# ucto.cz – plný text publikovaných článků

> Praktický průvodce účetnictvím, daněmi, DPH a účetními povinnostmi.

Úplné znění všech veřejných článků portálu v Markdownu. U každého článku je kanonická adresa a datum poslední aktualizace; při citaci odkazujte na kanonickou adresu.
Obsah je informační, závisí na zvoleném období a nenahrazuje individuální mzdové, účetní, daňové ani právní poradenství.
Kurátorovaná mapa: https://ucto.cz/llms.txt

---

# Airbnb a krátkodobý pronájem 2026: daň z příjmů, živnost a DPH

- URL: https://ucto.cz/dane/airbnb-kratkodoby-pronajem
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Krátkodobé turistické ubytování přes Airbnb obvykle spadá do § 7. Rozlišení od nájmu § 9, živnost, výdajový paušál, identifikovaná osoba, DPH, DAC7 a poplatek z pobytu.

**Ve zkratce:** Poskytování krátkodobého ubytování turistům přes Airbnb nebo Booking obvykle představuje **ubytovací službu** a příjem podle **§ 7** zákona o daních z příjmů. Při provozování živnosti „Ubytovací služby“ lze použít 60% výdajový paušál; samotný dlouhodobý nájem k bydlení spadá zpravidla pod **§ 9** s 30% paušálem, není-li nemovitost součástí obchodního majetku. Sociální a zdravotní pojistné u § 7 závisí na postavení OSVČ a zákonných podmínkách. Přijme-li český neplátce zdanitelnou službu zahraniční platformy s místem plnění v ČR, vzniká mu postavení **identifikované osoby** a povinnost přiznat DPH z této služby; rozhodný je příjem služby či relevantní záloha, ne datum rezervace. Při překročení obratu v tuzemsku **2 000 000 Kč** za kalendářní rok zpravidla vznikne plátcovství od dalšího 1. ledna, při překročení **2 536 500 Kč** od následujícího dne. Plátce u českého ubytování obvykle uplatní **12% DPH**. Místní poplatek z pobytu závisí na obecní vyhlášce a DAC7 upravuje hlášení platforem. Registr **eTurista** k 15. 10. 2026 dosud nezakládá českou registrační povinnost.

Pronájem bytu turistům přes platformu vypadá jako pasivní příjem z nemovitosti, daňově se ale chová úplně jinak než dlouhodobý nájem. Rozdíl mezi ubytovací službou a nájmem rozhoduje o tom, jestli potřebujete [živnostenské oprávnění](https://ucto.cz/slovnik#zivnost), jaký [výdajový paušál](https://ucto.cz/slovnik#vydajove-pausaly) uplatníte, zda platíte pojistné a jak se vypořádáte s [DPH](https://ucto.cz/slovnik#dph). Zařazení vychází ze skutečné povahy plnění; informace od platforem mohou sloužit správci daně jako kontrolní podklad.

## Kdy jde o ubytovací službu (§ 7) a kdy o nájem (§ 9)?

Rozhoduje **povaha uspokojované potřeby a rozsah služeb**, ne délka smlouvy sama o sobě. Metodika GFŘ vysvětluje, že krátkodobé ubytování hostů, kterým poskytujete povlečení, ručníky, úklid, výměnu prádla nebo recepční servis, uspokojuje **potřebu ubytování**, nikoli potřebu bydlení. Jde proto o ubytovací službu podnikatelské povahy podle § 7 zákona o daních z příjmů, typicky provozovanou přes Airbnb, Booking.com nebo Expedii.

Naopak pokud pronajímáte byt na měsíce či roky, nájemník si vede vlastní domácnost a vy neposkytujete služby nad rámec běžného nájmu, jde zpravidla o nájem podle § 9 – a to i tehdy, když inzerujete přes internet. Nájem majetku zařazeného v obchodním majetku je však příjmem podle § 7 odst. 2 písm. b). Hraniční situace (např. pobyt na týdny bez pravidelného úklidu) vyžadují posouzení všech okolností; samotná délka pobytu nebo použití platformy právní režim automaticky neurčuje.

| Kritérium                        | § 7 – ubytovací služba (Airbnb)   | § 9 – nájem                                                                     |
| -------------------------------- | --------------------------------- | ------------------------------------------------------------------------------- |
| Charakter                        | krátkodobé ubytování hostů        | bydlení nájemníka                                                               |
| Doplňkové služby (úklid, prádlo) | ano, typicky                      | ne                                                                              |
| Živnostenské oprávnění           | **nutné** (volná živnost)         | **není** potřeba                                                                |
| Výdajový paušál                  | **60 %** (max. strop 1,2 mil. Kč) | **30 %** (max. strop 600 tis. Kč)                                               |
| Sociální a zdravotní pojištění   | podle pravidel pro OSVČ           | ze samotného § 9 **ne**                                                         |
| Příloha přiznání                 | Příloha č. 1                      | Příloha č. 2                                                                    |
| Paušální režim                   | možný při splnění podmínek        | samotný § 9 nestačí; jiné příjmy § 9 mohou být v režimu jen do zákonného limitu |

_Zdroj: § 7 a § 9 zákona č. 586/1992 Sb.; stanovisko GFŘ k platformám. Platí pro rok 2026._

## Potřebuji na Airbnb živnostenský list?

Ano. Pravidelné poskytování ubytovacích služeb je **živnost volná** (obor činnosti č. 55 „Ubytovací služby"), kterou ohlásíte na kterémkoli živnostenském úřadě. Bez oprávnění provozujete neoprávněné podnikání a navíc **ztrácíte nárok na 60% paušál** – u příjmů podle § 7 bez živnostenského oprávnění lze uplatnit jen paušál 40 %. Základní správní poplatek za první ohlášení živnosti při vstupu do podnikání činí 1 000 Kč. Při podání na elektronickém formuláři splňujícím § 9 zákona o správních poplatcích se snižuje o 20 %, tedy na 800 Kč; běžné zaslání datovou schránkou samo tuto slevu nezaručuje.

Provozování ubytování v bytě také naráží na stavební právo (kolaudace k bydlení vs. k ubytování), pravidla společenství vlastníků a v některých městech na místní regulaci. Připravovaný systém **eTurista** má v budoucnu zjednodušit evidenci ubytovatelů a hostů. K 15. 10. 2026 však [MMR uvádí](https://mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/podnikani-v-cr/eturista), že probíhá interní testování a v Česku se registrační postup pro krátkodobé ubytování neuplatňuje. Poslanecký sněmovní tisk 106 je k témuž dni před prvním čtením; vláda k němu 10. 3. 2026 vyjádřila nesouhlas. Ani zařazení návrhu na pořad schůze neznamená jeho přijetí. Termíny povinné registrace proto nelze uvádět jako účinné pravidlo; dosavadní evidenční povinnosti ubytovatelů tím nejsou dotčeny.

## Kdy se stanu identifikovanou osobou k DPH?

Rozhodující je, zda vám zahraniční platforma poskytla zdanitelnou službu s místem plnění v ČR, případně zda jste předem poskytli úplatu, z níž vznikla povinnost přiznat daň. Pokud zahraniční platforma účtuje **provizi či servisní poplatek vám jako poskytovateli ubytování**, jde zpravidla o přijatou službu od osoby neusazené v tuzemsku. Metodika GFŘ rozlišuje i situaci, kdy platforma účtuje službu přímo hostovi; pak tato konkrétní služba sama o sobě identifikaci ubytovatele nezakládá. Ze služby přijaté ubytovatelem máte podle § 6h zákona o DPH povinnost přiznat a odvést českou DPH v režimu **přenesení daňové povinnosti (reverse charge)** – a to **bez obratového limitu pro tuto identifikaci**. Přihlášku k registraci [identifikované osoby](https://ucto.cz/slovnik#identifikovana-osoba) podáte elektronicky do 15 dnů od vzniku této povinnosti; daňové údaje v profilu platformy nastavte podle skutečného smluvního vztahu.

Jako identifikovaná osoba:

- z přijaté tuzemsky zdanitelné služby platformy zpravidla přiznáte **21 %** DPH (základní sazba na servisní službu),
- **nemáte nárok na odpočet** – odvedená DPH je pro vás čistý náklad,
- podáváte **přiznání k DPH za měsíce, kdy vznikla povinnost daň přiznat**, a to do 25 dnů po skončení měsíce; pokud povinnost nevznikla, nulové přiznání se nepodává,
- z vlastní české ubytovací služby jako pouhá identifikovaná osoba **DPH neodvádíte**; plátcem se můžete stát i dobrovolně nebo z jiného zákonného důvodu.

Prověřte, kdo je podle smlouvy příjemcem servisní služby a jakou daň platforma na dokladu uvedla. Chybné nastavení profilu může vést k nesprávné fakturaci; česká povinnost přiznat daň se posuzuje podle skutečného plnění.

## Kdy se stanu plným plátcem DPH a jaká je sazba 12 %?

Povinnost stát se plátcem DPH podle obratu vzniká, když váš **obrat za kalendářní rok přesáhne 2 000 000 Kč**. Dobrovolná registrace a jiné zákonné důvody plátcovství se posuzují zvlášť. Novela č. 461/2024 Sb. účinná od 1. 1. 2025 zavedla sledování obratu za **kalendářní rok** (dříve za 12 měsíců po sobě) a druhou hranici **2 536 500 Kč** (ekvivalent 100 000 EUR): při jejím překročení vzniká plátcovství dnem následujícím po dni překročení, nikoli ještě tentýž den. Po prvním limitu můžete při včasné přihlášce zvolit i dřívější vznik plátcovství. Přihlášku po překročení příslušné obratové hranice podáváte do 10 pracovních dnů.

Jako plný plátce začnete z **ceny ubytování** účtovat českou DPH ve **snížené sazbě 12 %** (poskytnutí ubytovací služby podle přílohy č. 2 zákona o DPH). Nárok na **odpočet** DPH na vstupu, včetně případné služby platformy, závisí na použití pro plnění s nárokem na odpočet a dalších podmínkách § 72 a násl.

| Situace              | Obratová hranice                                       | Sazba DPH ubytování            | Odpočet DPH          |
| -------------------- | ------------------------------------------------------ | ------------------------------ | -------------------- |
| Identifikovaná osoba | bez limitu při přijetí služby platformy                | z vlastního ubytování ne       | ne                   |
| Plátce po 1. limitu  | obrat nad 2 000 000 Kč/rok                             | **12 %** od vzniku plátcovství | při splnění podmínek |
| Plátce po 2. limitu  | obrat nad 2 536 500 Kč/rok | 12 % od následujícího dne      | při splnění podmínek |

_Zdroj: § 6, § 6h, § 47 a § 72 zákona č. 235/2004 Sb.; novela č. 461/2024 Sb. Platí pro rok 2026._

## Jak je to s pojistným, DAC7 a poplatkem z pobytu?

**Sociální a zdravotní pojištění.** Příjmy z podnikatelské ubytovací služby podle § 7 spadají do samostatné výdělečné činnosti. Účast na pojištění a zálohy však závisí na hlavní či vedlejší činnosti a dalších výjimkách. Běžná minimální měsíční záloha při **hlavní činnosti na zdravotní pojištění** činí v roce 2026 **3 306 Kč**. Minimální záloha na **sociální (důchodové) pojištění** u běžné hlavní činnosti činila do 30. 6. 2026 **5 720 Kč** a od 1. 7. 2026 klesla na **5 005 Kč** (pro některé nové OSVČ a další výjimky platí jiné zálohy). U vedlejší činnosti vzniká povinná účast na důchodovém pojištění až při dosažení rozhodné částky daňového základu (nebo dobrovolnou přihláškou); zdravotní zálohy se řídí postavením pojištěnce. U příjmů z nájmu podle § 9 se pojistné neplatí vůbec – to je hlavní finanční rozdíl obou režimů.

**DAC7.** Oznamující platformy od roku 2023 každoročně **předávají údaje o oznamovaných hostitelích** příslušnému daňovému orgánu do 31. ledna za předchozí rok; mezi členskými státy EU se informace vyměňují. U českého hostitele tak mohou být dostupné Finanční správě i z hlášení v jiném členském státě. DAC7 **nezavádí novou daň** – jen zprůhledňuje to, co jste měli přiznat vždy. Prahová výjimka pro malý prodej zboží (méně než 30 transakcí a protiplnění do 2 000 EUR) se na poskytnutí nemovitosti nevztahuje; to ovšem neznamená, že se na každého hostitele a platformu vztahuje oznamovací povinnost bez dalších zákonných podmínek a výjimek. Detaily řeší samostatný text [o prodeji na online platformách a DAC7](https://ucto.cz/dane/prodej-na-online-platformach-dac7).

**Místní poplatek z pobytu.** Obec může podle zákona č. 565/1990 Sb. zavést **poplatek z pobytu** za úplatný pobyt nejvýše 60 po sobě jdoucích dnů u jednoho poskytovatele. Základem je počet započatých dnů pobytu kromě dne počátku; zákonné maximum sazby činí **50 Kč za den**. Některé osoby, například děti do 18 let, jsou osvobozené. Poplatníkem je osoba, která v obci není přihlášená. Poskytovatel vybírá poplatek od hosta a vede evidenční knihu, kterou uchovává šest let od posledního zápisu; lhůtu pro ohlášení a splatnost určuje obecní vyhláška, která může ohlášení i vyloučit.

## Časté chyby

- **Zařazení Airbnb pod § 9 s 30% paušálem.** Krátkodobé ubytování se službami je § 7 – chybné zařazení vede k doměření daně, penále a úroku.
- **Uplatnění 60% paušálu bez živnostenského oprávnění.** Bez živnosti náleží u § 7 jen paušál 40 %.
- **Nezaregistrování identifikované osoby.** Povinnost při přijetí zdanitelné služby zahraniční platformy vzniká podle § 6h bez obratového limitu, případně již při rozhodné záloze.
- **Záměna identifikované osoby a plátce.** Identifikovaná osoba přizná daň z přijaté služby platformy a nemá odpočet; vlastní české ubytování zdaňuje až jako plátce.
- **Opomenutí poplatku z pobytu.** Jde o samostatnou povinnost vůči obci. Povinný registr eTurista k 15. 10. 2026 zaveden nebyl; sledujte další legislativní vývoj.
- **Spoléhání, že „platforma daně odvede".** Platforma může plnit oznamovací povinnost DAC7; vlastní daňové povinnosti hostitele se posuzují samostatně.

## Shrnutí

Soustavné turistické ubytování přes Airbnb bývá podle skutečné povahy služby příjmem podle § 7: při živnostenském oprávnění připadá v úvahu 60% paušál a posuzují se povinnosti OSVČ. Samotný název platformy o zařazení nerozhoduje. Klasický dlouhodobý nájem mimo obchodní majetek patří zpravidla do § 9 s 30% paušálem a sám o sobě nezakládá pojistné OSVČ. Přijmete-li jako neplátce tuzemsky zdanitelnou službu zahraniční platformy, vznikne bez obratového limitu postavení identifikované osoby. Překročení 2 000 000 Kč obratu v tuzemsku za kalendářní rok obvykle vede k plátcovství od dalšího ledna; při překročení druhé hranice 2 536 500 Kč od následujícího dne. Český plátce u ubytování CZ-CPA 55 uplatní sazbu 12 % a odpočet podle zákonných podmínek. K tomu připočtěte poplatek z pobytu a předávání údajů platformami podle DAC7. Zavedení povinné registrace v systému eTurista se teprve připravuje. Před rozjezdem si spočítejte, zda vám vyšší administrativa a odvody u § 7 stále dávají smysl oproti dlouhodobému nájmu.

## Často kladené otázky

### Je Airbnb vždy ubytovací služba podle § 7?

Ve většině případů ano. Rozhoduje krátkodobost a poskytování hotelových služeb (úklid, prádlo, výměna ručníků). Pokud byt pronajímáte dlouhodobě k bydlení bez služeb, jde o nájem podle § 9. U hraničních případů je třeba posoudit konkrétní podmínky pobytu a služby.

### Musím mít na krátkodobý pronájem živnostenský list?

Ano, pravidelné poskytování ubytování je volná živnost „Ubytovací služby". Bez živnostenského oprávnění nesmíte uplatnit 60% paušál (jen 40 %) a vystavujete se postihu za neoprávněné podnikání. Základní poplatek za první ohlášení při vstupu do podnikání je 1 000 Kč; při elektronickém formuláři splňujícím podmínky § 9 zákona o správních poplatcích je po 20% slevě 800 Kč.

### Kdy se musím registrovat jako identifikovaná osoba k DPH?

Jestliže jako český neplátce přijmete zdanitelnou servisní službu zahraniční platformy s místem plnění v ČR nebo poskytnete rozhodnou zálohu, vzniká identifikace bez obratového limitu. Pouhá rezervace nebo poplatek účtovaný jen hostovi ji samy o sobě nezakládají. Přihlášku podáte elektronicky do 15 dnů od vzniku identifikace; údaje na platformě nastavte podle skutečného smluvního vztahu. Jako identifikovaná osoba nemáte nárok na odpočet.

### Jaká sazba DPH platí pro české ubytování v roce 2026?

Poskytnutí ubytovací služby podléhá snížené sazbě 12 %. Uplatníte ji ale až jako plný plátce DPH, například od 1. ledna po roce překročení obratu 2 000 000 Kč, od dne následujícího po překročení druhé hranice 2 536 500 Kč nebo po dobrovolné registraci. Do vzniku plátcovství z vlastního ubytování DPH neúčtujete; jako identifikovaná osoba přiznáte daň z přijaté zahraniční služby, pokud takovou službu přijímáte.

### Platím z příjmů z Airbnb sociální a zdravotní pojištění?

Příjmy z ubytovací služby podle § 7 podléhají pravidlům pojištění OSVČ; konkrétní účast a zálohy se odvíjejí od hlavní či vedlejší činnosti a výjimek. To je zásadní rozdíl proti samotnému nájmu podle § 9, z něhož pojistné OSVČ nevzniká. U vedlejší činnosti může být sociální účast i některé zálohy nulové podle výše základu a postavení pojištěnce.

### Znamená hlášení DAC7, že platím další daň?

Ne. DAC7 nezavádí novou daň – oznamující platforma předává údaje příslušnému správci daně a státy EU si je vyměňují. Daňové povinnosti hostitele zůstávají podle běžných předpisů. Na poskytnutí nemovitosti se nevztahuje prahová výjimka pro drobný prodej zboží; rozsah hlášení se dále řídí zákonem.

---

# Auto v podnikání 2026

- URL: https://ucto.cz/dane/auto-v-podnikani
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Auto v podnikání 2026: paušál na dopravu 5 000 Kč, kniha jízd, skutečné výdaje, odpisy auta i odpočet DPH. Srovnání pro OSVČ i s.r.o. s příklady.

**Ve zkratce:** Auto pro podnikání můžete uplatnit dvěma cestami. Buď použijete **paušální výdaj na dopravu** podle § 24 odst. 2 písm. zt zákona č. 586/1992 Sb. – **5 000 Kč měsíčně** na vozidlo (krácený **4 000 Kč** při soukromém využití), nejvýše za **3 vozidla** a bez nutnosti prokazovat jednotlivá tankování a parkování. Nebo uplatníte **skutečné výdaje** podle režimu vozidla; podnikatelské použití musíte doložit, ale zákon nepředepisuje konkrétní podobu knihy jízd. U běžných osobních aut kategorie M1 platí od roku 2024 limit daňově uznatelných **odpisů** podle § 30e a u vybraných M1 v dlouhodobém majetku limit **DPH na vstupu 420 000 Kč**; jde o dvě různá pravidla s výjimkami. **Osobní auta silniční dani nepodléhají.**

Tento průvodce vysvětluje rozdíl mezi autem v obchodním majetku a soukromým autem, kdy se vyplatí paušál a kdy skutečné výdaje, jak je to s knihou jízd, odpisy, DPH a v čem se liší OSVČ od s.r.o. Pro zaměstnance, kterým proplácíte cesty soukromým vozem, navazuje téma [cestovních náhrad](https://mzdy.cz/odvody/cestovni-nahrady).

---

## Auto v obchodním majetku, nebo soukromé auto pro podnikání?

První zásadní rozhodnutí je, **zda vozidlo vložíte do obchodního majetku**, nebo zda použijete soukromé auto jen příležitostně k podnikání. Režim výdajů, odpisů i DPH se mezi oběma variantami liší.

| Hledisko                                 | Auto v obchodním majetku                          | Soukromé auto použité pro podnikání                                                                                      |
| ---------------------------------------- | ------------------------------------------------- | ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ |
| Zařazení                                 | Evidované v majetku (daňová evidence/účetnictví)  | Není zařazeno do obchodního majetku OSVČ                                                                                 |
| Odpisy                                   | Ano – lze odpisovat (§ 26–32 ZDP)                 | Ne – auto se neodpisuje                                                                                                  |
| Skutečné výdaje (PHM, opravy, pojištění) | V poměru podnikatelského využití                  | Podle § 24 odst. 2 písm. k) zpravidla základní náhrada za km a náhrada PHM; u dříve zařazeného auta bez základní náhrady |
| Paušál na dopravu                        | Lze uplatnit                                      | Lze uplatnit (vozidlo nezahrnuté v majetku)                                                                              |
| Odpočet DPH                              | Ano (plný/poměrný dle využití)                    | Možný při ekonomickém použití a splnění ZDPH; samotné nezařazení do majetku OSVČ nárok nevylučuje                        |
| Kniha jízd u skutečných výdajů           | Vhodný důkaz; zákon nepředepisuje konkrétní formu | Vhodný důkaz; zákon nepředepisuje konkrétní formu                                                                        |

_Zdroj: § 24, § 25 a § 26 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Platí pro rok 2026._

**Auto v obchodním majetku** je nejčastější volba, pokud vůz používáte převážně k podnikání: můžete uplatnit odpisy, opravy i pojištění a u [plátce DPH](https://ucto.cz/slovnik#platce-dph) odpočet daně. Nevýhodou je, že při pozdějším prodeji vstupuje do [základu daně](https://ucto.cz/slovnik#zaklad-dane) a u soukromého využití se výdaje i odpočet DPH krátí.

**Soukromé auto** mimo obchodní majetek je administrativně jednodušší. Pokud nikdy nebylo zařazeno v obchodním majetku, lze při podnikatelských cestách podle § 24 odst. 2 písm. k) uplatnit základní náhradu za kilometr a náhradu za pohonné hmoty. U auta dříve zařazeného do obchodního majetku základní náhrada nepřísluší; náhradu za pohonné hmoty lze uplatnit. Podnikatelské cesty je třeba prokázat, ale kniha jízd není jediný přípustný důkaz. Soukromé auto nelze daňově odpisovat a při splnění podmínek lze zvolit také **paušál na dopravu**.

---

## Paušální výdaj na dopravu (§ 24 odst. 2 písm. zt ZDP)

Paušální výdaj na dopravu je zjednodušený způsob, jak uplatnit náklady na provoz auta bez evidence jednotlivých tankování. Pravidla stanoví **§ 24 odst. 2 písm. zt zákona č. 586/1992 Sb.**

- **Plný paušál: 5 000 Kč za každý celý kalendářní měsíc**, ve kterém poplatník vozidlo využíval k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů a **nepřenechal je ani po část měsíce k užívání jiné osobě**. Použití zaměstnancem jen pro pracovní cestu tuto podmínku neporušuje.
- **Krácený paušál: 4 000 Kč měsíčně** (80 % z 5 000 Kč), pokud vozidlo používáte **i pro soukromé účely**. Současně se **ostatní výdaje na toto vozidlo (kromě PHM a parkovného) krátí o 20 %**.
- **Maximálně za 3 vlastní nebo najatá silniční motorová vozidla** za [zdaňovací období](https://ucto.cz/slovnik#zdanovaci-obdobi).

| Situace                        | Měsíční paušál                            | Krácení ostatních výdajů                    |
| ------------------------------ | ----------------------------------------- | ------------------------------------------- |
| Vozidlo výhradně pro podnikání | 5 000 Kč                                  | bez krácení                                 |
| Vozidlo i pro soukromé jízdy   | 4 000 Kč                                  | ostatní výdaje (mimo PHM a parkovné) o 20 % |
| Více než 3 vozidla             | paušál jen u 3, u dalších skutečné výdaje | –                                           |

_Zdroj: § 24 odst. 2 písm. zt zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Platí pro rok 2026._

### Co paušál nahrazuje a co se uplatní vedle něj

Paušál na dopravu **nahrazuje skutečné výdaje na pohonné hmoty a parkovné** u daného vozidla. Tyto dva výdaje proto **nelze uplatnit znovu ve skutečné výši**. Zvolený způsob uplatnění výdajů na dopravu nelze v průběhu zdaňovacího období u téhož vozidla měnit.

**Vedle paušálu** se naopak samostatně uplatní ostatní výdaje na vozidlo:

- **odpisy** vozidla (je-li v obchodním majetku),
- **opravy a servis**,
- **pojištění** (povinné ručení, havarijní pojištění),
- silniční daň, pokud jde o vozidlo, které jí podléhá.

U kráceného paušálu (4 000 Kč) se tyto ostatní výdaje **krátí o 20 %**, protože vozidlo slouží i soukromě. PHM a parkovné se už nekrátí – ty jsou nahrazeny paušálem.

> **Pozn.:** Paušál na dopravu je samostatný institut a uplatní se i u OSVČ, která jinak vede daňovou evidenci a uplatňuje skutečné výdaje u ostatních nákladů. Nezaměňujte ho s [výdajovými paušály](https://ucto.cz/dane/vydajove-pausaly) (procento z příjmů) ani s [paušální daní](https://ucto.cz/dane/pausalni-dan).

---

## Kdy je potřeba kniha jízd a kdy ji paušál nahradí

**Kniha jízd** je evidence jednotlivých jízd (datum, cíl, účel, počet ujetých kilometrů, stav tachometru). Doloží správci daně, že vozidlo bylo používáno k podnikání a v jakém poměru k soukromým jízdám.

**Průkaznou evidenci jízd či jiné důkazy potřebujete, když:**

- uplatňujete **skutečné výdaje na PHM** (musíte doložit podnikatelské použití, kilometry a spotřebu),
- vozidlo používáte **i soukromě** a krátíte výdaje poměrem firemních jízd,
- jste **plátce DPH** a uplatňujete odpočet u poměrně používaného auta (poměr je třeba doložit).

**Paušál na dopravu vedení evidence jízd zjednoduší:** protože nahrazuje PHM a parkovné a krácený paušál řeší soukromé použití pevným procentem (80 %), pro tyto výdaje nemusíte prokazovat přesný počet kilometrů. Použití vozidla pro podnikání musíte i tak doložit a pro DPH paušál sám poměr ekonomického využití neprokazuje. To je hlavní praktická výhoda paušálu – odpadá nejpracnější část evidence.

> **Pozor:** I při paušálu je vhodné vést alespoň základní evidenci, ze které je patrné, že vozidlo bylo k podnikání skutečně používáno a nebylo přenecháno jiné osobě s výjimkou zákonem vymezené pracovní cesty zaměstnance nebo spolupracující osoby. Podmínka se vztahuje i na krácený paušál. U auta v obchodním majetku se odpisy a opravy dokládají samostatně bez ohledu na paušál.

---

## Skutečné výdaje na auto: PHM, opravy, pojištění, odpisy

Pokud nezvolíte paušál, uplatňujete **skutečné výdaje** podle obecné [daňové uznatelnosti nákladů](https://ucto.cz/ucetnictvi/danova-uznatelnost-nakladu). U auta v obchodním majetku jde zejména o:

- **Pohonné hmoty** – podle dokladů a prokázaných podnikatelských jízd; u soukromého využití v poměru firemních jízd.
- **Parkovné, dálniční známka, mytí.**
- **Opravy a servis** – pneumatiky, údržba, STK.
- **Pojištění** – povinné ručení i havarijní pojištění.
- **Odpisy** vozidla – rozkládají pořizovací cenu do více let (viz dále).

Všechny tyto výdaje jsou daňově uznatelné jen v rozsahu, v jakém vozidlo slouží **k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů**. Používáte-li auto i soukromě, výdaje se **krátí poměrem podnikatelského využití**, který se obvykle dokládá knihou jízd.

Srovnání obou cest (paušál vs. skutečné výdaje) rozebírá samostatný článek [skutečné, nebo paušální výdaje](https://ucto.cz/dane/skutecne-nebo-pausalni-vydaje).

### Srovnání: paušál na dopravu vs. skutečné výdaje

| Hledisko                      | Paušál na dopravu                                                  | Skutečné výdaje                             |
| ----------------------------- | ------------------------------------------------------------------ | ------------------------------------------- |
| PHM a parkovné                | nahrazeny paušálem (5 000 / 4 000 Kč/měs.)                         | podle dokladů a prokázaného využití         |
| Evidence podnikatelských cest | přesný počet kilometrů k PHM není třeba, podnikatelské použití ano | podnikatelské využití je nutné prokázat     |
| Odpisy, opravy, pojištění     | uplatní se vedle paušálu (u kráceného −20 %)                       | uplatní se podle dokladů (v poměru využití) |
| Počet vozidel                 | max. 3                                                             | bez limitu počtu                            |
| Administrativa                | nízká                                                              | vyšší (evidence, doklady)                   |
| Vhodné pro                    | málo najeté firemní vozy, jednoduchost                             | hodně najeté vozy, vysoké reálné náklady    |

_Zdroj: § 24 odst. 2 a § 25 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Platí pro rok 2026._

---

## Odpisy vozidla a limit 2 000 000 Kč

Auto zařazené do obchodního majetku lze po uvedení do užívání **daňově odpisovat**; odpisy nejsou v každém roce povinné. Osobní i nákladní automobil patří do **2. [odpisové skupiny](https://ucto.cz/slovnik#odpisova-skupina)** a odpisuje se zpravidla **5 let** – rovnoměrně (§ 31 ZDP) nebo zrychleně (§ 32 ZDP). Detailní mechaniku, sazby i koeficienty rozebírají články [daňové odpisy](https://ucto.cz/dane/danove-odpisy) a [odpisy majetku](https://ucto.cz/ucetnictvi/odpisy-majetku); zde uvádíme jen aplikaci na vozidlo.

Pro osobní auto jsou klíčové dvě zvláštnosti:

- **Limit daňově uznatelných odpisů 2 000 000 Kč (§ 30e ZDP).** Od **1. 1. 2024** je daňová uznatelnost odpisů vybraného osobního automobilu kategorie M1 omezena vstupní cenou **2 000 000 Kč**. U dražšího vozu se daňově uznatelný odpis krátí poměrem 2 000 000 ÷ skutečná vstupní cena; část přesahující limit nelze daňově odepsat. Při technickém zhodnocení se poměr uznatelných odpisů znovu stanoví podle § 30e odst. 3. Výjimky platí například pro sanitní, pohřební a koncesovaná dopravní vozidla (§ 30g odst. 6).
- **Mimořádné odpisy** podle § 30a ZDP může využít první odpisovatel u **bezemisního vozidla pořízeného od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2028**, které lze za zákonných podmínek odepsat za 24 měsíců; běžné auto na spalovací motor je nevyužije. I u nich platí cenový strop 2 000 000 Kč.

> **Pozn.:** Pokud uplatňujete u vozidla paušál na dopravu, odpisy se uplatní **vedle paušálu** (u kráceného paušálu krácené o 20 %). Při procentních výdajích podle § 7 odst. 7 jsou odpisy zahrnuty v procentní částce. Je-li výsledná daň rovna paušální dani, samostatný odpočet skutečných výdajů ani odpisů se od této daně neprovádí.

---

## DPH u auta: plný, poměrný odpočet a strop 420 000 Kč

Plátce DPH si může u auta pořízeného pro ekonomickou činnost uplatnit **odpočet daně** podle § 72 a násl. zákona č. 235/2004 Sb. Stejnou terminologii a podrobná pravidla najdete v článku [odpočet DPH](https://ucto.cz/dph/odpocet-dph); zde je shrnuta aplikace na vozidlo.

- **Plný odpočet** – vozidlo slouží výhradně ekonomické činnosti (§ 72).
- **Poměrný odpočet (§ 75)** – vozidlo používáte i pro **soukromé/neekonomické účely**; odpočet se krátí poměrným koeficientem podle podílu firemního využití (poměr je třeba doložit, typicky knihou jízd).
- **Krácený odpočet (§ 76)** – uplatní se, pokud vedle zdanitelných plnění uskutečňujete i plnění osvobozená bez nároku na odpočet.

**Strop odpočtu DPH u osobního auta:** Od **1. 1. 2024** je u **vybraného osobního automobilu kategorie M1** zařazeného do dlouhodobého majetku **daň na vstupu použitá pro výpočet odpočtu** nejvýše **420 000 Kč** (§ 72 odst. 3), což při sazbě 21 % odpovídá základu 2 000 000 Kč. Skutečný odpočet může být nižší kvůli soukromému použití nebo osvobozeným plněním. Z dražšího vozu vyšší odpočet uplatnit nelze. Limit zahrnuje i následná technická zhodnocení.

| Položka                                                    | Pravidlo 2026                  |
| ---------------------------------------------------------- | ------------------------------ |
| Maximální odpočet DPH (osobní auto M1, dlouhodobý majetek) | 420 000 Kč                     |
| Odpovídající základ daně (cena bez DPH)                    | 2 000 000 Kč                   |
| Soukromé využití                                           | poměrné krácení odpočtu (§ 75) |
| Účinnost limitu                                            | od 1. 1. 2024                  |

_Zdroj: § 72 odst. 3–4 a § 75–76 zákona č. 235/2004 Sb.; Informace GFŘ k uplatňování DPH u vybraného osobního automobilu od 1. 1. 2024. Platí pro rok 2026._

---

**Vyhlášená změna od 1. ledna 2027:** Zákon č. 180/2026 Sb. ruší zvláštní limit DPH na vstupu 420 000 Kč u vybraných osobních automobilů a navazující pravidla. Limit ale dál použijete na případy roku 2026 podle účinného znění. U starších odpočtů se uplatní přechodná ustanovení § 33, která rozlišují zejména uvedení auta nebo technického zhodnocení do stavu způsobilého k užívání před účinností nebo po ní. U plnění spadajících pod § 33 body 5 a 6 lze dříve omezený odpočet zvýšit dodatečným přiznáním. Zákon stanoví lhůtu do konce ledna 2027; protože 31. leden připadá na neděli, posledním dnem pro podání je podle § 33 odst. 4 daňového řádu pondělí 1. února 2027. Nejde o automatické vrácení rozdílu u všech dříve pořízených aut. Zrušení limitu DPH samo neruší limit daňově uznatelných odpisů podle § 30e zákona o daních z příjmů.

### Dva modely: stejná cena a starší odpočet, odlišné uvedení auta do užívání

**Pro přechodné zvýšení odpočtu nerozhoduje jen datum objednávky nebo zaplacení.** § 33 body 4–6 zákona č. 180/2026 Sb. rozlišují, kdy bylo auto nebo jeho technické zhodnocení uvedeno do stavu způsobilého k užívání. Toto datum musí odpovídat skutečnosti a podkladům k vozidlu; pouhé pozdější zahájení jízd u již způsobilého auta nelze automaticky vydávat za splnění podmínky.

Oba následující modely předpokládají s.r.o., měsíčního plátce DPH, běžné vozidlo M1 pořizované jako dlouhodobý majetek, které nespadá do zákonných výjimek. Cena je **3 000 000 Kč bez DPH + 630 000 Kč DPH**, tedy 3 630 000 Kč. Vůz slouží výhradně zdanitelným činnostem s plným nárokem na odpočet, bez soukromého použití. Celá cena byla uhrazena jako určitá záloha 10. 11. 2026; plátce měl řádný doklad a v přiznání za listopad, podaném 15. 12. 2026, uplatnil podle dosavadního limitu **420 000 Kč**. Nárok i jeho uplatnění tak předcházejí účinnosti novely.

#### Model A: auto bylo způsobilé k užívání již 18. prosince 2026

Dodávka byla dokončena a vůz byl uveden do stavu způsobilého k užívání **18. 12. 2026**. Pro takové starší plnění zachovává § 33 bod 4 při změnách odpočtu omezenou částku daně na vstupu.

- DPH na dokladu: **3 000 000 × 21 % = 630 000 Kč**.
- Odpočet podle limitu: **420 000 Kč**.
- Rozdíl **630 000 − 420 000 = 210 000 Kč** nelze dodatečně získat jen proto, že od ledna 2027 byl limit zrušen.

Výsledek se nezmění pouhým rozhodnutím začít autem jezdit až v lednu. Podmínka modelu je jeho skutečná způsobilost k užívání už v prosinci.

#### Model B: dodávka a způsobilost k užívání nastanou až 15. ledna 2027

U druhého vozu je dodávka dokončena a auto uvedeno do stavu způsobilého k užívání až **15. 1. 2027**. Plnění s nárokem vzniklým od 1. 1. 2024, které souvisí s takovým autem, pokrývá § 33 bod 5. Bod 6 dovoluje zvýšit dříve omezený odpočet v dodatečném přiznání **za období původního uplatnění**.

- DPH bez zvláštního stropu: **630 000 Kč**.
- Již uplatněný odpočet: **420 000 Kč**.
- Dodatečné zvýšení: **630 000 − 420 000 = 210 000 Kč**.

V modelu plátce podá **25. 1. 2027 dodatečné přiznání za listopad 2026**. Zvýšení nevloží jako nový běžný odpočet do lednového přiznání. Zákon pro toto zvláštní zvýšení stanoví lhůtu do konce kalendářního měsíce nabytí účinnosti, tedy do konce ledna 2027. Protože 31. leden 2027 je neděle, poslední den lhůty se podle § 33 odst. 4 daňového řádu posouvá na pondělí 1. února 2027. Samotné podání také neznamená, že finanční úřad rozdíl ve stejný den vyplatí.

K podkladům patří doklad k původní platbě, listopadové přiznání, dokumentace skutečného dokončení dodávky a způsobilosti vozu k užívání a výpočet zvýšení. Stejná přechodná pravidla řeší i technické zhodnocení; jeho nárok a uvedení do užívání je třeba posoudit samostatně.

#### Co se tím nezmění u odpisů a smíšeného použití?

U modelu B je po plném odpočtu DPH vstupní cena při absenci dalších pořizovacích nákladů **3 000 000 Kč**. Zvláštní omezení daňových odpisů M1 podle § 30e ZDP zůstává **2 000 000 Kč**. Při běžném rovnoměrném odpisování ve druhé skupině a maximální sazbě prvního roku 11 % vyjde odpis **3 000 000 × 11 % = 330 000 Kč**, ale do daňových výdajů vstoupí jen **330 000 × (2 000 000 ÷ 3 000 000) = 220 000 Kč**. Zrušení stropu DPH tedy samo nezvýší daňově uznatelný odpis na 330 000 Kč.

Při soukromém použití nelze převzít plný odpočet z modelů. Pokud by byl doložený poměrný koeficient **80 %** a neuplatnilo se další krácení podle § 76, vycházel by starší omezený odpočet **420 000 × 80 % = 336 000 Kč**. V situaci modelu B by po odstranění stropu činil **630 000 × 80 % = 504 000 Kč**, takže zvýšení by bylo **168 000 Kč**. Pravidla pro doložení a případné následné změny poměru použití zůstávají zachována.

## OSVČ vs. s.r.o.: rozdíly v praxi

Základní pravidla pro paušál na dopravu, odpisy, limit odpisů u M1 i odpočet DPH se mohou týkat **OSVČ i s.r.o.** Režim soukromého auta OSVČ a režim zaměstnaneckého vozu či vozidla společnosti se však liší:

- **Zařazení do obchodního majetku.** OSVČ vkládá auto do obchodního majetku rozhodnutím a evidencí; s.r.o. má vozidlo v účetnictví jako majetek společnosti.
- **Paušál na dopravu** mohou využít obě formy (max. 3 vozidla, plný 5 000 / krácený 4 000 Kč).
- **Soukromé použití u s.r.o.** Pokud služební auto používá [jednatel](https://ucto.cz/slovnik#jednatel) nebo zaměstnanec i soukromě, vzniká při splnění podmínek § 6 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb. **zdanitelný nepeněžní příjem** – **1 % vstupní ceny vozidla měsíčně** u běžného vozidla, **0,5 %** u nízkoemisního a **0,25 %** u bezemisního vozidla, vždy nejméně 1 000 Kč měsíčně. Promítá se i do pojistného. Přenechání auta zaměstnanci k soukromému užívání současně vylučuje paušál na dopravu společnosti za dotčený měsíc. U OSVČ se vlastní soukromé využití řeší krácením výdajů a kráceným paušálem, nikoli mzdovým zdaněním.
- **Odpočet DPH a poměrné krácení** se u soukromého využití uplatní u obou forem (§ 75). Paušál pro daň z příjmů sám o sobě tento poměr pro DPH nedokazuje.

> **Pozn.:** U s.r.o. je proto nutné dopředu rozhodnout, zda se služební vůz bude smět používat i soukromě – má to přímý dopad na mzdové zdanění jednatele či zaměstnance.

---

## Cestovní náhrady u zaměstnanců (jiný režim)

Pokud **zaměstnanec na žádost zaměstnavatele** použije na pracovní cestu **vlastní soukromé auto**, nejde o výdaj na firemní vozidlo, ale o **cestovní náhradu** podle zákoníku práce. Zaměstnavatel mu proplácí **základní náhradu za 1 km** a náhradu za spotřebované pohonné hmoty.

Pro rok 2026 činí základní náhrada za použití osobního silničního motorového vozidla **5,90 Kč/km** (jednostopá vozidla a tříkolky 1,60 Kč/km) podle vyhlášky č. 573/2025 Sb. Tento režim je **odlišný od paušálu na dopravu OSVČ** – paušál se týká podnikatele a jeho vozidla, kdežto cestovní náhrada se týká zaměstnance, který jede vlastním autem. Podrobnosti a další sazby najdete v článku [cestovní náhrady](https://mzdy.cz/odvody/cestovni-nahrady).

_Zdroj: vyhláška č. 573/2025 Sb. (§ 157–158 zákoníku práce, zákon č. 262/2006 Sb.), účinná od 1. 1. 2026. Platí pro rok 2026._

---

## Silniční daň: osobní auta nepodléhají

Od roku 2022 (novela zákona č. 16/1993 Sb. provedená zákonem č. 142/2022 Sb.) se silniční daň týká **nákladních vozidel kategorií N2 a N3 a přípojných vozidel O3/O4**; u vozidel pod **12 t** je zpravidla nulová sazba, ale nulovou sazbu či osvobození mohou mít i některá vozidla nad touto hranicí. **Osobní automobily silniční dani fakticky nepodléhají** a nepodává se za ně přiznání. Registrace k silniční dani i zálohy na daň byly zrušeny – nepoužívejte je tedy jako platné instituty. Podrobnosti k nákladním vozidlům řeší článek [silniční daň](https://ucto.cz/dane/silnicni-dan).

---

## Modelové příklady

### Příklad 1: Paušál vs. skutečné výdaje (málo najetý vůz)

OSVČ má v obchodním majetku osobní auto, používá ho **i soukromě** a ročně na PHM a parkovné utratí asi 36 000 Kč.

- **Krácený paušál:** 4 000 Kč × 12 = **48 000 Kč** za rok, bez nutnosti vést knihu jízd k PHM. Odpisy, opravy a pojištění uplatní vedle, krácené o 20 %.
- **Skutečné výdaje:** ze 36 000 Kč na PHM a parkovné lze uplatnit jen prokázaný podnikatelský podíl, například při 60% použití **21 600 Kč**; k tomu je třeba průkazná evidence cest.

V tomto modelu je krácený paušál na PHM a parkovné vyšší než skutečný podnikatelský podíl těchto výdajů. Celkový výsledek je nutné posoudit i s ostatními výdaji a DPH, pro niž paušál nenahrazuje důkazy.

### Příklad 2: Auto v majetku vs. soukromé auto

Podnikatel zvažuje koupi vozu za 600 000 Kč:

- **Vloží auto do obchodního majetku:** může ho **odpisovat** (5 let, 2. skupina), uplatnit opravy, pojištění a u plátce DPH **odpočet daně**. Při pozdějším prodeji ale auto vstoupí do základu daně.
- **Ponechá auto soukromé:** auto **nelze daňově odpisovat**; při skutečných výdajích může u vozidla nikdy nezařazeného v majetku uplatnit základní náhradu za km a náhradu PHM, nebo zvolit paušál na dopravu. Samotné nezařazení do majetku OSVČ nevylučuje odpočet DPH při ekonomickém použití.

Výhodnější postup závisí na pořizovací ceně, počtu prokázaných kilometrů, nákladech a případném nároku na odpočet DPH. U soukromého auta je třeba porovnat také paušál s kilometrovou a palivovou náhradou.

---

## Shrnutí

Auto v podnikání lze daňově uplatnit buď **paušálem na dopravu** (5 000 Kč, krácený 4 000 Kč měsíčně, max. 3 vozidla – § 24 odst. 2 písm. zt ZDP), který nahrazuje PHM a parkovné, nebo **skutečnými výdaji** podle režimu vozidla, které je třeba prokázat. U soukromého auta OSVČ nikdy nezařazeného do obchodního majetku může jít o kilometrovou a palivovou náhradu. Kniha jízd je běžný, nikoli jediný možný důkaz podnikatelského použití. U vybraného osobního auta kategorie M1 platí od roku 2024 omezení daňově uznatelných odpisů podle **vstupní ceny 2 000 000 Kč** (§ 30e ZDP) a u dlouhodobého majetku samostatný limit odpočtu DPH **420 000 Kč**. Soukromé použití služebního auta zaměstnancem může založit zdanitelný příjem. Osobní auta silniční dani nepodléhají a cestovní náhrady zaměstnanců (5,90 Kč/km v roce 2026) jsou samostatný režim.

---

## Často kladené otázky

### Vyplatí se paušál na dopravu, nebo skutečné výdaje?

Záleží na prokázaných kilometrech, skutečných nákladech a režimu vozidla. **Paušál na dopravu** (5 000 Kč, krácený 4 000 Kč měsíčně) nahrazuje PHM a parkovné a zjednodušuje dokazování těchto výdajů. U soukromého auta nikdy nezařazeného v obchodním majetku porovnejte paušál také se základní náhradou za kilometr a náhradou PHM. Odpisy, opravy a pojištění lze vedle paušálu uplatnit jen tehdy, když pro ně jsou splněny příslušné podmínky.

### Musím u auta vést knihu jízd?

Zákon nevyžaduje konkrétní podobu knihy jízd, ale podnikatelské použití auta musíte prokázat. Evidence jízd je běžným způsobem zejména při uplatnění **skutečných výdajů na PHM**, náhrad za soukromé auto, krácení výdajů při soukromém použití či **poměrného odpočtu DPH**. Při **paušálu na dopravu** není třeba prokazovat jednotlivé výdaje na PHM a parkovné; samotné podnikatelské použití a případný poměr pro DPH však doložit musíte.

### Mohu uplatnit DPH u auta používaného i soukromě?

Ano, ale jen v **poměrné výši** podle § 75 zákona č. 235/2004 Sb. Odpočet se krátí poměrným koeficientem podle podílu firemního využití, který je třeba doložit (typicky knihou jízd). U vybraného osobního automobilu kategorie M1 v dlouhodobém majetku navíc platí od 1. 1. 2024 **strop odpočtu 420 000 Kč** (odpovídá ceně bez DPH 2 000 000 Kč).

### Kolik vozidel mohu uplatnit paušálem na dopravu?

Paušální výdaj na dopravu lze podle § 24 odst. 2 písm. zt ZDP uplatnit **nejvýše za 3 vlastní nebo najatá silniční motorová vozidla** za zdaňovací období. U dalších vozidel je nutné uplatnit skutečné výdaje. Paušál nelze uplatnit za měsíc, kdy bylo vozidlo přenecháno jiné osobě k užívání mimo zákonnou výjimku; pracovní cesta zaměstnance bez soukromého použití se za přenechání nepovažuje. V měsíci pořízení či vyřazení lze uplatnit poměrnou část paušálu (§ 24 odst. 2 písm. zt).

### Platí se za osobní auto silniční daň?

Ne. Od roku 2022 se silniční daň týká jen nákladních vozidel kategorií N2 a N3 a přípojných O3/O4 a vozidla pod 12 t mají zpravidla nulovou sazbu, přičemž některá těžší vozidla mohou mít rovněž nulovou sazbu nebo osvobození. **Osobní automobily silniční dani nepodléhají** a nepodává se za ně přiznání; registrace a zálohy na daň byly zrušeny.

### Jak dlouho se odpisuje firemní auto?

Osobní i nákladní automobil patří do **2. odpisové skupiny** a odpisuje se zpravidla **5 let**, rovnoměrně nebo zrychleně. U osobního auta kategorie M1 platí od 1. 1. 2024 strop daňové uznatelnosti odpisů **2 000 000 Kč** vstupní ceny (§ 30e ZDP); u dražšího vozu se odpis krátí poměrem. Mimořádné zrychlené odpisy jsou vyhrazeny jen bezemisním vozidlům.

---

# DAC8: oznamování kryptoaktiv finanční správě

- URL: https://ucto.cz/dane/dac8-oznamovani-kryptoaktiv
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: DAC8 počítá se sběrem údajů o kryptoaktivech za rok 2026. Česká novela je zatím sněmovním tiskem 98. Co navrhuje a co platí nyní.

**Ve zkratce:** Evropská směrnice **DAC8** počítá se sběrem údajů o kryptoaktivech za období od **1. 1. 2026**. Česká transpozice k **15. 10. 2026 není účinná**: sněmovní tisk 98 je po prvním čtení z 14. 7. 2026; rozpočtový výbor předložil pozměňovací návrhy jako tisk 98/2 dne 17. 9. 2026. Projednávání je zařazeno na pořad 34. schůze od 13. 10. 2026, historie tisku dosud neuvádí druhé ani třetí čtení. Finanční správa doporučuje shromažďovat data za rok 2026 a uvádí navrhované první oznámení Specializovanému finančnímu úřadu do **30. 4. 2027**. Konkrétní české povinnosti a sankce bude určovat až přijaté a účinné znění. DAC8 samo nemění pravidla zdanění příjmů z kryptoaktiv.

Změna je svým dopadem srovnatelná s tím, co v bankovnictví přinesl standard CRS: kryptoaktiva přestávají být oblastí, kde je informační výhoda na straně uživatele. Tento text vysvětluje, kdo přesně oznamuje, jaké údaje putují na úřad, jaké platí lhůty, v jakém je stavu česká implementace a co z toho vyplývá pro přiznání za rok 2026.

**Aktualizace legislativního stavu k 15. 10. 2026:** [Historie tisku 98](https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=10&t=98) uvádí první čtení 14. 7. 2026, přerušení projednávání výborem 3. 9. a pozměňovací návrhy výboru ze 17. 9. 2026. Tisk je na pořadu 34. schůze od 13. 10. 2026; druhé ani třetí čtení zde zatím uvedeno není. Zařazení na pořad ani doporučení výboru není přijetím zákona.

## Co je DAC8 a jak souvisí s CARF?

DAC8 je osmá novela evropské směrnice o správní spolupráci v oblasti daní (2011/16/EU). Přijata byla **17. 10. 2023** jako směrnice Rady (EU) 2023/2226. Členské státy měly její pravidla použít od **1. 1. 2026**, soukromým poskytovatelům v Česku ale konkrétní povinnosti a sankce stanoví až účinná česká transpozice. Směrnice rozšiřuje automatickou výměnu informací o kryptoaktiva a zároveň zpřesňuje stávající výměnu údajů finančních institucí.

Vedle evropského rámce existuje **CARF** (Crypto-Asset Reporting Framework) OECD, který stejnou logiku přenáší i mimo EU. Díky tomu se okruh států, které připravují výměnu údajů o kryptoaktivech, neomezuje na Evropskou unii. Technicky se oznamuje podle **XML schématu OECD** pro kryptoaktiva, což usnadňuje sjednocení formátů napříč státy.

## Koho se oznamovací povinnost týká?

Směrnice se týká **oznamujících poskytovatelů služeb s kryptoaktivy**, včetně poskytovatelů s oprávněním podle MiCA i dalších provozovatelů podléhajících registraci. Zahrnuje tuzemské i přeshraniční transakce a údaje o uživatelích s daňovou rezidencí v EU. Konkrétní místo registrace a oznámení závisí na postavení poskytovatele a použitelné národní úpravě.

**Běžný uživatel – držitel kryptoměn – žádné oznámení podle DAC8 nepodává.** Uživatel musí spolupracovat při ověření své totožnosti a daňové rezidence: poskytovatel od něj v rámci prověřování získá identifikační údaje (jméno, adresu, daňové identifikační číslo a stát daňové rezidence) a ty pak předá správci daně. Vlastní daňové povinnosti poplatníka se tím nemění – ty popisuje článek o [zdanění kryptoměn](https://ucto.cz/dane/zdaneni-kryptomen).

## Jaké údaje se oznamují?

| Kategorie údajů            | Co konkrétně obsahuje                                            |
| -------------------------- | ---------------------------------------------------------------- |
| Identifikace poskytovatele | Název, identifikační údaje a stát, ve kterém působí              |
| Identifikace uživatele     | Jméno, adresa, daňové identifikační číslo, stát daňové rezidence |
| Kryptoaktivum              | Název, respektive označení konkrétního kryptoaktiva              |
| Transakce                  | Počet transakcí za oznamované období                             |
| Objemy                     | Celkové hrubé částky přijaté a zaplacené v daném kryptoaktivu    |

_Zdroj: směrnice Rady (EU) 2023/2226 (DAC8), návrh novely zákona č. 164/2013 Sb., informace Finanční správy k implementaci DAC8._

Oznamuje se tedy **hrubý objem**, nikoli vypočtený zisk. Správce daně z hlášení nevidí, jaká byla pořizovací cena a jaký je skutečný základ daně – vidí ale, že poplatník v daném roce převedl kryptoaktiva v určitém objemu. Právě rozdíl mezi objemem v hlášení a tím, co je (nebo není) uvedeno v přiznání, je typickým spouštěčem výzvy k doplnění.

## Jaké platí lhůty?

| Termín        | Stav podle směrnice, Finanční správy a českého návrhu                         |
| ------------- | ----------------------------------------------------------------------------- |
| 1. 1. 2026    | Začátek prvního zamýšleného oznamovaného období                               |
| Průběžně 2026 | Finanční správa doporučuje sběr dat a prověřování uživatelů                   |
| 30. 4. 2027   | Navrhovaná lhůta prvního oznámení Specializovanému finančnímu úřadu           |
| 30. 9. 2027   | Termín automatické výměny údajů za rok 2026 mezi daňovými správami podle DAC8 |

_Zdroj: informace Finanční správy k implementaci DAC8 a rámci CARF._

Souběžně s tím se rozšiřuje i sběr dat finančních institucí podle CRS (DAC2) podle aktualizovaného schématu OECD, s oznámením do 30. 6. následujícího roku.

## V jakém stavu je česká implementace?

Českou implementační novelu vláda předložila Poslanecké sněmovně **5. 2. 2026** jako **sněmovní tisk 98**. První čtení proběhlo **14. 7. 2026**, rozpočtový výbor předložil pozměňovací návrhy **17. 9. 2026**. K **15. 10. 2026** je tisk zařazen na pořad 34. schůze; historie projednávání dosud neuvádí druhé či třetí čtení. Novela nebyla přijata ani vyhlášena.

Finanční správa uvádí, že Ministerstvo financí nadále usiluje o zachování harmonogramu a že poskytovatelé **by měli** sbírat data už za rok 2026 a oznámit je do 30. 4. 2027. Pro poskytovatele je proto obezřetné sběr a prověřování podle schématu OECD připravit už nyní. Dokud však česká novela nenabude účinnosti, nelze tento harmonogram vydávat za současnou tuzemskou povinnost vynutitelnou navrhovanými sankcemi.

## Jaké hrozí sankce?

České sankce a postupy proti nespolupracujícím poskytovatelům bude nutné posoudit podle přijatého a účinného znění transpozičního zákona. Z rozpracovaného návrhu zatím nelze dovozovat vymahatelnou tuzemskou pokutu.

Běžný uživatel podle návrhu vlastní oznámení nepodává, musí však poskytovateli poskytnout údaje potřebné k prověření. Nezávisle na DAC8 platí, že pokud poplatník zdanitelné příjmy z kryptoaktiv nepřizná, může správce daně daň doměřit a uplatnit **penále a úrok z prodlení**. Kdo zjistí chybu v již podaném přiznání sám, měl by využít [dodatečné daňové přiznání](https://ucto.cz/dane/dodatecne-danove-priznani).

## Co z toho plyne pro držitele kryptoměn?

1. **Pravidla zdanění se nemění.** Hodnotový test 100 000 Kč a tříletý časový test platí za podmínek zákona, zejména mimo obchodní majetek; u kryptoaktiv zůstává pro časový test také roční limit osvobození 40 milionů Kč. Směna krypto za krypto může být zdanitelnou událostí – viz [zdanění kryptoměn](https://ucto.cz/dane/zdaneni-kryptomen).
2. **Uschovejte podklady k transakcím.** Ke každému převodu je potřeba znát datum a hodnotu nabytí i převodu; bez toho nelze doložit osvobození ani výši výdajů.
3. **Data z burz si stahujte průběžně.** Historie transakcí nemusí být u poskytovatele dostupná neomezeně dlouho a při případném dokazování jde o zásadní podklad.
4. **Nezapomeňte na § 38v ZDP.** Osvobozený příjem nad 5 000 000 Kč je nutné správci daně oznámit, a to i u kryptoaktiv.
5. **Zvažte revizi minulých let.** Pokud v předchozích obdobích nebyly zdanitelné převody přiznány, posuďte povinnost podat dodatečné přiznání. Z přípustně tvrzené dodatečné daně nevzniká penále podle § 251 odst. 4 daňového řádu; případný úrok a další následky závisejí na konkrétním průběhu.

## Jak se liší DAC8 od DAC7?

Obě směrnice sledují stejný cíl – dostat k daňovým správám data z digitálního prostředí –, ale míří jinam. **DAC7** se týká provozovatelů online platforem, kteří oznamují údaje o prodejcích a pronajímatelích (typicky bazary, ubytovací a přepravní platformy); podrobně jej rozebírá článek o [prodeji na online platformách](https://ucto.cz/dane/prodej-na-online-platformach-dac7). **DAC8** se týká poskytovatelů služeb s kryptoaktivy a oznamuje transakce s kryptoaktivy. Jeden uživatel může spadat do obou režimů zároveň – například když prodává zboží přes platformu a zároveň obchoduje na kryptoburze.

## Často kladené otázky

### Musím jako držitel kryptoměn něco podle DAC8 hlásit?

Ne. Oznamovací povinnost mají poskytovatelé služeb s kryptoaktivy, nikoli jejich uživatelé. Vy budete pouze požádáni o identifikační údaje, včetně daňového identifikačního čísla a státu daňové rezidence. Vaše daňové povinnosti se řídí zákonem o daních z příjmů a DAC8 je nemění.

### Uvidí finanční úřad můj zisk z obchodování?

Přímo ne. Oznamují se hrubé částky přijaté a zaplacené a počet transakcí, nikoli vypočtený zisk. Správce daně tedy vidí objem obchodů a může se ptát, proč se neodrazil v přiznání; výši základu daně si musí ověřit u poplatníka.

### Týká se DAC8 i zahraničních burz mimo EU?

Evropská směrnice dopadá na poskytovatele působící v EU a na obsluhu uživatelů z členských států. Pro státy mimo EU slouží obdobný rámec OECD (CARF), na jehož základě se připravuje výměna i s nečlenskými státy. Rozsah konkrétní výměny závisí na tom, které státy se do CARF zapojily.

### Od kdy se data sbírají a kdy je úřady dostanou?

Směrnice, Finanční správa a český návrh počítají s daty za období od 1. 1. 2026, s prvním oznámením do 30. 4. 2027 a s automatickou výměnou mezi daňovými správami do 30. 9. 2027. Proto je vhodné data za rok 2026 shromažďovat, přestože konkrétní česká povinnost zatím není účinná.

### Platí povinnosti, i když česká novela ještě nebyla vyhlášena?

Ne jako vymahatelné české povinnosti se sankcemi. Směrnice zavazuje Českou republiku k transpozici a Finanční správa doporučuje připravit sběr dat za rok 2026, ale sněmovní tisk 98 k 15. 10. 2026 nebyl přijat ani vyhlášen (čeká na druhé čtení). Povinný rozsah, lhůty a sankce bude určovat až účinné české znění.

### Co mám dělat, když jsem krypto v minulosti nepřiznal?

Zjistíte-li, že přiznaná daň má být vyšší, postupujte podle § 141 daňového řádu a podejte dodatečné přiznání, je-li přípustné. Z dodatečné daně tvrzené v přípustném dodatečném přiznání nevzniká penále podle § 251 odst. 4; úrok z prodlení se posoudí samostatně. Při probíhající kontrole nebo jiném řízení je třeba ověřit procesní omezení.

---

# Daň z nabytí nemovitých věcí (zrušena – historie)

- URL: https://ucto.cz/dane/dan-z-nabyti-nemovitosti
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Daň z nabytí nemovitých věcí byla zrušena zákonem č. 386/2020 Sb. Zjistěte, koho se zrušení týká, od kdy platí zpětně a co dnes při koupi nemovitosti platíte.

**Ve zkratce:** Daň z nabytí nemovitých věcí byla v České republice **zrušena zákonem č. 386/2020 Sb.** s účinností od **26. září 2020**, a to **se zpětnou působností**. Zpětné zrušení se vztahuje na případy, kdy zákonná lhůta přiznání uplynula od **31. března 2020**; u běžného vkladu jde o jeho provedení v katastru v **prosinci 2019 nebo později**. Rozhodující není samotné datum právních účinků vkladu. Sazba činila **4 % z nabývací hodnoty** a od listopadu 2016 ji platil vždy **nabyvatel (kupující)**. Při běžné koupi nemovitosti dnes tuto daň **neplatíte**.

Tento článek vysvětluje, co daň z nabytí nemovitých věcí byla, jak se počítala, kdy a proč byla zrušena, koho se zrušení zpětně týká, jak se žádá o vrácení přeplatku a jaké daně při koupi a prodeji nemovitosti platíte místo ní v roce 2026.

## Platí se v roce 2026 daň z nabytí nemovitosti?

Ne. **Daň z nabytí nemovitých věcí v roce 2026 neexistuje** a při koupi bytu, domu nebo pozemku ji neodvádíte. Zrušil ji zákon č. 386/2020 Sb., kterým se zrušuje zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí. Zákon nabyl účinnosti 26. září 2020.

Stále se ale setkáte s dalšími daněmi spojenými s nemovitostmi, které se zrušením nemají nic společného:

- **Daň z nemovitých věcí** – roční majetková daň, kterou platí vlastník nemovitosti každý rok (viz [daň z nemovitých věcí](https://ucto.cz/dane/dan-z-nemovitych-veci)).
- **Daň z příjmů při prodeji nemovitosti** – pokud nemovitost prodáte se ziskem a nesplníte podmínky osvobození (časový test), zdaňujete příjem v rámci daně z příjmů fyzických osob (viz [daň z prodeje nemovitosti](https://ucto.cz/dane/dan-z-prodeje-nemovitosti)).

Pojmenování v praxi často splývá – lidé „dani z nabytí“ někdy říkali i „daň z převodu“ nebo „čtyřprocentní daň“. Všechny tyto názvy se týkají právě zrušené daně z nabytí.

## Co byla daň z nabytí nemovitých věcí?

Daň z nabytí nemovitých věcí byla **jednorázová majetková daň**, kterou stát vybíral při úplatném převodu nemovitosti (nejčastěji při koupi). Upravovalo ji **zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb.**, které se používalo od **1. ledna 2014 do 25. září 2020**; od 26. září 2020 bylo zrušeno.

Daň se vztahovala na úplatné nabytí vlastnického práva k nemovité věci – typicky byt, rodinný dům, pozemek, stavbu nebo právo stavby – nacházející se na území České republiky. Naopak **bezúplatné nabytí** (dědictví, darování) jí nepodléhalo; to se od roku 2014 daní v režimu daně z příjmů.

### Předchůdce: daň z převodu nemovitostí

Daň z nabytí nemovitých věcí nahradila od roku 2014 dřívější **daň z převodu nemovitostí**, kterou upravoval zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí (tzv. „trojdaň“). Tento zákon platil od 1. ledna 1993 do 31. prosince 2013. Sazba daně z převodu nemovitostí činila například v roce 2012 **3 %**; od **1. ledna 2013** byla zvýšena na **4 %** (zákon č. 500/2012 Sb.). V posledním roce existence trojdaně (2013) tak již platila sazba 4 %. V rámci rekodifikace soukromého práva (nový občanský zákoník) byla „trojdaň“ zrušena: dědická a darovací daň přešly pod daň z příjmů a daň z převodu nemovitostí nahradila právě daň z nabytí nemovitých věcí, která sazbu 4 % převzala.

## Jaká byla sazba a jak se daň počítala?

Sazba daně z nabytí nemovitých věcí činila **4 % ze základu daně** (§ 26 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb.). Základem daně byla **nabývací hodnota snížená o uznatelný výdaj** (například náklad na znalecký posudek).

Při běžné koupi se nabývací hodnota určovala porovnáním dvou veličin a použila se ta **vyšší**; zákon měl i jiné způsoby pro zvláštní případy:

- **sjednaná cena** (cena dohodnutá v kupní smlouvě), nebo
- **srovnávací daňová hodnota**, což byla částka odpovídající **75 % směrné hodnoty** nebo 75 % zjištěné ceny (ceny dle znaleckého posudku).

Směrnou hodnotu určoval finanční úřad podle druhu, polohy a stavu nemovitosti a zhruba odpovídala ceně v místě obvyklé. Toto pravidlo mělo zabránit krácení daně účelově nízkou kupní cenou.

| Prvek daně                       | Hodnota / pravidlo                                 |
| -------------------------------- | -------------------------------------------------- |
| Sazba daně                       | 4 % ze základu daně                                |
| Základ daně                      | nabývací hodnota − uznatelný výdaj                 |
| Nabývací hodnota při běžné koupi | vyšší ze sjednané ceny a srovnávací daňové hodnoty |
| Srovnávací daňová hodnota        | 75 % směrné nebo zjištěné hodnoty                  |
| Zaokrouhlení                     | základ daně na celé stokoruny nahoru               |

Tabulka popisuje běžnou koupi. Zvláštní případy měly odlišná pravidla, například u vymezené směny se podle § 14 odst. 2 používalo 100 % směrné nebo zjištěné ceny.

### Modelový příklad výpočtu (historicky)

Kupující pořídil v roce 2019 byt za sjednanou cenu **3 000 000 Kč**. Srovnávací daňová hodnota (75 % směrné hodnoty) činila například 2 700 000 Kč. Jako nabývací hodnota se použila **vyšší** částka, tedy 3 000 000 Kč. Daň: 3 000 000 × 4 % = **120 000 Kč**, kterou platil nabyvatel. Po zrušení daně by dnes z téže transakce neodvedl nic.

## Kdo daň z nabytí platil?

Poplatník daně se v čase měnil – to je častý zdroj nedorozumění:

- **Od 1. listopadu 2016** (novela provedená zákonem č. 254/2016 Sb.) platil daň **vždy nabyvatel**, tedy kupující. Smluvní volba poplatníka i institut ručení byly zrušeny.
- **Do 31. října 2016** byl poplatníkem u koupě a směny **převodce (prodávající)**, pokud se strany v kupní smlouvě nedohodly jinak; nabyvatel byl v takovém případě **ručitelem**. Strany si tedy mohly sjednat, že daň zaplatí kupující.

Rozhodující bylo datum podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí: u návrhů podaných do 31. 10. 2016 se uplatnil starý režim, u návrhů od 1. 11. 2016 nový (vždy nabyvatel).

## Od kdy přesně daň z nabytí neplatí (zpětná účinnost)?

Zrušení má **zpětnou (retroaktivní) působnost**, což je jedna z nejdůležitějších informací. Podle čl. II zákona č. 386/2020 Sb. rozhoduje původní zákonná lhůta pro podání přiznání; k jejímu prodloužení podle daňového řádu se nepřihlíží. U nemovitostí evidovaných v katastru se tato lhůta podle tehdejšího § 32 odvozovala od měsíce **provedení vkladu**, což není totéž jako zpětné právní účinky vkladu.

- Byl-li vklad v katastru **proveden v prosinci 2019 nebo později**, původní zákonná lhůta přiznání uplynula od 31. 3. 2020 a zrušení se na běžný takový případ vztahuje. Může jít i o návrh podaný před prosincem 2019.
- Daňová povinnost **bez dalšího zanikla** ve všech případech, kde lhůta pro podání daňového přiznání uplynula od **31. března 2020** dál.

| Provedení vkladu do katastru | Dopad zrušení daně                                                   |
| ---------------------------- | -------------------------------------------------------------------- |
| do 30. 11. 2019              | použijí se tehdejší pravidla včetně osvobození                       |
| v prosinci 2019 a později    | běžně zaniká povinnost, protože lhůta přiznání uplyne od 31. 3. 2020 |

Finanční správa výslovně uvádí příklad: právní účinky vkladu vznikly v říjnu 2019, ale vklad byl proveden v prosinci 2019. Zrušení daně se vztahuje i na tento případ. Datum kupní smlouvy samo nerozhoduje.

## Jak požádat o vrácení už zaplacené daně?

Pokud někdo daň zaplatil v předstihu, přestože se na něj zrušení vztahuje, vznikl mu na osobním daňovém účtu **přeplatek**, o jehož vrácení mohl požádat na místně příslušném finančním úřadě. Postup byl následující:

1. Ověřit, že se na nabytí vztahovalo zrušení daně (u nemovitosti zapisované do katastru typicky provedení vkladu **v prosinci 2019 nebo později**, podle původní zákonné lhůty přiznání).
2. Podat **žádost o vrácení přeplatku** u místně příslušného finančního úřadu (lze využít formulář na portálu Finanční správy).
3. Finanční úřad přeplatek vrátil na uvedený bankovní účet (zpravidla do 30 dnů od podání žádosti, je-li přeplatek vratitelný).

Možnost vrácení posuzujte podle konkrétního daňového účtu a lhůty. Podle § 160a daňového řádu vratitelný přeplatek zaniká, nepožádá-li subjekt o jeho vrácení do šesti let od konce roku, ve kterém vznikl. U přeplatku vzniklého v roce 2020 proto může být podstatný konec roku 2026; samotné stáří transakce nárok nevylučuje.

## Co se změnilo „výměnou“ za zrušení daně?

Zrušení daně z nabytí bylo součástí širšího kompromisu. Stát současně přitvrdil v dani z příjmů u nemovitostí:

- **Odpočet úroků z úvěru na bydlení** se při obstarání bytové potřeby **od 1. 1. 2021** snížil z původních **300 000 Kč** na **150 000 Kč** ročně. Rozhoduje datum obstarání bytové potřeby, nikoli samotné uzavření úvěrové smlouvy; u dříve obstaraných bytových potřeb zůstal limit 300 000 Kč.
- **Časový test pro osvobození příjmu z prodeje** nemovitosti (mimo vlastní bydlení) se u nemovitostí **nabytých od 1. 1. 2021** prodloužil z **5 na 10 let**. Detailně to rozebírá článek [daň z prodeje nemovitosti](https://ucto.cz/dane/dan-z-prodeje-nemovitosti).

Pro kupující znamenalo zrušení daně úsporu 4 % z ceny nemovitosti; pro některé prodávající a hypoteční dlužníky naopak přitvrzení v jiných oblastech.

## Časté chyby a omyly

- **Záměna daní.** Zrušená daň z nabytí (jednorázová při koupi) se plete s **daní z nemovitých věcí**, kterou vlastník platí každý rok. Roční daň z nemovitých věcí zrušena nebyla.
- **Mylná představa, že kupující dnes platí 4 %.** Při běžné koupi v roce 2026 žádná „čtyřprocentní daň z nabytí“ neexistuje.
- **Přehlédnutí zpětné účinnosti.** Někdo v roce 2020 daň zbytečně zaplatil, ačkoli měl nárok na to ji neplatit (provedení vkladu v prosinci 2019 nebo později) – a nepožádal o vrácení přeplatku.
- **Špatné určení poplatníka u starších převodů.** U převodů s návrhem na vklad do 31. 10. 2016 mohl být poplatníkem prodávající; od 1. 11. 2016 to byl vždy kupující.

## Shrnutí

Daň z nabytí nemovitých věcí (sazba 4 % z nabývací hodnoty) byla v Česku zrušena zákonem č. 386/2020 Sb. s účinností od 26. září 2020, a to zpětně podle zákonné lhůty přiznání uplynulé od 31. 3. 2020, u běžných případů tedy podle provedení vkladu v prosinci 2019 nebo později. V roce 2026 ji při koupi nemovitosti neplatíte. Historicky daň navázala na dřívější daň z převodu nemovitostí (zákon č. 357/1992 Sb.; například v roce 2012 sazba 3 %, od roku 2013 již 4 %) a od listopadu 2016 ji platil vždy nabyvatel. Při operacích s nemovitostmi dnes řešíte spíše každoroční daň z nemovitých věcí a případně daň z příjmů při prodeji.

## Často kladené otázky

### Platí se při koupi bytu v roce 2026 daň z nabytí?

Ne. Daň z nabytí nemovitých věcí byla zrušena zákonem č. 386/2020 Sb. a při koupi bytu, domu ani pozemku se v roce 2026 neplatí. Počítejte ale s každoroční daní z nemovitých věcí, kterou jako vlastník odvádíte vždy za daný rok.

### Kolik činila sazba daně z nabytí nemovitých věcí?

Sazba činila 4 % ze základu daně (§ 26 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb.). Základem daně byla nabývací hodnota snížená o uznatelný výdaj, přičemž při běžné koupi byla nabývací hodnotou vyšší ze sjednané ceny a srovnávací daňové hodnoty (75 % směrné nebo zjištěné hodnoty).

### Od kdy přesně byla daň z nabytí zrušena?

Zákon č. 386/2020 Sb. nabyl účinnosti 26. září 2020, ale zrušení působí zpětně. Zpětné zrušení se řídí původní zákonnou lhůtou pro přiznání uplynulou od 31. 3. 2020. U běžných vkladů jde o jejich provedení v katastru v prosinci 2019 nebo později; právní účinky mohou být i dřívější. U starších případů se použijí tehdejší pravidla včetně osvobození.

### Kdo daň z nabytí nemovitosti platil – kupující, nebo prodávající?

Od 1. listopadu 2016 platil daň vždy nabyvatel (kupující). U převodů s návrhem na vklad podaným do 31. října 2016 byl poplatníkem zpravidla prodávající (převodce), pokud se strany nedohodly jinak, a kupující byl ručitelem.

### Jaký byl rozdíl mezi daní z nabytí a daní z převodu nemovitostí?

Daň z převodu nemovitostí (zákon č. 357/1992 Sb.) platila do konce roku 2013. Její sazba činila dlouhodobě 3 %, od 1. ledna 2013 byla zvýšena na 4 % (zákon č. 500/2012 Sb.). Od 1. ledna 2014 ji nahradila daň z nabytí nemovitých věcí, která sazbu 4 % převzala (zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb.). Ta byla následně zrušena k 26. září 2020. Jde tedy o po sobě jdoucí daně se stejným účelem, ale jiným názvem.

### Změnilo se zrušením daně z nabytí ještě něco dalšího?

Ano. U bytových potřeb obstaraných od 1. 1. 2021 se snížil limit odpočtu úroků z 300 000 Kč na 150 000 Kč ročně a u nemovitostí nabytých od 1. 1. 2021 se prodloužil časový test pro osvobození příjmu z prodeje z 5 na 10 let. Rozhoduje obstarání bytové potřeby, nikoli datum podpisu hypotéky. Více v článku o dani z prodeje nemovitosti.

---

# Daň z nemovitých věcí

- URL: https://ucto.cz/dane/dan-z-nemovitych-veci
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Daň z nemovitosti 2026: sazby, koeficienty obcí, výpočet daně z pozemků i staveb, termín přiznání do 2. 2. a splatnost daně. Praktický průvodce s příklady.

**Ve zkratce:** Daň z nemovitých věcí platí zpravidla vlastník pozemku, stavby nebo jednotky (bytu) podle stavu k **1. lednu 2026**; zákon stanoví i jiné poplatníky a osvobození. Zákonné sazby pro rok 2026 zůstávají stejné jako loni; **inflační koeficient 1,0** daň z tohoto titulu nezvyšuje. Způsob výpočtu závisí na druhu nemovitosti; koeficient podle velikosti obce se používá jen u vybraných skupin. Přiznání podáváte při nabytí nebo jiné rozhodné změně, a to pro rok 2026 do **2. února 2026**; daň je splatná do **1. června 2026** (u částky nad 5 000 Kč ve dvou splátkách, druhá do 30. listopadu 2026).

Daň z nemovitých věcí je majetková daň, kterou upravuje zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí. Skládá se ze dvou částí: daně z pozemků a daně ze staveb a jednotek. Na rozdíl od daně z příjmů ji neplatíte z výnosu, ale ze samotného vlastnictví nemovitosti. Tento průvodce vysvětluje, kdo daň platí, jak se počítá, jaké jsou pro rok 2026 sazby a koeficienty a do kdy je nutné podat přiznání a daň uhradit.

Informace na této stránce mají obecný informační charakter a nenahrazují účetní, daňové ani právní poradenství a nemusí pokrývat vaši konkrétní situaci.

## Kdo platí daň z nemovitých věcí v roce 2026?

**Ve zkratce:** Poplatníkem je zpravidla vlastník nemovité věci podle stavu v katastru nemovitostí k 1. lednu 2026. Rozhodující je vlastnictví na začátku roku, ne v jeho průběhu.

Podle § 3 a § 8 zákona č. 338/1992 Sb. je poplatníkem daně:

- **vlastník** pozemku, stavby nebo jednotky (bytu či nebytového prostoru) – typický případ,
- **nájemce nebo pachtýř** v zákonem vymezených případech, například u pronajatého pozemku evidovaného zjednodušeným způsobem nebo majetku spravovaného Správou státních hmotných rezerv,
- **uživatel**, pokud vlastník není znám nebo je s nemovitostí příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad či Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Klíčové je pravidlo rozhodného dne. Podle § 13b zákona se daň stanoví podle stavu k **1. lednu zdaňovacího období**. Pokud jste nemovitost koupili například 15. ledna 2026, daň za rok 2026 platí ještě původní vlastník a vaše první povinnost vznikne až za rok 2027. Naopak změny, ke kterým dojde během roku (přístavba, prodej, změna druhu pozemku), se promítnou až do daně příštího roku.

U spoluvlastnictví může jeden ze spoluvlastníků podat přiznání za celou nemovitost jako společný zástupce. Samostatné přiznávání podílů nelze použít u pozemku evidovaného zjednodušeným způsobem; zákon má také minimální daň 90 Kč při podílovém přiznávání podle § 15 odst. 4. Přiznání za samostatný podíl lze podat podle § 13a odst. 5; má-li se tak postupovat, musí své podíly přiznat všichni spoluvlastníci a zákon stanoví zvláštní pravidla solidarity.

## Jak se daň z nemovitých věcí počítá?

**Ve zkratce:** U vybraných staveb a stavebních pozemků se vychází z výměry v m², základní sazby, koeficientu podle počtu obyvatel, případného místního koeficientu a inflačního koeficientu (pro 2026 roven 1,0). U zemědělských pozemků je základem součin výměry a průměrné ceny půdy; zákon počítá jednotlivé skupiny a zaokrouhlení zvlášť.

Výpočet se liší podle skupiny nemovité věci. Následující orientační postup platí pro obytné stavby, byty a stavební pozemky:

1. Zjistěte **výměru** v m² (u staveb zastavěnou plochu, u bytu upravenou podlahovou plochu).
2. Vynásobte ji **základní sazbou daně** podle typu nemovitosti (§ 6 a § 11 zákona).
3. Výsledek vynásobte **koeficientem podle počtu obyvatel obce** (u obytných domů, stavebních pozemků a bytů).
4. Vynásobte **místním koeficientem**, pokud jej obec stanovila (0,5 až 5,0).
5. Zohledněte **inflační koeficient**, který pro rok 2026 činí 1,0 (§ 11f zákona), a zákonné pořadí zaokrouhlování podle § 11c a § 11d.

U zemědělských pozemků (orná půda, zahrady, trvalé travní porosty) se základem daně není výměra v m², ale **součin výměry a průměrné ceny půdy** pro příslušné katastrální území. Daň se zde počítá procentní sazbou ze základu, nikoli korunovou sazbou za m².

Pokud chcete daň jen rychle odhadnout, využijte [kalkulačku daně z nemovitosti](https://ucto.cz/kalkulacka-dane-z-nemovitosti), do které zadáte koeficienty ověřené pro konkrétní nemovitost; sama je podle adresy nevyhledává.

## Jaké jsou sazby daně z nemovitých věcí pro rok 2026?

**Ve zkratce:** U obytných staveb a stavebních pozemků činí základní sazba 3,50 Kč/m², u garáží 14,50 Kč/m². U zemědělských pozemků se uplatňuje procentní sazba (například 1,35 % ze základu u orné půdy). Pro rok 2026 se sazby oproti roku 2025 nemění.

Základní sazby daně z pozemků stanoví § 6 zákona č. 338/1992 Sb. Pro nejčastější typy pozemků platí:

| Druh pozemku                                                        | Základní sazba 2026    |
| ------------------------------------------------------------------- | ---------------------- |
| Orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad                   | 1,35 % ze základu daně |
| Trvalý travní porost, zdanitelný lesní pozemek                      | 0,45 % ze základu daně |
| Stavební pozemek                                                    | 3,50 Kč/m²             |
| Zpevněná plocha k podnikání (zemědělství, lesní/vodní hospodářství) | 1,80 Kč/m²             |
| Zpevněná plocha k ostatnímu podnikání                               | 9,00 Kč/m²             |
| Jiná a vybraná ostatní plocha, zastavěná plocha a nádvoří           | 0,35 Kč/m²             |
| Nevyužitelná ostatní plocha (např. mez, stráň, zeleň)               | 0,08 Kč/m²             |

_Zdroj: § 6 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pro rok 2026. Procentní sazby u zemědělských pozemků i korunové sazby u stavebních a ostatních ploch byly zvýšeny konsolidačním balíčkem (zákon č. 349/2023 Sb.) s účinností od 1. 1. 2024 – orná půda z 0,75 % na 1,35 %, trvalý travní porost z 0,25 % na 0,45 %._

Základní sazby daně ze staveb a jednotek upravuje § 11 zákona. Nejčastější sazby pro rok 2026 jsou:

| Druh stavby / jednotky                                                       | Základní sazba 2026                  |
| ---------------------------------------------------------------------------- | ------------------------------------ |
| Budova obytného domu                                                         | 3,50 Kč/m² zastavěné plochy          |
| Ostatní budova tvořící příslušenství k obytnému domu (nad 16 m²)             | 3,50 Kč/m²                           |
| Budova pro rodinnou rekreaci (chata, chalupa)                                | 11,00 Kč/m²                          |
| Garáž (samostatná stavba)                                                    | 14,50 Kč/m²                          |
| Stavba k podnikání (zemědělská prvovýroba)                                   | 3,50 Kč/m²                           |
| Stavba k podnikání (průmysl, stavebnictví, energetika)                       | 18,00 Kč/m²                          |
| Stavba k ostatnímu podnikání                                                 | 18,00 Kč/m²                          |
| Byt / jednotka (obytná)                                                      | 3,50 Kč/m² upravené podlahové plochy |
| Jednotka k podnikání mimo zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství | 18,00 Kč/m²                          |

_Zdroj: § 11 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění pro rok 2026. Rozhoduje přesná skupina nemovitosti; příslušenství obytného domu se sazbou 3,50 Kč/m² zdaňuje jen z výměry přesahující 16 m²._

U vícepodlažních staveb se základní sazba zvyšuje o **1,40 Kč za každé další nadzemní podlaží**, pokud jeho zastavěná plocha přesahuje dvě třetiny zastavěné plochy stavby, u staveb k podnikání jednu třetinu (§ 11 odst. 2 zákona). I tuto přirážku zvýšil konsolidační balíček (zákon č. 349/2023 Sb.) od 1. 1. 2024 z původních 0,75 Kč na 1,40 Kč.

## Co je koeficient podle velikosti obce a místní koeficient?

**Ve zkratce:** Koeficient podle počtu obyvatel (základní hodnoty 1,0 až 4,5) upravuje sazbu u obytných budov, ostatních jednotek a stavebních pozemků; obec jej může zákonným způsobem zvýšit až na 5,0. Místní koeficient (0,5 až 5,0) si stanoví obec sama a může jím daň zvýšit i snížit.

U bytů, obytných domů a stavebních pozemků se základní sazba ještě násobí **koeficientem podle počtu obyvatel obce** (§ 6 odst. 3 u pozemků a § 11 odst. 4 u staveb). Čím větší obec, tím vyšší koeficient:

| Velikost obce (počet obyvatel)                                                          | Koeficient |
| --------------------------------------------------------------------------------------- | ---------- |
| do 1 000 obyvatel                                                                       | 1,0        |
| nad 1 000 do 6 000                                                                      | 1,4        |
| nad 6 000 do 10 000                                                                     | 1,6        |
| nad 10 000 do 25 000                                                                    | 2,0        |
| nad 25 000 do 50 000                                                                    | 2,5        |
| nad 50 000, statutární města, Františkovy Lázně, Luhačovice, Mariánské Lázně, Poděbrady | 3,5        |
| Praha                                                                                   | 4,5        |

_Zdroj: § 11 odst. 4 (stavby) a § 6 odst. 3 (pozemky) zákona č. 338/1992 Sb. ve znění od 1. 1. 2024. Obec jej může obecně závaznou vyhláškou pro vymezené území zvýšit o jednu kategorii; hodnotu 4,5 až na 5,0. Zákon zde již neumožňuje snížení o tři kategorie._

Vedle toho má každá obec právo stanovit **místní koeficient** v rozmezí 0,5 až 5,0 (§ 12 zákona). Tímto koeficientem se násobí příslušná daň za výpočtový list a může ji zvýšit i snížit. Pro místní koeficient stanovený pro jednotlivou skupinu vybraných zemědělských pozemků, trvalých travních porostů nebo nevyužitelných ostatních ploch platí rozmezí 0,5 až 1,5 (§ 12 odst. 2). Konkrétní použitý koeficient a souběh více koeficientů je třeba ověřit podle § 12 odst. 3–8. Místní koeficient může obec stanovit obecně závaznou vyhláškou pro obec, její části či skupiny nemovitých věcí, ale pro konkrétně vymezené nemovité věci také opatřením obecné povahy. Pro zdaňovací období se zpravidla nepřihlíží k vyhlášce, která nabyla platnosti až po **1. říjnu** předchozího roku (§ 16a); zákon upravuje i nápravnou výjimku.

Aktuální koeficienty pro konkrétní obec si ověříte přímo u Finanční správy, která provozuje veřejné vyhledávání koeficientů na portálu MOJE daně.

## Modelový příklad: jak vypočítat daň z bytu?

**Ve zkratce:** U bytu 70 m² ve městě s 30 000 obyvateli a místním koeficientem 1,0 vyjde při uvedených předpokladech roční daň 753 Kč.

Mějme byt v bytovém domě o podlahové ploše **70 m²** ve městě s **30 000 obyvateli**. Součástí jednotky je podíl na pozemku, takže se použije koeficient úpravy podlahové plochy 1,22 (§ 10 odst. 3 zákona). Místní koeficient město nestanovilo (tj. 1,0).

| Krok výpočtu                                   | Hodnota                                                   |
| ---------------------------------------------- | --------------------------------------------------------- |
| Podlahová plocha                               | 70 m²                                                     |
| Upravená podlahová plocha (70 × 1,22)          | 85,4 m² → po zaokrouhlení základu výpočtového listu 86 m² |
| Základní sazba                                 | 3,50 Kč/m²                                                |
| Koeficient podle počtu obyvatel (25–50 tis.)   | 2,5                                                       |
| Místní koeficient                              | 1,0                                                       |
| Inflační koeficient 2026                       | 1,0                                                       |
| **Daň (86 × 3,50 × 2,5), zaokrouhlená nahoru** | **753 Kč**                                                |

Podle § 11d se součet základů za výpočtový list zaokrouhlí na celé m² nahoru a vypočtená daň dále na celé koruny nahoru; proto výpočet z nezaokrouhlených 85,4 m² podhodnocuje příklad o 5 Kč. Konkrétní výsledek se může lišit podle skutečné výměry, koeficientu obce a toho, zda obec zavedla místní koeficient. Pro orientační odhad se zadanými koeficienty použijte [kalkulačku daně z nemovitosti](https://ucto.cz/kalkulacka-dane-z-nemovitosti).

## Do kdy se podává přiznání a kdy je daň splatná?

**Ve zkratce:** Přiznání k dani z nemovitých věcí podáváte jen při změně, a to do 2. února 2026. Daň je splatná do 1. června 2026; u částky nad 5 000 Kč ve dvou stejných splátkách (druhá do 30. listopadu 2026).

Lhůtu pro podání přiznání stanoví § 13a zákona č. 338/1992 Sb. na **31. ledna** zdaňovacího období. Protože 31. 1. 2026 připadá na sobotu, posouvá se podle § 33 odst. 4 daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.) na nejbližší pracovní den, tedy na **pondělí 2. února 2026**.

Důležité je, že **přiznání nepodáváte každý rok**. Podáte ho po nabytí nemovitosti nebo jiné rozhodné změně (přístavba, změna výměry či druhu pozemku nebo změna nároku na osvobození); pouhé uplynutí zákonné či obecní doby osvobození správce daně zohlední bez nového přiznání. Pokud se oproti minulému roku nic rozhodného nezměnilo, finanční úřad daň vyměří automaticky podle posledního přiznání a jen vám zašle informaci k platbě. Podrobný postup najdete v článku [přiznání k dani z nemovitých věcí](https://ucto.cz/dane/priznani-dan-z-nemovitych-veci).

Splatnost daně upravuje § 15 zákona:

| Výše daně                                            | Splatnost 2026                                                 |
| ---------------------------------------------------- | -------------------------------------------------------------- |
| do 5 000 Kč                                          | jednorázově do 1. června 2026                                  |
| nad 5 000 Kč                                         | 1. splátka do 1. června 2026, 2. splátka do 30. listopadu 2026 |
| poplatníci provozující zemědělskou výrobu / chov ryb | 1. splátka do 31. srpna 2026, 2. splátka do 30. listopadu 2026 |

_Zdroj: § 15 zákona č. 338/1992 Sb. Zákonný termín 31. 5. 2026 připadá na neděli, proto se 1. splátka posouvá na pondělí 1. června 2026._

I daň nad 5 000 Kč můžete zaplatit najednou, a to do termínu první splátky. Finanční správa může platební údaje zpřístupnit v DIS+, zaslat do datové schránky, e-mailem nebo poštou podle situace poplatníka. Daň lze také hradit prostřednictvím SIPO, pokud je poplatník k této službě přihlášen.

**Zvláštní lhůty:** Jestliže o návrhu na vklad podaném v předchozím roce nebylo do 31. prosince rozhodnuto, může podle § 13a odst. 11 běžet lhůta do konce třetího měsíce po měsíci zápisu vkladu. Samostatné pravidlo mají dražby a pozůstalosti. Standardní lednový termín proto neplatí bez výjimky.

## Jaké nemovitosti jsou od daně osvobozeny?

**Ve zkratce:** Od daně jsou osvobozeny mimo jiné pozemky a stavby ve vlastnictví státu, obcí, veřejně prospěšné stavby, hřbitovy nebo vybrané stavby po změně vytápění z pevných paliv na vymezené obnovitelné zdroje po dobu pěti let.

Zákon č. 338/1992 Sb. v § 4 (pozemky) a § 9 (stavby a jednotky) uvádí rozsáhlý výčet osvobození. K nejčastějším patří:

- vymezené nemovitosti ve vlastnictví **státu a obce**; u státního majetku mohou osvobození omezit podnikání, nájem či pacht a u pozemků také právo stavby,
- pozemky tvořící **jeden funkční celek** s budovou sloužící školství, zdravotnictví, sociální péči nebo náboženství,
- **veřejně přístupné** parky, sportoviště, hřbitovy,
- pozemky v rozsahu evidovaného **ekologicky významného prvku** nebo ochranného pásma vodního zdroje I. stupně podle § 4 odst. 1 písm. k); nestačí jen neformální označení remízek či větrolam,
- vybrané pozemky ve zvláště chráněných územích za přesně vymezených podmínek; samotná nevyužitelnost pozemku osvobození nezakládá,
- vybrané stavby a jednotky po změně vytápění z pevných paliv na solární, větrnou, geotermální energii nebo biomasu bez jejího přímého spalování, na pět let od následujícího roku (§ 9 odst. 1 písm. r)); osvobození se uplatňuje v přiznání a neplatí při centrálním vytápění napojeném na rozvodné tepelné zařízení.

Některá osvobození se uplatní automaticky, jiná pouze na základě uvedení v daňovém přiznání. Při zániku osvobození se povinnost přiznání řídí § 13a; při pouhém uplynutí zákonné nebo obecní lhůty správce daně daň zpravidla upraví sám (§ 13a odst. 2 písm. e).

## Jaké jsou časté chyby u daně z nemovitých věcí?

- **Záměna s daní z prodeje nemovitosti.** Daň z nemovitých věcí platíte ze samotného vlastnictví každý rok. Při prodeji řešíte naopak daň z příjmů – tomu se věnuje článek [daň z prodeje nemovitosti](https://ucto.cz/dane/dan-z-prodeje-nemovitosti).
- **Domněnka, že se přiznání podává každý rok.** Přiznání se podává jen při změně. Opakované podání beze změny není nutné, daň úřad vyměří sám.
- **Opomenutí ohlásit změnu.** Přístavba, dokončení či užívání stavby, změna druhu pozemku nebo nabytí nové nemovitosti mohou vyvolat povinnost podat přiznání do 31. ledna následujícího roku (pro rok 2026 výjimečně do 2. února).
- **Čekání na složenku.** Finanční úřad už neposílá automaticky papírové složenky všem. Způsob doručení informace závisí na nastavení a druhu datové schránky; část poplatníků ji dostává e-mailem nebo poštou. Termín platí i bez výzvy.
- **Zapomenutá daň z nabytí.** Daň z nabytí nemovitých věcí byla zrušena již zákonem č. 386/2020 Sb. a v roce 2026 neexistuje. Kupující ji neplatí ani nepodává přiznání.

## Související témata a nástroje

- [daň z nabytí nemovitosti](https://ucto.cz/dane/dan-z-nabyti-nemovitosti) odlišuje zrušenou nabývací daň od každoroční daně z nemovitých věcí.

## Shrnutí

Daň z nemovitých věcí platí v roce 2026 zpravidla vlastník pozemku, stavby nebo bytu podle stavu k 1. lednu 2026. Základní zákonné sazby zůstaly stejné a inflační koeficient 1,0 je pro rok 2026 nezvyšuje; konkrétní obecní koeficient se však mohl změnit. U obytných staveb, bytů a stavebních pozemků činí základní sazba 3,50 Kč/m², která se dále násobí koeficientem podle velikosti obce (1,0 až 4,5) a případně místním koeficientem (0,5 až 5,0). U zemědělských pozemků se uplatňuje procentní sazba ze základu daně (1,35 % u orné půdy, 0,45 % u trvalého travního porostu). Přiznání podáváte jen při změně, a to do 2. února 2026; daň je splatná do 1. června 2026, u částky nad 5 000 Kč ve dvou splátkách.

## Často kladené otázky

### Musím podávat přiznání k dani z nemovitostí každý rok?

Ne. Přiznání podáváte po nabytí nemovitosti nebo po rozhodné změně (přístavba, změna výměry či druhu pozemku, změna nároku na osvobození). Pouhé uplynutí zákonné nebo obecní lhůty osvobození řeší finanční úřad bez vašeho přiznání. Pokud se nic nezměnilo, finanční úřad daň vyměří automaticky podle posledního přiznání a přiznání znovu podávat nemusíte.

### Kdy musím zaplatit daň z nemovitých věcí za rok 2026?

Daň do 5 000 Kč je splatná jednorázově do 1. června 2026. Je-li daň vyšší než 5 000 Kč, platí se ve dvou stejných splátkách – první do 1. června a druhá do 30. listopadu 2026. I vyšší daň lze uhradit najednou v termínu první splátky.

### Zvyšuje se daň z nemovitosti v roce 2026 kvůli inflaci?

Ne. Inflační koeficient pro rok 2026 činí podle § 11f zákona č. 338/1992 Sb. a sdělení Ministerstva financí hodnotu 1,0, takže k plošnému zvýšení daně kvůli inflaci nedochází. Konkrétní daň se může změnit také v důsledku sazby či koeficientu obce, klasifikace nemovitosti, změny průměrné ceny pozemku nebo jiných rozhodných okolností.

### Jak zjistím koeficient pro svou obec?

Koeficient podle počtu obyvatel vyplývá ze zákona a odpovídá velikosti obce. Místní koeficient a případné úpravy stanoví obec obecně závaznou vyhláškou, u vymezených nemovitostí může použít opatření obecné povahy. Aktuální hodnoty pro konkrétní obec najdete ve veřejném vyhledávání koeficientů Finanční správy na portálu MOJE daně.

### Platím daň z nemovitosti i z bytu v družstevním vlastnictví?

U družstevního bytu je poplatníkem daně zpravidla bytové družstvo jako vlastník budovy, nikoli člen družstva. Daň platíte jako fyzická osoba tehdy, pokud jste vlastníkem jednotky (bytu) zapsaným v katastru nemovitostí, typicky po převodu do osobního vlastnictví.

### Kde najdu formulář a jak přiznání podat?

Formulář přiznání i interaktivní průvodce jsou dostupné na portálu MOJE daně Finanční správy. Detailní postup vyplnění a podání popisuje článek [přiznání k dani z nemovitých věcí](https://ucto.cz/dane/priznani-dan-z-nemovitych-veci).

---

# Daň z příjmů fyzických osob

- URL: https://ucto.cz/dane/dan-z-prijmu-fyzickych-osob
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Daň z příjmů fyzických osob 2026: sazby 15 a 23 %, základ daně, slevy, výdajové paušály a kdo podává přiznání. Kompletní průvodce s příklady výpočtu.

**Ve zkratce:** Daň z příjmů fyzických osob má v roce 2026 dvě sazby: **15 %** z ročního základu daně do **1 762 812 Kč** a **23 %** z části nad tuto hranici (§ 16 zákona č. 586/1992 Sb.). Samostatná měsíční hranice **146 901 Kč** se používá při výpočtu zálohy ze mzdy. Zdanitelné příjmy mohou plynout ze zaměstnání, podnikání, nájmu i kapitálového majetku; některé jsou osvobozené nebo již zdaněné konečnou srážkou. Od vypočtené daně se odečítají slevy, především **základní sleva na poplatníka 30 840 Kč ročně**.

Daň z příjmů fyzických osob (zkráceně DPFO) je přímá daň, kterou upravuje **zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů**. Týká se zaměstnanců, OSVČ, pronajímatelů i lidí s příležitostnými příjmy. Tento průvodce vysvětluje, jak se daň počítá, jaké jsou sazby a slevy v roce 2026, kdo musí podat přiznání a jak se daň liší u zaměstnance a u OSVČ.

## Jaké jsou sazby daně z příjmů fyzických osob v roce 2026?

V roce 2026 platí dvě sazby daně z příjmů fyzických osob — **15 % a 23 %**. Jde o tzv. progresivní zdanění: nižší sazba platí do stanovené hranice, vyšší sazba se uplatní jen na část upraveného základu daně nad ní. Příjem, dílčí základ a upravený základ daně nejsou stejné částky.

| Část základu daně                                              | Sazba daně 2026 |
| -------------------------------------------------------------- | --------------- |
| do 1 762 812 Kč ročně  | 15 %            |
| nad 1 762 812 Kč ročně | 23 %            |

_Zdroj: § 16 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů; hranice = 36násobek průměrné mzdy pro rok 2026. Platí od 1. 1. 2026._

U zaměstnanecké **měsíční zálohy** se podle § 38h používá hranice trojnásobku průměrné mzdy, tedy 146 901 Kč v roce 2026. Při ročním zúčtování nebo přiznání se použije roční hranice z tabulky; nejde o dvanáct samostatných měsíčních limitů.

Hranice pro 23% sazbu je navázána na **36násobek průměrné mzdy**, která pro rok 2026 činí 48 967 Kč měsíčně. Proti roku 2025 se hranice zvýšila z 1 676 052 Kč na **1 762 812 Kč ročně** — vyšší sazba tak začíná až od vyššího příjmu (dle § 16 zákona č. 586/1992 Sb. a sdělení Finanční správy pro rok 2026).

### Co znamená progresivní zdanění v praxi?

Vyšší 23% sazba se vztahuje pouze na korunu nad hranicí, ne na celý příjem. Kdo má roční základ daně například 1 800 000 Kč, zdaní prvních 1 762 812 Kč sazbou 15 % a zbývajících 37 188 Kč sazbou 23 %. Není tedy pravda, že po překročení hranice „zdaníte celý příjem vyšší sazbou“.

## Co je základ daně a jak se počítá?

Základ daně je částka, ze které se daň počítá. U některých druhů příjmů lze odečíst výdaje, u jiných nikoli; nejde tedy vždy jednoduše o celkové příjmy minus celkové výdaje. Základ daně se podle § 5 zákona č. 586/1992 Sb. skládá z **dílčích základů daně** podle druhu příjmu.

| Paragraf | Druh příjmu                                          | Lze uplatnit výdaje?             |
| -------- | ---------------------------------------------------- | -------------------------------- |
| § 6      | příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání)              | ne                               |
| § 7      | příjmy ze samostatné činnosti (podnikání)            | ano (skutečné, nebo paušálem)    |
| § 8      | příjmy z kapitálového majetku (úroky, dividendy)     | zpravidla ne                     |
| § 9      | příjmy z nájmu                                       | ano (skutečné, nebo paušál 30 %) |
| § 10     | ostatní příjmy (prodej, výhry, příležitostné příjmy) | jen prokazatelné výdaje          |

_Zdroj: § 6 až § 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů._

Celkový základ se stanoví podle pravidel pro součet dílčích základů; příjmy zdaněné konečnou srážkou se do něj zpravidla nezahrnují. U příjmů ze samostatné činnosti (§ 7) a z nájmu (§ 9) lze vykázat **daňovou ztrátu**, která může snížit příslušné kladné dílčí základy nebo se za podmínek § 34 uplatní v jiných obdobích. Nesmí však snížit dílčí základ ze zaměstnání podle § 6 (§ 5 odst. 3).

### Jak se postupně dojde od příjmu k dani?

Výpočet daně probíhá vždy v tomto pořadí:

1. **Určete dílčí základy daně** podle § 6 až § 10 a uplatněte výdaje jen tam, kde je zákon dovoluje. Zohledněte případnou ztrátu a příjmy, které se do přiznání nezahrnují.
2. **Odečtěte nezdanitelné části** základu daně (§ 15) a odčitatelné položky (§ 34, např. ztráta minulých let).
3. **Zaokrouhlete základ** na celá sta korun dolů (§ 16 odst. 2).
4. **Vypočtěte daň** sazbou 15 %, resp. 23 % nad hranicí.
5. **Odečtěte slevy na dani** (§ 35ba) — sleva na poplatníka, na manžela/manželku, na invaliditu.
6. **Odečtěte daňové zvýhodnění na děti** (§ 35c) — to může vést až k daňovému bonusu.

## Jaké slevy na dani lze uplatnit v roce 2026?

Slevy na dani se odečítají přímo od vypočtené daně, takže snižují daň korunu za korunu. Nejdůležitější je **základní sleva na poplatníka 30 840 Kč ročně** (2 570 Kč měsíčně), na kterou má nárok každý poplatník (§ 35ba zákona č. 586/1992 Sb.).

| Sleva na dani              | Roční výše 2026                         | Podmínka                                                                                                                                          |
| -------------------------- | --------------------------------------- | ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| na poplatníka              | 30 840 Kč | každý poplatník                                                                                                                                   |
| na manžela/manželku        | 24 840 Kč                               | vlastní příjem manžela/manželky nejvýše 68 000 Kč za celý rok; společná domácnost s poplatníkem a vyživovaným dítětem do 3 let, nárok po měsících |
| invalidita I. a II. stupně | 2 520 Kč                                | přiznaný invalidní důchod I./II. stupně                                                                                                           |
| invalidita III. stupně     | 5 040 Kč                                | přiznaný invalidní důchod III. stupně                                                                                                             |
| držitel průkazu ZTP/P      | 16 140 Kč                               | průkaz ZTP/P                                                                                                                                      |

_Zdroj: § 35ba zákona č. 586/1992 Sb. Sleva na studenta a školkovné jsou od roku 2024 zrušeny. Platí pro rok 2026._

Vedle slev existuje **daňové zvýhodnění na vyživované dítě** (§ 35c), které může při převýšení daně po ostatních slevách vést k **daňovému bonusu**. Pro roční bonus se vyžaduje zejména příjem podle § 6 nebo § 7 alespoň 134 400 Kč v roce 2026 a bonus alespoň 100 Kč; další podmínky, například vyživování dítěte a příslušnost domácnosti, je nutné ověřit.

| Pořadí dítěte    | Roční zvýhodnění 2026 | Měsíčně  |
| ---------------- | --------------------- | -------- |
| 1. dítě          | 15 204 Kč             | 1 267 Kč |
| 2. dítě          | 22 320 Kč             | 1 860 Kč |
| 3. a každé další | 27 840 Kč             | 2 320 Kč |

_Zdroj: § 35c zákona č. 586/1992 Sb. Horní hranice ročního daňového bonusu není od roku 2021 stanovena; platí pro rok 2026._

### Jaký je rozdíl mezi slevou a daňovým bonusem?

Sleva na dani může daň snížit nejvýše na nulu — nevyužitou část slevy nelze vyplatit jako bonus. Snížení daně však může vést k vrácení již zaplacených záloh či započitatelné srážkové daně. Daňové zvýhodnění na dítě může jít „do minusu“: pokud je vypočtená daň nižší než zvýhodnění, rozdíl vám stát vyplatí jako **daňový bonus** bez horního ročního stropu, pokud splníte podmínky podle § 35c zákona č. 586/1992 Sb. Více v článku o slevách na dani.

## Co jsou nezdanitelné části základu daně?

Nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona č. 586/1992 Sb. se odečítají od základu daně (ne od daně). Snižují tedy částku, ze které se daň počítá — typicky se uplatňují až v ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání.

| Položka (§ 15)                                                          | Maximální roční odpočet 2026 |
| ----------------------------------------------------------------------- | ---------------------------- |
| úroky z úvěru na bytovou potřebu obstaranou od 1. 1. 2021               | 150 000 Kč                   |
| úroky z úvěru na bytovou potřebu obstaranou před 1. 1. 2021             | 300 000 Kč                   |
| příspěvky na penzijní/dlouhodobý produkt (DPS, ŽP, DIP — sdílený limit) | 48 000 Kč                    |
| dary na veřejně prospěšné účely                                         | až 30 % základu daně         |

_Zdroj: § 15 zákona č. 586/1992 Sb. U úroků rozhoduje datum obstarání bytové potřeby, nikoli pouze datum uzavření úvěru. Dar lze uplatnit, pokud činí alespoň 1 000 Kč nebo přesahuje 2 % základu daně; 30% strop platí pro rok 2026._

## Jak se počítá daň z příjmů u zaměstnance?

Zálohu na daň z příjmů zaměstnance sráží přímo zaměstnavatel z hrubé mzdy a odvádí ji finančnímu úřadu. Záloha je 15 % (resp. 23 % nad měsíční hranicí 146 901 Kč) ze základu, po odečtení měsíční slevy na poplatníka 2 570 Kč a případného zvýhodnění na děti.

**Modelový příklad — zaměstnanec, hrubá mzda 45 000 Kč/měsíc, bezdětný:**

- Základ daně (zaokrouhlený): 45 000 Kč
- Záloha na daň 15 %: 6 750 Kč
- Sleva na poplatníka: −2 570 Kč
- **Záloha na daň po slevě: 4 180 Kč/měsíc**

Většina zaměstnanců s příjmem jen od jednoho zaměstnavatele nemusí podávat přiznání — daň za ně vyúčtuje zaměstnavatel v ročním zúčtování, pokud o to požádá. Jak se z hrubé mzdy stane čistá, podrobně rozebírá [čistá mzda](https://mzdy.cz/mzda/cista-mzda) na portálu mzdy.cz.

## Jak se počítá daň z příjmů u OSVČ?

OSVČ zdaňuje příjmy z podnikání podle § 7 zákona č. 586/1992 Sb. Základ daně tvoří příjmy snížené o výdaje — buď **skutečné** (z účetnictví či daňové evidence), nebo **výdajovým paušálem** (procentem z příjmů). Paušál je jednodušší a často výhodnější, protože se nemusí dokládat skutečné náklady.

| Výdajový paušál | Pro koho                                    | Maximální výdaj/rok |
| --------------- | ------------------------------------------- | ------------------- |
| 80 %            | řemeslné živnosti, zemědělství, lesnictví   | 1 600 000 Kč        |
| 60 %            | ostatní živnostenské podnikání              | 1 200 000 Kč        |
| 40 %            | jiná samostatná činnost (svobodná povolání) | 800 000 Kč          |
| 30 %            | příjmy z nájmu majetku v obchodním majetku  | 600 000 Kč          |

_Zdroj: § 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. Každý strop odpovídá 2 000 000 Kč příjmů dané kategorie; při více činnostech se stejnou sazbou se strop neposkytuje opakovaně. Platí pro rok 2026._

**Modelový příklad — OSVČ, volná živnost, příjem 800 000 Kč/rok, paušál 60 %:**

- Příjmy: 800 000 Kč
- Výdajový paušál 60 %: −480 000 Kč
- Základ daně: 320 000 Kč
- Daň 15 %: 48 000 Kč
- Sleva na poplatníka: −30 840 Kč
- **Daň z příjmů: 17 160 Kč/rok**

Podrobnosti k volbě a výpočtu najdete v článku výdajové paušály. Kompletní postup podání řeší [daňové přiznání OSVČ](https://ucto.cz/dane/danove-priznani-osvc).

### Kdy se OSVČ vyplatí paušální daň místo „klasické“ daně?

Paušální režim (§ 7a zákona č. 586/1992 Sb.) je alternativa, kdy OSVČ platí jednu pevnou částku měsíčně. Přiznání a přehledy nepodává, **jen pokud jsou splněny podmínky, aby její daň za celý rok byla rovna paušální dani**. V I. pásmu činí **9 984 Kč měsíčně** za období leden–červen 2026 a od 1. 7. 2026 klesá na **9 162 Kč měsíčně** se zpětnou účinností i za měsíce 1–6/2026 (dle Finanční správy pro rok 2026). Pokles souvisí se snížením minimální zálohy na sociální pojištění OSVČ z 5 720 Kč na 5 005 Kč od poloviny roku 2026, ze které se výše paušální daně v 1. pásmu odvozuje. Za leden až červen 2026 tak vzniká přeplatek 4 932 Kč (6 × 822 Kč), který se použije na další zálohy; o vrácení nevyužitého přeplatku lze podle FS žádat až po skončení roku 2026. Vyšší pásma jsou 16 745 Kč (II.) a 27 139 Kč (III.). Paušální daň se vyplatí ziskovým OSVČ bez velkých slev a odpočtů. Detaily v [samostatném průvodci paušální daní](https://ucto.cz/dane/pausalni-dan).

## Kdo musí podat daňové přiznání k dani z příjmů?

Máte příjmy ze zahraničí nebo pracujete mimo ČR? Navazující průvodce [prací a podnikáním ze zahraničí](https://ucto.cz/dane/prace-a-podnikani-ze-zahranici) rozebírá daňovou rezidenci, dvojí zdanění a pojistné.

Obecně přiznání podává fyzická osoba s ročními zdanitelnými příjmy nad 50 000 Kč nebo s daňovou ztrátou; § 38g současně stanoví výjimky a další samostatné důvody. Příjmy osvobozené a zdaněné konečnou srážkou se do obecného limitu nepočítají. Od zdaňovacího období 2027 vyhlášený zákon č. 180/2026 Sb. zvyšuje obecný limit podle § 38g odst. 1 z 50 000 na 100 000 Kč. Pro příjmy roku 2025 ani 2026 se tato budoucí změna nepoužije; ostatní samostatné důvody podání je nutné posoudit dál.

Přiznání musíte podat zejména, pokud:

- jste **OSVČ** a měli zdanitelné příjmy nad 50 000 Kč (s výjimkou těch, jejichž daň je skutečně rovna paušální dani),
- jste **zaměstnanec** a při překročení obecného ročního limitu měli vedle mzdy jiné zdanitelné příjmy podle § 7 až § 10 **nad 20 000 Kč** za rok,
- jste při překročení obecného ročního limitu měli **souběžné příjmy od více zaměstnavatelů**, u nichž se sráží zálohová daň,
- vykázali jste **daňovou ztrátu**,
- byly vám sníženy daňové výhody (např. dodatečné porušení podmínek odpočtu).

Naopak přiznání podávat nemusíte, pokud máte jen příjmy ze zaměstnání od jednoho (nebo postupně více) plátců, podepsali jste Prohlášení poplatníka a nemáte jiné příjmy nad 20 000 Kč — daň za vás vyřeší zaměstnavatel v ročním zúčtování.

### Do kdy se podává přiznání a platí daň?

Lhůty pro daňové přiznání za rok 2025 (podávané v roce 2026) podle daňového řádu:

| Způsob podání                        | Lhůta      |
| ------------------------------------ | ---------- |
| papírově (osobně, poštou)            | 1. 4. 2026 |
| elektronicky podané až po 1. 4. 2026 | 4. 5. 2026 |
| s daňovým poradcem (plná moc)        | 1. 7. 2026 |

_Zdroj: § 136 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Povinnost elektronického podání se týká zejména podnikající fyzické osoby se zpřístupněnou datovou schránkou zřízenou ze zákona u přiznání souvisejícího s její činností. Platí pro rok 2026._

Daň je splatná ve stejné lhůtě jako přiznání. Povinnost elektronického formulářového podání při zpřístupněné datové schránce ze zákona se týká podání souvisejících s činností, pro niž byla schránka zřízena. Samotná datová schránka však základní termín neposouvá: elektronické podání do 1. 4. 2026 spadá do základní lhůty, zatímco 4. 5. se uplatní při elektronickém podání až po 1. 4.

## Časté chyby při dani z příjmů fyzických osob

- **Záměna příjmu a základu daně.** Daň se počítá ze základu daně (příjem minus výdaje), ne z hrubého příjmu. U paušálu se snadno zapomene odečíst procento výdajů.
- **Domněnka, že 23 % zdaní celý příjem.** Vyšší sazba se týká jen části nad 1 762 812 Kč ročně, ne celého základu daně.
- **Neuplatněná sleva na poplatníka.** Na slevu 30 840 Kč ročně má nárok každý — i OSVČ, i student s brigádou, pokud podává přiznání.
- **Automatické spojení datové schránky s termínem 4. 5.** Datová schránka určuje formu podání, nikoli sama o sobě delší lhůtu. Kdo podá elektronicky do 1. 4., má daň splatnou 1. 4.; termín 4. 5. platí při elektronickém podání až po základní lhůtě.
- **Uplatnění zrušených slev.** Sleva na studenta a školkovné jsou od roku 2024 zrušeny — v přiznání za rok 2025 je nelze použít.
- **Záměna paušální daně a výdajového paušálu.** Jde o dva různé režimy: paušální daň je pevná měsíční platba, výdajový paušál je způsob výpočtu výdajů procentem z příjmů.

## Související témata a nástroje

- [daň z pronájmu](https://ucto.cz/dane/dan-z-pronajmu) rozebírá dílčí základ daně z nájmu.
- [jak zaplatit daň](https://ucto.cz/dane/jak-zaplatit-dan) navazuje praktickým postupem platby po výpočtu daně.
- [poplatník a plátce daně](https://ucto.cz/slovnik#poplatnik-a-platce) vysvětluje základní rozdíl v daňové terminologii.
- [základ daně](https://ucto.cz/slovnik#zaklad-dane) shrnuje pojem, ze kterého se daň počítá.
- [kalkulačka slev na dani](https://ucto.cz/kalkulacka-slev-na-dani) pomůže spočítat dopad slev na výslednou daň.
- [odvody ze mzdy](https://mzdy.cz/odvody/odvody-ze-mzdy) doplňují zdanění zaměstnanců o pojistné srážky.

## Shrnutí

Daň z příjmů fyzických osob má v roce 2026 sazby **15 % a 23 %**, přičemž vyšší sazba se uplatní až na část základu daně nad **1 762 812 Kč ročně**. Daň se počítá ze základu daně, nikoli z hrubého příjmu. U přiznání za rok 2025 je základní lhůta 1. 4. 2026; pokud je přiznání elektronicky podáno až po ní, platí 4. 5. 2026, a při splnění podmínek poradce 1. 7. 2026.

## Často kladené otázky

### Jaká je sazba daně z příjmů fyzických osob v roce 2026?

V roce 2026 jsou dvě sazby: 15 % z ročního základu daně do 1 762 812 Kč a 23 % z části nad tuto hranici. Pro měsíční zálohu zaměstnance platí samostatná hranice 146 901 Kč. Hranice odpovídá 36násobku průměrné mzdy a je dána § 16 zákona č. 586/1992 Sb. Vyšší sazba se vždy vztahuje jen na přesahující část, nikoli na celý příjem.

### Z jakého příjmu se platí 23 % daň?

Sazba 23 % se uplatní z části ročního základu daně, která přesáhne 1 762 812 Kč. Samostatná měsíční hranice 146 901 Kč slouží pro výpočet zálohy ze mzdy. Při ročním základu 1 800 000 Kč se sazbou 23 % zdaní jen 37 188 Kč, zbytek do hranice se zdaní sazbou 15 %.

### Kolik je sleva na poplatníka v roce 2026?

Základní sleva na poplatníka činí 30 840 Kč ročně, tedy 2 570 Kč měsíčně (§ 35ba zákona č. 586/1992 Sb.). Nárok na ni má každý poplatník bez ohledu na výši příjmu a odečítá se přímo od vypočtené daně.

### Kdo musí podat daňové přiznání k dani z příjmů?

Přiznání podává poplatník, jehož roční zdanitelné příjmy přesáhly 50 000 Kč, nebo kdo vykázal daňovou ztrátu (§ 38g zákona č. 586/1992 Sb.), pokud se neuplatní některá zákonná výjimka. Zaměstnanec s dalšími zdanitelnými příjmy podle § 7 až § 10 nad 20 000 Kč nebo se souběžnými zálohově zdaněnými příjmy od více zaměstnavatelů posuzuje povinnost také podle obecného ročního limitu a dalších podmínek § 38g. U OSVČ v paušálním režimu záleží na tom, zda její daň skutečně odpovídá paušální dani.

### Jak se počítá základ daně u OSVČ?

Základ daně OSVČ tvoří příjmy z podnikání (§ 7) snížené o výdaje — buď skutečné z evidence, nebo výdajovým paušálem (80/60/40/30 % podle druhu činnosti). Po zákonných úpravách a zaokrouhlení základu se vypočte daň 15 %, případně 23 % z nadlimitní části, od níž se odečte sleva na poplatníka a další slevy.

### Do kdy se platí daň z příjmů za rok 2025?

Daň je splatná ve stejné použitelné lhůtě jako přiznání: do 1. 4. 2026 v základní lhůtě, do 4. 5. 2026 při elektronickém podání uskutečněném až po 1. 4. a do 1. 7. 2026 při splnění podmínek pro přiznání zpracované a podané daňovým poradcem (§ 136 daňového řádu).

---

# Daň z příjmů právnických osob (DPPO)

- URL: https://ucto.cz/dane/dan-z-prijmu-pravnickych-osob
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Daň z příjmů právnických osob 2026: sazba 21 %, výpočet základu daně, daňové přiznání s.r.o., zálohy, slevy a lhůty. Kompletní průvodce DPPO s příklady.

**Ve zkratce:** Sazba daně z příjmů právnických osob (DPPO) činí v roce 2026 **21 %** ze základu daně zaokrouhleného na celé tisíce korun dolů (§ 21 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb.). Poplatníkem daně jsou například s.r.o., akciové společnosti, družstva nebo spolky; u veřejně prospěšných subjektů se liší předmět daně. Základní lhůta přiznání za rok 2025 je **1. dubna 2026**; pokud firma podá elektronicky až po ní, uplatní se lhůta do **4. května 2026**, při splnění podmínek poradce nebo povinného auditu do **1. července 2026**. Ve stejné použitelné lhůtě je daň splatná.

Tento průvodce vysvětluje, kdo DPPO platí, jak se krok za krokem počítá základ daně i samotná daň, jaké jsou lhůty a zálohy, jak na slevy a odčitatelné položky a kterým chybám se vyhnout. Hodnoty jsou ověřené k roku 2026.

---

## Co je daň z příjmů právnických osob a koho se týká?

Daň z příjmů právnických osob je přímá daň z dosaženého zisku právnických osob. Upravuje ji **zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)**, konkrétně § 17 až § 21a, společně s obecnými ustanoveními o základu daně (§ 23) a výdajích.

Poplatníkem DPPO je podle § 17 ZDP právnická osoba a některé další subjekty bez právní osobnosti. V praxi jde nejčastěji o:

- **společnosti s ručením omezeným (s.r.o.)** a **akciové společnosti (a.s.)**,
- **veřejné obchodní společnosti** a **komanditní společnosti** (se specifickým režimem dělení zisku na společníky),
- **družstva**,
- **spolky, nadace, ústavy a další veřejně prospěšné poplatníky** (neziskové organizace) – ti mají vlastní zvýhodněný režim,
- **svěřenské fondy** a podílové fondy.

Zákon rozlišuje **daňové rezidenty** (sídlo nebo místo vedení v ČR – zdaňují celosvětové příjmy) a **daňové nerezidenty** (zdaňují jen příjmy ze zdrojů na území ČR podle § 22 ZDP).

> **Pozn.:** Fyzické osoby (OSVČ, zaměstnanci) platí daň z příjmů fyzických osob s progresivní sazbou 15 % a 23 %. Tento článek se věnuje výhradně právnickým osobám.

---

## Jaká je sazba daně z příjmů právnických osob v roce 2026?

**Obecná sazba DPPO je 21 %** a platí beze změny i pro zdaňovací období roku 2026. Vyplývá z § 21 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb.: _„Sazba daně činí 21 %, pokud v odstavcích 2 a 3 není stanoveno jinak."_ Sazba 21 % se použije pro období začínající od 1. ledna 2024; rozhoduje sazba účinná k prvnímu dni období (§ 21 odst. 7). Tehdy byla zvýšena z původních 19 % konsolidačním balíčkem (zákon č. 349/2023 Sb.).

| Typ příjmu / poplatníka                                               | Sazba 2026 | Právní základ    |
| --------------------------------------------------------------------- | ---------- | ---------------- |
| Obecná sazba DPPO (základ daně)                                       | **21 %**   | § 21 odst. 1 ZDP |
| Základní investiční fond                                              | 5 %        | § 21 odst. 2 ZDP |
| Fond penzijní společnosti nebo vybraná instituce penzijního pojištění | 0 %        | § 21 odst. 3 ZDP |
| Samostatný základ daně podle § 20b (vybrané zahraniční příjmy)        | 15 %       | § 21 odst. 4 ZDP |
| Srážková daň z tuzemského podílu českému rezidentovi – fyzické osobě  | 15 %       | § 36 ZDP         |

_Zdroj: zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pro rok 2026; Finanční správa ČR._

Pro většinu firem (s.r.o., a.s., družstva) je rozhodující obecná sazba **21 %**.

---

## Jak se počítá daň z příjmů právnických osob? (postup krok za krokem)

Daň se nepočítá přímo z účetního zisku, ale ze **základu daně**, který vznikne úpravou výsledku hospodaření (§ 23 ZDP). Postup je následující:

1. **Výsledek hospodaření (zisk před zdaněním).** Vyjde z účetnictví jako rozdíl výnosů a nákladů.
2. **Úprava o daňově neuznatelné náklady.** Připočtou se náklady, které ZDP neuznává (např. náklady na reprezentaci, manka a škody nad limit, část pohoštění, nedaňové rezervy a opravné položky, smluvní pokuty nezaplacené apod. dle § 24 a § 25 ZDP).
3. **Úprava o příjmy, které se nezdaňují nebo jsou osvobozené.** Odečtou se např. již zdaněné dividendy či osvobozené příjmy (§ 19 ZDP).
4. **Vznikne základ daně** (případně daňová ztráta, je-li záporný).
5. **Odečtení odčitatelných položek** (§ 34 ZDP) – daňová ztráta z minulých let, odpočet na podporu výzkumu a vývoje, odpočet na podporu odborného vzdělávání.
6. **Odečtení položek snižujících základ daně** (§ 20 odst. 8 ZDP) – zejména hodnota poskytnutých darů (bezúplatných plnění).
7. **Zaokrouhlení základu daně na celé tisíce Kč dolů.**
8. **Výpočet daně sazbou 21 %.**
9. **Odečtení slev na dani** (§ 35 ZDP) – např. sleva na zaměstnance se zdravotním postižením.
10. **Výsledná daň**, od níž se odečtou zaplacené zálohy → vznikne doplatek, nebo přeplatek.

Schematicky:

```
Výsledek hospodaření
± mimoúčetní úpravy (§ 23, § 24, § 25 ZDP)
= Základ daně
− odčitatelné položky (§ 34: daňová ztráta, výzkum a vývoj)
− dary (§ 20 odst. 8)
= Základ daně po úpravách (zaokrouhlený na tisíce dolů)
× 21 %
= Daň
− slevy na dani (§ 35)
= Daň po slevách
− zaplacené zálohy
= Doplatek / přeplatek
```

### Modelový příklad výpočtu DPPO

Společnost ABC s.r.o. dosáhla za rok 2025 účetního zisku 1 000 000 Kč. V nákladech má 50 000 Kč nedaňové reprezentace a v minulých letech vykázala daňovou ztrátu 200 000 Kč, kterou dosud neuplatnila.

| Položka                               | Částka         |
| ------------------------------------- | -------------- |
| Výsledek hospodaření                  | 1 000 000 Kč   |
| + nedaňová reprezentace (§ 25)        | 50 000 Kč      |
| = Základ daně                         | 1 050 000 Kč   |
| − daňová ztráta z minulých let (§ 34) | 200 000 Kč     |
| = Základ daně po úpravách             | 850 000 Kč     |
| Zaokrouhlení na tisíce dolů           | 850 000 Kč     |
| **Daň 21 %**                          | **178 500 Kč** |

Bez uplatnění ztráty by daň činila 1 050 000 × 21 % = 220 500 Kč. Uplatnění odčitatelných položek tak má přímý vliv na výslednou daň.

---

## Jak vypočítat zálohy na daň z příjmů právnických osob?

Zálohy upravuje **§ 38a ZDP** a jejich výše závisí na **poslední známé daňové povinnosti**:

| Poslední známá daň  | Zálohy                         | Splatnost (kalendářní rok)                                   |
| ------------------- | ------------------------------ | ------------------------------------------------------------ |
| do 30 000 Kč        | žádné zálohy                   | –                                                            |
| 30 001 – 150 000 Kč | pololetní, 40 % poslední daně  | 15. 6. a 15. 12.                                             |
| nad 150 000 Kč      | čtvrtletní, 25 % poslední daně | 15. 3., 15. 6., 15. 9. a 15. 12. (s posunem na pracovní den) |

_Zdroj: § 38a zákona č. 586/1992 Sb.; jde o obecné termíny pro kalendářní rok. V roce 2026 připadá březnová splatnost na 16. 3. a konkrétní záloha vychází z poslední známé daně v příslušném zálohovém období._

Pokud je daň 178 500 Kč poslední známou daňovou povinností pro dané zálohové období, ABC s.r.o. platí čtvrtletní zálohy ve výši 25 %, tj. 178 500 × 0,25 = **44 625 Kč** (zaokrouhleno na stovky nahoru = 44 700 Kč) čtyřikrát ročně. Po skončení roku se zaplacené zálohy odečtou od skutečné daně.

Podrobnosti o výpočtu, zaokrouhlení a změnách výše záloh najdete v článku [zálohy na daň z příjmů](https://ucto.cz/dane/zalohy-na-dan-z-prijmu).

---

## Do kdy se podává daňové přiznání k DPPO za rok 2025?

Lhůty pro podání přiznání právnické osoby stanoví **§ 136 daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.)**. Za zdaňovací období roku 2025 platí:

| Způsob podání                                  | Lhůta          |
| ---------------------------------------------- | -------------- |
| Základní lhůta                                 | **1. 4. 2026** |
| Elektronické podání až po základní lhůtě       | **4. 5. 2026** |
| Přes daňového poradce nebo při povinném auditu | **1. 7. 2026** |

_Zdroj: § 136 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád; Finanční správa ČR pro rok 2026._

**Důležité:** Většina právnických osob má ze zákona zřízenou **datovou schránku**, a proto musí podávat přiznání **elektronicky**. Datová schránka ale sama o sobě základní lhůtu neposouvá. Podá-li firma elektronicky do 1. dubna, daň je splatná 1. dubna; lhůta do 4. května se uplatní, pokud přiznání elektronicky podá až po základní lhůtě.

Pokud přiznání podáte se zpožděním delším než 5 pracovních dnů, hrozí pokuta 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení, nejvýše 5 % daně, případně do 300 000 Kč (§ 250 daňového řádu). Tato sazba se uplatní, jen pokud pokuta dosáhne alespoň 1 000 Kč a zpoždění je delší než 5 pracovních dnů; pro pozdě uplatněnou daňovou ztrátu platí nižší sazba 0,01 % za den.

---

## Jaké slevy a odpočty může firma uplatnit?

DPPO lze legálně snížit prostřednictvím **odčitatelných položek** (§ 34 ZDP), **položek snižujících základ daně** (§ 20 ZDP) a **slev na dani** (§ 35 ZDP).

### Daňová ztráta (§ 34 ZDP)

Vykázanou daňovou ztrátu lze uplatnit jako odčitatelnou položku:

- **dopředu** v 5 zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po období, za které byla ztráta stanovena,
- **zpětně** ve 2 zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících, v souhrnu nejvýše 30 000 000 Kč (podáním dodatečného přiznání).

Zpětné uplatnění je možné u ztrát stanovených za období končící od 30. června 2020 (§ 34 odst. 1 ZDP).

### Odpočet na výzkum a vývoj a odborné vzdělávání (§ 34 ZDP)

Firmy provádějící výzkum a vývoj mohou odečíst část výdajů na projekty výzkumu a vývoje (§ 34a–34e ZDP). Existuje i odpočet na podporu odborného vzdělávání.

### Odpočet darů (§ 20 odst. 8 ZDP)

Právnická osoba si může od základu daně odečíst hodnotu **poskytnutých darů (bezúplatných plnění)** na veřejně prospěšné účely. Hodnota uplatňovaného bezúplatného plnění musí činit alespoň 2 000 Kč; ověřuje se také příjemce a zákonný účel. Limity se počítají ze základu po snížení podle § 34. Standardní limit odpočtu činí 10 % základu daně (§ 20 odst. 8 ZDP). Dočasně je však zvýšen na **30 % základu daně** pro zdaňovací období právnických osob končící od 1. března 2022 do 28. února 2027 (pro kalendářní rok 2026 tedy také). Prodloužení provedl zákon č. 24/2025 Sb. U veřejně prospěšných poplatníků platí zvláštní omezení, včetně vyloučení tohoto odpočtu podle § 20 odst. 8.

### Slevy na dani (§ 35 ZDP)

Nejčastější slevou je sleva za zaměstnávání osob se zdravotním postižením: 18 000 Kč ročně za přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením a 60 000 Kč za přepočtený počet zaměstnanců s těžším zdravotním postižením (§ 35 ZDP).

### Daňové odpisy

Významným nástrojem snížení základu daně jsou **daňové odpisy** dlouhodobého majetku. U samostatných movitých věcí a jejich souborů jde zpravidla o vstupní cenu nad 80 000 Kč a dobu použitelnosti delší než rok (§ 26 odst. 2 písm. a)); stavby a další kategorie mají vlastní vymezení. Odpisovaný majetek se odpisuje zpravidla 3 až 50 let podle zařazení do odpisové skupiny (§ 30 ZDP). Podrobnosti viz [daňové odpisy](https://ucto.cz/dane/danove-odpisy).

---

## Jak se daní zisk vyplácený společníkům?

Po zdanění zisku sazbou 21 % na úrovni firmy přichází druhá fáze – **výplata podílů na zisku (dividend) společníkům**. Při výplatě podílu fyzické osobě, která je českým daňovým rezidentem, se zpravidla sráží **srážková daň 15 %** (§ 36 ZDP), kterou odvádí vyplácející společnost; u jiných příjemců záleží na osvobození a případné smlouvě o zamezení dvojího zdanění.

Vznikají tak fakticky dvě úrovně zdanění zisku: nejprve 21 % DPPO na úrovni firmy, poté 15 % srážkové daně při výplatě fyzické osobě. U vztahů mateřská–dceřiná společnost mohou být výplaty za splnění podmínek (podíl min. 10 % držený nepřetržitě alespoň 12 měsíců) osvobozeny (§ 19 ZDP). Podrobně se tématu věnuje článek [zdanění dividend](https://ucto.cz/dane/zdaneni-dividend).

---

## Jak se liší DPPO u neziskových organizací?

**Veřejně prospěšní poplatníci** (spolky, nadace, ústavy aj.) mají zvýhodněný režim. Zdaňují především příjmy z podnikání a další vedlejší činnosti; příjmy z nepodnikatelské činnosti zpravidla nejsou předmětem daně, jsou-li související daňově posuzované náklady vyšší. Nelze to vztáhnout na všechny subjekty: například ústavy a obecně prospěšné společnosti mají podle § 18a odst. 5 širší předmět daně.

Podle **§ 20 odst. 7 ZDP** může způsobilý veřejně prospěšný poplatník základ po odpočtu podle § 34 dále snížit až o 30 %, nejvýše o 1 000 000 Kč. Činí-li 30 % méně než 300 000 Kč, lze odečíst 300 000 Kč, nejvýše však základ daně. Prostředky získané úsporou na dani musí použít **v následujícím zdaňovacím období** ke krytí nákladů nepodnikatelských činností. Výjimky se týkají mimo jiné obcí, krajů, poskytovatelů zdravotních služeb a vymezených profesních či zájmových subjektů. Veřejné vysoké školy, obecně prospěšné společnosti nebo ústavy se statutem soukromé vysoké školy a veřejné výzkumné instituce mají limit 3 000 000 Kč a minimální odpočet 1 000 000 Kč, nejvýše do základu daně; úsporu v následujícím období použijí na zákonem vymezenou vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, vývojovou nebo uměleckou činnost.

---

## Časté chyby při podání přiznání k DPPO

- **Záměna účetního zisku za základ daně.** Výsledek hospodaření je nutné upravit o nedaňové náklady a osvobozené příjmy – základ daně se od účetního zisku liší.
- **Opomenutí elektronického podání.** Právnické osoby s datovou schránkou musí podat přiznání elektronicky; listinné podání může vyvolat výzvu k odstranění vady a případnou sankci podle daňového řádu.
- **Nezaplacené nebo špatně vypočtené zálohy.** Záloha se počítá z poslední známé daňové povinnosti, ne z odhadu zisku.
- **Neuplatnění daňové ztráty z minulých let.** Ztrátu lze využít až 5 let dopředu – často se na ni zapomíná.
- **Chybné zaokrouhlení.** Základ daně se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů, výsledná daň na celé koruny nahoru.
- **Automatické spojení datové schránky s termínem 4. 5.** Datová schránka určuje povinnou elektronickou formu. Podání do 1. 4. je však stále v základní lhůtě a 4. 5. se uplatní až při elektronickém podání po 1. 4.

---

## Související témata a nástroje

- [daňová uznatelnost nákladů](https://ucto.cz/ucetnictvi/danova-uznatelnost-nakladu) navazuje na výpočet základu daně právnické osoby.
- [silniční daň](https://ucto.cz/dane/silnicni-dan) doplňuje daňové povinnosti firem s vybranými vozidly.
- [zdaňovací období](https://ucto.cz/slovnik#zdanovaci-obdobi) vysvětluje období, za které se daň stanovuje.

## Shrnutí

Daň z příjmů právnických osob činí v roce 2026 **21 %** ze základu daně, který vznikne úpravou účetního výsledku hospodaření o daňové položky. Přiznání za rok 2025 podává většina firem elektronicky: základní lhůta je 1. dubna 2026, při elektronickém podání až po ní 4. května 2026. Ve stejné použitelné lhůtě se hradí daň. Výši daně lze legálně snížit například pomocí daňové ztráty, odpočtu na výzkum a vývoj, darů, slev na dani a daňových odpisů.

---

## Často kladené otázky

### Jaká je sazba daně z příjmů právnických osob v roce 2026?

Obecná sazba DPPO je 21 % ze základu daně (§ 21 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb.) a používá se pro období začínající od 1. ledna 2024; rozhoduje sazba k prvnímu dni období. Pro základní investiční fondy platí snížená sazba 5 %.

### Do kdy musí s.r.o. podat daňové přiznání za rok 2025?

Společnosti s ručením omezeným mají ze zákona datovou schránku, takže podávají elektronicky. Základní lhůta je 1. dubna 2026; pokud firma podá elektronicky až po ní, použije se termín 4. května 2026. Při splnění podmínek zastoupení daňovým poradcem nebo povinného auditu se uplatní lhůta 1. července 2026. Ve stejné použitelné lhůtě je daň splatná.

### Musí firma platit zálohy na daň z příjmů?

Záleží na poslední známé daňové povinnosti (§ 38a ZDP). Do 30 000 Kč se zálohy neplatí, od 30 001 do 150 000 Kč se platí pololetně 40 % a nad 150 000 Kč čtvrtletně po 25 %.

### Jak dlouho lze uplatnit daňovou ztrátu?

Daňovou ztrátu lze uplatnit jako odčitatelnou položku v 5 zdaňovacích obdobích následujících po jejím vzniku a zpětně ve 2 obdobích předcházejících; pouze zpětný odpočet je souhrnně omezen částkou 30 000 000 Kč (§ 34 odst. 1 ZDP).

### Platí se z vyplaceného zisku ještě další daň?

Ano. Z podílu na zisku vyplaceného tuzemské fyzické osobě se zpravidla sráží 15% daň (§ 36 ZDP). Zisk firmy je tak zdaněn ve dvou fázích – nejprve 21 % DPPO, poté 15 % při výplatě.

### Z čeho se daň počítá – z obratu, nebo ze zisku?

Z upraveného zisku. Základem daně je výsledek hospodaření upravený podle § 23 a dalších ustanovení ZDP, nikoli obrat (tržby). Po odečtení odčitatelných položek a zaokrouhlení na tisíce dolů se aplikuje sazba 21 %.

### Jak si majitel vyplatí zisk ze s.r.o. a jak se podíl na zisku zdaní?

Zisk si společník nemůže vyplatit svévolně. Nejprve musí být schválena řádná nebo mimořádná účetní závěrka a o rozdělení zisku rozhoduje valná hromada. Teprve na základě tohoto rozhodnutí vzniká nárok na výplatu podílu na zisku. Zákon připouští i zálohu na podíl na zisku na základě mezitímní účetní závěrky za podmínek § 35 zákona o obchodních korporacích. Řádný podíl se vyplácí ze zisku po zdanění DPPO, případně z rozdělitelných zisků minulých let či jiných vlastních zdrojů podle § 34 téhož zákona.

U běžného podílu českému daňovému rezidentovi fyzické osobě společnost sráží 15 % (§ 36 zákona č. 586/1992 Sb.) a odvede ji finančnímu úřadu. Srážka se řídí okamžikem a nejzazší lhůtou podle § 38d odst. 2, takže nemusí čekat až na skutečné vyplacení. Společník v tomto tuzemském modelu dostane podíl už „čistý“ a do svého daňového přiznání ho neuvádí – srážka je konečná. Pokud má s.r.o. zisk 100 000 Kč po zdanění a celý ho vyplatí jedinému společníkovi, srazí 15 000 Kč a vyplatí 85 000 Kč.

### Kdy se z hlediska zdanění vyplatí být OSVČ a kdy s.r.o.?

OSVČ daní svůj zisk daní z příjmů fyzických osob (15 %, u vyšších příjmů 23 % nad 1 762 812 Kč ročně) a odvádí z něj sociální a zdravotní pojištění. Zdaněný zisk je rovnou jejím soukromým příjmem – žádná druhá daň při „výběru" peněz neexistuje. Pro nižší a střední příjmy bývá OSVČ jednodušší a často i levnější, zejména při využití výdajových paušálů nebo paušální daně.

U s.r.o. se nejdřív zdaní zisk firmy sazbou DPPO 21 % a teprve podíl vyplácený společníkovi podléhá další srážkové dani 15 %. Souhrnné zdanění vyplaceného zisku je tak vyšší než samotných 21 %. S.r.o. se proto vyplatí spíš při vyšších ziscích, při potřebě ponechávat zisk ve firmě (kde jeho ponechání samo o sobě nezakládá druhou daň z podílu na zisku), kvůli omezenému ručení nebo kvůli kombinaci s odměnou jednatele. Rozhodnutí je vždy individuální podle výše zisku a toho, kolik peněz reálně potřebujete vyplatit.

### Jak se zdaní podíl na zisku, pokud je společníkem právnická osoba?

Pokud podíl na zisku přijímá právnická osoba v postavení mateřské společnosti, může být výplata zcela osvobozena od daně (0 %). Jednou z podmínek podle § 19 ZDP je, že způsobilá mateřská společnost drží na základním kapitálu dceřiné firmy podíl alespoň 10 % nepřetržitě nejméně 12 měsíců. Dále se posuzují právní forma, rezidence, podrobení dani a další zákonné podmínky. § 19 odst. 4 dovoluje uplatnit osvobození i před dokončením dvanáctiměsíční doby, bude-li následně splněna. Jde o režim navazující na směrnici matka–dcera.

Proto může při splnění všech podmínek zisk z dceřiné firmy přejít do mateřské společnosti bez srážky a srážková daň 15 % se uplatní až při finální výplatě dividendy fyzické osobě. Pokud podmínky pro osvobození splněny nejsou (například podíl pod 10 %), posoudí se srážková daň podle § 36 ZDP a případné mezinárodní smlouvy; u tuzemského příjemce je obvyklá sazba 15 %. Podrobnosti k osvobození i k dividendám ze zahraničí najdete v článku [zdanění dividend](https://ucto.cz/dane/zdaneni-dividend).

### Jaké odvody platí jednatel z odměny za výkon funkce?

Odměna jednatele za výkon funkce je příjmem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., takže se z ní strhává **záloha na daň z příjmů 15 %** (z části měsíčního základu nad 146 901 Kč v roce 2026 sazbou 23 %; v ročním zúčtování se hranice posuzuje za celý rok). Vedle daně se z odměny platí **pojistné na sociální zabezpečení** podle zákona č. 589/1992 Sb.: jednatel hradí 7,1 % (6,5 % důchodové a 0,6 % nemocenské) a firma jako plátce dalších 24,8 %. Sazby stanoví § 7 zákona č. 589/1992 Sb.; zde jde o běžný režim bez zvláštních slev. Uplatnění českého pojistného předpokládá příslušnost k českému systému. Pravidelná účast na sociálním pojištění se posuzuje podle sjednaného započitatelného měsíčního příjmu; rozhodný příjem je **4 500 Kč**. Při nižší nebo nesjednané odměně jde o zaměstnání malého rozsahu a pojistné se platí jen v měsících, kdy skutečně zúčtovaný příjem této hranice dosáhne. Při zcela bezplatném výkonu funkce bez dalších započitatelných plnění pojistné z odměny nevzniká. U českého rezidenta bez Prohlášení k dani může při úhrnu ostatních závislých příjmů u téhož plátce pod 4 500 Kč měsíčně nastoupit srážková daň podle § 6 odst. 4 písm. b); nelze proto u každé odměny automaticky tvrdit zálohovou daň.

Zdravotní pojištění se naproti tomu z odměny jednatele platí při zúčtované odměně, žádnou obdobnou hranici malého rozsahu zákon č. 592/1992 Sb. nestanoví (§ 3). Jednatel odvádí 4,5 % a firma 9 %, dohromady 13,5 % z vyměřovacího základu. Důležitý je **minimální vyměřovací základ**, jímž je minimální mzda – ta v roce 2026 činí 22 400 Kč, takže minimální měsíční zdravotní pojistné dosahuje 3 024 Kč. Je-li odměna nižší, musí se pojistné dopočítat do tohoto minima (dopočet hradí jednatel), ledaže má jednatel souběžně jiné zaměstnání s alespoň minimální mzdou nebo patří mezi výjimky.

V praxi tedy z odměny jednatele odchází daň podle příslušného režimu, jeho podíl sociálního (7,1 %) a zdravotního (4,5 %) pojištění, zatímco firma navíc odvádí 24,8 % a 9 % nad rámec odměny. Odměna může být daňovým nákladem při prokázané činnosti a platně sjednaném a schváleném odměňování; u pojistného firmy se dodrží také podmínka úhrady podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP. Pokud si jednatel vyplácí i podíl na zisku, ten odvodům pojistného nepodléhá – uplatní se na něj jen 15% srážková daň (§ 36 ZDP), jak je popsáno v sekcích o výplatě zisku výše.

### Co je výhodnější: odměna jednatele, mzda, nebo podíl na zisku?

Žádná z těchto tří forem není univerzálně „nejvýhodnější" — záleží na výši částky a na tom, zda potřebujete vyplacené peníze hned, nebo si chcete budovat účast na důchodovém pojištění. **Podíl na zisku** se nezahrnuje do vyměřovacího základu pojistného: vyplácí se ze zisku po zdanění DPPO 21 % a při výplatě fyzické osobě se z něj srazí jen 15 % srážková daň (§ 36 odst. 2 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb.), žádné sociální ani zdravotní pojištění se neplatí. Souhrnné zatížení zisku je tak 21 % + 15 % z toho, co zbude, tedy 32,85 %. Řádný podíl se vyplácí po schválení účetní závěrky a rozhodnutí o rozdělení zisku; zákon připouští také podmíněnou zálohu na podíl na zisku na základě mezitímní závěrky. Podíl nezakládá účast na nemocenském ani důchodovém pojištění.

**Odměna jednatele** za výkon funkce je příjmem ze závislé činnosti (§ 6 odst. 1 písm. c) ZDP). Strhává se z ní záloha na daň 15 % (23 % z části měsíčního základu nad 146 901 Kč v roce 2026; roční zúčtování má vlastní roční hranici) a pojistné: jednatel hradí 7,1 % na sociální (při splnění účasti; při nižší nebo nesjednané měsíční částce jde o zaměstnání malého rozsahu, v němž účast vzniká v měsících s dosaženým započitatelným příjmem alespoň 4 500 Kč) a 4,5 % na zdravotní, firma odvádí navíc 24,8 % na sociální a 9 % na zdravotní. **Mzda** ze souběžného pracovního poměru funguje odvodově prakticky stejně; hrubá odměna i pojistné placené firmou jsou přitom daňově uznatelným nákladem, který snižuje základ DPPO — to je hlavní výhoda oproti podílu na zisku, jenž se vyplácí z již zdaněného zisku. U českého rezidenta bez Prohlášení k dani může při úhrnu ostatních závislých příjmů u téhož plátce pod 4 500 Kč měsíčně nastoupit srážková daň podle § 6 odst. 4 písm. b); nelze proto u každé odměny automaticky tvrdit zálohovou daň.

V praxi se nejčastěji volí **kombinace**: odměna jednatele (nebo mzda) v takové výši, aby pokryla zdravotní pojištění, vytvořila účast na důchodovém pojištění a zároveň snížila základ DPPO, a zbytek formou podílu na zisku, kde odvody pojistného odpadají. Optimum závisí na celkové výši příjmu a vašich prioritách (hotovost teď vs. budoucí důchod), proto se vyplatí konkrétní propočet. Daňové dopady samotného podnikání fyzické osoby srovnává [paušální daň](https://ucto.cz/dane/pausalni-dan).

---

# Daň z příjmů z prodeje nemovitosti

- URL: https://ucto.cz/dane/dan-z-prodeje-nemovitosti
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Daň z prodeje nemovitosti 2026: časový test 5 a 10 let, osvobození podle § 4 a § 4b, výpočet zisku, sazba 15 a 23 % a daňové přiznání. Průvodce s příklady.

**Ve zkratce:** Příjem z prodeje nemovitosti je osvobozen od daně z příjmů, pokud jste ji vlastnili dostatečně dlouho – **5 let u nemovitostí nabytých do 31. 12. 2020** a **10 let u nemovitostí nabytých od 1. 1. 2021** (časový test podle § 4 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb.). U vlastního bydlení stačí mít v domě nebo bytě bydliště alespoň **2 roky bezprostředně před prodejem**, případně za zákonných podmínek výtěžek **použít na vlastní bytovou potřebu** (§ 4b). Pokud se osvobození neuplatní, daní se příjem snížený o prokázané výdaje sazbou **15 %**, u nadlimitní části **23 %**.

Daň z nabytí nemovitých věcí (dříve 4 % placená kupujícím) byla zrušena už v roce 2020. Při soukromém prodeji nemovitosti řešíte především **daň z příjmů fyzických osob**; případné povinnosti k DPH se posuzují samostatně podle zákona o DPH a nezávisí na osvobození od daně z příjmů. Tento průvodce vysvětluje, kdy osvobození platí, jak se počítá zdanitelný zisk, jakou sazbou se daní a jak vyplnit a podat daňové přiznání.

## Platí se z prodeje nemovitosti vůbec nějaká daň?

**Ve zkratce:** Ano i ne. Daň z nabytí nemovitých věcí byla zrušena, takže kupující dnes neplatí daň z nabytí. Prodávající platí daň z příjmů z prodeje pouze tehdy, pokud příjem nesplňuje žádnou z podmínek osvobození. Ve většině případů (vlastní dlouhodobé bydlení) je prodej od daně osvobozen.

Při prodeji nemovitosti je důležité rozlišit dvě různé daně, které se historicky pletly:

- **Daň z nabytí nemovitých věcí** – sazba 4 %, kterou platil nabyvatel (zpravidla kupující). Tato daň byla **zrušena zákonem č. 386/2020 Sb.** se zpětnou účinností: daň z nabytí se neplatí u všech případů, kdy byl vklad práva do katastru proveden v prosinci 2019 a později (datum provedení se může lišit od data právních účinků). V roce 2026 tato daň neexistuje a přiznání se nepodává.
- **Daň z příjmů fyzických osob** – platí ji **prodávající** ze zdanitelného rozdílu příjmu a výdajů, pokud příjem z prodeje není osvobozen podle § 4 ve spojení s § 4b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Příjem z prodeje nemovitosti, která není zahrnuta v obchodním majetku, patří mezi tzv. **ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů**. Klíčová otázka tedy nezní „kolik daně zaplatím", ale **„splňuji podmínky osvobození?"**. Pokud ano, daň neplatíte a často ani nemusíte nic uvádět v přiznání. Pokud ne, daníte pouze zisk, nikoli celou prodejní cenu.

Daň z příjmů z prodeje nemovitosti nesměšujte s [daní z nemovitých věcí](https://ucto.cz/dane/dan-z-nemovitych-veci), což je každoroční majetková daň z vlastnictví, ani s obecnou [daní z příjmů fyzických osob](https://ucto.cz/dane/dan-z-prijmu-fyzickych-osob), do jejíhož režimu příjem z prodeje spadá.

## Kdy je prodej nemovitosti osvobozen od daně? (časový test 5 a 10 let)

**Ve zkratce:** Příjem je osvobozen, pokud mezi nabytím a prodejem uplynul časový test: **5 let** pro nemovitosti nabyté do 31. 12. 2020 a **10 let** pro nemovitosti nabyté od 1. 1. 2021. Rozhodující je datum nabytí, ne datum prodeje.

Nejjednodušší cesta k osvobození je splnit **časový test vlastnictví** podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb. Prodloužení testu z 5 na 10 let zavedla novela č. 386/2020 Sb. s účinností od 1. 1. 2021. Délka testu pro rok 2026 závisí na tom, kdy jste nemovitost nabyli:

| Datum nabytí nemovitosti | Délka časového testu | Právní základ                                      |
| ------------------------ | -------------------- | -------------------------------------------------- |
| do 31. 12. 2020          | **5 let**            | § 4 odst. 1 písm. b) ZDP, znění do novely          |
| od 1. 1. 2021            | **10 let**           | § 4 odst. 1 písm. b) ZDP po novele č. 386/2020 Sb. |

Pětiletý, resp. desetiletý test se počítá ode dne nabytí vlastnického práva do dne prodeje (u převodu zapsaného v katastru podle právních účinků vkladu). U nemovitosti zapsané v katastru je rozhodující den, ke kterému nastaly **právní účinky vkladu** vlastnického práva.

Pozor na pravidlo nabytí **děděním v řadě přímé** nebo manželem či manželkou: do svého časového testu si v takovém případě **započítáte i dobu, po kterou nemovitost vlastnil zůstavitel** (§ 4 odst. 1 zákona). Pokud tedy zdědíte soukromý byt po rodiči, který ho vlastnil 12 let, je časový test zpravidla splněn ihned; je však třeba vyloučit zákonné výjimky, například zařazení do obchodního majetku.

### Co když časový test nesplním?

Nesplnění časového testu **neznamená automaticky daň**. Zákon nabízí dvě další cesty k osvobození: bydliště nejméně 2 roky před prodejem a použití peněz na vlastní bytovou potřebu (§ 4b). Obě řeší následující kapitola.

## Jak prodat nemovitost bez daně, i když neuplynul časový test?

**Ve zkratce:** Vedle časového testu lze u vymezeného domu či jednotky využít osvobození podle bydliště. Reinvestice do vlastní bytové potřeby má další podmínky, zejména rok nabytí: bez předchozího bydliště ji režim § 4 odst. 1 písm. b) umožňuje až u nabytí od roku 2021. Získání prostředků pro reinvestici musíte včas oznámit správci daně.

Zákon vymezuje několik možností osvobození s vlastními podmínkami a výlukami. Reinvestice bez předchozího bydliště se podle § 4 odst. 1 písm. b) vztahuje na nemovitosti nabyté od 1. 1. 2021. U starších nabytí se použije původní pětiletý režim; samotné použití peněz na bydlení jej nenahrazuje. Osvobození při kratším bydlišti v rodinném domě nebo vyhovující jednotce se posuzuje samostatně podle písmene a). Pro dvouleté bydliště jde o rodinný dům nebo jednotku bez jiného nebytového prostoru než garáže, sklepa či komory. Osvobození omezují také obchodní majetek a budoucí prodej podle § 4 odst. 1 písm. a) a b).

| Otázka                                                                          | Kdy zní „ano“                                                                                                                                               | Co ještě hlídat                                                                     |
| ------------------------------------------------------------------------------- | ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- | ----------------------------------------------------------------------------------- |
| Uplynul časový test vlastnictví?                                                | U nabytí do 31. 12. 2020 po více než **5 letech**, u nabytí od 1. 1. 2021 po více než **10 letech**.                                                        | Správné datum nabytí a zvláštní pravidla pro dědictví.                              |
| Měli jste v domě nebo bytě bydliště alespoň 2 roky bezprostředně před prodejem? | Ano; rozhoduje skutečné bydliště, ne jen formálně zapsaný trvalý pobyt.                                                                                     | Oznámení podle § 38v se u prodeje nemovitosti zapsané v českém katastru nevyžaduje. |
| Použijete prostředky na vlastní bytovou potřebu?                                | Jen při splnění podmínek § 4 odst. 1 písm. a) či b), včetně roku nabytí a případného bydliště; peníze použijete v zákonné lhůtě na vlastní bytovou potřebu. | Záměr musíte včas oznámit správci daně podle § 4b.                                  |

Pokud na všechny tři otázky odpovíte „ne“ a neuplatní se jiná zákonná výjimka, příjem osvobozen není a v § 10 zdaníte zisk po odečtení doložených výdajů.

**1. Časový test 5/10 let** – popsán výše, může platit i pro investiční byt, chatu nebo pozemek, pokud se neuplatní zákonné výluky pro obchodní majetek či budoucí převod.

**2. Bydliště nejméně 2 roky před prodejem** – podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona je osvobozen příjem z prodeje **rodinného domu nebo jednotky (bytu)** včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající **měl bydliště nejméně 2 roky bezprostředně před prodejem**. Bydlištěm se rozumí místo, kde se osoba trvale zdržuje a má úmysl se tam trvale zdržovat; nemusí jít nutně o adresu trvalého pobytu, ale ta je důležitým důkazem.

**3. Použití prostředků na vlastní bytovou potřebu (reinvestice, § 4b)** – Reinvestice bez předchozího bydliště se podle § 4 odst. 1 písm. b) vztahuje na nemovitosti nabyté od 1. 1. 2021. U starších nabytí se použije původní pětiletý režim; samotné použití peněz na bydlení jej nenahrazuje. Osvobození při kratším bydlišti v rodinném domě nebo vyhovující jednotce se posuzuje samostatně podle písmene a). Při splnění příslušného režimu lze prostředky použít například na koupi, výstavbu či rekonstrukci vlastního bydlení nebo na splacení příslušného úvěru.

Tato třetí varianta má dvě tvrdé podmínky:

- **Oznámení správci daně.** Získání prostředků určených na bytovou potřebu musíte **oznámit finančnímu úřadu ve lhůtě pro podání daňového přiznání** za zdaňovací období, v němž jste příjem získali (§ 4b odst. 3 zákona). Bez tohoto oznámení nárok na osvobození **zaniká** – jde o nejčastější chybu, na kterou se snadno zapomene.
- **Lhůta pro použití peněz.** Prostředky musíte na bytovou potřebu skutečně použít. Bytovou potřebu lze obstarat i v roce **před** získáním příjmu, nebo nejpozději **do konce kalendářního roku následujícího** po roce, v němž jste příjem získali.

Pokud prostředky na bytovou potřebu ve lhůtě nepoužijete, neosvobozená část je podle § 4b odst. 4 příjmem podle § 10 v roce bezprostředně následujícím po roce jejich získání. Při použití jen části výtěžku se osvobození vztahuje jen na odpovídající část příjmu.

## Jak se počítá daň z prodeje nemovitosti?

**Ve zkratce:** Daní se jen **zisk**, ne celá prodejní cena. Základem daně je rozdíl mezi prodejní cenou a daňově uznatelnými výdaji (zejména pořizovací cenou, prokázanými náklady na technické zhodnocení a výdaji spojenými s prodejem). Zisk se zdaní sazbou **15 %**, část přesahující 1 762 812 Kč ročně sazbou **23 %**.

Příjem z prodeje nemovitosti mimo obchodní majetek je ostatním příjmem podle § 10 zákona o daních z příjmů. Dílčí základ daně se počítá takto:

**Základ daně = prodejní cena − uznatelné výdaje**

Mezi výdaje, které lze podle § 10 odst. 5 zákona odečíst, patří zejména:

- **pořizovací (nabývací) cena** nemovitosti; u daňově odpisovaného majetku, který sloužil nájmu nebo byl v obchodním majetku, se podle § 10 odst. 5 místo ní použije daňová zůstatková cena,
- **prokazatelně vynaložené výdaje na technické zhodnocení**, opravy a údržbu (rekonstrukce, přístavba) provedené v době vlastnictví,
- **výdaje spojené s prodejem** – provize realitní kanceláře, znalecký posudek, právní služby, inzerce,
- u nemovitosti nabyté **bezúplatně** (dědictví, dar) cena zjištěná podle zákona o oceňování majetku ke dni nabytí.

Výdaje lze uplatnit nejvýše do výše příjmu – z prodeje nelze vykázat daňovou ztrátu, kterou byste odečetli od jiných příjmů.

Z dílčího základu daně podle § 10 se počítá daň sazbou podle § 16 zákona:

- **15 %** ze základu daně do 36násobku průměrné mzdy, tj. do **1 762 812 Kč** ročně,
- **23 %** z části základu daně, která tuto hranici přesahuje (průměrná mzda pro rok 2026 činí 48 967 Kč, 36násobek = 1 762 812 Kč).

Hranice 23% sazby se posuzuje ze **součtu všech dílčích základů daně** za rok (mzda, podnikání, ostatní příjmy), ne jen z prodeje nemovitosti samotného.

### Modelový příklad: byt prodaný před uplynutím testu

Paní Nováková koupila v roce 2022 investiční byt za **3 500 000 Kč**. V roce 2026 ho prodává za **4 800 000 Kč**. Nebydlela v něm, neuplynul desetiletý časový test a prostředky nepoužije na vlastní bydlení – příjem tedy není osvobozen.

| Položka                           | Částka         |
| --------------------------------- | -------------- |
| Prodejní cena                     | 4 800 000 Kč   |
| − pořizovací cena                 | −3 500 000 Kč  |
| − rekonstrukce kuchyně (doloženo) | −250 000 Kč    |
| − provize realitní kanceláři      | −150 000 Kč    |
| **Dílčí základ daně (§ 10)**      | **900 000 Kč** |
| **Daň 15 % před slevami**         | **135 000 Kč** |

Model předpokládá, že byt nebyl daňově odpisován a výdaje nebyly již uplatněny jinak. Pokud paní Nováková nemá jiné zdanitelné příjmy, celý dílčí základ 900 000 Kč spadá do 15% sazby a daň **před slevami** činí **135 000 Kč**; po samotné roční slevě na poplatníka 30 840 Kč by činila 104 160 Kč. Pokud má také mzdu či jiné příjmy, část zisku může spadat do 23% pásma a výsledná daň se může lišit. Kdyby paní Nováková nedokázala prokázat výdaje na rekonstrukci a provizi, její dílčí základ by činil 1 300 000 Kč a daň před slevami by při stejných předpokladech činila 195 000 Kč – proto je **uchování dokladů zásadní**.

## Jak na daňové přiznání při prodeji nemovitosti?

**Ve zkratce:** Pokud je prodej osvobozen, z tohoto příjmu daň neplatíte a zpravidla kvůli němu nepodáváte přiznání (u reinvestice je nutné oznámení podle § 4b; oznámení podle § 38v se u prodeje nemovitosti zapsané v českém katastru nevyžaduje). Pokud osvobozen není, uvedete zisk do **přílohy č. 2 přiznání** (ostatní příjmy podle § 10) a přiznání podáte v řádném termínu.

Postup se liší podle toho, zda je příjem osvobozen:

1. **Příjem je osvobozen (časový test nebo bydliště 2 roky).** Daň neplatíte a příjem do přiznání neuvádíte. U prodeje nemovitosti zapisované do českého katastru se oznámení podle § 38v nevyžaduje ani nad **5 000 000 Kč**. U jiné nemovitosti posuďte oznamovací povinnost zvlášť.
2. **Osvobození podle § 4 ve spojení s § 4b (reinvestice).** Musíte do lhůty pro podání přiznání podat **oznámení získání prostředků** určených na bytovou potřebu podle § 4b odst. 3. Bez něj osvobození zaniká.
3. **Příjem není osvobozen.** Podáváte daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém:
   - vyplníte **přílohu č. 2** (výpočet dílčího základu daně z ostatních příjmů podle § 10),
   - uvedete druh příjmu, příjem (prodejní cenu) a k němu náležející výdaje,
   - výsledný zisk se přenese do hlavního přiznání a zdaní sazbou 15 / 23 %.

Obecné termíny pro podání přiznání za rok 2026 jsou shodné s běžnou [daní z příjmů fyzických osob](https://ucto.cz/dane/dan-z-prijmu-fyzickych-osob): **v základní lhůtě do 1. dubna 2027**, **při elektronickém podání po základní lhůtě do 3. května 2027** a **při splnění podmínek pro poradce či povinný audit do 1. července 2027** (lhůty se počítají podle § 136 daňového řádu jako 3, 4 a 6 měsíců po konci zdaňovacího období; pokud konec lhůty připadne na víkend nebo svátek, posouvá se na nejbližší pracovní den – 1. květen 2027 připadá na sobotu a 2. květen na neděli, takže čtyřměsíční lhůta končí 3. května 2027).

## Nejčastější chyby při prodeji nemovitosti

- **Záměna celé ceny a zisku.** Daň se neplatí z prodejní ceny, ale jen ze **zisku** po odečtení pořizovací ceny a nákladů.
- **Zapomenuté oznámení podle § 4b.** Kdo spoléhá na osvobození přes reinvestici a **neoznámí získání prostředků** finančnímu úřadu ve lhůtě pro přiznání, o osvobození přijde.
- **Špatný start časového testu.** Test běží od **nabytí vlastnictví** (právních účinků vkladu), ne ode dne kolaudace nebo nastěhování.
- **Nezapočtená doba zůstavitele u dědictví.** U dědictví v řadě přímé se doba vlastnictví zůstavitele **přičítá** – mnoho lidí zbytečně danilo prodej zděděné nemovitosti.
- **Chybějící doklady k výdajům.** Výdaje na rekonstrukci, provizi nebo posudek musíte prokázat; uchovejte faktury, doklady o úhradě a další důkazy. Samotná absence faktury nevylučuje jiný zákonný důkaz.
- **Záměna dvou oznámení.** Oznámení získání prostředků pro reinvestici podle § 4b odst. 3 je nutné i u běžného prodeje zapsaného v českém katastru; obecné oznámení osvobozeného příjmu nad 5 milionů Kč podle § 38v se na takový prodej nevztahuje.

## Související témata a nástroje

- [daň z nabytí nemovitosti](https://ucto.cz/dane/dan-z-nabyti-nemovitosti) vysvětluje zrušenou daň, kterou si lidé často pletou s prodejem.
- [DPH u nemovitostí](https://ucto.cz/dph/dph-nemovitosti) doplňuje daňové dopady převodů a nájmu nemovitostí.

## Shrnutí

Při soukromém prodeji nemovitosti řešíte **daň z příjmů fyzických osob**, pokud příjem není osvobozen. U podnikatelského převodu mohou vznikat také povinnosti k DPH. Osvobození podle § 4 může vzniknout třemi způsoby při splnění dalších zákonných podmínek: splněním **časového testu** (5 let pro nabytí do konce roku 2020, **10 let** pro nabytí od roku 2021), **bydlištěm nejméně 2 roky** v prodávaném domě či bytě, nebo **použitím výtěžku na vlastní bytovou potřebu** s povinným oznámením podle § 4b. Pokud nesplníte žádnou z podmínek, zdaníte jen **zisk** (prodejní cena minus pořizovací cena a doložené náklady) sazbou **15 %**, u části nad 1 762 812 Kč ročně sazbou **23 %**. Klíčem k nižší dani je pečlivá evidence všech dokladů a včasné podání případného oznámení.

## Často kladené otázky

### Platí se daň z prodeje nemovitosti, ve které jsem bydlel?

Pokud jste v rodinném domě nebo vyhovující jednotce měli **bydliště nejméně 2 roky bezprostředně před prodejem**, může být příjem při splnění dalších podmínek a bez výluk pro obchodní majetek či budoucí prodej osvobozen od daně podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb. bez ohledu na to, jak dlouho jste nemovitost vlastnili. Daň se v takovém případě neplatí a příjem se do přiznání neuvádí (u nemovitosti zapsané v českém katastru se nevztahuje ani oznámení § 38v).

### Jak dlouhý je časový test pro osvobození v roce 2026?

Záleží na datu nabytí. U nemovitostí nabytých **do 31. 12. 2020** platí časový test **5 let**, u nemovitostí nabytých **od 1. 1. 2021** platí **10 let**. Prodloužení zavedla novela č. 386/2020 Sb. Test běží ode dne nabytí vlastnictví do dne prodeje.

### Daní se celá prodejní cena, nebo jen zisk?

Daní se pouze **zisk**, tedy rozdíl mezi prodejní a pořizovací cenou po odečtení dalších uznatelných výdajů (rekonstrukce, provize, posudek). Příjem patří mezi ostatní příjmy podle § 10 zákona a uvádí se do přílohy č. 2 daňového přiznání.

### Co musím udělat, když chci peníze z prodeje použít na nové bydlení?

Při splnění příslušné varianty osvobození podle § 4 odst. 1 písm. a) či b) musíte **oznámit finančnímu úřadu získání prostředků**, které chcete použít na obstarání vlastní bytové potřeby, a to ve lhůtě pro podání daňového přiznání za rok, v němž jste příjem získali (§ 4b odst. 3 zákona). Prostředky pak musíte použít nejpozději do konce následujícího kalendářního roku. Bez oznámení osvobození zaniká.

### Jakou sazbou se daní zisk z prodeje nemovitosti?

Zisk se zdaní sazbou **15 %**. Pokud celkový roční základ daně (ze všech příjmů) přesáhne 36násobek průměrné mzdy, tj. **1 762 812 Kč** za rok 2026, daní se nadlimitní část sazbou **23 %** podle § 16 zákona o daních z příjmů.

### Musím podávat přiznání, když je prodej osvobozen?

Zpravidla ne – osvobozený příjem se do přiznání neuvádí. Výjimkou jsou dvě situace: osvobozený příjem nad **5 000 000 Kč** je třeba oznámit podle § 38v jen tehdy, pokud správce daně nemůže potřebné údaje zjistit ze zveřejněných evidencí; prodej nemovitosti zapsané v českém katastru patří mezi výjimky, a u osvobození přes reinvestici podle § 4b je nutné podat **oznámení získání prostředků** ve lhůtě pro přiznání.

### Kdy je prodej nemovitosti osvobozen od daně z příjmů?

Možnosti osvobození mají vlastní podmínky; zvlášť posuďte rok nabytí, skutečné bydliště a zákonné výluky. První je časový test vlastnictví podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb.: 5 let u nemovitostí nabytých do 31. 12. 2020 a 10 let u nemovitostí nabytých od 1. 1. 2021. Druhou cestou je bydliště v prodávaném rodinném domě nebo bytě nejméně 2 roky bezprostředně před prodejem podle § 4 odst. 1 písm. a). Třetí možností je za podmínek § 4 odst. 1 písm. a) či b) použití prostředků na vlastní bytovou potřebu podle § 4b s oznámením správci daně. Reinvestice bez předchozího bydliště se podle § 4 odst. 1 písm. b) vztahuje na nemovitosti nabyté od 1. 1. 2021. U starších nabytí se použije původní pětiletý režim; samotné použití peněz na bydlení jej nenahrazuje. Osvobození při kratším bydlišti v rodinném domě nebo vyhovující jednotce se posuzuje samostatně podle písmene a).

Pokud splníte některou z těchto podmínek a neuplatní se výluky pro obchodní majetek či budoucí prodej, daň z příjmu z prodeje neplatíte. Osvobozený příjem se zpravidla do přiznání neuvádí. Oznámení § 38v se při převodu nemovitosti zapisované do českého katastru nevyžaduje, ale u reinvestice musí být oznámeno získání prostředků podle § 4b odst. 3.

### Platí se z prodeje nemovitosti i sociální a zdravotní pojištění?

U soukromého prodeje posuzovaného podle § 10 nikoli. Samotné nezařazení do obchodního majetku ovšem nevylučuje podnikání podle skutečné povahy činnosti; soustavné obchodování s nemovitostmi je třeba posoudit samostatně. Tyto příjmy nevstupují do vyměřovacího základu pro sociální ani zdravotní pojištění, takže z případného zisku odvedete pouze daň z příjmů, nikoli pojistné.

Daň z příjmů se přitom platí jen tehdy, pokud prodej nesplňuje žádnou z podmínek osvobození. Pokud je příjem osvobozen, neplatíte ani daň, ani pojistné.

### Jak osvobodit prodej nemovitosti při použití peněz na vlastní bydlení?

U nemovitostí nabytých od 1. 1. 2021 může § 4 odst. 1 písm. b) umožnit osvobození při použití prostředků na **vlastní bytovou potřebu**, i když nesplníte desetiletý test a neměli jste v nemovitosti bydliště — typicky na koupi, výstavbu nebo rekonstrukci jiného vlastního bydlení, na pořízení pozemku ke stavbě nebo na splacení úvěru na bydlení. Co se rozumí bytovou potřebou, vymezuje **§ 4b odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb.** U pozemku určeného pro výstavbu musí být výstavba zahájena do čtyř let od nabytí; nesplnění nebo dřívější prodej řeší § 4b odst. 5. Nejdříve posuďte, zda váš prodej spadá do některé z výše uvedených variant osvobození.

Klíčová je oznamovací povinnost. Získání prostředků určených na vlastní bytovou potřebu musíte **oznámit správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání** za zdaňovací období, v němž jste příjem získali — tuto povinnost ukládá **§ 4b odst. 3 zákona**. Bez včasného oznámení nárok na osvobození zaniká a příjem musíte zdanit. Jde o nejčastější chybu při tomto typu osvobození, protože samotné použití peněz na bydlení nestačí, pokud chybí oznámení.

Prostředky pak musíte na bytovou potřebu skutečně použít, a to nejpozději **do konce kalendářního roku následujícího** po roce, v němž jste příjem získali (bytovou potřebu lze obstarat i v roce předcházejícím získání příjmu). Pokud je ve lhůtě na bydlení nepoužijete, neosvobozená část příjmu spadá podle § 4b odst. 4 do roku bezprostředně následujícího po roce získání prostředků — zdaní se jen zisk jako ostatní příjem podle § 10 zákona, nikoli celá prodejní cena.

---

# Daň z příjmu z pronájmu (§ 9)

- URL: https://ucto.cz/dane/dan-z-pronajmu
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Daň z příjmu z pronájmu 2026: sazba 15 %, výdajový paušál 30 % (strop 600 000 Kč), kdy podat přiznání a proč z nájmu neplatíte sociální a zdravotní pojištění.

**Ve zkratce:** Příjmy z pronájmu nemovitosti daníte jako fyzická osoba podle **§ 9 zákona č. 586/1992 Sb.**, a to sazbou **15 %** ze základu daně (u části celkového základu daně nad 1 762 812 Kč ročně 23 %). Od příjmů odečtete buď **paušální výdaje 30 %** (maximálně 600 000 Kč ročně), nebo skutečné výdaje včetně odpisů. Z příjmů z nájmu se **neplatí sociální ani zdravotní pojištění**. Přiznání podáváte při překročení obecného limitu zdanitelných příjmů 50 000 Kč, u zaměstnance s dalšími příjmy podle § 7 až § 10 nad 20 000 Kč za zákonných podmínek, a také při vykázání daňové ztráty.

Daňové zacházení s nájmem závisí na tom, zda jde o nájem podle § 9, nebo o samostatnou činnost podle § 7. Ze samotného dílčího základu nájmu podle § 9 se **neodvádí pojistné OSVČ**. Pokud ale pronajímatel nemá jiný titul veřejného zdravotního pojištění, řeší platbu jako OBZP. Tento návod vysvětluje, kdy se vás daň z pronájmu týká, jak si vybrat mezi paušálem 30 % a skutečnými výdaji, jak daň spočítat na konkrétních příkladech a jakým chybám se vyhnout.

## Co patří pod § 9 a kdy se daň z pronájmu platí?

Pod **§ 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů** spadají příjmy z nájmu nemovitých věcí (byt, dům, pozemek, garáž, chata) a příjmy z nájmu movitých věcí, pokud nejde o příležitostný nájem. U běžného soukromého nájmu nemovitost **není zařazena v obchodním majetku** poplatníka — pokud byste byt měli v obchodním majetku své živnosti, danil by se nájem podle § 7 (samostatná činnost).

Klíčový rozdíl proti podnikání: u § 9 jen **přenecháváte nemovitost k užívání** a zajišťujete jen běžné služby spojené s jeho užíváním, například dodávku vody či úklid společných částí domu. Soustavné krátkodobé přechodné ubytování s dalšími službami pro hosty (úklid užívaných prostor, výměna prádla, recepce) se podle charakteru plnění zpravidla řadí mezi **ubytovací služby podle § 7**. Samotné využití platformy Airbnb nebo Booking právní kvalifikaci neurčuje; rozhoduje obsah a způsob poskytované služby.

Daň z pronájmu se vás týká, pokud:

- pronajímáte nemovitost nebo movitou věc, kterou nemáte v obchodním majetku,
- jste fyzická osoba (poplatník daně z příjmů fyzických osob),
- vám vzniká povinnost podat přiznání podle § 38g, mimo jiné při vykázání daňové ztráty (viz níže).

## Kdy musíte podat daňové přiznání z pronájmu?

Povinnost podat přiznání vychází z **§ 38g zákona č. 586/1992 Sb.** a liší se podle toho, zda máte i příjmy ze zaměstnání:

| Situace poplatníka                                                     | Limit příjmu z nájmu, od kterého podáváte přiznání                                                    |
| ---------------------------------------------------------------------- | ----------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| Nemáte příjmy ze zaměstnání (nájem a případně další zdanitelné příjmy) | celkové zdanitelné příjmy nad **50 000 Kč** za rok nebo vykázaná daňová ztráta                        |
| Jste zaměstnanec splňující jinak podmínky § 38g odst. 2                | zdanitelné příjmy podle § 7 až § 10 dohromady nad **20 000 Kč** za rok nebo jiný zákonný důvod podání |

Pozor, u limitu se posuzuje **příjem (nájemné), nikoli zisk**. Přiznání musíte podat také při vykázané daňové ztrátě, i když příjmy nepřesáhly 50 000 Kč. Do limitu se naopak nepočítají příjmy od daně osvobozené.

Za kalendářní rok 2025 základní lhůta skončila **1. dubna 2026**; za rok 2026 skončí **1. dubna 2027**. Pokud přiznání elektronicky podáte až po základní lhůtě, uplatní se čtyřměsíční lhůta; za rok 2025 končí po posunu na pracovní den **4. května 2026**. Samotná datová schránka termín neposouvá. Příjmy z nájmu uvedete do **přílohy č. 2** daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

## Jak se počítá daň z pronájmu krok za krokem?

1. **Sečtěte příjmy z nájmu** za kalendářní rok (přijaté nájemné; zálohy na služby typu energie a voda se při skutečném následném vyúčtování proti nákladům za tyto služby do zdanitelných příjmů ani výdajů nezahrnují).
2. **Odečtěte výdaje** — buď paušálem 30 %, nebo ve skutečné výši (viz další kapitola). Rozdíl tvoří **dílčí základ daně podle § 9**.
3. **Sečtěte dílčí základy daně** podle zákonných pravidel. Ztráta z nájmu může snížit úhrn základů podle § 7 až § 10, nikoli základ ze zaměstnání podle § 6 (§ 5 odst. 3 ZDP).
4. **Uplatněte nezdanitelné části** základu daně (např. dary, úroky z úvěru na bydlení, penzijní připojištění) a základ zaokrouhlete na celé stokoruny dolů.
5. **Vypočtěte daň** sazbou **15 %**; část **celkového** základu daně (součet dílčích základů podle § 6 až § 10, nikoli jen nájem) nad 1 762 812 Kč ročně, tj. 36násobek průměrné mzdy; měsíční hranice se používá zvlášť při zálohách ze mzdy, podléhá sazbě **23 %** (§ 16 zákona č. 586/1992 Sb.). Při kombinaci vysoké mzdy a nájmu se proto posuzuje jejich součet.
6. **Odečtěte slevy na dani** — zejména základní slevu na poplatníka **30 840 Kč ročně**.

Výsledkem je vaše daňová povinnost. Více o navazujícím výpočtu najdete v článku [daň z příjmu fyzických osob](https://ucto.cz/dane/dan-z-prijmu-fyzickych-osob).

## Paušál 30 %, nebo skutečné výdaje — co se vyplatí?

U příjmů z nájmu podle § 9 si vybíráte mezi dvěma způsoby uplatnění výdajů. Volbu lze měnit mezi jednotlivými roky, ale přechod může vyžadovat úpravy základu daně podle § 23 odst. 8. Způsob uplatnění paušálních výdajů nelze zpětně měnit. V jednom zdaňovacím období zvolíte jeden způsob pro **všechny** příjmy z nájmu.

### Paušální výdaje 30 %

Podle **§ 9 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb.** můžete uplatnit výdaje paušálem ve výši **30 % z příjmů, maximálně však 600 000 Kč ročně**. Strop 600 000 Kč se vyčerpá při ročním nájemném 2 000 000 Kč (600 000 ÷ 0,30) — jde čistě o matematický přepočet stropu paušálu, ne o samostatnou zákonnou hranici. Kdo vybere více, dál uplatní jen 600 000 Kč.

Paušál zjednodušuje dokazování výdajů: skutečné náklady nedokládáte, ale vedete záznamy o příjmech a evidenci pohledávek podle § 9 odst. 5. V paušálu jsou už zahrnuty **veškeré** výdaje spojené s nájmem, takže vedle něj nelze uplatnit žádné další skutečné náklady ani odpisy.

| Druh výdaje u § 9       | Sazba         | Maximální výše    |
| ----------------------- | ------------- | ----------------- |
| Paušální výdaje z nájmu | 30 % z příjmů | 600 000 Kč za rok |

Více o paušálech napříč činnostmi najdete v článku [výdajové paušály](https://ucto.cz/dane/vydajove-pausaly).

### Skutečné výdaje

Místo paušálu můžete uplatnit **prokazatelně vynaložené výdaje** na dosažení, zajištění a udržení příjmů. U nájmu sem patří zejména:

- **odpisy nemovitosti** — bytové domy a bytové jednotky spadají do 5. odpisové skupiny s dobou odpisování **30 let** (§ 30 a příloha č. 1 zákona č. 586/1992 Sb.); budovy a jednotky převážně ze dřeva a plastů patří do 4. skupiny (20 let),
- opravy a údržba (například malování nebo oprava kotle); u výměn a rekonstrukcí rozlište opravu od technického zhodnocení, které se zpravidla promítá prostřednictvím odpisů,
- **úroky z hypotéky** použité na pořízení pronajímané nemovitosti,
- daň z nemovitých věcí, pojištění nemovitosti a případně platby na správu domu u SVJ podle jejich skutečného použití; technické zhodnocení nelze prostě celé odečíst při platbě,
- náklady na správu nemovitosti a realitní provize za zprostředkování nájmu.

Skutečné výdaje vedete v evidenci a musíte je umět doložit při případné kontrole. Vyplatí se zejména u nově pořízené nemovitosti, kde odpisy a úroky z hypotéky často převýší paušál 30 %.

### Jak se rozhodnout

Porovnejte oba způsoby v celém ročním výpočtu, včetně případných úprav při změně metody. Vyšší výdaje nemusí snížit výslednou daň, pokud ji již pokrývají slevy; ztrátu z nájmu nelze odečíst od mzdy:

- **Paušál** je výhodný, když máte nemovitost dávno splacenou a odepsanou a reálné náklady jsou nízké.
- **Skutečné výdaje** se vyplatí u nemovitosti s hypotékou nebo v prvních letech odpisování, kde náklady běžně přesáhnou 30 % nájemného.

## Platí se z pronájmu sociální a zdravotní pojištění?

**Ne.** Příjmy z nájmu podle § 9 **nepodléhají sociálnímu ani zdravotnímu pojištění**, a to bez ohledu na výši nájemného. Nejde o samostatnou výdělečnou činnost ani o zaměstnání, takže z dílčího základu daně podle § 9 neodvádíte žádné pojistné a **kvůli samotnému nájmu nepodáváte přehledy OSVČ** na OSSZ ani zdravotní pojišťovnu. Pokud však nemáte zaměstnání, samostatnou činnost ani plátce pojistného ve státě, může vám vzniknout povinnost platit zdravotní pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP).

Rozdíl oproti § 7 spočívá v tom, že samotný § 9 nezakládá účast na sociálním pojištění OSVČ ani vyměřovací základ zdravotního pojištění OSVČ. Veřejné zdravotní pojištění však musí být kryto jiným titulem; pojištěnec, který má pouze nájem a není za něj plátcem pojistného stát, bývá podle VZP osobou bez zdanitelných příjmů (OBZP).

Pozor na hranici se službami: soustavné krátkodobé přechodné ubytování se službami pro hosty obvykle spadá do § 7 a zakládá povinnosti OSVČ podle konkrétní situace.

## Můžete u pronájmu uplatnit slevy na dani a daňový bonus na děti?

**Slevy na dani ano.** Z vypočtené daně z příjmu z nájmu si můžete odečíst základní **slevu na poplatníka 30 840 Kč ročně** (2 570 Kč měsíčně) i další slevy podle § 35ba zákona č. 586/1992 Sb. Pokud máte jen příjmy z nájmu, sleva na poplatníka v praxi vyřadí daň z prvních 205 600 Kč základu daně (30 840 ÷ 0,15).

**Daňový bonus na děti ale s nájmem nezískáte.** Nárok na vyplacení daňového bonusu má podle § 35c zákona č. 586/1992 Sb. jen poplatník, jehož příjmy ze **zaměstnání (§ 6) nebo samostatné činnosti (§ 7)** dosáhly alespoň šestinásobku minimální mzdy. Příjmy z nájmu podle § 9 se do tohoto limitu **nezapočítávají**. Samotné daňové zvýhodnění (slevu) na dítě uplatnit lze, ale do záporu (bonusu) se u čistě nájemních příjmů nedostanete.

## Modelové příklady výpočtu daně z pronájmu

### Příklad 1: Pronájem bytu, paušál 30 %

Paní Nováková pronajímá byt za 16 000 Kč měsíčně, ročně tedy vybere **192 000 Kč** nájemného. Nemovitost má dávno splacenou, reálné náklady jsou nízké, proto volí paušál.

- Příjmy: 192 000 Kč
- Paušální výdaje 30 %: 57 600 Kč
- Dílčí základ daně (§ 9): 134 400 Kč
- Daň 15 %: 20 160 Kč
- Sleva na poplatníka: −30 840 Kč
- **Výsledná daň: 0 Kč** (sleva pokryje celou daň)

Pokud paní Nováková nemá jiné příjmy, na dani nezaplatí nic, ale přiznání podat musí (příjem přesáhl 50 000 Kč).

### Příklad 2: Pronájem s hypotékou, skutečné výdaje

Pan Dvořák pronajímá nový byt za 20 000 Kč měsíčně, ročně **240 000 Kč**. Model předpokládá správně stanovené daňové odpisy a výdaje sloužící plně nájmu. Splácí hypotéku (úroky 70 000 Kč/rok) a uplatňuje odpisy (50 000 Kč/rok). Paušál 30 % by činil jen 72 000 Kč, skutečné výdaje jsou vyšší.

- Příjmy: 240 000 Kč
- Skutečné výdaje (úroky 70 000 + odpisy 50 000 + pojištění a daň z nemovitosti 10 000): 130 000 Kč
- Dílčí základ daně (§ 9): 110 000 Kč
- Daň 15 %: 16 500 Kč
- Sleva na poplatníka (pokud ji neuplatnil jinde): −30 840 Kč
- **Výsledná daň: 0 Kč**

Sleva na poplatníka se uplatní jen jednou za celý základ daně, ne zvlášť za nájem. Pokud už jeho mzda plně využila slevu na poplatníka a součet základů zůstane v 15% pásmu, zvýší nájem jeho roční daň o 16 500 Kč. I tak jsou skutečné výdaje výhodnější než paušál.

## Časté chyby u daně z pronájmu

- **Záměna § 9 a § 7.** Soustavné krátkodobé ubytování se službami pro hosty bývá samostatnou činností podle § 7; samotná platforma Airbnb či Booking o zařazení nerozhoduje. U živnostenského ubytování je třeba oprávnění a řeší se pojistné OSVČ.
- **Počítání limitu z přijatých záloh na energie.** Zálohy na služby (voda, teplo), které nájemci následně skutečně vyúčtujete proti nákladům, se do zdanitelných příjmů ani výdajů nezahrnují.
- **Kombinace paušálu a skutečných výdajů.** V jednom roce nelze u nájmu uplatnit zároveň paušál a odpisy — musíte zvolit jeden způsob pro všechny příjmy z nájmu.
- **Domněnka, že se z nájmu platí pojistné.** Z příjmů podle § 9 se sociální ani zdravotní pojištění neplatí — nepodávejte zbytečně přehledy.
- **Nepodání přiznání při ztrátě.** Vykázání daňové ztráty zakládá povinnost podat přiznání i při příjmu do 50 000 Kč; zaměstnanecký limit 20 000 Kč z dalších § 7 až § 10 příjmů není jediným důvodem pro podání.

## Související témata a nástroje

- [DPH u nemovitostí](https://ucto.cz/dph/dph-nemovitosti) navazuje na situace, kdy se u nájmu nebo převodu řeší DPH.

## Shrnutí

Příjmy z pronájmu nemovitosti daníte jako fyzická osoba podle § 9 zákona č. 586/1992 Sb. sazbou 15 %; sazba 23 % se uplatní na část **celkového** základu daně (úhrn dílčích základů, nikoli hrubých příjmů) nad 1 762 812 Kč ročně, ne jen na samotný nájem. Od příjmů odečtete buď paušál 30 % se stropem 600 000 Kč, nebo skutečné výdaje včetně odpisů a úroků z hypotéky. Skutečné výdaje se obvykle vyplatí u nemovitosti s hypotékou, paušál u splacené nemovitosti s nízkými náklady. Velkou výhodou pronájmu je, že se z něj neodvádí sociální ani zdravotní pojištění. Přiznání podáváte při překročení zákonných příjmových limitů nebo při vykázání daňové ztráty; u zaměstnance se hranice 20 000 Kč posuzuje z úhrnu vedlejších příjmů podle § 7 až § 10 za podmínek § 38g odst. 2.

## Často kladené otázky

### Platí se z pronájmu bytu sociální a zdravotní pojištění?

Ne. Příjmy z nájmu nemovitosti podle § 9 zákona č. 586/1992 Sb. nepodléhají sociálnímu ani zdravotnímu pojištění bez ohledu na výši nájemného. Část celkového základu daně nad zákonnou hranicí může podléhat 23% sazbě daně z příjmů. Pokud nemáte zaměstnání, samostatnou činnost ani státního plátce pojistného, hradíte zdravotní pojištění jako OBZP. Příjmy z ubytovacích služeb podle § 7 se posuzují zvlášť.

### Jaký je výdajový paušál u pronájmu v roce 2026?

U příjmů z nájmu podle § 9 můžete uplatnit paušální výdaje ve výši 30 % z příjmů, maximálně však 600 000 Kč za rok (§ 9 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb.). Strop 600 000 Kč odpovídá ročnímu nájemnému 2 000 000 Kč. Paušál nahrazuje všechny skutečné výdaje včetně odpisů.

### Od jaké částky se musí podat přiznání z pronájmu?

Pokud nemáte příjmy ze zaměstnání, podáváte přiznání při úhrnu zdanitelných příjmů nad 50 000 Kč nebo při vykázání daňové ztráty. Jste-li zaměstnanec splňující ostatní podmínky § 38g odst. 2, podáváte přiznání při úhrnu dalších zdanitelných příjmů podle § 7 až § 10 nad 20 000 Kč ročně nebo při jiném zákonném důvodu. Limit se posuzuje z hrubého příjmu, nikoli ze zisku.

### Mohu si u pronájmu odečíst odpisy a úroky z hypotéky?

Ano, ale jen pokud uplatňujete skutečné výdaje (nikoli paušál). Běžná bytová jednotka patří do 5. odpisové skupiny s dobou 30 let; jednotky v budovách ze dřeva a plastů mají zvláštní zařazení do 4. skupiny s dobou 20 let. Úroky z hypotéky na pořízení nemovitosti jsou daňově uznatelným výdajem. U nové nemovitosti s hypotékou bývají skutečné výdaje vyšší než paušál 30 %.

### Jak se daní pronájem, který patří do společného jmění manželů?

Příjem z nájmu nemovitosti ve společném jmění manželů se zdaňuje jen u jednoho z manželů. Manželé si mohou vybrat, kdo nájem v přiznání uvede — typicky ten, kdo má nižší celkový základ daně, aby se lépe využila sleva na poplatníka.

### Mohu při pronájmu získat daňový bonus na dítě?

Samotné daňové zvýhodnění na dítě uplatnit lze, ale na vyplacení daňového bonusu (záporné daně) nárok z příjmů z nájmu nevzniká. Bonus podle § 35c zákona č. 586/1992 Sb. náleží jen poplatníkům s příjmy ze zaměstnání nebo podnikání alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy — příjmy z nájmu se do tohoto limitu nezapočítávají.

### Jak se daní příjem z pronájmu bytu nebo nemovitosti?

Příjem z pronájmu nemovitosti daníte jako fyzická osoba podle § 9 zákona č. 586/1992 Sb. sazbou 15 % ze základu daně. Základ daně spočítáte tak, že od ročního nájemného odečtete výdaje — buď paušálem 30 % (maximálně 600 000 Kč ročně), nebo ve skutečné výši včetně odpisů a úroků z hypotéky. Vyšší výdaje znamenají nižší daň, takže si oba způsoby spočítejte a vyberte výhodnější.

Sazba 23 % se uplatní jen na část celkového základu daně (úhrn dílčích základů, nikoli hrubých příjmů, včetně nájmu) nad 1 762 812 Kč za rok. Z vypočtené daně si odečtete slevu na poplatníka 30 840 Kč ročně, která u samotného nájmu vyřadí daň z prvních 205 600 Kč základu. Na navazující výpočet se podíváme v článku [daň z příjmu fyzických osob](https://ucto.cz/dane/dan-z-prijmu-fyzickych-osob).

