíčně a u dohody o pracovní činnosti (DPČ) od 4 500 Kč měsíčně (§ 7a zákona č. 187/2006 Sb. pro rok 2026). Pokud máte jen málo placenou dohodu pod limitem a jinak nejste pojištěni, posuzovala by se vaše OSVČ jako hlavní činnost.

Podrobné srovnání obou režimů najdete v článku hlavní a vedlejší činnost OSVČ.

Kolik zaplatím na sociálním pojištění?

Tady je největší výhoda souběhu. U vedlejší činnosti neplatíte minimální zálohy a sociální (důchodové) pojistné odvedete jen tehdy, pokud váš daňový základ z podnikání (příjmy minus výdaje) za rok přesáhne tzv. rozhodnou částku.

Vychází z § 10 zákona č. 155/1995 Sb. a údajů ČSSZ pro rok 2026.

Jak to funguje v praxi:

• Daňový základ do 117 521 Kč ročně → ze sociálního pojištění neplatíte vůbec nic a v prvním roce ani neplatíte žádné zálohy.
• Daňový základ nad 117 521 Kč → stáváte se účastni důchodového pojištění, doplatíte pojistné z přehledu a od dalšího roku platíte měsíční zálohy (minimálně 1 574 Kč).

Rozhodná částka 117 521 Kč platí, pokud jste vedlejší činnost vykonávali celý rok. Za každý kalendářní měsíc, kdy činnost netrvala, se rozhodná částka snižuje o 9 794 Kč. Pokud jste třeba začali podnikat až v červenci, činnost netrvala 6 měsíců (leden až červen), takže se rozhodná částka sníží o 58 764 Kč (6 × 9 794 Kč) na 58 757 Kč (117 521 − 58 764).

V prvním roce vedlejší činnosti neplatíte žádné zálohy na sociální pojištění. Teprve podle prvního přehledu se zjistí, zda vám povinnost vznikla.

Kolik zaplatím na zdravotním pojištění?

Zdravotní pojištění u vedlejší činnosti funguje jinak než u hlavní. Protože je za vás pojistné odváděno zároveň ze zaměstnání, neplatí pro vás minimální vyměřovací základ (§ 3a zákona č. 592/1992 Sb.).

To znamená:

• Neplatíte měsíční zálohy (pokud nemáte v prvním roce povinnost stanovenou jinak) – pojistné se počítá ze skutečně dosaženého zisku.
• Po skončení roku zdravotní pojistné doplatíte jednorázově podle přehledu: činí 13,5 % z poloviny daňového základu z podnikání.
• Pokud máte ztrátu nebo velmi nízký zisk, zaplatíte odpovídajícím způsobem málo, případně nic.

Sazba 13,5 % se počítá z vyměřovacího základu, kterým je 50 % daňového základu (rozdílu příjmů a výdajů). Příklad: při zisku 100 000 Kč činí vyměřovací základ 50 000 Kč a zdravotní pojistné 6 750 Kč za celý rok.

Vychází z § 3a a § 8 zákona č. 592/1992 Sb.

Jak se daní příjmy ze zaměstnání i z podnikání?

Po skončení roku podáte jedno daňové přiznání, do kterého sečtete oba zdroje příjmů. Daň z příjmů fyzických osob činí pro rok 2026:

Vychází z § 16 zákona č. 586/1992 Sb.; hranice = 36násobek průměrné mzdy (48 967 Kč) pro rok 2026.

Postup výpočtu:

1. Dílčí základ ze zaměstnání převezmete z potvrzení o zdanitelných příjmech, které vám zaměstnavatel vystaví (požádejte o něj nejpozději do 15. února).
2. Dílčí základ z podnikání = příjmy minus výdaje. Výdaje můžete uplatnit buď skutečné (podle účetnictví / daňové evidence), nebo výdajovým paušálem (procentem z příjmů).
3. Oba dílčí základy sečtete a z celku spočítáte daň 15 % (případně 23 % z nadlimitní části).
4. Od daně odečtete slevy: základní slevu na poplatníka 30 840 Kč ročně (§ 35ba) a případně daňové zvýhodnění na děti.
5. Odečtete zálohy na daň, které vám už strhával zaměstnavatel. Výsledkem je doplatek, nebo přeplatek.

