Pokuty a sankce finančního úřadu

Ve zkratce: Finanční úřad rozlišuje tři samostatné sankce. Za pozdní podání přiznání vzniká pokuta podle § 250 daňového řádu ve výši 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení, nejvýše 5 % daně (toleruje se zpoždění do 5 pracovních dnů). Za pozdě zaplacenou daň běží úrok z prodlení podle § 252 ve výši repo sazby ČNB + 8 procentních bodů ročně (pro 1. pololetí 2026 to je 11,5 % p. a., pro 2. pololetí 11,75 % p. a.) počínaje 4. dnem po splatnosti. Penále podle § 251 ve výši 20 % z doměřené daně vzniká při doměření správcem daně (typicky po daňové kontrole); z daně doměřené na základě přípustného dodatečného přiznání nevzniká. Tyto tři sankce běží nezávisle na sobě.

Pokuty a sankce za daňové prohřešky upravuje daňový řád (zákon č. 280/2009 Sb.). Mnozí poplatníci si tři druhy sankcí pletou, přestože se uplatní v různých situacích a počítají se odlišně. Pozdní podání přiznání, pozdní zaplacení daně a doměření daně po kontrole jsou tři různé prohřešky se třemi různými následky. Tento průvodce je rozlišuje, ukazuje aktuální sazby pro rok 2026 a vysvětluje, kdy lze sankci prominout.

Jaký je rozdíl mezi pokutou, penále a úrokem z prodlení?

Ve zkratce: Pokuta za opožděné tvrzení daně (§ 250) trestá pozdní podání přiznání. Úrok z prodlení (§ 252) je cenou za pozdní zaplacení daně. Penále (§ 251) je sankce za to, že daň doměřil správce daně (např. po kontrole). Každá sankce má jiný spouštěč i jiný výpočet.

Klíčové je oddělit, co která sankce postihuje. Pozdě podané přiznání a pozdě zaplacená daň jsou dvě různá pochybení – můžete podat přiznání včas, ale daň zaplatit pozdě (běží jen úrok z prodlení), nebo naopak. A penále se týká úplně jiné situace: doměření daně z moci úřední.

Zdroj: § 250, § 251 a § 252 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Platí pro rok 2026.

Kolik je pokuta za pozdní daňové přiznání?

Ve zkratce: Pokuta za opožděné podání daňového přiznání podle § 250 odst. 1 daňového řádu činí 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně. Pokuta se neukládá, je-li zpoždění do 5 pracovních dnů. Maximální výše je 300 000 Kč.

Pokuta za opožděné tvrzení daně se počítá z výše stanovené daně a roste s každým dnem zpoždění, dokud nenarazí na 5% strop. Konkrétní sazby podle § 250 daňového řádu:

Zdroj: § 250 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Platí pro rok 2026.

K pokutě se vážou tři důležité hranice:

• Toleranční lhůta 5 pracovních dnů. Pokuta se neukládá, je-li zpoždění s podáním přiznání nejvýše 5 pracovních dnů (§ 250 odst. 1 daňového řádu). Tato tolerance se týká jen podání přiznání, ne úhrady daně – úrok z prodlení za nezaplacenou daň běží nezávisle.
• Maximum 300 000 Kč. Celková pokuta za opožděné tvrzení daně nepřesáhne 300 000 Kč (§ 250 odst. 5).
• Minimum 500 Kč při úplném nepodání. Pokud daňový subjekt přiznání nepodá vůbec – ani dodatečně, ani na výzvu, ani do uplynutí lhůty pro stanovení daně – činí pokuta vždy nejméně 500 Kč (§ 250 odst. 4).
• Poloviční pokuta při rychlé nápravě. Pokuta činí jen polovinu vypočtené výše, pokud daňový subjekt podá přiznání do 30 dnů od marného uplynutí lhůty a v daném kalendářním roce u něj správce daně nezjistil jiné prodlení při podání přiznání (§ 250 odst. 7).

Pokuta za opožděné tvrzení daně se nepředepíše, nedosáhne-li vypočtená částka 1 000 Kč (§ 250 odst. 3 daňového řádu). Minimum 500 Kč při úplném nepodání přiznání ovšem platí vždy (§ 250 odst. 4).

Příklad: pozdní podání s daní 50 000 Kč

Živnostník podal elektronické přiznání až po uplynutí zákonné pětidenní tolerance. Pro názornost počítejme 30 sankcionovaných kalendářních dní. Daň činí 50 000 Kč.

• Ilustrační pokuta = 0,05 % × 50 000 Kč × 30 sankcionovaných dnů = 750 Kč.
• Strop 5 % z 50 000 Kč = 2 500 Kč zatím nehrozí.

