Pokuty a sankce finančního úřadu

Ve zkratce: Finanční úřad rozlišuje tři samostatné sankce. Za pozdní podání přiznání vzniká pokuta podle § 250 daňového řádu ve výši 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení, nejvýše 5 % daně (toleruje se zpoždění do 5 pracovních dnů). Za pozdě zaplacenou daň běží úrok z prodlení podle § 252 ve výši repo sazby ČNB + 8 procentních bodů ročně (pro 1. pololetí 2026 to je 11,5 % p. a.) počínaje 4. dnem po splatnosti. Penále podle § 251 ve výši 20 % z doměřené daně vzniká až při doměření z moci úřední (typicky po daňové kontrole), nikoli u dobrovolného dodatečného přiznání. Tyto tři sankce běží nezávisle na sobě.

Pokuty a sankce za daňové prohřešky upravuje daňový řád (zákon č. 280/2009 Sb.). Mnozí poplatníci si tři druhy sankcí pletou, přestože se uplatní v různých situacích a počítají se odlišně. Pozdní podání přiznání, pozdní zaplacení daně a doměření daně po kontrole jsou tři různé prohřešky se třemi různými následky. Tento průvodce je rozlišuje, ukazuje aktuální sazby pro rok 2026 a vysvětluje, kdy lze sankci prominout.

Jaký je rozdíl mezi pokutou, penále a úrokem z prodlení?

Ve zkratce: Pokuta za opožděné tvrzení daně (§ 250) trestá pozdní podání přiznání. Úrok z prodlení (§ 252) je cenou za pozdní zaplacení daně. Penále (§ 251) je sankce za to, že daň doměřil správce daně (např. po kontrole). Každá sankce má jiný spouštěč i jiný výpočet.

Klíčové je oddělit, co která sankce postihuje. Pozdě podané přiznání a pozdě zaplacená daň jsou dvě různá pochybení – můžete podat přiznání včas, ale daň zaplatit pozdě (běží jen úrok z prodlení), nebo naopak. A penále se týká úplně jiné situace: doměření daně z moci úřední.

Zdroj: § 250, § 251 a § 252 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Platí pro rok 2026.

Kolik je pokuta za pozdní daňové přiznání?

Ve zkratce: Pokuta za opožděné podání daňového přiznání podle § 250 odst. 1 daňového řádu činí 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně. Pokuta se neukládá, je-li zpoždění do 5 pracovních dnů. Maximální výše je 300 000 Kč.

Pokuta za opožděné tvrzení daně se počítá z výše stanovené daně a roste s každým dnem zpoždění, dokud nenarazí na 5% strop. Konkrétní sazby podle § 250 daňového řádu:

Zdroj: § 250 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Platí pro rok 2026.

K pokutě se vážou tři důležité hranice:

• Toleranční lhůta 5 pracovních dnů. Pokuta se neukládá, je-li zpoždění s podáním přiznání nejvýše 5 pracovních dnů (§ 250 odst. 1 daňového řádu). Tato tolerance se týká jen podání přiznání, ne úhrady daně – úrok z prodlení za nezaplacenou daň běží nezávisle.
• Maximum 300 000 Kč. Celková pokuta za opožděné tvrzení daně nepřesáhne 300 000 Kč (§ 250 odst. 5).
• Minimum 500 Kč při úplném nepodání. Pokud daňový subjekt přiznání nepodá vůbec – ani dodatečně, ani na výzvu, ani do uplynutí lhůty pro stanovení daně – činí pokuta vždy nejméně 500 Kč (§ 250 odst. 4).
• Poloviční pokuta při rychlé nápravě. Pokuta činí jen polovinu vypočtené výše, pokud daňový subjekt podá přiznání do 30 dnů od marného uplynutí lhůty a v daném kalendářním roce u něj správce daně nezjistil jiné prodlení při podání přiznání (§ 250 odst. 7).

Pokuta za opožděné tvrzení daně se nepředepíše, nedosáhne-li vypočtená částka 1 000 Kč (§ 250 odst. 3 daňového řádu). Minimum 500 Kč při úplném nepodání přiznání ovšem platí vždy (§ 250 odst. 4).

Příklad: pozdní podání s daní 50 000 Kč

Živnostník měl podat elektronické přiznání do 4. května, podá je ale až s 30denním zpožděním (po vyčerpání 5denní tolerance). Daň činí 50 000 Kč.

• Pokuta = 0,05 % × 50 000 Kč × 30 dnů = 750 Kč.
• Strop 5 % z 50 000 Kč = 2 500 Kč zatím nehrozí.

