Ve zkratce: Přeshraniční režim pro malé podniky („režim SME") platí od 1. 1. 2025 (transpozice směrnice Rady (EU) 2020/285, novela zákona o DPH č. 461/2024 Sb., § 109bb až § 109bu zákona č. 235/2004 Sb.). Umožňuje českému malému podniku využívat osvobození od DPH i v jiném státě EU, aniž by se tam registroval jako plátce. Podmínkou je souhrnný obrat v celé EU do 100 000 EUR za běžný i předchozí kalendářní rok a dodržení vnitrostátního limitu cílového státu. Registrace probíhá výhradně v ČR přes DIS+ nebo EPO na portálu Moje daně, správce daně přidělí identifikační číslo pro režim SME typu CZ12345678901-EX. Podnik pak podává čtvrtletní oznámení o obratu ve všech státech EU. Ne každý stát osvobození zavedl (např. Španělsko).
Do konce roku 2024 platilo, že jakmile český živnostník nebo firma začali dodávat zboží či poskytovat služby v jiném státě EU s místem plnění tam, museli se v daném státě zpravidla registrovat k DPH od první koruny obratu — žádný obdobný limit pro „neplátce" tam pro zahraniční subjekt neplatil. Režim SME to od roku 2025 mění: české osvobození pro malé podniky lze „vyvézt" i do dalších členských států, které stejné osvobození umožňují. Jde o dobrovolný režim, který má vyrovnat podmínky mezi tuzemskými a zahraničními malými podnikateli. Tento článek vysvětluje podmínky, identifikační číslo EX ID, postup registrace i čtvrtletní povinnosti.
Co je režim SME a jak funguje?
Režim SME (z anglického „small and medium-sized enterprises") je zvláštní režim, který dovoluje osobě povinné k dani usazené v jednom státě EU uplatňovat osvobození od DPH pro malé podniky i na plnění s místem plnění v jiném členském státě — bez toho, aby se tam musela registrovat jako plátce DPH a odvádět tam daň.
Režim má dva směry. Prvním je tuzemské osvobození: český podnikatel s obratem do 2 000 000 Kč není v ČR plátcem podle § 6 a násl. zákona o DPH (osvobozený je podle § 50). Druhým, novým směrem je přeshraniční osvobození: český malý podnik se v ČR přihlásí do režimu SME „pro jiný stát EU" a v tomto státě pak fakturuje bez tamní DPH, dokud plní stanovené limity. Celá administrativa přitom zůstává v ČR — v členském státě usazení.
Zjednodušení je zásadní: místo registrace a přiznání v každé cizí zemi zvlášť vyřídí podnik vše u českého správce daně a podává jediné čtvrtletní oznámení pokrývající všechny státy najednou.
Jaké jsou podmínky pro vstup do režimu?
Aby český podnik mohl osvobození uplatnit v jiném státě EU, musí splnit tři skupiny podmínek současně:
| Podmínka | Hodnota / pravidlo |
|---|---|
| Souhrnný obrat v celé EU | max. 100 000 EUR v běžném i předcházejícím kalendářním roce |
| Vnitrostátní limit cílového státu | nesmí být překročen (stanoví si každý stát sám, často je nižší než český) |
| Vyloučené osoby | skupina a člen skupiny pro účely DPH; osoba v dovozním režimu (IOSS) |
| Stát musí režim mít | cílový stát musí osvobození pro malé podniky vůbec zavést |
Zdroj: § 109bb a násl. zákona č. 235/2004 Sb.; směrnice (EU) 2020/285. Platí pro rok 2026.
Limit 100 000 EUR je jednotný pro celou EU a počítá se jako součet obratů ve všech členských státech (včetně ČR). Přepočet na eura se provádí směnným kurzem Evropské centrální banky platným k prvnímu dni daného kalendářního roku (nebo k nejbližšímu následujícímu dni, pokud v tento den kurz zveřejněn není); pro rok 2025 činil 25,177 Kč/EUR (100 000 EUR tedy odpovídalo přibližně 2 517 700 Kč). Kurz pro rok 2026 je nutné ověřit podle sazby ECB platné k 1. 1. 2026.
Pozor na terminologii: český vnitrostátní limit pro plátcovství (2 000 000 Kč, s horní hranicí 2 536 500 Kč zavedenou novelou č. 461/2024 Sb.) je něco jiného než unijní limit 100 000 EUR. Do cizího státu se navíc uplatní jeho vlastní národní limit — ten bývá výrazně nižší.
Jak probíhá registrace přes DIS+ nebo EPO?
