DAC8: oznamování kryptoaktiv finanční správě

DAC8 počítá se sběrem údajů o kryptoaktivech za rok 2026. Česká novela je zatím sněmovním tiskem 98. Co navrhuje a co platí nyní.

Legislativní stav: návrh, který zatím není účinným právem.

Obsah článku

Ve zkratce: Evropská směrnice DAC8 počítá se sběrem údajů o kryptoaktivech za období od 1. 1. 2026. Česká transpozice k 14. 11. 2026 není účinná: sněmovní tisk 98 je po prvním čtení z 14. 7. 2026 a výborových pozměňovacích návrzích ze 17. 9. 2026. Historie tisku navrhuje další projednávání na 37. schůzi od 24. 11. 2026; druhé ani třetí čtení dosud neuvádí. Finanční správa doporučuje shromažďovat data za rok 2026 a uvádí navrhované první oznámení Specializovanému finančnímu úřadu do 30. 4. 2027. Konkrétní české povinnosti a sankce bude určovat až přijaté a účinné znění. DAC8 samo nemění pravidla zdanění příjmů z kryptoaktiv.

Změna je svým dopadem srovnatelná s tím, co v bankovnictví přinesl standard CRS: kryptoaktiva přestávají být oblastí, kde je informační výhoda na straně uživatele. Tento text vysvětluje, kdo přesně oznamuje, jaké údaje putují na úřad, jaké platí lhůty, v jakém je stavu česká implementace a co z toho vyplývá pro přiznání za rok 2026.

Historie tisku 98 k 14. 11. 2026 uvádí také nový písemný pozměňovací návrh z 19. 10. 2026. Jeho evidování ani navržení tisku na pořad schůze není přijetím zákona. Konkrétní obsah tohoto návrhu zde nepovažujeme za platné pravidlo.

Co je DAC8 a jak souvisí s CARF?

DAC8 je osmá novela evropské směrnice o správní spolupráci v oblasti daní (2011/16/EU). Přijata byla 17. 10. 2023 jako směrnice Rady (EU) 2023/2226. Členské státy měly její pravidla použít od 1. 1. 2026, soukromým poskytovatelům v Česku ale konkrétní povinnosti a sankce stanoví až účinná česká transpozice. Směrnice rozšiřuje automatickou výměnu informací o kryptoaktiva a zároveň zpřesňuje stávající výměnu údajů finančních institucí.

Vedle evropského rámce existuje CARF (Crypto-Asset Reporting Framework) OECD, který stejnou logiku přenáší i mimo EU. Díky tomu se okruh států, které připravují výměnu údajů o kryptoaktivech, neomezuje na Evropskou unii. Technicky se oznamuje podle XML schématu OECD pro kryptoaktiva, což usnadňuje sjednocení formátů napříč státy.

Koho se oznamovací povinnost týká?

Směrnice se týká oznamujících poskytovatelů služeb s kryptoaktivy, včetně poskytovatelů s oprávněním podle MiCA i dalších provozovatelů podléhajících registraci. Zahrnuje tuzemské i přeshraniční transakce a údaje o uživatelích s daňovou rezidencí v EU. Konkrétní místo registrace a oznámení závisí na postavení poskytovatele a použitelné národní úpravě.

Běžný uživatel – držitel kryptoměn – žádné oznámení podle DAC8 nepodává. Uživatel musí spolupracovat při ověření své totožnosti a daňové rezidence: poskytovatel od něj v rámci prověřování získá identifikační údaje (jméno, adresu, daňové identifikační číslo a stát daňové rezidence) a ty pak předá správci daně. Vlastní daňové povinnosti poplatníka se tím nemění – ty popisuje článek o zdanění kryptoměn.

Jaké údaje se oznamují?

Kategorie údajůCo konkrétně obsahuje
Identifikace poskytovateleNázev, identifikační údaje a stát, ve kterém působí
Identifikace uživateleJméno/název, adresa, daňové rezidence a DIČ; u fyzické osoby také datum narození
KryptoaktivumNázev, respektive označení konkrétního kryptoaktiva
TransakcePočty transakcí i jednotek podle druhu kryptoaktiva a transakce
ObjemyHrubé částky ve fiat měně a reálné tržní hodnoty u směn a dalších převodů

Zdroj: příloha III směrnice Rady (EU) 2023/2226, vkládající přílohu VI do směrnice 2011/16/EU, oddíl II, a informace Finanční správy k implementaci DAC8. Tabulka je přehled hlavních kategorií, nikoli úplná specifikace XML.