### Jaký je rozdíl mezi pronájmem podle § 9 a podnikáním v pronájmu?

Podle § 9 zákona č. 586/1992 Sb. nemovitost pouze přenecháváte nájemci k užívání a poskytujete nanejvýš obvyklé služby spojené s nájmem (například vodu nebo úklid společných prostor). Podmínkou je také to, že pronajímaná věc není zařazena ve vašem obchodním majetku. V tomto režimu platíte daň z příjmů, ale samotný nájem nevstupuje do vyměřovacího základu sociálního ani zdravotního pojištění OSVČ. Bez jiného pojistného titulu může vzniknout povinnost platit zdravotní pojištění jako OBZP.

Do příjmů podle § 7 spadá ubytovací činnost se službami pro hosty (například úklid užívaných prostor, výměna ložního prádla či recepce) a také nájem majetku zařazeného v obchodním majetku. U živnostenského ubytování potřebujete oprávnění a řešíte pojistné OSVČ. Nájem majetku v obchodním majetku je příjmem podle § 7, i když nejde o ubytovací živnost.

### Jak se daní krátkodobý pronájem typu Airbnb?

Soustavné krátkodobé ubytování s doplňkovými službami pro hosty bývá ubytovací živností podle § 7 zákona č. 586/1992 Sb. Záleží na obsahu služby, nikoli samotném názvu platformy. Při živnostenském provozu je třeba oprávnění a posuzují se povinnosti sociálního a zdravotního pojištění OSVČ. Výdaje uplatníte buď paušálem, nebo ve skutečné výši a podáváte také přehledy na OSSZ a zdravotní pojišťovnu.

Rozhodující je charakter poskytovaného plnění včetně délky pobytu a služeb pro hosty; běžné služby spojené s dlouhodobým nájmem samy o sobě z § 9 nedělají ubytování. Pozor i na DPH: ubytovací služba je zdanitelným plněním a vznik plátcovství se posuzuje podle zákonných pravidel pro obrat a registraci k DPH.

### Jaký je rozdíl mezi pronájmem podle § 9 a podnikáním v pronájmu (§ 7)?

Rozhodující je, **co kromě holého nájmu nájemci poskytujete** a kde je nemovitost zařazena. Pod § 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, spadá situace, kdy nemovitost pouze přenecháváte k užívání, neposkytujete žádné ubytovací služby (úklid, výměna prádla, recepce) a pronajímaná věc **není v obchodním majetku**. Typicky dlouhodobý pronájem bytu, kdy vám jen měsíčně chodí nájemné. Naopak o samostatnou činnost podle **§ 7** jde tehdy, když k pronájmu přidáte služby charakteristické pro ubytování, pronajímáte krátkodobě hotelovým způsobem (Airbnb, Booking), nebo máte nemovitost zařazenou v obchodním majetku. Kritéria popisuje informace GFŘ k ubytování přes internetové platformy.

Praktický dopad je zásadní u **odvodů**. U § 9 platíte daň z příjmu 15 % (resp. 23 % na část celkového základu nad 1 762 812 Kč) a **neodvádíte sociální ani zdravotní pojištění** — samotný nájem nezakládá povinnost přehledů OSVČ, ale bez jiného titulu může vzniknout povinnost platit zdravotní pojištění jako OBZP. U živnostenského ubytování podle § 7 potřebujete **živnostenské oprávnění** a posuzujete povinnosti sociálního a zdravotního pojištění OSVČ včetně přehledů. Samotný nájem majetku v obchodním majetku se daní také podle § 7, aniž by tím automaticky vznikala ubytovací živnost. Výši skutečné zátěže je třeba spočítat podle konkrétních příjmů, výdajů a pojistného režimu.

Liší se i uplatnění výdajů: u § 9 je výdajový paušál **30 % z příjmů** (strop 600 000 Kč ročně), zatímco u ubytovací služby provozované na živnostenské oprávnění (volná živnost „Ubytovací služby“) činí paušál **60 %**. Vyšší paušál a pojistné je třeba posuzovat ve společném výpočtu. Detailní výpočet daně z dlouhodobého nájmu i srovnání paušálu se skutečnými výdaji najdete v [hlavním návodu výše](https://ucto.cz/dane/dan-z-pronajmu), širší přehled paušálů pak v článku [výdajové paušály](https://ucto.cz/dane/vydajove-pausaly).

---

# Daně a DPH pro e-shop 2026

- URL: https://ucto.cz/dane/dane-a-dph-eshop
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Daně a DPH pro e-shop 2026: daň z příjmů, registrace k DPH, prodej do EU a OSS, dovoz, dropshipping i fakturace podle zákazníka a země.

**Ve zkratce:** Daňové povinnosti e-shopu se řídí dvěma osami: **komu prodáváte** (koncovému spotřebiteli B2C, nebo podnikateli B2B) a **kam prodáváte** (do tuzemska, do jiného státu EU, nebo do třetí země). Provozovatel daní svůj daňový základ daní z příjmů – OSVČ podle **§ 7 zákona č. 586/1992 Sb.** (sazba 15 %, nad 1 762 812 Kč za rok 2026 pak 23 %), s.r.o. daní z příjmů právnických osob ve výši **21 %**. K DPH se e-shop povinně registruje po překročení obratu **2 000 000 Kč**, případně **2 536 500 Kč** za kalendářní rok (§ 6 zákona č. 235/2004 Sb.). Při splnění podmínek § 8 odst. 2 ZDPH má přeshraniční B2C prodej do EU do společného limitu **10 000 EUR** místo plnění v ČR; nad limit se DPH odvádí ve státě zákazníka, například přes dobrovolný režim **OSS**. Český neplátce do vzniku povinnosti českou DPH na tuzemských plněních neúčtuje.

Tento průvodce je **rozcestník pro e-shopy**. Neopisuje jednotlivá pravidla DPH dopodrobna – od toho máme samostatné články, na které průběžně odkazujeme – ale skládá je do jedné mapy, abyste věděli, kterou povinnost řešit ve které situaci. Provedeme vás daní z příjmů provozovatele, registrací k DPH a obratem, identifikovanou osobou, prodejem do EU a režimem OSS, maticí B2B versus B2C napříč tuzemskem, EU a třetími zeměmi, dovozem a vývozem, dropshippingem i fakturací.

## Jaké daně řeší provozovatel e-shopu?

E-shop se z daňového pohledu skládá ze dvou nezávislých vrstev:

1. **Daň z příjmů provozovatele** – platíte ji ze **zisku** podnikání, ať už prodáváte komukoli a kamkoli. Forma daně závisí na tom, zda podnikáte jako OSVČ, nebo přes s.r.o.
2. **DPH (daň z přidané hodnoty)** – řeší se, jakmile se stanete plátcem nebo identifikovanou osobou. DPH je daň z **obratu/plnění**, ne ze zisku, a její režim závisí na tom, komu a kam prodáváte.

Tyto dvě roviny se nepletou: můžete být OSVČ-neplátce DPH, OSVČ-plátce, s.r.o.-neplátce i s.r.o.-plátce. Každá kombinace má jiné povinnosti. Pojďme obě vrstvy rozebrat.

## Daň z příjmů: OSVČ vs s.r.o.

**Ve zkratce:** Pokud provozujete e-shop jako OSVČ, daníte zisk daní z příjmů fyzických osob sazbou **15 %**, a část základu daně nad **1 762 812 Kč** za rok 2026 sazbou **23 %** (§ 16 zákona č. 586/1992 Sb.). Pokud podnikáte přes s.r.o., platí společnost daň z příjmů právnických osob **21 %** ze zisku (§ 21 zákona č. 586/1992 Sb.).

### E-shop jako OSVČ

Příjmy z provozu e-shopu jsou pro fyzickou osobu příjmy ze samostatné činnosti podle **§ 7 zákona č. 586/1992 Sb.** Prodej zboží je obvykle živnost volná. [Základ daně](https://ucto.cz/slovnik#zaklad-dane) si můžete určit třemi způsoby:

- **Skutečné výdaje** – vedete [daňovou evidenci](https://ucto.cz/slovnik#danova-evidence) a od příjmů odečtete skutečně vynaložené náklady (nákup zboží, doprava, reklama, software, poplatky platební brány). Vhodné pro e-shop s vysokou nákupní cenou zboží.
- **Výdajový paušál 60 %** – u živnostenského prodeje zboží uplatníte paušální výdaje **60 % z příjmů, maximálně 1 200 000 Kč** (§ 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb.). Skutečné výdaje nedokládáte, ale vedete předepsané záznamy o příjmech a pohledávkách. Limit 1 200 000 Kč je společný pro všechny činnosti v 60% kategorii. Paušál často neodpovídá reálné marži obchodu se zbožím, kde nákup tvoří většinu nákladů.
- **Paušální daň** – jedna měsíční platba zahrnující paušální daň a pojistné, pokud jsou splněny podmínky konečné paušální daně. Lze ji využít, jen pokud nejste plátce DPH (identifikovaná osoba je povolena) a příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhly **2 000 000 Kč** za rok (§ 2a zákona č. 586/1992 Sb.; vlastní výpočet a výši paušální daně upravuje § 7a téhož zákona). To je pro e-shopaře praktické omezení – mnozí se brzy stanou plátci DPH a pro další období přestanou splňovat podmínky paušálního režimu.

Sazba daně z příjmů fyzických osob je **15 %**, a na část základu daně přesahující **1 762 812 Kč** za rok 2026 (= 36násobek průměrné mzdy) se uplatní **23 %** (§ 16 zákona č. 586/1992 Sb.). Podrobnosti k volbě výdajů shrnuje [výdajové paušály](https://ucto.cz/dane/vydajove-pausaly), srovnání s paušální daní [paušální daň](https://ucto.cz/dane/pausalni-dan) a celkový postup [daňové přiznání OSVČ](https://ucto.cz/dane/danove-priznani-osvc) a [daň z příjmů fyzických osob](https://ucto.cz/dane/dan-z-prijmu-fyzickych-osob).

### E-shop jako s.r.o.

Pokud e-shop provozuje společnost s ručením omezeným, platí z daňového základu **daň z příjmů právnických osob ve výši 21 %** (§ 21 zákona č. 586/1992 Sb.). Při vyplacení podílu na zisku fyzické osobě v ČR se zpravidla sráží 15% daň; u jiných příjemců může platit osvobození či jiná sazba. S.r.o. vede povinně účetnictví. Kdy se přechod na s.r.o. vyplatí, rozebírá [OSVČ nebo s.r.o.](https://ucto.cz/osvc/osvc-nebo-sro) a [daň z příjmů právnických osob](https://ucto.cz/dane/dan-z-prijmu-pravnickych-osob).

| Forma e-shopu | Daň ze zisku                                                                 | Volba výdajů / účetnictví                                           |
| ------------- | ---------------------------------------------------------------------------- | ------------------------------------------------------------------- |
| OSVČ          | 15 % (nad 1 762 812 Kč/rok pak 23 %) | skutečné výdaje, paušál 60 % (max. 1 200 000 Kč), nebo paušální daň |
| s.r.o.        | 21 % (daň z příjmů právnických osob)                                         | povinně účetnictví, daň z reálného zisku                            |

_Zdroj: § 7, § 16 a § 21 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů; § 2a a § 7 odst. 7 téhož zákona (paušální daň a výdajové paušály). Hranice 36násobku průměrné mzdy = 1 762 812 Kč platí pro rok 2026._

## DPH pro e-shop: kdy se stanu plátcem?

**Ve zkratce:** Povinná registrace k DPH e-shopu vzniká po překročení tuzemského obratu **2 000 000 Kč** za kalendářní rok (plátcem se stáváte od 1. ledna následujícího roku, lze i dříve), nebo po překročení **2 536 500 Kč** za kalendářní rok (plátcem hned dnem následujícím po překročení). Přihlášku podáte do **10 pracovních dnů**.

Od 1. 1. 2025 fungují dva limity obratu podle **§ 6 odst. 1 a 2 zákona č. 235/2004 Sb.**:

- **První limit 2 000 000 Kč** za kalendářní rok – po jeho překročení se stáváte plátcem **od 1. ledna následujícího kalendářního roku** (případně se můžete přihlásit a stát plátcem dříve).
- **Druhý limit 2 536 500 Kč** (zhruba 100 000 EUR) za kalendářní rok – po jeho překročení se stáváte plátcem už **dnem následujícím po dni překročení**.

Přihlášku k registraci je nutné podat **do 10 pracovních dnů** od překročení příslušného limitu (lhůta platí od 1. 1. 2025; dříve byla 15 dnů). Co přesně se do obratu počítá, řeší [obrat pro DPH](https://ucto.cz/dph/obrat-pro-dph), praktický postup registrace [registrace k DPH](https://ucto.cz/dph/registrace-k-dph).

E-shop se může k DPH přihlásit i **dobrovolně** dříve – typicky proto, aby si mohl odpočítávat DPH na vstupu (z nákupu zboží, reklamy, softwaru). To dává smysl hlavně u e-shopu, který nakupuje od plátců a prodává hlavně dalším plátcům.

> **Pozor – plátcovství zásadně mění fakturaci i ceny.** U zdanitelných tuzemských plnění jako plátce vyčíslujete DPH (základní sazba 21 %, snížená 12 %), podáváte příslušná přiznání a kontrolní hlášení a vystavujete daňové doklady tam, kde to ukládá zákon. Dopad na koncovou cenu záleží na cenové politice; nepodnikatel si DPH obvykle neodečte.

## Kdy se e-shop stane identifikovanou osobou?

**Ve zkratce:** I e-shop, který **není plátcem DPH**, se musí stát **identifikovanou osobou**, jakmile přijme zdanitelnou službu s místem plnění v ČR od osoby neusazené v tuzemsku (např. zahraniční reklamu, i od dodavatele mimo EU) nebo poskytne službu s místem plnění podle § 9 odst. 1 do jiného státu EU, která tam není osvobozena, nebo pořídí zboží z EU nad **326 000 Kč** za příslušný nebo bezprostředně předcházející kalendářní rok (§ 2a odst. 2 a § 6g zákona č. 235/2004 Sb.). Přihlášku podá do **15 dnů** (§ 97 zákona č. 235/2004 Sb.).

Identifikovaná osoba je „poloviční" status k DPH: máte povinnosti vůči přeshraničním plněním, ale **tuzemské prodeje dál zdaňujete jako neplátce** (bez DPH). Pro e-shopaře je to velmi častá situace, protože:

- **Reklama od zahraničního dodavatele bez limitu (§ 6h)** – při přijetí služby s místem plnění v ČR od osoby neusazené v tuzemsku, například zahraniční reklamy, vzniká identifikovaná osoba. Rozhoduje přijetí plnění nebo relevantní záloha, ne datum vystavení faktury; dodavatel může být i mimo EU.
- **Pořízení zboží z EU nad 326 000 Kč (§ 6g, § 2a odst. 2)** – pokud nakupujete zboží od dodavatelů z EU a jeho souhrnná hodnota přesáhne 326 000 Kč v příslušném nebo bezprostředně předcházejícím kalendářním roce (stačí překročení v jednom z nich).
- **Poskytnutí služby do EU (§ 6i)** – při službě s místem plnění v jiném státě EU podle § 9 odst. 1, pokud tam není osvobozena, vzniká identifikovaná osoba také bez limitu; rozhodná může být i přijatá záloha.

Přihlášku k registraci identifikované osoby podáte elektronicky **do 15 dnů** ode dne, kdy se osobou identifikovanou stanete (§ 97 zákona č. 235/2004 Sb.). Z přijaté reklamy pak sami přiznáte českou DPH přes reverse charge, ale nárok na odpočet jako neplátce nemáte. Detailně to popisuje [identifikovaná osoba](https://ucto.cz/dph/identifikovana-osoba) a mechanismus přenesení daně [reverse charge](https://ucto.cz/dph/reverse-charge).

## Prodej koncovým zákazníkům do EU: limit 10 000 EUR a OSS

**Ve zkratce:** U českého plátce má prodej zboží B2C z ČR do jiných států EU za podmínek § 8 odst. 2 místo plnění v ČR, dokud souhrnná hodnota prodeje na dálku a elektronických/TBE služeb nepřekročí **10 000 EUR bez daně**. Po překročení se [místo plnění](https://ucto.cz/slovnik#misto-plneni) přesouvá do státu zákazníka a DPH odvádíte tam – můžete zvolit dobrovolný režim **OSS** nebo místní registraci. OSS lze dobrovolně použít i před překročením.

Limit **10 000 EUR** je podle § 8 odst. 3 ve spojení s § 10i zákona č. 235/2004 Sb. **jeden společný práh** pro:

- prodej zboží na dálku do **všech ostatních států EU dohromady** (mimo ČR) a
- telekomunikační služby, rozhlasové a televizní vysílání a elektronicky poskytované služby osobám nepovinným k dani v EU (např. automaticky dodávaný software nebo e-knihy; živě vedený online kurz sem automaticky nepatří).

Obě skupiny se sčítají, posuzuje se aktuální i bezprostředně předcházející kalendářní rok (každý zvlášť, stačí překročit v jednom z nich). Do limitu nepatří tuzemské prodeje ani B2B dodání zboží. Zjednodušení platí jen při podmínkách sídla či jediné provozovny v EU a odesílání z příslušného státu (§ 8 odst. 2); při prodeji ze skladů ve více státech je třeba režim posoudit zvlášť.

Pokud prodeje podléhají dani ve státě spotřeby, můžete využít místní registraci nebo **OSS (One Stop Shop)**. Samostatně prověřte přeshraniční režim pro malé podniky SME: při splnění unijního obratu nejvýše 100 000 EUR, místních limitů a dalších podmínek lze ve vybraném státě využít osvobození. OSS slouží pro plnění, která jsou skutečně zdanitelná – odvedete DPH ze všech přeshraničních B2C prodejů **jediným čtvrtletním přiznáním a platbou v eurech v Česku**. Celý režim, registraci i lhůty popisuje [OSS](https://ucto.cz/dph/oss), širší kontext DPH v Unii [DPH při obchodu v EU](https://ucto.cz/dph/dph-v-eu).

> **Pozor – i neplátce, který chce OSS, se stává identifikovanou osobou.** OSS z neplátce neudělá plnohodnotného plátce DPH; tuzemské prodeje dál zdaňuje jako neplátce. Pro vstup do OSS se ale musí nejprve zaregistrovat jako identifikovaná osoba.

## Matice: komu a kam e-shop prodává

Většinu rozhodnutí o DPH vyřešíte dvěma otázkami: **komu** (koncový spotřebitel B2C, nebo podnikatel-plátce B2B) a **kam** (tuzemsko, EU, třetí země). Následující matice platí pro **e-shop, který je plátcem DPH**:

| Kam / komu               | B2C (koncový spotřebitel)                                                                                   | B2B (podnikatel registrovaný k DPH)                                                |
| ------------------------ | ----------------------------------------------------------------------------------------------------------- | ---------------------------------------------------------------------------------- |
| **Tuzemsko (ČR)**        | česká DPH (21 % / 12 %)                                                                                     | česká DPH (21 % / 12 %)                                                            |
| **Jiný stát EU**         | při splnění podmínek česká DPH do 10 000 EUR; nad limit DPH státu zákazníka přes OSS nebo místní registraci | při splnění § 64 osvobozené dodání + [souhrnné hlášení](https://ucto.cz/slovnik#souhrnne-hlaseni) |
| **Třetí země (mimo EU)** | vývoz osvobozený s nárokem na odpočet (§ 66), celní řízení                                                  | vývoz osvobozený s nárokem na odpočet (§ 66), celní řízení                         |

_Zdroj: § 8 odst. 3 a § 10i (prodej na dálku, limit 10 000 EUR), § 64 (dodání do jiného členského státu), § 66 (vývoz) zákona č. 235/2004 Sb., o DPH; Finanční správa, One Stop Shop. Platí pro rok 2026._

Z matice plyne pár principů, které se hodí znát:

- **U B2B v EU** může jít o osvobozené dodání podle § 64, jestliže je zboží skutečně přepraveno do jiného členského státu, odběratel má tamní platné DIČ a splní se další zákonné podmínky včetně souhrnného hlášení. DIČ ověřte ve VIES a uschovejte důkazy o přepravě; výsledek VIES sám osvobození neprokazuje.
- **U B2C v EU** rozhoduje limit 10 000 EUR; nad něj řešíte DPH státu zákazníka, prakticky přes [OSS](https://ucto.cz/dph/oss).
- **U vývozu do třetí země** je dodání osvobozené od DPH s nárokem na odpočet (§ 66), ale prochází celním řízením. Podrobnosti [vývoz zboží](https://ucto.cz/dph/vyvoz-zbozi).

## Dovoz a vývoz zboží: třetí země

**Ve zkratce:** Vývoz zboží do třetí země je u plátce osvobozený od DPH s nárokem na odpočet (§ 66 zákona č. 235/2004 Sb.). Dovoz zboží ze třetí země podléhá DPH a podle druhu či režimu i clu; u zásilek nízké hodnoty do **150 EUR** lze využít dovozní režim IOSS.

Pokud e-shop prodává zboží přepravované ze třetí země přímo koncovému zákazníkovi v EU, může při splnění podmínek u zásilek s vlastní hodnotou do **150 EUR**, mimo zboží podléhající spotřební dani, využít dovozní režim **IOSS**. Přímý vstup českého dodavatele vyžaduje podle § 110m odst. 1 písm. a) bodu 2 postavení plátce; samotná identifikovaná osoba nestačí. Jinou cestou je zastoupení způsobilým zprostředkovatelem podle písmene b). Zvláštní výjimka pro dodavatele ze smluvního třetího státu se posuzuje samostatně podle § 110m odst. 3. DPH z prodeje pak přiznává měsíčně a dovoz je za podmínek režimu od dovozní DPH osvobozen; bez IOSS se dovozní DPH řeší při dovozu. **Od 1. 7. 2026** se u většiny takových zásilek podle [Celní správy](https://celnisprava.gov.cz/cz/clo/e-commerce/Stranky/Z%C3%A1silky-e-commerce1.aspx) vybírá clo **3 EUR za položku celního prohlášení**, nikoli automaticky za každý fyzický kus; rozhoduje tarifní zařazení, původ a další údaje pro seskupení. Platí to i při využití IOSS; existují výjimky a možnost jiné sazby podle celního sazebníku. Detaily zpracovává [dovoz zboží](https://ucto.cz/dph/dovoz-zbozi).

Při **vývozu zboží mimo EU** vystavíte fakturu bez DPH (osvobození s nárokem na odpočet podle § 66) a výstup zboží z území EU prokazujete celními doklady. Více [vývoz zboží](https://ucto.cz/dph/vyvoz-zbozi).

## Dropshipping a jeho dopady na DPH

**Ve zkratce:** Dropshipping (e-shop neskladuje zboží a dodavatel posílá přímo zákazníkovi) nemá jednu univerzální sazbu ani jeden režim. Dopad na DPH závisí na **trase zboží** (odkud kam fyzicky jede) a na **statusu zákazníka** (B2B/B2C), které určují místo plnění podle § 7, § 8 a u dovezeného prodeje na dálku také § 8a zákona č. 235/2004 Sb.

Dropshipping je z pohledu DPH jeden z výkladově nejsložitějších modelů, protože jde o **řetězový obchod**: zboží putuje od dodavatele přímo k zákazníkovi, zatímco fakturace probíhá přes e-shop uprostřed. Obecné principy:

- **Dodavatel i zákazník v EU:** může vzniknout řetězový obchod a pořízení zboží z EU (a tím i identifikovaná osoba u neplátce – viz výše).
- **Dodavatel ve třetí zemi (např. Čína), zákazník v EU:** typicky jde o dovoz; u zásilek do 150 EUR lze využít dovozní režim IOSS.
- **Dodavatel i zákazník mimo EU:** plnění obvykle nemá místo plnění v ČR, ale je nutné posoudit registrační povinnosti v zahraničí.

Protože konkrétní zařazení závisí na celé trase a smluvním uspořádání řetězce a chybné posouzení může znamenat doměření daně, u dropshippingu **doporučujeme situaci ověřit u finančního úřadu nebo daňového poradce** ještě před spuštěním prodeje. Nesnažte se odvodit sazbu „od oka" – řetězové obchody mají vlastní pravidla.

## Fakturace a náležitosti dokladu

**Ve zkratce:** Plátce DPH vystavuje daňový doklad v případech vyjmenovaných v **§ 28 zákona č. 235/2004 Sb.**, zejména při tuzemském B2B dodání. U běžného tuzemského B2C prodeje zákon daňový doklad automaticky nevyžaduje. Zjednodušený doklad lze vystavit při splnění podmínek § 30 do **10 000 Kč včetně DPH**; zákaz se týká zejména prodeje zboží na dálku **do tuzemska s místem plnění v tuzemsku**, nikoli každého zásilkového prodeje.

Je-li povinnost daňový doklad vystavit, uvádí se na něm údaje podle § 29 zákona o DPH; **DIČ odběratele se neuvádí, pokud mu nebylo přiděleno**. Patří sem evidenční číslo, předmět plnění, den vystavení, případně den uskutečnění nebo přijetí zálohy a údaje o základu, sazbě a dani. Lhůta je obecně **15 dnů od vzniku povinnosti přiznat daň či plnění**, při osvobozeném dodání zboží do EU 15 dnů od konce kalendářního měsíce (§ 28).

**Zjednodušený daňový doklad** (typicky účtenka) lze vystavit jen do **10 000 Kč včetně DPH** (§ 30 odst. 1). § 30 odst. 2 jej vylučuje mimo jiné u **prodeje zboží na dálku do ČR s místem plnění v ČR** a u osvobozeného dodání zboží do jiného státu EU; při běžném tuzemském B2C prodeji za stanovených podmínek možný je. Detailní rozbor náležitostí najdete v článku [daňový doklad](https://ucto.cz/dph/danovy-doklad); jak fakturovat jako podnikatel shrnuje [fakturace OSVČ](https://ucto.cz/osvc/fakturace-osvc).

E-shop-neplátce neuvádí na své faktuře českou DPH a nevystavuje daňový doklad podle zákona o DPH. Doklad o prodeji či fakturu vystaví podle příslušných obchodních, spotřebitelských a účetních pravidel; ne každá B2C objednávka vyžaduje fakturu.

## Časté chyby e-shopů u daní a DPH

- **Záměna obratu pro DPH za zisk.** Limit 2 000 000 Kč se počítá z obratu (plnění), ne ze zisku. E-shop s nízkou marží ho překročí dřív, než si stihne vydělat.
- **Přehlédnutá reklama z EU.** Přijetí zdanitelné reklamní služby od osoby neusazené v ČR může z e-shopu-neplátce udělat identifikovanou osobu – bez jakéhokoli limitu (§ 6h).
- **Účtování české DPH i po překročení 10 000 EUR.** Po překročení limitu se u B2C prodeje do EU účtuje sazba státu zákazníka, ne česká.
- **Paušální daň u plátce DPH.** Vznik plátcovství DPH brání konečné paušální dani za daný rok; oznamovací a další daňové povinnosti se posoudí podle § 2a a § 7a ZDP (identifikovaná osoba je výjimka).
- **Zjednodušený doklad u prodeje na dálku do ČR.** Je-li místo plnění v ČR, u prodeje zboží na dálku do ČR nelze vystavit zjednodušený daňový doklad ani do 10 000 Kč (§ 30 odst. 2). Stejný zákaz se nevztahuje bez dalšího na každý zásilkový prodej z ČR.
- **Dropshipping „od oka".** Řetězové obchody mají vlastní pravidla místa plnění; chybné posouzení vede k doměření. Ověřte u poradce.

## Shrnutí: daně a DPH e-shopu v kostce

- E-shop řeší dvě nezávislé vrstvy: **daň z příjmů provozovatele** (OSVČ 15 %/23 %, s.r.o. 21 %) a **DPH** podle toho, komu a kam prodává.
- K DPH se povinně registrujete po překročení obratu **2 000 000 Kč** (plátcem od 1. 1. dalšího roku), nebo **2 536 500 Kč** (plátcem od následujícího dne), přihláška do **10 pracovních dnů**.
- I neplátce se stává **identifikovanou osobou** – typicky při přijetí služby s místem plnění v ČR od dodavatele neusazeného v tuzemsku (bez hodnotového limitu) nebo pořízení zboží z EU nad **326 000 Kč** za příslušný nebo bezprostředně předcházející kalendářní rok.
- B2C prodej z ČR do EU má při splnění podmínek do limitu **10 000 EUR** místo plnění v ČR; český neplátce tuzemskou DPH neúčtuje. Nad limit je místem plnění stát zákazníka, daň lze vypořádat přes OSS nebo místní registraci.
- B2B dodání zboží do EU může být při splnění podmínek osvobozené (§ 64), vývoz do třetí země osvobozený s nárokem na odpočet (§ 66), dovoz zpravidla podléhá DPH a podle okolností i clu (do 150 EUR lze zvolit IOSS).
- **Dropshipping** posuzujte podle trasy zboží a statusu zákazníka, raději s poradcem.

## Často kladené otázky

### Jaké daně platí provozovatel e-shopu?

Provozovatel e-shopu platí daň z příjmů ze svého zisku: jako OSVČ daň z příjmů fyzických osob sazbou 15 %, a na část základu daně nad 1 762 812 Kč za rok 2026 sazbou 23 % (§ 16 zákona č. 586/1992 Sb.); jako s.r.o. daň z příjmů právnických osob ve výši 21 % (§ 21 téhož zákona). K tomu řeší DPH, jakmile se stane plátcem nebo identifikovanou osobou. DPH je daň z plnění, ne ze zisku, a její režim závisí na tom, komu a kam prodává.

### Kdy se e-shop musí registrovat k DPH?

E-shop se povinně registruje k DPH po překročení obratu 2 000 000 Kč za kalendářní rok – pak se stává plátcem od 1. ledna následujícího roku (může i dříve). Po překročení druhého limitu 2 536 500 Kč za kalendářní rok se plátcem stává hned dnem následujícím po překročení. Přihlášku je nutné podat do 10 pracovních dnů (§ 6 a § 94 zákona č. 235/2004 Sb.). Registrovat se lze i dobrovolně dříve kvůli nároku na odpočet.

### Musí e-shop platit DPH při prodeji do zahraničí?

Záleží, komu a kam prodává. Při splnění podmínek § 8 odst. 2 má přeshraniční B2C prodej z ČR do EU do limitu 10 000 EUR místo plnění v ČR (neplátce českou DPH neúčtuje). Nad limit je místem plnění stát zákazníka a e-shop může použít OSS nebo místní registraci. B2B dodání zboží do EU lze při splnění podmínek § 64 osvobodit s nárokem na odpočet a uvést do souhrnného hlášení. Vývoz do třetí země je osvobozený s nárokem na odpočet (§ 66 zákona č. 235/2004 Sb.).

### Stane se e-shop identifikovanou osobou kvůli reklamě na Googlu nebo Facebooku?

Ano. Pokud e-shop-neplátce přijme zdanitelnou reklamní službu s místem plnění v ČR od osoby neusazené v tuzemsku (i mimo EU), stává se identifikovanou osobou bez hodnotového limitu (§ 6h zákona č. 235/2004 Sb.); rozhodná může být i záloha. Přihlášku podá do 15 dnů (§ 97). Z přijaté reklamy pak sám přizná českou DPH přes reverse charge, ale jako neplátce nemá nárok na odpočet. Tuzemské prodeje přitom dál zdaňuje jako neplátce.

### Jak řešit DPH u dropshippingu?

Dropshipping nemá jednu univerzální sazbu ani režim. Dopad na DPH určuje trasa zboží (odkud kam fyzicky jede) a status zákazníka (B2B/B2C), které rozhodují o místě plnění podle § 7, § 8 a u dovezeného prodeje na dálku také § 8a zákona č. 235/2004 Sb. Při prodeji dovezeného zboží na dálku lze za splnění podmínek zvolit IOSS u zásilek do 150 EUR; při pořízení zboží z EU může neplátci vzniknout postavení identifikované osoby. Protože jde o výkladově složité řetězové obchody, doporučujeme konkrétní uspořádání ověřit u finančního úřadu nebo daňového poradce.

### Může e-shop vystavovat zjednodušené daňové doklady?

Jen omezeně. Zjednodušený daňový doklad lze vystavit do celkové částky 10 000 Kč včetně DPH (§ 30 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb.), což sedí spíše na kamenný výdej či účtenku. Zákaz podle § 30 odst. 2 se vztahuje například na prodej zboží na dálku **do ČR s místem plnění v ČR** a na osvobozené dodání zboží do EU. U běžného tuzemského B2C prodeje nemusí daňový doklad podle § 28 automaticky vzniknout. Je-li vystavení povinné, lhůta se odvíjí od povinnosti přiznat daň nebo plnění (§ 28).

---

# Daňová kontrola: jak probíhá a co dělat

- URL: https://ucto.cz/dane/danova-kontrola
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Daňová kontrola krok za krokem: průběh, práva a povinnosti, rozdíl proti postupu k odstranění pochybností, lhůty pro doměření a archivaci dokladů.

**Ve zkratce:** Daňová kontrola je postup, kterým finanční úřad prověřuje, zda jste daň přiznali a uhradili ve správné výši. Řídí se daňovým řádem (zákon č. 280/2009 Sb., § 85 a násl.), zahajuje se oznámením o zahájení kontroly a končí doručením oznámení o ukončení kontroly, k němuž je přiložena zpráva o daňové kontrole (§ 88a). V jejím průběhu nesete **důkazní břemeno** (§ 92 odst. 3) – musíte doložit údaje uvedené v přiznání. Daň lze doměřit jen ve **lhůtě pro stanovení daně** podle § 148, jejíž základní délka činí **3 roky**. Desetiletý strop má zákonné výjimky.

Tento přehled vysvětluje, jak kontrola probíhá, čím se liší od postupu k odstranění pochybností, jaká máte práva i povinnosti, jak dlouho zpětně může úřad daň doměřit a jak dlouho je proto potřeba uchovávat doklady. Navazuje na článek o [daňovém přiznání OSVČ](https://ucto.cz/dane/danove-priznani-osvc).

## Jak daňová kontrola probíhá

Daňová kontrola se zahajuje doručením **oznámení o zahájení daňové kontroly**, ve kterém správce daně vymezí její předmět a rozsah (kterou daň a období prověřuje). V průběhu může nahlížet do účetnictví a [daňové evidence](https://ucto.cz/osvc/danova-evidence), vyzvat vás k předložení dokladů a vysvětlení, provádět místní šetření nebo vyslýchat svědky. Vy máte povinnost součinnosti a zároveň právo být u jednání přítomni, klást otázky a navrhovat důkazy.

Kontrola se uzavírá tím, že vás správce daně **seznámí s výsledkem kontrolního zjištění** a umožní se k němu vyjádřit. Výsledek shrne do **zprávy o daňové kontrole**. Kontrola končí doručením **oznámení o ukončení daňové kontroly** s přiloženou zprávou podepsanou úřední osobou (§ 88a); váš podpis se k ukončení nevyžaduje. Pokud z kontroly vyplyne rozdíl, vydá úřad **dodatečný platební výměr**; proti němu se můžete do 30 dnů odvolat. S doměřenou daní bývá spojené penále a úrok z prodlení (§ 251 a § 252 daňového řádu).

## Časté otázky

### Co mám dělat, když mi přijde výzva z finančního úřadu?

Nejdřív si přečtěte, oč jde a do kdy máte reagovat – výzvy mají vždy uvedenou lhůtu a paragraf daňového řádu, podle kterého správce daně postupuje (zákon č. 280/2009 Sb.). Jednou z možností je výzva k odstranění pochybností, kdy úřad našel v přiznání nesrovnalost a chce ji vysvětlit nebo doložit. Reagovat se vyplatí vždy: na výzvu odpovězte, pošlete požadované doklady a vysvětlení, ideálně přes datovou schránku nebo portál Moje daně, abyste měli doklad o podání.

Když lhůtu nestíháte, můžete úřad ještě před jejím uplynutím požádat o její prodloužení. Pokud na výzvu nezareagujete vůbec, hrozí, že vám správce daně stanoví daň podle pomůcek (z vlastních zjištění a odhadu) pokud daň nelze stanovit dokazováním. Ani při pomůckách však správce nesmí ignorovat zjištěné okolnosti ve váš prospěch (§ 98 odst. 2). Při složitější výzvě (například k DPH nebo většímu doměrku) je rozumné přizvat účetního nebo daňového poradce.

### Jaký je rozdíl mezi daňovou kontrolou a postupem k odstranění pochybností?

Postup k odstranění pochybností (POP) je rychlejší a užší nástroj. Správce daně ho zahájí výzvou, když má v konkrétním přiznání pochybnost o jednom či několika údajích – chce, abyste je vysvětlili nebo doložili. Typicky řeší jeden problém, třeba neuznatelný výdaj nebo nadměrný odpočet DPH, a po vyjasnění končí.

Daňová kontrola je širší a důkladnější prověření – úřad prověřuje vymezený rozsah příslušné daně a může společně kontrolovat i více zdaňovacích období a má širší oprávnění (nahlížení do účetnictví, výslechy, místní šetření). Probíhá podle daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.), zahajuje se a uzavírá formálně a její výsledek se shrnuje do zprávy o daňové kontrole. Pokud se pochybnost při POP nepodaří odstranit, může na něj daňová kontrola navázat.

### Jaká mám při daňové kontrole práva a povinnosti?

Mezi vaše hlavní povinnosti patří součinnost se správcem daně podle daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.): umožnit přístup k účetnictví a daňové evidenci, předkládat doklady, podávat vysvětlení a zajistit součinnost pro průběh kontroly. Důkazní břemeno přitom nese daňový subjekt – musíte umět prokázat to, co jste uvedli v přiznání.

Máte ale i řadu práv: být přítomen jednání, klást otázky svědkům, navrhovat důkazy, nahlížet do spisu a vyjádřit se k výsledku kontroly před jejím ukončením. Můžete se nechat zastoupit účetním nebo daňovým poradcem. Závěry kontroly úřad shrne do zprávy o daňové kontrole, kterou přiloží k oznámení o ukončení kontroly; pokud s doměřenou daní nesouhlasíte, můžete se proti platebnímu výměru odvolat.

### Jak dlouho zpětně může finanční úřad doměřit daň?

Daň lze doměřit jen v rámci lhůty pro stanovení daně podle § 148 daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.). Základní lhůta je tříletá a běží od posledního dne lhůty pro podání řádného přiznání. Po jejím uplynutí už správce daně daň doměřit nemůže.

Lhůta se ale může prodlužovat a přerušovat – například zahájením daňové kontroly, podáním dodatečného přiznání v posledních měsících běhu lhůty nebo doměřením v této době. Obvyklý desetiletý strop má výjimky: podle metodiky GFŘ z roku 2026 může včasné dodatečné tvrzení na nižší daň podané v posledních 12 měsících desetileté lhůty posunout strop o rok; výsledná daň v této prodloužené lhůtě nesmí být vyšší než poslední známá daň; podle § 148 odst. 6 lze daň stanovit i po deseti letech v návaznosti na pravomocné rozhodnutí o daňovém trestném činu. Zvláštní pravidla platí u daňové ztráty, kde se lhůta odvíjí od období, v němž lze ztrátu uplatnit. Proto se účetní doklady doporučuje uschovávat až do konce příslušné lhůty.

### Jaké doklady musím při daňové kontrole předložit a jak dlouho je mám uchovávat?

Při kontrole musíte doložit vše, čím prokazujete údaje z přiznání: daňovou evidenci nebo účetnictví, faktury a účtenky k příjmům i výdajům, bankovní výpisy, smlouvy, evidenci majetku a u plátce DPH také daňové doklady a evidenci pro účely DPH. Důkazní břemeno nese daňový subjekt – pokud výdaj nebo nárok nedoložíte, úřad ho nemusí uznat a může daň doměřit.

Doklady proto uchovávejte po celou dobu, po kterou vám lze daň doměřit. Účetní záznamy se obecně archivují několik let podle zákona o účetnictví a daňové doklady pro účely DPH podle zákona o DPH; prakticky se vyplatí navázat archivaci na lhůtu pro stanovení daně. Vedení dokladů a evidence rozebírá článek [účetní doklady](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-doklady).

---

# Daňové odpisy majetku

- URL: https://ucto.cz/dane/danove-odpisy
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Daňové odpisy majetku 2026: odpisové skupiny, rovnoměrné a zrychlené odpisy, sazby a koeficienty, odpisy auta i mimořádné odpisy. Návod s příklady výpočtu.

**Ve zkratce:** Daňové odpisy umožňují postupně rozložit pořizovací cenu dlouhodobého majetku do daňových výdajů (nákladů) po dobu několika let. Samostatné hmotné movité věci se vstupní cenou **nad 80 000 Kč** a použitelností delší než rok jsou podle § 26 zákona č. 586/1992 Sb. hmotným majetkem; pořizovací cenu nelze dát jednorázově do daňových výdajů a při jejím uplatnění se odpisují, a to **3 až 50 let** podle zařazení do jedné z **šesti odpisových skupin** (§ 30 ZDP, příloha č. 1). Poplatník si jednorázově zvolí buď **rovnoměrné odpisy** (§ 31), nebo **zrychlené odpisy** (§ 32) – zvolený způsob už nelze měnit.

Tento průvodce vysvětluje, co se odpisuje a co ne, jak zařadit majetek do odpisové skupiny, jak krok za krokem vypočítat rovnoměrné i zrychlené odpisy, jak na odpisy automobilu a mimořádné odpisy bezemisních vozidel a kterým chybám se vyhnout. Všechny sazby, koeficienty a limity jsou ověřené pro rok 2026.

---

## Co jsou daňové odpisy a k čemu slouží?

Daňový odpis je část vstupní ceny dlouhodobého majetku, kterou si poplatník v daném roce může uplatnit jako **daňově uznatelný výdaj (náklad)** a snížit tak základ daně z příjmů. U majetku vymezeného v § 26 ZDP nelze pořizovací cenu dát do daňových výdajů najednou v roce pořízení – jeho cena se „rozpouští“ postupně po celou dobu odpisování.

Odpisy hmotného majetku upravuje **zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)**, konkrétně § 26 až § 33. Odpisuje je shodně OSVČ vedoucí daňovou evidenci či účetnictví i právnické osoby (s.r.o., a.s.). Snižují základ jak u [daně z příjmů fyzických osob](https://ucto.cz/dane/dan-z-prijmu-fyzickych-osob), tak u [daně z příjmů právnických osob](https://ucto.cz/dane/dan-z-prijmu-pravnickych-osob).

Je nutné rozlišit dva pojmy:

- **Daňové odpisy** – řídí se ZDP, řídí se zákonnými pravidly pro příslušný druh majetku a poplatníka a slouží ke snížení základu daně. Tento článek se věnuje právě jim.
- **Účetní odpisy** – řídí se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, vyjadřují skutečné opotřebení majetku a stanoví si je účetní jednotka sama v odpisovém plánu. Do účetnictví vstupují účetní odpisy, ale do daňového přiznání se promítají daňové odpisy.

> **Pozn.:** OSVČ, která uplatňuje [výdajové paušály](https://ucto.cz/dane/vydajove-pausaly) nebo je její daň za rok rovna paušální dani, odpisy samostatně neuplatňuje. U výdajového paušálu jsou součástí paušálních výdajů; paušální daň je jiný režim. Odpisy se v těchto obdobích vedou jen evidenčně; nelze o tato období prodloužit dobu daňového odpisování (§ 26 odst. 8 ZDP).

---

## Co se odpisuje a co ne? (hranice 80 000 Kč)

Klíčová je **vstupní cena majetku**. U samostatných movitých věcí s použitelností delší než rok je rozhodná vstupní cena **vyšší než 80 000 Kč** (§ 26 odst. 2 ZDP):

| Druh majetku                                          | Vstupní cena                    | Daňový režim                                                                                                                     |
| ----------------------------------------------------- | ------------------------------- | -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| Hmotný movitý majetek (stroj, auto, počítač, nábytek) | **nad 80 000 Kč**               | cena se při uplatnění nákladů daňově odpisuje                                                                                    |
| Hmotný movitý majetek (stroj, auto, počítač, nábytek) | do 80 000 Kč včetně             | daňové uplatnění závisí také na účetnictví či evidenci; nejde o samostatně odpisovaný hmotný majetek podle § 26 odst. 2 písm. a) |
| Budovy, stavby a haly                                 | bez ohledu na cenu              | při splnění podmínek se odpisují bez cenové hranice                                                                              |
| Technické zhodnocení konkrétního majetku              | nad 80 000 Kč v úhrnu za období | zpravidla zvyšuje vstupní cenu; zákon zná výjimky                                                                                |
| Pozemek                                               | –                               | **neodpisuje se nikdy**                                                                                                          |

_Zdroj: § 26 a § 27 zákona č. 586/1992 Sb.; Finanční správa ČR, hranice 80 000 Kč platná od 1. 1. 2021 a beze změny i pro rok 2026._

Hranice 80 000 Kč platí od roku 2021 (předtím to bylo 40 000 Kč) a vztahuje se i na **technické zhodnocení** podle § 33 ZDP. Samostatná movitá věc do 80 000 Kč včetně se za hmotný majetek dle § 26 odst. 2 písm. a) ZDP nepovažuje a její pořízení lze při splnění podmínek daňového výdaje uplatnit bez daňových odpisů – u poplatníků vedoucích účetnictví zpravidla jako tzv. drobný hmotný majetek.

Pozemek není odpisovaným hmotným majetkem vymezeným v § 26. § 27 vylučuje z odpisování mimo jiné vymezená umělecká díla a majetek nabytý darováním, ze svěřenského fondu či rodinné fundace, je-li nabytí osvobozené nebo mimo předmět daně; nelze to vztáhnout automaticky na každé dědictví. U pronajatého majetku se oprávněný odpisovatel posuzuje podle § 28. Nájemce může na základě písemné smlouvy a dalších podmínek odpisovat jím hrazené technické zhodnocení, pokud o ně vlastník nezvýšil svou vstupní cenu.

> **Pozor – nehmotný majetek:** Daňové odpisy nehmotného majetku (software, licence) byly zrušeny. U nehmotného majetku pořízeného v novém režimu od roku 2021 jsou u účetní jednotky za podmínek § 24 odst. 2 písm. v) daňovým nákladem účetní odpisy. Poplatník s příjmy podle § 7 nebo § 9 bez účetnictví postupuje podle § 24 odst. 2 písm. zn), nikoli prostřednictvím účetních odpisů. U staršího majetku a jeho technického zhodnocení může dál platit původní § 32a; přechodná ustanovení umožnila zvolit nový režim také u vybraného majetku pořízeného od roku 2020. Tento článek se proto věnuje hmotnému majetku.

---

## Jak zařadit majetek do odpisové skupiny?

Doba odpisování závisí na **odpisové skupině**, do které se majetek zařadí podle **přílohy č. 1 zákona č. 586/1992 Sb.** Skupin je šest a každá určuje minimální dobu odpisování (§ 30 odst. 1 ZDP):

| Odpisová skupina | Doba odpisování | Typické příklady majetku                                                                                 |
| ---------------- | --------------- | -------------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| **1**            | 3 roky          | počítače, notebooky, servery, tiskárny, kancelářské stroje, ruční nářadí                                 |
| **2**            | 5 let           | osobní i nákladní automobily, přívěsy, nábytek, většina strojů a zařízení, traktory                      |
| **3**            | 10 let          | vybraná technologická zařízení podle přesných položek přílohy č. 1                                       |
| **4**            | 20 let          | dřevěné a plastové stavby, oplocení, vedení a potrubí, věže, stožáry                                     |
| **5**            | 30 let          | budovy (mimo skupin 4 a 6), mosty, silnice, tunely, dálnice, inženýrské sítě                             |
| **6**            | 50 let          | administrativní budovy, hotely, obchodní domy s prodejní plochou nad 2 000 m², muzea, budovy pro kulturu |

_Zdroj: § 30 odst. 1 a příloha č. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pro rok 2026._

Pro většinu podnikatelů jsou nejdůležitější **skupina 1** (výpočetní technika, odpisuje se 3 roky) a **skupina 2** (automobily a vybavení, odpisuje se 5 let). Pokud majetek nelze jednoznačně zařadit podle přílohy č. 1, použije se podle § 30 odst. 1 ZDP dvoustupňové pravidlo: **stavební dílo tříděné podle Klasifikace stavebních děl CZ-CC** se zařadí do **odpisové skupiny 5**, ostatní hmotný majetek tříděný podle klasifikace produkce **CZ-CPA** do **odpisové skupiny 2**.

Doba odpisování je **minimální** – při rovnoměrných odpisech lze za podmínek § 31 odst. 7 použít nižší než maximální sazbu; zákon stanoví výjimky, například při evidenčních odpisech a poměrném použití majetku. Odpisování lze také **přerušit** a později v něm pokračovat; tím se ovšem celková doba prodlouží.

---

## Rovnoměrné, nebo zrychlené odpisy? Jak se počítají?

Poplatník si u každého majetku vybere jednu ze dvou metod. **Volbu nelze po celou dobu odpisování měnit** (§ 30 odst. 2 ZDP), proto je rozhodnutí na začátku zásadní.

- **Rovnoměrné (lineární) odpisy** (§ 31) – do nákladů jde každý rok zhruba stejná částka. Vhodné, když chcete náklady rozprostřít rovnoměrně.
- **Zrychlené (degresivní) odpisy** (§ 32) – u běžného majetku zvyšují odpisy v prvních letech; průběh závisí i na technickém zhodnocení. Vhodnost závisí na současných i budoucích základech daně.

### Rovnoměrné odpisy (§ 31)

U rovnoměrných odpisů se každé skupině přiřadí **maximální roční odpisová sazba** v procentech. Odpis = vstupní cena × sazba ÷ 100. V prvním roce platí nižší sazba než v dalších letech:

| Odpisová skupina | Sazba v 1. roce | Sazba v dalších letech | Sazba pro zvýšenou vstupní cenu |
| ---------------- | --------------- | ---------------------- | ------------------------------- |
| 1                | 20 %            | 40 %                   | 33,3 %                          |
| 2                | 11 %            | 22,25 %                | 20 %                            |
| 3                | 5,5 %           | 10,5 %                 | 10 %                            |
| 4                | 2,15 %          | 5,15 %                 | 5,0 %                           |
| 5                | 1,4 %           | 3,4 %                  | 3,4 %                           |
| 6                | 1,02 %          | 2,02 %                 | 2,0 %                           |

_Zdroj: § 31 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., základní maximální roční sazby; zákon v písm. b) až d) stanoví zvláštní zvýšení odpisu v prvním roce pro vybrané majetky a poplatníky._

### Zrychlené odpisy (§ 32)

U zrychlených odpisů se místo procentní sazby používají **koeficienty**. Výpočet je odlišný:

- **1. rok:** odpis = vstupní cena ÷ koeficient pro 1. rok.
- **Další roky:** odpis = (2 × zůstatková cena) ÷ (koeficient pro další roky − počet let, po které se již odpisovalo).

| Odpisová skupina | Koeficient v 1. roce | Koeficient v dalších letech | Koeficient pro zvýšenou zůstatkovou cenu |
| ---------------- | -------------------- | --------------------------- | ---------------------------------------- |
| 1                | 3                    | 4                           | 3                                        |
| 2                | 5                    | 6                           | 5                                        |
| 3                | 10                   | 11                          | 10                                       |
| 4                | 20                   | 21                          | 20                                       |
| 5                | 30                   | 31                          | 30                                       |
| 6                | 50                   | 51                          | 50                                       |

_Zdroj: § 32 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., koeficienty pro zrychlené odpisování; znění pro rok 2026._

Spočítat si konkrétní rozpis odpisů na jednotlivé roky můžete v nástroji [kalkulačka odpisů](https://ucto.cz/kalkulacka-odpisu).

---

## Modelový příklad: odpisy stroje za 500 000 Kč (skupina 2)

Firma pořídila v roce 2026 výrobní stroj se vstupní cenou **500 000 Kč**. Stroj patří do **odpisové skupiny 2** (5 let). Porovnejme obě metody.

### Rovnoměrné odpisy (§ 31)

- **1. rok:** 500 000 × 11 % = **55 000 Kč**
- **2.–5. rok:** 500 000 × 22,25 % = **111 250 Kč** ročně

| Rok | Výpočet           | Roční odpis | Zůstatková cena |
| --- | ----------------- | ----------- | --------------- |
| 1   | 500 000 × 11 %    | 55 000 Kč   | 445 000 Kč      |
| 2   | 500 000 × 22,25 % | 111 250 Kč  | 333 750 Kč      |
| 3   | 500 000 × 22,25 % | 111 250 Kč  | 222 500 Kč      |
| 4   | 500 000 × 22,25 % | 111 250 Kč  | 111 250 Kč      |
| 5   | 500 000 × 22,25 % | 111 250 Kč  | 0 Kč            |

### Zrychlené odpisy (§ 32)

- **1. rok:** 500 000 ÷ 5 = **100 000 Kč** (zůstatková cena 400 000 Kč)
- **2. rok:** (2 × 400 000) ÷ (6 − 1) = **160 000 Kč** (zůstatková cena 240 000 Kč)
- **3. rok:** (2 × 240 000) ÷ (6 − 2) = **120 000 Kč** (zůstatková cena 120 000 Kč)
- **4. rok:** (2 × 120 000) ÷ (6 − 3) = **80 000 Kč** (zůstatková cena 40 000 Kč)
- **5. rok:** (2 × 40 000) ÷ (6 − 4) = **40 000 Kč** (zůstatková cena 0 Kč)

| Rok        | Roční odpis (zrychleně) | Roční odpis (rovnoměrně) |
| ---------- | ----------------------- | ------------------------ |
| 1          | 100 000 Kč              | 55 000 Kč                |
| 2          | 160 000 Kč              | 111 250 Kč               |
| 3          | 120 000 Kč              | 111 250 Kč               |
| 4          | 80 000 Kč               | 111 250 Kč               |
| 5          | 40 000 Kč               | 111 250 Kč               |
| **Celkem** | **500 000 Kč**          | **500 000 Kč**           |

Obě metody odepíšou stejnou částku 500 000 Kč. **Zrychlené odpisy** ale v prvních dvou letech dají do nákladů 260 000 Kč proti 166 250 Kč u rovnoměrných – sníží daň dříve. To je výhodné pro ziskovou firmu, která chce optimalizovat základ daně hned na začátku.

---

## Jak odpisovat firemní auto? (limit 2 000 000 Kč)

Osobní automobil patří do **odpisové skupiny 2**, odpisuje se tedy 5 let, rovnoměrně i zrychleně, podle stejných pravidel jako jiný majetek skupiny 2.

Od roku 2024 ale platí **limit daňové uznatelnosti odpisů osobního automobilu kategorie M1 ve výši 2 000 000 Kč** (§ 30e ZDP). Princip:

- Auto se nadále odpisuje z **celé pořizovací ceny**, ale do daňových nákladů lze uznat jen poměrnou část odpisů odpovídající limitu 2 000 000 Kč.
- U auta dražšího než 2 000 000 Kč se při pořízení daňově uznatelný odpis krátí poměrem **2 000 000 ÷ skutečná vstupní cena**. Při pozdějším technickém zhodnocení se poměr mění podle § 30e odst. 3.
- U auta do 2 000 000 Kč se nic nekrátí a uplatní se celý odpis.

**Příklad:** osobní vůz kategorie M1 za **3 000 000 Kč**, odpisová skupina 2, rovnoměrné odpisy. V 1. roce činí daňový odpis před omezením 11 % z 3 000 000 = **330 000 Kč**, ale daňově uznatelný je jen poměr 2 000 000 ÷ 3 000 000 = **2/3**, tedy **220 000 Kč**. Bez technického zhodnocení a dalších změn ceny se stejný poměr 2/3 uplatní i v dalších letech. Zákon stanoví výjimky například pro sanitní, pohřební a koncesované dopravní vozy (§ 30g odst. 6).

Limit 2 000 000 Kč se uplatní i u finančního leasingu a u technického zhodnocení vozidla. **Důležité:** stejný strop platí i pro **mimořádné odpisy** bezemisních vozidel podle § 30a (§ 30e odst. 1 ZDP; odstavec 5 řeší jejich technické zhodnocení) – u elektromobilu nebo vodíkového vozu kategorie M1 nad 2 000 000 Kč se i mimořádné odpisy krátí stejným poměrem. Pro běžné firemní vozy pod hranicí 2 mil. Kč se v praxi nic nemění.

---

## Mimořádné odpisy bezemisních vozidel (§ 30a)

Zvláštní zrychlený režim platí pro **bezemisní silniční vozidla** (elektromobily a vodíková auta) pořízená od **1. 1. 2024 do 31. 12. 2028**. Podle § 30a ZDP může první odpisovatel takové vozidlo odepsat **do 100 % vstupní ceny už za 24 měsíců**:

- **prvních 12 měsíců:** rovnoměrně až **60 %** vstupní ceny,
- **dalších 12 měsíců:** rovnoměrně zbylých **40 %** vstupní ceny.

Odpisy se počítají **měsíčně** (nikoli ročně) a začínají měsícem následujícím po zařazení vozidla do užívání. Bezemisním vozidlem se rozumí vozidlo používající výlučně elektřinu nebo vodík; na hybridy se režim nevztahuje. Tento režim výrazně urychluje uplatnění nákladů oproti standardním 5 letům u skupiny 2.

I u mimořádných odpisů ale platí cenový strop podle § 30e – u bezemisního vozu kategorie M1 nad **2 000 000 Kč** se daňově uznatelná část mimořádných odpisů krátí poměrem 2 000 000 ÷ vstupní cena. Mimořádný režim neznamená, že u dražšího auta žádný limit neplatí.

_Zdroj: § 30a a § 30e zákona č. 586/1992 Sb.; Finanční správa ČR, znění pro rok 2026._

---

## Jak na odpisy krok za krokem

1. **Zjistěte vstupní cenu** majetku (§ 29 ZDP) – pořizovací cena včetně nákladů na dopravu, montáž a clo.
2. **Posuďte hranici 80 000 Kč.** U movité věci do této částky lze výdaj zpravidla uplatnit bez daňového odpisování, pokud slouží podnikání; nad hranicí se pořizovací cena při uplatnění do výdajů odpisuje.
3. **Zařaďte majetek do odpisové skupiny** podle přílohy č. 1 ZDP (1–6).
4. **Zvolte metodu** – rovnoměrné (§ 31), nebo zrychlené (§ 32) odpisy. Volbu už nezměníte.
5. **Spočítejte roční odpis** podle příslušné sazby nebo koeficientu pro daný rok.
6. **Uplatněte odpis** až po uvedení majetku do stavu způsobilého obvyklému užívání (§ 26 odst. 5). Plný roční odpis lze uplatnit ze způsobilého majetku evidovaného ke konci zdaňovacího období; § 26 odst. 7 stanoví poloviční odpis například při vyřazení majetku evidovaného na počátku roku nebo při nabytí majetku, u něhož v témže roce pokračujete v odpisování po předchůdci.
7. **Veďte průkaznou evidenci** vstupní ceny, zařazení, metody a odpisů. Účetní jednotka uchovává svůj účetní odpisový plán pět let od konce účetního období, kterého se týká (§ 31 odst. 2 písm. b) zákona o účetnictví); daňové podklady mohou být potřebné i déle kvůli prokazování základu daně.

---

## Časté chyby při odpisování majetku

- **Jednorázové uplatnění movitého majetku nad 80 000 Kč.** Vstupní cenu stroje či auta s použitelností delší než rok nelze dát do daňových výdajů najednou; uplatňuje se prostřednictvím odpisů, pokud se poplatník rozhodne je uplatnit.
- **Odpisování pozemku.** Pozemek se daňově neodpisuje, protože nespadá do vymezení odpisovaného hmotného majetku v § 26 ZDP, i když je součástí koupě nemovitosti. Odpisuje se jen stavba, cenu je nutné rozdělit.
- **Změna metody během odpisování.** Mezi rovnoměrnými a zrychlenými odpisy nelze v průběhu přecházet.
- **Odpis v prvním a posledním roce.** V prvním roce se uplatní snížená sazba (jiná než v dalších letech); přerušení odpisování celou dobu prodlouží.
- **Plný odpis při vyřazení během roku.** Při vyřazení majetku, který byl evidován na počátku roku, lze zpravidla uplatnit jen poloviční roční odpis (§ 26 odst. 7 ZDP), ne celý.
- **Opomenutí limitu 2 000 000 Kč u drahého auta.** U běžného vozu M1 nad 2 mil. Kč se daňový odpis krátí poměrem (§ 30e ZDP), a to i u mimořádných odpisů elektromobilu; § 30g stanoví výjimky.
- **Záměna účetních a daňových odpisů.** Do přiznání patří daňové odpisy podle ZDP, ne účetní odpisy z odpisového plánu.

---

## Související témata a nástroje

- [odpisová skupina](https://ucto.cz/slovnik#odpisova-skupina) vysvětluje klíčový pojem pro zařazení majetku.

## Shrnutí

Daňové odpisy rozkládají vstupní cenu samostatných hmotných movitých věcí nad **80 000 Kč** i dalších druhů hmotného majetku dle § 26 do daňových výdajů po dobu **3 až 50 let** podle zařazení do jedné z šesti **odpisových skupin** (§ 30 ZDP). Poplatník volí mezi **rovnoměrnými odpisy** (§ 31, stálá roční sazba) a **zrychlenými odpisy** (§ 32, vyšší odpisy v prvních letech) – volba je nevratná. U osobních aut platí strop daňové uznatelnosti odpisů **2 000 000 Kč**, který se vztahuje i na **mimořádné odpisy** bezemisních vozidel (§ 30a), jež lze jinak odepsat za 24 měsíců. Správné zařazení, volba metody a evidence odpisového plánu jsou klíčem k legální optimalizaci základu daně z příjmů.

---

## Často kladené otázky

### Od jaké částky se majetek musí odpisovat?

Samostatná movitá věc s použitelností delší než rok a vstupní cenou **nad 80 000 Kč** je hmotným majetkem podle § 26 odst. 2 ZDP; její pořizovací cenu nelze uplatnit jednorázově, ale případné daňové výdaje se rozloží odpisy. Movitá věc do 80 000 Kč může být při podnikatelském použití výdajem bez daňových odpisů. Stavby a budovy nemají obecnou hranici 80 000 Kč; pozemek se neodpisuje.

### Jak dlouho se odpisuje auto a počítač?

Osobní i nákladní automobil patří do odpisové skupiny 2 a odpisuje se **5 let**. Počítač, notebook nebo server patří do odpisové skupiny 1 a odpisuje se **3 roky** (§ 30 odst. 1 a příloha č. 1 ZDP).

### Jaký je rozdíl mezi rovnoměrnými a zrychlenými odpisy?

Rovnoměrné odpisy (§ 31) dávají do nákladů zhruba stejnou částku každý rok. Zrychlené odpisy (§ 32) jsou v prvních letech vyšší a postupně klesají, takže sníží daň dříve. Celková odepsaná částka je u obou metod stejná. Zvolenou metodu nelze během odpisování měnit.

### Mohu změnit způsob odpisování v průběhu let?

Ne. Podle § 31 a § 32 ZDP nelze způsob odpisování (rovnoměrné vs. zrychlené) po celou dobu odpisování konkrétního majetku měnit. Rozhodnout se musíte hned v prvním roce.

### Jak se odpisuje drahé firemní auto nad 2 miliony korun?

Osobní automobil kategorie M1 se odpisuje standardně 5 let (skupina 2). U běžného vozu nad **2 000 000 Kč** se daňově uznatelný odpis při pořízení krátí poměrem 2 000 000 ÷ skutečná vstupní cena (§ 30e ZDP); poměr se při následném technickém zhodnocení přepočítá a existují výjimky podle § 30g. Stejný strop platí i pro mimořádné odpisy elektromobilu (§ 30a). U vozu do 2 mil. Kč bez pozdějšího zhodnocení se z tohoto důvodu nic nekrátí.

### Lze odpisování přerušit?

Ano, u běžných rovnoměrných nebo zrychlených odpisů lze odpisování přerušit a později pokračovat podle zvolené metody (§ 26 odst. 8). Nesmíte však v době přerušení uplatňovat paušální výdaje podle § 7 nebo § 9; při nich se odpisy vedou jen evidenčně a dobu nelze prodloužit. **Mimořádné odpisy podle § 30a se nepřerušují.** Přerušení běžných odpisů může dávat smysl ve ztrátovém roce.

### Kdy se uplatní jen poloviční roční odpis?

Poloviční roční odpis stanoví § 26 odst. 7 ZDP. Uplatní se například při vyřazení majetku **evidovaného na počátku roku** před koncem zdaňovacího období nebo při nabytí majetku v roce, za nějž poplatník pokračuje v odpisování po předchůdci. Při koupi a prodeji téže věci v jednom roce nevzniká nárok na poloviční odpis jen proto, že ji kupující na konci období neeviduje.

### Jaké jsou odpisové skupiny a jak dlouho se v nich majetek odpisuje?

Hmotný majetek se podle přílohy č. 1 zákona č. 586/1992 Sb. zařazuje do jedné ze šesti odpisových skupin a každá z nich určuje minimální dobu odpisování (§ 30 odst. 1 ZDP): skupina 1 se odpisuje 3 roky (počítače, notebooky, servery, tiskárny, ruční nářadí), skupina 2 pět let (osobní i nákladní automobily, nábytek, většina strojů), skupina 3 deset let (vybraná technologická zařízení podle přílohy č. 1), skupina 4 dvacet let (dřevěné a plastové stavby, oplocení, potrubí), skupina 5 třicet let (budovy mimo skupin 4 a 6, mosty, silnice) a skupina 6 padesát let (administrativní budovy, hotely, obchodní domy s prodejní plochou nad 2 000 m²).

Doba je minimální – při rovnoměrných odpisech lze za podmínek § 31 odst. 7 použít nižší než maximální sazbu; zákon stanoví výjimky, například při evidenčních odpisech a poměrném použití majetku. Pokud majetek nelze podle přílohy jednoznačně zařadit, použije se dvoustupňové pravidlo: stavební dílo tříděné podle CZ-CC patří do skupiny 5, ostatní hmotný majetek tříděný podle CZ-CPA do skupiny 2.

### Jaký je rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy?

Daňové odpisy se řídí zákonem č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů (§ 26 až 33), řídí se zákonnými pravidly pro příslušný druh majetku a poplatníka a slouží výhradně ke snížení základu daně z příjmů – počítají se podle pevně daných sazeb a koeficientů a vstupují do daňového přiznání. Účetní odpisy se řídí zákonem č. 563/1991 Sb. o účetnictví, vyjadřují skutečné opotřebení majetku a jejich výši si účetní jednotka stanoví sama v odpisovém plánu (může zvolit jinou dobu i metodu než u daňových odpisů).

V praxi to znamená, že do nákladů v účetnictví vstupují účetní odpisy, ale do daňového přiznání se promítají daňové odpisy. Rozdíl mezi nimi se v přiznání k dani z příjmů vyrovnává úpravou výsledku hospodaření. OSVČ vedoucí daňovou evidenci řeší jen daňové odpisy.

### Od kdy a do kdy se majetek odpisuje?

Odpisovat lze začít po uvedení majetku do stavu způsobilého obvyklému užívání (§ 26 odst. 5 ZDP). Plný roční odpis lze zpravidla uplatnit z takového majetku evidovaného k poslednímu dni zdaňovacího období (§ 26 odst. 6). Pořídíte-li majetek během roku a uvedete jej do užívání, můžete za tento rok uplatnit plný roční odpis podle sazby nebo koeficientu pro první rok, pokud jej evidujete na konci období a nejde o zákonnou výjimku.

Odpisuje se nejvýše do úplného odepsání vstupní ceny, zpravidla po minimální dobu danou odpisovou skupinou (3 až 50 let). Při prodeji či vyřazení majetku **evidovaného na počátku roku** lze za tento rok uplatnit poloviční roční odpis (§ 26 odst. 7 ZDP); při pořízení a prodeji v témže roce tento důvod nevzniká.

### Jak se odpisuje automobil pořízený na firmu?

Osobní i nákladní automobil patří podle přílohy č. 1 zákona č. 586/1992 Sb. do **2. odpisové skupiny** s minimální dobou **5 let** – buď rovnoměrně (§ 31), nebo zrychleně (§ 32), pokud se nepoužije zvláštní režim. Vstupní cenu tvoří pořizovací cena a související náklady podle § 29 ZDP; u plátce se odčitatelná DPH zpravidla do vstupní ceny nezahrnuje. U vozidla nad 80 000 Kč nelze pořizovací cenu uplatnit jednorázově. Odpis lze začít po uvedení do stavu způsobilého užívání a při splnění evidenčních podmínek § 26.

U **osobních vozů kategorie M1** platí od roku 2024 strop daňové uznatelnosti odpisů **2 000 000 Kč** podle § 30e ZDP. Auto se sice nadále odpisuje z celé pořizovací ceny, ale do daňových nákladů se uzná jen poměrná část odpisu daná koeficientem **2 000 000 ÷ skutečná vstupní cena**. U vozu za 3 000 000 Kč bez dalšího technického zhodnocení tak v každém roce uznáte nejvýše 2/3 vypočteného odpisu; při následném zhodnocení se poměr podle § 30e přepočítá. Výjimky z limitu obsahuje § 30g odst. 6. Stejný strop dopadá i na technické zhodnocení vozidla a na finanční leasing.

U **bezemisních vozidel** (elektromobil, vodíkový vůz) pořízených od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2028 lze místo standardních 5 let využít **mimořádné odpisy podle § 30a** – první odpisovatel odepíše vozidlo do 100 % vstupní ceny za 24 měsíců (prvních 12 měsíců rovnoměrně 60 %, dalších 12 měsíců 40 %, počítáno měsíčně). I tady ale platí strop 2 000 000 Kč podle § 30e, takže u dražšího elektromobilu kategorie M1 se i mimořádné odpisy krátí stejným poměrem. Kalkulačka odpisů sestaví pouze základní roční plán; mimořádné odpisy a limit daňové uznatelnosti M1 nepodporuje.

### Jak se postupuje při prodeji nebo vyřazení odpisovaného majetku?

Při prodeji nebo vyřazení odpisovaného hmotného majetku evidovaného na počátku roku uplatníte zpravidla jen **poloviční roční odpis** (§ 26 odst. 7 ZDP). Při prodeji se navíc do daňových výdajů může dostat **daňová zůstatková cena**, kterou § 29 odst. 2 stanoví jako vstupní cenu sníženou o **stanovené** odpisy; nejde nutně jen o skutečně uplatněné odpisy. U prodeje (i řádné likvidace) je zůstatková cena zpravidla daňově uznatelná podle **§ 24 odst. 2 písm. b) ZDP** i tehdy, je-li vyšší než dosažená prodejní cena. Zákon však stanoví výjimky, například při likvidaci stavby kvůli nové výstavbě či technickému zhodnocení. Daňově uznatelné mohou být i prokázané přímé náklady prodeje (inzerce, znalecký posudek, sepsání smlouvy).

Pozor na osobní automobily kategorie **M1**: strop **2 000 000 Kč** podle **§ 30e ZDP** omezuje pouze daňově uznatelnou výši **odpisů během držby** — nelze z něj dovozovat, že je tímto stropem zastropována i zůstatková cena při prodeji. Při vyřazení se totiž daňová zůstatková cena počítá tak, **jako by vůz byl odpisován bez tohoto omezení**, tedy z celé pořizovací ceny po minimální dobu odpisování; pro tyto účely platí společná ustanovení o vozidle kategorie M1 (**§ 30g ZDP**), která zároveň zamezují tomu, aby se dříve nedaňová část odpisů znovu „vracela“ do základu daně (§ 23 odst. 4 písm. e) ZDP se na ni nepoužije). U dražšího vozu je tak zůstatková cena uplatnitelná proti prodejní ceně vyšší než „zkrácené“ odpisy z období držby — strop 30e se na ni přímo neaplikuje a žádný poměr 2 000 000 ÷ vstupní cena se na zůstatkovou cenu při prodeji nepoužije.

V daňové evidenci OSVČ se zůstatková cena uplatní jako výdaj v roce vyřazení; u poplatníků vedoucích účetnictví se prodej promítne přes účetní zůstatkovou cenu a výnos z prodeje, přičemž rozdíl mezi účetní a daňovou zůstatkovou cenou se v přiznání vyrovná. Jiný režim platí pro pozemky (neodpisují se, prodejní výdaj u fyzické osoby podléhá omezení pořizovací ceny do výše příjmu podle § 24 odst. 2 písm. t) bodu 5 bez ohledu na to, zda vede účetnictví — § 24 odst. 2 písm. t) ZDP).

---

# Daňové přiznání OSVČ: návod krok za krokem

- URL: https://ucto.cz/dane/danove-priznani-osvc
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Daňové přiznání OSVČ krok za krokem: termíny 2026, výpočet daně, paušál vs. skutečné výdaje, vyplnění přílohy č. 1 a podání přes Moje daně. Modelové příklady.

**Ve zkratce:** Základní lhůta daňového přiznání OSVČ za rok 2025 je **1. dubna 2026**. Pokud je přiznání elektronicky podáno až po tomto dni, končí lhůta **4. května**; při splnění podmínek poradce končí **1. července**. Podnikající fyzická osoba se zpřístupněnou datovou schránkou zřízenou ze zákona podává přiznání s příjmy ze samostatné činnosti elektronicky; sama schránka základní lhůtu neposouvá. Daň se počítá z celkového základu daně sazbou **15 %** a u části nad 1 676 052 Kč ročně **23 %**.

Tento návod vás provede celým přiznáním krok za krokem: od shromáždění podkladů přes volbu výdajů, vyplnění Přílohy č. 1, výpočet daně a slev, až po podání a navazující přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu.

## Kdo musí podat daňové přiznání jako OSVČ?

Daňové přiznání podle § 38g zákona č. 586/1992 Sb. zpravidla podává fyzická osoba, jejíž roční zdanitelné příjmy přesáhly **50 000 Kč**; pro zaměstnance s dalšími příjmy a pro daňovou ztrátu platí zvláštní pravidla. Paušální režim může povinnost vyloučit při splnění všech podmínek. Jako OSVČ tedy přiznání podáváte, pokud:

- jste podnikali jako živnostník nebo na jiné oprávnění a měli příjmy nad 50 000 Kč ročně,
- měli jste při zaměstnání další příjmy podle § 7 až § 10 nad 20 000 Kč a splňujete ostatní podmínky pravidla pro zaměstnance podle § 38g odst. 2,
- vykázali jste daňovou ztrátu (i při nižších příjmech),
- finanční úřad vás k podání vyzval.

Přiznání **nepodáváte**, pokud jste přihlášeni do režimu **paušální daně** a splnili jste jeho podmínky – tehdy je daň i pojistné vyřízeno jednou měsíční platbou a samostatné přiznání ani přehledy se nepodávají. Detaily řeší samostatný článek o [paušální dani](https://ucto.cz/dane/pausalni-dan).

> **Pozor na souběh se zaměstnáním.** Pokud jste byli pouze zaměstnaní, můžete při splnění zákonných podmínek a včasné žádosti využít roční zúčtování u posledního zaměstnavatele; nejde o automatické vyřízení daně v každé situaci. Při jinak splněných podmínkách pro roční zúčtování vám další příjmy podle § 7 až § 10 nad 20 000 Kč založí povinnost podat vlastní přiznání, v němž uvedete mzdu (§ 6) i podnikání (§ 7). Jak se z hrubé mzdy počítá čistá, vysvětluje článek o [čisté mzdě](https://mzdy.cz/mzda/cista-mzda).

## Do kdy se podává daňové přiznání OSVČ v roce 2026?

Lhůta pro podání přiznání za rok 2025 závisí na způsobu podání. Termíny shrnuje tabulka.

| Způsob podání                                   | Lhůta 2026     | Komu                                                             |
| ----------------------------------------------- | -------------- | ---------------------------------------------------------------- |
| Základní lhůta                                  | **1. 4. 2026** | Povinné elektronické podání viz text pod tabulkou                |
| Elektronicky podané až po základní lhůtě        | **4. 5. 2026** | čtyřměsíční lhůta podle § 136 daňového řádu                      |
| Přes daňového poradce / advokáta (s plnou mocí) | **1. 7. 2026** | povinný audit, nebo nepodáno do 1. 4. a následně podáno poradcem |

_Lhůty dle § 136 zákona č. 280/2009 Sb. (daňový řád). Čtyřměsíční lhůta vyžaduje nepodání v základní tříměsíční lhůtě a následné elektronické podání. Zdroj: Finanční správa, daňový kalendář 2026._

Klíčový rozdíl: **4. květen není automatickým termínem každé OSVČ s datovou schránkou**. Podnikající fyzická osoba se zpřístupněnou datovou schránkou zřízenou ze zákona podává přiznání s příjmy ze samostatné činnosti elektronicky; podá-li do 1. dubna, využije základní lhůtu. Čtyřměsíční lhůta do 4. května se uplatní, pokud přiznání elektronicky podá až po 1. dubnu.

> **Tolerance 5 pracovních dnů.** Pokuta za pozdní podání nabíhá, až když zpoždění přesáhne 5 pracovních dnů. Pak činí u stanovené daně 0,05 % za každý následující den prodlení, maximálně 5 % této daně; u daňové ztráty platí 0,01 %, maximálně 5 % ztráty (§ 250 daňového řádu). I tak je lepší lhůtu dodržet – navazují na ni přehledy a doplatky pojistného.

## Jak vyplnit daňové přiznání OSVČ krok za krokem?

Postup je u většiny OSVČ stejný. Projděte těchto devět kroků.

1. **Shromážděte podklady.** Potřebujete součet všech příjmů z podnikání za rok 2025, evidenci nebo doklady k výdajům, potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatele (pokud jste byli i zaměstnaní) a doklady k odpočtům a slevám (penzijní produkty, životní pojištění, úroky z úvěru na bydlení, doklady k daňovému zvýhodnění na děti). **Daňová evidence** zachycuje příjmy, výdaje, majetek a dluhy pro stanovení základu daně.
2. **Rozhodněte o výdajích.** Vyberte si mezi **výdajovým paušálem** (procentem z příjmů) a **skutečnými výdaji** (z daňové evidence nebo účetnictví). Volbu rozebíráme v dalším oddílu.
3. **Otevřete formulář.** Použijte interaktivní formulář na portálu **Moje daně** (daňový portál s Online finančním úřadem). Provede vás vyplněním a snižuje chybovost.
4. **Vyplňte Přílohu č. 1.** **Příloha č. 1** je list přiznání pro příjmy a výdaje ze samostatné činnosti (§ 7). Z ní vzejde **dílčí základ daně** (část celkového základu daně připadající na jeden druh příjmu) z podnikání.
5. **Doplňte další příjmy.** Pokud jste byli i zaměstnaní (§ 6), pronajímali (§ 9) nebo měli ostatní příjmy (§ 10), uveďte je do hlavního formuláře a příslušných příloh.
6. **Spočítejte základ daně a daň.** Sečtěte dílčí základy, odečtěte nezdanitelné části a odpočty, výsledek zaokrouhlete na celé stokoruny dolů a vynásobte sazbou (15 %, nad limit 23 %).
7. **Uplatněte slevy a zvýhodnění.** Od vypočtené daně odečtěte slevu na poplatníka (30 840 Kč) a další slevy. Pak daňové zvýhodnění na děti – případný přebytek se při splnění zákonných podmínek vyplatí jako bonus.
8. **Zohledněte zaplacené zálohy.** Odečtěte zálohy na daň zaplacené během roku a sraženou daň ze zaměstnání. Vyjde doplatek, nebo přeplatek.
9. **Podejte a zaplaťte.** Přiznání odešlete ve lhůtě a případný doplatek daně uhraďte nejpozději do posledního dne použitelné zákonné lhůty pro přiznání; předčasné podání samo o sobě splatnost daně neposouvá.

Po podání přiznání nezapomeňte na navazující **přehledy** pro správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu (viz níže) – ty jsou samostatnou povinností.

## Paušál, nebo skutečné výdaje: co se vyplatí?

Nejdůležitější rozhodnutí v přiznání je volba výdajů. Máte dvě možnosti.

**Výdajový paušál** – výdaje uplatníte procentem z příjmů, bez dokladování. Hodí se, když máte nízké reálné náklady (typicky služby, konzultace, řemeslo bez velkého materiálu). Sazby a stropy pro rok 2026 shrnuje tabulka.

| Druh činnosti                                                          | Paušál   | Maximální výdaje |
| ---------------------------------------------------------------------- | -------- | ---------------- |
| Řemeslné živnosti, zemědělství, lesní a vodní hospodářství             | **80 %** | 1 600 000 Kč     |
| Živnost volná, vázaná, koncesovaná (ostatní živnosti)                  | **60 %** | 1 200 000 Kč     |
| Samostatná činnost bez živnosti (svobodná povolání, autorské honoráře) | **40 %** | 800 000 Kč       |
| Nájem majetku v obchodním majetku                                      | **30 %** | 600 000 Kč       |

_Výdajové paušály dle § 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. Strop odpovídá příjmu 2 000 000 Kč pro danou sazbu._ Podrobně v článku výdajové paušály.

**Skutečné výdaje** – uplatníte reálné náklady doložené daňovou evidencí (nebo účetnictvím). Vyplatí se, když máte vysoké náklady na materiál, zboží, nájem provozovny, zaměstnance či auto, které převýší paušál.

> **Jak se rychle rozhodnout.** Spočítejte si paušál i skutečné výdaje a vyberte vyšší částku – tím snížíte základ daně víc. Při výdajovém paušálu můžete uplatnit slevu na manžela/manželku i daňové zvýhodnění na děti, splníte-li jejich samostatné zákonné podmínky. Dřívější limit, podle kterého slevy nešlo uplatnit, pokud součet dílčích základů s paušálem přesahoval 50 % celkového základu daně, byl **zrušen od roku 2018** (zákonem č. 170/2017 Sb.). Pro přiznání za rok 2025 i pro rok 2026 tedy slevy při paušálu uplatnit lze.

Volbu výdajů můžete měnit mezi roky; už zvolený způsob za dané období nelze zpětně měnit. Při přechodu je třeba podle § 23 odst. 8 upravit základ daně o zákonem stanovené položky, například neuhrazené pohledávky a závazky nebo zásoby; záleží na směru přechodu.

## Jak se počítá daň z příjmu OSVČ v roce 2026?

Dílčí základ daně podle § 7 tvoří příjmy z podnikání po odečtení výdajů. Samotná daň se počítá z celkového základu daně po zohlednění dalších příjmů a zákonných odpočtů. Postup je tento:

1. **Dílčí základ daně § 7** = příjmy − výdaje.
2. **+ Další dílčí základy** (§ 6 zaměstnání, § 8 kapitálové příjmy, § 9 nájem, § 10 ostatní příjmy), pokud je máte.
3. **− Nezdanitelné části a odčitatelné položky** – penzijní spoření, životní pojištění, úroky z hypotéky, dary, daňová ztráta z minulých let.
4. **Základ daně** zaokrouhlený na celé stokoruny dolů.
5. **Daň** = 15 % ze základu do 1 676 052 Kč; z části nad tuto hranici **23 %** (§ 16 zákona č. 586/1992 Sb.).
6. **− Slevy na dani** (na poplatníka 30 840 Kč a další).
7. **− Daňové zvýhodnění na děti** (přebytek se při splnění podmínek vyplatí jako bonus).
8. **− Zaplacené zálohy a sražená daň** → doplatek, nebo přeplatek.

Hranice pro 23% sazbu odpovídá 36násobku průměrné mzdy a pro zdaňovací období 2025 (přiznání podávané v roce 2026) činí **1 676 052 Kč ročně** (36 × 46 557 Kč). Vyšší sazbou se daní jen ta část základu, která tuto hranici přesáhne. Slevy na dani shrnuje další tabulka.

| Sleva / zvýhodnění                  | Ročně                                       |
| ----------------------------------- | ------------------------------------------- |
| Sleva na poplatníka                 | **30 840 Kč** |
| Daňové zvýhodnění – 1. dítě         | 15 204 Kč                                   |
| Daňové zvýhodnění – 2. dítě         | 22 320 Kč                                   |
| Daňové zvýhodnění – 3. a další dítě | 27 840 Kč                                   |

_Sleva na poplatníka dle § 35ba, daňové zvýhodnění dle § 35c zákona č. 586/1992 Sb. U dítěte s průkazem ZTP/P se zvýhodnění zdvojnásobuje. Horní strop daňového bonusu byl zrušen od roku 2021 – bonus se vyplácí bez ročního ani měsíčního omezení._

> **Podmínka daňového bonusu.** Na daňový bonus na děti má OSVČ nárok jen tehdy, pokud její roční příjmy z § 6 a § 7 dosáhly alespoň **šestinásobku minimální mzdy** (§ 35c odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb.). Za rok 2025 jde o **124 800 Kč** (6 × 20 800 Kč, minimální mzda roku 2025). Výsledný roční bonus musí činit alespoň 100 Kč. Do příjmové hranice nepatří osvobozené příjmy, příjmy vyňaté podle § 38f a zpravidla ani srážkově zdaněné příjmy; u těch lze zohlednit zákonnou možnost zahrnutí podle § 36 odst. 6 nebo 7. Bonus uplatněný v přiznání se vypořádá ročně, při souběhu se zaměstnáním se zúčtují také již vyplacené měsíční bonusy.

## Příklad: výpočet daně OSVČ s paušálem 60 %

Modelová OSVČ (volná živnost – marketing) měla za rok 2025 příjmy 800 000 Kč, uplatňuje paušál 60 %, jen slevu na poplatníka, bez dětí a bez dalších odpočtů.

| Položka                    | Výpočet           | Částka                                    |
| -------------------------- | ----------------- | ----------------------------------------- |
| Příjmy z podnikání         | –                 | 800 000 Kč                                |
| Výdaje paušálem 60 %       | 800 000 × 0,60    | − 480 000 Kč                              |
| Dílčí základ daně § 7      | 800 000 − 480 000 | 320 000 Kč                                |
| Základ daně (zaokrouhlený) | –                 | 320 000 Kč                                |
| Daň 15 %                   | 320 000 × 0,15    | 48 000 Kč                                 |
| − Sleva na poplatníka      | –                 | − 30 840 Kč |
| **Daň po slevě**           | 48 000 − 30 840   | **17 160 Kč**                             |

Této OSVČ vyjde daň z příjmu **17 160 Kč**. Pokud během roku neplatila zálohy na daň, uhradí celou částku jako doplatek ve lhůtě pro podání přiznání. Kdyby uplatňovala i děti nebo odpočty, byla by daň nižší.

## Příklad: výpočet daně OSVČ se skutečnými výdaji

Modelový řemeslník (zedník) měl příjmy 1 200 000 Kč a skutečné výdaje (materiál, nářadí, provoz auta) doložené daňovou evidencí ve výši 750 000 Kč. Uplatňuje slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na jedno dítě.

| Položka                    | Výpočet                  | Částka                                    |
| -------------------------- | ------------------------ | ----------------------------------------- |
| Příjmy z podnikání         | –                        | 1 200 000 Kč                              |
| Skutečné výdaje            | dle evidence             | − 750 000 Kč                              |
| Dílčí základ daně § 7      | 1 200 000 − 750 000      | 450 000 Kč                                |
| Základ daně (zaokrouhlený) | –                        | 450 000 Kč                                |
| Daň 15 %                   | 450 000 × 0,15           | 67 500 Kč                                 |
| − Sleva na poplatníka      | –                        | − 30 840 Kč |
| − Zvýhodnění na 1. dítě    | –                        | − 15 204 Kč                               |
| **Daň po slevách**         | 67 500 − 30 840 − 15 204 | **21 456 Kč**                             |

Kdyby si stejný řemeslník uplatnil paušál 80 % (max. strop 1 600 000 Kč, zde 80 % z 1 200 000 = 960 000 Kč), vyšel by dílčí základ jen 240 000 Kč a daň 15 % by činila 36 000 Kč. Slevy (30 840 + 15 204 = 46 044 Kč) by daň zcela pokryly a daň po slevách by byla 0 Kč. Přebytek daňového zvýhodnění nad vypočtenou daň (cca 10 044 Kč) by se přitom vyplatil jako **daňový bonus** – paušál 80 % by tedy řemeslníkovi nejen vynuloval daň, ale ještě vrátil peníze navíc. Pro řemeslníka s nižšími reálnými náklady je proto paušál 80 % výrazně výhodnější – vždy se vyplatí obě varianty porovnat.

## Jaké přílohy a přehledy navazují na přiznání OSVČ?

Přiznání samo o sobě nestačí. Jako OSVČ řešíte i pojistné, a to ve dvou samostatných přehledech.

| Dokument                      | Komu                 | Lhůta při elektronickém přiznání | Co řeší                        |
| ----------------------------- | -------------------- | -------------------------------- | ------------------------------ |
| Příloha č. 1 přiznání         | Finanční úřad        | součást přiznání                 | příjmy a výdaje § 7            |
| Přehled o příjmech a výdajích | OSSZ (ČSSZ)          | **4. 6. 2026**                   | sociální (důchodové) pojištění |
| Přehled o příjmech a výdajích | zdravotní pojišťovna | **4. 6. 2026**                   | zdravotní pojištění            |

_Pokud přiznání podáte elektronicky po 1. 4. 2026, je přehled pro ČSSZ splatný do 4. 6. 2026 a pro zdravotní pojišťovnu do 4. 6. 2026. Pokud přiznání podáte v základní tříměsíční lhůtě do 1. 4. 2026, jsou oba přehledy splatné do 4. 5. 2026. Zdroj: pokyny ČSSZ a zdravotních pojišťoven pro rok 2026._

Případný **doplatek pojistného** je splatný **do 8 dnů** ode dne, kdy byl nebo měl být přehled podán. Přehled pro zdravotní pojišťovnu podávají od 1. 1. 2026 **všechny OSVČ elektronicky**, bez ohledu na datovou schránku. U ČSSZ je elektronická forma přehledu povinná pro OSVČ se zpřístupněnou datovou schránkou zřízenou ze zákona; ostatní ji mohou využít dobrovolně. Podrobně v článku přehled OSSZ a v [daňovém kalendáři](https://ucto.cz/dane/danovy-kalendar).

## Jak podat přiznání přes portál Moje daně?

Portál **MOJE daně**, jehož součástí je Online finanční úřad (Daňová informační schránka plus, DIS+) a aplikace EPO, je nejjednodušší cesta pro většinu OSVČ. Postup:

1. **Přihlaste se.** Identitou občana (například bankovní identita nebo Mobilní klíč eGovernmentu), přihlašovacími údaji do datové schránky nebo přístupovými údaji vydanými Finanční správou. **Datová schránka** je státem zřízené elektronické úložiště pro doručování úředních zpráv.
2. **Otevřete elektronický formulář** přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
3. **Vyplňte údaje** za pomoci průvodce – portál kontroluje formát a hlídá povinné položky, čímž snižuje chybovost.
4. **Přiložte přílohy** (potvrzení o příjmech, doklady k odpočtům) jako naskenované přílohy, kde je to potřeba.
5. **Zkontrolujte a odešlete.** Po odeslání dostanete potvrzení o podání; uschovejte si je.
6. **Zaplaťte daň** na účet svého finančního úřadu s vaším variabilním symbolem (rodné číslo) ve lhůtě pro podání.

Bez datové schránky a bez ověřené identity lze formulář vyplnit, vygenerovat a podat papírově nebo s elektronickým podpisem. Povinné elektronické podání přiznání s příjmy ze samostatné činnosti se týká podnikající fyzické osoby se zpřístupněnou datovou schránkou zřízenou ze zákona.

## Nejčastější chyby v přiznání OSVČ

Pokud už jste přiznání odeslali a našli chybu, pokračujte návodem na [opravné a dodatečné daňové přiznání](https://ucto.cz/dane/dodatecne-danove-priznani). Návaznost na přehledy řeší postup pro [opravy chyb v daních a pojistném](https://ucto.cz/dane/oprava-chyb-dane-a-pojistne).

- **Nevýhodná volba výdajů.** Lidé automaticky berou paušál, i když mají vysoké skutečné náklady (nebo naopak). Vždy porovnejte obě varianty.
- **Papírové podání při povinné elektronické formě.** Má-li podnikající fyzická osoba zpřístupněnou datovou schránku zřízenou ze zákona, přiznání s příjmy ze samostatné činnosti podává elektronicky; papírové podání může vést k výzvě k odstranění vady a sankci.
- **Zapomenuté přehledy.** Přiznání není konec – přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu jsou samostatná povinnost s vlastní lhůtou (podle termínu a způsobu podání přiznání) a doplatkem do 8 dnů.
- **Sleva odečtená od příjmu, ne od daně.** Sleva na poplatníka 30 840 Kč se odečítá od vypočtené **daně**, ne od příjmů ani od základu daně.
- **Nedodanění při změně způsobu výdajů.** Při změně způsobu výdajů ověřte konkrétní směr přechodu a položky podle § 23 odst. 8; nejde o automatické dodanění pohledávek a zásob v obou směrech.
- **Záměna lhůt.** Elektronická lhůta (4. 5.) je v roce 2026 jen o měsíc delší než papírová (1. 4.), ne o tři měsíce. Šestiměsíční lhůta se použije při povinném auditu, nebo pokud přiznání nebylo podáno do 1. 4. a následně je podá poradce (1. 7.).
- **Nezaplacený doplatek daně.** Daň je splatná v zákonné lhůtě pro podání přiznání – samotné podání bez platby vede ke vzniku úroku z prodlení.

## Související témata a nástroje

- [FAQ k daním OSVČ](https://ucto.cz/dane/faq-dane-osvc) odpovídá na časté dotazy k přiznání a přehledům.
- [jak zaplatit daň](https://ucto.cz/dane/jak-zaplatit-dan) navazuje na přiznání praktickou platbou daně.
- [kalkulačka slev na dani](https://ucto.cz/kalkulacka-slev-na-dani) pomůže zkontrolovat uplatněné slevy v přiznání.
- [základ daně](https://ucto.cz/slovnik#zaklad-dane) vysvětluje základní pojem pro výpočet daně.
- [daň z pronájmu](https://ucto.cz/dane/dan-z-pronajmu) doplňuje situaci, kdy má OSVČ i příjmy z nájmu.
- [spolupracující osoba](https://ucto.cz/osvc/spolupracujici-osoba) umožňuje za zákonných podmínek rozdělit část příjmů a výdajů na spolupracujícího člena rodiny; dopad na celkovou daň a pojistné je třeba spočítat.

## Shrnutí

Daňové přiznání OSVČ za rok 2025 podáte v roce 2026 do 1. dubna v základní lhůtě, do 4. května při pozdějším elektronickém podání nebo do 1. července při splnění podmínek šestiměsíční lhůty. Jádrem přiznání je Příloha č. 1 s příjmy a výdaji podle § 7 – výdaje uplatníte buď paušálem (80/60/40/30 %), nebo ve skutečné výši; vždy se vyplatí obě varianty porovnat. Daň 15 % (nad 1 676 052 Kč 23 %) snížíte o slevu na poplatníka 30 840 Kč a další slevy. Při elektronickém přiznání podaném po 1. 4. navazují přehledy pro ČSSZ do 4. 6. 2026 a zdravotní pojišťovnu do 4. 6. 2026.

## Často kladené otázky

### Do kdy musí OSVČ podat daňové přiznání v roce 2026?

Základní lhůta přiznání za rok 2025 je 1. dubna 2026. Pokud OSVČ podá elektronicky až po ní, uplatní se lhůta do 4. května 2026; při splnění podmínek poradce do 1. července 2026. Povinné elektronické podání se týká přiznání s příjmy ze samostatné činnosti u podnikající fyzické osoby se zpřístupněnou datovou schránkou zřízenou ze zákona; sama schránka termín neposouvá.

### Musí OSVČ podávat přiznání elektronicky?

Podnikající fyzická osoba se zpřístupněnou datovou schránkou zřízenou ze zákona podává přiznání s příjmy ze samostatné činnosti elektronicky. Datová schránka zřízená dobrovolně tuto povinnost sama nezakládá. Nejjednodušší cesta je portál Moje daně, který provede vyplněním a hlídá chyby.

### Je výhodnější paušál, nebo skutečné výdaje?

Záleží na reálných nákladech. Výdajový paušál (80, 60, 40 nebo 30 % podle činnosti, dle § 7 zákona č. 586/1992 Sb.) se vyplatí při nízkých skutečných nákladech a nevyžaduje dokladování. Skutečné výdaje jsou výhodné, když máte vysoké náklady na materiál, zboží, nájem nebo zaměstnance. Vždy spočítejte obě varianty a vyberte tu, která dá nižší základ daně.

### Jak se počítá daň z příjmu OSVČ za rok 2025?

Daň se počítá z celkového základu daně, do něhož vstupuje dílčí základ podle § 7 (příjmy minus výdaje) a případné další dílčí základy po zohlednění nezdanitelných částí. Základ se zaokrouhlí na stokoruny dolů a zdaní sazbou 15 % (část nad 1 676 052 Kč ročně sazbou 23 %). Od daně se odečte sleva na poplatníka 30 840 Kč a další slevy, poté daňové zvýhodnění na děti.

### Co podat po daňovém přiznání jako OSVČ?

Po přiznání musí OSVČ podat ještě dva přehledy o příjmech a výdajích – jeden pro správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) a jeden pro zdravotní pojišťovnu. Při elektronickém přiznání podaném po 1. dubnu 2026 je přehled pro ČSSZ splatný do 4. června 2026 a pro zdravotní pojišťovnu do 4. června 2026; při přiznání podaném v základní tříměsíční lhůtě jsou oba přehledy do 4. května. Případný doplatek pojistného je nutné uhradit do 8 dnů ode dne, kdy byl nebo měl být přehled podán.

### Kdy musí OSVČ podat přiznání, i když měla nízké příjmy?

Přiznání zpravidla podává OSVČ, jejíž zdanitelné příjmy přesáhly 50 000 Kč ročně; pro zaměstnance s dalšími příjmy podle § 7 až § 10 nad 20 000 Kč platí zvláštní podmínky § 38g odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb. Přiznání je nutné i při vykázání daňové ztráty (bez ohledu na výši příjmů) nebo na výzvu finančního úřadu. OSVČ v režimu paušální daně, která splnila jeho podmínky, přiznání ani přehledy nepodává.

### Jaké slevy na dani může OSVČ uplatnit?

OSVČ uplatní v přiznání stejné slevy jako zaměstnanec. Základní je sleva na poplatníka 30 840 Kč ročně, která se nekrátí podle počtu měsíců podnikání a sníží daň nejvýše na nulu. K ní lze podle situace přidat slevu na manžela či manželku s příjmy nejvýše 68 000 Kč ročně při společné domácnosti s vyživovaným dítětem do tří let, slevu na invaliditu nebo držitele průkazu ZTP/P. Sleva na studenta byla od roku 2024 zrušena. Slevy se odečítají od vypočtené daně, ne od příjmů ani od základu daně, a daň mohou snížit nejvýše na nulu.

Vedle slev lze základ daně snížit i o nezdanitelné části a odčitatelné položky – příspěvky na penzijní spoření a životní pojištění, úroky z hypotéky, dary nebo daňovou ztrátu z minulých let. Slevu na poplatníka i slevu na manželku a zvýhodnění na děti můžete uplatnit i při výdajovém paušálu, dřívější omezení bylo zrušeno už od roku 2018.

### Kdy může OSVČ uplatnit daňové zvýhodnění na dítě?

Daňové zvýhodnění na dítě uplatní OSVČ na vyživované dítě žijící s ní ve společné domácnosti. Za rok 2025 činí 15 204 Kč na první dítě, 22 320 Kč na druhé a 27 840 Kč na třetí a každé další dítě; u dítěte s průkazem ZTP/P se částka zdvojnásobuje. Zvýhodnění se odečítá od daně až po slevě na poplatníka a dalších slevách.

Pokud zvýhodnění převýší vypočtenou daň, vzniká daňový bonus, který se OSVČ vyplatí. Na bonus má ale nárok jen tehdy, když její roční příjmy ze zaměstnání (§ 6) a podnikání (§ 7) dosáhly alespoň šestinásobku minimální mzdy – za rok 2025 jde o 124 800 Kč. Roční bonus musí dosáhnout alespoň 100 Kč a příjmová hranice se posoudí po zákonných vyloučeních. Při souběhu se zaměstnáním se v přiznání zúčtují i již vyplacené měsíční bonusy.

### Jak se daní příjmy OSVČ, když je člověk zároveň zaměstnaný?

Pokud jste jinak splnili podmínky pro roční zúčtování u zaměstnavatele, ale další příjmy podle § 7 až § 10 včetně podnikání přesáhly 20 000 Kč ročně, musíte podat vlastní přiznání. V něm uvedete jak mzdu jako dílčí základ podle § 6, tak podnikání jako dílčí základ podle § 7.

Oba dílčí základy se sečtou do jednoho základu daně, ze kterého se počítá daň 15 % (z části nad 1 676 052 Kč ročně sazbou 23 %). Od daně pak odečtete slevu na poplatníka 30 840 Kč a další slevy a nakonec zálohovou daň, kterou vám zaměstnavatel během roku srazil ze mzdy. Výsledkem je doplatek, nebo přeplatek.

### Jak se v přiznání OSVČ řeší ztráta z podnikání?

Pokud vám výdaje převýší příjmy, vykážete v dílčím základu podle § 7 daňovou ztrátu. Ztrátu lze vykázat jen při uplatnění skutečných výdajů z daňové evidence nebo účetnictví – při výdajovém paušálu ztráta vzniknout nemůže, protože výdaje jsou vždy jen procentem z příjmů. Při vykázání ztráty máte povinnost podat přiznání i tehdy, když byly vaše příjmy nízké.

Daňovou ztrátu si můžete odečíst od základu daně v následujících zdaňovacích obdobích jako odčitatelnou položku, takže v ziskových letech zaplatíte nižší daň. V roce, kdy ztrátu vykážete, ji nelze kompenzovat proti příjmům ze zaměstnání podle § 6.

### Jak podat opravné nebo dodatečné daňové přiznání?

Záleží na tom, kdy chybu zjistíte. Pokud ji odhalíte ještě před uplynutím lhůty pro podání, podáte opravné přiznání – to nahradí původní přiznání, ke kterému finanční úřad dále nepřihlíží. Po základní tříměsíční lhůtě musí být navíc splněny podmínky § 138 odst. 3, zejména elektronická forma obou podání v příslušné prodloužené lhůtě nebo podání obou poradcem v poradenské lhůtě. Stačí v elektronickém formuláři na portálu Moje daně vyznačit, že jde o opravné přiznání, a odeslat celý nový, správný formulář.

Pokud chybu zjistíte až po lhůtě, podáváte dodatečné přiznání. Je nutné ho podat, když vám měla vyjít vyšší daň, a to do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy jste chybu objevili; ve stejné lhůtě uhradíte i rozdíl daně. Vyšel-li vám naopak vyšší přeplatek, můžete dodatečné přiznání podat dobrovolně. Ve formuláři uvedete nové správné údaje, rozdíl proti poslední známé dani a den zjištění; při snížení daně také důvody. Dobrovolné dodatečné přiznání na nižší daň se rovněž řídí lhůtou do konce následujícího měsíce a dalšími podmínkami § 141.

### Co mám dělat, když mi přijde výzva z finančního úřadu?

U výzvy nejprve ověřte konkrétní sporný řádek přiznání, požadované důkazy a lhůtu uvedenou správcem daně. Odpověď odešlete prokazatelně přes datovou schránku nebo portál MOJE daně; potřebujete-li více času, požádejte o prodloužení ještě před uplynutím lhůty. Podrobný proces, práva a riziko stanovení daně podle pomůcek popisuje článek [daňová kontrola](https://ucto.cz/dane/danova-kontrola).

### Jaká mám při daňové kontrole práva a povinnosti?

Pro účely přiznání je zásadní uchovat doklady k příjmům, výdajům, majetku a uplatněným odpočtům tak, abyste prokázali jednotlivé údaje. Samotný průběh kontroly, procesní práva, zastoupení a opravné prostředky patří do samostatného návodu [daňová kontrola](https://ucto.cz/dane/danova-kontrola).

### Co dělat, když OSVČ zapomene podat daňové přiznání?

Nejdřív přiznání co nejdřív podejte – sankce totiž narůstá za každý den prodlení a sama od sebe nezmizí. Daňový řád dává v § 250 odst. 1 toleranci: pokuta za opožděné tvrzení daně nabíhá, až když je zpoždění delší než **5 pracovních dnů**. Pokud to stihnete v této lhůtě, žádnou pokutu nedostanete. Jakmile tuto hranici překročíte, činí pokuta **0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení** (u vykázané daňové ztráty 0,01 % ztráty), nejvýše však **5 % daně nebo ztráty** a v absolutní výši nejvýš **300 000 Kč**. Pokud více než polovinu celkového základu daně tvoří vymezené příjmy ze zaměstnání, § 38o ZDP snižuje pokutu z přiznání FO na desetinu. Pokud by vypočtená pokuta byla nižší než **1 000 Kč**, finanční úřad ji vůbec nepředepíše (§ 250 odst. 3 daňového řádu).

Vyplatí se podat co nejdřív: podáte-li opožděné přiznání **do 30 dnů** od marného uplynutí lhůty a ve stejném kalendářním roce u vás správce daně neeviduje jiné prodlení s podáním daňového tvrzení, snižuje se pokuta na **polovinu** (§ 250 odst. 7 daňového řádu). Vedle pokuty za pozdní podání může vzniknout také **úrok z prodlení** z nezaplacené daně podle § 252 – jeho roční sazba odpovídá repo sazbě ČNB zvýšené o 8 procentních bodů a nabíhá od čtvrtého dne po původní splatnosti daně. Proto má smysl spolu s přiznáním rovnou uhradit i dlužnou daň, aby úrok dál nerostl.

Na daňové přiznání u OSVČ navazují **přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu** – ty mají vlastní lhůty a vlastní sankce (penále), takže je podejte také. Pokud máte vážný důvod prodlení (nemoc, technický výpadek), můžete u finančního úřadu požádat o **prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně nebo úroku** podle § 259aa a § 259b daňového řádu, případně předem o prodloužení lhůty (§ 36). Při větším doměrku nebo nejasné situaci je rozumné přizvat účetního či daňového poradce. Termíny i navazující povinnosti shrnuje [daňový kalendář](https://ucto.cz/dane/danovy-kalendar) a praktickou úhradu rozebírá článek [jak zaplatit daň](https://ucto.cz/dane/jak-zaplatit-dan).

### Co hrozí, když finanční úřad doměří daň po kontrole?

Pokud správce daně doměří daň z moci úřední (typicky po daňové kontrole), mohou vedle samotného doplatku vzniknout penále a úrok. První je **penále podle § 251 daňového řádu** ve výši **20 % z částky doměřené daně** (z částky, o kterou se zvyšuje daň nebo snižuje daňový odpočet; jen 1 % při snížení vykázané daňové ztráty). Penále je objektivní – nezáleží na tom, jak dlouho od lhůty kontrola proběhla, ani zda jste pochybili úmyslně. Klíčové je, že penále **nevzniká** z daně doměřené na základě vlastního přípustného **dodatečného daňového přiznání** ; úrok z prodlení tím ale není vyloučen. To je hlavní důvod, proč se vyplatí chybu přiznat dobrovolně.

Druhou sankcí je **úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu**, protože doměřená daň byla po splatnosti. Úrok běží od 4. dne po původní splatnosti daně až do zaplacení a jeho roční výše odpovídá **repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni pololetí, zvýšené o 8 procentních bodů**. Repo sazba k 1. lednu 2026 činila 3,50 %, takže úrok z prodlení pro 1. pololetí 2026 je **11,50 % ročně** (úrok se nepředepíše, nepřesáhne-li souhrn za jeden druh daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období, případně kalendářní rok jednorázové daně, 1 000 Kč). Penále i úrok lze za určitých podmínek individuálně požádat o prominutí, ale je to na uvážení správce daně, nikoli nárok. Vedle toho doměrek běžně spustí i přepočet a doplatek záloh; navazující povinnosti řeší článek [jak zaplatit daň](https://ucto.cz/dane/jak-zaplatit-dan).

V běžných případech jde čistě o finanční sankce (penále + úrok). **Trestněprávní rovina** nastupuje až tehdy, jde-li o úmyslné zkrácení daně ve větším rozsahu podle **§ 240 trestního zákoníku**: za zkrácení daně ve větším rozsahu (od 100 000 Kč) hrozí odnětí svobody na šest měsíců až tři roky nebo zákaz činnosti, ve značném rozsahu (od 1 000 000 Kč) nebo při spáchání nejméně se dvěma osobami dva až osm let a ve velkém rozsahu (od 10 000 000 Kč) pět až deset let (hranice dle § 138 trestního zákoníku). Pouhá chyba či odlišný právní názor, který skončí doměrkem, ale trestný čin nezakládá – ten vyžaduje úmysl. Pokud s doměřenou daní nesouhlasíte, máte právo se proti platebnímu výměru odvolat; u větších doměrků je rozumné přizvat daňového poradce.

---

# Daňové změny 2027: přehled chystaných novinek

- URL: https://ucto.cz/dane/danove-zmeny-2027
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Daňové změny 2027: EET 2.0, návrat školkovného a slevy na studenta, osvobození spropitného, DPH 12 % na nealko v gastru a minimální mzda 2027.

**Ve zkratce:** Rok 2027 přinese několik daňových změn najednou. Jeden zákon (sněmovní tisk 189) vrací **evidenci tržeb (EET 2.0)**, obnovuje **slevu za umístění dítěte (školkovné)** i **slevu na studenta (4 020 Kč ročně)**, **osvobozuje spropitné** ve stravovacích službách a **rozšiřuje 12% sazbu DPH na podávání nealkoholických nápojů ve stravovacích službách**. Sněmovna 9. 9. 2026 přehlasovala Senát a **prezident zákon podepsal 17. 9. 2026**; **7. října 2026 byl vyhlášen jako zákon č. 180/2026 Sb.** Samostatně je vyhlášeno **zvýšení rodičovského příspěvku od ledna 2027** (zákon č. 152/2026 Sb.) a vláda nařízením č. 164/2026 Sb. stanovila koeficient a MPSV sdělením č. 171/2026 Sb. vyhlásilo **minimální mzdu 24 900 Kč měsíčně pro rok 2027**. Tento článek je rozcestník, který každou změnu stručně popíše a odkáže na podrobný výklad.

**Právní stav k 15. 10. 2026:** Zákon č. 180/2026 Sb. byl vyhlášen 7. října 2026. EET, změny slev a DPH nabývají účinnosti **1. ledna 2027**; výslovně vyjmenovaná přípravná a správní ustanovení již 8. října 2026. Certifikáty a evidenční jednotky lze podle § 29 řešit nejdříve 1. listopadu. Rodičovský příspěvek upravuje samostatný zákon č. 152/2026 Sb.; minimální mzdu pro rok 2027 sdělení č. 171/2026 Sb. Níže jsou budoucí pravidla odlišena od roku 2026.

## Které daňové změny přináší rok 2027?

Následující tabulka shrnuje hlavní změny, čeho se týkají, od kdy platí a v jakém jsou právním stavu. Detail ke každé z nich najdete v samostatných sekcích níže.

| Změna                                | Co se mění                                                      | Od kdy                           | Právní stav k 15. 10. 2026                         |
| ------------------------------------ | --------------------------------------------------------------- | -------------------------------- | -------------------------------------------------- |
| EET 2.0 (evidence tržeb)             | Kontaktní a hotovostní platby z podnikání                       | 1. 1. 2027                       | Vyhlášen zákon č. 180/2026 Sb.                     |
| Návrat školkovného                   | Sleva za umístění dítěte do výše minimální mzdy ročně na dítě   | příjmy roku 2027 (přiznání 2028) | Vyhlášen zákon č. 180/2026 Sb.                     |
| Návrat slevy na studenta             | Sleva 4 020 Kč/rok pro studenty do 26 (28) let                  | příjmy roku 2027 (přiznání 2028) | Vyhlášen zákon č. 180/2026 Sb.                     |
| Osvobození spropitného               | Spropitné ze stravovacích služeb osvobozeno do limitu 7 % tržeb | 1. 1. 2027                       | Vyhlášen zákon č. 180/2026 Sb.                     |
| Snížená DPH na nealko v restauracích | Rozšíření 12% sazby na podávání nealkoholických nápojů          | 1. 1. 2027                       | Vyhlášen zákon č. 180/2026 Sb.                     |
| Rodičovský příspěvek 2027            | Zvýšení celkové částky rodičovského příspěvku                   | 1. 1. 2027                       | Vyhlášen zákon č. 152/2026 Sb.                     |
| Minimální mzda 2027                  | Nárůst podle valorizačního vzorce dle zákoníku práce            | 1. 1. 2027                       | Vyhlášeno sdělením MPSV č. 171/2026 Sb.: 24 900 Kč |

_Zdroj: zákony č. 180/2026 Sb. a 152/2026 Sb., nařízení vlády č. 164/2026 Sb. a sdělení MPSV č. 171/2026 Sb. Stav k 15. 10. 2026._

## Vrací se evidence tržeb (EET 2.0)?

Ano, od 1. 1. 2027. Návrat evidence tržeb je jádrem celého zákona. EET 2.0 dopadá na **kontaktní platby z podnikání** – například kartou či QR kódem při osobním kontaktu – a na **hotovostní platby i bez osobního kontaktu**, pokud neplatí zákonná výjimka. Bezhotovostní úhrady na dálku bez osobního kontaktu se neevidují. Samotné vystavení faktury nebo objednání zboží v e-shopu nerozhoduje; důležitý je skutečný způsob úhrady. Paušalisté v prvním pásmu s příjmy ze samostatné činnosti v předchozím roce nejvýše 1 000 000 Kč se při včasném přihlášení mohou z evidence vyvázat **přirážkou 1 400 Kč měsíčně** a na počáteční náklady pamatuje jednorázová **sleva na evidenci tržeb až 5 000 Kč**.

Přehled toho, koho se evidence týká, výjimek, sankcí a časové osy náběhu najdete v samostatném pilíři [evidence tržeb (EET 2.0)](https://ucto.cz/dane/eet).

## Vrátí se školkovné (sleva za umístění dítěte)?

Ano. Zákon obnovuje **slevu za umístění dítěte** (nový § 35bd zákona o daních z příjmů), lidově „školkovné", kterou zrušil konsolidační balíček. Funguje obdobně jako dřív:

- Sleva se rovná **prokázaným výdajům za umístění vyživovaného dítěte** v mateřské škole, dětské skupině nebo srovnatelném zařízení (i v zahraničí).
- **Roční strop** na každé dítě je **výše minimální mzdy** (pro rok 2027 podle sdělení MPSV č. 171/2026 Sb. 24 900 Kč). Žije-li dítě ve více společně hospodařících domácnostech, strop se mezi ně dělí, pokud se poplatníci písemně nedohodnou jinak. V jedné domácnosti může slevu za dané dítě uplatnit jen jeden poplatník; částku nelze současně použít jako daňový výdaj.
- **Podmínka výše příjmů** poplatníka v přijatém znění **není**. Dřívější zmínky o limitu zhruba trojnásobku minimální mzdy se do zákona nedostaly.
- Předškolní zařízení budou správci daně elektronicky hlásit individualizované údaje dětí, poplatníků a uhrazených částek do 31. ledna následujícího roku (§ 38t odst. 8).
- Uplatnit ji půjde **poprvé za rok 2027**, tedy v daňovém přiznání nebo ročním zúčtování podávaném v roce **2028**.

Podrobnosti k tomu, jak slevy fungují, rozebíráme v článku [slevy na dani](https://ucto.cz/dane/slevy-na-dani) a v samostatném textu [sleva na dítě](https://ucto.cz/dane/sleva-na-dite). Zaměstnanci si o roční zúčtování žádají u zaměstnavatele – související výklad ke slevám na dani najdete i na webu mzdy.

## Obnoví se sleva na studenta?

Ano. Zákon vrací **slevu na studenta** (nový § 35bc), kterou konsolidační balíček rovněž zrušil. Činí **4 020 Kč ročně** (335 Kč měsíčně) a náleží poplatníkovi, který se soustavně připravuje na budoucí povolání **do 26 let**, u prezenčního doktorského studia **do 28 let**. Zaměstnanec ji bude moci uplatňovat i měsíčně u zaměstnavatele. Stejně jako u školkovného se uplatní **poprvé za příjmy roku 2027**.

Výklad ke slevě na studenta a k tomu, jak se kombinuje s ostatními slevami, najdete v článku [slevy na dani](https://ucto.cz/dane/slevy-na-dani).

## Jak se bude danit spropitné?

Od 1. 1. 2027 bude **spropitné ze stravovacích služeb** u zaměstnance **osvobozeno od daně z příjmů** (nové znění § 6 odst. 9 písm. g) ZDP). Týká se dobrovolného spropitného v provozovně stravovacích služeb, kde je spropitné obvyklé. Limit za kalendářní měsíc je navázán na **7 % měsíčních příjmů zaměstnavatele ze stravovacích služeb**: buď se rozpočítá rovným dílem mezi zaměstnance, kteří v daném měsíci spropitné dostali, nebo ho zaměstnavatel rozdělí jinak tak, aby úhrn osvobozeného spropitného 7 % nepřesáhl. Plátcem příjmu je pro daňové účely zaměstnavatel. Ministerstvo financí uvádí i osvobození od odvodů.

Za rok 2026 se spropitným nakládejte podle dosavadních pravidel.

## Klesne DPH na nealko nápoje v restauracích?

Ano, od 1. 1. 2027. Zákon sjednocuje sazbu DPH u **nealkoholických nápojů podávaných ve stravovacích službách** – nově na ně dopadne **snížená sazba 12 %**, zatímco dosud byla část nápojů ve 21 % a zákonem vymezené výjimky již ve 12 %, stejně jako na samotné stravovací služby. Změna má dopad hlavně na gastro provozy a jejich cenotvorbu.

Přehled aktuálních sazeb daně z přidané hodnoty najdete v článku [sazby DPH](https://ucto.cz/dph/sazby-dph); souhrn úprav pak v textu [změny v DPH](https://ucto.cz/dph/zmeny-dph). Do 31. 12. 2026 platí sazby roku 2026. Praktické modely prosincové zálohy, lednového doplatku a vrácení části ceny najdete v článku [zálohy a DPH](https://ucto.cz/dph/dph-zalohy). Datum přijetí zálohy, uskutečnění služby a důvod opravy určují, která sazba se použije.

## Zvýší se rodičovský příspěvek?

Zvýšení rodičovského příspěvku prošlo samostatným legislativním postupem. Podle [historie tisku 198](https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=10&t=198) prezident zákon podepsal 17. 8. 2026 a **26. 8. 2026 byl vyhlášen jako zákon č. 152/2026 Sb.** Už tedy nejde o projednávaný návrh. MPSV u této novely uvádí zvýšení na **400 000 Kč**, u vícerčat na **800 000 Kč**, pro děti narozené nebo převzaté od 1. 1. 2027. Nejde o plošné navýšení dosavadních rodičovských příspěvků. Před žádostí ověřte přechodná pravidla pro konkrétní datum narození či převzetí dítěte u Úřadu práce.

## Poroste minimální mzda v roce 2027?

Ano. MPSV **7. 9. 2026 oznámilo zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2027 na 24 900 Kč měsíčně** ([oznámení ministerstva](https://mpsv.gov.cz/minimalni-mzda-v-roce-2027-vzroste-na-24-900-korun)). Vláda k tomu vydala **nařízení č. 164/2026 Sb.**, které stanoví koeficient **0,446 pro rok 2027** a 0,458 pro rok 2028.

Podle zákoníku práce MPSV vypočítá minimální mzdu z koeficientu a predikce průměrné mzdy a výslednou výši vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů do 30. září. Sdělení MPSV č. 171/2026 Sb. bylo vyhlášeno 24. 9. 2026; potvrzuje částku 24 900 Kč měsíčně. MPSV uvádí také hodinovou sazbu 148,30 Kč při 40hodinové týdenní pracovní době. Parametry kalkulaček pro rok 2026 se tím nemění.

## Co to znamená v praxi?

Pro podnikatele a zaměstnance z toho plyne několik praktických závěrů:

- **Připravte se na EET 2.0.** Zákon č. 180/2026 Sb. již byl vyhlášen; evidenční povinnost začíná od 1. 1. 2027. Certifikáty půjde získat nejdříve od 1. 11. 2026; paušalisté v prvním pásmu si mohou spočítat, zda se jim vyplatí přirážka.
- **Aktualizujte mzdový software.** Od ledna 2027 si studenti budou moci uplatňovat slevu na studenta měsíčně a gastro provozy budou řešit osvobozené spropitné.
- **Slevy se projeví až ve zdaňovacím období 2027.** Školkovné uplatníte v přiznání či ročním zúčtování za rok 2027, tedy v roce 2028. Slevu na studenta lze u zaměstnavatele uplatňovat už měsíčně během roku 2027; za rok 2026 nelze uplatnit ani jednu z těchto slev.
- **Gastro a maloobchod čeká nejvíc práce.** Kombinace návratu EET, změny sazby DPH u nealka a režimu spropitného dopadá hlavně na stravovací služby.
- **Vyšší rodičovský příspěvek má samostatně vyhlášenou novelu.** Rozlišujte datum narození či převzetí dítěte a přechodná pravidla.

Pro srovnání s tím, co už platí, se hodí přehled [změny v daních](https://ucto.cz/dane/zmeny-v-danich) za aktuální rok. Nové termíny navázané na tyto změny se objeví v [daňovém kalendáři](https://ucto.cz/dane/danovy-kalendar) podle aktuální metodiky správce daně.

## Často kladené otázky

### Platí už daňové změny pro rok 2027?

Většina je přijatá, ale účinná až od 1. 1. 2027. Zákon s EET, slevami, spropitným a DPH na nealko (tisk 189) prezident podepsal 17. 9. 2026 a **7. října 2026 byl vyhlášen jako zákon č. 180/2026 Sb.** Novela k rodičovskému příspěvku už vyšla jako zákon č. 152/2026 Sb. Minimální mzdu 2027 ve výši 24 900 Kč MPSV vyhlásilo sdělením č. 171/2026 Sb. dne 24. 9. 2026.

### Kdy si budu moci poprvé uplatnit školkovné a slevu na studenta?

Obě slevy se vztahují na příjmy roku 2027. Slevu na studenta si zaměstnanec může uplatňovat už v měsíčních zálohách během roku 2027, školkovné v ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání za rok 2027 podávaném v roce 2028.

### Jaký je strop školkovného po jeho návratu?

Roční strop se rovná výši minimální mzdy za každé dítě (pro rok 2027 podle sdělení MPSV č. 171/2026 Sb. 24 900 Kč), nikoli měsíční limit. Podmínka výše příjmů poplatníka v přijatém zákoně není. Částku potvrzuje sdělení MPSV č. 171/2026 Sb.

### Kolik bude minimální mzda v roce 2027?

MPSV 7. 9. 2026 oznámilo částku 24 900 Kč měsíčně od 1. 1. 2027 a vláda nařízením č. 164/2026 Sb. stanovila koeficient 0,446. Sdělení MPSV č. 171/2026 Sb. bylo vyhlášeno 24. 9. 2026; hodinová sazba při 40hodinové týdenní pracovní době činí podle MPSV 148,30 Kč.

### Bude se muset danit spropitné?

Od roku 2027 bude spropitné ze stravovacích služeb u zaměstnance osvobozené od daně, a to do limitu navázaného na 7 % měsíčních příjmů zaměstnavatele ze stravovacích služeb. Spropitné nad limit se zdaní. Za rok 2026 platí dosavadní pravidla.

### Týká se mě návrat EET 2.0?

Pokud přijímáte kontaktní nebo hotovostní tržby z podnikání, pravděpodobně ano; hotovost se eviduje i bez osobního kontaktu, pokud neplatí výjimka. Bezhotovostní platby na dálku bez osobního kontaktu evidenci nepodléhají. Podrobnosti o tom, koho se evidence týká, výjimkách a přípravě najdete v článku [evidence tržeb (EET 2.0)](https://ucto.cz/dane/eet).

---

# Daňový bonus na dítě

- URL: https://ucto.cz/dane/danovy-bonus-na-dite
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Daňový bonus na dítě 2026: kdy stát doplatí peníze, příjmový limit 134 400 Kč, žádný horní strop, výpočet i příklady. Podmínky bonusu a jak ho získat.

**Ve zkratce:** Daňový bonus na dítě je peněžní částka, kterou vám **stát vyplatí**, pokud daňové zvýhodnění na vyživované dítě podle § 35c zákona č. 586/1992 Sb. převýší daň po uplatnění ostatních slev. Pro rok 2026 platí, že **horní hranice bonusu není stanovena** – zrušen byl jak roční strop 60 300 Kč (od roku 2021), tak měsíční strop 5 025 Kč (od roku 2022). Pro roční bonus v přiznání je třeba mít příjmy podle § 6 nebo § 7 alespoň **134 400 Kč** (šestinásobek minimální mzdy) a bonus nejméně **100 Kč**. Zaměstnanci mohou bonus pobírat měsíčně při zvláštních měsíčních podmínkách; již vyplacené měsíční bonusy se při ročním zúčtování nevracejí jen proto, že celoroční příjmy nedosáhly této hranice. OSVČ jej uplatňují v přiznání.

Daňový bonus upravují § 35c a § 35d zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“). Nejde o samostatnou dávku ani o zvláštní slevu – je to **vyplacená část daňového zvýhodnění na dítě**, která přesáhne vaši daň. Právě tím se daňové zvýhodnění na děti odlišuje od všech ostatních slev na dani: jako jediné dokáže snížit daň pod nulu a změnit se v peníze, které putují směrem k vám. Tento průvodce vysvětluje, jak bonus vzniká, kdo na něj má nárok, jaké příjmové podmínky musíte splnit, jak vysoký může být a jak ho získat u zaměstnavatele i v daňovém přiznání.

## Co je daňový bonus na dítě a jak vzniká?

Daňový bonus je **záporná daň**, kterou stát doplácí poplatníkovi. Vzniká ve chvíli, kdy je [daňové zvýhodnění na dítě](https://ucto.cz/dane/sleva-na-dite) vyšší než daň z příjmů vypočtená po uplatnění ostatních slev.

Mechanismus má tři možné výsledky podle toho, jak vysokou daň před uplatněním zvýhodnění máte (§ 35c odst. 2 a 3 ZDP):

1. **Sleva na dani** – daň je vyšší než zvýhodnění. Zvýhodnění daň jen sníží a žádný bonus nevzniká.
2. **Sleva i bonus** – zvýhodnění daň sníží na nulu a zbývající část se vyplatí jako bonus.
3. **Pouze bonus** – daň po ostatních slevách vyšla nulová a celé zvýhodnění se vyplatí jako bonus.

Zatímco běžné slevy na dani (například [sleva na poplatníka](https://ucto.cz/dane/slevy-na-dani)) mohou daň snížit nejvýše na nulu a nevyčerpaný zbytek propadá, daňové zvýhodnění na dítě jde dál: rozdíl mezi zvýhodněním a daní se promění v bonus a stát vám ho **doplatí nad rámec vaší daně**. Z tohoto důvodu může být vyplacený bonus vyšší než zálohy na daň, které jste za rok zaplatili.

### Z jakého zvýhodnění bonus vzniká

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě činí pro rok 2026 podle § 35c odst. 1 ZDP tyto roční částky:

| Pořadí dítěte        | Roční zvýhodnění | Měsíční zvýhodnění | Roční zvýhodnění u dítěte se ZTP/P |
| -------------------- | ---------------- | ------------------ | ---------------------------------- |
| **1. dítě**          | **15 204 Kč**    | 1 267 Kč           | 30 408 Kč                          |
| **2. dítě**          | **22 320 Kč**    | 1 860 Kč           | 44 640 Kč                          |
| **3. a každé další** | **27 840 Kč**    | 2 320 Kč           | 55 680 Kč                          |

U dítěte s nárokem na průkaz ZTP/P se daňové zvýhodnění zdvojnásobuje (§ 35c odst. 1 a 7 ZDP), proto jsou roční částky ve sloupci ZTP/P dvojnásobné. Výše zvýhodnění je beze změny od roku 2021.

Přesné částky, určení pořadí dětí a uplatnění zvýhodnění u dítěte se ZTP/P rozebírá samostatný článek [sleva na dítě](https://ucto.cz/dane/sleva-na-dite). Tento text se zaměřuje na to, **kdy a jak se ze zvýhodnění stane vyplacený bonus**.

## Jaké jsou podmínky daňového bonusu v roce 2026?

Aby vám stát bonus skutečně vyplatil, musíte splnit několik podmínek najednou. Samotný nárok na zvýhodnění (společná domácnost s vyživovaným dítětem podle § 35c odst. 6) k výplatě bonusu nestačí – navíc je třeba dosáhnout určité výše příjmů. Společná domácnost musí být na území EU nebo EHP. U daňového nerezidenta ČR se navíc posuzuje rezidence v EU/EHP a alespoň 90% podíl relevantních příjmů ze zdrojů v ČR podle § 35c odst. 5.

| Podmínka                                   | Hodnota pro rok 2026                      | Právní základ     |
| ------------------------------------------ | ----------------------------------------- | ----------------- |
| Minimální roční příjem (§ 6 a § 7)         | **134 400 Kč** (6× minimální mzda)        | § 35c odst. 4 ZDP |
| Minimální měsíční příjem pro měsíční bonus | **11 200 Kč** (½ minimální mzdy)          | § 35d odst. 4 ZDP |
| Minimální výše ročního bonusu k výplatě    | **100 Kč**                                | § 35c odst. 3 ZDP |
| Minimální výše měsíčního bonusu            | **50 Kč**                                 | § 35d odst. 4 ZDP |
| Horní hranice ročního bonusu               | **není stanovena** (strop zrušen od 2021) | § 35c odst. 3 ZDP |
| Horní hranice měsíčního bonusu             | **není stanovena** (strop zrušen od 2022) | § 35d odst. 4 ZDP |

Minimální mzda pro rok 2026 činí 22 400 Kč měsíčně, z čehož se odvozuje příjmový limit i poloviční měsíční práh.

### Příjmový limit: šestinásobek minimální mzdy

Pro roční bonus v přiznání platí příjmová podmínka: poplatník musí mít roční příjem ze **závislé činnosti (§ 6 ZDP) nebo ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP)** dosáhl alespoň **šestinásobku minimální mzdy**. Pro rok 2026 to při minimální mzdě 22 400 Kč činí **134 400 Kč** za rok (6 × 22 400 Kč).

Do tohoto limitu se započítávají příjmy podle § 6 a § 7, nikoli samotný základ daně po výdajích. Nezahrnují se příjmy osvobozené, vyjmuté podle § 38f ani příjmy zdaněné srážkou (se zákonnými výjimkami v § 36 odst. 6 a 7). **Nezapočítávají se** příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP, například dividendy nebo úroky) ani příjmy z nájmu (§ 9 ZDP). Pokud tedy například rodič na rodičovské dovolené žádný takový příjem nemá, roční bonus v přiznání mu nevznikne, i když nárok na zvýhodnění formálně má – zvýhodnění mu jen sníží případnou daň na nulu. Výjimku při ročním zúčtování představují již vyplacené měsíční bonusy splňující měsíční podmínky; ty se kvůli nízkému ročnímu příjmu nevracejí (§ 35d odst. 6).

### Měsíční bonus u zaměstnance: poloviční minimální mzda

Zaměstnanci dostávají bonus měsíčně přímo ve výplatě. Aby zaměstnavatel mohl měsíční bonus vyplatit, musí hrubý příjem zaměstnance za daný kalendářní měsíc dosáhnout alespoň **poloviny minimální mzdy**, tedy **11 200 Kč** v roce 2026 (§ 35d odst. 4 ZDP). Měsíční bonus se vyplatí, jen pokud činí alespoň **50 Kč**; žádná horní hranice měsíčního bonusu od roku 2022 neplatí.

Pokud zaměstnanec v některém měsíci tuto hranici nedosáhne, měsíční bonus za daný měsíc nedostane. To ale neznamená, že o zvýhodnění definitivně přijde: při ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání se posoudí roční podmínky. Měsíční bonusy vyplacené v jiných měsících zaměstnanec při ročním zúčtování kvůli nesplnění šestinásobku minimální mzdy neztrácí.

### Žádný horní strop bonusu

Do roku 2020 byl roční daňový bonus omezen stropem **60 300 Kč**; měsíční limit **5 025 Kč** platil ještě v roce 2021. Roční strop byl zrušen od zdaňovacího období 2021, měsíční strop o rok později – od zálohy za leden 2022. Omezení byla následně odstraněna právními změnami účinnými pro uvedená období. Od té doby **žádná horní hranice bonusu – roční ani měsíční – neplatí** (§ 35c odst. 3 a § 35d odst. 4 ZDP). Pro rok 2026 tak platí, že při splnění podmínek lze vyplatit rozdíl mezi daňovým zvýhodněním a daní bez horního omezení. Pro rodiny s více dětmi to znamená, že roční bonus může činit i desítky tisíc korun.

## Jak se daňový bonus počítá? Modelové příklady

Postup výpočtu je vždy stejný: nejprve se spočítá daň z příjmů, od ní se odečtou běžné slevy (na poplatníka a další), a teprve od takto snížené daně se odečte daňové zvýhodnění na děti. Vyjde-li záporné číslo, je to bonus.

### Příklad 1: Zaměstnanec se dvěma dětmi a nízkou mzdou

Pan Novák má hrubou mzdu 22 400 Kč měsíčně a vyživuje dvě děti. Jeho roční příjem (268 800 Kč) snadno přesahuje limit 134 400 Kč, nárok na bonus tedy vzniká.

- Roční daň z příjmů (15 %) ze základu: přibližně 40 320 Kč.
- Sleva na poplatníka: −30 840 Kč → daň po slevě 9 480 Kč.
- Daňové zvýhodnění na 2 děti: 15 204 + 22 320 = **37 524 Kč**.
- Daň 9 480 Kč − zvýhodnění 37 524 Kč = **−28 044 Kč**.

Daň se sníží na nulu a zbývajících **28 044 Kč stát vyplatí jako roční daňový bonus**. Část tohoto bonusu pan Novák dostal už během roku v měsíčních výplatách.

### Příklad 2: OSVČ se třemi dětmi

Paní Dvořáková podniká (vede skutečné výdaje), za rok 2026 měla příjmy ze samostatné činnosti 400 000 Kč, daňově uznatelné výdaje 200 000 Kč a vyživuje tři děti po celý rok. Dílčí základ daně je 200 000 Kč a příjmový test pro bonus je splněn.

- Daň z příjmů (15 %) z 200 000 Kč: 30 000 Kč.
- Sleva na poplatníka: −30 840 Kč → daň po slevě 0 Kč.
- Daňové zvýhodnění na 3 děti: 15 204 + 22 320 + 27 840 = **65 364 Kč**.
- Daň 0 Kč − zvýhodnění 65 364 Kč = **−65 364 Kč**.

Protože daň už byla nulová, vyplatí se **celé zvýhodnění 65 364 Kč jako daňový bonus**. Paní Dvořáková ho dostane jednorázově po podání daňového přiznání. Žádný horní strop se neuplatní.

### Příklad 3: Nedosažení příjmového limitu

Pan Černý je OSVČ, jeho roční příjmy ze samostatné činnosti činily 120 000 Kč, tedy **pod hranicí 134 400 Kč**. Vyživuje jedno dítě po celý rok a jeho daň po běžných slevách je nulová.

- Daň po slevě na poplatníka: 0 Kč.
- Daňové zvýhodnění na 1 dítě: 15 204 Kč.

Protože roční příjem nedosáhl šestinásobku minimální mzdy, **roční bonus v přiznání neuplatní**. Zvýhodnění mu při nulové dani nepřinese výplatu. Pokud by jeho příjmy ze samostatné činnosti dosáhly nejméně 134 400 Kč a ostatní podmínky zůstaly splněny, mohl by v tomto modelu uplatnit celý bonus 15 204 Kč.

## Daňový bonus u zaměstnance a u OSVČ: v čem se liší výplata

Mechanismus výpočtu je stejný, liší se ale **rytmus výplaty**:

- **Zaměstnanec** dostává bonus **měsíčně** ve výplatě, pokud podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani a v daném měsíci dosáhl příjmu alespoň 11 200 Kč. Po skončení roku zaměstnavatel provede roční zúčtování (na žádost zaměstnance) a případný roční bonus dorovná. Podrobnosti k uplatnění zvýhodnění ve mzdě řeší článek [daňové zvýhodnění na dítě](https://mzdy.cz/odvody/danove-zvyhodneni-na-dite) na portálu mzdy.cz.
- **OSVČ** žádný měsíční bonus nedostává – nárok se posuzuje až **jednorázově v daňovém přiznání** za celý rok. Bonus se promítne do výsledné daňové povinnosti a finanční úřad ho vyplatí jako přeplatek.

Důležité upozornění pro podnikatele: **Je-li daň OSVČ za rok skutečně rovna paušální dani**, daňové zvýhodnění na dítě ani bonus za tento rok neuplatní. Pokud podmínky paušální daně za rok splněny nejsou a OSVČ podává řádné přiznání, posoudí se nárok podle běžných pravidel; samotná účast v paušálním režimu bonus automaticky nevylučuje.

## Jak požádat o daňový bonus krok za krokem

**U zaměstnavatele (měsíční i roční bonus):**

1. Podepište u zaměstnavatele **prohlášení poplatníka k dani** (tzv. růžový formulář) a uplatněte v něm daňové zvýhodnění na děti.
2. Doložte **rodné listy dětí** a u studujících dětí nad 18 let **potvrzení o studiu**.
3. Pokud druhý vyživující poplatník v domácnosti pracuje, doložte **potvrzení jeho zaměstnavatele** o uplatňování zvýhodnění; není-li zaměstnán, doloží se nárok jiným zákonem požadovaným způsobem.
4. Při splnění měsíčních podmínek dostáváte bonus ve výplatě; po skončení roku požádejte do 15. února o **roční zúčtování**, kde se případný roční bonus dorovná.

**V daňovém přiznání (OSVČ i zaměstnanci s povinností podat přiznání):**

1. V přiznání k dani z příjmů fyzických osob vyplňte oddíl s **daňovým zvýhodněním na vyživované děti**.
2. Přiznání za příjmy roku 2026 podáváte v roce 2027 podle aktuálních lhůt; termíny 1. 4. a 4. 5. 2026 se týkaly přiznání za rok 2025. Podrobnosti najdete v [daňovém kalendáři](https://ucto.cz/dane/danovy-kalendar).
3. Vznikne-li bonus, požádejte v přiznání o jeho **vyplacení**. Lhůta pro vyplacení se řídí vznikem nároku a lhůtou pro přiznání; včas podaná žádost o vratitelný přeplatek bývá vyřízena do 30 dnů po uplynutí příslušné lhůty pro podání přiznání.

## Časté chyby u daňového bonusu

- **Záměna bonusu se zvýhodněním.** Bonus není samostatná částka navíc – je to jen ta část daňového zvýhodnění, která převýší daň. Nelze ho čerpat „k tomu“ ke zvýhodnění.
- **Přehlédnutí příjmového limitu.** Bez ročních příjmů podle § 6/§ 7 alespoň 134 400 Kč nevzniká nový nárok na roční bonus v přiznání; již vyplacené měsíční bonusy zaměstnance se při ročním zúčtování kvůli samotnému nízkému ročnímu příjmu nevracejí.
- **Započítání nájmu nebo dividend do limitu.** Do limitu se počítají jen příjmy podle § 6 a § 7 ZDP; příjmy z nájmu (§ 9) a z kapitálu (§ 8) se nezapočítávají.
- **Dvojí čerpání oběma rodiči.** Na totéž dítě smí za tentýž kalendářní měsíc uplatnit zvýhodnění (a tedy i bonus) jen jeden z vyživujících poplatníků; rodiče se mohou v různých měsících vystřídat.
- **Spoléhání na bonus při paušální dani.** Je-li daň za rok skutečně rovna paušální dani, bonus se neuplatní. Jestliže tato podmínka splněna není a podává se řádné přiznání, nárok se posoudí podle obecných pravidel.
- **Předpoklad horního stropu.** Strop bonusu už neplatí – roční od roku 2021, měsíční od roku 2022 – u více dětí může roční bonus činit i přes 60 000 Kč.

## Shrnutí

Daňový bonus na dítě je vyplacená část daňového zvýhodnění na vyživované dítě podle § 35c a § 35d ZDP, která převýší vaši daň po běžných slevách. Pro rok 2026 platí, že **horní hranice bonusu není stanovena** – roční strop byl zrušen od roku 2021 a měsíční od roku 2022. Roční bonus v přiznání vyžaduje příjmy podle § 6 nebo § 7 **alespoň 134 400 Kč** (6× minimální mzda) a částku bonusu **alespoň 100 Kč**; již vyplacené měsíční bonusy při ročním zúčtování chrání zvláštní pravidlo. Zaměstnanec dostává bonus měsíčně ve výplatě (při měsíčním příjmu alespoň 11 200 Kč), OSVČ jednorázově po podání daňového přiznání. Do limitu se počítají jen příjmy podle § 6 a § 7, nikoli z nájmu či kapitálu. Při dani rovné paušální dani se bonus neuplatní.

## Často kladené otázky

### Kdo má nárok na daňový bonus na dítě v roce 2026?

Na roční bonus v přiznání má nárok poplatník, který vyživuje dítě ve společně hospodařící domácnosti, uplatňuje na něj daňové zvýhodnění a jeho **roční příjem ze závislé činnosti (§ 6) nebo ze samostatné činnosti (§ 7) dosáhne alespoň 134 400 Kč** (šestinásobku minimální mzdy pro rok 2026). Bonus vzniká tehdy, když je daňové zvýhodnění na děti vyšší než daň po ostatních slevách a jsou splněny podmínky pro výplatu. Za tentýž měsíc může zvýhodnění na stejné dítě uplatnit jen jeden vyživující poplatník.

### Jaký je maximální daňový bonus na dítě v roce 2026?

Horní hranice daňového bonusu **není stanovena** – roční strop 60 300 Kč byl zrušen od roku 2021 a měsíční strop 5 025 Kč od roku 2022 (§ 35c odst. 3 a § 35d odst. 4 ZDP). Při splnění podmínek stát vyplatí rozdíl mezi daňovým zvýhodněním a daní bez horní hranice, ať jde o měsíční bonus ve výplatě, nebo o roční bonus v zúčtování či přiznání. Pro výplatu navíc platí příjmové testy a spodní hranice bonusu (50 Kč měsíčně, resp. 100 Kč ročně).

### Jaký příjem musím mít, aby mi byl bonus vyplacen?

Pro výplatu ročního bonusu musíte mít roční příjem ze zaměstnání nebo podnikání **alespoň 134 400 Kč** (6× minimální mzda 22 400 Kč). Zaměstnanci mohou měsíční bonus dostat v měsíci, kdy jejich hrubý příjem dosáhne alespoň **11 200 Kč** (poloviny minimální mzdy). Do limitu se počítají jen příjmy podle § 6 a § 7 ZDP – příjmy z nájmu a z kapitálového majetku se nezapočítávají.

### Kdy mi stát daňový bonus vyplatí?

Záleží na tom, jestli jste zaměstnanec, nebo OSVČ. **Zaměstnanec**, který splní měsíční podmínky, dostává bonus průběžně ve výplatě a případné roční dorovnání v ročním zúčtování (zpravidla v březnu následujícího roku). **OSVČ** dostane bonus jednorázově jako přeplatek po podání daňového přiznání – lhůta výplaty závisí na termínu podání přiznání a podání žádosti o vyplacení.

### Mohu daňový bonus čerpat, když jsem v paušální dani?

Pokud je vaše daň za rok skutečně rovna **paušální dani**, zvýhodnění ani bonus neuplatníte. Jestliže za daný rok paušální daň neplatí a podáváte řádné přiznání, nárok na bonus se posuzuje podle běžných podmínek, i když jste během roku byli v paušálním režimu.

### Jaký je rozdíl mezi daňovým zvýhodněním a daňovým bonusem?

Daňové zvýhodnění je celková částka (15 204 / 22 320 / 27 840 Kč podle pořadí dítěte), o kterou se snižuje daň. Daňový bonus je jen **ta část zvýhodnění, která převýší daň po běžných slevách** a stát ji poplatníkovi vyplatí. Běžné slevy na dani daň pod nulu nesnižují, daňové zvýhodnění na dítě ano – proto z něj může vzniknout vyplácený bonus. Podrobnosti o samotných částkách najdete v článku [sleva na dítě](https://ucto.cz/dane/sleva-na-dite).

---

# Daňový kalendář

- URL: https://ucto.cz/dane/danovy-kalendar
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Daňový kalendář 2026: přehledné termíny daňového přiznání, DPH, paušální daně, záloh i přehledů OSVČ. Klíčová data, lhůty a pokuty na jednom místě.

**Ve zkratce:** Základní lhůta daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2025 je **1. dubna 2026**. Pokud je přiznání elektronicky podáno až po tomto dni, končí lhůta **4. května 2026**; při splnění podmínek pro poradce nebo povinný audit končí **1. července 2026**. Ve stejné lhůtě je splatná i daň. Po přiznání podaném do 1. dubna jsou oba přehledy OSVČ do **4. května 2026**; po pozdějším elektronickém přiznání je přehled ČSSZ do **4. června** a zdravotní pojišťovně do **4. června 2026**.

Daňový kalendář je přehled zákonných lhůt pro podání daňových přiznání, hlášení, přehledů a úhradu daní a záloh. Termíny vycházejí z daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.) a z jednotlivých daňových zákonů. Tento kalendář shrnuje nejdůležitější data pro rok 2026 z pohledu OSVČ, firem i zaměstnavatelů.

Informace na této stránce jsou obecné informační a nenahrazují účetní, daňové, mzdové ani právní poradenství a nemusí pokrývat vaši konkrétní situaci.

## Do kdy se podává daňové přiznání za rok 2025?

**Ve zkratce:** Základní lhůta jsou 3 měsíce po skončení zdaňovacího období. Čtyřměsíční lhůta se uplatní, pokud je přiznání elektronicky podáno až po uplynutí základní lhůty; samotná povinnost elektronické formy ani datová schránka ji automaticky neposouvá. Přiznání zpracované poradcem nebo přiznání subjektu s povinným auditem může mít šestiměsíční lhůtu.

Lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů upravuje § 136 daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.). Pro daň z příjmů za kalendářní rok 2025 platí v roce 2026 tyto termíny:

| Způsob podání                       | Lhůta 2026       | Splatnost daně   |
| ----------------------------------- | ---------------- | ---------------- |
| Listinně (papírově)                 | 1. dubna 2026    | 1. dubna 2026    |
| Elektronicky podané po 1. dubnu     | 4. května 2026   | 4. května 2026   |
| Poradce, advokát nebo povinný audit | 1. července 2026 | 1. července 2026 |

_Zdroj: § 136 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád; Finanční správa, daňový kalendář 2026. Platí pro zdaňovací období roku 2025._

Důležité je, že **daň je splatná ve stejný den jako lhůta pro podání přiznání**. Podle Finanční správy platí: u subjektu bez povinného auditu, který podal přiznání do 1. dubna 2026, byť elektronicky, je daň splatná nejpozději 1. dubna; předčasným podáním se splatnost neposouvá na dřívější den. Za den úhrady se považuje den připsání částky na účet finančního úřadu, ne den odeslání platby.

Prodloužená lhůta neplyne z pouhé existence datové schránky. Čtyřměsíční lhůta do 4. května 2026 se uplatní, pokud přiznání nebylo podáno do 1. dubna a následně bylo podáno elektronicky. Šestiměsíční lhůta do 1. července 2026 se uplatní jen tehdy, je-li přiznání zpracováno a podáno daňovým poradcem či advokátem za zákonných podmínek, popřípadě podléhá-li účetní závěrka povinnému auditu.

## Jaké jsou nejdůležitější termíny daňového kalendáře 2026?

**Ve zkratce:** Vedle ročního přiznání k dani z příjmů jsou klíčové měsíční lhůty u DPH (do 25. dne), platby paušální daně (do 20. dne) a přiznání k dani z nemovitých věcí při vzniku povinnosti (do 2. února). Daň nejvýše 5 000 Kč se běžně platí celá do 1. června; vyšší ve splátkách do 1. června a 30. listopadu, u zemědělské výroby je první splátka 31. srpna.

Následující tabulka shrnuje opakující se i jednorázové termíny roku 2026. U dat, která připadají na sobotu, neděli nebo svátek, se lhůta podle § 33 daňového řádu posouvá na nejbližší následující pracovní den.

| Povinnost                                             | Termín 2026                                                                | Periodicita                                                                |
| ----------------------------------------------------- | -------------------------------------------------------------------------- | -------------------------------------------------------------------------- |
| Přihlášení do paušálního režimu                       | 12. ledna 2026                                                             | ročně                                                                      |
| Přiznání k dani z nemovitých věcí                     | 2. února 2026                                                              | při nové povinnosti nebo rozhodné změně                                    |
| Přiznání a úhrada silniční daně za 2025               | 2. února 2026                                                              | při vzniku povinnosti přiznat daň                                          |
| Přiznání k DPH a kontrolní hlášení                    | do 25 dnů po příslušném období                                             | DPH měsíc/čtvrtletí; KH právnické osoby vždy měsíčně, vznikla-li povinnost |
| Souhrnné hlášení (jen u plnění podle § 102 ZDPH)      | do 25 dnů po příslušném období                                             | měsíčně; výjimka u služeb                                                  |
| Platba paušální daně                                  | do 20. dne každého měsíce                                                  | měsíčně                                                                    |
| Odvod zálohy na daň ze závislé činnosti               | do 20. dne měsíce, v němž vznikla povinnost zálohu srazit (§ 38h odst. 10) | měsíčně                                                                    |
| Daňové přiznání k dani z příjmů (listinně)            | 1. dubna 2026                                                              | ročně                                                                      |
| Daňové přiznání (elektronicky podané po 1. 4.)        | 4. května 2026                                                             | ročně                                                                      |
| Přehledy ČSSZ a zdravotní pojišťovna (po DP do 1. 4.) | 4. května 2026                                                             | ročně                                                                      |
| 1. splátka daně z nemovitých věcí                     | 1. června 2026                                                             | ročně; u zemědělců jinak                                                   |
| Pololetní záloha na daň z příjmů                      | 15. června a 15. prosince 2026                                             | pololetně                                                                  |
| Čtvrtletní záloha na daň z příjmů                     | 16. března, 15. června, 15. září a 15. prosince 2026                       | čtvrtletně                                                                 |
| Daňové přiznání s daňovým poradcem                    | 1. července 2026                                                           | ročně                                                                      |
| 2. splátka daně z nemovitých věcí                     | 30. listopadu 2026                                                         | ročně                                                                      |

_Zdroj: Finanční správa, daňový kalendář 2026; daňový řád (zákon č. 280/2009 Sb.); zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů; zákon č. 235/2004 Sb., o DPH. Platí pro rok 2026._

## Do kdy podat přehledy OSVČ pro OSSZ a zdravotní pojišťovnu?

**Ve zkratce:** Termín přehledů závisí na režimu daňového přiznání. Po přiznání podaném do 1. dubna jsou oba přehledy do **4. května 2026**. Po elektronickém přiznání podaném až po 1. dubnu je přehled ČSSZ do **4. června 2026** a přehled zdravotní pojišťovně do **4. června 2026**. Při lhůtě poradce nebo povinného auditu jsou oba do **3. srpna 2026**.

Přehledy jsou navázané na lhůtu pro daňové přiznání, posouvají se tedy s ní. Pro rok 2026 platí:

| Situace                                          | Přehled ČSSZ      | Přehled zdravotní pojišťovně | Doplatek pojistného                                  |
| ------------------------------------------------ | ----------------- | ---------------------------- | ---------------------------------------------------- |
| Přiznání podáno do 1. dubna 2026                 | do 4. května 2026 | do 4. května 2026            | do 8 dnů ode dne, kdy byl nebo měl být přehled podán |
| Elektronické přiznání podáno až po 1. dubnu 2026 | do 4. června 2026 | do 4. června 2026            | do 8 dnů ode dne, kdy byl nebo měl být přehled podán |
| Poradce, advokát nebo povinný audit              | do 3. srpna 2026  | do 3. srpna 2026             | do 8 dnů ode dne, kdy byl nebo měl být přehled podán |

_Zdroj: ČSSZ a zdravotní pojišťovny pro rok 2026; § 15 zákona č. 589/1992 Sb. (pojistné na sociální zabezpečení). Platí pro přehledy za rok 2025._

Přehledy po přiznání v šestiměsíční lhůtě mají podle pokynů ČSSZ a zdravotních pojišťoven za rok 2025 termín **3. srpna 2026**. Neodvozujte proto datum mechanicky jen jako „měsíc po podání“; rozhodující je zákonný režim a oficiální kalendář příslušné instituce.

Novinka roku 2026: přehled zdravotní pojišťovně podávají OSVČ povinně elektronicky bez ohledu na zřízení datové schránky. Povinnost přehled podat existovala i dříve; výjimky a lhůty se řídí zákonem. Doplatek na sociálním i zdravotním pojištění je splatný do 8 dnů ode dne, kdy byl nebo měl být přehled podán.

Pozn.: Od července 2026 se mění i běžné minimální zálohy OSVČ na sociální pojištění – minimální měsíční záloha klesá z 5 720 Kč na 5 005 Kč (novela vrací minimální vyměřovací základ z 40 % zpět na 35 % průměrné mzdy). Předpis záloh za leden až červen se zpětně nemění. Přepočet za první pololetí slouží k určení části uhrazených záloh, o jejíž vrácení nebo použití na další zálohy lze ČSSZ požádat nejpozději do konce roku 2026. Bez žádosti se platby zohlední v ročním přehledu. Minimální záloha na zdravotní pojištění zůstává 3 306 Kč měsíčně. Aktuální částky vždy ověřte u ČSSZ a zdravotní pojišťovny.

Podrobnosti k samotnému přiznání a přehledům najdete v průvodci [daňové přiznání OSVČ](https://ucto.cz/dane/danove-priznani-osvc).

## Kdy se platí zálohy na daň z příjmů?

**Ve zkratce:** Zálohy se platí podle poslední známé daňové povinnosti: čtvrtletní zálohy do 15. dne 3., 6., 9. a 12. měsíce zdaňovacího období, pololetní do 15. června a 15. prosince.

Povinnost platit zálohy upravuje § 38a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Výše a četnost závisí na poslední známé dani:

- **Poslední daň do 30 000 Kč** – zálohy se neplatí.
- **Poslední daň nad 30 000 Kč až 150 000 Kč** – pololetní zálohy ve výši 40 % daně, splatné do 15. června a 15. prosince.
- **Poslední daň nad 150 000 Kč** – čtvrtletní zálohy ve výši 25 % daně, splatné do 15. dne 3., 6., 9. a 12. měsíce zdaňovacího období.

_Zdroj: § 38a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Platí pro rok 2026._

Při souběhu se zaměstnáním zálohy odpadnou, tvoří-li vymezený mzdový dílčí základ alespoň 50 % celkového základu; při podílu od 15 % do méně než 50 % se platí polovina. Výpočet poslední známé povinnosti má vlastní zákonné úpravy, u fyzické osoby například vyloučení příjmů a výdajů podle § 10. Zálohy se zaokrouhlují na celé stokoruny nahoru (§ 146 daňového řádu).

## Jaké jsou lhůty u DPH v roce 2026?

**Ve zkratce:** Přiznání k DPH se běžně podává do 25 dnů po skončení zdaňovacího období a ve stejné lhůtě se daň platí. Kontrolní hlášení podává právnická osoba vždy za kalendářní měsíc, fyzická osoba ve lhůtě přiznání; povinnost hlášení vzniká jen při zákonem vymezených plněních.

Lhůty u DPH vycházejí z § 101 a § 101e zákona č. 235/2004 Sb., o DPH:

- **Přiznání k DPH** – do 25 dnů po skončení zdaňovacího období. Měsíční plátce za květen podává do 25. června 2026, čtvrtletní plátce za 2. čtvrtletí do 27. července 2026 (25. 7. je sobota).
- **Kontrolní hlášení** – právnické osoby vždy měsíčně do 25. dne; fyzické osoby ve lhůtě pro přiznání k DPH.
- **Souhrnné hlášení** – podává se jen za období s plněním podle § 102 ZDPH. Plátce uskutečňující z těchto přeshraničních plnění pouze služby podle § 9 odst. 1 je může podávat i čtvrtletně se svým přiznáním; jinak zpravidla měsíčně. Ne každá služba do EU do hlášení patří.

_Zdroj: § 101 a § 101e zákona č. 235/2004 Sb., o DPH. Platí pro rok 2026._

Opožděné nebo nepodané kontrolní hlášení může vést k pevným pokutám podle § 101h ZDPH. Výše a případný zánik či prominutí pokuty závisí na konkrétním postupu a zákonných podmínkách.

## Modelový příklad: OSVČ v paušálním režimu

Živnostník v I. pásmu paušálního režimu má v roce 2026 tyto klíčové termíny:

1. **Do 12. ledna 2026** – přihláška do paušálního režimu (kdo už je v režimu z předchozího roku, nic nepodává).
2. **Do 20. dne každého měsíce** – běžná platba paušální daně; při zahájení činnosti a současném vstupu do režimu se první záloha platí do 20. dne následujícího měsíce spolu s druhou. Pro I. pásmo činí 9 984 Kč měsíčně za období leden až červen 2026 a od 1. července 2026 klesá na 9 162 Kč měsíčně. Snížení platí zpětně i za leden až červen 2026, takže za první pololetí vzniká **přeplatek** (rozdíl 822 Kč/měsíc, celkem cca 4 932 Kč ve prospěch poplatníka) – nejde o doplatek. Přeplatek lze využít třemi způsoby: (a) jednorázově snížit červencovou platbu na 4 230 Kč, (b) posílat od července do prosince místo 9 162 Kč jen 8 340 Kč měsíčně, nebo (c) po skončení roku požádat správce daně o vrácení přeplatku. Tento příklad předpokládá včasné uhrazení šesti původních záloh a dosud nepoužitý přeplatek bez jiných nedoplatků. Skutečný zůstatek před snížením platby ověřte na osobním daňovém účtu.
3. **Žádné daňové přiznání ani přehledy** – pokud OSVČ splní podmínky paušálního režimu po celý rok a nevznikne jí jiná povinnost (např. překročení obratu pro DPH).

Finanční správa potvrdila měsíční částku 9 162 Kč od 1. července, zpětný přeplatek 4 932 Kč za první pololetí a možnost snížit některou z dalších záloh o tento přeplatek. Pro individuální stav osobního daňového účtu ověřte evidované platby u správce daně.

Paušální platba pokrývá uvedenou daň, důchodové a zdravotní pojištění při splnění podmínek. Dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ její součástí není.

## Jak se počítají posuny lhůt o víkendu a svátku?

**Ve zkratce:** Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, posouvá se na nejbližší následující pracovní den (§ 33 odst. 4 daňového řádu).

Proto v roce 2026 vznikají posunutá data: silniční daň a přiznání k dani z nemovitých věcí připadají na 2. února 2026 (31. ledna je sobota), konec čtyřměsíční lhůty pro elektronické přiznání podané po základní lhůtě na 4. května 2026 a přihláška k paušální dani na 12. ledna 2026 (10. ledna je sobota). U lhůty určené v měsících či letech končí lhůta dnem, který se číselně shoduje se dnem, kdy začala.

## Časté chyby v termínech, kterým se vyhnout

- **Automatické spojení datové schránky s termínem 4. května.** Zpřístupněná datová schránka zřízená ze zákona může zakládat povinnou elektronickou formu formulářových podání, sama o sobě však neprodlužuje lhůtu. Pokud podáte elektronicky už do 1. dubna, daň je splatná 1. dubna; 4. květen platí při elektronickém podání až po základní lhůtě.
- **Spoléhání na datum odeslání platby.** Rozhoduje den připsání částky na účet správce daně, nikoli den příkazu v bance.
- **Přehlédnutí přehledů OSVČ.** Termín přehledů se posouvá s lhůtou přiznání; doplatek pojistného je splatný už do 8 dnů ode dne, kdy byl nebo měl být příslušný přehled podán.
- **Domněnka, že elektronické podání je dobrovolné.** Podnikající fyzické osoby se zpřístupněnou datovou schránkou zřízenou ze zákona podávají vymezená formulářová podání elektronicky; přehled zdravotní pojišťovně podávají od roku 2026 elektronicky všechny OSVČ.
- **Zmeškání přihlášky k paušální dani.** Při vstupu od počátku roku byl termín 12. ledna 2026. Kdo zahájí samostatnou činnost později, může při splnění podmínek oznámit vstup nejpozději v den jejího zahájení.
- **Čekání na doplatek snížené paušální daně.** Snížení paušálu od července 2026 vytváří přeplatek ve prospěch poplatníka, nikoli doplatek; přeplatek lze započíst proti dalším platbám nebo o něj požádat zpět.

## Co hrozí při zpoždění?

**Ve zkratce:** Pokuta za opožděné přiznání se uplatní až po 5 pracovních dnech zpoždění a činí 0,05 % stanovené daně za každý den, nejvýše 5 % daně. Za pozdní úhradu daně běží úrok z prodlení.

Finanční úřad uplatňuje pětidenní toleranční lhůtu: podáte-li přiznání do 5 pracovních dnů po řádném termínu, pokuta se zpravidla nepředepíše. Sankce vycházejí z § 250 (pokuta za opožděné tvrzení daně) a § 252 daňového řádu (úrok z prodlení). Při opožděném podání se pokuta nepředepíše a nevzniká povinnost ji uhradit, je-li nižší než 1 000 Kč; úplné nepodání má odlišný režim, ale úrok z prodlení za pozdě zaplacenou daň běží nezávisle na ní. Podrobný přehled jednotlivých sankcí a způsob jejich výpočtu najdete v článku [pokuty a sankce finančního úřadu](https://ucto.cz/dane/pokuty-a-sankce-financni-urad).

## Související témata a nástroje

- [jak zaplatit daň](https://ucto.cz/dane/jak-zaplatit-dan) doplňuje termíny o praktický postup platby.
- [silniční daň](https://ucto.cz/dane/silnicni-dan) patří mezi termínové daňové povinnosti.
- [zdaňovací období](https://ucto.cz/slovnik#zdanovaci-obdobi) vysvětluje období, ke kterému se termíny vztahují.

## FAQ

### Do kdy se podává daňové přiznání za rok 2025?

Základní lhůta je 1. dubna 2026. Pokud přiznání podáte elektronicky až po jejím uplynutí, uplatní se lhůta do 4. května 2026. Přiznání zpracované a podané daňovým poradcem nebo přiznání subjektu s povinným auditem má při splnění zákonných podmínek lhůtu do 1. července 2026. Ve stejné použitelné lhůtě je splatná i daň (§ 136 daňového řádu).

### Kdy je termín pro přehledy OSVČ v roce 2026?

Po přiznání podaném do 1. dubna jsou oba přehledy do 4. května 2026. Po elektronickém přiznání podaném až po 1. dubnu je přehled ČSSZ do 4. června a zdravotní pojišťovně do 4. června 2026. Při lhůtě poradce nebo povinného auditu jsou oba přehledy do 3. srpna 2026. Doplatek pojistného uhradíte do 8 dnů ode dne, kdy byl nebo měl být přehled podán.

### Do kdy se platí paušální daň v roce 2026?

Paušální daň je splatná do 20. dne každého kalendářního měsíce. Pro I. pásmo činí 9 984 Kč měsíčně za leden až červen 2026 a od 1. července 2026 klesá na 9 162 Kč měsíčně. Snížení platí zpětně i za první pololetí, takže za leden až červen vzniká přeplatek (cca 4 932 Kč) ve prospěch poplatníka – nikoli doplatek. Přeplatek lze započíst proti dalším platbám (např. červencovou platbu snížit na 4 230 Kč), nebo o jeho vrácení po skončení roku požádat. Pro vstup od počátku roku byl termín 12. ledna 2026; při pozdějším zahájení činnosti platí zvláštní lhůta do dne zahájení.

### Kdy se podává přiznání k DPH a kontrolní hlášení?

Přiznání k DPH se podává do 25 dnů po skončení zdaňovacího období. Kontrolní hlášení se podává jen při vzniku zákonné povinnosti; fyzická osoba je podává ve lhůtě přiznání a právnická osoba za každý příslušný kalendářní měsíc. Ve stejné lhůtě je DPH splatná. Právnické osoby podávají kontrolní hlášení vždy měsíčně (§ 101 a § 101e zákona č. 235/2004 Sb.).

### Co se stane, když nestihnu termín daňového přiznání?

Finanční úřad uplatňuje pětidenní toleranční lhůtu, takže při podání do 5 pracovních dnů po termínu se pokuta zpravidla nepředepíše. Při delším zpoždění činí pokuta 0,05 % daně za každý následující den po toleranční době, nejvýše 5 % daně a 300 000 Kč; u ztráty činí sazba 0,01 % (§ 250 daňového řádu). Za pozdě zaplacenou daň navíc běží úrok z prodlení.

### Posouvá se termín, když připadne na víkend?

Ano. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, posouvá se na nejbližší následující pracovní den podle § 33 odst. 4 daňového řádu. Proto v roce 2026 končí čtyřměsíční lhůta pro elektronické přiznání podané po základní lhůtě 4. května a termín silniční daně vychází na 2. února.

---

# DIP a daňový odpočet 2026: kolik skutečně ušetříte

- URL: https://ucto.cz/dane/dip-danovy-odpocet
- Aktualizováno: 2026-10-02
- Popis: Spočítejte daňový odpočet DIP za rok 2026: společný limit 48 000 Kč, penzijko, příspěvek zaměstnavatele, skutečná úspora po slevách a následky předčasného výběru.

**Ve zkratce:** **Vlastní příspěvky na daňově podporovaný DIP snižují základ daně, společně s dalšími podporovanými produkty nejvýše o 48 000 Kč za rok.** Při plném využití v 15% pásmu je úspora před vlivem slev 7 200 Kč; pokud celý odpočet snižuje část základu v 23% pásmu, 11 040 Kč. Skutečný přínos závisí na vašem základu, ostatních odpočtech a výsledné dani po slevách. Vklad 48 000 Kč není příslib stejné vratky každému.

DIP, dlouhodobý investiční produkt, je právně vymezený produkt spoření na stáří. Běžný účet u brokera nebo nákup fondu se DIP nestane jen tím, že plánujete investovat na důchod. Než před koncem roku doplatíte příspěvek, ověřte podporovaný produkt, společný limit a to, zda peníze nebudete potřebovat před splněním podmínek výběru.

## Jaké podmínky musí DIP splňovat?

Pro daňovou podporu musí být sjednáno nebo jinak určeno, že výplata či odepsání majetku ve váš prospěch nastane až **po 120 kalendářních měsících od vzniku produktu a nejdříve v kalendářním roce, v němž dosáhnete 60 let** (§ 15b). Pro DIP platí obě podmínky současně. Produkt založený krátce před šedesátkou proto běžně nezpřístupní podporované prostředky hned v šedesáti.

Zákon zná výjimky, například pro invaliditu třetího stupně nebo smrt. Nejde však o obecné oprávnění vybrat peníze na bydlení, podnikání či při ztrátě zaměstnání. Před výběrem je potřeba ověřit konkrétní zákonný důvod.

Ověřte poskytovatele a smluvní dokumentaci. [Ministerstvo financí vysvětluje vymezení DIP a odkazuje na seznam poskytovatelů vedený ČNB](https://mf.gov.cz/cs/financni-trh/ochrana-spotrebitele/aktuality/2024/dlouhodoby-investicni-produkt-a-danova-podpora-pro-54732). Daňový zákon připouští i příslušný obdobný produkt poskytovaný oprávněnou osobou v EU nebo EHP; obyčejný zahraniční investiční účet tímto produktem automaticky není.

Peníze i majetek musí zůstávat v režimu podporovaného produktu. Omezení se netýká pouze částky, kterou jste skutečně odečetli. Vložíte-li více než roční daňový limit, nelze přebytek bez dalšího považovat za samostatnou volně vybratelnou rezervu.

## Co se dělí o vlastní limit 48 000 Kč?

Jde o **společný roční strop**, nikoliv o samostatných 48 000 Kč pro každý účet nebo smlouvu. Podle § 15 odst. 6 se sčítají způsobilé vlastní příspěvky na podporované produkty spoření na stáří a pojistné na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče.

| Platba                                                                                             | Jak vstupuje do vlastního společného odpočtu                                                        |
| -------------------------------------------------------------------------------------------------- | --------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| Vlastní příspěvek na podporovaný DIP                                                               | Způsobilá částka zaplacená v příslušném roce                                                        |
| Penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření se státním příspěvkem                        | U příjemce státního příspěvku zpravidla vlastní měsíční část nad 1 700 Kč                           |
| Penzijní příspěvky osoby, které byl přiznán starobní důchod a která nemá nárok na státní příspěvek | Vlastní příspěvky podle zákonného režimu a potvrzení; běžný práh 1 700 Kč se na ně nepoužije stejně |
| Podporované soukromé životní pojištění                                                             | Částka splňující podmínky příslušného produktu                                                      |
| Podporované penzijní pojištění                                                                     | Částka splňující zákonné podmínky                                                                   |
| Podporované pojištění dlouhodobé péče                                                              | Způsobilé zaplacené pojistné                                                                        |
| Příspěvek zaplacený zaměstnavatelem                                                                | Nevstupuje do vašeho vlastního odpočtu; má samostatný režim osvobození                              |

U penzijka nevypočítávejte odpočet pouze jako roční vklady minus dvanáctinásobek 1 700 Kč, pokud příspěvky nebyly po celý rok stejné nebo se změnil nárok na státní příspěvek. Odpočet se posuzuje podle měsíčních příspěvků a podmínek; rozhodující podklady poskytne penzijní společnost. Jednorázový prosincový doplatek jí předem specifikujte podle pravidel smlouvy, aby byl správně přiřazen.

Podmínky starších penzijních a pojistných smluv mohou podléhat přechodným pravidlům. Od srpna 2026 navíc platí zvláštní změny pro určité starší penzijní smlouvy příjemců starobního důchodu. Tyto [penzijní výjimky](https://mf.gov.cz/cs/ministerstvo/media/tiskove-zpravy/2026/seniori-mohou-ukoncit-penzijni-sporeni-bez-sankce-64732) nejsou obecným zrušením podmínky dlouhodobosti DIP.

## Jak spočítat zbývající prostor pro doplatek?

Projděte všechny své podporované smlouvy, nejen DIP. Od poskytovatelů zjistěte způsobilou vlastní částku za rok 2026. Oddělte zaměstnavatelské příspěvky a u penzijka část příspěvků, která do odpočtu nevstupuje.

**Pracovní výpočet:** Od 48 000 Kč odečtěte už zaplacené způsobilé vlastní příspěvky na všechny dotčené produkty. Je-li výsledek záporný, zbývající prostor je nula. Výpočet stanoví prostor v zákonném limitu, nikoliv doporučení tuto částku investovat ani záruku využitelné daňové úspory.

**Příklad kombinace DIP a penzijka:** Po celý rok platíte na penzijko 2 000 Kč měsíčně a máte nárok na státní příspěvek. Do odpočtu vstupuje 12 × 300 Kč, tedy 3 600 Kč. Pokud jiné podporované vlastní platby nemáte, zbývá pro DIP 44 400 Kč. Jestliže jste na DIP již zaplatili 30 000 Kč, maximální další platba využitelná v tomto limitu činí 14 400 Kč.

**Příklad dalších produktů:** Způsobilá vlastní částka na penzijko činí 6 000 Kč, na podporované životní pojištění 12 000 Kč a na DIP jste zaplatili 24 000 Kč. Součet je 42 000 Kč, zbývající prostor 6 000 Kč. Další vklad 10 000 Kč na DIP může být smluvně možný, ale společný odpočet se zvýší jen o 6 000 Kč.

Nevyužitá část limitu se nepřevádí do dalšího roku. Ani jednorázový větší vklad neumožňuje rozložit odpočet téže platby libovolně do budoucích zdaňovacích období.

## Kolik je skutečná daňová úspora?

DIP patří mezi [nezdanitelné části základu daně](https://ucto.cz/dane/nezdanitelne-casti-zakladu-dane). Odpočet snižuje základ, zatímco [sleva na dani](https://ucto.cz/dane/slevy-na-dani) snižuje až vypočtenou daň. Pro rok 2026 činí sazby **15 %** a **23 %**. Vyšší sazba dopadá pouze na část upraveného základu nad **1 762 812 Kč**.

Správné porovnání je: spočítat výslednou roční daň se všemi stejnými vstupy jednou bez odpočtu DIP a podruhé s ním. Zahrnout ostatní odpočty, zákonné zaokrouhlení a stejné slevy. Rozdíl je skutečný daňový přínos odpočtu. Výše zaplacených záloh následně určuje, zda se přínos projeví nižším doplatkem nebo vyšším přeplatkem.

| Způsobilý odpočet | Pokud celý snižuje základ v 15% pásmu | Pokud celý snižuje základ v 23% pásmu |
| ----------------- | ------------------------------------- | ------------------------------------- |
| 12 000 Kč         | 1 800 Kč                              | 2 760 Kč                              |
| 24 000 Kč         | 3 600 Kč                              | 5 520 Kč                              |
| 48 000 Kč         | 7 200 Kč                              | 11 040 Kč                             |

Tabulka uvádí rozdíl vypočtené daně před omezujícím vlivem slev a případnými korunovými rozdíly ze zaokrouhlení. Pokud odpočet zasáhne obě pásma, není správné násobit celý odpočet vyšší sazbou jen proto, že jste v průběhu roku měli vysokou výplatu.

**Příklad přechodu mezi pásmy:** Základ po všech ostatních odpočtech, před DIP, činí 1 800 000 Kč. Po odpočtu DIP 48 000 Kč činí 1 752 000 Kč. Při hranici roku 2026 a zákonném zaokrouhlení činí daň před slevami v prvním výpočtu 272 976 Kč a ve druhém 262 800 Kč. Rozdíl je **10 176 Kč**. Pokud stejné slevy v obou výpočtech daň nesníží na nulu, je to i úspora na dani. Celý odpočet tedy neušetří 11 040 Kč, protože část už snižuje základ v nižším pásmu.

**Příklad nulového přínosu:** Základ před DIP je 180 000 Kč a jedinou slevou je základní sleva na poplatníka 30 840 Kč. Daň před slevou činí 27 000 Kč, po slevě nulu. Odpočet DIP sníží základ, ale výsledná daň zůstane nulová. Z tohoto odpočtu samostatná vratka nevznikne.

U OSVČ lze roční daň porovnat v [kalkulačce daně z příjmů](https://ucto.cz/kalkulacka-dane-z-prijmu-osvc) se stejnými příjmy, výdaji a slevami, pouze se změnou příslušných odpočtů. Odpočet DIP sám nesnižuje základ sociálního ani zdravotního pojištění OSVČ. Daňové bonusy, zahraniční příjmy či další zvláštní režimy mohou vyžadovat širší posouzení.

## Vlastní platba a příspěvek zaměstnavatele jsou dvě různé věci

Vlastní odpočet má společný strop 48 000 Kč. Osvobozený příspěvek zaměstnavatele na podporované produkty a podporované pojištění dlouhodobé péče má podle § 6 odst. 9 písm. m) **samostatný společný roční limit 50 000 Kč**. Příspěvek na jeden produkt není nový limit navíc k příspěvku na jiný produkt.

**Příklad:** Sami vložíte 36 000 Kč na podporovaný DIP a zaměstnavatel na něj přispěje 20 000 Kč. Pro vlastní odpočet počítáte 36 000 Kč, nikoliv 56 000 Kč. Zaměstnavatelských 20 000 Kč se posuzuje v samostatném limitu osvobození spolu s ostatními příslušnými příspěvky zaměstnavatele.

Platbu zaměstnavatele zkontrolujte s mzdovou účtárnou: musí směřovat na odpovídající podporovaný produkt. Běžný peněžní bonus vyplacený vám na osobní účet se nestane osvobozeným zaměstnavatelským příspěvkem jen proto, že jej později sami pošlete na investice. Taková následná platba může při splnění podmínek být vaším vlastním příspěvkem, ale původní mzda má svůj daňový režim.

## Kdy zaplatit a jak odpočet doložit?

Pro odpočet za rok 2026 musí jít o způsobilou vlastní platbu v tomto zdaňovacím období. **Pouhé zadání bankovního příkazu poslední den roku není jistotou**, že poskytovatel zaznamená platbu jako příspěvek roku 2026. Ověřte jeho provozní termín, účet, identifikaci platby a způsob jejího přiřazení.

Neexistuje jeden společný bankovní prosincový termín pro všechny poskytovatele a způsoby placení. Jinak může fungovat okamžitý převod, běžná bankovní platba, inkaso, cizí měna nebo vložení majetku. Nezaměňujte připsání příspěvku na DIP s pozdějším provedením nákupu investice. U nepeněžních vkladů zákon upravuje hodnotu připsaného majetku; vyžádejte si odpovídající ocenění a potvrzení.

Po skončení roku získáte potvrzení poskytovatele o vlastních platbách využitelných pro daňový odpočet. Prověřte, že neobsahuje zaměstnavatelské částky jako vaše vlastní příspěvky a že odpovídá uskutečněným platbám. Bankovní výpis je užitečný pro kontrolu, ale běžně nenahrazuje potvrzení o způsobilé částce.

Zaměstnanec, který splňuje podmínky, předá doklady pro [roční zúčtování daně](https://mzdy.cz/odvody/rocni-zuctovani-dane) zaměstnavateli. Kdo podává přiznání, uplatní odpočet v něm a doloží příslušné potvrzení. Stejnou platbu nelze využít podruhé. U daňového nerezidenta platí další zákonné podmínky pro osobní odpočty; běžný postup pro českého rezidenta nepřenášejte automaticky.

## Co znamená předčasný výběr a vracení daňové podpory?

Předčasná výplata či odepsání majetku ve váš prospěch může spustit **navrácení daňové podpory** podle § 15b. Dopad není omezen jen na aktuálně vybíranou částku. Může jej mít i malý výběr nebo vyplacení výnosů z majetku mimo DIP před splněním podmínek.

Rozlišujte dvě složky:

- **Vlastní odpočty:** Částky skutečně odečtené u dotčeného produktu za bezprostředně předcházejících deset zdaňovacích období se stanou příjmem podle § 10. Nejde o automatické vrácení přesně stejné historické korunové úspory; nově se zdaní příslušný příjem podle pravidel roku porušení.
- **Osvobozené příspěvky zaměstnavatele:** Dotčené příspěvky z roku porušení a bezprostředně předcházejících deseti zdaňovacích období se stanou příjmem podle § 6. Tento příjem se nepovažuje za vyplácený zaměstnavatelem; řeší jej poplatník. Při jeho vzniku zákon vyžaduje daňové přiznání (§ 38g odst. 5).

V roce porušení již dotčený produkt nelze použít pro vlastní nezdanitelný odpočet. O ztrátě podpory nebo události vyvolávající její navrácení musíte informovat zaměstnavatele do konce měsíce, ve kterém nastala. Následné zaměstnavatelské platby je potřeba posoudit v návaznosti na zákonné ukončení osvobození.

**Příklad:** V letech 2024 a 2025 jste si u DIP skutečně odečetli vždy 24 000 Kč. V roce 2026 provedete předčasný výběr, na který nedopadá zákonná výjimka. Z vlastních historických odpočtů vzniká příjem podle § 10 ve výši 48 000 Kč. Pokud produkt podporoval i zaměstnavatel, posoudíte navíc jeho dříve osvobozené příspěvky včetně relevantních plateb roku 2026. Vlastní platby do tohoto DIP v roce 2026 už neuplatníte jako odpočet.

Přechod k jinému poskytovateli může proběhnout bez navrácení podpory při zákonem stanoveném převodu **všech** prostředků a majetku na podporovaný produkt stejného druhu. Doba trvání se může započítat podle § 15b odst. 7. Nelze tuto výjimku zaměnit s výběrem na vlastní bankovní účet a pozdějším libovolným založením nového DIP. Převod předem koordinujte s oběma poskytovateli.

## Checklist před prosincovým doplatkem

- [ ] Ověřil/a jsem, že smlouva a poskytovatel skutečně odpovídají podporovanému DIP.
- [ ] Oddělil/a jsem vlastní platby od příspěvků zaměstnavatele.
- [ ] Sečetl/a jsem způsobilé vlastní částky všech produktů sdílejících limit 48 000 Kč.
- [ ] U penzijka jsem ověřil/a měsíční přiřazení a svůj nárok na státní příspěvek.
- [ ] Porovnal/a jsem daň s odpočtem a bez něj, včetně slev a případného přechodu mezi pásmy.
- [ ] Ověřil/a jsem, že se mě netýká režim, v němž osobní odpočet neuplatním, například daň rovná paušální dani.
- [ ] Zjistil/a jsem provozní termín a údaje platby u svého poskytovatele.
- [ ] Mám dostatečnou rezervu mimo DIP a rozumím důsledkům předčasného výběru.
- [ ] Vím, kde po konci roku získám potvrzení a komu je předám.

## Časté otázky k DIP a daním

### Musím posílat každý měsíc stejnou částku?

Pro vlastní odpočet DIP zákon nestanoví povinnou měsíční platbu. Způsobilé vlastní platby se posuzují za zdaňovací období. Frekvenci, minimální vklady a provozní podmínky ověřte u konkrétního poskytovatele.

### Dostanu 7 200 Kč, i když mám nízkou nebo nulovou daň?

Ne vždy. Odpočet snižuje základ daně. Pokud už slevy snižují výslednou daň na nulu, jeho dodatečný přínos může být nulový nebo jen částečný. Sám o sobě nezakládá pevnou částku vratky.

### Mohu DIP odečíst při paušální dani?

Pokud je vaše daň rovna paušální dani, osobní odpočet zvlášť neuplatníte. Při nesplnění podmínek režimu a povinnosti podat běžné přiznání se situace posuzuje podle standardních pravidel; samotná účast v režimu po část roku nestačí k závěru.

### Je zisk uvnitř DIP automaticky osvobozený?

Není. DIP je rámec daňové podpory spoření, nikoliv všeobecné osvobození všech výnosů nebo prodejů. U jednotlivých investičních příjmů platí příslušná daňová pravidla. Případnou daň z nich nehraďte předčasným výběrem z DIP bez posouzení důsledků.

### Stačí, že smlouva doslova obsahuje výraz „120/60“?

Nestačí samotná fráze. Pro daňovou podporu musí být sjednáno nebo jinak určeno, že výplata či odepsání majetku ve váš prospěch nastane až po 120 kalendářních měsících od vzniku produktu a nejdříve v kalendářním roce, v němž dosáhnete 60 let. Finanční správa upozorňuje na dostatečně určité vymezení těchto podmínek. Ověřte celý režim produktu a smlouvu, nikoliv jedinou frázi nebo reklamní název.

---

# Opravné a dodatečné daňové přiznání: kdy a jak opravit chybu

- URL: https://ucto.cz/dane/dodatecne-danove-priznani
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Opravné vs. dodatečné daňové přiznání: kdy musíte opravit chybu, do kdy podat, jaké hrozí sankce (penále, úrok z prodlení) a proč se penále u dobrovolné opravy neuplatní.

**Ve zkratce:** Rozhoduje, kdy chybu zjistíte. Pokud ji odhalíte **ještě před uplynutím lhůty** pro podání řádného přiznání, podáte **opravné přiznání** (§ 138 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) – nahradí původní podání, ke kterému finanční úřad už nepřihlíží. Pokud chybu najdete **až po lhůtě**, podáváte **dodatečné přiznání** (§ 141). To je **povinné**, vyšla-li vám daň **vyšší** než poslední známá daň, a **dobrovolné**, vyšla-li **nižší**. Dodatečné přiznání na vyšší daň musíte podat **do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy jste chybu zjistili**, a ve stejné lhůtě uhradit rozdíl. Klíčová výhoda dobrovolné opravy: **penále 20 % se neuplatní**, protože daň jste doměřili sami; běžet ale může **úrok z prodlení** z daně zaplacené pozdě.

Tento návod vysvětlí rozdíl mezi opravným a dodatečným přiznáním, kdy je oprava povinná a kdy dobrovolná, do kdy musíte podat, jaké hrozí sankce a jak přiznání správně podat a zaplatit. U každého pravidla uvádíme příslušný paragraf daňového řádu.

## Jaký je rozdíl mezi opravným a dodatečným přiznáním?

Oba pojmy se často zaměňují, ale jde o dvě různé situace, které dělí jediný okamžik: **uplynutí lhůty pro podání řádného přiznání**.

- **Opravné přiznání (§ 138 daňového řádu)** podáváte **před** uplynutím lhůty pro podání řádného přiznání. Nový, správný formulář **nahradí** to, co jste už odeslali. Pro vyměření daně se k předchozímu (chybnému) podání vůbec nepřihlíží – jako by nikdy nebylo. Žádné sankce za samotnou opravu nehrozí, protože původní lhůta ještě běží.
- **Dodatečné přiznání (§ 141 daňového řádu)** podáváte **po** uplynutí lhůty pro řádné přiznání, když po stanovení daně zjistíte nesprávnost poslední známé daně nebo potřebujete opravit dříve tvrzené údaje. Dodatečné přiznání může poslední známou daň změnit nahoru či dolů nebo opravit dříve tvrzené údaje bez změny daně (§ 141 odst. 4).

„Poslední známá daň“ je výsledná daň dosud pravomocně stanovená správcem daně; může vycházet z přiznání, ale samotné podání ještě neznamená pravomocné stanovení. Právě od ní se odvíjí, zda jde o doměření na vyšší, nebo na nižší daň.

| Hledisko                   | Opravné přiznání (§ 138)                     | Dodatečné přiznání (§ 141)                                          |
| -------------------------- | -------------------------------------------- | ------------------------------------------------------------------- |
| Kdy se podává              | před uplynutím lhůty řádného přiznání        | po uplynutí lhůty řádného přiznání                                  |
| Co dělá s původním podáním | zcela nahrazuje, k předchozímu se nepřihlíží | mění poslední známou daň o rozdíl, případně jen dříve tvrzené údaje |
| Povinnost / dobrovolnost   | dobrovolná oprava ještě v termínu            | povinná u vyšší daně, dobrovolná u nižší či při opravě údajů        |
| Riziko sankce za opravu    | žádné                                        | úrok z prodlení možný; penále se neuplatní                          |

_Zdroj: § 138 a § 141 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Platí pro rok 2026._

Praktický příklad rozhraní: poplatník nepodal přiznání v základní lhůtě do 1. 4. 2026 a následně je podal elektronicky, takže se na něj vztahovala lhůta do **4. 5. 2026**. Chybu zjištěnou před uplynutím této použitelné lhůty opraví **opravným** přiznáním; chybu nalezenou 10. 5. už řeší **dodatečným** přiznáním. U poplatníka, který podal v základní lhůtě, se hranice opravného a dodatečného přiznání odvíjí od 1. 4. § 138 odst. 3 navíc vyžaduje, aby obě přiznání podaná po základní lhůtě při využití elektronického prodloužení byla elektronická. Samotná datová schránka termín automaticky neposouvá.

## Kdy musím podat dodatečné přiznání?

Dodatečné přiznání **na daň vyšší** je vždy **povinné**. Podle § 141 odst. 1 daňového řádu platí: zjistí-li daňový subjekt, že daň má být vyšší než poslední známá daň, je povinen podat dodatečné daňové přiznání a ve stejné lhůtě rozdíl uhradit. Tato povinnost trvá, dokud běží lhůta pro stanovení daně.

Typické situace, které zakládají povinnost:

- zapomněli jste přiznat část příjmů (faktura, příjem z pronájmu, prodej majetku nad osvobozený limit),
- neoprávněně jste uplatnili výdaj, slevu nebo odpočet, na který jste neměli nárok,
- chybně jste zařadili příjem do nesprávného dílčího [základu daně](https://ucto.cz/slovnik#zaklad-dane) a daň tím vyšla nižší.

Naopak **dodatečné přiznání na daň nižší** je podle § 141 odst. 2 jen **právem**, nikoli povinností – daňový subjekt je _oprávněn_ je podat, byla-li jeho daň stanovena v nesprávné (vyšší) výši. Při této opravě ale nelze namítat vady postupu správce daně. Podle metodického pokynu GFŘ čj. 9837/24 a judikatury NSS se na přiznání **na nižší daň nevztahuje subjektivní lhůta** do konce následujícího měsíce. Podat je můžete po celou běžící lhůtu pro stanovení daně (§ 148). Nelze je však podat, byla-li poslední známá daň stanovena podle pomůcek nebo sjednáním daně (§ 141 odst. 3).

| Vyšla mi daň…                         | Co s tím                                              | Paragraf      |
| ------------------------------------- | ----------------------------------------------------- | ------------- |
| **vyšší** než poslední známá daň      | **musíte** podat dodatečné přiznání a doplatit rozdíl | § 141 odst. 1 |
| **nižší** než poslední známá daň      | **můžete** podat dodatečné přiznání (nepovinné)       | § 141 odst. 2 |
| stejnou (změna dříve tvrzených údajů) | můžete podat dodatečné přiznání bez změny daně        | § 141 odst. 4 |

_Zdroj: § 141 odst. 1 až 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Platí pro rok 2026._

> **Pozor: vyšší daň = povinnost, nižší daň = volba.** Nejčastější omyl je, že lidé „opravu nahlásí" jen u přeplatku. Opačně to ale neplatí: zjistíte-li, že jste zaplatili málo, máte ze zákona **povinnost** to napravit. Včasné dobrovolné přiznání vás navíc ochrání před 20% penále (viz níže).

## Do kdy musím dodatečné přiznání podat?

Lhůta je u dodatečného přiznání **na vyšší daň** navázaná na okamžik zjištění chyby, ne na konec roku. Podle § 141 odst. 1 daňového řádu je třeba je podat **do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém jste důvod pro dodatečné přiznání zjistili**. Ve **stejné lhůtě** je splatný i rozdíl daně.

Příklad: chybu objevíte 12. září 2026. Měsíc následující po měsíci zjištění je říjen, takže dodatečné přiznání musíte podat a rozdíl uhradit **nejpozději v pondělí 2. listopadu 2026**; 31. října je sobota a § 33 odst. 4 posouvá konec lhůty na následující pracovní den.

Celá tato povinnost (i právo podat dodatečné přiznání na nižší daň) trvá jen tehdy, **dokud běží lhůta pro stanovení daně**. Základní lhůta pro stanovení daně je podle § 148 daňového řádu **3 roky**; některé úkony (například zahájená kontrola nebo podané dodatečné přiznání v poslední části lhůty) ji mohou prodloužit. Po jejím marném uplynutí už daň doměřit nelze a dodatečné přiznání se nepodává.

| Co                                           | Lhůta                                                            |
| -------------------------------------------- | ---------------------------------------------------------------- |
| Podání dodatečného přiznání na vyšší daň     | do konce měsíce následujícího po měsíci zjištění (§ 141 odst. 1) |
| Splatnost rozdílu daně                       | ve stejné lhůtě jako podání                                      |
| Mezní hranice (běh lhůty pro stanovení daně) | obecně 3 roky (§ 148)                                            |

_Zdroj: § 141 odst. 1 a § 148 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Platí pro rok 2026._

## Hrozí mi penále, když chybu nahlásím sám?

Tady je nejdůležitější rozdíl pro vaši peněženku – a zároveň téma, které konkurence často míchá dohromady. Je třeba rozlišit **tři různé instituty**: pokutu za opožděné tvrzení daně, penále a úrok z prodlení.

### Pokuta za opožděné tvrzení daně (§ 250)

Vzniká, když **opožděně podáte samotné přiznání** (řádné nebo dodatečné). Činí **0,05 % stanovené daně za každý den prodlení**, nejvýše **5 % stanovené daně** a v absolutní výši maximálně **300 000 Kč**. Daňový řád dává toleranci: pokuta nabíhá, až když je zpoždění **delší než 5 pracovních dnů**. Pokud by vypočtená pokuta při opožděném podání byla nižší než **1 000 Kč**, finanční úřad ji vůbec nepředepíše (§ 250 odst. 3). Při podání do 30 dnů po lhůtě může být za dalších zákonných podmínek poloviční (§ 250 odst. 7); při úplném nepodání platí zvláštní minimum 500 Kč (§ 250 odst. 4).

### Penále (§ 251)

Činí **20 % z částky, o kterou se zvyšuje daň** nebo **o kterou se snižuje daňový odpočet**, a jen **1 %** z částky, o kterou se snižuje daňová ztráta. Klíčové pravidlo: penále se **neuplatní**, je-li daň doměřena na základě **dodatečného daňového přiznání**. Citujeme § 251 odst. 4: _„Povinnost uhradit penále nevzniká z daně dodatečně tvrzené v dodatečném daňovém přiznání nebo dodatečném vyúčtování, na jehož základě došlo k doměření daně."_ Výjimkou je nepřípustné dodatečné přiznání, u něhož ochrana před penále neplatí. Penále tedy dopadá hlavně na situace, kdy daň doměří **správce daně z moci úřední** (typicky po [daňové kontrole](https://ucto.cz/dane/danova-kontrola)) – ne na toho, kdo chybu přizná dobrovolně.