Protože vypočtených 750 Kč nedosahuje hranice 1 000 Kč (§ 250 odst. 3), pokuta by se v tomto případě nepředepsala. U vyšší daně nebo delšího prodlení by částka hranici překročila a úřad by ji předepsal. Kdyby poplatník přiznání nepodal vůbec a daň by stanovil až úřad, uplatnilo by se minimum 500 Kč (případně více, podle skutečné daně a délky prodlení). K pokutě by se navíc přičetl úrok z prodlení za pozdě zaplacenou daň.

Jak vysoký je úrok z prodlení za pozdě zaplacenou daň?

Ve zkratce: Úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu odpovídá ročně repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného pololetí zvýšené o 8 procentních bodů. Pro 1. pololetí 2026 to je 11,5 % p. a. (repo 3,5 % + 8 p. b.) a pro 2. pololetí 11,75 % (repo 3,75 % + 8 p. b.). Úrok běží od 4. dne po původní splatnosti daně do dne úhrady; první 3 dny prodlení jsou bez úroku.

Úrok z prodlení je cenou peněz za to, že daň nebyla zaplacena včas. Naváže se na § 1970 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tedy na stejný model jako úrok z prodlení v soukromém právu: repo sazba ČNB plus 8 procentních bodů.

Zdroj: § 252 zákona č. 280/2009 Sb. ve vazbě na § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a nař. vlády č. 351/2013 Sb.; repo sazby ČNB k 1. 1. a 1. 7. 2026. Sazba se mění pololetně podle rozhodnutí bankovní rady ČNB – aktuální hodnotu ověřte u ČNB.

Dvě praktická pravidla:

• Liberační (toleranční) lhůta 3 dny. Úrok z prodlení vzniká až od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně (§ 252 odst. 2). První tři dny prodlení jsou bez úroku.
• Bagatelní hranice 1 000 Kč. Úrok z prodlení se nepředepíše a nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li u jednoho druhu daně za jedno zdaňovací období částku 1 000 Kč (§ 251a odst. 2 daňového řádu, které sjednocuje minimální částku pro předpis úroků).

Sazba úroku se pro každý den prodlení odvíjí od repo sazby platné k prvnímu dni jeho kalendářního pololetí a po celé pololetí se nemění, i kdyby ČNB sazbu mezitím upravila. Protože se repo sazba pololetně mění, je nutné výslednou roční sazbu vždy aktualizovat – proto ji držíme v samostatné tabulce s uvedením pololetí a roku.

Příklad: daň 50 000 Kč zaplacená o 60 dnů později

Stejná daň 50 000 Kč, kterou poplatník zaplatí 60 dnů po splatnosti, pokud všech 57 úročených dnů připadá do 1. pololetí 2026 při sazbě 11,5 % p. a.:

• Úročí se 57 dnů (první 3 dny po splatnosti jsou bez úroku, úrok běží od 4. dne).
• Úrok ≈ 50 000 Kč × 11,5 % × 57 / 365 ≈ 898 Kč.

Protože vypočtený úrok nepřesáhne bagatelní hranici 1 000 Kč na druh daně a zdaňovací období, v tomto případě se nepředepíše. U vyšších částek nebo delšího prodlení už úrok hranici překročí a poplatník jej zaplatí.

Co je penále a kdy ho finanční úřad vyměří?

Ve zkratce: Penále podle § 251 daňového řádu vzniká, když daň doměří správce daně z moci úřední – typicky po daňové kontrole. Činí 20 % z částky doměřené daně (resp. z neoprávněně uplatněného odpočtu) a 1 % ze snižované daňové ztráty. Penále nevzniká z daně doměřené na základě dobrovolného dodatečného daňového přiznání.

Penále je nejcitelnější sankce, protože postihuje samotnou výši doměřené daně, ne jen prodlení. Sazby podle § 251 odst. 1 daňového řádu:

Zdroj: § 251 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Platí pro rok 2026.

Zásadní je výjimka v § 251 odst. 4: penále nevzniká z daně doměřené na základě dodatečného daňového přiznání podaného samotným daňovým subjektem. Kdo chybu odhalí sám a podá přípustné dodatečné přiznání na vyšší daň, z takto tvrzené daně penále neplatí. U nepřípustného dodatečného přiznání tato výjimka neplatí. Penále se uplatní zejména tehdy, doměří-li daň úřad sám – nejčastěji po daňové kontrole.

To je hlavní motivace k dobrovolné nápravě: rozdíl mezi 20% penále a žádným penále může být u doměrku statisíce korun. Pozor ale na to, že úrok z prodlení běží i u dobrovolného dodatečného přiznání (viz dále).

Pozdní přiznání vs pozdní platba vs dodatečné přiznání: srovnání

Ve zkratce: Pozdní přiznání spustí pokutu (§ 250). Pozdní platba spustí úrok z prodlení (§ 252). Dodatečné přiznání podané dobrovolně je bez penále, ale úrok z prodlení z doplatku běží i tak; doměření po kontrole přidá penále 20 % (§ 251) plus úrok.