Přihlášku do přeshraničního režimu podává český subjekt výhradně elektronicky, a to prostřednictvím datové schránky a portálu Moje daně — konkrétně přes Daňovou informační schránku (DIS+) nebo aplikaci EPO (Elektronická podání pro Finanční správu). Přihlášku nelze podat způsobem vyžadujícím dodatečné potvrzení (tzv. e-tiskopisem).
V přihlášce podnik uvádí zejména:
- Identifikační údaje — jméno/název, sídlo, obory činnosti.
- Cílové státy — konkrétní členské státy EU, kde chce osvobození využívat.
- Údaje o obratu — dosažený obrat v každém členském státě EU za běžný a předchozí rok (některé státy vyžadují i předminulý rok nebo rozdělení podle odvětví), vždy v EUR s přesností na dvě desetinná místa.
Po posouzení podmínek vydá správce daně rozhodnutí a přidělí identifikační číslo pro přeshraniční režim SME s příponou „-EX" (tzv. EX ID), které má formát kódu státu usazení a přípony „-EX", například CZ12345678901-EX. Toto číslo se povinně uvádí na daňových dokladech a slouží výhradně pro režim SME; není totožné s DIČ ani IČO. Vedle EX ID přiděluje Finanční správa i samostatné daňové evidenční číslo pro režim SME (DEČ SME). Osvobození v daném státě lze začít uplatňovat od data uvedeného v rozhodnutí.
Registrační řízení pro jednotlivý cílový stát by nemělo trvat déle než 35 pracovních dní od podání přihlášky — cizí stát totiž ověřuje splnění svých podmínek. Na počátku fungování režimu v roce 2025 Finanční správa upozornila, že lhůty mohou být přechodně delší. Změny v uvedených údajích (např. přidání dalšího státu) se oznamují samostatným formulářem v DIS+ nebo EPO.
Jak fungují čtvrtletní oznámení o obratu?
Po registraci má podnik jednu klíčovou průběžnou povinnost — podávat oznámení o výši obratů za kalendářní čtvrtletí. Oznámení se podává i tehdy, když je nulové, a nelze je podat zpětně za období před registrací.
| Čtvrtletí | Lhůta pro podání oznámení |
|---|---|
| 1. čtvrtletí (leden–březen) | do 30. 4. |
| 2. čtvrtletí (duben–červen) | do 31. 7. |
| 3. čtvrtletí (červenec–září) | do 31. 10. |
| 4. čtvrtletí (říjen–prosinec) | do 31. 1. následujícího roku |
Zdroj: § 109bb a násl. zákona č. 235/2004 Sb.; metodika Finanční správy ČR. Platí pro rok 2026.
V oznámení se uvádí obrat dosažený ve všech členských státech EU (včetně ČR i států, kde osoba není registrována), v eurech. Podává se elektronicky přes DIS+ nebo EPO. Oznámení je neúčinné při jakékoli vadě podání — například při chybném formátu nebo podání neoprávněnou osobou — proto je vhodné využívat oficiální formuláře.
Samostatnou povinností je oznámení o překročení limitu 100 000 EUR. Jakmile souhrnný obrat v EU tuto hranici přesáhne, musí podnik podat oznámení do 15 pracovních dnů ode dne překročení. Způsobilost k osvobození v přeshraničním režimu zaniká již dnem následujícím po překročení a registrace je zrušena. Překročení unijního limitu ale samo o sobě nemá vliv na tuzemské osvobození v ČR (kde platí limit 2 000 000 Kč).
Které státy režim nezavedly a na co si dát pozor?
Osvobození pro malé podniky nezavedly všechny členské státy — a ty, které je mají, si nastavují vlastní vnitrostátní limity a další podmínky. Před vstupem do režimu je proto nutné ověřit pravidla konkrétní cílové země.
| Situace ve státě EU | Příklad / dopad |
|---|---|
| Stát osvobození vůbec nezavedl | Španělsko — režim SME zde uplatnit nelze |
| Stát má omezení okruhu osob | Itálie neregistruje právnické osoby (stav k 11. 6. 2025) |
| Nižší vnitrostátní limit než v ČR | řada států — nutné ověřit před fakturací |
| Sektorové rozlišení obratu | některé státy vyžadují členění podle odvětví |
Zdroj: metodika Finanční správy ČR; databáze Evropské komise. Stav se v čase mění — ověřte aktuální seznam.
Aktuální přehled pravidel jednotlivých států zveřejňuje Evropská komise na portálu sme-vat-rules.ec.europa.eu, kde je i „Příručka k režimu pro malé podniky". Registraci obchodního partnera v režimu SME (identifikátor -EX) lze ověřit prostřednictvím Finanční správy; specializovaný kontakt je SME@fs.gov.cz.