### Úrok z prodlení (§ 252)

Sankcionuje **pozdě zaplacenou daň**, ne pozdě podané přiznání. Běží **od čtvrtého dne po splatnosti** daně až do dne úhrady. Jeho roční výše odpovídá **repo sazbě ČNB platné pro první den kalendářního pololetí, do něhož spadá daný den prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů**. Tady pozor: i u **dobrovolného** dodatečného přiznání na vyšší daň, kdy penále nevzniká, může běžet úrok z prodlení – pokud původní daň nebyla v řádné lhůtě uhrazena ve správné (vyšší) výši.

| Sankce                     | Za co                       | Výše                                                                                                              | Paragraf |
| -------------------------- | --------------------------- | ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------- | -------- |
| Pokuta za opožděné tvrzení | pozdě podané přiznání       | 0,05 %/den, max. 5 % (max. 300 000 Kč); tolerance 5 prac. dnů; pod 1 000 Kč se nepředepíše                        | § 250    |
| Penále                     | doměření daně z moci úřední | 20 % ze zvýšené daně nebo ze sníženého odpočtu, 1 % ze snížené daňové ztráty; **nevzniká** u dodatečného přiznání | § 251    |
| Úrok z prodlení            | pozdě zaplacená daň         | repo sazba ČNB pro pololetí, do něhož spadá daný den, + 8 p. b. ročně; od 4. dne po splatnosti                    | § 252    |

_Zdroj: § 250, § 251 a § 252 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Platí pro rok 2026._

> **Úrok z prodlení 11,50 % pro 1. pololetí 2026.** Repo sazba ČNB platná k 1. lednu 2026 činila 3,50 %, takže úrok z prodlení podle § 252 je pro **1. pololetí 2026** roven **11,50 % ročně** (3,50 % + 8 procentních bodů). Od 1. 7. 2026 je repo sazba 3,75 %, takže pro **2. pololetí 2026** činí úrok **11,75 % ročně**. Pro dluh trvající přes obě pololetí se použije sazba odpovídající každému dni. Úrok, který u jedné daně nepřesáhne 1 000 Kč, se nepředepisuje.

## Příklad: dobrovolné dodatečné přiznání na vyšší daň

Modelová OSVČ podala elektronické přiznání za rok 2025 až po 1. 4. 2026, využila tak lhůtu do 4. 5. 2026 a daň včas zaplatila. V srpnu 2026 zjistila, že zapomněla přiznat příjem, kvůli kterému měla daň vyšší o **10 000 Kč**.

| Položka                                          | Hodnota                                                                                       |
| ------------------------------------------------ | --------------------------------------------------------------------------------------------- |
| Měsíc zjištění chyby                             | srpen 2026                                                                                    |
| Lhůta pro podání dodatečného přiznání a doplatek | do 30. 9. 2026                                                                                |
| Rozdíl daně k doplacení                          | 10 000 Kč                                                                                     |
| Penále (§ 251)                                   | **0 Kč** – doměřeno na základě dodatečného přiznání                                           |
| Úrok z prodlení (§ 252)                          | běží z 10 000 Kč od 8. 5. 2026 do dne úhrady; 11,50 % ročně do 30. 6. a 11,75 % od 1. 7. 2026 |

Protože OSVČ chybu přiznala sama dodatečným přiznáním, **žádné 20% penále neplatí**. Zaplatí rozdíl daně 10 000 Kč. Úrok z tohoto doplatku při úhradě do 30. 9. 2026 sám nepřesáhne 1 000 Kč; nepředepíše se, pokud ani v souhrnu u téže daně, správce daně a zdaňovacího období nepřekročí tuto hranici (§ 251a odst. 2). Kdyby stejnou chybu místo ní odhalil až finanční úřad při kontrole, přibylo by penále 20 %, tedy 2 000 Kč navíc. To je hlavní důvod, proč se vyplatí chybu přiznat dřív, než si jí všimne úřad.

## Jak podat dodatečné přiznání a co k němu přiložit?

Postup je podobný jako u řádného přiznání, jen formulář označíte jako dodatečný a vyplníte rozdílové údaje.

1. **Použijte stejný formulář** jako u řádného přiznání (přiznání k [dani z příjmů fyzických osob](https://ucto.cz/slovnik#dan-z-prijmu-fyzickych-osob)), nejlépe interaktivně na portálu **Moje daně**.
2. **Vyznačte typ podání.** V záhlaví formuláře zaškrtnete, že jde o **dodatečné** (nebo opravné) přiznání. Tím se přiznání odliší od řádného.
3. **Uveďte den zjištění důvodů** pro dodatečné přiznání – od něj se odvíjí lhůta pro podání i splatnost rozdílu.
4. **Vyplňte nové, správné částky** za celé zdaňovací období. V dodatečném přiznání se uvádějí jak nové celkové údaje, tak **rozdíl** oproti poslední známé dani (o kolik se daň zvyšuje, nebo snižuje).
5. **Přiložte doklady**, pokud opravu dokládáte (například chybějící fakturu nebo opravený doklad k odpočtu).
6. **Ověřte povinnost elektronického podání.** Povinnost elektronického formulářového podání podle § 72 odst. 6 vzniká zejména při zpřístupněné datové schránce **zřízené ze zákona** nebo povinném auditu. U podnikající fyzické osoby záleží také na tom, zda podání souvisí s její samostatnou činností; samotná dobrovolná osobní schránka povinnost nezakládá. Přiznání OSVČ s příjmy z podnikání se zpřístupněnou zákonnou schránkou proto podejte elektronicky.
7. **Uhraďte rozdíl daně ve stejné lhůtě**, ve které dodatečné přiznání podáváte. Praktickou stránku platby (číslo účtu, variabilní symbol) rozebírá článek [jak zaplatit daň](https://ucto.cz/dane/jak-zaplatit-dan).

U **opravného** přiznání (před lhůtou) je postup ještě jednodušší: podáte celý nový, správný formulář označený jako opravný; nahradí původní podání a k chybnému se nepřihlíží.

## Časté chyby a omyly

- **Záměna penále a úroku z prodlení.** Penále 20 % se u dobrovolného dodatečného přiznání **neuplatní** (§ 251 odst. 4), ale úrok z prodlení z pozdě zaplacené daně běžet může (§ 252). Nejsou to synonyma.
- **Čekání na výzvu úřadu.** Kdo doufá, že si chyby nikdo nevšimne, riskuje doměření z moci úřední i s 20% penále. Včasná přípustná oprava odstraňuje riziko penále z vlastní dodatečně tvrzené daně.
- **Opomenutí povinnosti u vyšší daně.** Dodatečné přiznání na vyšší daň není dobrovolné – je to zákonná povinnost (§ 141 odst. 1).
- **Pozdní úhrada rozdílu.** Rozdíl daně je splatný ve stejné lhůtě jako podání. Úrok se však počítá už od čtvrtého dne po původní splatnosti; samotné dodatečné přiznání jeho běh nespouští.
- **Záměna opravného a dodatečného přiznání.** Před lhůtou se podává opravné (§ 138), po lhůtě dodatečné (§ 141). Označení formuláře musí situaci odpovídat.

## Související témata a nástroje

- [daňové přiznání OSVČ](https://ucto.cz/dane/danove-priznani-osvc) popisuje řádné přiznání krok za krokem, na které dodatečné přiznání navazuje.
- [kdo musí podat daňové přiznání](https://ucto.cz/dane/kdo-musi-podat-danove-priznani) vysvětluje, kdy povinnost přiznání vůbec vzniká.
- [jak zaplatit daň](https://ucto.cz/dane/jak-zaplatit-dan) navazuje praktickou úhradou rozdílu daně i úroku z prodlení.
- [zálohy na daň z příjmu](https://ucto.cz/dane/zalohy-na-dan-z-prijmu) ukazují, jak doměřená daň ovlivní budoucí zálohy.
- [daňová kontrola](https://ucto.cz/dane/danova-kontrola) popisuje doměření z moci úřední, u kterého naopak penále hrozí.

## Shrnutí

Opravné přiznání (§ 138 daňového řádu) podáváte před uplynutím lhůty pro řádné přiznání – nahradí původní podání bez sankcí. Dodatečné přiznání (§ 141) podáváte po lhůtě: na vyšší daň je **povinné** a musíte je podat do konce měsíce následujícího po měsíci zjištění chyby a ve stejné lhůtě doplatit rozdíl; na nižší daň je dobrovolné. Celá možnost trvá, dokud běží lhůta pro stanovení daně (obecně 3 roky, § 148). U daně doměřené na základě dodatečného přiznání se **20% penále neuplatní** (§ 251 odst. 4) – to je hlavní výhoda dobrovolné opravy; běžet ale může úrok z prodlení (repo sazba ČNB + 8 p. b., pro 1. pololetí 2026 činí 11,50 %, pro 2. pololetí 11,75 % ročně). Povinné dodatečné přiznání podané pozdě může spustit pokutu za opožděné tvrzení (§ 250) po toleranci 5 pracovních dnů.

## Často kladené otázky

### Jaký je rozdíl mezi opravným a dodatečným přiznáním?

Opravné přiznání (§ 138 zákona č. 280/2009 Sb.) podáváte ještě před uplynutím lhůty pro řádné přiznání a zcela jím nahradíte původní podání – k chybnému se nepřihlíží. Dodatečné přiznání (§ 141) podáváte až po uplynutí lhůty, když zjistíte, že poslední známá daň byla stanovena chybně; mění daň o rozdíl nahoru, nebo dolů.

### Hrozí mi penále, když chybu nahlásím sám dodatečným přiznáním?

Ne. Penále 20 % (§ 251 daňového řádu) se neuplatní z daně doměřené na základě dodatečného daňového přiznání – to je výslovné pravidlo § 251 odst. 4. Penále hrozí hlavně při doměření z moci úřední po daňové kontrole. Pozor ale: i u dobrovolné opravy může běžet úrok z prodlení podle § 252, pokud byla daň zaplacena pozdě.

### Do kdy musím podat dodatečné daňové přiznání?

Dodatečné přiznání na vyšší daň musíte podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém jste důvod zjistili (§ 141 odst. 1 daňového řádu); ve stejné lhůtě je splatný i rozdíl daně. Pokud chybu objevíte například v září 2026, termín se kvůli víkendu posouvá na 2. listopadu 2026. Celá povinnost trvá, dokud běží lhůta pro stanovení daně, obecně 3 roky (§ 148).

### Musím podat dodatečné přiznání, i když mi vyšla nižší daň?

Ne. Dodatečné přiznání na daň nižší než poslední známá daň je podle § 141 odst. 2 jen vaším právem, nikoli povinností. Podat je můžete, byla-li daň stanovena v nesprávné výši; při této opravě ale nelze namítat vady postupu správce daně. Podle výkladu GFŘ (metodický pokyn čj. 9837/24) se na nižší daň měsíční subjektivní lhůta **nevztahuje**; omezuje vás lhůta pro stanovení daně.

### Jak dodatečné přiznání podat a co k němu přiložit?

Použijete stejný formulář jako u řádného přiznání (nejlépe na portálu Moje daně), v záhlaví vyznačíte, že jde o dodatečné přiznání, a uvedete den zjištění důvodů. Vyplníte nové správné částky za celé období a rozdíl oproti poslední známé dani, přiložíte doklady k opravě a rozdíl daně uhradíte ve lhůtě pro podání. Elektronické podání je povinné zejména se zpřístupněnou datovou schránkou zřízenou ze zákona, týká-li se podání odpovídající činnosti (§ 72 odst. 6).

### Co když jsem v přiznání zaplatil moc?

Pokud jste odvedli vyšší daň, než měla být, můžete podat dobrovolné dodatečné přiznání na nižší daň (§ 141 odst. 2) a vzniklý přeplatek vám finanční úřad na žádost vrátí. Stihnout to musíte, dokud běží lhůta pro stanovení daně. Praktickou stránku vratky a plateb popisuje článek [jak zaplatit daň](https://ucto.cz/dane/jak-zaplatit-dan).

---

# Dorovnávací daň (Pillar Two) 2026: kdo ji platí a jaké jsou lhůty

- URL: https://ucto.cz/dane/dorovnavaci-dan
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Dorovnávací daň podle zákona č. 416/2023 Sb.: minimální efektivní zdanění 15 % pro skupiny s výnosy alespoň 750 mil. EUR. Přehled do 15/18 měsíců, přiznání do 22 měsíců.

**Ve zkratce:** Dorovnávací daň zavedl zákon č. 416/2023 Sb. pro výkazní období započatá od 31. 12. 2023. Zajišťuje globální minimální efektivní zdanění zisků sazbou **15 %** u nadnárodních a velkých vnitrostátních skupin s konsolidovanými výnosy **nejméně 750 mil. EUR** alespoň ve 2 ze 4 předcházejících období. Rozlišuje **českou dorovnávací daň** a **přiřazovanou dorovnávací daň**. Po novele č. 316/2025 Sb. je lhůta pro **informační přehled či oznámení o výjimce 15 měsíců** (18 měsíců za vstupní období) a pro **přiznání 22 měsíců** po konci období. V ČR nevzniká samostatná registrační povinnost. Daň spravuje Specializovaný finanční úřad.

Dorovnávací daň (anglicky _top-up tax_) je český název pro nástroj tzv. druhého pilíře (Pillar Two) projektu OECD/G20 proti erozi základu daně a přesouvání zisků. Cílem je, aby velké skupiny odvedly ze zisku v každé zemi, kde působí, efektivní daň alespoň 15 % — a pokud tam odvedou méně, doplatí rozdíl formou dorovnávací daně. V EU pravidla sjednotila směrnice Rady (EU) 2022/2523; do českého práva je transponoval zákon č. 416/2023 Sb. Jde o samostatnou daň mimo daň z příjmů právnických osob, s vlastními formuláři, lhůtami i správcem daně. Přestože o ní hodně slyšíte, dopadá jen na úzký okruh největších skupin — drtivá většina českých podnikatelů ji nikdy nepodá.

## Co je dorovnávací daň a odkud pochází?

Dorovnávací daň vychází z modelových pravidel GloBE (Global Anti-Base Erosion) zveřejněných OECD v prosinci 2021. Myšlenka je jednoduchá: velké nadnárodní skupiny přesouvaly zisky do zemí s nízkým nebo nulovým zdaněním. Pillar Two proto stanovil, že bez ohledu na to, kam se zisk přesune, má být nakonec zdaněn efektivní sazbou nejméně 15 %. Chybějící část se „dorovná".

Efektivní sazba se přitom nepočítá podle nominální sazby daně z příjmů, ale jako podíl upravených zahrnutých daní, které zohledňují i zákonem vymezené odložené daně k tzv. kvalifikovanému zisku podle GloBE za všechny entity skupiny v dané jurisdikci dohromady. Efektivní sazba pod 15 % je výchozím signálem pro výpočet; daň není prostým rozdílem sazeb. Zohlední se nadměrný zisk, další úpravy, domácí daň a případná rozhodnutí o bezpečných přístavech.

Zákon č. 416/2023 Sb. nabyl účinnosti pro výkazní období započatá od 31. 12. 2023, tedy poprvé prakticky za kalendářní rok 2024. Nejde o českou vynálezovou daň — kopíruje evropskou směrnici i modelová pravidla OECD, takže je do velké míry harmonizovaná napříč EU i řadou dalších států.

## Koho se dorovnávací daň týká — a koho ne?

Základním limitem rozsahu jsou **konsolidované výnosy skupiny 750 mil. EUR** (řádově 18–19 mld. Kč). Do rozsahu spadá skupina, která této hranice dosáhla alespoň ve **2 ze 4 výkazních období** bezprostředně předcházejících sledovanému období.

Do rozsahu patří jak **nadnárodní skupiny** (entity ve více státech), tak **velké vnitrostátní skupiny** — tedy i čistě české skupiny bez zahraniční struktury, pokud jejich konsolidované výnosy dosáhnou hranice. Poplatníkem může být česká členská entita skupiny nebo česká stálá provozovna zahraniční entity při splnění zákonných podmínek.

Koho se dorovnávací daň **netýká**:

- OSVČ a samostatných firem mimo vymezenou velkou skupinu. I malá česká společnost může mít povinnosti, pokud do takové skupiny patří; rozhodující nejsou jen její vlastní výnosy.
- Skupin, které hranice nedosáhly ve 2 ze 4 předchozích období.
- Tzv. vyloučených entit (§ 7 zákona) — typicky vládní subjekty, mezinárodní a neziskové organizace, penzijní fondy a některé investiční a nemovitostní fondy, jsou-li nejvyšší mateřskou entitou.

Pozor na omyl, že jde jen o „firmy s americkou nebo německou centrálou". Do rozsahu spadne i ryze česká holdingová skupina, pokud dosáhne požadovaného obratu.

## Jaký je rozdíl mezi českou a přiřazovanou dorovnávací daní?

Zákon rozlišuje dva druhy dorovnávací daně a je klíčové je nezaměňovat:

- **Česká dorovnávací daň** (kvalifikovaná domácí dorovnávací daň, QDMTT) dopadá na **nízko zdaněné zisky dosažené v České republice**. Doměřuje ji a odvádí česká entita skupiny. Její výhodou je, že má přednost — při splnění podmínek kvalifikované domácí daně a souvisejícího bezpečného přístavu se české zisky znovu nedorovnávají stejným způsobem v zahraničí. Samotné zaplacení domácí daně bez posouzení všech podmínek není obecnou zárukou nulové zahraniční povinnosti. OECD českou domácí dorovnávací daň uznala jako kvalifikovanou.
- **Přiřazovaná dorovnávací daň** dopadá na **nízko zdaněné zisky v jiných jurisdikcích** podle pravidla o zahrnutí zisku (IIR) a doplňkového pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk (UTPR). IIR se zpravidla uplatní u české mateřské entity; UTPR může přidělit část dorovnání i jiné české členské entitě. UTPR se obecně použije pro období započatá od 31. 12. 2024, s úzkou výjimkou pro některé skupiny podle pravidel EU.

Zjednodušeně: česká dorovnávací daň řeší nízko zdaněné české zisky, přiřazovaná daň dorovnání přidělené podle IIR či UTPR. Toto rozlišení je orientační; § 96 odst. 1 písm. b) zahrnuje do IIR také vlastní českou entitu při nízkém zdanění v ČR.

## Jaké jsou lhůty pro informační přehled (GIR) a přiznání?

Český poplatník v rozsahu podává **informační přehled k dorovnávací dani (GIR — GloBE Information Return)** nebo při splnění podmínek **oznámení o splnění výjimky**, pokud přehled za něj podala určená entita v ČR či zahraničí. Dále podává samostatné **daňové přiznání** k té dorovnávací dani, jejímž je poplatníkem, i když vyjde daň nulová. Podle aktuálních informací Finanční správy **v ČR není registrační povinnost** k dorovnávacím daním.

Novela č. **316/2025 Sb.** upravila pravidla včetně lhůt, která se použijí také pro první období započatá od 31. 12. 2023. Aktuálně platí:

| Povinnost                   | Běžné výkazní období      | Vstupní (přechodné) období | Konkrétně za rok 2024 |
| --------------------------- | ------------------------- | -------------------------- | --------------------- |
| Informační přehled (GIR)    | 15 měsíců po konci období | 18 měsíců po konci období  | 30. 6. 2026           |
| Přiznání k dorovnávací dani | 22 měsíců po konci období | 22 měsíců po konci období  | 2. 11. 2026           |

_Zdroj: § 129–132 zákona č. 416/2023 Sb. ve znění novely č. 316/2025 Sb. Platí pro rok 2026._

Za první (vstupní) období, kterým je pro většinu skupin kalendářní rok 2024, vyšel termín pro informační přehled či oznámení na **30. 6. 2026** a poslední den pro podání přiznání je **2. 11. 2026** (zákonný konec 31. 10. připadá na sobotu). Daň je splatná ve lhůtě pro podání přiznání. Správcem daně je **Specializovaný finanční úřad** a formulářová podání probíhají elektronicky.

## Co připravit k přiznání a platbě za rok 2024 do 2. listopadu 2026?

**Pro skupinu se vstupním obdobím od 1. 1. do 31. 12. 2024 je nyní rozhodný termín přiznání a úhrady 2. 11. 2026.** Lhůta 22 měsíců podle § 132 zákona č. 416/2023 Sb. končí 31. 10. 2026; protože jde o sobotu, posouvá se na pondělí. Červnová povinnost GIR nebo oznámení je samostatná a listopadové přiznání ji nenahrazuje. U hospodářského roku a společných podniků nejprve určete vlastní výkazní období a případnou zvláštní lhůtu.

Před odesláním si připravte tento pracovní přehled:

1. **Seznam českých poplatníků a druhů daně.** U každé společnosti označte, zda je poplatníkem české, přiřazované, nebo obou dorovnávacích daní. Přiznání podává každý poplatník samostatně a ke každé dani zvlášť; společné skupinové přiznání Finanční správa nepřipouští.
2. **Výpočet a podklady pro každé přiznání.** Zajistěte odsouhlasenou částku daně a dokumentaci výpočtu nebo využitého bezpečného přístavu. Nulová daň sama o sobě neruší povinnost podat přiznání.
3. **Zastoupení a elektronické podání.** Použijte aktuální formulář pro českou či přiřazovanou dorovnávací daň na Portálu MOJE daně, případně jej podejte datovou schránkou. Pokud jedná poradce, ověřte účinnost plné moci také vůči Specializovanému finančnímu úřadu; samotná plná moc u jiného finančního úřadu nestačí. Uložte odeslaná data a potvrzení o podání.
4. **Samostatnou kontrolu GIR a oznámení.** Za uvedené vstupní období byla jejich lhůta 30. 6. 2026. Vyžádejte si identifikaci podávající entity, stát podání a potvrzení o podání. Při využití výjimky z místního GIR zkontrolujte také české oznámení. Finanční správa výslovně zachovává tuto oznamovací povinnost i při dočasném nevymáhání místního GIR v případech zahrnutých do mezinárodního „common understanding“.
5. **Platební údaje a připsání peněz.** Česká dorovnávací daň má u SFÚ předčíslí účtu **7886**, přiřazovaná **7894**. Doplnit musíte správnou matriku SFÚ a kód banky 0710; jako variabilní symbol slouží u společnosti s DIČ jeho číselná část bez CZ. Platební údaje ověřte v aktuálním [návodu Finanční správy k placení daní](https://financnisprava.gov.cz/assets/cs/prilohy/d-placeni-dani/Jak_spravne_zaplatit_dan_FU_v_roce_2026.pdf). Pro včasnou bezhotovostní úhradu je rozhodné připsání na účet správce daně, nikoli zadání příkazu.

### Model: dvě společnosti, tři přiznání a dvě platby

Model předpokládá, že obě společnosti mají uvedené kalendářní vstupní období 2024 a výpočet daně je již dokončen. **Společnost A** je poplatníkem obou daní: česká daň jí vyšla 200 000 Kč a přiřazovaná 0 Kč. **Společnost B** je poplatníkem pouze české daně, která činí 50 000 Kč.

- A podá **dvě přiznání**, včetně přiznání s nulovou přiřazovanou daní, a uhradí 200 000 Kč na účet české dorovnávací daně pod svým variabilním symbolem.
- B podá **jedno přiznání** a uhradí 50 000 Kč na stejný druh daňového účtu, ale pod svým variabilním symbolem.
- Celkem jde o **2 + 1 = 3 přiznání** a **200 000 + 50 000 = 250 000 Kč** ve dvou platbách. U nulové daně A nevzniká částka k úhradě. Přiznání i připsání obou plateb mají v tomto modelu termín **2. 11. 2026**.

Podání GIR zahraniční mateřskou společností počet těchto přiznání nesnižuje. Model ukazuje organizaci podání a plateb; částky daně jsou zadáním příkladu, nikoli výpočtem dorovnání z účetního zisku.

## Jak se počítá efektivní sazba a dorovnání do 15 %?

Výpočet je nejnáročnější částí celé agendy a probíhá v několika krocích:

1. Určí se **kvalifikovaný zisk nebo ztráta** každé entity podle pravidel GloBE (vychází z účetnictví, ale s desítkami úprav).
2. Určí se **zahrnuté daně** (upravené o odložené daně a další položky).
3. Za všechny entity v jedné jurisdikci se spočítá **efektivní sazba** = zahrnuté daně / kvalifikovaný zisk.
4. Je-li efektivní sazba pod 15 %, vypočte se **procento dorovnání** (15 % minus efektivní sazba) a aplikuje se na kvalifikovaný zisk snížený o tzv. vynětí založené na ekonomické podstatě (substance-based income exclusion — část mzdových nákladů a hmotného majetku).

Pro počáteční období nabízejí pravidla **přechodné bezpečné přístavy** (transitional CbCR safe harbour), které umožňují u jurisdikcí splňujících zjednodušené testy nastavit dorovnávací daň na nulu, aniž by se dělal plný výpočet. To výrazně snižuje administrativu — ne však povinnost podat přiznání a zajistit informační přehled nebo oznámit splnění výjimky z jeho místního podání.

Právě proto platí, že i skupina, které nakonec žádná dorovnávací daň nevznikne, musí povinnosti splnit: rozsah se posuzuje podle obratu, nikoli podle toho, zda daň reálně doplatí.

## Časté chyby

- **Záměna s daní z příjmů.** Dorovnávací daň je samostatná daň s vlastními formuláři, lhůtami i účtem — nepodává se v přiznání k dani z příjmů právnických osob.
- **„Nemáme zahraniční matku, tak se nás to netýká."** Do rozsahu spadají i velké vnitrostátní (čistě české) skupiny alespoň 750 mil. EUR.
- **Spoléhání na starou lhůtu 10 měsíců.** Novela č. 316/2025 Sb. lhůty prodloužila na 15/18 měsíců (přehled) a 22 měsíců (přiznání) — starší články i vzory formulářů mohou uvádět neaktuální termíny.
- **Nepodání přiznání při nulové dani.** Povinnost podat přiznání platí i tehdy, když využijete bezpečný přístav a daň vyjde nula; informační přehled může nahradit oznámení o splnění výjimky.
- **Záměna oznámení za registraci.** Registrační povinnost v ČR není; oznámení o splnění výjimky slouží pro případ, kdy informační přehled za poplatníka podává jiná entita.
- **Přehlížení efektivní sazby při daňových pobídkách.** Investiční pobídky a jiné úlevy mohou snížit efektivní sazbu pod 15 % i v ČR a vyvolat českou dorovnávací daň.

## Shrnutí

Dorovnávací daň podle zákona č. 416/2023 Sb. je český nástroj globálního minimálního zdanění (Pillar Two). Týká se skupin s konsolidovanými výnosy alespoň 750 mil. EUR ve dvou ze čtyř předchozích období. Rozlišuje českou dorovnávací daň a přiřazovanou dorovnávací daň. Po novele č. 316/2025 Sb. je lhůta pro informační přehled či oznámení o výjimce 15 měsíců (18 měsíců za vstupní období) a pro přiznání 22 měsíců po konci výkazního období — za kalendářní rok 2024 tedy 30. 6. 2026 a po posunu za sobotu 2. 11. 2026. Agendu spravuje Specializovaný finanční úřad. Běžných samostatných firem a podnikatelů se dorovnávací daň netýká.

## Často kladené otázky

### Kdo platí dorovnávací daň v České republice?

Dorovnávací daň platí členské entity nadnárodních a velkých vnitrostátních skupin s konsolidovanými výnosy nejméně 750 mil. EUR alespoň ve 2 ze 4 předcházejících období. Poplatníkem je česká entita skupiny nebo česká stálá provozovna. OSVČ a samostatných společností mimo vymezenou velkou skupinu se netýká; i malá česká společnost ve velké skupině může být poplatníkem.

### Jaké jsou lhůty pro informační přehled a přiznání k dorovnávací dani?

Informační přehled (GIR) nebo oznámení o splnění výjimky se podává do 15 měsíců po konci výkazního období, u prvního (vstupního) období do 18 měsíců. Daňové přiznání se podává do 22 měsíců. Za kalendářní rok 2024 vyšel přehled na 30. 6. 2026 a přiznání na 2. 11. 2026 po posunu za sobotu. Lhůty prodloužila novela č. 316/2025 Sb.

### Jaký je rozdíl mezi českou a přiřazovanou dorovnávací daní?

Česká dorovnávací daň (QDMTT) dopadá na nízko zdaněné zisky dosažené v ČR a má přednost před daní jiných států. Přiřazovaná dorovnávací daň dopadá na nízko zdaněné zahraniční zisky podle pravidel IIR a UTPR; při UTPR může být poplatníkem i česká členská entita, která není nejvyšší mateřskou entitou. Skupina může podávat přiznání k oběma daním.

### Musí se podat přiznání, i když daň vyjde nula?

Ano, český poplatník podává přiznání i při nulové dani. Informační přehled může být při splnění podmínek podán jinou entitou; český poplatník pak podá oznámení o splnění výjimky. Registrační povinnost k dorovnávacím daním v ČR není.

### Týká se dorovnávací daň i čistě českých firem bez zahraniční struktury?

Ano, pokud jde o velkou vnitrostátní skupinu s konsolidovanými výnosy alespoň 750 mil. EUR. Rozhodující není zahraniční vlastník, ale výše obratu. Běžná samostatná firma mimo velkou skupinu povinnost nemá. Malá členská entita velké skupiny ji mít může.

### Kdo je správcem dorovnávací daně?

Správu dorovnávacích daní vykonává Specializovaný finanční úřad. Poplatník u něj elektronicky podává příslušné přiznání a informační přehled, případně oznámení o splnění výjimky. Samostatná registrace se neprovádí.

---

# EET 2.0: co chystaná evidence tržeb od roku 2027 mění (a co ne)

- URL: https://ucto.cz/dane/eet
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: EET 2.0 od roku 2027: právní stav, platby kartou a QR, dobírka, certifikáty od listopadu a příprava pokladny. Rozdíl mezi pilotem a povinností.

**Ve zkratce:** EET 2.0 má začít **1. ledna 2027**. Zákon byl **7. října 2026 vyhlášen jako zákon č. 180/2026 Sb.**; evidence má začít 1. ledna 2027. Evidují se podnikatelské **kontaktní platby** včetně karty a QR v provozovně i hotovostní úhrady bez osobního kontaktu, pokud neplatí zákonná výjimka. Vzdálené bezhotovostní převody se neevidují; u dobírky záleží také na tom, kdo ji přijme a jak ji předá podnikateli. Certifikáty mají být dostupné **od 1. listopadu 2026**, bezplatná aplikace MOJE eet je plánována na prosinec. **Lednový pilot již znamená standardní evidenci**, nikoli měsíc bez povinnosti. Vybraní paušalisté mohou zvolit [EET OFF](https://ucto.cz/dane/eet-off).

## Je EET 2.0 už platný zákon?

Podle [aktuální historie sněmovního tisku 189](https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=10&t=189) byl zákon **7. října 2026 vyhlášen jako zákon č. 180/2026 Sb.** Jde tedy o platný zákon s budoucí účinností evidence od 1. ledna 2027. Platnost zákona a zahájení evidenční povinnosti jsou odlišné okamžiky.

§ 36 vyhlášeného zákona stanoví účinnost od **1. ledna 2027**, s výjimkou § 14, 15, 18, 21, 23, 25 a 26 účinných již od 8. října 2026. Podle přechodného § 29 lze postupy získání certifikátů, oznámení jednotek a evidenční identifikace využít **nejdříve 1. listopadu 2026**. Plánované spuštění technických služeb sledujte podle harmonogramu Finanční správy.

## Co je EET 2.0 a čím se liší od původní EET z let 2016–2023?

Původní elektronickou evidenci tržeb zavedl zákon č. 112/2016 Sb. Během pandemie byla povinnost pozastavena a zákon č. 458/2022 Sb. ji **zrušil od 1. 1. 2023**. EET 2.0 je novou úpravou podle zákona č. 180/2026 Sb.; staré certifikáty a nastavení nepovažujte za připravené pro nový režim.

Schválená podoba EET 2.0 mění rozsah evidovaných plateb i některé povinnosti podnikatele. Zahrnuje kontaktní platby a hotovostní platby i bez osobního kontaktu; vzdálené bankovní převody do evidence nepatří. **Tisk účtenky s kódem EET nemá být povinný** a Finanční správa plánuje pro nejmenší podnikatele **bezplatnou webovou aplikaci**. Skutečné náklady budou záviset na používaném zařízení, integraci a provozu.

Následující srovnání odlišuje původní EET a nově vyhlášený zákon č. 180/2026 Sb.

| Parametr        | Původní EET (2016–2023)                                                          | EET 2.0 (vyhlášený zákon, evidence od 1. 1. 2027)                                                         |
| --------------- | -------------------------------------------------------------------------------- | --------------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| Rozsah plateb   | Hotovost a vybrané obdobné úhrady; karty původně zahrnuty, od 1. 3. 2018 vyjmuty | Kontaktní platby a hotovostní platby i bez osobního kontaktu                                              |
| Platby na dálku | Přímé bankovní převody se neevidovaly                                            | Předem zaplacené online objednávky a úhrady faktur převodem bez osobního kontaktu se **neevidují**        |
| Účtenka         | Povinnost vystavit účtenku s fiskálním identifikačním kódem                      | **Bez povinnosti tisknout či vystavovat** papírovou účtenku; jen na požádání, i digitálně                 |
| Technika        | Nutná online pokladna propojená s Finanční správou                               | Starší zařízení po ověření kompatibility a aktualizaci; pro nejmenší plánovaná **webová aplikace zdarma** |
| Sankce          | Pokuty stanovené zákonem č. 112/2016 Sb.                                         | Pokuta za přestupek **až 500 000 Kč**                                                                     |

## Koho se EET 2.0 týká a co se eviduje?

Klíčové pravidlo EET 2.0 zní: evidují se platby splňující formální náležitosti a zakládající rozhodný příjem podle § 4 až 7, pokud na ně nedopadá výjimka. Patří sem **kontaktní platby z podnikání** a také hotovostní úhrady bez osobního kontaktu. Zvláštní výjimku má platba zprostředkovaná jako poštovní služba převodem na účet podnikatele. Rozhoduje skutečný způsob úhrady, nikoli forma uvedená na faktuře. Patří sem například:

- **hotovost** – platba v bankovkách a mincích i mimo osobní kontakt; samostatně posuďte níže uvedenou výjimku poštovní dobírky,
- **platba kartou**, mobilem nebo hodinkami v provozovně,
- **platba QR kódem**, poukázkou, šekem nebo virtuálním aktivem na místě u pokladny nebo u obsluhy.

Naproti tomu se **neevidují bezhotovostní platby na dálku, u nichž chybí osobní kontakt**:

- **bankovní převody** z účtu na účet,
- **úhrady faktur převodem bez osobního kontaktu**,
- **online platby za nákupy v e-shopu** a další platby na dálku.

Logika je jednoduchá: u bezhotovostních plateb na dálku má finanční správa údaje k dispozici i bez evidence tržeb, kdežto hotovost je nejsnáze zatajitelná. EET 2.0 proto cílí právě na ni. Pokud tedy podnikáte výhradně přes fakturaci, peníze vám chodí na účet a všechny úhrady probíhají bez osobního kontaktu, podle schváleného budoucího režimu se vás evidence tržeb prakticky nedotkne. Pro připomenutí toho, jak vypadá běžný [daňový doklad](https://ucto.cz/dph/danovy-doklad) a jak si správně vystavit [fakturu](https://ucto.cz/sablony/faktura-vzor), máme samostatné návody.

V praxi má řada podnikatelů kombinaci obojího – něco přijde v hotovosti nebo kartou na provozovně, něco převodem na účet. Evidenci podléhají kontaktní platby a zpravidla i hotovostní úhrady bez osobního kontaktu; poštovní dobírku posuzujte podle § 6 odst. 2. Platba faktury v hotovosti na pokladně se eviduje; samotné vystavení faktury výjimku nezakládá. Kdo tedy provozuje například kamennou prodejnu i e-shop, neeviduje objednávky zaplacené online předem, ale eviduje zboží objednané přes e-shop a zaplacené až při osobním převzetí v prodejně. Tyto příklady potvrzují [odpovědi Finanční správy](https://app.fs.gov.cz/dotazy-verejnosti/dotaz/kategorie/EET).

Zákon obsahuje i **výjimky**. Evidovanou tržbou nejsou mimo jiné tržby:

- z **prodejních automatů** a za podmínek zákona i ze samoobslužných zařízení mimo provozovnu,
- z **pravidelné hromadné dopravy**, osobní železniční a obchodní letecké dopravy a z poštovních služeb,
- ze školního stravování a ubytování, z **veřejných toalet** a z předvánočního prodeje **sladkovodních ryb** (18.–24. 12.) v provozovně, kde se prodává jen to,
- bank, pojišťoven a dalších finančních institucí, obcí, krajů a státu a některých veřejných subjektů,
- poplatníka s průkazem ZTP/ZTP/P z vymezených zrakových důvodů či hluchoslepoty při splnění všech podmínek § 11 odst. 4; zaměstnanci, spolupracující osoby či společníci jsou přípustní pouze při splnění stejné podmínky postižení,
- poplatníka v prvním pásmu paušální daně, který se přihlásí k přirážce (viz níže).

## Jak vypadá účtenka v EET 2.0?

Jedna z nejvýraznějších změn oproti původní EET se týká účtenky. Podle Ministerstva financí **tisk papírové účtenky s kódem EET není povinný**. Nový zákon o EET sám povinnost vystavit účtenku neukládá. Povinnosti vystavit doklad na žádost zákazníka nebo daňový doklad se nadále řídí ostatními předpisy.

To je praktický posun hlavně pro provozy, kde tisk drobných účtenek zdržoval a produkoval odpad. Zákazník o doklad nepřijde – má na něj právo a na požádání ho dostane, ať už vytištěný, nebo digitálně (například poslaný elektronicky). Pro účetní a daňové účely je podstatné, že se nemění pravidla o tom, kdy potřebujete řádný [daňový doklad](https://ucto.cz/dph/danovy-doklad); EET 2.0 řeší evidenci tržby vůči státu, nikoli vaši povinnost vystavit doklad kupujícímu podle jiných předpisů.

## Jak evidence technicky funguje a je software opravdu zdarma?

Princip zůstává podobný jako u původní EET: při přijetí evidované platby se údaj o tržbě odešle Finanční správě. Před první evidovanou tržbou musí podnikatel přes daňovou informační schránku **oznámit evidenční jednotky a získat certifikát** – podle zákona to jde **nejdříve od 1. 11. 2026**. Zásadní úlevou má být technika. Podle Finanční správy:

- starší pokladnu může být možné znovu využít, ale je potřeba **potvrzení kompatibility od dodavatele, aktuální software a nový platný certifikát**,
- pro **nejmenší podnikatele** má být k dispozici **bezplatná webová aplikace** Finanční správy, kterou lze používat na mobilu, tabletu i počítači.

Cílem je, aby vstupní náklady byly co nejnižší a aby drobný živnostník nemusel investovat do drahého pokladního systému. Pokud si evidenci tržeb spojujete s vedením [pokladny](https://ucto.cz/ucetnictvi/pokladna) a s [povinnostmi OSVČ](https://ucto.cz/osvc/osvc-povinnosti), platí, že EET 2.0 je jen jednou z vrstev – účetní a evidenční povinnosti podle ostatních předpisů se jí neruší.

Bezplatná aplikace může snížit pořizovací náklady, sama však nezaručuje kompatibilitu stávající pokladny ani bezplatné napojení na sklad či účetnictví. Detaily aplikace a technické specifikace zveřejňuje Finanční správa na webu [eet.gov.cz](https://eet.gov.cz). Její metodika pomáhá s praktickým postupem; obecně závazná právní pravidla určuje vyhlášený zákon a příslušné prováděcí předpisy.

Na počáteční náklady pamatuje zákon **jednorázovou slevou na evidenci tržeb**: až **5 000 Kč** na dani z příjmů fyzických osob v prvním zdaňovacím období, kdy podnikatel zaevidoval tržbu, kterou má podle nového zákona povinnost evidovat. Dřívější evidence podle zákona č. 112/2016 Sb. tento nový nárok nevyčerpává (§ 31 bod 4). Pokud je 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti snížené o základní slevu na poplatníka nižší než 5 000 Kč, sleva se sníží na tento rozdíl (případně na nulu).

Provoz, který vedle samotné evidence řeší také sklad, obsluhu, terminál nebo napojení na účetnictví, bude zpravidla vybírat plnohodnotný POS. Praktickou přípravu zařízení a softwaru rozebírá [průvodce pokladnou pro EET 2.0](https://pokladni-system.cz/clanky/eet-2-0-priprava-pokladny).

## Eviduje se karta, QR platba, faktura a dobírka?

Rozhoduje skutečná úhrada, místo a způsob jejího přijetí. Následující scénáře předpokládají běžný příjem z podnikání a neexistenci další osobní nebo věcné výjimky:

| Platební scénář                                                                           | Evidence podle schválené EET 2.0 | Důvod                                                                                         |
| ----------------------------------------------------------------------------------------- | -------------------------------- | --------------------------------------------------------------------------------------------- |
| Zákazník platí kartou na terminálu v prodejně                                             | Ano                              | Kontaktní platba; připsání peněz od banky později její povahu nemění.                         |
| Zákazník u obsluhy naskenuje QR kód a zaplatí z účtu                                      | Ano                              | Bankovní převod v kontaktní situaci není vzdálená platba.                                     |
| Zákazník zaplatí fakturu převodem z domova bez osobního kontaktu                          | Ne                               | Bezhotovostní úhrada na dálku.                                                                |
| Objednávka e-shopu je zaplacena online přes platební bránu na dálku                       | Ne                               | Bezhotovostní úhrada na dálku.                                                                |
| Objednávka e-shopu je zaplacena až při osobním odběru v prodejně, hotově nebo kartou      | Ano                              | Objednání online nenahrazuje posouzení úhrady.                                                |
| Dobírku převezme poskytovatel poštovní služby a zprostředkuje ji převodem na účet e-shopu | Ne                               | Konkrétní výjimka § 6 odst. 2 pro poštovní službu; musí odpovídat skutečnému platebnímu toku. |
| Vlastní řidič podnikatele převezme hotovost při doručení zákazníkovi                      | Ano                              | Osobní kontakt; nejde jen označením platby „dobírka“ vytvořit poštovní výjimku.               |
| Faktura je následně zaplacena hotově na pokladně                                          | Ano                              | Faktura sama není výjimkou z evidence úhrady.                                                 |

U atypické dobírky si ověřte smlouvu s dopravcem a skutečné vypořádání. **Výjimku nelze rozšířit na každou platbu nazvanou dobírkou** nebo na předání hotovosti podnikateli. Pokud přijímáte směs plateb, rozdělte evidované a neevidované úhrady podle těchto pravidel; nerozdělujte jen prodejnu proti e-shopu.

## Jak připravit evidenci od listopadu do ledna?

| Termín         | Stav podle schváleného textu a plánu FS                                  | Praktický krok                                                                             |
| -------------- | ------------------------------------------------------------------------ | ------------------------------------------------------------------------------------------ |
| Říjen 2026     | Zákon 7. 10. vyhlášen jako č. 180/2026 Sb.                               | Ověřit vlastní platby, výjimky, přístup do DIS+ a schopnost dodavatele podporovat EET 2.0. |
| Od 1. 11. 2026 | Nejdřívější zákonný postup podle § 14, 15 a 18; FS plánuje služby v DIS+ | Oznámit evidenční jednotky a získat potřebné certifikáty.                                  |
| 1. 12. 2026    | Plánované spuštění bezplatné webové aplikace MOJE eet                    | Podle její skutečné dostupnosti vyzkoušet svůj pracovní postup.                            |
| 1. 1. 2027     | Stanovená účinnost evidence                                              | Evidovat od první platby, na kterou se povinnost vztahuje.                                 |
| Leden 2027     | Pilotní provoz, podle FS již standardní evidence                         | Nespoléhat na domněnku dobrovolného měsíce.                                                |
| Do 11. 1. 2027 | Lhůta pro oznámení EET OFF u existujícího podnikání podle FS             | Způsobilý paušalista podá správné oznámení; samotná vyšší platba nestačí.                  |

[Harmonogram Finanční správy](https://eet.gov.cz/cs/o-eet/jaky-je-harmonogram-eet-2-0) je provozní plán, který správce aktualizuje. Datum plánované aplikace nepovažujte za potvrzení, že ji můžete použít již dnes.

Přípravu dokončete v tomto pořadí:

1. **Seznam plateb a výjimek.** Zapište i hotovostní faktury, osobní odběr e-shopu, QR u obsluhy a vlastní rozvoz. K jednotlivým tokům určete odpovědnou osobu.
2. **Seznam evidenčních jednotek.** § 15 vyžaduje oznámit všechny jednotky, prostřednictvím nichž uskutečňujete tržby, pokud alespoň v jedné přijímáte evidované tržby. Do přípravy tedy může patřit provozovna, e-shop i vozidlo, ne pouze jedno pokladní místo.
3. **Přístup do DIS+ a certifikáty.** Ověřte, kdo může údaje zadat a certifikát bezpečně spravovat. Certifikát nezveřejňujte a nepředávejte bez kontroly oprávnění.
4. **Nastavení a ověření dodavatelem.** U starého zařízení potvrďte software pro EET 2.0; historické nastavení původní EET nepovažujte za hotovou přípravu. Novou sestavu vybírejte podle svého provozu.
5. **Storno a výpadek.** Připravte scénáře vratky jako záporné tržby podle § 8 a kontroly neodeslaných zpráv. Zkoušku proveďte v odpovídajícím testovacím prostředí podle aktuálního návodu. Při překročení mezní doby odezvy § 20 vyžaduje odeslání bezodkladně po pominutí příčiny, nejpozději do 48 hodin od uskutečnění tržby.
6. **Srovnání s účetními doklady.** Přijatou úhradu evidujte ve správný okamžik, ale nesuplujte tím [daňový doklad](https://ucto.cz/dph/danovy-doklad) ani běžnou [pokladní evidenci](https://ucto.cz/ucetnictvi/pokladna).

### Co připravit teď a co ověřit až po zpřístupnění služeb?

**Už nyní můžete připravit lidi, přístupy, soupis jednotek a zkušební scénáře.** Generování vlastního pokladního certifikátu a oznámení jednotek patří až do zpřístupněných služeb, nejdříve od 1. listopadu 2026. Testovací prostředí **Playground pro vývojáře** už podle harmonogramu FS funguje; není totožné s produkční evidencí ani s plánovanou bezplatnou aplikací MOJE eet.

| Krok                    | Co lze udělat v říjnu                                                                               | Co dokončit po skutečném spuštění                                                                                            |
| ----------------------- | --------------------------------------------------------------------------------------------------- | ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| Přístupy a odpovědnosti | Ověřit aktivaci správné DIS+, vlastní přihlášení odpovědné osoby a zastupitelnost                   | Ověřit oprávnění ke konkrétním novým funkcím EET a správě certifikátů                                                        |
| Evidenční jednotky      | Připravit soupis jednotek a údaje podle § 15                                                        | Oznámit jednotky v DIS+ před získáním certifikátu a zkontrolovat jejich přidělená označení                                   |
| Pokladna a certifikát   | Nechat dodavatele doložit kompatibilitu a výsledek zkoušky v Playgroundu; určit správce certifikátu | Získat vlastní certifikát podle pokynů FS, bezpečně jej instalovat podle návodu konkrétní pokladny                           |
| Ověření přenosu         | Sepsat testovací scénáře, očekávané údaje a způsob doložení výsledku                                | Použít odpovídající testovací nebo ověřovací postup podle aktuální dokumentace; skutečné tržby evidovat od vzniku povinnosti |

_Podklad: § 14–17 a § 29 zákona č. 180/2026 Sb.; aktuální harmonogram a návody Finanční správy. Tabulka je přípravný postup, nikoli popis již vyzkoušených listopadových obrazovek._

**Oddělte obsluhu pokladny od správy DIS+.** Sepište, kdo pouze přijímá platby, kdo kontroluje neodeslané zprávy, kdo oznamuje jednotky a kdo spravuje certifikát. Ke každé roli určete i zástupce. Oprávnění v pokladním programu nastavte podle jeho skutečných možností; každý pokladní nepotřebuje spravovat DIS+ ani získávat certifikáty. Pro přístup účetní nebo další osoby použijte odpovídající pověření, nesdílejte přihlašovací údaje majitele. Podle [příručky DIS+](https://financnisprava.gov.cz/assets/cs/prilohy/fs-financni-sprava-cr/prirucka_uzivatele_dis_plus.pdf) je pověření přístupem samostatný institut, který není obecnou plnou mocí. Přesný rozsah potřebný pro nové funkce EET ověřte po jejich zveřejnění.

**Pro certifikát založte provozní kartu:** správce a zástupce, zařízení, ve kterých bude použit, datum vydání a konce platnosti, termín kontroly obnovy a místo bezpečného uložení. Zapište také postup při ztrátě zařízení nebo odchodu pracovníka, který měl přístup. Hesla, soukromý klíč ani samotný soubor certifikátu nepatří do běžného provozního deníku. § 14 ukládá ochranu před zneužitím a bezodkladné oznámení zneužití nebo jeho hrozby správci daně; konkrétní postup získání a správy zveřejňuje FS. Instalaci má potvrdit dodavatel pro konkrétní typ zařízení.

### Jak připravit ověřovací tržbu a záznam chyb?

Připravte si s dodavatelem alespoň čtyři scénáře: správnou zprávu, odmítnutí kvůli certifikátu, přerušení spojení a opravu či vratku. **Úmyslné chyby zkoušejte v testovacím prostředí**, ne na skutečných platbách v produkci. Dostupnost a přesný postup vlastní ověřovací tržby v nových službách nejprve potvrďte v aktuální dokumentaci FS a pokladny. Nezakládejte smyšlenou produkční tržbu jen proto, abyste „vyzkoušeli tlačítko“.

Pro každý scénář si stanovte, co má obsluha poznat a doložit:

- **Přenos v pořádku:** shoduje se identifikace poplatníka, jednotky a pokladny, pořadové číslo, čas a částka s připraveným záznamem? Uložil se výsledek zpracování a potvrzovací kód? Potvrzení přenosu nenahrazuje kontrolu správnosti částky ani účetního dokladu.
- **Certifikát odmítnut:** zaznamenejte přesnou chybu a ověřte s dodavatelem platnost certifikátu, jeho instalaci a prostředí, pro které je určen. Odmítnutí nepovažujte za úspěšnou evidenci ani automaticky za výpadek sítě.
- **Spojení přerušeno:** musí být zřejmé, které tržby čekají na odeslání a kdo je zkontroluje po obnovení připojení. § 20 při překročení mezní doby odezvy vyžaduje odeslání bezodkladně po pominutí příčiny, nejpozději do **48 hodin od uskutečnění tržby**, nikoli od konce výpadku. Není to obecná dodatečná lhůta pro jakoukoli chybu.
- **Oprava či vratka:** podle § 8 se eviduje záporná tržba. V interním záznamu zachovejte důvod, částku a vazbu na původní doklad. FS upozorňuje, že technicky storno na původní zprávu navázáno není; bez vlastní vazby se proto obtížně vysvětluje. Při opravě původní chybné částky ověřte také zachycení správné tržby podle skutečného případu a návodu pokladny.

Provozní deník může mít jednoduché sloupce: **datum a čas události; testovací/produkční prostředí; jednotka a pokladna; interní doklad a částka; chyba nebo stav; odpovědná osoba; provedená náprava; čas a výsledek opakovaného odeslání; odkaz na původní a opravný záznam**. U výpadku přidejte okamžik uskutečnění tržby a nejzazší čas odeslání. Jde o doporučenou kontrolní pomůcku, nikoli nový zákonný formulář.

Při opakovaném přenosu rozlišujte tutéž zprávu a novou tržbu. Podle [návodu FS k chybám](https://eet.gov.cz/cs/zacinam-s-eet/chyby-a-jejich-reseni) shodné základní údaje umožňují rozpoznat duplicitu; změna některé základní položky může znamenat jinou evidovanou tržbu. Dodavatel proto musí vysvětlit, jak opakuje neúspěšný přenos a brání dvojímu započtení. Po zkoušce si nechte předat výsledek scénářů i seznam nedořešených bodů; samotné prohlášení „EET zapnuto“ nestačí.

## Mohou nejmenší OSVČ zvolit EET OFF?

Ano, schválený text dovoluje přirážku **1 400 Kč měsíčně** fyzické osobě v **prvním pásmu paušálního režimu**, jejíž příjmy ze samostatné činnosti za předchozí rok nepřesáhly **1 milion Kč** a která se včas přihlásí. Není to výjimka pro každou malou živnost ani pro každý výdajový paušál. Pro celý rok činí přirážka 16 800 Kč navíc.

Finanční správa uvádí pro rok 2027 oznámení do **11. ledna 2027**. Podmínky, rozdíl mezi samostatným oznámením a formulářem vstupu do paušálního režimu, pokračování po překročení milionu a nákladové příklady najdete v samostatném článku [EET OFF](https://ucto.cz/dane/eet-off). Před volbou si ověřte, zda vůbec přijímáte evidované platby.

## Co přináší gastro balíček spojený s EET 2.0?

Zákon č. 180/2026 Sb. přináší od 1. ledna 2027 také změny ve stravovacích službách:

- **DPH na nealkoholické nápoje ve stravovacích službách** má od 1. 1. 2027 klesnout z 21 % na **12 %**. Souvislosti a další úpravy sazeb najdete v článcích [sazby DPH](https://ucto.cz/dph/sazby-dph) a [změny DPH](https://ucto.cz/dph/zmeny-dph).
- **Spropitné ze stravovacích služeb** má být u zaměstnance osvobozeno od daně z příjmů. Limit je navázán na **7 % měsíčních příjmů zaměstnavatele ze stravovacích služeb**, rozpočítaných mezi zaměstnance, kteří v daném měsíci spropitné dostali (nebo rozdělených zaměstnavatelem tak, aby úhrn 7 % nepřesáhl). Ministerstvo financí uvádí i osvobození od odvodů.

Protože gastro balíček je součástí širšího souboru daňových novinek pro rok 2027 (vedle EET sem patří i návrat některých slev na dani), shrnujeme všechny tyto změny přehledně v samostatném rozcestníku [Daňové změny 2027](https://ucto.cz/dane/danove-zmeny-2027). Tam najdete i odkazy na detaily jednotlivých úprav.

## Jaké hrozí sankce za neevidování tržeb?

§ 23 a 24 zákona stanoví za přestupky při evidenci tržeb pokutu **až 500 000 Kč**. Samotná povinnost zasílat tržby však začíná až od 1. ledna 2027. Kontrolu a pokuty má na starosti Finanční správa, pokutu příkazem na místě může uložit i celní úřad. Horní hranice neznamená běžnou výši pokuty; konkrétní částku určuje úřad podle okolností.

## Často kladené otázky

### Od kdy se mají tržby povinně evidovat?

Schválený text stanoví účinnost evidence od 1. 1. 2027. Leden je podle aktuálního harmonogramu FS pilotní provoz se standardní evidencí, nikoli dobrovolná výjimka. Zákon byl 7. 10. 2026 vyhlášen jako č. 180/2026 Sb. Certifikáty lze podle přechodného ustanovení získávat nejdříve od 1. 11. 2026.

### Jaké platby se v EET 2.0 evidují a jaké ne?

Podle schváleného budoucího režimu se mají evidovat kontaktní platby (například kartou či QR kódem při osobním kontaktu) a zpravidla i hotovost bez tohoto kontaktu, pokud jde o rozhodný příjem a neplatí výjimka. Zvlášť se posuzuje poštovní dobírka zprostředkovaná převodem na účet podnikatele. Neevidují se bezhotovostní platby na dálku bez osobního kontaktu – například úhrady faktur převodem a předem zaplacené online objednávky. Hotovostní úhrada faktury na pokladně a platba za zboží z e-shopu při osobním převzetí se evidují. Pokud tedy přijímáte peníze jen převodem na účet na dálku, evidence tržeb se vás prakticky nedotkne.

### Musím u EET 2.0 tisknout účtenku?

Podle schváleného budoucího režimu a výkladu Ministerstva financí nemá být tisk papírové účtenky s kódem EET povinný. Doklad vystavíte, když o něj zákazník požádá (i v digitální podobě) nebo když to vyžaduje jiný předpis. Tím se EET 2.0 zásadně liší od původní evidence tržeb, kde byla účtenka s fiskálním kódem povinná.

### Budu si muset kvůli EET 2.0 kupovat novou pokladnu?

Nové zařízení nemusí být nutné, ale starší pokladnu musí dodavatel potvrdit jako kompatibilní a připravit její aktuální software a certifikát. Pro malé podnikatele plánuje Finanční správa bezplatnou webovou aplikaci MOJE eet od prosince 2026. Schválený budoucí text pro počáteční náklady předpokládá jednorázovou slevu na evidenci tržeb až 5 000 Kč na dani z příjmů fyzických osob.

### Mohou se malí podnikatelé evidenci vyhnout?

Schválený budoucí režim s tím počítá, pokud jsou v prvním pásmu paušální daně a jejich příjmy ze samostatné činnosti v předchozím roce nepřesáhly 1 000 000 Kč. Přihlásí se k přirážce 1 400 Kč měsíčně, která se platí k paušální záloze, a evidovat tržby nemusí. Zákon dále vyjímá například prodejní automaty, veřejné toalety nebo předvánoční prodej ryb.

### Souvisí s EET 2.0 i další daňové změny pro rok 2027?

Ano. Podle schváleného textu má stejný budoucí zákon od roku 2027 snížit DPH na nealkoholické nápoje ve stravovacích službách z 21 % na 12 %, osvobodit spropitné ze stravovacích služeb (limit navázaný na 7 % tržeb) a obnovit slevu na studenta a školkovné. Přehledně je shrnujeme v rozcestníku [Daňové změny 2027](https://ucto.cz/dane/danove-zmeny-2027).

---

# EET OFF: pro koho je přirážka a kdy se vyplatí

- URL: https://ucto.cz/dane/eet-off
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: EET OFF pro první pásmo paušálního režimu: limit příjmů, přirážka 1 400 Kč, oznámení do 11. ledna 2027 a příklady rozhodování proti běžné evidenci.

**Ve zkratce:** EET OFF má od roku 2027 umožnit fyzické osobě v **prvním pásmu paušálního režimu**, jejíž příjmy ze samostatné činnosti v předchozím roce nepřesáhly **1 milion Kč**, nahradit evidenci tržeb přirážkou **1 400 Kč měsíčně**. Pro celý rok je to **16 800 Kč navíc**. Finanční správa uvádí přihlášení pro rok 2027 **do 11. ledna 2027**. Volbu nelze libovolně změnit uprostřed roku. Nejdříve ověřte, zda vůbec přijímáte platby podléhající EET; za podnikání s výhradně vzdálenými převody není důvod tuto přirážku platit.

EET OFF je součástí zákona o [EET 2.0](https://ucto.cz/dane/eet), který byl **7. října 2026 vyhlášen jako zákon č. 180/2026 Sb.** Níže popisujeme podmínky pro rok 2027. V roce 2026 se k paušální záloze přirážka EET OFF nepřidává.

## Kdo může zvolit EET OFF?

Podle nového § 2b zákona o daních z příjmů musí současně platit:

| Podmínka                                                            | Co to znamená při rozhodování pro rok 2027                                                                     |
| ------------------------------------------------------------------- | -------------------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| Fyzická osoba v prvním pásmu paušálního režimu                      | Samotná živnost ani uplatňování výdajového paušálu nestačí. S.r.o. EET OFF zvolit nemůže.                      |
| Příjmy ze samostatné činnosti za předchozí rok nejvýše 1 000 000 Kč | Pro vstup v roce 2027 se posuzují příjmy roku 2026, nikoli zisk po výdajích. Přesně milion limit nepřekračuje. |
| Včasné oznámení správci daně                                        | Výjimka nevzniká automaticky tím, že máte první pásmo a nízké příjmy.                                          |
| Placení přirážky k paušální záloze                                  | Přirážka nahrazuje EET, nikoli evidenci příjmů potřebnou ke kontrole podmínek paušálního režimu.               |

**Limit EET OFF je užší než podmínky prvního pásma.** Některé OSVČ mohou být podle typu příjmů v prvním pásmu i s příjmy nad milion. To samo o sobě neopravňuje k EET OFF. Pro přirážku se limit posuzuje bez ohledu na výdajové procento. Nový § 2b odst. 5 navíc z posuzovaných příjmů vylučuje příjmy osvobozené, příjmy mimo předmět daně a příjmy zdaněné srážkou.

Nezaměňujte [paušální daň a paušální výdaje](https://ucto.cz/dane/pausalni-dan-nebo-pausalni-vydaje). OSVČ podávající běžné přiznání s procentními výdaji tuto možnost nemá.

## Jak zjistit, zda se EET OFF vyplatí?

Nejprve roztřiďte své úhrady podle [pravidel EET](https://ucto.cz/dane/eet). Pokud fakturujete a všechny platby přijímáte převodem na dálku, bez kontaktních či jiných evidovaných plateb, nezvolení EET OFF samo o sobě evidenční povinnost nevytváří. Samostatně posuďte případné zákonné výjimky.

Pak srovnejte **16 800 Kč za dvanáct měsíců přirážky** s dodatečnými náklady evidence: softwarem, nastavením, podporou a vlastním časem. Stát plánuje bezplatnou aplikaci MOJE eet; bezplatný software však nemusí řešit všechny potřeby skladu nebo provozu. Do nákladů započítejte jen to, co vznikne kvůli EET. Pokladní systém, který stejně používáte, nemusí být celý novým nákladem.

Následující částky jsou **vlastní ilustrační rozpočty**, nikoli nabídky dodavatelů ani odhad typických tržních cen:

| Model podnikání                                                                   | Dodatečný roční náklad běžné evidence | Přirážka za celý rok | Výsledek modelu                                                                      |
| --------------------------------------------------------------------------------- | ------------------------------------- | -------------------- | ------------------------------------------------------------------------------------ |
| Výhradně vzdálené převody, žádná evidovaná platba                                 | 0 Kč                                  | 16 800 Kč            | Přirážku byste platili za vyvázání z povinnosti, která se na tyto platby nevztahuje. |
| Stávající pokladna, úprava a podpora za 3 600 Kč, vlastní čas oceněný na 4 800 Kč | 8 400 Kč                              | 16 800 Kč            | Evidence vychází o 8 400 Kč levněji.                                                 |
| Mobilní služby, řešení za 6 000 Kč a vlastní čas oceněný na 12 000 Kč             | 18 000 Kč                             | 16 800 Kč            | EET OFF vychází o 1 200 Kč levněji, pokud jsou splněny podmínky.                     |

Vlastní čas oceňujte podle skutečného rozdílu mezi oběma postupy. Pokud vám EET OFF ušetří jen deset minut měsíčně, bude výsledek jiný než u složitého každodenního provozu. Posuzujte také očekávaný růst: krátkodobá úspora nemusí vyvážit přípravu evidence o rok později.

## Jak a do kdy se přihlásit pro rok 2027?

[Finanční správa rozlišuje tři situace](https://eet.gov.cz/cs/eet-off/jak-a-kdy-se-prihlasit-k-rezimu-eet-off):

| Vaše situace                           | Způsob přihlášení                                                          |
| -------------------------------------- | -------------------------------------------------------------------------- |
| Už jste v prvním pásmu                 | Samostatné oznámení o přihlášení k přirážce s uvedením zdaňovacího období. |
| Přecházíte z vyššího pásma do prvního  | Přihlášení spolu s oznámením změny zvoleného pásma.                        |
| Do paušálního režimu teprve vstupujete | Přihlášení přímo v předepsaném oznámení o vstupu do paušálního režimu.     |

Pro existující podnikání a volbu na rok 2027 uvádí správce daně termín **11. ledna 2027**. Zákonná lhůta je do desátého dne zdaňovacího období; v roce 2027 připadá desátý leden na neděli. **Opožděné oznámení je neúčinné a tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.** Přirážku tedy nenahradí pouhé navýšení platby bez řádného přihlášení.

Samostatné oznámení o přirážce není formulářové podání; podle stavu oficiálního webu připravuje Finanční správa nepovinný vzor. Naproti tomu **vstup do paušálního režimu vyžaduje předepsaný formát a strukturu**. Vlastní volný text proto nepoužívejte místo oznámení o vstupu.

OSVČ s datovou schránkou zřízenou ze zákona musí oznámení podat elektronicky. Uchovejte kopii a doklad o podání. Před odesláním ověřte aktuální tiskopisy na webu Finanční správy; nejde o přihlášení u ČSSZ.

## Jak se přirážka platí?

Podle schváleného nového § 38lk odst. 8 činí přirážka **1 400 Kč za měsíc** a zvyšuje paušální zálohu. Za dvanáct měsíců tedy činí 16 800 Kč; za šest měsíců 8 400 Kč. Tato jednoduchá násobení neřeší všechny podmínky vzniku a zániku režimu.

**Celkovou paušální zálohu pro rok 2027 neskládejte z minima roku 2026.** K nové záloze prvního pásma patří teprve přirážka. Aktuální období a složky platby kontrolujte v článku [paušální daň](https://ucto.cz/dane/pausalni-dan) a v pokynech správce daně.

## Co když během roku překročím milion nebo chci skončit?

Při překročení milionu v roce, kdy jste platně v EET OFF, a při zachování prvního pásma paušálního režimu **EET OFF pokračuje do konce roku a přirážku dál platíte**. Překročení oznamte správci daně podle § 38lg **do 15 dnů**. Od dalšího roku už nelze pokračovat na základě předchozího přihlášení a případné evidované platby je nutné evidovat.

Dobrovolné odhlášení je možné s účinkem od následujícího roku. V oznámení podle § 38ldc uveďte rok, **jehož uplynutím** přihlášení končí, a podejte je do desátého dne dalšího zdaňovacího období. Při jiné změně — zejména konci paušálního režimu nebo prvního pásma — se konec přirážky řídí touto změnou. Nezastavujte platby pouze proto, že jste v některém měsíci neměli zákazníky.

Přerušení činnosti a následné zahájení ve stejném roce má zvláštní pravidlo: **dříve přihlášený** poplatník se podle nového § 2b odst. 3 vrací k přirážce od prvního dne měsíce opětovného zahájení. Přerušení tedy není způsob, jak si v témže roce zvolit běžnou evidenci místo již zvoleného EET OFF.

## Checklist před odesláním oznámení

- Mám oddělenou evidenci příjmů ze samostatné činnosti za rok 2026 a rozumím rozdílu mezi příjmem a ziskem.
- Pro rok 2027 splňuji podmínky prvního pásma a samostatný milionový limit EET OFF.
- Ověřil jsem skutečné způsoby plateb a zákonné výjimky EET.
- Srovnal jsem přirážku s vlastními dodatečnými náklady evidence.
- Používám správné oznámení pro stávající paušální režim, změnu pásma nebo nový vstup.
- Mám plán správné měsíční platby, sledování limitu a případného oznámení změn.

## Časté otázky

### Je EET OFF automatické pro všechny paušalisty?

Ne. Podle schváleného budoucího znění může režim zvolit fyzická osoba v prvním pásmu paušálního režimu, jejíž příjmy ze samostatné činnosti v předchozím roce nepřesáhly 1 000 000 Kč. Nutné je včasné oznámení; u již aktivní činnosti připadá pro rok 2027 konec lhůty na 11. ledna 2027. Při zahájení činnosti během roku platí samostatný postup popsaný výše. Druhé a třetí pásmo ani běžné přiznání s paušálními výdaji nestačí. Před volbou ověřte aktuální formulář a splnění všech podmínek.

### Je EET OFF stejné jako evidence bez internetu?

Ne. EET OFF znamená zákonné vyvázání z evidence za přirážku. Technický výpadek při běžné EET se řeší dodatečným odesláním podle pravidel evidence, nikoli volbou EET OFF.

### Mohu se přihlásit při zahájení podnikání v průběhu roku?

Vyhlášený zákon to od roku 2027 umožňuje při současném vstupu do prvního pásma paušálního režimu a splnění podmínek. Přihlášení musí být součástí oznámení o vstupu, podaného nejpozději v den zahájení činnosti. Tato výjimka neumožňuje již podnikající OSVČ obejít zmeškaný lednový termín.

### Musím se přihlašovat znovu každý rok?

Přihlášení trvá do zákonného zániku nebo řádného odhlášení. Každý rok ale sledujte podmínky pokračování, zvláště příjmy a první pásmo; režim nelze chápat jako trvalou výjimku bez kontroly.

---

# Ekologické (energetické) daně v roce 2026: přehled

- URL: https://ucto.cz/dane/ekologicke-dane
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Ekologické daně 2026: daň z elektřiny, ze zemního plynu a z pevných paliv podle zákona č. 261/2007 Sb. Sazby, plátci, osvobození, lhůty u celního úřadu i příklady.

**Ve zkratce:** Ekologické (energetické) daně jsou v České republice **tři samostatné daně** – daň ze zemního plynu, daň z pevných paliv a daň z elektřiny podle zákona č. 261/2007 Sb. (části 45 až 47). Pro rok 2026 platí sazby **28,30 Kč/MWh** u elektřiny, **30,60 Kč/MWh** u zemního plynu pro výrobu tepla (264,80 Kč/MWh u plynu pro pohon motorů) a **8,50 Kč/GJ** spalného tepla u pevných paliv. Daně spravuje **Celní správa ČR**, nikoli finanční úřad, a plátcem je zpravidla dodavatel energie konečnému spotřebiteli – zemní plyn určený k výrobě tepla v domácnosti je při splnění podmínek osvobozen.

Tento průvodce vysvětluje, co ekologické daně jsou, kdo a kdy je platí, jaké jsou sazby u jednotlivých druhů energie v roce 2026, na koho dopadají osvobození a jaké lhůty platí pro registraci, přiznání a platbu u celního úřadu. Všechny hodnoty jsou ověřené k roku 2026.

---

## Co jsou ekologické (energetické) daně?

Ekologické daně, přesněji nazývané **energetické daně**, jsou **nepřímé selektivní daně** uvalené na spotřebu tří druhů energie: **zemního plynu, pevných paliv a elektřiny**. Jejich cílem je jednak naplnit státní rozpočet, jednak ekonomicky motivovat k úspoře energie a k využívání šetrnějších zdrojů. Stojí tak konceptem blízko spotřebním daním, ale tvoří vlastní právní režim.

Energetické daně upravuje **zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů**, a to ve třech samostatných částech:

- **část čtyřicátá pátá** – daň ze zemního plynu a některých dalších plynů,
- **část čtyřicátá šestá** – daň z pevných paliv,
- **část čtyřicátá sedmá** – daň z elektřiny.

Zavedení těchto daní k 1. lednu 2008 bylo plněním závazku z evropského práva. Zákon č. 261/2007 Sb. transponuje **směrnici Rady 2003/96/ES**, která stanoví unijní rámec pro zdanění energetických produktů a elektřiny. Pro konkrétní českou povinnost rozhoduje druh energie, účel a osvobození stanovené v příslušné části zákona; nelze předpokládat zdanění každé spotřeby.

> **Pozn.:** Energetické daně je třeba odlišovat od **spotřebních daní** podle zákona č. 353/2003 Sb. (líh, pivo, víno, tabák a minerální oleje). Pohonné hmoty jako benzín či nafta tak spadají pod spotřební daň, nikoli pod daň energetickou. Přehled najdete v článku [spotřební daně](https://ucto.cz/dane/spotrebni-dane).

---

## Které tři daně sem patří?

Pod pojem energetické (ekologické) daně spadají tyto tři daně, z nichž každá má vlastní předmět, základ i sazbu:

| Daň                  | Předmět daně                      | Základ daně                         | Sazba 2026                | Část zákona |
| -------------------- | --------------------------------- | ----------------------------------- | ------------------------- | ----------- |
| Daň z elektřiny      | elektřina (kód nomenklatury 2716) | množství elektřiny v MWh            | **28,30 Kč/MWh**          | část 47     |
| Daň ze zemního plynu | zemní plyn a některé další plyny  | množství plynu v MWh spalného tepla | **30,60 / 264,80 Kč/MWh** | část 45     |
| Daň z pevných paliv  | černé a hnědé uhlí, koks, brikety | spalné teplo v GJ v původním vzorku | **8,50 Kč/GJ**            | část 46     |

_Zdroj: zákon č. 261/2007 Sb. (části 45–47), platné sazby pro rok 2026. Sazby jsou v zákoně stanoveny pevně a pro rok 2026 nebyly novelou změněny._

Všechny tři daně mají společný správní režim: stejného správce (celní úřad), obdobnou logiku plátcovství. Plyn a pevná paliva mají vždy měsíční zdaňovací období; u elektřiny může při splnění zákonných limitů platit pololetí. Liší se předmětem a způsobem výpočtu základu daně.

---

## Kdo platí energetické daně a kdo je plátcem?

Stejně jako u jiných nepřímých daní je třeba odlišit, kdo daň **ekonomicky nese**, a kdo ji **odvádí státu**:

- **Poplatníkem** je fakticky konečný spotřebitel – daň je promítnuta v ceně energie, kterou platí domácnost nebo firma za odebraný plyn, uhlí či elektřinu.
- **Plátcem** (kdo daň přiznává a odvádí celnímu úřadu) je zpravidla **dodavatel**, který na daňovém území dodal energii konečnému spotřebiteli (§ 3 příslušné části zákona č. 261/2007 Sb.).

Plátcem ale není jen dodavatel. Daňová povinnost vzniká i dalším osobám, zejména:

- **provozovateli distribuční nebo přepravní soustavy** (u plynu a elektřiny),
- **výrobci**, který energii sám vyrobí a spotřebuje k jiným než osvobozeným účelům,
- **osobě, která použila osvobozenou energii** k jinému než osvobozenému účelu,
- **osobě, která spotřebovala nezdaněnou energii**.

Klíčové je, že daň se vybírá především **při dodání energie konečnému spotřebiteli**. Dodávky mezi obchodníky a nabytí bez daně se posuzují podle zákonných povolení a podmínek; povinnost může vzniknout již dodáním konečnému spotřebiteli, nikoli až jeho fyzickou spotřebou. Tím se zabrání dvojímu zdanění téhož množství energie.

Správu energetických daní vykonává **Celní správa ČR** – příslušným správcem daně je **celní úřad**, nikoli finanční úřad. Tím se energetické daně liší od daně z příjmů nebo DPH a shodují se naopak se spotřebními daněmi.

---

## Jaké jsou sazby energetických daní v roce 2026?

Sazby jsou pro každou daň stanoveny pevně v zákoně č. 261/2007 Sb. a vyjadřují se v korunách na fyzikální jednotku energie (MWh, GJ), nikoli procentem z ceny. Pro rok 2026 zůstaly sazby beze změny oproti předchozím letům.

### Daň z elektřiny

Daň z elektřiny činí v roce 2026 **28,30 Kč za 1 MWh** (§ 6 části 47 zákona č. 261/2007 Sb.). Základem daně je množství elektřiny v megawatthodinách.

| Předmět   | Sazba 2026   | Jednotka |
| --------- | ------------ | -------- |
| Elektřina | **28,30 Kč** | za MWh   |

_Zdroj: § 6 části 47 zákona č. 261/2007 Sb._

### Daň ze zemního plynu

Daň ze zemního plynu má **více sazeb podle účelu použití a kódu nomenklatury** (§ 4 a § 6 části 45 zákona č. 261/2007 Sb.). Základem daně je množství plynu v MWh spalného tepla. Zákon rozlišuje účely podle § 4 písm. a) až c):

| Účel použití plynu (§ 4)                                                  | Sazba 2026    | Jednotka              |
| ------------------------------------------------------------------------- | ------------- | --------------------- |
| Pohon motorů – plyn kódů 2711 11, 2711 21, 2711 29 a 2705 (§ 4 písm. a)   | **264,80 Kč** | za MWh spalného tepla |
| Výroba tepla (§ 4 písm. b)                                                | **30,60 Kč**  | za MWh spalného tepla |
| Stacionární motory, stavební a důlní stroje a obdobné účely (§ 4 písm. c) | **30,60 Kč**  | za MWh spalného tepla |

_Zdroj: § 6 části 45 zákona č. 261/2007 Sb. ve vazbě na účely podle § 4 písm. a) až c). Sazba 264,80 Kč/MWh pro plyn k pohonu motorů (CNG) platí v plné výši od 1. 1. 2020._

Vyšší sazba **264,80 Kč/MWh** dopadá na plyn použitý pro **pohon motorů (CNG)** podle § 4 písm. a). Pro výrobu tepla (§ 4 písm. b) i pro stacionární motory a stroje (§ 4 písm. c) platí nižší sazba **30,60 Kč/MWh**. U CNG se sazba do roku 2019 zaváděla po krocích a od roku 2020 platí v plné výši.

### Daň z pevných paliv

Daň z pevných paliv činí v roce 2026 **8,50 Kč za 1 GJ spalného tepla v původním vzorku** (§ 6 části 46 zákona č. 261/2007 Sb.). Předmětem daně jsou zejména černé a hnědé uhlí a výrobky z nich, koks, polokoks a další uhlovodíky určené k výrobě tepla.

| Předmět                            | Sazba 2026  | Jednotka             |
| ---------------------------------- | ----------- | -------------------- |
| Pevná paliva (uhlí, koks, brikety) | **8,50 Kč** | za GJ spalného tepla |

_Zdroj: § 6 části 46 zákona č. 261/2007 Sb._

> **Pozn.:** Spalné teplo pevného paliva se prokazuje výsledkem měření akreditované laboratoře, který není starší než jeden rok. Pokud plátce spalné teplo takto nedoloží, použije se zákonná náhradní hodnota 33 GJ na tunu paliva (§ 6 části 46).

---

## Na co se vztahuje osvobození od daně?

Zákon č. 261/2007 Sb. vymezuje řadu **osvobození** pro konkrétní zdroje a účely použití. Osvobození závisí především na **účelu použití** energie.

### Domácnosti a zemní plyn

Nejvýznamnější dopad na běžnou domácnost má osvobození u zemního plynu. **Plyn určený k výrobě tepla v domácnostech a v domovních kotelnách** je od daně ze zemního plynu osvobozen. Domácnost, která topí plynem nebo plynem ohřívá vodu, tak daň ze zemního plynu fakticky neplatí.

### Elektřina z obnovitelných a šetrných zdrojů

U daně z elektřiny se osvobození **ekologicky šetrné elektřiny** vztahuje na výrobu v odběrném místě, kde se elektřina současně spotřebuje nebo zákonně sdílí, pokud instalovaný výkon výrobny nepřesahuje **50 kW** (§ 8 odst. 1 písm. a). Zákonná definice ekologicky šetrné elektřiny zahrnuje slunce, vítr, geotermální energii, vodu a vymezenou biomasu; samotný obnovitelný původ velké dodávky osvobození nezakládá. Dále je při splnění podmínek osvobozena zejména:

- elektřina vyrobená v dopravních prostředcích a tam spotřebovaná,
- elektřina vyrobená ze zdaněných výrobků v zařízeních do 2 MW, je-li spotřebována přímo,
- elektřina použitá při provozování dráhy a drážní dopravy pro přepravu osob i věcí na železniční, tramvajové a trolejbusové dráze,
- elektřina použitá při elektrolytických procesech (§ 8 odst. 2 písm. e).

### Pevná paliva pro vybrané procesy

U pevných paliv je od daně osvobozeno zejména palivo použité k **výrobě elektřiny**, ke kombinované výrobě elektřiny a tepla při splnění podmínky dodávky tepla domácnostem a účinnosti generátoru, jako palivo pro plavbu s výjimkou soukromých rekreačních plavidel, k chemické redukci ve vysokých pecích nebo k jinému účelu než k pohonu motorů či výrobě tepla (§ 8 části 46).

> **Pozn.:** Osvobození zpravidla není automatické. Podle typu osvobození musí být splněny evidence či povolení k nabytí osvobozené energie. Například pro běžné domácí vytápění plynem zákon zvláštní povolení nevyžaduje; pro řadu jiných účelů ano. Bez splnění zákonných podmínek může dodatečně vzniknout daňová povinnost.

---

## Jak se počítá daň? (modelové příklady)

Energetická daň se počítá jednoduše jako **množství energie × sazba**. U koncových spotřebitelů se daň promítne do ceny dodané energie; podoba vyúčtování závisí na konkrétní dodávce. U zdanitelných dodávek energie vstupuje energetická daň do základu pro **DPH 21 %**; jde o odlišnou daň a uvedené příklady počítají pouze energetickou daň.

### Příklad 1 – roční spotřeba elektřiny domácnosti (3 MWh)

Domácnost s roční spotřebou 3 MWh elektřiny, která není vyrobena z osvobozeného zdroje.

| Položka         | Výpočet          | Částka       |
| --------------- | ---------------- | ------------ |
| Daň z elektřiny | 3 MWh × 28,30 Kč | **84,90 Kč** |

Daň z elektřiny činí na 3 MWh ročně necelých 85 Kč; jde tedy o relativně malou položku v celkové ceně elektřiny, k níž se ještě připočítá DPH 21 %.

### Příklad 2 – firemní odběr zemního plynu na výrobu tepla (500 MWh)

Provozovna spotřebuje za rok 500 MWh zemního plynu pro výrobu tepla (firemní odběr, neplatí domácnostní osvobození).

| Položka              | Výpočet            | Částka        |
| -------------------- | ------------------ | ------------- |
| Daň ze zemního plynu | 500 MWh × 30,60 Kč | **15 300 Kč** |

Na roční firemní odběr 500 MWh plynu připadá 15 300 Kč daně ze zemního plynu; daň je zahrnuta v ceně, kterou účtuje dodavatel.

### Příklad 3 – uhlí pro vytápění provozovny (200 GJ)

Provozovna spálí za rok pevné palivo o spalném teple 200 GJ.

| Položka             | Výpočet          | Částka       |
| ------------------- | ---------------- | ------------ |
| Daň z pevných paliv | 200 GJ × 8,50 Kč | **1 700 Kč** |

Za 200 GJ spalného tepla z pevných paliv se odvede 1 700 Kč daně z pevných paliv.

---

## Kdy se registrovat, podat přiznání a zaplatit?

Administrativa energetických daní probíhá u **celního úřadu**. Zdaňovací období je nutné rozlišit podle daně:

- **Plyn a pevná paliva:** zdaňovacím obdobím je vždy **kalendářní měsíc** (§ 25 části 45 a § 24 části 46). **Elektřina:** zpravidla měsíc, u plátce splňujícího § 25 části 47 může být pololetí (podrobnosti níže).
- **Registrace** – plátce je povinen podat návrh na registraci místně příslušnému celnímu úřadu **nejpozději v den vzniku** povinnosti daň přiznat a zaplatit (§ 3 příslušné části zákona).
- **Daňové přiznání** se podává celnímu úřadu **do 25. dne** po skončení zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit.
- **Splatnost daně** je rovněž **do 25. dne** po skončení zdaňovacího období.

| Úkon              | Lhůta                                                                     | Komu       |
| ----------------- | ------------------------------------------------------------------------- | ---------- |
| Zdaňovací období  | plyn a pevná paliva: měsíc; elektřina: měsíc, při splnění limitů pololetí | –          |
| Registrace plátce | nejpozději v den vzniku povinnosti                                        | celní úřad |
| Podání přiznání   | do 25. dne po skončení zdaňovacího období                                 | celní úřad |
| Splatnost daně    | do 25. dne po skončení zdaňovacího období                                 | celní úřad |

_Zdroj: zákon č. 261/2007 Sb. (registrace § 3; období § 25 části 45, § 24 části 46 a § 25 části 47); § 135 odst. 3 a § 136 odst. 4 daňového řádu; Celní správa ČR. Platí pro rok 2026._

### Kdy má daň z elektřiny pololetní zdaňovací období?

U **daně z elektřiny** je zdaňovacím obdobím kalendářní pololetí, pokud byl plátce plátcem po celý předcházející kalendářní rok a jeho základ daně za tento rok nepřekročil **350 MWh** (§ 25 části 47). Překročí-li v prvním pololetí základ daně **250 MWh**, má v následujícím pololetí opět měsíční zdaňovací období. Tato úleva **neplatí pro plyn ani pevná paliva**. U těch je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc bez ohledu na odebrané množství.

Běžný spotřebitel ani většina firem žádné přiznání k energetickým daním nepodává – povinnost dopadá především na **dodavatele energie, provozovatele soustav a výrobce**. Daň je už zahrnuta v ceně odebrané energie. Povinnost vzniká firmě typicky jen tehdy, pokud sama spotřebuje nezdaněnou nebo osvobozenou energii k jinému než osvobozenému účelu.

---

## Časté chyby a omyly

- **Záměna celního a finančního úřadu.** Energetické daně spravuje Celní správa, ne finanční úřad. Registrace, přiznání i platby směřují celnímu úřadu.
- **Záměna se spotřební daní.** Benzín a nafta nespadají pod energetické daně, ale pod spotřební daň podle zákona č. 353/2003 Sb. Energetické daně se týkají zemního plynu, pevných paliv a elektřiny.
- **Domněnka, že daň platí každá domácnost zvlášť.** Daň odvádí dodavatel a má ji zahrnutou v ceně. Domácnost u zemního plynu pro výrobu tepla navíc spadá pod osvobození.
- **Spoléhání na osvobození bez doložení.** Osvobození u elektřiny z obnovitelných zdrojů či u plynu pro vybrané účely není automatické – vyžaduje splnění evidenčních podmínek a často povolení celního úřadu.
- **Záměna sazby u zemního plynu.** Sazba 264,80 Kč/MWh platí pro plyn pro pohon motorů (CNG, § 4 písm. a), nikoli pro topný plyn; pro výrobu tepla a pro stacionární motory a stroje je sazba 30,60 Kč/MWh.

---

## Shrnutí

Ekologické (energetické) daně tvoří v roce 2026 **tři samostatné daně** podle zákona č. 261/2007 Sb. (části 45 až 47): daň ze zemního plynu, daň z pevných paliv a daň z elektřiny. Sazby činí **28,30 Kč/MWh** u elektřiny, **30,60 Kč/MWh** u zemního plynu pro výrobu tepla (264,80 Kč/MWh u CNG pro pohon motorů) a **8,50 Kč/GJ** spalného tepla u pevných paliv. Daň odvádí celnímu úřadu zpravidla **dodavatel energie** a má ji zahrnutou v ceně; zdaňovacím obdobím je u plynu a pevných paliv měsíc, u elektřiny měsíc nebo při splnění limitů pololetí, přiznání se podává a daň se platí **do 25 dnů** po skončení zdaňovacího období. Široký okruh **osvobození** – plyn pro vytápění domácností, vymezená ekologicky šetrná elektřina z výrobny do 50 kW při vlastní spotřebě nebo sdílení a elektřina pro drážní dopravu či elektrolýzu – se uplatní pouze při splnění přesných zákonných podmínek. Energetické daně je nutné odlišovat od [spotřebních daní](https://ucto.cz/dane/spotrebni-dane), pod které spadají pohonné hmoty, alkohol a tabák.

---

## Často kladené otázky

### Co jsou ekologické (energetické) daně?

Jsou to tři nepřímé daně podle zákona č. 261/2007 Sb. – daň ze zemního plynu (část 45), daň z pevných paliv (část 46) a daň z elektřiny (část 47). Zdaňují spotřebu energie a Česko je zavedlo od roku 2008 na základě směrnice Rady 2003/96/ES. Spravuje je Celní správa ČR.

### Jaké jsou sazby energetických daní v roce 2026?

Daň z elektřiny činí 28,30 Kč/MWh, daň ze zemního plynu 30,60 Kč/MWh pro výrobu tepla a vymezené stacionární motory a stroje (264,80 Kč/MWh u plynu pro pohon motorů – CNG), daň z pevných paliv 8,50 Kč za GJ spalného tepla. Sazby jsou v zákoně č. 261/2007 Sb. pevně dané a pro rok 2026 se nezměnily.

### Platí daň z elektřiny a plynu domácnost?

Daň je zahrnuta v ceně energie, kterou domácnost platí dodavateli – samostatné přiznání nepodává. U zemního plynu určeného k výrobě tepla v domácnostech a domovních kotelnách navíc platí osvobození od daně. Ekologicky šetrná elektřina z vlastního odběrného místa je osvobozena jen při splnění § 8 odst. 1 písm. a), zejména limitu výkonu 50 kW a současné spotřeby nebo zákonného sdílení; samotná dodávka „zelené“ elektřiny nestačí.

### Kdo platí a odvádí energetické daně?

Daň ekonomicky nese konečný spotřebitel v ceně energie, ale státu ji přiznává a odvádí plátce – nejčastěji dodavatel, který energii dodal konečnému spotřebiteli, dále provozovatel soustavy nebo výrobce (§ 3 příslušné části zákona č. 261/2007 Sb.). Správcem daně je celní úřad.

### Spadají benzín a nafta pod ekologické daně?

Ne. Pohonné hmoty jako benzín a motorová nafta podléhají spotřební dani z minerálních olejů podle zákona č. 353/2003 Sb., nikoli energetickým daním. Ekologické daně se týkají zemního plynu, pevných paliv a elektřiny. Přehled najdete v článku [spotřební daně](https://ucto.cz/dane/spotrebni-dane).

### Kdy se podává přiznání k energetickým daním?

U plynu a pevných paliv je zdaňovacím obdobím měsíc. U elektřiny může být pololetí, pokud plátce splní podmínky § 25 části 47 včetně základu daně do 350 MWh za předchozí rok. Přiznání se podává celnímu úřadu do 25. dne po skončení zdaňovacího období a ve stejné lhůtě je daň splatná. Plátce se musí registrovat u celního úřadu nejpozději v den vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

---

# FAQ: daně OSVČ – často kladené dotazy

- URL: https://ucto.cz/dane/faq-dane-osvc
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Daně OSVČ v častých dotazech: kdy se musí podat přiznání, jak na ztrátu, první rok podnikání, minimální zálohy 2026 a paušální daň. Odpovědi s čísly a paragrafy.

**Ve zkratce:** Daňové přiznání jako OSVČ podáváte při zdanitelných příjmech nad 50 000 Kč nebo při daňové ztrátě. Od roku 2024 se fyzická osoba samostatně k dani z příjmů neregistruje. U záloh začátečníka nerozhoduje jediná částka: podle data zahájení, činnosti v předchozích 5 a 20 letech a paušálního režimu může být sociální záloha 0 Kč, snížené minimum 3 575 Kč nebo běžné minimum. Roční pojistné se vyúčtuje v přehledu.

Tento přehled odpovídá na nejčastější dotazy, se kterými se OSVČ na začátku i v průběhu podnikání potýkají: kdy vzniká povinnost podat přiznání, jak naložit se ztrátou, co řešit v prvním roce podnikání, kolik činí minimální zálohy a kdy se vyplatí paušální daň. Každé číslo je podloženo konkrétním paragrafem nebo oficiálním zdrojem pro rok 2026.

## Kdo z OSVČ musí podat daňové přiznání?

**Ve zkratce:** Přiznání musíte podat, pokud vaše roční příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhly **50 000 Kč** (po odečtení osvobozených příjmů a příjmů zdaněných srážkou), nebo pokud vykazujete daňovou ztrátu.

Podle § 38g zákona č. 586/1992 Sb. podává daňové přiznání každý, jehož roční zdanitelné příjmy přesáhly 50 000 Kč. Do tohoto limitu se nepočítají příjmy od daně osvobozené ani příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby. Pro OSVČ je tato hranice v praxi téměř vždy překročena – stačí 50 001 Kč ročního příjmu (nikoli zisku) z podnikání.

Přiznání musíte podat i tehdy, když jste pod hranicí 50 000 Kč, ale za rok vykazujete **daňovou ztrátu** (§ 38g odst. 1 ZDP). Výjimkou je situace, kdy jste celý rok v **paušálním režimu** a splňujete jeho podmínky – pak místo přiznání odvádíte jednu měsíční paušální platbu a běžné přiznání ani přehledy nepodáváte.

Zvláštní pravidlo platí pro **zaměstnance s vedlejším přivýdělkem**. Pokud máte příjmy ze zaměstnání jen od jednoho (nebo postupně více) zaměstnavatele a podepsali jste prohlášení k dani, nemusíte přiznání podávat, dokud vaše ostatní příjmy podle § 7 až § 10 (tedy i z podnikání) nepřesáhnou **20 000 Kč** za rok (§ 38g odst. 2 ZDP). Jakmile vedlejší příjmy tuto hranici překročí, vzniká povinnost podat přiznání za celý rok. Podrobně se tomu věnuje samostatný článek [kdo musí podat daňové přiznání](https://ucto.cz/dane/kdo-musi-podat-danove-priznani).

## Jaké jsou termíny pro podání přiznání a přehledů v roce 2026?

**Ve zkratce:** Základní lhůta přiznání za rok 2025 je **1. dubna 2026**. Při elektronickém podání až po ní končí lhůta **4. května 2026** a při splnění podmínek poradce **1. července 2026**. Přehledy mají podle režimu přiznání vlastní navazující termíny.

| Úkon                         | Podání do 1. 4. | E-podání po 1. 4. | Daňový poradce / audit |
| ---------------------------- | --------------- | ----------------- | ---------------------- |
| Daňové přiznání (DP FO)      | 1. 4. 2026      | 4. 5. 2026        | 1. 7. 2026             |
| Přehled OSSZ (ČSSZ)          | 4. 5. 2026      | 4. 6. 2026        | 3. 8. 2026             |
| Přehled zdravotní pojišťovny | 4. 5. 2026      | 4. 6. 2026        | 3. 8. 2026             |

Sloupec „elektronicky“ znamená přiznání podané elektronicky až po základní lhůtě 1. dubna. U přiznání s příjmy ze samostatné činnosti je elektronická forma povinná pro podnikající fyzickou osobu se **zpřístupněnou datovou schránkou zřízenou ze zákona**; dobrovolně zřízená schránka tuto povinnost sama o sobě nezakládá. Samotná schránka termín neposouvá. Při podání do 1. dubna jsou oba přehledy do 4. května; při pozdějším elektronickém podání je ČSSZ do 4. června a zdravotní pojišťovna do 4. června. Přehled zdravotní pojišťovně musí od 1. 1. 2026 podat elektronicky **každá OSVČ**. Případný doplatek pojistného je splatný **do 8 dnů** ode dne, kdy byl nebo měl být přehled podán.

## Co dělat, když OSVČ skončí rok ve ztrátě?

**Ve zkratce:** Daňovou ztrátu musíte uvést v přiznání (přiznání jste povinni podat i ve ztrátě) a můžete ji odečíst od základu daně až v **5 následujících** zdaňovacích obdobích, nebo zpětně ve **2 předcházejících** letech.

Daňová ztráta vzniká, když jsou vaše daňově uznatelné výdaje vyšší než příjmy. Podle § 34 zákona č. 586/1992 Sb. lze ztrátu uplatnit jako odčitatelnou položku od základu daně, a to dvěma směry:

- **Dopředu (carryforward):** v nejvýše **5 zdaňovacích obdobích** bezprostředně následujících po roce, za který byla ztráta vyměřena.
- **Zpětně (carryback):** ve **2 zdaňovacích obdobích** bezprostředně předcházejících roku ztráty, a to podáním dodatečného přiznání. Zpětně lze uplatnit nejvýše 30 000 000 Kč souhrnně.

Důležité je, že ztrátu **uplatnit můžete, ale nemusíte** – sami volíte, ve kterém roce a v jaké výši ji odečtete. U fyzické osoby lze ztrátu odečíst pouze proti dílčím základům podle § 7 až § 10, nikoli proti zaměstnání podle § 6. To má praktický význam: v roce, kdy je váš zisk tak nízký, že ho beztak pokryje sleva na poplatníka (30 840 Kč pokryje základ daně do 205 600 Kč), nemá smysl ztrátu „spotřebovat". Lepší je nechat si ji na rok s vyšším ziskem.

Pozor na dva háčky:

1. **Pojistné se ztrátou nesnížíte.** Pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění se vychází z daňového základu před odečtem ztráty – přehledy proto vykazujete ze zisku, nikoli z výsledku po uplatnění ztráty.
2. **Pokud za daný rok vykazujete daňovou ztrátu, podáváte přiznání i při příjmech pod 50 000 Kč** (§ 38g ZDP). Vykázání ztráty samo o sobě zakládá povinnost přiznání podat.

## Jak na daně v prvním roce podnikání?

**Ve zkratce:** První přiznání podáte po skončení kalendářního roku; samostatná registrace fyzické osoby k dani z příjmů byla od 1. 1. 2024 zrušena. Sociální a zdravotní zálohy stanovte rozhodovacím postupem podle historie činnosti, paušálního režimu, hlavní/vedlejší činnosti a zdravotního statusu.

V prvním roce podnikání řešíte čtyři věci ve správném pořadí:

1. **Oznámení.** Zahájení oznamte zdravotní pojišťovně do 8 dnů a ČSSZ do 15 dnů od zahájení; běžná registrace FO k dani z příjmů se nepodává. Nejjednodušší je jednotný registrační formulář.
2. **Zálohy.** Ověřte hlavní/vedlejší činnost, výjimku ze sociálních záloh při absenci činnosti v předchozích 5 letech, 20letou úlevu, paušální režim a výjimky zdravotního minima. Způsobilá nová OSVČ mimo paušální režim může mít sociální zálohu 0 Kč; roční pojistné se dopočítá po přehledu.
3. **Volba způsobu výdajů.** Hned na začátku zvažte, zda budete uplatňovat skutečné výdaje, nebo výdajový paušál (viz dotaz níže). U vstupu do paušálního režimu na celý rok platí lhůta do **10. ledna** (v roce 2026 kvůli víkendu do **12. ledna**). Zahajujete-li samostatnou činnost až po 10. lednu, můžete při splnění podmínek oznámit vstup nejpozději v den zahájení.
4. **První přiznání.** Podáváte ho až po skončení prvního kalendářního roku podnikání – tedy zahájíte-li v roce 2026, první přiznání podáte na jaře 2027.

Pokud sociální záloha vzniká, je běžně splatná do konce měsíce, za který se platí. Za měsíc zahájení a při zákonem vymezeném dobrovolném přihlášení vedlejší OSVČ je splatnost prodloužena do konce následujícího měsíce. Zdravotní záloha je splatná do 8. dne následujícího měsíce. U obou nejdřív ověřte, zda záloha skutečně vzniká a zda se uplatní minimum.

## Kolik činí minimální zálohy OSVČ v roce 2026?

**Ve zkratce:** Běžné minimum sociální zálohy hlavní činnosti činilo 5 720 Kč měsíčně a od 1. července 2026 kleslo na 5 005 Kč; zdravotní minimum je 3 306 Kč. Nová OSVČ však může mít sociální zálohu 0 Kč při zproštění záloh v roce zahájení a následujícím roce, pokud v předchozích 5 letech nevykonávala činnost a není v paušálním režimu, nebo snížené minimum 3 575 Kč při odlišné 20leté podmínce. Zdravotní minimum také neplatí pro každého bez výjimky.

| Záloha 2026               | Hlavní činnost                                                                                                                                          | Nově začínající OSVČ                                                         |
| ------------------------- | ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- | ---------------------------------------------------------------------------- |
| Sociální pojištění (ČSSZ) | 5 720 Kč/měs. (od 1. 7. 2026 → 5 005 Kč) | podle podmínek 0 Kč nebo 3 575 Kč |
| Zdravotní pojištění (ZP)  | 3 306 Kč/měs.                                                                                                    | minimum, nebo 0 Kč při zákonné výjimce ze záloh; roční pojistné se dopočítá  |

Běžné minimum sociální zálohy činilo v roce 2026 **5 720 Kč**. Novela od **1. července 2026** vrátila minimální vyměřovací základ hlavní činnosti ze 40 % na 35 % průměrné mzdy, takže běžné minimum kleslo na **5 005 Kč měsíčně**. Snížené minimum **3 575 Kč** se váže na zákonem vymezené zahájení či znovuzahájení po nejméně 20 kalendářních letech a v polovině roku se nezměnilo. Samostatně může nová OSVČ splnit podmínku nevykonávání činnosti v předchozích 5 letech a být zproštěna měsíčních záloh v roce zahájení a následujícím roce a platit 0 Kč; obě úlevy se nesmějí zaměňovat.

Minimální záloha na **zdravotní pojištění** činí v roce 2026 **3 306 Kč/měsíc** a od prvního měsíce ji platí OSVČ, na které se vztahuje minimální vyměřovací základ. Od roku 2026 naopak během roku nemusí hradit zdravotní zálohy OSVČ, pro které minimum neplatí — například při vymezeném souběhu se zaměstnáním, u státních pojištěnců nebo v dalších zákonných výjimkách trvajících celý kalendářní měsíc; pojistné se jim dopočítá po přehledu podle skutečného základu. Tato částka minima se v průběhu roku 2026 nemění. U sociálního pojištění je režim vedlejší činnosti odlišný a závisí mimo jiné na rozhodné částce.

## Mám zvolit paušální daň, výdajové paušály, nebo skutečné výdaje?

**Ve zkratce:** Paušální daň znamená jednu měsíční platbu bez přiznání (I. pásmo pro příjmy do 1 mil. Kč činí v roce 2026 **9 984 Kč/měsíc**, od 1. 7. 2026 **9 162 Kč**); výdajové paušály snižují základ daně procentem z příjmů (80/60/40/30 %); skutečné výdaje se vyplatí při vysokých reálných nákladech.

Máte tři základní cesty, jak danit příjmy z podnikání:

- **Paušální daň** – jednou měsíční částkou platíte daň i obě pojištění; přiznání ani přehledy nepodáváte pouze tehdy, je-li vaše daň za rok skutečně rovna paušální dani. Pro rok 2026 činí **I. pásmo** (roční příjmy zpravidla do 1 000 000 Kč) **9 984 Kč/měsíc** (od 1. 7. 2026 se snižuje na **9 162 Kč** v návaznosti na nižší minimální zálohu na sociální pojištění), **II. pásmo 16 745 Kč** a **III. pásmo 27 139 Kč**. Pásmo se řídí výší a typem příjmů. Do paušálního režimu může celkově vstoupit OSVČ s ročními příjmy do **2 000 000 Kč**, která není plátcem DPH. Více v článku [paušální daň](https://ucto.cz/dane/pausalni-dan).
- **Výdajové paušály** – výdaje neevidujete, ale odečtete jako procento z příjmů: **80 %** (řemeslné a zemědělské živnosti, max. 1 600 000 Kč), **60 %** (ostatní živnosti, max. 1 200 000 Kč), **40 %** (jiné samostatné činnosti, max. 800 000 Kč) a **30 %** (nájem, max. 600 000 Kč). Daň pak přiznáváte běžně; na část základu nad zákonnou hranicí se vztahuje 23% sazba.
- **Skutečné výdaje** – vedete daňovou evidenci a uplatníte reálně vynaložené náklady. Vyplatí se, když máte vysoké skutečné výdaje (zboží, materiál, nájem provozovny), které převyšují procentní paušál.

Obecné pravidlo: pokud máte nízké reálné náklady a vyhovuje vám jedno pásmo paušální daně, je administrativně nejjednodušší paušální daň. Pokud reálné náklady přesahují paušál, vyplatí se skutečné výdaje. Mezi tím leží výdajové paušály, které kombinují jednoduchost (žádná evidence nákladů) s běžným přiznáním a možností uplatnit slevy a daňové zvýhodnění na děti.

## Modelový příklad: výpočet daně OSVČ za rok 2025

OSVČ s živností (řemeslnou) měla v roce 2025 příjmy **800 000 Kč** a uplatňuje **výdajový paušál 80 %**.

| Položka                      | Částka                                   |
| ---------------------------- | ---------------------------------------- |
| Příjmy                       | 800 000 Kč                               |
| Výdaje (paušál 80 %)         | 640 000 Kč                               |
| Základ daně (§ 7)            | 160 000 Kč                               |
| Daň 15 % (§ 16)              | 24 000 Kč                                |
| Sleva na poplatníka (§ 35ba) | −30 840 Kč |
| **Daň po slevě**             | **0 Kč**                                 |

Protože sleva na poplatníka (30 840 Kč) je vyšší než vypočtená daň (24 000 Kč), výsledná daň z příjmů je **0 Kč**. To je typická situace u menších OSVČ s paušálními výdaji – samotná sleva na poplatníka „vynuluje" daň ze zaokrouhleného základu do 205 600 Kč (před zaokrouhlením na stokoruny tedy až do 205 699 Kč). Pozor: nulová daň z příjmů ale **neznamená** nulové pojistné – sociální a zdravotní pojištění se počítá ze základu daně (zde 160 000 Kč) zvlášť a odvádí se podle přehledů.

## Časté chyby OSVČ u daní

- **Záměna příjmu a zisku u hranice 50 000 Kč.** Limit pro povinnost podat přiznání se posuzuje podle **příjmů**, ne podle zisku. I při ztrátě, kdy je zisk nulový, máte při příjmech nad 50 000 Kč (a vždy při vykázané ztrátě) povinnost přiznání podat.
- **Nepodání přehledů pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu.** Daňové přiznání nestačí – jako OSVČ musíte podat i dva přehledy. Termín se odvíjí od skutečného termínu a způsobu podání přiznání a může být odlišný u obou institucí; viz tabulka výše.
- **Použití staré registrační rady.** Fyzická osoba se od 1. 1. 2024 k dani z příjmů samostatně neregistruje; nadále však musí plnit daňová přiznání a případné jiné registrace, například DPH.
- **Snížení vyměřovacího základu pojistného o ztrátu.** Ztráta snižuje jen základ daně z příjmů, nikoli vyměřovací základ pojistného.
- **Pozdní oznámení o vstupu do paušálního režimu.** Oznámení pro vstup od počátku roku je třeba podat do 10. ledna (v roce 2026 do 12. ledna kvůli víkendu). Při zahájení podnikání po tomto dni lze vstoupit nejpozději v den zahájení, jsou-li splněny podmínky.
- **Přehlédnutí změn částek od 1. července 2026.** Paušální daň I. pásma i minimální sociální záloha se od poloviny roku 2026 snižují – platby si zkontrolujte podle aktuálních hodnot.

## Shrnutí

Daňové přiznání jako OSVČ podáváte při příjmech nad 50 000 Kč ročně nebo při vykázané ztrátě. V prvním roce oznamte činnost pojišťovně a OSSZ, ale běžnou registraci FO k dani z příjmů už nepodáváte. Výši záloh určete podle konkrétních podmínek; sociální záloha začátečníka může být i 0 Kč, aniž by zaniklo roční pojistné a přehled.

## Často kladené dotazy

### Musí OSVČ podat přiznání i při ztrátě?

Ano. Pokud za rok vykazujete daňovou ztrátu, máte povinnost podat daňové přiznání bez ohledu na výši příjmů – tedy i tehdy, když jste pod hranicí 50 000 Kč (§ 38g zákona č. 586/1992 Sb.). Ztrátu v přiznání vyčíslíte a můžete ji uplatnit v dalších letech.

### Do kdy musí OSVČ podat daňové přiznání za rok 2025?

Základní lhůta je 1. dubna 2026. Pokud OSVČ podá elektronicky až po ní, platí 4. května 2026; při splnění podmínek poradce 1. července 2026. Povinné elektronické podání se týká zejména přiznání s příjmy ze samostatné činnosti u osoby se zpřístupněnou datovou schránkou zřízenou ze zákona. Samotná schránka však čtyřměsíční lhůtu automaticky nezakládá.

### Kdy je splatná měsíční záloha na sociální pojištění OSVČ?

Záloha na sociální (důchodové) pojištění je splatná do konce kalendářního měsíce, za který se platí – tedy do posledního dne daného měsíce (záloha za červen do 30. června) podle § 14a zákona č. 589/1992 Sb. Za měsíc zahájení a při zákonem vymezeném dobrovolném přihlášení vedlejší OSVČ však platí prodloužená splatnost do konce následujícího měsíce. Záloha na zdravotní pojištění je oproti tomu splatná až do 8. dne následujícího měsíce.

### Kolik platí OSVČ na zálohách v prvním roce podnikání?

Záleží na historii a režimu. Způsobilá OSVČ, která zahájila po 31. 12. 2024, v předchozích pěti letech nepodnikala a není v paušálním režimu, má v roce zahájení a následujícím roce sociální zálohu 0 Kč. Jinak může při 20leté úlevě platit 3 575 Kč. Zdravotní záloha závisí na povinnosti dodržet minimální základ.

### Jak dlouho lze uplatnit daňovou ztrátu OSVČ?

Daňovou ztrátu lze podle § 34 zákona č. 586/1992 Sb. uplatnit v nejvýše 5 zdaňovacích obdobích následujících po roce ztráty, nebo zpětně ve 2 předcházejících letech (zpětně souhrnně do 30 milionů Kč). Uplatnění je dobrovolné – sami volíte rok i výši odpočtu.

### Vyplatí se OSVČ paušální daň?

Paušální daň může vyjít výhodně OSVČ, která splní podmínky režimu a má příjmy i možnost slev takové, že ušetří proti běžnému přiznání; rozhoduje konkrétní výpočet. V roce 2026 činí I. pásmo (příjmy do 1 mil. Kč) 9 984 Kč/měsíc (od 1. 7. 2026 jen 9 162 Kč). Při vyšších skutečných nákladech nebo nároku na slevy a daňové zvýhodnění může vyjít lépe běžné přiznání.

### Počítá se hranice 50 000 Kč z příjmů, nebo ze zisku?

Z příjmů. Povinnost podat přiznání podle § 38g ZDP vzniká, když roční zdanitelné příjmy (nikoli zisk po odečtení výdajů) přesáhnou 50 000 Kč. Do limitu se nezahrnují příjmy osvobozené od daně ani příjmy zdaněné srážkovou daní.

---

# Jak zaplatit daň finančnímu úřadu

- URL: https://ucto.cz/dane/jak-zaplatit-dan
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Jak zaplatit daň finančnímu úřadu v roce 2026: číslo účtu, předčíslí podle druhu daně, variabilní symbol a způsoby platby krok za krokem. Vzor i časté chyby.

**Ve zkratce:** Daň zaplatíte bezhotovostním převodem na účet svého finančního úřadu, jehož číslo má tvar **předčíslí – matrika / 0710**. Předčíslí určuje druh daně (u daně z příjmů fyzických osob podávajících přiznání je to **721**), matrika patří krajskému finančnímu úřadu a kód banky je vždy **0710** (Česká národní banka). Do **variabilního symbolu** uvedete kmenovou část svého DIČ, a nemáte-li DIČ, rodné číslo (fyzická osoba) nebo IČO (právnická osoba); zvláštní identifikátor VČP platí pro osoby, jimž jej přidělil správce daně. Při bankovním převodu je daň zaplacena dnem, kdy je částka **připsána na účet úřadu** – ne dnem odeslání. Při platbě v hotovosti úřadu rozhoduje den převzetí úřední osobou.

Tento návod vás provede platbou daně krok za krokem: jak složit správné číslo účtu, jaké předčíslí patří k jednotlivým daním, co patří do variabilního symbolu a jak se vyhnout nejčastějším chybám. Pravidla vycházejí z daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.) a z každoročního pokynu Finanční správy „Jak správně zaplatit daň finančnímu úřadu“.

## Jaké je číslo účtu finančního úřadu pro placení daní?

**Ve zkratce:** Číslo účtu se skládá ze tří částí – **předčíslí** (určuje druh daně), **matriky** (určuje konkrétní krajský finanční úřad) a kódu banky **0710**. Zápis má tvar `předčíslí-matrika/0710`, například `721-77628031/0710` pro daň z příjmů fyzických osob u pražského finančního úřadu.

Všechny daňové účty vede pro finanční úřady Česká národní banka, proto je kód banky vždy 0710 (dle pokynu Finanční správy pro rok 2026). Plný tvar čísla účtu vznikne spojením tří údajů:

| Část čísla účtu | Co určuje                        | Příklad  |
| --------------- | -------------------------------- | -------- |
| Předčíslí (PBÚ) | Druh daně (daň z příjmů, DPH, …) | 721      |
| Matrika         | Konkrétní krajský finanční úřad  | 77628031 |
| Kód banky       | Vždy Česká národní banka         | 0710     |

Použijte seznam účtů Finanční správy platný pro rok 2026; zvláštní režimy jako OSS mají jiné platební údaje.

Pozor na rozšířenou chybu: účet finančního úřadu **není** ten účet, který znáte z portálu Moje daně jako svůj „daňový“ kontakt. Je to veřejný sběrný účet konkrétního krajského úřadu, na který posílají daň všichni jeho poplatníci. Vás od ostatních odliší až variabilní symbol.

## Jaké předčíslí účtu patří k mé dani?

**Ve zkratce:** V přehledu běžných krajských finančních úřadů předčíslí určuje druh daně; Specializovaný finanční úřad a zvláštní režimy mají vlastní oficiální seznamy. Pro daň z příjmů fyzických osob z přiznání použijte **721**, pro daň z příjmů ze závislé činnosti **713**, pro DPH **705** a pro daň z příjmů právnických osob **7704**.

Předčíslí (zkratkou PBÚ – předčíslí bankovního účtu) má dvě až pět číslic. Nejčastěji používaná předčíslí pro rok 2026 podle pokynu Finanční správy jsou:

| Druh daně                                         | Předčíslí účtu |
| ------------------------------------------------- | -------------- |
| Daň z příjmů fyzických osob podávajících přiznání | 721            |
| Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti   | 713            |
| Daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou      | 7720           |
| Daň z příjmů právnických osob                     | 7704           |
| Daň z příjmů právnických osob vybíraná srážkou    | 7712           |
| Daň z přidané hodnoty (DPH)                       | 705            |
| Silniční daň                                      | 748            |
| Daň z nemovitých věcí                             | 7755           |
| Paušální daň a paušální veřejné pojištění         | 2866           |

Předčíslí jsou stejná pro všechny finanční úřady v republice.

OSVČ, která podává běžné přiznání k dani z příjmů, tak posílá daň na předčíslí **721**. Pokud jste v režimu paušální daně, neplatíte zálohy na účet 721, ale jednu měsíční paušální platbu na samostatný účet s předčíslím **2866**. Výše měsíční paušální platby se v průběhu roku 2026 mění (v I. pásmu od 1. července 2026 klesá), proto si aktuální částku ověřte přímo u Finanční správy.

## Jakou matriku má můj finanční úřad?

**Ve zkratce:** Matrika označuje konkrétní krajský finanční úřad podle vašeho místa pobytu nebo sídla. Praha má matriku **77628031**, Středočeský kraj **77628111**, Jihomoravský kraj **77628621**. Matriku vašeho úřadu spojíte s předčíslím dané daně.

V České republice je 14 krajských finančních úřadů (plus Specializovaný finanční úřad pro vybrané subjekty). Místní příslušnost se zpravidla řídí místem pobytu fyzické osoby, resp. sídlem právnické osoby; u některých daní se liší. Přehled matrik krajských finančních úřadů pro rok 2026:

| Finanční úřad pro    | Matrika  |
| -------------------- | -------- |
| hlavní město Prahu   | 77628031 |
| Středočeský kraj     | 77628111 |
| Jihočeský kraj       | 77627231 |
| Plzeňský kraj        | 77627311 |
| Karlovarský kraj     | 77629341 |
| Ústecký kraj         | 77621411 |
| Liberecký kraj       | 77628461 |
| Královéhradecký kraj | 77626511 |
| Pardubický kraj      | 77622561 |
| Kraj Vysočina        | 67626681 |
| Jihomoravský kraj    | 77628621 |
| Olomoucký kraj       | 47623811 |
| Moravskoslezský kraj | 77621761 |
| Zlínský kraj         | 47620661 |

Celé číslo účtu pak složíte takto: **předčíslí dané daně – matrika vašeho kraje / 0710**. Pražská OSVČ platící daň z příjmů z přiznání tedy posílá daň na účet `721-77628031/0710`.

## Co se uvádí do variabilního symbolu při platbě daně?

**Ve zkratce:** Variabilní symbol je vaše „rodné číslo“ vůči finančnímu úřadu – díky němu úřad pozná, čí platba dorazila. Máte-li **DIČ**, uvedete jeho kmenovou část (číslice za písmeny CZ). Bez DIČ uvede fyzická osoba **rodné číslo** (9–10 číslic bez lomítka a mezer) a právnická osoba **IČO**.

Variabilní symbol je u platby daně klíčový. Bez správného variabilního symbolu úřad platbu sice přijme na účet, ale nedokáže ji přiřadit k vašemu daňovému účtu a může vzniknout nedoplatek, i když jste fakticky zaplatili (dle pokynu Finanční správy pro rok 2026):

| Vaše situace                   | Variabilní symbol                    |
| ------------------------------ | ------------------------------------ |
| Máte DIČ (CZ + číslice)        | kmenová část DIČ (jen číslice za CZ) |
| Fyzická osoba bez DIČ          | rodné číslo bez lomítka a mezer      |
| Právnická osoba bez registrace | IČO                                  |

U fyzické osoby může být kmenová část DIČ shodná s jejím rodným číslem. Máte-li přidělený vlastní identifikátor (VČP), řiďte se jím podle pokynu správce daně.

**Konstantní symbol** je u bezhotovostní platby nepovinný údaj, takže ho při běžném převodu nemusíte vyplňovat. Pole „zpráva pro příjemce“ rovněž není rozhodující – úřad platbu páruje podle čísla účtu (druhu daně) a variabilního symbolu.

## Jak zaplatit daň krok za krokem?

**Ve zkratce:** Nejjednodušší je bezhotovostní převod z internetového nebo mobilního bankovnictví. Stačí zadat číslo účtu úřadu, částku a variabilní symbol – nebo využít QR platbu, kterou vygeneruje portál Moje daně.

Postup pro bezhotovostní platbu (nejčastější způsob):

1. **Zjistěte druh daně a předčíslí.** Daň z příjmů z přiznání = 721, DPH = 705 atd. (viz tabulka výše).
2. **Najděte matriku svého krajského finančního úřadu** podle místa pobytu nebo sídla a sestavte plné číslo účtu `předčíslí-matrika/0710`.
3. **Připravte variabilní symbol** – kmenovou část DIČ, případně rodné číslo nebo IČO.
4. **Zadejte platbu** v bankovnictví: číslo účtu, částku v korunách, variabilní symbol. Konstantní symbol není nutný.
5. **Pošlete platbu s předstihem.** Rozhoduje den připsání na účet úřadu, ne den odeslání (viz dále).

Alternativně využijte **portál Moje daně** (Online finanční úřad), kde v sekci pro placení daní vygenerujete platební údaje včetně **IBAN a QR kódu**. QR kód jen načtete v mobilním bankovnictví a všechny údaje – číslo účtu, částka, variabilní symbol – se předvyplní samy, což výrazně snižuje riziko překlepu.

## Jaké jsou způsoby placení daně?

**Ve zkratce:** Daň lze zaplatit bezhotovostně převodem nebo QR platbou, poštovní poukázkou A, hotově na pokladně finančního úřadu a u daně z nemovitých věcí také přes SIPO.

Finanční správa pro rok 2026 uvádí tyto možnosti úhrady:

- **Bezhotovostní převod** z internetového nebo mobilního bankovnictví, případně QR platba (pohodlný způsob s možností okamžité platby).
- **Poštovní poukázka A** na pobočce České pošty (placení v hotovosti na účet úřadu). Na běžné poukázce typu A vyplníte číslo účtu a variabilní symbol; poukázka k dani z nemovitých věcí může mít platební údaje předtištěné. Pošta vybírá poplatek podle ceníku.
- **Hotově na pokladně vybraného finančního úřadu** v jejích úředních hodinách; na některých pokladnách lze zaplatit i bezhotovostně přes QR kód.
- **SIPO** – pouze pro daň z nemovitých věcí, po předchozím přihlášení u Finanční správy.

Bezplatná „daňová složenka“ (zvláštní poukázka V/DS) byla od roku 2023 zrušena. U daně z nemovitých věcí však Finanční správa v roce 2026 dál zasílá některým poplatníkům předvyplněnou placenou poukázku A.

## Do kdy je nutné daň zaplatit a kdy je zaplacena?

**Ve zkratce:** Daň z příjmů za rok 2025 je splatná ve stejné použitelné lhůtě jako přiznání: **1. dubna 2026** v základní lhůtě, **4. května 2026**, pokud bylo přiznání elektronicky podáno až po 1. dubnu, a **1. července 2026** při splnění podmínek poradce nebo povinného auditu. Za zaplacenou se daň považuje až dnem **připsání na účet úřadu**.

Splatnost daně se kryje s koncem lhůty pro podání přiznání (§ 135 odst. 3 daňového řádu, zákon č. 280/2009 Sb.). Pro daň z příjmů za rok 2025 tedy platí:

| Způsob podání                                                    | Lhůta a splatnost daně 2026 |
| ---------------------------------------------------------------- | --------------------------- |
| Základní lhůta                                                   | 1. dubna 2026               |
| Elektronicky podané až po 1. dubnu                               | 4. května 2026              |
| Povinný audit, nebo nepodáno do 1. 4. a následně podáno poradcem | 1. července 2026            |

Podrobné termíny dalších daní najdete v [daňovém kalendáři](https://ucto.cz/dane/danovy-kalendar).

Při převodu je **dnem platby den připsání částky na účet finančního úřadu vedený u ČNB**, nikoli den odeslání z vašeho účtu (§ 166 daňového řádu). Při hotovostní platbě přímo finančnímu úřadu rozhoduje den převzetí úřední osobou. Běžný mezibankovní převod může trvat jeden i více pracovních dnů, proto plaťte s předstihem. ČNB od 18. listopadu 2025 přijímá okamžité platby na daňové účty nepřetržitě; jejich použití však závisí na službě a limitu vaší banky. Pokud daň uhradíte pozdě, vzniká podle § 252 daňového řádu úrok z prodlení počínaje **čtvrtým dnem** po původním dni splatnosti – první tři dny prodlení jsou bez úroku (tzv. liberační lhůta).

## Modelový příklad: platba daně z příjmů OSVČ z Prahy

Paní Nováková je OSVČ s trvalým pobytem v Praze. Přiznání za rok 2025 podává elektronicky až po 1. dubnu, takže využije lhůtu do 4. května 2026. Vyšla jí daň 38 400 Kč. Platbu sestaví takto:

- **Druh daně:** daň z příjmů fyzických osob z přiznání → předčíslí **721**
- **Finanční úřad:** pro hlavní město Prahu → matrika **77628031**
- **Číslo účtu:** `721-77628031/0710`
- **Variabilní symbol:** kmenová část DIČ, tedy číslice za CZ – u fyzické osoby zpravidla rodné číslo (ilustrativně `7956120123`)
- **Částka:** 38 400 Kč
- **Termín:** odeslat tak, aby byla částka připsána nejpozději **4. května 2026**

Doplatek pojistného na sociální a zdravotní pojištění OSVČ platí zvlášť – ten neposílá finančnímu úřadu, ale ČSSZ a zdravotní pojišťovně. Postup pro celé přiznání a přehledy popisuje článek [daňové přiznání OSVČ](https://ucto.cz/dane/danove-priznani-osvc).

## Časté chyby při placení daně

- **Špatné předčíslí.** Platba daně z příjmů na účet pro DPH může způsobit nesprávné zaúčtování. Zkontrolujte její použití; přeplatek lze za zákonných podmínek převést na nedoplatek jiné daně. Vždy ověřte předčíslí podle druhu daně.
- **Chybná matrika.** Platba na jiný krajský úřad, než kam místně patříte, se musí ručně převádět a zpozdí se. Použijte matriku svého úřadu.
- **Prázdný nebo chybný variabilní symbol.** Chybná identifikace může vést k evidenci na účtu nejasných plateb. Po zjištění chyby bezodkladně doložte platbu a požádejte správce daně o správné přiřazení; při včasné reakci podle § 164 lze zachovat původní den platby. Uvádějte kmenovou část DIČ bez „CZ“, případně rodné číslo bez lomítka.
- **Platba na poslední chvíli.** U převodu rozhoduje den připsání, ne odeslání. Běžný převod den před splatností nemusí stihnout dojít; okamžitou platbu ověřte ve své bance.
- **Záměna účtu s pojistným.** Sociální a zdravotní pojištění OSVČ se neplatí finančnímu úřadu, ale ČSSZ a zdravotní pojišťovně na jejich vlastní účty.

## Shrnutí

Platba daně finančnímu úřadu stojí na třech údajích: **správném čísle účtu** (`předčíslí-matrika/0710`), **variabilním symbolu** (kmenová část DIČ, jinak rodné číslo, IČO nebo přidělené VČP) a **včasné úhradě**. Předčíslí určuje druh daně a je celostátně jednotné (721 pro daň z příjmů fyzických osob z přiznání, 705 pro běžné DPH), matrika označuje váš příslušný úřad. Údaje pro QR platbu vygeneruje portál Moje daně. Při převodu je daň zaplacena až dnem připsání na účet úřadu, při hotovostní platbě úřadu dnem převzetí úřední osobou.

## Často kladené otázky

### Jaké je předčíslí účtu pro daň z příjmů fyzických osob?

Pro daň z příjmů fyzických osob, které podávají přiznání (typicky OSVČ), je předčíslí **721**. Pro daň z příjmů ze závislé činnosti (zaměstnanci, odvádí zaměstnavatel) je předčíslí **713** a pro daň vybíranou srážkou **7720**. Předčíslí je stejné u všech finančních úřadů v republice; liší se jen matrika podle krajského úřadu.

### Co napsat do variabilního symbolu při platbě daně?

Máte-li přidělené DIČ, uveďte jeho kmenovou část, tedy číslice za písmeny CZ. Pokud DIČ nemáte, fyzická osoba uvede rodné číslo (bez lomítka a mezer) a právnická osoba IČO. Variabilní symbol slouží finančnímu úřadu k identifikaci plátce, proto ho nikdy nenechávejte prázdný.

### Kdy je daň považována za zaplacenou?

Při bankovním převodu je dnem platby den, kdy je částka **připsána na účet finančního úřadu** vedený u České národní banky, nikoli den odeslání. Při hotovostní platbě přímo úřadu platí den převzetí úřední osobou. Běžný mezibankovní převod může trvat i několik dnů, proto plaťte s předstihem.

### Jak zaplatit daň přes QR kód?

Na portálu Moje daně (Online finanční úřad) v sekci pro placení daní vygenerujete platební údaje včetně IBAN a QR kódu. QR kód načtete v mobilním bankovnictví a všechny údaje – číslo účtu úřadu, částka i variabilní symbol – se předvyplní automaticky. Na některých pokladnách finančních úřadů umožňuje QR kód úřední osoby také bezhotovostní platbu mobilní aplikací.

### Mohu zaplatit daň v hotovosti nebo poštovní poukázkou?

Ano. Daň lze zaplatit v hotovosti na pokladně vybraného finančního úřadu (součet za jeden subjekt u jednoho správce daně nejvýše 500 000 Kč za kalendářní den) nebo poštovní poukázkou A na pobočce České pošty. U daně z nemovitých věcí lze platit i přes SIPO po předchozím přihlášení. Bezhotovostní převod je ale rychlejší a spolehlivější, u poštovní poukázky je třeba počítat s dobou připsání; při platbě hotově přímo úřední osobě je dnem platby už den převzetí.

### Liší se účet pro placení DPH od účtu pro daň z příjmů?

Ano. Číslo účtu se mění podle druhu daně prostřednictvím předčíslí. DPH má předčíslí **705**, daň z příjmů fyzických osob z přiznání **721**, daň z příjmů právnických osob **7704**. Matrika a kód banky 0710 zůstávají stejné, mění se jen předčíslí. Proto je nutné u každé daně použít její vlastní účet.

---

# Kdo musí podat daňové přiznání

- URL: https://ucto.cz/dane/kdo-musi-podat-danove-priznani
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Kdo musí podat daňové přiznání za rok 2025 v roce 2026: hranice příjmů 50 000 a 20 000 Kč, kdy podává zaměstnanec, OSVČ i paušalista, a kdy přiznání podávat nemusíte.

**Ve zkratce:** Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2025 musíte v roce 2026 podat, pokud vaše roční zdanitelné příjmy přesáhly **50 000 Kč** (mimo příjmy osvobozené a zdaněné srážkovou daní), nebo pokud vykazujete **daňovou ztrátu** – a to i při nižších příjmech (§ 38g zákona č. 586/1992 Sb.). Zaměstnanec s příjmy od jednoho nebo postupně více zaměstnavatelů, u nichž podepsal prohlášení, přiznání **podávat nemusí**, pokud jeho další zdanitelné příjmy podle § 7–10 nepřesáhnou **20 000 Kč** a nevznikne jiný důvod podání. Poplatník v režimu **paušální daně**, který splnil podmínky, přiznání také nepodává.

Tento návod přehledně vysvětlí, kdo má povinnost podat přiznání a kdo ne – zvlášť pro zaměstnance, OSVČ, paušalisty, lidi s vedlejší činností i s příjmy z pronájmu nebo investic. Od zdaňovacího období 2027 vyhlášený zákon č. 180/2026 Sb. zvyšuje obecný limit podle § 38g odst. 1 z 50 000 na 100 000 Kč. Pro příjmy roku 2025 ani 2026 se tato budoucí změna nepoužije; ostatní samostatné důvody podání je nutné posoudit dál. Pro každou situaci uvede konkrétní hranice příjmů, příslušný paragraf a typické výjimky.

## Kdo musí podat daňové přiznání za rok 2025?

Obecné pravidlo stanoví § 38g odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. (o daních z příjmů). Daňové přiznání je povinen podat každý poplatník (fyzická osoba), jehož roční zdanitelné příjmy přesáhly **50 000 Kč**, nebo který vykazuje **daňovou ztrátu**. Do hranice 50 000 Kč se přitom **nepočítají**:

- příjmy **od daně osvobozené** (například prodej nemovitosti po splnění časového testu, většina dědictví a darů od blízkých osob),
- příjmy zdaněné **srážkovou daní** podle zvláštní sazby (§ 36) – ty jsou zpravidla vypořádané u zdroje; dobrovolné zahrnutí je možné pouze u příjmů vymezených zákonem (typicky dohoda o provedení práce do limitu bez podepsaného prohlášení, úroky z účtu, dividendy z tuzemských akcií).

Pro zaměstnance platí samostatné pravidlo (§ 38g odst. 2), které popisuje další oddíl. § 38g obsahuje i další samostatné důvody podání, například při dodanění dříve uplatněné podpory produktu spoření na stáří nebo u vybraných daňových nerezidentů; následující tabulka ukazuje běžné situace. Přehled základních situací shrnuje tabulka; u zaměstnaneckých příkladů se předpokládá, že celkový roční příjem přesáhl obecný limit 50 000 Kč a nenastal jiný důvod podání.

| Situace                                                        | Hranice příjmů     | Přiznání        |
| -------------------------------------------------------------- | ------------------ | --------------- |
| Roční zdanitelné příjmy do 50 000 Kč, bez ztráty               | do 50 000 Kč       | **nepodává se** |
| Roční zdanitelné příjmy nad 50 000 Kč                          | nad 50 000 Kč      | **podává se**   |
| Daňová ztráta (jakákoli výše příjmů)                           | bez ohledu na výši | **podává se**   |
| Zaměstnanec s prohlášením, ostatní příjmy § 7–10 do 20 000 Kč  | do 20 000 Kč       | **nepodává se** |
| Poplatník v paušálním režimu, jehož daň se rovná paušální dani | –                  | **nepodává se** |

_Hranice 50 000 Kč dle § 38g odst. 1, hranice 20 000 Kč pro zaměstnance dle § 38g odst. 2, výjimka paušálního režimu dle § 38g odst. 7 a § 38lh zákona č. 586/1992 Sb. Platí pro přiznání za rok 2025 podávané v roce 2026._

## Musí podat přiznání zaměstnanec?

Většina zaměstnanců přiznání **nepodává** – daň jim vypořádá zaměstnavatel v ročním zúčtování záloh. Podle § 38g odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb. nemusíte podat přiznání, pokud současně platí:

- měli jste příjmy ze závislé činnosti (mzdu) jen od **jednoho** zaměstnavatele, nebo **postupně** od více zaměstnavatelů za sebou (ne souběžně),
- u všech těchto zaměstnavatelů jste podepsali **prohlášení k dani** (§ 38k) – tzv. „růžový formulář",
- vaše **ostatní příjmy** podle § 7 (podnikání), § 8 (kapitálový majetek), § 9 (pronájem) a § 10 (ostatní příjmy) nepřesáhly v součtu **20 000 Kč**.

Pokud všechny tři podmínky splníte, můžete – ale nemusíte – požádat zaměstnavatele o **roční zúčtování** do 15. února následujícího roku (za rok 2025 po posunu víkendové lhůty do 16. února 2026). Přiznání podávat nemusíte. Přehled, kdy zaměstnanec při překročení obecného limitu 50 000 Kč přiznání podat **musí**, uvádí další tabulka.

| Důvod u zaměstnance                                                           | Paragraf      | Přiznání        |
| ----------------------------------------------------------------------------- | ------------- | --------------- |
| Příjmy souběžně od dvou a více zaměstnavatelů (sražené zálohy u obou)         | § 38g odst. 2 | **podává se**   |
| Nepodepsané prohlášení k dani u některého zaměstnavatele (mimo srážkovou daň) | § 38g odst. 2 | **podává se**   |
| Ostatní příjmy § 7–10 nad 20 000 Kč                                           | § 38g odst. 2 | **podává se**   |
| Jen jeden zaměstnavatel, prohlášení podepsáno, vedlejší příjmy do 20 000 Kč   | § 38g odst. 2 | **nepodává se** |

_Hranice 20 000 Kč pro ostatní příjmy zaměstnance dle § 38g odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb. Tabulka předpokládá, že celkové zdanitelné příjmy přesáhly 50 000 Kč. „Souběžně" znamená ve stejném kalendářním měsíci u více plátců se sraženou zálohou na daň._

> **Souběh dvou zaměstnání ve stejném měsíci.** Prohlášení k dani lze na stejné období podepsat jen u jednoho zaměstnavatele. Pokud jste měli ve stejném měsíci dva souběžné pracovní poměry a u obou vám zaměstnavatel srážel zálohovou daň, při překročení obecného příjmového limitu máte povinnost podat přiznání sami – roční zúčtování u zaměstnavatele v takovém případě udělat nelze. Jak se z hrubé mzdy počítá čistá, vysvětluje článek o [čisté mzdě](https://mzdy.cz/mzda/cista-mzda).

## Musí podat přiznání OSVČ a podnikatel?

OSVČ podává přiznání, jakmile její **celkové zdanitelné roční příjmy** (tedy nejen § 7) přesáhnou **50 000 Kč**, případně kdykoli vykáže daňovou ztrátu nebo jí vznikne jiný zákonný důvod podání. V praxi tedy přiznání podává prakticky každý aktivní živnostník. Výjimkou může být poplatník, jehož daň je rovna **paušální dani** (viz dále). Podrobný návod krok za krokem najdete v článku [daňové přiznání OSVČ](https://ucto.cz/dane/danove-priznani-osvc).

Pozor na **souběh podnikání a zaměstnání**. Pokud vaše celkové zdanitelné příjmy za rok přesáhly 50 000 Kč a vedle mzdy máte příjem z podnikání nad **20 000 Kč** (hranice pro ostatní příjmy zaměstnance podle § 38g odst. 2), nemůžete využít roční zúčtování u zaměstnavatele a musíte podat vlastní přiznání. V něm uvedete jak mzdu (§ 6), tak příjem z podnikání (§ 7). Specifika vedlejší činnosti rozebírá článek [OSVČ a vedlejší činnost](https://ucto.cz/dane/osvc-vedlejsi-cinnost-dane).

> **Pozor: 50 000 Kč u OSVČ, ale 20 000 Kč při souběhu se zaměstnáním.** Hranice se liší podle toho, zda jste „čistá" OSVČ, nebo zaměstnanec s vedlejším podnikáním. Samostatná OSVČ řeší limit 50 000 Kč podle § 38g odst. 1. Zaměstnanec s prohlášením k dani řeší nižší limit 20 000 Kč pro ostatní příjmy podle § 38g odst. 2 – tedy i menší přivýdělek z podnikání nad 20 000 Kč mu při překročení obecného limitu celkových příjmů zakládá povinnost podat přiznání.

## Musí podat přiznání paušalista (paušální daň)?

Ne. Poplatník, který byl v paušálním režimu od začátku roku nebo do něj při splnění podmínek vstoupil při zahájení činnosti během roku a jehož **daň se skutečně rovná paušální dani**, daňové přiznání **nepodává** (§ 7a, § 38g odst. 7 a § 38lh ZDP). Nepodává ani přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu – daň i pojistné má vyřízené jednou měsíční paušální platbou.

Paušalista podá přiznání, pokud za rok jeho daň není rovna paušální dani, například kvůli dalším zdanitelným příjmům nad zákonný limit nebo vzniku plátcovství DPH. Samotné překročení příjmové hranice zvoleného pásma ještě přiznání automaticky neznamená: je-li splněn limit vyššího pásma, může poplatník podat oznámení o jiné výši paušální daně a doplatit rozdíl. Pravidla a měsíční zálohy paušální daně pro rok 2026 rozebírá samostatný [článek o paušální dani](https://ucto.cz/dane/pausalni-dan).

> **Měsíční zálohy paušální daně 2026.** V I. pásmu se od ledna do června původně předepisovalo **9 984 Kč/měsíc**, od července záloha klesla na **9 162 Kč/měsíc**. Novela zároveň snížila zálohy za první pololetí se zpětnou účinností, takže při řádných úhradách vznikl přeplatek 4 932 Kč použitelný na další zálohy; vrácení nevyužitého přeplatku lze podle aktuální informace FS žádat až po skončení roku 2026. II. pásmo (16 745 Kč/měsíc) ani III. pásmo (27 139 Kč/měsíc) se v polovině roku nemění – snížení od 1. 7. 2026 se týká jen I. pásma (Finanční správa pro rok 2026). Kdo platí zálohy řádně a splní podmínky, žádné přiznání ani přehledy nepodává.

## Kdy musím podat přiznání kvůli pronájmu nebo ostatním příjmům?

Příjmy z **pronájmu** (§ 9) a **ostatní zdanitelné příjmy** (§ 10 – například zdanitelný prodej investic nebo zdanitelná příležitostná činnost) se sčítají do obecné hranice **50 000 Kč** podle § 38g odst. 1. Platí:

- **Nemáte zaměstnání:** přiznání podáváte, jakmile součet zdanitelných příjmů (mimo osvobozené a srážkové) přesáhne 50 000 Kč za rok.
- **Jste zaměstnanec s prohlášením a celkové zdanitelné příjmy přesáhly 50 000 Kč:** přiznání podáváte, jakmile vaše ostatní příjmy podle § 7–10 (tedy i pronájem a ostatní příjmy) přesáhnou v součtu **20 000 Kč** (§ 38g odst. 2).

Pozor na **osvobozené příjmy**: do hranice se nezapočítávají. Příjmy z vybraných příležitostných činností a příležitostného nájmu movitých věcí podle § 10 odst. 1 písm. a) a odst. 3 písm. a) jsou osvobozené do **50 000 Kč** ročně a do hranice pro přiznání se nepočítají, dokud tuto výši nepřesáhnou. Běžné nájemné podle § 9 obecně osvobozené není a do příjmového limitu vstupuje; nezaměňujte je s osvobozeným příležitostným nájmem movitých věcí.

## Kdy daňové přiznání podávat nemusíte?

Přiznání **nemusíte** podat, pokud spadáte do některé z těchto situací a nevznikl vám jiný zákonný důvod podání, například vykázaná ztráta, navrácení podpory produktu spoření na stáří nebo zvláštní důvod podle § 38g odst. 2, 4 či 5:

- Vaše roční zdanitelné příjmy nepřesáhly **50 000 Kč** (§ 38g odst. 1).
- Jste **zaměstnanec** s příjmy jen od jednoho nebo postupně více zaměstnavatelů, u všech jste podepsali **prohlášení k dani** a ostatní příjmy § 7–10 nepřesáhly **20 000 Kč** (§ 38g odst. 2). Daň vám vypořádá zaměstnavatel v ročním zúčtování.
- Měli jste jen příjmy **osvobozené od daně** nebo jen příjmy zdaněné **srážkovou daní** (§ 36) – ty se do limitu nepočítají.
- Byli jste v **paušálním režimu** od začátku roku nebo jste do něj řádně vstoupili při zahájení činnosti během roku a vaše daň se rovná paušální dani (§ 7a, § 38g odst. 7).

I když přiznání podávat nemusíte, někdy se vyplatí podat ho **dobrovolně** – například abyste získali zpět část sražené daně přes nezdanitelné části základu daně (penzijní spoření, životní pojištění, dary, úroky z hypotéky) nebo slevy, které jste během roku neuplatnili.

## Příklad: zaměstnanec s přivýdělkem z pronájmu

Pan Novák byl celý rok 2025 zaměstnán u jednoho zaměstnavatele, podepsal prohlášení k dani. Vedle mzdy měl příjem z pronájmu bytu (§ 9) ve výši **18 000 Kč** za rok.

| Položka                        | Hodnota   | Vyhodnocení           |
| ------------------------------ | --------- | --------------------- |
| Mzda od jednoho zaměstnavatele | –         | prohlášení podepsáno  |
| Příjem z pronájmu § 9          | 18 000 Kč | pod hranicí 20 000 Kč |
| Povinnost podat přiznání       | –         | **nevzniká**          |

Protože ostatní příjmy (pronájem 18 000 Kč) nepřesáhly hranici 20 000 Kč podle § 38g odst. 2, pan Novák přiznání podávat nemusí. Stačí mu roční zúčtování u zaměstnavatele. Kdyby byl pronájem 21 000 Kč a celkový příjem přesáhl 50 000 Kč, přiznání už by podat musel a uvedl by v něm mzdu (§ 6) i pronájem (§ 9).

## Příklad: zaměstnanec se dvěma souběžnými zaměstnáními

Paní Dvořáková měla v roce 2025 souběžně dva pracovní poměry a celkové roční zdanitelné příjmy nad 50 000 Kč. U hlavního zaměstnavatele podepsala prohlášení k dani, u druhého (souběžného ve stejných měsících) jí zaměstnavatel srážel zálohovou daň bez prohlášení.

| Položka                      | Hodnota              | Vyhodnocení  |
| ---------------------------- | -------------------- | ------------ |
| Hlavní zaměstnavatel         | prohlášení podepsáno | zálohová daň |
| Druhý souběžný zaměstnavatel | bez prohlášení       | zálohová daň |
| Povinnost podat přiznání     | –                    | **vzniká**   |

Protože měla souběžně dva plátce se sraženou zálohovou daní, nemůže využít roční zúčtování a musí podat daňové přiznání sama (§ 38g odst. 2). V přiznání sečte mzdu od obou zaměstnavatelů, uplatní slevu na poplatníka **30 840 Kč** (§ 35ba) a vyjde jí přeplatek, nebo doplatek. Často jde naopak o přeplatek – podání se proto vyplatí.

## Do kdy se daňové přiznání podává v roce 2026?

Lhůta pro podání přiznání za rok 2025 závisí na způsobu podání (§ 136 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád). Termíny shrnuje tabulka.

| Způsob podání                                   | Lhůta 2026     | Komu                                                |
| ----------------------------------------------- | -------------- | --------------------------------------------------- |
| Papírově (listinně)                             | **1. 4. 2026** | poplatník bez datové schránky, kdo podává na papíře |
| Elektronicky až po základní lhůtě               | **4. 5. 2026** | podání až po 1. 4. 2026                             |
| Přes daňového poradce / advokáta (s plnou mocí) | **1. 7. 2026** | kdo má poradce nebo povinný audit                   |

_Lhůty dle § 136 zákona č. 280/2009 Sb. Elektronické podání učiněné do 1. 4. zůstává v základní lhůtě; samotná datová schránka ji neprodlužuje._

Kdo má zpřístupněnou **datovou schránku zřízenou ze zákona**, musí příslušná formulářová podání související s činností, pro niž byla schránka zřízena, podat **elektronicky**. U podnikající fyzické osoby se to typicky týká přiznání s příjmy podle § 7; samotná schránka na žádost povinnost nezakládá a u čistě soukromého přiznání je nutno posoudit roli schránky. Pokuta za pozdní podání nabíhá až po zpoždění delším než **5 pracovních dnů** (§ 250 daňového řádu).

## Nejčastější chyby a omyly

- **Záměna hranice 50 000 a 20 000 Kč.** Limit 50 000 Kč platí obecně (§ 38g odst. 1), ale zaměstnanec s prohlášením řeší nižší limit 20 000 Kč pro ostatní příjmy (§ 38g odst. 2).
- **Započítání osvobozených a srážkových příjmů.** Do hranice se nepočítají příjmy osvobozené ani zdaněné srážkovou daní. Lidé je často mylně přičítají a podávají přiznání zbytečně (nebo naopak).
- **Opomenutý souběh dvou zaměstnání.** Dva souběžné pracovní poměry se sraženou zálohou při překročení obecného příjmového limitu zpravidla zakládají povinnost přiznání.
- **Nevyužité dobrovolné přiznání nebo roční zúčtování.** Kdo nemá povinnost podat přiznání, ale má nárok na odpočty či slevy, může přicházet o vrácení části sražené daně, pokud nevyužije ani jednu dostupnou cestu.
- **Záměna lhůt.** Elektronické podání do 1. 4. zůstává v základní lhůtě; čtyřměsíční lhůta do 4. 5. se uplatní až při pozdějším elektronickém podání. Šestiměsíční lhůta do 1. 7. platí při splnění podmínek zastoupení poradcem nebo povinného auditu.
- **Zapomenutá daňová ztráta.** Ztráta zakládá povinnost podat přiznání i při příjmech pod 50 000 Kč.

## Související témata a nástroje

- [daň z pronájmu](https://ucto.cz/dane/dan-z-pronajmu) patří mezi časté důvody pro podání přiznání.
- [roční zúčtování daně](https://mzdy.cz/odvody/rocni-zuctovani-dane) ukazuje jednodušší cestu pro zaměstnance bez povinnosti přiznání.

## Shrnutí

Daňové přiznání za rok 2025 musíte v roce 2026 podat, pokud vaše roční zdanitelné příjmy přesáhly **50 000 Kč**, vykazujete daňovou ztrátu nebo nastal jiný důvod podle § 38g (§ 38g odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb.). Zaměstnanec s podepsaným prohlášením u jednoho (nebo postupně více) zaměstnavatele přiznání nepodává, dokud jeho ostatní příjmy § 7–10 nepřesáhnou **20 000 Kč** (§ 38g odst. 2); při překročení obecného limitu ho ale musí podat při souběhu dvou zaměstnání se sraženou zálohou. OSVČ podává přiznání při celkových zdanitelných příjmech nad 50 000 Kč nebo jiném zákonném důvodu, poplatník, jehož daň se rovná paušální dani, nepodává přiznání ani pojistné přehledy. Lhůty pro rok 2026 jsou 1. dubna základní, 4. května při pozdějším elektronickém podání a 1. července při splnění podmínek poradce či auditu. Kdo povinnost nemá, může podat dobrovolně a získat zpět část sražené daně přes slevy a odpočty.

## Často kladené otázky

### Od jaké částky se musí podávat daňové přiznání?

Obecná hranice je **50 000 Kč** ročních zdanitelných příjmů (§ 38g odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb.) – do ní se nepočítají příjmy osvobozené ani zdaněné srážkovou daní. Pro zaměstnance s podepsaným prohlášením k dani platí nižší hranice **20 000 Kč** pro ostatní příjmy podle § 7–10 (§ 38g odst. 2). Přiznání podáváte i při daňové ztrátě bez ohledu na výši příjmů.

### Musí zaměstnanec podávat daňové přiznání?

Zpravidla ne. Při příjmech jen od jednoho nebo postupně více zaměstnavatelů, prohlášení u všech a ostatních příjmech podle § 7–10 nejvýše 20 000 Kč obvykle není přiznání povinné, pokud nevznikl další zákonný důvod. Roční zúčtování provede zaměstnavatel na včasnou žádost. Souběh zálohově zdaněných zaměstnání posuzujte také s ohledem na obecný roční limit.

### Musí podat přiznání OSVČ s paušální daní?

Ne. Poplatník, jehož daň se při splnění všech zákonných podmínek rovná paušální dani, daňové přiznání ani přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu nepodává (§ 7a, § 38g odst. 7 a § 38lh ZDP). To platí i při vstupu do režimu při zahájení činnosti během roku. Přiznání podá, pokud jeho daň za rok paušální dani rovna není; některá překročení hranice zvoleného pásma lze vyřešit oznámením o jiné výši paušální daně.

### Musím podat přiznání kvůli příjmu z pronájmu?

Příjem z pronájmu (§ 9) se sčítá do hranice pro přiznání. Pokud nemáte zaměstnání, podáváte přiznání po překročení 50 000 Kč zdanitelných příjmů. Jako zaměstnanec s prohlášením k dani a celkovými zdanitelnými příjmy přes 50 000 Kč podáváte přiznání, jakmile vaše ostatní příjmy podle § 7–10 (včetně pronájmu) přesáhnou v součtu 20 000 Kč.

### Musí přivýdělek vedle zaměstnání do přiznání?

Ano, pokud celkové zdanitelné příjmy přesáhnou 50 000 Kč a vaše ostatní příjmy podle § 7–10 (podnikání, pronájem, ostatní příjmy) přesáhnou za rok v součtu 20 000 Kč. Pak nemůžete využít roční zúčtování u zaměstnavatele a musíte podat vlastní přiznání, kde uvedete mzdu i přivýdělek. Příjmy zdaněné srážkovou daní (například dohoda do limitu bez prohlášení) se do této hranice nepočítají.

### Vyplatí se podat přiznání, i když nemusím?

Často ano. Dobrovolným podáním přiznání můžete získat zpět část sražené daně, pokud uplatníte nezdanitelné části základu daně (penzijní spoření, životní pojištění, dary, úroky z hypotéky) nebo slevy, které vám během roku zaměstnavatel nezohlednil. Výsledný přeplatek vám finanční úřad vrátí.

---

# Nezdanitelné části základu daně (odpočty)

- URL: https://ucto.cz/dane/nezdanitelne-casti-zakladu-dane
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Nezdanitelné části základu daně 2026: úroky z hypotéky 150 000 Kč, penzijní spoření a životní pojištění 48 000 Kč, dary do 30 %. Přehled limitů, podmínek a příkladů.

**Ve zkratce:** Nezdanitelné části základu daně snižují základ daně z příjmů fyzických osob **před** výpočtem 15% nebo 23% sazby – nikoli vypočtenou daň. Pro rok 2026 si od základu daně odečtete tři hlavní skupiny odpočtů. **Úroky z úvěru na bytovou potřebu** uplatníte v úhrnu max. **150 000 Kč ročně** na domácnost (u bytové potřeby obstarané před 1. 1. 2021 až 300 000 Kč; při úrocích placených jen část roku se limit krátí). Rozhoduje obstarání bytové potřeby, nikoli samotné datum podpisu úvěrové smlouvy. Příspěvky na **penzijní spoření, životní pojištění, dlouhodobý investiční produkt (DIP) a pojištění dlouhodobé péče** se sčítají do jednoho úhrnného limitu **48 000 Kč ročně** (produkty vymezuje § 15a, jejich podporu § 15b a pojištění dlouhodobé péče § 15c ZDP). **Dary** odečtete v úhrnu **až do 30 % základu daně** (úhrn darů musí činit alespoň 1 000 Kč nebo přesáhnout 2 % základu daně). Daňová úspora závisí na použité sazbě a na tom, zda po uplatnění slev vůbec zbývá daň k úhradě, takže nejde o přímou úsporu v plné výši odpočtu.

Nezdanitelné části základu daně a podmínky produktů upravují § 15 až § 15c zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“). Tento průvodce shrnuje možné odpočty pro rok 2026, jejich limity a rozdíl oproti [slevám na dani](https://ucto.cz/dane/slevy-na-dani), které snižují přímo daň. U daňových nerezidentů je podle § 15 odst. 8 nutné zejména bydliště v EU/EHP a alespoň 90 % relevantních příjmů ze zdrojů v ČR.

## Co je nezdanitelná část základu daně a jak se liší od slevy?

Nezdanitelná část základu daně je částka, kterou si odečtete od **základu daně**, tedy ještě před výpočtem samotné daně. To je zásadní rozdíl oproti slevám na dani, které se odečítají až od **vypočtené daně**.

Praktický dopad: odečtete-li si od základu daně 48 000 Kč na penzijní spoření, úspora před uplatněním slev činí v 15% pásmu **7 200 Kč** (pokud celá odečtená částka snižuje základ v pásmu 23 %, pak 11 040 Kč). Naproti tomu sleva na poplatníka 30 840 Kč sníží přímo vypočtenou daň, nejvýše však na nulu. Skutečnou úsporu určete až z daně po slevách; při nulové dani odpočet sám o sobě vratku nevytváří.

Postup výpočtu daně z příjmů fyzických osob vypadá takto:

1. Sečtete dílčí základy daně podle § 6 až § 10 ZDP.
2. Odečtete **nezdanitelné části základu daně** podle § 15 ZDP (dary, úroky z úvěru na bydlení, příspěvky na produkty na stáří).
3. Z upraveného a zaokrouhleného základu daně vypočtete daň sazbou **15 %**, u části základu nad 36násobek průměrné mzdy (pro rok 2026 nad **1 762 812 Kč ročně**, tj. 36 × průměrná mzda 48 967 Kč) sazbou **23 %**.
4. Od vypočtené daně teprve odečtete slevy na dani a daňové zvýhodnění na dítě.

Souvislosti mezi odpočtem a výpočtem daně najdete v článku [daň z příjmů fyzických osob](https://ucto.cz/dane/dan-z-prijmu-fyzickych-osob). Zaměstnanci uplatní odpočty zpětně v [ročním zúčtování daně](https://mzdy.cz/odvody/rocni-zuctovani-dane), OSVČ v daňovém přiznání.

## Které nezdanitelné části základu daně platí pro rok 2026?

Následující tabulka shrnuje všechny odpočty od základu daně platné pro zdaňovací období 2026 podle § 15 a navazujících ustanovení ZDP.

| Nezdanitelná část (odpočet)                            | Limit / částka 2026                                               | Právní základ                |
| ------------------------------------------------------ | ----------------------------------------------------------------- | ---------------------------- |
| **Dary (bezúplatná plnění)**                           | alespoň 1 000 Kč nebo více než 2 % ZD; **max. 30 % základu daně** | § 15 odst. 1 ZDP             |
| Bezpříspěvkový odběr krve / složek krve                | 3 000 Kč za jeden odběr                                           | § 15 odst. 1 ZDP             |
| Odběr orgánu od žijícího dárce nebo krvetvorných buněk | 20 000 Kč                                                         | § 15 odst. 1 ZDP             |
| **Úroky na bytovou potřebu obstaranou od 1. 1. 2021**  | **max. 150 000 Kč / domácnost / rok**                             | § 15 odst. 3 a 4 ZDP         |
| Úroky na bytovou potřebu obstaranou do 31. 12. 2020    | max. 300 000 Kč / domácnost / rok                                 | § 15 odst. 3 a 4 ZDP         |
| **Příspěvky na produkty na stáří (úhrnný limit)**      | **max. 48 000 Kč ročně**                                          | § 15 odst. 6 a § 15a–15c ZDP |
| – penzijní připojištění / doplňkové penzijní spoření   | součást úhrnných 48 000 Kč                                        | § 15a ZDP                    |
| – penzijní pojištění                                   | součást úhrnných 48 000 Kč                                        | § 15a ZDP                    |
| – soukromé životní pojištění                           | součást úhrnných 48 000 Kč                                        | § 15a ZDP                    |
| – dlouhodobý investiční produkt (DIP, od 1. 1. 2024)   | součást úhrnných 48 000 Kč                                        | § 15a ZDP                    |
| – pojištění dlouhodobé péče                            | součást úhrnných 48 000 Kč                                        | § 15c ZDP                    |
| Členské příspěvky odborové organizaci                  | **zrušeno od 1. 1. 2024**                                         | § 15 odst. 7 ZDP (zrušeno)   |
| Úhrada za zkoušky ověřující další vzdělávání           | **zrušeno od 1. 1. 2024**                                         | § 15 odst. 8 ZDP (zrušeno)   |

_Zdroj: zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (§ 15–15c); Finanční správa ČR. Hodnoty platné pro zdaňovací období 2026. „ZD“ = základ daně. Úhrnný limit 48 000 Kč platí dohromady pro daňově podporované produkty spoření na stáří a pojištění dlouhodobé péče podle § 15 odst. 6._

## Jak funguje odpočet úroků z hypotéky a stavebního spoření?

Zaplacené **úroky z úvěru na bytovou potřebu** – tedy z hypotečního úvěru i z úvěru ze stavebního spoření – si odečtete od základu daně podle § 15 odst. 3 a 4 ZDP. Jde o jeden z nejvyšších odpočtů, který může v praxi přinést úsporu na dani v řádu desítek tisíc korun ročně.

**Limit závisí na tom, kdy byla bytová potřeba obstaraná**; datum úvěrové smlouvy samo o sobě nerozhoduje a refinancování obvykle původní režim nemění:

- **Bytová potřeba obstaraná od 1. 1. 2021:** úhrnný odpočet úroků je nejvýše **150 000 Kč ročně** na společně hospodařící domácnost.
- **Bytová potřeba obstaraná do 31. 12. 2020:** zůstává původní limit **300 000 Kč ročně** na domácnost (přechodná ustanovení ke změně od 1. 1. 2021).

Klíčové pravidlo: limit platí na **celou společně hospodařící domácnost**, nikoli na osobu ani na jednotlivý úvěr. Splácí-li hypotéku dva manželé, nemohou si dohromady odečíst víc než 150 000 Kč (resp. 300 000 Kč) – odpočet uplatní buď jeden ze zletilých účastníků smlouvy, nebo každý z nich **rovným dílem** podle § 15 odst. 4; při družstevním podílu ve společném jmění obdobně podle odst. 5.

**Kombinace starých a nových úvěrů.** Má-li domácnost v jednom roce úroky k bytové potřebě obstarané před 1. 1. 2021 i k bytové potřebě obstarané od tohoto data, limity se nesčítají na 450 000 Kč. Podle výkladu Finanční správy se nejprve posoudí úroky z nového úvěru proti limitu **150 000 Kč** a teprve poté se k nim přičtou úroky ze starého úvěru, přičemž **celkový součet za domácnost nesmí přesáhnout 300 000 Kč** ročně.

Bytovou potřebou se rozumí například výstavba nebo koupě rodinného domu či bytu, koupě pozemku pro bydlení, údržba a změna stavby bytového domu nebo splacení dříve poskytnutého úvěru použitého na bytovou potřebu. Bytovou potřebu musíte za zákonných podmínek užívat k vlastnímu trvalému bydlení nebo k bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů či prarodičů obou manželů Při podnikání nebo nájmu bytové potřeby či její části připouští § 15 odst. 3 odpočet jen v odpovídající poměrné výši po dobu takového užívání; zcela pronajímanou nemovitost nelze považovat za vlastní trvalé bydlení.

**Novinka 2026 – družstevní byty.** Od zdaňovacího období 2026 se odpočet úroků nově vztahuje i na **členy bytových družstev**. Člen družstva si může odečíst tu část anuity, která připadá na úroky z úvěru družstva vážícího se k jeho bytové jednotce, a to za obdobných podmínek jako u individuální hypotéky. Člen musí prokázat výši zaplacených úroků připadajících na jeho podíl a splnění dalších podmínek; praktickým podkladem je potvrzení družstva. Tuto změnu uvádí Finanční správa mezi daňovými novinkami pro rok 2026; úhrnný limit zůstává 150 000 Kč.

## Kolik si odečtu za penzijní spoření, životní pojištění a DIP?

Příspěvky na takzvané **daňově podporované produkty spoření na stáří** si odečtete od základu daně v **úhrnu max. 48 000 Kč ročně**. Produkty spoření na stáří (penzijní spoření, životní pojištění, DIP) upravuje **§ 15a ZDP**, pojištění dlouhodobé péče samostatně **§ 15c ZDP** – úhrnný limit 48 000 Kč ale platí dohromady pro produkty spoření na stáří i pojištění dlouhodobé péče. Tento společný limit platí od 1. 1. 2024 a sčítají se do něj vaše vlastní příspěvky na:

- **doplňkové penzijní spoření** a starší **penzijní připojištění se státním příspěvkem**,
- **penzijní pojištění**,
- **soukromé životní pojištění**,
- **dlouhodobý investiční produkt (DIP)** – odpočitatelný od zdaňovacího období 2024,
- **pojištění dlouhodobé péče** (§ 15c ZDP).

Do konce roku 2023 platily dva samostatné limity – 24 000 Kč na penzijní produkty a 24 000 Kč na životní pojištění. Od roku 2024 je nahradil jeden **společný strop 48 000 Kč**, do kterého si rozložíte příspěvky napříč produkty podle libosti.

**Pozor na výpočet u penzijního spoření.** U účastníka, kterému náleží státní příspěvek, se do odpočtu započítává jen část jeho měsíčního příspěvku **nad 1 700 Kč** (§ 15 odst. 7 ZDP). Pro vyčerpání celého odpočtu 48 000 Kč jen z takového penzijka by při pravidelných platbách bylo potřeba 5 700 Kč měsíčně. **Starobní důchodce, kterému od 1. 7. 2024 státní příspěvek nenáleží, může odečíst celé vlastní příspěvky**, nejvýše do společného limitu 48 000 Kč; potvrzuje to Finanční správa.

**Podmínky daňové podpory (§ 15b ZDP).** Aby vám odpočet zůstal a nemusel jste jej dodaňovat, musí produkt splňovat dvě základní podmínky současně:

1. U produktů vzniklých od roku 2024 je běžnou podmínkou výplata nejdříve po **120 kalendářních měsících** a nejdříve v kalendářním roce dosažení **60 let věku**. U produktů sjednaných do konce roku 2023 se uplatní přechodná pravidla, zpravidla 60 měsíců a 60 let. § 15b stanoví výjimky například při invaliditě třetího stupně a u vybraných plnění z doplňkového penzijního spoření.
2. Výběr nebo zánik produktu, který vyvolá **navrácení daňové podpory**, vede k dodanění dříve uplatněných vlastních příspěvků za posledních 10 zdaňovacích období jako příjmu podle § 10 ZDP; dříve osvobozené příspěvky zaměstnavatele se za zákonných podmínek zdaňují podle § 6. Samotný převod na odpovídající daňově podporovaný produkt nebo zákonné výjimky nemusí tuto povinnost vyvolat.

Soukromé životní pojištění musí odpovídat zákonné definici § 15a odst. 3 a podmínkám daňové podpory podle § 15b; čistě úrazové či rizikové pojištění bez sjednaného plnění pro případ dožití mezi tyto produkty nepatří. Předčasná výplata mimo zákonné výjimky může vyvolat navrácení podpory.

## Jak se daní odpočet darů a darování krve?

**Dary (bezúplatná plnění)** poskytnuté na veřejně prospěšné účely si odečtete od základu daně podle § 15 odst. 1 ZDP. Aby vznikl nárok na odpočet, musí úhrnná hodnota darů za rok dosáhnout **alespoň 1 000 Kč nebo přesáhnout 2 % základu daně**. Horní hranice odpočtu je pro rok 2026 **30 % základu daně**.

Zvýšený limit 30 % (oproti standardním 15 %) pro rok 2026 vyplývá z § 1 odst. 1 zákona č. 128/2022 Sb., jehož platnost pro tato období prodloužil zákon č. 24/2025 Sb. Mezi uznatelné účely patří například dary obcím, krajům, neziskovým organizacím, školám, na zdravotnictví, kulturu, charitu, sport nebo na pomoc při živelní pohromě.

**Bezpříspěvkové dárcovství krve a orgánů** se pro účely odpočtu oceňuje pevnými částkami podle § 15 odst. 1 ZDP:

- jeden **bezpříspěvkový odběr krve nebo jejích složek** (plazma, krevní destičky) = **3 000 Kč**,
- **odběr orgánu od žijícího dárce nebo krvetvorných buněk** = **20 000 Kč**.

Při dostatečné daňové povinnosti v 15% pásmu vám tak jeden odběr krve sníží daň o 450 Kč a odběr orgánu o 3 000 Kč. Zákon oceňuje jednotlivý bezpříspěvkový odběr, nikoli každý druh odebrané složky samostatně. Nárok prokážete potvrzením z transfuzního či zdravotnického zařízení, u darování orgánu potvrzením transplantačního centra a u kostní dřeně potvrzením příslušného registru dárců.

## Které odpočty od roku 2024 zanikly?

Konsolidační balíček (zákon č. 349/2023 Sb.) zrušil s účinností od 1. 1. 2024 dva dříve oblíbené odpočty. Pro zdaňovací období 2026 je tedy **nelze uplatnit**:

- **Členské příspěvky odborové organizaci** (dříve § 15 odst. 7 ZDP) – odpočet do 1,5 % zdanitelných příjmů, max. 3 000 Kč ročně.
- **Úhrada za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání** (dříve § 15 odst. 8 ZDP) – odpočet do 10 000 Kč, u osob se zdravotním postižením 13 000 Kč a u osob s těžším postižením 15 000 Kč ročně.

Naposledy bylo oba odpočty možné uplatnit za příjmy roku 2023. Pro rok 2024, 2025 i **2026 zůstávají zrušené** a v daňovém přiznání ani v ročním zúčtování se neuplatní.

## Modelový příklad: výpočet odpočtů a úspory na dani

Vezměme zaměstnance s ročním základem daně 600 000 Kč, který v roce 2026 zaplatil 90 000 Kč úroků z hypotéky na bytovou potřebu obstaranou v roce 2022, poslal si 4 000 Kč měsíčně na doplňkové penzijní spoření a daroval 2× krev a 5 000 Kč charitě.

| Položka odpočtu                                | Uplatněno      |
| ---------------------------------------------- | -------------- |
| Úroky z hypotéky (do limitu 150 000 Kč)        | 90 000 Kč      |
| Penzijní spoření (jen část nad 1 700 Kč/měs.)  | 27 600 Kč      |
| Dary: 2× krev (2× 3 000 Kč) + 5 000 Kč charita | 11 000 Kč      |
| **Nezdanitelné části celkem**                  | **128 600 Kč** |
| Základ daně před odpočty                       | 600 000 Kč     |
| **Základ daně po odpočtech**                   | **471 400 Kč** |
| **Úspora na dani (15 % ze 128 600 Kč)**        | **19 290 Kč**  |

U penzijka se započítává jen 2 300 Kč měsíčně (4 000 − 1 700 Kč), tedy 27 600 Kč ročně. Všechny tři odpočty dohromady snížily základ daně o 128 600 Kč, což při sazbě 15 % znamená reálnou úsporu na dani **19 290 Kč**. Dary 11 000 Kč nepřesáhly 30 % základu daně (180 000 Kč), takže se uplatní v plné výši.

## Jak odpočty uplatnit krok za krokem

1. **Shromážděte potvrzení.** Banka nebo stavební spořitelna vám zašle potvrzení o zaplacených úrocích, penzijní společnost a pojišťovna potvrzení o zaplacených příspěvcích, transfuzní stanice potvrzení o odběrech a obdarovaný potvrzení (darovací smlouvu) o hodnotě a účelu daru.
2. **Zaměstnanci:** požádejte zaměstnavatele o **roční zúčtování daně** do **15. února** následujícího roku (§ 38ch ZDP) a doložte potvrzení. Připadne-li 15. 2. na víkend, lhůta se posouvá – pro zúčtování za rok 2025 vycházela na pondělí 16. 2. 2026; za rok 2026 požádejte nejpozději v pondělí 15. 2. 2027. Podrobnosti v článku [roční zúčtování daně](https://mzdy.cz/odvody/rocni-zuctovani-dane).
3. **OSVČ a ostatní:** odpočty uvedete přímo v **daňovém přiznání** k dani z příjmů fyzických osob v oddílu nezdanitelných částí základu daně a přiložíte potvrzení jako přílohu.
4. **Zkontrolujte limity** na úrovni domácnosti (úroky) a úhrnný limit 48 000 Kč napříč produkty na stáří, ať odpočet zbytečně nepřekročíte.

## Časté chyby při uplatnění odpočtů

- **Záměna odpočtu a slevy.** Penzijní spoření, životní pojištění i úroky z hypotéky snižují **základ daně**, ne přímo daň. Reálná úspora je jen 15 % (resp. 23 %) z odečtené částky. Přímo daň snižují [slevy na dani](https://ucto.cz/dane/slevy-na-dani).
- **Překročení limitu úroků na domácnost.** Dva manželé si dohromady nemohou odečíst víc než 150 000 Kč (u starších úvěrů 300 000 Kč), i kdyby každý splácel vlastní úvěr.
- **Započtení celého příspěvku na penzijko.** U účastníků s nárokem na státní příspěvek jde do odpočtu jen část nad 1 700 Kč měsíčně; u starobního důchodce bez nároku na státní příspěvek lze odečíst celé vlastní příspěvky v rámci úhrnného limitu.
- **Uplatnění daru pod minimální hranicí.** Pokud úhrn darů nedosáhne 1 000 Kč a zároveň nepřesáhne 2 % základu daně, odečíst jej nelze.
- **Odpočet úroků z úvěru na pronájem.** Při částečném nájmu nebo podnikání se odpočet podle § 15 odst. 3 poměrně omezí. Splnit je třeba také podmínky trvalého bydlení poplatníka nebo zákonem vymezených příbuzných; plně pronajímaný byt tyto podmínky nesplňuje.
- **Snaha uplatnit zrušené odpočty.** Odborové příspěvky ani úhrada za zkoušky dalšího vzdělávání nejsou pro rok 2026 odpočitatelné.

## Shrnutí

Nezdanitelné části základu daně snižují základ daně před výpočtem daně. Skutečná úspora závisí na pásmu sazby a na dani po slevách; odpočet sám nevytvoří přeplatek, je-li daň nulová. Pro rok 2026 si odečtete úroky z úvěru na bytovou potřebu **max. 150 000 Kč** na domácnost (u bytové potřeby obstarané před rokem 2021 až 300 000 Kč), nově i jako člen bytového družstva. Příspěvky na penzijní spoření, životní pojištění, DIP a pojištění dlouhodobé péče se sčítají do úhrnného limitu **48 000 Kč** (u účastníka se státním příspěvkem z penzijka jen část nad 1 700 Kč měsíčně). Dary odečtete v úhrnu **až do 30 % základu daně**, pokud jejich úhrn činí alespoň 1 000 Kč nebo přesáhne 2 % základu daně; odběr krve se oceňuje 3 000 Kč a darování orgánu 20 000 Kč. Odpočet odborových příspěvků a zkoušek dalšího vzdělávání je od roku 2024 zrušený.

## Další praktický postup

Praktické podmínky a doklady rozebírá [DIP a daňový odpočet](https://ucto.cz/dane/dip-danovy-odpocet). Pro družstevní bydlení použijte [odpočet úroků placených přes bytové družstvo](https://ucto.cz/dane/odpocet-uroku-bytove-druzstvo); nesmí se zaměňovat celá splátka anuity za úrok.

## Často kladené otázky

### Kolik si můžu odečíst za hypotéku v roce 2026?

Úroky z úvěru na bytovou potřebu si odečtete od základu daně nejvýše **150 000 Kč ročně na společně hospodařící domácnost**, pokud byla bytová potřeba obstaraná od 1. 1. 2021. U bytové potřeby obstarané před tímto datem zůstává limit **300 000 Kč ročně**. Rozhoduje den obstarání bytové potřeby, ne jen podpis úvěrové smlouvy; při placení úroků jen část roku se limit krátí podle měsíců. Limit platí na celou domácnost, ne na osobu ani na jednotlivý úvěr, a podle § 15 odst. 3 a 4 zákona č. 586/1992 Sb. se posuzuje zákonný účel úvěru a užívání k trvalému bydlení poplatníka, druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů. Při částečném podnikání či nájmu se odpočet poměrně omezí.

### Jaký je limit odpočtu penzijního spoření a životního pojištění?

Vlastní příspěvky na doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění, soukromé životní pojištění, dlouhodobý investiční produkt (DIP) a pojištění dlouhodobé péče si odečtete v **úhrnu max. 48 000 Kč ročně** podle § 15 odst. 6 a § 15a–15c ZDP. Jde o jeden společný limit platný od roku 2024. U účastníka s nárokem na státní příspěvek se z penzijka započítává jen část nad 1 700 Kč měsíčně; starobní důchodce bez nároku na státní příspěvek může odečíst celý vlastní vklad.

### Kolik si odečtu za darování krve?

Jeden bezpříspěvkový odběr krve nebo jejích složek (plazmy, destiček) se pro účely odpočtu oceňuje **3 000 Kč**, odběr orgánu od žijícího dárce nebo krvetvorných buněk částkou **20 000 Kč** podle § 15 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. Při dostatečné daňové povinnosti v 15% pásmu vám jeden odběr krve sníží daň o 450 Kč.

### Jaký je rozdíl mezi nezdanitelnou částí základu daně a slevou na dani?

Nezdanitelná část základu daně (např. úroky z hypotéky, penzijní spoření, dary) snižuje **základ daně** před výpočtem daně. Úspora závisí na sazbě použité na danou část základu a na výsledné dani po slevách. Sleva na dani naproti tomu snižuje přímo **vypočtenou daň** v plné výši. Přehled slev najdete v článku [slevy na dani](https://ucto.cz/dane/slevy-na-dani).

### Lze v roce 2026 odečíst odborové příspěvky a zkoušky dalšího vzdělávání?

Ne. Odpočet členských příspěvků odborové organizaci i odpočet úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání byly zrušeny konsolidačním balíčkem (zákon č. 349/2023 Sb.) s účinností od 1. 1. 2024. Pro zdaňovací období 2026 je uplatnit nelze.

### Můžu uplatnit odpočet penzijního spoření, i když jsem v paušálním režimu?

Při konečné paušální dani nelze odpočty ani slevy uplatnit. Pokud se ale daň OSVČ za rok paušální dani nerovná a podává běžné přiznání, může v něm při splnění zákonných podmínek odpočty uplatnit. Zaměstnanec je může uplatnit také v ročním zúčtování, má-li na ně nárok.

---

# Odpočet úroků bytového družstva: nárok, potvrzení a příklady

- URL: https://ucto.cz/dane/odpocet-uroku-bytove-druzstvo
- Aktualizováno: 2026-10-02
- Popis: Od roku 2026 lze odečíst také úroky připadající na družstevní podíl. Co doložit, proč nelze odečíst celou anuitu a jak řešit manžele či pronájem.

**Ve zkratce:** Od zdaňovacího období **2026** může člen bytového družstva odečíst od základu daně také **zaplacenou částku úroků připadající na jeho družstevní podíl**. Musí jít o zákonem vymezený úvěr družstva na bytovou potřebu a musí být splněny další podmínky. **Celá anuita, splátka jistiny ani provozní poplatky odpočtem nejsou.** Pro nový odpočet se uplatní limit **150 000 Kč za společně hospodařící domácnost**, sdílený s dalšími úroky podle § 15. GFŘ zveřejnilo nepovinný vzor potvrzení; samotný formulář však nárok nevytváří a nenahrazuje všechny potřebné doklady.

## Od kdy lze odečítat úroky z úvěru bytového družstva?

Změnu přinesl **zákon č. 176/2025 Sb.**, účinný od **1. ledna 2026**. Nové znění § 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů pokrývá úroky, které připadají na podíl člena v družstvu a jejichž odpovídající částku člen zaplatil ve zdaňovacím období. První uplatnění za rok 2026 proběhne v přiznání nebo v ročním zúčtování v roce 2027.

Zákon neříká, že družstvo muselo úvěr nově uzavřít až v roce 2026. Rozhoduje způsobilý úvěr, účel a platby v příslušném období. Na platby roku 2025 se nové pravidlo zpětně nepřenáší; čl. IV novely pro starší období ponechává předchozí úpravu.

Odpočet patří mezi [nezdanitelné části základu daně](https://ucto.cz/dane/nezdanitelne-casti-zakladu-dane). Snižuje základ, ze kterého se daň počítá, **nikoli daň přímo o celou zaplacenou částku**.

## Který úvěr a které platby splňují podmínky?

Ne každý úvěr družstva a ne každá platba člena se kvalifikují. § 15 odst. 3 vymezuje:

- úvěr bytového družstva ze stavebního spoření,
- hypoteční úvěr poskytnutý bankou,
- úvěr poskytnutý bankou nebo stavební spořitelnou v souvislosti s těmito úvěry.

Úvěr musí financovat **bytovou potřebu** a placení odpovídající částky úroků musí souviset s členstvím poplatníka v družstvu. Samotný fakt, že družstvo půjčku splácí bance, ještě neprokazuje splnění všech podmínek. Ověřuje se také účel financování podle § 4b, například výstavba, koupě či údržba a změna stavby sloužící k bydlení.

| Část platby družstvu                                                    | Patří do tohoto odpočtu?                                        |
| ----------------------------------------------------------------------- | --------------------------------------------------------------- |
| Potvrzené zaplacené úroky připadající na váš podíl ze způsobilého úvěru | Ano, pokud splňujete ostatní podmínky a limit.                  |
| Splátka jistiny / úmor úvěru                                            | Ne.                                                             |
| Poplatek za správu, služby, příspěvek na jiné náklady domu              | Ne; nejde o úroky.                                              |
| Celá anuita bez rozdělení na jistinu a úrok                             | Nelze ji celou odečíst. Vyžádejte si rozpis a potvrzení.        |
| Úroky připadající na jiného člena nebo na jiný podíl                    | Nejsou vaším odpočtem pouze proto, že je hradí stejné družstvo. |

**Modelový příklad rozpisu plateb:** člen za rok uhradil družstvu 120 000 Kč. Z toho je 90 000 Kč jistina, 24 000 Kč potvrzená úroková část a 6 000 Kč ostatní poplatky. Při splnění zákonných podmínek je vstupem do odpočtu **24 000 Kč**, nikoli 120 000 Kč. Částky jsou zvolené pro vysvětlení, nikoli vzor rozpisu konkrétního družstva.

## Jak se posuzuje bydlení, pronájem a členství během roku?

U typických účelů uvedených v § 4b odst. 1 písm. a) až c) a e) nový § 15 odst. 5 vyžaduje **členství po celé zdaňovací období**. Pro rok, kdy členství vzniklo, stačí členství na konci tohoto období. Dále stanoví požadavky na trvalé bydlení poplatníka, druhého manžela, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů; u výstavby se bydlení posuzuje po splnění povinností podle stavebního zákona. Konkrétní podmínky závisejí na účelu úvěru.

Nejde tedy o univerzální pravidlo „při každém převodu podílu rozdělím odpočet podle měsíců“. Zejména **prodej či převod podílu během roku** může u uvedených účelů znamenat nesplnění celoročního členství. Zjistěte nejprve účel úvěru a ustanovení, které se na něj vztahuje.

Používáte-li byt nebo jeho část k podnikání či pronájmu, § 15 odst. 3 připouští odpočet **jen v poměrné výši po dobu takového užívání**. Při úplném pronájmu není vhodné vydávat celou úrokovou platbu za odpočet vlastního bydlení. Připravte podklad ke skutečnému využití; samotné potvrzení družstva o zaplacení tuto otázku neřeší.

U úvěru na koupi pozemku sledujte také podmínku zahájení výstavby do čtyř let. Její nesplnění může vést k zániku nároku a dodanění dříve uplatněných částek podle § 10. Pro běžné splácení již užívaného družstevního bytu se tento zvláštní pozemkový scénář automaticky nepoužije.

## Jaký je limit a mohou si odpočet rozdělit manželé?

Pro nový družstevní odpočet vychází § 15 odst. 4 z **150 000 Kč za společně hospodařící domácnost**. Do úhrnu patří také další úroky odečítané podle tohoto pravidla. Limit se neobnoví pro každý byt, každého člena ani každou banku. Při placení úroků pouze po část roku zákon omezuje částku na jednu dvanáctinu maxima za každý měsíc placení úroků.

**Modelový příklad souběhu:** domácnost má 140 000 Kč způsobilých úroků z osobní hypotéky podléhající novému limitu a 24 000 Kč způsobilé úrokové části družstevního úvěru. Celkem je to 164 000 Kč; při celoročním placení lze v tomto modelu uplatnit **nejvýše 150 000 Kč**.

U starších osobních bytových potřeb může být zachován historický režim limitu. **Nepřenášejte jej automaticky na nový odpočet družstevních úroků.** Souběh staré osobní hypotéky a nového družstevního odpočtu je potřeba posoudit podle příslušných přechodných pravidel.

Je-li družstevní podíl ve spoluvlastnictví více zletilých osob nebo ve společném jmění manželů, § 15 odst. 5 umožňuje odpočet uplatnit **jednomu z nich celý, nebo každému rovným dílem**. Nejde o libovolnou volbu poměru. Například způsobilých 24 000 Kč při podílu v SJM může uplatnit jeden manžel, nebo oba po 12 000 Kč; zároveň se kontrolují ostatní podmínky a limit domácnosti.

## Jaké potvrzení a doklady potřebujete?

Pro roční zúčtování u zaměstnavatele vyjmenovává **§ 38l odst. 1 písm. h)** tyto podklady:

| Doklad                                                                   | Co prokazuje                                       |
| ------------------------------------------------------------------------ | -------------------------------------------------- |
| Smlouva o úvěru uzavřená bytovým družstvem                               | Druh úvěru a jeho vazbu na bytovou potřebu.        |
| Každoroční potvrzení družstva o členství                                 | Vaši vazbu na družstvo.                            |
| Potvrzení družstva o zaplacené částce úroků připadající na váš podíl     | Váš skutečně zaplacený podíl za příslušný rok.     |
| Potvrzení banky nebo stavební spořitelny o úrocích zaplacených družstvem | Skutečnou úrokovou platbu družstva z daného úvěru. |

GFŘ zveřejnilo **16. července 2026 [nepovinný vzor potvrzení (DOCX)](https://financnisprava.gov.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/Vzor_potvrzeni_uroky_druzstva.docx)**. Obsahuje identifikaci družstva a úvěrové smlouvy, úroky zaplacené družstvem, identifikaci člena, období a částku zaplacenou členem připadající na jeho podíl, datum a podpis oprávněné osoby.

Vzor sám připomíná, že **splnění zákonných podmínek prokazuje poplatník**. Není povinnou předepsanou šablonou ani potvrzením všech podmínek odpočtu. Nezaměňujte údaj družstva za samostatné potvrzení banky a ověřte, zda vám družstvo skutečně doložilo i členství. Pro přiznání si připravte stejný věcný soubor důkazů; přesný způsob jejich přiložení řešte podle pokynů příslušného tiskopisu.

## Co si vyžádat od družstva už před koncem roku?

Praktická příprava je užitečná zejména při prvním uplatnění:

1. Zjistěte, **která smlouva a který účel úvěru** připadají na váš podíl. Pokud je úvěrů více, požadujte jejich rozlišení.
2. Požádejte o **oddělení úroků od jistiny a ostatních plateb**; roční součet anuity nestačí.
3. Domluvte vydání potvrzení za rok 2026 až podle skutečných úhrad a požadujte také podklady uvedené v tabulce.
4. Poznamenejte vznik nebo konec členství a skutečné využití bytu; vyřešte případný pronájem či podnikání.
5. S ostatními členy domácnosti srovnejte souběh úroků a rozhodněte, kdo uplatní odpočet u společného podílu.
6. Pro zúčtování předložte doklady mzdové účtárně v její včas oznámené lhůtě; při přiznání sledujte [daňový kalendář](https://ucto.cz/dane/danovy-kalendar).

**Vzor krátkého požadavku družstvu:** „Prosím o podklady k odpočtu podle § 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů za rok 2026: identifikaci a smlouvu příslušného úvěru, potvrzení o mém členství, potvrzení částky úroků připadající na můj podíl a mnou zaplacené v roce 2026 a potvrzení financující banky o úrocích zaplacených družstvem. Prosím o oddělení úroků od jistiny a ostatních plateb.“

## Časté otázky

### Kolik na dani skutečně ušetřím?

V jednoduchém modelu, kdy se způsobilých 24 000 Kč odečte celé od základu zdaňovaného sazbou 15 % a daň po dalších slevách umožní úsporu využít, činí rozdíl **3 600 Kč**. Skutečný výsledek závisí na celém přiznání, sazbě příslušné části základu, dalších odpočtech a slevách. Odpočet není automatická výplata peněz.

### Mohu odpočet uplatnit jako OSVČ?

Ano, při splnění podmínek v běžném [daňovém přiznání](https://ucto.cz/dane/danove-priznani-osvc). Pokud je vaše daň rovna [paušální dani](https://ucto.cz/dane/pausalni-dan), samostatný odpočet ji nesnižuje. Samotné použití procentních výdajů v běžném přiznání odpočtu nebrání.

### Stačí potvrzení o zaplaceném nájemném?

Ne. Musí být doložena způsobilá úroková část připadající na váš podíl a skutečně zaplacená v příslušném roce, spolu s dalšími podmínkami a podklady. Obecný součet nájemného nebo anuity toto rozlišení neobsahuje.

### Platí odpočet automaticky i pro úvěr SVJ?

Toto nové ustanovení je výslovně o úvěru **bytového družstva a podílu jeho člena**. Úvěr společenství vlastníků jednotek nelze do něj zahrnout jen proto, že také financuje opravy domu. Případný osobní úvěr vlastníka se posuzuje podle jeho vlastních podmínek.

---

# Chyba v daních nebo pojistném: jak opravit přiznání a přehledy

- URL: https://ucto.cz/dane/oprava-chyb-dane-a-pojistne
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Rozhodovací strom pro opravu chyby v daňovém přiznání, přehledu ČSSZ a zdravotní pojišťovny: opravné vs. dodatečné podání, platba a doklady.

**Ve zkratce:** Nejdřív určete instituci a to, zda ještě běží řádná lhůta. Chybu v daňovém přiznání řešíte novým opravným podáním před koncem lhůty, nebo dodatečným přiznáním po ní. Chybu v přehledu pro ČSSZ neopravuje podání finančnímu úřadu a zdravotní pojišťovna má zase vlastní přehled. Při dodatečném zvýšení vyměřovacího základu se opravný přehled ČSSZ podává do 8 dnů od zjištění; VZP požaduje opravný přehled do 8 dnů od zjištění skutečností vedoucích k opravě daňového přiznání. Opravit je proto často nutné tři různé dokumenty a samostatně doplatit rozdíl se správnými platebními údaji.

## Rozhodovací strom

| Kde je chyba                 | Před řádnou lhůtou                     | Po řádné lhůtě                                   | Co ještě zkontrolovat                          |
| ---------------------------- | -------------------------------------- | ------------------------------------------------ | ---------------------------------------------- |
| Daňové přiznání              | podat nové opravné přiznání            | podat dodatečné přiznání podle daňového řádu     | doplatek daně, úrok, přílohy, návazné údaje    |
| Přehled ČSSZ                 | opravit způsobem podporovaným ČSSZ     | podat opravný přehled podle aktuálních instrukcí | pojistné, zálohy, variabilní symbol            |
| Přehled zdravotní pojišťovně | podat opravený přehled dané pojišťovny | řídit se formulářem a pokyny pojišťovny          | doplatek, nový předpis záloh, změna pojišťovny |

## Krok 1: zastavte další šíření chyby

Uložte původní podání, potvrzení o doručení, výpočet a doklady, z nichž oprava vychází. Pokud chybný údaj vstupuje do faktury, mezd, účetní závěrky nebo dalšího období, označte dotčené procesy a nepřepisujte původní evidenci bez auditní stopy.

## Krok 2: přepočítejte celý navazující řetězec

Změna daňového základu OSVČ může změnit daň, sociální i zdravotní pojistné a budoucí zálohy. Rozdíl v jednom přehledu proto nepřenášejte mechanicky do druhého: sociální a zdravotní pojištění používají vlastní pravidla vyměřovacího základu, minima a výjimek.

## Krok 3: podejte správný typ formuláře

U daně rozhoduje, zda řádná lhůta ještě neuplynula. Opravné přiznání podané včas nahradí předchozí podání. Po základní tříměsíční lhůtě ale musí obě podání splnit také podmínky § 138 odst. 3 daňového řádu, zejména elektronickou formu v elektronické lhůtě nebo podání obou poradcem v poradenské lhůtě. Zjistíte-li po lhůtě vyšší daň, podejte dodatečné přiznání do konce měsíce následujícího po zjištění a ve stejné lhůtě rozdíl zaplaťte, pokud běží lhůta pro stanovení daně a podání je přípustné. Dodatečné přiznání na nižší daň lze za zákonných podmínek podat ve stejné subjektivní lhůtě. Uvede se rozdíl oproti poslední známé dani a den jeho zjištění; při nižší dani či změně údajů bez změny daně také důvody (§ 141). U přehledů použijte aktuální formulář a elektronický kanál konkrétní instituce; názvy a technické kroky se mohou měnit. Podle pokynů ČSSZ k přehledu za rok 2025 je opravný přehled při zvýšení vyměřovacího základu povinný do 8 dnů od zjištění a doplatek z něj do 8 dnů od podání nebo posledního dne lhůty k podání. VZP při opravě daňového přiznání požaduje opravný přehled do 8 dnů od zjištění rozhodných skutečností a doplacení pojistného do 30 dnů ode dne, kdy jste se o dlužném pojistném dozvěděli.

Při nižším sociálním základu lze opravný přehled podat do konce třetího kalendářního měsíce po měsíci zjištění změny. Dříve dobrovolně určený vyšší základ nelze takto libovolně snížit; opravou rovněž nelze změnit uvedený hlavní či vedlejší status ani zrušit dobrovolnou přihlášku. Opravný přehled může ovlivnit novou sociální zálohu již od měsíce svého podání, při povinné opravě od měsíce, kdy byl nebo měl být podán (§ 15 zákona č. 589/1992 Sb.). Zdravotní opravný přehled se podává elektronicky ve formátu a struktuře příslušné pojišťovny.

## Krok 4: platbu neposílejte naslepo

Ověřte účet instituce, předčíslí, variabilní symbol a splatnost. Doplatek odešlete samostatně a uschovejte potvrzení. U přeplatku nejdřív zjistěte, zda se automaticky použije na jiný nedoplatek nebo budoucí zálohu a zda je nutná žádost o vrácení.

## Kdy vyhledat odbornou pomoc

Pomoc daňového poradce nebo účetního je vhodná, pokud oprava zasahuje více let, daňovou ztrátu, DPH, zahraniční příjem, zaměstnance, dotaci, transakci se spojenou osobou nebo již zahájenou kontrolu. Instituci kontaktujte také tehdy, když portál nepřijme očekávaný typ podání nebo se údaje neshodují s jejím předpisem.

## Shrnutí

Jedna chyba často znamená tři samostatné opravy. Postupujte v pořadí: zdrojové doklady → nový výpočet → daňové podání → ČSSZ → zdravotní pojišťovna → platby a nové zálohy. Každý krok doložte a před odesláním ověřte aktuální formulář na oficiálním webu příslušné instituce.

---

# OSVČ na vedlejší činnost a daně

- URL: https://ucto.cz/dane/osvc-vedlejsi-cinnost-dane
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: OSVČ na vedlejší činnost a daně v roce 2026: kdy podat daňové přiznání, kdy neplatíte sociální pojištění (limit 117 521 Kč), zálohy a přehledy.

**Ve zkratce:** Jako OSVČ na vedlejší činnost podáváte daňové přiznání úplně stejně jako každý jiný podnikatel, ale u sociálního pojištění máte zvláštní režim. Daň z příjmů počítáte sazbou 15 % (nad 1 762 812 Kč ročně 23 %) a uplatníte slevu na poplatníka 30 840 Kč. **Sociální pojištění za rok 2026 neplatíte, pokud je váš daňový základ z vedlejší činnosti nižší než 117 521 Kč**, nesnížila se vám rozhodná částka a nepřihlásili jste se dobrovolně k účasti (§ 10 zákona č. 155/1995 Sb., ČSSZ). Při dosažení hranice již povinná účast vzniká. Zdravotní pojištění má vlastní podmínky: minimum a zálohy odpadají jen při splnění konkrétní zákonné výjimky, nikoli automaticky kvůli sociálnímu statusu „vedlejší“.

Vedlejší činnost je nejčastější způsob, jak si v Česku přivydělat k zaměstnání, k důchodu, při studiu nebo na rodičovské. Výhoda se týká především sociálního pojištění; u zdravotního pojištění je třeba zvlášť ověřit, zda splňujete výjimku z minima a záloh. Tento návod vás provede tím, kdo má na vedlejší činnost nárok, jak se zdaňuje, kdy a kolik platíte na pojistném a které přehledy musíte podat.

## Co je OSVČ na vedlejší činnost a kdo ji může vykonávat?

Vedlejší samostatná výdělečná činnost je pojem **sociálního (důchodového) pojištění** pro podnikání souběžné se zákonem uznaným důvodem. Pro daň z příjmů takové rozdělení neexistuje a zdravotní pojištění používá vlastní okruh výjimek; sociální status proto nelze do zdravotního režimu mechanicky převzít.

Za OSVČ na vedlejší činnost vás ČSSZ považuje, pokud v daném kalendářním měsíci splňujete alespoň jeden z těchto důvodů (§ 9 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění):

- jste **zaměstnaní** a ze zaměstnání vám vzniká účast na nemocenském pojištění (typicky běžný pracovní poměr),
- máte přiznán **starobní důchod** nebo nárok na výplatu **invalidního důchodu**,
- **osobně pečujete o dítě do 4 let**; samotný rodičovský příspěvek bez splnění tohoto důvodu nestačí,
- máte nárok na **PPM nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu z pojištění zaměstnanců**,
- osobně pečujete o zákonem vymezenou **závislou osobu** (do 10 let v I. stupni, nebo v II.–IV. stupni; blízkou nebo s vámi žijící v domácnosti),
- jste **nezaopatřené dítě**, tedy zpravidla student do 26 let.

