Ve zkratce: Směrnice DAC8 (směrnice Rady (EU) 2023/2226) požaduje, aby poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy sbírali údaje o uživatelích a transakcích za období od 1. 1. 2026 a následně je oznamovali daňovým správám. Česká transpozice ale k 11. 8. 2026 není účinná: vládní návrh je veden jako sněmovní tisk 98, dne 14. 7. 2026 prošel prvním čtením a čeká na projednání ve výborech. Finanční správa a návrh zákona počítají s prvním oznámením Specializovanému finančnímu úřadu do 30. 4. 2027, poskytovatelé by proto měli data za rok 2026 preventivně shromažďovat. Pokuta až 1 500 000 Kč i konkrétní české povinnosti jsou však zatím součástí návrhu, nikoli vymahatelným tuzemským pravidlem. Zdanění kryptoaktiv se DAC8 nemění.
Změna je svým dopadem srovnatelná s tím, co v bankovnictví přinesl standard CRS: kryptoaktiva přestávají být oblastí, kde je informační výhoda na straně uživatele. Tento text vysvětluje, kdo přesně oznamuje, jaké údaje putují na úřad, jaké platí lhůty, v jakém je stavu česká implementace a co z toho vyplývá pro přiznání za rok 2026.
Co je DAC8 a jak souvisí s CARF?
DAC8 je osmá novela evropské směrnice o správní spolupráci v oblasti daní (2011/16/EU). Přijata byla 17. 10. 2023 jako směrnice Rady (EU) 2023/2226. Členské státy měly její pravidla použít od 1. 1. 2026, soukromým poskytovatelům v Česku ale konkrétní povinnosti a sankce stanoví až účinná česká transpozice. Směrnice rozšiřuje automatickou výměnu informací o kryptoaktiva a zároveň zpřesňuje stávající výměnu údajů finančních institucí.
Vedle evropského rámce existuje CARF (Crypto-Asset Reporting Framework) OECD, který stejnou logiku přenáší i mimo EU. Díky tomu se okruh států, které si údaje o kryptoaktivech vyměňují, neomezuje na Evropskou unii. Technicky se oznamuje podle XML schématu OECD pro kryptoaktiva, což usnadňuje sjednocení formátů napříč státy.
Koho se oznamovací povinnost týká?
Povinnost dopadá na oznamující poskytovatele služeb s kryptoaktivy – typicky subjekty s povolením podle evropské regulace trhů kryptoaktiv, které v Česku licencuje Česká národní banka. Podle odhadu předkladatele jde v ČR o desítky poskytovatelů. Klíčové je, že povinnost se neváže jen na sídlo: dopadá i na zahraniční platformy v rozsahu, v jakém obsluhují uživatele s daňovou rezidencí v členském státě.
Běžný uživatel – držitel kryptoměn – žádné oznámení podle DAC8 nepodává. Jeho role je pasivní: poskytovatel od něj v rámci prověřování získá identifikační údaje (jméno, adresu, daňové identifikační číslo a stát daňové rezidence) a ty pak předá správci daně. Vlastní daňové povinnosti poplatníka se tím nemění – ty popisuje článek o zdanění kryptoměn.
Jaké údaje se oznamují?
| Kategorie údajů | Co konkrétně obsahuje |
|---|---|
| Identifikace poskytovatele | Název, identifikační údaje a stát, ve kterém působí |
| Identifikace uživatele | Jméno, adresa, daňové identifikační číslo, stát daňové rezidence |
| Kryptoaktivum | Název, respektive označení konkrétního kryptoaktiva |
| Transakce | Počet transakcí za oznamované období |
| Objemy | Celkové hrubé částky přijaté a zaplacené v daném kryptoaktivu |
Zdroj: směrnice Rady (EU) 2023/2226 (DAC8), návrh novely zákona č. 164/2013 Sb., informace Finanční správy k implementaci DAC8.
Oznamuje se tedy hrubý objem, nikoli vypočtený zisk. Správce daně z hlášení nevidí, jaká byla pořizovací cena a jaký je skutečný základ daně – vidí ale, že poplatník v daném roce převedl kryptoaktiva v určitém objemu. Právě rozdíl mezi objemem v hlášení a tím, co je (nebo není) uvedeno v přiznání, je typickým spouštěčem výzvy k doplnění.
Jaké platí lhůty?
| Termín | Stav podle směrnice, Finanční správy a českého návrhu |
|---|---|
| 1. 1. 2026 | Začátek prvního zamýšleného oznamovaného období |
| Průběžně 2026 | Finanční správa doporučuje sběr dat a prověřování uživatelů |
| 30. 4. 2027 | Navrhovaná lhůta prvního oznámení Specializovanému finančnímu úřadu |
| 30. 9. 2027 | Termín automatické výměny údajů za rok 2026 mezi daňovými správami podle DAC8 |
Zdroj: informace Finanční správy k implementaci DAC8 a rámci CARF.
Souběžně s tím se rozšiřuje i sběr dat finančních institucí podle CRS (DAC2) podle aktualizovaného schématu OECD, s oznámením do 30. 6. následujícího roku.
V jakém stavu je česká implementace?
Českou implementační novelu vláda předložila Poslanecké sněmovně 5. 2. 2026 jako sněmovní tisk 98. Dne 14. 7. 2026 proběhlo první čtení; Sněmovna neumožnila schválení už v prvním čtení a návrh přikázala rozpočtovému výboru. K 11. 8. 2026 tedy novela nebyla přijata ani vyhlášena.