Časté chyby
- Záměna limitu 100 000 EUR s českým limitem 2 000 000 Kč. Jsou to dvě různé hranice — unijní strop pro režim SME a tuzemský limit plátcovství. Musíte hlídat obě.
- Předpoklad, že cílový stát má stejný limit jako ČR. Národní limity bývají nižší; jejich překročení znamená konec osvobození v daném státě.
- Fakturace bez DPH ve státě, který režim nezavedl. Ve Španělsku a dalších státech osvobození pro malé podniky uplatnit nelze — vzniká standardní registrační povinnost.
- Opomenutí nulového čtvrtletního oznámení. Oznámení se podává i tehdy, když v daném čtvrtletí nebyl žádný obrat.
- Pozdní hlášení překročení 100 000 EUR. Lhůta je jen 15 pracovních dnů a způsobilost zaniká už den po překročení.
- Snaha o zpětnou registraci. Do režimu nelze vstoupit zpětně — osvobození platí až od data v rozhodnutí správce daně.
- Podání přihlášky e-tiskopisem. Takový způsob s dodatečným potvrzením není přípustný; nutné je DIS+ nebo EPO.
Shrnutí
Přeshraniční režim SME přinesl od 1. 1. 2025 českým malým podnikům dlouho chybějící možnost využívat osvobození od DPH i v jiných státech EU bez zahraniční registrace. Základní podmínkou je souhrnný obrat v celé EU do 100 000 EUR a dodržení vnitrostátního limitu cílového státu. Vše se vyřizuje v ČR přes DIS+ nebo EPO, správce daně přidělí identifikační číslo typu CZ…-EX (EX ID) a podnik následně podává čtvrtletní oznámení o obratu ve všech státech EU. Klíčové je ověřit, zda cílový stát osvobození vůbec zavedl a jaký má vlastní limit, a hlídat překročení unijní hranice, které vede k okamžitému zániku způsobilosti. Právní úpravu najdete v § 109bb až § 109bu zákona č. 235/2004 Sb. ve znění novely č. 461/2024 Sb.
Často kladené otázky
Musím se kvůli režimu SME registrovat v cizí zemi?
Ne. Celá administrativa probíhá v členském státě usazení, tedy v ČR. Přihlášku i čtvrtletní oznámení podáváte českému správci daně přes DIS+ nebo EPO. Právě odstranění povinnosti registrovat se v každé cizí zemi je hlavním smyslem režimu SME.
Co je identifikátor CZ…-EX a k čemu slouží?
Je to identifikační číslo pro přeshraniční režim SME s příponou „-EX" (tzv. EX ID), které přiděluje český správce daně v rozhodnutí o registraci. Má formát kódu státu a přípony „-EX", například CZ12345678901-EX, a povinně se uvádí na daňových dokladech. Používá se výhradně pro přeshraniční režim a není totožné s DIČ ani IČO. Vedle něj Finanční správa přiděluje i samostatné daňové evidenční číslo pro režim SME (DEČ SME).
Jaký je limit obratu pro režim SME?
Souhrnný obrat v celé EU nesmí přesáhnout 100 000 EUR v běžném ani předcházejícím kalendářním roce. Zároveň nesmíte překročit vnitrostátní limit cílového státu, který si každá země stanoví sama a bývá nižší než český limit 2 000 000 Kč.
Kdy musím podat oznámení a hrozí sankce za pozdní podání?
Čtvrtletní oznámení o obratu podáváte vždy do konce měsíce následujícího po skončení čtvrtletí (do 30. 4., 31. 7., 31. 10. a 31. 1.). Překročení limitu 100 000 EUR hlásíte do 15 pracovních dnů. Oznámení s vadou je neúčinné a nesplnění povinností může vést ke zrušení registrace v režimu.
Platí režim SME ve všech státech EU?
Ne. Osvobození pro malé podniky nezavedly všechny členské státy — příkladem je Španělsko. Některé státy navíc omezují okruh oprávněných osob (Itálie k 11. 6. 2025 neregistrovala právnické osoby) nebo mají nižší limity. Aktuální pravidla ověřte na portálu Evropské komise sme-vat-rules.ec.europa.eu.
Co se stane, když překročím limit 100 000 EUR?
Způsobilost k osvobození v přeshraničním režimu zaniká už dnem následujícím po překročení a registrace vám bude zrušena. Musíte to oznámit do 15 pracovních dnů. Ve státech, kde jste osvobození využívali, vám tím zpravidla vzniká standardní registrační povinnost k DPH. Tuzemské osvobození v ČR tím ale přímo dotčeno není.