Důležité je, že rozhodující je váš status, ne výše příjmu z podnikání. I když z živnosti vyděláte víc než ze zaměstnání, zůstává činnost vedlejší, dokud trvá některý z výše uvedených důvodů. Důvod oznamte nejpozději v řádném přehledu; povinně dokládaný důvod doložte do konce následujícího kalendářního měsíce. Údaje, které ČSSZ vede nebo si může sama elektronicky obstarat, se znovu nedokládají. Při více pečujících lze stejný důvod u téhož dítěte či osoby uplatnit v měsíci jen u jedné OSVČ podle zákonných pravidel.

> Pozor na rozdíl mezi pojištěními: pro **zdravotní pojištění** je klíčové, zda jste státní pojištěnec nebo splňujete jinou zákonnou výjimku. Při souběhu se zaměstnáním se minimum OSVČ neuplatní jen tehdy, když je v zaměstnání odváděno pojistné alespoň z příslušného minimálního vyměřovacího základu. Samotné označení vedlejší OSVČ u ČSSZ nestačí.

## Liší se daň z příjmů u vedlejší činnosti od hlavní činnosti?

Ne. Daň z příjmů fyzických osob se počítá u vedlejší i hlavní činnosti naprosto stejně podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Příjmy z podnikání (§ 7) sečtete s případnými dalšími příjmy — typicky se mzdou ze zaměstnání (§ 6) — a z celkového základu daně vypočtete daň.

Pro rok 2026 platí:

| Položka                 | Hodnota 2026                                                                                                          | Právní základ                      |
| ----------------------- | --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- | ---------------------------------- |
| Sazba daně z příjmů FO  | 15 %                                                                                                                  | § 16 zákona č. 586/1992 Sb.        |
| Zvýšená sazba nad limit | 23 %                                                                                                                  | § 16 zákona č. 586/1992 Sb.        |
| Hranice pro 23% sazbu   | 1 762 812 Kč/rok (146 901 Kč/měs.) | 36násobek průměrné mzdy            |
| Sleva na poplatníka     | 30 840 Kč/rok (2 570 Kč/měs.)                           | § 35ba zákona č. 586/1992 Sb.      |
| Výdajové paušály        | 80 % / 60 % / 40 % / 30 %                                                                                             | § 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. |

Hodnoty vycházejí ze zákona č. 586/1992 Sb. a z nařízení vlády č. 365/2025 Sb. (průměrná mzda 2026 = 48 967 Kč) a platí pro zdaňovací období 2026.

Slevu na poplatníka 30 840 Kč ročně uplatníte i u vedlejší činnosti, a to v plné výši — sleva se neuplatňuje poměrně podle počtu měsíců podnikání. To je u nízkých příjmů zásadní: díky slevě často vyjde daň nulová, i když máte z vedlejší činnosti slušný zisk.

### Pozor na slevu uplatněnou u zaměstnavatele

Slevu na poplatníka lze za rok uplatnit jen jednou z celkové daně z úhrnného základu (mzda i podnikání dohromady). Pokud vám ji zaměstnavatel odečítá z měsíční mzdy (podepsali jste u něj prohlášení poplatníka), nemůžete ji v daňovém přiznání uplatnit znovu „navíc". V přiznání se mzda i sražené zálohy a slevy zúčtují dohromady — pokud daň z vyšší mzdy slevu plně vyčerpá, na zisk z podnikání už reálně nezbude a daň z něj skutečně odvedete. U velmi nízké mzdy, kde daň ze mzdy slevu nevyčerpá, část slevy „pokryje" i daň z podnikání. Více v článku [daňové přiznání OSVČ](https://ucto.cz/dane/danove-priznani-osvc).

### Výdaje: paušálem, nebo podle skutečnosti?

Stejně jako hlavní OSVČ si i vy vybíráte, zda výdaje uplatníte paušálem (procentem z příjmů), nebo podle skutečných nákladů. U přivýdělku se paušál hodí nejčastěji, protože nevyžaduje žádnou evidenci nákladů:

- **80 %** (max. 1 600 000 Kč) — řemeslné živnosti, zemědělství,
- **60 %** (max. 1 200 000 Kč) — ostatní živnosti (volné, vázané),
- **40 %** (max. 800 000 Kč) — jiné příjmy ze samostatné činnosti (např. autorské honoráře nad limit, nezávislá povolání),
- **30 %** (max. 600 000 Kč) — nájem majetku zařazeného v obchodním majetku.

Paušály a jejich stropy stanoví § 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. Pro představu: kodér na volné živnosti s ročními příjmy 200 000 Kč uplatní 60% paušál, tedy 120 000 Kč výdajů, a daní rozdíl 80 000 Kč.

## Kdy musím jako vedlejší OSVČ podat daňové přiznání?

Povinnost podat daňové přiznání se u souběhu zaměstnání a podnikání řídí § 38g zákona č. 586/1992 Sb. Pokud jste **zaměstnaní a podepsali jste u zaměstnavatele prohlášení poplatníka**, musíte přiznání podat, jakmile vaše zdanitelné příjmy podle § 7 až § 10 po vyloučení osvobozených a srážkově zdaněných příjmů za rok přesáhnou **20 000 Kč** (§ 38g odst. 2). Pokud zaměstnání nemáte (typicky student nebo důchodce bez zaměstnání), platí obecná hranice: přiznání podáváte, jakmile celkové zdanitelné příjmy přesáhnou **50 000 Kč** za rok (§ 38g odst. 1). Přiznání se podává i při vykázání daňové ztráty. V paušálním režimu odpadá jen tehdy, je-li daň za rok skutečně rovna paušální dani.

Zvlášť si dejte pozor na **souběh zaměstnání a podnikání**: i kdyby byl zisk z vedlejší činnosti nepatrný, povinnost podat přiznání vám vznikne, jakmile příjmy ze samostatné činnosti přesáhnou hranici 20 000 Kč ročně. Roční zúčtování u zaměstnavatele v takovém případě nelze využít — musíte si podat vlastní přiznání. Detailní rozbor najdete v článku [kdo musí podat daňové přiznání](https://ucto.cz/dane/kdo-musi-podat-danove-priznani).

Lhůty pro přiznání za rok 2025 (podávané v roce 2026):

| Způsob podání                              | Lhůta      |
| ------------------------------------------ | ---------- |
| Papírově (listinně)                        | 1. 4. 2026 |
| Elektronicky podané až po 1. 4.            | 4. 5. 2026 |
| Přes daňového poradce / s povinným auditem | 1. 7. 2026 |

Lhůty stanoví § 136 zákona č. 280/2009 Sb. (daňový řád) a daňový kalendář Finanční správy pro rok 2026. U přiznání s příjmy ze samostatné činnosti má podnikající fyzická osoba se zpřístupněnou datovou schránkou zřízenou ze zákona povinnost podat elektronicky; samotná schránka čtyřměsíční lhůtu nezakládá.

## Kdy jako vedlejší OSVČ neplatím sociální pojištění?

Tady je hlavní výhoda vedlejší činnosti. **Sociální (důchodové) pojištění z vedlejší činnosti neplatíte, pokud je váš daňový základ (příjmy minus výdaje) za celý rok 2026 nižší než rozhodná částka 117 521 Kč a nepřihlásili jste se k dobrovolné účasti.** Povinná účast vzniká již při dosažení této částky. Vyplývá to z § 10 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a potvrzuje to ČSSZ (rozhodná částka = 2,4násobek průměrné mzdy).

Pokud jste podnikali jen po část roku, rozhodná částka se poměrně snižuje — **za každý kalendářní měsíc, kdy vedlejší činnost netrvala, se sníží o 9 794 Kč** (tj. o 1/12 ze 117 521 Kč zaokrouhlenou nahoru). ČSSZ uvádí také snížení za měsíce s celoměsíčním nárokem na nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství či dlouhodobé ošetřovné z nemocenského pojištění OSVČ. Pokud jste tedy začali podnikat například až v září, posuzuje se proti vašemu zisku jen snížená rozhodná částka.

| Sociální pojištění OSVČ – vedlejší činnost      | Hodnota 2026                  |
| ----------------------------------------------- | ----------------------------- |
| Rozhodná částka (účast vzniká již při dosažení) | 117 521 Kč/rok                |
| Snížení za každý měsíc bez činnosti             | 9 794 Kč                      |
| Minimální měsíční záloha (je-li účast povinná)  | 1 574 Kč                      |
| Sazba pojistného                                | 29,2 % z vyměřovacího základu |

Hodnoty vycházejí z § 10 zákona č. 155/1995 Sb., z § 13a a § 14 zákona č. 589/1992 Sb. a z Přehledu údajů ČSSZ pro rok 2026.

> Pozor na střednědobé snížení záloh: od poloviny roku 2026 klesá minimální měsíční záloha **u hlavní činnosti** (z 5 720 Kč na 5 005 Kč). Minimální zálohy u **vedlejší činnosti** se toto snížení netýká — zůstávají na 1 574 Kč po celý rok 2026.

Jak to funguje v praxi: při zahájení vedlejší činnosti bez povinnosti záloh podle předchozího přehledu zpravidla **neplatíte měsíční zálohy** na sociální pojištění. Teprve v přehledu o příjmech a výdajích se ukáže, zda daňový základ rozhodné částky dosáhl. Pokud ano, doplatíte pojistné a další zálohy se určí podle období, ve kterém mají být placeny. Při přehledu za rok 2025 podaném v roce 2026 se pro účast používá hranice 111 736 Kč (snížení 9 312 Kč), zatímco minimum zálohy roku 2026 činí 1 574 Kč. Účast za rok 2026 podle hranice 117 521 Kč se vyúčtuje až v roce 2027; nepřenášejte na nové zálohy automaticky minimum roku 2026. Pokud je daňový základ pod rozhodnou částkou a nezvolili jste dobrovolnou účast, pojistné za daný rok neplatíte.

> Minimální záloha 1 574 Kč v roce 2026 je spodní hranicí vzniklé zálohové povinnosti při povinné nebo dobrovolné účasti, pokud není dáno zákonné zproštění záloh. Pětileté zproštění pro zahájení po 31. 12. 2024 se může týkat i vedlejší činnosti. U vedlejší činnosti tedy neexistuje „povinné minimum" placené i při ztrátě, jaké zná hlavní činnost.

### Modelový příklad: zaměstnanec s přivýdělkem

Pan Novák je zaměstnaný a vedle toho podniká na volnou živnost (vedlejší činnost). Za rok 2026 má z podnikání příjmy 180 000 Kč a uplatní 60% výdajový paušál.

- Výdaje paušálem: 180 000 × 60 % = 108 000 Kč
- Daňový základ z podnikání: 180 000 − 108 000 = **72 000 Kč**
- Sociální pojištění: 72 000 Kč je **pod** rozhodnou částkou 117 521 Kč → **neplatí žádné sociální pojištění**
- Daň z příjmů z podnikání: 72 000 × 15 % = 10 800 Kč (pokud daň z jeho mzdy slevu na poplatníka už plně vyčerpala, na daň z podnikání už sleva nezbude; částka 10 800 Kč platí, pokud příslušný přírůstek celkového upraveného základu zůstane celý v 15% pásmu)

Kdyby pan Novák podnikal jako hlavní činnost, musel by za rok 2026 platit minimální zálohy na sociální pojištění bez ohledu na zisk. Jako vedlejší OSVČ na tomto pojistném ušetří celé roční minimum.

## Jak je to u vedlejší činnosti se zdravotním pojištěním?

Zdravotní pojištění nemá obdobu sociální „rozhodné částky“ — pojistné se počítá ze skutečně dosaženého výsledku. Bez minimálního vyměřovacího základu a měsíčních záloh jste ale jen tehdy, když splníte samostatnou zdravotní výjimku, například jste po celý rozhodný měsíc státním pojištěncem nebo zaměstnancem s odvodem alespoň z příslušného minima. Jinak platí běžné minimum a zálohy bez ohledu na to, že ČSSZ vede činnost jako vedlejší.

- **Sazba:** 13,5 % z poloviny daňového základu (vyměřovací základ = 50 % rozdílu příjmů a výdajů, tedy 50 % zisku, nikoli 50 % příjmů).
- **Minimální záloha:** neuplatňuje se jen při splnění zákonné výjimky z minimálního vyměřovacího základu a záloh; jinak je třeba platit běžné minimum 3 306 Kč/měsíc.
- **Státní pojištěnci** (například studenti, důchodci či příjemci rodičovského příspěvku): za ně pojistné hradí stát. Při splnění zákonných podmínek nemusí dodržet minimální vyměřovací základ a zálohy na zdravotní pojištění neplatí, pojistné ze skutečného výsledku se však v přehledu vypočte.

Sazbu a vyměřovací základ stanoví § 3a zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění; minimální zálohu pro rok 2026 zveřejňuje VZP ČR.

Příklad při celoročním souběhu se zaměstnáním, v němž se odvádí zdravotní pojistné alespoň ze zákonného minima: ze zisku 72 000 Kč je vyměřovací základ 36 000 Kč a zdravotní pojistné za rok 2026 činí 36 000 × 13,5 % = 4 860 Kč. Při splnění této zdravotní výjimky se během roku zálohy neplatí a pojistné se uhradí po přehledu.

## Jaké přehledy musí vedlejší OSVČ podat a do kdy?

Vedle případného daňového přiznání podáváte dva přehledy o příjmech a výdajích — jeden České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ / OSSZ) a jeden své zdravotní pojišťovně. Přehledy se podávají i tehdy, když vám nevznikla povinnost platit pojistné; zvláštní výjimka se týká osoby, jejíž daň za rok je rovna paušální dani. ČSSZ z přehledu posoudí, zda daňový základ dosáhl rozhodné částky.

Postup:

1. **Podejte daňové přiznání** ve své lhůtě (základní do 1. 4. 2026; při elektronickém podání až po ní do 4. 5. 2026).
2. **Podejte přehled ČSSZ** (sociální) podle použitelného termínu: po přiznání podaném do 1. 4. nejpozději **4. 5. 2026**, po pozdějším elektronickém přiznání **4. 6. 2026**.
3. **Podejte přehled zdravotní pojišťovně** podle stejného typu lhůty; od roku 2026 jej podávají všechny OSVČ elektronicky.
4. **Doplaťte pojistné** vyčíslené v přehledech zpravidla do 8 dnů ode dne, kdy byl nebo měl být příslušný přehled podán.

Lhůty a povinnosti vyplývají z § 15 zákona č. 589/1992 Sb., z § 24 zákona č. 592/1992 Sb. a z pokynů ČSSZ pro rok 2026. Pokud podáváte přehled ČSSZ na základě elektronicky podaného přiznání po 1. 4. 2026, posouvá se lhůta na 4. 6. 2026; přes daňového poradce podávajícího přiznání po 1. 4. na 3. 8. 2026.

## Časté chyby u OSVČ na vedlejší činnost

- **Neohlášení vedlejší činnosti.** Status vedlejší činnosti musíte ČSSZ doložit; pokud to neuděláte, povede vás úřad jako hlavní činnost a předepíše minimální zálohy.
- **Nepodání přehledů „protože nic neplatím".** I při nulovém pojistném máte povinnost přehledy podat. Za nepodání hrozí pokuta; penále vzniká z dlužného pojistného, nikoli automaticky ze samotného nepodání přehledu.
- **Dvojí uplatnění slevy na poplatníka.** Slevu 30 840 Kč nelze uplatnit zvlášť ve mzdě a znovu v přiznání — v přiznání se vše zúčtuje dohromady.
- **Záměna příjmů a zisku u limitů.** Rozhodná částka 117 521 Kč se posuzuje proti daňovému základu (zisk = příjmy − výdaje), ne proti hrubým příjmům. U povinnosti podat přiznání se naopak posuzují příjmy (hranice 20 000 Kč u zaměstnanců, 50 000 Kč obecně).
- **Spoléhání na roční zúčtování u zaměstnavatele.** Při souběhu zaměstnání a podnikání nad hranici 20 000 Kč už roční zúčtování nelze využít — musíte podat vlastní přiznání.

## Shrnutí

U vedlejší činnosti platíte daň z příjmů stejně jako každý jiný podnikatel. Sociální pojištění za celý rok 2026 bez dobrovolné účasti neplatíte, pokud daňový základ nedosáhne 117 521 Kč; při kratší činnosti se hranice snižuje. U zdravotního pojištění se pojistné počítá ze skutečného výsledku, ale výjimku z minima a záloh musíte ověřit samostatně. Nezapomeňte podat daňové přiznání, pokud vám tato povinnost vznikla, a oba přehledy — i když vám vyjde nulové sociální pojistné.

## Často kladené otázky

### Musím jako student nebo důchodce s vedlejší činností platit sociální pojištění?

Ne, pokud je váš daňový základ z vedlejší činnosti za celý rok 2026 nižší než rozhodná částka 117 521 Kč, hranice se vám nesnížila a nepřihlásili jste se k dobrovolné účasti. Status studenta (nezaopatřené dítě do 26 let) nebo starobního důchodce může založit vedlejší činnost. Povinná účast na důchodovém pojištění vzniká už při dosažení rozhodné částky, nikoli až při jejím překročení.

### Platím u vedlejší činnosti minimální zálohy jako u hlavní činnosti?

Při novém zahájení vedlejší činnosti zálohy na sociální pojištění standardně neplatíte; případná účast se vyhodnotí po přehledu. Při vzniku zálohové povinnosti v roce 2026 podle přehledu za rok 2025 se posuzuje hranice 111 736 Kč (snížení 9 312 Kč), minimum zálohy 2026 je 1 574 Kč. Hranice 117 521 Kč patří k pojistnému za rok 2026 vyúčtovanému až v roce 2027. Zálohy může založit i dobrovolná účast; samostatně ověřte pětileté zproštění nové OSVČ. Zdravotní zálohy se posuzují odděleně a neplatí se jen při splnění samostatné zdravotní výjimky. Pozor: snížení minima hlavní činnosti od poloviny roku 2026 se vedlejší sociální zálohy netýká.

### Jak se počítá daň, když jsem zaměstnaný a zároveň podnikám?

Příjmy ze zaměstnání (§ 6) a z podnikání (§ 7) sečtete do jednoho základu daně a z něj vypočtete daň sazbou 15 % (nad 1 762 812 Kč ročně 23 %). Zálohy sražené ze mzdy a slevy se v přiznání zúčtují. Jste-li jinak v režimu ročního zúčtování u zaměstnavatele, další příjmy podle § 7 až § 10 nad 20 000 Kč ročně založí povinnost vlastního přiznání (§ 38g odst. 2).

### Musím podat přehledy, i když mi vyjde nulové pojistné?

Ano, s výjimkou osoby, jejíž daň za rok je rovna paušální dani. Přehled pro ČSSZ i pro zdravotní pojišťovnu se jinak podává při výkonu samostatné výdělečné činnosti bez ohledu na to, zda vznikla povinnost platit pojistné. ČSSZ z něj zjistí, zda jste dosáhli rozhodné částky. Lhůta při přiznání podaném v základní lhůtě je 4. 5. 2026.

### Co se stane, když rozhodné částky 117 521 Kč dosáhnu?

Povinná účast na důchodovém pojištění vzniká již při dosažení hranice; pojistné se vypočte z celého vyměřovacího základu, nikoli pouze z části nad limitem. Sociální základ se určí nejméně z 55 % daňového základu při uplatnění příslušného minima a maxima; pracující starobní důchodce může při splnění podmínek uplatnit samostatnou slevu 6,5 % ze základu. Pojistné za daný rok doplatíte podle přehledu a další zálohy se řídí oznámeným předpisem ČSSZ. Rozhodná částka se snižuje o 9 794 Kč za každý měsíc, kdy vedlejší činnost netrvala, a v dalších případech uvedených ČSSZ.

### Mohu u vedlejší činnosti vstoupit do paušálního režimu?

Paušální režim (paušální daň) podle § 2a a § 7a zákona č. 586/1992 Sb. nerozlišuje hlavní a vedlejší činnost pro účely sociálního pojištění. Rozhodují jeho vlastní vstupní a průběžné podmínky, zejména další příjmy ze zaměstnání. Pokud jste zaměstnaní, do paušálního režimu zpravidla vstoupit nemůžete, protože nesmíte mít příjmy ze závislé činnosti (s výjimkou těch zdaněných srážkovou daní) a nesmíte být plátcem DPH. Studenti a důchodci bez zaměstnání podmínky splnit mohou.

---

# Paušální daň

- URL: https://ucto.cz/dane/pausalni-dan
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Paušální daň 2026: tři pásma, aktuální částky od července, podmínky vstupu, lhůty přihlášení a postup při zpětném snížení prvního pásma.

**Ve zkratce:** Paušální daň je jedna měsíční platba, kterou OSVČ při splnění podmínek nahradí daň z příjmů, sociální i zdravotní pojištění a nemusí podávat daňové přiznání ani přehledy. Aktuální měsíční platba v roce 2026 je **I. pásmo 9 162 Kč Kč**, **II. pásmo 16 745 Kč** a **III. pásmo 27 139 Kč**. Pro již podnikající skončila lhůta vstupu **12. ledna 2026**; kdo teprve zahajuje činnost, může za podmínek zákona vstoupit i později do dne zahájení. I. pásmo se od července snížilo z 9 984 Kč zpětně od ledna.

Paušální daň upravuje § 2a a § 7a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP"). Je dobrovolná a jejím smyslem je odstranit administrativu spojenou s daňovým přiznáním a přehledy o pojistném. Tento průvodce vysvětluje, kdo do ní může vstoupit, kolik zaplatíte v jednotlivých pásmech, jak se přihlásit a kdy se vám paušální režim vyplatí.

## Co je paušální daň a jak funguje?

Paušální daň (přesněji „daň v paušálním režimu") je jedna pevná měsíční částka, kterou OSVČ odvádí místo tří samostatných plateb: daně z příjmů fyzických osob, pojistného na důchodové pojištění a pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Místo každoročního přiznání a dvou přehledů (OSSZ a zdravotní pojišťovna) tak platíte jedinou zálohu na účet finančního úřadu.

Klíčová výhoda je administrativní. Pokud za celý rok splníte také podmínky pro konečnou paušální daň podle § 7a ZDP, **nepodáváte daňové přiznání ani přehledy**. Finanční úřad pak rozdělí přijaté zálohy mezi finanční správu, ČSSZ a zdravotní pojišťovnu za vás.

Nevýhodou je, že při dani skutečně rovné paušální dani **nemůžete uplatnit slevy na dani ani daňové zvýhodnění** – ani základní slevu na poplatníka, ani daňové zvýhodnění na dítě, ani odpočty (odpočet úroků z úvěru na bydlení, doplňkové penzijní spoření). Pokud na tyto slevy máte nárok, je třeba je započítat do rozhodování, jestli se vám paušál vyplatí.

## Kdo může vstoupit do paušálního režimu v roce 2026?

Do paušálního režimu může pro rok 2026 vstoupit OSVČ při splnění § 2a ZDP. Mezi hlavní podmínky patří:

- **roční příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhly 2 000 000 Kč** v předchozím zdaňovacím období;
- **není plátcem DPH** a nemá registrační povinnost k DPH (s výjimkou identifikované osoby);
- **není společníkem veřejné obchodní společnosti** ani komplementářem komanditní společnosti;
- **není dlužníkem v insolvenčním řízení**;
- **nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti** (zaměstnání), s výjimkou příjmů zdaněných srážkovou daní.

Splnit je třeba i včasné oznámení a české důchodové a zdravotní pojištění podle § 2a; zvlášť se posuzuje vynětí při dlouhodobém pobytu v cizině. Při novém zahájení v průběhu roku je nutné ověřit také předchozí část téhož roku: nesmí jít o běžný návrat z již vykonávané samostatné činnosti a překážkou mohou být dřívější příjmy ze zaměstnání nezdaněné srážkou či zdanitelné příjmy podle § 8–10 nad 50 000 Kč. Zvláštní pravidlo má obnovení činnosti dřívějšího paušalisty. Limit příjmů 2 000 000 Kč platí od roku 2023; zvýšil se z dřívějšího jednoho milionu poté, co se na stejnou hranici posunula i registrace k DPH. Souběh se zaměstnáním je tedy obecně překážkou – výjimkou jsou jen příjmy ze závislé činnosti zdaněné srážkovou daní (typicky DPP bez podepsaného prohlášení při splnění podmínek srážky podle § 6 odst. 4; samotná částka dohodu automaticky nezdaňuje srážkou).

> **Pozor:** Zdanitelné vedlejší příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP), z nájmu (§ 9 ZDP) nebo ostatní příjmy (§ 10 ZDP), které nejsou osvobozené ani zdaněné konečnou srážkou, nesmějí v součtu přesáhnout **50 000 Kč za rok**, aby daň byla rovna paušální dani. Překročení samo o sobě během roku režim neukončí, ale za celý rok je nutné podat běžné daňové přiznání včetně příjmů z podnikání a pojistné přehledy.

## Jaká jsou pásma paušální daně 2026?

Od roku 2023 má paušální daň tři pásma. Do kterého pásma OSVČ patří, určuje výše ročních příjmů a charakter činnosti (konkrétně to, jaký výdajový paušál by na příjmy šel uplatnit). Čím nižší výdajový paušál by činnost měla, tím dříve se posouvá do vyššího pásma.

| Pásmo          | Měsíční záloha 2026                                  | z toho daň z příjmů | z toho sociální pojištění | z toho zdravotní pojištění                      |
| -------------- | ---------------------------------------------------- | ------------------- | ------------------------- | ----------------------------------------------- |
| **I. pásmo**   | **9 162 Kč Kč** | 100 Kč              | 5 756 Kč                  | 3 306 Kč |
| **II. pásmo**  | **16 745 Kč**            | 4 963 Kč            | 8 191 Kč                  | 3 591 Kč                                        |
| **III. pásmo** | **27 139 Kč**            | 9 320 Kč            | 12 527 Kč                 | 5 292 Kč                                        |

_Zdroj: Finanční správa ČR, paušální daň pro rok 2026 (§ 7a ZDP). Tabulka zachycuje aktuální výši po zpětném snížení I. pásma od 1. 1. 2026. Daň z příjmů činí v I. pásmu 100 Kč měsíčně (tj. 1 200 Kč ročně), hlavní část měsíční platby tvoří pojistné._

### Do kterého pásma patřím?

Zařazení do pásma vychází z ročních příjmů a z toho, kolik procent z nich pochází z činností s vyšším výdajovým paušálem (80 % nebo 60 %). Pravidla pro rok 2026 podle § 2a ZDP:

**I. pásmo** – OSVČ, jejíž příjmy:

- nepřesáhly **1 000 000 Kč** bez ohledu na druh činnosti, nebo
- nepřesáhly **1 500 000 Kč** a alespoň 75 % z nich tvoří činnosti, na které lze uplatnit 80% nebo 60% výdajový paušál, nebo
- nepřesáhly **2 000 000 Kč** a alespoň 75 % z nich tvoří činnosti, na které lze uplatnit 80% výdajový paušál.

**II. pásmo** – OSVČ, jejíž příjmy:

- nepřesáhly **1 500 000 Kč** bez ohledu na druh činnosti, nebo
- nepřesáhly **2 000 000 Kč** a alespoň 75 % z nich tvoří činnosti, na které lze uplatnit 80% nebo 60% výdajový paušál.

**III. pásmo** – OSVČ, jejíž příjmy nepřesáhly **2 000 000 Kč** bez ohledu na druh činnosti.

Pro správné zařazení je tedy klíčové znát svůj výdajový paušál: 80 % platí pro řemeslné živnosti a zemědělství, 60 % pro ostatní živnosti, 40 % pro svobodná povolání a autorské příjmy, 30 % pro nájem majetku v obchodním majetku.

## Snižuje se paušální daň v roce 2026 na 9 162 Kč?

**Ano, ale jen v I. pásmu.** Od **1. července 2026** klesá měsíční paušální daň v I. pásmu z 9 984 Kč na **9 162 Kč**, a to se zpětnou platností od ledna 2026. Důvodem je novela účinná od 1. července 2026, jejíž dopady vysvětluje Finanční správa ve zprávě z 23. června 2026. Novela ruší původně schválené zvýšení minimálního vyměřovacího základu sociálního pojištění OSVČ – základ se měl pro rok 2026 zvednout z 35 % na 40 % průměrné mzdy, novela toto zvýšení ruší a vrací základ zpět na 35 %. Tím klesá i sociální složka paušální daně v I. pásmu.

Konkrétní dopad:

- **leden–červen 2026:** OSVČ platí ještě 9 984 Kč měsíčně;
- **od července 2026:** nová výše 9 162 Kč měsíčně (rozdíl 822 Kč);
- **zpětné snížení za leden–červen** vytvoří přeplatek **4 932 Kč** (6 × 822 Kč), který se obvykle zohlední v dalších platbách (paušální daň spravuje finanční úřad, ne ČSSZ).

Stejná novela snižuje i běžnou minimální měsíční zálohu OSVČ na sociální pojištění o 715 Kč – z 5 720 Kč na **5 005 Kč** měsíčně. OSVČ mimo paušální režim platí nižší sociální zálohu poprvé za červenec 2026; za červen se ještě platí 5 720 Kč. Předpis záloh za leden až červen se zpětně nemění. ČSSZ může na žádost do konce roku 2026 vrátit část dřívějších plateb nebo ji použít na další zálohy; bez žádosti je zohlední při ročním přehledu. **II. a III. pásmo paušální daně se nemění** – nadále se platí 16 745 Kč a 27 139 Kč měsíčně.

## Kdy a jak se přihlásit k paušální dani?

Vstup do paušálního režimu se neděje automaticky – musíte podat **oznámení o vstupu do paušálního režimu** svému správci daně (finančnímu úřadu). Lhůta je podle § 38lc ZDP do desátého dne zdaňovacího období; pokud připadne na víkend, posouvá se na nejbližší pracovní den.

**Pro již podnikající byl posledním dnem pondělí 12. ledna 2026** (10. leden 2026 byla sobota). Kdo začíná se samostatnou činností během roku, může oznámení podat nejpozději v den jejího zahájení, pokud splňuje další zákonné podmínky.

Postup přihlášení krok za krokem:

1. **Ověřte, že splňujete podmínky** (limit 2 mil. Kč, neplátce DPH, bez souběhu se zaměstnáním – viz výše).
2. **Určete si pásmo** podle ročních příjmů a charakteru činnosti.
3. **Podejte oznámení o vstupu** finančnímu úřadu – na předepsaném formuláři, datovou schránkou, přes portál MOJE daně nebo při přípustném listinném podání. Nově začínající OSVČ může společným oznámením současně ohlásit zahájení činnosti ČSSZ a zdravotní pojišťovně; bez této volby musí splnit jejich oznamovací povinnosti samostatně. Má-li zpřístupněnou datovou schránku zřízenou ze zákona, formulářové podání činí elektronicky.
4. **Začněte platit zálohy** na účet finančního úřadu do 20. dne každého měsíce. Při vstupu nové OSVČ v měsíci zahájení je první záloha splatná až do 20. dne následujícího měsíce, společně se zálohou za tento následující měsíc.

Začínáte-li s podnikáním během roku, podejte oznámení nejpozději v den zahájení činnosti. Termíny pro placení a podání najdete také v [daňovém kalendáři](https://ucto.cz/dane/danovy-kalendar).

## Modelové příklady: vyplatí se mi paušální daň?

Paušální daň se vyplatí především těm, kdo mají vyšší zisk a nemohou (nebo nechtějí) využívat slevy na dani. Naopak nevýhodná bývá pro OSVČ s nízkým ziskem nebo s nárokem na daňové zvýhodnění na děti.

### Příklad 1: IT konzultant, I. pásmo, vysoký zisk

Programátor s příjmy 1 200 000 Kč ročně a 75 % příjmů z činnosti s 60% paušálem spadá do **I. pásma**. Konečná roční povinnost za rok 2026 odpovídá 12 × 9 162 Kč, tedy **109 944 Kč**. Pokud za leden až červen uhradil původních 9 984 Kč měsíčně, vznikl mu přeplatek **4 932 Kč**; podle pokynu Finanční správy jím může snížit některou další zálohu, nebo po skončení roku požádat o vrácení. Pro skutečné porovnání výhodnosti je nutné dopočítat běžnou daň a pojistné podle jeho nákladů a slev.

### Příklad 2: Živnostník s nízkým ziskem

Řemeslník s příjmy 400 000 Kč a 80% výdajovým paušálem by v běžném režimu měl základ daně jen 80 000 Kč. Po základní slevě na poplatníka **30 840 Kč ročně** by jeho daň z příjmů byla nulová a platil by pojistné podle příslušných minim a výjimek. V paušálu by jeho konečná povinnost v I. pásmu za rok 2026 činila **109 944 Kč**; v tomto modelu proto vychází běžný režim příznivěji.

### Příklad 3: OSVČ se dvěma dětmi

Podnikatel s nárokem na daňové zvýhodnění na dvě děti (1. dítě 15 204 Kč + 2. dítě 22 320 Kč = 37 524 Kč ročně) toto zvýhodnění v paušálním režimu **uplatnit nemůže**. Pokud by mu v běžném režimu snižovalo daň nebo zakládalo daňový bonus, je třeba tuto ztrátu odečíst od úspory na administrativě. Pro rodiny s dětmi a nízkým ziskem je paušál typicky nevýhodný.

Pro rychlé srovnání použijte kalkulačku paušální daně, která spočítá odvody v paušálním i běžném režimu vedle sebe.

## Časté chyby u paušální daně

- **Pozdní přihlášení.** Lhůta 12. 1. 2026 byla propadná pro již podnikající. Nově začínající OSVČ může vstoupit i později, pokud oznámení podá nejpozději v den zahájení činnosti.
- **Překročení limitu 2 mil. Kč.** Pokud roční příjmy překročí i horní mez III. pásma, daň za rok není rovna paušální dani a podává se přiznání i přehledy. Při překročení pouze zvoleného nižšího pásma lze za zákonných podmínek podat oznámení o jiné výši paušální daně pro vyšší pásmo.
- **Vznik plátcovství DPH.** Stane-li se OSVČ plátcem DPH, daň za tento rok není rovna paušální dani a paušální režim skončí uplynutím zdaňovacího období; nevystupuje z něj automaticky v den vzniku plátcovství.
- **Souběh se zaměstnáním.** Příjmy ze závislé činnosti (kromě srážkové daně) jsou s paušálním režimem neslučitelné.
- **Nezohlednění slev.** Kdo má nárok na slevy na dani nebo daňový bonus na děti, často na paušálu prodělá, i když platí „méně administrativy".
- **Špatné pásmo.** Při nesprávném zařazení do nižšího pásma hrozí doměření. Pásmo si určete podle skutečného složení příjmů a výdajových paušálů.

## Shrnutí

Paušální daň je jediná měsíční platba (aktuálně v roce 2026: 9 162 Kč / 16 745 Kč / 27 139 Kč Kč podle pásma), která při splnění zákonných podmínek OSVČ ušetří daňové přiznání i přehledy. Vstup je možný při splnění § 2a ZDP a včasném oznámení; pro již podnikající skončil termín 12. ledna 2026, nově začínající mohou vstoupit do dne zahájení činnosti. Daň v paušálním režimu může být konečná, jen pokud jsou splněny i podmínky § 7a za celý rok. I. pásmo se od července 2026 snížilo zpětně od ledna.

## Často kladené otázky

### Kolik je paušální daň v roce 2026?

Aktuální měsíční výše po zpětném snížení I. pásma je v roce 2026: I. pásmo 9 162 Kč Kč, II. pásmo 16 745 Kč Kč a III. pásmo 27 139 Kč Kč. V lednu až červnu se v I. pásmu původně platilo 9 984 Kč; rozdíl 4 932 Kč lze započíst na zálohy nebo po skončení roku požádat o vrácení. Běžné zálohy jsou splatné do 20. dne měsíce, první záloha nově začínající OSVČ do 20. dne měsíce následujícího po zahájení.

### Do kdy se přihlásit k paušální dani pro rok 2026?

Již podnikající OSVČ musela podat oznámení pro rok 2026 finančnímu úřadu nejpozději 12. ledna 2026 (10. leden připadl na sobotu). Kdo zahajuje samostatnou činnost během roku, může při splnění dalších podmínek podat oznámení nejpozději v den zahájení.

### Kdo nemůže být v paušálním režimu?

Do paušálního režimu nemůže vstoupit OSVČ s příjmy ze samostatné činnosti nad 2 000 000 Kč za předchozí rok, plátce DPH, dlužník v zahájeném insolvenčním řízení, společník veřejné obchodní společnosti či komplementář komanditní společnosti ani osoba, která ke dni vstupu vykonává zaměstnání s příjmy daněnými zálohou. Pozdější vznik zaměstnání může ponechat režim do konce roku, ale daň za rok pak není rovna paušální dani a podá se přiznání. Podmínky stanoví § 2a a § 7a ZDP.

### Mohu v paušálním režimu uplatnit slevu na dani nebo na děti?

Ne. Při dani skutečně rovné paušální dani nelze uplatnit žádné slevy na dani ani daňové zvýhodnění, tedy ani základní slevu na poplatníka (30 840 Kč ročně), ani daňové zvýhodnění na děti, ani odpočty. Pokud na tyto úlevy máte nárok, je třeba je započítat do rozhodnutí, zda se vám paušál vyplatí – často je pak výhodnější běžný režim.

### Co se stane, když překročím limit 2 miliony korun?

Překročení horní hranice příjmů 2 000 000 Kč samo o sobě neukončí paušální režim uprostřed roku; režim končí koncem zdaňovacího období. Daň za tento rok však není rovna paušální dani, takže podáte řádné přiznání včetně příjmů ze samostatné činnosti a přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu. Zaplacené paušální zálohy se započtou. Pokud překročíte jen limit zvoleného nižšího pásma, ale vejdete se do vyššího, prověřte možnost oznámení o jiné výši paušální daně.

### Proč mi v červenci 2026 klesne paušální daň?

V I. pásmu klesá paušální daň z 9 984 Kč na 9 162 Kč od 1. července 2026 kvůli novele, která ruší původně schválené zvýšení minimálního vyměřovacího základu sociálního pojištění OSVČ z 35 % na 40 % a vrací jej zpět na 35 % průměrné mzdy. Snížení platí zpětně od ledna 2026, takže za leden až červen vznikne přeplatek 4 932 Kč. II. a III. pásmo se nemění. Částka přeplatku 4 932 Kč předpokládá úhradu všech šesti původních záloh po 9 984 Kč za leden až červen.

### Do kterého pásma paušální daně patřím?

Zařazení do pásma neurčuje výše paušální daně, ale výše vašich ročních příjmů a charakter činnosti – konkrétně to, jaký výdajový paušál (80 %, 60 %, 40 % nebo 30 %) lze na vaše příjmy uplatnit. Čím nižší výdajový paušál na danou činnost připadá, tím dříve se posouváte do vyššího pásma.

Do I. pásma patříte, pokud vaše příjmy nepřesáhly 1 000 000 Kč bez ohledu na druh činnosti; nebo nepřesáhly 1 500 000 Kč a alespoň 75 % z nich tvoří činnosti, na které lze uplatnit 80% nebo 60% výdajový paušál; nebo nepřesáhly 2 000 000 Kč a alespoň 75 % z nich tvoří činnosti s 80% paušálem. Do II. pásma spadáte, pokud příjmy nepřesáhly 1 500 000 Kč bez ohledu na druh činnosti, případně nepřesáhly 2 000 000 Kč a alespoň 75 % z nich tvoří činnosti s 80% nebo 60% paušálem. III. pásmo je pro všechny ostatní s příjmy do 2 000 000 Kč. Pro správné zařazení je tedy klíčové znát výdajový paušál své činnosti.

### Jaký je rozdíl mezi paušální daní a paušálními výdaji?

Jde o dvě různé věci, které se snadno pletou. Paušální daň je jedna pevná měsíční platba (aktuálně v roce 2026: 9 162 Kč / 16 745 Kč / 27 139 Kč Kč podle pásma), kterou OSVČ při splnění podmínek nahradí daň z příjmů, sociální i zdravotní pojištění a nepodává daňové přiznání ani přehledy. Výdajové paušály jsou naopak způsob, jak v běžném daňovém přiznání uplatnit výdaje procentem z příjmů (80 %, 60 %, 40 % nebo 30 %) místo prokazování skutečných nákladů.

V paušálním režimu stále evidujete příjmy, abyste ověřili limit 2 mil. Kč a podmínky zvoleného pásma; skutečné výdaje pro výpočet paušální platby nepotřebujete. U výdajových paušálů naopak daňové přiznání podáváte, daň se počítá ze základu daně a můžete uplatnit slevy na dani i daňové zvýhodnění na děti, což při konečné paušální dani nelze. Podrobnosti k procentům najdete v článku o [výdajových paušálech](https://ucto.cz/dane/vydajove-pausaly).

Paušální daň a chystaný režim EET OFF jsou odlišná rozhodnutí. Podmínky, oznámení a náklady schváleného budoucího režimu vysvětluje [EET OFF](https://ucto.cz/dane/eet-off); samotný vstup do paušálního režimu oznámení EET OFF nenahrazuje.

### Může být OSVČ plátce DPH v paušální dani?

Ne. Jednou z podmínek vstupu do paušálního režimu podle § 2a ZDP je, že OSVČ není plátcem DPH a nemá registrační povinnost k DPH. Pokud se během roku stane plátcem, jeho daň už za tento rok není rovna paušální dani, musí podat běžné přiznání a přehledy a paušální režim skončí až uplynutím zdaňovacího období.

Výjimkou je identifikovaná osoba – tu zákon mezi překážky nezahrnuje, takže OSVČ, která je registrovaná jako identifikovaná osoba (typicky kvůli nákupu služeb či zboží z EU), v paušálním režimu zůstat může. Identifikovaná osoba totiž neodvádí DPH z tuzemských plnění ani nepodává běžná přiznání plátce, jen řeší přeshraniční transakce.

### Jak se ukončuje paušální režim?

Paušální režim skončí buď dobrovolně z rozhodnutí OSVČ, nebo ze zákonného důvodu. Dobrovolné vystoupení se oznámí finančnímu úřadu nejpozději do desátého dne následujícího zdaňovacího období a režim pak skončí uplynutím předchozího roku. Během kalendářního roku nelze dobrovolně vystoupit; zákonný důvod však může režim ukončit i dříve, například při ukončení samostatné výdělečné činnosti.

Paušální režim nekončí při každém porušení podmínek okamžitě. Například při překročení příjmů pro zvolené pásmo bez možnosti dorovnání do vyššího pásma nebo při vzniku plátcovství DPH skončí **koncem zdaňovacího období**; daň za tento rok pak není rovna paušální dani a podáte řádné daňové přiznání včetně příjmů z podnikání a oba přehledy. Při ukončení samostatné výdělečné činnosti může režim skončit již koncem příslušného měsíce. Konkrétní důvod a datum konce ověřte podle § 2a ZDP.

### Jaké doklady si má OSVČ schovat, i když uplatňuje výdajový paušál?

U výdajových paušálů (80 %, 60 %, 40 % nebo 30 %) sice neprokazujete skutečné výdaje, ale daň se počítá z příjmů – proto si musíte i nadále evidovat a doložit veškeré příjmy. V praxi to znamená uschovat vystavené faktury a doklady o přijatých platbách (výpisy z účtu, příjmové doklady), aby finanční úřad mohl ověřit, že jste příjmy zdanili ve správné výši a uplatnili k nim správné procento paušálu. Výdajové doklady k samotnému výpočtu daně nepotřebujete, protože výdaje nahrazuje procento z příjmů.

Schovejte si také doklady k položkám, které uplatňujete zvlášť, zejména k nezdanitelným částem základu daně a slevám na dani. Vlastní pojistné na sociální a zdravotní pojištění OSVČ není běžným daňovým výdajem nad rámec výdajového paušálu. Pozor, [výdajový paušál](https://ucto.cz/dane/vydajove-pausaly) je něco jiného než paušální daň: u výdajových paušálů přiznání podáváte, kdežto při konečné paušální dani přiznání ani přehledy nepodáváte.

### Kdy se vyplatí paušální daň oproti výdajovému paušálu?

Jde o dvě různé věci: paušální daň je jedna pevná měsíční platba při dani skutečně rovné paušální dani (§ 2a a § 7a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů), kdežto výdajový paušál je jen způsob, jak v běžném daňovém přiznání uplatnit výdaje procentem z příjmů (80 % / 60 % / 40 % / 30 %). Rozhodující rozdíl je v slevách: při dani skutečně rovné paušální dani nelze uplatnit žádnou slevu na dani ani daňové zvýhodnění (§ 38lh ZDP) – ani základní slevu na poplatníka 30 840 Kč ročně, ani zvýhodnění na děti. Při výdajovém paušálu podáváte přiznání, a tyto slevy a bonusy si tedy odečíst můžete.

Paušální daň se v roce 2026 platí ve třech pásmech podle výše a charakteru příjmů: aktuálně **I. pásmo 9 162 Kč Kč**, **II. pásmo 16 745 Kč Kč** a **III. pásmo 27 139 Kč Kč** měsíčně (běžná záloha splatná do 20. dne měsíce). I. pásmo se od července snížilo z původních 9 984 Kč zpětně od ledna; II. a III. pásmo se nezměnilo. Výhodnost závisí na konkrétních příjmech, výdajích, pojistném a daňových slevách. Pro srovnání je třeba spočítat obě varianty.

Spolehlivý výpočet je individuální: srovnejte si svůj reálný odvod v paušálním režimu (částka pásma × počet měsíců) s daní a pojistným z přiznání při výdajovém paušálu po započtení všech slev, na které máte nárok. Podrobnosti k procentům najdete v článku o [výdajových paušálech](https://ucto.cz/dane/vydajove-pausaly) a podmínky vstupu shrnuje [paušální daň](https://ucto.cz/dane/pausalni-dan).

---

# Paušální daň vs výdajové paušály: srovnání

- URL: https://ucto.cz/dane/pausalni-dan-nebo-pausalni-vydaje
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Paušální daň, nebo paušální výdaje? Srovnání pro OSVČ v roce 2026: platby, pásma, slevy na dani, výhody i nevýhody a konkrétní příklady, co se komu vyplatí.

**Ve zkratce:** Paušální daň a výdajový paušál jsou dvě různé věci. V I. pásmu paušální daně činí roční povinnost za rok 2026 **109 944 Kč**. Za leden až červen se hradily zálohy 9 984 Kč, zpětné snížení na 9 162 Kč ale vytvořilo přeplatek 4 932 Kč; nelze proto sečíst 6 × 9 984 a 6 × 9 162 jako konečný roční náklad. Výdajový paušál je naproti tomu jen způsob stanovení výdajů v přiznání (80/60/40/30 %) a pojistné se řeší zvlášť.

Tahle dvojice se v praxi často plete, protože obě mají v názvu „paušál" a obě zjednodušují podnikateli život. Ve skutečnosti se ale liší úplně vším: principem, výší plateb, papírováním i tím, kdo na ně dosáhne. Tento návod vás provede oběma instituty, ukáže rozdíly v přehledné tabulce a na konkrétních příkladech spočítá, co se komu v roce 2026 vyplatí.

## Jaký je rozdíl mezi paušální daní a paušálními výdaji?

Hlavní rozdíl je v tom, **co vlastně paušalizujete**.

- **[Paušální daň](https://ucto.cz/dane/pausalni-dan)** (přesně: paušální režim podle § 2a a paušální daň podle § 7a zákona č. 586/1992 Sb.) je komplexní řešení. Jednou měsíční částkou zaplatíte daň z příjmů, důchodové pojištění i zdravotní pojištění dohromady. Při splnění podmínek konečné paušální daně nepodáváte daňové přiznání ani přehledy pro správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Daň ani odvody se nepočítají z vašeho skutečného zisku, ale jsou stanovené paušálně podle zvoleného pásma.

- **[Výdajové paušály](https://ucto.cz/dane/vydajove-pausaly)** (paušální výdaje, výdaje procentem z příjmů podle § 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb.) řeší jen jednu věc: výdajovou stranu daňového přiznání. Místo abyste sčítali účtenky a faktury, odečtete od příjmů zákonem dané procento jako výdaje. Daň z příjmů, sociální a zdravotní pojištění pak ale počítáte a platíte standardně sami, podáváte daňové přiznání i oba přehledy.

Jinými slovy: při konečné paušální dani odpadá daňové přiznání i pojistné přehledy a daň s pojistným hradíte společně. Paušální výdaje jsou jen jeden řádek v daňovém přiznání, které stejně musíte podat.

Zásadní praktický důsledek: **je-li vaše konečná daň rovna paušální dani, nemůžete v ní uplatnit slevy ani daňové zvýhodnění**. Sleva na poplatníka, sleva na manželku, daňový bonus na děti – to vše se při konečné paušální dani neuplatní. Pokud podmínky paušální daně nesplníte a podáváte běžné přiznání, lze slevy uplatnit za zákonných podmínek. U paušálních výdajů naopak všechny slevy a zvýhodnění uplatníte normálně.

## Srovnávací tabulka: paušální daň vs výdajové paušály (2026)

| Hledisko             | Paušální daň                                                                                                                                                                                            | Výdajové paušály                                                      |
| -------------------- | ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- | --------------------------------------------------------------------- |
| Co řeší              | Daň z příjmů + sociální + zdravotní pojištění naráz                                                                                                                                                     | Jen výpočet výdajů v daňovém přiznání                                 |
| Forma                | Jedna měsíční platba                                                                                                                                                                                    | Procento z příjmů (80/60/40/30 %)                                     |
| Výše v roce 2026     | 1. pásmo 9 984 Kč/měs (do 30. 6.), 9 162 Kč/měs (od 1. 7.); 2. pásmo 16 745 Kč/měs; 3. pásmo 27 139 Kč/měs | Žádná pevná částka – výdaje = procento z příjmů                       |
| Daňové přiznání      | Při konečné paušální dani se nepodává                                                                                                                                                                   | Podává se                                                             |
| Přehledy ČSSZ a ZP   | Při konečné paušální dani se nepodávají                                                                                                                                                                 | Podávají se oba                                                       |
| Slevy na dani        | Při konečné paušální dani nelze uplatnit                                                                                                                                                                | Lze uplatnit všechny                                                  |
| Daňový bonus na děti | Při konečné paušální dani nelze                                                                                                                                                                         | Lze                                                                   |
| Limity               | Rozhodné příjmy podle pásma nejvýše 2 000 000 Kč/rok                                                                                                                                                    | Stropy paušálních výdajů 1 600 000 / 1 200 000 / 800 000 / 600 000 Kč |
| Plátce DPH           | Při vstupu nesmí být plátcem; vznik v průběhu roku brání konečné paušální dani                                                                                                                          | Může být                                                              |
| Závislost na zisku   | Platba je stejná bez ohledu na zisk                                                                                                                                                                     | Odvody rostou se ziskem                                               |

Zdroj: § 7 odst. 7 a § 7a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů; sazby paušální daně podle Finanční správy pro rok 2026; minimální zálohy a pásma podle ČSSZ pro rok 2026. Platí pro zdaňovací období 2026.

## Jak funguje paušální daň v roce 2026?

Paušální daň je dobrovolný režim pro OSVČ. Když do něj vstoupíte, platíte každý měsíc jednu částku a tím máte vyřízenou daň z příjmů i obě pojištění. Režim má tři pásma podle výše a druhu příjmů (§ 2a zákona č. 586/1992 Sb.):

| Pásmo    | Měsíční platba 2026                                                                      | Pro koho                                                                                                                             |
| -------- | ---------------------------------------------------------------------------------------- | ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ |
| 1. pásmo | 9 984 Kč (do 30. 6. 2026), 9 162 Kč (od 1. 7. 2026) | Příjmy do 1 mil. Kč; do 1,5 mil. Kč při alespoň 75 % příjmů s paušálem 80/60 %; do 2 mil. Kč při alespoň 75 % příjmů s paušálem 80 % |
| 2. pásmo | 16 745 Kč                                                    | Příjmy do 1,5 mil. Kč; nebo do 2 mil. Kč, jsou-li alespoň 75 % příjmů z činností s paušálem 80/60 %                                  |
| 3. pásmo | 27 139 Kč                                                    | Příjmy do 2 mil. Kč                                                                                                                  |

Zdroj: Finanční správa, paušální daň pro rok 2026 (§ 2a a § 7a zákona č. 586/1992 Sb.). Snížení 1. pásma na 9 162 Kč od 1. 7. 2026 platí zpětně za celý rok 2026; 2. a 3. pásmo zůstávají oproti roku 2025 beze změny.

**Z čeho se původní platba v 1. pásmu skládala (leden až červen 2026):** daň z příjmů **100 Kč**, zdravotní pojištění **3 306 Kč** a důchodové pojištění **6 578 Kč**. Dohromady se do poloviny roku hradilo 9 984 Kč měsíčně; konečná paušální daň za rok 2026 je po zpětném snížení nižší.

Hlavní podmínky vstupu do paušálního režimu (§ 2a zákona č. 586/1992 Sb.):

- jste OSVČ a vaše roční příjmy ze samostatné činnosti nepřekročily limit pro dané pásmo (max. 2 000 000 Kč),
- **nejste plátce DPH** a nemáte registrační povinnost k DPH (kromě registrace identifikované osoby),
- nejste společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti,
- nemáte kromě drobných výjimek další příjmy ze zaměstnání.

Pokud jste činnost vykonávali už před začátkem roku, oznámení o vstupu se podává finančnímu úřadu nejpozději do **desátého dne** zdaňovacího období (obecně do 10. ledna). Při zahájení podnikání během roku lze do paušálního režimu vstoupit k zahájení při včasném oznámení a splnění zákonných podmínek. Pro rok 2026 připadá 10. leden na sobotu, takže se lhůta posouvá na nejbližší pracovní den – **pondělí 12. ledna 2026**. Pravidelná záloha je splatná do 20. dne měsíce. Při zahájení činnosti spojeném se vstupem do režimu je první záloha splatná do 20. dne následujícího měsíce společně se zálohou za tento následující měsíc.

## Jak fungují výdajové paušály v roce 2026?

Výdajový paušál řeší jen výdajovou stranu daňového přiznání. Místo skutečných nákladů odečtete od příjmů procento dané druhem činnosti (§ 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb.):

| Sazba | Druh činnosti                                                    | Maximální výše výdajů |
| ----- | ---------------------------------------------------------------- | --------------------- |
| 80 %  | Řemeslné živnosti, zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství | 1 600 000 Kč          |
| 60 %  | Ostatní (volné, vázané, koncesované) živnosti                    | 1 200 000 Kč          |
| 40 %  | Jiná samostatná činnost (svobodná povolání, autorská práva)      | 800 000 Kč            |
| 30 %  | Příjmy z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku            | 600 000 Kč            |

Zdroj: § 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Sazby ani stropy se pro rok 2026 nemění.

Rozdíl mezi příjmy a paušálními výdaji tvoří **dílčí základ daně**. Z něj si pak odečtete nezdanitelné části, vypočtete daň ve výši 15 % (případně 23 % nad zákonnou hranici) a **uplatníte slevy na dani podle splněných podmínek**: slevu na poplatníka 30 840 Kč ročně, případně daňové zvýhodnění na děti či slevu na manžela. Sociální a zdravotní pojištění platíte zvlášť podle zákonných vyměřovacích základů a případných minim, formou záloh a doplatku po podání přehledů.

Klíčová výhoda oproti paušální dani: protože podáváte daňové přiznání, **neztrácíte slevy ani daňový bonus**. Při splnění vlastních podmínek slev a zvýhodnění může být daň nulová; daňový bonus může vzniknout pouze z daňového zvýhodnění na děti, nikoli ze slevy na manžela.

## Co se komu vyplatí? Konkrétní příklady

Obecné pravidlo: **čím vyšší zisk a méně daňových slev, tím spíš se vyplatí paušální daň. Čím víc slev (děti, manželka) uplatníte, tím spíš vyhrávají paušální výdaje.** Pojďme to ukázat na číslech.

U paušálních výdajů se sociální pojištění počítá z vyměřovacího základu ve výši **nejméně 55 % dílčího základu daně**, s uplatněním zákonného minima a maxima, zatímco zdravotní pojištění z **50 %**. Sazba sociálního (důchodového) pojištění je 29,2 %, zdravotního 13,5 %.

### Příklad 1: živnostník bez dětí, příjmy 1 200 000 Kč

Programátor (volná živnost, paušál 60 %) bez dětí a bez dalších slev.

- **Paušální daň, 1. pásmo:** konečná roční povinnost činí **109 944 Kč**. Šest vyšších plateb z prvního pololetí vytvořilo přeplatek 4 932 Kč, který se započte nebo vrátí podle postupu Finanční správy. Při splnění podmínek se nepodává přiznání ani přehledy.
- **Paušální výdaje 60 %:** základ daně = 1 200 000 − 720 000 = 480 000 Kč. Daň 15 % = 72 000 Kč, minus sleva na poplatníka 30 840 Kč = daň **41 160 Kč**. K tomu sociální pojištění (480 000 × 0,55 × 0,292 ≈ 77 100 Kč) a zdravotní pojištění (po dorovnání na minimální zálohu zhruba 40 000 Kč). Celkem řádově **158 tisíc Kč** plus papírování.

Tady jasně vyhrává **paušální daň** – je levnější a bez administrativy, protože poplatník nemá slevy navíc.

### Příklad 2: živnostník se dvěma dětmi, manželka bez příjmů, příjmy 900 000 Kč

Řemeslník (paušál 80 %) se dvěma dětmi (z toho jedno mladší 3 let) a manželkou na rodičovské.

- **Paušální výdaje 80 %:** základ daně = 900 000 − 720 000 = 180 000 Kč. Daň 15 % = 27 000 Kč. Už samotná sleva na poplatníka (30 840 Kč) sníží daň na **nulu**; případná sleva na manžela proto v tomto modelu výsledek dále nemění. Daňové zvýhodnění na dvě děti (15 204 + 22 320 = 37 524 Kč) se při splnění příjmového testu promění v **daňový bonus**.
- **Paušální daň:** roční povinnost v I. pásmu je 109 944 Kč bez ohledu na počet dětí. V paušálním režimu nelze proti paušální dani uplatnit daňový bonus ani běžné slevy.

Při hlavní činnosti po celý rok a bez výjimky z minim vychází v běžném režimu orientačně roční sociální pojistné **60 056 Kč** a zdravotní pojistné **39 664 Kč**. Po započtení bonusu je celková zátěž přibližně **62 196 Kč**, takže zde vyhrávají **paušální výdaje**. Sleva na manžela až 24 840 Kč vyžaduje společnou domácnost s vyživovaným dítětem poplatníka mladším tří let a vlastní příjmy manžela nejvýše 68 000 Kč za rok; měsíční nárok se posuzuje k prvnímu dni měsíce. V tomto výpočtu však už daň vynulovala základní sleva na poplatníka.

### Příklad 3: vysoký zisk, příjmy 1 800 000 Kč, paušál 60 %

Konzultant provozující volnou živnost (60% výdajový paušál) bez dětí, příjmy 1 800 000 Kč, vejde se do 2. pásma paušální daně.

- **Paušální daň, 2. pásmo:** 16 745 Kč/měsíc, tedy zhruba **201 tisíc Kč ročně** za vše.
- **Paušální výdaje 60 %:** výdaje = 60 % z 1 800 000 = 1 080 000 Kč (strop 1 200 000 Kč se ještě neuplatní, naběhl by až u příjmů nad 2 000 000 Kč). Základ daně = 1 800 000 − 1 080 000 = 720 000 Kč. Daň 15 % = 108 000 Kč minus sleva 30 840 = **77 160 Kč**. Sociální pojistné při vyměřovacím základu 55 % činí **115 632 Kč** a zdravotní pojistné při základu 50 % činí **48 600 Kč**. Celkem tedy **241 392 Kč**, při předpokladu hlavní činnosti po celý rok bez dalších slev či výjimek.

Vyhrává **paušální daň** – u vyššího zisku bez slev je úspora ještě výraznější.

## Časté chyby a omyly

- **Záměna obou pojmů.** Paušální daň a paušální výdaje nejsou totéž. Paušální daň nahrazuje přiznání a odvody, paušální výdaje jsou jen řádek v přiznání.
- **Vstup do paušální daně, když máte děti nebo manželku bez příjmů.** Přicházíte tím o slevy a daňový bonus, který by vám u paušálních výdajů přinesl peníze navíc. Přepočítejte si to předem v [kalkulačce paušální daně](https://ucto.cz/kalkulacka-pausalni-dane).
- **Vstup do paušální daně při nízkém zisku.** Pokud máte malý zisk, roční povinnost 109 944 Kč v I. pásmu může být vyšší než daň a pojistné v běžném režimu.
- **Přehlédnutí limitu DPH.** Vznik plátcovství DPH v průběhu roku zpravidla zabrání tomu, aby se daň za tento rok rovnala paušální dani; samotný vznik plátcovství ale paušální režim bezprostředně neukončuje. Identifikovaná osoba má odlišné postavení. Při běžném přiznání lze výdajový paušál používat i jako plátce DPH.
- **Nepřihlášení v termínu.** Pro již podnikající OSVČ byl termín pro rok 2026 do 12. ledna 2026. Kdo samostatnou činnost teprve zahajuje během roku, může při splnění podmínek oznámit vstup k zahájení činnosti.
- **Zapomenutý přepočet v polovině roku 2026.** Od 1. 7. se měsíční platba v I. pásmu snížila z 9 984 na 9 162 Kč; snížení paušální daně platí zpětně za celý rok. Změna samostatných sociálních záloh má jiný režim: předpis za leden až červen se zpětně nemění, pouze se na žádost vypořádá část uhrazených plateb.

## Shrnutí: jak se rozhodnout

Rozhodování se dá zjednodušit na pár otázek:

1. **Máte děti nebo manželku/manžela bez příjmů?** Pokud ano, většinou vyhrávají **paušální výdaje** kvůli slevám a daňovému bonusu.
2. **Máte vysoký zisk a žádné slevy navíc?** Pak je obvykle levnější a jednodušší **paušální daň**.
3. **Chcete minimum papírování?** Pokud vaše daň za rok skutečně bude paušální daní, odpadá přiznání i oba přehledy.
4. **Jste nebo budete plátce DPH?** Pak paušální daň nepřipadá v úvahu, zůstanou jen paušální výdaje.

Než se definitivně rozhodnete, spočítejte si obě varianty v [kalkulačce paušální daně](https://ucto.cz/kalkulacka-pausalni-dane) a porovnejte celkovou roční zátěž. Rozdíl bývají desítky tisíc korun ročně.

## Často kladené otázky

### Mohu mít paušální daň a zároveň uplatnit paušální výdaje?

Při konečné paušální dani se výdaje pro výpočet daně neuplatní. Pokud se ale vaše daň za rok paušální dani nerovná a musíte podat běžné přiznání, můžete při splnění pravidel § 7 zákona č. 586/1992 Sb. uplatnit procentní výdaje, přestože jste v průběhu roku hradili paušální zálohy.

### Přijdu u paušální daně o slevu na děti?

Při konečné paušální dani nelze uplatnit slevy ani daňové zvýhodnění na děti. Pokud máte děti, porovnejte celkové roční pojistné a daň v běžném režimu včetně případného bonusu. Pokud vaše daň za rok nebude rovna paušální dani a podáte běžné přiznání, nárok na zvýhodnění se posuzuje podle obecných podmínek.

### Kolik činí paušální daň v roce 2026?

Konečná roční povinnost I. pásma za rok 2026 činí **109 944 Kč**, tedy 12 × 9 162 Kč. Vyšší zálohy 9 984 Kč zaplacené za první pololetí vytvořily přeplatek 4 932 Kč. Ve 2. pásmu zůstává měsíční platba 16 745 Kč a ve 3. pásmu 27 139 Kč.

### Do kdy se podává přihláška do paušální daně pro rok 2026?

Oznámení o vstupu do paušálního režimu se podává finančnímu úřadu nejpozději do desátého dne zdaňovacího období (obecně do 10. ledna). Protože 10. leden 2026 připadá na sobotu, posouvá se lhůta na nejbližší pracovní den, tedy na pondělí 12. ledna 2026 (Finanční správa).

### Jaké jsou sazby výdajových paušálů pro rok 2026?

80 % (řemeslné živnosti, max. 1 600 000 Kč), 60 % (ostatní živnosti, max. 1 200 000 Kč), 40 % (jiná samostatná činnost, max. 800 000 Kč) a 30 % (nájem, max. 600 000 Kč). Sazby ani stropy se pro rok 2026 nemění (§ 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb.).

### Co je výhodnější pro nového podnikatele?

Záleží na zisku a rodinné situaci. Pokud máte děti nebo manželku bez příjmů, často se vyplatí paušální výdaje díky slevám a bonusu. Pokud čekáte vyšší zisk bez slev a chcete minimum administrativy, bývá výhodnější paušální daň. Vždy si propočítejte obě varianty.

### Můžu z paušální daně přejít na paušální výdaje?

Dobrovolný odchod z paušálního režimu se oznamuje pro další zdaňovací období ve stanovené lhůtě. Jestliže však v průběhu roku nastane okolnost, kvůli níž se konečná daň nerovná paušální dani, podáte za tento rok běžné přiznání a můžete v něm při splnění zákonných podmínek použít výdajový paušál. Oznámení změn správci daně se řídí konkrétním důvodem.

---

# Pokuty a sankce finančního úřadu

- URL: https://ucto.cz/dane/pokuty-a-sankce-financni-urad
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Pokuty a sankce finančního úřadu 2026: pokuta za pozdní přiznání (§ 250), penále (§ 251) i úrok z prodlení (§ 252). Sazby, lhůty, prominutí.

**Ve zkratce:** Finanční úřad rozlišuje tři samostatné sankce. Za **pozdní podání přiznání** vzniká pokuta podle § 250 daňového řádu ve výši **0,05 % stanovené daně za každý den prodlení, nejvýše 5 % daně** (toleruje se zpoždění do 5 pracovních dnů). Za **pozdě zaplacenou daň** běží úrok z prodlení podle § 252 ve výši **repo sazby ČNB + 8 procentních bodů ročně** (pro 1. pololetí 2026 to je **11,5 % p. a.**, pro 2. pololetí **11,75 % p. a.**) počínaje 4. dnem po splatnosti. **Penále** podle § 251 ve výši **20 % z doměřené daně** vzniká při doměření správcem daně (typicky po daňové kontrole); z daně doměřené na základě přípustného dodatečného přiznání nevzniká. Tyto tři sankce běží nezávisle na sobě.

Pokuty a sankce za daňové prohřešky upravuje daňový řád (zákon č. 280/2009 Sb.). Mnozí poplatníci si tři druhy sankcí pletou, přestože se uplatní v různých situacích a počítají se odlišně. Pozdní podání přiznání, pozdní zaplacení daně a doměření daně po kontrole jsou tři různé prohřešky se třemi různými následky. Tento průvodce je rozlišuje, ukazuje aktuální sazby pro rok 2026 a vysvětluje, kdy lze sankci prominout.

## Jaký je rozdíl mezi pokutou, penále a úrokem z prodlení?

**Ve zkratce:** Pokuta za opožděné tvrzení daně (§ 250) trestá pozdní **podání přiznání**. Úrok z prodlení (§ 252) je cenou za pozdní **zaplacení daně**. Penále (§ 251) je sankce za to, že daň **doměřil správce daně** (např. po kontrole). Každá sankce má jiný spouštěč i jiný výpočet.

Klíčové je oddělit, co která sankce postihuje. Pozdě podané přiznání a pozdě zaplacená daň jsou dvě různá pochybení – můžete podat přiznání včas, ale daň zaplatit pozdě (běží jen úrok z prodlení), nebo naopak. A penále se týká úplně jiné situace: doměření daně z moci úřední.

| Sankce                     | § daňového řádu | Co postihuje                              | Základní sazba 2026                                       |
| -------------------------- | --------------- | ----------------------------------------- | --------------------------------------------------------- |
| Pokuta za opožděné tvrzení | § 250           | pozdní (nebo žádné) podání přiznání       | 0,05 % daně / den, max 5 %                                |
| Úrok z prodlení            | § 252           | pozdní zaplacení daně                     | repo ČNB + 8 p. b. (11,5 % v 1. a 11,75 % v 2. pol. 2026) |
| Penále                     | § 251           | doměření daně z moci úřední (po kontrole) | 20 % z doměřené daně                                      |

_Zdroj: § 250, § 251 a § 252 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Platí pro rok 2026._

## Kolik je pokuta za pozdní daňové přiznání?

**Ve zkratce:** Pokuta za opožděné podání daňového přiznání podle § 250 odst. 1 daňového řádu činí **0,05 % stanovené daně za každý den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně**. Pokuta se neukládá, je-li zpoždění do **5 pracovních dnů**. Maximální výše je **300 000 Kč**.

Pokuta za opožděné tvrzení daně se počítá z výše stanovené daně a roste s každým dnem zpoždění, dokud nenarazí na 5% strop. Konkrétní sazby podle § 250 daňového řádu:

| Co se podává opožděně              | Sazba pokuty za den            | Strop      |
| ---------------------------------- | ------------------------------ | ---------- |
| Daňové přiznání (daň)              | 0,05 % stanovené daně          | 5 % daně   |
| Přiznání vykazující daňovou ztrátu | 0,01 % stanovené daňové ztráty | 5 % ztráty |

_Zdroj: § 250 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Platí pro rok 2026._

K pokutě se vážou následující pravidla:

- **Toleranční lhůta 5 pracovních dnů.** Pokuta se neukládá, je-li zpoždění s podáním přiznání nejvýše 5 pracovních dnů (§ 250 odst. 1 daňového řádu). Tato tolerance se týká **jen podání přiznání, ne úhrady daně** – úrok z prodlení za nezaplacenou daň běží nezávisle.
- **Maximum 300 000 Kč.** Celková pokuta za opožděné tvrzení daně nepřesáhne 300 000 Kč (§ 250 odst. 5).
- **Minimum 500 Kč při úplném nepodání.** Pokud [daňový subjekt](https://ucto.cz/slovnik#poplatnik-a-platce) přiznání nepodá vůbec – ani dodatečně, ani na výzvu, ani do uplynutí lhůty pro stanovení daně – činí pokuta vždy nejméně 500 Kč (§ 250 odst. 4).
- **Poloviční pokuta při rychlé nápravě.** Pokuta činí jen polovinu vypočtené výše, pokud daňový subjekt podá přiznání do 30 dnů od marného uplynutí lhůty a v daném kalendářním roce u něj správce daně nezjistil jiné prodlení při podání přiznání (§ 250 odst. 7).

Pokuta za opožděné tvrzení daně se nepředepíše, nedosáhne-li vypočtená částka **1 000 Kč** (§ 250 odst. 3 daňového řádu). Minimum 500 Kč při úplném nepodání přiznání ovšem platí vždy (§ 250 odst. 4).

### Příklad: pozdní podání s daní 50 000 Kč

Živnostník podal elektronické přiznání až po uplynutí zákonné pětidenní tolerance. Pro názornost počítejme **30 sankcionovaných kalendářních dní**. Daň činí 50 000 Kč.

- Ilustrační pokuta = 0,05 % × 50 000 Kč × 30 sankcionovaných dnů = **750 Kč**.
- Strop 5 % z 50 000 Kč = 2 500 Kč zatím nehrozí.

Protože vypočtených 750 Kč nedosahuje hranice 1 000 Kč (§ 250 odst. 3), pokuta by se v tomto případě nepředepsala. U vyšší daně nebo delšího prodlení by částka hranici překročila a úřad by ji předepsal. Kdyby poplatník přiznání nepodal vůbec a daň by stanovil až úřad, uplatnilo by se minimum 500 Kč (případně více podle zákonné horní procentní hranice a stanovené daně). K pokutě by se navíc přičetl úrok z prodlení za pozdě zaplacenou daň.

## Jak vysoký je úrok z prodlení za pozdě zaplacenou daň?

**Ve zkratce:** Úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu odpovídá ročně **repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného pololetí zvýšené o 8 procentních bodů**. Pro **1. pololetí 2026** to je **11,5 % p. a.** (repo 3,5 % + 8 p. b.) a pro **2. pololetí 11,75 %** (repo 3,75 % + 8 p. b.). Úrok běží od **4. dne** po původní splatnosti daně do dne úhrady; první 3 dny prodlení jsou bez úroku.

Úrok z prodlení je cenou peněz za to, že daň nebyla zaplacena včas. Naváže se na § 1970 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tedy na stejný model jako úrok z prodlení v soukromém právu: repo sazba ČNB plus 8 procentních bodů.

| Období           | Repo sazba ČNB k 1. dni pololetí | Roční úrok z prodlení (repo + 8 p. b.) |
| ---------------- | -------------------------------- | -------------------------------------- |
| 1. pololetí 2026 | 3,5 %                            | 11,5 % p. a.                           |
| 2. pololetí 2026 | 3,75 %                           | 11,75 % p. a.                          |

_Zdroj: § 252 zákona č. 280/2009 Sb. ve vazbě na § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a nař. vlády č. 351/2013 Sb.; repo sazby ČNB k 1. 1. a 1. 7. 2026. Sazba se mění pololetně podle rozhodnutí bankovní rady ČNB – aktuální hodnotu ověřte u ČNB._

Dvě praktická pravidla:

- **Liberační (toleranční) lhůta 3 dny.** Úrok z prodlení vzniká až od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně (§ 252 odst. 2). První tři dny prodlení jsou bez úroku.
- **Bagatelní hranice 1 000 Kč.** Úrok z prodlení se nepředepíše a nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li u jednoho druhu daně za jedno [zdaňovací období](https://ucto.cz/slovnik#zdanovaci-obdobi) částku 1 000 Kč (§ 251a odst. 2 daňového řádu, které sjednocuje minimální částku pro předpis úroků).

Sazba úroku se pro **každý den prodlení** odvíjí od repo sazby platné k prvnímu dni jeho kalendářního pololetí a po celé pololetí se nemění, i kdyby ČNB sazbu mezitím upravila. Protože se repo sazba pololetně mění, je nutné výslednou roční sazbu vždy aktualizovat – proto ji držíme v samostatné tabulce s uvedením pololetí a roku.

### Příklad: daň 50 000 Kč zaplacená o 60 dnů později

Stejná daň 50 000 Kč, kterou poplatník zaplatí 60 dnů po splatnosti, pokud všech 57 úročených dnů připadá do 1. pololetí 2026 při sazbě 11,5 % p. a.:

- Úročí se 57 dnů (první 3 dny po splatnosti jsou bez úroku, úrok běží od 4. dne).
- Úrok ≈ 50 000 Kč × 11,5 % × 57 / 365 ≈ **898 Kč**.

Protože vypočtený úrok nepřesáhne bagatelní hranici 1 000 Kč na druh daně a zdaňovací období, v tomto případě se nepředepíše. U vyšších částek nebo delšího prodlení už úrok hranici překročí a poplatník jej zaplatí.

## Co je penále a kdy ho finanční úřad vyměří?

**Ve zkratce:** Penále podle § 251 daňového řádu vzniká, když daň **doměří správce daně z moci úřední** – typicky po daňové kontrole. Činí **20 % z částky doměřené daně** (resp. z neoprávněně uplatněného odpočtu) a **1 % ze snižované daňové ztráty**. Penále **nevzniká** z daně doměřené na základě **dobrovolného dodatečného daňového přiznání**.

Penále je nejcitelnější sankce, protože postihuje samotnou výši doměřené daně, ne jen prodlení. Sazby podle § 251 odst. 1 daňového řádu:

| Důvod doměření z moci úřední | Sazba penále            |
| ---------------------------- | ----------------------- |
| Daň je zvyšována             | 20 % z doměřené daně    |
| Snižuje se daňový odpočet    | 20 % ze snížení odpočtu |
| Snižuje se daňová ztráta     | 1 % ze snižované ztráty |

_Zdroj: § 251 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Platí pro rok 2026._

Zásadní je výjimka v § 251 odst. 4: **penále nevzniká z daně doměřené na základě dodatečného daňového přiznání podaného samotným daňovým subjektem**. Kdo chybu odhalí sám a podá přípustné dodatečné přiznání na vyšší daň, z takto tvrzené daně penále neplatí. U nepřípustného dodatečného přiznání tato výjimka neplatí. Penále se uplatní zejména tehdy, doměří-li daň úřad sám – nejčastěji po [daňové kontrole](https://ucto.cz/dane/danova-kontrola).

To je hlavní motivace k dobrovolné nápravě: rozdíl mezi 20% penále a žádným penále může být u doměrku statisíce korun. Pozor ale na to, že úrok z prodlení běží i u dobrovolného dodatečného přiznání (viz dále).

## Pozdní přiznání vs pozdní platba vs dodatečné přiznání: srovnání

**Ve zkratce:** Pozdní **přiznání** spustí pokutu (§ 250). Pozdní **platba** spustí úrok z prodlení (§ 252). **Dodatečné přiznání** podané dobrovolně je bez penále, ale úrok z prodlení z doplatku běží i tak; doměření **po kontrole** přidá penále 20 % (§ 251) plus úrok.

Následující tabulka shrnuje, co se v které situaci uplatní:

| Situace                                  | Pokuta § 250                                                          | Úrok z prodlení § 252                   | Penále § 251            |
| ---------------------------------------- | --------------------------------------------------------------------- | --------------------------------------- | ----------------------- |
| Přiznání pozdě, daň zaplacena včas       | ano (po 5 prac. dnech)                                                | ne                                      | ne                      |
| Přiznání včas, daň zaplacena pozdě       | ne                                                                    | ano (od 4. dne, repo + 8 p. b.)         | ne                      |
| Dodatečné přiznání na vyšší daň          | pokud je podáno po zákonné lhůtě a prodlení přesáhne 5 pracovních dnů | ano (z doplatku, od původní splatnosti) | **ne**, je-li přípustné |
| Daň doměřena po kontrole / z moci úřední | ne                                                                    | ano (od původní splatnosti)             | **ano (20 %)**          |

_Zdroj: § 250, § 251 (vč. odst. 4) a § 252 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Platí pro rok 2026._

Tři věci, které čtenáři nejčastěji překvapí:

- **Úrok z prodlení běží i u dobrovolného dodatečného přiznání.** I když se vyhnete penále, úrok z prodlení z doplatku daně se počítá od **původní** splatnosti daně, ne od podání dodatečného přiznání. Dřívější úhrada doplatku výši úroku snižuje; při krátkém prodlení nebo bagatelní částce úrok nemusí být předepsán.
- **Pokuta a úrok jsou nezávislé.** I když využijete 5denní tolerance pro pozdní podání, úrok z prodlení z neuhrazené daně běží samostatně od 4. dne po splatnosti.
- **Penále nesankcionuje samotné pozdní podání.** Za pozdní povinné přiznání může vzniknout pokuta § 250; penále se váže na doměření. V konkrétní věci mohou vzniknout oba druhy sankcí, mají-li každý svůj zákonný důvod.

## Návaznost na dodatečné přiznání a daňovou kontrolu

**Ve zkratce:** Kdo chybu zjistí sám a podá [dodatečné daňové přiznání](https://ucto.cz/dane/dodatecne-danove-priznani), doplatí rozdíl daně a případný úrok z prodlení (§ 252); z přípustného dodatečného přiznání penále nevzniká. Při opožděném podání povinného dodatečného přiznání může vzniknout i pokuta (§ 250). Kdo počká, až chybu najde finanční úřad při [daňové kontrole](https://ucto.cz/dane/danova-kontrola), zaplatí navíc penále 20 % z doměřené daně (§ 251).

Tato vazba je v praxi nejdůležitější rozhodnutí. Daňový řád dobrovolnou nápravu odměňuje:

- **Sám podám dodatečné přiznání na vyšší daň →** doplatím daň, zaplatím **úrok z prodlení** z doplatku (od původní splatnosti), ale **bez penále**. Pokud je dodatečné přiznání samo podáno pozdě po vzniku povinnosti, může se uplatnit i pokuta za opožděné tvrzení daně.
- **Chybu najde úřad při kontrole →** daň se doměří z moci úřední, k doplatku se přidá **penále 20 %** (§ 251) **i úrok z prodlení** od původní splatnosti.

Proto se vyplatí podat dodatečné přiznání hned, jakmile chybu zjistíte – a rozhodně dřív, než správce daně zahájí kontrolu. Po zahájení kontroly už dobrovolné dodatečné přiznání většinou není možné podat s účinky vylučujícími penále. Podrobnosti k postupu jsou v průvodci [dodatečné daňové přiznání](https://ucto.cz/dane/dodatecne-danove-priznani) a [daňová kontrola](https://ucto.cz/dane/danova-kontrola).

## Lze pokutu, penále nebo úrok prominout?

**Ve zkratce:** Ano, všechny tři sankce lze na žádost prominout. **Pokutu** za opožděné tvrzení daně až do **100 %** (§ 259aa), **penále** běžně až do **75 %** podle míry součinnosti a při ospravedlnitelném důvodu vzniku až do **100 %** u penále vzniklého od 1. 7. 2025 (u dřívějšího penále až do 75 %) po úhradě daně a žádosti do **3 měsíců** od právní moci platebního výměru (§ 259a) a **úrok z prodlení** po úhradě daně (§ 259b). Společná kritéria posuzuje § 259c.

Prominutí příslušenství daně je na žádost daňového subjektu a podléhá správnímu uvážení finančního úřadu podle pokynu GFŘ-D-72. Přehled možností:

| Sankce                | Max. rozsah prominutí                                                | Klíčová podmínka                                                | Právní základ |
| --------------------- | -------------------------------------------------------------------- | --------------------------------------------------------------- | ------------- |
| Pokuta § 250          | až 100 %                                                             | ospravedlnitelný důvod prodlení                                 | § 259aa       |
| Penále § 251          | běžně až 75 %, při ospravedlnitelném důvodu až 100 % (od 1. 7. 2025) | úhrada daně; žádost do 3 měsíců od právní moci výměru na penále | § 259a        |
| Úrok z prodlení § 252 | dle uvážení správce                                                  | úhrada daně, v jejímž důsledku úrok vznikl                      | § 259b        |

_Zdroj: § 259a, § 259aa, § 259b a § 259c zákona č. 280/2009 Sb.; pokyn GFŘ-D-72 a informace GFŘ k promíjení. Platí pro rok 2026._

Při posuzování žádosti správce daně zohledňuje (§ 259c a navazující ustanovení):

- **Ospravedlnitelný důvod** prodlení nebo nesplnění povinnosti (např. vážná nemoc, živelní událost) – § 259aa odst. 2.
- **Tvrdost** – ekonomické a sociální poměry, kdy by sankce byla nepřiměřená – § 259aa odst. 3.
- **Četnost porušování** daňových povinností ovlivňuje rozsah prominutí (§ 259c odst. 1). Samostatnou zákonnou překážkou je závažné porušení daňových nebo účetních předpisů v posledních třech letech subjektem nebo členem jeho statutárního orgánu (§ 259c odst. 2 a 3).

Pozor na zákonné podmínky: u penále je nutné nejprve **uhradit daň**, z jejíhož doměření penále vzniklo, a žádost podat **do 3 měsíců** od právní moci platebního výměru na penále. U úroku z prodlení je rovněž podmínkou úhrada daně. Prominutí pokuty vyžaduje, aby opožděné tvrzení bylo podáno nebo se stalo bezpředmětným. Možnost prominout pokutu podle § 250 zavedly novely účinné od roku 2021 (§ 259aa) – starší stav, kdy tato pokuta prominout nešla, už neplatí.

## Časté chyby a jak se sankcím vyhnout

- **Záměna pozdního přiznání a pozdní platby.** Pro podání platí tolerance 5 pracovních dnů; u platby začíná úrok od čtvrtého dne po původní splatnosti. Daň plaťte k datu splatnosti, i kdybyste přiznání podávali později.
- **Spoléhání na datum odeslání platby.** Rozhoduje den připsání na účet úřadu. Postup je v průvodci [jak zaplatit daň](https://ucto.cz/dane/jak-zaplatit-dan).
- **Odkládání opravy chyby.** Čím dříve doplatíte daň a podáte přípustné dodatečné přiznání, tím nižší úrok z prodlení a z takto dodatečně tvrzené daně žádné penále. U daně a období zahrnutých do probíhajícího doměřovacího řízení není další daňové tvrzení přípustné (§ 145a); předání podkladů však nadále pomáhá správnému stanovení daně.
- **Přehlédnutí záloh.** Pozdě zaplacená [záloha na daň](https://ucto.cz/dane/zalohy-na-dan-z-prijmu) také generuje úrok z prodlení. Zálohy hlídejte stejně jako samotnou daň.
- **Nepodání přiznání „protože je nulové".** Povinnost podat přiznání nezaniká nulovou daní ani ztrátou. Kdo má povinnost podat ([kdo musí podat daňové přiznání](https://ucto.cz/dane/kdo-musi-podat-danove-priznani)) a nepodá, riskuje pokutu nejméně 500 Kč.
- **Nevyužití prominutí.** Při ospravedlnitelném důvodu (nemoc, živelní událost) se vyplatí o prominutí požádat – pokutu lze prominout až do 100 %.

## Související témata a nástroje

- [dodatečné daňové přiznání](https://ucto.cz/dane/dodatecne-danove-priznani) vysvětluje, jak opravit již podané přiznání bez penále.
- [daňová kontrola](https://ucto.cz/dane/danova-kontrola) popisuje, jak probíhá doměření z moci úřední, při kterém vzniká penále.
- [daňový kalendář](https://ucto.cz/dane/danovy-kalendar) shrnuje lhůty, jejichž zmeškání spouští sankce.
- [jak zaplatit daň](https://ucto.cz/dane/jak-zaplatit-dan) doplňuje pravidla včasné úhrady (rozhoduje den připsání).
- [zálohy na daň z příjmů](https://ucto.cz/dane/zalohy-na-dan-z-prijmu) – i pozdní záloha generuje úrok z prodlení.

## Často kladené otázky

### Kolik je pokuta za pozdní daňové přiznání?

Pokuta za opožděné podání přiznání podle § 250 daňového řádu činí 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení, nejvýše 5 % stanovené daně. U přiznání vykazujícího daňovou ztrátu je to 0,01 % ztráty za den. Maximální výše pokuty je 300 000 Kč. Pokuta se neukládá, pokud je zpoždění s podáním přiznání nejvýše 5 pracovních dnů.

### Kdy se platí úrok z prodlení a kolik dělá?

Úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu běží za pozdě zaplacenou daň od 4. dne následujícího po původní splatnosti (první 3 dny jsou bez úroku) do dne úhrady. Roční sazba se rovná repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni pololetí zvýšené o 8 procentních bodů; pro 1. pololetí 2026 to je 11,5 % p. a. (repo 3,5 % + 8 p. b.), pro 2. pololetí 11,75 % (repo 3,75 % + 8 p. b.). Úrok se nepředepíše, nepřesáhne-li 1 000 Kč na druh daně a zdaňovací období (§ 251a odst. 2).

### Kdy mi finanční úřad vyměří penále 20 %?

Penále podle § 251 daňového řádu vzniká zpravidla tehdy, když daň doměří správce daně z moci úřední – nejčastěji po daňové kontrole. Činí 20 % z doměřené daně (nebo ze snížení odpočtu) a 1 % ze snižované daňové ztráty. Penále nevzniká z daně doměřené na základě dobrovolného dodatečného daňového přiznání, které poplatník podá sám.

### Vyhnu se sankcím, když podám dodatečné daňové přiznání?

Přípustné dodatečné daňové přiznání na vyšší daň vylučuje penále z takto tvrzené daně podle § 251 odst. 4. Úrok z prodlení z doplatku daně ale běží i tak, a to od původní splatnosti daně, ne od podání dodatečného přiznání. Včasná oprava tedy úrok obvykle snižuje, ale nemusí jej odstranit. Pokud chybu najde až úřad při kontrole, zaplatíte navíc penále 20 %.

### Lze pokutu nebo penále finančního úřadu prominout?

Ano. Pokutu za opožděné tvrzení daně lze na žádost prominout až do 100 % (§ 259aa), penále běžně až do 75 % podle součinnosti a u penále vzniklého od 1. 7. 2025 při ospravedlnitelných okolnostech až do 100 % po úhradě daně a podání žádosti do 3 měsíců od právní moci platebního výměru (§ 259a) a úrok z prodlení po úhradě daně (§ 259b). Správce daně posuzuje ospravedlnitelný důvod, tvrdost a četnost porušování povinností (§ 259c) podle pokynu GFŘ-D-72.

### Běží sankce, i když mám nulovou daň nebo ztrátu?

Povinnost podat daňové přiznání nezaniká nulovou daní ani ztrátou. Při úplném nepodání přiznání činí pokuta podle § 250 nejméně 500 Kč. U přiznání vykazujícího ztrátu se pokuta za opožděné podání počítá sazbou 0,01 % stanovené daňové ztráty za den, nejvýše 5 % ztráty.

---

# Práce a podnikání ze zahraničí 2026: daňová rezidence, 183 dní, dvojí zdanění a formulář A1

- URL: https://ucto.cz/dane/prace-a-podnikani-ze-zahranici
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Daňová rezidence ČR podle § 2 ZDP, pravidlo 183 dní, metody zápočtu a vynětí, formulář A1 pro sociální pojištění v EU a daňový domicil pro digitální nomády v roce 2026.

**Ve zkratce:** Jste-li daňovým rezidentem ČR (máte zde bydliště, nebo se zde v kalendářním roce zdržujete alespoň **183 dní** – § 2 zákona č. 586/1992 Sb.), zdaňujete v Česku své **celosvětové příjmy**. Při současném naplnění rezidence v obou státech mají přednost rozhraničovací pravidla použitelné smlouvy. Dvojímu zdanění brání příslušná mezinárodní smlouva pomocí metody **zápočtu**, nebo **vynětí** (§ 38f ZDP). Sociální pojištění řeší v EU zvlášť **formulář A1** podle nařízení (ES) č. 883/2004 – při vyslání až na 24 měsíců, při souběhu činností se posuzuje zejména podstatná část činnosti ve státě bydliště a hranice **25 %**. Rezidenci prokážete **potvrzením o daňovém domicilu** od finančního úřadu. Daň a pojištění se posuzují samostatně – nemusí spadat pod stejný stát.

Práce z pláže na Bali, fakturace na německého klienta z Prahy nebo přesun celé rodiny do Portugalska – přeshraniční příjmy dnes řeší zaměstnanci, OSVČ i digitální nomádi. Problém je, že se tu potkávají tři nezávislé roviny: kde jste **daňovým rezidentem**, kde odvádíte **daň z příjmů** a kde platíte **sociální a zdravotní pojištění**. Každou z nich řídí jiný předpis a odpovědi se mohou lišit. Tento článek vás provede rozhodovacím postupem pro rok 2026.

## Kdo je daňový rezident ČR a proč na tom záleží?

Daňová rezidence rozhoduje o rozsahu vaší daňové povinnosti. Podle § 2 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je rezidentem fyzická osoba, která má na území ČR **bydliště**, nebo se zde **obvykle zdržuje**. Rezident má tzv. neomezenou (celosvětovou) daňovou povinnost – v ČR přiznává příjmy z celého světa. Nerezident zdaňuje jen příjmy ze zdrojů na území ČR (§ 22 ZDP).

Zákon v § 2 odst. 4 definuje dva testy:

- **Bydliště** = stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na úmysl trvale se v něm zdržovat. Nejde o trvalé bydliště v občanském průkazu, ale o faktické zázemí (rodina, dostupné bydlení, centrum životních zájmů).
- **Obvyklé zdržování** = pobyt alespoň **183 dní** v kalendářním roce, souvisle nebo v několika obdobích. Do lhůty se počítá každý započatý den fyzické přítomnosti včetně dne příjezdu i odjezdu.

Splníte-li byť jen jeden z testů, jste podle vnitrostátního práva rezidentem, ledaže zákon nebo smlouva stanoví jinak. Osoba pobývající v ČR pouze za účelem studia nebo léčení je podle § 2 odst. 3 nerezidentem. Nová metodika GFŘ pro rok 2026 také rozlišuje časové účinky: rezidence založená bydlištěm může trvat jen část roku, zatímco splnění testu 183 dní působí pro celý kalendářní rok. Právě proto pouhý odjezd „na víc než půl roku“ rezidenci automaticky neruší – pokud vám v ČR zůstane stálý byt a rodina, finanční úřad vás nadále může považovat za rezidenta.

## Co se stane, když jsem rezidentem ve dvou státech?

Pobýváte-li přes rok mezi dvěma zeměmi, můžete formálně splnit podmínky rezidence v obou. Konflikt řeší **rozhraničovací kritéria** (tie-breaker) příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění, která zpravidla vycházejí z modelové smlouvy OECD; vždy však rozhoduje konkrétní účinné znění smlouvy. Postupuje se postupně, dokud jedno kritérium nerozhodne:

| Pořadí | Kritérium (tie-breaker)                                     |
| ------ | ----------------------------------------------------------- |
| 1.     | Stálý byt (kde má osoba k dispozici trvalé bydlení)         |
| 2.     | Středisko životních zájmů (užší osobní a hospodářské vazby) |
| 3.     | Obvyklé zdržování se                                        |
| 4.     | Státní příslušnost                                          |
| 5.     | Vzájemná dohoda států                                       |

_Zdroj: modelová smlouva OECD, čl. 4; příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Platí pro rok 2026._

Výsledkem je jediný stát rezidence pro účely smlouvy v posuzovaném období; stát rezidence zpravidla zdaňuje celosvětové příjmy a druhý stát jen příjmy, u nichž mu smlouva zachovává právo zdanění. Při stěhování se rezidence může v průběhu roku změnit; je třeba posoudit jednotlivá období podle aktuální metodiky GFŘ.

## Jak funguje zamezení dvojího zdanění (zápočet vs. vynětí)?

Máte-li příjem ze státu, s nímž má ČR smlouvu (ověřte její účinnost a použitelnost pro konkrétní stát a období), použije se metoda uvedená přímo ve smlouvě. § 38f ZDP pak stanoví technický postup v českém přiznání. Existují dvě základní metody:

| Metoda                     | Princip                                                                                                                  | Kde se typicky používá                                                                             |
| -------------------------- | ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ | -------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| Prostý zápočet             | Od české daně odečtete daň zaplacenou v zahraničí, max. do výše české daně připadající na zahraniční příjem              | Podle konkrétní smlouvy a druhu příjmu; nelze určit jednu metodu pro všechny příjmy z daného státu |
| Vynětí s výhradou progrese | Zahraniční příjem se do českého základu nezahrne, ale zohlední se při určení sazby na zbylé příjmy                       | Starší smlouvy a vybrané druhy příjmů (např. příjmy ze závislé činnosti dle některých smluv)       |
| Úplný zápočet              | Zahraniční daň se započte bez limitu poměrné české daně z daného příjmu, nejvýše však do vzniklé české daňové povinnosti | Jen při použitelném právním základu                                                                |
| Úplné vynětí               | Zahraniční příjem se vyjme bez výhrady progrese                                                                          | Jen podle příslušného právního základu                                                             |

_Zdroj: § 38f zákona č. 586/1992 Sb.; konkrétní smlouva o zamezení dvojího zdanění. Platí pro rok 2026._

Při **prostém zápočtu** se dvojí zdanění vylučuje samostatně za každý stát. Zaplatíte-li v zahraničí vyšší daň než činí česká daň připadající na tentýž příjem, rozdíl se v ČR nevrací. Bez účinné smlouvy připadá u příjmů ze samostatné činnosti za zákonných podmínek v úvahu zahraniční daň jako daňový výdaj podle § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP, zásadně v následujícím zdaňovacím období a pouze v zákonem uznatelné nezapočtené výši; u zahraniční mzdy se posuzuje zvláštní § 6 odst. 13 ZDP. Nelze to použít automaticky na každý druh příjmu. Zahraniční daň prokazujete potvrzením tamního správce daně; § 38f umožňuje v odůvodněných případech doložit ji i jinak.

## Co řeší formulář A1 a proč není totéž co daň?

Sociální a zdravotní pojištění se v rámci EU/EHP a Švýcarska řídí **nezávisle na dani** koordinačními nařízeními (ES) č. 883/2004 a 987/2009. Základní zásada: pojištěni jste vždy **jen v jednom státě** a formulář **A1** je potvrzením, ve kterém to je. Vydává ho v ČR příslušná okresní správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), o vydání lze požádat přes ePortál ČSSZ, datovou schránkou nebo interaktivním tiskopisem.

| Situace                               | Které předpisy platí                                                                                                                          | Klíčová hranice                                                                                                                                                                       |
| ------------------------------------- | --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- | ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| Vyslání (zaměstnanec i OSVČ)          | Při splnění podmínek nadále vysílající stát                                                                                                   | Max. **24 měsíců**; u zaměstnance předchozí pojištění zpravidla 1 měsíc, u OSVČ předchozí činnost zpravidla 2 měsíce                                                                  |
| Souběžná činnost ve 2+ státech        | Stát bydliště, pokud tam vykonáváte podstatnou část                                                                                           | Orientační posouzení pracovní doby či odměny u zaměstnance; u OSVČ také obrat, příjem a počet služeb. Podíl pod **25 %** ukazuje, že podstatná část zpravidla chybí; hodnotí se celek |
| Souběh bez podstatné části v bydlišti | U jediného zaměstnavatele zpravidla jeho stát sídla; u OSVČ střed zájmu činnosti. Více zaměstnavatelů a smíšený souběh mají zvláštní pravidla | –                                                                                                                                                                                     |

_Zdroj: nařízení (ES) č. 883/2004 (čl. 12, 13) a 987/2009 (čl. 14). Platí pro rok 2026._

Při současném zaměstnání v jednom státě a samostatné činnosti v jiném se běžně použije stát zaměstnání; při zaměstnání ve více státech se nejdříve určí příslušnost tohoto zaměstnání. Více zaměstnavatelů se sídly v různých státech může vést ke státu bydliště i bez podstatné činnosti v něm. Uplatnit se mohou rovněž individuální a rámcové výjimky; například přeshraniční práce na dálku vyžaduje zvláštní posouzení. A1 nenahrazuje doklad k čerpání zdravotní péče, například EHIC nebo S1.

Při práci v jiném členském státě si příslušnost k předpisům nechte posoudit a doložte ji potvrzením A1. Samotná absence listiny automaticky nepřevádí pojištění do druhého státu; bez doložení však může být obtížné prokázat použitelný systém a plnit místní pravidla. U jednotlivé cesty záleží na jejím účelu a okolnostech.

## Jak na to jako OSVČ s českým IČO pracující ze zahraničí?

Podnikáte-li na české IČO, ale fyzicky pracujete v zahraničí, řešte zvlášť daň a zvlášť pojištění:

- **Daň z příjmů.** Klíčové je, zda v cizí zemi vznikne **stálá provozovna** (obdoba § 22 odst. 2 ZDP a čl. 5 smlouvy) – typicky pevné místo k podnikání nebo delší přítomnost. Pokud příslušná smlouva u daného podnikatelského zisku váže právo druhého státu na stálou provozovnu, tato nevznikne a zůstáváte českým rezidentem, zdaňuje tento zisk pouze ČR. U starších smluv může být samostatná profese řešena zvláštním článkem; u nesmluvního státu nebo jiného druhu příjmu tento závěr neplatí automaticky. Jakmile stálá provozovna vznikne (např. dlouhodobá kancelář v zahraničí), přiřaditelný zisk zdaní stát provozovny a v ČR se uplatní metoda ze smlouvy.
- **Pojištění.** Dočasná práce v zahraničí může být při splnění podmínek **vysláním OSVČ** (A1 pro OSVČ, tiskopis ČSSZ); běžně musí v ČR vykonávat činnost alespoň dva měsíce před vysláním. U dlouhodobého usazení a souběhu činností se použijí pravidla pro stát výkonu či více států, podle bydliště, podstatné části činnosti a centra zájmu činností.

Pozor: přesun do jiného státu bez řádného odhlášení může znamenat, že platíte pojistné v ČR, ačkoli jste už fakticky pojištěni jinde – nebo naopak nikde. U [paušální daně](https://ucto.cz/slovnik#pausalni-dan) navíc platí, že jde o český režim; ztráta příslušnosti k českému důchodovému či veřejnému zdravotnímu pojištění nebo vyjmutí z veřejného zdravotního pojištění kvůli dlouhodobému pobytu v cizině má zákonné dopady na režim. Samotná změna daňové rezidence není vždy samostatným důvodem zániku režimu; Finanční správa výslovně uvádí kombinaci ukončení činnosti v ČR a přesunu rezidentství.

## Co potřebují digitální nomádi a jak prokázat rezidenci?

Digitální nomád, který se pohybuje mezi zeměmi, čelí dvěma rizikům: (1) že v žádném státě formálně „nebude“, a přesto v některém vznikne rezidence podle bydliště; (2) že cizí stát začne uplatňovat vlastní rezidenci (jednotlivé země mají vlastní pobytová kritéria a pravidla osobních či ekonomických vazeb). Rozhodujte proto podle tohoto postupu:

1. **Určete rezidenci** – kde máte stálý byt a centrum životních zájmů? Kde jste alespoň 183 dní?
2. **Ověřte smlouvu** – má ČR se zemí pobytu smlouvu? Jaká je metoda a tie-breaker?
3. **Vyřešte daň** – jako český rezident posuďte celosvětové příjmy; zahraniční daň zohledněte podle konkrétní smlouvy a druhu příjmu.
4. **Vyřešte pojištění zvlášť** – EU: A1; mimo EU: podle dvoustranné smlouvy o sociálním zabezpečení, jinak riziko dvojí platby.
5. **Získejte doklad** – **potvrzení o daňovém domicilu** od finančního úřadu.

**Potvrzení o daňovém domicilu** vydává místně příslušný finanční úřad na žádost (vzorové tiskopisy zveřejňuje Finanční správa). Prokazuje zahraničnímu plátci či úřadu, že jste český rezident, a umožňuje uplatnit výhody smlouvy (např. nižší srážkovou daň z dividend či licenčních poplatků). Vydává se zpravidla za konkrétní zdaňovací období.

## Časté chyby

- **Záměna trvalého bydliště a daňové rezidence.** Adresa v OP sama o sobě nerozhoduje; klíčové je faktické centrum zájmů.
- **Domněnka, že po 183 dnech venku rezidence „spadne“.** Zůstane-li v ČR stálý byt a rodina, rezidence trvá dál.
- **Spojování daně a pojištění.** Můžete platit daň v jednom státě a pojištění v druhém; daňová rezidence sama stát pojištění neurčuje.
- **Cesty po EU bez posouzení pojištění.** Před výkonem práce v jiné zemi určete příslušnost k systému a podle situace vyžádejte A1; povinnosti při krátké cestě závisejí na okolnostech a pravidlech cílového státu.
- **Nezapočtení zahraniční daně kvůli chybějícímu potvrzení.** Zahraniční daň prokazujte dokladem tamního správce daně.
- **Přehlédnutí vzniku stálé provozovny.** Dlouhodobá kancelář v zahraničí přesouvá zdanění zisku i pro OSVČ.
- **Spoléhání na paušální daň i po odchodu z ČR.** Prověřte české sociální a zdravotní pojištění a výkon činnosti v ČR; právě tyto změny mohou ukončit paušální režim.

## Shrnutí

Přeshraniční příjmy se řeší ve třech nezávislých rovinách. Nejprve určíte **daňovou rezidenci** podle § 2 ZDP (bydliště nebo 183 dní), případně podle tie-breaker kritérií smlouvy. Rezident zdaňuje celosvětové příjmy a dvojímu zdanění brání **metoda zápočtu nebo vynětí** dle § 38f a konkrétní smlouvy. Sociální a zdravotní pojištění se v EU řídí odděleně nařízením 883/2004 a dokládá **formulářem A1** – při vyslání až 24 měsíců, při souběhu se posuzuje podstatná část činnosti ve státě bydliště, u zaměstnanců včetně hranice 25 %. OSVČ musí navíc hlídat vznik **stálé provozovny**. Svou českou rezidenci prokážete **potvrzením o daňovém domicilu**. Protože se pravidla i výklady liší podle země, u dlouhodobých přesunů se vyplatí konzultace s daňovým poradcem.

## Často kladené otázky

### Kolik dní musím být v ČR, abych byl daňovým rezidentem?

Postačí pobyt alespoň 183 dní v kalendářním roce (souvisle či v součtu, včetně dne příjezdu i odjezdu). Rezidentem však můžete být i při kratším pobytu, pokud zde máte bydliště – tedy stálý byt s úmyslem trvale se v něm zdržovat. Testy jsou alternativní: stačí splnit jeden.

### Platí daň a sociální pojištění vždy ve stejném státě?

Ne. Daň z příjmů a pojištění jsou zcela nezávislé režimy. Daň se řídí zákonem o daních z příjmů a smlouvou o zamezení dvojího zdanění, zatímco pojištění v rámci EU koordinačními nařízeními a formulářem A1. Je běžné platit daň v jedné zemi a pojistné v druhé.

### K čemu slouží formulář A1 a jak dlouho platí?

Formulář A1 potvrzuje, ve kterém státě jste v rámci EU/EHP a Švýcarska sociálně a zdravotně pojištěni. Dokládá použitelný systém sociálního zabezpečení podle koordinačních pravidel. Při běžném vyslání nepřesahuje předpokládaná doba 24 měsíců; delší příslušnost lze řešit individuální výjimkou. Žádost podáte u ČSSZ přes ePortál, datovou schránku nebo interaktivní tiskopis.

### Jak prokážu zahraničnímu úřadu, že jsem český daňový rezident?

Požádáte místně příslušný finanční úřad o potvrzení o daňovém domicilu. Tento doklad prokazuje rezidenci pro účely smlouvy a umožňuje uplatnit smluvní výhody, například sníženou srážkovou daň z dividend nebo licenčních poplatků. Vydává se obvykle za konkrétní zdaňovací období na základě vzorové žádosti Finanční správy.

### Jsem OSVČ na české IČO a pracuji ze zahraničí. Kde zdaním příjmy?

Zůstáváte-li českým rezidentem, příjem posoudíte v ČR. Výlučné zdanění podnikatelského zisku v ČR bez zahraniční stálé provozovny lze dovodit jen z použitelného článku konkrétní smlouvy; samostatné profese, nesmluvní státy a jiné druhy příjmů mohou mít odlišný režim. Jakmile v zahraničí vznikne stálá provozovna (například dlouhodobá kancelář), přiřaditelný zisk zdaní stát provozovny a v ČR se uplatní metoda ze smlouvy. Pojištění řešte odděleně přes A1 podle toho, zda jde o vyslání, nebo souběh činností.

### Co když pracuji ze země, se kterou ČR nemá smlouvu o zamezení dvojího zdanění?

Jako český rezident posoudíte zahraniční příjem v ČR. U podnikatelských příjmů může být zaplacená zahraniční daň za zákonných podmínek daňovým výdajem podle § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP, u příjmů ze zaměstnání se řeší § 6 odst. 13; záleží na druhu příjmu. U podnikání podle § 24 odst. 2 písm. ch) se výdaj uplatní zásadně v následujícím období, při splnění všech zákonných omezení. Metoda zápočtu ani vynětí se bez smlouvy nepoužije, takže riziko částečného dvojího zdanění je vyšší. U pojištění mimo EU rozhoduje případná dvoustranná smlouva o sociálním zabezpečení.

---

# Přiznání k dani z nemovitých věcí: kdy a jak

- URL: https://ucto.cz/dane/priznani-dan-z-nemovitych-veci
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Přiznání k dani z nemovitých věcí podáte jen při změně, do 2. února 2026. Komu vzniká povinnost, jak vyplnit formulář a podat online přes MOJE daně.

**Ve zkratce:** Přiznání k dani z nemovitých věcí podáváte **jen při změně**, ne každý rok. Povinnost může vzniknout, pokud jste v uplynulém roce nemovitost **nabyli, prodali, darovali nebo zdědili** nebo na ní provedli **změnu ovlivňující daň** (přístavba, změna druhu pozemku nebo změna nároku na osvobození). Pouhé uplynutí zákonné či obecní lhůty osvobození zohlední správce daně sám, není-li předmět ani částečně osvobozen z jiného důvodu (§ 13a odst. 2 písm. e). Lhůta je do **31. ledna** zdaňovacího období; protože 31. 1. 2026 připadá na sobotu, posouvá se na **pondělí 2. února 2026** (§ 13a zákona č. 338/1992 Sb.). Pokud se nic nezměnilo, přiznání nepodáváte a finanční úřad daň vyměří sám podle posledního přiznání.

U daně z nemovitých věcí podáváte přiznání zpravidla jen při prvním přiznání nebo rozhodné změně – v roce po nabytí nemovitosti nebo po rozhodné změně. V dalších letech už nic podávat nemusíte, protože správce daně vyměřuje daň automaticky. Tento návod vás krok za krokem provede tím, kdy přiznání podat musíte, kdy naopak ne, jak rozlišit řádné a dílčí přiznání a jak ho vyplnit a podat online přes portál MOJE daně. Obecný výklad samotné daně, sazeb a koeficientů najdete v článku [daň z nemovitých věcí](https://ucto.cz/dane/dan-z-nemovitych-veci).

## Kdy musím podat přiznání k dani z nemovitých věcí?

**Ve zkratce:** Přiznání musíte podat, pokud jste se v předchozím roce stali vlastníkem nemovitosti nebo u ní došlo k rozhodné změně, která ovlivňuje výši daně. Rozhodující je stav k 1. lednu zdaňovacího období.

Podle § 13a zákona č. 338/1992 Sb. je poplatník povinen podat přiznání do 31. ledna zdaňovacího období, a to v případech, kdy oproti předchozímu roku došlo ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně. Daň se přitom vždy stanovuje podle stavu k **1. lednu** daného roku (§ 13b zákona). Povinnost podat přiznání za rok 2026 (lhůta do 2. února 2026) vám tedy vzniká, pokud k některé z níže uvedených změn došlo v průběhu roku 2025.

Přiznání musíte podat zejména v těchto situacích:

- **Nabytí nemovitosti** – koupili, zdědili, dostali darem nebo jinak nabyli pozemek, stavbu či byt (jednotku).
- **Pozbytí nemovitosti**, pokud vám zůstávají jiné nemovitosti u téhož finančního úřadu (v témže kraji) – pak podáváte přiznání nebo dílčí přiznání se změnou. Jestliže pozbudete všechny nemovité věci v jeho obvodu, ztrátu postavení poplatníka mu do 31. ledna následujícího roku oznámíte (§ 13a odst. 9).
- **Změna výměry nebo druhu** – přístavba, nástavba, kolaudace nové stavby, změna druhu pozemku (například ze zahrady na stavební pozemek), částečná demolice.
- **Změna užívání stavby** – například změna z bydlení na podnikání, která má jinou sazbu daně.
- **Zánik nároku na osvobození** z jiného důvodu než pouhým uplynutím zákonné či obecní lhůty; její uplynutí zohlední správce daně sám (§ 13a odst. 2 písm. e).
- **Vznik nového nároku na osvobození**, které se uplatňuje v přiznání (některá osvobození se přiznávají, jiná platí automaticky).

Klíčové je pravidlo rozhodného dne. Pokud jste nemovitost koupili například 10. března 2026, daň za rok 2026 platí ještě původní vlastník (stav k 1. 1. 2026) a vaše první přiznání podáte až do 1. února 2027. Pokud jste ji ale nabyli kdykoli v roce 2025, přiznání podáváte už nyní, do 2. února 2026.

**Pozor na zvláštní lhůty:** Nebylo-li do 31. prosince rozhodnuto o návrhu na vklad vlastnického práva podaném v tomto roce, upravuje § 13a odst. 11 lhůtu do konce třetího měsíce po měsíci zápisu vkladu; přiznání směřuje na rok následující po roce právních účinků vkladu. Zvláštní lhůty platí také při dražbě a při úmrtí nebo skončení pozůstalostního řízení v průběhu lhůty. Samotná věta „koupě v roce 2025 znamená vždy 2. února“ proto nestačí.

## Kdy přiznání podávat nemusím?

**Ve zkratce:** Přiznání nepodáváte, pokud se oproti loňsku nic nezměnilo, nebo když je jedinou změnou úprava koeficientu obcí či hodnoty inflačního koeficientu. Daň v těchto případech vyměří finanční úřad sám.

Daň z nemovitých věcí se **nepodává každý rok**. To je nejčastější mýtus, který vede k zbytečné práci i k chybám. Přiznání znovu nepodáváte v těchto případech:

- **Nic se nezměnilo.** Vlastníte stejné nemovitosti jako loni, beze změny výměry, druhu i užívání. Finanční úřad daň vyměří automaticky podle posledního podaného přiznání a zašle vám pouze informaci k platbě.
- **Změnil se pouze koeficient.** Pokud obec upravila místní koeficient nebo koeficient podle počtu obyvatel, nové přiznání nepodáváte – tuto změnu zohlední správce daně sám při výpočtu.
- **Změnila se jen sazba nebo inflační koeficient.** Plošné změny dané zákonem (například novelou) promítá finanční úřad automaticky. Pro rok 2026 navíc činí inflační koeficient 1,0 (§ 11f zákona), takže daň se kvůli inflaci nezvyšuje.

I když přiznání nepodáváte, **daň zaplatit musíte**. Termíny splatnosti a výši daně řeší článek [daň z nemovitých věcí](https://ucto.cz/dane/dan-z-nemovitych-veci); klíčové lhůty shrnuje také [daňový kalendář](https://ucto.cz/dane/danovy-kalendar).

## Jaký je rozdíl mezi řádným a dílčím přiznáním?

**Ve zkratce:** Úplné přiznání podáváte poprvé u příslušného finančního úřadu nebo když chcete znovu vyčíslit daň za všechny nemovitosti v kraji. Dílčí přiznání použijete, když už u tohoto úřadu přiznání máte a hlásíte jen konkrétní změnu – ušetříte si opisování nezměněných nemovitostí.

Zákon (§ 13a) umožňuje při změně podat úplné přiznání nebo dílčí přiznání; příslušnost se určuje podle finančního úřadu pro kraj, nikoli po jednotlivých obcích:

| Typ přiznání  | Kdy ho použít                                                                                                                                                         |
| ------------- | --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| **Řádné**     | Poprvé u finančního úřadu příslušného pro daný kraj nebo při novém vyčíslení všech nemovitostí u tohoto úřadu.                                                        |
| **Dílčí**     | U příslušného finančního úřadu již přiznání máte a hlásíte změnu – přibyla či ubyla nemovitost, změnila se výměra, druh nebo užívání; uvedete i výpočet celkové daně. |
| **Dodatečné** | Po lhůtě napravujete nesprávnou poslední známou daň za dané období; před koncem lhůty podáte opravné přiznání.                                                        |

_Zdroj: § 13a zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí._

V dílčím přiznání uvádíte **nastalou změnu a výpočet celkové daně**; nezměněné nemovitosti znovu nevypisujete. Dílčí přiznání lze použít, pokud už máte daň u téhož finančního úřadu přiznanou. Za všechny obce v jednom kraji se podává přiznání jednomu příslušnému finančnímu úřadu. Chcete-li využít službu předvyplnění údajů z katastru a evidence správce daně, Finanční správa pro rok 2026 doporučuje **úplné přiznání**, protože dílčí přiznání tuto službu nepodporuje.

## Jak podat přiznání krok za krokem?

**Ve zkratce:** Zjistěte údaje o nemovitosti z katastru, vyplňte formulář (nejlépe interaktivně na portálu MOJE daně), zvolte správce daně podle kraje, přiznání podejte do 2. února 2026 a daň zaplaťte do 1. června 2026.

Postupujte v těchto krocích:

1. **Zjistěte údaje o nemovitosti.** Z výpisu z katastru nemovitostí nebo z nahlížení do katastru (nahlizenidokn.cuzk.cz) si připravte výměru pozemku, zastavěnou plochu stavby, podlahovou plochu bytu, druh pozemku a katastrální území.
2. **Vyberte správný formulář.** Použijte tiskopis „Přiznání k dani z nemovitých věcí“. Na portálu MOJE daně je k dispozici jako interaktivní formulář, který za vás počítá daň a hlídá povinné údaje.
3. **Určete správce daně.** Místně příslušným je finanční úřad podle kraje, ve kterém nemovitost leží (územní pracoviště lze zvolit podle pokynů úřadu). Máte-li nemovitosti ve více krajích, podáváte přiznání zvlášť každému úřadu.
4. **Vyplňte přiznání.** U dílčího přiznání uveďte změnu a výpočet celkové daně. Uplatněte případné osvobození a vyberte koeficient podle velikosti obce – v interaktivním formuláři se zpravidla doplní automaticky.
5. **Podejte přiznání do 2. února 2026.** Máte-li zpřístupněnou datovou schránku zřízenou ze zákona, ověřte, zda se přiznání vztahuje k činnosti, v níž vystupujete jako podnikající osoba. Například OSVČ s nemovitostí v obchodním majetku podává elektronicky; datová schránka OSVČ sama o sobě neznamená elektronickou povinnost pro čistě soukromou nemovitost. Ostatní mohou podat i papírově nebo přes MOJE daně.
6. **Zaplaťte daň.** Daň do 5 000 Kč je splatná jednorázově; zákonný termín je 31. května, který v roce 2026 připadá na neděli, a posouvá se proto na pondělí 1. června 2026. Vyšší daň zaplatíte ve dvou splátkách (druhá do 30. listopadu 2026) – podrobnosti v článku [daň z nemovitých věcí](https://ucto.cz/dane/dan-z-nemovitych-veci).

Finanční správa všem přihlášeným poplatníkům v DIS+ nabízí **službu předvyplnění** úplného přiznání – z údajů katastru a evidence Finanční správy připraví podklad, který poplatník jen zkontroluje a doplní. Tuto možnost lze využít přes portál MOJE daně.

## Jak přiznání podat online přes MOJE daně?

**Ve zkratce:** Přihlaste se do portálu MOJE daně (identita občana, datová schránka nebo přihlašovací údaje finanční správy), v sekci elektronických podání vyplňte interaktivní formulář a odešlete jej způsobem, který splňuje požadavky na autorizaci podání.

Portál MOJE daně (adresa www.mojedane.cz; obsahuje i aplikaci EPO) je oficiální nástroj Finanční správy pro elektronické podání. Postup:

1. **Přihlaste se** některým z dostupných způsobů – nejčastěji přes Identitu občana (bankovní identita, mobilní klíč eGovernmentu, eObčanka), přes datovou schránku nebo přes přihlašovací údaje přidělené finančním úřadem.
2. **Otevřete elektronický formulář** přiznání k dani z nemovitých věcí v sekci elektronických podání pro finanční správu.
3. **Vyplňte údaje** – formulář průběžně počítá daň a kontroluje povinné položky. U dílčího přiznání zadáte změny a výpočet celkové daně; služba automatického předvyplnění je určena úplnému přiznání.
4. **Zkontrolujte a odešlete.** Po kontrole správnosti přiznání elektronicky podepíšete (přihlášenou identitou) nebo odešlete přes datovou schránku.

Pokud nemáte ověřenou identitu ani datovou schránku a nevztahuje se na vás povinné elektronické podání, můžete formulář vyplnit, vytisknout a podat papírově na podatelně finančního úřadu, nebo zaslat poštou.

## Co když přiznání nepodám včas?

**Ve zkratce:** Za pozdní podání může podle daňového řádu hrozit pokuta. U daně z nemovitých věcí však § 15a stanoví, že při podání po lhůtě **bez předchozí výzvy správce daně** pokuta za opožděné tvrzení nevzniká, a to i když přiznání směřuje k nižší dani. Při opožděné úhradě může vzniknout úrok z prodlení; zákonný toleranční interval a minimální úhrn pro předepsání úroku se posuzují samostatně.

Obecnou pokutu za opožděné tvrzení daně upravuje § 250 daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.). U přiznání k dani z nemovitých věcí je však rozhodující zvláštní § 15a: při dobrovolném opožděném podání bez předchozí výzvy pokuta nevzniká.

U daně z nemovitých věcí ale platí důležitá výjimka podle § 15a zákona č. 338/1992 Sb.: pokud poplatník podá přiznání nebo dodatečné přiznání po lhůtě, **aniž by byl správcem daně vyzván**, **povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně nevzniká**; zákon nevyžaduje, aby přiznaná daň byla vyšší. Tato úleva ovšem nezbavuje poplatníka povinnosti daň přiznat a zaplatit. Při úhradě po splatnosti může po zákonné toleranční době vzniknout úrok z prodlení podle daňového řádu nezávisle na pravidle o pokutě za podání.

Nejjistější je proto přiznání podat včas a daň zaplatit do termínu splatnosti i bez výzvy úřadu – složenku ani výzvu už finanční úřad neposílá automaticky všem.

## Časté chyby u přiznání k dani z nemovitých věcí

- **Podání přiznání zbytečně každý rok.** Přiznání se podává jen při změně. Opakované podání beze změny není nutné a jen zatěžuje úřad.
- **Nepodání přiznání po koupi nemovitosti.** Nejčastější opomenutí. Po nabytí nemovitosti v roce 2025 musíte přiznání podat do 2. února 2026, i když jste platbu daně nikdy předtím neřešili.
- **Záměna dílčího a řádného přiznání.** Dílčí přiznání lze podat při dřívějším přiznání u téhož finančního úřadu. Pro automatické předvyplnění je praktičtější úplné přiznání.
- **Opomenutí odhlásit prodanou nemovitost.** Po prodeji je třeba podat dílčí přiznání (zůstávají-li vám jiné nemovitosti v obvodu téhož finančního úřadu), nebo oznámit zánik poslední nemovitosti, jinak vám úřad daň dál vyměřuje.
- **Záměna s daní z nabytí.** Daň z nabytí nemovitých věcí byla zrušena zákonem č. 386/2020 Sb. a v roce 2026 neexistuje. Po koupi řešíte pouze přiznání k dani z nemovitých věcí, nikoli daň z nabytí.
- **Čekání na výzvu nebo složenku.** Termín 2. února platí ze zákona i bez jakékoli výzvy. Podle svého nastavení můžete platební údaje dostat do datové schránky, e-mailem, poštou nebo je zjistit v DIS+.

## Shrnutí

Přiznání k dani z nemovitých věcí podáváte jen při změně, nikoli každý rok. Povinnost může vzniknout, pokud jste v uplynulém roce nemovitost nabyli, pozbyli nebo na ní provedli rozhodnou změnu (přístavba, změna druhu pozemku, změna užívání, změna nároku na osvobození s výjimkou pouhého uplynutí zákonné nebo obecní lhůty). Lhůta pro rok 2026 je do 2. února 2026, protože zákonný 31. leden připadá na sobotu (§ 13a zákona č. 338/1992 Sb. ve spojení s § 33 daňového řádu). Pokud už u příslušného finančního úřadu přiznání máte, můžete změnu ohlásit dílčím přiznáním; pro předvyplnění v DIS+ Finanční správa doporučuje úplné přiznání. Přiznání nejjednodušeji podáte elektronicky přes portál MOJE daně, kde formulář daň sám spočítá. Pokud se nic nezměnilo nebo jde jen o změnu koeficientu, přiznání nepodáváte a daň vyměří finanční úřad sám.

## Často kladené otázky

### Musím podávat přiznání k dani z nemovitostí každý rok?

Ne. Přiznání podáváte po nabytí nemovitosti nebo po rozhodné změně (přístavba, změna výměry či druhu pozemku, změna nároku na osvobození). Samotné uplynutí lhůty osvobození správce daně zohlední bez podání. Pokud se nic nezměnilo, finanční úřad daň vyměří automaticky podle posledního přiznání a přiznání znovu podávat nemusíte.

### Do kdy musím podat přiznání k dani z nemovitých věcí za rok 2026?

Lhůta je do 31. ledna zdaňovacího období. Protože 31. 1. 2026 připadá na sobotu, posouvá se podle § 33 odst. 4 daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.) na nejbližší pracovní den, tedy na pondělí 2. února 2026.

### Koupil jsem byt v roce 2025. Kdy podávám přiznání?

Do 2. února 2026. Rozhodující je stav k 1. lednu 2026 – pokud jste vlastnictví nabyli kdykoli v roce 2025, jste poplatníkem daně už pro rok 2026 a přiznání podáváte v lednové lhůtě. Pokud byste nemovitost nabyli až v roce 2026, první přiznání podáte až do 1. února 2027.

### Co je dílčí přiznání a kdy ho použít?

Dílčí přiznání je zjednodušené přiznání, ve kterém uvádíte jen změnu oproti poslednímu podání (přibyla nebo ubyla nemovitost, změnila se výměra, druh či užívání). Použijete ho, pokud už u téhož finančního úřadu máte přiznání podané. Nemusíte tak znovu vypisovat nemovitosti, které se nezměnily.

### Hrozí mi pokuta, když podám přiznání pozdě?

U daně z nemovitých věcí platí výhoda podle § 15a zákona č. 338/1992 Sb.: pokud přiznání podáte sami bez předchozí výzvy úřadu, pokuta za opožděné tvrzení daně nevzniká bez ohledu na směr změny daně. Daň ale musíte přiznat a zaplatit; při pozdní úhradě běží úrok z prodlení podle daňového řádu.

### Jak podám přiznání online?

Nejjednodušeji přes portál MOJE daně (www.mojedane.cz). Přihlásíte se přes Identitu občana, datovou schránku nebo přihlašovací údaje finanční správy, vyplníte interaktivní formulář (daň spočítá sám) a podání odešlete. V DIS+ lze předvyplnit úplné přiznání údaji z katastru a z evidence Finanční správy; všechny údaje před odesláním zkontrolujte.

---

# Musím danit prodej na Vinted, Bazoši nebo Aukru? DAC7 srozumitelně (2026)

- URL: https://ucto.cz/dane/prodej-na-online-platformach-dac7
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: DAC7 u online prodeje: kdy platforma oznamuje transakce a úhrny, proč nejde o novou daň a kdy je prodej vlastních použitých věcí osvobozen.

**Ve zkratce:** DAC7 je evropská úprava oznamovací povinnosti digitálních platforem, v ČR zavedená zákonem č. 164/2013 Sb. (novela č. 373/2022 Sb.) s účinností od 1. 1. 2023. Prodejce zboží přestává být z oznamování vyloučen, pokud na jedné platformě za kalendářní rok uskuteční **30 a více transakcí** NEBO součet protiplnění přesáhne **2 000 EUR**. Platforma podává hlášení ve státě své příslušnosti; údaje o českých rezidentech se v EU předávají české finanční správě. DAC7 **nezavádí novou daň**. Prodej běžných vlastních použitých věcí je podle § 4 ZDP zpravidla osvobozen bez ohledu na hlášení. Opakovaný nákup a prodej za účelem zisku může být podnikáním podle § 7.

Kolem DAC7 koluje hodně paniky. Titulky typu „stát vám zdaní každé prodané tričko“ jsou ale nepřesné. Tento článek vysvětlí, co platforma hlásí, jak se liší osobní věc od [podnikání](https://ucto.cz/osvc/osvc-povinnosti), a kdy vzniká daňová povinnost. Právní stav popisujeme k 15. 10. 2026.

## Co je DAC7 a proč o vás platforma hlásí?

DAC7 (sedmá revize pravidel EU o administrativní spolupráci při správě daní, směrnice Rady (EU) 2021/514) je nástroj daňové transparentnosti. Provozovatelům digitálních platforem ukládá povinnost jednou ročně shromáždit a předat finanční správě údaje o prodejcích, kteří přes platformu vydělávají. V České republice tuto povinnost upravuje zákon č. 164/2013 Sb. o mezinárodní spolupráci při správě daní ve znění novely č. 373/2022 Sb. Účinný je od 1. 1. 2023 a první hlášení proběhla v lednu 2024 za rok 2023.

Klíčové je pochopit rozdělení rolí: **oznamovací povinnost má platforma, nikoli prodejce.** Prodejce musí platformě poskytnout součinnost k identifikaci, například potřebné identifikační a daňové údaje. Platforma pak do **31. ledna** následujícího roku podá hlášení příslušnému úřadu ve státě, kde oznamuje; český provozovatel oznamuje Specializovanému finančnímu úřadu. Údaje o rezidentech jiných členských států se mezi daňovými správami vyměňují.

Platforma hlásí stanovené identifikační údaje a podle zákonných podmínek také identifikátor platebního účtu. Protiplnění, počet oznamovaných činností a účtované či sražené provize, daně a poplatky se vykazují za jednotlivá čtvrtletí. U nemovitostí zahrnuje hlášení také adresu a další stanovené údaje. Hlášení neurčuje, zda je váš příjem osvobozen; správce daně může vyžádat vysvětlení i tehdy, když přiznání nepodáváte.

## DAC7 nezavádí novou daň. Co tedy znamená?

Toto je nejdůležitější věta celého článku: **DAC7 nevytváří žádnou novou daňovou povinnost.** Samotné zavedení DAC7 nemění zdanitelný příjem na osvobozený ani naopak; konkrétní zdanění se vždy řídí aktuálním zákonem o daních z příjmů.

Co se změnilo, je viditelnost. Dříve měl finanční úřad k příjmům z online prodeje přístup jen složitě. Dnes dostane od platformy strukturovaná data a může je jednoduše **spárovat s vaším daňovým přiznáním**. Pokud jste povinni něco přiznat a nepřiznáte to, riziko dodatečného doměření a sankcí je vyšší než v minulosti. Pokud ale vaše příjmy žádné dani nepodléhají (typicky prodej vlastního oblečení), samotné oznámení daň nevytváří; můžete však potřebovat doložit povahu prodeje – i kdyby vás platforma nahlásila kvůli překročení počtu prodejů.

## Kdy je prodej osvobozený a kdy už musím danit?

Rozhodující není, kolik věcí prodáte ani kolik za ně dostanete, ale **charakter činnosti**. Zákon rozlišuje dvě zcela odlišné situace.

**Prodej vlastních použitých věcí** – oblečení po dětech, kočárek, starý telefon nebo nábytek. Příjem z prodeje běžné hmotné movité věci je podle § 4 odst. 1 písm. c) ZDP **osvobozen** a do přiznání nepatří. Výjimky se týkají zejména cenných papírů, motorového vozidla, letadla či lodě prodaných do jednoho roku od nabytí a movité věci zahrnuté v obchodním majetku v posledních pěti letech. U běžných osobních věcí se doba držby neposuzuje.

**Opakovaný nákup a prodej se záměrem zisku** – nakupujete zboží (třeba na burze, ve výprodejích nebo z Číny), abyste ho dráž prodali. Tím naplňujete znaky [podnikání](https://ucto.cz/osvc/osvc-povinnosti) a příjem je zdanitelný jako příjem ze samostatné činnosti podle **§ 7**. Nezáleží na tom, zda máte živnostenský list – rozhoduje soustavnost, opakování a záměr dosáhnout zisku.

Mezi tím leží ještě **příležitostný příjem podle § 10**: nahodilý, nesoustavný přivýdělek (například jednorázový prodej vlastního výrobku). Ten je osvobozen do **50 000 Kč** za rok (do roku 2023 to bylo 30 000 Kč). Prodej vlastních použitých věcí sem ale zpravidla vůbec nespadá, protože je osvobozen už podle § 4.

## Na které platformy DAC7 dopadá a jaké jsou prahy?

Práh „30 prodejů NEBO 2 000 EUR“ se týká **jen prodeje zboží**. U ostatních oznamovaných činností – poskytování nemovitosti, osobních služeb a dopravního prostředku – **takový práh neexistuje**; oznamuje se aktivní prodejce, pokud na něj nedopadne jiná zákonná výjimka.

| Činnost přes platformu          | Příklad platformy         | Práh pro hlášení                   | Kam typicky spadá zdanění          |
| ------------------------------- | ------------------------- | ---------------------------------- | ---------------------------------- |
| Prodej zboží                    | Vinted, Aukro, eBay, Fler | 30+ prodejů NEBO nad 2 000 EUR/rok | § 4 (osvobozeno) nebo § 7 (překup) |
| Krátkodobý pronájem nemovitosti | Airbnb, Booking           | bez prahu                          | § 9, u ubytovacích služeb § 7      |
| Přeprava osob a rozvoz          | Bolt, Uber, Wolt          | bez prahu                          | § 7                                |
| Osobní služby                   | různé                     | bez prahu                          | § 7, případně § 6                  |

_Zdroj: zákon č. 164/2013 Sb. (oznamované činnosti dle DAC7), § 4, § 7 a § 9 zákona č. 586/1992 Sb.; hranice 2 000 EUR dle směrnice Rady (EU) 2021/514. Platí pro rok 2026._

Hranice **2 000 EUR** je právní hranicí pro vyloučení prodejce z oznamování, nikoli daňovým limitem. V korunách jde orientačně o desítky tisíc Kč; pro posouzení v konkrétním roce je třeba použít pravidla DAC7 pro převod měny. DAC7 se vztahuje na software, který usnadňuje spojení prodejce s kupujícím za účelem transakce. Čistá inzertní „nástěnka“, která jen zveřejní kontakt a prodej se uskuteční přímo mimo ni, platformou pro DAC7 být nemusí. Rozhodují skutečné funkce služby, nikoli její název nebo to, zda sama zpracuje platbu.

## Jak správně přiznat příjem, který se danit má?

Pokud přes platformy vyděláváte tvorbou obsahu nebo reklamní spoluprací, navazuje průvodce [zdaněním influencerů a tvůrců obsahu](https://ucto.cz/dane/zdaneni-influenceru), včetně barteru a DPH.

Pokud jde o osvobozený prodej vlastních věcí, samotný tento příjem do přiznání neuvádíte a daň z něj neplatíte. Platformě však můžete mít povinnost poskytnout identifikační údaje pro DAC7 i při osvobození.

Pokud jde o zdanitelný příjem (opakovaný překup, pronájem, přeprava), postup je běžný:

1. **Zvažte, zda vůbec máte povinnost přiznání.** Bez dalších příjmů vzniká obecně povinnost, jakmile roční zdanitelné příjmy přesáhnou 50 000 Kč, nebo i při nižších příjmech při vykázání daňové ztráty. Máte-li příjmy ze zaměstnání, mohou za splnění podmínek § 38g založit přiznání jiné zdanitelné příjmy podle § 7 až 10 přesahující 20 000 Kč.
2. **Uplatněte výdaje.** U § 7 buď prokázané výdaje (nákupní ceny, poštovné, poplatky platformě), nebo výdajový paušál příslušný skutečné činnosti a oprávnění. U řádně oprávněné volné živnosti je to 60 % se společným ročním stropem 1 200 000 Kč pro tuto kategorii. Bez oprávnění nelze 60% paušál automaticky použít.
3. **Vyřešte přiznání a pojistné.** U činnosti OSVČ posuďte oznámení zdravotní pojišťovně a ČSSZ, přehledy a pojistné podle hlavní či vedlejší činnosti a dalších výjimek. Příjmy ze skutečného nájmu podle § 9 samy pojistné OSVČ nezakládají. Při splnění podmínek zvažte [paušální daň](https://ucto.cz/slovnik#pausalni-dan).

Když si nejste jistí, do které kategorie spadáte, raději se poraďte s daňovým poradcem – hranice mezi prodejem svých věcí a překupem bývá v praxi tenká.

## Časté chyby

- **Panika z nahlášení.** Nahlášení platformou ještě neznamená daňovou povinnost. Osvobozený prodej vlastních věcí zůstává osvobozený.
- **Domněnka, že DAC7 zavedl novou daň.** Nezavedl. Daňová pravidla se nezměnila, změnil se jen tok dat k finanční správě.
- **Záměna prahu s daňovým limitem.** Hranice 30 prodejů / 2 000 EUR určuje jen, zda vás platforma nahlásí. S tím, co daníte, přímo nesouvisí.
- **Přehlédnutí, že u pronájmu a přepravy práh neplatí.** U těchto činností není malý rozsah definován jako u prodeje zboží; aktivní prodejce může být oznamován bez ohledu na počet transakcí. Daňový režim se posuzuje samostatně.
- **Neuplatnění výdajů.** U § 7 se daní zisk, ne celý příjem. Kdo nedoloží výdaje, může použít paušál.
- **Ignorování pojistného režimu.** U činnosti OSVČ posuďte sociální a zdravotní pojištění samostatně; rozhoduje také hlavní či vedlejší činnost a zákonné výjimky.

## Jak DAC7 souvisí s DAC8?

DAC7 se týká provozovatelů online platforem a předávání údajů o prodejcích, pronajímatelích a poskytovatelích osobních služeb. Evropská směrnice **DAC8** rozšiřuje daňovou výměnu informací na poskytovatele služeb s kryptoaktivy a počítá s daty za období od 1. 1. 2026. Česká implementace k 15. 10. 2026 ještě nebyla účinná; sněmovní tisk 98 po prvním čtení a projednání ve výboru čeká na další sněmovní projednání. Jeden člověk může být po zavedení DAC8 zachycen v obou režimech; podrobnosti shrnuje článek o [oznamování kryptoaktiv podle DAC8](https://ucto.cz/dane/dac8-oznamovani-kryptoaktiv).

## Shrnutí

DAC7 je nástroj transparentnosti, ne nová daň. Provozovatelé dotčených platforem od roku 2023 oznamují stanovené údaje o prodejcích příslušnému daňovému úřadu svého státu; údaje se v EU vyměňují. U prodeje zboží je hranicí 30 transakcí nebo protiplnění nad 2 000 EUR za rok na dané platformě, u pronájmu a osobních služeb takový malý rozsah obecně vyloučen není. Pro lidi, kteří přes internet prodávají běžné vlastní použité věci, se daňový režim nemění – příjem je zpravidla osvobozen. Opakovaný překup za účelem zisku může spadat do § 7 ZDP.

## Často kladené otázky

### Musím danit prodej vlastního oblečení na Vinted?

Ne. Prodej běžného vlastního použitého oblečení je podle § 4 odst. 1 písm. c) ZDP osvobozen bez ohledu na částku a do daňového přiznání jej neuvádíte. I když vás platforma oznámí podle DAC7, daň z tohoto příjmu nevzniká; platformě však musíte poskytnout zákonem požadované identifikační údaje.

### Znamená hlášení platformy, že budu platit daň?

Ne nutně. Nahlášení podle DAC7 samo o sobě žádnou daňovou povinnost nevytváří. Zavádí pouze párování dat s vaším přiznáním. Pokud jsou vaše příjmy osvobozené, hlášení daň nevytváří; stále však může vzniknout potřeba součinnosti a doložení charakteru příjmů. Danit budete jen tehdy, pokud jde o zdanitelnou činnost, například opakovaný překup zboží se ziskem.

### Kdy se z prodeje stává podnikání podle § 7?

Když zboží opakovaně a soustavně nakupujete se záměrem prodat ho dráž a dosáhnout zisku. Pak naplňujete znaky samostatné činnosti a příjem se daní podle § 7, a to i bez živnostenského listu. Rozhoduje soustavnost a záměr, nikoli počet prodejů nebo formální registrace.

### Platí práh 30 prodejů i pro Airbnb nebo Bolt?

Ne. Práh 30 transakcí nebo 2 000 EUR se týká pouze prodeje zboží. U poskytování nemovitosti (Airbnb), osobních přepravních služeb (Bolt, Uber) a jiných osobních služeb tento práh není; aktivní prodejce se oznamuje, pokud nespadá do jiné zákonné výjimky.

### Jaká hrozí sankce, když platforma nesplní oznamovací povinnost?

Za porušení oznamovací povinnosti může správce daně uložit oznamujícímu provozovateli platformy pořádkovou pokutu až **1 500 000 Kč** podle § 14zzt odst. 4 zákona č. 164/2013 Sb. Stejný horní limit se vztahuje i na některá porušení prověřování, zjišťování, uchovávání dokladů nebo informování podle odst. 1. Prodejce má povinnost poskytnout součinnost při zjišťování údajů; při jejím odmítání může platforma po zákonném postupu omezit účet či nevyplatit protiplnění.

### Kolik je 2 000 EUR v korunách?

Orientačně jde o desítky tisíc korun podle kurzu. Pro DAC7 je rozhodující hodnota **2 000 EUR** a počet transakcí na dané platformě: vyloučení platí pouze při méně než 30 transakcích **a současně** protiplnění nejvýše 2 000 EUR. Stačí překročit jednu z těchto hranic a platforma prodejce oznamuje, pokud jsou splněny další zákonné podmínky.

---

# Silniční daň

- URL: https://ucto.cz/dane/silnicni-dan
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Silniční daň 2026: zdanitelná těžká vozidla, výjimky, sazby podle přílohy zákona, přiznání za rok 2025 a termíny.

**Ve zkratce:** Silniční daň od roku 2022 řeší provozovatelé **vybraných nákladních vozidel kategorií N2 a N3 a přípojných vozidel kategorií O3 a O4** registrovaných v České republice. U vozidel s hmotností **pod 12 tun** je sazba nulová; u těžších rozhoduje konkrétní kategorie a řádek sazebníku. **Návěsy s kódem DA** nejsou předmětem daně. Osobní auta, autobusy ani lehké dodávky dani nepodléhají. Přiznání za rok 2025 se podávalo **výhradně elektronicky** a daň byla splatná **2. února 2026**.

Silniční daň upravuje zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční. Velká novela provedená zákonem č. 142/2022 Sb. (účinná od 1. 7. 2022 se zpětnou působností od 1. 1. 2022) předmět daně dramaticky zúžila, zrušila zálohy i registraci k dani a nově stanovila daň pevnými sazbami podle přílohy zákona. Drtivá většina firem a OSVČ, které dříve daň platily za firemní auta, ji už neplatí vůbec.

## Kdo platí silniční daň v roce 2026?

**Ve zkratce:** Poplatníkem je zpravidla ten, kdo je jako **provozovatel zdanitelného vozidla zapsán v registru silničních vozidel**; zákon uvádí i zvláštní situace. Nenulová daň se týká vybraných těžkých nákladních vozidel a přívěsů; přesnou sazbu určuje příloha zákona.

Podle § 4 zákona č. 16/1993 Sb. je poplatníkem daně silniční zpravidla ten, kdo je jako provozovatel zdanitelného vozidla zapsán v registru silničních vozidel. Ve zvláštních případech, například u vozidla určeného jako státní hmotná rezerva, zákon určuje poplatníka jinak. Není rozhodující, zda jde o fyzickou, nebo právnickou osobu – platit může OSVČ i firma, pokud u vozidla vznikne nenulová dílčí daň.

Zdanitelným vozidlem se podle § 2 zákona rozumí pouze:

- **silniční vozidlo kategorie N2 a N3** (nákladní automobily nad 3,5 t),
- **přípojné vozidlo kategorie O3 a O4** (s výjimkami podle § 2 odst. 3, zejména návěsů s kódem DA),

a to za podmínky, že je registrované v České republice. Vozidla kategorie M (osobní automobily, autobusy), vozidla kategorie N1 (lehké užitkové do 3,5 t) ani přívěsy O1 a O2 už předmětem daně nejsou.

Pozor na klíčové rozlišení: vozidla a přívěsy s největší povolenou hmotností **pod 12 tun mají nulovou sazbu** a v přiznání se neuvádějí. I některá vozidla nad tímto limitem mají podle konkrétního řádku přílohy nulovou daň. U tahačů se navíc hodnotí největší povolená hmotnost jízdní soupravy.

## Kterých vozidel se silniční daň po novele netýká?

**Ve zkratce:** Od roku 2022 nejsou předmětem silniční daně osobní automobily, autobusy, dodávky a lehká užitková vozidla do 3,5 tuny. Nákladní vozidla a přívěsy od 3,5 do necelých 12 tun mohou být předmětem daně, ale mají nulovou sazbu a do přiznání se neuvádějí.

Před rokem 2022 platily silniční daň prakticky všechny firmy a OSVČ, které používaly automobil k podnikání. Novela tuto povinnost zrušila. Pro rychlou orientaci, kdo silniční daň od roku 2022 řeší a kdo ne:

| Vozidlo                                        | Silniční daň od roku 2022                         |
| ---------------------------------------------- | ------------------------------------------------- |
| Osobní automobil (kategorie M1)                | Nepodléhá dani                                    |
| Autobus (kategorie M2, M3)                     | Nepodléhá dani                                    |
| Dodávka / lehké užitkové do 3,5 t (N1)         | Nepodléhá dani                                    |
| Nákladní vozidlo N2/N3 od 3,5 do méně než 12 t | Nulová sazba, neuvádí se v přiznání               |
| Nákladní vozidlo N2/N3 od 12 t výše            | Podle sazebníku: daň může být i nulová            |
| Přípojné vozidlo O3/O4 od 12 t výše            | Podle sazebníku a výjimek (návěs DA mimo předmět) |

_Zdroj: § 2 a § 5 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční; Finanční správa, informace k novele zákona o dani silniční. Platí pro zdaňovací období roku 2025 i 2026._

Pro běžného podnikatele s osobním autem, dodávkou nebo menším nákladním vozem to znamená, že silniční daň neplatí a žádné přiznání nepodává. To platí i pro firemní vozový park složený z osobních a lehkých užitkových vozidel. Daňové uplatnění takového vozidla (odpisy, náklady na provoz, paušál) se přitom řídí jinými pravidly – přehled najdete v článku [auto v podnikání](https://ucto.cz/dane/auto-v-podnikani).

## Která vozidla jsou od silniční daně osvobozena?

**Ve zkratce:** I mezi těžkými vozidly existují výjimky. Osvobozena mohou být například zákonem vymezená záchranářská vozidla, vozidla pro zabezpečení sjízdnosti komunikací nebo vozidla diplomatických misí.

Osvobození od daně upravuje § 3 zákona č. 16/1993 Sb. Mezi osvobozená vozidla patří zejména:

- vozidla se zvláštním výstražným světlem modré nebo modré a červené barvy, je-li údaj zapsán v registru,
- sanitní a záchranářská vozidla za zákonných podmínek a vozidla Českého červeného kříže v rozsahu zákonného osvobození,
- vozidla vlastníka či správce pozemní komunikace nebo jimi pověřené osoby, jsou-li používána výlučně k zabezpečení sjízdnosti či schůdnosti komunikace,
- vozidla určená jako státní hmotná rezerva, nejsou-li používána k podnikání,
- vozidla diplomatických misí a konzulárních úřadů, je-li zaručena vzájemnost.

Osvobozené vozidlo se v přiznání uvádí, pokud by bez osvobození byla dílčí daň vyšší než nula; výjimkou je osvobození diplomatické mise či konzulárního úřadu při vzájemnosti.

## Jak se silniční daň počítá?

**Ve zkratce:** Roční výše daně je dána přílohou zákona podle kategorie vozidla, druhu karoserie, počtu náprav, hmotnosti a u některých vozidel také závěsu hnací nápravy. Nejvyšší roční sazba pro rok 2026 činí **24 204 Kč** za jedno vozidlo. Stáří vozidla ani datum první registrace ji neovlivňují.

Po novele se silniční daň nepočítá z objemu motoru, ale podle pevných sazeb uvedených v příloze k zákonu. Výši daně stanoví § 5 a způsob jejího výpočtu § 12a zákona. Rozhodující jsou:

- **kategorie vozidla** (N2, N3, O3, O4),
- **druh karoserie** (například BA, BB, BC, BD),
- **počet náprav**,
- **největší povolená hmotnost** v tunách (u tahače hmotnost jízdní soupravy),
- u některých vozidel **druh odpružení hnací nápravy**.

Roční sazby pro rok 2026 jsou odstupňované od nuly po **24 204 Kč** za jedno vozidlo. Novela č. 218/2025 Sb. změnila sazby pro vozidla se vzduchovým závěsem hnací nápravy již pro rok 2025 a od roku 2026 upravila i některé sazby pro ostatní závěsy; pro každý rok je proto nutné použít příslušné znění přílohy. Parametry ověřte v registru silničních vozidel, u vzduchového závěsu případně i v technických dokladech.

### Stáří vozidla už výši daně neovlivňuje

Do konce roku 2021 se roční sazba snižovala podle data první registrace vozidla (o 48 %, 40 % a 25 % v prvních devíti letech). **Novela č. 142/2022 Sb. tento mechanismus odstranila** – nová úprava výše daně podle § 5 a výpočtu podle § 12a stáří vozidla nezohledňuje. Ministerstvo financí v roce 2022 vysvětlilo, že tehdy kvůli legislativní chybě ponechaný § 6 byl obsoletní. Pro současný výpočet se použije § 5, § 12a a příloha; historické snížení podle stáří se nevrací. Pro zdaňovací období 2022 a později se tak žádné snížení sazby podle stáří ani data první registrace neuplatní.

### Daňová povinnost po měsících

Pokud je vozidlo zdanitelné po celý kalendářní rok, platí se daň v plné roční výši podle přílohy. Pokud daňová povinnost vznikla nebo zanikla v průběhu roku (typicky při pořízení nebo vyřazení vozidla), platí se daň podle § 12a ve výši **1/12 roční sazby za každý kalendářní měsíc**, ve kterém byly splněny podmínky vzniku daňové povinnosti.

## Modelový příklad výpočtu

Předpokládejme, že firma provozuje **přípojné vozidlo kategorie O4, přívěs s největší povolenou hmotností 14 tun**, které není osvobozeno. Podle přílohy zákona činí jeho roční daň **3 600 Kč**.

- Stáří vozidla ani datum jeho první registrace výši daně neovlivňují.
- Firma vozidlo provozovala po celý rok 2026, proto platí celých **3 600 Kč**.
- Pokud by se stala provozovatelem až v dubnu 2026 a daňová povinnost vznikla v dubnu, platila by za 9 měsíců, tedy 9/12 z 3 600 Kč = **2 700 Kč**.

Údaje rozhodné pro daň ověřte v registru silničních vozidel a případně v technických dokladech konkrétního vozidla.

## Jak a do kdy podat přiznání k silniční dani za rok 2025?

**Ve zkratce:** Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Přiznání k dani silniční za rok 2025 se podávalo **výhradně elektronicky** a lhůta i splatnost daně připadly na **pondělí 2. února 2026**.

Zdaňovacím obdobím daně silniční je podle § 13 zákona kalendářní rok. Poplatník je povinen podat řádné daňové přiznání nejpozději do **31. ledna** kalendářního roku následujícího po skončení zdaňovacího období (§ 15 zákona).

Pro přiznání za rok 2025 platí v roce 2026 tyto termíny:

| Úkon                                        | Termín 2026   |
| ------------------------------------------- | ------------- |
| Podání přiznání k dani silniční za rok 2025 | 2. února 2026 |
| Splatnost daně za rok 2025                  | 2. února 2026 |

_Zdroj: § 13 a § 15 zákona č. 16/1993 Sb.; § 33 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Zákonná lhůta 31. 1. 2026 připadá na sobotu, proto se posouvá na nejbližší pracovní den, tj. pondělí 2. 2. 2026._

Přiznání se podává **pouze elektronicky** – nejčastěji přes portál MOJE daně, datovou schránkou nebo aplikací EPO. Listinné podání už u silniční daně není možné. Daň je splatná **jednorázově** ve stejné lhůtě jako přiznání; zálohy na daň byly novelou zrušeny zpětně k 1. 1. 2022.

Přiznání nepodáváte, pokud nemáte žádné vozidlo uváděné podle § 15 odst. 2; diplomatické osvobození podle § 15 odst. 3 se neuvádí. Za rok 2026 připadne nejbližší lhůta přiznání i splatnosti na pondělí 1. 2. 2027, protože 31.1.2027 je neděle. Přehled dalších daňových termínů najdete v [daňovém kalendáři](https://ucto.cz/dane/danovy-kalendar).

## Jaké jsou nejčastější chyby u silniční daně?

- **Zbytečné podávání přiznání za osobní auta.** Osobní auta a lehká vozidla nejsou předmětem daně. Zdanitelná vozidla pod 12 tun mají nulovou sazbu a zpravidla se v přiznání neuvádějí; nejde o stejný právní důvod.
- **Uvádění vozidel s nulovou sazbou.** Nákladní vozidla od 3,5 do méně než 12 tun mají nulovou sazbu a do přiznání se neuvádějí.
- **Čekání na výzvu k zaplacení záloh.** Zálohy na silniční daň byly zrušeny – daň se platí jednorázově až s přiznáním, žádné čtvrtletní zálohy se neplatí.
- **Listinné podání.** Přiznání lze podat jen elektronicky; papírový formulář finanční úřad neuzná.
- **Počítání se snížením sazby podle stáří vozidla.** Snížení podle data první registrace už od roku 2022 neexistuje – uplatnění „slevy za stáří“ by vedlo k chybně nízké dani. Platí plná sazba z přílohy.

## Shrnutí

Silniční daň se od roku 2022 týká provozovatelů vybraných nákladních vozidel N2 a N3 a přípojných vozidel O3 a O4 registrovaných v ČR; návěsy DA jsou z předmětu daně vyňaty. Osobní auta a autobusy dani nepodléhají; těžší vozidla mohou mít nulovou sazbu i nad 12 tun podle řádku přílohy. Roční sazba pro rok 2026 je nejvýše **24 204 Kč** za vozidlo, závisí mimo jiné na hmotnosti a závěsu hnací nápravy, nikoli na stáří vozidla. Přiznání za rok 2025 se podávalo výhradně elektronicky a daň byla splatná do 2. února 2026.

## Často kladené otázky

### Platím v roce 2026 silniční daň za firemní osobní auto?

Ne. Od roku 2022 osobní automobily (kategorie M1) silniční dani nepodléhají. Za firemní osobní vozidlo neplatíte daň ani nepodáváte přiznání, a to bez ohledu na to, zda auto využíváte k podnikání.

### Týká se silniční daň dodávky do 3,5 tuny?

Ne. Lehká užitková vozidla do 3,5 tuny (kategorie N1) nejsou předmětem daně. Stejně tak vozidla a přívěsy od 3,5 do méně než 12 tun sice formálně předmětem daně jsou, ale mají nulovou sazbu a do přiznání se neuvádějí.

### Kdo je poplatníkem silniční daně?

Poplatníkem je podle § 4 zákona č. 16/1993 Sb. zpravidla ten, kdo je jako provozovatel zdanitelného vozidla zapsán v registru silničních vozidel. Zákon upravuje i zvláštní případy, například vozidla určená jako státní hmotná rezerva.

### Do kdy musím podat přiznání k silniční dani za rok 2025?

Lhůta je do 31. ledna roku následujícího po zdaňovacím období (§ 15 zákona). Protože 31. 1. 2026 připadá na sobotu, posouvá se termín na pondělí 2. února 2026. Ve stejný den je splatná i daň.

### Platí se na silniční daň zálohy?

Ne. Zálohy na silniční daň byly novelou zrušeny zpětně k 1. 1. 2022. Daň se platí jednorázově ve lhůtě pro podání přiznání, žádné čtvrtletní zálohy se neodvádějí.

### Snižuje se silniční daň podle stáří vozidla?

Ne. Snížení roční sazby podle data první registrace (dříve o 48 / 40 / 25 %) zrušila novela č. 142/2022 Sb. Od zdaňovacího období 2022 se výše daně řídí pouze přílohou zákona podle § 5 a stáří vozidla na ni nemá žádný vliv. Sdělení Ministerstva financí o tehdy ponechaném obsoletním § 6 popisovalo legislativní situaci roku 2022; pro současný výpočet se uplatní § 5, § 12a a příloha.

---

# Skutečné vs paušální výdaje: co se vyplatí

- URL: https://ucto.cz/dane/skutecne-nebo-pausalni-vydaje
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Skutečné nebo paušální výdaje? Porovnání pro OSVČ v roce 2026 včetně sazeb 80/60/40/30 %, limitů, modelových příkladů a návodu, kdy se který způsob vyplatí.

**Ve zkratce:** Porovnejte daňově uznatelné skutečné výdaje s částkou výdajového paušálu podle druhu příjmů (80, 60, 40 nebo 30 %), nejvýše však se zákonným stropem. Při vyšším uznatelném výdaji vychází nižší dílčí základ daně. Celkový dopad mohou změnit slevy, minimální pojistné a úpravy při přechodu mezi způsoby uplatnění výdajů.

Tento návod porovnává oba způsoby uplatnění výdajů u OSVČ, ukazuje konkrétní čísla pro rok 2026, modelové příklady a popisuje, na co si dát pozor při přechodu z jednoho režimu na druhý. Podrobnosti k jednotlivým sazbám najdete v článku [výdajové paušály](https://ucto.cz/dane/vydajove-pausaly); paušální daň je odlišný režim.

## Jaký je rozdíl mezi skutečnými a paušálními výdaji?

OSVČ s příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, si může od příjmů odečíst výdaje dvěma způsoby:

- **Skutečné (prokazatelné) výdaje** – vedete daňovou evidenci podle § 7b zákona o daních z příjmů, schováváte si doklady (faktury, účtenky, smlouvy) a do daňového přiznání uvedete pouze daňově uznatelné výdaje. Pořízení odpisovaného majetku a další položky mají zvláštní pravidla; nelze automaticky odečíst každý zaplacený nákup.
- **Paušální výdaje (výdaje procentem z příjmů)** – podle § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů uplatníte pevné procento z příjmů bez ohledu na to, kolik jste reálně utratili. Pro výpočet procentních výdajů neprokazujete skutečné náklady; vedete záznamy o příjmech a evidenci pohledávek. Doklady mohou zůstat potřebné pro DPH, účetnictví nebo jiné povinnosti.

Zásadní rozdíl je v administrativě a v matematice. U skutečných výdajů se vyplatí to, co opravdu utratíte; u paušálu dostanete fixní procento, takže čím nižší máte reálné náklady, tím větší je výhoda paušálu.

> Pozor na pojmy: „paušální výdaje" (procento z příjmů, téma tohoto článku) nejsou totéž co „paušální daň" (jedna měsíční platba sdružující daň i pojistné). Paušální dani se věnujeme v samostatné kapitole níže.

## Jaké jsou sazby výdajových paušálů pro rok 2026?

Výše paušálu závisí na druhu činnosti. Pro rok 2026 platí čtyři sazby s ročními stropy:

| Sazba paušálu | Druh činnosti                                                                         | Maximální výdaj (strop) |
| ------------- | ------------------------------------------------------------------------------------- | ----------------------- |
| 80 %          | zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství, řemeslné živnosti                      | 1 600 000 Kč            |
| 60 %          | volné, vázané a koncesované živnosti (kromě řemeslných)                               | 1 200 000 Kč            |
| 40 %          | jiné podnikání a jiná samostatná činnost (např. svobodná povolání, autorské honoráře) | 800 000 Kč              |
| 30 %          | nájem majetku zařazeného v obchodním majetku                                          | 600 000 Kč              |

Zdroj: § 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pro rok 2026. Sazby ani stropy se oproti roku 2025 nemění.

Strop omezuje částku uplatnitelných paušálních výdajů, nikoli výši zdaňovaných příjmů. U sazby 80 % tedy odečtete nejvýše 1 600 000 Kč, což odpovídá příjmu 2 000 000 Kč. Pokud máte příjmy vyšší, paušál se z části nad stropem už nezvyšuje a jeho relativní výhodnost klesá.

Podrobné rozdělení živností a další příklady najdete v článku [výdajové paušály](https://ucto.cz/dane/vydajove-pausaly).

## Kdy se vyplatí paušál a kdy skutečné výdaje?

Pro základní porovnání použijte daňově uznatelné výdaje a skutečnou částku paušálu po zohlednění stropu:

- Pokud jsou **uznatelné skutečné výdaje nižší** než dostupný paušál, paušál sníží dílčí základ daně více.
- Pokud jsou **uznatelné skutečné výdaje vyšší** než dostupný paušál, nižší dílčí základ daně vyjde při skutečných výdajích.

Praktická vodítka, kdy obvykle vyhrává paušál:

- poskytujete služby s minimem materiálových nákladů (IT, konzultace, marketing, lektorování),
- nemáte zaměstnance ani drahé vybavení,
- nakupujete jen běžné kancelářské a provozní potřeby,
- chcete omezit prokazování skutečných nákladů; ostatní zákonné evidenční a archivační povinnosti tím nezanikají.

Kdy obvykle vyhrávají skutečné výdaje:

- prodáváte zboží a nakupujete materiál nebo zásoby ve velkém,
- platíte zaměstnance nebo subdodavatele,
- pořizujete drahý hmotný majetek a odpisujete ho,
- máte vysoké nájmy provozoven, leasing aut nebo velké režijní náklady,
- vaše příjmy překračují 2 mil. Kč a výdajový paušál již neroste.

### Jednoduchý test: spočítejte si poměr výdajů

Zjistěte, jaké procento příjmů tvoří vaše skutečné výdaje za rok. Při příjmech do 2 mil. Kč je orientační hranicí sazba paušálu; nad nimi porovnejte skutečné výdaje s pevným zákonným stropem. Příklad: u řemeslné živnosti s příjmy do 2 mil. Kč sníží paušál 80 % dílčí základ daně více, pokud uznatelné skutečné výdaje nedosahují 80 % příjmů. To je velmi vysoká hranice, proto je u řemeslníků paušál tak často výhodný. U svobodných povolání s paušálem 40 % stačí naopak relativně nízké reálné výdaje (přes 40 % příjmů) a vyplatí se už daňová evidence.

Spočítat oba scénáře vám pomůže [kalkulačka výdajových paušálů](https://ucto.cz/kalkulacka-vydajovych-pausalu).

## Modelové příklady: paušál vs skutečné výdaje (2026)

Následující příklady počítají jen daň z příjmů fyzických osob. Jde o modelovou daň před slevami a bez nezdanitelných částí, zaokrouhlení a pojistného. U skutečného poplatníka se úspora může lišit: sleva může daň snížit až na nulu a u pojistného působí zákonná minima i maxima. Sazba daně je 15 % do 36násobku průměrné mzdy (do 1 762 812 Kč ročně pro rok 2026) podle § 16 zákona o daních z příjmů.

### Příklad 1: IT konzultant, volná živnost, nízké náklady

Příjmy 900 000 Kč, skutečné výdaje (notebook, software, telefon, doprava) 90 000 Kč, paušál 60 %.

| Položka     | Skutečné výdaje | Paušál 60 % |
| ----------- | --------------- | ----------- |
| Příjmy      | 900 000 Kč      | 900 000 Kč  |
| Výdaje      | 90 000 Kč       | 540 000 Kč  |
| Základ daně | 810 000 Kč      | 360 000 Kč  |
| Daň 15 %    | 121 500 Kč      | 54 000 Kč   |

V modelu vychází daň před slevami o 67 500 Kč nižší a navíc odpadne vedení daňové evidence. **Vyplatí se jednoznačně paušál.**

### Příklad 2: Řemeslník (truhlář), řemeslná živnost, vyšší materiál

Příjmy 1 200 000 Kč, skutečné výdaje (materiál, nářadí, doprava) 480 000 Kč, paušál 80 %.

| Položka     | Skutečné výdaje | Paušál 80 %  |
| ----------- | --------------- | ------------ |
| Příjmy      | 1 200 000 Kč    | 1 200 000 Kč |
| Výdaje      | 480 000 Kč      | 960 000 Kč   |
| Základ daně | 720 000 Kč      | 240 000 Kč   |
| Daň 15 %    | 108 000 Kč      | 36 000 Kč    |

I při materiálových nákladech ve výši 40 % příjmů je paušál 80 % výrazně výhodnější (rozdíl 72 000 Kč na dani před slevami). **Vyplatí se paušál.**

### Příklad 3: E-shop se zbožím, volná živnost, vysoké náklady

Příjmy 1 500 000 Kč, skutečné výdaje (nákup zboží, sklad, doprava, reklama) 1 050 000 Kč, paušál 60 %.

| Položka     | Skutečné výdaje | Paušál 60 %  |
| ----------- | --------------- | ------------ |
| Příjmy      | 1 500 000 Kč    | 1 500 000 Kč |
| Výdaje      | 1 050 000 Kč    | 900 000 Kč   |
| Základ daně | 450 000 Kč      | 600 000 Kč   |
| Daň 15 %    | 67 500 Kč       | 90 000 Kč    |

Skutečné výdaje (70 % příjmů) převyšují paušál 60 %, takže daň před slevami vychází při skutečných výdajích o 22 500 Kč nižší. **Vyplatí se skutečné výdaje.**

## Jak paušál a skutečné výdaje ovlivní pojistné?

Způsob uplatnění výdajů neurčuje jen daň z příjmů, ale i vyměřovací základ pro sociální a zdravotní pojištění. Oba vycházejí z dílčího základu daně ze samostatné činnosti (rozdílu příjmů a výdajů), ale jiným podílem:

- **Sociální (důchodové) pojištění** – roční vyměřovací základ činí podle zákona č. 589/1992 Sb. **nejméně 55 % dílčího základu daně**; uplatní se též zákonné minimum a maximum. Tento podíl platí od roku 2024 (po konsolidačním balíčku) a nemění se ani pro rok 2026.
- **Zdravotní pojištění** – vyměřovací základ činí podle zákona č. 592/1992 Sb. **50 % dílčího základu daně**, s výjimkami z minimálního základu a pravidly pro jeho minimum.

Vyšší uplatnitelné výdaje tak mohou snížit daň i roční pojistné, pokud se neuplatní slevy a hranice vyměřovacích základů. Pozor ale na minimum: i při velmi nízkém základu platí většina OSVČ s hlavní činností minimální zálohy, pokud nesplní zákonnou výjimku. Pro leden až červen 2026 činí běžná minimální měsíční záloha na sociální pojištění 5 720 Kč; od července 2026 se podle ČSSZ snižuje na 5 005 Kč. Předpis záloh za první pololetí se zpětně nemění. Kdo hradil původní minimum, může za splnění podmínek do konce roku 2026 požádat ČSSZ o vrácení části plateb nebo její použití na další zálohy; výše se určí přepočtem (při novém minimu 715 Kč za měsíc). Bez žádosti se platby zohlední při ročním přehledu. Minimální záloha na zdravotní pojištění činí 3 306 Kč.

Zdroj: ČSSZ, Přehled nejdůležitějších údajů pro sociální zabezpečení v roce 2026; zákon č. 589/1992 Sb. (sociální pojištění) a zákon č. 592/1992 Sb. (zdravotní pojištění).

Důsledek pro rozhodování: pokud paušál stlačí váš základ daně tak hluboko, že beztak platíte jen minimální pojistné, je z hlediska odvodů jedno, o kolik je základ ještě nižší. Výhoda paušálu se pak projeví hlavně na dani z příjmů.

## Paušál na daň z příjmů vs paušální daň – nepleťte si je

Existují dva různé „paušály":

1. **Výdajový paušál (procento z příjmů)** – téma tohoto článku. Vedete běžné daňové přiznání, jen výdaje uplatníte procentem. Daň, sociální i zdravotní pojištění řešíte standardně.
2. **Paušální daň (paušální režim)** – jedna měsíční platba, která sdružuje daň z příjmů, sociální a zdravotní pojištění. Pro rok 2026 jsou tři pásma: I. pásmo 9 984 Kč měsíčně (od 1. 7. 2026 sníženo na 9 162 Kč), II. pásmo 16 745 Kč a III. pásmo 27 139 Kč. Vstup a setrvání závisí také na dalších zákonných podmínkách, zejména druhu a výši příjmů; hranice příjmů ze samostatné činnosti činí 2 000 000 Kč a zásadní je také postavení k DPH.

Paušální daň je tedy úplně jiný režim než výdajové paušály. Je-li daň za daný rok skutečně rovna paušální dani, nepodáváte za tento rok daňové přiznání ani přehledy a slevy na dani neuplatníte (např. na poplatníka, na dítě). Pro někoho s nárokem na vysoké slevy proto může být klasický výdajový paušál výhodnější než paušální daň, i když platí měsíční zálohy.

## Jak přejít ze skutečných výdajů na paušál (a naopak)?

Způsob uplatnění výdajů si volíte jednotně pro příjmy podle § 7 za celé zdaňovací období. Způsob uplatnění procentních výdajů nelze podle § 7 odst. 7 zpětně měnit. Mezi režimy ale můžete přecházet rok od roku. Přechod má daňové dopady podle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů.

Postup při přechodu ze skutečných výdajů na paušál:

1. **Porovnejte oba způsoby za celý rok**; volbu uplatníte v daňovém přiznání a výdajový paušál nelze poté zpětně měnit.
2. **Upravte základ daně předchozího roku** podle § 23 odst. 8 písm. b) zákona o daních z příjmů – základ daně roku, kdy jste naposledy vedli skutečné výdaje, u daňové evidence zvýšíte zejména o hodnotu zdanitelných pohledávek, nespotřebovaných zásob a rezerv a snížíte o daňově uznatelné dluhy, vždy s výjimkami podle zákona.
3. **Je-li potřeba opravit již podané přiznání, podejte dodatečné přiznání** za předchozí rok. Podáte-li je a daň zaplatíte nejpozději do řádného termínu pro přiznání za rok změny, zákon stanoví, že nejste v prodlení.
4. **V novém roce evidujte jen příjmy** a pohledávky; doklady o výdajích už pro daň nepotřebujete (uschovejte je ale kvůli jiným povinnostem).

Při opačném přechodu z paušálu na daňovou evidenci se upravuje předchozí rok také podle § 23 odst. 8, ale u poplatníka uplatňujícího výdaje procentem jde podle písm. b) bodu 3 o hodnotu zdanitelných pohledávek; zásoby a dluhy se mechanicky nepřebírají z pravidla pro daňovou evidenci. Kvůli těmto úpravám se vyplatí přechod plánovat a u většího objemu pohledávek či zásob ho konzultovat s daňovým poradcem.

## Časté chyby při volbě mezi paušálem a skutečnými výdaji

- **Záměna paušálu a paušální daně.** Jsou to dva odlišné režimy s odlišnými pravidly i výhodami.
- **Přehlédnutí stropu paušálu.** Nad strop (např. 1 600 000 Kč u 80 %) se paušál nezvyšuje, takže u vysokých příjmů jeho výhodnost klesá.
- **Zapomenutá úprava základu daně při přechodu.** Rozsah úpravy podle § 23 odst. 8 závisí na směru přechodu a dosavadním způsobu evidence; opomenutí může vést k doměrku.
- **Volba podle daně bez ohledu na pojistné.** Nižší základ může snížit roční pojistné až k zákonnému minimu; existují výjimky z minima i z povinnosti záloh. Roční pojistné proto posuzujte odděleně od průběžných záloh.
- **Nesprávně zařazená sazba.** Řemeslná živnost (80 %) versus volná živnost (60 %) dělá v dani velký rozdíl; zkontrolujte zařazení své činnosti.
- **Domněnka, že paušál je vždy výhodnější.** U činností s vysokými reálnými náklady (zboží, zaměstnanci, drahý majetek) bývají skutečné výdaje výrazně lepší.

## Související témata a nástroje

- [daňová uznatelnost nákladů](https://ucto.cz/ucetnictvi/danova-uznatelnost-nakladu) pomáhá rozhodnout, které skutečné výdaje lze obhájit.

## Shrnutí

Volba mezi skutečnými a paušálními výdaji se řídí poměrem reálných nákladů k příjmům. Pokud jsou uznatelné skutečné výdaje pod dostupným paušálem včetně jeho stropu, paušál sníží dílčí základ daně více a zjednoduší evidenci. Při vysokých nákladech nebo při příjmech nad strop paušálu obvykle vede daňová evidence se skutečnými výdaji. Nezapomeňte, že způsob uplatnění výdajů ovlivňuje i vyměřovací základ pro pojistné (u sociálního pojištění nejméně 55 %, u zdravotního 50 % dílčího základu daně, s podmínkami a minimy) a že přechod mezi režimy vyžaduje úpravu základu daně podle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů. Spočítat oba scénáře vám pomůže [kalkulačka výdajových paušálů](https://ucto.cz/kalkulacka-vydajovych-pausalu); detailní rozbor sazeb najdete v článku [výdajové paušály](https://ucto.cz/dane/vydajove-pausaly).

## Často kladené otázky

### Kdy se vyplatí paušál místo skutečných výdajů?

Paušál sníží dílčí základ daně více, pokud jsou uznatelné skutečné výdaje nižší než zákonná částka paušálu. U řemeslné živnosti s příjmy do 2 mil. Kč odpovídá hranice 80 % příjmů; nad ní je paušál zastropován na 1,6 mil. Kč. U svobodných povolání s paušálem 40 % stačí naopak relativně nízké skutečné výdaje (nad 40 % příjmů) a začne se vyplácet daňová evidence. Rozhodující je spočítat oba scénáře.

### Jak vysoký je strop výdajových paušálů v roce 2026?

Stropy se pro rok 2026 nemění: u sazby 80 % je maximální výdaj 1 600 000 Kč, u 60 % je to 1 200 000 Kč, u 40 % 800 000 Kč a u 30 % 600 000 Kč. Nad strop se paušál už nezvyšuje, což u vysokých příjmů snižuje jeho výhodnost (§ 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb.).

### Mohu v jednom roce kombinovat skutečné a paušální výdaje?

Ne. Způsob uplatnění výdajů volíte vždy za celé zdaňovací období a u všech příjmů ze samostatné činnosti jednotně. Kombinovat skutečné a paušální výdaje v rámci jednoho roku nelze. Mezi režimy ale můžete přecházet rok od roku.

### Co musím udělat při přechodu ze skutečných výdajů na paušál?

Předchozí rok upravíte podle § 23 odst. 8 písm. b) zákona o daních z příjmů. U daňové evidence se zohlední zejména zdanitelné pohledávky, nespotřebované zásoby, rezervy a daňově uznatelné dluhy s příslušnými výjimkami. Pokud jste již přiznání podali, může být nutné dodatečné přiznání.

### Je paušál totéž co paušální daň?

Ne. Výdajový paušál je jen způsob uplatnění výdajů procentem z příjmů v běžném daňovém přiznání. Paušální daň je samostatný režim s jednou měsíční platbou, která sdružuje daň i pojistné (pro rok 2026 pásma 9 984 / 16 745 / 27 139 Kč měsíčně, I. pásmo od 1. 7. 2026 sníženo na 9 162 Kč). Pokud vaše daň za rok odpovídá paušální dani, nepodáváte za tento rok přiznání a slevy na dani neuplatníte.

### Ovlivní volba výdajů i sociální a zdravotní pojištění?

Ano. Roční vyměřovací základ OSVČ činí u sociálního (důchodového) pojištění nejméně 55 % a u zdravotního pojištění 50 % dílčího základu daně (rozdílu příjmů a výdajů), takže vyšší výdaje (skutečné i paušální) mohou snížit i pojistné. U hlavní činnosti však obvykle působí minimální základ, z něhož existují zákonné výjimky. Pro rok 2026 činí běžná minimální měsíční záloha na sociální pojištění 5 720 Kč (od poloviny roku 2026 podle ČSSZ 5 005 Kč) a na zdravotní pojištění 3 306 Kč.

---

# Sleva na dítě (daňové zvýhodnění)

- URL: https://ucto.cz/dane/sleva-na-dite
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Sleva na dítě 2026: daňové zvýhodnění 15 204 Kč na 1. dítě, 22 320 Kč na 2. a 27 840 Kč na 3. dítě. Podmínky, daňový bonus, ZTP/P i příklady výpočtu.

**Ve zkratce:** Sleva na dítě – přesněji daňové zvýhodnění na vyživované dítě podle § 35c zákona č. 586/1992 Sb. – činí pro rok 2026 **15 204 Kč ročně (1 267 Kč měsíčně) na první dítě**, **22 320 Kč ročně (1 860 Kč měsíčně) na druhé dítě** a **27 840 Kč ročně (2 320 Kč měsíčně) na třetí a každé další dítě**. U dítěte s průkazem ZTP/P se částka zdvojnásobuje. Pokud zvýhodnění převýší daň po běžných slevách, může při splnění příjmových a částkových podmínek vzniknout **daňový bonus** bez horního stropu. Tyto částky se oproti roku 2025 nezměnily.

Daňové zvýhodnění na dítě upravuje § 35c a § 35d zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“). V běžné řeči se mu říká „sleva na dítě“, ale chová se jinak než ostatní slevy na dani: jako jediné může snížit daň pod nulu a změnit se v peníze vyplácené poplatníkovi. Tento průvodce vysvětluje přesné částky pro rok 2026, podmínky nároku, kdo a kdy je smí uplatnit, jak vzniká daňový bonus a jak zvýhodnění uplatnit u zaměstnavatele i v daňovém přiznání.

## Kolik činí sleva na dítě v roce 2026?

Výše daňového zvýhodnění se odvíjí od **pořadí dítěte** v rodině. Pro rok 2026 platí podle § 35c odst. 1 ZDP tyto částky:

| Pořadí dítěte        | Roční zvýhodnění | Měsíční zvýhodnění | Roční zvýhodnění u dítěte se ZTP/P |
| -------------------- | ---------------- | ------------------ | ---------------------------------- |
| **1. dítě**          | **15 204 Kč**    | 1 267 Kč           | 30 408 Kč                          |
| **2. dítě**          | **22 320 Kč**    | 1 860 Kč           | 44 640 Kč                          |
| **3. a každé další** | **27 840 Kč**    | 2 320 Kč           | 55 680 Kč                          |

Hodnoty platí pro zdaňovací období 2026 a jsou beze změny od roku 2021. U dítěte s nárokem na průkaz ZTP/P se zvýhodnění zvyšuje na dvojnásobek (§ 35c odst. 7 ZDP).

Částky jsou stejné jako v letech 2021 až 2025. **Pořadí dětí není určeno datem narození** – v rámci společně hospodařící domácnosti si je určujete sami a tato volba je častým zdrojem nedorozumění. U dítěte se ZTP/P může výši výsledného zvýhodnění ovlivnit, které dítě v pořadí označíte jako první, druhé nebo třetí. U manželů, kteří uplatňují zvýhodnění na různé děti, se ale pořadí počítá společně přes obě uplatnění.

## Sleva na dítě, nebo daňové zvýhodnění? V čem je rozdíl

Označení „sleva na dítě“ je zažité, ale zákon používá pojem **daňové zvýhodnění na vyživované dítě**. Rozdíl proti běžným slevám na dani (na poplatníka, na manželku) je zásadní:

- **Běžná sleva na dani** (např. [sleva na poplatníka](https://ucto.cz/dane/slevy-na-dani)) může snížit vypočtenou daň **nejvýše na nulu**. Co nevyčerpáte, propadá.
- **Daňové zvýhodnění na dítě** může daň snížit i **pod nulu**. Záporná část se vyplatí jako **daňový bonus** – stát vám doplatí peníze nad rámec vaší daně.

Daňové zvýhodnění tak má tři podoby podle toho, jak vysokou daň před jeho uplatněním máte (§ 35c odst. 2 ZDP):

1. **Sleva na dani** – pokud je vaše daň vyšší než zvýhodnění, sníží se o celé zvýhodnění a žádný bonus nevzniká.
2. **Daňový bonus** – pokud je daň nižší než zvýhodnění (nebo nulová), vyplatí se rozdíl jako bonus.
3. **Kombinace** – část zvýhodnění sníží daň na nulu a zbytek se vyplatí jako bonus.

Podrobný výklad výplaty přeplatku najdete v článku [daňový bonus na dítě](https://ucto.cz/dane/danovy-bonus-na-dite).

## Kdo má na slevu na dítě nárok?

Nárok na daňové zvýhodnění má poplatník, který vyživuje dítě žijící s ním ve **společně hospodařící domácnosti** na území členského státu Evropské unie nebo státu Evropského hospodářského prostoru (§ 35c odst. 1 ZDP). Za vyživované se podle § 35c odst. 6 ZDP považuje zejména:

- **nezletilé dítě** (do dovršení 18 let věku), a to vlastní, osvojené, dítě v péči nahrazující péči rodičů nebo dítě druhého z manželů; u vlastního vnuka či vnuka manžela jen tehdy, nemají-li jeho rodiče dostatečné příjmy k uplatnění zvýhodnění;
- **zletilé dítě až do dovršení 26 let**, jestliže mu není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a **soustavně se připravuje na budoucí povolání** (typicky studiem), nebo se nemůže připravovat či vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc či úraz, případně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Soustavná příprava se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře, takže samotná forma studia nemusí být rozhodující.

Za část roku náleží jedna dvanáctina roční částky za každý měsíc, na jehož počátku byly podmínky splněny. Výjimkou je mimo jiné měsíc narození dítěte, zahájení jeho soustavné přípravy na povolání, osvojení nebo převzetí do péče nahrazující péči rodičů (§ 35c odst. 10); v těchto případech lze zvýhodnění uplatnit již za daný měsíc. Dočasný pobyt dítěte mimo domácnost sám o sobě nárok neruší (§ 35c odst. 7).

Klíčové pravidlo: na totéž dítě může za stejný kalendářní měsíc uplatnit zvýhodnění **jen jeden z poplatníků** žijících v domácnosti (§ 35c odst. 9 ZDP). Rodiče se mohou v různých měsících vystřídat; u střídavé péče se pro každý měsíc posuzuje společná domácnost dítěte. Výhodnost uplatnění závisí nejen na výši daně, ale také na příjmovém testu daňového bonusu.

**Daňový nerezident** ČR může zvýhodnění uplatnit jen tehdy, je-li daňovým rezidentem jiného státu EU nebo EHP a úhrn jeho příjmů ze zdrojů v ČR činí alespoň **90 % rozhodných příjmů** po zákonných výjimkách (§ 35c odst. 5 ZDP); zahraniční příjmy prokazuje potvrzením zahraničního správce daně.

## Kdy ze slevy vzniká daňový bonus a jaké jsou podmínky?

Daňový bonus vznikne, když je **daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená daň** po odečtení slevy na poplatníka a dalších slev. Stát vám pak rozdíl vyplatí. Aby bonus vznikl a byl vyplacen, musí být splněny tyto podmínky podle § 35c ZDP:

- **Roční bonus** se vyplatí, jen pokud poplatník dosáhl ve zdaňovacím období příjmu ze zaměstnání nebo podnikání (§ 6 nebo § 7 ZDP) alespoň ve výši **šestinásobku minimální mzdy**, tedy **134 400 Kč pro rok 2026** (6 × 22 400 Kč) – § 35c odst. 4 ZDP.
- **Měsíční bonus** u zaměstnance vyplatí zaměstnavatel jen v měsíci, kdy hrubý příjem dosáhl alespoň **poloviny minimální mzdy**, tj. **11 200 Kč** pro rok 2026, a jen činí-li bonus za daný měsíc alespoň **50 Kč** (§ 35d odst. 4 ZDP).
- Roční bonus se vyplatí, jen činí-li za zdaňovací období alespoň **100 Kč** (§ 35c odst. 3 ZDP).

Důležité: do limitu 134 400 Kč se **nezapočítávají** příjmy z nájmu (§ 9) ani z kapitálového majetku (§ 8). Počítají se jen příjmy ze závislé činnosti a ze samostatné činnosti.

**Horní hranice daňového bonusu už není stanovena.** Roční strop 60 300 Kč byl zrušen od roku 2021, měsíční strop 5 025 Kč od roku 2022. Již vyplacené měsíční bonusy zaměstnanec při ročním zúčtování neztrácí jen proto, že za celý rok nedosáhl šestinásobku minimální mzdy (§ 35d odst. 6). Při podání daňového přiznání se roční bonus posuzuje podle § 35c odst. 4 a 12.

## Sleva na dítě se ZTP/P: dvojnásobek

Je-li vyživovanému dítěti přiznán nárok na **průkaz ZTP/P**, zvyšuje se daňové zvýhodnění na **dvojnásobek** podle § 35c odst. 7 ZDP. Pro rok 2026 tedy činí:

- 1. dítě se ZTP/P: **30 408 Kč ročně** (2 534 Kč měsíčně),
- 2. dítě se ZTP/P: **44 640 Kč ročně** (3 720 Kč měsíčně),
- 3. a další dítě se ZTP/P: **55 680 Kč ročně** (4 640 Kč měsíčně).

Tento dvojnásobek se týká přímo dítěte, na které zvýhodnění uplatňujete. Nezaměňujte jej se slevou na poplatníka-držitele průkazu ZTP/P (16 140 Kč) ani se zdvojnásobenou slevou na manželku se ZTP/P – jde o tři samostatné věci, jejichž přehled najdete v článku [slevy na dani](https://ucto.cz/dane/slevy-na-dani).

## Modelový příklad: dvě děti a vznik bonusu

Vezměme zaměstnankyni, jejíž roční daň z příjmů po uplatnění slevy na poplatníka (30 840 Kč) činí 12 000 Kč. Po celý rok vyživuje dvě děti ve společné domácnosti a na obě uplatňuje daňové zvýhodnění. Její roční příjmy ze zaměstnání přesahují 134 400 Kč.

| Položka                    | Částka         |
| -------------------------- | -------------- |
| Daň po slevě na poplatníka | 12 000 Kč      |
| − Zvýhodnění na 1. dítě    | −15 204 Kč     |
| − Zvýhodnění na 2. dítě    | −22 320 Kč     |
| Zvýhodnění celkem          | 37 524 Kč      |
| **Výsledek: daňový bonus** | **+25 524 Kč** |

Daňové zvýhodnění (15 204 + 22 320 = 37 524 Kč) je vyšší než daň 12 000 Kč. Prvních 12 000 Kč zvýhodnění sníží daň na nulu a zbývajících **25 524 Kč se vyplatí jako daňový bonus**. Protože roční příjem zaměstnankyně přesahuje 134 400 Kč, na bonus má nárok v plné výši.

## Modelový příklad: tři děti, z toho jedno se ZTP/P

Otec po celý rok vyživuje tři děti ve společné domácnosti (jednomu je přiznán nárok na průkaz ZTP/P), má roční příjmy podle § 6 nebo § 7 nejméně 134 400 Kč a roční daň po běžných slevách 40 000 Kč. Pořadí dětí si nastaví tak, aby nejvyšší zvýhodnění čerpal na dítě se ZTP/P.

| Dítě (pořadí)                 | Roční zvýhodnění |
| ----------------------------- | ---------------- |
| 1. dítě                       | 15 204 Kč        |
| 2. dítě                       | 22 320 Kč        |
| 3. dítě se ZTP/P (dvojnásob.) | 55 680 Kč        |
| **Zvýhodnění celkem**         | **93 204 Kč**    |

Daň 40 000 Kč klesne uplatněním zvýhodnění na nulu a zbylých **53 204 Kč** (93 204 − 40 000) se vyplatí jako daňový bonus. Žádný horní strop bonusu jej neomezuje.

## Jak slevu na dítě uplatnit krok za krokem

1. **Zaměstnanci – prohlášení k dani.** Podepište u zaměstnavatele **prohlášení poplatníka k dani** (§ 38k ZDP) a vyplňte v něm údaje o dětech. Zvýhodnění pak zaměstnavatel zohledňuje měsíčně ve výplatě.
2. **Doložte nárok.** K prohlášení přiložte rodné listy dětí, u studujícího dítěte staršího 18 let **potvrzení o studiu**, u dítěte se ZTP/P kopii průkazu a je-li další vyživující poplatník zaměstnancem, **potvrzení jeho zaměstnavatele** o uplatňování zvýhodnění; jinak se nárok dokládá podle konkrétní situace (aby se předešlo dvojímu čerpání).
3. **OSVČ a daňové přiznání.** Zvýhodnění uplatníte v **daňovém přiznání** k dani z příjmů fyzických osob v oddílu věnovaném slevám a daňovému zvýhodnění. Doložíte jej obdobnými potvrzeními.
4. **Roční zúčtování u zaměstnance.** Splňujete-li podmínky ročního zúčtování podle § 38ch a nemáte povinnost podat vlastní přiznání, požádejte posledního zaměstnavatele do 15. února následujícího roku. Samotné příjmy pouze ze zaměstnání nestačí, například při souběžných zaměstnáních se zálohovou daní. Případný doplatek bonusu vyplatí zaměstnavatel ve mzdě.

Pozor: Je-li daň OSVČ za daný rok skutečně rovna **paušální dani**, daňové zvýhodnění za tento rok neuplatní. Pokud podmínky paušální daně splněny nejsou a podává se řádné přiznání, posoudí se nárok podle obecných pravidel.

## Časté chyby při uplatnění slevy na dítě

- **Dvojí uplatnění oběma rodiči.** Na totéž dítě smí ve stejném měsíci čerpat zvýhodnění jen jeden z rodičů. Je-li druhý vyživující poplatník zaměstnancem, bývá potřeba potvrzení jeho zaměstnavatele; v jiných situacích se nárok dokládá odlišně.
- **Záměna s daňovým bonusem.** Zvýhodnění a bonus nejsou dvě různé částky – bonus je jen ta část zvýhodnění, která převýší daň a vyplatí se. Mechanismus výplaty rozebírá článek [daňový bonus na dítě](https://ucto.cz/dane/danovy-bonus-na-dite).
- **Nedosažení příjmového limitu pro bonus.** Pokud příjmy podle § 6 a § 7 za rok nedosáhnou 134 400 Kč, v přiznání nevznikne roční bonus; výjimka chrání již vyplacené měsíční bonusy při ročním zúčtování zaměstnance.
- **Zvýhodnění na studující dítě nad 26 let.** Po dovršení 26 let nárok zaniká bez ohledu na to, zda dítě dál studuje.
- **Špatné pořadí dětí u manželů.** Uplatňují-li zvýhodnění oba rodiče na různé děti, musí se pořadí dětí počítat společně – nelze, aby si každý označil „své“ dítě jako třetí.

## Související témata a nástroje

- [kalkulačka slev na dani](https://ucto.cz/kalkulacka-slev-na-dani) pomůže ověřit daňové zvýhodnění na děti.

## Shrnutí

Sleva na dítě (daňové zvýhodnění podle § 35c ZDP) činí pro rok 2026 **15 204 Kč** na první, **22 320 Kč** na druhé a **27 840 Kč** na třetí a každé další dítě ročně; u dítěte se ZTP/P se částka zdvojnásobuje. Nárok má poplatník vyživující dítě ve společné domácnosti; za tentýž měsíc jej na totéž dítě uplatní jen jeden vyživující poplatník. Pokud zvýhodnění převýší daň, vzniká daňový bonus, který stát vyplatí bez horního stropu – podmínkou je roční příjem alespoň 134 400 Kč (6× minimální mzda), u měsíčního bonusu příjem alespoň 11 200 Kč. Zaměstnanec zvýhodnění uplatní prohlášením k dani, OSVČ v daňovém přiznání, pokud její daň za rok není rovna paušální dani.

## Často kladené otázky

### Kolik je sleva na dítě v roce 2026?

Daňové zvýhodnění na dítě činí pro rok 2026 podle § 35c odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. **15 204 Kč ročně (1 267 Kč měsíčně) na první dítě, 22 320 Kč ročně (1 860 Kč měsíčně) na druhé dítě a 27 840 Kč ročně (2 320 Kč měsíčně) na třetí a každé další dítě**. U dítěte s průkazem ZTP/P se částka zdvojnásobuje. Hodnoty jsou beze změny od roku 2021.

### Může slevu na dítě uplatnit otec i matka současně?

Ne. Na totéž dítě může za stejný kalendářní měsíc uplatnit daňové zvýhodnění **jen jeden z poplatníků** žijících ve společné domácnosti (§ 35c odst. 9 ZDP). Rodiče se dohodnou, kdo z nich zvýhodnění čerpá; mohou si je rozdělit po jednotlivých dětech i vystřídat se po měsících; rozhodují podmínky společné domácnosti a bonusu.

### Do kolika let dítěte lze slevu uplatnit?

Na nezletilé dítě lze zvýhodnění uplatnit při splnění podmínek § 35c odst. 1 a 6. Na zletilé dítě jen do dovršení **26 let**, jestliže mu není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a **soustavně se připravuje na budoucí povolání** nebo se nemůže připravovat či pracovat ze zdravotních důvodů (§ 35c odst. 6 ZDP). Po dovršení 26 let nárok zaniká.

### Jaký je rozdíl mezi slevou na dítě a daňovým bonusem?

Sleva na dítě (daňové zvýhodnění) je celková částka, o kterou se snižuje daň. Daňový bonus je jen ta **část zvýhodnění, která převýší daň po ostatních slevách** a stát ji poplatníkovi vyplatí. Běžné slevy daň pod nulu nesnižují, daňové zvýhodnění na dítě ano – proto z něj může vzniknout vyplácený bonus. Podrobnosti popisuje článek [daňový bonus na dítě](https://ucto.cz/dane/danovy-bonus-na-dite).

### Jaký je maximální daňový bonus na dítě v roce 2026?

Horní hranice daňového bonusu **není stanovena** – strop 60 300 Kč ročně byl zrušen od roku 2021. Při splnění zákonných podmínek se rozdíl vyplatí bez horního stropu. Podmínkou výplaty je, že roční příjem ze zaměstnání nebo podnikání dosáhne alespoň šestinásobku minimální mzdy, tedy 134 400 Kč pro rok 2026, a že bonus činí alespoň 100 Kč ročně.

### Může slevu na dítě uplatnit OSVČ v paušální dani?

Je-li daň OSVČ za rok rovna **paušální dani**, zvýhodnění neuplatní. Jestliže podmínky paušální daně splněny nejsou a podává řádné přiznání, může zvýhodnění uplatnit podle obecných pravidel, přestože během roku byla v paušálním režimu.

---

# Sleva na manžela/manželku 2026: podmínky, příjem do 68 000 Kč a jak ji uplatnit

- URL: https://ucto.cz/dane/sleva-na-manzela
- Aktualizováno: 2026-09-26
- Popis: Sleva na manžela či manželku 2026: 24 840 Kč, při ZTP/P 49 680 Kč. Podmínky vlastního příjmu do 68 000 Kč a společné domácnosti s dítětem do 3 let.

**Ve zkratce:** Sleva na manžela/manželku podle § 35bb zákona č. 586/1992 Sb. činí za rok 2026 **24 840 Kč**, a pokud má druhý z manželů přiznaný nárok na průkaz **ZTP/P, dvojnásobek 49 680 Kč**. Uplatní ji poplatník, který žije ve společně hospodařící domácnosti **s manželem či manželkou a svým vyživovaným dítětem, které nedovršilo 3 roky věku**, pokud druhý z manželů **nemá vlastní příjem vyšší než 68 000 Kč za celý rok**. Do tohoto limitu se počítá mzda, nemocenská, peněžitá pomoc v mateřství, důchod, podpora v nezaměstnanosti či příjem z podnikání, ale **nepočítá se rodičovský příspěvek** ani dávka státní sociální pomoci. Sleva se uplatňuje zpětně v daňovém přiznání nebo v ročním zúčtování u zaměstnavatele, ve výši 1/12 za každý měsíc, na jehož počátku byly podmínky splněny.