Protože vypočtených 750 Kč nedosahuje hranice 1 000 Kč (§ 250 odst. 3), pokuta by se v tomto případě nepředepsala. U vyšší daně nebo delšího prodlení by částka hranici překročila a úřad by ji předepsal. Kdyby poplatník přiznání nepodal vůbec a daň by stanovil až úřad, uplatnilo by se minimum 500 Kč (případně více, podle skutečné daně a délky prodlení). K pokutě by se navíc přičetl úrok z prodlení za pozdě zaplacenou daň.

Jak vysoký je úrok z prodlení za pozdě zaplacenou daň?

Ve zkratce: Úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu odpovídá ročně repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného pololetí zvýšené o 8 procentních bodů. Pro 1. pololetí 2026 to je 11,5 % p. a. (repo 3,5 % + 8 p. b.). Úrok běží od 4. dne po původní splatnosti daně do dne úhrady; první 3 dny prodlení jsou bez úroku.

Úrok z prodlení je cenou peněz za to, že daň nebyla zaplacena včas. Naváže se na § 1970 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tedy na stejný model jako úrok z prodlení v soukromém právu: repo sazba ČNB plus 8 procentních bodů.

Zdroj: § 252 zákona č. 280/2009 Sb. ve vazbě na § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a nař. vlády č. 351/2013 Sb.; repo sazba ČNB k 1. 1. 2026. Sazba se mění pololetně podle rozhodnutí bankovní rady ČNB – aktuální hodnotu ověřte u ČNB.

Dvě praktická pravidla:

• Liberační (toleranční) lhůta 3 dny. Úrok z prodlení vzniká až od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně (§ 252 odst. 2). První tři dny prodlení jsou bez úroku.
• Bagatelní hranice 1 000 Kč. Úrok z prodlení se nepředepíše a nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li u jednoho druhu daně za jedno zdaňovací období částku 1 000 Kč (§ 251a odst. 2 daňového řádu, které sjednocuje minimální částku pro předpis úroků).

Sazba úroku se odvíjí od repo sazby platné k prvnímu dni každého kalendářního pololetí a po celé pololetí se nemění, i kdyby ČNB sazbu mezitím upravila. Protože se repo sazba pololetně mění, je nutné výslednou roční sazbu vždy aktualizovat – proto ji držíme v samostatné tabulce s uvedením pololetí a roku.

Příklad: daň 50 000 Kč zaplacená o 60 dnů později

Stejná daň 50 000 Kč, kterou poplatník zaplatí 60 dnů po splatnosti, při sazbě 11,5 % p. a.:

• Úročí se 57 dnů (první 3 dny po splatnosti jsou bez úroku, úrok běží od 4. dne).
• Úrok ≈ 50 000 Kč × 11,5 % × 57 / 365 ≈ 898 Kč.

Protože vypočtený úrok nepřesáhne bagatelní hranici 1 000 Kč na druh daně a zdaňovací období, v tomto případě se nepředepíše. U vyšších částek nebo delšího prodlení už úrok hranici překročí a poplatník jej zaplatí.

Co je penále a kdy ho finanční úřad vyměří?

Ve zkratce: Penále podle § 251 daňového řádu vzniká, když daň doměří správce daně z moci úřední – typicky po daňové kontrole. Činí 20 % z částky doměřené daně (resp. z neoprávněně uplatněného odpočtu) a 1 % ze snižované daňové ztráty. Penále nevzniká z daně doměřené na základě dobrovolného dodatečného daňového přiznání.

Penále je nejcitelnější sankce, protože postihuje samotnou výši doměřené daně, ne jen prodlení. Sazby podle § 251 odst. 1 daňového řádu:

Zdroj: § 251 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Platí pro rok 2026.

Zásadní je výjimka v § 251 odst. 4: penále nevzniká z daně doměřené na základě dodatečného daňového přiznání podaného samotným daňovým subjektem. Kdo tedy chybu odhalí sám a podá dobrovolné dodatečné přiznání na vyšší daň, penále se vyhne. Penále se uplatní až tehdy, doměří-li daň úřad sám – nejčastěji po daňové kontrole.

To je hlavní motivace k dobrovolné nápravě: rozdíl mezi 20% penále a žádným penále může být u doměrku statisíce korun. Pozor ale na to, že úrok z prodlení běží i u dobrovolného dodatečného přiznání (viz dále).