U některých subjektů se oznamují také jejich vymezené ovládající osoby. Místo narození se podle oddílu II pododdílu C oznamuje jen tehdy, pokud je poskytovatel podle domácího práva povinen je získat a oznámit; pro využití státní identifikační služby stanoví směrnice zvláštní rozsah údajů. Nezaměňujte proto zjednodušený přehled pro držitele s technickým zadáním pro poskytovatele.

Oznamuje se tedy hrubý objem, nikoli vypočtený zisk. Souhrny zahrnují také nabytí kryptoaktiv, ale nenahrazují úplnou evidenci daňových pořizovacích výdajů, jednotlivých lotů a podmínek osvobození. Hlášení samo neobsahuje hotový český základ daně. Rozdíl mezi hrubým objemem v hlášení a částkou v přiznání proto sám o sobě nedokazuje chybu. Může vyplývat například z doložených pořizovacích výdajů nebo osvobození; na případnou výzvu je potřeba rozdíl vysvětlit podklady.

Jaké platí lhůty?

TermínStav podle směrnice, Finanční správy a českého návrhu
1. 1. 2026Začátek prvního zamýšleného oznamovaného období
Průběžně 2026Finanční správa doporučuje sběr dat a prověřování uživatelů
30. 4. 2027Navrhovaná lhůta prvního oznámení Specializovanému finančnímu úřadu
30. 9. 2027Termín automatické výměny údajů za rok 2026 mezi daňovými správami podle DAC8

Zdroj: informace Finanční správy k implementaci DAC8 a rámci CARF.

Souběžně s tím se rozšiřuje i sběr dat finančních institucí podle CRS (DAC2) podle aktualizovaného schématu OECD, s oznámením do 30. 6. následujícího roku.

V jakém stavu je česká implementace?

Českou implementační novelu vláda předložila Poslanecké sněmovně 5. 2. 2026 jako sněmovní tisk 98. První čtení proběhlo 14. 7. 2026, rozpočtový výbor předložil pozměňovací návrhy 17. 9. 2026. K 14. 11. 2026 je další projednávání navrženo na pořad 37. schůze od 24. listopadu. Historie projednávání dosud neuvádí druhé či třetí čtení; novela nebyla přijata ani vyhlášena.

Finanční správa uvádí, že Ministerstvo financí nadále usiluje o zachování harmonogramu a že poskytovatelé by měli sbírat data už za rok 2026 a oznámit je do 30. 4. 2027. Pro poskytovatele je proto obezřetné sběr a prověřování podle schématu OECD připravit už nyní. Dokud však česká novela nenabude účinnosti, nelze tento harmonogram vydávat za současnou tuzemskou povinnost vynutitelnou navrhovanými sankcemi.

Jaké hrozí sankce?

České sankce a postupy proti nespolupracujícím poskytovatelům bude nutné posoudit podle přijatého a účinného znění transpozičního zákona. Z rozpracovaného návrhu zatím nelze dovozovat vymahatelnou tuzemskou pokutu.

Běžný uživatel podle návrhu vlastní oznámení nepodává, musí však poskytovateli poskytnout údaje potřebné k prověření. Nezávisle na DAC8 platí, že pokud poplatník zdanitelné příjmy z kryptoaktiv nepřizná, může správce daně daň doměřit a uplatnit penále a úrok z prodlení. Kdo zjistí chybu v již podaném přiznání sám, měl by využít dodatečné daňové přiznání.

Co z toho plyne pro držitele kryptoměn?