Sleva na manžela je jednou z [slev na dani](https://ucto.cz/slovnik#slevy-na-dani). Od roku 2024 konsolidační balíček (zákon č. 349/2023 Sb.) zúžil okruh poplatníků, kteří na ni dosáhnou: nestačí už jen nízký příjem druhého z manželů, ve společné domácnosti musí žít také vyživované dítě poplatníka do tří let. Bezdětné páry ani páry se staršími dětmi tak nárok nemají. Zákon přitom nevyžaduje, aby o dítě osobně pečoval právě manžel, na kterého se sleva uplatňuje. Tento článek shrnuje podmínky pro zdaňovací období 2026 a vysvětluje, co se do limitu vlastního příjmu započítává.

## Kolik sleva na manžela v roce 2026 dělá?

Roční výše slevy je pevně stanovena zákonem a pro rok 2026 se nemění. Základní sleva je 24 840 Kč, u manžela nebo manželky s přiznaným průkazem ZTP/P se zdvojnásobuje.

| Situace                              | Roční sleva 2026 | Měsíční 1/12 |
| ------------------------------------ | ---------------- | ------------ |
| Manžel/manželka bez ZTP/P            | 24 840 Kč        | 2 070 Kč     |
| Manžel/manželka s průkazem ZTP/P     | 49 680 Kč        | 4 140 Kč     |
| Limit vlastního příjmu (za celý rok) | 68 000 Kč        | —            |

_Zdroj: § 35bb zákona č. 586/1992 Sb. Platí pro rok 2026._

Sleva snižuje samotnou vypočtenou daň, nikoli základ daně – tím se liší od [nezdanitelných částí základu daně](https://ucto.cz/dane/nezdanitelne-casti-zakladu-dane). Uplatnit ji lze maximálně do výše daně; na rozdíl od [daňového bonusu na dítě](https://ucto.cz/dane/sleva-na-dite) se z ní nevyplácí případný přeplatek. Pokud tedy poplatník vypočtenou daň nemá (například využil jiné slevy), nadbytek slevy na manžela propadá.

## Jaké jsou podmínky nároku v roce 2026?

Nárok vzniká pouze při současném splnění podmínek § 35bb. Soužití a věk dítěte musí být splněny na počátku kalendářního měsíce, za který se sleva počítá; příjmový limit se vždy posuzuje za celý rok.

1. **Manželství (nebo registrované partnerství).** Slevu lze uplatnit jen na manžela, manželku nebo partnera podle zákona upravujícího (registrované) partnerství. Druh či družka nárok nezakládají, i kdyby spolu pár žil a hospodařil roky.
2. **Společně hospodařící domácnost.** Manželé spolu trvale žijí a společně hradí náklady na své potřeby. Přechodná nepřítomnost (nemocnice, práce v zahraničí) nárok neruší.
3. **Vyživované dítě do 3 let ve společné domácnosti.** Od roku 2024 musí ve společně hospodařící domácnosti žít **vyživované dítě poplatníka, které nedovršilo 3 roky věku**. U vnuka či vnučky platí zvláštní omezení podle § 35bb odst. 3.
4. **Vlastní příjem druhého z manželů do 68 000 Kč za rok.** Rozhoduje příjem manžela/manželky, na kterého se sleva uplatňuje – viz další sekce.

Poslední podmínka je „ostrá": pokud vlastní příjem manželky činí 68 001 Kč, nárok na slevu **zaniká celý**, nikoli poměrně. Hranice 68 000 Kč se nekrátí ani u manželství uzavřeného v průběhu roku – posuzuje se skutečný příjem za celé zdaňovací období.

Daňový nerezident ČR může slevu uplatnit jen za dalších podmínek § 35ba odst. 2 ZDP: musí být rezidentem státu EU/EHP a české příjmy musí tvořit alespoň 90 % jeho relevantních příjmů. Nerezident uplatňuje slevu až v daňovém přiznání.

## Co se počítá do vlastního příjmu do 68 000 Kč?

Vlastní příjem se posuzuje šířeji než jen zdanitelné příjmy. Do limitu 68 000 Kč se počítají prakticky všechny peněžní i nepeněžní příjmy manžela za rok – včetně těch, které se jinak nedaní nebo neuvádějí v přiznání. Naopak výslovně vyjmenované sociální dávky se do limitu nezahrnují (§ 35bb odst. 4 zákona o daních z příjmů).

| Do limitu 68 000 Kč se ZAPOČÍTÁVÁ                | Do limitu se NEZAPOČÍTÁVÁ                                    |
| ------------------------------------------------ | ------------------------------------------------------------ |
| Hrubá mzda a příjmy ze zaměstnání                | Rodičovský příspěvek                                         |
| Příjem z podnikání (§ 7)                         | Přídavek na dítě                                             |
| Nemocenská a náhrada mzdy v prvních dnech nemoci | Dávka státní sociální pomoci a mimořádná okamžitá pomoc      |
| Peněžitá pomoc v mateřství (mateřská)            | Příspěvek na péči a dávky pro osoby se zdravotním postižením |
| Podpora v nezaměstnanosti                        | Ostatní dávky státní sociální podpory                        |
| Starobní, invalidní a jiné důchody               | Stipendium studenta soustavně se připravujícího na povolání  |
| Příjem z nájmu (§ 9)                             | Státní příspěvky na penzijní připojištění a stavební spoření |
| Výživné po rozvodu (na manžela)                  | Výživné na dítě                                              |

_Zdroj: § 35bb odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb. Platí pro rok 2026._

Klíčový a nejčastěji pletený rozdíl: **peněžitá pomoc v mateřství (tzv. mateřská) se do limitu započítává**, protože jde o dávku nemocenského pojištění, kdežto **rodičovský příspěvek se nezapočítává**, protože jde o dávku státní sociální podpory. Právě proto řada rodičů na mateřské limit překročí, zatímco na rodičovské zůstane hluboko pod ním.

U mzdy se podle § 5 odst. 4 ZDP mohou do příjmů roku 2026 započíst i příjmy za tento rok vyplacené v lednu 2027. U nemocenské, mateřské a podpory v nezaměstnanosti je podle [výkladu Finanční správy](https://financnisprava.gov.cz/cs/financni-sprava/novinky/novinky-2019/informace-k-vypoctu-vlastnich-prijmu-manzela-manzelky-pro-ucely-uplatneni-slevy-na-dani) rozhodující skutečný rok výplaty. Příjmy ze společného jmění manželů, které zákon přiřazuje druhému z manželů jen pro účely zdanění, mají zvláštní výjimku podle § 35bb odst. 4 písm. g).

## Jak slevu na manžela uplatnit?

Sleva na manžela se **nikdy neuplatňuje měsíčně v zálohách na daň**. Zaměstnanec ji nemůže mít zohledněnou v čisté mzdě během roku. Uplatní se vždy jednorázově zpětně za celé zdaňovací období, a to jednou ze dvou cest:

- **V ročním zúčtování záloh u zaměstnavatele.** Zaměstnanec, který nemá povinnost podávat přiznání, požádá zaměstnavatele o roční zúčtování do 15. února následujícího roku a v prohlášení uvede, že příjem manžela nepřesáhl limit a že žije s manželem a vyživovaným dítětem ve společně hospodařící domácnosti (§ 38k odst. 5 ZDP).
- **V daňovém přiznání.** OSVČ a poplatníci s povinností podat přiznání uplatní slevu přímo v přiznání za rok 2026 (podávaném v roce 2027).

Sleva se uplatňuje ve výši **1/12 za každý kalendářní měsíc**, na jehož počátku byly splněny všechny podmínky. Uzavře-li pár manželství například 10. dubna, náleží sleva od května (podmínka manželství není na počátku dubna splněna). Obdobně platí, že dítě, které dovrší 3 roky, „vypadá" z podmínky od měsíce, na jehož počátku už mu jsou tři roky.

Zaměstnavateli se podle § 38l odst. 2 ZDP prokazuje totožnost manžela a totožnost a věk vyživovaného dítěte; u ZTP/P také průkaz nebo rozhodnutí o jeho přiznání. Prohlášení o limitu příjmu a společné domácnosti činí poplatník v žádosti o roční zúčtování. Při daňovém přiznání může finanční úřad doklady k nároku vyžádat.

## Příklad: kdy nárok vznikne a kdy ne?

**Příklad 1 – nárok vzniká.** Manželé mají dvouleté dítě a žijí ve společné domácnosti. Manželka byla celý rok 2026 na rodičovské, přivydělala si jen 30 000 Kč z dohody a pobírala rodičovský příspěvek 220 000 Kč. Do limitu se počítá pouze mzda z dohody (30 000 Kč), rodičovský příspěvek nikoli. Manžel uplatní **plnou slevu 24 840 Kč**.

**Příklad 2 – nárok nevzniká kvůli mateřské.** Manželka byla první čtyři měsíce roku na mateřské (peněžitá pomoc v mateřství celkem 96 000 Kč), pak přešla na rodičovskou. Mateřská se do limitu započítává, takže vlastní příjem přesáhl 68 000 Kč a **nárok na slevu za rok 2026 zaniká celý**.

**Příklad 3 – poměrná sleva.** Pár se vzal 20. března 2026 a mají dítě do 3 let. Podmínky jsou poprvé splněny na počátku dubna. Náleží sleva za duben až prosinec, tedy 9/12 × 24 840 = **18 630 Kč**.

## Časté chyby

- **Uplatnění bez malého dítěte.** Od roku 2024 je podmínkou společná domácnost s vyživovaným dítětem poplatníka do 3 let. Bezdětné páry ani páry se staršími dětmi nárok nemají.
- **Započítání rodičovského příspěvku do limitu.** Rodičovský příspěvek se do 68 000 Kč nepočítá; mnozí ho tam mylně zahrnují a slevu si neoprávněně nenárokují.
- **Opomenutí mateřské.** Peněžitá pomoc v mateřství se naopak do limitu počítá – rodiče na to zapomínají a limit fakticky překročí.
- **Domněnka, že limit lze překročit „jen o kousek".** Hranice 68 000 Kč je absolutní; při překročení o jedinou korunu nárok zaniká celý, nekrátí se poměrně.
- **Uplatnění na druha/družku.** Sleva náleží jen manželům a registrovaným partnerům, ne nesezdaným párům.
- **Snaha uplatnit slevu měsíčně ve mzdě.** Sleva se uplatňuje pouze zpětně v ročním zúčtování nebo v přiznání, ne v měsíčních zálohách.

## Shrnutí

Sleva na manžela/manželku za rok 2026 činí 24 840 Kč (49 680 Kč u ZTP/P) a uplatní ji poplatník, který žije s manželem či manželkou a svým vyživovaným dítětem do 3 let ve společně hospodařící domácnosti, pokud vlastní příjem druhého z manželů nepřesáhne 68 000 Kč za rok. Do limitu se počítají mzda, nemocenská, mateřská, důchody, podpora v nezaměstnanosti i příjem z podnikání, nikoli však rodičovský příspěvek, přídavek na dítě a další vyjmenované sociální dávky. Sleva se uplatňuje zpětně v daňovém přiznání nebo v ročním zúčtování, ve výši 1/12 za každý měsíc, na jehož počátku byly podmínky splněny.

## Často kladené otázky

### Kolik je sleva na manžela za rok 2026?

Základní sleva činí 24 840 Kč za rok. Má-li druhý z manželů přiznaný průkaz ZTP/P, sleva se zdvojnásobuje na 49 680 Kč. Uplatňuje se ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky.

### Započítává se rodičovský příspěvek do limitu 68 000 Kč?

Ne, rodičovský příspěvek se do vlastního příjmu manžela nezapočítává, protože jde o dávku státní sociální podpory. Do limitu se naopak počítá peněžitá pomoc v mateřství (mateřská), která je dávkou nemocenského pojištění. Tento rozdíl je nejčastějším zdrojem chyb.

### Můžu uplatnit slevu na manželku bez dětí?

Ne. Od roku 2024 je podmínkou, aby ve společně hospodařící domácnosti žilo vyživované dítě poplatníka, které nedovršilo 3 roky věku. Bezdětné páry ani páry se staršími dětmi nárok na slevu nemají.

### Co se stane, když manželka vydělá 68 001 Kč?

Nárok na slevu zaniká celý. Hranice 68 000 Kč vlastního příjmu za rok je absolutní a nekrátí se poměrně – při jejím překročení, byť o jedinou korunu, poplatník ztrácí celou slevu za daný rok.

### Jak slevu na manžela uplatním?

Zpětně za zdaňovací období, buď v ročním zúčtování záloh u zaměstnavatele (žádost do 15. února následujícího roku), nebo v daňovém přiznání. Během roku ji nelze zohlednit v měsíční čisté mzdě. Zaměstnavateli prokážete totožnost manžela a dítěte i věk dítěte, případně nárok na průkaz ZTP/P; příjem a společnou domácnost potvrdíte vlastním prohlášením.

### Lze slevu uplatnit na druha nebo družku?

Ne. Sleva náleží pouze manželům a registrovaným partnerům podle zákona upravujícího (registrované) partnerství. Nesezdané páry (druh, družka) na ni nárok nemají, i když spolu žijí a pečují o společné dítě.

---

# Sleva na poplatníka

- URL: https://ucto.cz/dane/sleva-na-poplatnika
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Sleva na poplatníka 2026 činí 30 840 Kč ročně (2 570 Kč měsíčně). Kdo má nárok, jak ji uplatnit u zaměstnavatele i v přiznání a proč ji nelze čerpat u paušální daně.

**Ve zkratce:** Základní sleva na poplatníka pro rok 2026 činí **30 840 Kč ročně**, tj. **2 570 Kč měsíčně**. Nárok má každá fyzická osoba, která měla alespoň po část roku zdanitelné příjmy – zaměstnanec, OSVČ i pracující důchodce. Sleva se odečítá přímo od vypočtené daně z příjmů (nikoli od základu daně) a uplatňuje se vždy v plné roční výši, i když jste pracovali jen pár měsíců. Sníží daň maximálně na nulu – nevyplácí se jako bonus. Výši stanoví § 35ba odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a pro rok 2026 se oproti letům 2022–2025 nemění.

Sleva na poplatníka je základní daňová úleva pro fyzické osoby v běžném výpočtu daně. Tento průvodce vysvětluje přesnou částku pro rok 2026, kdo na ni má nárok, jak ji uplatnit jako zaměstnanec i jako OSVČ, proč ji nelze kombinovat s paušální daní a jaké jsou nejčastější chyby. Sleva na poplatníka je jednou z více [slev na dani](https://ucto.cz/dane/slevy-na-dani) – ostatní (na manželku, na invaliditu, na ZTP/P) najdete v souvisejícím přehledu.

## Kolik činí sleva na poplatníka v roce 2026?

Pro rok 2026 činí základní sleva na poplatníka **30 840 Kč ročně**, což odpovídá **2 570 Kč měsíčně** (30 840 / 12). Tato částka platí beze změny od roku 2022 a Finanční správa ji pro zdaňovací období 2026 potvrdila bez navýšení.

| Období           | Sleva na poplatníka                          | Právní základ                                   |
| ---------------- | -------------------------------------------- | ----------------------------------------------- |
| **Ročně 2026**   | **30 840 Kč**  | § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP                     |
| **Měsíčně 2026** | **2 570 Kč** | § 35ba (1/12 prostřednictvím § 38h odst. 4 ZDP) |

Zdroj: § 35ba odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pro rok 2026; Finanční správa ČR (Daňové novinky pro rok 2026). Hodnota 30 840 Kč je účinná od 1. 1. 2022 a pro rok 2026 se nemění. Měsíční sleva 2 570 Kč je jednou dvanáctinou roční slevy podle § 35ba; § 38h odst. 4 ZDP pouze řídí mechanismus měsíční zálohy na daň, nikoli výši slevy.

Sleva odpovídá dani z příjmů přibližně 205 600 Kč ročně při 15% sazbě (30 840 / 0,15). To znamená, že poplatník s ročním základem daně přibližně do této výše po uplatnění slevy na poplatníka neplatí na dani z příjmů nic. Měsíčně sleva 2 570 Kč „vynuluje“ zálohu na daň ze mzdy přibližně do hrubého výdělku 17 100 Kč. Obě hodnoty jsou pouze ilustrativní orientační propočty, nikoli zákonem stanovené limity.

## Kdo má nárok na slevu na poplatníka?

Nárok na základní slevu na poplatníka má podle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP **každý poplatník daně z příjmů fyzických osob** – tedy jakákoli fyzická osoba, která měla ve zdaňovacím období zdanitelné příjmy. Konkrétně se týká:

- **zaměstnanců** s příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP,
- **OSVČ** s příjmy z podnikání a samostatné činnosti podle § 7 ZDP,
- osob s příjmy z **nájmu** (§ 9) nebo z **kapitálového majetku** (§ 8), pokud se tyto příjmy zahrnují do daňového přiznání (u příjmů zdaněných konečnou srážkovou daní se sleva proti této dani neuplatní),
- **pracujících důchodců** – starobní i invalidní důchod nároku na slevu nebrání,
- **studentů**, kteří mají zdanitelný příjem (samostatná sleva na studenta je pro zdaňovací období 2026 zrušena, ale na základní slevu na poplatníka má nárok i student).

Samostatnou slevu na studenta nelze za rok 2026 uplatnit. Její návrat od roku 2027 upravuje vyhlášený zákon č. 180/2026 Sb.; pravidla pro daň za rok 2026 se tím nemění. Podrobnosti shrnuje přehled [daňových změn 2027](https://ucto.cz/dane/danove-zmeny-2027).

Na slevu na poplatníka nemá vliv věk, rodinný stav ani to, jakou činnost vykonáváte. Klíčové je pouze to, že máte zdanitelný příjem, ze kterého se počítá daň. Na rozdíl od slevy na manžela/manželku se u slevy na poplatníka **netestují žádné příjmové limity** ani jiné podmínky.

Jediná zásadní výjimka: poplatník, jehož daň je rovna **paušální dani**, si slevu na poplatníka samostatně neuplatňuje (viz níže).

## Jak se sleva na poplatníka uplatní v daňovém výpočtu?

Sleva na poplatníka je **sleva na dani**, ne odpočet od základu daně. To je zásadní rozdíl, který rozhoduje o tom, kolik reálně ušetříte. Snižuje totiž přímo vypočtenou daň, ne částku, ze které se daň počítá.

Postup výpočtu daně z příjmů fyzických osob vypadá takto:

1. Sečtete dílčí základy daně (§ 6 až § 10 ZDP) a odečtete **nezdanitelné části základu daně** podle § 15 ZDP (dary, úroky z úvěru na bydlení, příspěvky na penzi).
2. Z upraveného základu daně vypočtete daň sazbou **15 %**, u části příjmu nad 36násobek průměrné mzdy (1 762 812 Kč ročně pro rok 2026) sazbou **23 %**.
3. Od vypočtené daně odečtete **slevy na dani** podle § 35ba ZDP – mezi nimi slevu na poplatníka 30 840 Kč.
4. Nakonec případně odečtete **daňové zvýhodnění na dítě** podle § 35c ZDP, které jako jediné může vést k zápornému číslu (daňovému bonusu).

Klíčové pravidlo: sleva na poplatníka může snížit daň **maximálně na nulu**. Pokud je vypočtená daň nižší než 30 840 Kč, daň se sníží na nulu, ale nevzniká žádný přeplatek ani „bonus“ z titulu této slevy. Nevyčerpaná část se **nepřevádí** do dalšího roku.

### Sleva se nekrátí podle odpracovaných měsíců

Na rozdíl od měsíční zálohy je **roční** sleva na poplatníka nedělitelná. Uplatní se vždy v plné výši 30 840 Kč, i kdybyste měli zdanitelný příjem jen jeden měsíc v roce. Toto pravidlo je výhodné zejména pro lidi, kteří v průběhu roku nastoupili do prvního zaměstnání, vrátili se z rodičovské nebo začali podnikat – celou roční slevu mohou uplatnit v daňovém přiznání nebo v ročním zúčtování.

## Jak uplatnit slevu na poplatníka jako zaměstnanec?

Jako zaměstnanec uplatníte slevu na poplatníka **měsíčně** prostřednictvím **Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti** (lidově „růžový papír“ nebo „růžové prohlášení“). Podpisem prohlášení požádáte zaměstnavatele, aby vám každý měsíc snižoval zálohu na daň o 2 570 Kč. Výsledkem je vyšší čistá mzda.

Postup je následující:

1. Při nástupu (nebo na začátku roku) podepíšete u zaměstnavatele **Prohlášení poplatníka** podle § 38k ZDP.
2. Zaměstnavatel při výpočtu měsíční zálohy na daň odečte měsíční slevu **2 570 Kč**.
3. Po skončení roku můžete požádat o **roční zúčtování** daně, kde se uplatní celá roční sleva 30 840 Kč – více v článku [roční zúčtování daně](https://mzdy.cz/odvody/rocni-zuctovani-dane).

**Důležité omezení – pouze u jednoho zaměstnavatele:** prohlášení můžete mít v jednom kalendářním měsíci podepsané jen u **jednoho** zaměstnavatele. Pokud máte více souběžných zaměstnání, slevu vám měsíčně zohlední jen jeden z nich – ten, u kterého „růžové prohlášení“ podepíšete. To ale neznamená, že o část slevy přijdete: nevyužitou část doženete v ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání, kde se vždy zohlední plná roční částka 30 840 Kč jen jednou.

## Jak uplatnit slevu na poplatníka jako OSVČ?

OSVČ uplatňuje slevu na poplatníka **jednou ročně v daňovém přiznání** k dani z příjmů fyzických osob. Postup je jednoduchý:

1. Vypočtete daň z příjmů ze základu daně sazbou 15 % (případně 23 % nad hranicí).
2. Od vypočtené daně odečtete slevu na poplatníka **30 840 Kč** (řádek pro slevu podle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP v oddílu slev daňového přiznání).
3. Výsledná daň po slevě nemůže být nižší než nula.

Slevu uplatní OSVČ bez ohledu na to, zda uplatňuje skutečné výdaje, nebo výdajové paušály. Jediná výjimka je paušální daň (viz následující kapitola).

### Proč nelze slevu uplatnit u paušální daně?

Pokud je vaše daň jako OSVČ rovna **paušální dani**, slevu na poplatníka **samostatně uplatnit nelze**. Paušální platba pokrývá daň z příjmů i pojistné a žádné slevy se od ní neodečítají; nelze říkat, že je paušál individuálně zahrnuje. Při splnění všech podmínek se nepodává klasické daňové přiznání. Pokud podmínky pro paušální daň splněny nejsou a vznikne povinnost podat běžné přiznání, slevy lze uplatnit v tomto přiznání podle obecných pravidel. Více o tomto režimu najdete v článku [paušální daň](https://ucto.cz/dane/pausalni-dan).

## Modelové příklady výpočtu slevy na poplatníka

### Příklad 1: Zaměstnanec s průměrnou mzdou

Pan Novák má hrubou mzdu 45 000 Kč měsíčně a podepsal růžové prohlášení.

- Záloha na daň před slevou (15 % z 45 000 Kč) = 6 750 Kč.
- Měsíční sleva na poplatníka = **2 570 Kč**.
- Záloha na daň po slevě = 6 750 − 2 570 = **4 180 Kč**.

Sleva mu tak každý měsíc zvyšuje čistou mzdu o 2 570 Kč, za rok celkem o 30 840 Kč.

### Příklad 2: Brigádník s nízkým příjmem

Studentka Marie pracovala přes léto a její roční zdanitelný příjem činil 120 000 Kč.

- Vypočtená daň (15 % ze 120 000 Kč) = 18 000 Kč.
- Sleva na poplatníka = **30 840 Kč**.
- Daň po slevě = 18 000 − 30 840 → **0 Kč** (sleva převyšuje daň).

Marie neplatí na dani nic. Nevyčerpaná část slevy (12 840 Kč) se ale nevyplácí a nepřevádí do dalšího roku.

### Příklad 3: OSVČ na výdajových paušálech

Pan Dvořák podniká a má základ daně po uplatnění 60% výdajového paušálu ve výši 350 000 Kč.

- Vypočtená daň (15 % z 350 000 Kč) = 52 500 Kč.
- Sleva na poplatníka = **30 840 Kč**.
- Daň po slevě = 52 500 − 30 840 = **21 660 Kč**.

## Nejčastější chyby u slevy na poplatníka

- **Krácení slevy podle odpracovaných měsíců.** Roční sleva se nikdy nekrátí – uplatní se v plné výši 30 840 Kč, i když jste pracovali jen část roku.
- **Dvojí uplatnění slevy.** Plnou roční slevu lze uplatnit jen jednou. Pokud ji čerpáte měsíčně u zaměstnavatele a zároveň podáváte přiznání (např. kvůli vedlejším příjmům), v přiznání se vypočte roční daň a uplatní celá roční sleva jen jednou; proti výsledné dani se následně započtou zálohy skutečně sražené zaměstnavatelem.
- **Podpis prohlášení u více zaměstnavatelů ve stejném měsíci.** V jednom kalendářním měsíci může mít „růžové prohlášení“ podepsané jen jeden zaměstnavatel.
- **Snaha o vyplacení nevyčerpané slevy.** Sleva na poplatníka snižuje daň maximálně na nulu. Na rozdíl od daňového zvýhodnění na dítě z ní nikdy nevzniká vratitelný bonus.
- **Pokus o uplatnění slevy u paušální daně.** Je-li výsledná daň rovna paušální dani, slevy se od ní samostatně neodečítají.

## Shrnutí

Základní sleva na poplatníka pro rok 2026 činí **30 840 Kč ročně** (2 570 Kč měsíčně) podle § 35ba odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb. Nárok má poplatník se zdanitelnými příjmy zahrnovanými do běžného výpočtu daně bez příjmového limitu. Zaměstnanci ji čerpají měsíčně po podpisu prohlášení poplatníka, OSVČ jednou ročně v daňovém přiznání. Sleva se uplatní v plné roční výši a snižuje daň maximálně na nulu. Pokud je daň rovna paušální dani, slevu nelze samostatně uplatnit. Sleva na poplatníka je součástí širší soustavy [slev na dani](https://ucto.cz/dane/slevy-na-dani).

## Často kladené otázky

### Kolik činí sleva na poplatníka v roce 2026?

Sleva na poplatníka v roce 2026 činí 30 840 Kč ročně, tj. 2 570 Kč měsíčně. Částka je stejná jako v letech 2022 až 2025 a vyplývá z § 35ba odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

### Mají na slevu na poplatníka nárok i důchodci?

Ano. Pracující starobní i invalidní důchodci mají na základní slevu na poplatníka nárok ve stejné výši 30 840 Kč jako ostatní poplatníci. Pobírání důchodu nároku na slevu nebrání, podmínkou je pouze existence zdanitelného příjmu.

### Lze slevu na poplatníka uplatnit u paušální daně?

Ne, pokud je jeho daň za rok rovna paušální dani. Paušální daň se o slevy a daňová zvýhodnění nesnižuje. Jestliže podmínky pro paušální daň splněny nejsou a podává se běžné daňové přiznání, slevu lze uplatnit podle obecných pravidel.

### Krátí se sleva na poplatníka, když pracuji jen část roku?

Ne. Roční sleva na poplatníka se nikdy nekrátí podle počtu odpracovaných měsíců. Uplatníte ji vždy v plné výši 30 840 Kč, i kdybyste měli zdanitelný příjem jen jeden měsíc v roce.

### Můžu si nevyčerpanou slevu na poplatníka nechat vyplatit?

Ne. Sleva na poplatníka snižuje vypočtenou daň maximálně na nulu. Pokud je daň nižší než sleva, žádný přeplatek ani bonus nevzniká a nevyčerpaná část se nepřevádí do dalšího roku. Vratitelný bonus vzniká pouze u daňového zvýhodnění na dítě.

### Co je prohlášení poplatníka a u kolika zaměstnavatelů ho podepsat?

Prohlášení poplatníka („růžový papír“) je formulář podle § 38k ZDP, kterým u zaměstnavatele požádáte o měsíční zohlednění slevy 2 570 Kč. V jednom kalendářním měsíci ho můžete mít podepsané jen u jednoho zaměstnavatele. Při více souběžných zaměstnáních se vyplatí mít prohlášení podepsané u toho s vyšší mzdou.

---

# Slevy na dani 2026: částky, podmínky a příklady

- URL: https://ucto.cz/dane/slevy-na-dani
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Slevy na dani 2026: sleva na poplatníka 30 840 Kč, na manželku 24 840 Kč, na invaliditu i ZTP/P, daňové zvýhodnění na dítě. Kompletní přehled částek, podmínek a příkladů.

**Ve zkratce:** Slevy na dani přímo snižují vypočtenou daň z příjmů fyzických osob – nikoli základ daně. Pro rok 2026 platí beze změny **základní sleva na poplatníka 30 840 Kč ročně** (2 570 Kč měsíčně), **sleva na manžela/manželku 24 840 Kč**, **sleva na invaliditu 2 520 Kč** (1. a 2. stupeň) nebo **5 040 Kč** (3. stupeň) a **sleva na držitele průkazu ZTP/P 16 140 Kč**. Sleva na dani nikdy nemůže snížit daň pod nulu (s výjimkou daňového zvýhodnění na dítě, kde vzniká daňový bonus). Sleva na studenta a školkovné zůstávají pro rok 2026 zrušené.

Slevy na dani upravují mimo jiné § 35 a § 35ba až § 35c zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“). Tento průvodce shrnuje běžné osobní slevy a daňové zvýhodnění v roce 2026, jejich přesné částky, podmínky uplatnění i rozdíl oproti nezdanitelným částem základu daně.

## Co je sleva na dani a jak se liší od odpočtu?

Sleva na dani je částka, kterou si odečtete přímo od **vypočtené daně**, ne od základu daně. To je zásadní rozdíl oproti nezdanitelným částem základu daně (např. úroky z hypotéky, penzijní spoření) a daňovým odpočtům, které snižují základ daně před výpočtem 15% nebo 23% sazby.

Postup výpočtu daně z příjmů fyzických osob proto vypadá takto:

1. Sečtete dílčí základy daně a odečtete **nezdanitelné části základu daně** podle § 15 ZDP (např. dary, úroky z úvěru na bydlení, příspěvky na penzijní a životní pojištění).
2. Z upraveného základu daně vypočtete daň sazbou **15 %**, u části upraveného ročního základu daně nad 36násobek průměrné mzdy (1 762 812 Kč ročně pro rok 2026) sazbou **23 %**.
3. Od vypočtené daně odečtete **slevy na dani** podle § 35 a § 35ba ZDP.
4. Nakonec odečtete **daňové zvýhodnění na dítě** podle § 35c ZDP, které jako jediné může vést k zápornému číslu – daňovému bonusu.

Klíčové pravidlo: běžné slevy na dani (na poplatníka, na manželku, na invaliditu, na ZTP/P) mohou snížit daň **maximálně na nulu**. Nevyčerpaná část slevy se nepřevádí do dalšího roku ani se nevyplácí. Jediná výjimka je daňové zvýhodnění na dítě, kde přebytek tvoří daňový bonus.

Více o tom, jak se sleva uplatní v zaměstnání nebo v daňovém přiznání, najdete v článku [roční zúčtování daně](https://mzdy.cz/odvody/rocni-zuctovani-dane).

## Jaké slevy na dani platí pro rok 2026?

Následující tabulka shrnuje nejběžnější osobní slevy a daňové zvýhodnění platné pro zdaňovací období 2026. Žádná z částek se oproti roku 2025 nezměnila.

| Sleva na dani                                     | Roční částka 2026                           | Měsíční částka                           | Právní základ                               |
| ------------------------------------------------- | ------------------------------------------- | ---------------------------------------- | ------------------------------------------- |
| **Sleva na poplatníka**                           | **30 840 Kč** | 2 570 Kč | § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP                 |
| **Sleva na manžela/manželku**                     | **24 840 Kč**                               | 1/12 měsíčně                             | § 35ba odst. 1 písm. b), § 35bb ZDP         |
| Sleva na manžela/manželku se ZTP/P                | 49 680 Kč                                   | 1/12 měsíčně                             | § 35ba odst. 1 písm. b), § 35bb ZDP         |
| **Základní sleva na invaliditu** (1. a 2. stupeň) | **2 520 Kč**                                | 210 Kč                                   | § 35ba odst. 1 písm. c) ZDP                 |
| **Rozšířená sleva na invaliditu** (3. stupeň)     | **5 040 Kč**                                | 420 Kč                                   | § 35ba odst. 1 písm. d) ZDP                 |
| **Sleva na držitele průkazu ZTP/P**               | **16 140 Kč**                               | 1 345 Kč                                 | § 35ba odst. 1 písm. e) ZDP                 |
| Sleva na studenta                                 | **zrušena**                                 | –                                        | dřívější § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP        |
| Školkovné (za umístění dítěte)                    | **zrušeno**                                 | –                                        | dřívější § 35bb ZDP (dnes sleva na manžela) |
| Daňové zvýhodnění na 1. dítě                      | 15 204 Kč                                   | 1 267 Kč                                 | § 35c odst. 1 ZDP                           |
| Daňové zvýhodnění na 2. dítě                      | 22 320 Kč                                   | 1 860 Kč                                 | § 35c odst. 1 ZDP                           |
| Daňové zvýhodnění na 3. a další dítě              | 27 840 Kč                                   | 2 320 Kč                                 | § 35c odst. 1 ZDP                           |
| Sleva za zastavenou exekuci                       | ve výši přiznané náhrady dle § 35 odst. 4   | –                                        | § 35 odst. 4 ZDP                            |

_Zdroj: zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (§ 35, § 35ba, § 35bb, § 35c); Finanční správa ČR, hodnoty platné pro zdaňovací období 2026. Daňové zvýhodnění na dítě s průkazem ZTP/P se zdvojnásobuje (§ 35c odst. 7 ZDP)._

## Kolik je sleva na poplatníka v roce 2026?

Sleva na poplatníka je nejběžnější osobní sleva. Pro rok 2026 činí **30 840 Kč ročně, tedy 2 570 Kč měsíčně** podle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP. Tato částka je beze změny od roku 2022.

Nárok na ni má **každý poplatník daně z příjmů fyzických osob** bez ohledu na to, zda je zaměstnanec, OSVČ, nebo má příjmy z nájmu. Nezáleží na výši příjmu ani na tom, kolik měsíců v roce jste pracovali – slevu uplatníte vždy v plné roční výši, i kdybyste pracovali jen jeden měsíc. To je rozdíl oproti ostatním slevám, které se krátí na dvanáctiny.

Praktický dopad: pokud se celý roční základ daně zdaňuje sazbou 15 % a nejsou jiné okolnosti, sleva pokryje daň ze základu až 205 600 Kč (15 % z této částky odpovídá 30 840 Kč). Slevu uplatní i pracující důchodce nebo student. U zaměstnance se uplatňuje měsíčně, pokud podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani (§ 38k ZDP). OSVČ ji uplatní v daňovém přiznání.

U daňového nerezidenta jsou slevy na manžela, invaliditu a průkaz ZTP/P navázány také na rezidenci v EU/EHP a nejméně 90% podíl českých zdanitelných příjmů (§ 35ba odst. 2). Pozor: pokud je vaše daň za daný rok skutečně rovna paušální dani, slevu na poplatníka ani jiné slevy za tento rok **neuplatníte**. Detaily k samotné slevě najdete v článku [sleva na poplatníka](https://ucto.cz/dane/sleva-na-poplatnika).

## Kdo má nárok na slevu na manžela/manželku a kolik činí?

Podrobnosti k příjmům partnera a dokladům najdete v samostatném průvodci [slevou na manžela nebo manželku](https://ucto.cz/dane/sleva-na-manzela).

Sleva na manžela nebo manželku (případně registrovaného partnera) činí **24 840 Kč ročně**, u držitele průkazu ZTP/P se zvyšuje na dvojnásobek **49 680 Kč** podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP. Od roku 2024 ji ale lze uplatnit jen za přísnějších podmínek, které musí být splněny **současně**:

1. Manžel/manželka žije s poplatníkem ve **společně hospodařící domácnosti**.
2. V téže domácnosti žije **vyživované dítě poplatníka, které nedovršilo 3 let věku**.
3. Druhý z manželů nemá vlastní příjem přesahující **68 000 Kč za celé zdaňovací období**; limit se při sňatku ani při péči o dítě jen po část roku nekrátí.

Podmínka péče o dítě do 3 let je novinkou konsolidačního balíčku (zákon č. 349/2023 Sb.) účinnou od 1. 1. 2024. Rozhodující jsou zákonné podmínky společné domácnosti a věku dítěte; samotná rodičovská dovolená není podmínkou.

Slevu lze uplatnit i jen za část roku: za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku trvalo manželství a společná domácnost s vyživovaným dítětem mladším 3 let, náleží jedna dvanáctina roční částky (2 070 Kč). Hranice vlastních příjmů druhého z manželů se přitom posuzuje za celý rok. Nejde však o měsíční slevu, kterou by zaměstnavatel zohledňoval ve výplatě – tuto slevu uplatníte vždy až zpětně v daňovém přiznání nebo v ročním zúčtování, kde se sečte za všechny měsíce, kdy byly podmínky splněny. Do limitu 68 000 Kč vlastního příjmu se **nezapočítává** rodičovský příspěvek, dávky státní sociální podpory ani dávka státní sociální pomoci; odměna pěstouna se naopak započítává; naopak se do něj počítá například peněžitá pomoc v mateřství, nemocenská, podpora v nezaměstnanosti nebo důchod.

## Sleva na invaliditu: 2 520 Kč nebo 5 040 Kč

Poplatník, kterému byl přiznán invalidní důchod, má nárok na slevu na invaliditu podle § 35ba odst. 1 písm. c) a d) ZDP:

- **Základní sleva na invaliditu – 2 520 Kč ročně** (210 Kč měsíčně) náleží poplatníkovi pobírajícímu invalidní důchod pro invaliditu **prvního nebo druhého stupně**.
- **Rozšířená sleva na invaliditu – 5 040 Kč ročně** (420 Kč měsíčně) náleží poplatníkovi pobírajícímu invalidní důchod pro invaliditu **třetího stupně**.

Slevu lze za zákonných podmínek uplatnit i tehdy, kdy nárok na invalidní důchod zanikl souběhem s důchodem starobním; u rozšířené slevy zákon řeší též další situace uznané invalidity třetího stupně. Uplatňuje se za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky splněny, ve výši jedné dvanáctiny roční částky. U zaměstnance je třeba nárok doložit rozhodnutím o přiznání invalidního důchodu a potvrzením o jeho výplatě.

## Sleva na držitele průkazu ZTP/P: 16 140 Kč

Je-li samotnému poplatníkovi přiznán nárok na **průkaz ZTP/P**, snižuje se jeho daň o **16 140 Kč ročně** (1 345 Kč měsíčně) podle § 35ba odst. 1 písm. e) ZDP. Tato sleva se vztahuje na poplatníka jako držitele průkazu a lze ji kombinovat se slevou na invaliditu – jde o dvě samostatné slevy.

Pozor na odlišení tří různých situací, ve kterých se ZTP/P promítá do daní:

- **Poplatník** je držitelem ZTP/P → sleva 16 140 Kč (§ 35ba odst. 1 písm. e).
- **Manžel/manželka** je držitelem ZTP/P → sleva na manželku se zdvojnásobuje na 49 680 Kč.
- **Vyživované dítě** je držitelem ZTP/P → daňové zvýhodnění na dítě se zdvojnásobuje (§ 35c odst. 7).

## Daňové zvýhodnění na dítě a daňový bonus

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě podle § 35c ZDP se od běžných slev liší: jako jediné může vést k **daňovému bonusu** – tedy k tomu, že vám stát doplatí peníze nad rámec vaší daně. Pro rok 2026 platí:

| Pořadí dítěte    | Roční zvýhodnění | Měsíčně  |
| ---------------- | ---------------- | -------- |
| 1. dítě          | 15 204 Kč        | 1 267 Kč |
| 2. dítě          | 22 320 Kč        | 1 860 Kč |
| 3. a každé další | 27 840 Kč        | 2 320 Kč |

_Zdroj: § 35c odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. U dítěte s průkazem ZTP/P se částka zdvojnásobuje (§ 35c odst. 7 ZDP). Hodnoty platné pro zdaňovací období 2026._

Pokud daňové zvýhodnění převýší daň po uplatnění ostatních slev, vzniká **daňový bonus**; po splnění zákonných podmínek jej vyplatí finanční úřad nebo zaměstnavatel. **Horní strop daňového bonusu není stanoven**, ale roční bonus musí činit alespoň 100 Kč. Nárok na něj má poplatník s příjmy podle § 6 nebo § 7, které za rok dosáhly alespoň šestinásobku minimální mzdy, tedy **134 400 Kč pro rok 2026** (6 × 22 400 Kč). Při měsíčním bonusu ze zaměstnání platí zvlášť hranice poloviny minimální mzdy za daný měsíc a bonus nejméně 50 Kč. Zvýhodnění za část roku se uplatní za měsíce splnění podmínek k jejich počátku; zákon umožňuje také měsíc narození, zahájení soustavné přípravy, osvojení či převzetí do péče. Podrobnosti najdete v článcích [sleva na dítě](https://ucto.cz/dane/sleva-na-dite) a [daňový bonus na dítě](https://ucto.cz/dane/danovy-bonus-na-dite).

## Které slevy pro rok 2026 nelze uplatnit?

Konsolidační balíček (zákon č. 349/2023 Sb.) zrušil s účinností od 1. 1. 2024 dvě dříve oblíbené slevy. Pro rok 2026 je tedy **nelze uplatnit**:

- **Sleva na studenta** (dříve 4 020 Kč ročně) podle dřívějšího § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP.
- **Školkovné** – sleva za umístění dítěte v předškolním zařízení (dříve až do výše minimální mzdy) podle dřívějšího § 35bb ZDP (dnes toto ustanovení upravuje slevu na manžela).

Naposledy před zrušením bylo obě slevy možné uplatnit za příjmy roku 2023. **Vyhlášený zákon č. 180/2026 Sb.** je obnovuje od zdaňovacího období 2027: sleva na studenta činí 4 020 Kč ročně při splnění studijních a věkových podmínek nového § 35bc; sleva za umístění dítěte podle nového § 35bd odpovídá prokázaným výdajům do výše minimální mzdy na dítě. U dítěte ve více domácnostech se limit zákonným způsobem rozděluje nebo upraví písemnou dohodou. Zákon nestanoví příjmovou hranici poplatníka pro školkovné. Za rok 2027 se školkovné uplatní po skončení roku, student může při splnění podmínek i měsíčně. Pro zdaňovací období 2024, 2025 i **2026 zůstávají zrušené**. Podrobnosti jsou v článku [daňové změny 2027](https://ucto.cz/dane/danove-zmeny-2027).

## Modelový příklad: výpočet daně se slevami

Vezměme zaměstnankyni se mzdou, jejíž roční daň před slevami činí 60 000 Kč. Po celý rok žije s manželem a dvěma vyživovanými dětmi ve společné domácnosti; mladšímu dítěti jsou po celý rok méně než 3 roky. Manželovy vlastní příjmy za celý rok nepřesáhnou 68 000 Kč a roční příjmy zaměstnankyně podle § 6 dosahují nejméně 134 400 Kč.

| Položka                            | Částka                                   |
| ---------------------------------- | ---------------------------------------- |
| Vypočtená daň (15 %)               | 60 000 Kč                                |
| − Sleva na poplatníka              | −30 840 Kč |
| − Sleva na manžela                 | −24 840 Kč                               |
| **Daň po slevách**                 | **4 320 Kč**                             |
| − Daňové zvýhodnění (1. + 2. dítě) | −37 524 Kč                               |
| **Výsledek: daňový bonus**         | **+33 204 Kč**                           |

V tomto případě slevy snížily daň ze 60 000 Kč na 4 320 Kč a daňové zvýhodnění na obě děti (15 204 + 22 320 = 37 524 Kč) vytvořilo **daňový bonus 33 204 Kč**, který se poplatnici vyplatí. Bez daňového zvýhodnění na děti by po těchto dvou slevách vyšla daň 4 320 Kč a nevznikl by bonus. Případný přeplatek závisí také na již zaplacených zálohách.

## Jak slevy uplatnit krok za krokem

1. **Zaměstnanci:** podepište u zaměstnavatele **prohlášení poplatníka k dani** (§ 38k ZDP). Slevy na poplatníka, na invaliditu a na ZTP/P se pak uplatňují měsíčně. Slevu na manželku a doúčtování se řeší v ročním zúčtování po skončení roku.
2. **Doložte nárok:** k invaliditě rozhodnutí ČSSZ a potvrzení o výplatě důchodu, k ZTP/P kopii průkazu, ke slevě na manželku čestné prohlášení o příjmech druhého z manželů a o péči o dítě do 3 let.
3. **OSVČ a ostatní:** slevy uplatníte v **daňovém přiznání** k dani z příjmů fyzických osob v oddílu věnovaném slevám na dani (řádky 64 a dále).
4. **Roční zúčtování:** pokud máte jen příjmy ze zaměstnání, požádejte zaměstnavatele o roční zúčtování do **15. února** následujícího roku (§ 38ch odst. 3 ZDP). Připadne-li tento den na víkend, lhůta se posouvá na nejbližší pracovní den – pro zúčtování za rok 2025 tak vychází na pondělí 16. 2. 2026. Více v článku [roční zúčtování daně](https://mzdy.cz/odvody/rocni-zuctovani-dane).

## Časté chyby při uplatnění slev

- **Záměna slevy a odpočtu.** Penzijní spoření, životní pojištění nebo úroky z hypotéky **nejsou slevy** – jsou to nezdanitelné části základu daně podle § 15 ZDP, které snižují základ daně, ne přímo daň. Více v článku [nezdanitelné části základu daně](https://ucto.cz/dane/nezdanitelne-casti-zakladu-dane).
- **Uplatnění slevy na manželku bez dítěte do 3 let.** Od roku 2024 už nestačí jen nízký příjem manželky – chybí-li dítě do 3 let v domácnosti, nárok nevzniká.
- **Snaha „dostat se do mínusu“ běžnou slevou.** Sleva na poplatníka ani na invaliditu nevytvoří daňový bonus; může však vést k vrácení již zaplacených záloh nebo započitatelné srážkové daně. Bonus vzniká pouze z daňového zvýhodnění na dítě.
- **Uplatnění zrušené slevy na studenta nebo školkovného.** Obě slevy jsou pro rok 2026 zrušené.
- **Slevy při paušální dani.** Je-li daň OSVČ za rok rovna paušální dani, slevy se neuplatňují; nelze tvrdit, že jejich hodnota je součástí paušální platby.

## Související témata a nástroje

- [kalkulačka slev na dani](https://ucto.cz/kalkulacka-slev-na-dani) přepočítá dopad slev na výslednou daň.

## Shrnutí

Pro rok 2026 zůstávají všechny částky slev na dani beze změny. Každý poplatník má nárok na slevu na poplatníka **30 840 Kč**. Při splnění podmínek se přidává sleva na manželku **24 840 Kč** (jen s dítětem do 3 let a příjmem druhého z manželů do 68 000 Kč), sleva na invaliditu **2 520** nebo **5 040 Kč** a sleva na ZTP/P **16 140 Kč**. Daňové zvýhodnění na dítě (15 204 / 22 320 / 27 840 Kč) jako jediné může přejít v daňový bonus, jehož horní strop již není stanoven. Sleva na studenta a školkovné jsou pro rok 2026 zrušené a podle vyhlášeného zákona č. 180/2026 Sb. se obnovují od roku 2027.

## Často kladené otázky

### Jaká je sleva na poplatníka v roce 2026?

Sleva na poplatníka pro rok 2026 činí **30 840 Kč ročně, tedy 2 570 Kč měsíčně** podle § 35ba odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb. Hodnota je beze změny od roku 2022 a má na ni nárok každý poplatník daně z příjmů fyzických osob v plné roční výši, i kdyby pracoval jen část roku.

### Mohu uplatnit slevu na manželku, když nemáme malé dítě?

Ne. Od 1. 1. 2024 lze slevu na manžela/manželku (24 840 Kč) uplatnit jen tehdy, žije-li ve společné domácnosti vyživované **dítě poplatníka mladší 3 let** a druhý z manželů nemá vlastní příjem nad 68 000 Kč za rok. Bez dítěte do 3 let nárok na tuto slevu nevzniká.

### Mohu kombinovat slevu na invaliditu a slevu na ZTP/P?

Ano. Sleva na invaliditu (2 520 nebo 5 040 Kč) a sleva na držitele průkazu ZTP/P (16 140 Kč) jsou dvě samostatné slevy podle § 35ba ZDP a poplatník, který je invalidní a zároveň drží průkaz ZTP/P, může uplatnit obě současně.

### Může mi sleva na dani snížit daň pod nulu?

Běžné slevy na dani (na poplatníka, na manželku, na invaliditu, na ZTP/P) mohou snížit daň **nejvýše na nulu** – samotná nevyčerpaná část se nevyplácí ani nepřevádí. Vratka dříve zaplacených záloh či započitatelné srážkové daně přitom vzniknout může. Jediná výjimka je daňové zvýhodnění na dítě podle § 35c ZDP, kde přebytek tvoří vyplácený daňový bonus. Horní strop tohoto bonusu není stanoven – byl zrušen od roku 2021.

### Platí v roce 2026 sleva na studenta a školkovné?

Ne. Sleva na studenta i školkovné byly zrušeny konsolidačním balíčkem (zákon č. 349/2023 Sb.) s účinností od 1. 1. 2024 a pro zdaňovací období 2026 je uplatnit nelze. Návrat od zdaňovacího období 2027 již stanoví vyhlášený zákon č. 180/2026 Sb.; za příjmy roku 2026 je ještě uplatnit nelze. Viz [daňové změny 2027](https://ucto.cz/dane/danove-zmeny-2027).

### Jak slevy na dani uplatní OSVČ?

OSVČ uplatní slevy na dani přímo v **daňovém přiznání** k dani z příjmů fyzických osob, v části věnované slevám na dani. Výjimkou je paušální režim (paušální daň), pokud je daň za daný rok rovna paušální dani; slevy pak za tento rok uplatnit nelze.

---

# Spotřební daně: přehled

- URL: https://ucto.cz/dane/spotrebni-dane
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Spotřební daň 2026: co jí podléhá, kdo ji platí a jaké jsou sazby u alkoholu, tabáku a pohonných hmot. Přehledné sazby, příklady i lhůty pro celní úřad.

**Ve zkratce:** Spotřební dani podléhá v České republice **pět skupin vybraných výrobků** – minerální oleje, líh, pivo, víno a meziprodukty a tabákové výrobky. Zákon č. 353/2003 Sb. vedle nich samostatně upravuje i zahřívaný tabák, další tabákové a související výrobky a surový tabák (§ 1). Daň je jednorázová, vybírá se zpravidla při uvedení výrobku do volného daňového oběhu a spravuje ji **Celní správa ČR**, nikoli finanční úřad. Pro rok 2026 vzrostly sazby u lihu (na **41 050 Kč/hl** etanolu) a u většiny tabákových a nikotinových výrobků; základní sazby u piva, vína a pohonných hmot zůstaly beze změny.

Tento průvodce vysvětluje, co spotřební dani podléhá, kdo a kdy ji platí, jaké jsou sazby u jednotlivých komodit v roce 2026 a jak velkou část koncové ceny benzínu, lahve destilátu nebo krabičky cigaret tvoří. Všechny hodnoty jsou ověřené k roku 2026.

---

## Co je spotřební daň a co jí podléhá?

Spotřební daň je **nepřímá selektivní daň** uvalená jen na vybrané druhy zboží – na rozdíl od DPH, která dopadá téměř na veškerou spotřebu. Cílem je jednak naplnit státní rozpočet, jednak zdražit zboží, jehož spotřebu chce stát z fiskálních, zdravotních nebo ekologických důvodů regulovat (alkohol, tabák, pohonné hmoty).

Spotřební daně upravuje **zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních**. § 1 odst. 2 rozlišuje pět skupin **vybraných výrobků**; okruh spotřebních daní v odstavci 3 je širší:

- **daň z minerálních olejů** – benzín, motorová nafta, topné oleje, LPG a další ropné produkty; zemní plyn včetně CNG spadá pod samostatnou energetickou daň,
- **daň z lihu** – lihoviny a líh obsažený v jiných výrobcích,
- **daň z piva**,
- **daň z vína a meziproduktů** – tiché a šumivé víno, fortifikovaná vína,
- **daň z tabákových výrobků** (cigarety, doutníky, tabák ke kouření) a souvisejících výrobků – **zahřívaný tabák, e-cigarety a nikotinové sáčky**.

Tabákové nálepky a samostatná pravidla pro surový tabák doplňuje zvláštní úprava, e-liquidy a nikotinové sáčky byly do systému spotřebních daní zařazeny od roku 2024.

> **Pozn.:** Vedle spotřebních daní existují ještě tzv. **energetické (ekologické) daně** – daň ze zemního plynu, z pevných paliv a z elektřiny podle zákona č. 261/2007 Sb. Ty mají vlastní režim a věnuje se jim samostatný článek [ekologické daně](https://ucto.cz/dane/ekologicke-dane).

---

## Kdo platí spotřební daň a kdo je plátcem?

Je třeba odlišit, kdo daň **ekonomicky nese**, a kdo ji **odvádí státu**:

- **Poplatníkem** je fakticky konečný spotřebitel – daň je zahrnuta v ceně benzínu, lahve vína nebo krabičky cigaret, kterou platíte v obchodě.
- **Plátcem** (kdo daň přiznává a odvádí celnímu úřadu) je zpravidla **provozovatel daňového skladu, výrobce, dovozce nebo oprávněný příjemce** vybraných výrobků (§ 4 zákona č. 353/2003 Sb.).

Klíčovým mechanismem je **podmíněné osvobození od daně** v tzv. **daňovém skladu**. Dokud výrobek zůstává v režimu podmíněného osvobození (ve skladu, při přepravě mezi sklady), daň se neplatí. Daňová povinnost podle § 8 vzniká již výrobou na daňovém území EU, dovozem či neoprávněným vstupem. **Povinnost daň přiznat a zaplatit** podle § 9 zpravidla nastává uvedením do volného daňového oběhu; zákon upravuje i další situace.

Správu spotřebních daní vykonává **Celní správa ČR** – příslušným správcem daně je **celní úřad**, nikoli finanční úřad. Tím se spotřební daně liší od daně z příjmů nebo DPH.

---

## Jaké jsou sazby spotřební daně v roce 2026?

Sazby jsou pro každou komoditu stanoveny pevně v zákoně č. 353/2003 Sb. a vyjadřují se v korunách na fyzikální jednotku (hektolitr, litr, kus, gram), nikoli procentem z ceny – výjimkou jsou cigarety s kombinovanou sazbou. Pro rok 2026 přinesl změny zejména konsolidační balíček (zákon č. 349/2023 Sb.), který nastavil postupné zvyšování sazeb u lihu a tabákových výrobků.

### Alkohol – líh, pivo, víno

| Komodita                                                                    | Sazba 2026    | Jednotka                      |
| --------------------------------------------------------------------------- | ------------- | ----------------------------- |
| Líh (lihoviny)                                                              | **41 050 Kč** | za hl etanolu                 |
| Líh z pěstitelského pálení (do 30 l etanolu na pěstitele za výrobní období) | 20 550 Kč     | za hl etanolu (snížená sazba) |
| Pivo – základní sazba                                                       | **32 Kč**     | za hl a každé °Plato          |
| Tiché víno                                                                  | **0 Kč**      | za hl                         |
| Šumivé víno a meziprodukty                                                  | **2 340 Kč**  | za hl                         |

Sazba lihu vzrostla pro rok 2026 o 5 % (z 39 100 Kč na 41 050 Kč/hl etanolu) podle konsolidačního balíčku (zákon č. 349/2023 Sb.). U **pěstitelského pálení** činí pro rok 2026 zvýhodněná sazba 20 550 Kč/hl, kterou zákon vymezuje jako (zhruba) **poloviční** vůči základní sazbě lihu; jde o statutární zaokrouhlenou hodnotu, nikoli o přesnou polovinu z částky 41 050 Kč.

U **piva** existují snížené sazby pro malé nezávislé pivovary podle ročního výstavu (od cca 50 % do 90 % základní sazby). U **tichého vína** je v ČR dlouhodobě nulová sazba ; zákonná definice tichého vína je rozhodná i pro použití nulové sazby.

### Tabákové a nikotinové výrobky

Tabákové výrobky patří k položkám, jejichž zdanění roste v letech 2024–2027 každoročně podle pevného harmonogramu daného konsolidačním balíčkem.

| Výrobek                                 | Sazba 2026             | Změna oproti 2025   |
| --------------------------------------- | ---------------------- | ------------------- |
| Cigarety – minimální celková daň        | **4,66 Kč/kus** (+5 %) | +5 %                |
| Zahřívaný tabák                         | **4,57 Kč/g**          | +15 % (z 3,97 Kč/g) |
| Náplně do e-cigaret (e-liquidy)         | **7,50 Kč/ml**         | +50 % (z 5 Kč/ml)   |
| Nikotinové sáčky a ostatní nik. výrobky | **1,20 Kč/g**          | +50 % (z 0,80 Kč/g) |

U **cigaret** platí kombinovaná sazba: **pevná část na kus** plus **procentní část z konečné ceny** pro spotřebitele, přičemž současně platí **minimální celková daň** – v roce 2026 nejméně **4,66 Kč na cigaretu**. Spotřební daň z cigaret tak vždy dosáhne alespoň zákonem stanoveného minima bez ohledu na prodejní cenu. U cigaret i tabáku ke kouření se sazby pro rok 2026 zvyšují o 5 %.

### Pohonné hmoty (minerální oleje)

| Palivo                                              | Sazba 2026 (za 1 000 l) | Přepočet na litr |
| --------------------------------------------------- | ----------------------- | ---------------- |
| Motorový benzín s obsahem olova do 0,013 g/l včetně | **12 840 Kč**           | 12,84 Kč/l       |
| Motorová nafta – standardní sazba                   | **9 950 Kč**            | 9,95 Kč/l        |

**Dočasné prominutí části daně z nafty:** Vláda prominula **1 939 Kč/1 000 l** u vybrané motorové nafty a jejích směsí určených k pohonu vznětových motorů, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit **od 8. dubna do 19. července 2026**. Od **20. července do 30. září 2026** se uplatňuje zákonná sazba **9 950 Kč/1 000 l**. Nové [opatření vlády z 22. září 2026](https://mf.gov.cz/assets/attachments/2026-09-22_Opatreni-obecne-povahy-c-j-MF-48595-2026-39-1.pdf) promíjí stejnou část daně **od 1. do 31. října 2026**; efektivní zatížení této nafty je **8 011 Kč/1 000 l**. Rozhodné je datum vzniku daňové povinnosti, nikoli den tankování; pro pozdější období je nutné ověřit případné další opatření. Prominutí se nevztahuje například na topné oleje a letecké petroleje.

---

## Kolik z ceny tvoří spotřební daň? (modelové příklady)

Spotřební daň výrazně ovlivňuje koncovou cenu. Na ni se navíc počítá **DPH 21 %**, a to i z částky samotné spotřební daně (daň z daně).

### Příklad 1 – lahev 40% destilátu (0,5 l)

Lahev obsahuje 0,2 litru čistého etanolu (0,5 l × 40 %), tj. 0,002 hl.

| Položka              | Výpočet              | Částka       |
| -------------------- | -------------------- | ------------ |
| Spotřební daň z lihu | 0,002 hl × 41 050 Kč | **82,10 Kč** |

Jen spotřební daň z půllitru čtyřicetiprocentního destilátu tak činí přes 82 Kč, k čemuž se připočítává marže a DPH 21 % z celé ceny.

### Příklad 2 – plná nádrž benzínu (50 l)

| Položka                                   | Výpočet           | Částka       |
| ----------------------------------------- | ----------------- | ------------ |
| Spotřební daň z benzínu                   | 50 l × 12,84 Kč/l | **642 Kč**   |
| DPH 21 % ze spotřební daně                | 642 × 0,21        | 134,82 Kč    |
| **Spotřební daň a DPH připadající na ni** |                   | **≈ 777 Kč** |

V ceně 50 litrů běžného bezolovnatého benzínu modelově připadá na spotřební daň 642 Kč; po započtení DPH, která se počítá i z této daně, jde o zhruba 777 Kč z jediné nádrže.

### Příklad 3 – hektolitr piva (12° Plato)

| Položka              | Výpočet              | Částka        |
| -------------------- | -------------------- | ------------- |
| Spotřební daň z piva | 12 °P × 32 Kč × 1 hl | **384 Kč/hl** |

Na jeden hektolitr (100 l) dvanáctistupňového piva připadá 384 Kč spotřební daně, tj. zhruba 1,92 Kč na půllitr (velký pivovar bez nároku na sníženou sazbu).

---

## Kdy se podává přiznání a kdy je daň splatná?

Administrativa spotřebních daní probíhá výhradně u **celního úřadu**:

- **Zdaňovacím obdobím** je u vybraných výrobků kromě dovozu **kalendářní měsíc** (§ 17 zákona č. 353/2003 Sb.).
- **Daňové přiznání** se zpravidla podává samostatně za každou daň celnímu úřadu **do 25 dnů** po skončení zdaňovacího období (§ 18 a § 136 daňového řádu); při dovozu plní tuto funkci celní prohlášení.
- **Splatnost daně** je obecně **40. den** po skončení zdaňovacího období (§ 18 odst. 4); u **daně z lihu** je **55. den** (§ 76 odst. 1). Zákon stanoví i výjimky s dřívějším podáním a platbou, zejména při některých porušeních režimu.

| Úkon                          | Lhůta                           | Ustanovení   |
| ----------------------------- | ------------------------------- | ------------ |
| Zdaňovací období              | kalendářní měsíc                | § 17         |
| Podání přiznání celnímu úřadu | do 25. dne následujícího měsíce | § 18         |
| Splatnost daně (obecně)       | do 40. dne                      | § 18         |
| Splatnost daně z lihu         | 55. den po skončení období      | § 76 odst. 1 |

Běžný spotřebitel ani většina firem žádné přiznání ke spotřební dani nepodává – povinnost dopadá na výrobce, dovozce, provozovatele daňových skladů a oprávněné příjemce. Daň je už zahrnuta v nákupní ceně.

---

## Vratky spotřební daně a osvobození

Zákon zná řadu situací, kdy lze daň **vrátit** nebo kdy je výrobek **osvobozen**:

- **Zelená nafta** – osoby provozující zemědělskou prvovýrobu nebo hospodaření v lese mohou při splnění podmínek § 57 uplatnit vratku **8 500 nebo 3 380 Kč/1 000 l** podle činnosti; u nafty zdaněné v období mimořádného prominutí se vyšší vratka omezuje na skutečně zahrnutých **8 011 Kč/1 000 l**.
- **Osvobození pro vybrané účely** – např. minerální oleje pro plavby, líh pro výrobu léčiv, kosmetiky či octa, denaturovaný líh.
- **Pěstitelské pálení** – při splnění podmínek zákona o lihu podléhá ovocný destilát do **30 l etanolu na jednoho pěstitele za výrobní období** zvýhodněné sazbě 20 550 Kč/hl etanolu.
- **Vrácení daně plátcům**, kteří výrobek dodali do jiného členského státu nebo vyvezli.

O vratku se žádá u příslušného celního úřadu ve lhůtách stanovených zákonem.

---

## Časté chyby a omyly

- **Záměna celního a finančního úřadu.** Spotřební daně spravuje Celní správa, ne finanční úřad. Přiznání a platby směřují celnímu úřadu.
- **Domněnka, že spotřební daň platí každý podnikatel.** Plátcem je výrobce, dovozce nebo provozovatel daňového skladu – běžný prodejce ani spotřebitel přiznání nepodává.
- **Přehlížení DPH z daně.** DPH 21 % se počítá i ze spotřební daně, takže reálné daňové zatížení je vyšší než samotná sazba.
- **Tiché víno „bez daně" znamená neevidované.** Nulová sazba u tichého vína neznamená, že na něj zákon nedopadá – výrobci a dovozci mají evidenční povinnosti.
- **Spoléhání na neaktuální sazby u tabáku.** Sazby tabákových a nikotinových výrobků rostou každý rok podle harmonogramu do roku 2027; hodnoty z roku 2025 už pro rok 2026 neplatí. Přehled změn najdete v článku [změny v daních](https://ucto.cz/dane/zmeny-v-danich).

---

## Shrnutí

Spotřební dani podléhá v roce 2026 pět hlavních skupin vybraných výrobků – **minerální oleje, líh, pivo, víno a meziprodukty a tabákové výrobky**; zákon samostatně zdaňuje i zahřívaný tabák, další tabákové a související nikotinové výrobky (§ 1 zákona č. 353/2003 Sb.). Daň zpravidla vzniká při uvedení výrobku do volného daňového oběhu a odvádí ji příslušný plátce **celnímu úřadu**. Pro rok 2026 vzrostla sazba lihu na **41 050 Kč/hl** etanolu a zvýšily se sazby tabákových a nikotinových výrobků (zahřívaný tabák 4,57 Kč/g, e-liquidy 7,50 Kč/ml, nikotinové sáčky 1,20 Kč/g). Zákonné sazby piva (32 Kč/hl/°P), tichého vína (0 Kč), benzínu (12 840 Kč/1 000 l) a nafty (9 950 Kč/1 000 l) trvají; u vybrané nafty stát část daně promíjel **8. 4.–19. 7. 2026** a znovu promíjí **1.–31. 10. 2026**.

---

## Často kladené otázky

### Co podléhá spotřební dani v ČR?

§ 1 odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb. vymezuje minerální oleje, líh, pivo, víno a meziprodukty a tabákové výrobky jako pět skupin vybraných výrobků. Vedle nich zákon samostatně zdaňuje zahřívaný tabák, ostatní tabákové výrobky, výrobky související s tabákovými výrobky a surový tabák. U e-cigaret je rozhodná náplň, nikoli samotný přístroj.

### Kdo platí a kdo odvádí spotřební daň?

Daň ekonomicky nese konečný spotřebitel v ceně zboží, ale státu ji přiznává a odvádí plátce – nejčastěji výrobce, dovozce nebo provozovatel daňového skladu (§ 4 zákona č. 353/2003 Sb.). Správcem je celní úřad.

### Jaká je spotřební daň z lihu v roce 2026?

Základní sazba spotřební daně z lihu činí v roce 2026 **41 050 Kč za hektolitr etanolu** (po zvýšení o 5 % konsolidačním balíčkem). U pěstitelského pálení do 30 litrů etanolu na pěstitele za výrobní období platí při splnění zákonných podmínek zvýhodněná sazba 20 550 Kč/hl. Z půllitru 40% destilátu vychází daň zhruba 82 Kč.

### Jaká je spotřební daň z benzínu a nafty v roce 2026?

Benzín je zdaněn sazbou 12 840 Kč za 1 000 litrů (12,84 Kč/l) a nafta zákonnou sazbou 9 950 Kč za 1 000 litrů (9,95 Kč/l). U vybrané nafty určené pro vznětové motory stát promíjí 1 939 Kč/1 000 l za období 8. 4.–19. 7. a 1.–31. 10. 2026, takže efektivní zatížení klesá na 8 011 Kč/1 000 l. Mezi těmito obdobími platí plná zákonná daň; rozhoduje vznik povinnosti ji přiznat a zaplatit.

### Platí se spotřební daň z tichého vína?

Sazba spotřební daně z tichého vína je v ČR 0 Kč/hl. Šumivé víno a meziprodukty se naopak daní sazbou 2 340 Kč/hl. Nulová sazba neznamená osvobození od evidenčních povinností výrobců a dovozců.

### Kdy se podává přiznání ke spotřební dani?

Zdaňovacím obdobím je zpravidla kalendářní měsíc. Přiznání se podává celnímu úřadu obvykle do 25 dnů po jeho skončení a daň je splatná 40. den; u daně z lihu 55. den (§ 17, § 18 a § 76 zákona č. 353/2003 Sb.). Dovoz a zvláštní případy mají odlišný postup.

---

# Srážková daň

- URL: https://ucto.cz/dane/srazkova-dan
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Srážková daň 2026: obvyklá sazba 15 %, další zákonné sazby, DPP do 11 999 Kč bez prohlášení, dividendy a započtení daně z dohod.

**Ve zkratce:** Srážková daň je v roce 2026 zpravidla **15 %** a odvádí ji finančnímu úřadu plátce příjmu. Týká se zejména tuzemských dividend, některých úroků a malých příjmů ze zaměstnání bez podepsaného prohlášení: u DPP nejvýše **11 999 Kč měsíčně** a u jiných příjmů podle § 6 odst. 4 písm. b) nejvýše **4 499 Kč měsíčně** od téhož plátce. Při dosažení rozhodné částky 12 000 Kč, respektive 4 500 Kč, se použije zálohová daň a za splnění pojistných podmínek vzniká účast na pojištění. U části příjmů některých nerezidentů se uplatní 35 %; zákon zná i jiné zvláštní sazby.

Srážková daň je zvláštní způsob výběru daně z příjmů, kdy daň neodvádí sám poplatník, ale plátce, který příjem vyplácí. Tento návod vysvětluje, na které příjmy se srážková daň v roce 2026 vztahuje, jakou má sazbu, jak se počítá a odvádí, a kdy a jak ji můžete dostat zpět. Všechna čísla a paragrafy vycházejí ze zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP"), ve znění platném pro rok 2026.

## Co je srážková daň a čím se liší od zálohové daně?

Srážková daň je daň vybíraná **srážkou podle zvláštní sazby daně** podle § 36 ZDP. Plátce příjmu (zaměstnavatel, společnost vyplácející podíl na zisku, banka) daň sám vypočítá, srazí z hrubého příjmu a odvede správci daně. Poplatník (příjemce) tak dostane už **čistou částku po zdanění** a u většiny příjmů tím má daňovou povinnost definitivně vyřízenou.

Tím se srážková daň liší od **zálohové daně** podle § 38h ZDP, kterou zaměstnavatel sráží například ze mzdy zaměstnance, jenž podepsal prohlášení k dani, nebo z příjmu nad hranicí srážkového režimu. Záloha se na konci roku vyúčtuje v ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání a může vzniknout nedoplatek či přeplatek. Srážková daň naopak bývá **konečná** – po sražení už se s ní zpravidla nic dalšího neděje.

| Vlastnost                  | Srážková daň (§ 36)                                                        | Zálohová daň (§ 38h)          |
| -------------------------- | -------------------------------------------------------------------------- | ----------------------------- |
| Kdo daň odvádí             | Plátce příjmu                                                              | Plátce (zaměstnavatel)        |
| Charakter                  | Zpravidla konečná                                                          | Záloha, vyúčtuje se           |
| Roční zúčtování / přiznání | Zpravidla není nutné; dobrovolné zahrnutí jen u zákonem stanovených příjmů | Ano (zúčtování nebo přiznání) |
| Typický příklad            | Dividenda, DPP bez prohlášení                                              | Mzda s podepsaným prohlášením |

## Jaká je sazba srážkové daně v roce 2026?

Zvláštní sazba daně podle § 36 ZDP činí v roce 2026 nejčastěji **15 %**. U vyjmenovaných příjmů nerezidentů ze států mimo EU/EHP, které zároveň nejsou kryty účinnou smlouvou o zamezení dvojímu zdanění ani žádným z uvedených nástrojů výměny daňových informací včetně mnohostranné smlouvy, se uplatní **35 %** podle § 36 odst. 1 písm. c) ZDP. Zákon stanoví také **5 %** z úplaty u finančního leasingu vymezené pro nerezidenty podle § 36 odst. 1 písm. d) a **21 %** u vybraných úroků veřejně prospěšných poplatníků a SVJ podle § 36 odst. 5.

| Sazba | Na koho a co se vztahuje                                                                           | Právní základ             |
| ----- | -------------------------------------------------------------------------------------------------- | ------------------------- |
| 15 %  | Standardní sazba – dividendy, podíly na zisku, vybrané úroky, příjmy z dohod bez prohlášení        | § 36 odst. 1 a 2 ZDP      |
| 35 %  | Vyjmenované příjmy některých nerezidentů mimo EU/EHP bez účinné smlouvy či daňové výměny informací | § 36 odst. 1 písm. c) ZDP |
| 21 %  | Vybrané úroky veřejně prospěšných poplatníků a SVJ                                                 | § 36 odst. 5 ZDP          |
| 5 %   | Úplata u finančního leasingu nerezidenta vymezená v § 36 odst. 1                                   | § 36 odst. 1 písm. d) ZDP |

U příjmů podléhajících 15% srážce se **neuplatňuje progresivní sazba 23 %**; § 36 však pro jiné případy stanoví i sazby 35 %, 21 % a 5 %. Srážková daň se totiž počítá ze samostatného základu daně mimo obecný základ daně, takže se do hranice pro 23 % sazbu (1 762 812 Kč ročně) nezahrnuje.

## Na jaké příjmy se srážková daň vztahuje?

Srážkovou daní se zdaňují příjmy taxativně vyjmenované v § 36 ZDP. V praxi jde nejčastěji o tyto skupiny:

- **Podíly na zisku a dividendy** vyplácené tuzemskými obchodními společnostmi a družstvy fyzickým osobám (§ 36 odst. 2 ZDP).
- **Vybrané úroky a výnosy z kapitálového majetku**, například úroky z účtů neurčených k podnikání a vybrané výnosy dluhopisů od tuzemských plátců. Úroky z běžných poskytnutých zápůjček nejsou automaticky příjmem podléhajícím tuzemské srážkové dani; zpravidla je poplatník řeší v běžném základu daně.
- **Příjmy ze závislé činnosti malého rozsahu** bez podepsaného prohlášení k dani – zejména z dohody o provedení práce do limitu pro pojistné a z dohody o pracovní činnosti do rozhodné částky (§ 6 odst. 4 ZDP).
- **Vyjmenované příjmy daňových nerezidentů** ze zdrojů na území ČR (např. licenční poplatky, některé služby, podíly na zisku) podle § 22 a § 36 odst. 1 ZDP.
- **Autorské honoráře** za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu a televize do **10 000 Kč** měsíčně od jednoho plátce podle § 7 odst. 6 ZDP. Tento srážkový režim se vztahuje **jen na tyto příspěvky** – ostatní autorské honoráře (např. za knihu, software nebo grafiku) srážkové dani nepodléhají ani pod 10 000 Kč a daní se v běžném základu daně.

Pravidlo společné pro tyto příjmy zní: daň vyřeší plátce u zdroje a poplatník už příjem zpravidla do přiznání neuvádí. Podrobněji se zdanění podílů na zisku a dividend věnuje samostatný článek [zdanění dividend](https://ucto.cz/dane/zdaneni-dividend).

## Jak funguje srážková daň u dohody o provedení práce (DPP)?

U dohody o provedení práce se srážková daň 15 % uplatní, pokud jsou současně splněny **dvě podmínky**: zaměstnanec u daného zaměstnavatele **nepodepsal prohlášení k dani** a úhrn jeho hrubých měsíčních příjmů z DPP u tohoto plátce **nedosáhne rozhodné částky pro účast na pojištění**. Ta od **1. 1. 2026 činí 12 000 Kč** měsíčně, takže poslední částkou se srážkovou daní je **11 999 Kč**. Při přesných 12 000 Kč už vzniká účast na pojištění.

Pro DPP v roce 2026 tedy platí:

| Situace u DPP (2026)                             | Jak se daní                                         |
| ------------------------------------------------ | --------------------------------------------------- |
| Příjem nejvýše 11 999 Kč, prohlášení nepodepsáno | Srážková daň 15 %, konečná                          |
| Příjem nejvýše 11 999 Kč, prohlášení podepsáno   | Zálohová daň (uplatní se slevy)                     |
| Příjem 12 000 Kč a více                          | Zálohová daň + pojistné (vzniká účast na pojištění) |

Pozor na přesné posouzení hranice: srážková daň se uplatní u příjmu, který limit **nedosáhne** (tj. do 11 999 Kč včetně). Při dosažení přesně **12 000 Kč** už vzniká účast na nemocenském pojištění, odvádí se sociální a zdravotní pojistné a daň se sráží zálohově. Více o pravidlech a odvodech u této dohody najde čtenář v článku [dohoda o provedení práce](https://mzdy.cz/zamestnani/dpp).

## Jak funguje srážková daň u dohody o pracovní činnosti (DPČ)?

U dohody o pracovní činnosti se srážková daň 15 % uplatní obdobně – při **nepodepsaném prohlášení k dani** a úhrnu příjmů podle § 6 odst. 4 písm. b) u téhož plátce za měsíc **pod rozhodnou částkou pro účast na nemocenském pojištění**. Pro rok 2026 zůstává tento limit u DPČ na **4 500 Kč** měsíčně (na rozdíl od DPP se nezvyšuje) podle ČSSZ pro rok 2026.

Při úhrnu dotčených příjmů **do 4 499 Kč** měsíčně u téhož plátce bez prohlášení se použije srážková daň 15 %. Pojistné posuzujte samostatně: u zaměstnání malého rozsahu vzniká nemocenské a důchodové pojištění až při dosažení 4 500 Kč, avšak u zaměstnání se sjednaným příjmem alespoň v rozhodné výši může účast trvat i v měsíci s nižší skutečnou odměnou. Pro zdravotní pojištění se u DPČ sleduje dosažení rozhodné částky podle vlastních pravidel. Od 4 500 Kč dotčeného měsíčního úhrnu se bez prohlášení použije zálohová daň.

## Jak se srážková daň počítá, zaokrouhluje a odvádí?

Postup výpočtu a odvodu upravují § 36 a § 38d ZDP. Plátce při výplatě příjmu:

1. **Určí základ daně** – u příjmů ze závislé činnosti (DPP, DPČ) je základem zdanitelný hrubý příjem; pojistné zaměstnavatele se k němu nepřičítá ani při vzniku účasti na pojištění; u dividend a podílů na zisku je základem vyplácená hrubá částka.
2. **Zaokrouhlí základ daně** podle § 36 odst. 3 ZDP. Obecně se zaokrouhluje na celé koruny dolů; u některých příjmů z cenných papírů a úroků v cizí měně platí zvláštní pravidla.
3. **Vypočte daň** zákonnou sazbou pro konkrétní příjem a postavení poplatníka.
4. **Zaokrouhlí sraženou daň** na celé koruny dolů, pokud pro daný druh příjmu zákon nestanoví zvláštní pravidlo.
5. **Srazí daň** v okamžiku stanoveném § 38d odst. 1 a 2: obvykle při výplatě, u podílů na zisku ale platí i nejzazší lhůty navázané na rozhodnutí o rozdělení zisku. **Odvede ji** svému finančnímu úřadu **do konce kalendářního měsíce následujícího** po měsíci, ve kterém byl povinen srážku provést (§ 38d odst. 3 ZDP).

Plátce zároveň podává správci daně **vyúčtování daně vybírané srážkou** za celý kalendářní rok a na žádost poplatníka vystaví **potvrzení o sražené dani**, které příjemce potřebuje, chce-li si daň započíst v přiznání.

### Modelový příklad – DPP bez prohlášení

Student pracuje na DPP a za měsíc si vydělá 10 000 Kč hrubého. Prohlášení k dani nepodepsal a příjem nedosahuje limitu 12 000 Kč, proto se uplatní srážková daň:

- Základ daně: 10 000 Kč
- Srážková daň 15 %: **1 500 Kč**
- Čistý příjem: 10 000 − 1 500 = **8 500 Kč**

Zaměstnavatel srazí 1 500 Kč a odvede je finančnímu úřadu. Student dostane 8 500 Kč a běžně už nemusí nic dalšího řešit. Pokud ale neměl jiné zdanitelné příjmy, vyplatí se mu zahrnout tento příjem do přiznání a daň si nárokovat zpět – viz další část.

### Modelový příklad – podíl na zisku s.r.o.

Společník s.r.o., který je daňovým rezidentem ČR, má nárok na podíl na zisku 200 000 Kč. Společnost srazí srážkovou daň:

- Základ daně: 200 000 Kč
- Srážková daň 15 %: **30 000 Kč**
- Vyplaceno společníkovi: 200 000 − 30 000 = **170 000 Kč**

Společnost odvede 30 000 Kč finančnímu úřadu. Pro společníka je tím podíl na zisku **definitivně zdaněn** a do daňového přiznání jej neuvádí.

## Kdy a jak lze srážkovou daň dostat zpět?

U **příjmů ze závislé činnosti** zdaněných srážkovou daní (typicky DPP a DPČ bez prohlášení) má daňový rezident ČR možnost zahrnout **veškeré příjmy tohoto druhu** dobrovolně do **daňového přiznání** a sraženou daň si v něm **započíst** proti vypočtené dani. Tuto možnost u tuzemských daňových rezidentů výslovně umožňuje § 36 odst. 6 ZDP.

Výhoda spočívá v tom, že v přiznání lze uplatnit **slevu na poplatníka** (30 840 Kč ročně, tj. 2 570 Kč měsíčně podle Finanční správy pro rok 2026) a další slevy. Pokud byl roční příjem nízký, vyjde výsledná daň často nulová a celá sražená částka se vrátí jako přeplatek. Typicky se to vyplatí studentům a brigádníkům, kteří neměli jiné zdanitelné příjmy.

Postup je následující:

1. Vyžádejte si od plátce (zaměstnavatele) **potvrzení o příjmech a sražené dani**.
2. Příjmy a sraženou daň uveďte do **daňového přiznání** za příslušný rok.
3. V přiznání uplatněte **slevu na poplatníka**, případně další slevy a nezdanitelné části.
4. Sraženou daň **započtěte** proti vypočtené dani; rozdíl vám finanční úřad vrátí jako přeplatek.

U **tuzemských dividend a podílů na zisku** fyzické osoby je srážka zpravidla konečná; do běžného přiznání se na rozdíl od příjmů z dohod dobrovolně nezahrnuje. Zvláštní postup platí například pro vybrané daňové nerezidenty z EU/EHP podle § 36 odst. 7. Širší souvislosti zdanění příjmů fyzických osob a vazbu srážkové daně na celkovou daňovou povinnost rozebírá článek [daň z příjmů fyzických osob](https://ucto.cz/dane/dan-z-prijmu-fyzickych-osob).

## Časté chyby u srážkové daně

- **Záměna srážkové a zálohové daně.** Srážková daň je u většiny příjmů konečná, zálohová se vyúčtuje. Podepsání prohlášení k dani u dohody mění srážkový režim na zálohový.
- **Špatné posouzení limitu u DPP.** Srážkovou daní se daní příjem **pod** 12 000 Kč (do 11 999 Kč včetně); při dosažení 12 000 Kč už nastupuje pojistné a zálohová daň.
- **Opomenutí možnosti vrácení daně.** Studenti a brigádníci s nízkým ročním příjmem si často neuplatní slevu na poplatníka a nechají si zbytečně srazit daň, kterou by jinak dostali zpět přes přiznání.
- **Přiznání tuzemských dividend zdaněných srážkou.** Podíly na zisku a dividendy od českých plátců jsou srážkou vyřízeny u zdroje a do přiznání se neuvádějí.
- **Přehlédnutí sazby 35 % u nerezidentů.** U vyjmenovaných příjmů poplatníka ze státu mimo EU/EHP, na který nedopadá účinná smlouva o zamezení dvojímu zdanění ani příslušná výměna informací, může být sazba 35 %. Nesprávně nízká srážka jde k tíži plátce.

## Shrnutí

Srážková daň je daň vybíraná plátcem u zdroje podle zvláštní sazby § 36 ZDP. V roce 2026 činí standardně **15 %**, u vyjmenovaných příjmů některých nerezidentů mimo EU/EHP bez příslušné účinné smlouvy nebo výměny informací **35 %**. Zákon má též zvláštní sazby 21 % a 5 %. Nejčastěji se týká dividend, podílů na zisku, některých úroků a malých příjmů ze zaměstnání bez prohlášení – **DPP do 11 999 Kč** a **DPČ do 4 499 Kč** měsíčně. U příjmů ze závislé činnosti si lze sraženou daň přes daňové přiznání započíst a často získat zpět.

## Často kladené otázky

### Jaká je sazba srážkové daně v roce 2026?

Standardní sazba srážkové daně podle § 36 zákona č. 586/1992 Sb. je v roce 2026 **15 %**. U vyjmenovaných příjmů nerezidentů ze států mimo EU/EHP bez příslušné účinné daňové smlouvy nebo výměny informací se uplatní **35 %**. Další zvláštní sazby jsou 21 % u vybraných úroků a 5 % u úplaty za finanční leasing nerezidenta podle § 36. Vyšší progresivní sazba 23 % se u srážkové daně nepoužívá.

### Kdy se z dohody o provedení práce strhne srážková daň?

Srážková daň 15 % se z DPP strhne, pokud zaměstnanec u zaměstnavatele **nepodepsal prohlášení k dani** a úhrn jeho hrubých měsíčních příjmů z DPP u téhož plátce **nedosáhne 12 000 Kč** (limit platný od 1. 1. 2026). Při příjmu 12 000 Kč a více vzniká účast na pojištění a daň se sráží zálohově. Pokud je prohlášení podepsáno, uplatní se zálohová daň se slevami.

### Liší se limit pro srážkovou daň u DPP a DPČ?

Ano. Rozhodná částka pro účast na pojištění je u DPP **12 000 Kč** a u DPČ **4 500 Kč**. Srážková daň bez podepsaného prohlášení se proto použije jen pod těmito částkami, tedy nejvýše do **11 999 Kč**, respektive **4 499 Kč**. Při dosažení částky se použije zálohová daň a při splnění zákonných podmínek i pojistné. U DPČ rozlišujte zaměstnání malého rozsahu od zaměstnání s trvající účastí; srážková daň sama o sobě neznamená neúčast na pojištění.

### Musím srážkovou daň uvádět do daňového přiznání?

U většiny příjmů ne – srážková daň je konečná a plátce ji vyřídil u zdroje (typicky dividendy a podíly na zisku). U příjmů ze závislé činnosti (DPP, DPČ bez prohlášení) může rezident ČR dobrovolně uvést **veškeré takto sražené příjmy** a v přiznání si ji započíst. Díky slevě na poplatníka (30 840 Kč ročně) tak často vznikne přeplatek, který vám finanční úřad vrátí.

### Jak dostanu zpět srážkovou daň z brigády?

Vyžádejte si od zaměstnavatele potvrzení o sražené dani, uveďte příjem i sraženou daň do daňového přiznání a uplatněte slevu na poplatníka, případně další platné slevy. Sleva na studenta se za příjmy roku 2026 neuplatní. Pokud byl váš roční příjem nízký, může se sražená daň vrátit jako přeplatek (§ 36 odst. 6 ZDP).

### Kdo srážkovou daň odvádí finančnímu úřadu?

Srážkovou daň odvádí **plátce příjmu** – zaměstnavatel u dohod, společnost vyplácející podíl na zisku, banka u úroků. Plátce provede srážku v okamžiku určeném § 38d odst. 1 a 2, obvykle při výplatě; například u podílů na zisku platí i nejzazší zákonné lhůty. Odvede ji svému správci daně **do konce kalendářního měsíce následujícího** po měsíci, kdy byl povinen srážku provést (§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb.). Poplatník dostává už čistou částku po zdanění.

---

# Výdajové paušály (paušální výdaje)

- URL: https://ucto.cz/dane/vydajove-pausaly
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Výdajové paušály 2026: sazby 80, 60, 40 a 30 % z příjmů a maximální limity. Kdo je může uplatnit, jak se počítají a kdy se vyplatí oproti skutečným výdajům.

**Ve zkratce:** Výdajové paušály vám umožní uplatnit výdaje procentem z příjmů místo dokládání skutečných nákladů. V roce 2026 platí čtyři sazby podle druhu činnosti: **80 %** (řemeslné živnosti, zemědělství), **60 %** (ostatní živnosti), **40 %** (jiná samostatná činnost) a **30 %** (nájem). Každá sazba má strop: 1 600 000, 1 200 000, 800 000 a 600 000 Kč. Sazby ani limity se pro rok 2026 oproti minulým letům nemění (§ 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb.).

Výdajový paušál je nejjednodušší způsob, jak si jako OSVČ snížit základ daně. Pro daňový výpočet nedokládáte každý skutečný náklad: od příjmů odečtete zákonem dané procento do příslušného stropu. Paušál však neruší případnou zákonnou povinnost vést účetnictví ani evidenci potřebnou pro DPH. Tento návod vysvětluje, kdo paušál může použít, jak se přesně počítá, jaké jsou stropy pro rok 2026 a kdy se vám vyplatí víc než [skutečné výdaje](https://ucto.cz/dane/skutecne-nebo-pausalni-vydaje).

## Co jsou výdajové paušály a jak fungují?

Výdajové paušály (také paušální výdaje nebo výdaje procentem z příjmů) jsou způsob, jak stanovit daňově uznatelné výdaje pevným procentem z dosažených příjmů. Místo abyste sčítali konkrétní faktury, nákupy a odpisy, uplatníte zákonem určené procento z toho, co jste vydělali.

Princip je jednoduchý:

- Sečtete své **zdanitelné příjmy** za zdaňovací období podle příslušného druhu činnosti; pro rozdílné druhy platí rozdílné sazby.
- Vynásobíte je **procentem** podle druhu činnosti (80, 60, 40 nebo 30 %).
- Výsledek je vaše uznatelná výše výdajů. Rozdíl mezi příjmy a paušálními výdaji tvoří **dílčí základ daně**.

Tento postup upravuje **§ 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů** (pro příjmy ze samostatné činnosti) a **§ 9 odst. 4** téhož zákona (pro příjmy z nájmu). Paušál v sobě podle zákona zahrnuje veškeré výdaje vynaložené v souvislosti s činností. Vedle paušálu už proto nemůžete uplatnit žádné další reálné výdaje, odpisy ani třeba leasing.

Výhodou je minimum administrativy. Nevedete [daňovou evidenci](https://ucto.cz/osvc/danova-evidence) o výdajích, neřešíte kategorizaci nákladů a snižujete riziko chyby při kontrole. Stačí evidovat příjmy a pohledávky.

## Jaké jsou sazby výdajových paušálů v roce 2026?

V roce 2026 platí čtyři sazby paušálních výdajů. Která se na vás vztahuje, závisí na druhu činnosti, ze které příjem plyne. Pokud máte více druhů příjmů s různými sazbami, počítáte paušál pro každý druh zvlášť.

| Sazba    | Druh příjmu                                                                                                              | Maximální výše výdajů |
| -------- | ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ | --------------------- |
| **80 %** | Příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z řemeslných živností                                      | 1 600 000 Kč          |
| **60 %** | Příjmy z ostatního živnostenského podnikání (volné, vázané, koncesované živnosti mimo řemeslné)                          | 1 200 000 Kč          |
| **40 %** | Jiné příjmy ze samostatné činnosti (např. svobodná povolání, autorská práva, příjmy z podnikání dle zvláštních předpisů) | 800 000 Kč            |
| **30 %** | Příjmy z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku dle § 7 odst. 7 písm. c) a příjmy z nájmu dle § 9 odst. 4          | 600 000 Kč            |

_Zdroj: § 7 odst. 7 a § 9 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pro rok 2026. Sazby a stropy se pro rok 2026 nemění._

Stropy odpovídají hranici příjmů **2 000 000 Kč** ročně. Strop u sazby 80 % (1 600 000 Kč) je totiž 80 % z dvou milionů, strop u sazby 60 % (1 200 000 Kč) je 60 % z dvou milionů a tak dál. To znamená, že z příjmů nad 2 000 000 Kč už paušál žádné další výdaje negeneruje: maximální paušální výdaj je vždy zastropován.

### Která sazba platí pro řemeslnou a kterou pro volnou živnost?

Rozlišení mezi 80 % a 60 % je nejčastější zdroj omylů. **Řemeslné živnosti** (například zedník, truhlář, kadeřník, instalatér, opravář) spadají do **80 %**. **Volné, vázané a koncesované živnosti** (například programátor s volnou živností „Výroba, obchod a služby", grafik, obchodník, marketér) spadají do **60 %**. Seznam řemeslných živností je přílohou č. 1 živnostenského zákona (č. 455/1991 Sb.) — pokud si nejste jistí, najdete svůj obor právě tam nebo na výpisu z živnostenského rejstříku.

## Jak se výdajový paušál počítá? Modelový příklad

Výpočet je přímočarý. Ukážeme si ho na třech typických situacích pro rok 2026.

**Příklad 1 — programátor (volná živnost, 60 %)**
Roční příjmy: 900 000 Kč.
Paušální výdaje: 900 000 × 60 % = **540 000 Kč**.
Dílčí základ daně: 900 000 − 540 000 = **360 000 Kč**.

**Příklad 2 — truhlář (řemeslná živnost, 80 %)**
Roční příjmy: 1 200 000 Kč.
Paušální výdaje: 1 200 000 × 80 % = 960 000 Kč (pod stropem 1 600 000 Kč, uplatní se celé).
Dílčí základ daně: 1 200 000 − 960 000 = **240 000 Kč**.

**Příklad 3 — překladatel (volná živnost, 60 %) s vysokým příjmem**
Roční příjmy: 2 500 000 Kč.
Paušální výdaje vypočtené: 2 500 000 × 60 % = 1 500 000 Kč, ale **strop je 1 200 000 Kč**. Uplatní se proto jen 1 200 000 Kč.
Dílčí základ daně: 2 500 000 − 1 200 000 = **1 300 000 Kč**.

Na příkladu 3 je dobře vidět, proč se paušál nad hranicí 2 milionů příjmů přestává vyplácet: efektivní procento výdajů s rostoucím příjmem klesá. Nad 2 000 000 Kč navíc nemůžete využít [paušální daň](https://ucto.cz/dane/pausalni-dan), která má svůj vlastní strop příjmů 2 000 000 Kč.

Z dílčího základu daně pak počítáte [daň z příjmů fyzických osob](https://ucto.cz/dane/dan-z-prijmu-fyzickych-osob) sazbou 15 % (a 23 % nad zákonnou hranicí), od níž odečtete slevy na dani. Rychlou orientaci nabídne [kalkulačka výdajových paušálů](https://ucto.cz/kalkulacka-vydajovych-pausalu).

## Kdo může výdajové paušály uplatnit?

Výdajový paušál může použít fyzická osoba s příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 nebo s příjmy z nájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů. Není podstatné, zda jde o hlavní, nebo vedlejší činnost, ani zda jste, či nejste plátcem DPH.

Konkrétně paušál mohou využít zejména:

- **OSVČ s živnostenským oprávněním** (řemeslná, volná, vázaná i koncesovaná živnost).
- **Svobodná povolání a podnikání podle zvláštních předpisů** (například advokáti, lékaři, autoři, tlumočníci).
- **Pronajímatelé** s příjmy z nájmu podle § 9 (sazba 30 %, strop 600 000 Kč).

Paušál **nemohou** uplatnit poplatníci na podíl na zisku veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti (jako společník v. o. s. či komplementář k. s.). Takový podíl je dílčím základem daně podle § 7 odst. 1 písm. d), zatímco paušální výdaje podle § 7 odst. 7 lze uplatnit jen u příjmů podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2. Paušál se rovněž netýká příjmů ze závislé činnosti (zaměstnání), které se daní zcela jinak.

### Lze kombinovat paušál se zaměstnáním a se slevami na dani?

Ano. Pokud máte vedle podnikání i příjem ze zaměstnání, oba dílčí základy daně se v daňovém přiznání sečtou — na mzdu uplatníte skutečné zdanění zaměstnavatelem a na podnikání paušál.

Důležitá změna oproti starším článkům na internetu: dřívější omezení podle zrušeného § 35ca, které bránilo uplatnit slevu na manželku a daňové zvýhodnění na dítě při použití paušálu, **už neplatí**. V aktuálním znění zákona pro rok 2026 se toto omezení neuplatňuje. Pro rok 2026 tak můžete při paušálu standardně uplatnit slevu na poplatníka (30 840 Kč ročně, tj. 2 570 Kč měsíčně), daňové zvýhodnění na děti i slevu na manžela či manželku za zákonných podmínek.

## Výdajový paušál, nebo skutečné výdaje?

Zlaté pravidlo zní: **paušál se vyplatí tomu, kdo má nízké skutečné náklady.** Programátor, konzultant nebo překladatel s minimem nákladů na materiál na paušálu zpravidla vydělají. Naopak řemeslník nakupující drahý materiál nebo podnikatel s vysokými provozními výdaji bývá lépe na skutečných výdajích a [daňové evidenci](https://ucto.cz/osvc/danova-evidence).

Rychlé srovnání obou režimů:

| Hledisko              | Výdajový paušál             | Skutečné výdaje              |
| --------------------- | --------------------------- | ---------------------------- |
| Administrativa        | Minimální (evidence příjmů) | Daňová evidence všech výdajů |
| Vhodné pro            | Nízké náklady               | Vysoké náklady               |
| Strop výdajů          | Ano (dle sazby)             | Ne                           |
| Odpisy, leasing navíc | Nelze                       | Lze                          |
| Riziko při kontrole   | Nízké                       | Vyšší (dokládání výdajů)     |

Podrobné srovnání s návodem, jak spočítat hranici, kdy se který režim vyplatí, najdete v článku [skutečné, nebo paušální výdaje](https://ucto.cz/dane/skutecne-nebo-pausalni-vydaje).

## Jak přejít ze skutečných výdajů na paušál (a naopak)?

Změnu mezi skutečnými a paušálními výdaji můžete provést mezi zdaňovacími obdobími, není ale úplně bez následků. Při přechodu je nutné upravit základ daně za rok předcházející změně podle **§ 23 odst. 8 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb.**

Postup ve zkratce:

1. **Zvyšte** základ daně za poslední rok o hodnotu pohledávek (které byste při úhradě zdanili) a o cenu zásob.
2. **Snižte** základ daně o vymezené dluhy, které by při úhradě byly daňovým výdajem; přijaté a zaplacené zálohy se do této úpravy nezahrnují. Prověřte také zůstatky vytvořených rezerv a ostatní výjimky § 23 odst. 8.
3. Tuto úpravu provedete podáním **dodatečného daňového přiznání** za rok předcházející změně.
4. Pokud se kvůli úpravě změní vyměřovací základ, podejte i **opravný přehled** na OSSZ a zdravotní pojišťovnu.

Pokud dodatečné přiznání podáte a daň zaplatíte nejpozději v termínu řádného přiznání za rok změny, hledí se na vás podle § 23 odst. 8, jako byste nebyli v prodlení. **Opačný přechod není stejný:** při zahájení daňové evidence po roce s procentními výdaji se podle § 23 odst. 8 písm. b) bodu 3 za předchozí rok upravuje základ daně o dosud neuhrazené zdanitelné pohledávky; nelze automaticky přičíst zásoby a odečíst dluhy podle postupu pro přechod na paušál.

## Časté chyby při uplatnění výdajových paušálů

- **Záměna 80 % a 60 %.** Volná živnost není řemeslná. Uplatnění 80 % u volné živnosti je častý a snadno odhalitelný omyl.
- **Uplatnění výdajů „navíc“.** Vedle paušálu nelze přidat odpisy, leasing, sociální a zdravotní pojistné ani jiné reálné výdaje. Paušál už vše zahrnuje.
- **Opomenutí stropu.** U vysokých příjmů se uplatní jen maximální částka výdajů, ne celé vypočtené procento.
- **Neověřený dopad přechodu na pojistné.** Po úpravě daňového základu podle § 23 odst. 8 prověřte u ČSSZ a zdravotní pojišťovny, zda je nutné opravit také podané přehledy.
- **Smíšení režimů u více příjmů.** Příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 a nájem podle § 9 mají vlastní pravidla evidence a procentních výdajů. Při více činnostech správně rozdělte příjmy podle zákonné sazby a ve stejné činnosti nepřidávejte k procentnímu paušálu další skutečné výdaje.

## Shrnutí

Výdajové paušály umožňují snížit daňový základ bez dokládání jednotlivých nákladů. Pro rok 2026 platí čtyři sazby — 80, 60, 40 a 30 % — se stropy 1 600 000, 1 200 000, 800 000 a 600 000 Kč podle druhu příjmu. Paušál bývá výhodný při nižších skutečných nákladech. Při změně způsobu výdajů zkontrolujte příslušnou úpravu základu daně podle § 23 odst. 8 a případný dopad na přehledy pojistného.

## Často kladené otázky

### Jaké jsou výdajové paušály pro rok 2026?

Pro rok 2026 platí čtyři sazby paušálních výdajů podle § 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb.: 80 % z příjmů ze zemědělství, lesního a vodního hospodářství a z řemeslných živností (max. 1 600 000 Kč), 60 % z ostatního živnostenského podnikání (max. 1 200 000 Kč), 40 % z jiné samostatné činnosti (max. 800 000 Kč) a 30 % z nájmu (max. 600 000 Kč). Sazby ani limity se oproti minulým letům nemění.

### Do jakého příjmu se vyplatí výdajový paušál?

Stropy výdajů odpovídají ročním příjmům 2 000 000 Kč. Nad touto hranicí už paušál negeneruje další výdaje, takže s rostoucím příjmem klesá efektivní procento uznatelných nákladů. Pro většinu OSVČ s nízkými náklady je paušál výhodný až do hranice 2 milionů; nad ní je vhodné porovnat zdanění se skutečnými výdaji.

### Mohu při paušálu uplatnit slevu na dani a daňové zvýhodnění na dítě?

Ano. Aktuální znění zákona pro rok 2026 neomezuje tyto slevy a zvýhodnění samotnou volbou procentních výdajů. Pro rok 2026 tak můžete při výdajovém paušálu uplatnit slevu na poplatníka (30 840 Kč ročně), daňové zvýhodnění na děti i slevu na manžela či manželku, splníte-li jejich zákonné podmínky.

### Mohu vedle paušálu uplatnit ještě skutečné výdaje nebo odpisy?

Ne. Paušální výdaj podle zákona zahrnuje veškeré výdaje vynaložené v souvislosti s činností. Vedle něj nelze uplatnit žádné reálné výdaje, odpisy, leasing ani zaplacené pojistné. Buď použijete paušál, nebo skutečné výdaje — v rámci téhož druhu příjmů nelze obojí kombinovat.

### Jak přejít ze skutečných výdajů na paušál?

Při přechodu z daňové evidence na procentní výdaje se podle § 23 odst. 8 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb. upraví základ daně za předchozí rok o zdanitelné pohledávky, relevantní dluhy, nespotřebované zásoby a případné rezervy podle zákonných podmínek. Je-li původní přiznání již podané, podá se dodatečné. Pokud dodatečné přiznání podáte a daň zaplatíte do termínu řádného přiznání za rok změny, zákon vás pro tento účel nepovažuje za poplatníka v prodlení. Změní-li se vyměřovací základ, prověřte i opravné přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu.

### Jaký je rozdíl mezi výdajovým paušálem a paušální daní?

Výdajový paušál je způsob výpočtu výdajů v běžném daňovém přiznání. Paušální daň je zvláštní režim s jednou měsíční zálohou zahrnující daň i pojistné; přiznání a přehledy odpadají pouze tehdy, když se konečná daň za rok skutečně rovná paušální dani. Více v článku o [paušální dani](https://ucto.cz/dane/pausalni-dan).

---

# Zálohy na daň z příjmů

- URL: https://ucto.cz/dane/zalohy-na-dan-z-prijmu
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Zálohy na daň z příjmů 2026: kdo je platí, výpočet z poslední známé daňové povinnosti, prahy 30 000 a 150 000 Kč, termíny splatnosti a zálohy OSVČ.

**Ve zkratce:** Zálohy na daň z příjmů se zpravidla odvozují od **poslední známé daňové povinnosti** (§ 38a zákona č. 586/1992 Sb.). Do **30 000 Kč** se neplatí. V pásmu **30 001–150 000 Kč** jsou dvě zálohy po **40 %** (zákonné termíny 15. června a 15. prosince), nad **150 000 Kč** čtyři po **25 %** (15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince). U fyzické osoby za kalendářní rok připadl březnový termín 2026 na **16. března**. Platí zákonné výjimky, zejména při převaze příjmů ze zaměstnání a při zániku zdroje příjmů.

Záloha na daň není samostatná daň, ale platba předem na daň, kterou teprve vyúčtujete v daňovém přiznání. Zaplacené zálohy se na konci roku započtou proti vypočtené dani – pokud jste zaplatili víc, vznikne přeplatek, pokud méně, zbytek doplatíte. Tento průvodce vysvětluje, kdo zálohy platí, jak se přesně počítají, kdy jsou splatné, jak na ně reaguje OSVČ i právnická osoba a jakým chybám se vyhnout. Uvedené hodnoty a pravidla odpovídají právnímu stavu pro rok 2026.

## Co je záloha na daň z příjmů a proč se platí?

Záloha na daň z příjmů je **povinná platba, kterou odvádíte v průběhu roku ještě před tím, než znáte konečnou výši daně**. Stát tím rozkládá daňové inkaso rovnoměrně do celého roku a zároveň vám zmírňuje jednorázový dopad doplatku daně.

Zálohy upravuje **§ 38a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů**, a obecná pravidla pro placení záloh ještě **§ 174 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád**. Týkají se jak fyzických osob (OSVČ, pronajímatelé, lidé s vysokými ostatními příjmy), tak právnických osob (například s.r.o.).

Klíčové je, že zálohy se **neodvozují od příjmů aktuálního roku**, ale od daně z roku minulého – z takzvané poslední známé daňové povinnosti. Zaplacené zálohy splatné v průběhu roku se za podmínek § 38a odst. 1 **započtou proti dani** vypočtené v daňovém přiznání. Pozdě uhrazená záloha se započte jen tehdy, pokud byla zaplacena nejpozději do lhůty pro podání přiznání.

> Zálohu na daň ze závislé činnosti (mzdy), kterou zaměstnanci sráží zaměstnavatel měsíčně z výplaty, řeší samostatný režim. Tu popisuje článek o [záloze na daň ze mzdy](https://mzdy.cz/odvody/zaloha-na-dan).

## Co je poslední známá daňová povinnost?

Poslední známá daňová povinnost je **daň z posledního rozhodného období** určená podle zákona; pro výši záloh se zohlední také částka, kterou poplatník uvedl v řádném či dodatečném přiznání za bezprostředně předcházející období. Je to základ, ze kterého se počítá výše i četnost záloh.

Podle § 38a odst. 1 ZDP má částka vypočtená v přiznání za předchozí období účinek zpravidla od dne po lhůtě pro jeho podání; bylo-li přiznání podáno opožděně, od dne následujícího po podání. Změnu může vyvolat i dodatečné přiznání nebo stanovení daně správcem daně. Nejde tedy o výsledek po odečtení záloh ani o doplatek – jde o **celkovou daň před započtením zaplacených záloh**.

U fyzických osob se při výpočtu poslední známé daňové povinnosti **vylučují příjmy a výdaje podle § 10** zákona o daních z příjmů, tedy ostatní jednorázové příjmy (například příležitostný prodej majetku). Tím se zamezí tomu, aby vám jednorázový příjem zbytečně zvýšil zálohy do dalšího roku (§ 38a odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb.).

## Kdo platí zálohy na daň z příjmů?

Výše poslední známé daňové povinnosti určuje základní pásmo; uplatní se také výjimky podle § 38a. Hranice jsou pro rok 2026 následující:

| Poslední známá daňová povinnost | Platíte zálohy? | Výše a četnost zálohy      |
| ------------------------------- | --------------- | -------------------------- |
| do 30 000 Kč včetně             | ne              | žádné zálohy               |
| 30 001 – 150 000 Kč             | ano             | 2× ročně, každá 40 %       |
| nad 150 000 Kč                  | ano             | 4× ročně, každá 1/4 (25 %) |

Kromě poplatníků s povinností nejvýše 30 000 Kč (§ 38a odst. 2 písm. a) zálohy **neplatí obec nebo kraj** (§ 38a odst. 2 písm. b) ani **zůstavitel ode dne smrti** (§ 38a odst. 2 písm. c). Zálohy podle § 38a odst. 8 odpadají také od další splátky po zániku zdanitelného zdroje či ukončení činnosti; změnu je nutné oznámit správci daně.

### Pásmo 30 001 – 150 000 Kč: pololetní zálohy

Pokud vaše poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, ale nepřesáhla 150 000 Kč, platíte **dvě zálohy ročně, každou ve výši 40 %** poslední známé daňové povinnosti (§ 38a odst. 3). Splatné jsou:

- **do 15. června** zdaňovacího období,
- **do 15. prosince** zdaňovacího období.

### Pásmo nad 150 000 Kč: čtvrtletní zálohy

Pokud poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, platíte **čtyři zálohy ročně, každou ve výši jedné čtvrtiny (25 %)** poslední známé daňové povinnosti (§ 38a odst. 4). Splatné jsou:

- **do 15. března**,
- **do 15. června**,
- **do 15. září**,
- **do 15. prosince** zdaňovacího období.

Všechny zálohy se podle § 146 odst. 2 daňového řádu (zák. č. 280/2009 Sb.) **zaokrouhlují na celé stokoruny nahoru**.

## Jak se zálohy počítají? (modelové příklady)

### Příklad 1: Pololetní zálohy (pásmo 30 001 – 150 000 Kč)

OSVČ za rok 2025 vyčíslila daň z příjmů ve výši **80 000 Kč**. Tato částka spadá do pásma 30 001 – 150 000 Kč, takže platí dvě pololetní zálohy:

- 40 % z 80 000 Kč = **32 000 Kč**,
- splatnost: **15. 6.** a **15. 12. 2026**,
- za rok zaplatí na zálohách 2× 32 000 = **64 000 Kč**.

### Příklad 2: Čtvrtletní zálohy (pásmo nad 150 000 Kč)

Společnost s.r.o. měla za rok 2025 daň **240 000 Kč**, tedy nad hranicí 150 000 Kč. Platí čtyři čtvrtletní zálohy:

- 1/4 z 240 000 Kč = **60 000 Kč**,
- pro poplatníka s kalendářním rokem jde o data **16. 3., 15. 6., 15. 9. a 15. 12. 2026**; březnová záloha se však ještě odvíjí od dřívější poslední známé daně, pokud přiznání za rok 2025 nemělo účinek před její splatností,
- pokud byla dřívější poslední známá daň také 240 000 Kč a nezmění se jiná rozhodná skutečnost, zaplatí za rok 4× 60 000 = **240 000 Kč**; jinak může být březnová záloha odlišná.

### Příklad 3: Zaokrouhlení

OSVČ měla daň **95 100 Kč**, tedy pololetní zálohu 40 % z 95 100 Kč = 38 040 Kč. Tato částka se podle § 146 odst. 2 daňového řádu zaokrouhlí **nahoru na celé stokoruny**, tedy na **38 100 Kč**. Stejně byste postupovali u čtvrtletních záloh, kde 1/4 daně rovněž zaokrouhlíte na celou stokorunu nahoru.

## Co je zálohové období a kdy se zálohy mění?

Zálohy se neplatí podle kalendářního roku, ale podle takzvaného **zálohového období**. To je podle § 38a odst. 1 zákona o daních z příjmů období:

- **od prvního dne** následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období,
- **do posledního dne** lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období.

V praxi to znamená, že **nová výše záloh podle včas podaného přiznání začíná platit po uplynutí příslušné lhůty pro jeho podání**. Do té doby platíte zálohy podle dříve podaného přiznání. Pokud jste tedy v dubnu 2026 podali elektronicky přiznání za rok 2025 s vyšší daní a lhůta uplynula 4. května, zálohu splatnou **16. března 2026** jste počítali podle dřívější poslední známé daně; od splátky 15. června vycházíte z nové. Při lhůtě do 1. července nebo opožděném podání se okamžik změny posune.

Termíny pro podání přiznání (a tedy i přechod do nového zálohového období) najdete v [daňovém kalendáři](https://ucto.cz/dane/danovy-kalendar).

## Zálohy a příjmy ze závislé činnosti (souběh zaměstnání a podnikání)

Pokud máte vedle podnikání i příjmy ze zaměstnání (závislé činnosti), z nichž už vám zálohy sráží zaměstnavatel, řeší to **§ 38a odst. 5 zákona o daních z příjmů**, aby se zálohy neplatily dvakrát. Rozhoduje **podíl dílčího základu daně ze závislé činnosti** na celkovém základu daně:

| Podíl závislé činnosti na celkovém základu daně | Jak platíte zálohy z § 38a                     |
| ----------------------------------------------- | ---------------------------------------------- |
| 50 % a více                                     | zálohy se neplatí vůbec                        |
| 15 % až méně než 50 %                           | zálohy se platí v poloviční výši               |
| méně než 15 %                                   | zálohy se platí v plné výši (z celého základu) |

Důvod je logický: pokud většinu daně už platíte formou měsíčních srážek ze mzdy, nemá smysl platit ještě plné zálohy z podnikání.

## Zálohy u OSVČ: na co dát pozor

OSVČ platí zálohy na daň z příjmů přesně podle stejných pravidel § 38a jako kdokoli jiný – rozhoduje poslední známá daňová povinnost z posledního přiznání. Pozor ale na **tři časté nejasnosti**:

1. **Zálohy na daň ≠ zálohy na pojistné.** OSVČ řeší vedle záloh na daň z příjmů samostatně sociální a zdravotní pojištění podle pravidel příslušné instituce. Výši záloh ověřte pro konkrétní měsíc a vlastní status; minimum při hlavní činnosti se nevztahuje na každou OSVČ. Tyto platby nejsou předmětem § 38a.

2. **Paušální režim má vlastní platbu.** Poplatník v paušálním režimu platí paušální zálohu podle § 38lk, která zahrnuje daň z příjmů i příslušné pojistné. Nejde o zálohu vypočtenou podle běžných pásem § 38a. Aktuální částku pro konkrétní pásmo a měsíc najdete v článku [paušální daň](https://ucto.cz/dane/pausalni-dan).

3. **První rok podnikání.** V prvním roce podnikání zpravidla **nemáte poslední známou daňovou povinnost**, takže zálohy podle běžných pásem § 38a ještě neplatíte. Správce daně však může podle § 174 odst. 6 daňového řádu novému poplatníkovi stanovit zálohy podle očekávané povinnosti. Bez individuálního rozhodnutí správce daně se běžná periodicita uplatní až podle první rozhodné daňové povinnosti nad 30 000 Kč.

## Zálohy u právnických osob (s.r.o.)

Právnické osoby platí zálohy na daň z příjmů podle **stejných pásem a pravidla pořadí měsíců** jako fyzické osoby (§ 38a). U konkrétní společnosti však splatnost závisí na začátku jejího zdaňovacího období. Rozdíl je hlavně v tom, že u nich **neexistuje výjimka pro příjmy podle § 10** (ta se týká jen fyzických osob) a že u společností s hospodářským rokem se termíny záloh odvíjejí od měsíců jejich zdaňovacího období, nikoli od kalendářních měsíců. Za období jiné než 12 měsíců se poslední známá daň pro zálohy právnické osoby přepočítá na 12 měsíců (§ 38a odst. 6).

Podrobnosti o sazbě 21 %, základu daně a přiznání najdete v článku o [dani z příjmů právnických osob](https://ucto.cz/dane/dan-z-prijmu-pravnickych-osob).

## Jak požádat o změnu (zrušení) záloh?

Pokud se vaše situace výrazně změní – například výrazně klesnou příjmy – můžete podle **§ 174 odst. 5 daňového řádu** požádat správce daně o **stanovení záloh jinak**, případně o jejich úplné zrušení. Postupujte takto:

1. Podejte správci daně **žádost o stanovení záloh jinak** (zpravidla na finanční úřad místně příslušný vaší daňové registraci).
2. V žádosti **uveďte důvody** (pokles příjmů, ukončení části činnosti apod.) a doložte je.
3. Vyčkejte na **rozhodnutí správce daně** – do té doby platí původní zálohy.

Správce daně může zálohy snížit, zrušit i stanovit jinou periodicitu. Na vyhovění ale není právní nárok.

## Časté chyby při placení záloh

- **Záměna zálohy na daň a zálohy na pojistné.** Jde o tři různé platby s odlišnými účty i termíny – záloha na daň z příjmů, záloha na sociální pojištění a záloha na zdravotní pojištění.
- **Počítání záloh z aktuálního roku.** Zálohy se počítají z **poslední známé daňové povinnosti** (minulého přiznání), ne z odhadu letošní daně.
- **Opomenutí zálohového období.** U včasného přiznání se nová výše záloh použije **po lhůtě pro jeho podání**; při opožděném podání nebo následném stanovení daně se okamžik změny řídí zvláštními pravidly.
- **Nezaokrouhlení.** Záloha se zaokrouhluje na **celé stokoruny nahoru** (§ 146 daňového řádu).
- **Platba po splatnosti.** Při pozdní úhradě zálohy vzniká **úrok z prodlení** podle daňového řádu. Při bezhotovostní platbě rozhoduje den připsání na účet správce daně, ne den odeslání (§ 166 daňového řádu).

## Shrnutí

Zálohy na daň z příjmů se platí podle **poslední známé daňové povinnosti** (§ 38a zákona č. 586/1992 Sb.). Do **30 000 Kč** se neplatí, v pásmu **30 001 – 150 000 Kč** platíte dvě pololetní zálohy po 40 % (15. 6. a 15. 12.) a nad **150 000 Kč** čtyři čtvrtletní zálohy po 25 % (15. 3., 15. 6., 15. 9. a 15. 12.). Zálohy začínají platit podle nového zálohového období až po termínu pro podání přiznání a zaokrouhlují se na celé stokoruny nahoru. OSVČ i s.r.o. vycházejí ze stejných pásem, ale u právnických osob může jít o hospodářský rok a přepočet kratšího či delšího období. OSVČ řeší samostatně zálohy na pojistné.

## Často kladené otázky

### Kdo nemusí platit zálohy na daň z příjmů?

Zálohy neplatí poplatník, jehož **poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč**, dále obec, kraj a zůstavitel ode dne smrti (§ 38a odst. 2 písm. a) až c) zákona č. 586/1992 Sb.). Zálohy také neplatí ten, kdo má z velké části příjmy ze závislé činnosti (50 % a více celkového základu daně), nebo poplatník v režimu paušální daně.

### Z čeho se počítá výše zálohy na daň?

Z **poslední známé daňové povinnosti**, tedy z daně vyčíslené ve vašem posledním daňovém přiznání, nikoli z odhadu daně za aktuální rok. U fyzických osob se do ní nezahrnují ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů.

### Kdy jsou zálohy na daň z příjmů splatné v roce 2026?

Pololetní zálohy (pásmo 30 001 – 150 000 Kč) jsou splatné **do 15. června a do 15. prosince**. Čtvrtletní zálohy (nad 150 000 Kč) mají zákonné termíny **15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince** pro kalendářní rok. V roce 2026 se březnový termín posunul na **16. března**; ostatní uvedené termíny zůstaly beze změny. Při hospodářském roce se počítají měsíce konkrétního zdaňovacího období. U bezhotovostní platby rozhoduje den připsání na účet správce daně.

### Jsou zálohy na daň a zálohy na pojistné totéž?

Ne. Záloha na daň z příjmů podle § 38a je samostatná platba finančnímu úřadu. Sociální a zdravotní pojistné mají vlastní pravidla, minima, výjimky, splatnost i účty. Výši záloh ověřujte pro konkrétní měsíc a vlastní status OSVČ.

### Co se stane se zaplacenými zálohami na konci roku?

Zaplacené zálohy splatné v průběhu daného období se **započtou proti dani vypočtené v daňovém přiznání** (§ 38a odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb.); zálohy zaplacené opožděně se pro tento účel započtou jen do lhůty pro podání přiznání. Pokud jste na zálohách zaplatili víc, než činí výsledná daň, vznikne **přeplatek**; vratitelný přeplatek finanční úřad na žádost vrátí za podmínek daňového řádu, zejména po zohlednění případných nedoplatků; pokud méně, zbývající část daně **doplatíte** ve lhůtě pro podání přiznání.

### Lze zálohy na daň snížit nebo zrušit?

Ano. Podle **§ 174 odst. 5 daňového řádu** můžete požádat správce daně o **stanovení záloh jinak** nebo o jejich zrušení, například při výrazném poklesu příjmů. Žádost se podává na finanční úřad s odůvodněním; na vyhovění ale není právní nárok a do rozhodnutí platí původní zálohy.

---

# Zdanění dividend a podílu na zisku

- URL: https://ucto.cz/dane/zdaneni-dividend
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Jak se v roce 2026 daní dividendy a podíly na zisku: srážková daň 15 %, sazba 35 % u nesmluvních států, osvobození matka–dcera a zdanění zahraničních dividend.

**Ve zkratce:** Dividendy a podíly na zisku z českých zdrojů se u fyzické osoby v roce 2026 obvykle daní **konečnou srážkovou daní 15 %**, kterou strhne a odvede vyplácející společnost (§ 36 zákona č. 586/1992 Sb.). U výplat nerezidentům z vybraných nesmluvních států může být sazba **35 %**; ve skupině **matka–dcera** může při splnění zákonných podmínek včetně podílu alespoň 10 % po 12 měsíců platit osvobození. **Zahraniční dividendy** českého rezidenta jsou zdanitelným příjmem. Uvedou se do přiznání, pokud vznikla povinnost jej podat nebo je poplatník podá dobrovolně; samotná nízká dividenda povinnost podat přiznání vždy nezakládá. Při podání lze zvolit samostatný základ daně podle § 16a se sazbou 15 % nebo běžný dílčí základ s možnou sazbou 23 % pro část nad limitem.

Dividenda neboli podíl na zisku je výnos, který akcionář nebo společník dostane z vytvořeného zisku obchodní korporace. Daňový režim se liší podle toho, kdo je příjemcem (fyzická vs. právnická osoba, rezident vs. nerezident) a odkud dividenda plyne (tuzemsko vs. zahraničí). Tento návod vás celým systémem provede – od běžné 15% srážky u českého s. r. o. přes osvobození ve skupině až po zdanění dividend z amerických akcií v daňovém přiznání. Všechna čísla a paragrafy vycházejí ze zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), ve znění platném pro rok 2026.

## Jak se daní dividenda od českého s. r. o. nebo akciové společnosti?

Podíl na zisku, který český společník (fyzická osoba) dostane od tuzemské společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti, podléhá **srážkové dani 15 %**. Jde o tzv. zvláštní sazbu daně podle **§ 36 odst. 2 ZDP**. Daň nesráží příjemce, ale **plátce** – tedy vyplácející společnost, která ji za vás strhne přímo při výplatě a odvede finančnímu úřadu.

Klíčová praktická výhoda: protože jde o **konečnou srážku u zdroje**, dividendu od českého plátce **nemusíte uvádět do daňového přiznání**. Dostanete ji už „čistou“ (po zdanění) a daňovou povinnost máte tímto vyřešenou. To platí, i kdyby vaše ostatní příjmy byly nadprůměrné – dividendy z tuzemska se nikdy nesčítají do progresivního základu a **nepodléhají sazbě 23 %**.

> **Příklad:** Společník Petr má 100% podíl ve své s. r. o. Valná hromada rozhodne o výplatě podílu na zisku 500 000 Kč. Společnost srazí 15 % daně, tj. 75 000 Kč, a Petrovi vyplatí 425 000 Kč. Petr už nic do přiznání neuvádí a žádnou další daň neplatí.

Stejný režim (srážka 15 %) platí i pro **podíl na zisku z družstva** nebo pro výplatu zisku komanditistovi komanditní společnosti. Srážková daň se uplatní z hrubé výše podílu; tento samostatný základ daně **nelze snížit** o žádné slevy na dani ani o nezdanitelné části základu daně.

### Kdo a kdy daň odvede?

U běžného podílu na zisku se podle **§ 38d odst. 2 ZDP** sráží při výplatě, nejpozději do konce třetího měsíce po měsíci schválení účetní závěrky a rozhodnutí o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty. **U zaknihovaných cenných papírů** je mezní lhůtou již konec následujícího měsíce. Podřízené podíly, odmítnuté výplaty a další zvláštní situace mají vlastní pravidla. Sraženou daň pak musí plátce odvést finančnímu úřadu do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy povinnost srazit vznikla. I když si tedy společník výplatu odkládá, daň se po uplynutí této lhůty odvádí tak jako tak.

## Jaké jsou sazby daně z dividend v roce 2026?

Výše srážkové daně závisí na tom, kdo je příjemcem a zda jde o vztah ve skupině. Následující tabulka shrnuje všechny situace platné pro rok 2026.

| Situace                                               | Sazba                         | Právní základ                |
| ----------------------------------------------------- | ----------------------------- | ---------------------------- |
| Dividenda českému rezidentovi (FO i PO)               | 15 %                          | § 36 odst. 2 ZDP             |
| Dividenda nerezidentovi z EU/EHP nebo smluvního státu | 15 % (nebo nižší dle smlouvy) | § 36 odst. 1 + smlouva o ZDZ |
| Dividenda nerezidentovi z nesmluvního státu           | 35 %                          | § 36 odst. 1 písm. c) ZDP    |
| Dividenda dcera → matka (podíl ≥ 10 % po 12 měsíců)   | 0 % (osvobozeno)              | § 19 odst. 1 písm. ze) ZDP   |
| Zahraniční dividenda českému rezidentovi (FO)         | 15 % (nebo 15/23 %)           | § 8 + § 16a ZDP              |

Tři režimy si zaslouží podrobnější výklad – sazba 35 % u nesmluvních států, osvobození ve skupině a zdanění zahraničních dividend. Věnují se jim následující kapitoly.

### Kdy se uplatní zvýšená sazba 35 %?

Sazba **35 %** podle **§ 36 odst. 1 písm. c) ZDP** dopadá na dividendy vyplácené některým daňovým nerezidentům mimo EU/EHP, pokud s jejich státem či jurisdikcí nemá Česká republika účinnou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, dohodu o výměně daňových informací ani účinnou mnohostrannou smlouvu s výměnou daňových informací pro daně z příjmů. U ostatních příjemců se použije tuzemská sazba 15 %, případně nižší sazba podle příslušné daňové smlouvy.

### Jak funguje osvobození dividend mezi matkou a dcerou?

Pokud dividendu přijímá **právnická osoba**, která je mateřskou společností, jde o jednu z nejvýznamnějších úlev v systému. Podle **§ 19 odst. 1 písm. ze) ZDP** je výplata podílu na zisku od dceřiné společnosti **osvobozena od daně (0 %)**, pokud jsou současně splněny tyto podmínky:

- mateřská společnost drží na základním kapitálu dceřiné společnosti podíl **alespoň 10 %**,
- tento podíl drží **nepřetržitě nejméně 12 měsíců** (podmínku lze splnit i dodatečně po výplatě),
- společnosti splňují zákonné vymezení právní formy, daňové rezidence a podrobení dani; u EU společnosti nestačí pouhé sídlo a nesmí být od příslušné daně osvobozena ani si osvobození volit,
- příjemce je skutečným vlastníkem příjmu a neuplatní se výluky podle § 19, například vymezené případy likvidace,
- u Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska se ověří konkrétní rozšíření podle § 19 odst. 8 a 10; u dcery ze třetího státu další podmínky odst. 9 včetně smlouvy, srovnatelné formy a sazby obdobné daně alespoň 12 % ve stanovených obdobích.

Toto pravidlo je transpozicí **směrnice Rady 2011/96/EU** o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností a je základem fungování **holdingových struktur**: zisk vyplacený z dceřiné firmy do mateřského holdingu projde bez zdanění a daň 15 % se uplatní až při finální výplatě dividendy fyzické osobě – konečnému vlastníkovi.

> **Příklad:** Dcera FIRMA A s. r. o. vyplácí 1 000 000 Kč svému 100% vlastníkovi HOLDING B s. r. o., který podíl drží 3 roky. Za předpokladu splnění všech ostatních podmínek § 19, zejména způsobilého daňového postavení a skutečného vlastnictví příjmu, je výplata osvobozena a HOLDING B obdrží celý milion bez srážky. Teprve když HOLDING B vyplatí dividendu fyzické osobě, srazí z ní 15 %.

## Jak zdanit zahraniční dividendy v daňovém přiznání?

Na rozdíl od tuzemských dividend, které jsou vyřešené srážkou u zdroje, jsou **zahraniční dividendy českého rezidenta zdanitelným příjmem podle § 8 ZDP**. Pokud podáváte české daňové přiznání, uvedete je v něm v hrubé výši. Samotný příjem nízké dividendy však automaticky neznamená povinnost přiznání podat: obecná hranice ročních zdanitelných příjmů je **50 000 Kč**; zaměstnanec s podepsaným prohlášením může za dalších zákonných podmínek nepodat přiznání, pokud ostatní příjmy podle § 7 až 10 nepřesáhnou **20 000 Kč**. Zahraniční srážka sama o sobě z příjmu nedělá českou konečnou srážkovou daň.

Při zdanění máte v roce 2026 dvě cesty:

1. **Samostatný základ daně (§ 16a ZDP)** – zahraniční dividendy zdaníte jednotnou sazbou **15 %** v samostatném základu daně (Příloha č. 4 přiznání). Výhoda: tento příjem se nesčítá s ostatními a nikdy se nedostane do 23% pásma.
2. **Dílčí základ daně z kapitálového majetku (§ 8)** – dividendu zahrnete do běžného základu daně, kde se zdaní **15 %**, a u nadprůměrných příjmů nad **1 762 812 Kč ročně** (36násobek průměrné mzdy 48 967 Kč pro rok 2026) **23 %**.

Obě varianty porovnejte se všemi dalšími příjmy, odpočty, slevami a zahraničním zápočtem. Samostatný základ může pomoci proti 23% sazbě, ale neumožní stejné osobní úlevy jako běžný základ. Při volbě § 8 odst. 8 do něj patří všechny příjmy vymezené tímto odstavcem, nikoli pouze vybraná dividenda.

### Jak se vyhnout dvojímu zdanění (zápočet daně)?

Zahraniční stát z dividendy zpravidla srazí vlastní daň už u zdroje. Aby nedošlo ke **dvojímu zdanění téhož příjmu**, umožňuje **§ 38f ZDP** uplatnit **zápočet daně zaplacené v zahraničí**. Použije se metoda **prostého zápočtu**: od české daně odečtete daň zaplacenou v zahraničí, avšak **maximálně do výše české daně** připadající na tentýž příjem.

Konkrétní mez srážky v zahraničí určuje příslušná **smlouva o zamezení dvojího zdanění (SZDZ)**. U běžné portfoliové dividendy českého rezidenta–fyzické osoby smlouva s USA zpravidla omezuje srážku na 15 %, při splnění podmínek skutečného příjemce a smluvních výhod. Formulář **W-8 BEN** dokládá zahraniční status a žádost o smluvní sazbu; výjimky například u některých REIT posuďte zvlášť. Bez potřebného doložení se může uplatnit americká domácí srážka 30 % a tu část nad smluvních 15 % si v Česku započíst nelze – musíte si o ni žádat přímo v USA.

> **Příklad:** Investor obdrží dividendu z americké akcie ve výši 10 000 Kč (hrubá). V USA se srazí 15 %, tj. 1 500 Kč. V ČR uvede hrubých 10 000 Kč do samostatného základu daně, česká daň 15 % činí 1 500 Kč. Po zápočtu zahraniční daně (1 500 Kč) je doplatek v ČR **0 Kč**. Do přiznání se vždy uvádí **hrubá** výše dividendy před zahraničním zdaněním.

## Postup: jak správně zdanit dividendu krok za krokem

1. **Určete typ dividendy.** Tuzemská (od českého plátce) vs. zahraniční – tím se řídí celý další postup.
2. **U tuzemské dividendy nedělejte nic.** Plátce srazil 15 % a odvedl je. Do přiznání ji neuvádíte.
3. **U zahraniční dividendy zjistěte sraženou zahraniční daň.** Potřebujete potvrzení brokera nebo výpis o sražené dani a o tom, jaká sazba dle SZDZ platí.
4. **Zvolte režim zdanění.** Pro fyzickou osobu obvykle samostatný základ daně dle § 16a (15 %), Příloha č. 4.
5. **Uveďte hrubou výši a uplatněte zápočet.** Do přiznání patří hrubá dividenda; zahraniční daň započtěte podle § 38f do výše české daně.
6. **Doplaťte rozdíl.** Pokud byla zahraniční srážka nižší než česká daň, rozdíl doplatíte; pokud vyšší (nad rámec smlouvy), přebytek se v ČR nevrací.

## Časté chyby při zdanění dividend

- **Uvádění tuzemské dividendy do přiznání.** Dividenda od českého s. r. o. je vyřešena srážkou u zdroje – do přiznání nepatří a její opětovné zdanění je chyba.
- **Vynechání zahraniční dividendy v podávaném přiznání.** Pokud přiznání podáváte, patří do něj i zahraniční dividenda, přestože už byla v zahraničí zdaněna. Vznik samotné povinnosti podat přiznání se posuzuje podle § 38g ZDP.
- **Uvedení čisté místo hrubé částky.** Do přiznání se píše hrubá dividenda před zahraniční srážkou, jinak vychází špatně zápočet.
- **Chybějící formulář W-8BEN u amerických akcií.** Bez potřebného doložení může být sraženo 30 %; část nad přípustný smluvní limit nelze v ČR automaticky započíst.
- **Záměna podílu na zisku za odměnu jednatele.** Odměna jednatele je příjem ze závislé činnosti (§ 6) se zálohovou daní a pojistným – nikoli podíl na zisku se srážkou 15 %.

## Shrnutí

Dividendy a podíly na zisku z českých zdrojů se u fyzické osoby v roce 2026 obvykle daní konečnou srážkovou daní **15 %**, kterou vyřídí vyplácející společnost; do přiznání ji pak neuvádíte a sazba 23 % se na ni nevztahuje. U výplat do vybraných nesmluvních států platí zvýšená sazba **35 %**, zatímco dividendy ve skupině matka–dcera mohou být při splnění všech podmínek dle § 19 ZDP osvobozeny. Zahraniční dividendy jsou zdanitelné a v podávaném přiznání je uvedete; při splnění podmínek lze zvolit samostatný základ daně dle § 16a se sazbou 15 % a započíst přípustnou zahraniční daň podle § 38f. Povinnost podat přiznání posuzujte podle § 38g. Více v článcích [srážková daň](https://ucto.cz/dane/srazkova-dan), [daň z příjmů právnických osob](https://ucto.cz/dane/dan-z-prijmu-pravnickych-osob) a [zdanění investic](https://ucto.cz/dane/zdaneni-investic).

## Často kladené otázky

### Musím dividendu z české akcie uvádět do daňového přiznání?

Ne. Dividenda od českého plátce je zdaněna srážkovou daní 15 % přímo u zdroje (§ 36 ZDP) a tato srážka je konečná. Do daňového přiznání ji neuvádíte a žádnou další daň z ní neplatíte.

### Kolik je daň z dividend v roce 2026?

Standardní sazba je 15 % (zvláštní sazba daně dle § 36 ZDP) a uplatní se na dividendy a podíly na zisku z tuzemských zdrojů pro fyzické i právnické osoby – rezidenty i nerezidenty z EU/EHP a smluvních států. Pro nerezidenty z nesmluvních států je sazba 35 % a u dividend mezi mateřskou a dceřinou společností 0 % (osvobozeno).

### Daní se dividendy sazbou 23 %?

U českého daňového rezidenta–fyzické osoby mají běžné tuzemské dividendy konečnou srážku 15 % a do progresivního základu se nesčítají. U zahraničních dividend zahrnutých do dílčího základu daně z kapitálového majetku (§ 8) může část nad 36násobek průměrné mzdy (1 762 812 Kč ročně pro rok 2026) podléhat sazbě 23 %. Tomu se vyhnete volbou samostatného základu daně dle § 16a, kde je sazba jednotných 15 %.

### Jak zdaním dividendu z americké akcie?

Pokud podáváte české daňové přiznání, uvedete ji v hrubé výši před americkou srážkou; můžete zvolit samostatný základ daně dle § 16a se sazbou 15 %. Daň sraženou v USA (při uplatnění smlouvy formulářem W-8BEN zpravidla 15 %) si za zákonných podmínek započtete podle § 38f ZDP. Český doplatek pak v jednoduchém případě bývá nulový.

### Kdy je výplata podílu na zisku osvobozena od daně?

Osvobození platí pro dividendy mezi mateřskou a dceřinou společností podle § 19 ZDP – mateřská společnost musí držet podíl alespoň 10 % na základním kapitálu dcery nepřetržitě nejméně 12 měsíců (podmínka lze splnit i dodatečně). Jde o transpozici směrnice 2011/96/EU a základ holdingových struktur. Pro fyzické osoby žádné osvobození dividend neexistuje.

### Kdo odvádí srážkovou daň z dividendy?

Daň sráží a odvádí plátce, tedy vyplácející společnost, nikoli příjemce. U běžných podílů se sráží při výplatě, nejpozději do konce třetího měsíce po měsíci schválení závěrky a rozhodnutí o zisku; u zaknihovaných cenných papírů nejpozději do konce následujícího měsíce. Zvláštní případy upravuje § 38d odst. 2 ZDP. Odvod finančnímu úřadu pak proběhne do konce následujícího kalendářního měsíce.

---

# Zdanění influencerů a tvůrců obsahu 2026: barter, platformy a DPH

- URL: https://ucto.cz/dane/zdaneni-influenceru
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Zdanění influencerů 2026: barter, příjmy z platforem, výdajové paušály, identifikovaná osoba a tuzemský obrat pro DPH.

**Ve zkratce:** Příjem tvůrce obsahu z reklamy a spolupráce se při soustavné činnosti zpravidla daní podle [§ 7 zákona o daních z příjmů](https://ucto.cz/osvc/osvc-povinnosti). Výdajový paušál může být **60 % u živnosti**, nebo **40 % u jiné samostatné činnosti**. **Barter je zdanitelný nepeněžní příjem** oceňovaný podle § 3 odst. 3 ZDP. Tuzemský neplátce, který pro podnikání přijme reklamní službu s místem plnění v ČR od osoby neusazené v tuzemsku, se zpravidla stává **identifikovanou osobou** (§ 6h ZDPH), někdy již dnem platby zálohy. Přihlášku podává do 15 dnů. Hranice plátcovství 2 000 000 Kč se vztahuje k tuzemskému obratu za kalendářní rok; po překročení druhé hranice 2 536 500 Kč vzniká plátcovství již následující den.

Tvorba obsahu na sociálních sítích se stala plnohodnotným podnikáním – a Finanční správa to bere stejně. Finanční správa v březnu 2026 upozornila na opakované chyby influencerů při přiznání za rok 2025: nepřiznané barterové spolupráce, opomenutá registrace k DPH z reklamy ze zahraničí a nesprávně uplatněné výdaje. Tento článek shrnuje, co všechno je zdanitelný příjem, jak funguje DPH u platforem a jak se vyhnout doměrku i penále.

## Jak se daní příjmy influencera – § 7, nebo § 10?

Rozhodující je, zda jde o soustavnou činnost za účelem zisku, nebo o jednorázový výdělek. **Soustavná tvorba obsahu za odměnu je zpravidla samostatná činnost podle § 7** zákona č. 586/1992 Sb. Reklamní a marketingová činnost obvykle vyžaduje živnostenské oprávnění; autorská činnost může být podle svého charakteru jinou samostatnou činností bez živnostenského oprávnění. Tomu odpovídá i sazba výdajového paušálu 60 %, respektive 40 %. Příjem se daní 15 %, případně 23 % z části základu nad 36násobek průměrné mzdy (pro rok 2026 nad 1 762 812 Kč ročně).

Skutečně **příležitostný příjem mimo podnikání** může patřit mezi ostatní příjmy podle § 10; samotný počet spoluprací není jediným testem charakteru činnosti. U příjmů podle § 10 odst. 1 písm. a) může platit osvobození do 50 000 Kč za rok za podmínek § 10 odst. 3; nejde o limit pro běžný nájem podle § 9 ani pro soustavné podnikání. Příležitostný nájem movité věci však do § 10 odst. 1 písm. a) patřit může. Při opakované soustavné výdělečné spolupráci typicky půjde o § 7 bez ohledu na dosaženou částku. Pokud navíc obsah tvoříte v zaměstnaneckém poměru k agentuře, může jít o § 6 (závislá činnost).

## Jak zdanit barter a nepeněžní plnění?

Nejčastější slepá skvrna tvůrců. **Kosmetika, oblečení, elektronika, pobyt v hotelu nebo zapůjčené auto výměnou za propagaci = zdanitelný nepeněžní příjem.** Podle § 3 odst. 3 ZDP se nepeněžní příjem oceňuje podle zákona č. 151/1997 Sb. Cena obvyklá vychází ze srovnatelných plnění; nemusí se rovnat ceně v konkrétním e-shopu.

Do zdanitelných příjmů tak vstupuje hodnota plnění získaného **výměnou za propagaci**, i když jste nedostali peníze. Uplatníte-li výdajový paušál, hodnotu barteru zahrnete do příjmů a paušál se počítá i z ní. U dočasného zapůjčení věci záleží na smlouvě: pokud je bezplatné užívání samo odměnou za propagaci, může být nepeněžním příjmem hodnota užívání, i když se věc později vrátí. Je-li věc pouze nezbytnou pomůckou poskytnutou k natočení reklamy bez osobního prospěchu tvůrce, závěr se může lišit. Finanční správa v roce 2026 výslovně uvádí, že nepeněžní plnění je nutné ocenit jeho peněžní hodnotou a zahrnout do přiznání.

## Kdy platím DPH jako identifikovaná osoba?

U přeshraničních služeb vznikají zvláštní povinnosti k DPH. **Postavení [identifikované osoby](https://ucto.cz/slovnik#identifikovana-osoba) nevzniká překročením tuzemského obratového limitu pro plátcovství** – zakládají je zákonem vymezené přeshraniční transakce. Fungují dva směry:

- **Kupujete reklamu** od osoby neusazené v tuzemsku, například od zahraniční entity Googlu, Meta nebo TikToku? Pokud má služba místo plnění v ČR, stanete se podle § 6h ZDPH identifikovanou osobou dnem přijetí služby, případně už dnem zálohy, ze které vznikla povinnost přiznat daň. Musíte podat přihlášku do 15 dnů (§ 97), z ceny reklamy sami přiznat a odvést 21 % českou DPH a podat přiznání do 25. dne následujícího měsíce. **Nárok na odpočet nemáte** – DPH je pro vás čistý náklad.
- **Poskytujete službu osobě povinné k dani v jiném státě EU** (např. zahraniční platformě)? Má-li služba místo plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1 a není tam osvobozená, stanete se podle § 6i identifikovanou osobou dnem poskytnutí služby, případně již přijetím určené zálohy; přihlášku podáte do 15 dnů a příslušné plnění uvedete v souhrnném hlášení. Českou DPH nefakturujete – daň vypořádá příjemce v zemi svého sídla.

Identifikovaná osoba přitom vůči českým zákazníkům zůstává neplátcem: na tuzemské faktury DPH neúčtuje. Jde jen o vypořádání přeshraničních plnění.

## Kdy se musím registrovat jako plátce DPH?

Povinné tuzemské plátcovství z běžné činnosti se zpravidla řídí obratem; zákon má i další důvody vzniku plátcovství a výjimky. Podle novely č. 461/2024 Sb. se obrat od roku 2025 sleduje **za kalendářní rok** a platí dvě hranice:

| Hranice obratu (kalendářní rok)          | Kdy se stáváte plátcem                                                         |
| ---------------------------------------- | ------------------------------------------------------------------------------ |
| 2 000 000 Kč                             | zpravidla od 1. ledna následujícího roku; při včasné volbě již následující den |
| 2 536 500 Kč | dnem následujícím po překročení (ještě v témže roce)                           |

_Zdroj: § 4a a § 6 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném pro rok 2026._

Do obratu se počítají plnění s místem plnění v tuzemsku. Odměny za reklamní službu poskytnutou platformě v EU (místo plnění v zahraničí) se do tuzemského obratu zpravidla nezahrnují – proto můžete být identifikovanou osobou, a přesto nedosáhnout na plátcovství. O dobrovolnou registraci plátce lze požádat za podmínek zákona; nárok na odpočet pak závisí na konkrétních přijatých a uskutečněných plněních.

## Jak zdanit příjmy z YouTube, OnlyFans a zahraničních platforem?

Oznamování údajů provozovateli platforem vysvětluje samostatný článek o [prodeji přes online platformy a DAC7](https://ucto.cz/dane/prodej-na-online-platformach-dac7).

Výplaty z platforem při soustavné výdělečné činnosti zpravidla patří do § 7, i když přijdou v eurech či dolarech. Základ je třeba určit podle smlouvy s platformou: pokud tvůrci vzniká nárok na hrubou odměnu a platforma si z ní sráží provizi, příjmem je hrubá odměna; při jiné smluvní konstrukci může být příjmem jen odměna od platformy. Příjmy v cizí měně se přepočítají postupem podle § 38 ZDP; neúčtující poplatník může použít jednotný kurz, nelze však v jednom období kombinovat dva postupy.

| Platforma / typ příjmu                                                 | Daň z příjmů                                                | DPH – směr plnění                                                                                    |
| ---------------------------------------------------------------------- | ----------------------------------------------------------- | ---------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| YouTube / AdSense při smlouvě s osobou z EU a službě podle § 9 odst. 1 | zpravidla § 7, příjem podle smluvního nároku                | poskytnutí služby do EU → identifikovaná osoba (§ 6i)                                                |
| Meta / TikTok – odměny tvůrcům (EU entita)                             | § 7                                                         | poskytnutí služby do EU → identifikovaná osoba (§ 6i)                                                |
| Nákup reklamy od zahraniční entity                                     | výdaj zahrnutý v paušálu nebo skutečný výdaj podle podmínek | přijetí služby či relevantní záloha → identifikovaná osoba (§ 6h), přiznání české DPH                |
| Platforma se smluvní entitou mimo EU                                   | zpravidla § 7                                               | samotná služba s místem plnění mimo EU nezakládá status podle § 6i; ověřte entitu a charakter služby |
| Skutečně příležitostná činnost mimo podnikání                          | případně § 10 a roční limit osvobození 50 000 Kč            | podle charakteru plnění                                                                              |

_Zdroj: §§ 6h, 6i, 9 a 97 zákona č. 235/2004 Sb.; § 7 a § 10 zákona č. 586/1992 Sb. Platí pro rok 2026._

U platforem včetně OnlyFans ověřte smluvní protistranu, její sídlo a povahu poskytované služby. Služba s místem plnění mimo EU sama o sobě status podle § 6i nezakládá; pokud zároveň nakupujete reklamní nebo jiné služby od osoby neusazené v tuzemsku, posuzuje se však samostatně § 6h.

## Vyplatí se paušál, nebo paušální daň?

Většina tvůrců sáhne po výdajovém paušálu, protože reálné náklady jsou nízké. Volná živnost = 60 %. Alternativou je [paušální daň](https://ucto.cz/slovnik#pausalni-dan), která jedním odvodem řeší daň i pojistné – ale jen pro neplátce DPH s příjmy do 2 000 000 Kč (identifikovaná osoba paušální daň využít může, plátce DPH ne).

| Režim 2026                    | Sazba / výše                                | Strop / podmínka                                                                                                 |
| ----------------------------- | ------------------------------------------- | ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| Paušál – volná živnost        | 60 % z příjmů                               | max. výdaj 1 200 000 Kč                                                                                          |
| Paušál – jiná samost. činnost | 40 % z příjmů                               | max. výdaj 800 000 Kč                                                                                            |
| Paušální daň – 1. pásmo       | roční povinnost 109 944 Kč                  | běžná záloha 9 162 Kč; v 1. pololetí se hradilo 9 984 Kč a vznikl přeplatek |
| Paušální daň – 2. pásmo       | 16 745 Kč/měsíc | dle výše a struktury příjmů                                                                                      |
| Paušální daň – 3. pásmo       | 27 139 Kč/měsíc | příjem do 2 000 000 Kč                                                                                           |

_Zdroj: § 2a, § 7 odst. 7 a § 7a ZDP. Pro již podnikající OSVČ byl termín vstupu na rok 2026 do 12. 1. 2026; při zahájení činnosti během roku může vzniknout možnost vstupu k zahájení._

## Časté chyby

- **Nepřiznaný barter.** Zboží a služby za propagaci se oceňují cenou obvyklou a patří do přiznání – i bez peněžní platby.
- **Opomenutá identifikovaná osoba.** Nákup reklamy na Googlu či Meta bez registrace do 15 dnů a bez odvodu 21 % DPH může vést k doměření daně a dalším následkům.
- **Nepřiznané příjmy z platforem.** Výplata v eurech/dolarech je zdanitelný příjem; strhnutá provize platformy jej nesnižuje na nulu.
- **Záměna § 7 a § 10.** Opakovaná spolupráce není „příležitostný příjem" a osvobození do 50 000 Kč se na ni nevztahuje.
- **Chybný druh činnosti.** Soustavná reklamní činnost typicky vyžaduje živnostenské oprávnění, zatímco některé autorské příjmy jsou jinou samostatnou činností; liší se i sazba výdajového paušálu.
- **Ignorování tuzemského obratu.** Hodnota peněžních i nepeněžních plnění s místem plnění v ČR může překročit 2 000 000 Kč; příjem není sám o sobě synonymem obratu pro DPH.

## Shrnutí

Při soustavné výdělečné tvorbě obsahu se příjmy z reklamy a spoluprací zpravidla daní podle § 7; odměna v podobě zboží, služby nebo užívání věci se posuzuje jako nepeněžní příjem. U DPH je nutné samostatně posoudit přijetí služby od osoby neusazené v ČR (§ 6h), poskytnutí služby s místem plnění v EU (§ 6i) a tuzemský obrat pro plátcovství (§ 4a a § 6). Finanční správa v březnu 2026 výslovně upozornila na chyby u zahraničních příjmů, barteru, výdajů a DPH.

## Často kladené otázky

### Musím danit produkty, které dostanu zdarma za propagaci?

Ano. Barter je nepeněžní zdanitelný příjem podle § 3 odst. 3 zákona o daních z příjmů a oceňuje se cenou obvyklou – tedy běžnou tržní cenou zboží nebo služby. Do přiznání vstupuje i tehdy, když jste nedostali žádné peníze. I dočasné bezplatné užívání věci může být odměnou, pokud je poskytnuto výměnou za propagaci; rozhoduje smlouva a skutečné plnění.

### Kdy se stanu identifikovanou osobou k DPH?

Dnem, kdy jako tuzemský neplátce poprvé přijmete zdanitelnou službu s místem plnění v ČR od osoby neusazené v tuzemsku (§ 6h), případně už při poskytnutí relevantní zálohy, nebo poskytnete neosvobozenou službu s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1 (§ 6i). Přihlášku musíte podat do 15 dnů. Nesouvisí to s vaším obratem ani vás to nedělá plátcem vůči českým zákazníkům.

### Odvádím DPH z reklamy koupené na Googlu nebo Meta?

Jestliže nakupujete zdanitelnou reklamu s místem plnění v ČR od osoby neusazené v tuzemsku, jako identifikovaná osoba sami přiznáte českou DPH v základní sazbě 21 % a podáte přiznání do 25. dne po skončení měsíce, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat. Nárok na odpočet přitom nemáte, takže DPH je pro vás čistý náklad.

### Jak zdaním příjmy z OnlyFans?

Při soustavné výdělečné tvorbě obsahu patří příjmy z OnlyFans zpravidla do § 7. Daňový příjem stanovte podle smluvního nároku a provizí platformy a přepočtěte podle § 38 ZDP. U DPH ověřte smluvní entitu a místo plnění: služba do třetí země sama o sobě nezakládá status identifikované osoby podle § 6i; nákup služeb od zahraničí se posuzuje zvlášť podle § 6h.

### Vyplatí se mi paušální daň?

Paušální daň se může hodit tvůrcům s příjmy do 2 000 000 Kč, kteří splní podmínky režimu a nejsou plátci DPH. Roční povinnost I. pásma za rok 2026 je **109 944 Kč**. Za leden až červen se hradilo 9 984 Kč měsíčně, po zpětném snížení na 9 162 Kč vznikl přeplatek celkem **4 932 Kč**, který se započítá nebo vrátí podle postupu Finanční správy. Identifikovaná osoba režim využít může, plátce DPH nikoli. Částka přeplatku 4 932 Kč předpokládá úhradu všech šesti původních záloh po 9 984 Kč za leden až červen.

### Od jaké částky musím být plátcem DPH?

Při překročení tuzemského obratu 2 000 000 Kč v kalendářním roce se za běžných podmínek stanete plátcem od 1. ledna následujícího roku, pokud se při registraci nerozhodnete pro dřívější plátcovství nebo se neuplatní zákonná výjimka. Při překročení 2 536 500 Kč ve stejném roce se plátcem stáváte už dnem následujícím po překročení. Do obratu se počítají i barterová plnění s místem plnění v tuzemsku.

---

# Zdanění příjmů z investic (akcie, ETF, dluhopisy) 2026

- URL: https://ucto.cz/dane/zdaneni-investic
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Zdanění investic 2026: akcie, ETF, podíly a krypto, časové a hodnotové testy, limit 40 mil. Kč u kryptoaktiv a sazby 15/23 % ze základu daně.

**Ve zkratce:** U cenných papírů může fyzická osoba využít tříletý časový test nebo hodnotový test podle ročního úhrnu příjmů z prodeje. U obchodních podílů je časový test zpravidla pětiletý. Od roku 2026 se limit 40 mil. Kč pro osvobozené příjmy z cenných papírů a podílů zrušil, u kryptoaktiv však zůstává a krypto má od roku 2025 vlastní tříletý časový test. Pokud osvobození neplatí, zdaňuje se dílčí základ daně; vyšší 23% sazba se použije jen na část celkového základu daně nad zákonnou hranici, nikoli automaticky na celý příjem z prodeje.

Investice do akcií, ETF a dluhopisů přinášejí dva odlišné druhy příjmu a každý se daní jinak. Tento návod vám ukáže, kdy z prodeje cenných papírů nezaplatíte ani korunu, kdy a jak naopak musíte zisk přiznat, a jak se liší daňový režim dividend, úroků z dluhopisů a výnosů z ETF. Všechna čísla a paragrafy vycházejí ze zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP"), ve znění platném pro rok 2026.

## Rozhodovací tabulka: je prodej investice osvobozen?

Jednotlivé testy posuzujte samostatně. Jakmile splníte jednu cestu a nejde o zákonnou výjimku, příjem z prodeje je osvobozen:

| Otázka                                                                  | Odpověď pro rok 2026                                                                                                          | Výsledek                            |
| ----------------------------------------------------------------------- | ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- | ----------------------------------- |
| Drželi jste akcii, ETF, dluhopis nebo jiný cenný papír déle než 3 roky? | Ano; cenný papír nebyl vyloučen z osvobození ani dotčen pravidly obchodního majetku.                                          | Osvobozeno časovým testem.          |
| Prodáváte podíl v obchodní korporaci držený déle než 5 let?             | Ano; jsou splněny podmínky § 4 odst. 1 písm. q) ZDP.                                                                          | Osvobozeno pětiletým testem.        |
| Nepřesáhl roční úhrn příjmů z prodeje cenných papírů 100 000 Kč?        | Ano; počítá se prodejní cena, nikoli zisk.                                                                                    | Osvobozeno hodnotovým testem.       |
| Přesáhne osvobozený příjem 40 mil. Kč?                                  | U cenných papírů a obchodních podílů se od 1. 1. 2026 limit neuplatní; u kryptoaktiv zůstává samostatný roční limit zachován. | Rozlišit druh aktiva.               |
| Nesplňujete žádnou z uvedených cest?                                    | Od příjmů odečtete doložitelnou nabývací cenu a související výdaje.                                                           | Zisk zdaníte v § 10 sazbou 15/23 %. |

_Zdroj dat: § 4 a § 10 zákona č. 586/1992 Sb. ve znění účinném pro rok 2026 a informace Finanční správy „Daňové novinky pro rok 2026". U kryptoaktiv zůstává limit 40 mil. Kč zachován; jejich režim vysvětluje samostatný článek._

## Jaké druhy příjmu z investic existují a do kterého paragrafu patří?

Než se pustíte do výpočtu, je nutné rozlišit, o jaký typ příjmu jde. Daňový režim totiž závisí na tom, zda jde o **kapitálový výnos** (dividenda, úrok), nebo o **zisk z prodeje** (kapitálový zisk).

| Druh příjmu                                | Příklad                                  | Paragraf ZDP                | Jak se daní v roce 2026                                                 |
| ------------------------------------------ | ---------------------------------------- | --------------------------- | ----------------------------------------------------------------------- |
| Dividenda od tuzemského plátce             | Dividenda z české akcie                  | § 8 odst. 1 písm. a)        | Srážková daň 15 % u zdroje, do přiznání se neuvádí                      |
| Dividenda ze zahraničí                     | Dividenda z akcie USA, distribučního ETF | § 8                         | Do přiznání při jeho podání (15/23 %, případně zápočet zahraniční daně) |
| Úrok / kupon z dluhopisu (tuzemský plátce) | Kupon českého korporátního dluhopisu     | § 8 odst. 1 písm. a)        | Srážková daň 15 % u zdroje                                              |
| Úrok z dluhopisu ze zahraničí              | Kupon zahraničního dluhopisu             | § 8                         | Do přiznání při jeho podání (15/23 %)                                   |
| Zisk z prodeje cenného papíru              | Prodej akcie, ETF, dluhopisu se ziskem   | § 10 odst. 1 písm. b) bod 2 | Osvobozeno při splnění testu, jinak 15/23 %                             |

Klíčové rozlišení zní takto: **dividendy a úroky** (pravidelný výnos z držby) spadají do **§ 8 ZDP – příjmy z kapitálového majetku**, zatímco **zisk z prodeje** cenného papíru (rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou) patří do **§ 10 ZDP – ostatní příjmy**. Právě u § 10 přicházejí v úvahu osvobozovací testy, kterým se věnuje další část.

## Kdy je zisk z prodeje akcií a cenných papírů osvobozen od daně?

Zisk z prodeje cenného papíru je u fyzické osoby (mimo obchodní majetek) osvobozen od daně, jakmile je splněn alespoň jeden ze dvou testů podle § 4 odst. 1 ZDP. **Oba testy jsou samostatné a nezávislé – stačí splnit jeden z nich.**

### Časový test: držba déle než 3 roky

Podle **§ 4 odst. 1 písm. u) ZDP** je osvobozen příjem z úplatného převodu cenného papíru, pokud doba mezi jeho nabytím a převodem (prodejem) přesáhne **3 roky**. Tříletý test platí pro akcie, dluhopisy, podílové listy fondů i pro burzovně obchodované fondy (ETF).

Zásadní novinka roku 2026: od **1. 1. 2026 se u cenných papírů a podílů v obchodních korporacích ruší roční limit osvobození 40 000 000 Kč**, který platil ve zdaňovacím období 2025. U **kryptoaktiv** zůstává samostatný roční limit 40 mil. Kč zachován. Kryptoaktivum však od roku 2025 může při splnění zákonných podmínek využít vlastní tříletý časový test; nejde už o kategorii bez časového osvobození. Podrobnosti rozebírá článek [zdanění kryptoměn](https://ucto.cz/dane/zdaneni-kryptomen).

### Hodnotový test: úhrn prodejů do 100 000 Kč za rok

Podle **§ 4 odst. 1 písm. t) ZDP** je osvobozen příjem z úplatného převodu cenných papírů, pokud jejich **úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 100 000 Kč**. Pozor na dvě časté pasti:

- Limit se posuzuje z **příjmu (úhrnu prodejů)**, nikoli ze zisku. Pokud za rok prodáte cenné papíry za 120 000 Kč, hodnotový test nesplníte, i kdyby váš zisk byl jen 5 000 Kč.
- Jakmile úhrn prodejů 100 000 Kč překročíte, hodnotový test neuplatníte ani na část příjmu. Každý převod však dále posuďte podle časového testu a jeho výjimek.

### Cenné papíry zařazené v obchodním majetku

Osvobození podle časového ani hodnotového testu **neplatí**, pokud byl cenný papír zahrnut do obchodního majetku poplatníka (například u OSVČ, která jej evidovala v podnikání). Osvobození lze v takovém případě uplatnit až po uplynutí **3 let od ukončení činnosti, z níž příjem plynul**; u akcií, dluhopisů, ETF i podílových listů jde o tříletou lhůtu, u kmenového listu je lhůta pětiletá. Pro běžného drobného investora, který obchoduje ze soukromého majetku, se toto omezení neuplatní.

## Jak doložit dobu držby a pořizovací cenu?

U časového testu rozhoduje doložitelná doba mezi nabytím a převodem konkrétního cenného papíru. Při postupných nákupech stejného titulu proto uchovávejte potvrzení brokera, výpisy, data nabytí, počty kusů, pořizovací ceny, poplatky a dokumentaci k jednotlivým prodejům. Obecné tvrzení „vždy FIFO“ nebo „vždy datum T+2“ není bezpečné: vypořádací cykly se mezi trhy změnily a daňové přiřazení musí odpovídat skutečným transakcím a být konzistentně doložitelné. U většího nebo nejasného prodeje si zvolený postup potvrďte s daňovým poradcem. U cenných papírů nabytých uplatněním kvalifikované zaměstnanecké opce podle § 6a se osvobození časovým testem podle § 4 odst. 1 písm. u) neuplatní.

## Jak se daní zisk, který osvobozen není?

Pokud nesplníte ani časový, ani hodnotový test, stává se příjem z prodeje **ostatním příjmem podle § 10 ZDP**; při povinnosti podat daňové přiznání jej do něj uvedete. Zdaňuje se rozdíl mezi příjmem z prodeje a výdaji.

Jako výdaj lze podle § 10 odst. 5 a 6 ZDP uplatnit zejména:

- **nabývací cenu** cenného papíru (kolik jste za něj zaplatili),
- **poplatky** spojené s nákupem a prodejem (brokerské poplatky, provize).

Ztrátu z prodeje jednoho cenného papíru lze v rámci § 10 započíst proti zisku z prodeje jiných cenných papírů ve stejném zdaňovacím období; do celkového základu daně však dílčí základ podle § 10 nemůže být záporný (ztrátu z investic nelze přenést do dalších let ani odečíst od jiných druhů příjmů).

Výsledný základ daně se zdaní progresivní sazbou daně z příjmů fyzických osob podle § 16 ZDP:

| Roční základ daně                                             | Sazba daně 2026 |
| ------------------------------------------------------------- | --------------- |
| do 1 762 812 Kč       | 15 %            |
| část nad 1 762 812 Kč | 23 %            |

Hranice pro 23% sazbu odpovídá 36násobku průměrné mzdy. Pro rok 2026 činí 1 762 812 Kč. Posuzuje se však **základ daně**, nikoli prostý součet hrubých příjmů nebo prodejních cen. Sazba 23 % dopadá jen na část celkového základu daně nad hranici; část pod ní zůstává v 15% sazbě. Více o struktuře daně najdete v článku [daň z příjmů fyzických osob](https://ucto.cz/dane/dan-z-prijmu-fyzickych-osob).

## Jak se daní dividendy z akcií a ETF?

Dividendy jsou kapitálovým příjmem podle § 8 ZDP a režim závisí na tom, odkud plynou:

- **Tuzemské dividendy** (z českých akcií a fondů) jsou zdaněny **srážkovou daní 15 %** přímo u plátce podle § 36 ZDP. Investor dostává čistou částku a do přiznání ji **neuvádí**.
- **Zahraniční dividendy** (z amerických akcií, zahraničních distribučních ETF a evropských titulů) se při podání přiznání uvádějí v hrubé výši před zahraniční srážkou. Samotná dividenda pod limitem pro povinné podání přiznání povinnost automaticky nezakládá: obecná hranice zdanitelných příjmů je 50 000 Kč, u zaměstnance splňujícího § 38g odst. 2 činí limit dalších příjmů podle § 7 až § 10 úhrnem 20 000 Kč. Podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění lze zpravidla část zahraniční daně započíst.

U příjmů ze zahraničí vymezených v § 8 odst. 8 lze zvolit **samostatný základ daně se sazbou 15 % podle § 16a**. Volba zahrne všechny příjmy vymezené tímto odstavcem, nikoli jen vybranou dividendu; posuďte také dopad slev a zahraničního zápočtu. Detailní rozbor včetně formuláře pro zahraniční dividendy a 35 % sazby pro nesmluvní státy najdete v samostatném článku [zdanění dividend](https://ucto.cz/dane/zdaneni-dividend).

**Akumulační (reinvestiční) ETF** dividendu fyzicky nevyplácí – výnos se automaticky reinvestuje uvnitř fondu. Investor proto během držby žádnou dividendu nedaní; ke zdanění dojde teprve při prodeji podílu (a to jen tehdy, pokud na zisk nedosáhne časový ani hodnotový test). To je daňová výhoda akumulačních ETF oproti distribučním.

## Jak se daní úroky a zisk z dluhopisů?

U dluhopisů opět rozlišujeme dva typy příjmu:

- **Úrok (kupon)** je kapitálovým příjmem podle § 8 ZDP. U běžných **korporátních dluhopisů od českých emitentů** je úrok zdaněn **srážkovou daní 15 %** u zdroje – investor dostane čistý kupon a do přiznání jej nedává. U **zahraničních dluhopisů** se hrubý úrok uvádí při podání českého daňového přiznání; povinnost podat přiznání se řídí obecnými limity.
- **Zisk z prodeje dluhopisu** (před splatností, se ziskem) je ostatním příjmem podle § 10 ZDP a vztahují se na něj stejné osvobozovací testy jako na akcie – časový test 3 roky i hodnotový test 100 000 Kč. Výnosy dluhopisů vydaných členskými státy EU nebo státy EHP a příjmy z jejich splacení jsou podle § 4 odst. 1 písm. x) osvobozeny; nelze proto pravidlo pro korporátní kupon vztáhnout na každý dluhopis.

Pozor: při splacení dluhopisu je podle § 8 odst. 2 písm. a) příjmem z kapitálového majetku **kladný rozdíl mezi vyplacenou jmenovitou hodnotou (nebo částkou při předčasném splacení) a vaší nabývací cenou**. Není to automaticky rozdíl původního emisního kurzu a jmenovité hodnoty; § 8 odst. 1 písm. a) tento diskont dokonce výslovně vyjímá z běžných výnosů dluhopisů. Prodej jinému investorovi před splatností se posuzuje podle § 10.

## Modelové příklady zdanění investic v roce 2026

**Příklad 1 – splněn časový test (osvobozeno):** Pan Novák koupil v lednu 2022 akcie za 200 000 Kč a v únoru 2026 je prodal za 350 000 Kč. Zisk 150 000 Kč. Mezi nákupem a prodejem uplynuly více než 3 roky → splněn časový test podle § 4 odst. 1 písm. u) ZDP. Příjem je **plně osvobozen**, daň 0 Kč. Díky zrušení limitu 40 mil. Kč by mohl být osvobozen i mnohonásobně vyšší příjem, ale při jednotlivém osvobozeném příjmu přes 5 mil. Kč je nutné posoudit oznámení podle § 38v.

**Příklad 2 – splněn hodnotový test (osvobozeno):** Paní Dvořáková během roku 2026 prodala akcie celkem za 80 000 Kč (zisk 12 000 Kč), žádné jiné cenné papíry neprodávala. Úhrn prodejů 80 000 Kč nepřesáhl 100 000 Kč → splněn hodnotový test podle § 4 odst. 1 písm. t) ZDP. Příjem je **osvobozen**, do přiznání jej neuvádí.

**Příklad 3 – nesplněn žádný test (daní se):** Pan Černý koupil ETF v březnu 2025 za 300 000 Kč a prodal je v listopadu 2026 za 380 000 Kč. Doba držby je pod 3 roky a úhrn prodeje (380 000 Kč) překračuje 100 000 Kč → žádný test není splněn. Zdanitelný zisk = 380 000 − 300 000 = 80 000 Kč (pro jednoduchost bez poplatků). Daň z tohoto dílčího základu sazbou 15 % = **12 000 Kč**. Tento přírůstek daně před slevami předpokládá, že celý základ zůstává v 15% pásmu. Jde o částku před uplatněním slev (zejména slevy na poplatníka 30 840 Kč za rok); výsledný odvod tak může být nižší podle celkového přiznání. Zisk uvede v § 10 daňového přiznání za rok 2026.

## Kdy oznámit osvobozený prodej nad 5 milionů Kč?

Podle § 38v ZDP musí fyzická osoba oznámit správci daně **každý jednotlivý osvobozený příjem přesahující 5 000 000 Kč** ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Platí to i pro prodej akcií či ETF osvobozený po tříleté držbě. Limit se posuzuje z příjmu, nikoli ze zisku; u cenných papírů zde není obecná výjimka odpovídající prodeji nemovitostí zapisovaných do českého katastru. Oznámení se podává i tehdy, když vám jinak nevznikla povinnost podat daňové přiznání. Podrobnosti uvádí [Finanční správa](https://financnisprava.gov.cz/cs/dane/dane/dan-z-prijmu/fyzicke-osoby/oznameni-o-osvobozenych-prijmech).

## Jak postupovat při podání daňového přiznání za investice?

1. **Roztřiďte příjmy** podle druhu: dividendy a úroky (§ 8) zvlášť, zisk z prodeje (§ 10) zvlášť.
2. **Vyřaďte osvobozené prodeje:** u zisku z prodeje cenných papírů ověřte, zda je splněn časový test (držba > 3 roky), nebo hodnotový test (úhrn prodejů ≤ 100 000 Kč). Osvobozený příjem se do přiznání neuvádí, ale jednotlivý osvobozený příjem přes 5 mil. Kč může vyžadovat oznámení podle § 38v.
3. **Vyřaďte příjmy zdaněné srážkou u zdroje:** tuzemské dividendy a úroky z tuzemských dluhopisů už zdaněny jsou a do přiznání nepatří.
4. **U zdanitelných prodejů spočítejte zisk** v § 10: příjem minus nabývací cena minus poplatky. Ztráty a zisky z prodeje cenných papírů můžete v rámci § 10 vzájemně započíst.
5. **Doplňte zahraniční dividendy a úroky** do § 8 a uplatněte případný zápočet zahraniční daně podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění.
6. **Podejte přiznání** ve standardní lhůtě. Za období 2025 je základní lhůta 1. 4. 2026; při elektronickém podání až po ní končí čtyřměsíční lhůta 4. 5. 2026. Za období 2026 je základní termín 1. 4. 2027 a při pozdějším elektronickém podání 3. 5. 2027.

## Časté chyby při zdanění investic

- **Záměna příjmu a zisku u hodnotového testu.** Limit 100 000 Kč se počítá z úhrnu prodejů (příjmu), ne ze zisku. Při prodeji za 150 000 Kč test nesplníte, i kdyby zisk byl minimální.
- **Domněnka, že do limitu se „vejde" jen část.** Po překročení 100 000 Kč hodnotový test neplatí; časový test se posuzuje u jednotlivých převodů zvlášť.
- **Přiznání tuzemských dividend a úroků zdaněných srážkou.** Ty už jsou vypořádány u zdroje a do přiznání nepatří – jejich opětovné uvedení vede k chybnému dvojímu zdanění.
- **Opomenutí zahraničních dividend při podání přiznání.** Pokud přiznání podáváte, uvedete hrubý zahraniční příjem a posoudíte zápočet. Samotná malá dividenda pod zákonnými limity však přiznání bez dalšího nevyvolá.
- **Mechanické použití FIFO nebo T+2.** Uchovávejte skutečnou transakční dokumentaci a zohledněte konkrétní trh i konzistentní daňový postup; obecný vypořádací cyklus T+2 už neplatí pro všechny trhy.
- **Zařazení cenného papíru do obchodního majetku.** U cenných papírů v obchodním majetku osvobození neplatí; zákonná výluka trvá ještě tři roky po ukončení samostatné činnosti, z níž příjem plynul (u kmenového listu pět let).

## Shrnutí

V roce 2026 platí pro fyzické osoby jednoduché pravidlo: **příjem z prodeje akcií, ETF a dluhopisů může být osvobozen, pokud splníte časový test (držba nad 3 roky) nebo hodnotový test (prodeje do 100 000 Kč za rok) a neplatí zákonná výjimka**. Od ledna 2026 navíc u akcií a podílů zmizel strop 40 mil. Kč, takže dlouhodobí investoři mohou osvobodit i velmi vysoké příjmy; jednotlivý osvobozený příjem přes 5 mil. Kč se zpravidla oznamuje podle § 38v. Pravidelné výnosy – dividendy a úroky – patří do § 8 ZDP a vybrané tuzemské výnosy jsou vyřízeny srážkou 15 %; zahraniční výnosy se uvádějí při podání přiznání podle obecných limitů. Neosvobozený zisk z prodeje spadá do § 10 ZDP a daní se sazbou 15 %, u nadprůměrných příjmů 23 %.

## Často kladené otázky

### Musím danit zisk z akcií, které držím déle než 3 roky?

Ne. Pokud doba mezi nabytím a prodejem cenného papíru přesáhne 3 roky, je příjem osvobozen podle § 4 odst. 1 písm. u) zákona č. 586/1992 Sb. bez ohledu na jeho výši, pokud nejde o zákonnou výjimku. Od 1. 1. 2026 byl u akcií a podílů zrušen dřívější strop 40 mil. Kč; jednotlivý osvobozený příjem přes 5 mil. Kč však může podléhat oznamovací povinnosti podle § 38v.

### Počítá se hodnotový test 100 000 Kč ze zisku, nebo z prodejní ceny?

Z prodejní ceny, tedy z úhrnu příjmů z prodeje všech cenných papírů za zdaňovací období. Pokud za rok prodáte cenné papíry za více než 100 000 Kč, hodnotový test nesplníte, i kdyby váš zisk byl nízký. Pak je rozhodující, zda splníte časový test.

### Jak se daní akumulační (reinvestiční) ETF?

Akumulační ETF dividendu nevyplácí, takže během držby nic nedaníte. Ke zdanění dojde až při prodeji podílu – a i tehdy je zisk osvobozen, pokud splníte časový test (3 roky) nebo hodnotový test (100 000 Kč). To je daňová výhoda oproti distribučním ETF, jejichž vyplácené dividendy je nutné průběžně řešit.

### Musím přiznávat dividendy z amerických akcií a ETF?

Zahraniční dividendy (z akcií USA i distribučních ETF) jsou kapitálovým příjmem podle § 8 ZDP. Pokud podáváte české daňové přiznání, uvedete je v něm; samotná dividenda pod zákonnými limity nemusí vyvolat povinnost podat přiznání. Případný zápočet zahraniční daně uplatníte podle příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění a § 38f ZDP. Tuzemské dividendy naproti tomu zdaňuje plátce srážkou 15 % a do přiznání se neuvádějí.

### Jak se daní úroky z dluhopisů?

Úrok (kupon) je kapitálovým příjmem podle § 8 ZDP. U běžných korporátních dluhopisů od českých emitentů je úrok zdaněn srážkovou daní 15 % přímo u zdroje a do přiznání nepatří. U zahraničních dluhopisů uvedete hrubý úrok při podání českého daňového přiznání. Zisk z prodeje dluhopisu před splatností se posuzuje jako u akcií – platí pro něj časový i hodnotový test. Výnosy a splacení dluhopisů vydaných členskými státy EU nebo státy EHP mají osvobození podle § 4 odst. 1 písm. x).

### Mohu si od zisku z investic odečíst ztráty z jiných obchodů?

V rámci ostatních příjmů podle § 10 ZDP lze za jedno zdaňovací období vzájemně započíst zisky a ztráty z prodeje cenných papírů. Dílčí základ daně podle § 10 však nemůže být záporný – ztrátu z investic nelze přenést do dalších let ani odečíst od mzdy či jiných druhů příjmů.

---

# Zdanění kryptoměn 2026: kdy se daní, časový a hodnotový test

- URL: https://ucto.cz/dane/zdaneni-kryptomen
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Jak se v roce 2026 daní kryptoměny: hodnotový test 100 000 Kč, časový test 3 roky, směna i nákup za krypto, těžba, staking a jak vše uvést do daňového přiznání.

**Ve zkratce:** Prodej, směna nebo utracení kryptoměny je u fyzické osoby zdanitelný příjem, ale od roku 2025 platí dva osvobozovací testy. Příjem z úplatného převodu kryptoaktiva může být **osvobozen od daně**, pokud úhrn příjmů za rok nepřesáhne **100 000 Kč** (hodnotový test), nebo pokud jste konkrétní kryptoaktivum drželi déle než **3 roky** (časový test). U obou testů platí další zákonné podmínky; elektronický peněžní token je vyloučen pouze z hodnotového testu. Tyto úlevy zavedl zákon č. 32/2025 Sb. s účinností od 15. 2. 2025. Pokud osvobození neplatí, je zdanitelný zisk **ostatním příjmem podle § 10** zákona č. 586/1992 Sb. (u podnikání příjmem ze samostatné činnosti podle § 7) a daní se sazbou **15 %**, z části celkového základu daně nad 1 762 812 Kč ročně **23 %**. Zdanitelnou událostí je nejen prodej za koruny, ale i **směna krypto za krypto** a **nákup zboží nebo služeb** za kryptoměnu.

Kryptoměny (přesněji kryptoaktiva) nemají v České republice samostatný daňový zákon – zdaňují se podle obecných pravidel zákona č. 586/1992 Sb., o [daních z příjmů](https://ucto.cz/slovnik#dan-z-prijmu-fyzickych-osob) (dále jen „ZDP"). Až novela č. 32/2025 Sb. doplnila do § 4 ZDP zvláštní osvobození pro příjmy z úplatného převodu kryptoaktiv, které kopíruje logiku osvobození u cenných papírů. Tento návod vysvětluje, kdy z kryptoměn nezaplatíte nic, kdy a jak musíte příjem přiznat, jak se daní směna, těžba i staking, a v čem se režim krypta liší od zdanění akcií a ETF. Všechna čísla a paragrafy vycházejí ze znění ZDP platného pro rok 2026.

## Kdy je prodej nebo směna kryptoměny zdanitelný příjem?

Příjem fyzické osoby z úplatného převodu kryptoaktiva je předmětem daně z příjmů. Rozhoduje, zda jde o příležitostnou činnost běžného investora, nebo o soustavnou výdělečnou činnost:

- **Nepodnikatel (běžný investor):** příjem z prodeje nebo směny kryptoměny je **ostatním příjmem podle § 10 ZDP** (příjem z úplatného převodu jiné věci). Sem patří většina drobných držitelů.
- **Podnikatel:** pokud kryptoaktiva pořizujete a prodáváte soustavně za účelem zisku (například jako obchodník nebo profesionální trader), jde o **příjem ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP** se všemi důsledky – platbou sociálního a zdravotního pojištění a možností uplatnit skutečné výdaje nebo výdajový paušál.

Zařazení do § 10, nebo § 7 určuje, jak uplatníte výdaje a zda odvádíte pojistné. Pro běžného člověka, který si kryptoměny koupil jako investici, jde téměř vždy o § 10. Hranici k podnikání posuďte podle soustavnosti, organizovanosti a záměru dosahovat zisk; v nejasných případech ji konzultujte s daňovým poradcem.

### Co všechno je zdanitelná událost?

Zdanitelným příjmem není jen prodej kryptoměny za koruny. Za úplatný převod (směnu) se považuje každá situace, kdy kryptoaktivum vyměníte za jinou hodnotu:

| Událost                                 | Daňový dopad                                                            |
| --------------------------------------- | ----------------------------------------------------------------------- |
| Prodej kryptoměny za koruny nebo eura   | Zdanitelný příjem (§ 10, případně § 7), pokud nejde o osvobozený příjem |
| Směna kryptoměny za jinou kryptoměnu    | Zdanitelný příjem – posuzuje se jako prodej za tržní hodnotu            |
| Nákup zboží nebo služby za kryptoměnu   | Zdanitelný příjem – úhrada krypto = úplatný převod kryptoaktiva         |
| Pouhá držba (nákup a držení kryptoměny) | Není zdanitelná událost, dokud kryptoaktivum nezpeněžíte                |

_Zdroj: § 10 a § 7 zákona č. 586/1992 Sb. a výklad Finanční správy ČR. Platí pro rok 2026._

Klíčový závěr: **směna jedné kryptoměny za druhou** (například bitcoinu za ethereum) i **zaplacení zboží kryptoměnou** jsou plnohodnotné zdanitelné události. Příjem se ocení tržní hodnotou v okamžiku směny a posoudí se vůči osvobozovacím testům stejně jako běžný prodej. Naproti tomu samotný nákup a držení kryptoměny daň nevyvolává – ke zdanitelnému příjmu dochází teprve při zpeněžení nebo směně.

## Hodnotový test: osvobození do 100 000 Kč za rok

Příjem z úplatného převodu kryptoaktiva je podle § 4 odst. 1 písm. zj) ZDP **osvobozen od daně, pokud jeho úhrn u [poplatníka](https://ucto.cz/slovnik#poplatnik-a-platce) nepřesáhne ve [zdaňovacím období](https://ucto.cz/slovnik#zdanovaci-obdobi) 100 000 Kč**. Tento hodnotový test zavedl zákon č. 32/2025 Sb. s účinností od 15. 2. 2025 a je nejdůležitější úlevou pro drobné držitele.

Pozor na dvě časté pasti, stejně jako u cenných papírů:

- Limit 100 000 Kč se počítá z **hrubého příjmu (úhrnu prodejů a směn)**, ne ze zisku. Pokud za rok zpeněžíte kryptoměny celkem za 130 000 Kč, hodnotový test nesplníte, i kdyby váš zisk byl jen 10 000 Kč.
- Jakmile úhrn 100 000 Kč překročíte, hodnotový test neosvobodí žádnou část tohoto příjmu; zdaňujete příslušný kladný základ, ledaže konkrétní převod splní časový test. Nejde o nezdanitelnou „slevu", ale o hranici osvobození.

Hodnotový test má navíc dvě zákonná omezení:

- **Nevztahuje se na elektronický peněžní token (stablecoin).** Zákon výslovně vylučuje **elektronický peněžní token** z hodnotového testu podle § 4 odst. 1 písm. zj). O konkrétním tokenu rozhoduje jeho právní povaha podle pravidel MiCA, nikoli jen obchodní označení „stablecoin“. Časový test podle písm. zk) elektronický peněžní token takto výslovně nevylučuje.
- **Nevztahuje se na kryptoaktivum zahrnuté do obchodního majetku** – a to až do 3 let od ukončení samostatné činnosti, v níž bylo evidováno. Osvobození podle tohoto písmene také neplatí pro příjem z kapitálového majetku.

Do úhrnu se sčítají úplatné převody kryptoaktiv za daný rok – prodeje za měnu, směny krypto za krypto i nákupy zboží a služeb za kryptoměnu; nejde o součet se zvláštním limitem pro cenné papíry. Pokud u konkrétních převodů splníte podmínky osvobození a žádný jiný důvod k podání přiznání nemáte, tyto osvobozené příjmy do přiznání neuvádíte; případnou oznamovací povinnost nad 5 mil. Kč posuďte zvlášť.

## Časový test: osvobození po 3 letech držby

Druhým samostatným důvodem osvobození je časový test. Podle § 4 odst. 1 písm. zk) ZDP je příjem z úplatného převodu konkrétního kryptoaktiva **osvobozen, pokud doba mezi jeho nabytím a úplatným převodem přesáhne 3 roky**. Stačí splnit kterýkoli z testů – časový, nebo hodnotový.

Časový test má zejména tato omezení daná zákonem:

- **Nevztahuje se na kryptoaktivum zahrnuté do obchodního majetku** – a to až do 3 let od ukončení samostatné činnosti, v níž bylo evidováno. Pro běžného investora, který drží krypto v soukromém majetku, se toto omezení neuplatní.
- Platí **souhrnný strop osvobození 40 000 000 Kč** za zdaňovací období (viz dále).

Elektronické peněžní tokeny nesplní hodnotový test podle písm. zj), avšak § 4 odst. 1 písm. zk) je z časového testu výslovně nevylučuje. Při držbě přes tři roky proto posuďte splnění časového testu, dalších zákonných podmínek a limitu 40 mil. Kč.

U postupných nákupů téže kryptoměny je nutné u každého převodu doložit, jak dlouho jste převáděné jednotky drželi. Při dědění od přímého příbuzného nebo manžela se může započítat i doba držby zůstavitele. Zákon zachovává běh testu také při vybraném sloučení, splynutí nebo výměně tokenů vydavatelem; na běžnou směnu dvou tokenů tuto výjimku automaticky nevztahujte. Vhodné je vést evidenci konzistentně (například metodou FIFO – nejdříve nabyté se převádějí jako první) a umět ji doložit z výpisů burzy nebo peněženky.

Nová pravidla se od 15. února 2025 vztahují i na kryptoaktiva nabytá dříve a předchozí doba držby se do tří let započítává. Pro příjmy dosažené před účinností novely v lednu až 14. únoru 2025 osvobození zpětně neplatí; GFŘ současně potvrdilo, že se do hodnotového limitu roku 2025 započítávají jen převody od 15. února. Stanovisko GFŘ také upozorňuje, že pro použití testů je třeba posoudit, zda aktivum spadá do regulatorního rámce kryptoaktiv podle MiCA.

### Souhrnný strop 40 milionů Kč u časového testu

U příjmů osvobozených na základě **časového testu** platí podle § 4 ZDP souhrnný limit **40 000 000 Kč** za zdaňovací období. Část úhrnu nad 40 mil. Kč se poměrně zdaní podle § 10 ZDP (s poměrným krácením uznatelných výdajů). Pro drtivou většinu držitelů jde o čistě teoretickou hranici.

Tento strop nevznikl jako pravidlo specifické pro krypto. Do 31. 12. 2025 šlo o **společný limit 40 mil. Kč** pro osvobozené příjmy z cenných papírů, podílů v obchodních korporacích i kryptoaktiv (novela č. 32/2025 Sb. do něj přidala kryptoaktiva). Důležitá souvislost s rokem 2026: zákon č. 360/2025 Sb. s účinností od 1. 1. 2026 **zrušil tento strop u cenných papírů a podílů v obchodních korporacích**, ale **u kryptoaktiv strop 40 mil. Kč zůstává zachován**. To je jeden z rozdílů mezi zdaněním krypta a akcií, kterému se věnuje samostatná kapitola níže.

## Jak se daní zisk, který osvobozen není?

Pokud nesplníte ani hodnotový, ani časový test, stává se zisk z kryptoaktiv zdanitelným příjmem. U nepodnikatele jde o **ostatní příjem podle § 10 ZDP**.

V § 10 lze proti příjmu uplatnit jako výdaj zejména:

- **nabývací (pořizovací) cenu** kryptoaktiva – kolik jste za něj zaplatili,
- **poplatky** přímo související s pořízením a převodem (poplatky burzy, směnárny, transakční poplatky).

Platí dvě zásadní pravidla § 10: dílčí základ daně podle tohoto paragrafu **nemůže být záporný** – ztrátu z kryptoobchodů tedy nelze přenést do dalších let ani odečíst od mzdy či jiných příjmů. Zisky a ztráty z jednotlivých zdanitelných událostí s kryptoaktivy lze v rámci § 10 za jedno zdaňovací období vzájemně započíst, výsledek však nesmí klesnout pod nulu.

Výsledný [základ daně](https://ucto.cz/slovnik#zaklad-dane) se zdaní progresivní sazbou daně z příjmů fyzických osob podle § 16 ZDP:

| Roční základ daně                                             | Sazba daně 2026 |
| ------------------------------------------------------------- | --------------- |
| do 1 762 812 Kč       | 15 %            |
| část nad 1 762 812 Kč | 23 %            |

_Zdroj: § 16 zákona č. 586/1992 Sb.; hranice = 36násobek průměrné mzdy 48 967 Kč podle nařízení vlády č. 365/2025 Sb. Platí pro rok 2026._

Hranice 1 762 812 Kč pro sazbu 23 % je společná pro všechny příjmy poplatníka (mzda, podnikání i kryptoaktiva). U běžného držitele se 23% sazba uplatní jen na část celkového ročního základu daně, která tuto hranici přesáhne. Pokud kryptoaktiva pořizujete v rámci podnikání (§ 7), můžete místo skutečných výdajů uplatnit [výdajový paušál](https://ucto.cz/slovnik#vydajove-pausaly) a platíte z příjmu sociální a zdravotní pojištění – podrobnosti viz [daňové přiznání OSVČ](https://ucto.cz/dane/danove-priznani-osvc).

## Jak se daní směna, nákup zboží, těžba a staking?

Vedle prostého prodeje vznikají u kryptoaktiv specifické situace. Jejich daňový režim shrnuje následující přehled.

**Směna kryptoměny za jinou kryptoměnu** je zdanitelná událost. Posuzuje se jako úplatný převod (prodej) první kryptoměny a příjem se ocení tržní hodnotou získaného protiplnění v okamžiku směny. Osvobozovací testy (hodnotový i časový) lze i u směny uplatnit, jsou-li splněny jejich podmínky.

**Nákup zboží nebo služeb za kryptoměnu** je rovněž zdanitelná událost – jde o úplatný převod kryptoaktiva výměnou za jinou věc nebo službu. Vzniká příjem ve výši hodnoty pořízeného zboží či služby a posuzuje se opět vůči testům osvobození.

**Těžba (mining)** sama o sobě zdanitelný příjem nevytváří. Při vytěžení kryptoměny zdanitelný příjem nevzniká; vzniká až **při následném zpeněžení nebo směně** vytěžené kryptoměny za jinou věc, službu či kryptoměnu. Pro účely DPH navíc platí, že těžba pro vlastní účely není předmětem daně, jak potvrzuje informace Generálního finančního ředitelství ke kryptoměnám – pozor však, že tento závěr se týká DPH, nikoli daně z příjmů.

**Staking** může přinést odměnu v nových tokenech. ZDP pro ni nestanoví zvláštní okamžik zdanění a zveřejněná obecná informace GFŘ ke kryptoměnám se stakingu nevěnuje. Podle charakteru činnosti a právního nároku na odměnu je třeba samostatně posoudit, zda nepeněžní příjem vznikl již při připsání tokenů, nebo až při jejich pozdějším převodu, a do jakého druhu příjmů odměna patří; vedle § 7 či § 10 může podle smluvního obsahu přicházet v úvahu i kapitálový příjem podle § 8. Při pozdějším úplatném převodu získaných tokenů se časový test počítá od jejich nabytí; je nutné zároveň zabránit dvojímu zdanění stejné hodnoty. U významných částek si ověřte postup pro konkrétní způsob stakingu.

## Jak uvést kryptoměny do daňového přiznání a co evidovat?

Zdanitelné příjmy z kryptoaktiv u nepodnikatele patří do **§ 10 daňového přiznání** (ostatní příjmy), u podnikatele do § 7 (samostatná činnost). Postupujte takto:

1. **Vyřaďte osvobozené příjmy.** U každého převodu ověřte hodnotový či časový test včetně výjimek pro elektronické peněžní tokeny, obchodní majetek a strop 40 mil. Kč. Osvobozené příjmy do přiznání neuvádějte; případnou oznamovací povinnost nad 5 mil. Kč posuďte zvlášť.
2. **U zdanitelných událostí spočítejte zisk.** Příjem (hodnota při prodeji nebo směně) minus nabývací cena minus související poplatky.
3. **Započtěte zisky a ztráty ze zdanitelných převodů kryptoaktiv stejného druhu příjmu podle § 10.** Výdaje přesahující příjmy tohoto druhu nelze odečíst od mzdy ani jiného druhu příjmů podle § 10 a nelze je přenést do dalších let.
4. **Uveďte výsledek do § 10** (případně § 7) a zdaňte sazbou 15 %, u nadprůměrných příjmů 23 %.
5. **Podejte přiznání** ve standardní lhůtě. Za období 2025 je základní lhůta 1. 4. 2026; při elektronickém podání až po ní končí čtyřměsíční lhůta 4. 5. 2026. Přiznání za období 2026 se podává v roce 2027.

Zda vám vůbec vzniká povinnost přiznání podat, zjistíte v článku [kdo musí podat daňové přiznání](https://ucto.cz/dane/kdo-musi-podat-danove-priznani).

### Evidence transakcí

Daňová evidence kryptoobchodů je v praxi nejnáročnější část. Doporučujeme uchovávat:

- **datum a hodnotu každého nákupu** (nabývací cena v Kč) pro doložení časového testu a výpočtu zisku,
- **datum a hodnotu každého prodeje, směny a platby** kryptoměnou,
- **výši poplatků** burzy, směnárny a sítě,
- **kurz** použitý pro přepočet na koruny v okamžiku každé události.

Výpisy z burz a peněženek si stahujte průběžně – historie nemusí být u poskytovatele dostupná donekonečna. Pro přehled o limitech se vyplatí evidenci vést za celý rok kumulativně, abyste včas poznali, zda úhrn příjmů překračuje 100 000 Kč.

### Oznámení osvobozeného příjmu nad 5 milionů Kč

I když je příjem od daně osvobozen, vzniká při vyšších částkách **oznamovací povinnost**. Podle **§ 38v ZDP** musí fyzická osoba oznámit správci daně každý osvobozený příjem převyšující **5 000 000 Kč**, a to ve lhůtě pro podání daňového přiznání za příslušné období. Týká se to i osvobozených příjmů z kryptoaktiv (například při osvobození časovým testem nad tuto hranici). Za nesplnění oznámení hrozí citelná pokuta.