Následující tabulka shrnuje, co se v které situaci uplatní:

Zdroj: § 250, § 251 (vč. odst. 4) a § 252 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Platí pro rok 2026.

Tři věci, které čtenáři nejčastěji překvapí:

• Úrok z prodlení běží i u dobrovolného dodatečného přiznání. I když se vyhnete penále, úrok z prodlení z doplatku daně se počítá od původní splatnosti daně, ne od podání dodatečného přiznání. Dřívější úhrada doplatku výši úroku snižuje; při krátkém prodlení nebo bagatelní částce úrok nemusí být předepsán.
• Pokuta a úrok jsou nezávislé. I když využijete 5denní tolerance pro pozdní podání, úrok z prodlení z neuhrazené daně běží samostatně od 4. dne po splatnosti.
• Penále nesankcionuje samotné pozdní podání. Za pozdní povinné přiznání může vzniknout pokuta § 250; penále se váže na doměření. V konkrétní věci mohou vzniknout oba druhy sankcí, mají-li každý svůj zákonný důvod.

Návaznost na dodatečné přiznání a daňovou kontrolu

Ve zkratce: Kdo chybu zjistí sám a podá dodatečné daňové přiznání, doplatí rozdíl daně a případný úrok z prodlení (§ 252); z přípustného dodatečného přiznání penále nevzniká. Při opožděném podání povinného dodatečného přiznání může vzniknout i pokuta (§ 250). Kdo počká, až chybu najde finanční úřad při daňové kontrole, zaplatí navíc penále 20 % z doměřené daně (§ 251).

Tato vazba je v praxi nejdůležitější rozhodnutí. Daňový řád dobrovolnou nápravu odměňuje:

• Sám podám dodatečné přiznání na vyšší daň → doplatím daň, zaplatím úrok z prodlení z doplatku (od původní splatnosti), ale bez penále. Pokud je dodatečné přiznání samo podáno pozdě po vzniku povinnosti, může se uplatnit i pokuta za opožděné tvrzení daně.
• Chybu najde úřad při kontrole → daň se doměří z moci úřední, k doplatku se přidá penále 20 % (§ 251) i úrok z prodlení od původní splatnosti.

Proto se vyplatí podat dodatečné přiznání hned, jakmile chybu zjistíte – a rozhodně dřív, než správce daně zahájí kontrolu. Po zahájení kontroly už dobrovolné dodatečné přiznání většinou není možné podat s účinky vylučujícími penále. Podrobnosti k postupu jsou v průvodci dodatečné daňové přiznání a daňová kontrola.

Lze pokutu, penále nebo úrok prominout?

Ve zkratce: Ano, všechny tři sankce lze na žádost prominout. Pokutu za opožděné tvrzení daně až do 100 % (§ 259aa), penále běžně až do 75 % podle míry součinnosti a při ospravedlnitelném důvodu vzniku až do 100 % u penále vzniklého od 1. 7. 2025 (u dřívějšího penále až do 75 %) po úhradě daně a žádosti do 3 měsíců od právní moci platebního výměru (§ 259a) a úrok z prodlení po úhradě daně (§ 259b). Společná kritéria posuzuje § 259c.

Prominutí příslušenství daně je na žádost daňového subjektu a podléhá správnímu uvážení finančního úřadu podle pokynu GFŘ-D-72. Přehled možností:

Zdroj: § 259a, § 259aa, § 259b a § 259c zákona č. 280/2009 Sb.; pokyn GFŘ-D-72 a informace GFŘ k promíjení. Platí pro rok 2026.

Při posuzování žádosti správce daně zohledňuje (§ 259c a navazující ustanovení):

• Ospravedlnitelný důvod prodlení nebo nesplnění povinnosti (např. vážná nemoc, živelní událost) – § 259aa odst. 2.
• Tvrdost – ekonomické a sociální poměry, kdy by sankce byla nepřiměřená – § 259aa odst. 3.
• Četnost porušování daňových povinností – kdo porušuje opakovaně, na prominutí zpravidla nedosáhne (§ 259c odst. 1).

Pozor na zákonné podmínky: u penále je nutné nejprve uhradit daň, z jejíhož doměření penále vzniklo, a žádost podat do 3 měsíců od právní moci platebního výměru na penále. U úroku z prodlení je rovněž podmínkou úhrada daně. Prominutí pokuty vyžaduje, aby opožděné tvrzení bylo podáno nebo se stalo bezpředmětným. Možnost prominout pokutu podle § 250 zavedly novely účinné od roku 2021 (§ 259aa) – starší stav, kdy tato pokuta prominout nešla, už neplatí.