  1. Pravidla zdanění se nemění. Hodnotový test příjmů do 100 000 Kč se nevztahuje na elektronické peněžní tokeny; pro časový test musí doba držby přesáhnout tři roky. Obě osvobození mají další podmínky a výluky, zejména pro obchodní majetek; u kryptoaktiv zůstává pro časový test také roční limit osvobození 40 milionů Kč. Směna krypto za krypto může být zdanitelnou událostí – viz zdanění kryptoměn.
  2. Uschovejte podklady k transakcím. Ke každému převodu je potřeba znát datum a hodnotu nabytí i převodu; bez toho nelze doložit osvobození ani výši výdajů.
  3. Data z burz si stahujte průběžně. Historie transakcí nemusí být u poskytovatele dostupná neomezeně dlouho a při případném dokazování jde o zásadní podklad.
  4. Nezapomeňte na § 38v ZDP. U jednotlivého osvobozeného příjmu nad 5 000 000 Kč posuďte oznamovací povinnost i případnou zákonnou výjimku; samotné osvobození kryptoaktiva oznámení nenahrazuje.
  5. Zvažte revizi minulých let. Pokud v předchozích obdobích nebyly zdanitelné převody přiznány, posuďte povinnost podat dodatečné přiznání. Z přípustně tvrzené dodatečné daně nevzniká penále podle § 251 odst. 4 daňového řádu; případný úrok a další následky závisejí na konkrétním průběhu.

Jak se liší DAC8 od DAC7?

Obě směrnice sledují stejný cíl – dostat k daňovým správám data z digitálního prostředí –, ale míří jinam. DAC7 se týká provozovatelů online platforem, kteří oznamují údaje o prodejcích a pronajímatelích (typicky bazary, ubytovací a přepravní platformy); podrobně jej rozebírá článek o prodeji na online platformách. DAC8 se týká poskytovatelů služeb s kryptoaktivy a oznamuje transakce s kryptoaktivy. Jeden uživatel může spadat do obou režimů zároveň – například když prodává zboží přes platformu a zároveň obchoduje na kryptoburze.

Často kladené otázky

Musím jako držitel kryptoměn něco podle DAC8 hlásit?

Ne. Oznamovací povinnost mají poskytovatelé služeb s kryptoaktivy, nikoli jejich uživatelé. Vy budete pouze požádáni o identifikační údaje, včetně daňového identifikačního čísla a státu daňové rezidence. Vaše daňové povinnosti se řídí zákonem o daních z příjmů a DAC8 je nemění.

Uvidí finanční úřad můj zisk z obchodování?

Přímo ne. Oznamují se hrubé částky přijaté a zaplacené a počet transakcí, nikoli vypočtený zisk. Správce daně tedy vidí objem obchodů a může se ptát, proč se neodrazil v přiznání; výši základu daně si musí ověřit u poplatníka.

Týká se DAC8 i zahraničních burz mimo EU?

Evropská směrnice dopadá na poskytovatele působící v EU a na obsluhu uživatelů z členských států. Pro státy mimo EU slouží obdobný rámec OECD (CARF), na jehož základě se připravuje výměna i s nečlenskými státy. Rozsah konkrétní výměny závisí na tom, které státy se do CARF zapojily.

Od kdy se data sbírají a kdy je úřady dostanou?

Směrnice, Finanční správa a český návrh počítají s daty za období od 1. 1. 2026, s prvním oznámením do 30. 4. 2027 a s automatickou výměnou mezi daňovými správami do 30. 9. 2027. Proto je vhodné data za rok 2026 shromažďovat, přestože konkrétní česká povinnost zatím není účinná.

Platí povinnosti, i když česká novela ještě nebyla vyhlášena?

Ne jako vymahatelné české povinnosti se sankcemi. Směrnice zavazuje Českou republiku k transpozici a Finanční správa doporučuje připravit sběr dat za rok 2026, ale sněmovní tisk 98 k 14. 11. 2026 nebyl přijat ani vyhlášen (čeká na druhé čtení). Povinný rozsah, lhůty a sankce bude určovat až účinné české znění.

Co mám dělat, když jsem krypto v minulosti nepřiznal?

Zjistíte-li, že přiznaná daň má být vyšší, postupujte podle § 141 daňového řádu a podejte dodatečné přiznání, je-li přípustné. Z dodatečné daně tvrzené v přípustném dodatečném přiznání nevzniká penále podle § 251 odst. 4; úrok z prodlení se posoudí samostatně. Při probíhající kontrole nebo jiném řízení je třeba ověřit procesní omezení.