### Jaké hlášení kryptoaktiv připravuje DAC8

Evropská směrnice **DAC8** počítá se sběrem údajů o uživatelích a jejich transakcích za období od 1. 1. 2026 a s navrhovaným prvním českým oznámením do 30. 4. 2027 podle informace Finanční správy. Česká implementační novela je k 15. 10. 2026 stále v Poslanecké sněmovně jako tisk 98 po prvním čtení; Rozpočtový výbor 17. 9. předložil pozměňovací návrhy. Tisk je zařazen na pořad 34. schůze od 13. 10. 2026; historie dosud neuvádí druhé ani třetí čtení. Konkrétní tuzemské povinnosti a sankce dosud nejsou účinné. Na způsobu zdanění kryptoměn se DAC8 nic nemění; po zavedení pouze rozšíří informace dostupné správci daně. Podrobnosti shrnuje článek o [oznamování kryptoaktiv podle DAC8](https://ucto.cz/dane/dac8-oznamovani-kryptoaktiv).

## Čím se zdanění kryptoměn liší od akcií a ETF?

Krypto i cenné papíry se v přiznání uvádějí obvykle v § 10, ale jejich osvobozovací režimy jsou **oddělené a samostatné**. Pro investory, kteří drží obojí, je důležité je nesměšovat.

| Parametr                        | Kryptoaktiva                                                        | Cenné papíry (akcie, ETF, dluhopisy) |
| ------------------------------- | ------------------------------------------------------------------- | ------------------------------------ |
| Hodnotový test                  | úhrn příjmů do 100 000 Kč / rok                                     | úhrn příjmů do 100 000 Kč / rok      |
| Časový test                     | držba déle než 3 roky                                               | držba déle než 3 roky                |
| Souhrnný strop u časového testu | 40 000 000 Kč (zachován i v 2026)                                   | od 1. 1. 2026 zrušen                 |
| Elektronický peněžní token      | vyloučen z hodnotového testu; u časového testu není výslovná výluka | netýká se                            |

_Zdroj: § 4 zákona č. 586/1992 Sb., novely č. 32/2025 Sb. a č. 360/2025 Sb. Platí pro rok 2026._

Zásadní rozdíl je u **souhrnného stropu 40 milionů Kč**: u cenných papírů a podílů byl od 1. 1. 2026 zrušen (při splnění příslušného časového testu a ostatních podmínek není výše osvobozeného příjmu tímto stropem omezena), zatímco u kryptoaktiv zůstává zachován. Dalším rozdílem je, že **elektronické peněžní tokeny** jsou vyloučeny z hodnotového testu 100 000 Kč; zákonný časový test je výslovně nevylučuje. Ne každý token označovaný za stablecoin musí mít tutéž právní klasifikaci. Limity hodnotového testu (100 000 Kč) i délka časového testu (3 roky) jsou naopak u obou kategorií shodné, ale **počítají se odděleně** – úhrn prodejů kryptoaktiv a úhrn prodejů cenných papírů se pro účely limitu 100 000 Kč nesčítají. Podrobně o akciích a ETF píšeme v článku [zdanění investic](https://ucto.cz/dane/zdaneni-investic); režim výplat výnosů řeší [zdanění dividend](https://ucto.cz/dane/zdaneni-dividend).

## Časté chyby při zdanění kryptoměn

- **Domněnka, že daní jen výběr na bankovní účet.** Zdanitelná je už směna krypto za krypto a platba zbožím – ne až převod na korunový účet.
- **Záměna příjmu a zisku u hodnotového testu.** Limit 100 000 Kč se počítá z úhrnu prodejů (příjmu), ne ze zisku. Při úhrnu nad 100 000 Kč test nesplníte bez ohledu na výši zisku.
- **Přesvědčení, že po překročení limitu se daní jen část nad 100 000 Kč.** Hodnotový test po překročení limitu neplatí; časový test se posuzuje samostatně.
- **Záměna hodnotového a časového testu u tokenů.** Elektronický peněžní token je vyloučen z osvobození do 100 000 Kč podle § 4 odst. 1 písm. zj), ale § 4 odst. 1 písm. zk) ho z tříletého testu výslovně nevylučuje.
- **Chybějící evidence nabývací ceny.** Bez doložené pořizovací ceny a poplatků nelze správně spočítat zisk ani prokázat dobu držby pro časový test.
- **Opomenutí oznámení nad 5 mil. Kč.** Osvobozený příjem nad 5 000 000 Kč je nutné oznámit správci daně podle § 38v ZDP, jinak hrozí pokuta.

## Shrnutí

Kryptoměny se v roce 2026 daní podle obecných pravidel ZDP, ale s vlastními osvobozovacími testy zavedenými od roku 2025. Příjem z kryptoaktiv může být **osvobozen**, pokud úhrn příjmů za rok nepřesáhne **100 000 Kč** (hodnotový test) nebo pokud jste kryptoměnu drželi déle než **3 roky** (časový test, se stropem 40 mil. Kč). Elektronické peněžní tokeny jsou vyloučeny z hodnotového testu; tříletý časový test je výslovně nevylučuje. Neosvobozený zisk je ostatním příjmem podle § 10 ZDP (u podnikání § 7) se sazbou 15 %, u nadprůměrných příjmů 23 %. Zdanitelnou událostí je prodej, směna krypto za krypto i nákup zboží a služeb za kryptoměnu; těžba daní příjem až při zpeněžení a u odměny ze stakingu se okamžik i zařazení příjmu posuzují podle konkrétních podmínek služby. Klíčem k bezproblémovému přiznání je důsledná evidence nabývacích cen, poplatků a kurzů u každé transakce.

## Často kladené otázky

### Musím danit zisk z kryptoměny, kterou držím déle než 3 roky?

Ne. Pokud doba mezi nabytím a úplatným převodem kryptoaktiva přesáhne 3 roky, je příjem osvobozen od daně podle § 4 odst. 1 písm. zk) zákona č. 586/1992 Sb. (časový test zavedený novelou č. 32/2025 Sb.). Časový test se nevztahuje na kryptoaktivum zahrnuté do obchodního majetku; u časového testu platí i souhrnný strop osvobození 40 mil. Kč za rok. Pozor: elektronické peněžní tokeny jsou vyloučeny z hodnotového testu do 100 000 Kč, nikoli výslovně z časového testu. I u nich však ověřte konkrétní podmínky osvobození.

### Kolik kryptoměn můžu prodat bez daně?

Příjem z kryptoaktiv je osvobozen, pokud jeho úhrn za celý rok nepřesáhne 100 000 Kč (hodnotový test podle § 4 odst. 1 písm. zj) ZDP). Limit se počítá z hrubého příjmu, tedy z úhrnu všech prodejů, směn a plateb kryptoměnou, ne ze zisku. Jakmile 100 000 Kč překročíte, hodnotový test neuplatníte ani na část příjmu; následně posuďte časový test a případný kladný zdanitelný základ. Výjimkou z hodnotového testu jsou elektronické peněžní tokeny. Časový test je z tohoto důvodu automaticky nevylučuje.

### Daní se směna jedné kryptoměny za druhou?

Ano. Směna kryptoměny za jinou kryptoměnu (například bitcoinu za ethereum) je zdanitelná událost – posuzuje se jako prodej první kryptoměny za tržní hodnotu získaného protiplnění. Stejně tak je zdanitelnou událostí nákup zboží nebo služby za kryptoměnu. Osvobozovací testy lze i u směny uplatnit, pokud jsou splněny jejich podmínky.

### Jak se daní těžba a staking?

Při vytěžení kryptoměny zdanitelný příjem nevzniká – ten vzniká až při následném zpeněžení nebo směně vytěžené kryptoměny. ZDP nestanoví zvláštní okamžik zdanění stakingové odměny a obecná metodika GFŘ jej výslovně neřeší. Podle charakteru služby a právního nároku posuďte, zda příjem vzniká již při připsání, nebo až při pozdějším převodu; při prodeji získaných tokenů je nutné samostatně zohlednit nabývací hodnotu a časový test.

### Kam v daňovém přiznání uvedu příjmy z kryptoměn?

U běžného držitele patří zdanitelné příjmy z kryptoaktiv do § 10 (ostatní příjmy), u podnikatele se soustavnou činností do § 7 (příjmy ze samostatné činnosti). Uvádíte zisk, tedy příjem minus nabývací cena minus poplatky. Dílčí základ daně podle § 10 nemůže být záporný, takže ztrátu z kryptoobchodů nelze přenést do dalších let ani odečíst od jiných příjmů.

### Liší se zdanění kryptoměn od zdanění akcií?

Limity jsou podobné – hodnotový test 100 000 Kč i časový test 3 roky platí u krypta i u cenných papírů – ale režimy jsou oddělené a úhrny se nesčítají. Hlavní rozdíl: u cenných papírů a podílů byl od 1. 1. 2026 zrušen souhrnný strop osvobození 40 mil. Kč, zatímco u kryptoaktiv zůstává. Elektronické peněžní tokeny jsou u krypta vyloučeny pouze z hodnotového testu; případný časový test je nutné posoudit samostatně. Více v článku [zdanění investic](https://ucto.cz/dane/zdaneni-investic).

---

# Změny v daních 2026

- URL: https://ucto.cz/dane/zmeny-v-danich
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Změny v daních 2026: paušální daň klesá na 9 162 Kč, nižší zálohy OSVČ, valorizované limity daně z příjmů, novinky v DPH i ESOP. Kompletní přehled k roku 2026.

**Ve zkratce:** Nejvýznamnější daňové změny roku 2026 jsou tři. Za prvé, **paušální daň v I. pásmu klesá z 9 984 Kč na 9 162 Kč měsíčně** od 1. července 2026, a to zpětně i za leden až červen. Za druhé, **minimální záloha OSVČ na sociální pojištění klesá z 5 720 Kč na 5 005 Kč** počínaje zálohou za červenec 2026; za první pololetí lze požádat o vrácení části uhrazených záloh. Za třetí, díky vyšší průměrné mzdě (**48 967 Kč**) se zvedají valorizované limity – hranice 23% sazby daně je nově **146 901 Kč měsíčně** a maximální vyměřovací základ sociálního pojištění **2 350 416 Kč ročně**. Přibyl také zvýhodněný daňový režim pro zaměstnanecké akcie a opce (ESOP) a změny v DPH u finančních činností.

Rok 2026 nepřinesl jednu velkou daňovou reformu, ale soubor dílčích úprav. Část z nich je čistě technická (automatická valorizace limitů navázaných na průměrnou mzdu), část je věcná novinka (ESOP, změny v DPH) a část je „oprava“ loni schválených pravidel, která se ještě nestihla naplno projevit (snížení minimálních záloh OSVČ a paušální daně v polovině roku). Tento přehled vás provede všemi změnami systematicky – od OSVČ přes zaměstnance po firmy a DPH.

## Co se v daních pro rok 2026 mění nejvíc?

Nejcitelnější dopady mají pro většinu poplatníků tyto změny. Tabulka shrnuje, co se mění, na jakou hodnotu a od kdy.

| Oblast                              | Stav 2025 (nebo počátek 2026)                                          | Změna pro rok 2026                                                                | Účinnost      |
| ----------------------------------- | ---------------------------------------------------------------------- | --------------------------------------------------------------------------------- | ------------- |
| Paušální daň – I. pásmo             | 9 984 Kč/měsíc                                                         | 9 162 Kč/měsíc (zpětně i za 1–6/2026)        | od 1. 7. 2026 |
| Minimální záloha OSVČ – sociální    | 5 720 Kč/měsíc | 5 005 Kč/měsíc od července | od 1. 7. 2026 |
| Minimální záloha OSVČ – zdravotní   | 3 143 Kč/měsíc (2025)                                                  | 3 306 Kč/měsíc                             | od 1. 1. 2026 |
| Zákonná průměrná mzda               | 46 557 Kč (2025)                                                       | 48 967 Kč                                                                         | od 1. 1. 2026 |
| Hranice 23% sazby daně z příjmů     | 139 671 Kč/měsíc (2025)                                                | 146 901 Kč/měsíc                       | od 1. 1. 2026 |
| Max. vyměřovací základ – sociální   | 2 234 736 Kč/rok (2025)                                                | 2 350 416 Kč/rok                                                                  | od 1. 1. 2026 |
| Zaměstnanecké akcie a opce (ESOP)   | –                                                                      | nový zvýhodněný režim zdanění                                                     | od 1. 1. 2026 |
| DPH u vybraných finančních činností | osvobozeno                                                             | zdaňováno (zrušení osvobození)                                                    | od 1. 1. 2026 |

V dalších částech rozebíráme každou skupinu změn podrobně, včetně modelových výpočtů a postupu, co s tím v praxi udělat.

## Jak se mění paušální daň v roce 2026?

Paušální daň v I. pásmu se **od 1. července 2026 snižuje z 9 984 Kč na 9 162 Kč měsíčně**, a to se zpětnou platností i za první pololetí. II. a III. pásmo se nemění a zůstávají na **16 745 Kč** a **27 139 Kč** měsíčně. Vyplývá to z aktuálního červnového sdělení Finanční správy o snížení zálohy v prvním pásmu a souvisí se snížením minimálního vyměřovacího základu OSVČ, na který je paušální daň navázaná (§ 7a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů).

Mechanika snížení je následující:

- Za leden až červen 2026 platí poplatník v I. pásmu zálohu 9 984 Kč měsíčně (splatnou vždy do 20. dne měsíce).
- Protože nová částka 9 162 Kč platí zpětně od ledna, vzniká za pololetí **přeplatek 4 932 Kč** (6 × 822 Kč).
- O tento přeplatek si poplatník může snížit zálohu splatnou **20. července 2026**. Za červenec tak v I. pásmu zaplatí jen **4 230 Kč** (9 162 − 4 932).
- Kdo přeplatek nezapočte proti červencové záloze, může si o něj snížit kteroukoli další paušální zálohu do konce roku 2026. O vrácení zbývajícího přeplatku lze požádat po skončení roku.

Pro názornost srovnání ročních nákladů v I. pásmu:

| Měsíc 2026                     | Měsíční částka I. pásmo                       |
| ------------------------------ | --------------------------------------------- |
| Leden–červen (záloha hrazená)  | 9 984 Kč                                      |
| Červenec (po odečtu přeplatku) | 4 230 Kč                                      |
| Srpen–prosinec                 | 9 162 Kč |

Podmínky vstupu do paušálního režimu se nemění: rozhodný roční příjem ze samostatné činnosti **2 000 000 Kč**, poplatník nesmí být plátcem DPH a musí jít o OSVČ podle § 2a ZDP. Podrobnosti k pásmům, podmínkám a přihlášení najdete v samostatném článku [paušální daň](https://ucto.cz/dane/pausalni-dan).

## O kolik klesnou minimální zálohy OSVČ?

Minimální měsíční záloha OSVČ na sociální (důchodové) pojištění při hlavní činnosti **klesá z 5 720 Kč na 5 005 Kč** poprvé za červenec 2026. Předpis záloh za leden až červen se zpětně nemění; přepočet za toto období slouží jen k určení části uhrazených záloh, o jejíž vrácení nebo použití na další zálohy lze požádat ČSSZ nejpozději do konce roku 2026. Důvodem je novela, která zrušila zvýšení minimálního vyměřovacího základu OSVČ ze 35 % na 40 % průměrné mzdy zavedené konsolidačním balíčkem. Minimální základ se tak vrací na **35 % průměrné mzdy**, tedy na úroveň roku 2025.

Co to znamená v praxi:

- Za leden až červen 2026 platí OSVČ při hlavní činnosti minimální zálohu 5 720 Kč měsíčně.
- Od července klesá na 5 005 Kč měsíčně (rozdíl **715 Kč/měsíc**).
- Rozdíl mezi původním minimem a částkou podle nového výpočtu za leden až červen je při splnění podmínek **4 290 Kč** (6 × 715 Kč). O vrácení této části uhrazených záloh nebo její použití na další zálohy je třeba požádat ČSSZ nejpozději do konce roku 2026. Bez žádosti se platby zohlední při ročním zúčtování. Konečný roční přeplatek po podání přehledu se může lišit kvůli výpočtu a zaokrouhlení ročního pojistného.
- U začínající OSVČ je nutné odlišit snížené minimum **3 575 Kč** při 20leté podmínce od výjimky ze záloh v roce zahájení a následujícím roce při absenci činnosti v předchozích 5 letech. Způsobilá OSVČ, která zahájila po 31. 12. 2024 a není v paušálním režimu, může mít v roce zahájení a následujícím roce sociální zálohu 0 Kč; roční pojistné tím nezaniká.

**Minimální záloha na zdravotní pojištění** se naopak meziročně zvyšuje, protože je navázána na vyšší průměrnou mzdu a tato změna se jí netýká. Pro rok 2026 činí **3 306 Kč měsíčně** (proti 3 143 Kč v roce 2025 jde o čistou valorizaci) a platí od ledna (řádná záloha za leden se hradí ve lhůtě do 8. dne následujícího měsíce podle pravidel zdravotní pojišťovny).

| Záloha OSVČ (hlavní činnost)  | 1–6/2026                                                         | od 7/2026                                                       |
| ----------------------------- | ---------------------------------------------------------------- | --------------------------------------------------------------- |
| Sociální pojištění (minimum)  | 5 720 Kč | 5 005 Kč |
| Zdravotní pojištění (minimum) | 3 306 Kč                  | 3 306 Kč                 |
| Celkem minimum                | 9 026 Kč                                                         | 8 311 Kč                                                        |

Souvislost s odvody zaměstnanců a se sazbami pojistného rozebírá samostatný článek [změny v odvodech 2026](https://mzdy.cz/odvody/zmeny-odvody) na portálu mzdy.cz.

## Jak se změnily limity navázané na průměrnou mzdu?

Řada daňových a odvodových limitů se každý rok automaticky valorizuje podle zákonné průměrné mzdy. Pro rok 2026 činí zákonná průměrná mzda **48 967 Kč měsíčně** – jde o všeobecný vyměřovací základ za rok 2024 (46 278 Kč) vynásobený přepočítacím koeficientem 1,0581, stanovený nařízením vlády č. 365/2025 Sb. Z této hodnoty se odvíjí následující limity:

| Limit navázaný na průměrnou mzdu            | Hodnota 2026                                                                                                                      | Právní základ                                                        |
| ------------------------------------------- | --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- | -------------------------------------------------------------------- |
| Hranice 23% sazby daně z příjmů FO          | 146 901 Kč/měsíc (1 762 812 Kč/rok; 36násobek) | § 16 ZDP pro roční daň a § 38h ZDP pro měsíční zálohu                |
| Max. vyměřovací základ – sociální pojištění | 2 350 416 Kč/rok (48násobek)                                                                                                      | § 15a zák. č. 589/1992 Sb.                                           |
| Rozhodný příjem u DPP (účast na pojištění)  | 12 000 Kč/měsíc                                                                                                                   | § 7a zák. č. 187/2006 Sb. (25 % průměrné mzdy, zákonné zaokrouhlení) |
| Rozhodný příjem u DPČ                       | 4 500 Kč/měsíc                                                                                                                    | § 6 zák. č. 187/2006 Sb.                                             |

V praxi to znamená, že **23% sazba daně z příjmů** se nově uplatní až na část základu daně přesahující 1 762 812 Kč ročně (146 901 Kč měsíčně). Do tohoto stropu se příjem daní 15 %. Hranice se proti roku 2025 posunula nahoru, takže do vyššího pásma „spadne“ méně poplatníků. Stejně tak se zvedl strop, do kterého se odvádí sociální pojištění – u téhož zaměstnavatele se nad maximální základ 2 350 416 Kč sociální pojistné neodvádí. Při více zaměstnavatelích se případný zaměstnancův přeplatek z úhrnu řeší samostatně podle § 15a.

## Co je nový režim zdanění zaměstnaneckých akcií a opcí (ESOP)?

Od 1. ledna 2026 platí nový režim **kvalifikovaných zaměstnaneckých opcí** podle § 6a ZDP, cílený zejména na menší firmy. Při splnění všech podmínek se vymezený příjem z uplatnění nebo finančního vypořádání opce daní jako ostatní příjem podle § 10, nikoli jako mzda podle § 6; na tuto vymezenou část pak nedopadá pojistné ze zaměstnání. Daň může vzniknout už při uplatnění opce, i bez prodeje získaného podílu. Jde o odlišný režim od obecného odkladu zdanění zaměstnaneckých akcií a opcí podle § 6 odst. 14.

Obecný režim odloženého zdanění podle § 6 odst. 14, zavedený od roku 2024, zůstává; novela účinná od ledna 2026 prodloužila nejzazší dobu odkladu z 10 na 15 let, ale daň může vzniknout dříve při zákonem stanovené události. U kvalifikované opce je nutné samostatně ověřit zaměstnavatele, zaměstnance, podmínky opce, oznamovací povinnost i způsob uplatnění. Zvýhodnění se neuplatní automaticky u každého akciového plánu.

Souběžně se zpřísňuje **osvobození nepeněžních zaměstnaneckých benefitů**: osvobození se nově neuplatní u plnění, která mají fakticky povahu mzdy nebo odměny, případně je mají nahrazovat. Cílem je zabránit obcházení zdanění mzdy přes formálně „benefitní“ plnění.

## Jaké jsou změny v DPH pro rok 2026?

Změny v DPH pro rok 2026 jsou dílčí a rozložené v čase. **Sazby DPH se nemění** – zůstává základní **21 %** a snížená **12 %** (jednotná snížená sazba platí beze změny od roku 2024). Mění se ale vymezení některých plnění: Zákon č. 180/2026 Sb. již vyhlásil další změny od roku 2027, mimo jiné sníženou sazbu u vymezeného podávání nealkoholických nápojů, zrušení limitu odpočtu DPH u vybraných osobních aut a kratší lhůtu pro opravu odpočtu při neuhrazených závazcích. Sazby a povinnosti roku 2026 tím zpětně nemění; podrobnosti jsou v článku [daňové změny 2027](https://ucto.cz/dane/danove-zmeny-2027).

- **Zrušení osvobození u vybraných finančních činností.** Některé finanční činnosti přestávají být osvobozeny od DPH a začínají se zdaňovat – týká se to například obstarávání inkasa, vedení evidence investičních nástrojů nebo vybírání rozhlasových a televizních poplatků.
- **DPH u nemovitostí.** Od 1. 7. 2025 je u dokončené vybrané nemovité věci povinně zdaněno první dodání uskutečněné do konce 23. měsíce následujícího po měsíci dokončení nebo rozhodné podstatné změny. Další dodání může být osvobozeno i uvnitř této doby; za zákonných podmínek lze zvolit zdanění. Podstatná změna má za cíl změnit využití či podmínky obývání a náklady bez DPH osoby uskutečňující bezprostředně následující dodání musí přesáhnout 30 % jeho základu daně. Podrobnosti a výjimky řeší [DPH u nemovitostí](https://ucto.cz/dph/dph-nemovitosti); nezaměňujte je s daní z příjmů z prodeje.

**Limity pro plátcovství DPH** se pro rok 2026 nemění a zůstávají dvouúrovňové: první limit obratu **2 000 000 Kč** za kalendářní rok a druhý limit **2 536 500 Kč** za kalendářní rok (§ 6 a násl. zákona č. 235/2004 Sb., o DPH). Po překročení prvního limitu se plátcovství standardně uplatní od 1. ledna následujícího roku; při včasném oznámení v přihlášce lze zvolit vznik již následující den. Po překročení druhého limitu vzniká plátcovství následující den. Posoudí se také výjimky pro osoby uskutečňující jen vymezená osvobozená plnění bez nároku.

## Mění se sazby daní z příjmů a slevy na dani?

Základní sazby se pro rok 2026 nemění. U **daně z příjmů fyzických osob** zůstávají dvě sazby – **15 %** a **23 %** (progresivní sazba nad 36násobek průměrné mzdy podle § 16 ZDP pro roční daň a § 38h ZDP pro měsíční zálohu). U **daně z příjmů právnických osob** zůstává sazba **21 %**.

Nemění se ani hlavní slevy a daňové zvýhodnění pro zaměstnance a OSVČ mimo paušál:

| Sleva / zvýhodnění 2026             | Roční výše                              | Měsíční výše                             |
| ----------------------------------- | --------------------------------------- | ---------------------------------------- |
| Sleva na poplatníka                 | 30 840 Kč | 2 570 Kč |
| Daňové zvýhodnění – 1. dítě         | 15 204 Kč                               | 1 267 Kč                                 |
| Daňové zvýhodnění – 2. dítě         | 22 320 Kč                               | 1 860 Kč                                 |
| Daňové zvýhodnění – 3. a další dítě | 27 840 Kč                               | 2 320 Kč                                 |

Důležité je, že **sleva na studenta ani školkovné (sleva za umístění dítěte) v roce 2026 stále neplatí** – obě byly zrušeny od roku 2024 (naposledy uplatnitelné v přiznání za rok 2023). Obnovení od příjmů roku 2027 již vyhlásil zákon č. 180/2026 Sb. ze 7. 10. 2026; nejde o slevy pro rok 2026. Pro příjmy roku 2026 je tedy ani v přiznání, ani v měsíční mzdě uplatnit nelze. Aktuální přehled platných slev najdete v článku [slevy na dani](https://ucto.cz/dane/slevy-na-dani).

Z dalších úprav daně z příjmů stojí za zmínku nová možnost odpočtu úroků z úvěru od bytového družstva a zrušení srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti daňových nerezidentů, kteří jsou členy orgánů právnických osob.

## Mění se spotřební a ekologické daně?

Spotřební daně se každoročně upravují u vybraných komodit. Sazby u tabákových výrobků a souvisejících produktů pokračují ve víceletém plánu postupného zvyšování schváleném dřívější novelou zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Konkrétní sazby pro jednotlivé komodity a další souvislosti rozebírá samostatný článek [spotřební daně](https://ucto.cz/dane/spotrebni-dane).

Vzhledem k tomu, že sazby spotřebních daní se mění u jednotlivých komodit různě a v různém čase, doporučujeme u konkrétní platby vždy ověřit aktuální sazbu k datu zdanitelného plnění na webu Celní správy nebo ve znění zákona.

## Modelový příklad: OSVČ v paušálním režimu v roce 2026

Marie podniká na živnostenský list jako OSVČ na hlavní činnost a je v I. pásmu paušální daně. Jak se jí dotknou změny roku 2026?

- **Leden–červen:** platí měsíční zálohu paušální daně 9 984 Kč, celkem 59 904 Kč.
- **Červenec:** díky zpětnému snížení vznikl přeplatek 4 932 Kč; o ten si sníží červencovou zálohu, takže místo 9 162 Kč zaplatí jen 4 230 Kč.
- **Srpen–prosinec:** platí 9 162 Kč měsíčně, celkem 45 810 Kč.
- **Roční náklad na paušální daň:** 59 904 + 4 230 + 45 810 = **109 944 Kč** za rok 2026 (oproti 119 808 Kč, kdyby zůstala částka 9 984 Kč po celý rok).

Marie nemusí podávat daňové přiznání ani přehledy, pokud za celý rok splní podmínky, aby její daň byla rovna paušální dani; samotné setrvání v režimu tuto podmínku nenahrazuje. Roční úspora díky snížení činí **9 864 Kč**.

## Jaký je postup, abyste o nic nepřišli?

Aby vám změny roku 2026 přinesly maximum a nedostali jste se do problémů, projděte tento postup:

1. **OSVČ v paušálu:** v červenci 2026 si o vzniklý přeplatek 4 932 Kč (I. pásmo) snižte zálohu splatnou 20. 7. 2026. Pokud to neuděláte, můžete jej započíst proti některé z dalších záloh do konce roku 2026.
2. **OSVČ mimo paušál:** od července 2026 si po ověření svého předpisu upravte trvalý příkaz na sociální zálohu; u minima jde o změnu z 5 720 Kč na 5 005 Kč. Rozdíl mezi původním minimem a částkou podle nového výpočtu za leden až červen činí při splnění podmínek **4 290 Kč** (6 × 715 Kč). O vrácení této části plateb nebo její použití na další zálohy můžete požádat ČSSZ do konce roku 2026; jinak se započte při ročním přehledu. Konečný přeplatek za celý rok určí až přehled.
3. **Zaměstnanci s vyššími příjmy:** ověřte si novou hranici 23% sazby (146 901 Kč/měsíc) a maximální vyměřovací základ sociálního pojištění (2 350 416 Kč/rok).
4. **Firmy se zaměstnanci:** zvažte využití nového ESOP režimu a revidujte nepeněžní benefity, zda po zpřísnění pravidel stále splňují podmínky osvobození.
5. **Plátci DPH:** ověřte, zda se vás netýká zrušení osvobození u finančních činností, a u nemovitostí sledujte pravidlo prvního dodání.

## Časté chyby

- **Nezapočtení přeplatku paušální daně.** Kdo v červenci 2026 nezapočte přeplatek 4 932 Kč, může jej použít na některou další zálohu do konce roku; o vrácení zbývající částky požádá po skončení roku.
- **Placení staré výše sociální zálohy i po červenci.** Trvalý příkaz na 5 720 Kč po 1. 7. 2026 vede k dalšímu přeplatku; částku upravte na 5 005 Kč.
- **Spoléhání na slevu na studenta nebo školkovné.** Pro rok 2026 stále neplatí; jejich obnovení od příjmů roku 2027 již obsahuje vyhlášený zákon č. 180/2026 Sb.
- **Záměna zákonné a statistické průměrné mzdy.** Pro daňové a odvodové limity platí zákonná průměrná mzda 48 967 Kč, nikoli statistická hodnota ČSÚ.
- **Přehlédnutí změny u DPH nemovitostí.** Při prodeji stavby je třeba posoudit, zda nejde o „první dodání“ nebo zda nedošlo k podstatné změně stavby.

## Shrnutí

Daňové změny roku 2026 nejsou jednou velkou reformou, ale souborem dílčích úprav. Pro OSVČ jsou důležité pokles paušální daně v I. pásmu na 9 162 Kč se zpětným zohledněním od ledna a snížení minimální sociální zálohy na 5 005 Kč počínaje červencem. Pro zaměstnance a poplatníky s vyššími příjmy jsou klíčové valorizované limity navázané na průměrnou mzdu 48 967 Kč. Pro firmy přibyl zvýhodněný ESOP režim a zpřísnily se podmínky osvobození benefitů. V DPH se mění vymezení finančních činností a doznívá novela u nemovitostí. Sazby daní z příjmů (15 %, 23 %, 21 %) i základní slevy se nemění.

## Často kladené otázky

### Od kdy přesně klesá paušální daň v roce 2026?

Snížení I. pásma paušální daně z 9 984 Kč na 9 162 Kč měsíčně je účinné od 1. července 2026, ale platí zpětně i za období leden až červen. Za první pololetí proto vzniká přeplatek 4 932 Kč, o který si lze snížit zálohu splatnou 20. 7. 2026. II. a III. pásmo (16 745 Kč a 27 139 Kč) zůstávají beze změny.

### O kolik se snižuje minimální záloha OSVČ na sociální pojištění?

Minimální měsíční záloha na sociální pojištění při hlavní činnosti klesá z 5 720 Kč na 5 005 Kč, tedy o 715 Kč měsíčně, poprvé za červenec 2026. Předpis lednových až červnových záloh se zpětně nemění; ČSSZ může na žádost vrátit odpovídající část již uhrazených záloh nebo ji použít na další zálohy. Důvodem je návrat minimálního vyměřovacího základu OSVČ z 40 % zpět na 35 % průměrné mzdy. Minimální záloha na zdravotní pojištění 3 306 Kč se nemění.

### Změnily se v roce 2026 sazby daně z příjmů?

Ne. Sazby daně z příjmů fyzických osob zůstávají 15 % a 23 % a sazba daně z příjmů právnických osob zůstává 21 %. Mění se ale hranice pro 23% sazbu – nově se uplatní až na měsíční základ nad 146 901 Kč (1 762 812 Kč ročně), protože je navázána na vyšší průměrnou mzdu pro rok 2026.

### Platí v roce 2026 sleva na studenta nebo školkovné?

Ne. Sleva na studenta i školkovné (sleva za umístění dítěte) byly zrušeny od roku 2024 a pro rok 2026 stále neplatí. Obnovení od příjmů roku 2027 obsahuje již vyhlášený zákon č. 180/2026 Sb. ze 7. 10. 2026. Student má za podmínek nového § 35bc slevu 4 020 Kč ročně; školkovné podle § 35bd vychází z prokázaných nákladů a zákonného maxima. Jde o budoucí účinný stav, který nelze použít na příjmy roku 2026. Přehled chystaných novinek najdete v článku [daňové změny 2027](https://ucto.cz/dane/danove-zmeny-2027).

### Co se mění v DPH pro rok 2026?

Sazby DPH se nemění (21 % a 12 %). Mění se vymezení některých plnění: ruší se osvobození u vybraných finančních činností (například obstarávání inkasa nebo vybírání rozhlasových a televizních poplatků) a doznívá novela u nemovitostí účinná od 1. 7. 2025: první dodání dokončené vybrané nemovité věci je povinně zdaněno jen ve lhůtě podle § 56 ZDPH; další dodání může být osvobozeno i dříve a za zákonných podmínek lze zvolit zdanění. Limity pro plátcovství (2 000 000 Kč a 2 536 500 Kč) zůstávají.

### Co je nový režim ESOP a koho se týká?

Jde o zvýhodněný daňový režim pro zaměstnanecké akciové a opční programy účinný od 1. ledna 2026. U kvalifikované zaměstnanecké opce se vymezená část příjmu při jejím uplatnění nebo finančním vypořádání zdaňuje podle § 10 ZDP a nepodléhá pojistnému ze zaměstnání. Samostatný obecný režim § 6 odst. 14 umožňuje odklad zdanění akcií a opcí nejvýše na 15 let, s dřívějším zdaněním při zákonných událostech. Režim cílí zejména na startupy a menší firmy, které chtějí odměňovat klíčové zaměstnance podílem ve firmě.

---

# Daňový doklad: náležitosti dle zákona o DPH

- URL: https://ucto.cz/dph/danovy-doklad
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Daňový doklad podle § 29 zákona o DPH: úplný seznam povinných náležitostí, zjednodušený daňový doklad do 10 000 Kč, lhůty pro vystavení i časté chyby pro rok 2026.

**Ve zkratce:** Běžný daňový doklad obsahuje podle **§ 29 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb.** až 12 náležitostí – mimo jiné označení a DIČ obou stran, evidenční číslo dokladu, předmět a rozsah plnění, den vystavení, den uskutečnění plnění (DUZP), základ daně, sazbu daně a výši daně v české měně. Některé údaje zákon dovoluje vynechat; u zvláštních plnění naopak vyžaduje další. Pokud vznikla povinnost doklad vystavit, činí lhůta zpravidla **15 dnů** (§ 28 odst. 8). Do **10 000 Kč včetně DPH** lze za podmínek § 30 vystavit **zjednodušený daňový doklad**.

Daňový doklad je klíčový důkaz pro odpočet DPH. Chybějící nebo nesprávné náležitosti vytvářejí důkazní problém a finanční úřad může požadovat opravu či další důkazy; formální vada ale sama o sobě nemusí automaticky zničit nárok, pokud jsou hmotněprávní podmínky a skutečné plnění spolehlivě prokázány. Nejbezpečnější je nechat doklad bez odkladu opravit.

## Co je daňový doklad podle zákona o DPH?

Daňový doklad je písemnost, která splňuje podmínky stanovené zákonem o DPH (§ 26 a násl. zákona č. 235/2004 Sb.). Může mít listinnou i elektronickou podobu (§ 26 odst. 2); s použitím elektronické podoby musí souhlasit příjemce plnění (§ 26 odst. 3).

Pojem „daňový doklad" je širší než „faktura". Pro nárok na odpočet jsou rozhodující hmotněprávní podmínky plnění a jeho prokázání; řádný doklad je standardním a nejsnazším důkazem. U vadného dokladu žádejte opravu a uchovejte smlouvu, objednávku, úhradu a doklady o skutečném plnění.

Za správnost údajů na daňovém dokladu odpovídá vždy osoba, která plnění uskutečňuje, tedy vystavitel (§ 26 odst. 4 ZDPH). To platí i v případě, že doklad fyzicky vystaví zákazník nebo třetí osoba.

## Co musí obsahovat běžný daňový doklad (faktura plátce DPH)?

Úplný výčet povinných náležitostí běžného daňového dokladu stanoví **§ 29 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb.** Tyto náležitosti, společně se sazbami DPH podle § 47 odst. 1 ZDPH uvedenými u sazby daně, shrnuje následující tabulka. Daňový doklad musí obsahovat:

| #   | Náležitost                                                               | Poznámka                       |
| --- | ------------------------------------------------------------------------ | ------------------------------ |
| a)  | Označení osoby, která uskutečňuje plnění                                 | jméno/název a sídlo dodavatele |
| b)  | Daňové identifikační číslo (DIČ) osoby, která uskutečňuje plnění         | DIČ dodavatele                 |
| c)  | Označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje                         | jméno/název a sídlo odběratele |
| d)  | Daňové identifikační číslo (DIČ) osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje | DIČ odběratele                 |
| e)  | Evidenční číslo daňového dokladu                                         | jednoznačné číslo dokladu      |
| f)  | Rozsah a předmět plnění                                                  | co a v jakém množství          |
| g)  | Den vystavení daňového dokladu                                           | datum vystavení                |
| h)  | Den uskutečnění plnění nebo den přijetí úplaty (DUZP)                    | liší-li se ode dne vystavení   |
| i)  | Jednotková cena bez daně a sleva                                         | není-li již v jednotkové ceně  |
| j)  | Základ daně                                                              | cena bez DPH                   |
| k)  | Sazba daně                                                               | 21 % nebo 12 %                 |
| l)  | Výše daně                                                                | uvádí se v české měně          |

Pro rok 2026 platí dvě sazby DPH: **základní 21 %** a **snížená 12 %** (§ 47 odst. 1 ZDPH, beze změny oproti roku 2025).

### Kdy daňový doklad nemusí obsahovat všechny údaje?

Zákon v § 29 odst. 3 ZDPH připouští, že některé náležitosti se neuvádějí, pokud z povahy plnění logicky chybí. Daňový doklad **nemusí obsahovat**:

- **DIČ** osoby, která uskutečňuje plnění, nebo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, pokud jí nebylo přiděleno;
- **rozsah plnění**, není-li při přijetí úplaty znám; **jednotkovou cenu bez daně a slevu** při daňové povinnosti vzniklé z přijaté úplaty;
- **sazbu daně a výši daně**, je-li plnění **osvobozeno od daně**, nebo je-li osobou povinnou přiznat daň **příjemce plnění** (typicky v režimu přenesení daňové povinnosti).

### Zvláštní formulace, které musí být na dokladu

Vedle obecných náležitostí vyžaduje § 29 odst. 2 ZDPH u vybraných plnění další údaje; zvláštní režimy mají vlastní pravidla:

- **„vystaveno zákazníkem"** – pokud daňový doklad vystavuje osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje;
- **„daň odvede zákazník"** – jde-li o plnění, u něhož je povinen přiznat daň příjemce (přenesení daňové povinnosti dle § 92a a násl. ZDPH);
- odkaz na příslušné ustanovení nebo údaj **„plnění osvobozeno od daně"** – je-li plnění od DPH osvobozeno;
- **údaj o novém dopravním prostředku** při jeho dodání do jiného státu EU a **sdělení o třístranném obchodu**, vystavuje-li doklad prostřední osoba (§ 29 odst. 2 písm. d) a e));
- **„zvláštní režim – cestovní služba"** nebo **„zvláštní režim – použité zboží"** (případně umělecká díla, sběratelské předměty a starožitnosti) – při použití zvláštních režimů podle § 89 a § 90 ZDPH.

## Zjednodušený daňový doklad: kdy stačí a co musí obsahovat?

**Ve zkratce:** Zjednodušený daňový doklad lze vystavit, pokud celková částka za plnění na dokladu **nepřesáhne 10 000 Kč včetně DPH** (§ 30 odst. 1 ZDPH, který hovoří o „celkové částce za plnění", tj. částce včetně daně). Typicky jde o účtenku z pokladny nebo paragon.

Oproti běžnému daňovému dokladu zjednodušený daňový doklad podle **§ 30a ZDPH nemusí obsahovat**:

- označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje (odběratele);
- DIČ osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje;
- jednotkovou cenu bez daně a slevu;
- základ daně;
- výši daně.

Místo základu a výše daně postačí na zjednodušeném daňovém dokladu uvést **celkovou částku, kterou plátce za plnění získal nebo má získat**. Doklad ale musí umožnit daň dopočítat, proto na něm musí zůstat **sazba daně** – tu § 30a ZDPH z povinných náležitostí nevylučuje (vyjímá pouze základ daně a výši daně). Příjemce, který chce uplatnit odpočet, si výši daně z částky a sazby vypočte sám.

### Kdy zjednodušený daňový doklad vystavit nelze

I při částce do 10 000 Kč zjednodušený daňový doklad **nelze** vystavit v případech podle § 30 odst. 2 ZDPH, zejména u:

- dodání zboží do jiného členského státu EU osvobozeného od daně s nárokem na odpočet;
- prodeje zboží na dálku nebo prodeje dovezeného zboží na dálku **do tuzemska** s místem plnění v ČR;
- plnění, u nichž je povinen přiznat daň příjemce (**přenesení daňové povinnosti**);
- prodeje tabákových výrobků za jiné než pevné ceny pro konečného spotřebitele.

Více o tomto typu dokladu najdete v pojmu [zjednodušený daňový doklad](https://ucto.cz/slovnik#zjednoduseny-danovy-doklad).

## Do kdy musí plátce daňový doklad vystavit?

Lhůty pro vystavení daňového dokladu upravuje § 28 ZDPH. Daňový doklad je plátce povinen vystavit:

- **do 15 dnů ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň nebo přiznat plnění** – tedy zpravidla do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění (§ 28 odst. 8 ZDPH);
- **do 15 dnů od přijetí úplaty (zálohy)**, vznikla-li povinnost přiznat daň z této úplaty před uskutečněním plnění;
- u vymezených přeshraničních plnění podle § 28 odst. 9, včetně některých služeb do třetích zemí a rozhodných záloh, platí lhůta **do 15 dnů od konce kalendářního měsíce**, ve kterém nastala příslušná skutečnost.

Den uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP) je pro DPH zásadní okamžik – určuje, do kterého zdaňovacího období plnění patří a kdy začíná běžet lhůta pro vystavení dokladu. Podrobně jej vysvětluje pojem [DUZP](https://ucto.cz/slovnik#duzp). Specifická pravidla DPH u přijatých a poskytnutých záloh (úplat přijatých před uskutečněním plnění) shrnuje text [DPH u záloh](https://ucto.cz/dph/dph-zalohy).

## Náležitosti daňového dokladu vs. obecné náležitosti faktury

Pozor na rozdíl mezi „daňovým dokladem" podle zákona o DPH a obecnou „fakturou". Neplátce DPH běžný daňový doklad plátce podle § 29 ZDPH nevystavuje – jeho faktura se řídí obecnými pravidly podle postavení vystavitele; zvláštní přeshraniční případy mohou mít vlastní pravidla dokladů. Plátce DPH musí splnit náležitosti zákona o DPH i ostatní použitelné povinnosti.

Srovnání obecných náležitostí faktury (i pro neplátce) najdete v článku [náležitosti faktury](https://ucto.cz/ucetnictvi/nalezitosti-faktury). O tom, jak daňový doklad zapadá do širšího okruhu účetních záznamů, pojednává článek [účetní doklady](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-doklady).

## Modelový příklad: faktura plátce DPH za rok 2026

Dodavatel (plátce DPH) prodá zboží za 50 000 Kč bez DPH v základní sazbě 21 %. Na běžném daňovém dokladu musí být:

- označení a DIČ dodavatele i odběratele, jsou-li DIČ přidělena;
- evidenční číslo dokladu, např. 2026/0145;
- předmět a rozsah plnění (např. „kancelářský nábytek, 5 ks");
- den vystavení a den uskutečnění plnění (DUZP);
- **základ daně: 50 000 Kč**;
- **sazba daně: 21 %**;
- **výše daně: 10 500 Kč** (50 000 × 0,21);
- celková částka k úhradě: **60 500 Kč**.

Výši daně 10 500 Kč je třeba uvést **v české měně**, i kdyby byla cena sjednána v eurech (§ 29 odst. 1 písm. l) ZDPH).

## Oprava chybného daňového dokladu

Zjistíte-li po vystavení změnu základu daně podle § 42 nebo nesprávnou výši daně podle § 43, původní doklad zachovejte v evidenci a za podmínek § 45 vystavte **opravný daňový doklad**. Postup a lhůty popisuje článek [oprava základu daně](https://ucto.cz/dph/oprava-zakladu-dane).

## Časté chyby v daňových dokladech

- **Chybějící nebo špatné DIČ odběratele** – na běžném dokladu je přidělené DIČ požadovaným údajem; při jeho chybě je vhodná oprava a prokázání plnění.
- **Záměna dne vystavení a DUZP** – jde o dvě samostatné náležitosti (§ 29 odst. 1 písm. g) a h) ZDPH); u plnění na přelomu měsíce rozhoduje DUZP o zdaňovacím období.
- **Výše daně uvedená jen v cizí měně** – daň musí být vyčíslena v české měně.
- **Zjednodušený doklad nad limit** – nad 10 000 Kč včetně DPH nelze použít úlevy § 30a; pokud vzniká povinnost vystavit daňový doklad, je třeba běžný doklad.
- **Chybějící formulace „daň odvede zákazník"** v režimu přenesení daňové povinnosti.
- **Zjednodušený doklad tam, kde je zakázán** – například u přenesení daňové povinnosti nebo dodání zboží do EU.

## Daňový doklad a mzdová agenda

Náležitosti daňového dokladu řeší zaměstnavatel nejen u faktur za zboží a služby, ale i tam, kde se účetnictví potkává se mzdami – například u benefitů, stravného nebo refundací zaměstnancům. Jak se z hrubé mzdy počítá čistá výplata a jaké odvody do toho vstupují, ukazuje na mzdovém portálu článek [čistá mzda](https://mzdy.cz/mzda/cista-mzda).

## Shrnutí

Běžný daňový doklad obsahuje podle § 29 odst. 1 ZDPH až 12 náležitostí s výjimkami podle § 29 odst. 3. Do 10 000 Kč včetně DPH lze za podmínek § 30 vystavit zjednodušený doklad podle § 30a, který nemusí uvádět údaje o odběrateli, základ ani výši daně; musí ale obsahovat sazbu daně a při neuvedení daně celkovou částku. Při zákonné povinnosti vystavit doklad je lhůta zpravidla 15 dnů. Správné náležitosti usnadňují prokázání nároku na odpočet; hmotněprávní podmínky mohou být za určitých okolností prokázány i při opravitelné formální vadě.

## Časté dotazy (FAQ)

### Co musí obsahovat faktura plátce DPH v roce 2026?

Faktura plátce DPH (běžný daňový doklad) obsahuje podle § 29 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. až 12 náležitostí, s příslušnými výjimkami: označení a DIČ dodavatele i odběratele, evidenční číslo dokladu, rozsah a předmět plnění, den vystavení, den uskutečnění plnění nebo přijetí úplaty, jednotkovou cenu bez daně a slevu, základ daně, sazbu daně a výši daně v české měně.

### Do jaké částky lze vystavit zjednodušený daňový doklad?

Zjednodušený daňový doklad lze vystavit, pokud celková částka za plnění na dokladu nepřesáhne 10 000 Kč včetně DPH (§ 30 odst. 1 ZDPH). Nad tuto hranici nelze použít zjednodušený doklad; pokud povinnost vystavit daňový doklad vznikla, musí mít náležitosti běžného dokladu podle § 29 ZDPH.

### Musí daňový doklad obsahovat DIČ odběratele?

U plnění mezi plátci DPH ano – DIČ osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, je povinnou náležitostí podle § 29 odst. 1 písm. d) ZDPH. DIČ se neuvádí jen tehdy, pokud odběrateli nebylo přiděleno (§ 29 odst. 3 ZDPH), nebo jde-li o zjednodušený daňový doklad, kde se DIČ odběratele nevyžaduje.

### Do kdy musí plátce vystavit daňový doklad?

Plátce je povinen vystavit daňový doklad do 15 dnů ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň nebo přiznat plnění (§ 28 odst. 8 ZDPH), tedy zpravidla do 15 dnů od uskutečnění zdanitelného plnění nebo od přijetí úplaty (zálohy).

### Jaký je rozdíl mezi dnem vystavení a DUZP?

Den vystavení je datum, kdy byl doklad fyzicky vyhotoven (§ 29 odst. 1 písm. g) ZDPH). Den uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP) se určuje podle pravidel pro daný druh plnění. Povinnost přiznat daň může vzniknout již dřívějším přijetím určité zálohy; v takovém případě se na dokladu uvádí den přijetí úplaty. Den vystavení, DUZP a den přijetí zálohy proto nezaměňujte.

### Co dělat, když je na daňovém dokladu chyba?

Původní doklad zachovejte v evidenci. Mění-li se základ podle § 42 nebo nesprávná výše daně podle § 43, vystavuje se opravný daňový doklad za podmínek § 45 ZDPH. U formální chyby zajistěte opravu identifikačních údajů a průkaznou návaznost na původní doklad.

---

# Darování zásob a DPH: základ daně, doklady a praktické příklady

- URL: https://ucto.cz/dph/darovani-zasob-dph
- Aktualizováno: 2026-10-02
- Popis: Kdy darování zásob podléhá DPH a kdy může být základ velmi nízký. Metodika GFŘ od července 2026, ocenění zboží a checklist dokladů pro účetní.

**Ve zkratce:** Plátce, který u zásob oprávněně uplatnil odpočet DPH, při jejich darování obvykle přiznává **DPH na výstupu**. Základ se však neurčuje automaticky z původní prodejní ceny: podle § 36 odst. 6 písm. a) záleží na způsobu pořízení a hodnotě ke dni darování. Aktualizovaná metodika GFŘ od **1. července 2026** podrobněji vysvětluje i zboží, které je stále použitelné, ale obchodní hodnotu už ztratilo. **Velmi nízký základ není automatická výjimka pro charitu; jeho důvody musíte doložit.**

## Co se v červenci 2026 skutečně změnilo?

[Celá informace GFŘ](https://financnisprava.gov.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/Informace_GFR_uplatneni_DPH_pri_bezuplatnem_dodani_zbozi_akt.pdf) nahrazuje metodiku z roku 2023 a doplňuje příklady i požadavky na průkaznost. **Nevytváří nové všeobecné osvobození darovaných zásob od DPH.** Navazuje na existující § 13 a § 36 zákona o DPH.

Pravidla se nevážou jen na potraviny nebo na jednu konkrétní banku či charitu. Mohou se uplatnit také na oblečení, nábytek a další zboží. Rozhodující je konkrétní stav, hodnota a průkaznost transakce. Podklady využijete při rozhodování o zásobách zjištěných například při [inventarizaci](https://ucto.cz/ucetnictvi/inventarizace).

## Kdy darování zásob podléhá DPH?

První otázka není „komu daruji“, ale **jak byly zásoby pořízeny a použit původní odpočet**. § 13 odst. 4 písm. a) ve spojení s odst. 5 považuje bezúplatné přenechání obchodního zboží při uplatněném odpočtu za dodání za úplatu.

| Situace                                                                                          | Základní postup                                                                                                                          |
| ------------------------------------------------------------------------------------------------ | ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| Zásoby byly pořízeny pro zdanitelný prodej, odpočet byl oprávněně uplatněn a teď je darujete     | Obvykle přiznat výstupní DPH; určit základ podle § 36 odst. 6 písm. a).                                                                  |
| Zboží bylo od počátku pořízeno výhradně pro běžné charitativní darování mimo ekonomickou činnost | Podle GFŘ zpravidla nevzniká nárok na vstupní odpočet; následný dar je mimo předmět DPH. Zvláštní zákonné režimy se posuzují samostatně. |
| Dárky malé hodnoty či obchodní vzorky v rámci ekonomické činnosti                                | Mají vlastní podmínky § 13; nelze za ně automaticky označit charitativní vyřazení skladu.                                                |
| Zásoby skutečně likvidujete, nejde o předání příjemci                                            | Posuzuje se likvidace a její průkaznost; nejde o stejnou transakci jako darování.                                                        |

**Dárek do 500 Kč bez DPH** je zvláštní pravidlo pro poskytnutí v rámci ekonomické činnosti. Samotná nízká cena kusu není obecnou výjimkou pro všechny dary. Obchodní vzorek má zase sloužit účelu této ekonomické činnosti. Nárok na [odpočet DPH](https://ucto.cz/dph/odpocet-dph) a následné darování posuzujte odděleně.

## Z jaké hodnoty se DPH počítá?

§ 36 odst. 6 písm. a) rozlišuje tři možnosti:

| Jak jste zásoby získali                   | Základ daně bez DPH                                           |
| ----------------------------------------- | ------------------------------------------------------------- |
| Nákupem                                   | Pořizovací cena snížená o hodnotu opotřebení ke dni darování. |
| Vlastní výrobou nebo bezúplatně           | Cena obdobného zboží ke dni darování.                         |
| Předchozími způsoby nelze základ stanovit | Celkové náklady vynaložené na dodání ke dni darování.         |

GFŘ u nakoupeného zboží připouští zohlednit fyzické i morální opotřebení a vysvětluje vyjádření prostřednictvím reálné tržní ceny při darování. Pokud by tržní cena přesahovala původní pořizovací cenu, za základ se nepoužije vyšší hodnota. Posuzuje se i případné zhodnocení věci.

**Modelový příklad:** nakoupené zásoby měly pořizovací cenu bez DPH 20 000 Kč. Průkazně doložená hodnota po zohlednění opotřebení při darování činí 4 000 Kč a v modelu jde o zboží podléhající základní sazbě 21 %. Základ daně je 4 000 Kč a DPH **840 Kč**. Původní cena 20 000 Kč ani původní maloobchodní cenovka nejsou automaticky základem této transakce. Model předpokládá, že zvolené ocenění je skutečně obhajitelné.

Ocenění se musí vztahovat k **datu darování**, ne pouze k datu, kdy účetní poprvé označila zásobu za pomalu obrátkovou. Účetní ocenění zásob a základ výstupní DPH mají odlišný účel; automatické převzetí jedné částky bez posouzení není vhodné.

## Kdy může být základ velmi nízký nebo blízký nule?

Metodika uvádí například zboží s blížícím se koncem použitelnosti, poškozeným obalem či nevyhovujícím označením a některé zásoby ztrácející běžnou prodejnost. U nepotravinového zboží se může jednat o sezonní kolekce, neúplné velikostní řady či drobné vady. Vždy musí být doloženo, proč zboží ztratilo běžnou obchodní hodnotu, i když může dále sloužit svému účelu.

**Nízkou hodnotu nelze odvodit jen z rozhodnutí darovat.** U běžně prodejných notebooků, telefonů nebo kancelářského zboží není charitativní účel sám důvodem pro téměř nulový základ. U sezonního oblečení nestačí interní věta „už je po sezoně“, jestliže se obdobné zboží stále běžně prodává.

| Příklad                                          | Co je třeba zjistit před oceněním                                                     |
| ------------------------------------------------ | ------------------------------------------------------------------------------------- |
| Použitelné zboží před koncem obvyklé prodejnosti | Zbývající dobu, stav a skutečnou možnost prodeje.                                     |
| Starší kolekce s chybějícími velikostmi          | Prodejní historii, slevy, neúspěšné nabídky a možnosti jiného odbytu.                 |
| Plně funkční běžně prodávaný telefon             | Aktuální hodnotu obdobného zboží a opotřebení; dar charitě cenu nevynuluje.           |
| Zboží vyřazené podle vlastní obchodní strategie  | Dlouhodobost a skutečné používání strategie, nikoli jen jednorázovou směrnici k daru. |

Daňové posouzení ceny neprokazuje bezpečnost či použitelnost výrobku. S příjemcem předem ověřte, zda konkrétní zásoby může skutečně převzít a využít.

## Jaké doklady připravit, aby ocenění obstálo?

Založte jeden soubor podkladů propojený s výdejkou a identifikací daru. Následující checklist je praktické uspořádání důkazů, nikoli nový povinný formulář GFŘ:

1. **Identifikace zásob:** skladová položka, množství, šarže nebo další rozlišení, původní způsob pořízení a vazba na vstupní odpočet.
2. **Stav k datu darování:** fotografie, popis vad, obalů, stáří, zbývající použitelnosti či neúplnosti kolekce.
3. **Podklad hodnoty:** cenové nabídky obdobného zboží, doložené slevy, výsledky prodejních akcí a vysvětlení fyzického či morálního opotřebení.
4. **Podklad obchodní strategie, je-li důvodem:** [vnitropodniková směrnice](https://ucto.cz/ucetnictvi/vnitropodnikove-smernice), historie jejího použití a průkazné vyřazování zásob podle stejných pravidel.
5. **Skutečné předání:** identifikace příjemce, rozsah a datum daru, darovací smlouva či předávací protokol a skladový výdej.
6. **Daňové zpracování:** závěr o režimu, použitý základ a sazba, výpočet DPH a příslušný doklad; podklady musí jít vzájemně přiřadit.

GFŘ připouští různé druhy důkazů. Nemusíte mít každou položku seznamu u každého daru, ale musí být průkazné **jak ocenění, tak samotné darování**. U organizace přijímající dar pro sociální účel může další podklad potvrdit, že svou deklarovanou činnost skutečně vykonává.

## Jaký je rozdíl mezi darováním, likvidací a daní z příjmů?

**Darování znamená předání zboží příjemci.** Likvidace znamená jeho skutečné zničení. Neoznačujte výdej daru za likvidaci jen proto, že se chcete zásob zbavit.

U nedoloženého zničení, ztráty nebo odcizení obchodního majetku může podle **§ 77 odst. 2 písm. c)** vzniknout povinnost vyrovnat původní odpočet. Řádně doložená likvidace se proto nemá zaměňovat s nedoloženým mankem. Daňovou uznatelnost likvidace řeší samostatně zákon o daních z příjmů a její konkrétní podmínky.

U daru je potřeba samostatně řešit také [daňovou uznatelnost nákladu](https://ucto.cz/ucetnictvi/danova-uznatelnost-nakladu). Reprezentační výdaj včetně daru podle § 25 odst. 1 písm. t) obvykle není daňovým nákladem; případný odpočet hodnoty způsobilého bezúplatného plnění má vlastní podmínky § 15 nebo § 20. **Nízký základ DPH tedy automaticky neznamená daňově uznatelný náklad ani stejnou hodnotu odpočtu daru.**

Pro zaúčtování skladového výdeje vycházejte z používaného účetního postupu a doloženého důvodu vyřazení. Základ DPH stanovte samostatně; souvislosti oceňování a evidence rozebírá článek [zásoby](https://ucto.cz/ucetnictvi/zasoby).

## Časté otázky

### Potřebuji jen darovací smlouvu?

Smlouva pomáhá prokázat dar, ale sama nemusí doložit nízkou hodnotu zásob ani jejich skutečné předání. Přidejte příslušný skladový a oceňovací podklad.

### Stačí, že je příjemcem potravinová banka?

Ne. Identita příjemce sama nezajišťuje nulovou DPH. Posuzuje se původní odpočet, konkrétní zboží a základ při jeho darování.

### Musím vystavit doklad o použití?

U plnění podle § 13 odst. 4 písm. a) ukládá **§ 28 odst. 2** vystavit doklad o použití; jeho náležitosti upravuje § 32. Jde o daňový podklad, který nenahrazuje předávací protokol. Přehled ostatních dokladů najdete v článku [daňový doklad](https://ucto.cz/dph/danovy-doklad).

### Mohu stejné ocenění použít pro všechny dary?

Jen pokud odpovídá skutečně srovnatelným položkám a jejich stavu. U nové použitelné elektroniky a znehodnocené sezonní kolekce se důvody i podklady liší. Pravidelný postup ve směrnici pomáhá konzistenci; konkrétní stav k datu darování musí být doložitelný.

---

# Dobrovolná registrace k DPH: kdy se vyplatí

- URL: https://ucto.cz/dph/dobrovolna-registrace-dph
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Dobrovolná registrace k DPH 2026: kdy se vyplatí stát se plátcem dobrovolně, výhody a nevýhody, odpočet daně, modelové výpočty i postup podání přihlášky.

**Ve zkratce:** Dobrovolná registrace k DPH se vyplatí především tehdy, když jsou vaši odběratelé převážně **plátci DPH s plným nárokem na odpočet** (účtovanou daň si mohou odečíst) a zároveň máte **vstupy s DPH** použité pro plnění s nárokem na odpočet, z nichž chcete uplatnit odpočet — typicky na začátku podnikání při nákupu zboží, materiálu nebo drahého vybavení. Naopak se obvykle **nevyplatí**, pokud prodáváte hlavně koncovým zákazníkům-neplátcům a máte nízké náklady: při zachování ceny bez daně by se jim konečná cena zvýšila podle sazby DPH (často o **21 %**). Dobrovolnou registraci upravuje **§ 6f ve spojení s § 94a zákona č. 235/2004 Sb., o DPH**.

Stát se plátcem DPH nemusíte jen tehdy, když překročíte obratový limit. Můžete se k dani přihlásit i sami — dobrovolně, aniž byste obrat 2 000 000 Kč překročili. Je to ale rozhodnutí nejméně na několik měsíců, které mění vaši cenotvorbu, administrativu i cash flow. Tento průvodce vás krok za krokem provede tím, **kdy se dobrovolná registrace skutečně vyplatí**, kdy je naopak chybou, jak si výhodnost spočítat na konkrétních číslech a jak přihlášku podat. Pokud hledáte spíš pravidla povinné registrace a limity obratu, přečtěte si [registraci k DPH](https://ucto.cz/dph/registrace-k-dph).

## Co je dobrovolná registrace k DPH?

Dobrovolná registrace znamená, že se osoba povinná k dani (podnikatel — OSVČ nebo firma) stane plátcem DPH **z vlastní vůle**, přestože jí to zákon neukládá — tedy aniž by překročila obrat 2 000 000 Kč za kalendářní rok.

Právním základem je **§ 6f zákona č. 235/2004 Sb., o DPH**: osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která **uskutečňuje nebo bude uskutečňovat plnění s nárokem na odpočet daně**, se může stát plátcem na základě své vlastní přihlášky. Samotné registrační řízení pak probíhá podle **§ 94a zákona o DPH** a daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.).

Od dobrovolné registrace je třeba odlišit status **identifikované osoby** — ten může vzniknout při vymezených přeshraničních plněních včetně přijetí služby od dodavatele ze země mimo EU, neznamená plné plátcovství a nedává nárok na odpočet z tuzemských nákupů. Rozdíl mezi plátcem a identifikovanou osobou rozebíráme v článku o [registraci k DPH](https://ucto.cz/dph/registrace-k-dph).

## Kdy se dobrovolná registrace k DPH vyplatí?

O výhodnosti rozhodují **dvě hlavní otázky**: kdo jsou vaši zákazníci a kolik DPH platíte na vstupu. Z toho plyne jednoduché pravidlo:

| Situace                                         | Vyplatí se registrace? | Proč                                                         |
| ----------------------------------------------- | ---------------------- | ------------------------------------------------------------ |
| Odběratelé jsou plátci s plným odpočtem         | Často ano              | Mohou si odečíst daň na vstupu; záleží i na ceně             |
| Vysoké vstupy s DPH pro zdanitelnou činnost     | Často ano              | Při splnění podmínek odpočtu snížíte náklady                 |
| Velká počáteční investice (vybavení, technika)  | Může se vyplatit       | Nárok záleží na použití majetku a podmínkách odpočtu         |
| Vývoz / dodání zboží do EU registrovaným osobám | Může se vyplatit       | Osvobození s odpočtem vyžaduje splnění § 64 či § 66          |
| Zákazníci jsou koncoví spotřebitelé (neplátci)  | Záleží na ceně         | DPH buď zvýší koncovou cenu, nebo sníží vaši marži           |
| Nízké náklady, vysoká marže z práce             | Spíše ne               | Málo DPH na vstupu k odpočtu, odvádíte hlavně daň na výstupu |

_Zdroj: § 6f a § 72 a násl. zákona č. 235/2004 Sb., o DPH. Sazby DPH 2026 dle § 47 ZDPH. Tabulka shrnuje typické situace, vždy je nutné posoudit konkrétní případ._

Klíčová logika: jako plátce **odvádíte DPH na výstupu** (z toho, co prodáte), ale zároveň **uplatňujete odpočet DPH na vstupu** (z toho, co nakoupíte). Registrace dává smysl, když je odpočet na vstupu vysoký a daň na výstupu vás konkurenčně nezdražuje — protože ji platí jiní plátci, kteří si ji sami odečtou.

### Tři typické situace, kdy se registrace vyplatí

**1) Odběratelé jsou plátci DPH (B2B).** Účtujete-li DPH plátci, může pro něj být vaše cena bez daně ekonomicky srovnatelná — pokud má plný nárok na odpočet, daň si odečte. Vy přitom můžete získat nárok na [odpočet DPH](https://ucto.cz/dph/odpocet-dph) ze svých nákupů, jsou-li splněny jeho podmínky. Typicky subdodavatelé, IT firmy, řemeslníci pracující pro firmy.

**2) Vysoké vstupy s DPH.** Nakupujete-li hodně zboží nebo materiálu od plátců pro plnění s nárokem na odpočet, představuje DPH na vstupu možnou úsporu. Jako neplátce platíte cenu včetně DPH a daň je pro vás součástí nákladů; jako plátce si ji můžete odečíst v rozsahu splněných podmínek § 72 a násl.

**3) Velká počáteční investice.** Při rozjezdu podnikání pořizujete vybavení, techniku či vozidlo. Z pořízení dlouhodobého majetku můžete jako plátce uplatnit odpočet, pokud jsou splněny podmínky § 72 a násl. a majetek slouží příslušným plněním; při pozdějším zrušení registrace může nastat úprava odpočtu podle § 79a.

## Kdy se dobrovolná registrace k DPH nevyplatí?

Stejně důležité je rozpoznat situace, kdy je registrace spíš přítěží:

- **Prodáváte koncovým zákazníkům-neplátcům.** Domácnosti, drobní živnostníci-neplátci nebo malé firmy bez DPH si daň neodečtou. Buď zdražíte o 21 % (resp. 12 % u snížené sazby dle § 47 ZDPH), nebo snížíte vlastní marži, abyste cenu udrželi.
- **Máte nízké náklady s DPH.** Pokud je vaše podnikání založené hlavně na vaší práci (konzultace, služby s minimem nákupů), nemáte z čeho odpočet uplatňovat — odvádíte převážně daň na výstupu.
- **Vadí vám administrativa.** Plátce podává za své zdaňovací období [přiznání k DPH](https://ucto.cz/dph/priznani-k-dph) a při splnění podmínek také kontrolní hlášení, hlídá sazby a archivuje daňové doklady 10 let (§ 35 ZDPH). To je čas i náklad na účetní software či účetní.
- **Chcete zůstat v paušálním režimu.** Vstup do paušálního režimu OSVČ je podmíněn tím, že **nejste plátcem DPH** ani nemáte registrační povinnost (mimo identifikovanou osobu) dle § 2a zákona č. 586/1992 Sb. Stane-li se OSVČ plátcem během roku, paušální režim podle § 2a odst. 8 skončí uplynutím tohoto zdaňovacího období; za tento rok zpravidla nelze použít paušální daň. Vznik plátcovství je třeba oznámit správci daně do 15 dnů (§ 38lg).

## Jak si spočítat, zda se mi registrace vyplatí?

Nejlepší je porovnat **roční DPH na výstupu** (kterou byste odvedli) s **DPH na vstupu** (kterou byste si odečetli) — a zohlednit, zda vám daň na výstupu reálně sníží konkurenceschopnost.

### Modelový příklad 1: odběratelé jsou plátci — registrace se vyplatí

OSVČ poskytuje tuzemské poradenské služby výhradně firmám-plátcům s plným nárokem na odpočet. Roční tržby činí 1 200 000 Kč bez DPH, roční nákupy vybavení a služeb od plátců 400 000 Kč bez DPH. Pro model předpokládáme u všech vstupů i výstupů běžný režim a sazbu 21 %.

- **DPH na výstupu:** 1 200 000 × 21 % = 252 000 Kč — tu ale zaplatí odběratelé-plátci a sami si ji odečtou, takže cenu nezdraží.
- **DPH na vstupu (odpočet):** 400 000 × 21 % = 84 000 Kč, o které si sníží náklady.
- **Výsledek:** registrace přináší roční úsporu na vstupech zhruba **84 000 Kč** a odběratele cenově neodradí. **Vyplatí se.**

### Modelový příklad 2: koncoví zákazníci — registrace se nevyplatí

Kadeřnice s ročními tržbami 900 000 Kč, klientela jsou domácnosti (neplátci). Roční nákupy s DPH (kosmetika, energie) 150 000 Kč bez DPH.

- **DPH na výstupu:** při zachování tržeb 900 000 Kč **bez DPH** by daň činila 189 000 Kč a koncové ceny by vzrostly na 1 089 000 Kč. Pokud by zachovala dosavadní koncové ceny **včetně DPH** v souhrnu 900 000 Kč, daň obsažená v cenách by činila přibližně 156 198 Kč (900 000 × 21 / 121).
- **DPH na vstupu (odpočet):** 150 000 × 21 % = 31 500 Kč.
- **Výsledek:** při zvýšení koncových cen by odvedla přibližně **157 500 Kč** (189 000 − 31 500 Kč), při zachování koncových cen přibližně **124 698 Kč** (156 198 − 31 500 Kč) a klesla by jí marže. Jde o model; výhodnost vyžaduje srovnání i s úsporou z nákupů.

> **Pozor:** Příklady jsou zjednodušené (jednotná sazba 21 %, plný nárok na odpočet, bez sezónních výkyvů). U kadeřnice je zachování původních cen ekonomicky jiné než jejich zvýšení o DPH. Skutečný výpočet zohlední strukturu vstupů, různé sazby DPH a poměr plnění. Konkrétní odvod si ověřte v [kalkulačce DPH](https://ucto.cz/kalkulacka-dph).

## Výhody a nevýhody dobrovolné registrace k DPH

| Výhody                                                                     | Nevýhody                                                                               |
| -------------------------------------------------------------------------- | -------------------------------------------------------------------------------------- |
| Nárok na **odpočet DPH na vstupu** z nákupů a investic (§ 72 a násl. ZDPH) | **Administrativa:** měsíční/čtvrtletní přiznání a kontrolní hlášení                    |
| Odběratel-plátce s plným odpočtem může odečíst účtovanou DPH               | U **neplátců a koncových zákazníků** může vzrůst cena nebo klesnout marže              |
| Vrácení DPH z **počáteční investice**                                      | Při sezónním zboží může vznikat **nadměrný odpočet** a čekání na vratku                |
| Jednodušší spolupráce s některými partnery-plátci                          | **Sankce** za pozdní podání přiznání (daňový řád) či kontrolního hlášení (§ 101h ZDPH) |
| Použití tuzemského **reverse charge** u zákonem vymezených B2B plnění      | Ztráta možnosti vstoupit do **paušálního režimu** OSVČ                                 |

_Zdroj: zákon č. 235/2004 Sb., o DPH (§ 6f, § 72 a násl., § 92a a násl., § 101h); zákon č. 586/1992 Sb. (§ 2a — paušální režim). Platí pro rok 2026._

Zvláštní zmínku zaslouží **přenesená daňová povinnost (reverse charge, § 92a a násl. ZDPH)**. U vyjmenovaných tuzemských plnění mezi plátci (typicky stavební a montážní práce) odvádí DPH **odběratel, nikoli dodavatel**. Pohybujete-li se v oboru, kde se reverse charge uplatňuje, je plátcovství prakticky standard — neplátce v tomto řetězci naráží na komplikace.

## Jak podat přihlášku k dobrovolné registraci? Postup krok za krokem

Na rozdíl od povinné registrace nehrozí u dobrovolné žádná zákonná lhůta — podáváte ji, kdy sami chcete. Postup:

1. **Vyhodnoťte výhodnost.** Projděte si modelové výpočty výše a poměr odběratelů-plátců vs. neplátců. Rozhodnutí je závazné na delší dobu — dobrovolný plátce dle § 6f může o zrušení registrace požádat nejdříve po **6 měsících** ode dne, kdy se stal plátcem, a to za podmínky, že jeho obrat v tuzemsku nepřesáhl 2 000 000 Kč za příslušný ani předchozí kalendářní rok (§ 106 odst. 6 ZDPH).
2. **Připravte podklady.** U dobrovolné registrace správce daně zpravidla vyžaduje **doložení ekonomické činnosti** — faktury, smlouvy, doklady o sídle, podnikatelský záměr.
3. **Vyplňte formulář „Přihláška k registraci k DPH“.** Jako důvod registrace uveďte **§ 6f zákona o DPH** (dobrovolný plátce).
4. **Podejte přihlášku elektronicky.** Přihlášku k registraci podává žadatel povinně elektronicky — přes portál MOJE daně (aplikace EPO) nebo datovou schránkou; podání učiněné jinou formou je neúčinné (§ 101a zákona o DPH).
5. **Vyčkejte na rozhodnutí.** Správce daně rozhodne ve lhůtě dle daňového řádu, prověří reálnost ekonomické činnosti a přidělí vám DIČ.
6. **Začněte účtovat DPH.** Plátcem se stáváte **dnem následujícím po dni oznámení rozhodnutí**, kterým vás správce daně zaregistroval (nikoli zpětně). Od tohoto dne účtujete DPH na výstupu a uplatňujete odpočet.

> **Důležité:** Od 1. 1. 2025 nesmí být žadatel o dobrovolnou registraci **nespolehlivou osobou** (§ 94a odst. 1 zákona o DPH). Nespolehlivá osoba nesplňuje podmínku pro podání dobrovolné přihlášky (§ 94a odst. 1).

## Časté chyby u dobrovolné registrace k DPH

- **Registrace „pro jistotu“ bez výpočtu.** Plátcovství bez analýzy odběratelů a vstupů často vede ke ztrátě konkurenceschopnosti u koncových zákazníků.
- **Přehlédnutá vazba na paušální režim.** Dobrovolnou registrací v průběhu roku ztrácíte podmínky pro paušální daň a paušální režim skončí uplynutím roku (§ 2a odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb.) — to může v součtu prodražit i to, co jste chtěli ušetřit na DPH.
- **Podcenění administrativy.** Měsíční/čtvrtletní přiznání a kontrolní hlášení znamenají náklad na účetní nebo software a riziko sankcí za pozdní podání (pokuta 1 000 Kč za první stupeň prodlení s kontrolním hlášením dle § 101h odst. 1 písm. a), s výjimkou prvního takového prodlení v daném roce podle § 101j ZDPH).
- **Očekávání zpětného odpočtu.** Plátcem se stáváte až po rozhodnutí správce daně, ne zpětně k datu podání. DPH z nákupů před registrací lze uplatnit jen omezeně (§ 79 ZDPH).
- **Předčasné zrušení registrace.** Dobrovolný plátce může požádat o zrušení registrace nejdříve po **6 měsících** (§ 106 odst. 6 ZDPH); ukvapená registrace tak váže na delší dobu.

## Shrnutí: dobrovolná registrace k DPH 2026 v kostce

- Dobrovolná registrace (§ 6f ve spojení s § 94a zákona o DPH) umožní stát se plátcem i **bez překročení obratu** 2 000 000 Kč.
- **Vyplatí se** hlavně při odběratelích-plátcích, vysokých vstupech s DPH a velké počáteční investici.
- **Nevyplatí se** u prodeje koncovým zákazníkům-neplátcům a při nízkých nákladech — při zachování ceny bez DPH se pro tyto klienty konečná cena zvýší podle použité sazby.
- Hlavní výhodou je **odpočet DPH na vstupu** ([odpočet DPH](https://ucto.cz/dph/odpocet-dph)); hlavní nevýhodou administrativa a dopad na paušální režim OSVČ.
- Od roku 2025 nesmí být žadatel **nespolehlivou osobou** (§ 94a odst. 1).
- Plátcem se stáváte **dnem po oznámení rozhodnutí** správce daně, zrušit lze nejdříve po 6 měsících (§ 106 odst. 6).
- Výhodnost si ověřte výpočtem a případně v [kalkulačce DPH](https://ucto.cz/kalkulacka-dph).

## Často kladené otázky

### Kdy se vyplatí stát se dobrovolně plátcem DPH?

Dobrovolná registrace se obvykle vyplatí, pokud jsou vaši odběratelé převážně plátci DPH (daň na výstupu si odečtou) a zároveň máte vysoké vstupy s DPH, z nichž chcete uplatnit odpočet — typicky při nákupu zboží, materiálu nebo počáteční investici. Naopak se nevyplatí, prodáváte-li hlavně koncovým zákazníkům-neplátcům a máte nízké náklady. Registraci upravuje § 6f zákona č. 235/2004 Sb., o DPH.

### Jaké jsou výhody a nevýhody dobrovolného plátcovství DPH?

Hlavní výhodou je nárok na odpočet DPH na vstupu (§ 72 a násl. ZDPH), možnost odpočtu u odběratele-plátce s plným nárokem, vrácení DPH z investic a možné snazší obchodování s některými partnery-plátci. Nevýhodou je administrativa (měsíční či čtvrtletní přiznání a kontrolní hlášení), možný růst konečné ceny nebo snížení marže, riziko sankcí za pozdní podání a ztráta možnosti vstoupit do paušálního režimu OSVČ.

### Můžu se registrovat k DPH dobrovolně, i když nepřekročím obrat 2 000 000 Kč?

Ano. Dobrovolná registrace podle § 6f zákona o DPH nevyžaduje překročení obratu — podmínkou je, že uskutečňujete nebo budete uskutečňovat plnění s nárokem na odpočet daně. Od 1. 1. 2025 navíc nesmíte být nespolehlivou osobou (§ 94a odst. 1). Správce daně zpravidla vyžaduje doložení reálné ekonomické činnosti.

### Od kdy se stávám plátcem po dobrovolné registraci?

Po dobrovolné registraci se plátcem stáváte dnem následujícím po dni oznámení rozhodnutí, kterým vás správce daně zaregistroval — nikoli zpětně k datu podání přihlášky. Od tohoto dne účtujete DPH na výstupu a můžete uplatňovat odpočet DPH na vstupu.

### Můžu dobrovolnou registraci k DPH zase zrušit?

Ano, ale ne hned. Dobrovolný plátce (registrovaný podle § 6f) může požádat o zrušení registrace nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne, kdy se stal plátcem, a to za podmínky, že jeho obrat v tuzemsku nepřesáhl 2 000 000 Kč za příslušný ani předchozí kalendářní rok (§ 106 odst. 6 zákona o DPH). Podmínka obratu do 2 000 000 Kč platí i pro dobrovolného plátce; u běžných plátců je navíc minimální doba registrace delší (zpravidla jeden rok).

### Přijdu dobrovolnou registrací o paušální režim OSVČ?

Ano. Vstup do paušálního režimu OSVČ je podle § 2a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, podmíněn tím, že nejste plátcem DPH (s výjimkou identifikované osoby). Pokud se plátcem stanete v průběhu roku, paušální režim podle § 2a odst. 8 skončí uplynutím tohoto roku; za rok vzniku plátcovství zpravidla nemůže být daň rovna paušální dani. Vznik plátcovství oznamte do 15 dnů (§ 38lg). Tuto změnu zahrňte do rozhodnutí o výhodnosti.

---

# Dovoz zboží ze třetích zemí: clo a DPH

- URL: https://ucto.cz/dph/dovoz-zbozi
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Dovoz zboží ze třetích zemí 2026: jak se počítá clo a DPH, co je celní hodnota, kdy je clo 0 a kdy DPH přizná plátce sám. Limity 150 EUR, IOSS i příklady výpočtu.

**Ve zkratce:** Při zdanitelném dovozu zboží ze **třetích zemí** vstupují do ceny **clo** a **DPH**. Clo se obvykle počítá z **celní hodnoty** podle sazebníku TARIC; pro prodej dovezeného zboží na dálku v zásilkách s vlastní hodnotou **do 150 EUR** platí od **1. 7. 2026** dočasné clo **3 EUR za položku podle sazebního zařazení**, s vymezenými výjimkami. U běžných nákupů **neexistuje hodnotový práh pro osvobození od DPH**; zákon však zná jiné důvody osvobození dovozu (§ 71 ZDPH). Základ DPH tvoří celní hodnota, clo a další položky podle **§ 38 zákona č. 235/2004 Sb.**; sazba podle zboží činí **21 % nebo 12 %**. Plátce DPH při propuštění na jeho účet zpravidla přizná daň v přiznání podle **§ 23 odst. 2 ZDPH** a při splnění podmínek uplatní odpočet. Opačný směr řeší [vývoz zboží](https://ucto.cz/dph/vyvoz-zbozi), obchod uvnitř Unie pak [DPH v rámci EU](https://ucto.cz/dph/dph-v-eu).

## Co je dovoz zboží z pohledu DPH?

**Dovozem zboží** se podle **§ 20 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH**, rozumí vstup zboží z **třetí země** na území Evropské unie za podmínek tohoto ustanovení. Příklady jsou Čína, USA, Velká Británie, Švýcarsko nebo Norsko. Pro DPH se za území EU nepovažují ani některá zvláštní území členských států (§ 3 ZDPH).

Je proto nutné odlišit dva zcela odlišné režimy:

| Odkud zboží přichází                            | Daňový pojem            | Jak se řeší DPH                                                              |
| ----------------------------------------------- | ----------------------- | ---------------------------------------------------------------------------- |
| Z jiného státu EU (Německo, Polsko, Slovensko…) | **Pořízení zboží z EU** | Reverse charge / přiznání pořizovatelem, viz [DPH v rámci EU](https://ucto.cz/dph/dph-v-eu) |
| Ze třetí země (Čína, USA, UK…)                  | **Dovoz zboží**         | Clo + DPH, celní řízení, **§ 20 a § 23 ZDPH**                                |

Klíčový rozdíl: u dovozu ze třetí země zboží **fyzicky prochází celním řízením** a vedle DPH může vzniknout i povinnost zaplatit **clo**. U nákupu z jiného státu EU žádné clo neexistuje (jednotný vnitřní trh) a celní řízení se nekoná.

## Jak se počítá clo a DPH při dovozu? (postup krok za krokem)

Při standardním dovozu zboží do volného oběhu probíhá výpočet ve čtyřech krocích. Pořadí je důležité – **clo se počítá první a samo vstupuje do základu DPH**.

1. **Zjistěte celní hodnotu zboží.** Celní hodnotou je zpravidla **převodní (fakturovaná) hodnota** zboží podle čl. 70 celního kodexu Unie (nařízení EU č. 952/2013), tedy cena skutečně zaplacená prodejci, **navýšená o dopravu a pojištění až na vnější hranici EU** (tzv. hodnota CIF). Náklady na přepravu po území EU se do celní hodnoty již nezahrnují.
2. **Vypočtěte clo.** Celní hodnotu vynásobte **celní sazbou** podle zařazení zboží v celním sazebníku **TARIC** (kód kombinované nomenklatury). Sazby se liší podle druhu zboží a země původu (od 0 % až po desítky procent).
3. **Sestavte základ DPH.** Podle **§ 38 ZDPH** je základem daně při dovozu součet: **základu pro vyměření cla + cla a dalších dovozních dávek/poplatků + případné spotřební daně + vedlejších výdajů** vzniklých **do prvního místa určení v tuzemsku, popřípadě do známého dalšího místa určení v EU**, pokud nejsou už zahrnuty.
4. **Vypočtěte DPH.** Základ daně vynásobte **sazbou DPH** – základní **21 %**, nebo sníženou **12 %** u zboží uvedeného v příloze č. 3 ZDPH (**§ 47 ZDPH a příloha č. 3**). Sazba je shodná, jako by se zboží prodávalo v tuzemsku.

Jednoduchý vzorec:

> **Clo = celní hodnota × celní sazba**
> **Základ DPH = základ pro vyměření cla + clo a další dovozní dávky + případná spotřební daň + nezahrnuté vedlejší výdaje do prvního místa určení v ČR nebo známého dalšího místa v EU**
> **DPH = základ DPH × sazba (21 % / 12 %)**

## Co je celní hodnota a co do ní patří?

**Celní hodnota** je částka, ze které se vyměřuje clo, a tvoří i jádro základu DPH. Vychází z **§ 38 ZDPH** ve spojení s **čl. 69–74 celního kodexu Unie**.

Do celní hodnoty (na bázi CIF) patří:

- **cena skutečně zaplacená nebo splatná** za zboží (fakturovaná hodnota prodejci),
- **náklady na dopravu a pojištění** do místa vstupu na celní území EU,
- **provize kromě nákupní** a další připočitatelné položky podle čl. 71: například poměrná hodnota bezplatně nebo za sníženou cenu dodaných výrobních vstupů kupujícího; licenční poplatky se připočítávají za podmínek čl. 71 odst. 1 písm. c), zejména souvisejí-li se zbožím a musí-li je kupující uhradit jako podmínku prodeje.

Do celní hodnoty zpravidla **nepatří** (a tím pádem ani do základu cla), jsou-li tyto položky odděleně vyčísleny a splňují pravidla celního kodexu:

- doprava a pojištění **po území EU** za vnější hranicí,
- **samotné clo a DPH**,
- slevy a rabaty poskytnuté před dovozem.

Pozor: pro **DPH** se základ od základu cla liší – do základu DPH se podle **§ 38 ZDPH** připočítává **clo** a **vedlejší výdaje až do prvního místa určení v tuzemsku, případně do dalšího známého místa určení v EU** (např. doprava z přístavu v Hamburku do skladu v Brně), pokud v základu ještě nejsou. Proto bývá základ DPH **vyšší než celní hodnota**.

## Kdy se clo neplatí? Limit 150 EUR a změna od 1. 7. 2026

Do 30. 6. 2026 se u **zásilek s vlastní hodnotou do 150 EUR** uplatňovalo obecné **osvobození od cla** (čl. 23 nařízení EU č. 1186/2009). Rozhodující je **vlastní hodnota zboží** – tedy cena samotného zboží **bez samostatně účtované dopravy a pojištění**.

Od 1. 7. 2026 se režim změnil. Přechodné paušální clo se vztahuje na **prodej dovezeného zboží na dálku**; jiné zásilky a zvláštní osvobození se posuzují samostatně:

| Období         | Vlastní hodnota zásilky         | Clo                                                                      |
| -------------- | ------------------------------- | ------------------------------------------------------------------------ |
| do 30. 6. 2026 | do 150 EUR                      | **0 Kč při splnění podmínek osvobození od cla**                          |
| od 1. 7. 2026  | do 150 EUR při prodeji na dálku | **dočasné clo 3 EUR za položku podle sazebního zařazení**; platí výjimky |
| kdykoli        | nad 150 EUR                     | clo dle sazby TARIC z celní hodnoty                                      |

Od **1. 7. 2026** se u malých zásilek prodaných na dálku uplatňuje **dočasné clo 3 EUR za položku podle sazebního zařazení**. Nejde o poplatek za každý kus: tři stejné mikiny vykázané v jedné položce prohlášení znamenají 3 EUR, mikina a hodinky ve dvou položkách 6 EUR. Rozlišení se řídí požadavky příslušného prohlášení: u H1 může odlišný původ nebo podrobnější sazební zařazení vést k více položkám; nelze vždy sčítat jen počet obecných druhů výrobku. Pravidlo platí bez ohledu na použitý režim DPH, ale Evropská komise uvádí výjimku pro zboží s preferenčním obchodním režimem při splnění podmínek prohlášení H1 a bez IOSS. Povinným k úhradě cla je zpravidla **deklarant** (prodejce, dovozce nebo jeho zástupce), nikoli automaticky konečný spotřebitel. Dočasné pravidlo má skončit **1. 7. 2028**; u zásilek nad 150 EUR platí běžné celní sazby.

**Unijní manipulační poplatek vedle cla:** Vyhlášený nový celní kodex, nařízení EU 2026/2108, v čl. 20 stanoví základ samostatného poplatku za vyřízení propuštění zboží prodaného na dálku do volného oběhu. Jeho částku má určit delegovaný akt; podle čl. 287 odst. 4 se povinnost výběru použije deset dní po vstupu tohoto aktu v platnost. Konkrétní částku a den použití ověřte v konečném vyhlášeném delegovaném aktu. Tento poplatek nelze zaměňovat s dočasným clem 3 EUR ani se soukromým poplatkem dopravce.

## Platí se DPH i u zásilek do 150 EUR?

**U běžného nákupu ano, i pod 150 EUR.** Hodnotové osvobození malých zásilek do **22 EUR** od DPH bylo zrušeno na úrovni EU k **1. 7. 2021**; česká změna se uplatňuje od **1. 10. 2021**. Zákon však nadále umožňuje osvobození konkrétních druhů dovozu podle **§ 71 ZDPH**, například neobchodních dárků mezi soukromými osobami při splnění podmínek a hodnotového limitu 45 EUR nebo vybraných humanitárních dovozů.

Při nákupu na zahraničních e-shopech se DPH vybírá i u levného zboží, pokud pro daný dovoz neplatí zvláštní osvobození. Sazba závisí na druhu zboží; pro běžné oblečení je **21 %**:

- **zásilka do 150 EUR (do 30. 6. 2026):** clo 0, **DPH 21 %** z hodnoty zásilky vč. dopravy,
- **prodej na dálku v zásilce do 150 EUR (od 1. 7. 2026):** dočasné clo zpravidla **3 EUR za položku podle sazebního zařazení**, **DPH 21 %** u oblečení,
- **zásilka nad 150 EUR:** clo dle TARIC, **DPH 21 %** ze základu vč. cla.

Aby se odvod DPH u malých zásilek zjednodušil, vznikl evropský režim **IOSS (Import One-Stop Shop)**. Pokud je e-shop registrován v IOSS a IOSS číslo je řádně uvedeno v celním prohlášení, **vybere DPH při nákupu** a dovoz se od české DPH osvobodí; IOSS však **neodstraňuje celní prohlášení ani případné clo 3 EUR či poplatek přepravce**. Bez IOSS DPH obvykle uhradí pořizovatel v celním řízení nebo prostřednictvím pošty či dopravce.

## Kdo přiznává a platí DPH při dovozu?

Způsob výběru DPH závisí na tom, **zda je dovozce plátcem DPH**.

### Dovozce je plátce DPH – přiznává daň sám

Je-li zboží **na účet plátce DPH** propuštěno do **volného oběhu, dočasného použití s částečným osvobozením od cla nebo režimu konečného užití**, plátce si DPH zpravidla **přizná ve svém daňovém přiznání** podle **§ 23 odst. 1 písm. a) a odst. 2 ZDPH**. Zvláštní režimy (např. IOSS) a porušení celních podmínek mají vlastní pravidla.

Postup v daňovém přiznání:

1. Daň na výstupu z dovozu plátce uvede na **ř. 7** (základní sazba) nebo **ř. 8** (snížená sazba) přiznání k DPH.
2. Splní-li podmínky **§ 72 a § 73 ZDPH**, uplatní si zároveň **nárok na odpočet** téže daně na **ř. 43 / 44**. U plátce s plným nárokem na odpočet je tak dovoz **daňově neutrální** – DPH reálně neodvádí, jen vykazuje.
3. Povinnost přiznat daň v tomto běžném případě vzniká **propuštěním zboží do příslušného celního režimu** (§ 23 odst. 1 písm. a) ZDPH); další okamžiky podle písm. b)–e) nastávají při porušení celních pravidel.

### Dovozce není plátce DPH – daň vyměří celní úřad

Není-li dovozce plátcem DPH (občan, neplátce, OSVČ neplátce), DPH se zpravidla **vyměří v celním řízení** a hradí celnímu úřadu nebo prostřednictvím pošty či dopravce. Při použití IOSS se daň vybírá už při prodeji; zvláštní režim pro zásilky nízké hodnoty má vlastní postup. **Neplátce nemá nárok na odpočet** podle § 72 ZDPH.

## Modelové příklady výpočtu cla a DPH

### Příklad 1: Dovoz stroje z Číny (plátce DPH)

Firma – plátce DPH – dováží z Číny obráběcí stroj. Fakturovaná cena 200 000 Kč, doprava do hranice EU 15 000 Kč, doprava z přístavu do ČR 8 000 Kč. Pro ilustraci předpokládejme celní sazbu 2 % a DPH 21 %; skutečnou celní sazbu je nutné určit podle přesného zařazení stroje, původu a případných obchodních opatření v TARIC.

| Položka              | Výpočet                 | Částka         |
| -------------------- | ----------------------- | -------------- |
| Celní hodnota (CIF)  | 200 000 + 15 000        | **215 000 Kč** |
| Clo (2 %)            | 215 000 × 0,02          | **4 300 Kč**   |
| Vedlejší výdaje v ČR | doprava do skladu       | 8 000 Kč       |
| Základ DPH (§ 38)    | 215 000 + 4 300 + 8 000 | **227 300 Kč** |
| DPH 21 %             | 227 300 × 0,21          | **47 733 Kč**  |

Firma zaplatí celnímu úřadu **clo 4 300 Kč**. DPH **47 733 Kč** si **přizná sama** na ř. 7 přiznání a (při plném nároku) současně uplatní jako odpočet na ř. 43 – reálně tedy DPH neodvádí.

### Příklad 2: Nákup oblečení z Číny za 100 EUR (občan, do 30. 6. 2026)

Fyzická osoba (neplátce) koupí v čínském e-shopu oblečení za 100 EUR vč. dopravy. Vlastní hodnota pod 150 EUR.

- **Clo:** 0 (osvobozeno od cla do 30. 6. 2026),
- **DPH 21 %:** z hodnoty zásilky vč. dopravy, tedy 100 EUR × 0,21 = **21 EUR**.

DPH se vybere při nákupu v IOSS nebo v celním řízení, často prostřednictvím dopravce. **Od 1. 7. 2026** se na obdobný prodej na dálku zpravidla uplatní **clo 3 EUR za položku podle sazebního zařazení**; clo řeší deklarant.

## Časté chyby při dovozu zboží

- **„U běžného nákupu do 150 EUR nic neplatím."** Nákup z e-shopu není osvobozen od DPH jen kvůli nízké ceně; konkrétní sazba závisí na zboží. Osvobození podle § 71 ZDPH má jiné podmínky.
- **Záměna celní hodnoty a základu DPH.** Do základu DPH se podle § 38 ZDPH připočítává **clo** a nezahrnutá **doprava až do prvního místa určení v ČR či dalšího známého místa v EU** – základ DPH proto může být vyšší než celní hodnota.
- **Uplatnění odpočtu bez splnění § 73.** Nárok na odpočet daně z dovozu vzniká nejdříve za období, kdy plátce **přiznal daň** a má doklad prokazující dovoz (celní rozhodnutí).
- **Záměna dovozu a pořízení z EU.** Nákup z Německa není dovoz, ale **pořízení zboží z EU** – bez cla a bez celního řízení.
- **Ignorování data 1. 7. 2026.** U malých zásilek prodaných na dálku se uplatňuje **dočasné clo 3 EUR za položku podle celního zařazení**, s výjimkami uvedenými Evropskou komisí.

## Shrnutí

Při zdanitelném dovozu zboží ze třetích zemí se počítá **clo** podle pravidel celního sazebníku a **DPH** podle § 38 ZDPH. Základ DPH zahrnuje základ pro vyměření cla, clo a další dovozní dávky, případnou spotřební daň a nezahrnuté vedlejší výdaje do prvního místa určení v ČR, případně do dalšího známého místa v EU. U prodeje dovezeného zboží na dálku v zásilce do 150 EUR se od 1. 7. 2026 zpravidla uplatní dočasné clo 3 EUR za položku podle sazebního zařazení; pravidlo má výjimky. **Nízká hodnota běžný nákup neosvobozuje od DPH**, ale § 71 ZDPH zná jiná osvobození dovozu. Plátce při propuštění zboží na jeho účet zpravidla daň přizná sám v přiznání a odpočet uplatní jen při splnění § 72–73. Pro opačný směr obchodu navažte na [vývoz zboží](https://ucto.cz/dph/vyvoz-zbozi), pro obchod uvnitř Unie na [DPH v rámci EU](https://ucto.cz/dph/dph-v-eu).

### Platí se při dovozu zboží clo i DPH zároveň?

Při běžném zdanitelném dovozu ano: clo může být podle sazby nebo zvláštního osvobození nulové, DPH se stanoví samostatně sazbou 21 % nebo 12 % podle druhu zboží. U některých dovozů lze uplatnit osvobození od DPH podle § 71 ZDPH.

### Jak se počítá DPH při dovozu zboží?

Základ DPH je podle § 38 ZDPH součet základu pro vyměření cla, cla a dalších dovozních dávek či poplatků, případné spotřební daně a nezahrnutých vedlejších výdajů do prvního místa určení v ČR, případně do dalšího známého místa v EU. Základ se vynásobí sazbou příslušnou pro zboží.

### Musím platit DPH při nákupu zboží z Číny do 150 EUR?

Ano, u běžného nákupu samotná hodnota pod 150 EUR osvobození od DPH nezakládá. Daň může e-shop vybrat při prodeji v režimu IOSS, jinak se řeší v celním řízení. Při prodeji na dálku se od 1. 7. 2026 zpravidla uplatní také dočasné clo 3 EUR za položku podle celního zařazení.

### Co je celní hodnota zboží?

Celní hodnota je základ pro vyměření cla. Zpravidla vychází z ceny zaplacené prodejci upravené podle celního kodexu, například o dopravu a pojištění do místa vstupu na celní území EU. Náklady na přepravu po území EU se do celní hodnoty zpravidla nezahrnují, mohou ale vstoupit do základu DPH.

### Kdo přiznává DPH při dovozu, když jsem plátce?

Plátce při propuštění zboží na jeho účet do režimů podle § 23 odst. 1 písm. a) zpravidla přizná daň v přiznání za dané období. Splní-li podmínky § 72–73, může ji zároveň odečíst. Pro IOSS a jiné zvláštní případy platí odlišný postup.

### Co je režim IOSS a jak funguje?

IOSS je zvláštní režim pro prodej dovezeného zboží na dálku v zásilkách do 150 EUR, nevztahuje se na zboží podléhající spotřební dani. Dodavatel vybere DPH při nákupu a odvede ji přes IOSS; správné uvedení IOSS čísla v celním prohlášení umožní osvobození dovozu od další DPH. **IOSS neodstraňuje celní prohlášení ani případné clo 3 EUR nebo poplatek dopravce.**

---

# DPH (daň z přidané hodnoty) – kompletní průvodce

- URL: https://ucto.cz/dph/dph
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: DPH 2026 srozumitelně: co je daň z přidané hodnoty, jak funguje, sazby 21 % a 12 %, kdy se stát plátcem při obratu 2 mil. Kč a jak podat přiznání.

**Ve zkratce:** DPH (daň z přidané hodnoty) je nepřímá daň ze spotřeby. V roce 2026 platí v Česku dvě sazby: **základní 21 %** a **snížená 12 %**. Vybrané knihy jsou osvobozené s nárokem na odpočet; nejde o třetí sazbu. Překročení obratu v tuzemsku **2 000 000 Kč za kalendářní rok** zpravidla zakládá plátcovství od 1. ledna následujícího roku, případně dříve při včasné volbě nebo dosažení druhé hranice (§ 6 zákona č. 235/2004 Sb.). Pro osoby uskutečňující pouze plnění bez nároku na odpočet platí zvláštní pravidlo § 6 odst. 3.

> **Rozsah průvodce:** Tento článek se věnuje výhradně DPH. Změny paušální daně a minimálních záloh OSVČ účinné od poloviny roku 2026 se DPH netýkají a řeší je samostatné články; nehledejte zde tedy částky paušální daně ani sociálních záloh OSVČ.

---

## Co je DPH a jak vlastně funguje?

**Ve zkratce:** DPH je daň ze spotřeby, kterou stát vybírá v každém článku obchodního řetězce, a při plném nároku na odpočet připadá odvod na hodnotu, kterou daný článek **přidal**. V běžném řetězci ji ekonomicky nese konečný spotřebitel; plátci při splnění podmínek uplatňují odpočet a do rozpočtu odvádějí jen rozdíl mezi daní na výstupu a odpočtem na vstupu.

DPH je **daň ze spotřeby**, kterou stát vybírá v každém článku obchodního řetězce, a při plném nároku na odpočet připadá odvod na hodnotu, kterou daný článek **přidal**. Odtud název „daň z přidané hodnoty". Reálně ji v plné výši zaplatí až konečný spotřebitel; podniky mezi sebou si daň navzájem započítávají a do rozpočtu odvádějí jen rozdíl.

Princip stojí na dvou pojmech:

- **DPH na výstupu (daň na výstupu)** – daň, kterou plátce připočítá k ceně svého zboží nebo služby a vybere ji od zákazníka.
- **Daň na vstupu a její odpočet** – daň vztahující se k přijatému plnění, kterou lze při splnění podmínek zákona uplatnit proti dani na výstupu. U přenesené daňové povinnosti ji nezaplatíte dodavateli, ale přiznáte sami.

Plátce do státního rozpočtu odvede **rozdíl**: daň na výstupu mínus uplatnitelný odpočet daně na vstupu. Pokud je odpočet vyšší než daň na výstupu, vzniká **nadměrný odpočet**; jeho vrácení se řídí daňovým řádem.

> **Příklad řetězce (sazba 21 %).** Výrobce prodá zboží velkoobchodu za 100 Kč + 21 Kč DPH. Velkoobchod ho prodá obchodu za 200 Kč + 42 Kč DPH; státu ale odvede jen 42 − 21 = **21 Kč**. Obchod ho prodá spotřebiteli za 300 Kč + 63 Kč DPH a odvede 63 − 42 = **21 Kč**. Celkem stát vybral 63 Kč, což je přesně 21 % ze základu 300 Kč; konečná cena včetně daně činí 363 Kč – a celých 63 Kč fakticky zaplatil až spotřebitel. Každý článek odvedl daň jen z těch 100 Kč, které sám přidal.

To je celé jádro DPH: každý plátce je vlastně jen „výběrčí", který daň přefakturuje dál a odvede pouze ze své přidané hodnoty.

---

## Kolik je DPH v roce 2026? Sazby daně

**Ve zkratce:** V roce 2026 platí dvě sazby DPH – **základní 21 %** a **snížená 12 %**. Sazby se oproti roku 2025 nemění. Vybrané knihy jsou podle § 71i osvobozené s nárokem na odpočet, nejde o třetí sazbu. Sníženou sazbu upravuje § 47 a přílohy č. 2 a 3 zákona.

**Tabulka: Sazby DPH platné v roce 2026**

| Sazba DPH 2026   | Výše     | Co do ní spadá (výběr)                                                                                                                                                                                                                                      |
| ---------------- | -------- | ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| Základní         | **21 %** | Většina zboží a služeb, elektronika, oblečení, pohonné hmoty, alkohol, řemeslné a poradenské služby                                                                                                                                                         |
| Snížená          | **12 %** | Vybrané potraviny, pitná voda jako zboží, vodné a stočné, teplo, vybraná doprava osob, ubytování, stravovací služby s výjimkou podávaných nápojů dle zákona, léčivé přípravky, vybrané zdravotnické prostředky, dětské autosedačky a vybrané stavební práce |
| Osvobození § 71i | bez daně | Vybrané tištěné a elektronické knihy, brožury, hudebniny a kartografické výrobky včetně některých zvukových záznamů jejich obsahu; platí obsahové a další zákonné podmínky. Jde o osvobození **s nárokem na odpočet**, ne o třetí sazbu.                    |

_Zdroj: § 47, § 71i a přílohy č. 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty; stav pro rok 2026. Podrobné členění viz [samostatný článek o sazbách DPH](https://ucto.cz/dph/sazby-dph)._

### Jak vypočítat DPH z ceny?

Jsou dva směry výpočtu – „zdola" (z ceny bez daně) a „shora" (z ceny včetně daně):

- **Cena bez DPH → cena s DPH (výpočet zdola).** Cenu bez daně vynásobíte sazbou. Příklad: 1 000 Kč × 21 % = 210 Kč DPH, cena s DPH = **1 210 Kč**.
- **Cena s DPH → DPH (výpočet shora).** Použijete koeficient. U 21 % vydělíte cenu s daní hodnotou 1,21 a získáte základ; u 12 % dělíte 1,12. Příklad: 1 210 Kč ÷ 1,21 = 1 000 Kč základ, DPH = **210 Kč**. Zjednodušený koeficient: cena s DPH × 0,1736 (pro 21 %) nebo × 0,1071 (pro 12 %) dá přibližnou částku daně. Jde o zaokrouhlené koeficienty odvozené z poměru sazby k ceně včetně daně (21 ÷ 121, resp. 12 ÷ 112); pro přesný výpočet použijte dělení 1,21 / 1,12.

Pro rychlý výpočet v obou směrech použijte naši [kalkulačku DPH](https://ucto.cz/kalkulacka-dph).

---

## Kdo musí být plátcem DPH? Registrace a limit obratu

**Ve zkratce:** Po překročení obratu v tuzemsku **2 000 000 Kč za kalendářní rok** podává osoba povinná k dani přihlášku do **10 pracovních dnů**. Plátcovství obvykle vzniká od následujícího 1. ledna, případně dříve při včasné volbě; při překročení druhé hranice **2 536 500 Kč** zpravidla vzniká již následující den (§ 6). Pro osoby uskutečňující pouze plnění bez nároku na odpočet platí výjimka § 6 odst. 3. Registrovat se lze i **dobrovolně**.

Od roku 2025 (a stejně i v roce 2026) se obrat pro povinnou registraci sleduje **výhradně za kalendářní rok** (1. 1.–31. 12.), nikoli za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců jako dříve. Funguje přitom **dvojí limit obratu**:

**Tabulka: Limity obratu pro povinnou registraci k DPH (2026)**

| Hranice obratu                                                        | Co se děje                                            | Odkdy jste plátce                                                                                                                  |
| --------------------------------------------------------------------- | ----------------------------------------------------- | ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| **2 000 000 Kč** za kalendářní rok                                    | Vzniká povinnost podat přihlášku do 10 pracovních dnů | Od 1. ledna následujícího kalendářního roku – nebo, zvolíte-li to v přihlášce, již dnem následujícím po dni překročení             |
| **2 536 500 Kč** v témže kalendářním roce | Zpravidla vzniká plátcovství ze zákona                | Ode dne následujícího po dni překročení; u osoby pouze s plněními bez nároku podle § 6 odst. 3 až v návaznosti na plnění s nárokem |

_Zdroj: § 6 a násl. zákona č. 235/2004 Sb., ve znění zákona č. 461/2024 Sb.; GFŘ, Informace ke změnám v plátcovství a registračním řízení v oblasti DPH od 1. 1. 2025 (čj. 11977/25/7100-30118-203500). Limit 2 536 500 Kč odpovídá hodnotě 100 000 EUR. Detailní postup viz [samostatný článek o registraci k DPH](https://ucto.cz/dph/registrace-k-dph)._

### Co se počítá do obratu?

Do obratu pro účely DPH se počítá souhrn úplat (bez daně) za uskutečněná **zdanitelná plnění**, plnění osvobozená s nárokem na odpočet a vybraná osvobozená plnění bez nároku, pokud nejsou příležitostnou doplňkovou činností (§ 4a). Nezahrne se prodej dlouhodobého majetku, **není-li** nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti. Obrat se sleduje za kalendářní rok.

### Dobrovolná registrace

Plátcem se můžete stát i dobrovolně, ještě před překročením limitu, pokud uskutečňujete nebo připravujete plnění s nárokem na odpočet a splníte podmínky § 6f. Dává to smysl, pokud:

- prodáváte převážně jiným plátcům, kteří mohou mít podle použití vstupu nárok na odpočet,
- máte vysoké vstupy s DPH (nákup zboží, materiálu, investice) a chcete nárokovat odpočet,
- chcete působit věrohodněji vůči obchodním partnerům, kteří plátce vyžadují.

Pro živnostníky prodávající převážně neplátcům může dobrovolné plátcovství zvýšit koncovou cenu nebo snížit marži; záleží na cenotvorbě, výši vstupů s DPH a druhu plnění.

### Identifikovaná osoba – „malé plátcovství"

Zvláštní kategorií je **identifikovaná osoba (IO)**. Vzniká například, když neplátce přijme službu s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v ČR (i ze třetí země) nebo poskytne vybranou B2B službu s místem plnění v jiném členském státě EU. Identifikovaná osoba:

- **nepřidává DPH** na své tuzemské faktury (vůči českým zákazníkům jedná dál jako neplátce),
- **nemá nárok na odpočet** DPH ze svých nákupů,
- **přiznává a odvádí českou DPH** u vybraných přijatých plnění; u poskytnuté B2B služby do EU českou daň obvykle neodvádí, ale může podávat souhrnné hlášení.

Status identifikované osoby může vzniknout také z dřívější zákonem vymezené úplaty. Přihlášku je třeba podat do **15 dnů od vzniku statusu** (§ 97 zákona o DPH).

---

## Jak se podává přiznání k DPH a kdy?

**Ve zkratce:** Plátce podává přiznání k DPH **elektronicky do 25 dnů po skončení zdaňovacího období** a ve stejné lhůtě daň i zaplatí (§ 136 odst. 4 a § 135 odst. 3 daňového řádu, § 101a zákona o DPH). Lhůtu **nelze prodloužit**. Zdaňovacím obdobím je standardně **kalendářní měsíc**; čtvrtletní období si může za stanovených podmínek zvolit plátce s obratem do 15 mil. Kč za předchozí rok. **Kontrolní hlášení** se podává, pokud vznikne povinnost podle § 101c; jeho období se může od přiznání lišit.

### Zdaňovací období: měsíc, nebo čtvrtletí?

- **Noví plátci** mají po registraci zpravidla **měsíční** zdaňovací období; zákon připouští stanovené výjimky.
- **Čtvrtletní** období si může zvolit plátce, jehož obrat za předchozí kalendářní rok nepřesáhl **15 000 000 Kč** (a splní další podmínky).

### Lhůty a splatnost

Přiznání i platba mají **stejnou lhůtu – do 25. dne** po skončení období (např. za leden do 25. února). Připadne-li 25. den na víkend nebo svátek, posouvá se na nejbližší pracovní den. Přiznání se podává **výhradně elektronicky** (datová schránka nebo portál MOJE daně).

### Tři dokumenty, které k DPH patří

**Tabulka: Hlášení a přiznání k DPH a jejich lhůty**

| Dokument                                        | Co obsahuje                                                       | Lhůta                                                                                                  |
| ----------------------------------------------- | ----------------------------------------------------------------- | ------------------------------------------------------------------------------------------------------ |
| **Přiznání k DPH**                              | Souhrn daně na výstupu a odpočtů, výsledná daň / nadměrný odpočet | Do 25 dnů po skončení zdaňovacího období                                                               |
| **[Kontrolní hlášení](https://ucto.cz/dph/kontrolni-hlaseni)** | Zákonem vymezená tuzemská plnění a uplatněné odpočty              | Pouze při vzniku povinnosti podle § 101c; právnické osoby měsíčně, fyzické osoby ve lhůtě pro přiznání |
| **Souhrnné hlášení**                            | Vybrané dodání zboží a služby do jiných států EU                  | Zpravidla měsíčně, u plátce poskytujícího pouze vybrané služby případně ve lhůtě pro přiznání (§ 102)  |

_Zdroj: § 101a, § 101c–101e a § 102 zákona č. 235/2004 Sb. a § 135–136 daňového řádu. Postup vyplnění viz samostatné [články o přiznání k DPH](https://ucto.cz/dph/priznani-k-dph) a kontrolním hlášení._

---

## Jak získat DPH z nákupů zpět (odpočet)?

**Ve zkratce:** Odpočet daně na vstupu snižuje daňovou povinnost plátce; nemusí vždy jít o daň zaplacenou dodavateli. Nárok vzniká u přijatých zdanitelných plnění použitých pro činnosti s nárokem podle § 72. Uplatnit jej lze po splnění podmínek § 73, u běžného tuzemského plnění zpravidla po obdržení **daňového dokladu**.

Odpočet daně (DPH na vstupu) je důležitou součástí plátcovství. **Nárok na odpočet** vzniká u přijatých zdanitelných plnění použitých pro ekonomickou činnost a pro výstupy uvedené v § 72 odst. 1; samotná ekonomická činnost nestačí, pokud jsou výstupy osvobozené bez nároku. Klíčové podmínky:

1. **Podklady k uplatnění.** U běžného tuzemského nákupu od plátce potřebujete daňový doklad. § 29 obsahuje výjimky pro některé údaje a chybějící náležitosti lze podle § 73 odst. 5 prokázat jinak; u přenesení daně má § 73 další pravidla.
2. **Použití pro ekonomickou činnost.** Nákup musí souviset s vaším podnikáním. U plnění používaných i soukromě se odpočet **krátí**.
3. **Zákonné výjimky.** U některých plnění je odpočet zakázán nebo omezen (např. reprezentace).

> **Modelový příklad odpočtu.** Plátce za měsíc vyfakturoval zákazníkům 500 000 Kč + 105 000 Kč DPH (na výstupu). Zároveň nakoupil zboží a služby s plným nárokem na odpočet za 300 000 Kč + 63 000 Kč DPH (na vstupu). Finančnímu úřadu odvede **105 000 − 63 000 = 42 000 Kč**. Pokud by uplatnitelný odpočet převýšil daň na výstupu, vznikl by nadměrný odpočet. Detailní pravidla viz článek o odpočtu DPH.

---

## Jak funguje DPH při obchodu se zahraničím?

**Ve zkratce:** U řady přeshraničních i vybraných tuzemských plnění daň nepřiznává dodavatel, ale odběratel (**reverse charge / přenesená daňová povinnost**). Dodání zboží osobě registrované k DPH v jiném státě EU může být osvobozeno při splnění § 64. Pro vybraná přeshraniční B2C plnění lze využít dobrovolný režim **One Stop Shop (OSS)**.

- **Reverse charge (přenesená daňová povinnost).** U vybraných tuzemských plnění (např. stavební a montážní práce mezi plátci) a u řady přeshraničních plnění daň nepřiznává dodavatel, ale **odběratel**. Faktura jde bez DPH s poznámkou „daň odvede zákazník".
- **Dodání a pořízení zboží v EU.** Dodání zboží osobě registrované k DPH v jiném členském státě může být osvobozeno při splnění podmínek § 64, zejména přepravy zboží do jiného členského státu; pořizovatel zpravidla přizná daň ve státě pořízení.
- **Režim One Stop Shop (OSS).** U vymezených přeshraničních B2C plnění umožňuje dobrovolný režim odvádět daň státům spotřeby prostřednictvím jediného zvláštního přiznání v členském státě identifikace; nenahrazuje všechna přiznání k DPH.

Toto je rámcový přehled; přeshraniční DPH má řadu specifik a vyplatí se ji konzultovat s daňovým poradcem.

---

## Časté chyby plátců DPH

- **Pozdní registrace.** Přehlédnutí překročení obratu 2 000 000 Kč za kalendářní rok. Po překročení druhé hranice 2 536 500 Kč vzniká plátcovství zpravidla **ze zákona**, i když přihlášku nepodáte. Výjimku osob pouze s plněními bez nároku upravuje § 6 odst. 3.
- **Špatná sazba.** Záměna 21 % a 12 % (typicky u podávání nápojů, stavebních prací nebo potravin) může vést k nedoplatku a příslušenství daně.
- **Neúplný daňový doklad.** Zákonné náležitosti je třeba doložit; některé údaje mají výjimky a chybějící náležitost lze prokázat i jinak (§ 29 a § 73 odst. 5).
- **Zapomenuté kontrolní hlášení.** Při vzniku povinnosti podle § 101c hrozí za nepodání sankce podle § 101h, včetně částek vyšších než desítky tisíc korun.
- **Nárokování odpočtu z nákupů pro soukromou spotřebu** nebo z plnění, u nichž je odpočet zákonem vyloučen.
- **Pozdní platba.** Daň je splatná ve lhůtě pro přiznání. Úrok z prodlení vzniká od čtvrtého kalendářního dne po původním dni splatnosti; podle § 251a odst. 2 daňového řádu se nepředepíše, nepřesáhne-li zákonný úhrn 1 000 Kč. Nejde o prodloužení splatnosti.

---

## Postup: jak se stát plátcem DPH krok za krokem

1. **Hlídejte obrat** v tuzemsku za kalendářní rok (1. 1.–31. 12.).
2. **Po překročení 2 000 000 Kč** podejte přihlášku k registraci do **10 pracovních dnů** (elektronicky, finanční úřad).
3. **Určete den vzniku plátcovství podle zákona**; překročení druhé hranice jej zpravidla zakládá přímo ze zákona, i před rozhodnutím o registraci.
4. **Upravte fakturaci** od dne plátcovství podle typu plnění; daňové doklady vystavujte v případech požadovaných § 28.
5. **Nastavte si evidenci DPH** a vedení dokladů pro odpočet.
6. **Podávejte přiznání a plaťte daň** ve lhůtě pro přiznání. Kontrolní a souhrnné hlášení podávejte, vznikne-li povinnost; jejich období a lhůty posuďte zvlášť.

---

## Související témata a nástroje

- [FAQ k DPH](https://ucto.cz/dph/dph-faq) odpovídá na nejčastější otázky k DPH.
- [DPH u nemovitostí](https://ucto.cz/dph/dph-nemovitosti) rozebírá zvláštní pravidla pro nemovitosti.
- [změny v DPH 2026](https://ucto.cz/dph/zmeny-dph) shrnuje aktuální novinky v DPH.
- [zrušení registrace k DPH](https://ucto.cz/dph/zruseni-registrace-dph) navazuje na situace, kdy plátcovství končí.
- [checklist nového plátce DPH](https://ucto.cz/dph/checklist-novy-platce-dph) převádí registraci na praktické první kroky.
- [poplatník a plátce daně](https://ucto.cz/slovnik#poplatnik-a-platce) pomáhá odlišit obecné daňové role od plátce DPH.
- [zdaňovací období DPH](https://ucto.cz/dph/zdanovaci-obdobi-dph) vysvětluje měsíční a čtvrtletní režim plátce.

## Shrnutí

DPH je nepřímá daň ze spotřeby; v roce 2026 platí sazby **21 % a 12 %** a vybrané knihy jsou osvobozené s nárokem na odpočet. Překročení obratu **2 000 000 Kč** za kalendářní rok zakládá povinnost přihlášky a zpravidla plátcovství od následujícího 1. ledna; dřívější plátcovství může založit hranice **2 536 500 Kč** nebo včasná volba. Plátce podává přiznání a platí daň **do 25 dnů** po skončení zdaňovacího období a kontrolní hlášení podává při splnění podmínek § 101c. Odpočet DPH na vstupu závisí na druhu použití a dalších podmínkách.

---

## Časté dotazy (FAQ)

### Co je DPH jednoduše řečeno?

DPH (daň z přidané hodnoty) je nepřímá daň ze spotřeby. V běžném řetězci ji ekonomicky nese konečný spotřebitel, zatímco plátci ji přiznávají a odvádějí. Každý plátce může od daně na výstupu odečíst uplatnitelnou daň na vstupu podle zákonných podmínek.

### Kolik je DPH v roce 2026?

V roce 2026 platí v Česku základní sazba **21 %** a snížená sazba **12 %**. Vybrané knihy jsou osvobozené od daně **s nárokem na odpočet** (§ 71i); nejde o nulovou sazbu. Sazby se oproti roku 2025 nemění. Výši sazeb stanoví § 47 zákona č. 235/2004 Sb.

### Kdy se musím registrovat k DPH?

Při překročení obratu v tuzemsku **2 000 000 Kč za kalendářní rok** podáváte přihlášku do 10 pracovních dnů; plátcem se zpravidla stanete od následujícího 1. ledna (§ 6). Při včasné volbě můžete být plátcem již následující den po prvním překročení. Při překročení druhé hranice **2 536 500 Kč** v témže roce vzniká plátcovství zpravidla následující den. Osoby pouze s plněními bez nároku na odpočet posuzují výjimku § 6 odst. 3. Registrovat se lze i dobrovolně.

### Jak vypočítám DPH z ceny?

Z ceny bez daně připočtete DPH vynásobením sazbou (1 000 Kč × 21 % = 210 Kč daně, cena s DPH 1 210 Kč). Z ceny včetně daně daň zjistíte dělením koeficientem: cenu s daní vydělíte 1,21 (u 21 %) nebo 1,12 (u 12 %) a získáte základ daně. Rozdíl mezi cenou s daní a základem je samotná DPH. Pro rychlý odhad daně přímo z ceny s DPH lze použít zaokrouhlený koeficient × 0,1736 (21 %) nebo × 0,1071 (12 %).

### Do kdy se podává přiznání k DPH a kdy je daň splatná?

Přiznání k DPH se podává **elektronicky do 25 dnů po skončení zdaňovacího období** a ve stejné lhůtě je splatná i daň (§ 136 odst. 4 a § 135 odst. 3 daňového řádu; § 101a zákona o DPH). Lhůtu nelze prodloužit. Zdaňovacím obdobím je standardně kalendářní měsíc, čtvrtletní si může za dalších podmínek zvolit plátce s obratem do 15 mil. Kč za předchozí rok.

### Co je odpočet DPH a kdo na něj má nárok?

Odpočet DPH snižuje daň na výstupu o uplatnitelnou daň na vstupu. Nárok má plátce u přijatých zdanitelných plnění použitých pro účely vymezené § 72; uplatnění vyžaduje podmínky § 73, u běžného tuzemského nákupu zejména daňový doklad. Je-li odpočet vyšší než daň na výstupu, vzniká nadměrný odpočet, jehož vrácení se řídí daňovým řádem.

### Jaký je rozdíl mezi plátcem DPH a identifikovanou osobou?

Plátce DPH přiznává daň u svých tuzemských zdanitelných výstupů, pokud zákon nepřenáší povinnost na příjemce, a může mít nárok na odpočet podle použití nákupů. Identifikovaná osoba na běžné tuzemské faktury českou DPH nepřidává a nárok na odpočet nemá, ale přiznává českou DPH u vybraných přijatých přeshraničních plnění. Za vybrané služby poskytnuté do EU může podávat souhrnné hlášení bez české DPH.

## Praktické situace plátce DPH

### Jaký je rozdíl mezi plátcem a neplátcem DPH?

Plátce DPH přiznává daň na tuzemských zdanitelných výstupech, pokud zákon nestanoví přenesení, a může uplatnit odpočet z nákupů za podmínek § 72–73. Neplátce českou DPH na své běžné faktury nepřidává a nemá nárok na odpočet. Pokud je identifikovanou osobou, může podávat přiznání k DPH k vybraným přeshraničním plněním.

Neplátcem zůstáváte, dokud nevznikne zákonný důvod registrace nebo se nezaregistrujete dobrovolně. Rozhodnutí nelze stavět jen na větě „DPH si stejně odečtu“: nárok závisí na použití vstupu pro ekonomickou činnost, druhu výstupů, správně stanovené dani a splnění důkazních podmínek.

Podrobné praktické intenty mají vlastní stránky: [odpočet DPH](https://ucto.cz/dph/odpocet-dph), [ověření plátce](https://ucto.cz/dph/overeni-platce-dph), [daňový doklad](https://ucto.cz/dph/danovy-doklad) a [přiznání k DPH](https://ucto.cz/dph/priznani-k-dph). Tento pilíř tak zůstává obecným vysvětlením systému a nesoutěží s jejich detailními návody.

---

# FAQ: DPH pro začínající podnikatele

- URL: https://ucto.cz/dph/dph-faq
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Časté dotazy k DPH pro začínající podnikatele 2026: kdy se musíte registrovat, jaké jsou limity obratu, sazby DPH, kdo je identifikovaná osoba a jaké máte povinnosti.

**Ve zkratce:** Jako začínající podnikatel řešíte DPH ve chvíli, kdy váš obrat za kalendářní rok překročí 2 000 000 Kč – pak zpravidla vzniká registrační povinnost; pro činnosti pouze bez nároku na odpočet platí zvláštní § 6 odst. 3. Plátcem se stáváte standardně od 1. ledna následujícího roku, ale ve včas podané přihlášce si můžete zvolit dřívější plátcovství už dnem následujícím po překročení. V roce 2026 existuje i druhý limit 2 536 500 Kč, po jehož překročení se stáváte plátcem prakticky okamžitě. Základní sazba DPH je 21 %, snížená 12 %. I bez překročení obratu se můžete stát identifikovanou osobou například při přijetí služby s místem plnění v ČR od neusazeného dodavatele nebo při poskytnutí vymezené služby podnikateli v EU. Vše vyplývá ze zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty.

Tento přehled odpovídá na nejčastější dotazy začínajících podnikatelů a OSVČ k dani z přidané hodnoty pro rok 2026. Najdete tu, kdy vzniká povinnost registrace, jak fungují dva limity obratu, jak se obrat sleduje, jaké jsou sazby DPH, kdo je identifikovaná osoba a jaké povinnosti vás po registraci čekají. Podrobný výklad jednotlivých témat najdete v navazujících článcích [daň z přidané hodnoty](https://ucto.cz/dph/dph), [registrace k DPH](https://ucto.cz/dph/registrace-k-dph) a [sazby DPH](https://ucto.cz/dph/sazby-dph).

## Kdy se musím povinně registrovat k DPH v roce 2026?

Povinnost registrovat se jako plátce DPH vám zpravidla vzniká, jakmile váš obrat v tuzemsku za kalendářní rok (1. 1. – 31. 12.) překročí 2 000 000 Kč. Zvláštní pravidlo platí podle § 6 odst. 3 pro osobu uskutečňující pouze plnění bez nároku na odpočet. Vyplývá to z § 6 zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty. Přihlášku k registraci pak musíte podat do 10 pracovních dnů ode dne, kdy jste limit překročili.

Od roku 2025 a v roce 2026 se sledují dvě hranice obratu, které mají odlišný dopad na to, odkdy se stanete plátcem:

| Limit obratu                             | Co se sleduje           | Odkdy se stanete plátcem                                                | Právní základ            |
| ---------------------------------------- | ----------------------- | ----------------------------------------------------------------------- | ------------------------ |
| 2 000 000 Kč                             | obrat za kalendářní rok | standardně od 1. ledna následujícího roku, volitelně dnem po překročení | § 6 zák. č. 235/2004 Sb. |
| 2 536 500 Kč | obrat za kalendářní rok | dnem následujícím po překročení                                         | § 6 zák. č. 235/2004 Sb. |

Limity obratu platné pro rok 2026 podle zákona č. 235/2004 Sb. a Informace Finanční správy ke změnám v plátcovství DPH od 1. 1. 2025; druhý limit odpovídá přibližně 100 000 EUR.

Klíčový rozdíl je v okamžiku vzniku plátcovství. Pokud překročíte první limit 2 000 000 Kč, ale nepřekročíte v témže kalendářním roce druhý limit, stáváte se plátcem standardně až od 1. ledna následujícího kalendářního roku. Nově si ale můžete ve včas podané přihlášce zvolit, že chcete být plátcem už dnem následujícím po překročení obratu – to se hodí například e-shopu, který chce hned uplatňovat odpočty DPH ze svých nákupů. Přihlášku musíte v obou případech podat včas – do 10 pracovních dnů od překročení obratu. Pokud naopak v jednom kalendářním roce překročíte vyšší limit 2 536 500 Kč, stáváte se plátcem už dnem následujícím po dni, kdy jste tuto vyšší hranici překročili, bez možnosti odkladu. Pokud uskutečňujete jen plnění bez nároku na odpočet, použije se zvláštní pravidlo § 6 odst. 3. Mechanismus registrace podrobně rozebírá článek [registrace k DPH](https://ucto.cz/dph/registrace-k-dph).

## Co se počítá do obratu pro DPH?

Do obratu se započítávají úplaty za uskutečněná zdanitelná plnění s místem plnění v tuzemsku, tedy hodnota vaší fakturace za zboží a služby zdaňované v Česku, a dále osvobozená plnění s nárokem na odpočet, plnění osvobozená v režimu malých podniků a vymezená finanční, pojišťovací a nemovitostní plnění osvobozená bez nároku na odpočet, nejsou-li jen příležitostnou doplňkovou činností (§ 4a). Od roku 2025 se obrat sleduje za kalendářní rok (1. 1. – 31. 12.), nikoli za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců jako do konce roku 2024 – k 1. lednu se proto „začíná od nuly“.

Do obratu se naopak nezahrnuje prodej dlouhodobého majetku, není-li nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti, ani například příležitostné doplňkové finanční či pojišťovací služby. Pro začínající podnikatele je důležité, že obrat počítáte z úplat, které vám náležejí za uskutečněná plnění, nikoli z předpokládaných nebo objednaných zakázek. Detailní výklad toho, co do obratu patří a co ne, najdete v navazujícím textu o [registraci k DPH](https://ucto.cz/dph/registrace-k-dph).

## Jaké jsou sazby DPH v roce 2026?

V roce 2026 platí dvě sazby daně z přidané hodnoty: základní sazba 21 % a snížená sazba 12 %. Vyplývá to z § 47 zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty. Většina zboží a služeb spadá do základní sazby 21 %; snížená sazba 12 % se uplatňuje u vybraných položek, například u potravin, léků, vodného a stočného, ubytovacích služeb nebo vymezených stavebních prací na dokončených stavbách pro bydlení a výstavby sociálního bydlení podle § 48–49.

| Sazba DPH | Výše 2026 | Příklady plnění                                  |
| --------- | --------- | ------------------------------------------------ |
| Základní  | 21 %      | většina zboží a služeb, elektronika, poradenství |
| Snížená   | 12 %      | potraviny, léky, vodné a stočné, ubytování       |

Sazby DPH platné od 1. 1. 2026 podle § 47 zákona č. 235/2004 Sb.; zařazení konkrétního plnění je nutné vždy ověřit v přílohách zákona.

Vedle těchto dvou sazeb existuje ještě režim osvobození od daně (například nájem nemovitosti, finanční služby, zdravotní péče), kdy se DPH neuplatňuje vůbec. Správné zařazení plnění do sazby je odpovědností plátce a u hraničních případů (například stravovací versus ubytovací služby) se vyplatí ověřit konkrétní položku v přílohách zákona o DPH. Kompletní přehled a zařazení jednotlivých druhů zboží a služeb najdete v článku [sazby DPH](https://ucto.cz/dph/sazby-dph).

## Musím se registrovat, i když nedosáhnu obratu 2 miliony?

Ano, v některých situacích se registrační povinnost váže nikoli na obrat, ale na konkrétní přeshraniční transakci. I když váš obrat ani zdaleka nedosahuje 2 000 000 Kč, můžete se stát identifikovanou osobou při zákonem vymezených přeshraničních plněních. Rozhoduje typ a místo plnění, nikoli jen zahraniční sídlo dodavatele nebo zákazníka. Identifikovaná osoba je samostatný status podle § 6g až § 6l zákona č. 235/2004 Sb., s vlastními povinnostmi. Podrobně jej rozebírá článek [identifikovaná osoba](https://ucto.cz/dph/identifikovana-osoba).

Identifikovanou osobou se nejčastěji stanete v těchto situacích:

- **Přijmete zdanitelnou službu s místem plnění v ČR od osoby neusazené v tuzemsku** – například reklamu na Facebooku či Googlu, cloudový software (SaaS) nebo konzultaci od dodavatele z EU nebo třetí země. Identifikovanou osobou se podle § 6h stáváte dnem přijetí služby nebo poskytnutí úplaty, ze které vznikla povinnost přiznat daň, podle toho, co nastane dříve. Hodnotový limit zde není. Přihlášku podáte do 15 dnů ode dne, kdy jste se identifikovanou osobou stali.
- **Poskytnete službu podle § 9 odst. 1 s místem plnění v jiném státě EU** – například naprogramujete web pro firmu na Slovensku nebo v Německu. Identifikovanou osobou se podle § 6i stáváte dnem poskytnutí služby nebo dřívějším přijetím úplaty za dostatečně určitou službu; výjimkou jsou služby v daném státě osvobozené od daně. Přihlášku podáte do 15 dnů od vzniku statusu.
- **Pořídíte zboží z jiného státu EU, které je předmětem české DPH.** U běžného zboží se sleduje limit 326 000 Kč bez daně v příslušném i bezprostředně předcházejícím kalendářním roce. Zvláštní pravidla platí například pro nové dopravní prostředky, zboží podléhající spotřební dani a dobrovolnou volbu zdanění pořízení. Přihlášku podáte do 15 dnů od vzniku statusu.

Lhůta 15 dnů pro podání přihlášky platí podle § 97 zákona č. 235/2004 Sb. ve všech těchto případech – počítá se ode dne, kdy jste se stali identifikovanou osobou.

Status identifikované osoby má zásadní praktický dopad: z přijaté služby s místem plnění v ČR od neusazeného dodavatele zpravidla přiznáte a odvedete českou DPH (uplatní se režim přenesení daňové povinnosti, tzv. [reverse charge](https://ucto.cz/dph/reverse-charge)), při vymezené B2B službě do EU obvykle českou DPH neodvádíte, ale podáváte souhrnné hlášení. Nemáte nárok na odpočet DPH ze svých nákupů a na tuzemských fakturách DPH nadále neúčtujete. Samotnou daň z přidané hodnoty vysvětluje text [daň z přidané hodnoty](https://ucto.cz/dph/dph).

## Jaký je rozdíl mezi plátcem DPH a identifikovanou osobou?

Plátce DPH u tuzemských plnění posuzuje, zda jsou zdanitelná, osvobozená či ve zvláštním režimu a při splnění podmínek má nárok na odpočet; [identifikovaná osoba](https://ucto.cz/dph/identifikovana-osoba) odvádí českou DPH ze zákonem vymezených přijatých plnění a u vymezených služeb do EU podává souhrnné hlášení, na tuzemské faktury DPH nepřidává a nárok na odpočet nemá. Jde o dva odlišné statusy s velmi rozdílnými povinnostmi.

| Vlastnost                     | Plátce DPH                                    | Identifikovaná osoba                                                                |
| ----------------------------- | --------------------------------------------- | ----------------------------------------------------------------------------------- |
| DPH na tuzemských fakturách   | podle povahy plnění a režimu                  | ne                                                                                  |
| Nárok na odpočet DPH z nákupů | při splnění zákonných podmínek                | ne                                                                                  |
| Přeshraniční plnění           | česká DPH či souhrnné hlášení dle typu plnění | česká DPH z vymezených přijatých plnění; souhrnné hlášení u vymezených služeb do EU |
| Daňové přiznání               | každé zdaňovací období                        | jen za období s povinností přiznat českou daň                                       |

Srovnání podle zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, stav k roku 2026.

Pro začínajícího podnikatele, který občas nakoupí reklamu nebo software ze zahraničí, je tedy podstatné, že se snadno stane identifikovanou osobou, aniž by se z něj stal plný plátce DPH. Status identifikované osoby je v praxi méně administrativně náročný – české přiznání podáváte jen za měsíce s povinností přiznat českou daň. U vymezené služby do EU může vzniknout povinnost podat souhrnné hlášení i bez českého přiznání.

## Vyplatí se mi stát plátcem DPH dobrovolně?

Dobrovolná registrace k DPH může být výhodná zejména podnikatelům, jejichž zákazníci jsou převážně plátci DPH, a těm, kdo mají vysoké vstupní náklady s DPH (například nakupují drahé vybavení nebo zboží). Možnost dobrovolné registrace upravuje § 6f zákona č. 235/2004 Sb.; tuzemská osoba musí uskutečňovat nebo připravovat plnění, u kterého by jako plátce měla nárok na odpočet. Plátcem se stane až dnem následujícím po oznámení rozhodnutí o registraci.

Dobrovolné plátcovství dává smysl zejména tehdy, pokud:

- **vaši odběratelé jsou plátci DPH** – při nákupu pro plnění s nárokem na odpočet a splnění podmínek si mohou vámi účtovanou DPH odečíst a vy zároveň můžete uplatňovat odpočet ze svých nákupů;
- **máte vysoké náklady se vstupní DPH** – nakupujete zboží, materiál nebo služby s DPH a jako plátce můžete při splnění podmínek uplatnit odpočet;
- **plánujete větší investice** – například nákup vybavení, kdy může při splnění zákonných podmínek vzniknout nárok na odpočet.

Naopak pokud prodáváte převážně koncovým spotřebitelům (neplátcům), může vás registrace znevýhodnit: o DPH se vám fakticky zdraží prodejní cena, nebo si o tuto daň snížíte marži. Před dobrovolnou registrací proto vždy spočítejte, zda převáží výhoda odpočtu nad nevýhodou zdražení vaší produkce. Rozbor situací, kdy se registrace vyplatí, najdete v článku [registrace k DPH](https://ucto.cz/dph/registrace-k-dph).

## Jaké povinnosti mě čekají po registraci k DPH?

Po registraci se z vás stává plátce s pravidelnými povinnostmi: podáváte přiznání k DPH; kontrolní hlášení podáváte při plněních vymezených v § 101c a souhrnné hlášení při vymezených plněních do EU podle § 102. Lhůty se řídí typem hlášení a zdaňovacím obdobím. Zdaňovacím obdobím je u nově registrovaných plátců kalendářní měsíc; čtvrtletní období lze za podmínek zákona zvolit až později.

Hlavní pravidelné povinnosti plátce DPH shrnuje následující přehled:

| Povinnost                              | Lhůta                                                                             | Komu se podává |
| -------------------------------------- | --------------------------------------------------------------------------------- | -------------- |
| Daňové přiznání k DPH                  | do 25. dne po skončení zdaňovacího období                                         | finanční úřad  |
| Kontrolní hlášení (při splnění § 101c) | právnická osoba měsíčně do 25. dne; fyzická osoba ve lhůtě pro přiznání           | finanční úřad  |
| Souhrnné hlášení (při splnění § 102)   | zpravidla měsíčně do 25. dne; při pouze vymezených službách podle období přiznání | finanční úřad  |
| Úhrada daně                            | v termínu pro podání přiznání                                                     | finanční úřad  |

Lhůty podle zákona č. 235/2004 Sb.; připadne-li poslední den lhůty na víkend nebo svátek, posouvá se na nejbližší pracovní den.

Přiznání, předepsaná hlášení a registrační podání plátce probíhají povinně elektronicky (datovou schránkou nebo přes portál MOJE daně). Plátce vystavuje daňové doklady tam, kde mu to zákon ukládá, vede evidenci pro účely DPH a na fakturách správně zachytí zdanění či osvobození. Nově registrovaný plátce má zpravidla měsíční období v kalendářním roce registrace i v bezprostředně následujícím kalendářním roce. Výjimečně může správce daně povolit čtvrtletí již pro následující rok na žádost podanou do konce října roku registrace; ostatní podmínky § 99a zůstávají rozhodné. Samotný princip daně z přidané hodnoty a fungování odpočtu vysvětluje článek [daň z přidané hodnoty](https://ucto.cz/dph/dph).

## Časté chyby začínajících podnikatelů u DPH

- **Sledování obratu za 12 klouzavých měsíců.** Od roku 2025 se limit 2 000 000 Kč sleduje za kalendářní rok (1. 1. – 31. 12.), nikoli klouzavě za 12 po sobě jdoucích měsíců jako do konce roku 2024. K 1. lednu se „začíná od nuly“ – obrat přesto kontrolujte průběžně, abyste překročení nepřehlédli.
- **Opomenutí registrace identifikované osoby.** Nákup reklamy na Googlu nebo Facebooku či cloudového softwaru ze zahraničí může založit status identifikované osoby při přijetí služby nebo už při poskytnutí úplaty, ze které vznikla povinnost přiznat daň, bez ohledu na výši.
- **Pozdní podání přihlášky k registraci.** Přihlášku je nutné podat do 10 pracovních dnů od překročení obratu; zmeškání lhůty znamená, že u prvního limitu ztrácíte možnost zvolit si dřívější plátcovství, a hrozí sankce a komplikace s vyměřením daně zpětně.
- **Záměna sazeb 21 % a 12 %.** Špatné zařazení plnění do sazby (například u stravovacích a ubytovacích služeb) vede k chybnému odvodu daně. U hraničních případů je nutné ověřit přílohy zákona.
- **Nepodávání nulových hlášení.** Plátce podává daňové přiznání i v měsíci, kdy neměl žádné plnění (tzv. negativní přiznání); kontrolní hlášení se v takovém případě zpravidla nepodává, ale přiznání ano.

## Shrnutí

Začínající podnikatel řeší DPH ve chvíli, kdy jeho obrat za kalendářní rok překročí 2 000 000 Kč – zpravidla musí do 10 pracovních dnů podat přihlášku k registraci; výjimku upravuje § 6 odst. 3 pro činnosti pouze bez nároku na odpočet. Plátcem se stane standardně od 1. ledna následujícího roku, nebo si může ve včas podané přihlášce zvolit dřívější plátcovství už dnem následujícím po překročení. Po překročení druhého limitu 2 536 500 Kč v jednom kalendářním roce se plátcem stane prakticky okamžitě, dnem následujícím po překročení. Základní sazba DPH je 21 %, snížená 12 %. I bez dosažení obratu se podnikatel může stát identifikovanou osobou při vymezené přijaté službě od neusazeného dodavatele nebo při určité službě či pořízení zboží z EU – ta přiznává DPH z vymezených přijatých plnění a u vymezených služeb do EU podává souhrnné hlášení, ale nemá nárok na odpočet. Dobrovolná registrace může být výhodná při zákaznících s nárokem na odpočet a vysokých vlastních nákladech s odpočitatelnou DPH. Plátce pravidelně podává přiznání; kontrolní a souhrnné hlášení podává pouze při splnění zákonných podmínek v příslušných lhůtách.

### Kdy vzniká povinnost registrace k DPH?

Povinná registrace vám zpravidla vzniká, jakmile váš obrat v tuzemsku za kalendářní rok (1. 1. – 31. 12.) překročí 2 000 000 Kč; pro činnosti pouze bez nároku na odpočet platí § 6 odst. 3 (§ 6 zák. č. 235/2004 Sb.). Přihlášku musíte podat do 10 pracovních dnů od překročení. Plátcem se pak stáváte standardně od 1. ledna následujícího roku, ale ve včas podané přihlášce si můžete zvolit dřívější plátcovství už dnem následujícím po překročení. Při překročení vyššího limitu 2 536 500 Kč v kalendářním roce se plátcem stáváte povinně už dnem následujícím po překročení.

### Jaké jsou sazby DPH v roce 2026?

V roce 2026 platí základní sazba DPH 21 % a snížená sazba 12 % podle § 47 zákona č. 235/2004 Sb. Většina zboží a služeb spadá do základní sazby; snížená sazba se týká například potravin, léků, vodného a stočného, ubytování nebo vymezených stavebních prací podle § 48–49.

### Co je identifikovaná osoba k DPH?

Identifikovaná osoba je samostatný status podle § 6g a násl. zákona č. 235/2004 Sb. Vzniká například při přijetí služby s místem plnění v ČR od neusazené osoby z EU či třetí země nebo při poskytnutí vymezené B2B služby do EU. Identifikovaná osoba přiznává DPH z vymezených přijatých plnění a při vymezených službách do EU podává souhrnné hlášení, na tuzemské faktury DPH nepřidává a nemá nárok na odpočet. Přihlášku podává do 15 dnů ode dne, kdy se jí stala (§ 97 zákona o DPH).

### Vyplatí se dobrovolná registrace k DPH?

Dobrovolná registrace podle § 6f zákona č. 235/2004 Sb. může být výhodná zejména podnikatelům, jejichž odběratelé mohou uplatnit odpočet DPH, a těm, kdo mají vysoké náklady se vstupní DPH (nakupují zboží či vybavení s daní). Naopak při prodeji koncovým spotřebitelům může registrace znevýhodnit, pokud se DPH promítne do konečné ceny nebo sníží marži.

### Jaké hlášení podává plátce DPH a kdy?

Plátce podává přiznání k DPH do 25 dnů po skončení zdaňovacího období. Kontrolní hlášení podává jen při splnění § 101c; právnická osoba měsíčně, fyzická osoba ve lhůtě pro přiznání. Souhrnné hlášení podává při plněních podle § 102, zpravidla měsíčně do 25 dnů po skončení měsíce. Nově registrovaný plátce je zpravidla měsíčním plátcem. Všechna podání probíhají elektronicky a ve stejné lhůtě je splatná i samotná daň.

### Musím účtovat DPH hned po podání přihlášky?

Záleží na tom, odkdy jste se podle zákona stali plátcem. DPH začínáte účtovat až ode dne, kdy se plátcem stáváte – tedy standardně od 1. ledna následujícího roku (při prvním limitu), nebo dnem následujícím po překročení, pokud jste si v přihlášce zvolili dřívější plátcovství, případně po překročení vyššího limitu 2 536 500 Kč. Pokud se plátcem stáváte až od 1. ledna a dřívější datum jste si nezvolili, fakturujete do té doby bez DPH, i když už máte přihlášku podanou.

---

# DPH u nemovitosti (nájem a prodej)

- URL: https://ucto.cz/dph/dph-nemovitosti
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: DPH u nemovitosti 2026: kdy je prodej a nájem osvobozen, 23měsíční test a první dodání podle § 56, volba zdanění nájmu dle § 56a a dopad na odpočet.

**Ve zkratce:** U nemovitostí závisí DPH na druhu věci, době jejího dokončení a typu plnění. Dodání dokončené vybrané nemovité věci je podle § 56 zpravidla osvobozeno bez nároku na odpočet. Zdanitelné je první dodání do konce 23. kalendářního měsíce po měsíci dokončení či pozdější rozhodné skutečnosti po podstatné změně; podle § 56 odst. 8 lze osvobozené dodání za stanovených podmínek zdanit. Stavební pozemek mimo funkční celek se stavbou se podle § 55a neosvobozuje. Nájem je podle § 56a zpravidla osvobozen, ale má výjimky a zákon umožňuje volbu zdanění vymezených nájmů. Souvislosti řeší články [osvobození od DPH](https://ucto.cz/dph/osvobozeni-od-dph) a [odpočet DPH](https://ucto.cz/dph/odpocet-dph).

## Jak DPH u nemovitostí vůbec funguje?

Nemovitosti jsou v zákoně o DPH řešeny ve dvou samostatných paragrafech, které je třeba striktně odlišovat:

- **§ 56 – dodání (prodej) vybrané nemovité věci.** Jednorázový převod vlastnictví ke stavbě, jednotce, právu stavby nebo k pozemku tvořícímu funkční celek se stavbou. Dodání ostatních pozemků (které netvoří funkční celek se stavbou) je od 1. 7. 2025 upraveno samostatně v **§ 55a**.
- **§ 56a – nájem nemovité věci.** Opakované poskytování práva nemovitost užívat.

**Osvobozené** dodání či nájem patří mezi plnění bez nároku na odpočet (§ 51). Z přímých vstupů pro ně nevzniká odpočet; společné vstupy se obvykle krátí podle § 76. Zákon však z koeficientu vylučuje například prodej dlouhodobého majetku mimo obvyklou činnost a příležitostný doplňkový nájem. Plátce může za určitých podmínek zvolit zdanění. Podrobně to rozebírá článek [osvobození od DPH](https://ucto.cz/dph/osvobozeni-od-dph).

| Plnění                                                | Paragraf | Základní režim                            | Výjimka / volba                                                                                                                                                               |
| ----------------------------------------------------- | -------- | ----------------------------------------- | ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| Prodej (dodání) dokončené vybrané nemovité věci       | § 56     | Osvobozeno bez nároku na odpočet          | Zdanitelné je první dodání v 23měsíčním testu; sazba je zpravidla 21 %, u vybraných staveb pro sociální bydlení 12 %; u osvobozeného dodání lze zvolit zdanění (§ 56 odst. 8) |
| Prodej (dodání) pozemku mimo funkční celek se stavbou | § 55a    | Osvobozeno, pokud není stavebním pozemkem | Stavební pozemek není podle § 55a odst. 1 osvobozen; u jinak osvobozeného pozemku lze zvolit zdanění                                                                          |
| Nájem nemovité věci                                   | § 56a    | Osvobozeno bez nároku na odpočet          | Vždy zdanitelné: krátkodobý nájem, ubytování, parkování, schránky, stroje; lze zvolit zdanění jinému plátci (§ 56a odst. 3)                                                   |

_Zdroj: § 55a, § 56 a § 56a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění novely č. 461/2024 Sb. (účinné od 1. 7. 2025)._

Toto rozdělení je klíčové: pravidla pro prodej a pro nájem se **neprolínají**. Stavbu, kterou nelze při prodeji osvobodit, můžete bez problému osvobozeně pronajímat – a naopak.

## Kdy je prodej nemovitosti osvobozen od DPH?

U **dodání vybrané nemovité věci** došlo k 1. 7. 2025 k zásadní změně. Dosavadní **pětiletý časový test** byl novelou (zákon č. 461/2024 Sb.) **zrušen** a nahrazen kratším **23měsíčním testem** navázaným na pojem **prvního dodání**. Stará pětiletá lhůta se proto od poloviny roku 2025 už nepoužívá.

Podle **§ 56 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb.** je dodání **dokončené** vybrané nemovité věci osvobozeno bez nároku na odpočet, s výjimkou jejího prvního dodání do konce 23. kalendářního měsíce po měsíci dokončení nebo pozdější rozhodné skutečnosti podle § 56 odst. 3. Nové první dodání může vzniknout po podstatné změně. Nedokončenou stavbu nelze podle § 56 odst. 1 osvobodit a samostatný pozemek posuzuje § 55a.

To znamená:

- **První dodání v 23měsíční lhůtě → zdanitelné** (zpravidla 21 %, u vybraných staveb pro sociální bydlení 12 % podle § 49 odst. 3).
- **První dodání až po uplynutí 23 měsíců → osvobozené.**
- **Další dodání téže dokončené nemovitosti → obecně osvobozené**, pokud mezitím nedošlo k podstatné změně zakládající nové první dodání podle § 56 odst. 3; může být také zvoleno zdanění.

Pravidlo se vztahuje na první dodání **každé dokončené vybrané nemovité věci**; podstatná změna podle § 56 odst. 3 může vytvořit nové první dodání. U osvobozeného dodání lze za podmínek odst. 8 zvolit zdanění.

### Od kdy běží 23měsíční test?

Klíčové je rozlišit, **kdy se nemovitá věc považuje za dokončenou**, a **od kdy běží 23měsíční doba**:

- Podle **§ 56 odst. 2** se vybraná nemovitá věc považuje za **dokončenou** dnem nabytí právní moci prvního kolaudačního rozhodnutí, případně dnem splnění podmínek pro trvalé užívání, pokud se kolaudační rozhodnutí nevydává.
- **23měsíční doba** je vymezena v **§ 56 odst. 1** a počítá se od kalendářního měsíce následujícího po měsíci dokončení nebo pozdější rozhodné skutečnosti podle § 56 odst. 3. Ta řeší první dodání po podstatné změně, včetně případů probíhající změny.

U nemovitosti po **podstatné změně** se nové první dodání posoudí podle § 56 odst. 3. Za podstatnou změnu se podle odst. 5 považuje změna využití nebo podmínek obývání, u níž skutečné náklady bez daně vynaložené osobou uskutečňující následující dodání přesáhnou **30 % základu daně** tohoto dodání. Pro počátek testu a výjimky jsou rozhodné konkrétní podmínky odst. 3; nemusí jít jen o datum dokončení rekonstrukce.

### Modelový příklad: developerský prodej bytu

Developer (plátce DPH) zkolauduje nový bytový dům v **březnu 2026**. 23měsíční test tak běží od dubna 2026 do konce **února 2028**.

- Prodá-li byt prvnímu kupujícímu v **červnu 2026** (v lhůtě), jde o **první dodání** → **zdanitelné**, byt prodá s DPH.
- Prodá-li tentýž byt první kupující dál v **lednu 2027**, při dodání v rámci ekonomické činnosti jde bez nové podstatné změny obecně o **další dodání osvobozené bez nároku na odpočet**, pokud nezvolí zdanění. Soukromý prodej mimo ekonomickou činnost je mimo předmět DPH.
- Prodá-li developer jiný byt v témže domě poprvé až v **dubnu 2028** (po lhůtě), je první dodání už **osvobozené**.

_Zdroj: § 56 zákona č. 235/2004 Sb. ve znění novely č. 461/2024 Sb. (účinné od 1. 7. 2025); Informace Finanční správy k uplatňování DPH u nemovitých věcí od 1. 7. 2025._

## Jak je to s DPH u prodeje pozemku?

U pozemků je nutné rozlišit dvě situace. Od 1. 7. 2025 je dodání pozemku, který **netvoří funkční celek se stavbou**, upraveno v **§ 55a**. Obecně je osvobozené, avšak **stavební pozemek** se zdaňuje základní sazbou 21 %.

Pozemek tvořící se stavbou **funkční celek** spadá pod **§ 56** a jeho režim se odvíjí od stavby. Je-li dodání stavby osvobozené, může být osvobozen i pozemek; je-li zdanitelné, použije se sazba podle povahy dodávané nemovitosti, u vybraných staveb pro sociální bydlení 12 %.

**Stavební pozemek** je zjednodušeně pozemek, na němž lze podle územně plánovací dokumentace, vymezení zastavěného území nebo rozhodnutí stavebního úřadu umístit stavbu pevně spojenou se zemí, případně pozemek, na němž nebo v jehož okolí byly či jsou prováděny stavební nebo obdobné práce za účelem budoucího umístění stavby. Výjimku obsahuje § 55a odst. 2 písm. a), pokud je umístění stavby zjevně nemožné nebo vysoce nepravděpodobné.

V praxi to znamená, že prodej „pole“ či zahrady bez stavebního určení je obvykle osvobozený, kdežto prodej parcely připravené k zástavbě nese DPH 21 %.

## Lze se rozhodnout prodej nemovitosti dobrovolně zdanit?

Ano. U jinak osvobozeného dodání může plátce podle **§ 56 odst. 8** a u pozemku podle **§ 55a odst. 4** zvolit zdanění. **Předchozí souhlas příjemce** je nutný, pokud je příjemcem plátce nebo vymezená osoba registrovaná k dani v jiném členském státě. Volba není vyhrazena jen dodání plátci. U dodání mezi dvěma tuzemskými plátci se při této volbě uplatní **přenesení daňové povinnosti** podle § 92d; u nájmu se § 92d nepoužije.

Volba zdanění může ovlivnit nárok na odpočet a případnou úpravu dříve uplatněného odpočtu podle § 78 a násl.; její výhodnost závisí i na postavení kupujícího a zákonných podmínkách. Při volbě zdanění jinak osvobozeného dodání mezi tuzemskými plátci se použije § 92d; prodávající vystaví doklad s údajem „daň odvede zákazník“. Samotné povinné zdanění prvního dodání tento režim automaticky nezakládá.

## Kdy je nájem nemovitosti osvobozen a kdy se zdaňuje?

Podle **§ 56a odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb.** je nájem nemovité věci obecně osvobozen bez nároku na odpočet. Uvedené výjimky se neosvobozují; plátce u nich přiznává daň podle druhu plnění a odpočet z přímých vstupů posuzuje podle § 72–76. Ubytovací služby CZ-CPA 55 obecně spadají do snížené sazby 12 % (příloha č. 2).

| Vždy zdanitelné plnění (§ 56a odst. 1)           | Sazba    | Poznámka                                         |
| ------------------------------------------------ | -------- | ------------------------------------------------ |
| **Krátkodobý nájem** nemovité věci               | 21 %     | Nepřetržitě nejvýše **48 hodin** (§ 56a odst. 2) |
| **Poskytnutí ubytovacích služeb**                | **12 %** | Hotely, penziony apod. (CZ-CPA 55, příloha č. 2) |
| **Nájem prostor a míst k parkování** vozidel     | 21 %     | Garáže, parkovací stání                          |
| **Nájem bezpečnostních schránek**                | 21 %     | –                                                |
| **Nájem strojů nebo jiných upevněných zařízení** | 21 %     | –                                                |

_Zdroj: § 56a odst. 1 a 2 a příloha č. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pro rok 2026._

U všech ostatních nájmů (kanceláře, sklady, obchodní prostory, byty, domy) je **základním režimem osvobození** bez nároku na odpočet. To pro pronajímatele-plátce znamená, že z přijatých faktur na takto pronajímanou nemovitost (rekonstrukce, opravy, energie) si standardně **nemůže odečíst DPH**.

## Co je volba zdanění nájmu a komu se vyplatí?

Plátce může u vymezených nájmů osvobození podle § 56a odst. 3 nahradit zdaněním. Volba může zachovat či založit nárok na odpočet z přímých vstupů, jsou-li splněny ostatní podmínky zákona.

Podmínky a omezení:

- Nájemce musí být **plátcem DPH** nebo vymezenou osobou registrovanou k dani v jiném členském státě bez sídla či provozovny v tuzemsku, která může nájem použít pro ekonomickou činnost. Pro tuto druhou skupinu platí další omezení uvedené v § 56a odst. 3.
- **Omezení podle § 56a odst. 5:** Volbu zdanění nelze použít například u nájmu rodinného domu, obytného prostoru, vymezené jednotky, stavby či její části s alespoň 60 % podlahové plochy tvořené obytným prostorem a souvisejícího pozemku či práva stavby. Rozhoduje zákonné vymezení věci, nejen to, zda v ní nájemce fakticky bydlí.

Volba zdanění nájmu může být výhodná při vyšších zdaněných vstupech, pokud je nájemce plátcem s nárokem na odpočet. Ten ale nemusí mít odpočet v plné výši, například používá-li prostor pro plnění osvobozená bez nároku. U neplátce podmínka volby podle § 56a odst. 3 obecně splněna není.

### Modelový příklad: nájem kanceláří plátci versus byt občanovi

Plátce vlastní administrativní budovu a pronajímá:

- **kancelář firmě, která je plátcem DPH** – může podle § 56a odst. 3 zvolit **zdanění nájmu** sazbou 21 %. Odpočet z rekonstrukce kanceláří posoudí podle použití a podmínek § 72–76; nájemce má odpočet jen v rozsahu vlastního nároku.
- **byt fyzické osobě k bydlení** – nájem je osvobozený bez nároku na odpočet; volba zdanění podle § 56a odst. 3 a 5 zde není možná a z přímých vstupů pro tento nájem nevzniká odpočet.

## Jak nemovitosti ovlivní můj nárok na odpočet a obrat?

Protože osvobozený prodej i nájem patří mezi plnění **bez nároku na odpočet**, dopadají na celkový odpočet plátce dvěma směry:

- **Přímý vstup pro osvobozené plnění → žádný odpočet.** Pokud plátce nakoupí službu nebo zboží výhradně pro osvobozený nájem či prodej (např. rekonstrukce osvobozeně pronajímaného bytu), odpočet **vůbec nevzniká**.
- **Společné vstupy → krátící koeficient.** Osvobozený nájem nebo dodání nemovité věci mohou vstoupit do jmenovatele koeficientu podle § 76. Z výpočtu se ale vylučuje prodej dlouhodobého majetku, není-li nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti, a příležitostný doplňkový nájem. Mechaniku rozebírá článek [odpočet DPH](https://ucto.cz/dph/odpocet-dph).

Pozor i na **obrat pro registraci k DPH**: osvobozený nájem a dodání pozemku či vybrané nemovitosti podle § 55a–56 se zahrnují jen podle podmínek § 4a. Plnění příležitostné **a zároveň doplňkové** se vylučuje; zvláštní pravidlo platí pro dodání dlouhodobého majetku mimo obvyklou ekonomickou činnost. Pravidelný nájem obrat zpravidla zvyšuje.

Dříve uplatněný odpočet může při změně využití nemovitosti vyžadovat **úpravu podle § 78 a násl.**; u staveb, jednotek, pozemků a jejich technického zhodnocení je zákonem stanovena desetiletá lhůta. Volba zdanění může dopad změnit, ale sama o sobě automaticky nevylučuje každou úpravu.

## Postup: jak posoudit DPH u konkrétní nemovitosti

1. **Určete typ plnění** – jde o prodej (§ 56 / § 55a), nebo o nájem (§ 56a)?
2. **U prodeje rozlište pozemek a stavbu.** Stavební pozemek (§ 55a) je zdanitelný 21 %. U pozemku tvořícího funkční celek se stavbou (§ 56) se režim odvíjí od stavby; při zdanění stavby pro sociální bydlení může být sazba 12 %. Ostatní pozemky bývají osvobozené.
3. **U prodeje stavby/jednotky zjistěte den dokončení** (§ 56 odst. 2) a případnou podstatnou změnu (§ 56 odst. 3 a 5). **23měsíční test stanoví § 56 odst. 1.** První dodání v této lhůtě je zdanitelné; mimo ni se použije osvobození, ledaže je zvoleno zdanění.
4. **Zvažte volbu zdanění** (§ 56 odst. 8 u prodeje, § 56a odst. 3 u nájmu) jinému plátci – zejména kvůli zachování odpočtu a vyhnutí se úpravě odpočtu.
5. **U nájmu ověřte výjimky** (krátkodobý nájem, ubytování, parkování, schránky, stroje) – ty jsou vždy zdanitelné (ubytování sazbou 12 %, ostatní 21 %).
6. **U volby zdanění nájmu zkontrolujte účel nemovitosti** – u bydlení (rodinný dům, byt, ≥ 60 % podlahové plochy k bydlení) zdanit nelze.
7. **Ověřte reverse charge (§ 92d)** u dodání mezi tuzemskými plátci, jestliže bylo zdanění zvoleno podle § 55a odst. 4, § 56 odst. 8 nebo § 62 odst. 3.

## Časté chyby

- **Použití starého pětiletého testu.** Od 1. 7. 2025 platí pro dokončenou vybranou nemovitou věc **23měsíční test** prvního dodání; podstatná změna může založit nové první dodání (§ 56 odst. 3).
- **Záměna pravidel prodeje a nájmu.** Stavbu, kterou nelze osvobozeně prodat, lze osvobozeně pronajímat a naopak – paragrafy § 56 a § 56a se neprolínají.
- **Záměna stavebního pozemku a pozemku ve funkčním celku.** Samostatně dodaný stavební pozemek podle § 55a je zdanitelný 21 %. U pozemku ve funkčním celku se stavbou se režim odvíjí od stavby; nelze jej automaticky zdanit 21 %.
- **Záměna sazby u ubytování.** Ubytovací služby jsou zdanitelné **sníženou sazbou 12 %**, nikoli 21 % jako ostatní vyňatá plnění u nájmu.
- **Volba zdanění nájmu u bytů k bydlení.** U nemovitostí určených k bydlení daň u nájmu uplatnit **nelze** (od 1. 1. 2021).
- **Uplatnění odpočtu z nákladů na osvobozený nájem.** Z přímých vstupů pro osvobozené plnění bez nároku odpočet **nevzniká**.
- **Opomenutí úpravy odpočtu.** Osvobozený prodej či nájem dříve odpočtené nemovitosti může vyvolat povinnost vrátit část odpočtu (§ 78 a násl.).
- **Zapomenutí na reverse charge.** U zvoleného zdanění dodání mezi tuzemskými plátci přizná daň **kupující** (§ 92d).

## Shrnutí

Dodání a nájem nemovitosti se posuzují odděleně. U dokončené vybrané nemovité věci je podle **§ 56** zpravidla osvobozené dodání, ale první dodání v **23měsíčním testu podle odst. 1** je zdanitelné; podstatná změna podle odst. 3 může založit nové první dodání. Samostatný stavební pozemek podle § 55a není osvobozený. Pozemek ve funkčním celku se stavbou sleduje její režim. U nájmu podle **§ 56a** je osvobození pravidlem a zákon vyjmenovává výjimky včetně krátkodobého nájmu, ubytování a parkování. Za zákonných podmínek lze u osvobozeného dodání nebo nájmu zvolit zdanění. Odpočet a případná jeho úprava závisí na skutečném použití nemovitosti a dalších podmínkách § 72–78. Podrobnosti najdete u článků [osvobození od DPH](https://ucto.cz/dph/osvobozeni-od-dph) a [odpočet DPH](https://ucto.cz/dph/odpocet-dph).

## Časté dotazy

### Platí se DPH při prodeji nemovitosti?

Záleží na typu nemovitosti, okolnostech dodání a postavení prodávajícího. Dodání **dokončené vybrané nemovité věci** je podle § 56 zpravidla osvobozené, s výjimkou prvního dodání do konce **23. kalendářního měsíce** po měsíci dokončení nebo pozdější rozhodné skutečnosti po podstatné změně. Zdanitelné dodání má zpravidla sazbu 21 %, u vybraných staveb pro sociální bydlení 12 % (§ 49). **Stavební pozemek** podle § 55a osvobozen není, zatímco pozemek ve funkčním celku se stavbou sleduje její režim. Soukromý prodej mimo ekonomickou činnost není předmětem DPH.

### Co je 23měsíční test u prodeje nemovitosti?

Jde o lhůtu zavedenou od 1. 7. 2025 namísto dřívějšího pětiletého testu. Podle § 56 odst. 1 je zdanitelné první dodání dokončené vybrané nemovité věci do konce **23. kalendářního měsíce** po měsíci dokončení (§ 56 odst. 2) nebo pozdější rozhodné skutečnosti podle odst. 3. Podstatná změna může založit nové první dodání. Jiné dodání dokončené věci se zpravidla osvobodí, případně lze podle § 56 odst. 8 zvolit zdanění.

### Musím u nájmu nemovitosti odvádět DPH?

Nájem nemovité věci je podle § 56a obecně **osvobozen** od DPH bez nároku na odpočet, takže DPH neodvádíte. Výjimkou jsou **krátkodobý nájem** (do 48 hodin), ubytovací služby, nájem parkovacích míst, bezpečnostních schránek a strojů – ty jsou vždy zdanitelné. Ubytovací služby přitom podléhají **snížené sazbě 12 %**, ostatní vyňatá plnění základní sazbě 21 %. U ostatních nájmů se navíc můžete podle § 56a odst. 3 **dobrovolně rozhodnout pro zdanění**, pokud pronajímáte jinému plátci pro jeho ekonomickou činnost.

### Vyplatí se zvolit zdanění nájmu?

Volba zdanění podle § 56a odst. 3 může být výhodná při vyšších zdaněných vstupech a nájemci, který má nárok na odpočet. Nájemce ale nemusí mít plný odpočet, například pokud uskutečňuje osvobozené finanční služby. U neplátce podmínka volby zpravidla splněna není. U nemovitostí vymezených v § 56a odst. 5 nelze zdanění nájmu zvolit.

### Lze zvolit zdanění u nájmu bytu k bydlení?

Ne. § 56a odst. 5 vylučuje volbu zdanění například u nájmu rodinného domu, obytného prostoru, vymezené jednotky a stavby či její pronajaté části s alespoň **60 % podlahové plochy tvořené obytným prostorem**. Takový nájem je osvobozený bez nároku na odpočet a z přímých vstupů pro něj odpočet nevzniká.

### Jak prodej nebo nájem nemovitosti ovlivní můj odpočet DPH?

Osvobozený prodej i nájem patří mezi plnění **bez nároku na odpočet**. Z přímých vstupů pro takové plnění si odpočet uplatnit nelze. Společné vstupy se obvykle krátí podle § 76; zákon však z koeficientu vylučuje například prodej dlouhodobého majetku mimo běžnou činnost a příležitostný doplňkový nájem. Pokud jste dříve uplatnili odpočet a využití nemovitosti se změní, může vzniknout povinnost provést **úpravu odpočtu** (§ 78 a násl.). Více v článku [odpočet DPH](https://ucto.cz/dph/odpocet-dph).

### Kdo odvádí DPH při zdaněném prodeji nemovitosti mezi plátci?

Pokud se prodávající plátce rozhodne podle § 56 odst. 8 dodání zdanit a kupující je rovněž tuzemský plátce, uplatní se **režim přenesení daňové povinnosti (reverse charge)** podle § 92d. Daň přizná a odvede **kupující**, prodávající fakturuje bez DPH s poznámkou „daň odvede zákazník“. Kupující si zároveň za standardních podmínek může daň nárokovat jako odpočet.

---

# DPH u služeb: místo plnění

- URL: https://ucto.cz/dph/dph-u-sluzeb
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: DPH u služeb se řídí místem plnění. Základní pravidlo, výjimky podle § 10 až § 10i, reverse charge a fakturace služeb do EU srozumitelně a s příklady pro rok 2026.

**Ve zkratce:** U služeb rozhoduje o DPH místo plnění. Základní pravidlo § 9 umisťuje B2B službu do sídla či příslušné provozovny příjemce a B2C službu do sídla či příslušné provozovny poskytovatele. Zvláštní pravidla § 9a a § 10–10i mají přednost, například služby s dostatečně přímou vazbou na nemovitost se posuzují podle její polohy. Místo plnění v cizině vylučuje českou DPH, ale povinnost přiznat místní daň se řídí právem příslušného státu; přenesení na příjemce neplatí vždy.

DPH u služeb je v praxi mnohem záludnější než u zboží. U zboží obvykle „vidíte“, kam putuje. U služby je rozhodující abstraktní pojem **místo plnění** – tedy stát, jehož pravidlům DPH dané plnění podléhá. Teprve když znáte místo plnění, můžete určit, zda se uplatní česká DPH a kdo podle práva příslušného státu daň přizná. Tento průvodce vás krok za krokem provede tím, jak místo plnění určit, jaké výjimky existují a jak správně vystavit fakturu za službu do zahraničí v roce 2026.

## Co je místo plnění a proč je u služeb klíčové?

Místo plnění je stát, podle jehož zákona o DPH se plnění posuzuje. Není to nutně místo, kde službu fyzicky vykonáte – je to právní konstrukce, kterou stanoví zákon. Pokud je místo plnění v tuzemsku, řídí se plnění českým zákonem o DPH (a typicky se připočte česká daň, je-li poskytovatel plátce). Pokud je místo plnění v jiném státě, česká DPH se neuplatní a o zdanění se stará právní řád onoho státu.

Proč na tom tolik záleží:

- **Rozhoduje o sazbě a osobě povinné daň přiznat.** Při tuzemském místu plnění se použije český režim, při zahraničním příslušný cizí režim; přenesení na příjemce závisí na typu služby a místním právu.
- **Může spustit registrační povinnosti.** Identifikovaná osoba vzniká jen při splnění konkrétních podmínek § 6h či § 6i, případně může být nutná registrace v jiném státě.
- **Určuje, co a kam reportujete.** Souhrnné hlášení, kontrolní hlášení, případně registrace v jiném státě nebo do režimu OSS.

Sazby DPH zůstávají pro rok 2026 beze změny – základní 21 % a snížená 12 % podle § 47 odst. 1 zákona o DPH. Samotná sazba se ale uplatní jen tehdy, je-li místo plnění v tuzemsku.

## Jaké je základní pravidlo pro místo plnění u služeb?

Základní pravidlo upravuje § 9 zákona o DPH a liší se podle toho, komu službu poskytujete. Klíčové je rozlišit **osobu povinnou k dani** (zjednodušeně podnikatele, ať už plátce, či neplátce) a **osobu nepovinnou k dani** (typicky koncového spotřebitele).

| Komu poskytujete službu      | Pravidlo    | Místo plnění                                     |
| ---------------------------- | ----------- | ------------------------------------------------ |
| Osobě povinné k dani (B2B)   | § 9 odst. 1 | Sídlo (nebo provozovna) **příjemce** služby      |
| Osobě nepovinné k dani (B2C) | § 9 odst. 2 | Sídlo (nebo provozovna) **poskytovatele** služby |

Logika je následující: u B2B služeb podle § 9 odst. 1 je místem plnění stát příjemce, jedná-li jako osoba povinná k dani. U B2C je podle odst. 2 místem plnění stát poskytovatele. Tato pravidla mají výjimky a u B2B samo určení místa neřeší, kdo daň podle práva tohoto státu přizná. Právnická osoba nepovinná k dani, která má přidělené DIČ podle § 9 odst. 3, se pro místo plnění považuje za osobu povinnou k dani.

> **Pozor na pojem provozovna.** Pokud je služba poskytnuta provozovně příjemce (B2B), resp. prostřednictvím provozovny poskytovatele (B2C), umístěné jinde než sídlo, místo plnění se posouvá k této provozovně. Provozovnou se rozumí organizační složka s dostatečným personálním a technickým zázemím.

Praktický postup při nákupu předplatného, včetně určení dodavatele a vykázání přijaté služby, najdete v návodu [software a AI ze zahraničí: DPH](https://ucto.cz/dph/software-a-ai-ze-zahranici). Rozlišuje plátce, neplátce a spotřebitele.

## Jaké jsou výjimky ze základního pravidla (§ 10 až § 10i)?

Pro řadu specifických služeb stanoví zákon zvláštní pravidlo, které má před § 9 přednost. Vždy proto nejdřív ověřte, zda vaše služba nespadá pod některou výjimku § 10 až § 10i; teprve pokud ne, použijete základní pravidlo.

| Paragraf | Druh služby                                                                                                                             | Místo plnění                                                                                                                                            |
| -------- | --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- | ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| § 10     | Služby vztahující se k nemovité věci (nájem, stavební a montážní práce, projekce, ubytování, správa, znalecké posudky)                  | Kde se nemovitá věc nachází                                                                                                                             |
| § 10a    | Přeprava osob                                                                                                                           | Kde se uskutečňuje úsek přepravy                                                                                                                        |
| § 10b    | Oprávnění ke vstupu na kulturní, sportovní, vědeckou, vzdělávací a zábavní akci (B2B)                                                   | Kde se akce skutečně koná                                                                                                                               |
| § 10ba   | Akce a vedlejší služby k ní poskytované B2C                                                                                             | Místo konání; u virtuální účasti místo příjemce                                                                                                         |
| § 10c    | Stravovací služba                                                                                                                       | Místo skutečného poskytnutí; na palubě lodi, letadla nebo ve vlaku během zákonem vymezeného úseku přepravy osob v EU místo zahájení přepravy            |
| § 10d    | Nájem dopravního prostředku                                                                                                             | Krátkodobý: fyzické předání (nejvýše 30 dní, u lodě 90); dlouhodobý B2C: místo příjemce, se zvláštním pravidlem pro rekreační loď a užití ve třetí zemi |
| § 10e    | Zprostředkovatelská služba osobě nepovinné k dani                                                                                       | Místo plnění zajišťovaného (hlavního) plnění                                                                                                            |
| § 10f    | Přeprava zboží pro osobu nepovinnou k dani                                                                                              | Kde se přeprava uskutečňuje (uvnitř EU místo zahájení)                                                                                                  |
| § 10g    | Služby přímo související s přepravou zboží, práce na movité hmotné věci a její oceňování pro B2C                                        | Místo skutečného poskytnutí                                                                                                                             |
| § 10h    | Vybrané služby (poradenství, právní, reklamní, finanční, licence, nájem movitých věcí ad.) osobě nepovinné k dani usazené ve třetí zemi | Místo příjemce ve třetí zemi; pozor na skutečné užití v ČR                                                                                              |
| § 10i    | Telekomunikační služby, vysílání a elektronicky poskytované služby B2C                                                                  | Místo příjemce; při splnění § 10i odst. 3 a společného limitu 10 000 EUR místo poskytovatele                                                            |

U některých služeb se místo plnění může změnit také podle skutečného užití nebo spotřeby (§ 9a, § 10d a § 10h). Tabulka proto sama nestačí k rozhodnutí v každém přeshraničním případě.

Tři výjimky, které řeší podnikatelé nejčastěji:

- **Nemovitost (§ 10).** Ať jste řemeslník, architekt, nebo poskytovatel ubytování, u všeho, co se váže ke konkrétní nemovitosti, rozhoduje její poloha. Stavební práce na chatě v Rakousku mají místo plnění v Rakousku bez ohledu na to, kdo je objednává.
- **Akce a vstupné (§ 10b a § 10ba).** Vstupné na fyzickou konferenci či koncert pro B2B se posuzuje podle místa konání; čistě virtuální vstup do § 10b nespadá. U B2C je místem fyzické akce místo konání, ale u virtuální účasti rozhoduje místo zákazníka (§ 10ba odst. 2).
- **Elektronické a telekomunikační služby (§ 10i).** Automatizovaný prodej software nebo e-learningu spotřebitelům má zpravidla místo plnění u zákazníka. Výjimka při společném limitu 10 000 EUR v probíhajícím i minulém roce platí jen pro poskytovatele usazeného či s provozovnou v jediném členském státě a zahrnuje i prodej zboží na dálku (§ 8 odst. 2). Poskytovatel může zvolit zdanění ve státě spotřeby i pod limitem.

## Jak funguje reverse charge u služeb do EU?

Když poskytnete službu podnikateli z jiného členského státu a místo plnění je podle § 9 odst. 1 v jeho zemi, českou DPH nepřiznáváte. Zda tam daň přizná příjemce v režimu **reverse charge** (přenesení daňové povinnosti), určují pravidla daného státu a povaha služby.

U běžné B2B služby s místem plnění v jiném členském státě, která tam není osvobozená a u níž místní právo ukládá daň příjemci, postupuje český poskytovatel takto:

1. **Ověříte status příjemce.** DIČ ověřené ve [VIES](https://ec.europa.eu/taxation_customs/vies/) je silným dokladem jeho postavení, ale samo o sobě neprokazuje, že konkrétní službu pořizuje jako osoba povinná k dani; za určitých podmínek lze status doložit i jinak.
2. **Vystavíte daňový doklad bez české DPH**, vyžaduje-li to § 28. Je-li daň povinen přiznat příjemce, uveďte podle § 29 odst. 2 písm. c) „daň odvede zákazník“. DIČ příjemce uveďte, bylo-li přiděleno (§ 29 odst. 3).
3. **Plátce vykáže plnění v přiznání k DPH a při splnění § 102 odst. 1 písm. d) také v souhrnném hlášení. Identifikovaná osoba podá souhrnné hlášení; samotné poskytnutí této služby bez české daně jí nezakládá povinnost podat české přiznání.** Plátce podává souhrnné hlášení zpravidla měsíčně; poskytuje-li pouze tyto služby, podává je ve lhůtě přiznání (§ 102 odst. 6). Identifikovaná osoba postupuje podle § 102 odst. 3 a 5. Služba s cizím místem plnění nepatří do tuzemského kontrolního hlášení.

Příjemce ve své zemi provede takzvané samovyměření: z částky na faktuře si vypočte místní DPH na výstupu a zároveň – má-li nárok – uplatní stejnou částku na vstupu. U plně nárokovatelného plnění je tak jeho výsledná daň nulová.

Více o pravidlech přeshraničního obchodu, registracích a režimu OSS najdete v článku [DPH v EU](https://ucto.cz/dph/dph-v-eu).

## Co když službu z EU naopak přijímám?

Přijmete-li zdanitelnou službu od osoby neusazené v tuzemsku s místem plnění v ČR (například placenou online reklamu či software pro podnikání), může vám jako příjemci vzniknout povinnost přiznat českou DPH. Rozhoduje konkrétní služba a postavení dodavatele i příjemce.

Pro neplátce má tato situace zásadní důsledek. Podle § 6h se tuzemská osoba povinná k dani může stát **identifikovanou osobou** už přijetím zdanitelné služby s místem plnění v ČR od neusazené osoby, případně dříve poskytnutím zálohy, ze které vznikla povinnost přiznat daň. Přihlášku podá do 15 dnů podle § 97. Z přijaté služby přizná českou DPH bez nároku na odpočet. Podle § 6i může status vzniknout také při poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, pokud tam služba není osvobozená, případně už přijetím dostatečně určité zálohy.

Co tedy spouští registraci neplátce jako identifikované osoby:

- **Přijetí služby** od osoby neusazené v tuzemsku s místem plnění v ČR nebo rozhodné zálohy (§ 6h) – třeba placená reklama na zahraniční platformě.
- **Poskytnutí služby** podle § 9 odst. 1 do jiného státu EU, není-li tam osvobozená, nebo přijetí rozhodné zálohy (§ 6i).

Detailní postup registrace a povinnosti popisuje článek [identifikovaná osoba](https://ucto.cz/dph/identifikovana-osoba).

## Modelové příklady určení místa plnění

**Příklad 1 – Programování pro firmu v Německu (B2B).** Český neplátce naprogramuje aplikaci pro německou firmu s platným německým DIČ, která ji pořizuje pro ekonomickou činnost. Podle § 9 odst. 1 je místo plnění v Německu. Služba tam není osvobozená a podle místních pravidel daň přizná příjemce. Poskytovatel nevykáže českou DPH; vznikne mu status identifikované osoby podle § 6i a povinnost souhrnného hlášení.

**Příklad 2 – Grafika pro spotřebitele ve Francii (B2C).** Český grafik plátce vytvoří logo pro soukromou osobu (nepodnikatele) v Paříži. Jde o službu osobě nepovinné k dani, na niž se nevztahuje žádná zvláštní výjimka, takže podle § 9 odst. 2 je místo plnění v Česku, kde má grafik sídlo. Grafik připočte českou DPH 21 %.

**Příklad 3 – Rekonstrukce bytu v Rakousku (§ 10).** Český stavební podnikatel zrekonstruuje byt ve Vídni. Služba má dostatečně přímou vazbu na nemovitost, takže místo plnění je v Rakousku. Českou DPH neúčtuje; zda se musí registrovat a kdo odvede rakouskou DPH, posoudí podle tamních pravidel.

**Příklad 4 – Automatizovaný e-learning pro spotřebitele v EU (§ 10i).** Český plátce bez provozovny v jiném státě EU poskytuje automatizovaný komerční elektronický kurz spotřebitelům v dalších členských státech; nejde o vzdělávání osvobozené podle § 57. Pokud souhrn jeho způsobilých B2C služeb a prodeje zboží na dálku do jiných států EU nepřesáhl 10 000 EUR v probíhajícím ani předchozím roce a nezvolil zdanění ve státě spotřeby, je místo plnění v ČR. Po překročení limitu se místo plnění přesouvá k zákazníkům; pro odvod cizí daně může využít OSS nebo příslušné místní registrace.

## Jak správně vystavit fakturu za službu do EU?

Faktura za přeshraniční službu má svá specifika. Při poskytnutí služby podnikateli do EU v režimu reverse charge dbejte zejména na tyto náležitosti:

- **Identifikace poskytovatele i příjemce.** DIČ příjemce ověřte ve VIES, bylo-li přiděleno; jeho absence sama nevylučuje postavení osoby povinné k dani. Na daňovém dokladu se DIČ příjemce uvádí, pokud mu bylo přiděleno (§ 29 odst. 3).
- **Žádná česká DPH – plnění je mimo předmět české daně.** Na faktuře neuvádíte sazbu ani částku české daně, protože místo plnění je mimo tuzemsko.
- **Výslovná poznámka o přenesení povinnosti, je-li příjemce povinen daň přiznat.** Podle § 29 odst. 2 písm. c) uveďte „daň odvede zákazník“; samotné cizí místo plnění tento údaj automaticky nevyžaduje.
- **Datum uskutečnění plnění**, které je rozhodné pro zařazení do souhrnného hlášení.

U zdanitelné služby poskytnuté spotřebiteli (B2C) s místem plnění v ČR plátce uplatní českou DPH; povinnost vystavit daňový doklad posuzuje podle § 28.

## Časté chyby u DPH u služeb

- **Záměna B2B a B2C.** Status příjemce i účel pořízení služby je třeba doložit. DIČ ověřené ve VIES je důležitý důkaz, ale v některých situacích lze postavení příjemce prokázat i jinak.
- **Přehlédnutí výjimky § 10 až § 10i.** Mnoho podnikatelů automaticky aplikuje § 9, přestože jejich služba (nemovitost, akce, e-služba) spadá pod zvláštní pravidlo.
- **Opomenutá registrace identifikované osoby.** Neplátci může status vzniknout přijetím zdanitelné služby s tuzemským místem plnění od neusazené osoby nebo už poskytnutím zálohy, ze které vznikla povinnost přiznat daň. Přihlášku podá do 15 dnů od vzniku statusu.
- **Nepodané souhrnné hlášení.** U služeb do EU je povinné jen při splnění podmínek § 102, a to i pro identifikovanou osobu. Poskytujete-li pouze tyto služby podle § 9 odst. 1, podáváte je ve lhůtě pro podání daňového přiznání (§ 102 odst. 6) – čtvrtletní plátce čtvrtletně.
- **Zaměňování souhrnného a kontrolního hlášení.** Služby s místem plnění v jiném členském státě, které splňují § 102, patří do souhrnného hlášení; tuzemské kontrolní hlášení se jich netýká.

## Shrnutí

U DPH u služeb vždy začněte určením místa plnění. Nejdřív ověřte výjimky § 9a a § 10 až § 10i; pokud se neuplatní, použijete základní pravidlo § 9 – u B2B sídlo příjemce, u B2C sídlo poskytovatele. U služby do jiného členského státu posuďte tamní režim daně. Souhrnné hlášení se týká jen plnění splňujících § 102; neplátce musí hlídat vznik identifikované osoby.

## Často kladené otázky

### Co je místo plnění u služby?

Místo plnění je stát, podle jehož zákona o DPH se služba zdaňuje. Není totožné s místem, kde službu fyzicky vykonáte – je to právní konstrukce podle § 9 až § 10i zákona č. 235/2004 Sb. Je-li místo plnění v ČR, posoudí se zdanění podle českého zákona; je-li v jiném státě, podle tamních pravidel.

### Účtuji českou DPH při poskytnutí služby podnikateli do EU?

U služby podnikateli (B2B) je podle § 9 odst. 1 místo plnění obvykle v zemi příjemce, takže českou DPH neúčtujete. Zda daň přizná příjemce, určují pravidla jeho státu. Souhrnné hlášení podáte, pokud jsou splněny podmínky § 102 odst. 1 písm. d); poskytujete-li jako plátce pouze tyto služby, platí lhůta podle § 102 odst. 6. Nejprve ověřte zvláštní pravidla, zejména § 9a a § 10 až § 10i.

### Musí se neplátce registrovat, když přijme reklamu od Googlu nebo Facebooku?

Ano. Přijetím služby od osoby neusazené v tuzemsku s místem plnění v ČR se neplátce podle § 6h zákona o DPH stává identifikovanou osobou, a to bez jakéhokoli limitu. Status může vzniknout již dřívějším poskytnutím úplaty, ze které vznikla povinnost přiznat daň. Přihlášku podá do 15 dnů od vzniku statusu (§ 97) a přizná českou DPH bez nároku na odpočet.

### Jak se určí místo plnění u služby vztahující se k nemovitosti?

Podle § 10 zákona o DPH je místem plnění místo, kde se nemovitá věc nachází, bez ohledu na status objednatele i sídlo poskytovatele. Rozhodující je dostatečně přímá souvislost konkrétní služby s nemovitostí; patří sem například stavební práce, projektování konkrétní stavby, ubytování či správa nemovitosti.

### Jaký je rozdíl mezi B2B a B2C u místa plnění?

U služby podnikateli (B2B) je podle § 9 odst. 1 místo plnění zpravidla v sídle příjemce, případně jeho příslušné provozovny. U služby nepodnikateli (B2C) je podle § 9 odst. 2 zpravidla v sídle poskytovatele, případně v jeho příslušné provozovně. O zdanění a osobě povinné daň přiznat rozhodují také zvláštní pravidla § 9a a § 10 až § 10i a právo státu místa plnění.

### Co je společný limit 10 000 EUR u elektronických služeb?

Jde o společný limit pro vybrané B2C služby a prodej zboží na dálku do dalších států EU. Při splnění podmínek § 10i odst. 3 a nepřekročení 10 000 EUR v probíhajícím ani bezprostředně předchozím kalendářním roce zůstává místo plnění u poskytovatele v ČR, pokud nezvolil zdanění ve státě spotřeby. Po překročení limitu je místo plnění u zákazníků; daň lze odvádět prostřednictvím OSS nebo místních registrací.

---

# DPH při obchodu v EU (zboží i služby)

- URL: https://ucto.cz/dph/dph-v-eu
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: DPH při obchodu v EU v roce 2026: kdy je dodání zboží osvobozené, jak funguje reverse charge u služeb, místo plnění, souhrnné hlášení i režim OSS.

**Ve zkratce:** Při obchodu mezi plátci DPH v EU (B2B) se daň zpravidla nevyúčtovává v zemi prodávajícího, ale přenáší se na kupujícího v jeho státě – u zboží jako osvobozené dodání do jiného členského státu dle § 64 zákona č. 235/2004 Sb. a u služeb přes reverse charge dle § 9 odst. 1 téhož zákona. U vymezeného prodeje zboží na dálku a TBE služeb koncovým zákazníkům může při splnění § 8 odst. 2 a § 10i odst. 3 platit do společného limitu 10 000 EUR místo plnění v ČR; při překročení nebo dobrovolné volbě platí pravidlo státu spotřeby, typicky s využitím OSS.

Obchod uvnitř Evropské unie má pro DPH zvláštní pravidla. Mezi členskými státy se nevybírá clo ani dovozní DPH jako u třetích zemí, místo toho funguje systém tzv. intrakomunitárních plnění. Cílem je, aby daň skončila ve státě, kde je zboží nebo služba skutečně spotřebována, a aby se přitom co nejvíce omezila administrativa i daňové podvody. Tento návod vás provede tím, kdy DPH účtujete, kdy ji naopak přiznává druhá strana a jaké výkazy musíte podat.

## Jak se liší obchod v EU od tuzemska a od třetích zemí?

Pro DPH platí v zásadě tři režimy podle toho, kde druhá strana sídlí:

- **Tuzemsko (ČR):** běžný prodej se zdaňuje českou DPH (základní sazba 21 %, snížená 12 % dle § 47 zákona č. 235/2004 Sb.).
- **Jiný členský stát EU:** uplatní se pravidla pro intrakomunitární plnění – u B2B se daň zpravidla přenáší na pořizovatele, prodej se nazývá „dodání zboží do jiného členského státu“, nikoli „vývoz“.
- **Třetí země (mimo EU):** vývoz může být při splnění § 66 osvobozen a dovoz podléhá § 20 a § 23 s případnými osvobozeními podle § 71; souvisí s celním řízením.

Klíčový rozdíl uvnitř EU je, že se nepoužívá pojem vývoz/dovoz, ale dodání a pořízení zboží. U zboží i u služeb přitom rozhoduje, zda je protistranou **osoba povinná k dani** (podnikatel, typicky plátce nebo identifikovaná osoba – režim B2B), nebo **osoba nepovinná k dani** (koncový spotřebitel – režim B2C). Tyto dva světy mají jiná pravidla a budeme je řešit zvlášť.

## Kdy je dodání zboží do jiného státu EU osvobozené od DPH?

**Ve zkratce:** Dodání zboží jinému plátci v EU je osvobozené od DPH s nárokem na odpočet, pokud je pořízení zboží v jiném státě předmětem daně, odběratel vám sdělí tamní DIČ, zboží fyzicky opustí Česko a transakci uvedete do souhrnného hlášení. Daň pak přizná odběratel ve své zemi.

Osvobození upravuje § 64 zákona č. 235/2004 Sb. Aby čeští plátci mohli vystavit fakturu bez DPH, musí být **současně** splněny tyto podmínky:

1. Odběratelem je **osoba registrovaná k DPH v jiném členském státě**, jejíž pořízení je tam předmětem daně, a **sdělila vám své DIČ** pro účely DPH; platnost lze ověřit ve VIES.
2. Zboží je **skutečně odesláno nebo přepraveno** z tuzemska do jiného členského státu (dodavatelem, odběratelem nebo jimi zmocněnou osobou).
3. Dodání je **uvedeno v souhrnném hlášení** (§ 64 odst. 1 písm. c)). Ověřte také, že pořízení je v členském státě odběratele předmětem daně; zákon má zvláštní ustanovení pro zboží podléhající spotřební dani (§ 64 odst. 2).

Chybí-li podmínky § 64, nelze použít toto osvobození. Následně je třeba určit místo plnění a případné jiné osvobození či zvláštní režim; teprve z toho vyplyne, zda se uplatní česká DPH. Proto je u každého obchodu nutné ověřit DIČ odběratele a uschovat doklady o přepravě (CMR, dodací list, přepravní faktura). Více o nákupní straně téhož vztahu najdete v článku [pořízení zboží z EU](https://ucto.cz/dph/porizeni-zbozi-z-eu).

### Co když odběratel není plátce DPH?

Pokud zboží prodáváte podnikateli, který v jiném státě **není registrován k DPH**, nebo koncovému spotřebiteli, obecné osvobození podle § 64 odst. 1 se neuplatní; výjimku pro vybrané zboží podléhající spotřební dani řeší § 64 odst. 2. Prodej na dálku podle § 8 posuzujte podle toho, zda skutečně splňuje jeho definici a podmínky místa plnění; ne každý prodej neplátci je prodejem na dálku.

## Jak funguje pořízení zboží z EU (nákupní strana)?

**Ve zkratce:** Když český plátce nakoupí zboží od dodavatele z jiného státu EU a pořízení je v ČR zdanitelné, sám přizná českou DPH na výstupu. Odpočet na vstupu uplatní při splnění § 72–73; při plném nároku je dopad na daň nulový.

Pořízení zboží z jiného členského státu definuje § 16 a povinnost přiznat daň stanoví § 25 zákona č. 235/2004 Sb. Mechanismus je zrcadlem osvobozeného dodání:

- Dodavatel z jiného státu vystaví fakturu **bez zahraniční DPH**, splní-li podmínky osvobozeného dodání podle svého práva.
- Vy jako pořizovatel **přiznáte českou daň na výstupu** v sazbě, která by platila pro stejné zboží v tuzemsku (21 %, u vybraných potravin a léků 12 % podle § 47). Pořízení může být za podmínek § 65 osvobozeno, například pokud by tuzemské dodání zboží bylo v každém případě osvobozené; u vybraných knih upravuje tuzemské osvobození § 71i.
- Současně máte **nárok na odpočet na vstupu** ve stejné výši, pokud zboží použijete pro činnost s plným nárokem na odpočet a splníte § 72–73.