Výdajové paušály (§ 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb.) jsou pro vedlejší činnost často nejvýhodnější, protože nemusíte schovávat účtenky:

Vychází z § 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. pro rok 2026.

Detailní postup vyplnění formuláře najdete v článku daňové přiznání OSVČ. Pokud chcete vidět, kolik vám zbude ze zaměstnanecké mzdy, použijte přehled na stránce čistá mzda.

Modelový příklad: programátor na hlavní úvazek s vedlejší živností

Pan Novák je zaměstnaný programátor a vedle toho fakturuje vývoj webů jako OSVČ. Za rok 2026 vyfakturoval 180 000 Kč. Uplatní výdajový paušál 60 % (ostatní živnost).

• Daňový základ z podnikání: 180 000 − (60 % = 108 000) = 72 000 Kč.
• Sociální pojištění: daňový základ 72 000 Kč je pod rozhodnou částkou 117 521 Kč → neplatí nic, žádné zálohy.
• Zdravotní pojištění: 13,5 % z poloviny základu = 13,5 % z 36 000 Kč = 4 860 Kč doplatek.
• Daň z příjmů: 15 % z 72 000 Kč = 10 800 Kč; po zohlednění slevy na poplatníka (uplatněné už ve mzdě) se daň z podnikání přičte k zaměstnaneckému základu a doplatí v přiznání.

Z přivýdělku 180 000 Kč tak pan Novák odvede jen daň z příjmů a 4 860 Kč na zdravotní pojištění. Na sociálním pojištění neplatí nic.

Můžu při zaměstnání využít paušální daň?

Ne. Do paušálního režimu (paušální daně) nemůžete vstoupit, pokud jste zaměstnaní a zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění. Podmínkou paušální daně podle § 7a zákona č. 586/1992 Sb. je mimo jiné to, že nejste plátcem DPH a nemáte příjmy ze závislé činnosti (s výjimkou příjmů zdaněných srážkovou daní).

Pro OSVČ se souběžným zaměstnáním tedy paušální daň nepřipadá v úvahu. Daníte klasicky přes daňové přiznání, kde ovšem můžete využít výhodné výdajové paušály popsané výše.

Jaké lhůty a přehledy musím dodržet?

Po skončení roku 2025 (přiznání podávané v roce 2026) i za rok 2026 platí tři klíčové dokumenty: daňové přiznání a dva přehledy.

Vychází z daňového kalendáře pro rok 2026 a z § 15 zákona č. 589/1992 Sb.

Pozor: Jako registrovaná OSVČ máte ze zákona zřízenou datovou schránku, a proto musíte podávat daňové přiznání povinně elektronicky. Tím se vám lhůta automaticky prodlužuje do 4. května 2026. Protože přiznání podáváte v prodloužené (elektronické) lhůtě, posouvají se i navazující přehledy: ČSSZ do 1. června 2026 a zdravotní pojišťovně do 4. června 2026 (vždy do 1 měsíce po lhůtě přiznání). Případný doplatek pojistného z přehledu je splatný do 8 dnů od podání přehledu.

Časté chyby při souběhu zaměstnání a podnikání

• Placení zbytečných záloh. V prvním roce vedlejší činnosti se sociální zálohy neplatí. Mnozí OSVČ je přesto platí, protože si pletou pravidla s hlavní činností.
• Opomenutí oznámit vedlejší činnost. ČSSZ a zdravotní pojišťovně musíte doložit, že máte zaměstnání (kvůli zařazení do vedlejší činnosti). Bez oznámení vás úřad může vést jako hlavní činnost a vyměřit minimální zálohy.
• Nepožádání o potvrzení o zdanitelných příjmech. Bez tohoto potvrzení od zaměstnavatele nedoplníte zaměstnanecký dílčí základ do přiznání.
• Snaha o paušální daň. Při zaměstnání ji nelze využít – kdo o ni požádá, riskuje doměrek.
• Souběh ve stejném oboru bez souhlasu zaměstnavatele. Hrozí porušení § 304 zákoníku práce.
• Nepodání přehledů. Daňové přiznání nestačí – ČSSZ a zdravotní pojišťovna chtějí samostatné přehledy.

Související témata a nástroje

• vedlejší činnost vysvětluje režim podnikání při zaměstnání.
• DPP pomůže porovnat dohodu se souběhem podnikání a zaměstnání.