Pozdní přiznání vs pozdní platba vs dodatečné přiznání: srovnání

Ve zkratce: Pozdní přiznání spustí pokutu (§ 250). Pozdní platba spustí úrok z prodlení (§ 252). Dodatečné přiznání podané dobrovolně je bez penále, ale úrok z prodlení z doplatku běží i tak; doměření po kontrole přidá penále 20 % (§ 251) plus úrok.

Následující tabulka shrnuje, co se v které situaci uplatní:

Zdroj: § 250, § 251 (vč. odst. 4) a § 252 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Platí pro rok 2026.

Tři věci, které čtenáři nejčastěji překvapí:

• Úrok z prodlení běží i u dobrovolného dodatečného přiznání. I když se vyhnete penále, úrok z prodlení z doplatku daně se počítá od původní splatnosti daně, ne od podání dodatečného přiznání. Včasná oprava výši úroku snižuje, ale neodstraní.
• Pokuta a úrok jsou nezávislé. I když využijete 5denní tolerance pro pozdní podání, úrok z prodlení z neuhrazené daně běží samostatně od 4. dne po splatnosti.
• Penále se nepřičítá k pokutě. Penále vzniká jen při doměření z moci úřední, nikoli za pozdní podání. Za pozdní přiznání se uplatní pokuta § 250, ne penále.

Návaznost na dodatečné přiznání a daňovou kontrolu

Ve zkratce: Kdo chybu zjistí sám a podá dodatečné daňové přiznání, zaplatí jen úrok z prodlení (§ 252), penále nevzniká. Kdo počká, až chybu najde finanční úřad při daňové kontrole, zaplatí navíc penále 20 % z doměřené daně (§ 251).

Tato vazba je v praxi nejdůležitější rozhodnutí. Daňový řád dobrovolnou nápravu odměňuje:

• Sám podám dodatečné přiznání na vyšší daň → doplatím daň, zaplatím úrok z prodlení z doplatku (od původní splatnosti), ale bez penále. Pokud je dodatečné přiznání samo podáno pozdě po vzniku povinnosti, může se uplatnit i pokuta za opožděné tvrzení daně.
• Chybu najde úřad při kontrole → daň se doměří z moci úřední, k doplatku se přidá penále 20 % (§ 251) i úrok z prodlení od původní splatnosti.

Proto se vyplatí podat dodatečné přiznání hned, jakmile chybu zjistíte – a rozhodně dřív, než správce daně zahájí kontrolu. Po zahájení kontroly už dobrovolné dodatečné přiznání většinou není možné podat s účinky vylučujícími penále. Podrobnosti k postupu jsou v průvodci dodatečné daňové přiznání a daňová kontrola.

Lze pokutu, penále nebo úrok prominout?

Ve zkratce: Ano, všechny tři sankce lze na žádost prominout. Pokutu za opožděné tvrzení daně až do 100 % (§ 259aa), penále až do 100 % u penále vzniklého od 1. 7. 2025 (u penále vzniklého dříve až do 75 % podle míry součinnosti) po úhradě daně a žádosti do 3 měsíců od právní moci platebního výměru (§ 259a) a úrok z prodlení po úhradě daně (§ 259b). Společná kritéria posuzuje § 259c.

Prominutí příslušenství daně je na žádost daňového subjektu a podléhá správnímu uvážení finančního úřadu podle pokynu GFŘ-D-72. Přehled možností:

Zdroj: § 259a, § 259aa, § 259b a § 259c zákona č. 280/2009 Sb.; pokyn GFŘ-D-72 a informace GFŘ k promíjení. Platí pro rok 2026.

Při posuzování žádosti správce daně zohledňuje (§ 259c a navazující ustanovení):

• Ospravedlnitelný důvod prodlení nebo nesplnění povinnosti (např. vážná nemoc, živelní událost) – § 259aa odst. 2.
• Tvrdost – ekonomické a sociální poměry, kdy by sankce byla nepřiměřená – § 259aa odst. 3.
• Četnost porušování daňových povinností – kdo porušuje opakovaně, na prominutí zpravidla nedosáhne (§ 259c odst. 1).

Pozor na zákonné podmínky: u penále je nutné nejprve uhradit daň, z jejíhož doměření penále vzniklo, a žádost podat do 3 měsíců od právní moci platebního výměru na penále. U úroku z prodlení je rovněž podmínkou úhrada daně. Možnost prominout pokutu podle § 250 zavedly až novely po roce 2021 (§ 259aa) – starší stav, kdy tato pokuta prominout nešla, už neplatí.