Povinnost přiznat daň vzniká **k 15. dni měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno**, případně ke dni vystavení dokladu, pokud byl vystaven dříve (§ 25 zákona o DPH). Detailní postup s konkrétními řádky přiznání rozebírá samostatný text [pořízení zboží z EU](https://ucto.cz/dph/porizeni-zbozi-z-eu).

### Modelový příklad: nákup zboží z Německa

Český plátce koupí od německého plátce stroj za 10 000 EUR (v přepočtu řekněme 250 000 Kč). Německý dodavatel fakturuje bez DPH. Český kupující v přiznání:

- přizná DPH na výstupu 21 % = 52 500 Kč (řádek pořízení zboží z EU),
- uplatní odpočet na vstupu 52 500 Kč.

Výsledný dopad na daňovou povinnost je 0 Kč, transakce je pro plátce s plným nárokem na odpočet neutrální. Nemá-li kupující nárok vůbec (například pořizuje výhradně pro osvobozenou činnost bez nároku), zůstane mu celých 52 500 Kč k úhradě. Při částečném nároku neodečte jen odpovídající část.

Kurz v příkladu je ilustrativní (zhruba 25 Kč/EUR). Pro skutečné přiznání se základ daně přepočítává kurzem ke dni vzniku povinnosti přiznat daň podle **§ 4 odst. 8 ZDPH** – kurzem ČNB nebo referenčním kurzem ECB. Celní kurz podle § 38 odst. 4 náleží dovozu ze třetích zemí, nikoli pořízení z EU.

## Jak se určuje DPH u služeb mezi podniky v EU?

**Ve zkratce:** U běžných služeb mezi podnikateli (B2B) bez zvláštního pravidla je místo plnění v sídle příjemce nebo jeho přijímající provozovně (§ 9 odst. 1 ZDPH). Český poskytovatel fakturuje bez české DPH; příjemce zpravidla přizná daň podle práva svého státu.

Služby jsou u DPH ošemetnější než zboží, protože „nepřekročí hranici“ fyzicky. Rozhoduje proto **místo plnění**. Postup je třístupňový:

1. Nejprve se podívejte, zda na danou službu nedopadá **zvláštní pravidlo** (§ 10 a násl. – např. služby vztahující se k nemovitosti, přeprava osob, vstupné na akce, stravování).
2. Pokud zvláštní pravidlo neplatí, použije se **základní pravidlo** podle příjemce:
   - **B2B (příjemce je osoba povinná k dani jednající jako taková):** místo plnění je v sídle příjemce, případně v přijímající provozovně (§ 9 odst. 1). Kdo daň přiznává, stanoví právo příslušného státu; u běžných přeshraničních služeb to bývá příjemce.
   - **B2C (příjemce je nepodnikatel):** místo plnění je zpravidla v sídle poskytovatele, případně jeho provozovně (§ 9 odst. 2); zvláštní pravidla a TBE služby mohou určit jiné místo.

V praxi to znamená, že český plátce, který poskytne třeba marketingovou nebo IT službu firmě v Rakousku, vystaví fakturu **bez DPH** s poznámkou, že daň odvede příjemce (reverse charge / „daň odvede zákazník“). Tuto službu rovněž uvede do souhrnného hlášení. Podrobné členění služeb a výjimky rozebírá článek [DPH u služeb](https://ucto.cz/dph/dph-u-sluzeb).

### Modelový příklad: poskytnutí služby firmě na Slovensku

Česká agentura (plátce) poskytne reklamní službu slovenské společnosti registrované k DPH za 5 000 EUR. Místo plnění je dle § 9 odst. 1 na Slovensku. Česká agentura:

- fakturuje **bez DPH** (uvede „přenesení daňové povinnosti – reverse charge“),
- uvede plnění do souhrnného hlášení s kódem pro služby,
- slovenský příjemce si sám přizná slovenskou DPH a odpočet uplatní jen při splnění podmínek slovenského práva.

## Co je prodej zboží na dálku a kdy se platí česká DPH?

**Ve zkratce:** U prodeje zboží na dálku uvnitř EU je obecným pravidlem místo ukončení přepravy (§ 8 odst. 1). Výjimka umožňuje při splnění § 8 odst. 2 použít místo zahájení přepravy, například ČR, dokud součet vymezených prodejů na dálku a TBE služeb do jiných států EU nepřekročil **10 000 EUR bez DPH** v běžném ani předchozím kalendářním roce. Prodejce se také může dobrovolně rozhodnout pro pravidlo státu zákazníka už pod limitem (§ 8 odst. 4).

Limit 10 000 EUR platí společně pro zboží prodané na dálku a TBE služby (telekomunikační, vysílací a elektronicky poskytované služby), které splňují podmínky § 8 odst. 2 a § 10i odst. 3. Posuzuje se celá EU dohromady, nikoli každý stát zvlášť. Výjimka předpokládá zejména **usazení pouze v jednom členském státě** a odeslání zboží z tohoto státu; prodej ze skladu v jiném státě nebo provozovna v dalších státech může změnit výsledek. Pro korunový ekvivalent se používá **pevný kurz ECB z 5. 12. 2017**, nikoli aktuální kurz.

| Situace při splnění ostatních podmínek                     | Místo plnění                       | Praktický důsledek                                           |
| ---------------------------------------------------------- | ---------------------------------- | ------------------------------------------------------------ |
| Souhrn do 10 000 EUR v běžném i předchozím roce, bez volby | Stát zahájení přepravy, typicky ČR | Tuzemské zdanění podle postavení prodejce                    |
| Překročení limitu nebo dobrovolná volba                    | Stát ukončení přepravy             | DPH státu zákazníka, obvykle přes OSS nebo místní registraci |

Překročení limitu se projeví **už u plnění, kterým byla hranice překročena** (§ 8 odst. 3). Dobrovolná volba místa spotřeby zavazuje přinejmenším do konce druhého kalendářního roku následujícího po roce volby (§ 8 odst. 4). Možnost odvodu zahraniční DPH přes [OSS](https://ucto.cz/dph/oss) je dobrovolná; bez ní se postupuje podle registračních pravidel států spotřeby.

## Co je režim OSS a komu zjednodušuje život?

**Ve zkratce:** OSS (One Stop Shop, zvláštní režim jednoho správního místa) umožňuje odvádět DPH z vymezených přeshraničních B2C plnění v EU přes jedno zvláštní přiznání podané v Česku.

Je-li místo plnění ve státě zákazníka, například po překročení limitu 10 000 EUR nebo po dobrovolné volbě, můžete pro způsobilá plnění použít OSS a podat **jedno čtvrtletní přiznání** v ČR. Uvedete prodeje podle států a jejich sazeb DPH; Finanční správa platby přerozdělí. Bez OSS se postupuje podle pravidel registrace a přiznání v jednotlivých státech.

OSS se hodí zejména pro e-shopy a poskytovatele digitálních služeb prodávající spotřebitelům napříč EU. Registraci, lhůty a praktické vedení režimu popisuje samostatný článek [OSS](https://ucto.cz/dph/oss).

## Jaké výkazy musíte při obchodu v EU podávat?

Kromě běžného daňového přiznání k DPH (§ 101) přibývají u obchodu v EU další výkazy:

| Výkaz                 | Kdy se podává                                                                 | K čemu slouží                                                                             |
| --------------------- | ----------------------------------------------------------------------------- | ----------------------------------------------------------------------------------------- |
| Souhrnné hlášení      | Měsíčně u dodání zboží; u samostatných služeb ve lhůtě přiznání, elektronicky | Hlášení osvobozených dodání zboží a služeb do EU                                          |
| Daňové přiznání k DPH | Měsíčně/čtvrtletně                                                            | Vykázání pořízení zboží a přijatých služeb (reverse charge)                               |
| Kontrolní hlášení     | Jen při vzniku povinnosti podle § 101c                                        | Detailní rozpis sledovaných plnění, běžné pořízení zboží z EU podle § 16 se v něm neuvádí |
| Intrastat             | Při překročení prahu                                                          | Statistika pohybu zboží mezi státy EU                                                     |

Zdroj: § 101, § 101c a § 102 zákona č. 235/2004 Sb. a předpisy o statistice Intrastat, v platném znění.

### Souhrnné hlášení v kostce

Souhrnné hlášení se podává **elektronicky za období se sledovaným plněním podle § 102**; vedle osvobozeného dodání zboží zahrnuje za stanovených podmínek služby, třístranný obchod a přemístění zboží v režimu skladu. Pozor na časté nedorozumění s periodicitou (§ 102 odst. 5 zákona č. 235/2004 Sb.): u **dodání zboží** musí i čtvrtletní plátce DPH podávat souhrnné hlášení **měsíčně**. Naproti tomu plátce, který do EU poskytuje **jen služby** s reverse charge (§ 9 odst. 1), podává souhrnné hlášení **ve lhůtě pro daňové přiznání** – čtvrtletní plátce tedy v takovém případě může podávat souhrnné hlášení čtvrtletně. Osvobozené dodání zboží do jiného státu EU se v daňovém přiznání vykazuje na řádku 20 a v souhrnném hlášení pod kódem plnění 0. Lhůta je do 25. dne po skončení období.

## Časté chyby při DPH v rámci EU

- **Neověřené DIČ odběratele.** Pro obecné osvobození podle § 64 odst. 1 musí odběratel splňovat postavení registrované osoby a sdělit své DIČ. VIES je významný důkaz; při nejasném výsledku je třeba stav ověřit, nikoli automaticky předpokládat správný daňový režim.
- **Chybějící důkaz o přepravě.** Pokud neprokážete, že zboží opustilo ČR, finanční úřad osvobození neuzná.
- **Opomenuté souhrnné hlášení.** Bez něj není splněna hmotněprávní podmínka osvobození dle § 64 – riskujete doměření daně.
- **Záměna B2B a B2C.** Prodej koncovému spotřebiteli se neřídí § 64; u skutečného prodeje na dálku se posuzuje § 8 včetně podmínek pro limit 10 000 EUR.
- **Přehlédnutý limit 10 000 EUR.** Limit je společný pro celou EU a obě kategorie (zboží + TBE služby), nikoli zvlášť pro každý stát.
- **Špatné místo plnění u služeb.** Než použijete základní pravidlo § 9, ověřte, zda nejde o službu se zvláštním pravidlem (nemovitost, vstupné, přeprava).

## Shrnutí

DPH při obchodu v EU stojí na principu zdanění ve státě spotřeby. U B2B obchodů se daň přenáší na druhou stranu: u zboží při splnění podmínek přes osvobozené dodání podle § 64 a zdanitelné pořízení podle § 16 a § 25, u služeb přes základní pravidlo místa plnění podle § 9 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. U vymezeného prodeje zboží na dálku a TBE služeb může při splnění dalších podmínek platit do společného limitu 10 000 EUR místo plnění v ČR. Po překročení nebo dobrovolné volbě se uplatní stát spotřeby, často přes OSS. Klíčem k bezchybnému postupu je ověřovat DIČ, archivovat doklady o přepravě a včas podávat souhrnné hlášení.

## Často kladené otázky

### Musím se registrovat k DPH, abych mohl obchodovat v EU?

Pro nákup zboží nebo přijetí služby z jiného státu EU se i neplátce může stát tzv. identifikovanou osobou a má povinnosti k DPH, aniž by se stal plnohodnotným plátcem. Pro osvobozené dodání zboží podle § 64 ale musíte být plátcem DPH. Vždy záleží na konkrétní transakci a vašem postavení.

### Jak ověřím, že odběratel v EU je opravdu plátce DPH?

Platnost DIČ pro účely DPH ověříte zdarma v evropském systému VIES. Ověření a jeho datum si uschovejte – je to jeden z důkazů, že odběratel byl v okamžiku dodání registrovanou osobou, což je podmínka osvobození podle § 64 zákona č. 235/2004 Sb.

### Platí reverse charge i u služeb od dodavatele mimo EU?

Základní pravidlo místa plnění podle § 9 odst. 1 (sídlo příjemce u B2B) se uplatní i u služeb od poskytovatele ze třetí země. Českému příjemci-podnikateli může vzniknout povinnost přiznat českou DPH podle § 108, je-li místo plnění v ČR a splněny další podmínky. Liší se ale vykazování – plnění ze třetích zemí se neuvádí do souhrnného hlášení, které slouží jen pro plnění v rámci EU.

### Co je to TBE služba a proč spadá do limitu 10 000 EUR?

TBE jsou telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované služby (např. software nebo streaming) poskytnuté koncovým zákazníkům; dodání vybraných e-knih má zvláštní režim podle § 71i. Jejich přeshraniční B2C prodej se sčítá se zbožím prodaným na dálku do společného limitu 10 000 EUR podle § 10i zákona č. 235/2004 Sb.

### Kdy musím podat souhrnné hlášení?

Souhrnné hlášení podáte elektronicky za období s plněním podle § 102 ZDPH, například za osvobozené dodání zboží, vybranou B2B službu do EU s povinností příjemce přiznat daň, nebo třístranný obchod. U **dodání zboží** se podává měsíčně i u čtvrtletních plátců; u **samostatných služeb** podle § 102 odst. 1 písm. d) kopíruje období daňového přiznání (§ 102 odst. 6). Změní-li se v průběhu čtvrtletí druh plnění, použije se § 102 odst. 7.

### Je pořízení zboží z EU pro plátce daňově neutrální?

Ano, pokud máte plný nárok na odpočet. Při pořízení zboží z EU přiznáte DPH na výstupu a ve stejné výši uplatníte odpočet na vstupu, takže výsledný dopad je nulový. Neutralita zaniká, pokud nárok na odpočet nemáte v plné výši – pak se přiznaná DPH stává reálným nákladem.

### Jak vyřeším DPH, když jako plátce prodávám zboží jinému plátci do EU?

Pokud pořízení zboží v jiném státě podléhá dani, odběratel vám sdělil tamní DIČ, zboží skutečně opustí Česko a dodání uvedete v souhrnném hlášení, uplatníte osvobození podle § 64 odst. 1. Na faktuře bez DPH uvedete odkaz na osvobození podle § 29 odst. 2 písm. a). Odpočet u souvisejících vstupů se řídí § 72–73.

Dodání musíte uvést do souhrnného hlášení – od 1. 9. 2020 jde o hmotněprávní podmínku osvobození, ne jen formalitu. Daň pak přizná odběratel ve své zemi přes reverse charge. Chybí-li podmínka § 64 odst. 1, toto osvobození nepoužijete; další postup závisí na místě plnění a případném jiném režimu či osvobození.

### Jaké doklady potřebuji, aby finanční úřad uznal osvobození dodání zboží do EU?

Klíčové jsou dva okruhy důkazů. Zaprvé doklad, že odběratel byl v okamžiku dodání osobou registrovanou k DPH v jiném členském státě – ověření jeho DIČ v systému VIES (uschovejte výsledek i datum ověření). Zadruhé důkaz, že zboží skutečně opustilo Česko a bylo přepraveno do jiného členského státu: typicky CMR list, dodací list nebo přepravní faktura.

Navíc musí být dodání uvedeno v souhrnném hlášení, protože od novely účinné od 1. 9. 2020 je to hmotněprávní podmínka osvobození podle § 64 zákona č. 235/2004 Sb. Pokud přepravu nebo registraci odběratele neprokážete, úřad osvobození neuzná a daň doměří.

### Jak fakturovat službu firmě do jiného státu EU z pohledu DPH?

U služeb mezi podnikateli (B2B) platí základní pravidlo, že místo plnění je v sídle příjemce služby, případně jeho přijímající provozovny (§ 9 odst. 1 ZDPH). Při běžné zdanitelné službě český plátce fakturuje zahraniční firmě bez české DPH a uvede poznámku „daň odvede zákazník“. Zdanění v cizině se řídí právem státu příjemce.

Je-li služba podle § 102 odst. 1 písm. d), uvedete ji do souhrnného hlášení s kódem pro služby; osvobozené nebo jinak posuzované služby se nevykazují automaticky. Pozor, nejprve ale ověřte, zda na danou službu nedopadá zvláštní pravidlo místa plnění (§ 10 a násl. – například služby k nemovitosti, vstupné na akce, přeprava nebo stravování); tam se postupuje jinak. Podrobnosti a výjimky rozebírá článek [DPH u služeb](https://ucto.cz/dph/dph-u-sluzeb).

### Jak se platí DPH při dovozu zboží ze země mimo EU?

Dovoz zboží ze třetí země je předmětem daně podle § 2 a § 20 ZDPH; § 23 upravuje okamžik vzniku daňové povinnosti a § 71 stanoví vybraná osvobození. Na rozdíl od obchodu uvnitř EU probíhá celní řízení. Dovoz se nevykazuje v souhrnném hlášení.

Proto se u zboží ze třetích zemí nepoužívá pojem pořízení, ale dovoz, a transakce se nevykazuje v souhrnném hlášení, které slouží jen pro plnění v rámci EU.

### Jak se z pohledu DPH fakturuje vývoz zboží do země mimo EU?

Vývoz zboží do třetí země (mimo EU) je při splnění § 66 ZDPH osvobozen od DPH s nárokem na odpočet. Fakturu vystavíte bez DPH s odkazem na osvobození a výstup zboží z území EU prokážete celními či jinými přípustnými důkazy.

Na rozdíl od dodání zboží do jiného státu EU se zde používá pojem vývoz (nikoli dodání) a transakce se neuvádí do souhrnného hlášení – to se týká jen plnění uvnitř EU.

### Jak řešit DPH při prodeji zboží spotřebitelům do EU?

Nejprve posuďte, zda jde o **prodej zboží na dálku podle § 8 ZDPH**. Obecně je místem plnění stát ukončení přepravy. Pokud splňujete podmínky § 8 odst. 2, zejména usazení jen v jednom státě EU a odeslání z tohoto státu, zůstává do společného limitu **10 000 EUR bez DPH** pro vymezené prodeje na dálku a TBE služby místo plnění ve státě zahájení přepravy, typicky v ČR. Limit se sleduje za běžný i předchozí kalendářní rok a lze dobrovolně zvolit zdanění ve státě zákazníka už pod ním.

Při překročení se místo plnění přesune do státu ukončení přepravy už u obchodu, kterým byl limit překročen. Pro způsobilé prodeje můžete použít [OSS](https://ucto.cz/dph/oss); bez OSS se řídíte registračními pravidly příslušných států.

### Jak funguje DPH u třístranného obchodu v EU?

Třístranný obchod je řetězová transakce mezi třemi osobami registrovanými k DPH ve **třech různých členských státech**, u níž je zboží fyzicky odesláno nebo přepraveno jen jednou – přímo od prvního dodavatele (prodávajícího) ke konečnému odběrateli (kupujícímu), zatímco prostřední osoba zboží nakupuje a obratem prodává dál. Bez zvláštní úpravy by se prostřední osoba musela registrovat k DPH ve státě ukončení přepravy, protože tam pořizuje zboží. Právě tomu zabraňuje **zjednodušený postup podle § 17 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH**: pořízení zboží prostřední osobou ve státě kupujícího je osvobozeno a povinnost přiznat daň se přenáší přímo na kupujícího, podobně jako u reverse charge. Prostřední osoba používá registraci v jiném členském státě než prodávající a kupující a nemá ve státě kupujícího sídlo ani provozovnu (§ 17 odst. 4). Je-li stát kupujícího ČR, § 17 odst. 5 navíc vyžaduje, aby prostřední osoba nebyla českým plátcem ani identifikovanou osobou; musí být splněny i další podmínky dokladu a přímé přepravy.

Na daňovém dokladu pro kupujícího proto prostřední osoba uvede své DIČ, DIČ kupujícího a poznámku, že daň odvede kupující (přenesení daňové povinnosti / třístranný obchod). Konkrétní vykazování závisí na tom, jakou roli v řetězci hraje český plátce. Je-li **prostřední osobou**, vykáže v přiznání pořízení zboží z jiného členského státu na řádku 30 a následné dodání kupujícímu na řádku 31, přičemž hodnotu z řádku 31 zároveň uvede v **souhrnném hlášení pod kódem 2** (kód vyhrazený pro třístranný obchod). Sama přitom v tomto režimu žádnou daň neodvádí – plnění je pro ni průtokové.

Je-li český plátce naopak **kupujícím** (posledním v řetězci), přizná daň z pořízení zboží stejně jako u běžného pořízení z EU: na řádku 3, případně 4 přiznání podle sazby, a při plném nároku na odpočet uplatní odpočet na řádku 43 nebo 44, takže dopad na daňovou povinnost je nulový. Toto pořízení v rámci třístranného obchodu **do souhrnného hlášení neuvádí**. Pozor, zjednodušený postup platí jen při splnění všech podmínek § 17 (tři státy, přímá přeprava, registrace všech tří účastníků); pokud kterákoli chybí, řetězec se posuzuje jako standardní [pořízení a dodání zboží v EU](https://ucto.cz/dph/porizeni-zbozi-z-eu) a prostřední osobě může vzniknout registrační povinnost v zahraničí.

---

# Zálohy a DPH (daňový doklad k platbě)

- URL: https://ucto.cz/dph/dph-zalohy
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: DPH u záloh v roce 2026: kdy vzniká daňová povinnost, kdy vystavit doklad k platbě a jak vyúčtovat zálohu.

**Ve zkratce:** Pokud jste plátce DPH a před uskutečněním zdanitelného plnění přijmete zálohu na dostatečně určité tuzemské plnění, vzniká vám podle **§ 20a odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb.** povinnost přiznat DPH už **ke dni přijetí úplaty**. Daňový doklad k záloze vystavujete do **15 dnů**, pokud jde o plnění, u kterého vám § 28 ukládá povinnost doklad vystavit – typicky pro podnikatele nebo právnickou osobu (§ 28 odst. 1 písm. d) a odst. 8). Daň se počítá metodou „shora": základem daně je přijatá částka snížená o daň (§ 36 odst. 2 ZDPH), tedy například u zálohy 12 100 Kč při sazbě 21 % je základ 10 000 Kč a daň 2 100 Kč.

Samotná **zálohová (proforma) faktura není daňový doklad** – DPH se neodvádí z jejího vystavení, ale až z okamžiku, kdy peníze fyzicky přijdou na účet. Tento průvodce vysvětluje, kdy přesně daň odvést, kdy naopak povinnost nevzniká, jak doklad k platbě vyplnit a jak zálohu na konci správně vyúčtovat při konečné faktuře.

Text se týká běžných tuzemských záloh. U přeshraničních plnění, poukazů a tuzemského přenesení daňové povinnosti ověřte zvláštní pravidla; běžné zdanění přijaté zálohy nelze automaticky přenést na každý režim.

## Kdy vzniká povinnost přiznat DPH ze zálohy?

Obecné pravidlo říká, že povinnost přiznat daň vzniká ke dni uskutečnění zdanitelného plnění (§ 20a odst. 1 ZDPH). Záloha je ale výjimka: **je-li před uskutečněním zdanitelného plnění přijata úplata, vzniká povinnost přiznat daň z této úplaty ke dni jejího přijetí** (§ 20a odst. 2 ZDPH).

Rozhodující je tedy **den, kdy peníze dorazí** – připíšou se na bankovní účet plátce nebo je převezme v hotovosti. Není podstatné datum vystavení zálohové faktury ani datum splatnosti. Pokud zákazník zaplatí zálohu 28. ledna, ale plnění (dodání zboží) proběhne až v březnu, DPH ze zálohy patří už do přiznání za **leden**.

Plátce přiznává daň z přijaté úplaty, i když plnění teprve nastane. Při následném uskutečnění plnění už přiznává daň jen z případného doplatku (rozdílu mezi celkovou cenou a již zdaněnou zálohou) – viz kapitola o vyúčtování níže.

### Kdy povinnost přiznat daň ze zálohy nevzniká?

Klíčová podmínka: daň ze zálohy se přiznává jen tehdy, je-li budoucí plnění **dostatečně určité**. Podle **§ 20a odst. 3 ZDPH** musí být ke dni přijetí úplaty známo alespoň:

- a) **zboží, které má být dodáno, nebo služba, která má být poskytnuta**,
- b) **sazba daně** v případě zdanitelného plnění a
- c) **místo plnění**.

Pokud tyto údaje ke dni přijetí platby známé nejsou (typicky „univerzální" záloha na blíže neurčené budoucí odběry, dárkové poukazy víceúčelového typu apod.), **povinnost přiznat daň ze zálohy nevzniká**. Pokud nenastane jiná zákonná skutečnost zakládající daňovou povinnost, přizná se daň při samotném uskutečnění plnění. Víceúčelové poukazy mají vlastní pravidla podle § 15 a násl.

| Situace                                                           | Vzniká povinnost přiznat DPH ze zálohy?           |
| ----------------------------------------------------------------- | ------------------------------------------------- |
| Záloha na konkrétní zboží/službu se známou sazbou a místem plnění | Ano, ke dni přijetí úplaty (§ 20a odst. 2)        |
| Záloha na blíže neurčené budoucí plnění (neznámé zboží/sazba)     | Ne, daň až při uskutečnění plnění (§ 20a odst. 3) |
| Vratná kauce / jistota, která se nezapočítává do ceny             | Ne, není úplatou za plnění                        |

Zdroj: § 20a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pro rok 2026.

## Zálohová faktura není daňový doklad

Nejčastější omyl začínajících plátců: zálohová (proforma) faktura **není daňovým dokladem** ve smyslu zákona o DPH. Slouží jen jako výzva k platbě – obsahuje částku, kterou má odběratel uhradit. Z jejího vystavení **nevzniká žádná povinnost přiznat DPH** a příjemce si z ní **nemůže uplatnit nárok na odpočet daně**.

Teprve když je záloha **přijata** a budoucí plnění je dostatečně určité, vzniká dodavateli povinnost přiznat daň (§ 20a odst. 2 ZDPH). U plnění podle § 28 odst. 1 písm. a) nebo b) vystaví také **daňový doklad k přijaté platbě**. Je-li odběratel plátcem, vznik nároku na odpočet se váže na vznik dodavatelovy daňové povinnosti; pro jeho uplatnění potřebuje zpravidla daňový doklad a musí splnit další podmínky § 72 a § 73.

Pořadí kroků je tedy:

1. Dodavatel vystaví **zálohovou (proforma) fakturu** – není daňový doklad, DPH se neřeší.
2. Dodavatel zálohu **přijme** – tímto dnem vzniká při splnění podmínek povinnost přiznat daň. Při bankovním převodu nemusí jít o stejný den, kdy platbu odeslal odběratel.
3. Dodavatel přizná DPH z určité tuzemské zálohy a, jde-li o případ podle § 28 odst. 1, do **15 dnů** vystaví **daňový doklad k přijaté platbě**.
4. Po dodání zboží/služby dodavatel vystaví **konečnou (vyúčtovací) fakturu**, ve které zálohu zúčtuje.

## Jak vystavit daňový doklad k přijaté platbě?

Jde-li o zálohu na plnění, u kterého je podle § 28 odst. 1 písm. a) nebo b) povinnost vystavit daňový doklad (typicky plnění podnikateli nebo právnické osobě), musí jej plátce vystavit **do 15 dnů ode dne vzniku povinnosti přiznat daň** (§ 28 odst. 1 písm. d) a odst. 8). U běžného tuzemského prodeje soukromému spotřebiteli zákon stejnou obecnou povinnost doklad k záloze neukládá.

Daňový doklad k přijaté platbě musí obsahovat náležitosti podle § 29 ZDPH. Oproti běžné faktuře se liší tím, že místo dne uskutečnění plnění (DUZP) uvádí **den přijetí úplaty** jako den, k němuž vznikla povinnost přiznat daň. Pokud ke dni přijetí zálohy ještě není znám přesný rozsah plnění nebo jednotková cena, zákon umožňuje tyto údaje na dokladu vynechat (§ 29 odst. 3 písm. c) a d) ZDPH); předmět plnění a sazba však musí být pro zdanění určité. Podrobný výčet náležitostí najdete v článku [daňový doklad](https://ucto.cz/dph/danovy-doklad).

Doklad k přijaté platbě tedy zpravidla obsahuje:

| Náležitost                  | Co uvést                               |
| --------------------------- | -------------------------------------- |
| Označení a DIČ dodavatele   | kdo zálohu přijal                      |
| Označení a DIČ odběratele   | kdo zálohu zaplatil                    |
| Evidenční číslo dokladu     | jednoznačné číslo                      |
| Den přijetí úplaty          | den, kdy vznikla povinnost přiznat daň |
| Den vystavení dokladu       | datum vystavení                        |
| Předmět plnění (je-li znám) | čeho se záloha týká                    |
| Základ daně                 | přijatá částka snížená o daň           |
| Sazba daně                  | 21 % nebo 12 %                         |
| Výše daně                   | v české měně                           |

Zdroj: § 29 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pro rok 2026.

Pro rok 2026 platí dvě sazby DPH: **základní 21 %** a **snížená 12 %** (§ 47 odst. 1 ZDPH).

## Jak se počítá DPH ze zálohy?

Při zálohách se daň počítá **metodou „shora"** – přijatá částka se totiž považuje za částku **včetně DPH**. Podle **§ 36 odst. 2 ZDPH** je základem daně „částka přijaté úplaty snížená o daň". Postup výpočtu podle § 37 písm. b) ZDPH:

- **základ daně** = přijatá záloha ÷ (1 + sazba/100),
- **daň** = přijatá záloha − základ daně.

**Modelový příklad – záloha 12 100 Kč, sazba 21 %:**

- základ daně = 12 100 ÷ 1,21 = **10 000 Kč**,
- DPH = 12 100 − 10 000 = **2 100 Kč**.

Z přijaté zálohy 12 100 Kč tedy plátce odvede do státního rozpočtu **2 100 Kč** DPH a do přiznání ji zařadí podle dne přijetí úplaty.

**Modelový příklad – záloha 11 200 Kč, sazba 12 %:**

- základ daně = 11 200 ÷ 1,12 = **10 000 Kč**,
- DPH = 11 200 − 10 000 = **1 200 Kč**.

## Jak vyúčtovat zálohu při konečné faktuře?

Po skutečném dodání zboží nebo poskytnutí služby vystaví dodavatel **konečnou (vyúčtovací) fakturu**. V ní uvede celé plnění, **odečte již zdaněné zálohy** a doúčtuje pouze rozdíl. Cílem je, aby DPH nebyla odvedena dvakrát – jednou ze zálohy a podruhé z celé ceny.

Na konečné faktuře tak vznikne **doplatek** (je-li celková cena vyšší než zálohy) nebo **přeplatek** (je-li nižší). Z čeho se počítá daň při doplatku, řeší § 37a ZDPH, který je důležitý hlavně při **změně sazby DPH** mezi přijetím zálohy a uskutečněním plnění:

- **Kladný rozdíl (doplatek)** – uplatní se sazba daně platná **ke dni uskutečnění zdanitelného plnění** (§ 37a odst. 2 ZDPH).
- **Záporný rozdíl (přeplatek)** – uplatní se sazba daně použitá **při přiznání daně z přijaté zálohy** (§ 37a odst. 2 písm. b) ZDPH). Pokud byly zálohy zdaněny různými sazbami, postupuje se podle § 37a odst. 3.

Pokud se sazba mezi zaplacením zálohy a dodáním nezměnila, je výsledek jednoduchý: na konečné faktuře se z celkové ceny odečte zaplacená záloha včetně její DPH a doúčtuje se zbytek ve stejné sazbě.

**Modelový příklad vyúčtování (sazba 21 % beze změny):**

| Položka               | Základ        | DPH 21 %     | Celkem        |
| --------------------- | ------------- | ------------ | ------------- |
| Celková cena plnění   | 50 000 Kč     | 10 500 Kč    | 60 500 Kč     |
| − zaplacená záloha    | −10 000 Kč    | −2 100 Kč    | −12 100 Kč    |
| **Doplatek k úhradě** | **40 000 Kč** | **8 400 Kč** | **48 400 Kč** |

Modelový příklad – ilustrativní zaokrouhlené částky při sazbě 21 % (§ 37a zákona č. 235/2004 Sb.).

Odběratel z konečné faktury uplatní odpočet jen z doplatku 8 400 Kč – odpočet ze zálohy 2 100 Kč už uplatnil dříve z dokladu k přijaté platbě.

## Jak vyúčtovat nealko nápoje přes změnu sazby v letech 2026 a 2027?

**U podávání nealkoholických nápojů ve stravovací službě může prosincová záloha zůstat ve 21 %, zatímco lednový doplatek bude ve 12 %.** Zákon č. 180/2026 Sb. mění od 1. 1. 2027 položku 56 přílohy č. 2 ZDPH. Nejde o plošné snížení sazby u maloobchodního prodeje nápojů. Následující modely se týkají podávání běžné limonády, která v roce 2026 podléhá 21 %, od ledna 2027 ve stravovací službě 12 %. Netýkají se nápojů, které už snížené sazbě podléhaly.

Předpokládáme tuzemského dodavatele plátce, odběratele podnikatele, dostatečně určitou objednávku a cenu sjednanou **bez DPH plus daň podle zákona**. Není použit poukaz ani zvláštní režim. U pevné konečné ceny včetně DPH by se musely znovu dopočítat základy a úhrady; změna sazby sama neurčuje, jakou cenu si strany sjednají.

### Model 1: celá cena uhrazená předem v prosinci 2026

Podávání limonády na firemní akci 15. 1. 2027 stojí 10 000 Kč bez DPH. Dodavatel přijme **15. 12. 2026 zálohu 12 100 Kč** a vystaví doklad k přijaté platbě 18. 12. 2026.

- Prosincový základ je **12 100 ÷ 1,21 = 10 000 Kč**, DPH **2 100 Kč** (§ 20a a § 47 ZDPH).
- Při lednovém uskutečnění služby je rozdíl základů podle § 37a **10 000 − 10 000 = 0 Kč**. Nová daň ani doplatek nevzniknou.
- Na vyúčtování z 15. 1. 2027 se uvede zúčtování celé zdaněné zálohy. Prosincová DPH se pouze kvůli změně sazby nevrací ani nepřepočítává na 12 %.

Přechodné ustanovení § 33 bodu 1 zákona č. 180/2026 Sb. zachovává dosavadní úpravu pro povinnost vzniklou z prosincové platby a související práva a povinnosti.

### Model 2: prosincová záloha a kladný doplatek v lednu

Cena podávání limonády na jiné akci 15. 1. 2027 je **20 000 Kč bez DPH**. Záloha přijatá 15. 12. 2026 činí opět 12 100 Kč; doklad k ní je vystaven 18. 12. 2026. Konečné vyúčtování je vystaveno při uskutečnění služby 15. 1. 2027.

| Část úhrady                   | Základ daně   | Sazba     | DPH          | Úhrada včetně DPH |
| ----------------------------- | ------------- | --------- | ------------ | ----------------- |
| Záloha přijatá 15. 12. 2026   | 10 000 Kč     | 21 %      | 2 100 Kč     | 12 100 Kč         |
| Rozdíl při plnění 15. 1. 2027 | 10 000 Kč     | 12 %      | 1 200 Kč     | 11 200 Kč         |
| **Celkem**                    | **20 000 Kč** | dvě sazby | **3 300 Kč** | **23 300 Kč**     |

Kladný rozdíl základů je **20 000 − 10 000 = 10 000 Kč**. Podle § 37a odst. 2 písm. a) se zdaňuje sazbou platnou při lednovém plnění: **10 000 × 12 % = 1 200 Kč**. Původních 2 100 Kč se znovu nepřiznává. Vyúčtování musí zachovat rozpis zdaněné zálohy a lednového rozdílu; použití 12 % na celých 20 000 Kč by bylo chybné.

### Model 3: lednové vrácení části ceny za prosincovou službu

Tentokrát byla limonáda podávána již **18. 12. 2026**. Dodavatel ve stejný den vystavil fakturu na základ **10 000 Kč + 2 100 Kč DPH** a zákazník zaplatil 12 100 Kč. Dne **20. 1. 2027** strany dohodnou dodatečnou slevu 1 000 Kč bez DPH z této prosincové služby.

Podle § 42 odst. 1 písm. a) a odst. 7 ZDPH jde o opravu původního plnění. Použije se původní sazba **21 %**, přestože stejná nová služba už v lednu spadá do 12 %:

- snížení základu: **−1 000 Kč**,
- snížení DPH: **−1 000 × 21 % = −210 Kč**,
- částka vrácená zákazníkovi: **1 210 Kč**,
- konečný základ a DPH po opravě: **9 000 Kč + 1 890 Kč = 10 890 Kč**.

Dodavatel 20. 1. vystaví opravný daňový doklad s odkazem na prosincovou fakturu, důvodem a rozdílovými částkami. Tentýž den jej prokazatelně zašle odběrateli a vrátí 1 210 Kč. Tím model splňuje patnáctidenní lhůtu podle § 42 odst. 5; opravu vykáže v lednovém přiznání, protože v lednu také vynaložil požadované úsilí k předání dokladu (§ 42 odst. 6). Původní prosincové přiznání se kvůli této později sjednané slevě neopravuje dodatečným přiznáním.

**Vratka při prvním vyúčtování je jiný případ než následná sleva.** Pokud v modelu 1 činí konečný základ jen 8 000 Kč, je lednový rozdíl základů **8 000 − 10 000 = −2 000 Kč**. Podle § 37a odst. 2 písm. b) se vrací **2 000 + 420 = 2 420 Kč** s původní sazbou zálohy 21 %. Zde se neuplatní lednových 12 % na záporný rozdíl. U více záloh s různými sazbami se navíc použije pořadí podle § 37a odst. 3.

## Záloha u příjemce: kdy uplatnit odpočet?

Pokud zálohu **platíte** vy jako plátce DPH, nárok na odpočet vzniká v okamžiku vzniku dodavatelovy povinnosti přiznat daň z určitého plnění (§ 72 odst. 5 ZDPH). Samotná proforma faktura jej nedokládá. Odpočet daně, kterou vám uplatnil jiný tuzemský plátce, můžete zpravidla uplatnit nejdříve za období, kdy máte daňový doklad a jsou splněny další podmínky § 72 a § 73; chybějící jednotlivé náležitosti lze případně prokázat jinak (§ 73 odst. 5).

Při následné konečné faktuře pak uplatníte odpočet pouze z **doplatku**, protože DPH ze zálohy už máte v odpočtech z dokladu k platbě.

## Časté chyby u DPH ze záloh

- **Odvedení DPH z vystavení zálohové faktury.** DPH se odvádí až z **přijetí** platby, ne z vystavení proforma faktury.
- **Nezahrnutí zálohy do přiznání podle data platby.** Záloha patří do období, kdy peníze **došly**, ne kdy byla vystavena faktura nebo dodáno zboží.
- **Opomenutí daňového dokladu k platbě.** U plnění podle § 28 odst. 1 písm. a) nebo b) musí plátce doklad vystavit **do 15 dnů** od vzniku povinnosti přiznat daň (§ 28 odst. 1 písm. d) a odst. 8 ZDPH).
- **Dvojí odvod DPH.** Při konečné faktuře je nutné **odečíst** již zdaněné zálohy a doúčtovat jen rozdíl.
- **Odpočet z proforma faktury.** Příjemce nemá nárok na odpočet ze zálohové faktury – jen z daňového dokladu k přijaté platbě.
- **Záloha na neurčité plnění.** Není-li ke dni platby známé zboží, sazba a místo plnění, povinnost přiznat daň ze zálohy nevzniká (§ 20a odst. 3 ZDPH).

## Shrnutí

U zálohy na dostatečně určité zdanitelné plnění **rozhoduje den přijetí peněz**. Tímto dnem vzniká plátci povinnost přiznat daň z přijaté úplaty (§ 20a odst. 2 ZDPH), u plnění podle § 28 odst. 1 musí do 15 dnů vystavit daňový doklad k přijaté platbě (§ 28 odst. 1 písm. d) a odst. 8 ZDPH) a daň spočítat metodou shora jako přijatou částku sníženou o daň (§ 36 odst. 2 ZDPH). Zálohová (proforma) faktura sama o sobě žádnou DPH nespouští. Při konečné faktuře se zdaněné zálohy odečtou a doúčtuje se jen rozdíl, přičemž při změně sazeb se uplatní pravidla § 37a ZDPH.

## Často kladené otázky

### Musím odvést DPH už při vystavení zálohové faktury?

Ne. Zálohová (proforma) faktura není daňový doklad. Povinnost přiznat DPH vzniká až **ke dni přijetí úplaty** – tedy když záloha skutečně dorazí na účet nebo do pokladny (§ 20a odst. 2 ZDPH). U plnění podle § 28 odst. 1 písm. a) nebo b) pak do 15 dnů vystavíte daňový doklad k přijaté platbě.

### Do kdy musím vystavit daňový doklad k přijaté platbě?

U zálohy na plnění podle § 28 odst. 1 písm. a) nebo b) do **15 dnů ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň**, tedy zpravidla od přijetí určité zálohy (§ 28 odst. 1 písm. d) a odst. 8 ZDPH). U běžného tuzemského B2C plnění zákon stejnou obecnou povinnost nevytváří.

### Jak vypočítám DPH z přijaté zálohy?

Přijatá záloha se považuje za částku **včetně DPH**. Základ daně = záloha ÷ (1 + sazba/100), daň = záloha − základ (§ 36 odst. 2 a § 37 písm. b) ZDPH). Například z 12 100 Kč při sazbě 21 % vyjde základ 10 000 Kč a DPH 2 100 Kč.

### Kdy povinnost přiznat daň ze zálohy nevzniká?

Když ke dni přijetí platby **není plnění dostatečně určité** – tedy není známo, jaké zboží či služba se má dodat, jaká je sazba daně a kde je místo plnění (§ 20a odst. 3 ZDPH). U takových plateb se daň přizná až při samotném uskutečnění plnění.

### Mohu si jako odběratel uplatnit odpočet DPH ze zaplacené zálohy?

Ano, pokud záloha zakládá dodavateli povinnost přiznat daň a plnění použijete pro účely s nárokem na odpočet (§ 72). Odpočet uplatníte zpravidla až s **daňovým dokladem k přijaté platbě** (§ 73 odst. 1 a 2); některé chybějící náležitosti dokladu lze prokázat jinak (§ 73 odst. 5). Z proforma faktury samotné odpočet uplatnit nelze. Více o tom, co je [DUZP](https://ucto.cz/slovnik#duzp) a jak ovlivňuje období odpočtu.

### Co když se mezi zálohou a dodáním změní sazba DPH?

Pak se postupuje podle § 37a ZDPH. U **doplatku** (kladný rozdíl) se použije sazba platná ke dni uskutečnění plnění, u **přeplatku** (záporný rozdíl) sazba použitá při přiznání daně ze zálohy. Záloha sama se zpětně nepřepočítává – přepočítá se jen rozdíl na konečné faktuře.

---

# Dropshipping a DPH v roce 2026: dovoz z Číny, IOSS/OSS a tok zboží

- URL: https://ucto.cz/dph/dropshipping-dph
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Dropshipping z Číny a DPH: volitelný dovozní režim IOSS do 150 EUR, OSS pro prodeje v EU, sazby DPH podle zboží a nové clo od 1. 7. 2026.

**Ve zkratce:** U dropshippingu putuje zboží od čínského dodavatele přímo ke koncovému zákazníkovi v EU. U dovážených zásilek s vlastní hodnotou do 150 EUR lze zvolit **dovozní režim IOSS**: prodejce vybere DPH podle sazby státu spotřeby a přizná ji **měsíčně** přes jedno správní místo; při správném použití IOSS nevzniká povinnost znovu odvést dovozní DPH. Bez IOSS dovozní DPH zpravidla platí příjemce zásilky. Pro přeshraniční prodej zboží skladem v EU spotřebiteli slouží volitelný **režim OSS** s **čtvrtletním** přiznáním. Od **1. 7. 2026** se u většiny zásilek z prodeje na dálku do 150 EUR vybírá přechodné clo **3 EUR za celní položku**; existují výjimky.

Dropshipping vypadá jako běžný e-shop, ale z pohledu DPH je to specifický řetězový obchod: zboží fyzicky nikdy neprojde vaším skladem. Způsob doručení sám neurčuje místo plnění ani osobu povinnou k dani; záleží na smluvních a celních rolích a toku zboží. Právě proto se dropshipping nedá odbýt obecnou poučkou „zaregistruj se do OSS a hotovo". Klíčové je rozlišit, zda zboží **dovážíte ze třetí země** (typicky Čína — pak řešíte [dovozní DPH](https://ucto.cz/dph/dovoz-zbozi) a IOSS), nebo zda už je **v oběhu v EU** a jen ho přeprodáváte spotřebiteli v jiném státě (pak řešíte OSS). Tento článek proto odděluje oba světy a ukazuje je na konkrétních tocích zboží.

## Jak vypadá tok zboží u dropshippingu přes tři státy?

Klasický scénář má tři země: **Čína** (odkud zboží fyzicky vychází), **stát vstupu do EU** (kde zásilka projde celnicí — často Nizozemsko, Německo nebo Polsko) a **stát zákazníka** (např. Česko). Vy jako český e-shop stojíte uprostřed jako prostředník: uzavíráte kupní smlouvu se zákazníkem, inkasujete platbu, ale objednávku předáváte čínskému dodavateli, který balík odešle přímo na adresu zákazníka.

Pro DPH je rozhodující, **kde přeprava k zákazníkovi začíná**. Pokud začíná ve třetí zemi (Čína), nejde o „prodej zboží na dálku uvnitř EU", ale o **prodej dovezeného zboží na dálku**; místo plnění při něm řeší § 8a zákona č. 235/2004 Sb. Právě sem míří dovozní režim IOSS. Naopak když je zboží ve skladu v EU (třeba fulfillment v Polsku) a odtud putuje spotřebiteli v jiném státě EU, zpravidla jde o **prodej zboží na dálku uvnitř EU**; pro odvod DPH ve státě spotřeby lze zvolit OSS. Samotné držení skladu v cizím státě může vyvolat i tamní registrační povinnosti. Rozdíl mezi těmito dvěma toky určuje celý zbytek daňového postupu.

## Co je IOSS a kdy dovozní režim použít (do 150 EUR)?

**IOSS (Import One Stop Shop), česky dovozní režim**, je zvláštní režim jednoho správního místa pro odvod DPH z prodeje dovezeného zboží na dálku, které není předmětem spotřební daně a jehož **vlastní hodnota nepřesahuje 150 EUR** (bez samostatně vyčíslené dopravy a pojištění). Podstata: DPH vyberete vy jako dodavatel při prodeji a odvedete ji prostřednictvím IOSS ve stanovené lhůtě, nikoli zákazník při dovozu. Při registraci dostanete **IOSS číslo**, které předáte přepravci; celní úřad podle něj zásilku osvobodí od dovozní DPH a propustí do volného oběhu.

Prakticky IOSS znamená, že zákazníkovi naúčtujete cenu **včetně DPH podle sazby státu spotřeby a druhu zboží**, tuto DPH vyberete a jednou měsíčně (přiznání do konce následujícího měsíce) ji přes jedno správní místo odvedete. Zákazník tak při správném použití IOSS nedostane od přepravce další výzvu k zaplacení dovozní DPH.

Pro samostatné použití českého IOSS musí běžný tuzemský dodavatel splnit § 110m odst. 1 písm. a), včetně postavení plátce. Alternativou může být pověření registrovaného zprostředkovatele za podmínek písm. b). U osoby bez sídla a provozovny v EU je zprostředkovatel zpravidla nutný; zvláštní výjimku má § 110m odst. 3 pro vymezené osoby usazené v Norsku a zásilky odeslané z Norska. U čínské platformy ověřte, kdo je dodavatelem a čí IOSS číslo se uvádí v celním řízení.

## Jak je to s DPH při dovozu z Číny nad 150 EUR?

Jakmile vlastní hodnota zásilky **překročí 150 EUR**, dovozní režim IOSS použít nelze. Zboží se pak proclí a zdaní **standardním dovozem**: vyměří se případné clo podle celního sazebníku a **dovozní DPH podle sazby daného zboží ve státě dovozu** ze základu, který zahrnuje celní hodnotu, clo a vedlejší náklady (doprava, pojištění) až do místa určení v EU. Osobu povinnou zaplatit dovozní DPH určuje celní řízení a zastoupení; zákazník či e-shop mohou být dovozcem, dopravce může jednat jako jejich zástupce.

Pro dropshipping je to zásadní rozdíl: u zásilek nad 150 EUR se administrativa přesouvá do klasického celního řízení a zákazník může dostat výzvu k doplacení. Řada e-shopů proto sortiment nad 150 EUR buď vůbec nedropshipuje, nebo přejde na model s dovozem na vlastní jméno (jste dovozce a při splnění zákonných podmínek můžete uplatnit [odpočet](https://ucto.cz/slovnik#odpocet-dph) dovozní DPH) a následným tuzemským prodejem s DPH.

| Situace                                            | Vlastní hodnota | Kdo odvádí DPH                  | Sazba / režim                                | Přiznání        |
| -------------------------------------------------- | --------------- | ------------------------------- | -------------------------------------------- | --------------- |
| Dovoz z Číny přímo zákazníkovi, IOSS               | do 150 EUR      | prodejce (e-shop / prostředník) | sazba zboží a státu přes IOSS                | měsíční         |
| Dovoz z Číny, bez IOSS                             | do 150 EUR      | osoba určená celním řízením     | dovozní DPH + zpravidla clo 3 EUR za položku | při dovozu      |
| Dovoz z Číny                                       | nad 150 EUR     | osoba určená celním řízením     | dovozní DPH + případné clo                   | při dovozu      |
| Zboží skladem v EU → spotřebiteli v jiném státě EU | bez limitu      | prodejce                        | podle místa plnění; OSS volitelný            | kvartální v OSS |

_Zdroj: zákon č. 235/2004 Sb., § 8 a § 23; dovozní režim dle informací Finanční správy ČR. Platí pro rok 2026._

## Kdy potřebujete OSS a jak se liší od IOSS?

**OSS (One Stop Shop), režim EU**, se týká **prodeje zboží na dálku uvnitř EU** koncovým spotřebitelům — tedy když zboží už je v oběhu v některém členském státě a odtud putuje do jiného. To je jiná situace než IOSS: OSS neřeší dovoz ze třetí země, ale přeshraniční prodej v rámci Unie.

Společný práh **10 000 EUR** pro přeshraniční prodej zboží na dálku a vybrané B2C služby pomáhá určit místo plnění jen při splnění podmínek § 8, zejména usazení či provozovny dodavatele v jediném členském státě. Dodavatel se může rozhodnout zdaňovat ve státě spotřeby i pod prahem. **Registrace do OSS je volitelná**: usnadňuje odvést tuto DPH na jednom místě přes český finanční úřad, **čtvrtletně** (přiznání do konce měsíce následujícího po skončení čtvrtletí). Bez OSS je nutné řešit povinnosti v jednotlivých státech spotřeby. Pod prahem může za splnění zákonných podmínek zůstat místem plnění stát usazení. U dropshippingu OSS využijete zejména tehdy, když je zboží předem uskladněné v EU a putuje odtud spotřebitelům v jiných členských státech.

Registraci do **režimu EU v OSS** může běžný tuzemský neplátce řešit jako [identifikovaná osoba](https://ucto.cz/slovnik#identifikovana-osoba). Tuto možnost nelze automaticky přenést na samostatné použití českého **IOSS**: § 110m odst. 1 písm. a) vyžaduje u běžného tuzemského dodavatele plátcovství. Zvlášť posuďte podmínky zprostředkovatele a norské výjimky.

## Kdo odpovídá za odvod DPH a kde je místo plnění?

Nejčastější omyl dropshipperů zní: „zboží posílá Číňan, tak DPH neřeším." Opak je pravdou. Uzavíráte-li smlouvu se zákazníkem vlastním jménem, jste dodavatelem vůči zákazníkovi; svůj prodej musíte správně posoudit. Kdo zaplatí dovozní DPH a případné clo, závisí na roli dovozce, zastoupení a použití IOSS. U elektronické platformy mohou platit pravidla domnělého dodavatele.

Místo plnění u prodeje dovezeného zboží na dálku se řídí § 8a zákona č. 235/2004 Sb.: při použití dovozního režimu IOSS je **místem plnění stát, kde přeprava zákazníkovi končí** (tj. ČR → česká DPH). Bez IOSS se dovozní DPH platí při propuštění zboží do volného oběhu; místo plnění samotného prodeje se musí určit podle konkrétního řetězce, včetně toho, kdo zboží dováží. U prodeje zboží na dálku uvnitř EU je místem plnění zpravidla stát ukončení přepravy, pokud se neuplatní výjimka pro limit 10 000 EUR.

Zvláštní roli hrají **elektronická rozhraní (marketplace)**: pokud platforma usnadní prodej dovezeného zboží v zásilce do 150 EUR za podmínek § 13a, může se pro DPH považovat za dodavatele. Rozhoduje zákonná role platformy a konkrétní uspořádání prodeje, nikoli jen označení ve smlouvě.

## Co se mění clem od 1. 7. 2026?

Zásadní změna: **od 1. 7. 2026 EU ruší osvobození od cla u většiny zásilek z prodeje na dálku do 150 EUR**. Místo dosavadního bezcelního režimu se zavádí přechodné **paušální clo 3 EUR za každou položku** v zásilce (položka se určuje podle údajů celního prohlášení, včetně požadovaného sazebního zařazení a případně původu; nejde automaticky o každý fyzický kus). Opatření má platit do 1. 7. 2028, poté se předpokládá vyměřování cla podle standardních sazeb celního sazebníku. Výjimka se může uplatnit například u preferenčního původu při splnění celních podmínek při uplatnění nároku v odpovídajícím celním prohlášení.

Clo je **oddělené od DPH** a IOSS zůstává pro způsobilé zásilky dostupné. Nový vyhlášený celní kodex, nařízení EU 2026/2108, v čl. 20 již stanoví právní základ samostatného **unijního manipulačního poplatku**. Částku určí delegovaný akt a podle čl. 287 odst. 4 se povinnost výběru použije deset dní po vstupu tohoto aktu v platnost. Konkrétní částku a datum ověřte v konečném vyhlášeném delegovaném aktu; poplatek se nesmí zaměňovat s clem 3 EUR nebo cenou služby dopravce.

## Časté chyby

- **„DPH platí Číňan, mě se to netýká.“** Uzavíráte-li smlouvu vlastním jménem, musíte určit režim svého prodeje; odpovědnost za dovozní daň a případné postavení platformy se posuzují samostatně.
- **Záměna IOSS a OSS.** IOSS = dovoz ze třetí země do 150 EUR (měsíčně); OSS = prodej zboží na dálku uvnitř EU (kvartálně). Nejsou zaměnitelné.
- **Přehlédnutí hranice 150 EUR.** Nad 150 EUR nelze IOSS použít — nastupuje standardní dovoz s dovozní DPH a případným clem; platbu zákazníka určuje jeho role v celním řízení.
- **Počítání 150 EUR včetně dopravy.** Rozhoduje **vlastní hodnota** zboží bez samostatně vyčíslené dopravy a pojištění.
- **Spoléhání na cizí IOSS číslo.** U osoby bez sídla a provozovny v EU ověřte nutnost zprostředkovatele a zvláštní norskou výjimku; nejasné, čí číslo jde do celního řízení, znamená daňové riziko.
- **Ignorování změny cla od 1. 7. 2026.** Přechodné clo 3 EUR/položku pro většinu dovážených zásilek z prodeje na dálku do 150 EUR ovlivňuje cenotvorbu; ověřte případnou výjimku.
- **Neřešení role marketplace.** U prodeje přes platformu může být platforma domnělým dodavatelem podle zákona; posuďte její skutečnou roli a podmínky § 13a.

## Shrnutí

Dropshipping z Číny není „e-shop bez DPH". Rozhodující je tok zboží: u dovozu přímo zákazníkovi do 150 EUR můžete zvolit **IOSS** a odvádět DPH podle druhu zboží a státu spotřeby měsíčně; bez IOSS se vybírá dovozní DPH. Nad 150 EUR jde o standardní dovoz s dovozní DPH a případným clem. Pro přeshraniční prodej zboží už skladovaného v EU spotřebitelům lze zvolit **OSS** s čtvrtletním přiznáním. Povinnosti určuje také smluvní a celní role prodejce, případně platformy. Od 1. 7. 2026 se u většiny zásilek z prodeje na dálku do 150 EUR vybírá paušální clo 3 EUR za celní položku; mohou platit výjimky. Protože jde o průsečík DPH, cla i práva na ochranu spotřebitele, vyplatí se model před spuštěním konzultovat s daňovým poradcem.

## Často kladené otázky

### Musím jako dropshipper odvádět DPH, když zboží posílá čínský dodavatel?

Jestliže smlouvu se zákazníkem uzavíráte vy, musíte správně určit DPH svého prodeje. U zásilek do 150 EUR můžete využít IOSS; bez něj dovozní DPH zpravidla platí příjemce zásilky. Roli dovozce a případné platformy je nutné ověřit pro konkrétní obchodní model.

### Jaký je rozdíl mezi IOSS a OSS?

IOSS (dovozní režim) je pro prodej zboží dováženého ze třetí země přímo spotřebiteli do EU s vlastní hodnotou do 150 EUR a podává se měsíčně. OSS (režim EU) je pro prodej zboží na dálku uvnitř EU spotřebitelům a podává se kvartálně. Nejde o zaměnitelné režimy — rozhoduje, odkud přeprava k zákazníkovi začíná.

### Do jaké hodnoty zásilky lze použít IOSS?

IOSS lze použít pro zásilky, jejichž vlastní hodnota zboží nepřesahuje 150 EUR, a to bez samostatně vyčíslené dopravy a pojištění. Zásilky nad 150 EUR spadají do standardního dovozu s dovozní DPH a případným clem. Zboží podléhající spotřební dani je z IOSS vyloučeno.

### Jaká sazba DPH se uplatní u dovozu z Číny do Česka?

U většiny zboží se uplatní základní sazba DPH 21 %, počítaná ze základu zahrnujícího celní hodnotu, případné clo a vedlejší náklady. Vybrané zboží (např. některé potraviny) spadá do snížené sazby 12 %. Sazbu určuje druh zboží; u dovozu knih je třeba zvlášť posoudit osvobození dovozu a režim následného dodání podle § 71i.

### Co se mění clem u malých zásilek od 1. 7. 2026?

Od 1. 7. 2026 EU u většiny zásilek z prodeje na dálku do 150 EUR ruší osvobození od cla a zavádí přechodné paušální clo 3 EUR za celní položku v zásilce; existují výjimky. Opatření má platit do 1. 7. 2028. DPH se nadále řeší odděleně; IOSS lze využít u způsobilých zásilek. Postup ověřte u Celní správy ČR.

### Kde je místo plnění u dropshippingu z Číny?

Při použití dovozního režimu IOSS je místem plnění stát, kde přeprava zákazníkovi končí, tedy u českého zákazníka Česko a česká DPH. Řídí se § 8a zákona č. 235/2004 Sb. Bez IOSS se dovozní DPH platí při propuštění zboží do volného oběhu; místo plnění samotného prodeje závisí také na tom, kdo je dovozcem.

---

# Checklist: stávám se plátcem DPH (první kroky)

- URL: https://ucto.cz/dph/checklist-novy-platce-dph
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Checklist pro nového plátce DPH 2026: první kroky po registraci, fakturace s DPH, přiznání a kontrolní hlášení do 25 dnů, odpočet při registraci dle § 79 a časté chyby.

**Ve zkratce:** Jakmile se stanete plátcem DPH, musíte od data plátcovství u zdanitelných plnění **uplatnit správnou sazbu DPH** (základní sazba 21 %, snížená 12 %), do **25 dnů po skončení zdaňovacího období** podávat **přiznání k DPH** a při vzniku povinnosti i **kontrolní hlášení** (oboje elektronicky) a ve stejné lhůtě daň i zaplatit. Hned v prvním přiznání můžete uplatnit **odpočet DPH z majetku pořízeného před registrací** (§ 79 zákona č. 235/2004 Sb.) – zpravidla za plnění z posledních 12 měsíců; až 60 měsíců u plnění tvořících nedokončený dlouhodobý majetek při splnění § 79 odst. 2. Tento checklist vás provede všemi kroky v pořadí, ve kterém je máte udělat.

Registrace k DPH zásadně mění váš každodenní provoz: jiné faktury, nové evidence, pravidelné termíny a vyšší riziko sankcí za chyby. Dobrá zpráva je, že povinnosti jsou předvídatelné a po nastavení procesů se z nich stane rutina. Pokud vám teprve běží lhůta pro podání přihlášky nebo si nejste jistí, od kdy přesně plátcem jste, začněte článkem [registrace k DPH](https://ucto.cz/dph/registrace-k-dph) – tento checklist navazuje na okamžik, kdy už plátcem jste.

## Co musím udělat jako nový plátce DPH? (rychlý checklist)

Následující přehled shrnuje všechny kroky. Detail ke každému najdete v dalších kapitolách.

| #   | Krok                                                                | Kdy                 | Právní základ       |
| --- | ------------------------------------------------------------------- | ------------------- | ------------------- |
| 1   | Ověřte přesné **datum plátcovství** a DIČ                           | ihned po registraci | § 6 a § 94 ZDPH     |
| 2   | Začněte **vystavovat faktury s DPH** se všemi náležitostmi          | od data plátcovství | § 29 ZDPH           |
| 3   | Nastavte **evidenci DPH** (vstupy/výstupy)                          | ihned               | § 100 ZDPH          |
| 4   | Zkontrolujte a **upravte ceny** vůči zákazníkům                     | před první fakturou | –                   |
| 5   | Uplatněte **odpočet DPH z majetku pořízeného před registrací**      | v prvním přiznání   | § 79 ZDPH           |
| 6   | Podejte **přiznání k DPH** za první období                          | do 25 dnů po období | § 101 ZDPH          |
| 7   | Podejte **kontrolní hlášení**, vznikla-li povinnost                 | do 25 dnů po období | § 101c–101e ZDPH    |
| 8   | **Zaplaťte daň** na účet FÚ (předčíslí 705)                         | do 25 dnů po období | § 135 daňového řádu |
| 9   | Hlídejte **přeshraniční plnění** (souhrnné hlášení, reverse charge) | průběžně            | § 102, § 92a ZDPH   |

_Zdroj: zákon č. 235/2004 Sb., o DPH, a zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád. Platí pro rok 2026._

## Krok 1: Ověřte datum plátcovství a své DIČ

Než cokoli začnete fakturovat s DPH, musíte přesně vědět, **od kterého dne jste plátcem**. Toto datum určuje, na která plnění už daň účtujete, a kdy končí vaše první zdaňovací období.

- **Při překročení obratu 2 000 000 Kč** se plátcem stáváte zpravidla od **1. ledna následujícího kalendářního roku** (§ 6 odst. 1 ZDPH), nebo dnem následujícím po překročení, pokud jste si tuto volbu zvolili ve včas podané přihlášce.
- **Při překročení druhého limitu 2 536 500 Kč** se plátcem stáváte **dnem následujícím po dni překročení** (§ 6 odst. 2 písm. b) ZDPH).
- **Při dobrovolné registraci** se plátcem stáváte dnem následujícím po dni oznámení rozhodnutí, kterým vás správce daně zaregistroval (§ 6f ZDPH).

> **Pozor:** Plátcem se stáváte **ze zákona** k danému dni, i kdyby správce daně rozhodl o registraci později. Účtovat DPH tedy musíte zpětně od dne vzniku plátcovství, ne až ode dne, kdy vám přišlo rozhodnutí a DIČ. Pokud rozhodnutí dorazí se zpožděním, musíte doklady za mezidobí dodatečně opravit a daň přiznat.

Své **DIČ** (ve tvaru CZ + kmenová část) najdete v rozhodnutí o registraci a okamžitě si je nechte automaticky doplňovat do faktur. Status plátce si i vy sami i vaši zákazníci mohou ověřit v Registru plátců DPH – postup popisuje článek o [ověření plátce DPH](https://ucto.cz/dph/registrace-k-dph).

## Krok 2: Začněte vystavovat faktury s DPH

Od data plátcovství vystavujete daňové doklady v případech podle § 28 zákona č. 235/2004 Sb.; každý povinně vystavený daňový doklad pak musí splňovat náležitosti podle § 29. Oproti dokladu neplátce přibývá zejména **DIČ, sazba daně a výše daně v korunách**.

Daňový doklad musí mimo jiné obsahovat:

- označení a **DIČ** vaše i odběratele (má-li DIČ přidělené),
- evidenční číslo dokladu, rozsah a předmět plnění,
- den vystavení a **den uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP)**,
- **základ daně**, **sazbu daně** (21 % nebo 12 %) a **výši daně v české měně**.

Pokud vám povinnost vystavit doklad vznikla, musíte jej zpravidla vystavit **do 15 dnů** ode dne uskutečnění plnění nebo přijetí úplaty (§ 28 ZDPH). Pokud celková částka nepřesáhne **10 000 Kč včetně daně** a nejde o výjimku podle § 30 odst. 2 (například reverse charge, osvobozené dodání zboží do EU nebo vymezený prodej na dálku), lze vystavit **zjednodušený daňový doklad**, na kterém nemusíte uvádět údaje o odběrateli. Úplný seznam náležitostí najdete v článku o [daňovém dokladu](https://ucto.cz/dph/danovy-doklad).

### Jakou sazbu DPH použít?

V roce 2026 platí dvě sazby (§ 47 odst. 1 ZDPH):

| Sazba    | Výše     | Typické příklady                                                                          |
| -------- | -------- | ----------------------------------------------------------------------------------------- |
| Základní | **21 %** | většina zboží a služeb, poradenství, řemeslo, elektronika                                 |
| Snížená  | **12 %** | vymezené potraviny, pitná voda z vodovodu, teplo, ubytování a vymezená doprava či vstupné |

_Zdroj: § 47 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH; sazby 21 % a 12 % platí beze změny i pro rok 2026._

> **Tip:** Správné zařazení do sazby je vaše odpovědnost jako vystavitele (§ 26 ZDPH). U hraničních případů (např. potraviny vs. doplňky stravy, stavební práce na bydlení) si sazbu raději ověřte – chybná nižší sazba znamená doměrek daně i sankci.

## Krok 3: Nastavte evidenci pro účely DPH

Plátce je povinen vést **evidenci údajů vztahujících se k jeho daňovým povinnostem** v členění potřebném pro sestavení přiznání, kontrolního a souhrnného hlášení (§ 100 ZDPH). Prakticky to znamená evidovat zvlášť:

- **daň na výstupu** – vystavené faktury rozdělené podle sazeb a typu plnění,
- **daň na vstupu** – přijaté faktury, u nichž uplatňujete nárok na odpočet,
- **přeshraniční plnění** (pořízení zboží z EU, přijaté služby, vývoz, dovoz).

Při větším počtu dokladů může pomoci účetní nebo fakturační software, který připraví soubory pro elektronické podání. Klíčové je důsledně **párovat každý vstup i výstup s dokladem** – kontrolní hlášení totiž data porovnává s vašimi obchodními partnery a nesoulady vedou k výzvám.

## Krok 4: Upravte ceny vůči zákazníkům

Vstup do plátcovství mění ekonomiku vašich cen a měli byste je proto projít dříve, než vystavíte první fakturu s daní.

- **Odběratelé-plátci DPH:** připočtená daň může být pro ně neutrální, mají-li plný nárok na [odpočet](https://ucto.cz/dph/priznani-k-dph). Cenu bez DPH zpravidla ponecháte a daň pouze připočtete.
- **Koncoví zákazníci-neplátci:** ti si daň odečíst nemohou, takže připočtených 21 % (resp. 12 %) reálně zdraží vaši cenu. Buď zvýšíte konečnou cenu, nebo si snížíte marži, abyste zůstali konkurenceschopní.

Zkontrolujte také **smlouvy a ceníky** – zda jsou ceny uvedené „bez DPH", nebo „včetně DPH". U dlouhodobých smluv s pevnou cenou „včetně DPH" jde vstup do plátcovství na váš účet, dokud cenu nezměníte.

## Krok 5: Uplatněte odpočet DPH z majetku pořízeného před registrací

Podle **§ 79 zákona č. 235/2004 Sb.** můžete za zákonných podmínek odečíst daň i u vybraných plnění pořízených **ještě jako neplátce**. Základní případ vyžaduje, aby plnění bylo ke dni registrace součástí obchodního majetku; § 79 odst. 3 a 4 obsahuje zvláštní výjimky pro dřívější vývoz a vybrané nároky na vrácení daně.

| Typ majetku                                   | Lhůta zpětně                    | Podmínka                                                                                                                                                                       |
| --------------------------------------------- | ------------------------------- | ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ |
| Zásoby, drobný majetek, materiál              | **12 měsíců** před plátcovstvím | pořízeno v posledních 12 měsících a je součástí obchodního majetku ke dni registrace                                                                                           |
| Plnění tvořící nedokončený dlouhodobý majetek | **60 měsíců** před plátcovstvím | majetek byl uveden do stavu způsobilého k užívání v posledních 12 měsících před plátcovstvím **nebo nejdříve ke dni plátcovství**; musí být v obchodním majetku při registraci |

_Zdroj: § 79 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH. Platí pro rok 2026._

**Jak na to:**

1. Projděte **přijaté doklady** z období před registrací (faktury za zboží, materiál, vybavení) a vyberte ty, kde je vyčíslené DPH a majetek stále vlastníte.
2. Ověřte nárok a podklady podle § 72–73 a § 79. Chybějící údaje na dokladu mohou uplatnění zdržet; rozhodující je prokázání zákonných podmínek.
3. Odpočet **uplatněte za první zdaňovací období**, do něhož spadá den vzniku plátcovství (§ 79 odst. 7). Pokud jej opomenete, prověřte možnost opravy přiznání podle daňového řádu.

### Modelový příklad: odpočet při registraci

Truhlář se stane plátcem 1. 7. 2026. V dubnu 2026 (jako neplátce) koupil dílenský stroj za 200 000 Kč + 42 000 Kč DPH a má na skladě materiál za 50 000 Kč + 10 500 Kč DPH. Oba doklady jsou daňové doklady a majetek stále vlastní.

V prvním přiznání (za červenec 2026, podávaném do 25. 8. 2026) uplatní podle § 79 odpočet **42 000 + 10 500 = 52 500 Kč**. Pokud daň na výstupu za červenec bude nižší, vyjde mu nadměrný odpočet, který mu finanční úřad vrátí.

**Hlídejte i nezaplacené závazky:** U odpočtů za plnění od roku 2025 vzniká za podmínek § 74b povinnost snížit odpočet, pokud dluh trvá po zákonné době. V roce 2026 jde o šest kalendářních měsíců po měsíci splatnosti; vyhlášený zákon č. 180/2026 Sb. od 1. 1. 2027 dobu zkracuje na tři. Podrobnosti a přechodná pravidla obsahuje [oprava odpočtu u neuhrazených pohledávek](https://ucto.cz/dph/oprava-dph-nedobytne-pohledavky).

## Krok 6: Podejte první přiznání k DPH

Plátce podává přiznání k DPH **do 25 dnů po skončení zdaňovacího období** (§ 101 ZDPH) a tuto lhůtu **nelze prodloužit**. Připadne-li 25. den na víkend nebo svátek, posouvá se na nejbližší pracovní den (§ 33 daňového řádu).

- **Zdaňovací období:** základním obdobím je **kalendářní měsíc** (§ 99 ZDPH). Na čtvrtletní nelze přejít v roce registrace ani v bezprostředně následujícím kalendářním roce, pokud správce daně v odůvodněném případě na včasnou žádost nepovolí změnu pro následující rok (§ 99a odst. 3). Pozdější změna vyžaduje splnění podmínek § 99a odst. 1, zejména obrat za předchozí rok nejvýše 15 000 000 Kč a oznámení do konce ledna.
- **Forma:** přiznání **musí podat elektronicky** každý plátce – přes portál MOJE daně, datovou schránkou nebo s uznávaným podpisem (§ 101a ZDPH). Papírové podání je neúčinné.
- **Výsledek:** na řádku 64 vyjde **vlastní daň** (platíte FÚ), na řádku 65 **nadměrný odpočet**; při jeho vrácení se postupuje podle daňového řádu, zejména § 155b.

Postup vyplnění formuláře MFin 5401 řádek po řádku najdete v článku o [přiznání k DPH](https://ucto.cz/dph/priznani-k-dph).

> **Pozor na nulové přiznání:** I když za první období nemáte žádná plnění, přiznání **musíte podat** (alespoň prázdné). Nepodání může vést k výzvě a za podmínek § 250 daňového řádu také k pokutě za opožděné tvrzení daně.

## Krok 7: Podejte kontrolní hlášení

Vznikne-li vám povinnost podle § 101c ZDPH, podáváte vedle přiznání i **kontrolní hlášení (KH)** – samostatné tvrzení, které finanční správa páruje mezi obchodními partnery. Podává se **elektronicky** podle § 101a ZDPH ve stanoveném formátu **do 25 dnů po skončení příslušného období KH** (§ 101e ZDPH); u právnické osoby jde vždy o měsíc, takže lhůta se nemusí shodovat s jejím čtvrtletním přiznáním.

- **Fyzická osoba** podává KH ve stejné periodicitě jako přiznání (měsíčně, nebo čtvrtletně).
- **Právnická osoba** podává KH **vždy měsíčně**, i když má pro DPH čtvrtletní zdaňovací období.
- **Nulové KH se nepodává** – pokud jste v období neuskutečnili ani nepřijali žádné sledované plnění, hlášení vůbec nepodáváte (na rozdíl od přiznání).

Na kontrolní hlášení navazují **přísné sankce** (§ 101h ZDPH), jejichž výše je odstupňovaná podle závažnosti pochybení:

| Situace                                                 | Pokuta        |
| ------------------------------------------------------- | ------------- |
| Podáte dodatečně sami, bez výzvy                        | **1 000 Kč**  |
| Podáte v náhradní lhůtě po výzvě správce daně           | **10 000 Kč** |
| Nepodáte na výzvu ke změně, doplnění či potvrzení údajů | **30 000 Kč** |
| Nepodáte ani v náhradní lhůtě po výzvě                  | **50 000 Kč** |

_Zdroj: § 101h zákona č. 235/2004 Sb., o DPH. Platí pro rok 2026._

Při prvním prodlení podle písm. a) a prvním prodlení podle písm. b) v kalendářním roce pokuta nevzniká (§ 101j). Pokuty podle písm. b) až d) jsou při splnění podmínek § 101h odst. 2 poloviční; za závažné ztěžování nebo maření správy daně může správce daně uložit další pokutu až **500 000 Kč** (§ 101h odst. 4).

Reagovat na výzvu finanční správy musíte ve lhůtě podle § 101g, a to i tehdy, když vám povinnost podat řádné KH nevznikla; proto si hlídejte datovou schránku. Detaily, termíny a jak se sankcím vyhnout, rozebírá článek o [kontrolním hlášení](https://ucto.cz/dph/kontrolni-hlaseni).

## Krok 8: Zaplaťte daň finančnímu úřadu

Vlastní daň je splatná **ve stejné lhůtě jako přiznání**, tedy do 25. dne po skončení období (§ 135 daňového řádu). Klíčové je, že daň musí být do tohoto dne **připsaná na účtu finančního úřadu**, ne pouze odeslaná z vašeho účtu – počítejte s jedním až dvěma pracovními dny na bankovní převod.

- **Číslo účtu FÚ:** předčíslí pro DPH je **705**, za ním následuje matrikové číslo vašeho finančního úřadu a kód banky 0710 (ČNB).
- **Variabilní symbol:** vaše **DIČ bez „CZ"** (jen kmenová část – čísla).

> **Tip:** Zaplaťte raději s jednodenním předstihem. Za pozdní platbu vzniká úrok z prodlení (repo sazba ČNB + 8 procentních bodů ročně), který začíná nabíhat od 4. dne po splatnosti (toleranční doba jsou 3 kalendářní dny, § 252 daňového řádu).

## Krok 9: Hlídejte přeshraniční plnění a reverse charge

Jako plátce se vás nově týkají i pravidla pro obchod se zahraničím a tuzemský přenos daňové povinnosti:

- **Dodání zboží nebo vybraných B2B služeb do EU při splnění podmínek § 102** – podáváte navíc **souhrnné hlášení** (§ 102 ZDPH), a to elektronicky do 25. dne po skončení období.
- **Pořízení zboží nebo přijetí služby z EU** – při tuzemském místě plnění a dalších zákonných podmínkách přiznáváte českou daň vy; odpočet závisí na použití plnění.
- **Tuzemský režim přenesení daňové povinnosti** (§ 92a ZDPH) – u vyjmenovaných plnění (stavební a montážní práce, dodání některých komodit) daň odvádí odběratel, ne dodavatel. Na faktuře neuvádíte daň, ale poznámku „daň odvede zákazník".

Pokud tyto transakce děláte, zaneste si je do evidence hned od první faktury – dohledávat je zpětně je pracné a chyby v souhrnném hlášení a reverse charge patří k nejčastěji doměřovaným.

## Časté chyby nového plátce DPH

- **Pozdní zahájení účtování DPH.** Plátcem jste ze zákona od data plátcovství, ne až ode dne, kdy přijde rozhodnutí. Doklady za mezidobí je nutné opravit a daň přiznat.
- **Zapomenutý odpočet při registraci (§ 79).** Nárok se uplatňuje za první zdaňovací období; přehlédnutí řešte včas opravou tvrzení podle daňového řádu, pokud jsou splněny zákonné podmínky.
- **Záměna měsíce a čtvrtletí.** V roce registrace platí měsíční období; v následujícím roce jej lze změnit jen s rozhodnutím správce daně z důvodů hodných zvláštního zřetele podle § 99a odst. 3. Později je třeba splnit podmínky a změnu včas oznámit.
- **Nepodání nulového přiznání.** Přiznání se podává i bez plnění; nulové kontrolní hlášení se naopak nepodává. Tato dvě pravidla se pletou.
- **Spoléhání na den odeslání platby.** Daň musí být **připsaná** na účtu FÚ do 25. dne, ne jen odeslaná.
- **Chybná sazba nebo neúplný daňový doklad.** Chyba může vést k doměrku nebo zdržet uplatnění odpočtu; u odběratele záleží na splnění § 72–73 a možnosti prokázat zákonné podmínky.
- **Přehlédnutí souhrnného hlášení a reverse charge.** Obchod s EU a přenesená daňová povinnost mají vlastní pravidla, na která se v začátku snadno zapomene.

## Shrnutí: první kroky plátce DPH v kostce

- Ověřte **přesné datum plátcovství** a od něj u tuzemských zdanitelných plnění uplatňujte správnou daň; [daňový doklad](https://ucto.cz/dph/danovy-doklad) vystavujte podle § 28.
- Nastavte **evidenci DPH** a projděte ceny vůči zákazníkům-plátcům i neplátcům.
- Za **první zdaňovací období** uplatněte případný **odpočet před registrací** podle § 79.
- Do **25 dnů po skončení období** podejte elektronicky [přiznání k DPH](https://ucto.cz/dph/priznani-k-dph) a při vzniku povinnosti také [kontrolní hlášení](https://ucto.cz/dph/kontrolni-hlaseni) a ve stejné lhůtě **zaplaťte daň** (účet s předčíslím 705, VS = DIČ).
- Sledujte **přeshraniční plnění** (souhrnné hlášení, reverse charge).
- Výši daně z konkrétní částky spočítá [kalkulačka DPH](https://ucto.cz/kalkulacka-dph).

## Často kladené otázky

### Co musím udělat hned poté, co se stanu plátcem DPH?

Nejdřív ověřte přesné datum plátcovství a své DIČ. Od tohoto dne u tuzemských zdanitelných plnění uplatňujte správnou sazbu DPH a daňové doklady vystavujte v případech podle § 28 s náležitostmi § 29 ZDPH, nastavte evidenci vstupů a výstupů a zkontrolujte ceny vůči zákazníkům. V prvním přiznání nezapomeňte uplatnit odpočet z majetku pořízeného před registrací podle § 79 zákona č. 235/2004 Sb.

### Do kdy podává nový plátce první přiznání k DPH a kontrolní hlášení?

Přiznání a případné kontrolní hlášení se podávají do 25 dnů po skončení zdaňovacího období (§ 101 a § 101e ZDPH), elektronicky. V prvním roce plátcovství je obdobím kalendářní měsíc, takže první přiznání a případné kontrolní hlášení podáváte do 25. dne následujícího měsíce. Připadne-li 25. den na víkend nebo svátek, posouvá se na nejbližší pracovní den. Ve stejné lhůtě je daň také splatná.

### Můžu jako nový plátce uplatnit odpočet DPH z věcí koupených před registrací?

Ano, při splnění § 79 a obecných podmínek odpočtu. Základní pravidlo se týká plnění z posledních 12 měsíců, které je při registraci v obchodním majetku. Až 60 měsíců platí pro plnění tvořící nedokončený dlouhodobý majetek, je-li tento majetek při registraci v obchodním majetku a uveden do užívání v době uvedené v § 79 odst. 2. Nárok se uplatní za první zdaňovací období.

### Musím podat přiznání k DPH, i když jsem v prvním měsíci neměl žádná plnění?

Ano. Plátce podává přiznání za každé zdaňovací období, i když nemá žádná plnění – podá tzv. nulové přiznání. Naproti tomu kontrolní hlášení se při absenci sledovaných plnění nepodává vůbec. Nepodání přiznání (i nulového) může vést k výzvě a za podmínek § 250 daňového řádu také k pokutě za opožděné tvrzení daně.

### Jak a kam platí nový plátce DPH daň?

Daň se platí na účet finančního úřadu s předčíslím 705, matrikovým číslem vašeho FÚ a kódem banky 0710 (ČNB). Jako variabilní symbol uvedete své DIČ bez „CZ" (jen číselnou kmenovou část). Daň musí být připsaná na účtu FÚ nejpozději 25. den po skončení období, proto platbu odešlete s jedno- až dvoudenním předstihem.

### Musím něco hlásit, když nakupuji nebo prodávám do zahraničí?

Ano. Při dodání zboží nebo poskytnutí služby do jiného státu EU plátci podáváte navíc souhrnné hlášení (§ 102 ZDPH), elektronicky do 25. dne po skončení období. Při pořízení zboží nebo přijetí služby z EU vám může vzniknout povinnost přiznat českou daň, má-li plnění místo v tuzemsku a splňuje-li další zákonné podmínky. U vyjmenovaných tuzemských plnění (např. stavební práce) platí přenesení daňové povinnosti podle § 92a, kdy daň odvádí odběratel.

---

# Identifikovaná osoba k DPH

- URL: https://ucto.cz/dph/identifikovana-osoba
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Identifikovaná osoba k DPH 2026: kdy status vzniká při službách a zboží ze zahraničí, registrace do 15 dnů, přiznání a odvod daně.

**Ve zkratce:** Identifikovaná osoba je neplátce DPH (typicky OSVČ nebo malá firma), který přiznává českou DPH z **vymezených přijatých přeshraničních plnění** — nejčastěji z **přijaté reklamy na Googlu nebo Facebooku** nebo z jiné služby od zahraničního dodavatele (z EU i ze třetích zemí). Identifikovanou osobou se stáváte **ze zákona** dnem zákonem vymezeného plnění nebo rozhodné úplaty a přihlášku k registraci musíte podat **do 15 dnů** (§ 97 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH). Na tuzemské faktury DPH **nadále neúčtujete** a **nemáte nárok na odpočet** — českou DPH přiznáte z vymezených přijatých plnění; při poskytnutí vymezené služby do EU podáváte souhrnné hlášení.

Status identifikované osoby může překvapit podnikatele, kteří si zaplatí reklamu na Facebooku, koupí šablonu na zahraničním e-shopu pro firmy nebo si pořídí předplatné softwaru z jiné země. Při splnění podmínek § 6h může status vzniknout i u malé částky; přihláška se podává do 15 dnů od jeho vzniku. Tento průvodce vysvětluje, **kdy přesně identifikovaná osoba vzniká**, jaké má povinnosti, jak se liší od plného [plátce DPH](https://ucto.cz/osvc/platce-dph-osvc) a jak vše krok za krokem vyřídit — včetně modelových příkladů s čísly.

## Co je identifikovaná osoba k DPH?

Identifikovaná osoba je **osoba povinná k dani, která není plátcem DPH** (případně právnická osoba nepovinná k dani), která za vymezených podmínek přiznává českou DPH z přijatých plnění. Osoba povinná k dani navíc u vymezených služeb do EU podává souhrnné hlášení. Úpravu obsahují **§ 6g až § 6l zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty**.

Klíčové je, že identifikovaná osoba **stojí někde mezi neplátcem a plátcem**:

- Vůči tuzemským zákazníkům zůstává **neplátcem** — na své faktury v Česku DPH neúčtuje, nadále fakturuje „bez DPH“.
- Z vymezených **přijatých plnění** (například služba s místem plnění v ČR od neusazené osoby nebo zdanitelné pořízení zboží z EU) přiznává českou DPH. U vymezené B2B služby do EU se česká daň obvykle neodvádí, ale podává se souhrnné hlášení.
- **Nemá nárok na odpočet** DPH na vstupu — odvedenou daň si nemůže nárokovat zpět.

Díky tomu nemusí drobný podnikatel kvůli jediné reklamě na Facebooku přejít do plného režimu plátce se všemi jeho povinnostmi. Stane se „jen“ identifikovanou osobou, která podává přiznání v měsících s povinností přiznat českou daň; souhrnné hlášení má vlastní pravidla.

## Kdy se stanu identifikovanou osobou?

Nejčastěji vzniká identifikovaná osoba ve **třech základních situacích**; zákon zná i další případy a možnost dobrovolné registrace (§ 6j až § 6l). U služeb podle § 6h a § 6i není hodnotový limit; rozhodují však všechny další zákonné podmínky.

| Situace                                                                                                                                 | Paragraf | Limit                       |
| --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- | -------- | --------------------------- |
| **Přijetí služby** od osoby neusazené v tuzemsku (z EU i ze třetí země) s místem plnění v tuzemsku (reklama Google, Meta, software)     | § 6h     | **bez hodnotového limitu**  |
| **Zdanitelné pořízení zboží** z jiného členského státu EU                                                                               | § 6g     | nad **326 000 Kč** za rok\* |
| **Poskytnutí neosvobozené služby** s místem plnění v jiném státě EU (základní pravidlo § 9 odst. 1; s výjimkou služeb tam osvobozených) | § 6i     | **bez hodnotového limitu**  |

_\* Limit 326 000 Kč se sleduje za příslušný nebo bezprostředně předcházející kalendářní rok. Limit a výjimky se posuzují podle § 2a a § 2b. Při pořízení zboží podléhajícího spotřební dani nebo nového dopravního prostředku se hranice neuplatní; zohledněte také zvláštní postavení pořizující osoby a případnou volbu zdanění._

_Zdroj: zákon č. 235/2004 Sb., o DPH, § 2a, § 6g, § 6h, § 6i. Platí pro rok 2026._

### 1) Přijetí služby ze zahraničí (§ 6h) — nejčastější případ

Toto je zdaleka nejčastější důvod vzniku identifikované osoby. Pokud jako neplátce **přijmete zdanitelnou službu** od osoby neusazené v tuzemsku (firma z jiného státu EU, **ale i ze třetí země**, např. z USA) a místo plnění je podle zákona **v tuzemsku**, stáváte se identifikovanou osobou **dnem přijetí služby nebo dřívějšího poskytnutí úplaty, ze které vznikla povinnost přiznat daň** — bez ohledu na cenu.

Typické příklady:

- **reklama na Facebooku / Meta** (fakturuje irská Meta Platforms),
- **reklama na Googlu / Google Ads** (fakturuje irský Google),
- **předplatné softwaru a online nástrojů** (např. licence, cloudové služby, e-mailing — často i od dodavatelů ze třetích zemí),
- **provize zahraničních platforem** a marketplace.

U těchto služeb se uplatní tzv. **přenesení daňové povinnosti (reverse charge)** — daň neodvádí zahraniční dodavatel, ale příjemce služby v Česku. Více o pravidlech místa plnění najdete v článku o [DPH u služeb](https://ucto.cz/dph/dph-u-sluzeb).

### 2) Pořízení zboží z EU nad 326 000 Kč (§ 6g)

Pokud jako neplátce **pořídíte zboží z jiného členského státu EU** a jeho celková hodnota bez daně přesáhne **326 000 Kč** za příslušný nebo předcházející kalendářní rok, stáváte se identifikovanou osobou. Pod limitem pořízení zpravidla není předmětem české DPH podle § 2a odst. 2, pokud jste nezvolili zdanění podle § 2b a nejde o zákonnou výjimku. Režim zdanění u dodavatele se posuzuje samostatně.

Výjimka: u **zboží podléhajícího spotřební dani** (alkohol, tabák, pohonné hmoty) a u **nového dopravního prostředku** může být pořízení předmětem české daně i pod limitem; samotné pořízení nového dopravního prostředku osobou nepovinnou k dani však z ní identifikovanou osobu nedělá.

### 3) Poskytnutí služby do jiného státu EU (§ 6i)

Pokud jako neplátce **poskytnete službu** osobě povinné k dani v jiném státě EU a místo plnění je podle základního pravidla (§ 9 odst. 1 zákona o DPH) **v tom druhém státě**, stáváte se identifikovanou osobou — opět **bez ohledu na částku**. Identifikovaná osoba přitom vzniká ke dni, který nastane dříve: buď **ke dni poskytnutí služby**, nebo **ke dni přijetí úplaty (zálohy)** na takovou službu, je-li v okamžiku přijetí úplaty služba dostatečně určitě známa. Při splnění podmínek přiznává daň příjemce služby v zahraničí, vy ale máte registrační a vykazovací povinnost a podáváte [souhrnné hlášení](https://ucto.cz/dph/souhrnne-hlaseni).

## Identifikovaná osoba vs. plátce DPH: jaký je rozdíl?

Nejčastější omyl je, že identifikovaná osoba je „malý plátce“. Není. Hlavní rozdíly shrnuje tabulka.

|                                | Plátce DPH                               | Identifikovaná osoba                                                                |
| ------------------------------ | ---------------------------------------- | ----------------------------------------------------------------------------------- |
| Účtuje DPH na tuzemské faktury | U zdanitelných plnění dle sazby a režimu | **Ne**                                                                              |
| Nárok na odpočet DPH na vstupu | Při splnění zákonných podmínek           | **Ne**                                                                              |
| Přeshraniční plnění            | Podle druhu plnění a místa               | Česká DPH z vymezených přijatých plnění; souhrnné hlášení u vymezených služeb do EU |
| Podává přiznání k DPH          | Vždy (měsíčně/čtvrtletně)                | **Jen za měsíc s povinností**                                                       |
| Podává kontrolní hlášení       | Při plněních podle § 101c                | **Ne**                                                                              |
| Podává souhrnné hlášení        | Při plněních podle § 102                 | Při vymezeném plnění dle § 102 odst. 3                                              |
| Lhůta pro registraci           | 10 pracovních dnů (§ 94)                 | **15 dnů (§ 97)**                                                                   |

_Zdroj: zákon č. 235/2004 Sb., o DPH, § 6g–§ 6l, § 97, § 101c a násl. Platí pro rok 2026._

Pro podnikatele může být status identifikované osoby praktičtější než dobrovolné plátcovství, záleží však na zákaznících a vstupních nákladech: zůstanou konkurenceschopní vůči koncovým zákazníkům-neplátcům (nemusí navyšovat ceny o DPH), a přitom u vymezených přijatých služeb ze zahraničí odvedou českou DPH bez nároku na odpočet. Srovnání plného plátcovství najdete v článku [plátce DPH u OSVČ](https://ucto.cz/osvc/platce-dph-osvc).

## Jaké má identifikovaná osoba povinnosti?

Po vzniku identifikované osoby vás čekají tyto povinnosti:

1. **Registrace do 15 dnů.** Přihlášku k registraci podáte do 15 dnů ode dne, kdy jste se identifikovanou osobou stali (§ 97 zákona o DPH), a to **elektronicky ve stanoveném formátu například přes portál MOJE daně** nebo datovou schránkou. Správce daně vám přidělí **DIČ** ve tvaru CZ + identifikátor.
2. **Daňové přiznání k DPH** — podáváte **do 25. dne** po skončení kalendářního měsíce, ale **pouze za ty měsíce, ve kterých vám vznikla povinnost přiznat českou daň** (§ 101 zákona o DPH). Pokud vám za měsíc nevznikla povinnost přiznat daň, přiznání nepodáváte (§ 101 odst. 5).
3. **Odvod daně** — vypočtenou DPH zaplatíte finančnímu úřadu **ve stejné lhůtě** jako přiznání, tedy do 25. dne následujícího měsíce.
4. **Souhrnné hlášení** — podáváte do 25. dne po skončení měsíce, pokud jste poskytli vymezenou službu či uskutečnili jiné plnění podle § 102 odst. 3 (§ 102 zákona o DPH). Podrobně viz [souhrnné hlášení](https://ucto.cz/dph/souhrnne-hlaseni).
5. **Uvádění DIČ** — své DIČ uvádíte dodavatelům a odběratelům z EU, aby mohli správně uplatnit reverse charge.

**Co identifikovaná osoba NEdělá:**

- nepodává **kontrolní hlášení**,
- nepodává „prázdná“ přiznání za měsíce bez daňové povinnosti,
- **neúčtuje DPH** na tuzemské faktury,
- **nenárokuje odpočet** DPH na vstupu (to je největší rozdíl oproti plátci — odvedenou daň z reklamy si nevrátíte).

## Jak se vypočítá DPH u reklamy z Facebooku nebo Googlu?

U přijaté služby v režimu reverse charge si daň **dopočítáte sami** ze základu, kterým je fakturovaná částka. Reklamní služby spadají do **základní sazby 21 %** (sazby DPH 21 % a 12 % platí pro rok 2026 beze změny dle § 47 zákona č. 235/2004 Sb.).

### Modelový příklad: reklama na Facebooku

OSVČ-neplátce si v březnu 2026 poprvé zaplatí reklamu na Facebooku za **5 000 Kč** a službu v témže měsíci přijme. Meta fakturuje bez DPH (s poznámkou o přenesení daňové povinnosti).

- OSVČ se stává **identifikovanou osobou** dnem přijetí služby nebo dřívějšího poskytnutí rozhodné úplaty (§ 6h).
- Do **15 dnů** musí podat přihlášku k registraci (§ 97), dostane DIČ.
- Za březen podá do **27. 4. 2026** přiznání (25. 4. připadá na sobotu) k DPH a přizná daň: 5 000 Kč × 21 % = **1 050 Kč**.
- Tuto **1 050 Kč zaplatí** finančnímu úřadu do 27. 4. 2026.
- Nárok na odpočet **nemá** — daň 1 050 Kč je pro něj reálný náklad.
- V dubnu žádnou zahraniční službu nepřijme → za duben **přiznání nepodává**.

Efektivně tedy reklama za 5 000 Kč stojí identifikovanou osobu **6 050 Kč** (cena plus odvedená DPH, kterou si neodečte).

### Modelový příklad: poskytnutí služby do EU

Grafik-neplátce vytvoří v květnu 2026 logo pro firmu na Slovensku za **800 EUR**. Místo plnění je na Slovensku (§ 9 odst. 1), daň odvede slovenský odběratel (reverse charge).

- Grafik se stává **identifikovanou osobou** (§ 6i).
- Fakturuje **bez DPH** s poznámkou „daň odvede zákazník“ a uvede své i odběratelovo DIČ.
- Za květen podá do **25. 6. 2026** [souhrnné hlášení](https://ucto.cz/dph/souhrnne-hlaseni). Daň na výstupu se v Česku **neodvádí** (odvádí ji odběratel v EU), a pokud grafik za tentýž měsíc nemá žádné jiné plnění s daňovou povinností, **přiznání k DPH za daný měsíc nepodává** — podá pouze souhrnné hlášení.

## Jak se registrovat jako identifikovaná osoba? Postup krok za krokem

1. **Určete den vzniku.** Rozhodný je den podle příslušného ustanovení, například přijetí služby nebo dřívější rozhodné úplaty podle § 6h, zdanitelné pořízení zboží podle § 6g či služba nebo dřívější určitá záloha podle § 6i — od něj běží 15denní lhůta.
2. **Podejte přihlášku do 15 dnů.** Použijte formulář **„Přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty“** a jako důvod uveďte příslušný paragraf (§ 6g / § 6h / § 6i). Podává se **povinně elektronicky ve stanoveném formátu a struktuře**, například přes portál MOJE daně nebo datovou schránkou (§ 101a zákona o DPH).
3. **Vyčkejte na přidělení DIČ.** Správce daně vás zaregistruje a přidělí DIČ ve tvaru CZ……, které používáte pro přeshraniční obchod.
4. **Hlídejte měsíce s povinností.** Za měsíc s povinností přiznat českou daň podejte přiznání a daň zaplaťte. Při vymezených plněních do EU podejte souhrnné hlášení podle § 102 odst. 3; samotná služba do EU české přiznání zpravidla nevyžaduje.

> **Pozor:** Registrace identifikované osoby **nemění** vaše tuzemské fakturování. I po registraci dál fakturujete českým zákazníkům bez DPH. Identifikovanou osobu nelze zaměňovat s [registrací k DPH](https://ucto.cz/dph/registrace-k-dph) jako plátce, kde platí jiná pravidla i jiná lhůta (10 pracovních dnů).

## Jaké jsou nejčastější chyby u identifikované osoby?

- **Opomenutí registrace při přijetí reklamy nebo rozhodné úplatě.** Nejčastější chyba: podnikatel si zaplatí reklamu na Facebooku/Googlu a netuší, že při splnění podmínek § 6h může status vzniknout již přijetím služby či poskytnutím rozhodné zálohy a má 15 dnů na registraci.
- **Domněnka, že u malé částky se nic neděje.** U služeb (§ 6h, § 6i) **neexistuje žádný limit** — povinnost může vzniknout i u reklamy za pár stovek korun, jsou-li splněny podmínky místa plnění.
- **Snaha o odpočet odvedené DPH.** Identifikovaná osoba nárok na odpočet **nemá**. Odvedená DPH z reklamy je definitivní náklad, nedá se nárokovat zpět.
- **Podávání „prázdných“ přiznání.** Identifikovaná osoba podává přiznání jen za měsíce s daňovou povinností, nikoli každý měsíc.
- **Záměna s kontrolním hlášením.** Identifikovaná osoba kontrolní hlášení **nepodává** — to se týká jen plátců.
- **Přechod do plného plátcovství „pro jistotu“.** Před dobrovolnou registrací plátce porovnejte možnost odpočtu, dopad na ceny a administrativní povinnosti. Plné plátcovství s sebou nese podstatně více povinností.

## Shrnutí: identifikovaná osoba 2026 v kostce

- Identifikovaná osoba je **neplátce, který přiznává českou DPH z vymezených přijatých plnění a u vymezených služeb do EU podává souhrnné hlášení** (§ 6g–§ 6l zákona o DPH).
- Vzniká nejčastěji **přijetím reklamy z Googlu nebo Facebooku** či jiné služby od zahraničního dodavatele z EU i ze třetí země (§ 6h) — **bez jakéhokoli limitu**.
- U **zboží z EU** je limit **326 000 Kč** za rok (§ 6g); u **služeb do EU** (§ 6i) opět bez limitu.
- Registrace **do 15 dnů** (§ 97), povinně elektronicky ve stanoveném formátu a struktuře (§ 101a), přidělení DIČ.
- Přiznání a odvod daně **do 25. dne** po měsíci s povinností přiznat českou daň (s obecným posunem konce lhůty o víkendu nebo svátku); reklama spadá do **sazby 21 %**.
- **Bez nároku na odpočet** a **bez kontrolního hlášení**; tuzemské faktury zůstávají bez DPH.

## Další praktický postup

Při předplatném zahraničního softwaru, cloudu nebo AI postupujte podle [návodu pro zahraniční SaaS a DPH](https://ucto.cz/dph/software-a-ai-ze-zahranici). Rozhoduje konkrétní dodavatel na faktuře, postavení odběratele a místo plnění.

## Často kladené otázky

### Stanu se identifikovanou osobou, když si zaplatím reklamu na Facebooku nebo Googlu?

Ano. Přijetím reklamní služby nebo poskytnutím rozhodné úplaty zahraničnímu poskytovateli (Meta, Google) s místem plnění v tuzemsku se stáváte identifikovanou osobou podle § 6h zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, a to **bez ohledu na cenu** — i u reklamy za pár stovek korun. Pravidlo platí pro neusazené dodavatele z EU i ze třetích zemí. Přihlášku podáte do 15 dnů od vzniku statusu a ze zdanitelné služby přiznáte DPH 21 %, pokud na ni dopadá základní sazba.

### Jaký je limit pro vznik identifikované osoby?

Limit **326 000 Kč** za kalendářní rok platí pouze pro **pořízení zboží z EU** (§ 6g). U přijetí služby ze zahraničí (§ 6h) a u poskytnutí služby do EU (§ 6i) **žádný limit neexistuje** — status může vzniknout bez ohledu na hodnotu, jsou-li splněny zákonné podmínky.

### Musím jako identifikovaná osoba účtovat DPH svým českým zákazníkům?

Ne. Identifikovaná osoba zůstává vůči tuzemským zákazníkům neplátcem a na české faktury DPH neúčtuje. Českou daň přiznává u vymezených přijatých plnění; při vymezených službách do EU podává souhrnné hlášení. To je hlavní rozdíl oproti plnému [plátci DPH](https://ucto.cz/osvc/platce-dph-osvc).

### Mám jako identifikovaná osoba nárok na odpočet DPH?

Ne. Zákon přiznává nárok na odpočet jen plátci DPH a identifikovaná osoba plátcem není. DPH odvedenou například z reklamy na Facebooku si tedy nemůžete nárokovat zpět — je pro vás konečným nákladem.

### Do kdy musím podat přiznání a zaplatit daň?

Přiznání k DPH podáváte do **25. dne** po skončení kalendářního měsíce, ve kterém vznikla daňová povinnost, a ve stejné lhůtě daň zaplatíte (§ 101 zákona o DPH). Za měsíce bez daňové povinnosti přiznání nepodáváte. Pokud jste poskytli službu do EU podle § 6i, podáváte do 25. dne i [souhrnné hlášení](https://ucto.cz/dph/souhrnne-hlaseni).

### Jaký je rozdíl mezi identifikovanou osobou a plátcem DPH?

Plátce DPH u tuzemských plnění posuzuje jejich zdanění či osvobození, podává přiznání pravidelně, při splnění podmínek podává kontrolní hlášení a může mít nárok na odpočet. Identifikovaná osoba přiznává českou DPH z vymezených přijatých plnění, podává přiznání pouze za měsíce s povinností, kontrolní hlášení nepodává a nárok na odpočet nemá. Registrace plátce má lhůtu 10 pracovních dnů (§ 94), identifikovaná osoba 15 dnů (§ 97).

### Jaké povinnosti má identifikovaná osoba po registraci?

Po registraci podáváte přiznání k DPH do 25. dne po skončení měsíce, ale jen za ty měsíce, ve kterých vám vznikla daňová povinnost (§ 101 zákona o DPH), a ve stejné lhůtě odvedete daň. Pokud jste poskytli službu osobě povinné k dani do jiného státu EU podle § 6i, podáváte do 25. dne také souhrnné hlášení. Své DIČ ve tvaru CZ uvádíte zahraničním dodavatelům a odběratelům, aby mohli správně uplatnit reverse charge.

Identifikovaná osoba naopak nepodává kontrolní hlášení, nepodává „prázdná" přiznání za měsíce bez daňové povinnosti, na tuzemské faktury DPH neúčtuje a nemá nárok na odpočet daně na vstupu.

### Jak se zaregistruji jako identifikovaná osoba?

Nejdřív si určete den vzniku — tedy den podle příslušného ustanovení, například přijetí služby či rozhodné úplaty, poskytnutí služby do EU či dřívější určité zálohy nebo zdanitelné pořízení zboží z EU. Od dne vzniku statusu běží 15denní lhůta. Do 15 dnů podáte formulář „Přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty" a jako důvod uvedete příslušný paragraf (§ 6g, § 6h nebo § 6i), elektronicky ve stanoveném formátu přes portál MOJE daně nebo datovou schránkou (§ 101a zákona o DPH).

Správce daně vás zaregistruje a přidělí vám DIČ ve tvaru CZ, které pak používáte pro přeshraniční obchod. Registrace nemění vaše tuzemské fakturování — českým zákazníkům dál fakturujete bez DPH.

### Kdy podává identifikovaná osoba souhrnné hlášení?

Souhrnné hlášení podáváte do 25. dne po skončení kalendářního měsíce, ve kterém jste poskytli službu osobě povinné k dani s místem plnění v jiném státě EU podle § 6i (§ 102 zákona o DPH). Daň z této služby odvádí příjemce v zahraničí (reverse charge), vy ji v Česku neodvádíte, ale plnění musíte vykázat právě v souhrnném hlášení.

Souhrnné hlášení může vzniknout také při přijetí dřívější úplaty na dostatečně určitou službu nebo u třístranného obchodu podle § 102 odst. 3. Pokud v měsíci nenastane žádný zákonný důvod pro jeho podání, nepodáváte je. Podrobnosti najdete v článku [souhrnné hlášení](https://ucto.cz/dph/souhrnne-hlaseni).

### Kolik DPH odvedu z nakoupené služby z EU jako identifikovaná osoba?

Daň si dopočítáte sami v režimu reverse charge ze základu, kterým je fakturovaná částka od zahraničního dodavatele. Reklamní a podobné služby spadají do základní sazby 21 % (§ 47 zákona o DPH). Z reklamy na Facebooku za 5 000 Kč tak přiznáte a odvedete 5 000 Kč × 21 % = 1 050 Kč.

Tuto daň zaplatíte finančnímu úřadu do 25. dne po skončení měsíce, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň; rozhodující může být již dřívější úplata. Konec lhůty se při víkendu nebo svátku posouvá na nejbližší pracovní den. Nárok na odpočet nemáte, takže odvedená DPH je pro vás reálný náklad — reklama za 5 000 Kč vás efektivně stojí 6 050 Kč.

### Kdy identifikovaná osoba přiznání k DPH nepodává?

Přiznání nepodáváte za měsíce, ve kterých vám nevznikla žádná daňová povinnost — tedy když jste nepřijali žádnou zahraniční službu ani nepořídili zboží z EU s daní na výstupu (§ 101 zákona o DPH). Na rozdíl od plátce DPH tedy nepodáváte „prázdná" přiznání každý měsíc.

Samostatným případem je poskytnutí služby do EU podle § 6i: daň v Česku neodvádíte (odvádí ji odběratel v zahraničí), takže pokud za tentýž měsíc nemáte jiné plnění s daňovou povinností, přiznání k DPH nepodáváte — podáte pouze souhrnné hlášení.

---

# Kontrolní hlášení DPH: kdo, kdy a jak

- URL: https://ucto.cz/dph/kontrolni-hlaseni
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Kontrolní hlášení DPH 2026: kdo ho podává, lhůty, elektronické podání, sankce a postup při výzvě správce daně. Přehledný návod s příklady.

**Ve zkratce:** Kontrolní hlášení podává plátce DPH, pokud mu vznikla některá z povinností podle § 101c zákona o DPH, zejména při tuzemském zdanitelném plnění nebo při uplatnění odpočtu. Právnická osoba ho podává vždy měsíčně do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, fyzická osoba ve stejné lhůtě jako přiznání k DPH (tedy měsíčně, nebo čtvrtletně). Podává se výhradně elektronicky. Zákonné pokuty za opožděné či nepodané hlášení činí 1 000 až 50 000 Kč; za závažné ztěžování či maření správy DPH může správce daně uložit až 500 000 Kč (§ 101h).

Kontrolní hlášení (KH) je samostatné daňové tvrzení zavedené od 1. ledna 2016. Slouží finanční správě k párování odpočtů a odvodů DPH mezi obchodními partnery, a tím k odhalování daňových podvodů (zejména karuselových). Nenahrazuje přiznání k DPH ani souhrnné hlášení – podává se navíc.

## Kdo musí podat kontrolní hlášení?

Povinnost podat kontrolní hlášení má podle § 101c zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, **plátce DPH**, pokud ve sledovaném období:

- uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku (řádek 1, 2 nebo 25 přiznání), nebo
- přijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku a uplatňuje nárok na odpočet, nebo
- přijal plnění v režimu přenesení daňové povinnosti (§ 92a), nebo
- uskutečnil plnění ve zvláštním režimu pro investiční zlato.

**Kontrolní hlášení nepodává** identifikovaná osoba (ta není plátcem), osoba nepovinná k dani a plátce, který ve sledovaném období neuskutečnil ani nepřijal žádné sledované plnění – takový plátce takzvané nulové hlášení sám od sebe nepodává (na rozdíl od přiznání k DPH, které se podává i jako nulové). Jestliže jej však správce daně vyzve podle § 101g odst. 1, musí v náhradní pětidenní lhůtě oznámit prostřednictvím kontrolního hlášení i to, že mu povinnost podat hlášení nevznikla.

> Typická chyba: plátce, který v daném měsíci jen přijal fakturu od neplátce nebo uskutečnil pouze osvobozené plnění bez nároku na odpočet, často zbytečně podává nulové KH. Pokud nemá žádné sledované plnění, hlášení se nepodává.

### Platí to i pro OSVČ a malé firmy?

Ano. Rozhoduje status plátce DPH, ne velikost ani právní forma. Jakmile se OSVČ stane plátcem DPH (povinně nebo dobrovolně), vzniká jí povinnost podávat kontrolní hlášení stejně jako velké firmě. Více o vzniku plátcovství najdete v článku o [registraci k DPH](https://ucto.cz/dph/registrace-k-dph).

## Do kdy se podává kontrolní hlášení? (termíny 2026)

Lhůta pro podání se řídí § 101e zákona o DPH a liší se podle toho, zda je plátce právnickou, nebo fyzickou osobou.

| Typ plátce                                | Periodicita KH | Lhůta podání                                    |
| ----------------------------------------- | -------------- | ----------------------------------------------- |
| Právnická osoba (i čtvrtletní plátce DPH) | vždy měsíčně   | do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce       |
| Fyzická osoba – měsíční plátce            | měsíčně        | do 25 dnů po skončení měsíce (jako přiznání)    |
| Fyzická osoba – čtvrtletní plátce         | čtvrtletně     | do 25 dnů po skončení čtvrtletí (jako přiznání) |

Zdroj: § 101e zákona č. 235/2004 Sb.; Finanční správa, Kontrolní hlášení DPH, 2026.

**Klíčový rozdíl:** právnická osoba podává kontrolní hlášení měsíčně i tehdy, když má čtvrtletní zdaňovací období pro DPH. Naproti tomu fyzická osoba kopíruje svou periodicitu DPH. To je nejčastěji přehlížené pravidlo – čtvrtletní s.r.o. musí i tak podávat KH každý měsíc.

Pokud poslední den lhůty (25.) připadne na sobotu, neděli nebo svátek, posouvá se na nejbližší následující pracovní den (§ 33 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád). Toto pravidlo se na kontrolní hlášení vztahuje stejně jako na ostatní daňová tvrzení.

### Termíny podání kontrolního hlášení za rok 2026

Orientační přehled řádných lhůt (měsíční plátci a čtvrtletní plátci). Případné posuny přes víkend/svátek jsou již zohledněny:

| Období            | Měsíční plátce – lhůta     | Čtvrtletní plátce – lhůta   |
| ----------------- | -------------------------- | --------------------------- |
| Leden 2026        | 25. 2. 2026                | -                           |
| Únor 2026         | 25. 3. 2026                | -                           |
| Březen 2026       | 27. 4. 2026 (25. = sobota) | -                           |
| 1. čtvrtletí 2026 | -                          | 27. 4. 2026 (25. = sobota)  |
| Červen 2026       | 27. 7. 2026 (25. = sobota) | -                           |
| 2. čtvrtletí 2026 | -                          | 27. 7. 2026 (25. = sobota)  |
| 3. čtvrtletí 2026 | -                          | 26. 10. 2026 (25. = neděle) |
| Prosinec 2026     | 25. 1. 2027                | -                           |
| 4. čtvrtletí 2026 | -                          | 25. 1. 2027                 |

Zdroj: § 101e zákona č. 235/2004 Sb. ve vazbě na § 33 daňového řádu; vlastní výpočet podle kalendáře 2026.

## Jak podat kontrolní hlášení krok za krokem

Kontrolní hlášení se podává **pouze elektronicky** podle § 101a odst. 1 písm. b) zákona o DPH, datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné finanční správou. Papírové podání není možné a k hlášení podanému jinak než elektronicky se nepřihlíží.

1. **Připravte data.** Z účetního softwaru vyexportujte kontrolní hlášení ve formátu XML, nebo vyplňte formulář přímo v aplikaci EPO na portálu MOJE daně.
2. **Zkontrolujte oddíl.** Kontrolní hlášení má části A (uskutečněná plnění), B (přijatá plnění) a C (kontrolní řádky navázané na přiznání). V běžném režimu se do oddílů A.4 a B.2 uvádějí jednotlivě doklady s celkovou hodnotou nad 10 000 Kč včetně DPH; doklad přesně za 10 000 Kč patří do souhrnných oddílů A.5 a B.3. Limit se posuzuje za celý daňový doklad, včetně případných plnění v jiném režimu.
3. **Načtěte soubor do EPO.** Na portálu MOJE daně (adisspr.mfcr.cz) v aplikaci Elektronická podání pro finanční správu načtěte XML; aplikace zkontroluje formát a strukturu.
4. **Odešlete.** Podepište uznávaným elektronickým podpisem, nebo odešlete přes datovou schránku, případně s ověřením identity (NIA, bankovní identita). Pokud zvolíte podání vyžadující dodatečné potvrzení, musí být potvrzeno již ve lhůtě pro podání KH (§ 101d odst. 2); běžnou pětidenní lhůtu zde nelze automaticky použít.
5. **Uložte potvrzení.** Po přijetí vzniká protokol o podání – uschovejte ho jako doklad o splnění lhůty.

### Druhy kontrolního hlášení

| Druh                      | Kdy se podává                                          | Lhůta                                |
| ------------------------- | ------------------------------------------------------ | ------------------------------------ |
| Řádné (§ 101e)            | v zákonné lhůtě za sledované období                    | do 25 dnů po skončení období         |
| Opravné (§ 101f odst. 1)  | nahrazuje již podané řádné KH před uplynutím lhůty     | do konce původní lhůty               |
| Následné (§ 101f odst. 2) | při zjištění nesprávných nebo neúplných údajů po lhůtě | do 5 pracovních dnů ode dne zjištění |

Zdroj: § 101e a § 101f zákona č. 235/2004 Sb.

Následné kontrolní hlášení se vždy podává jako **úplné** – obsahuje všechny správné údaje za celé období, ne jen opravu. Poslední podané KH za dané období nahrazuje všechna předchozí.

## Výzva správce daně a lhůty pro reakci

Pokud finanční úřad zjistí nesrovnalost (nebo plátce KH vůbec nepodal), zašle výzvu podle § 101g zákona o DPH. Na výzvu je nutné reagovat velmi rychle – lhůty jsou mnohem kratší než u podání.

| Situace                                                           | Co správce daně chce                | Lhůta pro reakci                            |
| ----------------------------------------------------------------- | ----------------------------------- | ------------------------------------------- |
| Plátce KH nepodal (§ 101g odst. 1)                                | podat KH v náhradní lhůtě           | do 5 dnů od oznámení výzvy                  |
| Pochybnosti o údajích (§ 101g odst. 2) – výzva do datové schránky | změnit, doplnit nebo potvrdit údaje | do 17 dnů ode dne dodání do datové schránky |
| Pochybnosti o údajích (§ 101g odst. 2) – jiný způsob doručení     | změnit, doplnit nebo potvrdit údaje | do 5 pracovních dnů od oznámení výzvy       |

Zdroj: § 101g zákona č. 235/2004 Sb., ve znění od 1. 1. 2023.

Pozor na fikci doručení: výzva doručená do datové schránky se považuje za doručenou okamžikem přihlášení, nejpozději 10. den po dodání. Lhůta pro reakci na výzvu ke změně údajů (17 dnů) běží od dodání do schránky, ne až od přečtení.

## Sankce za kontrolní hlášení: kolik zaplatíte?

Pokuty stanoví § 101h zákona o DPH. Čtyři pevné pokuty podle odstavce 1 vznikají **přímo ze zákona**; podmínky pro jejich snížení a vyloučení vzniku stanoví § 101h odst. 2 a § 101j.

| Porušená povinnost                                             | Pokuta        | §                       |
| -------------------------------------------------------------- | ------------- | ----------------------- |
| Pozdní podání KH bez výzvy (podáno dodatečně sám)              | 1 000 Kč      | § 101h odst. 1 písm. a) |
| Podání až v náhradní lhůtě po výzvě                            | 10 000 Kč     | § 101h odst. 1 písm. b) |
| Nepodání následného KH na výzvu ke změně/doplnění              | 30 000 Kč     | § 101h odst. 1 písm. c) |
| Nepodání KH ani v náhradní lhůtě po výzvě                      | 50 000 Kč     | § 101h odst. 1 písm. d) |
| Neopravení nesprávných údajů na výzvu k odstranění pochybností | až 50 000 Kč  | § 101h odst. 3          |
| Závažné ztěžování nebo maření správy daní                      | až 500 000 Kč | § 101h odst. 4          |

Zdroj: § 101h zákona č. 235/2004 Sb.; Finanční správa, Sankce ke kontrolnímu hlášení, 2026.

### Poloviční pokuty pro fyzické osoby a další plátce

Pokuty 10 000, 30 000 a 50 000 Kč (tedy písm. b až d) uloží správce daně v **poloviční výši** podle § 101h odst. 2 zákona o DPH, pokud je ke dni vzniku povinnosti pokutu uhradit plátce:

- **fyzickou osobou** (bez ohledu na zdaňovací období – typicky většina OSVČ), nebo
- plátcem, jehož **zdaňovací období pro DPH je kalendářní čtvrtletí**, nebo
- **společností s ručením omezeným s jediným společníkem**, který je fyzickou osobou; tato podmínka se posuzuje k prvnímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí, případně ke dni vzniku společnosti.

Stačí splnit jednu z těchto tří podmínek. V takovém případě tedy místo 10 000 / 30 000 / 50 000 Kč činí pokuta 5 000 / 15 000 / 25 000 Kč. Poloviční výše se proto v praxi týká většiny OSVČ (které jsou fyzickými osobami), ne jen úzké výjimky.

### Jednou ročně automatické vyloučení vzniku pokuty 1 000 Kč a 10 000 Kč

Podle § 101j zákona o DPH povinnost uhradit pokutu **1 000 Kč** (za pozdní podání bez výzvy, písm. a) ani pokutu **10 000 Kč** (podání v náhradní lhůtě po výzvě, písm. b) nevznikne, pokud v daném kalendářním roce jde u plátce o **první takové prodlení**. Liberace platí pro každý z obou typů zvlášť – během roku se tedy automaticky promíjí jedno první prodlení typu a) i jedno první prodlení typu b). Toto liberování nastává automaticky ze zákona, není třeba o nic žádat. Každé další prodlení téhož typu v témže roce už pokutu vyvolá.

Pozor: § 101j řeší pouze automatickou liberaci prvních pochybení. O prominutí pokut podle § 101h odst. 1 písm. b) až d) lze za ospravedlnitelných okolností požádat podle § 101k do 3 měsíců od právní moci platebního výměru. Žádost podléhá správnímu poplatku 1 000 Kč. Toto prominutí se nevztahuje na pokutu 1 000 Kč ani na pokuty podle § 101h odst. 3 a 4.

## Modelové příklady s čísly

**Příklad 1 – měsíční plátce, jednodenní zpoždění.** Právnická osoba měla podat KH za březen 2026 do 27. 4. 2026 (25. 4. byla sobota), ale podala ho až 28. 4. bez výzvy. Jde o první prodlení v roce 2026, proto se pokuta 1 000 Kč podle § 101j zákona o DPH neukládá. Plátce neplatí nic.

**Příklad 2 – druhé zpoždění v roce.** Stejný plátce podá pozdě i KH za září 2026 (opět bez výzvy). Liberace tohoto typu pochybení se za rok 2026 již vyčerpala, vzniká pokuta 1 000 Kč podle § 101h odst. 1 písm. a) zákona o DPH.

**Příklad 3 – čtvrtletní OSVČ, nepodání ani na výzvu.** Čtvrtletní plátce fyzická osoba nepodala KH za 2. čtvrtletí 2026 ani v náhradní 5denní lhůtě po výzvě. Vzniká pokuta podle § 101h odst. 1 písm. d), ale protože jde o fyzickou osobu (§ 101h odst. 2 písm. a; tento plátce navíc splňuje i podmínku čtvrtletního zdaňovacího období), uloží se poloviční výše – tedy 25 000 Kč místo 50 000 Kč.

**Příklad 4 – s.r.o. s jediným společníkem.** Jednočlenné s.r.o. (jediný společník je fyzická osoba) nezareaguje na výzvu ke změně údajů. Pokuta podle § 101h odst. 1 písm. c) činí 30 000 Kč, ale v poloviční výši 15 000 Kč dle § 101h odst. 2.

## Časté chyby u kontrolního hlášení

- **Čtvrtletní s.r.o. podává KH čtvrtletně.** Chyba. Právnická osoba podává kontrolní hlášení vždy měsíčně, i když má DPH čtvrtletní (§ 101e).
- **Podání nulového KH.** Bez sledovaných plnění se KH z vlastní iniciativy nepodává. Na výzvu podle § 101g odst. 1 však musíte prostřednictvím KH oznámit i neexistenci povinnosti.
- **Spoléhá se na to, že výzva přijde poštou.** Výzva chodí nejčastěji do datové schránky a platí fikce doručení. Lhůta běží i bez přečtení.
- **Doklad nad 10 000 Kč v souhrnném řádku.** V běžném režimu patří doklad s celkovou hodnotou nad 10 000 Kč včetně DPH do detailních oddílů A.4 / B.2. Při přesné hodnotě 10 000 Kč se vykazuje souhrnně v A.5 / B.3.
- **Záměny KH s přiznáním či souhrnným hlášením.** Jde o tři samostatná podání. Kontrolní hlášení nenahrazuje [přiznání k DPH](https://ucto.cz/dph/priznani-k-dph) ani souhrnné hlášení.
- **Pozdní reakce na výzvu.** Lhůty u výzev jsou 5 až 17 dnů – řádově kratší než 25denní lhůta pro podání. Výzvy je třeba řešit přednostně.

## Shrnutí

Kontrolní hlášení je povinné elektronické daňové tvrzení pro všechny plátce DPH se sledovaným plněním v tuzemsku. Právnické osoby ho podávají měsíčně, fyzické osoby podle své periodicity DPH, vždy do 25 dnů po skončení období (s posunem na pracovní den). Klíčové je hlídat krátké lhůty u výzev správce daně (5–17 dnů) a nezapomínat, že nulové hlášení se nepodává. Pokuty začínají na 1 000 Kč, první pochybení v roce se ale automaticky promíjí.

## Často kladené otázky

### Kdo musí podávat kontrolní hlášení?

Kontrolní hlášení podává plátce DPH, pokud mu vznikla povinnost podle § 101c zákona č. 235/2004 Sb. Typicky jde o uskutečněné tuzemské zdanitelné plnění, přijaté plnění s uplatněným odpočtem, plnění v režimu přenesení daňové povinnosti nebo vybrané případy investičního zlata. Identifikovaná osoba ani neplátce DPH kontrolní hlášení nepodávají.

### Do kdy se podává kontrolní hlášení v roce 2026?

Právnická osoba podává kontrolní hlášení vždy do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, a to i když má čtvrtletní zdaňovací období pro DPH. Fyzická osoba ho podává ve stejné lhůtě jako přiznání k DPH, tedy měsíčně nebo čtvrtletně do 25 dnů po skončení období (§ 101e zákona o DPH). Pokud 25. den připadne na víkend či svátek, lhůta se posouvá na nejbližší pracovní den.

### Podává se nulové kontrolní hlášení?

Bez výzvy ne. Pokud plátce ve sledovaném období neuskutečnil ani nepřijal žádné sledované plnění, kontrolní hlášení nepodává. To je rozdíl oproti přiznání k DPH, které se podává i jako nulové. Obdrží-li však výzvu podle § 101g odst. 1, musí ve lhůtě reagovat prostřednictvím kontrolního hlášení i při neexistující povinnosti.

### Jaká je pokuta za pozdní kontrolní hlášení?

Za pozdní podání bez výzvy je pokuta 1 000 Kč, za podání v náhradní lhůtě po výzvě 10 000 Kč, za nepodání následného KH na výzvu 30 000 Kč a za nepodání ani po výzvě 50 000 Kč (§ 101h zákona o DPH). Fyzickým osobám, čtvrtletním plátcům a jednočlenným s.r.o. se pokuty b) až d) ukládají v poloviční výši (5 000 / 15 000 / 25 000 Kč). První pozdní podání bez výzvy v kalendářním roce se automaticky promíjí.

### Jak se podává kontrolní hlášení?

Kontrolní hlášení lze podat pouze elektronicky datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné finanční správou (§ 101a odst. 1 písm. b) zákona o DPH). Podává se přes aplikaci EPO na portálu MOJE daně nebo datovou schránkou. Papírové podání není možné a nepřihlíží se k němu.

### Kontrolní hlášení a přiznání k DPH – je to totéž?

Ne. Kontrolní hlášení je samostatné daňové tvrzení, které nenahrazuje ani přiznání k DPH, ani souhrnné hlášení. Podává se navíc vedle nich. Souhrnné hlášení se navíc týká jen plnění do EU, zatímco kontrolní hlášení sleduje tuzemská plnění.

### Co mám dělat, když mi přijde výzva ke kontrolnímu hlášení?

Záleží na typu výzvy a lhůty jsou výrazně kratší než pro řádné podání. Pokud jste kontrolní hlášení vůbec nepodali (výzva podle § 101g odst. 1 zákona o DPH), musíte ho podat v náhradní lhůtě do 5 dnů od oznámení výzvy. Jde-li o pochybnosti o údajích (§ 101g odst. 2) a výzva přijde do datové schránky, máte na změnu, doplnění nebo potvrzení údajů 17 dnů ode dne dodání; při jiném způsobu doručení jen 5 pracovních dnů od oznámení.

Pozor na fikci doručení: výzva poslaná do datové schránky se považuje za doručenou už okamžikem přihlášení, nejpozději 10. den po dodání, a lhůta 17 dnů běží od dodání, ne až od přečtení. Reagujte proto přednostně, jinak hrozí pokuta 30 000 Kč za nepodání následného hlášení na výzvu (v poloviční výši 15 000 Kč u fyzických osob, čtvrtletních plátců a jednočlenných s.r.o.).

### Které faktury patří do kontrolního hlášení a jak se rozdělují?

Do kontrolního hlášení patří daňové doklady ke sledovaným plněním s místem plnění v tuzemsku – uskutečněná zdanitelná plnění na výstupu (oddíl A) a přijatá plnění, u kterých uplatňujete nárok na odpočet (oddíl B). U běžných dokladů se posuzuje hranice 10 000 Kč včetně DPH a postavení odběratele. Plnění fyzické osobě nepovinné k dani patří na straně dodavatele do A.5 bez ohledu na částku.

V běžném režimu se doklad s celkovou hodnotou **nad 10 000 Kč včetně DPH** uvádí jednotlivě s DIČ obchodního partnera v A.4 nebo B.2. Doklad s hodnotou **přesně 10 000 Kč nebo nižší** se vykáže souhrnně v A.5 nebo B.3. Posuzuje se celková hodnota na jednom dokladu; u splátkového nebo platebního kalendáře se uvažuje součet všech jeho dílčích plnění či úplat. Časté pochybení je zařadit doklad nad limitem do souhrnného řádku.

### Jak opravím chybu v už podaném kontrolním hlášení?

Postup závisí na tom, zda ještě běží řádná lhůta. Pokud jste chybu zjistili před jejím uplynutím, podáte opravné kontrolní hlášení (§ 101f odst. 1 zákona o DPH) – to plně nahradí původní řádné hlášení a do lhůty se počítá jako poslední podané. Pokud lhůta už uplynula, podáváte následné kontrolní hlášení (§ 101f odst. 2), a to do 5 pracovních dnů ode dne, kdy jste nesprávné nebo neúplné údaje zjistili.

Následné hlášení se vždy podává jako úplné: obsahuje všechny správné údaje za celé období, ne jen samotnou opravu. Poslední podané hlášení za dané období nahrazuje všechna předchozí. Podává se stejně jako řádné – elektronicky ve formátu XML přes EPO na portálu MOJE daně nebo datovou schránkou.

### Musí kontrolní hlášení podávat i identifikovaná osoba?

Ne. Identifikovaná osoba kontrolní hlášení nepodává, protože není plátcem DPH – povinnost podle § 101c zákona o DPH se vztahuje jen na plátce DPH. Identifikovaná osoba sice plní některé povinnosti k DPH (například přiznání u přijatých přeshraničních plnění), ale do okruhu těch, kdo podávají kontrolní hlášení, nespadá.

Rozhoduje tedy status plátce, ne velikost ani právní forma. Jakmile se ovšem subjekt stane plátcem DPH (povinně či dobrovolně), povinnost podávat kontrolní hlášení mu vzniká stejně jako komukoli jinému – více v článku o [registraci k DPH](https://ucto.cz/dph/registrace-k-dph).

### Jak se v kontrolním hlášení vykazuje režim přenesení daňové povinnosti (reverse charge)?

Tuzemský režim přenesení daňové povinnosti podle § 92a zákona o DPH je sledovaným plněním, takže ho do kontrolního hlášení uvádějí obě strany. Odběratel, který přijal plnění v tomto režimu a přiznává z něj daň, ho vykazuje v oddíle B (přijatá plnění), dodavatel uskutečněné plnění v oddíle A.

Přijetí plnění v režimu přenesení daňové povinnosti je přitom jedním z důvodů, proč povinnost podat kontrolní hlášení vzniká, i kdyby plátce jinak žádné sledované plnění neměl.

### Jaká hrozí pokuta za pozdní kontrolní hlášení?

Pokud kontrolní hlášení podáte po lhůtě, ale ještě před tím, než vás k tomu vyzve správce daně, činí pokuta 1 000 Kč podle § 101h odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o DPH. Tato pokuta vzniká přímo ze zákona, bez ohledu na délku prodlení i na to, zda šlo o nedbalost. Klíčová je ale automatická liberace podle § 101j: první takové pozdní podání bez výzvy v kalendářním roce se promíjí ze zákona, takže za první „zapomenuté" hlášení v roce ve skutečnosti nezaplatíte nic. Stejně se jednou ročně promíjí i pokuta 10 000 Kč za podání v náhradní lhůtě po výzvě. Každé další prodlení téhož typu v témže roce už pokutu vyvolá.

Výše pokuty roste podle toho, v jaké fázi povinnost splníte. Za podání až v náhradní lhůtě po výzvě správce daně je to 10 000 Kč (§ 101h odst. 1 písm. b), za nepodání následného hlášení na výzvu ke změně či doplnění údajů 30 000 Kč (písm. c) a za nepodání kontrolního hlášení ani po výzvě 50 000 Kč (písm. d). Nad rámec toho může správce daně uložit uváženou pokutu až 50 000 Kč za nesplnění povinnosti související s výzvou (§ 101h odst. 3) a až 500 000 Kč tomu, kdo nepodáním hlášení závažně ztěžuje nebo maří správu daní (§ 101h odst. 4). Pokuty písm. b) až d) se přitom ukládají v poloviční výši (5 000 / 15 000 / 25 000 Kč) fyzickým osobám, čtvrtletním plátcům DPH a jednočlenným s.r.o. s jediným společníkem – fyzickou osobou podle § 101h odst. 2.

Pokud vám vznikne pokuta podle § 101h odst. 1 písm. b) až d), můžete o její prominutí požádat podle § 101k zákona o DPH, došlo-li k pochybení z ospravedlnitelného důvodu. Žádost se podává do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru a podléhá správnímu poplatku 1 000 Kč; ospravedlnitelné důvody upřesňuje pokyn GFŘ-D-29. Pokutu 1 000 Kč ani pokuty podle § 101h odst. 3 a 4 podle § 101k prominout nelze. Automatická liberace prvního prodlení podle § 101j a prominutí na žádost podle § 101k jsou dva odlišné mechanismy.

---

# Nespolehlivý plátce DPH a ručení za daň

- URL: https://ucto.cz/dph/nespolehlivy-platce
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Nespolehlivý plátce DPH 2026: kdo se jím stane podle § 106a, jak ho najdete v registru a kdy ručíte za jeho neodvedenou daň. Postup, jak se ručení vyhnout.

**Ve zkratce:** Nespolehlivý plátce je plátce DPH, který závažným způsobem porušil své povinnosti vůči správě daně a finanční úřad o tom vydal rozhodnutí podle **§ 106a zákona č. 235/2004 Sb.**, o DPH. Jeho status je veřejně dohledatelný v **Registru plátců DPH**. Pokud nakoupíte od dodavatele vedeného v registru jako nespolehlivý plátce — a to ke dni plnění, nebo ke dni úhrady — **§ 109 odst. 2 písm. a) zakládá vyvratitelnou domněnku, že jste o riziku neodvedení daně věděli**. Riziko ručení za konkrétní plnění lze omezit zvláštním způsobem zajištění daně podle **§ 109a**.

Institut nespolehlivého plátce je nástroj proti daňovým únikům, který od roku 2013 přenáší část rizika na odběratele. Pro vás jako podnikatele to znamená jediné: je rozumné prověřit dodavatele před uskutečněním plnění a před úhradou. V tomto průvodci se dozvíte, kdo se nespolehlivým plátcem stane, kde a jak ho odhalit, kdy přesně vám vzniká ručení za jeho daň a jak se mu legálně vyhnout. Než uzavřete obchod, ověřte si protistranu — návod najdete v článku [ověření plátce DPH](https://ucto.cz/dph/overeni-platce-dph).

## Kdo je nespolehlivý plátce DPH?

Nespolehlivým plátcem se podle **§ 106a zákona č. 235/2004 Sb.** stává plátce DPH, který **závažným způsobem poruší své povinnosti vztahující se ke správě daně**. O označení rozhoduje **správce daně** (finanční úřad) samostatným rozhodnutím, pokud z tohoto důvodu nelze registraci zrušit z moci úřední. Status podle tohoto ustanovení nevzniká na základě jediné drobné chyby; zvláštní automatické přechody statusu stanoví § 106a odst. 4 a 5.

Co je „závažné porušení“, vymezuje metodika Generálního finančního ředitelství. Mezi typické důvody patří:

- vyměření nebo doměření daně podle pomůcek ve výši nejméně **500 000 Kč**,
- existence kumulativního nedoplatku na DPH ve výši nejméně **500 000 Kč** po dobu nejméně **tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců**,
- neuhrazení daně zajištěné zajišťovacím příkazem v náhradní lhůtě,
- opakované neplnění registračních nebo evidenčních povinností (např. opakované nepodání daňového přiznání nebo kontrolního hlášení),
- uvedení nepravdivého nebo neúplného registračního údaje (například nedoloženého či nepravdivého sídla),
- zapojení do obchodů zatížených podvodem na DPH.

Důležité je, že rozhodnutí finančního úřadu je **napadnutelné odvoláním**, které má odkladný účinek; správce daně jej však může z důvodů hodných zvláštního zřetele vyloučit. Plátce se tedy o svém zařazení dozví dopředu a může se bránit.

> **Pozor na rozdíl:** Nespolehlivý plátce není totéž co plátce, jehož registrace byla zrušena, ani plátce s nezveřejněným bankovním účtem. Jde o tři samostatné situace s odlišnými důsledky pro ručení — rozebíráme je níže.

## Co je nespolehlivá osoba podle § 106aa?

Aby plátci nemohli status nespolehlivosti „shodit“ pouhým zrušením registrace, zavádí zákon souběžně institut **nespolehlivé osoby** (§ 106aa zákona o DPH). Pokud je nespolehlivému plátci **zrušena registrace** k DPH, stává se **nespolehlivou osobou**. Stejně tak může správce daně označit za nespolehlivou osobu i toho, kdo plátcem vůbec není, ale závažně porušil daňové povinnosti.

Klíčový důsledek: stane-li se nespolehlivá osoba znovu plátcem DPH, **automaticky se opět stává nespolehlivým plátcem**. Status tedy „cestuje“ s daňovým subjektem a nelze ho jednoduše smazat účelovou deregistrací.

## Jak dlouho status nespolehlivého plátce trvá a jak ho zrušit?

Označení není doživotní. Plátce může podle **§ 106ac zákona o DPH** požádat správce daně o vydání rozhodnutí, že **už nespolehlivým plátcem není**. Žádost lze podat nejdříve po uplynutí **jednoho roku** ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o nespolehlivosti (případně rozhodnutí o zamítnutí předchozí žádosti).

Podmínkou kladného rozhodnutí je, že plátce po dobu **jednoho roku závažným způsobem neporušuje** své povinnosti vztahující se ke správě daně. Při splnění podmínek správce daně rozhodne, že již nespolehlivý není.

| Parametr                           | Hodnota                                     | Právní základ   |
| ---------------------------------- | ------------------------------------------- | --------------- |
| Kdo rozhoduje o označení           | správce daně (finanční úřad)                | § 106a odst. 1  |
| Důvod                              | závažné porušení povinností při správě daně | § 106a odst. 1  |
| Nejnižší doba do žádosti o zrušení | **1 rok** od právní moci rozhodnutí         | § 106ac odst. 1 |
| Podmínka zrušení                   | rok bez závažného porušení                  | § 106ac odst. 1 |
| Zveřejnění                         | Registr plátců DPH (dálkový přístup)        | § 106ac odst. 4 |

_Zdroj: zákon č. 235/2004 Sb., o DPH, § 106a, § 106aa, § 106ac; metodika GFŘ k institutu nespolehlivého plátce. Platí pro rok 2026._

## Jaké další povinnosti má nespolehlivý plátce?

Status nespolehlivosti se promítá i do vlastních povinností dotčeného plátce. Nespolehlivý plátce nemůže zvolit čtvrtletní [zdaňovací období](https://ucto.cz/dph/zdanovaci-obdobi-dph) (§ 99a odst. 1 písm. b). Pokud již čtvrtletní období má, přechází na měsíční od kalendářního čtvrtletí následujícího po čtvrtletí, v němž se stal nespolehlivým (§ 99a odst. 4). Vedle toho nese praktický dopad pro celou dodavatelsko-odběratelskou síť: jeho odběratelům vzniká riziko ručení, takže o zakázky a důvěru obchodních partnerů obvykle rychle přichází.

## Jak zjistím, že je dodavatel nespolehlivý plátce?

Informace o spolehlivosti či nespolehlivosti je **veřejná a bezplatná**. Finanční správa ji povinně zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup, takže si ji ověříte online během chvíle. K dispozici jsou dvě cesty:

1. **Registr plátců DPH** na portálu Finanční správy (aplikace „Registr DPH“). Po zadání DIČ uvidíte u plátce řádek **„Nespolehlivý plátce“** s hodnotou **ANO / NE** a datem, od kdy status platí. Najdete zde i seznam **zveřejněných bankovních účtů** — ty potřebujete kvůli ručení (viz dále). Pro doložení výsledku kontroly ke konkrétnímu dni si uložte datovaný výpis nebo snímek výsledku.
2. **Hromadné prověření více DIČ najednou** přes službu pro ověření většího počtu obchodních partnerů, kterou Finanční správa rovněž nabízí.

Lidově se mluví o „blacklistu plátců DPH“. Žádný oficiální samostatný blacklist ale neexistuje — jediným autoritativním zdrojem je právě **Registr plátců DPH**. Podrobný návod, jak v něm hledat a co která položka znamená, najdete v článku [ověření plátce DPH](https://ucto.cz/dph/overeni-platce-dph).

> **Doporučení:** Stav nespolehlivosti i seznam zveřejněných účtů si ukládejte (printscreen nebo PDF výpis z registru) **ke dni uskutečnění plnění i ke dni úhrady**. Datovaný výpis vám pomůže doložit, jaký výsledek ověření registr v daný okamžik zobrazil.

## Kdy ručím za DPH, kterou dodavatel neodvede?

Ručení příjemce zdanitelného plnění upravuje **§ 109 zákona č. 235/2004 Sb.** Jako odběratel (plátce DPH) ručíte za daň nezaplacenou dodavatelem v několika samostatných situacích. Pro rok 2026 jsou nejdůležitější tyto:

| Okolnost zakládající domněnku vědomosti | Zákonná podmínka                                                                                                                                       | Právní základ                |
| --------------------------------------- | ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ | ---------------------------- |
| Dodavatel je **nespolehlivý plátce**    | Jeho status je zveřejněn dálkovým přístupem                                                                                                            | § 109 odst. 2 písm. a)       |
| **Nezveřejněný účet**                   | Úplata je nebo má být bezhotovostně převedena zcela nebo zčásti na jiný než zveřejněný účet dodavatele; patří sem i zahraniční účet, není-li zveřejněn | § 109 odst. 2 písm. c) bod 2 |
| **Virtuální aktivum**                   | Úplata je nebo má být poskytnuta zcela nebo zčásti virtuálním aktivem                                                                                  | § 109 odst. 2 písm. c) bod 3 |
| **Zjevně neobvyklá cena**               | Úplata se bez ekonomického důvodu zcela zjevně odchyluje od ceny obvyklé                                                                               | § 109 odst. 2 písm. c) bod 1 |
| **Vědomost o úmyslném neuhrazení**      | Odběratel věděl nebo měl a mohl vědět, že daň nebude úmyslně uhrazena                                                                                  | § 109 odst. 1                |

_Zdroj: zákon č. 235/2004 Sb., o DPH, § 109 ve znění novely č. 461/2024 Sb. účinné od 1. 1. 2025; informace Finanční správy k ručení za nezaplacenou DPH. Platí pro rok 2026._

Základní pravidlo je v **§ 109 odst. 1 a 2 písm. a)**: za nedoplatek na DPH ručí odběratel, který věděl nebo měl a mohl vědět, že daň nebude úmyslně uhrazena; zveřejněný status nespolehlivého plátce zakládá vyvratitelnou domněnku této vědomosti. Zákon posuzuje okamžik vzniku povinnosti přiznat daň a u plnění také okamžik poskytnutí úplaty. Proto má smysl registr ověřit při plnění i před platbou.

### Co se změnilo od roku 2025

Novela zákona o DPH (zákon č. 461/2024 Sb.) účinná od 1. 1. 2025 ručení **zpřísnila** a tento přísnější režim platí i v roce 2026:

- u **nezveřejněného účtu** byl **zrušen dosavadní limit** (historicky 540 000 Kč) — domněnka vědomosti nyní není vázána na minimální výši úplaty;
- úhrada **virtuálním aktivem** zůstává rizikovou okolností; tento důvod obsahovala již úprava účinná před rokem 2025;
- rozšířena byla i pravidla pro některé přeshraniční transakce.

V praxi to znamená, že i drobná platba na nezveřejněný účet může založit domněnku vědomosti; konečné ručení se vztahuje k nedoplatku na dani z daného plnění.

### Ručení není vždy automatické

U okolností uvedených v § 109 odst. 2, například platby na nezveřejněný účet, **nevzniká ručení bez posouzení zákonných podmínek**. § 109 odst. 2 stanoví **vyvratitelné domněnky vědomosti** i pro nespolehlivého plátce nebo nezveřejněný účet. Správce daně musí posoudit konkrétní případ; samotná existence domněnky neznamená nevyvratitelné ručení.

## Modelový příklad: kolik mě může ručení stát

Firma Alfa, s. r. o. (plátce DPH), nakoupí zboží od dodavatele Beta, s. r. o., za **500 000 Kč bez DPH**, tedy **605 000 Kč včetně 21 % DPH** (DPH = 105 000 Kč). V den dodání je Beta v Registru plátců DPH vedena jako **nespolehlivý plátce** a Alfa v modelu neprokáže okolnosti vyvracející domněnku vědomosti.

- Alfa zaplatí celou fakturu 605 000 Kč na účet Bety.
- Beta DPH 105 000 Kč státu neodvede.
- Finanční úřad vyzve k úhradě **ručitele** — tedy Alfu — k zaplacení **105 000 Kč** (§ 109 odst. 1 a 2 písm. a) ZDPH a § 171 daňového řádu), pokud jsou splněny podmínky pro uplatnění ručení.

Výsledek: Alfa zaplatí DPH **dvakrát** — jednou dodavateli v ceně faktury a podruhé státu z titulu ručení. Pokud by Alfa předem správně zajistila celých 105 000 Kč podle § 109a, nevznikl by z této transakce odpovídající nedoplatek.

## Jak se ručení legálně vyhnout: zvláštní způsob zajištění daně (§ 109a)

Zákon nabízí jednoduchou „pojistku“. Podle **§ 109a zákona o DPH** může odběratel uhradit DPH z konkrétního plnění **přímo správci daně dodavatele**. Správně označená úhrada se použije na daň z tohoto plnění, čímž se o zaplacenou částku sníží případný nedoplatek, za který by odběratel ručil.

**Postup krok za krokem:**

1. **Rozdělte platbu.** Dodavateli zaplatíte pouze **základ daně** (cenu bez DPH). V příkladu výše tedy 500 000 Kč.
2. **DPH pošlete státu.** Částku DPH (105 000 Kč) uhradíte na účet **správce daně dodavatele** s předčíslím **80039** pro zvláštní způsob zajištění daně, nikoli na běžný účet DPH.
3. **Identifikujte platbu.** Jako **variabilní symbol** uveďte **DIČ (kmenovou část) dodavatele**, nikoli své. Jako **specifický symbol** uveďte kmenovou část vlastního DIČ. Ve zprávě pro příjemce uveďte den uskutečnění plnění ve formátu **DD/MM/RRRR-P**, nebo den přijetí úplaty dodavatelem ve formátu **DD/MM/RRRR-U**, podle pokynů Finanční správy.
4. **Uschovejte doklad o úhradě.** Slouží jako důkaz, že jste daň zajistili.

Tímto postupem zaplatíte celkem stejnou částku jako u běžné faktury (500 000 + 105 000 = 605 000 Kč), ale DPH putuje rovnou státu. U daně z tohoto plnění tak nevzniká nedoplatek v zajištěné výši.

> **Tip:** Postup podle § 109a je dobrovolný a lze ho použít i preventivně — kdykoli máte pochybnost o spolehlivosti dodavatele, aniž byste to museli s protistranou řešit. Dodavatel platbu uvidí jako úhradu své daňové povinnosti.

## Časté chyby, kterých se vyvarujte

- **Ověření jen jednou na začátku spolupráce.** Status nespolehlivosti i seznam zveřejněných účtů se mohou změnit. Prověřujte registr **u každé platby**, zejména u větších částek.
- **Spoléhání na číslo účtu z faktury.** Rozhoduje, zda je účet **zveřejněný v registru**, ne to, že ho dodavatel uvedl na dokladu. Platba na nezveřejněný účet zakládá domněnku vědomosti bez ohledu na výši.
- **Záměna „nespolehlivý plátce“ a „není plátce“.** To jsou dvě různé věci. Nespolehlivý plátce DPH dál vystavuje daňové doklady; nárok na odpočet záleží na splnění obecných podmínek a zároveň hrozí ručení za nedoplatek na DPH.
- **Použití vlastního DIČ jako variabilního symbolu u § 109a.** Platba se nemusí správně přiřadit. Variabilní symbol = kmenová část DIČ **dodavatele**, specifický symbol = kmenová část DIČ **odběratele**.
- **Ignorování okamžiku plnění i úhrady.** Zveřejněný status v rozhodném okamžiku zakládá domněnku vědomosti podle § 109 odst. 2 písm. a). Ověřte tedy registr v obou.

## Shrnutí

Nespolehlivý plátce je plátce DPH, kterého finanční úřad rozhodnutím podle § 106a označil za závažného porušovatele daňových povinností; status je veřejný v Registru plátců DPH a po roce bez závažného porušení lze požádat o ukončení tohoto statusu (§ 106ac). Nakoupíte-li od nespolehlivého plátce, může vzniknout ručení za nedoplatek na DPH (§ 109 odst. 1 a 2 písm. a). Další domněnky vědomosti se týkají platby na nezveřejněný účet nebo úplaty virtuálním aktivem — od roku 2025 navíc u nezveřejněného účtu bez jakéhokoli limitu. Spolehlivou obranou je prověřit dodavatele před každou platbou a v rizikových případech uhradit DPH přímo finančnímu úřadu dodavatele podle § 109a.

## Časté dotazy

### Jak poznám nespolehlivého plátce DPH?

Zadejte DIČ dodavatele do Registru plátců DPH na portálu Finanční správy. U údaje „Nespolehlivý plátce“ uvidíte hodnotu ANO nebo NE a datum, od kterého status platí. Ověření je veřejné a zdarma. Žádný samostatný oficiální „blacklist“ neexistuje — autoritativní je pouze registr.

### Můžu si od nespolehlivého plátce uplatnit odpočet DPH?

Ano. Nespolehlivý plátce zůstává plátcem DPH a vystavuje platné daňové doklady, takže nárok na [odpočet DPH](https://ucto.cz/dph/odpocet-dph) se kvůli jeho statusu neztrácí (při splnění obecných podmínek § 72 a násl. zákona o DPH). Samotný status dodavatele nárok automaticky nevylučuje; stále však musíte prokázat splnění všech podmínek odpočtu a samostatně posoudit riziko ručení za nedoplatek dodavatele.

### Vzniká mi ručení, i když o nespolehlivosti dodavatele nevím?

Zveřejněný status zakládá podle § 109 odst. 2 písm. a) vyvratitelnou domněnku, že jste o riziku úmyslného neuhrazení daně věděli nebo vědět měli a mohli. Prostá neznalost zveřejněného údaje proto zpravidla nestačí; výsledek kontroly registru si uchovejte.

### Jak konkrétně zaplatím DPH přímo finančnímu úřadu?

Dodavateli pošlete jen základ daně (cenu bez DPH). Částku DPH uhradíte na depozitní účet finančního úřadu dodavatele s předčíslím **80039**, s variabilním symbolem ve formě kmenové části DIČ dodavatele, specifickým symbolem ve formě kmenové části DIČ odběratele a s datem plnění či přijetí úplaty ve zprávě pro příjemce. Správně identifikovaná úhrada se použije na daň dodavatele z daného plnění, takže o zaplacenou částku klesne případný nedoplatek, za který byste ručili.

### Platí ještě limit 540 000 Kč pro ručení u nezveřejněného účtu?

Ne. Limit 540 000 Kč byl historickou hodnotou platnou do 31. 12. 2024. Novelou zákona o DPH (č. 461/2024 Sb.) účinnou od 1. 1. 2025 byl zrušen. Od roku 2025 se domněnka vědomosti při platbě na nezveřejněný účet uplatní bez ohledu na výši úplaty, tedy i u malých částek.

### Jak dlouho zůstane firma vedená jako nespolehlivý plátce?

Nejméně jeden rok. O zrušení statusu lze podle § 106ac požádat nejdříve rok od právní moci rozhodnutí o nespolehlivosti, a to jen pokud po celou dobu nedošlo k závažnému porušení daňových povinností. Při splnění zákonných podmínek finanční úřad rozhodne, že plátce už nespolehlivým plátcem není.

---

# Výpočet obratu pro DPH: co se započítává

- URL: https://ucto.cz/dph/obrat-pro-dph
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Obrat pro DPH 2026: co se počítá do limitu 2 000 000 Kč podle § 4a zákona o DPH, co se nezapočítává (prodej majetku, plnění mimo tuzemsko) a jak obrat spočítat.

**Ve zkratce:** Obratem pro DPH je podle **§ 4a zákona č. 235/2004 Sb.** souhrn úplat **bez daně** za uskutečněná plnění s **místem plnění v tuzemsku** za **kalendářní rok**. Do obratu patří zdanitelná plnění, plnění, která by byla zdanitelná bez osvobození v režimu pro malé podniky, a plnění osvobozená od daně **s nárokem na odpočet** (např. vývoz, dodání zboží do EU, jsou-li splněny jejich zákonné podmínky). Naopak se do něj **nezapočítává** prodej dlouhodobého majetku mimo obvyklou ekonomickou činnost ani plnění s místem plnění mimo tuzemsko. Z osvobozených plnění bez nároku zahrnuje obrat jen zákonem vyjmenované činnosti podle § 54–56a a dodání nemovitosti podle § 62, pokud nejsou příležitostnou doplňkovou činností. Jakmile obrat za rok překročí **2 000 000 Kč**, vzniká povinnost podat přihlášku; plátcem se zpravidla stáváte od 1. ledna následujícího roku, popřípadě dříve při volbě ve včasné přihlášce nebo překročení druhého limitu.

Správný výpočet obratu rozhoduje o tom, zda se musíte stát plátcem DPH, nebo zůstanete neplátcem. Obrat pro DPH přitom **není totéž co příjmy** na účtu ani co tržby v účetnictví — má vlastní zákonnou definici, do níž se některá plnění započítávají a jiná ne. Od roku 2025 se navíc obrat sleduje za celý **kalendářní rok**, nikoli za 12 po sobě jdoucích měsíců. Tento průvodce vás přesně provede tím, co do obratu patří, co z něj vypadává a jak ho spočítat na konkrétních číslech.

## Co je obrat pro DPH a jak ho definuje zákon?

[Obrat pro DPH](https://ucto.cz/dph/obrat-pro-dph) pro účely daně definuje **§ 4a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty**. Zní takto: obratem v tuzemsku se rozumí **souhrn úplat bez daně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku**.

Z této definice plynou tři klíčové znaky, které musí každé plnění splnit, aby se do obratu počítalo:

1. **Úplata bez daně** — počítá se částka bez DPH, tedy základ daně. Pokud byste byli plátce, do obratu vstupuje hodnota plnění bez daně na výstupu.
2. **Místo plnění v tuzemsku** — plnění s místem plnění mimo Českou republiku se do tuzemského obratu nezapočítávají (více níže).
3. **Náleží za uskutečněná plnění** — rozhodující je [den uskutečnění plnění](https://ucto.cz/slovnik#duzp), nikoli den platby. Do obratu tak vstupuje úplata k datu uskutečnění plnění bez ohledu na to, kdy byla skutečně zaplacena.

Obrat se sleduje za **kalendářní rok** (1. 1. – 31. 12.). To je zásadní změna účinná od 1. 1. 2025: do konce roku 2024 se obrat počítal za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Rok 2026 je tak druhým rokem, kdy se obrat sleduje vždy za celý kalendářní rok a k 1. lednu se „začíná od nuly“.

> **Pozor na záměnu pojmů:** Obrat pro DPH (§ 4a) není totéž co příjmy podle zákona o daních z příjmů ani co účetní výnosy. Pro vstup do paušálního režimu nebo pro výdajové paušály se posuzují příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.), zatímco pro registraci k DPH se posuzuje obrat podle § 4a zákona o DPH. Jde o dvě různé veličiny s různými pravidly.

## Co se započítává do obratu pro DPH?

Do obratu vstupují tři skupiny plnění s místem plnění v tuzemsku, vyjmenované přímo v § 4a zákona o DPH. U neplátce se do první skupiny řadí i plnění osvobozená v režimu pro malé podniky, která by jinak byla zdanitelná:

| Druh plnění                                                        | Příklady                                                          | Do obratu?                                           |
| ------------------------------------------------------------------ | ----------------------------------------------------------------- | ---------------------------------------------------- |
| Zdanitelné plnění a plnění osvobozené v režimu pro malé podniky    | Prodej zboží, poskytnutí poradenství, řemeslné práce v tuzemsku   | Ano                                                  |
| Plnění osvobozené od daně **s nárokem** na odpočet                 | Vývoz zboží do třetí země, dodání zboží do jiného státu EU        | Ano                                                  |
| Plnění osvobozené **bez nároku** na odpočet (§ 54–56a, příp. § 62) | Finanční služby, pojištění, nájem nemovitosti jako hlavní činnost | Ano, pokud nejde o příležitostnou doplňkovou činnost |

_Zdroj: zákon č. 235/2004 Sb., o DPH, § 4a odst. 1. Platí pro rok 2026._

Rozeberme jednotlivé skupiny.

**1) Zdanitelná plnění a plnění osvobozená v režimu pro malé podniky.** Sem patří běžná tuzemská činnost: prodej zboží, poskytnutí služby, řemeslné a stavební práce, poradenství, prodej výrobků. U neplátce se započítá i plnění, které by bylo zdanitelné, kdyby nebylo osvobozeno v režimu pro malé podniky (§ 4a odst. 1 písm. a). Jde o naprostou většinu obratu u typického podnikatele. Počítá se hodnota bez daně.

**2) Plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet.** Přestože z těchto plnění plátce neodvádí daň na výstupu, **do obratu se započítávají**, pokud mají místo plnění v tuzemsku. Typicky jde o vývoz zboží do třetí země (§ 66 zákona o DPH) a dodání zboží do jiného členského státu EU osobě registrované k dani (§ 64). Pro použití osvobození podle § 64 musí dodávat **plátce** a splnit další podmínky; tuzemské dodání uskutečněné neplátcem se do obratu započítává jako plnění v režimu pro malé podniky podle § 4a odst. 1 písm. a).

**3) Vybraná osvobozená plnění bez nároku na odpočet (§ 54 až § 56a, případně § 62).** Sem patří finanční činnosti (§ 54), penzijní činnosti (§ 54a), pojišťovací činnosti (§ 55), dodání a nájem nemovité věci (§ 56 a § 56a); zákon do obratu zahrnuje i dodání nemovité věci osvobozené od daně bez nároku na odpočet podle § 62. Tato plnění se do obratu počítají **pouze tehdy, pokud nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně**. Jinými slovy: provozujete-li nájem nebo finanční služby jako součást běžné, soustavné ekonomické činnosti, do obratu patří. Jde-li o ojedinělou, příležitostnou doplňkovou transakci, do obratu nevstupují.

## Co se do obratu pro DPH naopak nezapočítává?

Stejně důležité jako vědět, co se počítá, je vědět, co z obratu vypadává. Nejčastěji se chybuje právě v opačném směru — podnikatel si do obratu připočte něco, co tam nepatří, a zbytečně se zaregistruje, nebo naopak.

| Co se NEzapočítává                                                               | Právní základ             | Poznámka                                                        |
| -------------------------------------------------------------------------------- | ------------------------- | --------------------------------------------------------------- |
| Úplata za prodej **dlouhodobého majetku**                                        | § 4a odst. 3 zákona o DPH | Pokud prodej není nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti |
| Plnění s **místem plnění mimo tuzemsko**                                         | § 4a odst. 1 zákona o DPH | Např. služby s místem plnění v jiném státě EU                   |
| Osvobozená plnění bez nároku na odpočet jako **příležitostná doplňková činnost** | § 4a odst. 1 zákona o DPH | Ojedinělý nájem, ojedinělá finanční transakce                   |
| **Samotná DPH** (daň na výstupu)                                                 | § 4a odst. 1 zákona o DPH | Obrat je vždy částka **bez daně**                               |

_Zdroj: zákon č. 235/2004 Sb., o DPH, § 4a odst. 1 a 3. Platí pro rok 2026._

**Prodej dlouhodobého majetku.** Podle § 4a odst. 3 se do obratu nezahrnuje úplata za dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku, není-li toto **uskutečněné** plnění **nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti** osoby povinné k dani. Pokud tedy prodáte firemní automobil, stroj nebo nemovitost zařazenou jako dlouhodobý majetek, kterou jste používali k podnikání, prodejní cena se do obratu obvykle nepočítá, nejde-li o nedílnou součást obvyklé ekonomické činnosti. Výjimkou je situace, kdy je prodej majetku přímo vaším byznysem (např. autobazar prodávající vozy ze své činnosti) — pak jde o běžnou činnost a do obratu patří.

**Plnění s místem plnění mimo tuzemsko.** Obrat se týká jen plnění **s místem plnění v tuzemsku**. Poskytnete-li službu, jejíž místo plnění je podle pravidel § 9 a násl. zákona o DPH v jiném státě (typicky služba pro podnikatele v jiném členském státě EU v režimu přenesené daňové povinnosti), do tuzemského obratu se nezapočítává. Stejně tak prodej zboží s místem plnění mimo ČR.

**Příležitostná doplňková osvobozená plnění.** Jak bylo uvedeno výše, osvobozená plnění bez nároku na odpočet podle § 54 až § 56a se do obratu nepočítají, jsou-li jen doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně. Příležitostný a doplňkový charakter je třeba posoudit podle konkrétních okolností; samotná jednorázovost nebo nízká úplata automaticky nestačí.

## Jak se obrat pro DPH počítá v čase? (kalendářní rok)

Od 1. 1. 2025 se obrat pro vznik povinného plátcovství počítá **za kalendářní rok**, tj. souhrn úplat za plnění uskutečněná v období od 1. ledna do 31. prosince. Pro rok 2026 tedy sčítáte plnění uskutečněná mezi 1. 1. 2026 a 31. 12. 2026.

Rozhodující je **den uskutečnění plnění** (datum zdanitelného plnění, resp. den dodání zboží či poskytnutí služby), nikoli den, kdy vám přišla platba. Vystavíte-li fakturu v prosinci 2026 s datem uskutečnění plnění 28. 12. 2026, vstupuje do obratu roku 2026 — i kdyby vám odběratel zaplatil až v lednu 2027.

> **Poznámka k přijatým zálohám:** Do obratu vstupuje úplata k datu uskutečnění plnění. Samotná záloha přijatá před uskutečněním plnění u neplátce ještě obrat sama o sobě „netvoří“ — rozhodující je vznik samotného plnění. V praxi proto sledujte den uskutečnění zdanitelného plnění, ke kterému úplata náleží.

## Modelový příklad: výpočet obratu OSVČ za rok 2026

Živnostnice (grafička, neplátce DPH) měla za rok 2026 následující plnění:

| Plnění                                                                              | Částka bez DPH   | Do obratu?                                     |
| ----------------------------------------------------------------------------------- | ---------------- | ---------------------------------------------- |
| Grafické práce pro tuzemské klienty                                                 | 1 750 000 Kč     | Ano (zdanitelné plnění v tuzemsku)             |
| Grafická služba pro firmu na Slovensku (místo plnění SK)                            | 200 000 Kč       | Ne (místo plnění mimo tuzemsko)                |
| Prodej staršího firemního notebooku a fotoaparátu vedených jako dlouhodobý majetek  | 35 000 Kč        | Ne (prodej dlouhodobého majetku, § 4a odst. 3) |
| Jednorázový osvobozený nájem ateliéru jako skutečně příležitostná doplňková činnost | 18 000 Kč        | Ne (příležitostná doplňková činnost)           |
| **Obrat pro DPH za rok 2026**                                                       | **1 750 000 Kč** | —                                              |

Přestože celkové příjmy grafičky činily 2 003 000 Kč, její **obrat pro DPH je jen 1 750 000 Kč**. Limit 2 000 000 Kč tedy nepřekročila a plátcem se stát nemusí. Kdyby do obratu nesprávně zahrnula všechny položky tabulky včetně zahraniční služby, prodeje majetku a příležitostného doplňkového nájmu, vyšlo by jí 2 003 000 Kč a mylně by se domnívala, že musí podat přihlášku k registraci.

## Modelový příklad: kdy se vývoz a dodání do EU počítá do obratu

Obchodník (neplátce) prodává zboží a v roce 2026 měl:

- prodej zboží tuzemským zákazníkům: 1 600 000 Kč,
- dodání zboží do jiného státu EU osobě registrované k dani: 500 000 Kč.

Dodání zboží odeslaného z ČR do EU je plnění s místem v tuzemsku a do obratu se **započítává**. Po registraci plátce může být při splnění podmínek § 64 osvobozeno s nárokem na odpočet; neplátce toto osvobození podle § 64 neuplatňuje. Obrat tedy činí 1 600 000 + 500 000 = **2 100 000 Kč** a obchodník limit 2 000 000 Kč překročil. Musí podat přihlášku k registraci do 10 pracovních dnů; plátcem se zpravidla stane od 1. ledna 2027, pokud si ve včasné přihlášce nezvolí dřívější vznik plátcovství nebo do konce roku nepřekročí i druhý limit. To je častý omyl: dodání zboží odeslaného z ČR do jiného členského státu z tuzemského obratu nevypadává jen proto, že odběratel sídlí v EU.

## Jak na výpočet obratu krok za krokem

1. **Vyberte správné období.** Sčítejte plnění uskutečněná v kalendářním roce (pro rok 2026 od 1. 1. do 31. 12. 2026).
2. **Sečtěte úplaty za tuzemská zdanitelná plnění** bez daně — prodej zboží a služeb s místem plnění v ČR.
3. **Připočtěte plnění osvobozená s nárokem na odpočet**, splňují-li jejich podmínky, a tuzemská plnění osvobozená v režimu pro malé podniky.
4. **Posuďte osvobozená plnění bez nároku na odpočet** (§ 54–56a, příp. § 62) — připočtěte je jen tehdy, jde-li o pravidelnou, nikoli příležitostnou doplňkovou činnost.
5. **Odečtěte/nezahrnujte výjimky** — prodej dlouhodobého majetku, plnění s místem plnění mimo tuzemsko a příležitostná doplňková osvobozená plnění.
6. **Porovnejte výsledek s oběma limity.** Při překročení 2 000 000 Kč zpravidla vzniká povinnost podat přihlášku, při překročení 2 536 500 Kč vzniká plátcovství dříve. Pro osoby uskutečňující jen plnění bez nároku na odpočet platí zvláštní pravidlo § 6 odst. 3 — podrobnosti řeší článek [registrace k DPH](https://ucto.cz/dph/registrace-k-dph).

## Časté chyby při výpočtu obratu pro DPH

- **Záměna obratu a příjmů.** Do obratu pro DPH (§ 4a) patří jen úplaty za plnění s místem plnění v tuzemsku, ne každý příjem na účtu. Příjmy podle daně z příjmů (§ 7 zákona o daních z příjmů) jsou jiná veličina.
- **Připočtení prodeje dlouhodobého majetku.** Prodej firemního auta, stroje či nemovitosti se do obratu nezapočítává (§ 4a odst. 3), pokud prodej majetku není vaší běžnou činností.
- **Vynechání vývozu a dodání do EU.** Osvobozená plnění s nárokem na odpočet (vývoz, dodání zboží do EU) do obratu patří, i když z nich neodvádíte daň. Jejich opomenutí vede k podhodnocení obratu.
- **Započtení zahraničních služeb.** Služby s místem plnění mimo tuzemsko (typicky pro podnikatele v jiném státě EU) se do tuzemského obratu nepočítají.
- **Špatné období.** Od roku 2025 se obrat počítá za kalendářní rok, ne za 12 klouzavých měsíců. Sledujte rok 1. 1. – 31. 12.
- **Počítání s daní.** Obrat je vždy částka **bez DPH**. Přičtení daně obrat uměle nadhodnocuje.

## Shrnutí: obrat pro DPH 2026 v kostce

- Obrat pro DPH je souhrn **úplat bez daně** za plnění s **místem plnění v tuzemsku** za **kalendářní rok** (§ 4a zákona č. 235/2004 Sb.).
- **Počítá se:** zdanitelná tuzemská plnění; osvobozená plnění s nárokem na odpočet (vývoz, dodání do EU); osvobozená plnění bez nároku (§ 54–56a, příp. § 62) jako pravidelná činnost.
- **Nepočítá se:** prodej dlouhodobého majetku; plnění s místem plnění mimo tuzemsko; příležitostná doplňková osvobozená plnění; samotná DPH.
- Při překročení **2 000 000 Kč** zpravidla vzniká povinnost podat přihlášku; samotný den vzniku plátcovství závisí na § 6, včetně zvláštního pravidla pro osoby s plněními pouze bez nároku na odpočet — viz [registrace k DPH](https://ucto.cz/dph/registrace-k-dph) a obecný přehled [DPH](https://ucto.cz/dph/dph).

## Často kladené otázky

### Co se přesně započítává do obratu pro DPH?

Do obratu se podle § 4a zákona č. 235/2004 Sb. započítává souhrn úplat bez daně za plnění s místem plnění v tuzemsku: zdanitelná plnění včetně těch, která jsou u neplátce osvobozena v režimu pro malé podniky; plnění osvobozená s nárokem na odpočet; a vybraná osvobozená plnění bez nároku na odpočet (§ 54 až § 56a, případně § 62), pokud nejsou jen příležitostnou doplňkovou činností.

### Počítá se prodej firemního auta do obratu pro DPH?

Ne. Úplata za prodej dlouhodobého majetku (auta, stroje, nemovitosti) se do obratu nezapočítává podle § 4a odst. 3 zákona o DPH, není-li tento prodej nedílnou součástí vaší obvyklé ekonomické činnosti. Výjimkou je situace, kdy je prodej majetku přímo předmětem vašeho podnikání.

### Patří vývoz a dodání zboží do EU do obratu pro DPH?

Ano. Plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet — typicky vývoz zboží do třetí země (§ 66) a dodání zboží do jiného členského státu EU (§ 64) — se do obratu započítávají v plné hodnotě, přestože z nich neodvádíte českou DPH. Jejich opomenutí je častou chybou, která vede k podhodnocení obratu.

### Jaký je limit obratu pro DPH v roce 2026?

Základní limit obratu pro povinnou registraci k DPH je 2 000 000 Kč za kalendářní rok (§ 6 a násl. zákona č. 235/2004 Sb. ve znění zákona č. 461/2024 Sb.). Po jeho překročení se stáváte plátcem zpravidla od 1. ledna následujícího roku; nově se ale můžete rozhodnout stát plátcem už dnem následujícím po překročení. Přihlášku k registraci podáváte do 10 pracovních dnů od překročení limitu. Existuje i druhý, vyšší limit 2 536 500 Kč (korunový ekvivalent 100 000 EUR stanovený zákonem), po jehož překročení **v průběhu kalendářního roku** se stáváte plátcem už dnem následujícím po překročení — tedy nečekáte na 1. ledna příštího roku jako u základního limitu. Podrobnosti a lhůty řeší článek o [registraci k DPH](https://ucto.cz/dph/registrace-k-dph).

### Za jaké období se obrat pro DPH počítá?

Od 1. 1. 2025 se obrat počítá za kalendářní rok (1. 1. – 31. 12.), nikoli za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců jako do konce roku 2024. Pro rok 2026 sčítáte plnění uskutečněná mezi 1. 1. 2026 a 31. 12. 2026.

### Je obrat pro DPH totéž co příjmy nebo tržby?

Ne. Obrat pro DPH má vlastní definici v § 4a zákona o DPH a liší se od příjmů podle zákona o daních z příjmů i od účetních výnosů. Do obratu nepatří prodej dlouhodobého majetku, pokud není nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti, ani plnění s místem plnění mimo tuzemsko; naopak do něj patří tuzemská osvobozená plnění s nárokem na odpočet. Proto se obrat pro DPH může od vašich celkových příjmů na účtu výrazně lišit.

---

# Odpočet DPH: nárok, podmínky a koeficient

- URL: https://ucto.cz/dph/odpocet-dph
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Odpočet DPH 2026: kdy vzniká nárok, hmotněprávní i formální podmínky, plný, poměrný a krácený odpočet, vypořádací koeficient a lhůta pro uplatnění.

**Ve zkratce:** Nárok na odpočet DPH umožňuje plátci odečíst daň na vstupu z přijatých plnění pro zákonem vymezenou ekonomickou činnost. Podle **§ 72 zákona č. 235/2004 Sb.** vzniká, když nastanou skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat; uplatnění se řídí **§ 73**. Odpočet může být **plný, poměrný** (§ 75 – při použití i pro jiné účely) nebo **krácený** (§ 76 – při souběhu s osvobozenými plněními bez nároku). U nároků vzniklých od roku 2025 platí obecně lhůta **do konce druhého následujícího kalendářního roku**, s výjimkami. Související pravidla najdete u článků [osvobození od DPH](https://ucto.cz/dph/osvobozeni-od-dph) a [daňový doklad](https://ucto.cz/dph/danovy-doklad).

## Co je nárok na odpočet DPH?

Nárok na odpočet daně je **klíčový mechanismus DPH**, díky kterému se daň nehromadí v každém článku obchodního řetězce. V přiznání plátce porovnává **daň na výstupu** s nárokem na **odpočet daně na vstupu**. Daň na vstupu nemusí být vždy zaplacena dodavateli: při přenesení daňové povinnosti ji zpravidla přiznává sám příjemce.

Pokud je odpočet daně vyšší než daň na výstupu, vzniká plátci **nadměrný odpočet**; jeho vrácení se řídí daňovým řádem. V opačném případě vzniká **vlastní daňová povinnost**, kterou plátce uhradí.

Daní na vstupu se podle § 72 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb. rozumí daň uplatněná zejména:

- u přijatých zdanitelných plnění od jiného plátce v tuzemsku;
- u zboží pořízeného z jiného členského státu EU;
- u plnění v **režimu přenesení daňové povinnosti** (reverse charge), kdy daň přiznává sám příjemce;
- u dovozu zboží.

Odpočet daně může uplatnit **pouze plátce DPH** a jen u plnění, která použije pro účely uskutečňování své ekonomické činnosti vyjmenované v § 72 odst. 1 (zejména pro svá zdanitelná plnění a plnění osvobozená s nárokem na odpočet).

## Kdy vzniká nárok na odpočet daně?

Podle **§ 72 odst. 5 zákona č. 235/2004 Sb.** vzniká nárok na odpočet daně okamžikem, kdy **nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat** (tj. zpravidla k datu uskutečnění zdanitelného plnění nebo přijetí úplaty u dodavatele).

Je třeba odlišit dva okamžiky:

| Okamžik                         | Význam                                                                                                                                      |
| ------------------------------- | ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| **Vznik nároku** (§ 72 odst. 5) | Hmotněprávní vznik – ke dni, kdy by daň měla být přiznána. Od tohoto dne běží lhůta pro uplatnění.                                          |
| **Uplatnění nároku** (§ 73)     | Faktické odečtení v přiznání – nejdříve za období, kdy plátce splní zákonné podmínky; u běžného tuzemského nákupu má zejména daňový doklad. |

To, že nárok „vznikl“, ještě neznamená, že ho lze hned uplatnit. K uplatnění je nutné splnit podmínky § 73 – viz dále.

_Zdroj: § 72 a § 73 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pro rok 2026._

## Jaké jsou podmínky pro uplatnění nároku na odpočet?

Podmínky se dělí na **hmotněprávní** (zda nárok vůbec vznikl) a **formální** (jak ho prokázat a uplatnit).

### Hmotněprávní podmínky (§ 72)

1. Příjemce je **plátcem DPH**.
2. Přijaté plnění použije pro **ekonomickou činnost** a pro účely uvedené v § 72 odst. 1 (zejména pro vlastní zdanitelná plnění nebo plnění osvobozená s nárokem na odpočet).
3. Daň na vstupu byla uplatněna v souladu se zákonem.

### Formální podmínky (§ 73)

Podle **§ 73 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb.** má plátce u běžného nákupu od tuzemského plátce **daňový doklad**. U přenesení daňové povinnosti a pořízení zboží z EU musí daň **přiznat** a mít daňový doklad; nemá-li doklad, může nárok prokázat jinak. Při dovozu zákon rozlišuje, zda daň přiznává plátce, nebo ji vyměřil celní úřad. Pokud doklad neobsahuje některou předepsanou náležitost, § 73 odst. 5 dovoluje její prokázání jiným způsobem. Účetní zápis sám o sobě není samostatnou podmínkou vyjmenovanou v § 73 odst. 1.

Klíčové pravidlo z **§ 73 odst. 2**: nárok lze uplatnit **nejdříve za období, v němž jsou splněny podmínky § 73 odst. 1**. U běžné tuzemské faktury doručené později je to zpravidla období jejího obdržení; u některých přeshraničních plnění zákon umožňuje jiný způsob prokázání.

Náležitosti dokladu rozebíráme v samostatném článku [daňový doklad](https://ucto.cz/dph/danovy-doklad).

## V jaké lhůtě lze odpočet uplatnit?

Lhůta pro uplatnění nároku na odpočet se od roku 2025 změnila: obecně končí **uplynutím druhého kalendářního roku následujícího po roce vzniku nároku**. Nejde o pevnou lhůtu 24 měsíců. Změnu přinesla novela zákona o DPH č. 461/2024 Sb. účinná od 1. 1. 2025.

| Plnění                            | Lhůta pro uplatnění odpočtu                                                                                      |
| --------------------------------- | ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| Nárok vzniklý **od 1. 1. 2025**   | **Konec 2. kalendářního roku** bezprostředně následujícího po roce vzniku nároku (§ 73 odst. 3)                  |
| Nárok vzniklý **do 31. 12. 2024** | Původní **tříletá lhůta**, počítaná podle tehdejšího znění § 73; konec závisí na konkrétním období vzniku nároku |

_Zdroj: § 73 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb. ve znění novely č. 461/2024 Sb.; přechodná ustanovení novely. Potvrzeno Souhrnnou informací Finanční správy k novele DPH 2025._

**Příklad lhůty:** Nárok na odpočet vznikne v dubnu 2026. Lhůta podle § 73 odst. 3 uplyne koncem **roku 2028**. Po 31. 12. 2028 už odpočet z tohoto plnění uplatnit nelze.

Pozor: § 73 odst. 3 dovoluje uplatnit nárok i po obecné lhůtě, pokud plátci vznikla u **přijatého plnění povinnost přiznat daň**. U odpočtu v **částečné výši** (poměrný nebo krácený) § 73 odst. 4 navíc obecně vyžaduje uplatnění nejpozději **za poslední zdaňovací období kalendářního roku**, v jehož některém období mohl být uplatněn nejdříve. Výjimka platí u kráceného odpočtu s vypořádacím koeficientem alespoň 95 %, nejde-li o dlouhodobý majetek. Tím se obecná lhůta § 73 odst. 3 neprodlužuje.

## Plný, poměrný, nebo krácený odpočet?

Toto je nejčastější zdroj chyb. Zákon rozlišuje **tři situace** podle toho, k čemu plátce nakoupené plnění používá:

| Typ odpočtu         | Kdy se použije                                                                                           | Paragraf     |
| ------------------- | -------------------------------------------------------------------------------------------------------- | ------------ |
| **Plný odpočet**    | Plnění slouží **výhradně** pro zdanitelná plnění (resp. plnění s nárokem na odpočet)                     | § 72 odst. 1 |
| **Poměrný odpočet** | Plnění slouží zčásti pro **ekonomickou** a zčásti pro **neekonomickou činnost** (např. soukromé použití) | § 75         |
| **Krácený odpočet** | Plnění slouží i pro plnění **osvobozená bez nároku na odpočet**                                          | § 76         |

Pokud nastane souběh (plnění používáte zároveň soukromě i pro osvobozená plnění), uplatní se **oba mechanismy postupně**: nejprve poměrný koeficient podle § 75 a poté krácení koeficientem podle § 76. Tomuto se říká **odpočet v částečné výši**.

## Jak funguje poměrný odpočet podle § 75?

Poměrný odpočet řeší situaci, kdy plátce použije přijaté plnění **jak pro ekonomickou činnost, tak pro účely s ní nesouvisející** – typicky služební automobil, telefon nebo notebook používaný i soukromě.

Podle **§ 75 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb.** se odpočet vypočte jako součin daně na vstupu a podílu použití plnění pro ekonomickou činnost:

> **Odpočet v poměrné výši = daň na vstupu × poměrný koeficient**

**Poměrný koeficient** vyjadřuje podíl použití plnění pro uskutečněná plnění (např. 70 % služebně → koeficient 0,70). Podle § 75 odst. 3 se procento zaokrouhluje **nahoru na celé procento**. Kvalifikovaný odhad podle § 75 odst. 4 se použije, nelze-li při uplatnění odpočtu zjistit skutečný podíl. U jiných vstupů než dlouhodobého majetku užitých zčásti pro osobní spotřebu plátce nebo zaměstnanců umožňuje § 75 odst. 2 také plný odpočet a následné zdanění soukromé spotřeby.

**Oprava na konci roku:** U běžného vstupu, kde byl koeficient odhadnut, platí při odchylce skutečného použití **o více než 10 procentních bodů** odlišná pravidla: pokud je skutečný podíl **nižší**, oprava je povinná; pokud je **vyšší**, plátce ji může provést (§ 75 odst. 5). U **dlouhodobého majetku** § 75 odst. 7–9 od roku 2025 vyžaduje sjednocení koeficientu při jakékoli odchylce od koeficientu použitého při prvním odpočtu. Rozhoduje skutečný podíl v roce pořízení majetku, případně v následujícím roce za zvláštních podmínek při pozdějším prvním odpočtu.

_Zdroj: § 75 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění novely č. 461/2024 Sb. (úprava opravy odpočtu u dlouhodobého majetku od 1. 1. 2025)._

### Modelový příklad poměrného odpočtu

Plátce koupí notebook za 30 000 Kč + 6 300 Kč DPH (21 %). Odhaduje, že ho ze 80 % použije pro podnikání a z 20 % soukromě.

- Poměrný koeficient = 0,80
- Odpočet = 6 300 Kč × 0,80 = **5 040 Kč** (§ 75 odst. 3)
- Zbývajících 1 260 Kč DPH si plátce odečíst nemůže.

Pokud by se skutečné použití v roce použití od odhadu 80 % lišilo o více než 10 procentních bodů, při nižším skutečném podílu plátce odpočet opraví povinně; při vyšším má právo jej opravit.

## Jak funguje krácený odpočet a vypořádací koeficient podle § 76?

Krácení se uplatní, pokud plátce uskutečňuje **vedle plnění s nárokem také plnění osvobozená bez nároku na odpočet**, včetně vybraných plnění mimo tuzemsko nebo v přeshraničním režimu pro malé podniky (§ 76 odst. 1). U vstupů, které slouží **oběma druhům plnění současně**, lze odpočet uplatnit jen v krácené výši.

Podle **§ 76 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb.** se krácený odpočet vypočte jako:

> **Krácený odpočet = daň na vstupu × koeficient**

### Výpočet koeficientu (§ 76 odst. 3)

Koeficient je zlomek, který udává podíl „dobrých“ (s nárokem) plnění na celkových plněních:

| Část zlomku    | Co obsahuje                                                                       |
| -------------- | --------------------------------------------------------------------------------- |
| **Čitatel**    | Součet hodnot plnění **s nárokem na odpočet** (zdanitelná + osvobozená s nárokem) |
| **Jmenovatel** | Čitatel **+** hodnota plnění **osvobozených bez nároku na odpočet**               |

Do výpočtu patří také zálohy, u kterých už vznikla povinnost přiznat daň nebo plnění. § 76 odst. 4 naopak vylučuje zejména prodej dlouhodobého majetku mimo běžnou ekonomickou činnost a některé příležitostné doplňkové finanční či nemovitostní transakce. Výsledek se podle **§ 76 odst. 3** zaokrouhlí na **celé procento nahoru**.

**Pravidlo 95 %:** Je-li koeficient roven nebo vyšší než **95 %**, považuje se za **100 %** – společné vstupy se podle § 76 dále nekrátí (§ 76 odst. 5). Ostatní omezení odpočtu tím nezanikají.

### Zálohový a vypořádací koeficient

V průběhu roku plátce ještě nezná konečný poměr plnění, proto se postupuje ve dvou krocích:

1. **Zálohový koeficient** (§ 76 odst. 6) – v jednotlivých zdaňovacích obdobích roku se použije koeficient vypočtený z údajů **za předcházející kalendářní rok**. U nového plátce, který předchozí údaje nemá, se použije kvalifikovaný odhad.
2. **Vypořádací koeficient** (§ 76 odst. 7) – po skončení roku, v **posledním zdaňovacím období kalendářního roku**, plátce provede **vypořádání odpočtu**. Vypočte skutečný koeficient z údajů za **celý vypořádávaný rok** a rozdíl proti záloze doúčtuje.

_Zdroj: § 76 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pro rok 2026._

### Modelový příklad kráceného odpočtu a vypořádání

Plátce má za rok 2026 zdanitelná plnění 8 000 000 Kč a osvobozená plnění bez nároku (nájem) 2 000 000 Kč. Zálohový koeficient z roku 2025 činil 0,75.

- **Během roku** u společných vstupů (např. režie, energie) uplatňoval odpočet zálohovým koeficientem **0,75** (75 %).
- **Vypořádací koeficient za rok 2026** = 8 000 000 ÷ (8 000 000 + 2 000 000) = 0,80 → po zaokrouhlení **80 %**.
- V posledním přiznání roku 2026 plátce **navýší odpočet** o rozdíl mezi 80 % a 75 % u všech společných vstupů za celý rok.

Kdyby vyšel koeficient např. 96 %, považoval by se podle § 76 odst. 5 za 100 % a plátce by uplatnil plný odpočet.

## Kdy nárok na odpočet vůbec nevzniká?

I plátce má u některých plnění nárok na odpočet **vyloučen** nebo **omezen**:

- **Reprezentace** – u přijatých plnění použitých pro reprezentaci, která nejsou daňově uznatelným nákladem (§ 72 odst. 6 ve vazbě na zákon o daních z příjmů). Výjimkou jsou drobné reklamní předměty navazující na úpravu dárků do 500 Kč podle § 13.
- **Plnění pro osvobozenou činnost bez nároku** – pokud vstup slouží výhradně osvobozenému plnění bez nároku, odpočet nelze uplatnit vůbec (viz [osvobození od DPH](https://ucto.cz/dph/osvobozeni-od-dph)).
- **Vybraný osobní automobil** – u automobilu kategorie M1, který je dlouhodobým majetkem, je daň na vstupu pro výpočet odpočtu **omezena částkou 420 000 Kč** (při 21% sazbě odpovídá ceně bez daně 2 000 000 Kč). § 72 odst. 10 vyjímá sanitní a pohřební automobily, vozidla pořízená pro koncesovanou silniční dopravu a sportovní vozidla. Limit platí od 1. 1. 2024 a obdobně se zohledňuje při technickém zhodnocení podle § 72 odst. 4.

**Vyhlášená změna od 1. ledna 2027:** Zákon č. 180/2026 Sb. ruší zvláštní limit DPH na vstupu 420 000 Kč u vybraných osobních automobilů a navazující pravidla. Limit ale dál použijete na případy roku 2026 podle účinného znění. U starších odpočtů se uplatní přechodná ustanovení § 33, která rozlišují zejména uvedení auta nebo technického zhodnocení do stavu způsobilého k užívání před účinností nebo po ní. U plnění spadajících pod § 33 body 5 a 6 lze dříve omezený odpočet zvýšit dodatečným přiznáním do konce ledna 2027. Nejde o automatické vrácení rozdílu u všech dříve pořízených aut. Zrušení limitu DPH samo neruší limit daňově uznatelných odpisů podle § 30e zákona o daních z příjmů.

**Nezaplacené závazky:** Vedle původního nároku hlídejte povinné opravy podle § 74b. Pro rok 2026 jde o šest kalendářních měsíců po měsíci splatnosti, s výjimkou úplné úhrady čtvrtletního plátce do konce dotčeného čtvrtletí. Od roku 2027 zákon č. 180/2026 Sb. tuto dobu zkracuje na tři měsíce. Přechodná pravidla posuzujte podle vzniku daňové povinnosti; podrobnosti vysvětluje [oprava odpočtu u neuhrazených pohledávek](https://ucto.cz/dph/oprava-dph-nedobytne-pohledavky).

## Jak odpočet uplatnit v praxi (postup)

1. **Ověřte, že jste plátce** a že plnění slouží vaší ekonomické činnosti.
2. **Posuďte typ odpočtu** – plný, poměrný (§ 75), nebo krácený (§ 76)?
3. **Zajistěte podklady pro odpočet** – u běžného tuzemského nákupu daňový doklad; případné chybějící náležitosti prokažte jinak podle § 73 odst. 5.
4. **Uplatněte odpočet v přiznání k DPH** nejdříve za období, ve kterém splníte podmínky § 73 odst. 1.
5. **Uveďte plnění do kontrolního hlášení**, je-li povinné.
6. **Hlídejte lhůtu** do konce druhého následujícího kalendářního roku u nároků vzniklých od roku 2025, zvláštní lhůtu pro částečný odpočet a u kráceného odpočtu **proveďte vypořádání** v posledním období roku.

## Časté chyby u odpočtu DPH

- **Uplatnění běžného tuzemského odpočtu bez daňového dokladu.** U přenesené daně a pořízení z EU může zákon připustit jiné prokázání; vady náležitostí dokladu lze také doložit jinak.
- **Záměna poměrného a kráceného odpočtu.** Soukromé použití = § 75 (poměrný), souběh s osvobozenými plněními = § 76 (krácený). Jde o dva různé mechanismy.
- **Zapomenuté roční vypořádání** kráceného odpočtu v posledním zdaňovacím období roku.
- **Plný odpočet u luxusního vozu** nad 2 mil. Kč – odpočet je stropován na 420 000 Kč.
- **Zmeškaná lhůta** – u nároků vzniklých od roku 2025 obecně konec druhého následujícího kalendářního roku a často dřívější limit u částečného odpočtu.
- **Odpočet z reprezentace** (občerstvení pro klienty, dary nad limit), kde nárok nevzniká.

## Shrnutí

Odpočet DPH umožňuje plátci odečíst daň na vstupu od daně na výstupu. Nárok vzniká podle § 72 okamžikem, kdy nastanou skutečnosti zakládající povinnost přiznat tuto daň; uplatnění se řídí § 73. U nároků vzniklých od roku 2025 platí obecně konec druhého následujícího kalendářního roku, s výjimkami a zvláštním pravidlem pro částečný odpočet. Podle použití plnění rozlišujeme plný, poměrný (§ 75) a krácený (§ 76) odpočet; u kráceného se na konci roku provádí vypořádání koeficientem. Koeficient od 95 % výše znamená, že se odpočet u společných vstupů podle § 76 nekrátí.

## Další praktický postup

Při bezúplatném předání zásob závisí režim také na dřívějším odpočtu a hodnotě zboží v době darování. [Darování zásob a DPH](https://ucto.cz/dph/darovani-zasob-dph) rozlišuje daň na výstupu, doložení stavu i likvidaci zásob.

## Často kladené otázky

### Kdy vzniká nárok na odpočet DPH?

Nárok vzniká podle § 72 odst. 5 zákona č. 235/2004 Sb. okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat – zpravidla ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo přijetí úplaty u dodavatele. Uplatnit ho lze nejdříve za zdaňovací období, v němž jsou splněny podmínky § 73 odst. 1; u běžného tuzemského nákupu je nutný daňový doklad.

### Jaká je lhůta pro uplatnění odpočtu DPH?

U nároku vzniklého od 1. 1. 2025 platí obecně konec druhého kalendářního roku následujícího po roce jeho vzniku (§ 73 odst. 3). Po této lhůtě lze odpočet uplatnit u plnění, u kterého příjemci vznikla povinnost přiznat daň. U částečného odpočtu navíc platí § 73 odst. 4. U starších nároků se použije původní tříletá lhůta.

### Jaký je rozdíl mezi poměrným a kráceným odpočtem?

Poměrný odpočet (§ 75) se uplatní při použití plnění zčásti pro neekonomické účely (např. soukromé využití auta). Krácený odpočet (§ 76) se uplatní, když plátce uskutečňuje i plnění osvobozená bez nároku na odpočet. Pokud nastanou obě situace zároveň, použijí se oba mechanismy postupně (odpočet v částečné výši).

### Co je vypořádací koeficient?

Vypořádací koeficient je koeficient vypočtený podle § 76 odst. 7 z údajů o uskutečněných plněních za celý kalendářní rok. V posledním zdaňovacím období roku jím plátce nahradí zálohový koeficient používaný během roku a rozdíl v odpočtu vypořádá (doúčtuje nebo sníží).

### Co znamená pravidlo 95 % u koeficientu?

Pokud krácený koeficient podle § 76 dosáhne 95 % nebo více, považuje se podle § 76 odst. 5 za 100 %. U společných vstupů se pak odpočet podle § 76 nekrátí. Ostatní podmínky a omezení odpočtu se použijí dál.

### Mohu si odečíst plnou DPH z osobního automobilu?

U **vybraného** osobního automobilu kategorie M1 zařazeného do dlouhodobého majetku je pro výpočet odpočtu daň na vstupu od 1. 1. 2024 omezená částkou 420 000 Kč podle § 72 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb. Při 21% sazbě to odpovídá ceně bez DPH 2 000 000 Kč. Ze zákonné definice jsou vyloučeny sanitky, pohřební, sportovní a vybrané vozy pro koncesovanou dopravu; nárok může být omezen i dalšími pravidly § 72–76.

---

# Oprava DPH u nedobytných pohledávek a povinná oprava odpočtu (§ 46, § 74b) v roce 2026

- URL: https://ucto.cz/dph/oprava-dph-nedobytne-pohledavky
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Oprava DPH u nedobytných pohledávek: povinnosti dlužníka po šesti měsících neuhrazení, oprava daně u věřitele a zákonné lhůty od roku 2025.