Shrnutí

Podnikání při zaměstnání je v roce 2026 jednou z nejvýhodnějších forem samostatné činnosti. Vaše živnost se posuzuje jako vedlejší činnost, takže ze sociálního pojištění neplatíte nic, dokud daňový základ nepřekročí 117 521 Kč ročně, a v prvním roce neplatíte žádné zálohy. Zdravotní pojištění hradíte jen z reálného zisku, jednou ročně podle přehledu. Daníte přes jedno daňové přiznání, kam sečtete mzdu i příjmy z podnikání, a využijete výhodné výdajové paušály. Stačí dodržet lhůty – přiznání elektronicky do 4. května a oba přehledy do měsíce poté.

Časté dotazy

Musím zaměstnavateli oznámit, že podnikám?

Souhlas zaměstnavatele potřebujete pouze tehdy, pokud podnikáte ve shodném oboru činnosti, jaký má váš zaměstnavatel (§ 304 zákoníku práce). V jiném oboru nemusíte podnikání oznamovat ani k němu mít souhlas. Pozor však na případnou konkurenční doložku ve vaší pracovní smlouvě.

Kolik si můžu vydělat, abych neplatil sociální pojištění?

Pokud váš daňový základ (příjmy minus výdaje) z vedlejší činnosti za rok 2026 nepřesáhne 117 521 Kč, sociální (důchodové) pojištění neplatíte vůbec. Tato rozhodná částka se snižuje o 9 794 Kč za každý měsíc, kdy jste činnost nevykonávali (§ 10 zákona č. 155/1995 Sb.).

Platím při vedlejší činnosti zálohy na pojistné?

V prvním roce vedlejší činnosti zálohy na sociální pojištění neplatíte vůbec. Pokud v dalším roce z přehledu vyjde, že váš daňový základ přesáhl rozhodnou částku, platíte od té doby měsíční zálohy minimálně 1 574 Kč (pro rok 2026). Zdravotní pojistné u vedlejší činnosti se platí jen z reálného zisku, jednorázově podle ročního přehledu.

Můžu při zaměstnání používat paušální daň?

Ne. Paušální režim podle § 7a zákona č. 586/1992 Sb. je vyloučen, pokud máte příjmy ze závislé činnosti (kromě příjmů zdaněných srážkovou daní). Zaměstnaná OSVČ proto daní klasicky přes daňové přiznání, kde ale může uplatnit výdajové paušály.

Jak se daní příjem ze zaměstnání a podnikání dohromady?

Podáte jedno daňové přiznání, kde sečtete dílčí základ ze zaměstnání (z potvrzení o zdanitelných příjmech) a dílčí základ z podnikání (příjmy minus výdaje nebo výdajový paušál). Z celku spočítáte daň 15 % (z části nad 1 762 812 Kč 23 %), odečtete slevy a zaplacené zálohy. Detaily v článku daňové přiznání OSVČ.

Do kdy musím podat daňové přiznání a přehledy?

Jako OSVČ máte datovou schránku ze zákona, takže podáváte elektronicky s lhůtou do 4. května 2026. Přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu se podávají do jednoho měsíce po lhůtě přiznání – při elektronickém podání tedy ČSSZ do 1. června 2026 a zdravotní pojišťovně do 4. června 2026. Doplatek pojistného je splatný do 8 dnů od podání přehledu.

Vyplatí se kvůli důchodu platit sociální pojištění dobrovolně?

Pokud z vedlejší činnosti pojistné neplatíte, neúčastníte se za tu dobu důchodového pojištění z titulu podnikání (ale účastníte se ze zaměstnání). Můžete se přihlásit k dobrovolné účasti a platit alespoň minimální zálohu 1 574 Kč měsíčně, čímž si zvýšíte vyměřovací základ pro budoucí důchod. Zda se to vyplatí, závisí na vaší situaci.

Často kladené otázky

Co je švarcsystém a proč je zakázaný?

Švarcsystém je situace, kdy někdo fakturuje jako OSVČ, ale ve skutečnosti pro odběratele vykonává běžnou závislou práci jako zaměstnanec. Vztah navenek vypadá jako podnikání (živnostenský list, faktury), fakticky ale naplňuje znaky závislé práce podle § 2 zákoníku práce. Takový zastřený pracovněprávní vztah je zakázaný, protože obchází ochranu, kterou má zaměstnanec ze zákoníku práce.