Finanční správa uvádí, že Ministerstvo financí nadále usiluje o zachování harmonogramu a že poskytovatelé by měli sbírat data už za rok 2026 a oznámit je do 30. 4. 2027. Pro poskytovatele je proto obezřetné sběr a prověřování podle schématu OECD připravit už nyní. Dokud však česká novela nenabude účinnosti, nelze tento harmonogram vydávat za současnou tuzemskou povinnost vynutitelnou navrhovanými sankcemi.
Jaké hrozí sankce?
Sněmovní tisk 98 navrhuje za porušení oznamovacích povinností pokutu až 1 500 000 Kč a počítá také s postupem proti nespolupracujícím poskytovatelům. Tyto následky bude možné v Česku uplatnit až podle přijatého a účinného znění zákona; během legislativního procesu se mohou změnit.
Běžný uživatel podle návrhu vlastní oznámení nepodává, musí však poskytovateli poskytnout údaje potřebné k prověření. Nezávisle na DAC8 platí, že pokud poplatník zdanitelné příjmy z kryptoaktiv nepřizná, může správce daně daň doměřit a uplatnit penále a úrok z prodlení. Kdo zjistí chybu v již podaném přiznání sám, měl by využít dodatečné daňové přiznání.
Co z toho plyne pro držitele kryptoměn?
- Pravidla zdanění se nemění. Hodnotový test 100 000 Kč, tříletý časový test i pravidlo, že směna krypto za krypto je zdanitelnou událostí, platí dál – viz zdanění kryptoměn.
- Evidence přestává být volitelná. Ke každému převodu je potřeba znát datum a hodnotu nabytí i převodu; bez toho nelze doložit ani osvobození, ani výši výdajů.
- Data z burz si stahujte průběžně. Historie transakcí nemusí být u poskytovatele dostupná neomezeně dlouho a při případném dokazování jde o zásadní podklad.
- Nezapomeňte na § 38v ZDP. Osvobozený příjem nad 5 000 000 Kč je nutné správci daně oznámit, a to i u kryptoaktiv.
- Zvažte revizi minulých let. Pokud v předchozích obdobích nebyly zdanitelné převody přiznány, je levnější to napravit dobrovolně než po výzvě.
Jak se liší DAC8 od DAC7?
Obě směrnice sledují stejný cíl – dostat k daňovým správám data z digitálního prostředí –, ale míří jinam. DAC7 se týká provozovatelů online platforem, kteří oznamují údaje o prodejcích a pronajímatelích (typicky bazary, ubytovací a přepravní platformy); podrobně jej rozebírá článek o prodeji na online platformách. DAC8 se týká poskytovatelů služeb s kryptoaktivy a oznamuje transakce s kryptoaktivy. Jeden uživatel může spadat do obou režimů zároveň – například když prodává zboží přes platformu a zároveň obchoduje na kryptoburze.
Často kladené otázky
Musím jako držitel kryptoměn něco podle DAC8 hlásit?
Ne. Oznamovací povinnost mají poskytovatelé služeb s kryptoaktivy, nikoli jejich uživatelé. Vy budete pouze požádáni o identifikační údaje, včetně daňového identifikačního čísla a státu daňové rezidence. Vaše daňové povinnosti se řídí zákonem o daních z příjmů a DAC8 je nemění.
Uvidí finanční úřad můj zisk z obchodování?
Přímo ne. Oznamují se hrubé částky přijaté a zaplacené a počet transakcí, nikoli vypočtený zisk. Správce daně tedy vidí objem obchodů a může se ptát, proč se neodrazil v přiznání; výši základu daně si musí ověřit u poplatníka.
Týká se DAC8 i zahraničních burz mimo EU?
Evropská směrnice dopadá na poskytovatele působící v EU a na obsluhu uživatelů z členských států. Pro státy mimo EU slouží obdobný rámec OECD (CARF), na jehož základě probíhá výměna i s nečlenskými státy. Rozsah konkrétní výměny závisí na tom, které státy se do CARF zapojily.
Od kdy se data sbírají a kdy je úřady dostanou?
Směrnice, Finanční správa a český návrh počítají s daty za období od 1. 1. 2026, s prvním oznámením do 30. 4. 2027 a s automatickou výměnou mezi daňovými správami do 30. 9. 2027. Proto je vhodné data za rok 2026 shromažďovat, přestože konkrétní česká povinnost zatím není účinná.
Platí povinnosti, i když česká novela ještě nebyla vyhlášena?
Ne jako vymahatelné české povinnosti se sankcemi. Směrnice zavazuje Českou republiku k transpozici a Finanční správa doporučuje připravit sběr dat za rok 2026, ale sněmovní tisk 98 k 11. 8. 2026 nebyl přijat ani vyhlášen. Povinný rozsah, lhůty a sankce bude určovat až účinné české znění.
Co mám dělat, když jsem krypto v minulosti nepřiznal?
Nejrozumnější je podat dodatečné daňové přiznání dřív, než správce daně zahájí postup k odstranění pochybností nebo kontrolu. Daň se doplatí spolu s úrokem z prodlení, ale poplatník se vyhne penále, které se uplatňuje při doměření z moci úřední.