Časté chyby a jak se sankcím vyhnout

• Záměna pozdního přiznání a pozdní platby. Pro podání platí tolerance 5 pracovních dnů; u platby začíná úrok od čtvrtého dne po původní splatnosti. Daň plaťte k datu splatnosti, i kdybyste přiznání podávali později.
• Spoléhání na datum odeslání platby. Rozhoduje den připsání na účet úřadu. Postup je v průvodci jak zaplatit daň.
• Odkládání opravy chyby. Čím dříve doplatíte daň a podáte přípustné dodatečné přiznání, tím nižší úrok z prodlení a z takto dodatečně tvrzené daně žádné penále. Po zahájení kontroly je už pozdě.
• Přehlédnutí záloh. Pozdě zaplacená záloha na daň také generuje úrok z prodlení. Zálohy hlídejte stejně jako samotnou daň.
• Nepodání přiznání „protože je nulové". Povinnost podat přiznání nezaniká nulovou daní ani ztrátou. Kdo má povinnost podat (kdo musí podat daňové přiznání) a nepodá, riskuje pokutu nejméně 500 Kč.
• Nevyužití prominutí. Při ospravedlnitelném důvodu (nemoc, živelní událost) se vyplatí o prominutí požádat – pokutu lze prominout až do 100 %.

Související témata a nástroje

• dodatečné daňové přiznání vysvětluje, jak opravit již podané přiznání bez penále.
• daňová kontrola popisuje, jak probíhá doměření z moci úřední, při kterém vzniká penále.
• daňový kalendář shrnuje lhůty, jejichž zmeškání spouští sankce.
• jak zaplatit daň doplňuje pravidla včasné úhrady (rozhoduje den připsání).
• zálohy na daň z příjmů – i pozdní záloha generuje úrok z prodlení.

Často kladené otázky

Kolik je pokuta za pozdní daňové přiznání?

Pokuta za opožděné podání přiznání podle § 250 daňového řádu činí 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení, nejvýše 5 % stanovené daně. U přiznání vykazujícího daňovou ztrátu je to 0,01 % ztráty za den. Maximální výše pokuty je 300 000 Kč. Pokuta se neukládá, pokud je zpoždění s podáním přiznání nejvýše 5 pracovních dnů.

Kdy se platí úrok z prodlení a kolik dělá?

Úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu běží za pozdě zaplacenou daň od 4. dne následujícího po původní splatnosti (první 3 dny jsou bez úroku) do dne úhrady. Roční sazba se rovná repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni pololetí zvýšené o 8 procentních bodů; pro 1. pololetí 2026 to je 11,5 % p. a. (repo 3,5 % + 8 p. b.), pro 2. pololetí 11,75 % (repo 3,75 % + 8 p. b.). Úrok se nepředepíše, nepřesáhne-li 1 000 Kč na druh daně a zdaňovací období (§ 251a odst. 2).

Kdy mi finanční úřad vyměří penále 20 %?

Penále podle § 251 daňového řádu vzniká zpravidla tehdy, když daň doměří správce daně z moci úřední – nejčastěji po daňové kontrole. Činí 20 % z doměřené daně (nebo ze snížení odpočtu) a 1 % ze snižované daňové ztráty. Penále nevzniká z daně doměřené na základě dobrovolného dodatečného daňového přiznání, které poplatník podá sám.

Vyhnu se sankcím, když podám dodatečné daňové přiznání?

Přípustné dodatečné daňové přiznání na vyšší daň vylučuje penále z takto tvrzené daně podle § 251 odst. 4. Úrok z prodlení z doplatku daně ale běží i tak, a to od původní splatnosti daně, ne od podání dodatečného přiznání. Včasná oprava tedy úrok obvykle snižuje, ale nemusí jej odstranit. Pokud chybu najde až úřad při kontrole, zaplatíte navíc penále 20 %.

Lze pokutu nebo penále finančního úřadu prominout?

Ano. Pokutu za opožděné tvrzení daně lze na žádost prominout až do 100 % (§ 259aa), penále běžně až do 75 % podle součinnosti a u penále vzniklého od 1. 7. 2025 při ospravedlnitelných okolnostech až do 100 % po úhradě daně a podání žádosti do 3 měsíců od právní moci platebního výměru (§ 259a) a úrok z prodlení po úhradě daně (§ 259b). Správce daně posuzuje ospravedlnitelný důvod, tvrdost a četnost porušování povinností (§ 259c) podle pokynu GFŘ-D-72.

Běží sankce, i když mám nulovou daň nebo ztrátu?

Povinnost podat daňové přiznání nezaniká nulovou daní ani ztrátou. Při úplném nepodání přiznání činí pokuta podle § 250 nejméně 500 Kč. U přiznání vykazujícího ztrátu se pokuta za opožděné podání počítá sazbou 0,01 % stanovené daňové ztráty za den, nejvýše 5 % ztráty.