Hlavním motivem bývá úspora na odvodech: firma za OSVČ neplatí sociální a zdravotní pojistné (u zaměstnance odvádí 24,8 % na sociální a 9 % na zdravotní pojištění) a obchází i nárok na dovolenou, odstupné či výpovědní dobu. Právě tato úspora na pojistném a obejití zákoníku práce je důvodem, proč inspekce práce i finanční správa švarcsystém postihují.

Jaké jsou znaky závislé práce, kvůli kterým hrozí švarcsystém?

Závislá práce je podle § 2 zákoníku práce vymezena čtyřmi hlavními znaky: práce se vykonává ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle jeho pokynů a osobně danou osobou. Pokud váš vztah s odběratelem tyto znaky naplňuje, posuzuje se jako závislá práce bez ohledu na to, že máte živnostenský list a vystavujete faktury.

V praxi inspekce práce sleduje doplňkové okolnosti: že OSVČ pracuje v prostorách a s nástroji odběratele, dodržuje jeho pracovní dobu, dostává pravidelnou měsíční odměnu nezávislou na výsledku a nepodniká na vlastní účet a odpovědnost. Čím víc se spolupráce podobá běžnému zaměstnání, tím vyšší je riziko, že ji úřad překlasifikuje jako zastřený pracovní poměr.

Může OSVČ fakturovat dlouhodobě jen jednomu odběrateli?

Samo o sobě to zakázané není — jeden hlavní klient ještě neznamená švarcsystém. Rozhodující není počet odběratelů, ale to, zda spolupráce naplňuje znaky závislé práce podle § 2 zákoníku práce (práce podle pokynů, v podřízenosti, osobně, jménem odběratele).

Dlouhodobá fakturace jedinému odběrateli je ale pro inspekci práce silným varovným signálem, který zvyšuje pozornost. Pokud k tomu přistoupí pevná pracovní doba, práce v prostorách odběratele, pravidelná měsíční odměna a jednání jeho jménem, hrozí překvalifikace na zastřený pracovní poměr. Riziko snížíte tím, že máte více klientů, podnikáte na vlastní účet a odpovědnost a spolupráci máte postavenou na konkrétních zakázkách, ne na trvalé podřízenosti.

Jaké pokuty hrozí firmě i OSVČ za švarcsystém?

Postih dopadá především na firmu (odběratele). Pokud inspekce práce prokáže zastřený pracovněprávní vztah, jde o umožnění výkonu nelegální práce podle zákona o zaměstnanosti a hrozí citelná pokuta; vedle ní finanční úřad i správa sociálního zabezpečení zpětně doměří daň z příjmů a pojistné, které mělo být odvedeno ze závislé práce, navýšené o penále. Pokuta hrozí i OSVČ, která nelegální práci vykonávala, byť bývá výrazně nižší než postih zadavatele.

Překlasifikace navíc znamená, že se z fakturovaných částek dodatečně počítá zaměstnanecký režim odvodů — tedy i pojistné, které jinak za OSVČ při souběhu se zaměstnáním vůbec neplatíte. Spolupráci proto nastavte tak, aby nesplňovala znaky závislé práce.

Jak nastavit spolupráci s OSVČ, aby nešlo o švarcsystém?

Klíčem je, aby vztah fakticky nenaplňoval znaky závislé práce podle § 2 zákoníku práce. OSVČ má podnikat na vlastní účet a odpovědnost: nést riziko, používat vlastní nástroje, sama rozhodovat o tom, kdy a jak práci odvede, a nebýt vázána pracovní dobou ani pokyny zadavatele jako zaměstnanec. Vhodné je spolupráci postavit na konkrétních zakázkách a výsledku, ne na trvalé přítomnosti v prostorách firmy.

Po formální stránce použijte odpovídající smlouvu podle občanského zákoníku — typicky smlouvu o dílo nebo příkazní (objednatelskou) smlouvu — místo formulací připomínajících pracovní smlouvu. Odměňujte za odvedené dílo či zakázku, ne pevnou měsíční mzdou nezávislou na výsledku, a umožněte OSVČ pracovat i pro další klienty. Pokud je naopak žádaná trvalá podřízená práce podle pokynů, je správným řešením řádný pracovní poměr na pracovní smlouvu, nikoli fakturace.