Časté chyby a jak se sankcím vyhnout

• Záměna pozdního přiznání a pozdní platby. Toleruje se jen pozdní podání (5 pracovních dnů), ne pozdní platba. Daň plaťte k datu splatnosti, i kdybyste přiznání podávali později.
• Spoléhání na datum odeslání platby. Rozhoduje den připsání na účet úřadu. Postup je v průvodci jak zaplatit daň.
• Odkládání opravy chyby. Čím dříve podáte dodatečné přiznání, tím nižší úrok z prodlení a hlavně žádné penále. Po zahájení kontroly je už pozdě.
• Přehlédnutí záloh. Pozdě zaplacená záloha na daň také generuje úrok z prodlení. Zálohy hlídejte stejně jako samotnou daň.
• Nepodání přiznání „protože je nulové". Povinnost podat přiznání nezaniká nulovou daní ani ztrátou. Kdo má povinnost podat (kdo musí podat daňové přiznání) a nepodá, riskuje pokutu nejméně 500 Kč.
• Nevyužití prominutí. Při ospravedlnitelném důvodu (nemoc, živelní událost) se vyplatí o prominutí požádat – pokutu lze prominout až do 100 %.

Související témata a nástroje

• dodatečné daňové přiznání vysvětluje, jak opravit již podané přiznání bez penále.
• daňová kontrola popisuje, jak probíhá doměření z moci úřední, při kterém vzniká penále.
• daňový kalendář shrnuje lhůty, jejichž zmeškání spouští sankce.
• jak zaplatit daň doplňuje pravidla včasné úhrady (rozhoduje den připsání).
• zálohy na daň z příjmů – i pozdní záloha generuje úrok z prodlení.

Často kladené otázky

Kolik je pokuta za pozdní daňové přiznání?

Pokuta za opožděné podání přiznání podle § 250 daňového řádu činí 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení, nejvýše 5 % stanovené daně. U přiznání vykazujícího daňovou ztrátu je to 0,01 % ztráty za den. Maximální výše pokuty je 300 000 Kč. Pokuta se neukládá, pokud je zpoždění s podáním přiznání nejvýše 5 pracovních dnů.

Kdy se platí úrok z prodlení a kolik dělá?

Úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu běží za pozdě zaplacenou daň od 4. dne následujícího po původní splatnosti (první 3 dny jsou bez úroku) do dne úhrady. Roční sazba se rovná repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni pololetí zvýšené o 8 procentních bodů; pro 1. pololetí 2026 to je 11,5 % p. a. (repo 3,5 % + 8 p. b.). Úrok se nepředepíše, nepřesáhne-li 1 000 Kč na druh daně a zdaňovací období (§ 251a odst. 2).

Kdy mi finanční úřad vyměří penále 20 %?

Penále podle § 251 daňového řádu vzniká jen tehdy, když daň doměří správce daně z moci úřední – nejčastěji po daňové kontrole. Činí 20 % z doměřené daně (nebo ze snížení odpočtu) a 1 % ze snižované daňové ztráty. Penále nevzniká z daně doměřené na základě dobrovolného dodatečného daňového přiznání, které poplatník podá sám.

Vyhnu se sankcím, když podám dodatečné daňové přiznání?

Dobrovolné dodatečné daňové přiznání na vyšší daň vás zbaví penále podle § 251. Úrok z prodlení z doplatku daně ale běží i tak, a to od původní splatnosti daně, ne od podání dodatečného přiznání. Včasná oprava tedy úrok jen snižuje, neruší. Pokud chybu najde až úřad při kontrole, zaplatíte navíc penále 20 %.

Lze pokutu nebo penále finančního úřadu prominout?

Ano. Pokutu za opožděné tvrzení daně lze na žádost prominout až do 100 % (§ 259aa), penále až do 100 % u penále vzniklého od 1. 7. 2025 (u dříve vzniklého penále až do 75 % podle míry součinnosti) po úhradě daně a podání žádosti do 3 měsíců od právní moci platebního výměru (§ 259a) a úrok z prodlení po úhradě daně (§ 259b). Správce daně posuzuje ospravedlnitelný důvod, tvrdost a četnost porušování povinností (§ 259c) podle pokynu GFŘ-D-72.

Běží sankce, i když mám nulovou daň nebo ztrátu?

Povinnost podat daňové přiznání nezaniká nulovou daní ani ztrátou. Při úplném nepodání přiznání činí pokuta podle § 250 nejméně 500 Kč. U přiznání vykazujícího ztrátu se pokuta za opožděné podání počítá sazbou 0,01 % stanovené daňové ztráty za den, nejvýše 5 % ztráty.