**Ve zkratce:** Velká novela zákona o DPH č. 461/2024 Sb. přinesla od 1. 1. 2025 zásadní změnu na straně dlužníka. Podle § 74b odst. 3 musí plátce, který neuhradí svůj závazek do konce **šestého kalendářního měsíce** následujícího po měsíci splatnosti, **povinně snížit uplatněný odpočet DPH** z neuhrazené části — nezávisle na opravě věřitele. Pravidlo platí jen pro plnění, u nichž daň přiznává poskytovatel, a výjimku má čtvrtletní plátce, který dluh zcela uhradí do konce dotčeného čtvrtletí. Věřitel může při splnění podmínek opravit základ daně podle § 46–46g; lhůta u exekuce se zkrátila ze dvou let na **jeden rok** od prvního exekučního příkazu a přibyla kategorie **drobných pohledávek do 10 000 Kč** včetně DPH. Obecná lhůta pro opravu základu daně podle § 42 se u uskutečněných plnění prodloužila ze 3 na **7 let**. Nová pravidla obecně platí pro plnění uskutečněná od 1. 1. 2025.

**Vyhlášená pravidla od 1. ledna 2027:** Zákon č. 180/2026 Sb. zkracuje u dlužníka v § 74b odst. 3 šest kalendářních měsíců na tři. U drobných nedobytných pohledávek se jednotlivý limit zvýší na 20 000 Kč včetně DPH, stáří po splatnosti sníží na tři měsíce a souhrnný limit oprav vůči jednomu dlužníkovi za rok zvýší na 100 000 Kč včetně DPH; povinnost dvou písemných výzev zůstává. Ruší se také zvláštní pravidlo opravy jen v posledním období roku. Pro § 46 se nová úprava použije na opravy uplatňované za období začínající nejdříve 1. ledna 2027 u plnění uskutečněných od 1. ledna 2025 (§ 33 bod 2). U povinností vzniklých před účinností se použije dosavadní úprava (§ 33 bod 1). Níže je popsán účinný stav roku 2026; tříměsíční pravidlo nepoužívejte předčasně.

Do konce roku 2024 platila u nedobytných pohledávek asymetrie: věřitel si mohl (dobrovolně) snížit odvedenou daň, jen když prošel náročným řízením podle § 46, zatímco povinnost dlužníka opravit [odpočet daně](https://ucto.cz/slovnik#odpocet-dph) se odvíjela od podmínek pro opravu věřitele. Novela č. 461/2024 Sb. tuto mezeru uzavřela zavedením samostatné a **povinné** opravy odpočtu na straně dlužníka (§ 74b), která nastane už po šesti měsících po splatnosti bez ohledu na věřitele. Pro firmy v pozici odběratele to znamená nový cash-flow i compliance risk, pro věřitele mírnější podmínky, jak DPH z nedobytné pohledávky získat zpět. Následující text rozebírá obě strany a nové lhůty.

## Co se od 1. ledna 2025 změnilo?

Novela zavedla tři propojené oblasti. První je nová část **§ 74b odst. 3 a 4** — povinná oprava odpočtu po marném uplynutí šesti měsíců a právo na jeho zvýšení po úhradě. Tu je nutné odlišit od **§ 74b odst. 1 a 2**, které řeší opravu u nedobytné pohledávky. **§ 74a** se od roku 2025 týká osoby, která přestala být plátcem, nikoli této situace.

Druhou oblastí je zmírnění podmínek pro **věřitele** v § 46–46g: zkrácení lhůt (u exekuce z dvou let na jeden rok), nová kategorie drobných pohledávek do 10 000 Kč a širší možnosti při úmrtí dlužníka či v insolvenčním řízení.

Třetí je prodloužení obecné lhůty pro [opravu základu daně](https://ucto.cz/slovnik#oprava-zakladu-dane) podle § 42 ze tří na sedm let u uskutečněných plnění. Všechny změny se vztahují na plnění uskutečněná od 1. 1. 2025.

## Kdy musí dlužník povinně vrátit odpočet (§ 74b)?

Klíčové je pravidlo lhůty. Pokud plátce uplatnil odpočet z přijatého plnění, u kterého daň přiznává poskytovatel, a **neuhradí závazek do konce šestého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla splatnost**, vzniká mu povinnost snížit odpočet o DPH připadající na neuhrazenou část. Oprava se provede v přiznání za zdaňovací období, ve kterém tato lhůta uplyne. § 74b odst. 3 se nevztahuje na plnění v režimu reverse charge a další plnění, u nichž daň přiznává příjemce.

| Situace                            | Pravidlo dle § 74b                                                               |
| ---------------------------------- | -------------------------------------------------------------------------------- |
| Rozhodná lhůta                     | konec 6. kalendářního měsíce po měsíci splatnosti                                |
| Výše opravy                        | DPH připadající na **neuhrazenou** část závazku                                  |
| Období opravy (měsíční plátce)     | měsíc, v němž lhůta uplyne                                                       |
| Období opravy (čtvrtletní plátce)  | čtvrtletí, v němž lhůta uplyne; při plné úhradě do jeho konce povinnost nevzniká |
| Nezávislost na věřiteli            | povinnost platí i bez opravy věřitele dle § 46                                   |
| Pozdější (i částečná) úhrada       | lze znovu uplatnit poměrný odpočet                                               |
| Nejzazší termín pro znovuuplatnění | konec 2. kalendářního roku následujícího po období úhrady                        |

_Zdroj: § 74b zákona č. 235/2004 Sb. ve znění zák. č. 461/2024 Sb. Platí pro rok 2026._

Zaplatí-li dlužník závazek později (třeba jen zčásti), má **právo** — nikoli povinnost — zvýšit odpočet zpět o odpovídající poměrnou část DPH. Nejdříve v období, kdy k úhradě fakticky došlo, a nejpozději do konce druhého kalendářního roku následujícího po zdaňovacím období, v němž byla pohledávka uhrazena a odpočet mohl být poprvé zvýšen. Čtvrtletní plátce, který dluh zcela uhradí do konce čtvrtletí, v němž šestiměsíční lhůta uplynula, odpočet vůbec nesnižuje. Zmešká-li tuto lhůtu, o možnost znovu uplatnit odpočet přijde.

Praktický důsledek: sledování splatnosti závazků se stává daňovou povinností, ne jen otázkou vztahů s dodavateli. Neuhrazené faktury po šesti měsících zvyšují vlastní daňovou povinnost k DPH.

## Kdy může věřitel opravit daň u nedobytné pohledávky (§ 46–46g)?

Na straně věřitele jde o **možnost**, ne povinnost, snížit dříve odvedenou daň na výstupu. Novela podmínky zmírnila a rozšířila okruh situací.

| Titul opravy      | Podmínka po novele (2025)                                                                                                   |
| ----------------- | --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| Exekuce           | pohledávka vymáhána v exekuci, uplynul **1 rok** od 1. exekučního příkazu (dříve 2 roky)                                    |
| Insolvence        | podle konkrétního titulu v § 46 odst. 1, zejména zjištěná přihlášená pohledávka a rozhodnutí o konkursu či oddlužení        |
| Dlouhé řízení     | uplynuly **3 roky** (dříve 5) od konce období plnění, řízení stále běží                                                     |
| Úmrtí dlužníka    | doloženo, že pohledávka nebude uspokojena                                                                                   |
| Drobná pohledávka | ≤ 10 000 Kč vč. DPH, alespoň 6 měsíců po splatnosti, min. **2 písemné výzvy**; souhrn ≤ 20 000 Kč vč. DPH na dlužníka a rok |

_Zdroj: § 46 a násl. zákona č. 235/2004 Sb. ve znění zák. č. 461/2024 Sb. Platí pro rok 2026._

Nová kategorie drobných nedobytných pohledávek je zásadní pro firmy s velkým objemem malých neuhrazených faktur (e-shopy, služby). Umožňuje opravit daň bez nákladné exekuce či insolvence — stačí prokázat dvě písemné výzvy k úhradě a dodržet limit do 10 000 Kč včetně DPH na jednu pohledávku a souhrnně 20 000 Kč včetně DPH na jednoho dlužníka za kalendářní rok. Oprava u těchto drobných pohledávek se provádí za poslední zdaňovací období kalendářního roku.

Samotnou **opravu základu daně** je nutné provést ve lhůtě 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo; tato lhůta neběží po dobu vedení příslušného řízení (exekuce, insolvence).

## Jak se prodloužila lhůta pro opravu základu daně (§ 42)?

Mimo režim nedobytných pohledávek novela sáhla i do obecné opravy základu daně a výše daně podle § 42 (dobropisy, vrubopisy, slevy, storna). Dosavadní **tříletá** lhůta se u **uskutečněných zdanitelných plnění** prodloužila na **7 kalendářních let** následujících po roce, v němž vznikla povinnost přiznat daň z původního plnění.

Pozor na výjimku: u oprav navázaných na **přijaté úplaty** (zálohy) zůstává lhůta **3 roky**. Prodloužení na 7 let tedy neplatí plošně — je třeba rozlišit, zda se opravuje uskutečněné plnění, nebo přijatá platba. Delší lhůta se týká zákonných důvodů opravy základu daně podle § 42. Oprava původně chybně přiznané daně má vlastní pravidla; sedmiletou lhůtu nelze automaticky použít na každou chybu ve fakturaci.

## Jak opravu doložit a zaúčtovat?

Oprava daně u nedobytné pohledávky na straně věřitele se obvykle dokumentuje **opravným daňovým dokladem** podle § 46e, který věřitel doručuje dlužníkovi a eviduje pro účely přiznání a kontrolního hlášení. Na straně dlužníka se související oprava odpočtu posuzuje podle **§ 74b odst. 1** a musí zohlednit i případnou předchozí opravu podle odst. 3, aby se stejný odpočet nesnížil dvakrát.

Naproti tomu povinná oprava odpočtu podle § 74b **nevzniká z dokladu věřitele** — dlužník ji provádí sám na základě evidence neuhrazených závazků. Klíčové je proto vést přehled o splatnostech a úhradách závazků; [daňový doklad](https://ucto.cz/slovnik#danovy-doklad) k původnímu plnění zůstává podkladem pro určení výše odpočtu, který se vrací. Oprava se promítne do přiznání k DPH a kontrolního hlášení za příslušné období. Vzhledem k tomu, že jde o změnu základu odpočtu, nikoli o nový obchodní případ, je vhodné ji v účetnictví oddělit tak, aby byla dohledatelná vazba na konkrétní neuhrazenou fakturu.

## Časté chyby

- **Záměna odstavců § 74b.** Odst. 1 a 2 souvisejí s podmínkami opravy nedobytné pohledávky; odst. 3 a 4 upravují šestiměsíční test a následnou úhradu. § 74a řeší opravu po zrušení registrace plátce.
- **Čekání na věřitele.** Dlužník musí vrátit odpočet podle § 74b i tehdy, když věřitel žádnou opravu neprovede.
- **Špatný počátek lhůty.** Šest měsíců se počítá od konce měsíce splatnosti, ne od data vystavení či doručení faktury.
- **Zmeškání znovuuplatnění.** Po pozdní úhradě lze odpočet zvýšit jen do konce 2. kalendářního roku následujícího po období úhrady — poté nárok zaniká.
- **Plošné použití sedmileté lhůty.** Lhůta 7 let dle § 42 platí u uskutečněných plnění; u přijatých úplat zůstávají 3 roky.
- **Překročení limitů drobných pohledávek.** Kategorie do 10 000 Kč vč. DPH má i souhrnný strop 20 000 Kč vč. DPH na dlužníka a rok a podmínku dvou písemných výzev.
- **Aplikace na starší plnění.** Nová pravidla se týkají plnění uskutečněných od 1. 1. 2025.

## Shrnutí

Novela č. 461/2024 Sb. účinná od 1. 1. 2025 srovnala postavení věřitele a dlužníka u neuhrazených plnění. Dlužník podle nového § 74b **povinně** vrací odpočet DPH z neuhrazené části závazku, pokud jej nezaplatí do konce šestého kalendářního měsíce po měsíci splatnosti; při pozdější úhradě může odpočet uplatnit zpět, nejpozději do konce druhého kalendářního roku následujícího po roce pozdější úhrady. Věřitel má u nedobytné pohledávky mírnější podmínky pro opravu daně dle § 46–46g (exekuce už po roce, drobné pohledávky do 10 000 Kč a situace úmrtí dlužníka) a obecnou lhůtu pro opravu základu daně dle § 42 prodlouženou na 7 let u uskutečněných plnění. Pro B2B firmy a subjekty v insolvenci to znamená důsledně hlídat splatnosti závazků i evidovat opravné daňové doklady.

## Často kladené otázky

### Kdy přesně musím jako dlužník vrátit odpočet DPH podle § 74b?

Povinnost vzniká u přijatého plnění, u něhož daň přiznal poskytovatel, pokud závazek neuhradíte do konce šestého kalendářního měsíce následujícího po měsíci jeho splatnosti. Opravu (snížení odpočtu o DPH z neuhrazené části) provedete v přiznání za období, ve kterém tato lhůta uplyne. U čtvrtletního plátce povinnost nevznikne, pokud dluh zcela uhradí do konce dotčeného čtvrtletí.

### Musím snížit odpočet, i když věřitel žádnou opravu neprovede?

Ano. Povinná oprava podle § 74b je samostatná a nezávisí na tom, zda věřitel opraví svou daň podle § 46–46g. Jde o odstavec 3 § 74b; odstavce 1 a 2 řeší jiný důvod opravy a § 74a se týká zrušené registrace plátce.

### Co se stane, když neuhrazenou fakturu později doplatím?

Máte právo znovu uplatnit poměrnou část odpočtu odpovídající uhrazené částce. Nejdříve v období, kdy k úhradě došlo, a nejpozději do konce druhého kalendářního roku následujícího po tomto období úhrady. Po této lhůtě nárok zaniká.

### Za jakých podmínek může věřitel opravit DPH u malé nedobytné pohledávky?

Pohledávka nesmí jednotlivě přesáhnout 10 000 Kč včetně DPH, musí být alespoň 6 měsíců po splatnosti a věřitel musí prokázat alespoň dvě písemné výzvy k úhradě. Souhrn takto opravovaných pohledávek nesmí za rok překročit 20 000 Kč včetně DPH na jednoho dlužníka a oprava se provádí za poslední zdaňovací období roku. Dále nesmí nastat jiný titul opravy podle § 46 odst. 1 písm. a) až h).

### Platí sedmiletá lhůta pro opravu základu daně na všechny případy?

Ne. Prodloužení lhůty podle § 42 ze tří na sedm let se týká oprav u uskutečněných zdanitelných plnění. U oprav navázaných na přijaté úplaty (zálohy) zůstává lhůta tříletá.

### Od kdy se nová pravidla použijí?

Pro plnění uskutečněná od 1. 1. 2025. Na starší závazky a plnění se povinná oprava odpočtu podle § 74b a nové lhůty nevztahují — řídí se úpravou účinnou do 31. 12. 2024.

---

# Oprava základu daně a výše DPH (dobropis)

- URL: https://ucto.cz/dph/oprava-zakladu-dane
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Oprava základu daně a DPH 2026: podmínky opravného daňového dokladu, lhůty a rozdíl mezi postupy podle § 42 a § 43 zákona o DPH.

**Ve zkratce:** Když se po uskutečnění plnění změní cena – sleva, reklamace či vrácení zboží – plátce DPH **opraví základ daně podle § 42 zákona č. 235/2004 Sb.** Opravný daňový doklad vystaví, pokud je povinný podle § 42 odst. 4; do **15 dnů** od rozhodné skutečnosti vynaloží rozumně požadovatelné úsilí, aby se dostal příjemci do dispozice. Pro běžné původní plnění od 1. 1. 2025 platí lhůta **do konce sedmého kalendářního roku** po roce vzniku povinnosti přiznat původní daň; přijaté zálohy a další případy mají zvláštní pravidla. Snížení základu daně se obvykle uvede v běžném přiznání za období úsilí o doručení. **Chybně přiznanou vyšší daň** lze podle § 43 opravit dodatečným přiznáním za původní období za zákonných podmínek.

---

## Co je oprava základu daně a kdy ji musíte provést?

Oprava základu daně řeší situaci, kdy jste fakturu vystavili a daň přiznali správně, ale **později se změnily okolnosti**, na jejichž základě se mění základ daně nebo výše úplaty. Plátce je v těchto případech **povinen** základ daně opravit – nejde o dobrovolnost (§ 42 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty).

Opravu základu daně podle § 42 provedete zejména při:

- **zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění** (typicky vrácené zboží),
- **snížení nebo zvýšení základu daně** podle § 36 a § 36a, ke kterému dojde po dni uskutečnění plnění (sleva, bonus, dodatečná reklamace, množstevní rabat),
- **vrácení úplaty** (zálohy), z níž vznikla povinnost přiznat daň, aniž bylo plnění uskutečněno,
- **použití úplaty na jiné plnění**, pokud bylo z přijaté zálohy přiznáno DPH.

Pozor na rozdíl proti opravě výše daně podle § 43. Zatímco § 42 řeší **změnu, která nastala až po uskutečnění plnění** (cena byla správná, pak se změnila), § 43 řeší **chybu od počátku, která zvýšila přiznanou daň** – například použití sazby 21 % místo 12 % nebo zdanění osvobozeného plnění. Chybně nízká přiznaná daň se napravuje podle pravidel daňového řádu; § 45 odst. 5 umožňuje vystavit opravný doklad. Tomuto rozlišení se věnuje samostatná kapitola níže.

> **Poznámka k pojmům:** aktuální zákon o DPH pro tyto opravy používá termín „opravný daňový doklad“. Oficiální termín je **opravný daňový doklad**. V praxi se „dobropis“ běžně používá pro opravný doklad, který daň snižuje, a „vrubopis“ pro doklad, který daň zvyšuje. V tomto článku používáme oba pojmy jako synonyma.

---

## Co je opravný daňový doklad (dobropis)?

Opravný daňový doklad je daňový doklad, kterým plátce **dokládá opravu původního plnění** – mění základ daně, výši daně, nebo obojí. Navazuje na konkrétní původní [daňový doklad](https://ucto.cz/dph/danovy-doklad) a uvádí pouze **rozdíl** oproti původnímu stavu, nikoli novou celkovou částku.

Plátce zpravidla vystaví **opravný daňový doklad**; § 42 odst. 4 dovoluje opravu jen v evidenci, pokud neměl povinnost vystavit původní doklad, nebo jej sice vystavil, ale příjemce mu pro účely opravy není dostatečně znám. Pokud opravný doklad vystavuje, musí vynaložit úsilí, které po něm lze rozumně požadovat, aby se doklad **dostal do dispozice příjemce plnění do 15 dnů** od rozhodného dne (§ 42 odst. 5).

Při přípustné opravě jen v evidenci podle § 42 odst. 4 písm. b) plátce zachová doložitelnost důvodu, částky i rozhodného dne. U B2C prodeje závisí povinnost vystavit původní doklad na § 28, nelze ji vyvozovat pouze ze statusu zákazníka.

---

## Jak vystavit opravný daňový doklad – náležitosti podle § 45

Opravný daňový doklad musí podle § 45 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. obsahovat tyto údaje:

| Náležitost                                 | Popis                                                              |
| ------------------------------------------ | ------------------------------------------------------------------ |
| Identifikace plátce (dodavatele)           | Jméno/název a DIČ osoby, která plnění uskutečnila                  |
| Identifikace příjemce                      | Jméno/název a DIČ příjemce, pokud mu bylo přiděleno (§ 29 odst. 3) |
| Evidenční číslo původního daňového dokladu | Číslo opravované faktury (vazba na původní plnění)                 |
| Evidenční číslo opravného daňového dokladu | Vlastní pořadové číslo opravného dokladu                           |
| Důvod opravy                               | Např. „sleva z ceny“, „vrácení zboží“, „reklamace“                 |
| Rozdíl základu daně                        | O kolik se základ daně mění (zpravidla se znaménkem minus)         |
| Rozdíl výše daně                           | O kolik se mění samotná DPH                                        |
| Rozdíl celkové úplaty                      | Rozdíl mezi opravenou a původní úplatou                            |
| Den uvedený v § 42 odst. 3                 | Den, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro opravu                   |

Zdroj: § 45 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. Údaje na opravném dokladu se uvádějí jako **rozdíl**, ne jako nové absolutní hodnoty.

**Oprava zjednodušeného dokladu.** Pokud byl původní doklad zjednodušený **a příjemce není plátci dostatečně znám**, nemusí opravný doklad obsahovat označení a DIČ příjemce ani rozdíl základu a daně; rozdíl celkové úplaty zůstává povinný (§ 45 odst. 2). Je-li příjemce znám, tato výjimka se neuplatní.

**Souhrnný opravný doklad.** Pokud se oprava týká více plnění, ke kterým byly vystaveny samostatné daňové doklady (např. roční bonus za všechny dodávky), lze vystavit jeden **souhrnný opravný daňový doklad**. Společné údaje pro všechny opravy se uvedou jen jednou; pokud na něm nejsou čísla původních dokladů, musí být plnění vymezena tak, aby byla vazba na původní plnění jednoznačně určitelná (§ 45 odst. 4).

---

## Lhůty: 15 dnů na doklad a 7 let na opravu

U opravy základu daně běží dvě nezávislé lhůty – nezaměňujte je.

### Lhůta 15 dnů na vystavení a doručení dokladu

Je-li opravný daňový doklad povinný, musí být vystaven a plátce musí vynaložit přiměřené úsilí, aby se **dostal do dispozice odběratele do 15 dnů od rozhodného dne** podle § 42 odst. 3. Rozhodným dnem je zpravidla den, kdy skutečnost nastala, nikoli až den, kdy ji plátce zjistil. Prokazatelné odeslání může doložit vynaložené úsilí; samo o sobě je třeba posoudit podle konkrétních okolností.

### Lhůta 7 let na samotnou opravu

Opravu základu daně **nelze provést**, pokud rozhodný den nastane **po konci sedmého kalendářního roku** bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního plnění (§ 42 odst. 8 zákona č. 235/2004 Sb.).

Tato **sedmiletá lhůta** platí pro **plnění uskutečněná od 1. 1. 2025** – zavedla ji novela č. 461/2024 Sb. Pro plnění uskutečněná **do 31. 12. 2024** platí původní **tříletá lhůta**. U oprav základu daně z **přijatých záloh** před uskutečněním plnění zůstává tříletá lhůta (§ 42 odst. 8 zákona č. 235/2004 Sb.; Finanční správa, Informace ke změnám v oblasti DPH od 1. 1. 2025).

| Datum původního plnění | Maximální lhůta pro opravu základu daně                                  |
| ---------------------- | ------------------------------------------------------------------------ |
| Od 1. 1. 2025          | konec 7. kalendářního roku po roce vzniku povinnosti přiznat daň         |
| Do 31. 12. 2024        | 3 roky od konce zdaňovacího období vzniku povinnosti přiznat původní daň |

Zdroj: § 42 odst. 8 zákona č. 235/2004 Sb. ve znění novely č. 461/2024 Sb.; Finanční správa, Informace ke změnám v oblasti DPH od 1. 1. 2025.

**Příklad lhůty.** Fakturu jste vystavili a daň přiznali za leden 2026. Sedmiletá lhůta pro opravu základu daně běží do konce roku 2033 (sedmý kalendářní rok po roce 2026). Pro běžný případ podle § 42 odst. 8 je po 31. 12. 2033 rozhodný den již pozdě; zákon má zvláštní pravidla pro dílčí plnění a přenechání zboží k užití (§ 42 odst. 8–9).

---

## Do kterého přiznání oprava patří?

Tady je nejčastější zdroj chyb. Záleží na tom, zda oprava daň **snižuje**, nebo **zvyšuje** – a zda jde o opravu podle § 42, nebo § 43.

### Snížení daně (§ 42) – běžné přiznání za období úsilí o doručení

Při opravě, která **snižuje** daň na výstupu (typický dobropis – sleva, vrácení zboží), se oprava považuje za **samostatné zdanitelné plnění** uskutečněné dnem, kdy nastaly rozhodné skutečnosti (§ 42 odst. 3). Má-li dodavatel povinnost vystavit opravný daňový doklad, uplatní snížení až v běžném přiznání za zdaňovací období, **ve kterém vynaložil úsilí o doručení** opravného dokladu odběrateli (§ 42 odst. 6).

U plnění, u nichž plátce **nemá povinnost vystavit** opravný daňový doklad, se snížení daně uvede do běžného přiznání za období, **ve kterém se oprava považuje za uskutečněnou**, zpravidla tedy kdy nastaly rozhodné skutečnosti (§ 42 odst. 3 a 6). Stejný princip platí pro zvláštní případy reorganizace a preventivní restrukturalizace podle § 42 odst. 3 písm. b) až f).

Nepodáváte tedy dodatečné přiznání za původní období – opravu vykážete v **řádném přiznání** za aktuální období se zápornými hodnotami.

### Zvýšení daně (§ 42) – běžné přiznání za období uskutečnění opravy

Pokud oprava daň **zvyšuje** (vrubopis), uplatní ji dodavatel rovněž v běžném přiznání, a to za období, ve kterém se oprava jako samostatné zdanitelné plnění považuje za uskutečněnou.

### Oprava chybně vyšší daně (§ 43) – dodatečné přiznání za původní období

Pokud jste daň od počátku přiznali **vyšší, než stanoví zákon** (například 21 % místo 12 %), můžete postupovat podle § 43. Opravu provedete **v dodatečném přiznání za období, ve kterém byla daň nesprávně uplatněna**, nejpozději do 3 let od konce tohoto období. Je-li příjemcem plátce nebo identifikovaná osoba, lze opravu uplatnit nejdříve, když obdrží opravný daňový doklad; v případech opravy pouze v evidenci podle § 43 odst. 2 je rozhodný den provedení opravy v evidenci.

| Situace                                   | Paragraf | Kam oprava patří                                         |
| ----------------------------------------- | -------- | -------------------------------------------------------- |
| Sleva, vrácení zboží, reklamace (snížení) | § 42     | Běžné přiznání za období odeslání dokladu odběrateli     |
| Dodatečné navýšení ceny (zvýšení)         | § 42     | Běžné přiznání za období uskutečnění opravy              |
| Chybně vyšší původní daň                  | § 43     | Dodatečné přiznání za původní zdaňovací období; do 3 let |

Zdroj: § 42 a § 43 zákona č. 235/2004 Sb.

---

## Co dělá odběratel – oprava odpočtu daně (§ 74)

Oprava základu daně má **zrcadlový efekt** na straně odběratele, aby byla zachována neutralita DPH. Pokud dodavatel sníží základ daně (vystaví dobropis), musí odběratel, který si uplatnil odpočet, **snížit svůj uplatněný odpočet daně** podle § 74.

Klíčové je, že odběratel opravu odpočtu provede **za zdaňovací období, ve kterém se o rozhodných skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl** – tedy nečeká nutně na fyzické převzetí dokladu. Pokud se o slevě nebo vrácení dozvěděl dříve než obdržel papír, musí odpočet snížit už za toto dřívější období (§ 74 odst. 1).

U opravy, která odpočet **zvyšuje** (ve prospěch odběratele), je odběratel oprávněn odpočet zvýšit nejdříve za období, ve kterém **obdržel opravný daňový doklad**. Tuto opravu odpočtu však **nelze provést po uplynutí druhého kalendářního roku** bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém se oprava základu daně považuje za uskutečněnou (§ 74 zákona č. 235/2004 Sb. ve znění novely č. 461/2024 Sb.). Po této lhůtě odběratel zvýšení odpočtu z titulu opravy uplatnit nemůže, i kdyby doklad obdržel později.

---

## Opravný doklad v kontrolním hlášení

Opravu uvádíte i v kontrolním hlášení podle stejné logiky jako běžný doklad – rozhoduje hodnota:

- **Oprava s absolutní hodnotou nad 10 000 Kč včetně daně** – při splnění podmínek pro jednotlivý řádek ji dodavatel uvede do oddílu **A.4**, odběratel do oddílu **B.2**.
- **Oprava s absolutní hodnotou do 10 000 Kč včetně daně** – obvykle se uvede souhrnně do oddílu **A.5** (dodavatel), resp. **B.3** (odběratel). Rozhoduje hodnota samotné opravy, nikoli původního plnění.

Vykazuje se **rozdíl** základu daně a daně (zpravidla se záporným znaménkem u dobropisu). Podrobnosti o vazbě přiznání a kontrolního hlášení najdete v článku [přiznání k DPH](https://ucto.cz/dph/priznani-k-dph).

---

## Modelový příklad: dobropis na slevu

Firma A (plátce DPH, měsíční) vystavila v lednu 2026 fakturu odběrateli B:

- Základ daně: **100 000 Kč**, DPH 21 %: **21 000 Kč**, celkem **121 000 Kč**.

V březnu 2026 reklamace vedla k poskytnutí **slevy 10 %**. Firma A vystaví **opravný daňový doklad (dobropis)** dne 12. 3. 2026 a téhož dne ho odešle odběrateli.

**Na opravném dokladu se uvede rozdíl:**

| Položka             | Rozdíl     |
| ------------------- | ---------- |
| Rozdíl základu daně | −10 000 Kč |
| Rozdíl DPH (21 %)   | −2 100 Kč  |
| Rozdíl celkem       | −12 100 Kč |

**Dopad do přiznání:**

- **Firma A (dodavatel):** sníží daň na výstupu o 2 100 Kč v **řádném přiznání za březen 2026** (období odeslání dokladu), nikoli za leden. V kontrolním hlášení uvede dobropis v oddílu A.4 (absolutní hodnota opravy 12 100 Kč).
- **Firma B (odběratel):** sníží uplatněný odpočet o 2 100 Kč za období, kdy se o slevě dozvěděla (§ 74); doklad uvede v oddílu B.2.

Sleva tedy neopravuje původní lednové přiznání – promítne se do března, kdy byl dobropis vystaven a odeslán.

---

## Časté chyby při opravě základu daně

- **Záměna § 42 a § 43.** Změna ceny po uskutečnění plnění (sleva, vrácení) patří pod § 42 do běžného přiznání. § 43 se týká pouze původně chybně vyšší přiznané daně; chybně nižší daň se napravuje podle pravidel daňového řádu.
- **Oprava ve špatném období.** Dobropis (snížení) se u dodavatele neuvádí do původního přiznání, ale do období, kdy byl doklad odeslán odběrateli (§ 42 odst. 6).
- **Chybějící vazba na původní plnění.** Opravný doklad obvykle uvádí evidenční číslo původního dokladu (§ 45 odst. 1); u souhrnného opravného dokladu lze podle § 45 odst. 4 použít jednoznačné jiné vymezení původních plnění.
- **Uvedení nové celkové částky místo rozdílu.** Na opravný doklad patří jen rozdíl základu a daně, ne přepočítaná celá faktura.
- **Odběratel čeká s opravou odpočtu na doklad.** Odpočet je třeba snížit už za období, kdy se odběratel o důvodu opravy dozvěděl, i kdyby doklad ještě fyzicky neměl (§ 74 odst. 1).
- **Zmeškání lhůty.** Běžná oprava podle § 42 odst. 8 je vázána na sedmiletou lhůtu (u starších plnění na předchozí úpravu); přijaté zálohy před uskutečněním plnění a další zvláštní situace mají vlastní pravidla.

---

## Postup krok za krokem

1. **Určete typ opravy** – jde o následnou změnu (§ 42), původně chybně vyšší daň (§ 43), nebo původně chybně nižší daň řešenou daňovým řádem?
2. **Zkontrolujte lhůtu** podle § 42 odst. 8–9 a přechodné úpravy; u chybně vyšší daně podle § 43 odst. 4 platí tři roky od konce původního zdaňovacího období.
3. **Vystavte opravný daňový doklad**, pokud je povinný, s náležitostmi podle § 45; ověřte výjimky pro opravu v evidenci a pro zjednodušený či souhrnný doklad.
4. **Vynaložte přiměřené úsilí o doručení do 15 dnů** od rozhodného dne a uchovejte důkazy o postupu (§ 42 odst. 5).
5. **Zařaďte opravu do správného přiznání** – snížení podle § 42 zpravidla do běžného přiznání za období úsilí o doručení; opravu chybně vyšší daně podle § 43 do dodatečného přiznání za období chyby. Po zrušení registrace se uplatní § 42a.
6. **Uveďte opravu v kontrolním hlášení** (A.4/B.2 nad 10 000 Kč, jinak A.5/B.3).
7. **Jste-li odběratel,** opravte uplatněný odpočet podle § 74 za období, kdy jste se o důvodu opravy dozvěděli.

---

## Shrnutí

Oprava základu daně podle § 42 zákona o DPH řeší následnou změnu původně správného plnění. Je-li povinný **opravný daňový doklad**, musí plátce do 15 dnů od rozhodného dne vynaložit rozumně požadovatelné úsilí, aby se dostal příjemci do dispozice. Pro běžná původní plnění od 1. 1. 2025 platí sedmiletá lhůta podle § 42 odst. 8; pro zálohy a jiné situace existují výjimky. **Snížení daně** se obvykle uvádí v běžném přiznání za období úsilí o doručení; původně **chybně vyšší** daň řeší § 43 přes dodatečné přiznání. Odběratel opravuje odpočet podle § 74.

---

## FAQ – oprava základu daně a opravný daňový doklad

### Jaký je rozdíl mezi opravou základu daně (§ 42) a opravou výše daně (§ 43)?

Oprava základu daně podle § 42 řeší změnu, která nastala až **po uskutečnění plnění** – původní faktura byla správná, ale později došlo ke slevě, reklamaci nebo vrácení zboží. Oprava výše daně podle § 43 řeší **chybu od počátku, která zvýšila přiznanou daň**, například sazbu 21 % místo 12 %. Liší se i zařazením do přiznání: § 42 zpravidla do běžného přiznání, § 43 do dodatečného přiznání za původní období.

### Do kdy musím vystavit opravný daňový doklad?

Je-li opravný daňový doklad povinný, musíte jej vystavit do 15 dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy, a vynaložit přiměřené úsilí, aby se dostal do dispozice odběratele (§ 42 odst. 5 zákona č. 235/2004 Sb.). Je třeba doložit přiměřené úsilí, aby se doklad dostal příjemci do dispozice; skutečné převzetí nemusí být prokázáno.

### Jak dlouho zpětně mohu opravit základ daně?

U zdanitelných plnění uskutečněných od 1. 1. 2025 lze opravu provést nejpozději do konce sedmého kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň (§ 42 odst. 8 ve znění novely č. 461/2024 Sb.). U plnění do 31. 12. 2024 platí původní tříletá lhůta.

### Do kterého přiznání patří dobropis na slevu?

Dobropis, který snižuje daň na výstupu, se u dodavatele uvádí do běžného (řádného) přiznání za zdaňovací období, ve kterém vynaložil úsilí o doručení opravného dokladu odběrateli (§ 42 odst. 6). Nepodává se dodatečné přiznání za období původní faktury – oprava se promítne do aktuálního období.

### Musí odběratel reagovat na přijatý dobropis?

Ano. Pokud odběratel uplatnil odpočet daně a dodavatel sníží základ daně, musí odběratel uplatněný odpočet snížit podle § 74. Opravu provede za zdaňovací období, ve kterém se o rozhodných skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl – případně i dříve, než obdrží samotný opravný doklad.

### Do kdy může odběratel zvýšit odpočet z přijatého opravného dokladu?

Je-li oprava ve prospěch odběratele (zvyšuje odpočet, typicky vrubopis), je odběratel oprávněn odpočet zvýšit nejdříve za období, ve kterém obdržel opravný daňový doklad. Toto zvýšení ale nelze provést po uplynutí druhého kalendářního roku bezprostředně následujícího po roce, ve kterém se oprava základu daně považuje za uskutečněnou (§ 74 zákona č. 235/2004 Sb. ve znění novely č. 461/2024 Sb.). Po této lhůtě již zvýšený odpočet z titulu opravy uplatnit nelze.

### Co musí opravný daňový doklad obsahovat?

Podle § 45 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. musí obsahovat identifikaci dodavatele i odběratele včetně přiděleného DIČ, evidenční číslo původního i opravného dokladu, důvod opravy, rozdíl základu daně, rozdíl daně, rozdíl celkové úplaty a den rozhodný pro opravu. Údaje se uvádějí jako rozdíl oproti původní faktuře, ne jako nová celková částka. U původního zjednodušeného dokladu lze některé údaje vynechat pouze tehdy, když příjemce není plátci dostatečně znám (§ 45 odst. 2); u souhrnné opravy lze původní doklady nahradit jednoznačným vymezením plnění (§ 45 odst. 4).

---

# OSS (One Stop Shop) – DPH při prodeji do EU

- URL: https://ucto.cz/dph/oss
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: OSS 2026: jeden režim DPH pro prodej zboží a služeb do EU. Limit 10 000 EUR, registrace, čtvrtletní přiznání i platba v eurech. Kdy řešit OSS a jak na to.

**Ve zkratce:** OSS (One Stop Shop, zvláštní režim jednoho správního místa) umožňuje odvádět DPH z vybraných přeshraničních plnění koncovým zákazníkům (B2C) do EU **přes jediné přiznání v Česku**. Společná hranice **10 000 EUR bez daně** pro prodej zboží na dálku a vybrané digitální služby platí jen při splnění podmínek § 8 a § 10i zákona o DPH, zejména při jediném usazení v EU a odesílání zboží z tohoto státu. Pokud místo plnění přejde do státu spotřeby, OSS je dobrovolnou cestou k odvodu zahraniční DPH.

Prodáváte přes e-shop do Německa, na Slovensko nebo do Rakouska? Nebo nabízíte e-knihy, online kurzy či software zákazníkům v jiných státech EU? Pak se vás OSS přímo týká. Tento průvodce vysvětluje, kdy limit 10 000 EUR sledovat, co se počítá, jak se do OSS zaregistrovat, jak vyplnit a kdy podat čtvrtletní přiznání a jak daň zaplatit v eurech. Zaměřujeme se na nejčastější situaci — režim EU pro firmy a OSVČ usazené v Česku.

## Co je OSS (One Stop Shop) a k čemu slouží?

OSS, neboli **zvláštní režim jednoho správního místa**, je dobrovolný systém pro odvod DPH z přeshraničních plnění koncovým spotřebitelům v EU. Vznikl v rámci tzv. e-commerce balíčku a v ČR platí **od 1. 7. 2021** (novela zákona o DPH, transpozice směrnic Rady (EU) 2017/2455 a 2019/1995).

Pokud je místo plnění ve **státě spotřeby**, bez OSS zpravidla vznikne povinnost místní registrace a odvodu DPH v dotčených státech; konkrétní výjimky je nutné posoudit podle tamních pravidel, včetně režimu pro malé podniky. **OSS umožňuje jedno přiznání a jednu platbu v Česku** prostřednictvím portálu Finanční správy. Český správce daně platbu přeposílá do států spotřeby.

OSS pokrývá tři skupiny plnění:

- **prodej zboží na dálku uvnitř EU** (typicky e-shop posílající zboží zákazníkovi v jiném státě EU),
- **vybrané služby poskytnuté koncovým spotřebitelům** s místem plnění v jiném státě EU (např. elektronicky poskytované služby nebo služba vztahující se k tamní nemovitosti),
- u dovozního režimu i **prodej dovezeného zboží nízké hodnoty** (do 150 EUR za zásilku).

Režim má tři varianty: **režim EU** (pro vymezená plnění osob usazených v EU a v některých případech také neusazených dodavatelů zboží), **režim mimo EU** (pro osoby bez sídla i provozovny v EU) a **dovozní režim / IOSS** (pro zboží dovážené ze třetích zemí). Tento článek se věnuje hlavně **režimu EU**, který se týká drtivé většiny českých e-shopů a poskytovatelů digitálních služeb. Širší kontext vysvětluje existující přehled [DPH v rámci EU](https://ucto.cz/dph/dph-v-eu).

## Kdy musím řešit DPH při prodeji do EU? Limit 10 000 EUR

Při jediném sídle nebo provozovně v EU a odesílání zboží z tohoto členského státu je klíčová hranice **10 000 EUR bez daně** za kalendářní rok (§ 8 odst. 2–4 a § 10i odst. 3 zákona o DPH). Při dalších provozovnách nebo odesílání z více států může být místo plnění ve státě spotřeby bez ohledu na tuto hranici. Jde o **jeden společný limit** pro:

- **prodej zboží na dálku** do všech ostatních států EU dohromady (mimo ČR) a
- **poskytnutí digitálních (TBE) služeb** — telekomunikačních, rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb (§ 10i zákona o DPH) — osobám nepovinným k dani ve všech ostatních státech EU dohromady.

Obě skupiny se **sčítají** a porovnávají s jednou hranicí 10 000 EUR. Limit se posuzuje za **aktuální i bezprostředně předcházející kalendářní rok** (každý rok samostatně, nejde o součet obou let). Stačí překročit v kterémkoli z těchto dvou let.

| Situace                                  | Kde odvádíte DPH                         | Sazba                                                              |
| ---------------------------------------- | ---------------------------------------- | ------------------------------------------------------------------ |
| Do 10 000 EUR při splnění podmínek       | v **ČR** (stát odeslání / usazení)       | česká daň jen u plátce a zdanitelných plnění; neplátce ji neúčtuje |
| Nad 10 000 EUR nebo při dobrovolné volbě | ve **státě spotřeby**                    | sazba státu zákazníka podle plnění                                 |
| Nad limit — **s registrací do OSS**      | v ČR jedním přiznáním, daň jde do EU     | sazba státu zákazníka                                              |
| Zahraniční DPH **bez OSS**               | zpravidla registrace ve státech spotřeby | místní pravidla a případné výjimky                                 |

_Zdroj: zákon č. 235/2004 Sb., o DPH, § 8 odst. 3 a § 10i (limit a místo plnění), § 110a a násl. (režim OSS); Finanční správa, One Stop Shop (OSS). Limit 10 000 EUR i české sazby 21 % a 12 % platí beze změny i pro rok 2026._

**Při splnění podmínek pro limit** zůstává místo plnění pod hranicí v Česku, pokud si nezvolíte zdanění ve státě spotřeby. Českou DPH účtuje jen plátce u zdanitelných plnění; neplátce tuzemskou DPH neúčtuje. **Jakmile limit překročíte** (nebo se dobrovolně rozhodnete pod limitem odvádět DPH ve státě spotřeby), přesouvá se místo plnění do státu zákazníka a zpravidla řešíte místní registraci, nebo OSS. Samostatně ověřte případné osvobození v přeshraničním [režimu SME](https://ucto.cz/dph/preshranicni-rezim-sme), které může změnit povinnost daň odvést.

> **Pozor — limit je čistá hodnota plnění do EU, ne celkový obrat.** Do limitu 10 000 EUR se počítá jen přeshraniční B2C prodej zboží na dálku a digitální služby do jiných států EU (bez DPH). Tuzemské prodeje ani B2B obchody s plátci (které jdou v režimu přenesení daňové povinnosti) se sem nezahrnují.

## Pro koho platí limit a kdo se může do OSS přihlásit?

Limit 10 000 EUR platí jen pro podnikatele splňující podmínky jediného usazení a odeslání zboží podle § 8 odst. 2; OSS lze využít pro vybraná B2C plnění s daní ve státě spotřeby. Týká se to:

- **plátců DPH** v Česku, kteří provozují e-shop s prodejem do EU,
- **neplátců**, kteří pod limitem při splnění podmínek neúčtují českou DPH; pro vstup do OSS se nejprve dobrovolně registrují jako identifikovaná osoba nebo plátce,
- **poskytovatelů elektronicky dodávaného softwaru, automatizovaných kurzů či hostingu** a dalších služeb s místem plnění ve státě spotřeby. U elektronických knih ověřte možné osvobození podle § 71i; živý kurz není automaticky elektronicky poskytovanou službou.

Naopak **B2B prodej plátci DPH** v jiném státě EU se přes OSS neřeší — tam se DPH typicky přenáší na odběratele (reverse charge) a plnění se vykazuje v souhrnném hlášení, ne v OSS.

> **Souvislost s identifikovanou osobou:** Neplátce DPH, který chce využít OSS, se musí nejprve zaregistrovat jako **identifikovaná osoba** (nebo plátce), počkat na rozhodnutí a poté podat přihlášku do OSS. OSS z identifikované osoby neudělá plátce; u tuzemských prodejů jako neplátce DPH neúčtuje. Podrobnosti popisuje článek [identifikovaná osoba](https://ucto.cz/dph/identifikovana-osoba).

## Jak se zaregistrovat do OSS? Postup krok za krokem

Registrace do režimu EU probíhá elektronicky přes **portál Finanční správy (MOJE daně)**. Správcem daně pro OSS je v celé ČR **Finanční úřad pro Jihomoravský kraj, Územní pracoviště pro Brno I**.

1. **Ověřte místo plnění.** Hlídejte společný limit a podmínky jeho použití. OSS řešte, pokud máte odvádět daň ve státě spotřeby nebo si tuto možnost zvolíte.
2. **Podejte přihlášku k registraci do OSS** elektronicky na portálu Finanční správy (sekce One Stop Shop). Neplátce se nejprve musí zaregistrovat jako identifikovaná osoba nebo plátce a vyčkat rozhodnutí; teprve poté podá přihlášku do OSS.
3. **Dodržte lhůtu pro registraci.** Standardně se do režimu vstupuje od prvního dne kalendářního čtvrtletí následujícího po podání přihlášky. Pokud ale uskutečníte plnění už dřív, lze se přihlásit i po jeho uskutečnění — nejpozději **do 10. dne měsíce následujícího** po měsíci, ve kterém jste první takové plnění uskutečnili (pak režim platí už od data tohoto plnění).
4. **Vyčkejte na přidělení do režimu.** Správce daně registraci potvrdí. Pro režim EU se používá vaše české DIČ.
5. **Začněte evidovat plnění podle států spotřeby.** U plnění zahrnutých do OSS uplatníte daň podle příslušného státu spotřeby a vedete evidenci podle zemí — tu uchovávejte **10 let**.

> **Důležité:** Registrace do OSS je dobrovolná, ale je to volba „všechno, nebo nic“. Pokud se do OSS přihlásíte, musíte přes něj vykazovat **veškerá** plnění spadající do daného režimu do všech států EU — nelze část prodejů řešit přes OSS a část lokální registrací.

## Jak vyplnit a podat přiznání k DPH v režimu OSS?

V režimu EU je zdaňovacím obdobím **kalendářní čtvrtletí**. Daňové přiznání se podává **elektronicky** přes portál Finanční správy, a to i tehdy, **když jste v daném čtvrtletí žádné plnění neuskutečnili** (pak podáváte tzv. nulové přiznání).

**Co v přiznání uvádíte:**

- celkovou hodnotu plnění (bez daně) **rozdělenou podle jednotlivých států spotřeby**,
- příslušnou **sazbu DPH platnou v daném státě** (základní i sníženou),
- vypočtenou daň pro každý stát; vše se uvádí **v eurech**.

U částek v jiné měně použijte kurz ECB k poslednímu dni čtvrtletí, případně nejbližší následující zveřejněný kurz. OSS slouží k odvodu daně; **odpočet vstupní DPH se v jeho přiznání neuplatňuje**. Český plátce zahrne úhrnný základ plnění vykázaných v OSS také na řádek 24 běžného tuzemského přiznání k DPH.

| Parametr přiznání | Režim EU (OSS)                                          |
| ----------------- | ------------------------------------------------------- |
| Zdaňovací období  | kalendářní čtvrtletí                                    |
| Lhůta pro podání  | do konce kalendářního měsíce následujícího po čtvrtletí |
| Měna              | euro (EUR)                                              |
| Nulové přiznání   | ano, i bez plnění v daném čtvrtletí                     |
| Forma             | výhradně elektronicky (portál Finanční správy)          |

_Zdroj: zákon č. 235/2004 Sb., o DPH, § 110a a násl.; Finanční správa, One Stop Shop (OSS), režim EU. Platí pro rok 2026._

**Lhůty pro podání přiznání v režimu EU za rok 2026:**

| Čtvrtletí    | Zdaňovací období      | Přiznání i platba do |
| ------------ | --------------------- | -------------------- |
| 1. čtvrtletí | leden – březen 2026   | 30. 4. 2026          |
| 2. čtvrtletí | duben – červen 2026   | 31. 7. 2026          |
| 3. čtvrtletí | červenec – září 2026  | 31. 10. 2026         |
| 4. čtvrtletí | říjen – prosinec 2026 | 31. 1. 2027          |

_Zdroj: § 110zb a § 110zc zákona č. 235/2004 Sb., o DPH; Finanční správa. Lhůta = konec měsíce následujícího po skončení čtvrtletí, a to i když připadne na víkend či svátek. Příklad: lhůta za 4. čtvrtletí 2026 vychází na 31. 1. 2027 (neděle), přesto se neposouvá — termín zůstává 31. 1. 2027._

> **Pozor na pevnou lhůtu.** Na rozdíl od běžných tuzemských lhůt se lhůta pro OSS přiznání **neposouvá**, pokud konec měsíce vyjde na sobotu, neděli nebo svátek. Termín je vždy poslední den kalendářního měsíce.

## Kdy a jak zaplatit DPH z OSS?

Daň je v režimu EU splatná **ve stejné lhůtě jako přiznání** — tedy do konce kalendářního měsíce následujícího po skončení čtvrtletí. Platí se **v eurech** na účet českého správce daně vedený v eurech.

Při platbě uveďte **referenční číslo konkrétního přiznání** do pole „Zpráva pro příjemce“ podle pokynů Finanční správy; nejde o běžný variabilní symbol. Daň se považuje za zaplacenou **dnem připsání** na účet správce daně, proto plaťte s dostatečným předstihem kvůli zpracovacím dnům bank.

### Modelový příklad: e-shop prodávající do EU

Český plátce DPH s jediným usazením a skladem v ČR provozuje e-shop. Limit v roce 2025 nepřekročil. V roce 2026 nejprve prodá spotřebitelům do Německa zboží za 7 000 EUR a pak v jediné dodávce na Slovensko za 5 000 EUR. Souhrn po druhé dodávce je **12 000 EUR**, tedy **nad limitem 10 000 EUR**.

Pokud si již dříve nezvolil zdaňování ve státě spotřeby, u předchozích dodávek do Německa bylo místem plnění Česko. Dodávka na Slovensko, jíž limit překročí, už podléhá slovenské DPH. Pro tento a další prodeje do dotčených států může využít OSS; je třeba dodržet lhůtu přihlášky pro zpětný vstup od prvního takového plnění. U zboží v základní sazbě je v roce 2026 slovenská sazba **23 %** a německá **19 %**; snížené sazby se liší podle zboží. V OSS rozdělí prodeje se zahraničním místem plnění podle států a daň odvede jednou eurovou platbou.

Protože OSS řeší především e-shopy, navazuje na něj i celkový pohled na daňové povinnosti online prodeje — souvislosti shrnuje vertikální přehled [daní a DPH pro e-shop](https://ucto.cz/dane/dane-a-dph-eshop).

> **Pozor na konkrétní sazbu.** Uvedených 19 % (Německo) a 23 % (Slovensko) jsou **základní** sazby DPH pro rok 2026. Oba státy mají i snížené sazby (Slovensko např. 19 % a 5 %), takže konkrétní sazba závisí na druhu zboží. Vždy si ji ověřte podle národní legislativy daného státu k aktuálnímu datu (přehled vede i databáze sazeb DPH EU – nástroj TEDB Evropské komise).

### Modelový příklad: poskytovatel online kurzů

OSVČ-neplátce prodává automatizované online kurzy (elektronicky poskytovaná služba) spotřebitelům v Rakousku a Polsku. Za rok dosáhne obratu z těchto služeb do EU **4 000 EUR** — tedy **pod limitem 10 000 EUR**. Při splnění podmínek pro limit zůstává místem plnění ČR; jako neplátce však **českou DPH neúčtuje** a OSS řešit nemusí. Při překročení limitu musí řešit DPH ve státech spotřeby; chce-li použít OSS, nejprve se registruje jako identifikovaná osoba (nebo plátce), poté do OSS a začne odvádět DPH podle sazeb Rakouska a Polska.

## Dovozní režim (IOSS): prodej zboží z třetích zemí

Vedle režimu EU a režimu mimo EU existuje **dovozní režim (IOSS, Import One Stop Shop)**. Je určen pro prodej **dovezeného zboží nízké hodnoty** — jehož vlastní hodnota nepřesahuje **150 EUR za zásilku** a které nepodléhá spotřební dani — koncovým zákazníkům v EU ze třetích zemí. Týká se hlavně e-shopů dovážejících zboží mimo EU a online tržišť.

Na rozdíl od režimu EU je u IOSS zdaňovacím obdobím **kalendářní měsíc** a přiznání se podává měsíčně. Registrační podmínky IOSS se posuzují samostatně podle § 110m: běžný tuzemský dodavatel používající režim sám musí být podle odst. 1 písm. a) plátcem; nelze sem bez dalšího přenést pravidlo identifikované osoby pro režim EU. Zvlášť se řeší zprostředkovatel a norská výjimka podle odst. 3. Pro běžný český e-shop, který zboží odesílá z Česka (ne ze třetí země), je relevantní především **režim EU** popsaný výše.

## Časté chyby při používání OSS

- **Záměna limitu 10 000 EUR za celkový obrat.** Limit se týká jen přeshraničního B2C prodeje zboží a digitálních služeb do EU — ne tuzemských prodejů ani B2B plnění s plátci.
- **Nesledování předchozího roku.** Limit se posuzuje za aktuální i bezprostředně předcházející kalendářní rok. Překročení loni může zakládat povinnost i letos.
- **Účtování české DPH i po překročení limitu.** Po překročení se místo plnění přesouvá do státu zákazníka — musíte účtovat **sazbu DPH daného státu**, ne českou.
- **Nepodání nulového přiznání.** I když v daném čtvrtletí žádné plnění do EU nebylo, přiznání v OSS se podává — chybí-li, hrozí sankce a riziko vyloučení z režimu.
- **Spoléhání na posun lhůty o víkend.** Lhůta pro OSS přiznání i platbu se neposouvá na nejbližší pracovní den. Termín je vždy poslední den měsíce.
- **Platba bez správného referenčního čísla nebo v jiné měně.** OSS se platí v eurech a referenční číslo přiznání patří do zprávy pro příjemce; chybná identifikace komplikuje přiřazení platby.
- **Krátká archivace evidence.** Evidenci k plněním v OSS je nutné uchovávat **10 let**.

## Shrnutí: OSS 2026 v kostce

- OSS umožňuje odvádět DPH z B2C prodeje do celé EU **jedním přiznáním a jednou platbou v Česku** (§ 110a a násl. zákona o DPH).
- Při splnění podmínek § 8 a § 10i se místo plnění přesouvá do státu zákazníka po překročení **společné hranice 10 000 EUR** za rok; pod hranicí lze stát spotřeby zvolit dobrovolně.
- Limit se posuzuje za **aktuální i předchozí** kalendářní rok; do limitu jde čistá hodnota plnění bez DPH.
- Registrace probíhá přes portál Finanční správy, správcem daně je **FÚ pro Jihomoravský kraj, ÚP Brno I**.
- Přiznání v režimu EU je **čtvrtletní**, podává se a platí **v eurech** do **konce měsíce po čtvrtletí** — i jako nulové.
- Neplátce, který chce OSS využít, se stává [identifikovanou osobou](https://ucto.cz/dph/identifikovana-osoba).

## Často kladené otázky

### Co je OSS (One Stop Shop)?

OSS, zvláštní režim jednoho správního místa, je systém pro odvod DPH z přeshraničního prodeje koncovým zákazníkům (B2C) do EU. Umožňuje odvádět DPH za všechny státy EU prostřednictvím jediného přiznání a jedné platby v Česku, místo registrace k DPH v každém státě zvlášť. Upravuje jej § 110a a násl. zákona č. 235/2004 Sb., o DPH.

### Jaký je limit pro DPH při prodeji do EU?

Při splnění podmínek § 8 a § 10i zákona o DPH (zejména jediné usazení v EU a odeslání zboží z tohoto státu) platí pro prodej zboží na dálku a vybrané digitální služby společná hranice 10 000 EUR bez daně za kalendářní rok. Posuzuje se i předchozí rok. Po překročení hranice se místo plnění přesouvá do státu spotřeby; použít OSS je dobrovolné. Při více provozovnách nebo skladech může být stát spotřeby rozhodný i pod touto hranicí.

### Musí se do OSS registrovat i neplátce DPH?

Pokud má neplátce odvádět DPH ve státě spotřeby a chce využít režim EU v OSS, musí se nejprve zaregistrovat jako identifikovaná osoba nebo plátce. Samotný vstup do OSS z identifikované osoby plátce neudělá; u tuzemských prodejů nadále neúčtuje DPH jako neplátce.

### Jak často se podává přiznání v režimu OSS?

V režimu EU je zdaňovacím obdobím kalendářní čtvrtletí. Přiznání se podává elektronicky do konce kalendářního měsíce následujícího po skončení čtvrtletí, a to i jako nulové, pokud v daném čtvrtletí žádné plnění nebylo. Daň je splatná ve stejné lhůtě a platí se v eurech.

### V jaké měně se platí DPH z OSS?

Daň v režimu OSS se vykazuje i platí v eurech (EUR) na eurový účet českého správce daně — Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj, Územní pracoviště pro Brno I. Do zprávy pro příjemce se uvádí referenční číslo konkrétního přiznání.

### Jaký je rozdíl mezi režimem EU, mimo EU a dovozním režimem OSS?

Režim EU používají při splnění podmínek zejména české e-shopy a poskytovatelé služeb; u prodeje zboží na dálku jej mohou využít i vymezení neusazení dodavatelé. Režim mimo EU je pro služby osob bez sídla i provozovny v EU. Dovozní režim (IOSS) slouží pro prodej dovezeného zboží nízké hodnoty do 150 EUR za zásilku ze třetích zemí a podává se měsíčně.

---

# Osvobození od DPH (s a bez nároku na odpočet)

- URL: https://ucto.cz/dph/osvobozeni-od-dph
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Osvobození od DPH 2026: rozdíl mezi plněním s nárokem a bez nároku na odpočet, výčet podle § 51 a §§ 52–62, vliv na odpočet, krátící koeficient a příklady.

**Ve zkratce:** Osvobození od DPH znamená, že se na dané plnění neuplatní daň na výstupu. Zákon č. 235/2004 Sb. rozlišuje osvobození **bez nároku na odpočet** (§ 51 a §§ 52–62, například vybrané finance, zdravotní služby a nájem nemovité věci) a osvobození **s nárokem na odpočet** (§§ 63–71l, například vývoz, vybrané dodání do EU a knihy). U první skupiny nevzniká odpočet z přímých vstupů; společné vstupy se zpravidla krátí podle § 76, ale zákon některé příležitostné doplňkové transakce z výpočtu vylučuje. U druhé skupiny se nárok řídí ostatními podmínkami § 72–76. Související pravidla najdete u článků [odpočet DPH](https://ucto.cz/dph/odpocet-dph) a [obrat pro DPH](https://ucto.cz/dph/obrat-pro-dph).

## Co znamená osvobození od DPH?

Osvobozené plnění je plnění, u kterého plátce **neuplatní daň na výstupu** – kupujícímu tedy neúčtuje DPH. To ale neznamená, že jde o jeden jednotný režim. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, rozlišuje **dvě skupiny osvobozených plnění**, které se liší tím nejdůležitějším – **osudem nároku na odpočet daně na vstupu**:

| Druh osvobození           | Paragrafy      | Daň na výstupu | Nárok na odpočet z přijatých vstupů | Vliv na krátící koeficient                                         |
| ------------------------- | -------------- | -------------- | ----------------------------------- | ------------------------------------------------------------------ |
| **Bez nároku na odpočet** | § 51, §§ 52–62 | Neuplatní se   | Z přímých vstupů nevzniká           | Společné vstupy se obvykle krátí (§ 76); existují výluky z výpočtu |
| **S nárokem na odpočet**  | §§ 63–71l      | Neuplatní se   | Možný při splnění dalších podmínek  | Vstupuje do čitatele (§ 76)                                        |

_Zdroj: § 51, §§ 52–62 a §§ 63–71l zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pro rok 2026._

Osvobození bez nároku neumožňuje odpočet z nákupů použitých výhradně pro tato plnění. U osvobození s nárokem (například vývoz a vybrané dodání do EU) lze odpočet z přímých vstupů uplatnit za podmínek § 72–73.

## Plnění osvobozená bez nároku na odpočet (§ 51)

**§ 51 zákona č. 235/2004 Sb.** vyjmenovává plnění osvobozená **bez nároku na odpočet daně** při splnění podmínek podrobně vymezených v **§§ 52 až 62**. Plátce tato uskutečněná plnění vykazuje v přiznání, ale neúčtuje z nich DPH a **nemá odpočet z přijatých vstupů použitých výhradně pro tato plnění**. U společných vstupů se postupuje podle § 76.

| §     | Druh plnění osvobozeného bez nároku na odpočet                                                   |
| ----- | ------------------------------------------------------------------------------------------------ |
| § 52  | Základní poštovní služby a dodání poštovních známek                                              |
| § 53  | Rozhlasové a televizní vysílání (veřejnoprávní)                                                  |
| § 54  | Finanční činnosti (úvěry, platební služby, směna měn aj.)                                        |
| § 54a | Penzijní činnosti                                                                                |
| § 55  | Pojišťovací činnosti                                                                             |
| § 55a | Dodání pozemku, který netvoří funkční celek se stavbou a není stavebním pozemkem                 |
| § 56  | Dodání dokončené vybrané nemovité věci (s výjimkou prvního dodání v 23měsíčním testu)            |
| § 56a | Nájem nemovité věci                                                                              |
| § 57  | Výchova a vzdělávání                                                                             |
| § 58  | Zdravotní služby a dodání zdravotního zboží                                                      |
| § 59  | Sociální pomoc                                                                                   |
| § 60  | Provozování hazardních her                                                                       |
| § 61  | Ostatní plnění osvobozená bez nároku (např. služby úzce související se sportem, kulturní služby) |
| § 62  | Dodání zboží, které bylo použito pro plnění osvobozená bez nároku na odpočet                     |

_Zdroj: § 51 a §§ 52–62 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pro rok 2026._

### Nejčastější osvobozená plnění v praxi

V praxi se nejčastěji setkáte s těmito kategoriemi:

- **Finanční a pojišťovací činnosti (§ 54, § 55)** – poskytování úvěrů a peněžních zápůjček, platební služby, obchodování s cennými papíry, pojišťovací a zajišťovací činnosti.
- **Nájem nemovité věci (§ 56a)** – obecně je nájem nemovité věci osvobozen bez nároku na odpočet (viz dále specifická pravidla).
- **Výchova a vzdělávání (§ 57)** – zákonem vymezené činnosti škol a školských zařízení, vysokých škol a způsobilých poskytovatelů rekvalifikace či odborného výcviku. Samotné označení kurzu jako vzdělávacího osvobození nezaručuje.
- **Zdravotní služby (§ 58)** – služby v oprávnění poskytovatele, které mají léčebný cíl nebo chrání lidské zdraví, a služby s nimi úzce související. Samotné postavení poskytovatele nestačí.
- **Sociální pomoc (§ 59)** – sociální služby podle zákona o sociálních službách.

## Dodání nemovité věci podle § 56

U **dodání vybrané nemovité věci** se od **1. 7. 2025** uplatňuje zcela nové pravidlo. Dřívější pětiletý časový test byl novelou (zákon č. 461/2024 Sb.) **zrušen** a nahrazen kratším **23měsíčním testem** navázaným na **první dodání**.

Podle **§ 56 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb.** je dodání **dokončené** vybrané nemovité věci osvobozeno bez nároku na odpočet. Výjimkou je její **první dodání** uskutečněné do konce **23. kalendářního měsíce** po měsíci dokončení nebo pozdější rozhodné skutečnosti po podstatné změně podle odst. 3. Další dodání téže dokončené věci je obecně osvobozené i uvnitř této lhůty; podstatná změna však může vést k novému prvnímu dodání podle § 56 odst. 3. Samostatný pozemek posuzuje § 55a a nedokončená nemovitost nemůže být osvobozena na základě § 56 odst. 1.

Vybraná nemovitá věc se podle **§ 56 odst. 2** považuje za dokončenou dnem:

- nabytí právní moci prvního kolaudačního rozhodnutí, nebo
- kdy byly splněny podmínky pro trvalé užívání, pokud se kolaudace nevydává.

U dokončené nemovité věci odtud běží 23měsíční test. Jde-li o nemovitou věc po **podstatné změně**, § 56 odst. 3 počítá i s dodáním během probíhající změny. Podstatnou změnu vymezuje odst. 5 jako změnu využití či podmínek obývání s náklady přes 30 % základu daně při následujícím dodání. Zákon obsahuje také výjimky podle toho, kdo změnu provedl a komu bylo vydáno kolaudační rozhodnutí.

Plátce se může podle **§ 56 odst. 8 rozhodnout pro zdanění** jinak osvobozeného dodání dokončené vybrané nemovité věci. Předchozí souhlas příjemce je nutný, je-li příjemce plátcem nebo vymezenou osobou registrovanou k dani v jiném členském státě. U jiného příjemce jej zákon nevyžaduje. U dodání mezi tuzemskými plátci se při volbě zdanění použije přenesení daňové povinnosti (§ 92d).

Nová pravidla platí pro dodání uskutečněná **od 1. 7. 2025** i u nemovitostí pořízených či zkolaudovaných dříve. GFŘ potvrzuje, že novela nepřinesla speciální přechodné ustanovení zachovávající starý test pro nová dodání.

_Zdroj: § 56 zákona č. 235/2004 Sb. ve znění novely č. 461/2024 Sb. (účinné od 1. 7. 2025); Informace Finanční správy k uplatňování DPH u nemovitých věcí od 1. 7. 2025._

## Nájem nemovité věci podle § 56a

Podle **§ 56a odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb.** je **nájem nemovité věci obecně osvobozen** od daně bez nároku na odpočet. Z osvobození jsou ovšem vyňaty některé typy plnění, která jsou **vždy zdanitelná** (§ 56a odst. 1), například:

- krátkodobý nájem nemovité věci (do 48 hodin nepřetržitě – viz definice v § 56a odst. 2),
- poskytování ubytovacích služeb CZ-CPA 55,
- nájem prostor a míst k parkování vozidel,
- nájem bezpečnostních schránek,
- nájem strojů nebo jiných upevněných zařízení.

**Volba zdanění nájmu (§ 56a odst. 3):** Plátce může zdanit nájem jinému plátci nebo vymezené osobě registrované k dani v jiném členském státě pro její ekonomickou činnost. § 56a odst. 5 tuto volbu vylučuje u vymezených nemovitostí určených k bydlení, například rodinného domu, obytného prostoru a některých staveb s alespoň 60% podílem obytné plochy.

## Plnění osvobozená s nárokem na odpočet (§§ 63–71l)

Druhou skupinou jsou plnění **osvobozená s nárokem na odpočet daně** podle § 63 a §§ 64–71l. Na výstupu se z nich daň neuplatní. Odpočet z přijatých vstupů lze uplatnit v rozsahu daném § 72–76; nelze automaticky předpokládat plnou výši u vstupů používaných i soukromě nebo pro jiné výstupy.

| §     | Druh plnění osvobozeného s nárokem na odpočet                                                                       |
| ----- | ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| § 64  | Dodání zboží do jiného členského státu EU (osobě registrované k dani v jiném státě)                                 |
| § 65  | Pořízení zboží z jiného členského státu (za vymezených podmínek)                                                    |
| § 66  | Vývoz zboží do třetí země (mimo EU)                                                                                 |
| § 67  | Poskytnutí vybraných služeb do třetí země                                                                           |
| § 68  | Plnění ve zvláštních případech (lodě, letadla, diplomatická plnění aj.)                                             |
| § 69  | Přeprava a služby vázané na dovoz a vývoz zboží                                                                     |
| § 70  | Přeprava osob do zahraničí a ze zahraničí                                                                           |
| § 71  | Dovoz zboží osvobozený od daně                                                                                      |
| § 71g | Dovoz zboží, jehož následné dodání do jiného členského státu je osvobozeno                                          |
| § 71h | Dodání zboží provozovateli elektronického rozhraní                                                                  |
| § 71l | Vybrané pořízení nového dopravního prostředku a zboží podléhajícího spotřební dani osobou požívající výsad a imunit |
| § 71i | Dodání vymezených knih a poskytnutí obdobných služeb                                                                |

_Zdroj: § 63 a §§ 64–71l zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pro rok 2026._

### Tzv. „nulová sazba“ u knih

Zvláštním případem osvobození s nárokem na odpočet je **dodání vymezených knih a poskytnutí obdobných služeb podle § 71i**. Lidově se mluví o „nulové sazbě“, právně ale jde o osvobození. Osvobození vyžaduje splnění podmínek druhu výrobku či služby a obsahu podle § 71i, například reklama nesmí tvořit více než 50 % obsahu a dílo nesmí převážně sestávat z hudebního zvukového nebo audiovizuálního obsahu. Plátce může ze souvisejících vstupů uplatnit odpočet při splnění ostatních zákonných podmínek.

## Jak osvobozená plnění ovlivňují nárok na odpočet

Toto je v praxi **nejčastější zdroj chyb**. Osvobozená plnění **bez nároku na odpočet** mají dopad na celý systém odpočtu plátce:

1. **Vstup výhradně pro osvobozené plnění bez nároku → žádný odpočet.** Pokud plátce nakoupí zboží nebo službu, kterou použije jen pro osvobozené plnění bez nároku (např. úklid pronajímané bytové jednotky osvobozené dle § 56a), odpočet **vůbec nevzniká**.
2. **Vstup pro oba druhy plnění (společný) → krácený odpočet.** Pokud vstup slouží zároveň zdanitelným i osvobozeným plněním bez nároku (typicky režie, energie, účetní služby), uplatní se **krácený odpočet** koeficientem podle **§ 76**.
3. **Vstup výhradně pro zdanitelná plnění nebo pro plnění s nárokem → možný plný odpočet.** Záleží i na dalších omezeních, zejména soukromém použití, reprezentaci a splnění § 73.

### Krátící koeficient (§ 76)

Krátící (vypořádací) koeficient je zlomek vyjadřující podíl plnění **s nárokem** na celkových plněních:

| Část zlomku    | Co obsahuje                                                                                          |
| -------------- | ---------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| **Čitatel**    | Hodnoty plnění **s nárokem na odpočet** (zdanitelná + osvobozená s nárokem dle §§ 63–71l)            |
| **Jmenovatel** | Čitatel **+** hodnota plnění **osvobozených bez nároku** v rozsahu § 76 odst. 3; s výjimkami odst. 4 |

Plnění osvobozená bez nároku obecně zvyšují jmenovatel a mohou **snižovat koeficient**. § 76 odst. 4 však vylučuje například příležitostné doplňkové finanční služby a nájem nemovitých věcí. Plnění osvobozená **s nárokem** (vývoz, vybrané dodání do EU) vstupují do čitatele. Do výpočtu se započítávají také zálohy, u nichž už vznikla povinnost přiznat daň nebo plnění.

**Pravidlo 95 %:** Je-li koeficient roven nebo vyšší než **95 %**, považuje se podle **§ 76 odst. 5** za **100 %**. Společné vstupy se pak podle § 76 nekrátí, ostatní podmínky odpočtu dál platí. Podrobně se mechanikou koeficientu zabývá článek [odpočet DPH](https://ucto.cz/dph/odpocet-dph).

_Zdroj: § 76 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pro rok 2026._

## Změna od 1. 1. 2026: zúžení osvobozených finančních činností

Od **1. 1. 2026** se **zužuje rozsah finančních činností osvobozených od DPH podle § 54** zákona č. 235/2004 Sb. Novela sjednocuje českou úpravu se směrnicí Rady 2006/112/ES a s judikaturou Soudního dvora EU. Osvobození od daně (bez nároku na odpočet) **nově končí** mimo jiné u:

- obstarávání inkasa,
- vybírání rozhlasových a televizních poplatků,
- výplaty dávek důchodového pojištění (výplaty důchodů),
- vedení evidence investičních nástrojů.

Tyto činnosti už nelze automaticky podřadit pod osvobození § 54; při splnění obecných podmínek DPH jde o zdanitelná plnění. Konkrétní službu je třeba posoudit podle jejího skutečného obsahu.

_Zdroj: Finanční správa, Daňové novinky pro rok 2026; novela zákona č. 235/2004 Sb. účinná od 1. 1. 2026._

## Osvobozená plnění a obrat pro registraci k DPH

Pozor na to, že **některá osvobozená plnění se počítají do obratu** pro povinnou registraci k DPH a jiná ne. Do obratu patří podle § 4a osvobozená plnění s nárokem a také plnění bez nároku podle § 54 až § 56a a dodání nemovité věci podle § 62, **pokud nejsou příležitostnou doplňkovou činností**. Nestačí, že jsou jen příležitostná; musí být zároveň doplňková. U prodeje dlouhodobého majetku se uplatní další podmínka § 4a odst. 3. Limity pro rok 2026 rozebírá článek [obrat pro DPH](https://ucto.cz/dph/obrat-pro-dph).

_Zdroj: § 4a zákona č. 235/2004 Sb. ve znění pro rok 2026; limity obratu podle novely DPH účinné od 1. 1. 2025._

## Modelové příklady

### Příklad 1: Pronajímatel bytů (osvobození bez nároku)

Plátce DPH pronajímá tři byty fyzickým osobám k bydlení. Nájem je podle **§ 56a** osvobozen bez nároku na odpočet a u bytů k bydlení daň **uplatnit nelze**.

- Z přijaté faktury za rekonstrukci koupelny (vstup výhradně pro osvobozený nájem) si **nemůže odečíst žádnou DPH**.
- Z účetních služeb, které slouží i jeho zdanitelnému podnikání, uplatní jen **krácený odpočet** koeficientem podle § 76.

### Příklad 2: Vývozce (osvobození s nárokem)

Výrobce dodává zboží odběrateli v USA. Vývoz je podle **§ 66** osvobozen **s nárokem na odpočet**.

- Z faktury neúčtuje DPH (vyveze bez daně).
- Z přijatých vstupů použitých výhradně pro vývoz (materiál, energie, doprava) si může uplatnit **plný odpočet**, splní-li ostatní podmínky zákona.
- Hodnota vývozu jde do **čitatele** koeficientu, takže odpočet z ostatních společných vstupů **nesnižuje**.

### Příklad 3: Souběh obou druhů plnění

Plátce má za rok 2026 zdanitelná plnění 6 000 000 Kč, vývoz (osvobozený s nárokem) 2 000 000 Kč a osvobozený nájem bez nároku 2 000 000 Kč.

- Čitatel koeficientu = 6 000 000 + 2 000 000 (vývoz) = 8 000 000 Kč.
- Jmenovatel = 8 000 000 + 2 000 000 (nájem) = 10 000 000 Kč.
- Koeficient = 8 000 000 ÷ 10 000 000 = 0,80 → **80 %**.
- U společných vstupů (režie) si plátce odečte **80 %** daně na vstupu (§ 76).

## Jak postupovat při osvobozeném plnění (postup)

1. **Zařaďte plnění správně** – jde o osvobození bez nároku (§ 51 a §§ 52–62), nebo s nárokem (§§ 63–71l)?
2. **Neúčtujte DPH na výstupu** a jste-li plátcem, vykazujte uskutečněné osvobozené plnění v přiznání podle příslušného režimu. Neplátce v režimu pro malé podniky nepodává kvůli běžnému tuzemskému osvobozenému prodeji přiznání k DPH.
3. **Posuďte vstupy** – slouží výhradně osvobozenému plnění bez nároku (žádný odpočet), oběma druhům (krácený odpočet), nebo jen zdanitelným plněním (plný odpočet)?
4. **U kráceného odpočtu** použijte během roku zálohový koeficient a po skončení roku proveďte **vypořádání** podle § 76.
5. **Zvažte volbu zdanění** u nájmu (§ 56a odst. 3) nebo dodání nemovité věci (§ 56 odst. 8) jinému plátci, pokud chcete zachovat nárok na odpočet.
6. **Ověřte dopad na obrat** pro případnou registraci k DPH.

## Časté chyby u osvobození od DPH

- **Záměna obou druhů osvobození.** U plnění bez nároku (§ 51) nevzniká odpočet z přímých vstupů, u plnění s nárokem (§§ 63–71l) se posuzuje podle běžných podmínek. To je klíčový rozdíl.
- **Použití starého pětiletého testu u nemovitostí.** Od 1. 7. 2025 platí 23měsíční test a zdanitelné je jen **první dodání** dokončené vybrané nemovité věci; další dodání je obecně osvobozené, ovšem po podstatné změně se znovu posuzuje první dodání podle § 56 odst. 3 a za zákonných podmínek lze zvolit zdanění.
- **Uplatnění odpočtu z vstupů pro osvobozený nájem.** Z nákladů sloužících výhradně osvobozenému plnění bez nároku odpočet nevzniká.
- **Zapomenuté krácení koeficientem** u společných vstupů při souběhu zdanitelných a osvobozených plnění.
- **Volba zdanění nájmu u bytů k bydlení.** U nemovitostí určených k bydlení nelze daň u nájmu uplatnit (od 1. 1. 2021).
- **Špatné započtení do obratu.** Finanční činnosti, pojištění a nájem se do obratu zahrnují, pokud nejde o příležitostnou doplňkovou činnost; u osvobozeného dodání nemovité věci podle § 62 platí § 4a odst. 1 písm. c) a případně odst. 3.
- **Použití starých pravidel u finančních činností.** Od 1. 1. 2026 některé činnosti (obstarávání inkasa, výplata dávek důchodového pojištění) již nejsou uvedené mezi osvobozenými; jejich režim se posuzuje podle konkrétní služby.

## Související témata a nástroje

- [DPH u nemovitostí](https://ucto.cz/dph/dph-nemovitosti) navazuje na osvobození a volbu zdanění u nájmu a převodu.

## Shrnutí

Osvobození od DPH má dvě skupiny. Plnění **osvobozená bez nároku na odpočet** (§ 51 a §§ 52–62) se nezdaňují a z přímých vstupů k nim nevzniká odpočet; u společných vstupů se zpravidla použije koeficient podle § 76. Plnění **osvobozená s nárokem na odpočet** (§§ 63–71l – například vývoz, vybrané dodání do EU a knihy) se rovněž nezdaňují, ale odpočet z přímých vstupů je možný při splnění dalších podmínek. U dokončené vybrané nemovité věci platí od 1. 7. 2025 **23měsíční test** pro první dodání a za podmínek § 56 lze zvolit zdanění; nájem upravuje samostatně § 56a. Od 1. 1. 2026 se zúžil rozsah osvobozených finančních činností podle § 54.

## Často kladené otázky

### Jaký je rozdíl mezi osvobozením s nárokem a bez nároku na odpočet?

U osvobození **bez nároku na odpočet** (§ 51 a §§ 52–62) plátce neúčtuje DPH na výstupu a nevzniká mu odpočet z přímých vstupů; společné vstupy se obvykle krátí podle § 76. U osvobození **s nárokem na odpočet** (§§ 63–71l, například vývoz a vybrané dodání do EU) plátce také neúčtuje DPH, ale ze souvisejících vstupů může uplatnit odpočet podle ostatních zákonných podmínek.

### Která plnění jsou osvobozena od DPH bez nároku na odpočet?

Výčet je v § 51 a v §§ 52 až 62 zákona č. 235/2004 Sb. Patří sem zejména základní poštovní služby (§ 52), rozhlasové a televizní vysílání (§ 53), vybrané finanční (§ 54), penzijní a pojišťovací činnosti (§ 54a, § 55), vybrané dodání pozemku a dokončené nemovité věci a nájem (§ 55a, § 56, § 56a), výchova a vzdělávání (§ 57), zdravotní služby (§ 58), sociální pomoc (§ 59) a provozování hazardních her (§ 60).

### Kdy je dodání nemovité věci osvobozeno od DPH?

Od 1. 7. 2025 je dodání **dokončené vybrané nemovité věci** podle § 56 osvobozeno bez nároku na odpočet, s výjimkou prvního dodání do konce **23. kalendářního měsíce** po měsíci dokončení nebo pozdější skutečnosti po podstatné změně. Samostatný pozemek upravuje § 55a. U osvobozeného dodání lze za podmínek § 56 odst. 8 zvolit zdanění; předchozí souhlas je nutný u vymezených příjemců, zejména plátce.

### Musím u osvobozeného plnění odvádět DPH?

U osvobozeného plnění se daň na výstupu neuplatňuje, takže zákazníkovi DPH neúčtujete. Jste-li plátcem, uskutečněná osvobozená plnění vykážete podle příslušného režimu v přiznání. U plnění osvobozených bez nároku na odpočet nevzniká odpočet ze vstupů použitých výhradně pro tato plnění.

### Snižuje osvobozený nájem můj nárok na odpočet DPH?

Osvobozený nájem nemovité věci podle § 56a obecně vstupuje do jmenovatele krátícího koeficientu a může snížit odpočet ze společných vstupů. **Příležitostný doplňkový nájem** se podle § 76 odst. 4 do koeficientu nezapočítává. Pokud nájem poskytujete jinému plátci pro jeho ekonomickou činnost (mimo nemovitosti, u nichž to vylučuje § 56a odst. 5), můžete zvolit zdanění.

### Počítají se osvobozená plnění do obratu pro registraci k DPH?

Některá ano. Do obratu se podle § 4a zahrnují osvobozená plnění s nárokem a také plnění bez nároku podle § 54 až § 56a a osvobozené dodání nemovité věci podle § 62, pokud nejsou **příležitostnou doplňkovou činností**. U prodeje dlouhodobého majetku navíc platí § 4a odst. 3. Limity obratu pro rok 2026 jsou 2 000 000 Kč a 2 536 500 Kč za kalendářní rok.

### Co se mění u osvobozených finančních činností od roku 2026?

Od 1. 1. 2026 se zúžil rozsah finančních činností osvobozených podle § 54. V zákonném výčtu již nejsou například obstarávání inkasa, vybírání rozhlasových a televizních poplatků, výplata dávek důchodového pojištění a vedení evidence investičních nástrojů. Při splnění obecných podmínek DPH mohou být tyto služby zdanitelné; rozhoduje jejich skutečný obsah. Důvodem změny je sladění se směrnicí 2006/112/ES a judikaturou Soudního dvora EU.

---

# Ověření plátce DPH: registr a VIES

- URL: https://ucto.cz/dph/overeni-platce-dph
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Jak ověřit plátce DPH v roce 2026: tuzemský registr plátců na portálu MOJE daně, kontrola DIČ v EU přes VIES a proč na tom záleží kvůli ručení za DPH.

**Ve zkratce:** Tuzemského plátce DPH ověříte zdarma v **Registru plátců DPH na portálu MOJE daně** (aplikace ADIS Finanční správy) podle českého DIČ. Zjistíte z něj stav registrace, její počátek, zda jde o **nespolehlivého plátce** a které **bankovní účty** plátce zveřejnil. Zahraniční DIČ z jiného státu EU ověřte v evropském systému **VIES** na webu Evropské komise. Kontrola pomáhá omezit riziko **ručení za nezaplacenou DPH** podle § 109 zákona č. 235/2004 Sb. U osvobozeného dodání zboží do EU je platné DIČ odběratele jednou ze zákonných podmínek, samo ověření ve VIES však osvobození neprokazuje.

Ověření plátce DPH je rychlý úkon, který má velký smysl udělat dříve, než vystavíte nebo zaplatíte fakturu. V tomto návodu projdeme oba klíčové nástroje – tuzemský registr plátců i evropský VIES – krok za krokem, vysvětlíme, jaké údaje z nich vyčtete, a hlavně proč na ověření záleží z pohledu daňového rizika.

## Proč vůbec ověřovat, zda je dodavatel plátce DPH?

Ověření plátce DPH není formalita. Má tři praktické důvody, z nichž každý se může přímo dotknout vašich peněz:

1. **Ručení za nezaplacenou DPH.** Pokud zaplatíte dodavateli, který je vedený jako nespolehlivý plátce, nebo pošlete platbu na účet, který nemá zveřejněný v registru, vzniká podle § 109 odst. 2 zákona o DPH domněnka, že jste o riziku neodvedení daně věděli nebo vědět měli a mohli. Při naplnění podmínek ručení a nezaplacení daně dodavatelem může správce daně požadovat úhradu od vás.
2. **Odpočet DPH.** Nárok na odpočet daně na vstupu vyžaduje splnění věcných a formálních podmínek § 72 a § 73. Registrace dodavatele je užitečný kontrolní údaj, sama o sobě však nárok na odpočet nedokazuje ani nevylučuje všechny sporné případy.
3. **Přeshraniční obchod.** U běžného osvobozeného dodání zboží do jiného státu EU podle § 64 potřebujete odběratelovo DIČ pro účely DPH v jiném státě, přepravu zboží a uvedení v souhrnném hlášení. U přeshraničních služeb se pravidla místa plnění a přenesení daňové povinnosti posuzují samostatně.

Jinými slovy: pár sekund strávených ověřením vás může uchránit od doměrku daně, penále a sporů se správcem daně.

## Jak ověřit tuzemského plátce DPH v registru plátců?

České plátce DPH ověřujete v **Registru plátců DPH**, který provozuje Finanční správa ČR jako součást informačního systému ADIS. Registr je veřejný a bezplatný a najdete jej na portálu **MOJE daně** (adisspr.mfcr.cz). Zveřejnění údajů z registru plátců a identifikovaných osob ukládá Finanční správě přímo § 98 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

### Postup krok za krokem

1. Otevřete **Registr plátců DPH** na portálu MOJE daně (dostupné i přes rozcestník Finanční správy „Daně elektronicky").
2. Zadejte skutečné **DIČ** ověřovaného subjektu podle pokynů aktuálního formuláře. Nesestavujte je automaticky z IČO nebo rodného čísla; některým subjektům je přidělena zvláštní kmenová část.
3. Odešlete dotaz ovládacím prvkem aktuálního formuláře.
4. U platného plátce systém zobrazí jeho údaje. Pokud subjekt plátcem není, registr to oznámí.

### Jaké údaje z registru vyčtete?

| Údaj v registru                    | Co znamená                                                       |
| ---------------------------------- | ---------------------------------------------------------------- |
| Platnost DIČ / status plátce       | Zda je subjekt aktuálně plátcem DPH a registrace je platná       |
| Datum počátku platnosti registrace | Od kdy je daný subjekt plátcem                                   |
| Nespolehlivý plátce                | Označení, zda je subjekt veden jako nespolehlivý plátce (§ 106a) |
| Zveřejněné bankovní účty           | Čísla účtů zveřejněná plátcem; jiné důvody ručení mohou zůstat   |
| Správce daně                       | Finanční úřad, resp. územní pracoviště, příslušné plátci         |

Rozsah údajů, které registr zveřejňuje, vychází z § 98 zákona o DPH.

> **Tip:** Pro ověření použijte DIČ uvedené obchodním partnerem a porovnejte také jeho název a sídlo. Samotné IČO nedokládá plátcovství DPH. Rozhodující stav plátce a zveřejněné účty ověřujte v oficiálním Registru DPH Finanční správy.

### Co je DIČ a jak se tvoří

DIČ (daňové identifikační číslo) je jednoznačný identifikátor daňového subjektu. České DIČ má kód země `CZ` a tzv. kmenovou část – u firem zpravidla totožnou s IČO, u fyzických osob obvykle rodné číslo. Více o struktuře a používání čísla najdete v hesle [DIČ](https://ucto.cz/slovnik#dic).

## Co je nespolehlivý plátce a proč ho hlídat?

**Nespolehlivý plátce** je institut zavedený § 106a zákona o DPH. Finanční úřad takto označí plátce, který závažným způsobem porušil své povinnosti při správě DPH (například opakovaně neodvádí daň, neplní oznamovací povinnosti nebo uvádí nepravdivé údaje). Tato informace se zveřejňuje v Registru plátců DPH způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Z pohledu odběratele je to klíčový údaj. Podle § 109 odst. 2 písm. a) zákona o DPH se předpokládá vědomost příjemce o riziku neodvedení daně, pokud je v rozhodný okamžik o dodavateli zveřejněno, že je nespolehlivým plátcem. Proto se vyplatí status ověřit při plnění i před úhradou faktury, zejména u nového nebo rizikového dodavatele. Podrobně téma rozebíráme v článku o [nespolehlivém plátci](https://ucto.cz/dph/nespolehlivy-platce).

## Jak souvisí ověření s ručením za DPH podle § 109?

Ručení za nezaplacenou daň je důvod, proč má ověření plátce hmatatelný finanční smysl. Příjemce zdanitelného plnění (tedy odběratel) může za daň neodvedenou dodavatelem ručit zejména v těchto situacích:

- **Platba na nezveřejněný účet.** Pokud uhradíte alespoň část úplaty bezhotovostně na účet, který dodavatel nemá uvedený jako zveřejněný v Registru plátců DPH, vzniká domněnka podle § 109 odst. 2 písm. c) bodu 2 zákona o DPH. V aktuálním znění není pro tento titul hodnotový limit. Proto si před úhradou ověřte, že číslo účtu na faktuře odpovídá účtu zveřejněnému v registru.
- **Plnění od nespolehlivého plátce.** Zveřejněná nespolehlivost dodavatele zakládá domněnku vědomosti příjemce podle § 109 odst. 2 písm. a); vznik ručení se posuzuje společně s podmínkami § 109 odst. 1.
- **Zjevně neobvyklá cena nebo účast na podvodu.** § 109 obsahuje i další tituly ručení (např. úplata zjevně odchylná od obvyklé ceny).

Riziko snižuje ověření dodavatele a platba na zveřejněný účet. Pro konkrétní plnění lze využít zvláštní způsob zajištění daně podle § 109a: část odpovídající DPH se za zákonných podmínek odvede správci daně dodavatele. Tento postup vyžaduje správné platební identifikátory a řeší ručení pouze v rozsahu zajištěné daně.

## Jak ověřit zahraniční DIČ v EU přes systém VIES?

Pro ověření daňového identifikačního čísla z jiného členského státu EU slouží systém **VIES** (VAT Information Exchange System) provozovaný Evropskou komisí. VIES umožňuje online ověřit platnost DIČ pro účely DPH ve všech 27 členských státech EU. Na základě pravidel pro Severní Irsko jsou ve VIES vedena i DIČ s prefixem `XI`, avšak pro transakce se **zbožím**. U služeb se pravidla EU pro dodání zboží Severnímu Irsku nepoužijí; místo plnění a případné přenesení povinnosti je nutné posoudit podle konkrétní služby a postavení odběratele.

VIES je zásadní pro obchod B2B v rámci EU. Při běžném osvobozeném dodání zboží do jiného členského státu podle § 64 musí odběratel sdělit platné DIČ pro DPH v jiném státě; nutné je také prokázat přepravu a dodání vykázat v souhrnném hlášení. U služeb je ověření DIČ důležitým podkladem pro určení postavení odběratele, ale režim bez české daně vyplývá z pravidel místa plnění a nelze jej založit samotným výsledkem VIES. Finanční správa doporučuje ověřovat zahraniční DIČ přes VIES on the Web.

### Postup ověření DIČ ve VIES

1. Otevřete aplikaci **VIES on the Web** na webu Evropské komise (ec.europa.eu/taxation_customs/vies/).
2. Vyberte **členský stát** odběratele a zadejte **DIČ** (bez kódu země v samostatném poli, nebo včetně prefixu dle formuláře).
3. Volitelně vyplňte vlastní DIČ (žadatele), abyste obdrželi tzv. **konzultační číslo** jako důkaz o provedeném ověření.
4. Odešlete dotaz. Systém vrátí, zda je DIČ **platné** (`Yes, valid VAT number`), případně i název a adresu subjektu, pokud daný stát tyto údaje sdílí.

### Co znamená konzultační číslo a proč ho archivovat

Při zadání vlastního DIČ může VIES vrátit **konzultační číslo** (consultation number), které pomáhá doložit provedený dotaz. Uložte výsledek ověření včetně data, času a ověřeného DIČ. Ověření ve VIES samo o sobě neprokazuje splnění podmínek osvobození dodání zboží do EU, zejména skutečnou přepravu. Finanční správa výslovně upozorňuje, že samotná informace o registraci DIČ nemůže být důkazem nároku na osvobození.

| Nástroj                              | Pro koho a kdy                               | Co potvrzuje                                                 |
| ------------------------------------ | -------------------------------------------- | ------------------------------------------------------------ |
| Registr plátců DPH (MOJE daně, ADIS) | Tuzemští plátci, B2B v ČR                    | Platnost CZ registrace, nespolehlivost, zveřejněné účty      |
| VIES (Evropská komise)               | Odběratelé/dodavatelé v EU, B2B přeshraničně | Platnost DIČ v jiném státě EU (a u zboží i v Severním Irsku) |

## Modelové příklady

**Příklad 1 – tuzemská faktura od nového dodavatele.** Eshop dostane fakturu od nového dodavatele: základ daně 50 000 Kč, DPH v základní sazbě 21 % činí 10 500 Kč, faktura tedy zní na 60 500 Kč včetně daně. Účetní ověří v Registru plátců DPH stav dodavatele a jeho zveřejněný účet a platbu na tento účet pošle. Tím omezí riziko ručení z titulu nezveřejněného účtu; nárok na odpočet 10 500 Kč dále závisí na skutečném zdanitelném plnění a splnění podmínek § 72 a § 73.

**Příklad 2 – platba na nezveřejněný účet.** Firma chce bezhotovostně zaplatit fakturu na účet, který dodavatel uvedl jen na faktuře, ale nemá ho zveřejněný v registru. Aktuální § 109 pro tento titul nestanoví hodnotový limit, a proto vzniká riziko ručení i při menší platbě. Firma může vyzvat dodavatele ke zveřejnění účtu, zaplatit na jiný (zveřejněný) účet nebo využít zvláštní zajištění daně podle § 109a.

**Příklad 3 – dodání zboží do Německa.** Český plátce dodává zboží německému odběrateli s německým DIČ pro účely DPH. Před vystavením faktury bez české DPH ověří DIČ ve VIES a uloží výsledek. Pro osvobození podle § 64 ještě musí doložit přepravu zboží do jiného členského státu a uvést dodání v souhrnném hlášení. Samotný výsledek VIES nestačí.

## Časté chyby při ověřování plátce DPH

- **Spoléhání jen na číslo účtu z faktury.** Účet na faktuře nemusí být zveřejněný v registru. Vždy porovnejte číslo účtu se zveřejněnými účty v Registru plátců DPH.
- **Neověření nespolehlivosti.** Status plátce může být platný, ale subjekt přitom může být veden jako nespolehlivý plátce. Hlídejte oba údaje současně.
- **Záměna registru a VIES.** Registr plátců DPH slouží pro tuzemské CZ plátce, VIES pro DIČ z jiných států EU. U českého dodavatele použijte především tuzemský registr, protože obsahuje také údaje o nespolehlivosti a zveřejněných účtech; samotný výsledek VIES je nenahradí.
- **Neuložený výsledek VIES.** Při kontrole se hodí doložit, kdy a s jakým výsledkem jste DIČ ověřili; samotný výsledek však fakturaci bez české daně neospravedlňuje.
- **Ověření jen jednou na začátku spolupráce.** Status plátce i nespolehlivost se v čase mění. U opakovaných plateb ověřujte vždy znovu ke dni úhrady.

## Shrnutí

Ověření plátce DPH pomáhá omezit riziko ručení a je důležitým podkladem pro přeshraniční obchod. Tuzemské plátce kontrolujte v **Registru plátců DPH na portálu MOJE daně** – sledujte stav registrace, **nespolehlivost** a **zveřejněné účty**. Pro DIČ z jiných států EU používejte **VIES** Evropské komise a uchovejte výsledek dotazu. Kontrola registru sama nenahrazuje prověření skutečného plnění, nároku na odpočet ani ostatních podmínek § 109 zákona o DPH.

## Často kladené otázky

### Jak zjistím, zda je firma plátce DPH?

Zadejte její DIČ (nebo DIČ ve tvaru `CZ` + IČO) do Registru plátců DPH na portálu MOJE daně Finanční správy. Registr vám zdarma a okamžitě potvrdí, zda je subjekt platným plátcem DPH, od kdy je registrovaný a zda není veden jako nespolehlivý plátce.

### Jaký je rozdíl mezi registrem plátců DPH a VIES?

Registr plátců DPH (portál MOJE daně, systém ADIS) slouží k ověření tuzemských českých plátců a zobrazuje i nespolehlivost a zveřejněné účty. VIES je evropský systém Evropské komise pro ověření platnosti DIČ ve 27 členských státech EU (a v Severním Irsku) a používá se u přeshraničních obchodů B2B.

### Co je konzultační číslo ve VIES a k čemu slouží?

Konzultační číslo je identifikátor dotazu, který VIES může zobrazit při zadání vlastního DIČ. Uchovejte i samotný výsledek, ověřované DIČ, datum a čas kontroly. Takový záznam dokládá provedení dotazu, nikoli skutečnou přepravu zboží nebo automatický nárok na osvobození.

### Ručím za DPH, když zaplatím na nezveřejněný účet dodavatele?

Při bezhotovostní platbě na jiný než zveřejněný účet vzniká podle § 109 odst. 2 písm. c) bodu 2 zákona o DPH domněnka vědomosti o riziku neodvedení daně. Aktuální znění nemá pro tento titul spodní hranici částky, takže se může týkat i menších plateb. Skutečné ručení se posuzuje podle podmínek § 109; riziko snižuje platba na zveřejněný účet, případně zvláštní zajištění daně podle § 109a.

### Musím ověřovat DIČ ve VIES u každého obchodu do EU?

U běžného osvobozeného dodání zboží do EU podle § 64 musí odběratel sdělit platné DIČ pro DPH v jiném členském státě. VIES pomáhá tuto podmínku ověřit, ale potřebujete doložit také přepravu a podat souhrnné hlášení. U služeb se místo plnění a případné přenesení daně posuzují podle typu služby a postavení odběratele; VIES je důležitý důkazní podklad, nikoli obecná zákonná podmínka každé faktury bez české DPH. U opakovaných obchodů kontrolu pravidelně obnovujte.

### Je ověření plátce DPH v registru i ve VIES zdarma?

Ano. Registr plátců DPH na portálu MOJE daně i systém VIES Evropské komise jsou veřejné a bezplatné. Za ověření DIČ neplatíte žádný poplatek.

---

# Pořízení zboží z EU a samovyměření DPH

- URL: https://ucto.cz/dph/porizeni-zbozi-z-eu
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Pořízení zboží z EU v roce 2026: jak funguje samovyměření DPH, na jaké řádky přiznání ho uvést, kdy je daňově neutrální a kdy se neplátce stává identifikovanou osobou.

**Ve zkratce:** U pořízení zboží z jiného členského státu EU, které je v ČR předmětem daně, přiznává českou DPH **pořizovatel** – jde o tzv. samovyměření daně. Dodavatel při splnění podmínek osvobozeného dodání do EU vystaví fakturu **bez zahraniční DPH**, vy si k částce sami dopočtete českou daň v sazbě 21 % nebo 12 %, **přiznáte ji na výstupu** (řádek 3 nebo 4 přiznání) a současně si ji při nároku na odpočet uplatníte **na vstupu** (řádek 43 nebo 44). U plátce s plným nárokem na odpočet je celá operace **daňově neutrální** – reálně nezaplatíte nic navíc. Pravidla upravuje § 16 a § 25 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH. Nakupuje-li zboží z EU **osoba povinná k dani, která není plátcem**, může se stát [identifikovanou osobou](https://ucto.cz/dph/identifikovana-osoba) a daň odvést bez možnosti odpočtu.

## Co je pořízení zboží z jiného členského státu?

Pořízení zboží z jiného členského státu EU je nákup zboží, které je **fyzicky přepraveno z jednoho státu EU do České republiky**. Z pohledu DPH jde o zrcadlový případ tzv. osvobozeného dodání zboží do jiného státu, které řeší prodávající na druhé straně hranice. Místo cla a dovozní DPH (jako u dovozu ze třetích zemí) se uplatní jednodušší mechanismus, ve kterém daň přiznává **pořizovatel v zemi spotřeby**.

Podle **§ 2 odst. 1 písm. c) a § 16 zákona č. 235/2004 Sb.** je pořízení zboží z jiného členského státu předmětem české DPH, jsou-li splněny zákonné podmínky, zejména:

1. zboží je pořízeno **za úplatu**,
2. pořízení má **místo plnění v tuzemsku** a pořizovatelem je osoba povinná k dani jednající jako taková nebo právnická osoba nepovinná k dani, a
3. nejde o vynětí podle § 2a, například vybrané případy zvláštního režimu pro použité zboží nebo podlimitní pořízení oprávněnou osobou.

Typickým příkladem je nákup stroje, materiálu nebo zboží na sklad od dodavatele z Německa, Polska nebo Slovenska, který je vám zaslán nebo přepraven do Česka. Pojem „pořízení zboží z EU" se používá **jen mezi státy Evropské unie** – při vstupu zboží ze třetí země (mimo EU) jde o **dovoz** s jinými pravidly. Samotné sídlo dodavatele mimo EU nerozhoduje: může dodávat také ze skladu uvnitř Unie.

> Souvislosti celého obchodu uvnitř Unie – tedy i prodejní (dodavatelské) strany, služeb a B2C prodeje na dálku – shrnuje přehledový článek [DPH při obchodu v EU](https://ucto.cz/dph/dph-v-eu).

Níže popsané samovyměření se týká běžného zdanitelného pořízení. U zboží se zvláštním osvobozením a u vynětí podle § 2a se daň neuplatní automaticky; rovněž nákup od osoby v režimu pro malé podniky v zemi odeslání nespadá bez dalšího pod běžné pořízení podle § 16 odst. 2.

## Jak funguje samovyměření DPH při pořízení zboží z EU?

**Ve zkratce:** Samovyměření znamená, že si českou DPH vypočtete a přiznáte sami z hodnoty pořízeného zboží. Dodavatel při splnění podmínek osvobození fakturuje bez zahraniční DPH, vy daň přiznáte na výstupu a (máte-li nárok) ve stejné výši uplatníte odpočet na vstupu.

Mechanismus přenesené daňové povinnosti (reverse charge) při pořízení zboží z EU funguje ve třech krocích:

1. **Dodavatel z jiného státu EU** při splnění podmínek své národní úpravy vystaví fakturu **bez zahraniční DPH** jako dodání zboží do jiného členského státu. Samotné české samovyměření automaticky neprokazuje, že dodavatel splnil všechny podmínky osvobození.
2. **Vy jako pořizovatel** si z hodnoty zboží přepočtené na koruny sami dopočtete **českou DPH na výstupu** v sazbě, která by pro stejné zboží platila v tuzemsku (základní 21 %, nebo snížená 12 %). To je ono **samovyměření** – povinnost vypočítat si daň sami plyne z § 40 ve spojení s § 37 zákona o DPH.
3. **Současně** si tutéž částku uplatníte **jako odpočet daně na vstupu** podle § 73 zákona o DPH, pokud zboží použijete pro svou ekonomickou činnost s nárokem na odpočet.

Z hlediska peněz proto pro plátce s **plným nárokem na odpočet** vychází operace na **nulu** – stejnou částku v jednom řádku přiznání přiznáte a v druhém si ji odečtete. Smyslem je, aby zboží neslo daň ve státě, kde je skutečně spotřebováno, a aby přitom nebylo nutné vést přeshraniční celní řízení.

Mechanika přenesení daně je stejná jako u tuzemského [reverse charge](https://ucto.cz/dph/reverse-charge), liší se ale právní základ: tuzemský režim stojí na § 92a a násl., pořízení zboží z EU na § 16 a § 25 zákona o DPH.

## Kdy a v jaké sazbě se daň přiznává?

**Ve zkratce:** Povinnost přiznat daň vzniká k 15. dni měsíce následujícího po měsíci pořízení zboží. Pokud ale dodavatel vystaví fakturu dříve, vzniká povinnost už ke dni vystavení dokladu. Sazba se použije **tuzemská** (21 % nebo 12 %) podle druhu zboží – stejná, jaká by pro totéž zboží platila v Česku.

Okamžik, ke kterému musíte daň přiznat, stanoví **§ 25 zákona č. 235/2004 Sb.** Platí dvě pravidla:

- Povinnost přiznat daň vzniká **k 15. dni měsíce následujícího** po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno.
- Pokud byl **daňový doklad vystaven dříve** než k tomuto 15. dni, vzniká povinnost přiznat daň **už ke dni vystavení dokladu**.

V praxi to znamená, že do správného zdaňovacího období patří plnění zpravidla podle data faktury, protože dodavatelé fakturují obvykle hned při dodání. Daň si jako pořizovatel **sami vypočtete** (§ 40 ve spojení s § 37 zákona o DPH) a výpočet doložíte v evidenci pro účely DPH; zákon neukládá obecnou povinnost ručně doplnit sazbu a daň na zahraniční fakturu. Údaj o hodnotě pořízeného zboží navíc vedete v **evidenci pro účely DPH** podle § 100 zákona o DPH.

Pro **sazbu** platí, že u pořízení zboží z EU použijete tu, která by se uplatnila u stejného zboží v tuzemsku: pořízení je předmětem české daně podle § 16 a daň se k němu přiznává podle § 25, přičemž konkrétní výši sazby (základní 21 %, nebo snížená 12 %) určuje § 47 zákona o DPH.

| Co se posuzuje        | Pravidlo                                                                                 | Paragraf         |
| --------------------- | ---------------------------------------------------------------------------------------- | ---------------- |
| Okamžik přiznání daně | 15. den následujícího měsíce, nebo dříve den vystavení dokladu                           | § 25 ZDPH        |
| Sazba daně            | Tuzemská sazba pro dané zboží (21 % nebo 12 %), aplikovaná na pořízení podle § 16 a § 25 | § 47 ZDPH        |
| Výpočet daně          | Daň si pořizovatel vypočte sám jako součin základu a sazby                               | § 40 a § 37 ZDPH |
| Místo plnění          | Stát, kde končí přeprava zboží (tj. ČR)                                                  | § 11 ZDPH        |
| Přepočet ceny         | Kurz platný pro pořizovatele ke dni povinnosti přiznat daň                               | § 4 odst. 8 ZDPH |

### Místo plnění a kurz pro přepočet

Místo plnění při pořízení zboží z EU je podle **§ 11 zákona o DPH** tam, kde se zboží nachází **po ukončení jeho přepravy** pořizovateli – u nákupu do Česka tedy v tuzemsku, a proto se přiznává česká daň. Pozor na zvláštní pravidlo § 11 odst. 2: pokud dodavateli sdělíte **DIČ z jiného státu**, než kde přeprava končí, považuje se za místo plnění i stát vašeho DIČ, dokud neprokážete zdanění ve státě ukončení přepravy. Proto je důležité uvádět správné, tuzemské DIČ.

Fakturu v eurech nebo jiné měně přepočtete na koruny kurzem platným **ke dni vzniku povinnosti přiznat daň** (§ 4 odst. 8 zákona o DPH) – kurzem devizového trhu ČNB nebo referenčním kurzem ECB podle § 4 odst. 8; celní kurz podle § 38 odst. 4 se používá při dovozu ze třetích zemí, nikoli při pořízení z EU. Z přepočtené částky pak počítáte českou DPH.

## Na které řádky přiznání k DPH pořízení zboží patří?

**Ve zkratce:** Daň na výstupu z pořízeného zboží uvedete na řádek 3 (sazba 21 %) nebo řádek 4 (sazba 12 %) přiznání k DPH. Nárok na odpočet ve stejné výši uplatníte na řádku 43 (21 %) nebo 44 (12 %). V kontrolním hlášení patří plnění do oddílu A.2, do souhrnného hlášení se neuvádí.

Pořízení zboží z EU se v daňovém přiznání plátce objeví **na dvou místech zároveň** – jednou jako daň na výstupu a jednou jako odpočet na vstupu:

| Krok                                               | Řádek přiznání | Co se uvádí                                 |
| -------------------------------------------------- | -------------- | ------------------------------------------- |
| Daň na výstupu (samovyměření), základní sazba 21 % | **řádek 3**    | základ daně + vypočtená DPH                 |
| Daň na výstupu (samovyměření), snížená sazba 12 %  | **řádek 4**    | základ daně + vypočtená DPH                 |
| Nárok na odpočet, základní sazba 21 %              | **řádek 43**   | tentýž základ + DPH (při nároku na odpočet) |
| Nárok na odpočet, snížená sazba 12 %               | **řádek 44**   | tentýž základ + DPH (při nároku na odpočet) |

Plátce uvádí pořízení zboží z EU **v kontrolním hlášení** v oddílu **A.2** (přijatá plnění, u nichž je povinen přiznat daň příjemce), a to **bez ohledu na hodnotu plnění**. Hodnotová hranice 10 000 Kč, podle které se u tuzemských plnění rozlišuje souhrnné a řádkové (jmenovité) členění v oddílech A.4/A.5 a B.2/B.3, se na oddíl A.2 **nevztahuje** – pořízení zboží z EU se zde vykazuje jednotlivě vždy.

Důležité: na nákupní (pořizovací) straně se plnění **neuvádí do souhrnného hlášení**. Souhrnné hlášení podává naopak dodavatel ve své zemi (a český plátce ho podává, jen když sám zboží do EU dodává nebo poskytuje službu do EU). Více o souhrnném hlášení a celém intrakomunitárním systému najdete v článku [DPH při obchodu v EU](https://ucto.cz/dph/dph-v-eu).

## Modelový příklad: nákup stroje z Německa

Český plátce DPH koupí od německého plátce obráběcí stroj za **10 000 EUR**. Předpokládejme přepočet kurzem na **250 000 Kč**. Německý dodavatel po ověření českého DIČ ve VIES fakturuje **bez DPH** (uplatnil osvobozené dodání do jiného státu EU).

Český kupující v přiznání k DPH:

- přizná **DPH na výstupu 21 %**: 250 000 × 0,21 = **52 500 Kč** → řádek 3,
- uplatní **odpočet na vstupu** ve stejné výši **52 500 Kč** → řádek 43,
- v kontrolním hlášení uvede plnění v oddílu **A.2** s DIČ německého dodavatele.

**Výsledný dopad na daňovou povinnost: 0 Kč.** Pro plátce s plným nárokem na odpočet je transakce neutrální. Kdyby ale kupující neměl plný nárok na odpočet (např. lékař, pojišťovna, plátce s krácením koeficientem), zůstala by mu DPH ve výši 52 500 Kč (nebo její část) jako reálný náklad.

## Co když zboží z EU nakupuje neplátce DPH?

**Ve zkratce:** Osoba povinná k dani, která není plátcem, sleduje při pořízení zboží z EU limit 326 000 Kč v příslušném a předchozím kalendářním roce. Stane-li se pořízení předmětem české daně, může jí vzniknout postavení **identifikované osoby** podle § 6g, s povinností daň přiznat bez nároku na odpočet.

Osoba povinná k dani se sídlem v ČR, která není plátcem, a právnická osoba nepovinná k dani mohou využít **limit 326 000 Kč** při splnění podmínek § 2a odst. 2. Do jeho výpočtu se podle § 2a odst. 3 zahrnuje hodnota pořízení z jiných členských států i vymezených nákupů při prodeji zboží na dálku; nezahrnuje se nový dopravní prostředek, zboží podléhající spotřební dani a případy § 2a odst. 1. Vynětí se uplatní, pokud hodnota nepřekročila limit v příslušném ani bezprostředně předcházejícím roce. Jakmile tuto hranici překročíte, pořízení předmětem daně je. Pravidlo vychází z **§ 2a a § 6g zákona č. 235/2004 Sb.**

- **Do limitu 326 000 Kč** při splnění podmínek § 2a odst. 2 neprovádí pořizovatel české samovyměření z pořízení. Dodavatel může účtovat daň podle pravidel místa dodání či prodeje na dálku; nemusí jít vždy o daň jeho domovského státu. Pořizovatel se také může rozhodnout podle § 2b, že pořízení bude předmětem české daně i pod limitem.
- **Po překročení 326 000 Kč** se stává **identifikovanou osobou**: musí se registrovat, z pořízeného zboží přiznat a odvést českou DPH (řádek 3 nebo 4 přiznání), ale **nemá nárok na odpočet** (neplátce řádky 43/44 nevyplňuje). DPH se pro něj stává nákladem.

Pozor na dvě výjimky, na které se limit **nevztahuje**: pořízení **nového dopravního prostředku** a **zboží podléhajícího spotřební dani** (§ 2a odst. 5). Při jejich prvním pořízení může vzniknout povinnost přiznat daň bez ohledu na limit; u nového dopravního prostředku platí zvláštní pravidla i pro osobu nepovinnou k dani (§ 2 odst. 1 písm. c) bod 2), která se tím nestává automaticky identifikovanou osobou.

Identifikovaná osoba zůstává jinak neplátcem pro tuzemská plnění – plnou registraci k DPH ani odpočty u běžných tuzemských nákupů neřeší. Tento limit 326 000 Kč je přitom samostatný a nesouvisí s obratovým limitem pro povinné plátcovství (2 000 000 Kč za kalendářní rok) – překročení limitu pro pořízení zboží z EU dělá z podnikatele identifikovanou osobu, nikoli plátce. Postavení a povinnosti identifikované osoby blíže rozebírá přehled [DPH při obchodu v EU](https://ucto.cz/dph/dph-v-eu).

## Jak na pořízení zboží z EU krok za krokem

1. **Ověřte si dodavatele.** Před nákupem zkontrolujte, že je dodavatel registrovaný k DPH v jiném státě EU, a uveďte mu své platné české DIČ. Platnost DIČ obou stran ověříte zdarma v systému **VIES**.
2. **Zkontrolujte fakturu.** Je-li dodání osvobozené v zemi odeslání, doklad má být **bez zahraniční DPH** a má obsahovat potřebná DIČ. Pokud dodavatel při osvobozeném dodání chybně naúčtoval cizí DPH, řešte to s ním – tuto cizí daň si v ČR neodečtete.
3. **Přepočtěte na koruny.** Cenu v cizí měně přepočtěte platným kurzem ČNB nebo ECB ke dni povinnosti přiznat daň (§ 4 odst. 8 ZDPH).
4. **Samovyměřte DPH.** K základu daně si sami dopočtěte českou daň ve správné sazbě (21 % nebo 12 %) podle § 40 a § 37 ZDPH a doložte výpočet v evidenci; hodnotu pořízeného zboží veďte v evidenci pro účely DPH (§ 100 ZDPH).
5. **Zařaďte do správného období.** Plnění patří do období podle § 25 – ke dni vystavení dokladu, nejpozději k 15. dni následujícího měsíce.
6. **Vykažte v přiznání a kontrolním hlášení.** Daň na výstupu na řádek 3/4, odpočet (jste-li plátce s nárokem) na řádek 43/44, plnění do oddílu A.2 kontrolního hlášení.
7. **Podejte výkazy.** Přiznání podejte elektronicky ve lhůtě podle § 136 odst. 4 daňového řádu a § 101 ZDPH. Kontrolní hlášení podává pouze plátce, pokud mu vznikla povinnost podle § 101c; jeho lhůtu upravuje § 101e. Identifikovaná osoba kontrolní hlášení nepodává.

## Časté chyby při pořízení zboží z EU

- **Neuvedení odpočtu, nebo naopak odpočet bez nároku.** Plátce musí přiznat daň na výstupu (řádek 3/4); má-li nárok na odpočet a uplatňuje jej za stejné období, vyplní také řádky 43/44. Plátce bez nároku na odpočet (nebo neplátce – identifikovaná osoba) řádky 43/44 nevyplní a daň reálně odvede.
- **Odpočet cizí DPH.** DPH naúčtovanou omylem zahraničním dodavatelem si v českém přiznání **nelze** odečíst. Je třeba sjednat opravu faktury s dodavatelem.
- **Špatné období.** Plnění patří do období podle § 25 (den vystavení dokladu, jinak 15. den následujícího měsíce), nikoli podle data zaplacení nebo přijetí zboží.
- **Záměna se souhrnným hlášením.** Pořízení (nákup) zboží z EU se do souhrnného hlášení **neuvádí** – to se týká jen dodání (prodeje) do EU. Nákup patří do oddílu A.2 kontrolního hlášení.
- **Přehlédnutý limit 326 000 Kč u neplátce.** Neplátce-podnikatel snadno přehlédne, že se po překročení limitu stal identifikovanou osobou a má přiznat českou DPH.
- **Špatné DIČ vůči dodavateli.** Sdělíte-li dodavateli jiné než tuzemské DIČ, hrozí přesun místa plnění podle § 11 odst. 2 a dvojí zdanění.

## Shrnutí

Pořízení zboží z jiného členského státu EU, které je v ČR předmětem daně, ukládá povinnost přiznat DPH **pořizovateli**. Dodavatel při splnění podmínek osvobozeného dodání fakturuje bez zahraniční daně, český pořizovatel si českou DPH **samovyměří** ve správné sazbě (21 % nebo 12 %), přizná ji na výstupu (řádek 3 nebo 4) a při nároku na odpočet si ji ve stejné výši uplatní na vstupu (řádek 43 nebo 44) – u plátce s plným nárokem na odpočet je operace **daňově neutrální**. Povinnost přiznat daň vzniká podle **§ 25 zákona č. 235/2004 Sb.** ke dni vystavení dokladu, nejpozději k 15. dni následujícího měsíce. Plátce plnění uvede v oddílu A.2 kontrolního hlášení, nikoli v souhrnném hlášení; identifikovaná osoba kontrolní hlášení nepodává. Osobě povinné k dani, která není plátcem, nebo právnické osobě nepovinné k dani může po překročení limitu **326 000 Kč** za podmínek § 2a a § 6g vzniknout postavení identifikované osoby s povinností daň odvést bez odpočtu. Klíčem je ověřit DIČ ve VIES, správně přepočítat měnu a zařadit plnění do správného období.

## Často kladené otázky

### Kdo platí DPH při nákupu zboží z EU?

Je-li pořízení v ČR předmětem DPH, českou daň přiznává **pořizovatel**. Zahraniční dodavatel fakturuje bez daně, splní-li podmínky osvobozeného dodání podle předpisů své země. Vy si českou daň vypočtete a přiznáte podle § 16 a § 25 zákona č. 235/2004 Sb. Jste-li plátce s plným nárokem na odpočet, ve stejné výši si daň uplatníte jako odpočet, takže reálně neplatíte nic navíc.

### Na jaké řádky přiznání patří pořízení zboží z EU?

Daň na výstupu (samovyměření) uvedete na **řádek 3** přiznání u základní sazby 21 %, nebo na **řádek 4** u snížené sazby 12 %. Nárok na odpočet ve stejné výši uplatníte na **řádku 43** (21 %), respektive **44** (12 %). V kontrolním hlášení plnění patří do oddílu **A.2**.

### Je pořízení zboží z EU pro plátce daňově neutrální?

Ano, pokud máte **plný nárok na odpočet**. Stejnou částku DPH přiznáte na výstupu a ve stejné výši ji uplatníte jako odpočet na vstupu, takže výsledný dopad na daň je nulový. Neutralita zaniká, pokud nárok na odpočet nemáte v plné výši (např. u osvobozených plnění bez nároku) – pak se přiznaná DPH stává reálným nákladem.

### Musí pořízení zboží z EU řešit i neplátce DPH?

Ano. Neplátce-podnikatel sleduje roční limit **326 000 Kč** (bez daně) pro pořízené zboží z EU podle § 2a a § 6g zákona o DPH; hlídá se v příslušném i bezprostředně předcházejícím kalendářním roce. Stane-li se pořízení předmětem daně, stává se za podmínek § 6g **identifikovanou osobou**, musí se registrovat a z pořízeného zboží přiznat českou DPH – ale **bez nároku na odpočet**. U nového dopravního prostředku a zboží podléhajícího spotřební dani se limit neuplatní; osoba nepovinná k dani, která pořídí nový dopravní prostředek, se tím automaticky nestává identifikovanou osobou.

### Kdy vzniká povinnost přiznat daň při pořízení zboží z EU?

Podle **§ 25 zákona č. 235/2004 Sb.** vzniká povinnost přiznat daň k **15. dni měsíce následujícího** po měsíci pořízení zboží. Pokud ale dodavatel vystaví daňový doklad dříve, vzniká povinnost přiznat daň **už ke dni vystavení dokladu**. Podle toho zařadíte plnění do správného zdaňovacího období.

### Uvádí se pořízení zboží z EU do souhrnného hlášení?

Ne. Na nákupní (pořizovací) straně se plnění **do souhrnného hlášení neuvádí** – souhrnné hlášení podává jen ten, kdo zboží do EU dodává nebo poskytuje službu do EU. Pořízení zboží z EU vykážete v daňovém přiznání (řádek 3/4 a 43/44) a v oddílu **A.2 kontrolního hlášení**.

---

# Přeshraniční režim pro malé podniky (režim SME): osvobození od DPH v EU od roku 2025

- URL: https://ucto.cz/dph/preshranicni-rezim-sme
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Režim SME od 1. 1. 2025: český malý podnik využije osvobození od DPH v jiném státě EU bez zahraniční registrace. Limit obratu v EU 100 000 EUR a postup registrace.

**Ve zkratce:** Přeshraniční režim pro malé podniky („režim SME") platí od 1. 1. 2025 (transpozice směrnice Rady (EU) 2020/285, novela zákona o DPH č. 461/2024 Sb., § 109bb až § 109bu zákona č. 235/2004 Sb.). Umožňuje českému malému podniku využívat osvobození od DPH i v jiném státě EU, aniž by se tam registroval jako plátce. Podmínkou je souhrnný obrat v celé EU do 100 000 EUR za běžný i předchozí kalendářní rok a dodržení vnitrostátního limitu cílového státu. Registrace probíhá výhradně v ČR přes DIS+ nebo EPO na portálu Moje daně, správce daně přidělí identifikační číslo pro režim SME typu CZ12345678901-EX. Podnik pak podává čtvrtletní oznámení o obratu ve všech státech EU. Před vstupem je nutné ověřit dostupnost a podmínky osvobození v konkrétním státě.

Do konce roku 2024 nemohl podnik z jiného členského státu obecně využít v cílové zemi tamní osvobození pro malé podniky. U plnění s místem v zahraničí se proto musel řídit běžnými pravidly cílového státu; podle druhu plnění mohla vzniknout místní registrace nebo například povinnost příjemce přiznat daň. Režim SME to od roku 2025 mění: české osvobození pro malé podniky lze „vyvézt" i do dalších členských států, které stejné osvobození umožňují. Jde o dobrovolný režim, který má vyrovnat podmínky mezi tuzemskými a zahraničními malými podnikateli. Tento článek vysvětluje podmínky, [identifikační číslo EX ID](https://ucto.cz/slovnik#dic), postup registrace i čtvrtletní povinnosti.

## Co je režim SME a jak funguje?

Režim SME (z anglického „small enterprises") je zvláštní režim, který dovoluje osobě povinné k dani usazené v jednom státě EU uplatňovat osvobození od DPH pro malé podniky i na plnění s místem plnění v jiném členském státě — bez toho, aby se tam kvůli těmto osvobozeným plněním musela registrovat jako plátce DPH a odvádět tam daň. K těmto plněním nevzniká nárok na odpočet související daně na vstupu.

Režim má dva směry. Prvním je tuzemské osvobození: český podnikatel může využívat tuzemské osvobození, pokud není plátcem podle žádného zákonného důvodu; samotný obrat do 2 000 000 Kč plátcovství nevylučuje (osvobozený je podle § 50). Druhým, novým směrem je přeshraniční osvobození: český malý podnik se v ČR přihlásí do režimu SME „pro jiný stát EU" a v tomto státě pak fakturuje bez tamní DPH, dokud plní stanovené limity. Celá administrativa přitom zůstává v ČR — v členském státě usazení.

Zjednodušení je zásadní: místo registrace a přiznání v každé cizí zemi zvlášť vyřídí podnik vše u českého správce daně a podává jediné čtvrtletní oznámení pokrývající všechny státy najednou.

## Jaké jsou podmínky pro vstup do režimu?

Aby český podnik mohl osvobození uplatnit v jiném státě EU, musí splnit tři skupiny podmínek současně:

| Podmínka                          | Hodnota / pravidlo                                                        |
| --------------------------------- | ------------------------------------------------------------------------- |
| Souhrnný obrat v celé EU          | max. 100 000 EUR v běžném i předcházejícím kalendářním roce               |
| Vnitrostátní limit cílového státu | nesmí být překročen (stanoví si každý stát sám, často je nižší než český) |
| Vyloučené osoby                   | skupina a člen skupiny pro účely DPH; osoba v dovozním režimu (IOSS)      |
| Stát musí režim mít               | cílový stát musí osvobození pro malé podniky vůbec zavést                 |

_Zdroj: § 109bb a násl. zákona č. 235/2004 Sb.; směrnice (EU) 2020/285. Platí pro rok 2026._

Limit 100 000 EUR je jednotný pro celou EU a počítá se jako součet obratů ve všech členských státech (včetně ČR). Přepočet na eura se provádí směnným kurzem Evropské centrální banky platným k prvnímu dni daného kalendářního roku (nebo k nejbližšímu následujícímu dni, pokud v tento den kurz zveřejněn není). Pro rok 2026 se použije kurz **24,177 Kč/EUR**, takže 100 000 EUR odpovídá **2 417 700 Kč**.

Pozor na terminologii: český vnitrostátní limit pro plátcovství (2 000 000 Kč, s horní hranicí 2 536 500 Kč zavedenou novelou č. 461/2024 Sb.) je něco jiného než unijní limit 100 000 EUR. Do cizího státu se navíc uplatní jeho vlastní národní limit — ten bývá výrazně nižší.

## Jak probíhá registrace přes DIS+ nebo EPO?

Přihlášku do přeshraničního režimu podává český subjekt výhradně elektronicky, a to prostřednictvím portálu Moje daně — konkrétně přes Daňovou informační schránku (DIS+) nebo aplikaci EPO (Elektronická podání pro Finanční správu). Přihlášku nelze podat způsobem vyžadujícím dodatečné potvrzení (tzv. e-tiskopisem).

V přihlášce podnik uvádí zejména:

1. **Identifikační údaje** — jméno/název, sídlo, obory činnosti.
2. **Cílové státy** — konkrétní členské státy EU, kde chce osvobození využívat.
3. **Údaje o obratu** — dosažený obrat v každém členském státě EU za běžný a předchozí rok (některé státy vyžadují i předminulý rok nebo rozdělení podle odvětví), vždy v EUR s přesností na dvě desetinná místa.

Po posouzení podmínek vydá správce daně rozhodnutí a přidělí **identifikační číslo pro přeshraniční režim SME s příponou „-EX" (tzv. EX ID)**, které má formát kódu státu usazení a přípony „-EX", například **CZ12345678901-EX**. Toto číslo se povinně uvádí na daňových dokladech a slouží výhradně pro režim SME; není totožné s DIČ ani IČO. Finanční správa tento jediný identifikátor zároveň označuje jako daňové evidenční číslo pro režim SME (DEČ SME); nejde o dvě různá čísla. Osvobození v daném státě lze začít uplatňovat až po potvrzení registrace pro tento stát, od data uvedeného v rozhodnutí. Z plnění osvobozených v režimu SME nevzniká nárok na odpočet DPH z příslušných vstupů.

Lhůta pro rozhodnutí činí **35 pracovních dní** od poslední rozhodné události podle § 109bl, například podání nové přihlášky nebo odstranění vad či pochybností. Pokud stát osvobození včas požaduje dodatečnou lhůtu pro vyjádření, správce daně žadatele vyrozumí a rozhodne bezodkladně po obdržení stanoviska v této dodatečné lhůtě. Cizí stát ověřuje splnění svých podmínek. Změny v uvedených údajích (např. přidání dalšího státu) se oznamují samostatným formulářem v DIS+ nebo EPO.

## Jak fungují čtvrtletní oznámení o obratu?

Po registraci má podnik jednu klíčovou průběžnou povinnost — podávat **oznámení o výši obratů za kalendářní čtvrtletí**. Oznámení se podává i tehdy, když je nulové. První oznámení musí navázat na obraty už uvedené v přihlášce; podle data registrace může zahrnout také obrat z části čtvrtletí před registrací, který přihláška ještě nepokryla.

| Čtvrtletí                     | Lhůta pro podání oznámení    |
| ----------------------------- | ---------------------------- |
| 1. čtvrtletí (leden–březen)   | do 30. 4.                    |
| 2. čtvrtletí (duben–červen)   | do 31. 7.                    |
| 3. čtvrtletí (červenec–září)  | do 31. 10.                   |
| 4. čtvrtletí (říjen–prosinec) | do 31. 1. následujícího roku |

_Zdroj: § 109bb a násl. zákona č. 235/2004 Sb.; metodika Finanční správy ČR. Platí pro rok 2026._

V oznámení se uvádí obrat dosažený **ve všech** členských státech EU (včetně ČR i států, kde osoba není registrována), v eurech. Podává se elektronicky přes DIS+ nebo EPO. Oznámení je neúčinné při vadě, pro kterou není způsobilé k projednání — například při chybném formátu nebo podání neoprávněnou osobou — proto je vhodné využívat oficiální formuláře. Lhůta čtvrtletního oznámení se neposouvá ani při víkendu nebo svátku (§ 109bp odst. 4). Částky se uvádějí na dvě desetinná místa bez zaokrouhlování.

Samostatnou povinností je **oznámení o překročení limitu 100 000 EUR**. Jakmile souhrnný obrat v EU tuto hranici přesáhne, musí podnik podat oznámení do **15 pracovních dnů** ode dne překročení. Způsobilost k osvobození v přeshraničním režimu zaniká již **dnem následujícím po překročení** a registrace je zrušena. Překročení unijního limitu ale samo o sobě nemá vliv na tuzemské osvobození v ČR (kde platí limit 2 000 000 Kč).

## Které státy režim nezavedly a na co si dát pozor?

Osvobození pro malé podniky nezavedly všechny členské státy — a ty, které je mají, si nastavují vlastní vnitrostátní limity a další podmínky. Před vstupem do režimu je proto nutné ověřit pravidla konkrétní cílové země.

| Situace ve státě EU               | Příklad / dopad                                                                 |
| --------------------------------- | ------------------------------------------------------------------------------- |
| Stát osvobození vůbec nezavedl    | dostupnost ověřte v aktuálních pravidlech konkrétního státu                     |
| Stát má omezení okruhu osob       | Itálie podle aktuálního přehledu Evropské komise omezuje režim na fyzické osoby |
| Nižší vnitrostátní limit než v ČR | řada států — nutné ověřit před fakturací                                        |
| Sektorové rozlišení obratu        | některé státy vyžadují členění podle odvětví                                    |

_Zdroj: metodika Finanční správy ČR; databáze Evropské komise. Stav se v čase mění — ověřte aktuální seznam._

Aktuální přehled pravidel jednotlivých států zveřejňuje Evropská komise na portálu sme-vat-rules.ec.europa.eu, kde je i „Příručka k režimu pro malé podniky". Registraci obchodního partnera v režimu SME (identifikátor -EX) lze ověřit prostřednictvím Finanční správy; specializovaný kontakt je SME@fs.gov.cz.

## Časté chyby

- **Záměna limitu 100 000 EUR s českým limitem 2 000 000 Kč.** Jsou to dvě různé hranice — unijní strop pro režim SME a tuzemský limit plátcovství. Musíte hlídat obě.
- **Předpoklad, že cílový stát má stejný limit jako ČR.** Národní limity bývají nižší; jejich překročení znamená konec osvobození v daném státě.
- **Fakturace bez DPH ve státě, který režim nezavedl.** Dostupnost osvobození a případnou povinnost registrace či jiný způsob zdanění posuzujte podle aktuálních pravidel cílového státu a konkrétního plnění.
- **Opomenutí nulového čtvrtletního oznámení.** Oznámení se podává i tehdy, když v daném čtvrtletí nebyl žádný obrat.
- **Pozdní hlášení překročení 100 000 EUR.** Lhůta je jen 15 pracovních dnů a způsobilost zaniká už den po překročení.
- **Snaha o zpětnou registraci.** Do režimu nelze vstoupit zpětně — osvobození platí až od data v rozhodnutí správce daně.
- **Podání přihlášky e-tiskopisem.** Takový způsob s dodatečným potvrzením není přípustný; nutné je DIS+ nebo EPO.

## Shrnutí

Přeshraniční režim SME přinesl od 1. 1. 2025 českým malým podnikům dlouho chybějící možnost využívat osvobození od DPH i v jiných státech EU bez zahraniční registrace. Základní podmínkou je souhrnný obrat v celé EU do 100 000 EUR a dodržení vnitrostátního limitu cílového státu. Vše se vyřizuje v ČR přes DIS+ nebo EPO, správce daně přidělí identifikační číslo typu CZ…-EX (EX ID) a podnik následně podává čtvrtletní oznámení o obratu ve všech státech EU. Klíčové je ověřit, zda cílový stát osvobození vůbec zavedl a jaký má vlastní limit, a hlídat překročení unijní hranice, které vede k okamžitému zániku způsobilosti. Právní úpravu najdete v § 109bb až § 109bu zákona č. 235/2004 Sb. ve znění novely č. 461/2024 Sb.

## Často kladené otázky

### Musím se kvůli režimu SME registrovat v cizí zemi?

Ne. Celá administrativa probíhá v členském státě usazení, tedy v ČR. Přihlášku i čtvrtletní oznámení podáváte českému správci daně přes DIS+ nebo EPO. Právě odstranění povinnosti registrovat se v každé cizí zemi je hlavním smyslem režimu SME.

### Co je identifikátor CZ…-EX a k čemu slouží?

Je to identifikační číslo pro přeshraniční režim SME s příponou „-EX" (tzv. EX ID), které přiděluje český správce daně v rozhodnutí o registraci. Má formát kódu státu a přípony „-EX", například CZ12345678901-EX, a povinně se uvádí na daňových dokladech. Používá se výhradně pro přeshraniční režim a není totožné s DIČ ani IČO. Finanční správa tento identifikátor zároveň označuje jako daňové evidenční číslo pro režim SME (DEČ SME); nejde o dvě různá čísla.

### Jaký je limit obratu pro režim SME?

Souhrnný obrat v celé EU nesmí přesáhnout 100 000 EUR v běžném ani předcházejícím kalendářním roce. Zároveň nesmíte překročit vnitrostátní limit cílového státu, který si každá země stanoví sama a bývá nižší než český limit 2 000 000 Kč.

### Kdy musím podat oznámení a hrozí sankce za pozdní podání?

Čtvrtletní oznámení o obratu podáváte vždy do konce měsíce následujícího po skončení čtvrtletí (do 30. 4., 31. 7., 31. 10. a 31. 1.). Překročení limitu 100 000 EUR hlásíte do 15 pracovních dnů. Oznámení s vadou je neúčinné a nesplnění povinností může vést ke zrušení registrace v režimu.

### Platí režim SME ve všech státech EU?

Dostupnost osvobození a podmínky se mezi státy liší; samotná česká registrace proto nezaručuje možnost osvobodit každé plnění v libovolném státě. Některé státy navíc omezují okruh oprávněných osob (Itálie podle přehledu Evropské komise omezuje režim na fyzické osoby) nebo mají nižší limity. Aktuální pravidla ověřte na portálu Evropské komise sme-vat-rules.ec.europa.eu.

### Co se stane, když překročím limit 100 000 EUR?

Způsobilost k osvobození v přeshraničním režimu zaniká už dnem následujícím po překročení a registrace vám bude zrušena. Musíte to oznámit do 15 pracovních dnů. Ve státech, kde jste osvobození využívali, je pak třeba posoudit místní registrační a daňové povinnosti podle konkrétních plnění. Tuzemské osvobození v ČR tím ale přímo dotčeno není.

---

# Přiznání k DPH: termíny a jak vyplnit

- URL: https://ucto.cz/dph/priznani-k-dph
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Přiznání k DPH 2026: termín do 25. dne po skončení období, povinně elektronicky. Jak vyplnit formulář MFin 5401 řádek po řádku, modelový příklad a časté chyby.

**Ve zkratce:** Přiznání k DPH se podává **do 25 dnů po skončení zdaňovacího období** a tuto lhůtu nelze prodloužit (§ 136 odst. 4 daňového řádu; povinnost podat upravuje § 101 zákona o DPH). Za únor 2026 tedy podáte do **25. 3. 2026**, za 1. čtvrtletí 2026 do **27. 4. 2026** (25. 4. připadá na sobotu). Přiznání **musí každý plátce podat elektronicky** ve stanoveném formátu například přes portál MOJE daně nebo datovou schránkou (§ 101a). Ve stejné lhůtě je daň i splatná. Vlastní daň vyjde na řádku 64 formuláře, nadměrný odpočet na řádku 65.

---

## Do kdy se podává přiznání k DPH?

Plátce DPH podává daňové přiznání **do 25 dnů po skončení zdaňovacího období** (§ 136 odst. 4 daňového řádu ve spojení s § 101 zákona o DPH). Lhůta je stejná pro měsíční i čtvrtletní plátce a **nelze ji prodloužit** – na rozdíl od daně z příjmů zde neexistuje delší elektronická lhůta ani prodloužení přes daňového poradce.

Ve stejné lhůtě, tedy do 25. dne, je **daň také splatná** (§ 135 odst. 3 daňového řádu). Pokud vám vyjde vlastní daňová povinnost placená převodem, musí být do tohoto dne připsaná na účtu finančního úřadu – ne pouze odeslaná z vašeho účtu.

Připadne-li 25. den na **sobotu, neděli nebo svátek**, posouvá se lhůta na nejbližší následující pracovní den (§ 33 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád).

### Termíny pro měsíční plátce DPH 2026

| Zdaňovací období | Lhůta pro podání a splatnost                 |
| ---------------- | -------------------------------------------- |
| Leden 2026       | 25. 2. 2026                                  |
| Únor 2026        | 25. 3. 2026                                  |
| Březen 2026      | 27. 4. 2026 (25. 4. = sobota)                |
| Duben 2026       | 25. 5. 2026                                  |
| Květen 2026      | 25. 6. 2026                                  |
| Červen 2026      | 27. 7. 2026 (25. 7. = sobota)                |
| Červenec 2026    | 25. 8. 2026                                  |
| Srpen 2026       | 25. 9. 2026                                  |
| Září 2026        | 26. 10. 2026 (25. 10. = neděle)              |
| Říjen 2026       | 25. 11. 2026                                 |
| Listopad 2026    | 28. 12. 2026 (25.–27. 12. = svátky a víkend) |
| Prosinec 2026    | 25. 1. 2027                                  |

Zdroj: § 101 zákona o DPH a § 135 odst. 3, § 136 odst. 4 a § 33 odst. 4 daňového řádu, kalendář roku 2026. Termíny ověřte i v oficiálním daňovém kalendáři Finanční správy.

### Termíny pro čtvrtletní plátce DPH 2026

| Zdaňovací období                   | Lhůta pro podání a splatnost |
| ---------------------------------- | ---------------------------- |
| 1. čtvrtletí 2026 (leden–březen)   | 27. 4. 2026                  |
| 2. čtvrtletí 2026 (duben–červen)   | 27. 7. 2026                  |
| 3. čtvrtletí 2026 (červenec–září)  | 26. 10. 2026                 |
| 4. čtvrtletí 2026 (říjen–prosinec) | 25. 1. 2027                  |

Zdroj: § 101 zákona o DPH, § 135 odst. 3, § 136 odst. 4 a § 33 odst. 4 daňového řádu.

---

**Rozsah přehledu:** Nulové přiznání podává běžný tuzemský plátce i bez plnění (§ 101 odst. 3). Plátce bez sídla i provozovny v tuzemsku má výjimku podle § 101 odst. 4 a identifikovaná osoba podle odst. 5. Podání v režimu OSS mají vlastní pravidla.

## Jaké je zdaňovací období – měsíc, nebo čtvrtletí?

Základním zdaňovacím obdobím je **kalendářní měsíc** (§ 99 zákona č. 235/2004 Sb.). Každý nový plátce začíná jako **měsíční**. Změna na čtvrtletní se zpravidla nepřipouští v roce registrace ani bezprostředně následujícím roce; pro tento následující rok může správce daně výjimečně vyhovět včasné žádosti (§ 99a odst. 3).

Plátce může přejít na **čtvrtletní** zdaňovací období, pokud jeho **obrat v tuzemsku za bezprostředně předcházející kalendářní rok nepřesáhl 15 000 000 Kč**, není nespolehlivým plátcem ani skupinou a od jeho registrace uplynula stanovená doba (§ 99a zákona č. 235/2004 Sb.). Hranice obratu **15 mil. Kč platí od roku 2025**; dříve to bylo 10 mil. Kč. Obrat do 15 mil. Kč za rok 2026 je jednou z podmínek čtvrtletního období pro rok 2027; záleží i na datu registrace a ostatních podmínkách § 99a.

Změnu na čtvrtletní období je nutné **oznámit správci daně** – platí pro příslušný kalendářní rok a oznamuje se v souvislosti s prosincovým (resp. posledním) přiznáním předchozího roku, nejčastěji vyznačením kódu „Q" v tomto přiznání, jinak samostatným oznámením do konce ledna.

**Praktický rozdíl:** měsíční plátce podává 12 přiznání ročně a dříve získá případný nadměrný odpočet zpět; čtvrtletní plátce podává jen 4 přiznání ročně, ale na vrácení odpočtu čeká déle. **Pozor:** kontrolní hlášení se i u čtvrtletního plátce – fyzické osoby – řídí jeho zdaňovacím obdobím, právnické osoby podávají kontrolní hlášení vždy měsíčně (viz [kontrolní hlášení](https://ucto.cz/dph/kontrolni-hlaseni)).

---

## Jak se přiznání k DPH podává?

Přiznání k DPH **musí podat elektronicky každý plátce i identifikovaná osoba** (§ 101a zákona č. 235/2004 Sb.). Papírové podání je **neúčinné** – jako by nebylo podáno – a hrozí za něj pokuta. V praxi existují dva kanály (portál MOJE daně a datová schránka) a u každého dva způsoby, jak formulář naplnit:

1. **Portál MOJE daně – online formulář** – na adrese mojedane.gov.cz vyplníte interaktivní formulář a odešlete jej přihlášením přes datovou schránku, bankovní identitu (BankID), eObčanku nebo identitu občana. Portál průběžně kontroluje chyby a sám počítá součtové řádky.
2. **Portál MOJE daně – import XML z účetního programu** – účetní software (POHODA, Money, ABRA aj.) vytvoří soubor XML ve formátu Finanční správy; ten nahrajete na portál MOJE daně, zkontrolujete a odešlete.
3. **Datová schránka** – soubor XML odešlete přímo do datové schránky vašeho finančního úřadu.
4. **Uznávaný elektronický podpis** – odeslání podepsaného souboru přes EPO.

**Tip:** Kontrolní hlášení se podává při plněních podle § 101c a souhrnné hlášení při plněních podle § 102. Jde o samostatná podání; jejich lhůty se mohou od lhůty přiznání lišit, například u právnické osoby s čtvrtletním zdaňovacím obdobím.

---

## Jak vyplnit formulář přiznání k DPH řádek po řádku

Formulář přiznání k DPH (tiskopis **MFin 5401**, aktuální vzor) má tři oddíly. Níže je obsah těch nejdůležitějších řádků.

### Oddíl A, B – hlavička a podpis

- **Oddíl A** – finanční úřad, typ přiznání (řádné / opravné řádné / dodatečné) a hlavní převažující ekonomická činnost za období.
- **Oddíl B** – údaje o podepisující osobě v rozsahu podle tiskopisu, například u zastoupení daňovým poradcem.

### Oddíl C – výpočet daně

Oddíl C je jádro přiznání. Částky jsou členěné podle sazby (základní 21 %, snížená 12 %) a podle typu plnění.

| Řádek  | Co se uvádí                                                                                                           |
| ------ | --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| 1, 2   | Daň na výstupu – tuzemská zdanitelná plnění v základní (ř. 1) a snížené (ř. 2) sazbě                                  |
| 3–13   | Pořízení zboží z EU, přijetí služeb, režim přenesení daňové povinnosti, dovoz aj.                                     |
| 20–26  | Plnění osvobozená a plnění s místem mimo tuzemsko (bez daně na výstupu)                                               |
| 40, 41 | Nárok na odpočet daně na vstupu z tuzemských plnění – základní (ř. 40) a snížená (ř. 41) sazba, v plné i krácené výši |
| 42–46  | Odpočet u dovozu, pořízení z EU, korekce a odpočet celkem                                                             |
| 62     | **Daň na výstupu celkem** (součet plnění na výstupu)                                                                  |
| 63     | **Odpočet daně celkem** (součet nároku na odpočet)                                                                    |
| 64     | **Vlastní daň** – pokud ř. 62 je vyšší než ř. 63 (částka k úhradě FÚ)                                                 |
| 65     | **Nadměrný odpočet** – pokud ř. 63 je vyšší než ř. 62 (částka k vrácení)                                              |
| 66     | Změna daně při dodatečném přiznání (rozdíl proti původnímu)                                                           |

Zdroj: pokyny k tiskopisu MFin 5401 (Finanční správa), § 72–§ 73 a § 101 zákona č. 235/2004 Sb.

**Klíč k výsledku:**

- **Řádek 62 > řádek 63** → vyjde **vlastní daň** (řádek 64), kterou v termínu zaplatíte finančnímu úřadu.
- **Řádek 63 > řádek 62** → vyjde **nadměrný odpočet** (řádek 65), který vám FÚ vrátí.

---

## Modelový příklad: výpočet DPH za měsíc

OSVČ – plátce DPH (měsíční), za **únor 2026**:

- Vystavené faktury (tuzemsko, 21 %): základ **300 000 Kč**, DPH na výstupu **63 000 Kč** → řádky 1 a 62.
- Přijaté faktury od dodavatelů (21 %): základ **180 000 Kč**, DPH na vstupu **37 800 Kč** → řádky 40 a 63.

**Výpočet:**

| Položka                           | Částka        |
| --------------------------------- | ------------- |
| Daň na výstupu (ř. 62)            | 63 000 Kč     |
| Odpočet daně (ř. 63)              | 37 800 Kč     |
| **Vlastní daň (ř. 64) = 62 − 63** | **25 200 Kč** |

Výsledek: vlastní daňová povinnost **25 200 Kč**. Přiznání je třeba podat a daň musí být na účtu FÚ do **25. 3. 2026**.

**Obrácený případ (nadměrný odpočet):** Kdyby plátce v daném měsíci pořídil stroj s odpočitatelnou DPH na vstupu 150 000 Kč a jiný odpočet neuplatnil, zatímco daň na výstupu byla 63 000 Kč, vyšel by **nadměrný odpočet 87 000 Kč** (řádek 65). Vrácení nadměrného odpočtu se řídí pravidly pro vyměření a vratitelný přeplatek podle § 155b daňového řádu; pokud se výsledek vyměření neoznamuje, správce daně ho vrací bez žádosti do 30 dnů od dne považovaného za doručení platebního výměru. Prověřování může vrácení odložit.

---

## Co hrozí za pozdní nebo nepodané přiznání k DPH?

Hrozí dvě samostatné sankce – **za pozdní podání** a **za pozdní platbu**.

### Pokuta za opožděné tvrzení daně (§ 250 daňového řádu)

- **Toleranční lhůta 5 pracovních dnů:** do 5 pracovních dnů po termínu pokuta nevzniká.
- Při delším zpoždění činí pokuta **0,05 % stanovené daně nebo daňového odpočtu za každý následující den prodlení**, **maximálně 5 % daně nebo odpočtu** (§ 250 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb.).
- Při úplném nepodání přiznání činí pokuta nejméně **500 Kč** (§ 250 odst. 4); její maximální výše je **300 000 Kč** (§ 250 odst. 5).
- Pokud by vypočtená pokuta při pozdním podání byla nižší než **1 000 Kč**, **nepředepíše se** (§ 250 odst. 3).

### Úrok z prodlení za pozdní platbu daně (§ 252 daňového řádu)

- **Toleranční doba 3 kalendářní dny** po splatnosti, kdy úrok nevzniká; úrok začíná nabíhat **od 4. dne** po původní splatnosti (§ 252 odst. 2 daňového řádu).
- Roční úrok odpovídá **repo sazbě ČNB + 8 procentním bodům** (§ 252 odst. 4 daňového řádu ve spojení s občanským zákoníkem). Rozhodná je repo sazba platná k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž prodlení začalo. K 1. 1. 2026 byla repo sazba ČNB **3,5 %**, takže při prodlení v prvním pololetí 2026 vychází **11,5 % ročně**. Pro prodlení v jiném pololetí ověřte sazbu platnou jeho první den.

### Pokuta za nepodání elektronicky

Papírové přiznání podané přes zákonnou povinnost elektronické formy je podle § 101a odst. 4 zákona o DPH neúčinné. Pokud podatel na výzvu neodstraní vadu formy nebo struktury, vzniká podle § 247a odst. 2 daňového řádu pokuta 1 000 Kč; při závažném ztížení správy daní lze rozhodnout o jejím zvýšení až na 50 000 Kč (§ 247a odst. 4). Samostatně se posoudí případné nepodání přiznání včas.

---

## Časté chyby v přiznání k DPH

- **Záměna měsíce a čtvrtletí.** Nový plátce je v roce registrace měsíční; přechod na čtvrtletní je třeba aktivně oznámit do konce ledna.
- **Spoléhání na den odeslání platby.** Daň musí být **připsaná** na účtu FÚ do 25. dne, ne jen odeslaná. Počítejte s dobou zpracování konkrétní banky a zvoleného typu převodu.
- **Papírové podání.** Plátce musí podat **elektronicky**; papír je neúčinný.
- **Nepodání nulového přiznání.** I když nemáte žádná plnění, přiznání **musíte podat** (alespoň „prázdné") – jinak hrozí pokuta a výzva.
- **Nesoulad s kontrolním hlášením.** Odpovídající plnění v přiznání a kontrolním hlášení musejí být věcně sladěná; hlášení však nepokrývá všechny řádky přiznání. Nevysvětlené rozdíly mohou vést k výzvě FÚ.
- **Špatný variabilní symbol nebo účet FÚ.** Platba musí jít na účet s předčíslím **705** (DPH) a správným matrikovým číslem vašeho finančního úřadu, VS = vaše DIČ bez „CZ".

---

## Postup krok za krokem

1. **Připravte doklady** za zdaňovací období – vystavené i přijaté faktury, doklady o dovozu/EU.
2. **Sestavte daň na výstupu** (ř. 1–13) a **odpočet na vstupu** (ř. 40–46).
3. **Vyplňte formulář** MFin 5401 na portálu MOJE daně nebo importem XML z účetního programu.
4. **Zkontrolujte řádky 62 a 63** a výsledek na ř. 64 (vlastní daň) nebo ř. 65 (nadměrný odpočet).
5. **Sestavte a podejte kontrolní hlášení**, pokud nastala povinnost podle § 101c, a souhrnné hlášení při vymezených plněních podle § 102.
6. **Odešlete přiznání elektronicky** do 25. dne po skončení období.
7. **Zaplaťte vlastní daň** na účet FÚ tak, aby byla připsaná nejpozději 25. den.

---

## Související témata a nástroje

- [checklist nového plátce DPH](https://ucto.cz/dph/checklist-novy-platce-dph) pomáhá novému plátci zvládnout první přiznání a kontrolní hlášení.
- [zdaňovací období DPH](https://ucto.cz/dph/zdanovaci-obdobi-dph) vysvětluje měsíční a čtvrtletní režimy.

## FAQ – přiznání k DPH

### Do kdy se podává přiznání k DPH?

Do 25 dnů po skončení zdaňovacího období (§ 136 odst. 4 daňového řádu a § 101 zákona o DPH). Měsíční plátce podává do 25. dne následujícího měsíce, čtvrtletní plátce do 25. dne po skončení čtvrtletí. Lhůtu nelze prodloužit a ve stejný den je daň splatná. Připadne-li 25. den na víkend nebo svátek, posouvá se na nejbližší pracovní den.

### Musí se přiznání k DPH podávat elektronicky?

Ano. Každý plátce i identifikovaná osoba musí podat přiznání k DPH elektronicky – přes portál MOJE daně, datovou schránkou nebo s uznávaným podpisem (§ 101a zákona č. 235/2004 Sb.). Papírové podání je neúčinné a hrozí za něj pokuta.

### Co je vlastní daň a nadměrný odpočet?

Vlastní daň (řádek 64) vznikne, když je daň na výstupu (ř. 62) vyšší než odpočet daně na vstupu (ř. 63) – tuto částku platíte finančnímu úřadu. Nadměrný odpočet (řádek 65) vznikne, když je odpočet vyšší než daň na výstupu – vrácení se řídí vyměřením a § 155b daňového řádu, případné prověřování může výplatu odložit.

### Musím podat přiznání, i když jsem neměl žádná plnění?

Ano, u běžného tuzemského plátce platí povinnost podat přiznání za každé zdaňovací období i bez plnění. Výjimku má plátce bez sídla i provozovny v tuzemsku podle § 101 odst. 4; identifikovaná osoba má vlastní pravidlo podle odst. 5. Nepodání i nulového přiznání může vést k výzvě a sankce se posoudí podle § 250 daňového řádu.

### Kdy mohu být čtvrtletní plátce DPH?

Pokud váš obrat v tuzemsku za bezprostředně předcházející kalendářní rok nepřesáhl 15 000 000 Kč, nejste nespolehlivý plátce ani skupina a změnu oznámíte správci daně do konce ledna (§ 99a zákona č. 235/2004 Sb.). Nový plátce je v roce registrace měsíční; pro následující rok může správce daně výjimečně povolit změnu podle § 99a odst. 3.

### Co se stane, když podám přiznání k DPH pozdě?

Při zpoždění delším než 5 pracovních dnů se posuzuje pokuta za opožděné tvrzení daně ve výši 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení, maximálně 5 % daně (§ 250 daňového řádu). Minimum 500 Kč platí při úplném nepodání; malé pokuty při pozdním podání se nepředepisují podle § 250 odst. 3. Za pozdní platbu daně navíc vzniká úrok z prodlení (repo sazba ČNB + 8 procentních bodů), který začíná nabíhat od 4. dne po splatnosti (toleranční doba jsou 3 kalendářní dny).

---

# Registrace k DPH: limity obratu a přihláška

- URL: https://ucto.cz/dph/registrace-k-dph
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Registrace k DPH 2026: povinný limit obratu 2 000 000 Kč, druhý limit 2 536 500 Kč, kdy se stáváte plátcem, lhůta 10 pracovních dnů a postup podání přihlášky.

**Ve zkratce:** U běžné osoby povinné k dani se sídlem v ČR vzniká v roce 2026 plátcovství při překročení obratu **2 000 000 Kč** v kalendářním roce od **1. ledna následujícího roku**. Při překročení druhé hranice **2 536 500 Kč** vzniká už **dnem následujícím po překročení**. Přihláška se podává do **10 pracovních dnů** (§ 6 a § 94 ZDPH). Výjimka § 6 odst. 3 platí pro osoby, které uskutečňují pouze plnění bez nároku na odpočet; jiné zákonné důvody plátcovství upravují § 6b–6ea.

Registrace k DPH je krok, který zásadně mění vaše povinnosti: začnete podávat měsíční nebo čtvrtletní [přiznání k DPH](https://ucto.cz/dph/priznani-k-dph), při splnění zákonných podmínek kontrolní hlášení a hlídat režim i [sazby DPH](https://ucto.cz/dph/sazby-dph) u jednotlivých plnění. Od 1. 1. 2025 platí nová pravidla se dvěma limity a sledováním obratu za celý kalendářní rok — v roce 2026 se uplatňují již druhým rokem. Tento průvodce vás provede oběma limity, výpočtem obratu, dobrovolnou registrací i přesným postupem podání přihlášky.

## Jaké jsou limity obratu pro registraci k DPH v roce 2026?

V roce 2026 rozhodují o povinné registraci **dva limity obratu**. Oba se sledují za **kalendářní rok** (1. 1. – 31. 12.), nikoli za 12 po sobě jdoucích měsíců jako do konce roku 2024.

| Limit obratu        | Částka                                       | Kdy se stáváte plátcem                          | Právní základ                     |
| ------------------- | -------------------------------------------- | ----------------------------------------------- | --------------------------------- |
| 1. limit (základní) | **2 000 000 Kč**                             | od **1. ledna** následujícího kalendářního roku | § 6 odst. 1 zákona o DPH          |
| 2. limit (vyšší)    | **2 536 500 Kč** | **dnem následujícím** po dni překročení         | § 6 odst. 2 písm. b) zákona o DPH |

_Zdroj: zákon č. 235/2004 Sb., o DPH, § 6; Informace GFŘ ke změnám v plátcovství DPH od 1. 1. 2025 (Č.j. 11977/25). Platí pro rok 2026._

**Výjimka pro plnění bez nároku na odpočet:** Kdo uskutečňuje **pouze** plnění, u kterých by jako plátce neměl nárok na odpočet, se samotným překročením hranice podle § 6 odst. 1 či 2 plátcem nestane. Vznik plátcovství se pak řídí zvláštním § 6 odst. 3, zejména dnem prvního plnění zahrnovaného do obratu, u kterého by nárok na odpočet měl. Taková plnění mohou přesto do obratu podle § 4a vstupovat.

U běžné osoby podle § 6 odst. 1 platí: **překročíte-li během roku 2 000 000 Kč**, stanete se plátcem od 1. ledna roku dalšího, pokud si nezvolíte dřívější vznik. **Překročíte-li ve stejném roce i 2 536 500 Kč**, plátcovství vzniká den po překročení vyšší částky. Tato druhá hranice odpovídá přepočtu 100 000 EUR pro režim malých podniků.

> **Pozor:** Pokud v jednom kalendářním roce překročíte 2 000 000 Kč a ještě v témže roce překročíte i 2 536 500 Kč, máte povinnost podat **novou přihlášku k registraci** — i přesto, že vám správce daně už dříve oznámil, že se stanete plátcem od 1. ledna (dle Informace GFŘ Č.j. 11977/25).

## Jak se počítá obrat pro DPH?

Obrat pro účely DPH je definován v **§ 4a zákona č. 235/2004 Sb.** Do obratu se započítává **souhrn úplat bez daně** za uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku.

**Do obratu se zahrnuje:**

- úplaty za **zdanitelná plnění** (dodání zboží a poskytnutí služby v tuzemsku),
- úplaty za **plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet** (typicky vývoz, dodání zboží do jiného státu EU),
- plnění podle § 54–56a a vybraná dodání nemovitých věcí podle § 62 osvobozená bez nároku na odpočet, pokud **nejde o příležitostnou doplňkovou činnost**.

**Do obratu se nezahrnuje:**

- úplata za **prodej dlouhodobého majetku, pokud prodej není nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti**,
- plnění **osvobozená bez nároku na odpočet**, která nespadají do § 4a odst. 1 písm. c), nebo jsou jen příležitostnou doplňkovou činností.

Klíčová změna od roku 2025: obrat se sleduje **za kalendářní rok**. Do obratu pro rok 2026 vstupují plnění uskutečněná od 1. 1. 2026 do 31. 12. 2026; zálohy před uskutečněním plnění se do něj samy o sobě nezahrnují. Pro povinnou registraci z titulu prvního limitu se k 1. lednu vždy „začíná od nuly“.

## Kdy přesně se stávám plátcem DPH?

Okamžik vzniku plátcovství závisí na tom, který limit překročíte a zda využijete volbu stát se plátcem dříve. Podle § 6 zákona o DPH a Informace GFŘ platí tato pravidla:

**1) Překročení 2 000 000 Kč — standardní postup**

Plátcem se stáváte **od 1. ledna kalendářního roku bezprostředně následujícího** po roce, ve kterém jste limit překročili. V přihlášce uvedete jako důvod registrace § 6 odst. 1 zákona o DPH (řádek 06 přihlášky).

**2) Překročení 2 000 000 Kč — volba dřívějšího plátcovství**

Můžete se rozhodnout, že chcete být plátcem **už dnem následujícím po překročení** 2 000 000 Kč. Toto rozhodnutí musíte sdělit správci daně **ve včas podané přihlášce** (do 10 pracovních dnů), kde jako důvod uvedete § 6 odst. 2 písm. a) zákona o DPH. Pokud lhůtu zmeškáte, tuto volbu už uplatnit nelze a stáváte se plátcem podle § 6 odst. 1 zpravidla k 1. lednu dalšího roku, pokud dříve nepřekročíte vyšší limit nebo nenastane jiný zákonný důvod plátcovství.

**3) Překročení 2 536 500 Kč — povinné okamžité plátcovství**

Jakmile obrat v daném roce překročí i druhý limit, stáváte se plátcem **dnem následujícím po dni překročení** této částky — bez ohledu na to, zda jste si přáli okamžité plátcovství u prvního limitu. Důvod registrace: § 6 odst. 2 písm. b) zákona o DPH.

### Modelový příklad: překročení obou limitů během roku

Živnostník překročí dne 15. 4. 2026 obrat 2 000 000 Kč. V přihlášce podané do 10 pracovních dnů uvede jako důvod § 6 odst. 1 zákona o DPH — plátcem se stane **od 1. 1. 2027**.

Následně dne 16. 6. 2026 překročí i částku 2 536 500 Kč. Vzniká mu povinnost podat **novou přihlášku** k registraci a plátcem se stává **ze zákona už 17. 6. 2026** (dnem následujícím po překročení vyššího limitu). Od tohoto dne musí účtovat DPH na výstupu.

### Modelový příklad: volba dřívějšího plátcovství

OSVČ překročí 15. 4. 2026 obrat 2 000 000 Kč a chce být plátcem hned (kvůli nárokům na odpočet u dodavatelů-plátců). V přihlášce podané včas (např. 21. 4. 2026) uvede důvod § 6 odst. 2 písm. a) zákona o DPH a stává se plátcem **ze zákona už 16. 4. 2026**.

## Dobrovolná registrace k DPH: kdy se vyplatí?

Plátcem se můžete stát i dobrovolně, i když limit obratu nepřekračujete. Dobrovolnou registraci upravuje **§ 94a ve spojení s § 6f zákona o DPH**. Podmínkou je, že uskutečňujete nebo budete uskutečňovat plnění, **u kterého byste jako plátce měli nárok na odpočet daně**.

Od 1. 1. 2025 přibyla podmínka, že žadatel **nesmí být nespolehlivou osobou** — pokud nespolehlivá osoba podá přihlášku k dobrovolné registraci, řízení se zastaví (§ 94a odst. 1 zákona o DPH).

**Dobrovolná registrace se obvykle vyplatí, když:**

- vaši odběratelé jsou převážně **plátci DPH** (mohou si odečíst daň na vstupu, u přijatých plnění s nárokem na odpočet pro ně může být DPH neutrální),
- máte **vysoké vstupy s DPH** (nákup zboží, materiálu, investic) a chcete uplatňovat odpočet,
- pořizujete drahé vybavení či **investice** a chcete vrátit DPH na vstupu.

**Naopak se obvykle nevyplatí, když:**

- prodáváte převážně **koncovým zákazníkům-neplátcům** (DPH může zvýšit koncovou cenu podle druhu plnění a cenové politiky — viz [sazby DPH](https://ucto.cz/dph/sazby-dph)),
- máte **nízké náklady** a vysokou marži z práce (málo DPH na vstupu k odpočtu).

Po dobrovolné registraci se stáváte plátcem **dnem následujícím po dni oznámení rozhodnutí**, kterým vás správce daně zaregistruje.

## Identifikovaná osoba vs. plátce DPH: jaký je rozdíl?

Vedle „plného“ plátcovství existuje status **identifikované osoby** (§ 6g až § 6l zákona o DPH). Identifikovanou osobou se stáváte, i když nepřekročíte obratový limit, ale začnete obchodovat se zahraničím v rámci EU — typicky:

- **přijmete službu** od osoby z jiného státu EU (nebo ze třetí země) s místem plnění v tuzemsku (např. reklama na Google, Meta),
- **pořídíte zboží** z jiného státu EU, jehož hodnota za rok přesáhne 326 000 Kč (§ 2a a § 6g zákona o DPH),
- **poskytnete službu** s místem plnění v jiném státě EU podle § 9 odst. 1, není-li tam osvobozena; identifikace může vzniknout již při přijetí související zálohy za podmínek § 6i.

Hlavní rozdíl: **identifikovaná osoba přiznává DPH v zákonem vymezených případech, včetně některých transakcí se třetí zemí**, ale ve vztahu k tuzemským zákazníkům zůstává „neplátcem“ — na tuzemské faktury DPH neúčtuje a nemá nárok na odpočet z běžných tuzemských nákupů. Přihlášku identifikovaná osoba podává do **15 dnů** ode dne, kdy se jí stala (§ 97 zákona o DPH); běh lhůty se posuzuje podle daňového řádu.

|                                                       | Plátce DPH                | Identifikovaná osoba       |
| ----------------------------------------------------- | ------------------------- | -------------------------- |
| Účtuje DPH na tuzemské faktury                        | Ano                       | Ne                         |
| Nárok na odpočet z tuzemských nákupů                  | Ano                       | Ne                         |
| Přiznává daň u zákonem určených přeshraničních plnění | Podle druhu plnění        | Ano, bez nároku na odpočet |
| Podává přiznání                                       | Vždy (měsíčně/čtvrtletně) | Jen za období s povinností |

_Zdroj: zákon č. 235/2004 Sb., o DPH, § 6g až § 6l a § 97. Platí pro rok 2026._

## Jak podat přihlášku k registraci k DPH? Postup krok za krokem

Registrační řízení probíhá podle daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.) a zákona o DPH. Postup:

1. **Zjistěte den překročení limitu.** Průběžně sledujte obrat za kalendářní rok. Den, kdy součet úplat překročí 2 000 000 Kč (či 2 536 500 Kč), je rozhodný pro běh lhůty.
2. **Podejte přihlášku do 10 pracovních dnů.** Lhůta začíná běžet dnem následujícím po překročení obratu (§ 94 zákona o DPH ve spojení s § 33 daňového řádu). U dobrovolné registrace lhůta nehrozí.
3. **Použijte formulář „Přihláška k registraci k DPH“.** Podává se **elektronicky** (přes portál MOJE daně / datovou schránkou). V řádku 06 uveďte správný důvod registrace dle § 6.
4. **Zvolte okamžité plátcovství, pokud to chcete.** Jen ve včas podané přihlášce můžete u prvního limitu zvolit plátcovství už dnem po překročení (§ 6 odst. 2 písm. a).
5. **Doložte ekonomickou činnost.** U nově vzniklých subjektů a u dobrovolné registrace správce daně často vyžaduje doložení reálné ekonomické činnosti (faktury, smlouvy, doklady o sídle).
6. **Vyčkejte na rozhodnutí.** Podle § 129 daňového řádu správce daně zpravidla rozhodne do **30 dnů** od podání přihlášky nebo odstranění jejích vad; ve zvlášť složitých případech může nadřízený správce lhůtu prodloužit. Přidělí vám DIČ.

> **Důležité:** Plátcem se u překročení obratu stáváte **ze zákona** k danému dni — i kdyby správce daně rozhodl později. Datum plátcovství se neodvíjí od data rozhodnutí, ale od splnění zákonných podmínek. Pozdní rozhodnutí vás tedy nezbavuje povinnosti účtovat DPH zpětně od dne, kdy jste se plátcem stali.

## Časté chyby při registraci k DPH

- **Nesledování obratu během roku.** Když překročení 2 000 000 Kč zjistíte pozdě (po 10 pracovních dnech), ztrácíte možnost zvolit si dřívější plátcovství a hrozí pokuta za opožděné podání přihlášky.
- **Přehlédnutí druhého limitu.** Mnoho podnikatelů netuší, že po překročení 2 536 500 Kč musí podat **novou** přihlášku a stát se plátcem okamžitě, i když už dříve podali přihlášku k prvnímu limitu.
- **Záměna obratu a příjmů.** Do obratu pro DPH (§ 4a) se počítají úplaty za plnění s místem plnění v tuzemsku — ne každý příjem na účtu. Prodej dlouhodobého majetku se nezapočítává jen tehdy, pokud není nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti.
- **Opomenutí identifikované osoby.** I „malý“ neplátce, který přijme reklamní službu ze zahraničí (Google, Meta), se stává identifikovanou osobou a musí se registrovat do 15 kalendářních dnů.
- **Dobrovolná registrace u nespolehlivé osoby.** Od roku 2025 se u nespolehlivé osoby registrační řízení zastaví (§ 94a odst. 1).
- **Účtování DPH před vznikem plátcovství.** Než se stanete plátcem, nesmíte na fakturách uvádět DPH — chybně vystavenou daň byste museli odvést.

## Související témata a nástroje

- [checklist nového plátce DPH](https://ucto.cz/dph/checklist-novy-platce-dph) navazuje na registraci praktickými kroky po rozhodnutí.
- [zrušení registrace k DPH](https://ucto.cz/dph/zruseni-registrace-dph) popisuje opačnou situaci při poklesu obratu nebo změně režimu.
- [změny v DPH 2026](https://ucto.cz/dph/zmeny-dph) shrnuje aktuální změny registračních pravidel.

## Shrnutí: registrace k DPH 2026 v kostce

- Povinná registrace nastává po překročení obratu **2 000 000 Kč** za kalendářní rok — plátcem od **1. 1. následujícího roku** (§ 6 odst. 1).
- Druhý limit **2 536 500 Kč** znamená okamžité plátcovství **den po překročení** (§ 6 odst. 2 písm. b) a povinnost podat novou přihlášku.
- Přihlášku podáte elektronicky do **10 pracovních dnů** od překročení (§ 94).
- Můžete se registrovat i **dobrovolně** (§ 94a) — vyplatí se hlavně při odběratelích-plátcích a vysokých vstupech s DPH.
- Obchod se zahraničím v EU vás může učinit **identifikovanou osobou** i bez překročení obratu (§ 6g až § 6l).
- Spočítat odvod DPH z konkrétní částky vám pomůže [kalkulačka DPH](https://ucto.cz/kalkulacka-dph).

## Často kladené otázky

### Jaký je limit obratu pro povinnou registraci k DPH v roce 2026?

Základní limit je 2 000 000 Kč obratu za kalendářní rok. Po jeho překročení se stáváte plátcem od 1. ledna následujícího roku. Existuje i druhý limit 2 536 500 Kč — po jeho překročení se stáváte plátcem už dnem následujícím po překročení. Limity upravuje § 6 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH.

### Kdy přesně se stávám plátcem DPH po překročení obratu?

Po překročení 2 000 000 Kč se plátcem stáváte standardně od 1. ledna následujícího kalendářního roku. Pokud to ve včas podané přihlášce zvolíte, můžete se stát plátcem už dnem následujícím po překročení. Po překročení vyššího limitu 2 536 500 Kč se plátcem stáváte povinně dnem následujícím po dni jeho překročení.

### Co je druhý limit DPH 2 536 500 Kč?

Druhý (vyšší) limit obratu 2 536 500 Kč platí od roku 2025 v rámci evropského režimu pro malé podniky (zhruba 100 000 EUR). Jakmile jej během kalendářního roku překročíte, stáváte se plátcem DPH okamžitě — dnem následujícím po překročení — a musíte podat novou přihlášku k registraci, i když jste už dříve podali přihlášku k prvnímu limitu.

### Do kdy musím podat přihlášku k registraci k DPH?

Přihlášku k registraci je třeba podat do 10 pracovních dnů ode dne překročení limitu obratu (§ 94 zákona o DPH ve spojení s § 33 daňového řádu). Podává se elektronicky. Zmeškání lhůty znamená, že u prvního limitu ztrácíte možnost zvolit si dřívější plátcovství, a hrozí sankce za opožděné podání.

### Vyplatí se mi dobrovolná registrace k DPH?

Dobrovolná registrace (§ 94a zákona o DPH) se obvykle vyplatí, pokud jsou vaši odběratelé převážně plátci DPH nebo máte vysoké vstupy s DPH, z nichž chcete uplatnit odpočet. Naopak se nevyplatí, prodáváte-li hlavně koncovým zákazníkům-neplátcům a máte nízké náklady. Žadatel nesmí být nespolehlivou osobou.

### Jaký je rozdíl mezi plátcem DPH a identifikovanou osobou?

Plátce DPH odvádí daň ze zdanitelných tuzemských plnění a má nárok na odpočet ze vstupů v rozsahu § 72–73. Identifikovaná osoba (§ 6g až § 6l) přiznává daň jen u zákonem vymezených plnění, například u některých přijatých služeb ze zahraničí nebo pořízení zboží z EU; tuzemská plnění jako neplátce nezdaňuje a nárok na odpočet nemá.

### Jak se počítá obrat pro registraci k DPH a co se do něj započítává?

Obrat pro účely DPH je definovaný v § 4a zákona č. 235/2004 Sb. a od roku 2025 se sleduje za kalendářní rok (1. 1. – 31. 12.), ne za 12 po sobě jdoucích měsíců. Jde o souhrn úplat bez daně za uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku.

Do obratu vstupují úplaty za zdanitelná plnění (dodání zboží a poskytnutí služby v tuzemsku) a za plnění osvobozená s nárokem na odpočet (typicky vývoz nebo dodání zboží do jiného státu EU). Prodej dlouhodobého majetku se nezapočítává, není-li nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti. Finanční činnosti a nájem podle § 54–56a se naopak do obratu zahrnují, nejde-li o příležitostnou doplňkovou činnost. Pozor na záměnu obratu s příjmy na účtu — rozhoduje místo plnění a charakter plnění, ne každá platba, která vám přijde.

### Co musí nový plátce DPH udělat hned po registraci?

Jakmile vám správce daně přidělí DIČ, u každého plnění posuďte, zda vzniká povinnost účtovat českou DPH, zda jde o osvobození nebo jiný režim; osvobozený vývoz se dál fakturuje bez DPH. Od té chvíle také pravidelně podáváte přiznání k DPH (měsíčně, nebo čtvrtletně), kontrolní hlášení podáváte, pokud vám vznikne povinnost podle § 101c; u plnění rozlišujete sazbu, osvobození a zvláštní režim. Praktické kroky po registraci shrnuje [checklist nového plátce DPH](https://ucto.cz/dph/checklist-novy-platce-dph).

Pozor na to, že u překročení obratu se plátcem stáváte ze zákona už k danému dni, i kdyby správce daně rozhodl později. Povinnost přiznat daň u zdanitelných plnění se váže už ke dni zákonného vzniku plátcovství, nikoli až k datu rozhodnutí o registraci.

### Kdy a jak lze zrušit registraci k DPH?

Zrušit registraci k DPH lze zejména při poklesu obratu nebo změně režimu podnikání — opačná situace, než je vznik plátcovství. Postup a podmínky pro zrušení registrace popisuje samostatný článek [zrušení registrace k DPH](https://ucto.cz/dph/zruseni-registrace-dph).

U dobrovolné registrace platí, že plátcem zůstáváte, dokud o zrušení nepožádáte a správce daně mu nevyhoví; samotné nepřekročení obratu vás plátcovství automaticky nezbavuje.

### Jak doložit ekonomickou činnost při registraci k DPH?

U nově vzniklých subjektů a zejména u dobrovolné registrace správce daně často vyžaduje doložení reálné ekonomické činnosti. Prokazuje se obvykle vystavenými nebo přijatými fakturami, uzavřenými smlouvami a doklady o sídle či provozovně.

U dobrovolné registrace navíc od 1. 1. 2025 platí, že žadatel nesmí být nespolehlivou osobou — nespolehlivá osoba podle § 94a odst. 1 zákona o DPH nesplňuje podmínku pro podání dobrovolné přihlášky. O registraci správce daně zpravidla rozhodne do 30 dnů od podání přihlášky či odstranění vad; ve zvlášť složitém případě lze lhůtu podle § 129 daňového řádu prodloužit.

### Jaký je rozdíl mezi povinnou a dobrovolnou registrací k DPH?

Hlavní rozdíl je v tom, **co registraci spouští**. Povinná registrace nastává **ze zákona**, jakmile překročíte obratový limit: po překročení obratu 2 000 000 Kč za kalendářní rok se stáváte plátcem od 1. ledna roku následujícího, po překročení vyššího limitu 2 536 500 Kč pak okamžitě, dnem následujícím po překročení (§ 6 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH). Plátcem se stáváte automaticky bez ohledu na to, zda to chcete — přihláška k registraci podle § 94 je už jen splněním oznamovací povinnosti, kterou musíte stihnout do 10 pracovních dnů od překročení. Dobrovolná registrace naopak vychází **z vašeho rozhodnutí**: požádáte o ni podle § 94a, i když žádný limit nepřekračujete, typicky proto, že chcete uplatňovat odpočet daně na vstupu.

U dobrovolné registrace platí přísnější podmínky než u povinné. Žadatel musí být osobou povinnou k dani, která **uskutečňuje nebo bude uskutečňovat plnění s nárokem na odpočet daně**, a od 1. 1. 2025 navíc **nesmí být nespolehlivou osobou** — nespolehlivá osoba nesplňuje podmínku pro podání dobrovolné přihlášky (§ 94a odst. 1 zákona o DPH). Liší se i okamžik vzniku plátcovství: u dobrovolné registrace se stáváte plátcem až **dnem následujícím po dni oznámení rozhodnutí**, kterým vás správce daně zaregistruje, zatímco u povinné registrace je rozhodný den dán překročením obratu, nikoli datem rozhodnutí.

V praxi se rozhodování netýká toho, zda být plátcem (u povinné registrace nemáte na výběr), ale zda se registrovat **předčasně, dobrovolně**. To se obvykle vyplatí, máte-li odběratele převážně z řad plátců nebo vysoké vstupy s DPH, z nichž chcete uplatnit odpočet; naopak při prodeji koncovým zákazníkům může DPH zvýšit koncovou cenu nebo snížit marži. Pozor také na to, že dobrovolného plátcovství se nezbavíte automaticky poklesem obratu — plátcem zůstáváte, dokud o [zrušení registrace](https://ucto.cz/dph/zruseni-registrace-dph) nepožádáte a správce daně jí nevyhoví.

---

# Reverse charge (přenesená daňová povinnost)

- URL: https://ucto.cz/dph/reverse-charge
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Reverse charge 2026: daň přiznává a odvádí příjemce, ne dodavatel. Kdy se uplatní tuzemský i zahraniční režim, limit 100 000 Kč, kódy v kontrolním hlášení i příklady.

**Ve zkratce:** Reverse charge, česky **přenesená daňová povinnost**, je režim DPH, ve kterém daň na výstupu **nepřiznává a neodvádí dodavatel, ale příjemce plnění** (zákazník). Dodavatel vystaví fakturu **bez DPH** s poznámkou „daň odvede zákazník" a příjemce si DPH sám vypočte (tzv. **samovyměření**) a uvede v daňovém přiznání. Tuzemský reverse charge upravuje **§ 92a–§ 92i zákona č. 235/2004 Sb., o DPH**, a uplatní se zpravidla mezi dvěma plátci DPH s místem plnění v tuzemsku (např. stavební a montážní práce dle § 92e). Samostatným případem je přenesení daňové povinnosti při nákupu **zboží a služeb ze zahraničí** podle § 108 ZDPH. Pro nákup zboží z jiného státu EU navazuje text [pořízení zboží z EU](https://ucto.cz/dph/porizeni-zbozi-z-eu); stručnou definici najdete ve [slovníku pojmů](https://ucto.cz/slovnik#reverse-charge).

## Co je reverse charge a jak funguje?

V běžném režimu DPH platí, že daň na výstupu přiznává a odvádí **dodavatel** (poskytovatel plnění). Ten vystaví fakturu s DPH, daň vybere od odběratele a odvede ji finančnímu úřadu. V režimu **přenesení daňové povinnosti** se to obrací: povinnost přiznat a odvést daň přechází na **příjemce plnění** (odběratele).

Mechanismus má tři kroky:

1. **Dodavatel** vystaví daňový doklad **bez DPH** a uvede na něj sdělení „**daň odvede zákazník**" (§ 29 odst. 2 písm. c) ZDPH).
2. **Příjemce** si k základu daně sám dopočítá DPH ve správné sazbě (21 % nebo 12 %) – to je ono **samovyměření daně**.
3. Příjemce tutéž daň **přizná na výstupu** a zároveň si ji (je-li plátce s plným nárokem) uplatní **jako odpočet na vstupu**. U plátce s plným nárokem na odpočet je tak operace **daňově neutrální** – nic reálně neplatí, jen vykazuje.

Smyslem režimu je zamezit **karuselovým a řetězovým podvodům** na DPH: dodavatel nemůže inkasovat DPH a „zmizet" bez jejího odvedení, protože žádnou DPH na faktuře nevybírá.

Reverse charge se vyskytuje ve dvou základních situacích, které je nutné odlišovat:

| Typ režimu                                   | Kdy se uplatní                                                                                                | Právní základ                                               |
| -------------------------------------------- | ------------------------------------------------------------------------------------------------------------- | ----------------------------------------------------------- |
| **Tuzemský reverse charge**                  | Vybraná plnění mezi dvěma plátci DPH s místem plnění v ČR (stavební práce, šrot, vybrané zboží nad limit aj.) | § 92a–§ 92i zákona č. 235/2004 Sb.                          |
| **Přeshraniční (zahraniční) reverse charge** | Příjem služby nebo zboží od osoby neusazené v tuzemsku, pořízení zboží z EU                                   | § 108 odst. 2 a 3, § 9 odst. 1, § 16 zákona č. 235/2004 Sb. |

_Zdroj: zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném pro rok 2026._

## Kdy se uplatní tuzemský reverse charge?

Tuzemský reverse charge se podle **§ 92a zákona č. 235/2004 Sb.** uplatní při zákonem vymezeném plnění, jsou-li současně splněny zejména tyto podmínky:

1. **Obě strany jsou plátci DPH** – příjemce navíc při plnění jedná jako osoba povinná k dani; plátcovství obou stran musí být zveřejněno podle § 92a odst. 6.
2. **Místo plnění je v tuzemsku** – plnění se zdaňuje v České republice. Režim se nepoužije u nuceného prodeje obchodního majetku plátce (§ 92a odst. 4).

Pokud je odběratelem **neplátce** (nebo identifikovaná osoba u tuzemských plnění), režim přenesení se neuplatní a dodavatel fakturuje běžně s DPH.

Tuzemský reverse charge se vztahuje jen na **vyjmenovaná plnění**. Nejde o obecné pravidlo, nýbrž o vymezení v § 92b–§ 92g ZDPH a v navazujícím nařízení vlády:

| Plnění                                                                                                                               | Paragraf                           | Limit                                                                               |
| ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ | ---------------------------------- | ----------------------------------------------------------------------------------- |
| **Stavební a montážní práce** (kódy 41–43 klasifikace CZ-CPA), včetně poskytnutí pracovníků pro takové práce                         | § 92e                              | bez limitu                                                                          |
| Dodání **zlata**                                                                                                                     | § 92b                              | bez limitu                                                                          |
| Dodání **zboží uvedeného v příloze č. 5** (odpad a šrot – kovový, plastový, papírový, skleněný apod.)                                | § 92c                              | bez limitu                                                                          |
| Dodání **nemovité věci** ve zvláštních případech (při volbě zdanění)                                                                 | § 92d                              | bez limitu                                                                          |
| Dodání **vybraného zboží** (obiloviny a technické plodiny, vybrané kovy, telefony, integrované obvody, notebooky a tablety, konzole) | § 92f + nař. vlády č. 361/2014 Sb. | zpravidla **nad 100 000 Kč** základu daně veškerého vybraného zboží v jednom plnění |

_Zdroj: § 92a–§ 92f zákona č. 235/2004 Sb. a nařízení vlády č. 361/2014 Sb. Limit 100 000 Kč se nevztahuje na všechna plnění podle nařízení: bez tohoto limitu se režim použije např. při převodu emisních povolenek či dodání elektřiny obchodníkovi (§ 2 odst. 1 nařízení). Klasifikace CZ-CPA 41–43 se posuzuje ve znění k 1. 1. 2015._

### Limit 100 000 Kč u vybraného zboží

U **vybraného zboží podle § 92f** (mobilní telefony, notebooky a tablety, videoherní konzole, integrované obvody, obiloviny, kovy) se reverse charge povinně uplatní, **přesáhne-li celková částka základu daně veškerého vybraného zboží dodávaného v rámci jednoho zdanitelného plnění 100 000 Kč** (§ 2 odst. 2 nařízení vlády č. 361/2014 Sb.). Při částce pod limitem mohou oba plátci režim zvolit písemnou dohodou podle § 2 odst. 5 nařízení.

Pozor: limit se posuzuje za **veškeré vybrané zboží v rámci jednoho zdanitelného plnění**, tedy i napříč různými druhy; rozhodující není počet kusů ani mechanicky počet vystavených faktur. Klasifikaci jednotlivých položek ověřte podle nařízení vlády. Naopak u **stavebních prací (§ 92e), zlata (§ 92b) a odpadu (§ 92c)** žádný limit neplatí – reverse charge se uplatní bez ohledu na výši plnění.

## Reverse charge u stavebních a montážních prací (§ 92e)

Nejčastějším případem tuzemského reverse charge jsou **stavební a montážní práce** podle § 92e zákona o DPH. Režim se uplatní, pokud:

- poskytovatel i příjemce jsou **plátci DPH**,
- místo plnění je v **tuzemsku**, a
- jde o **stavební nebo montážní práce odpovídající kódům 41 až 43 klasifikace produkce CZ-CPA**.

Kódy CZ-CPA 41–43 zahrnují budovy a jejich výstavbu (41), inženýrské stavby (42) a specializované stavební práce (43) – tedy například zednické, montážní, instalatérské, elektroinstalační, malířské, tesařské a zemní práce.

V praxi to znamená, že **subdodavatel** (řemeslník-plátce) fakturuje generálnímu dodavateli (plátci) **bez DPH** a uvede „daň odvede zákazník". Generální dodavatel si DPH samovyměří. Jakmile se ale stejná stavba fakturuje **konečnému zákazníkovi-neplátci** (např. domácnosti), reverse charge se neuplatní a fakturuje se běžně s DPH.

### Jak postupovat při pochybnostech (právní fikce)

Mají-li dodavatel i odběratel **důvodně za to**, že plnění režimu podléhá, a oba jej použijí, považuje se podle § 92a odst. 8 plnění za plnění v režimu přenesení daňové povinnosti. Vyžaduje se **důvodné přesvědčení obou plátců**, nejen libovolná dohoda. I tak je vhodné u hraničních případů ověřit zařazení podle CZ-CPA.

## Přeshraniční reverse charge: nákup ze zahraničí

Druhým, často zaměňovaným režimem je přenesení daňové povinnosti při **přijetí plnění od zahraniční osoby**. Zde se nejedná o § 92a, ale o obecné pravidlo, podle kterého daň přiznává **příjemce v tuzemsku**.

Typické případy:

- **Přijetí služby od osoby neusazené v tuzemsku** podle základního pravidla § 9 odst. 1 ZDPH (např. reklama na Google či Facebooku, software, poradenství). Daň přiznává plátce nebo identifikovaná osoba jako příjemce podle **§ 108 odst. 3 písm. a) bodu 1 zákona č. 235/2004 Sb.**, je-li místo plnění v ČR.
- **Pořízení zboží z jiného členského státu EU** podle § 16 ZDPH – daň přiznává plátce nebo identifikovaná osoba podle § 108 odst. 2, pokud je pořízení v ČR předmětem daně. Podrobně viz [pořízení zboží z EU](https://ucto.cz/dph/porizeni-zbozi-z-eu).
- **Přijetí tuzemského zdanitelného plnění od osoby neusazené v ČR**, pro které zákon v § 108 odst. 3 ukládá daň příjemci; naopak dovoz zboží ze třetí země se řídí zvláštními pravidly pro dovoz.

Důležité: režim se týká **plátců i některých původních neplátců, kteří se stanou identifikovanou osobou**. Přijme-li česká osoba povinná k dani službu od osoby neusazené v ČR s místem plnění v tuzemsku (typicky online reklamu), stává se za podmínek § 6h **identifikovanou osobou** a musí daň z přijaté služby přiznat a odvést – aniž by si ji ovšem mohl odpočítat. To je zásadní rozdíl oproti tuzemskému reverse charge mezi plátci, který je daňově neutrální.

## Jak reverse charge zaúčtovat a vykázat?

Správné vykázání reverse charge v přiznání a kontrolním hlášení je nejčastějším zdrojem chyb. Postup se liší podle toho, zda jste **dodavatel**, nebo **příjemce**.

**Dodavatel (poskytovatel plnění):**

1. Vystaví daňový doklad **bez DPH** se sdělením „daň odvede zákazník" (§ 29 odst. 2 ZDPH).
2. Plnění uvede do **daňového přiznání na řádek 25** (uskutečněná plnění v režimu přenesení).
3. V **kontrolním hlášení** plnění vykáže v oddílu **A.1** s **kódem předmětu plnění** a DIČ odběratele.

**Příjemce (odběratel):**

1. K základu daně si **sám vypočte DPH** ve správné sazbě (samovyměření).
2. Daň na výstupu uvede do **přiznání na řádek 10 nebo 11** (podle sazby).
3. Při nároku na odpočet uplatní stejnou částku na **řádku 43 nebo 44** (odpočet daně).
4. V **kontrolním hlášení** plnění vykáže v oddílu **B.1** s týmž kódem předmětu plnění a DIČ dodavatele.

**Kódy předmětu plnění** (vyplňují se v kontrolním hlášení) identifikují druh plnění, např. kód 4 pro stavební a montážní práce dle § 92e, kód 5 pro zboží přílohy č. 5 (odpad/šrot), kód 12 pro obiloviny a technické plodiny, kód 13 pro kovy, kód 14 pro mobilní telefony, kód 15 pro integrované obvody, kód 16 pro přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat (notebooky a tablety) a kód 17 pro videoherní konzole. Aktuální číselník vždy ověřte podle pokynů Finanční správy k vyplnění kontrolního hlášení.

Daňové přiznání se podává **do 25 dnů po skončení zdaňovacího období** (§ 136 odst. 4 daňového řádu; § 101 zákona o DPH určuje okruh osob povinných k podání). Kontrolní hlášení (§ 101e) podává fyzická osoba ve lhůtě pro daňové přiznání, **právnická osoba ale vždy měsíčně** (do 25. dne po skončení kalendářního měsíce) bez ohledu na to, zda má měsíční, nebo čtvrtletní zdaňovací období. Obě podání se činí výhradně elektronicky.

## Modelový příklad: subdodávka stavebních prací

Řemeslník-plátce (elektrikář) provede pro stavební firmu-plátce elektroinstalaci za **200 000 Kč** v rámci výstavby bytového domu, který pro účely tohoto modelu nesplňuje podmínky stavby pro sociální bydlení. Práce spadá do kódu CZ-CPA 43. V modelu se proto používá sazba 21 %; u prací spojených s výstavbou stavby pro sociální bydlení se podle § 49 odst. 1 uplatní 12 %. Režim přenesení sám sazbu neurčuje.

- **Faktura elektrikáře:** základ daně 200 000 Kč, **bez vyčíslené DPH**, poznámka „daň odvede zákazník". Elektrikář inkasuje 200 000 Kč.
- **Stavební firma (příjemce)** si samovyměří DPH 21 %: 200 000 × 0,21 = **42 000 Kč**. Tuto částku přizná na výstupu (řádek 10) a současně si ji uplatní jako odpočet (řádek 43). Reálně tak firma neodvede nic.
- **V kontrolním hlášení** elektrikář uvede plnění v oddílu A.1, stavební firma v oddílu B.1, oba s kódem 4 a DIČ protistrany.

Kdyby při stejných předpokladech o druhu výstavby a sazbě prováděl elektroinstalaci pro **domácnost-neplátce**, reverse charge by se neuplatnil: fakturoval by 200 000 Kč + DPH 42 000 Kč = **242 000 Kč** a daň sám odvedl. U jiné zakázky na dokončené stavbě pro bydlení nebo při výstavbě sociálního bydlení ověřte sníženou sazbu samostatně.

## Časté chyby u reverse charge

- **Fakturace s DPH tam, kde patří reverse charge.** Pokud dodavatel chybně přidá DPH na fakturu za stavební práce mezi plátci, odběratel nemůže automaticky uplatnit odpočet chybně vyčíslené daně; musí správně přiznat daň v režimu přenesení a požádat dodavatele o opravu dokladu.
- **Záměna tuzemského a zahraničního režimu.** Reverse charge u stavebních prací (§ 92e) a reverse charge u nákupu reklamy z EU (§ 108) mají jiný právní základ i odlišné vykázání.
- **Opomenutí samovyměření u neplátce.** Neplátce nakupující službu ze zahraničí často netuší, že se musí registrovat jako identifikovaná osoba a daň přiznat.
- **Špatný kód předmětu plnění** v kontrolním hlášení – vede k nesouladu mezi A.1 dodavatele a B.1 odběratele a k výzvě správce daně.
- **Nesprávné posouzení limitu 100 000 Kč** u vybraného zboží (§ 92f) – limit se posuzuje za veškeré vybrané zboží v jednom zdanitelném plnění, ne za kus ani za jednotlivý druh.

## Shrnutí

Reverse charge (přenesená daňová povinnost) přesouvá povinnost přiznat a odvést DPH z dodavatele na příjemce. **Tuzemský režim** (§ 92a–§ 92i) se uplatní mezi dvěma plátci u vyjmenovaných plnění, jestliže příjemce jedná jako osoba povinná k dani – zejména stavebních a montážních prací (§ 92e), odpadu a šrotu (§ 92c) či vybraného zboží nad 100 000 Kč (§ 92f). **Zahraniční případy** (§ 108 odst. 2 a 3) se řídí místem a druhem plnění; dopadají také na identifikované osoby, pokud jim vznikla zákonná povinnost daň přiznat. Dodavatel fakturuje bez DPH s poznámkou „daň odvede zákazník", příjemce daň samovyměří a u plného nároku na odpočet je celá operace daňově neutrální. Klíčem je správné vykázání v přiznání i kontrolním hlášení se správným kódem předmětu plnění.

## Často kladené otázky

### Kdo platí DPH v režimu reverse charge?

DPH přiznává a odvádí **příjemce plnění** (odběratel), nikoli dodavatel. Dodavatel vystaví fakturu bez DPH s poznámkou „daň odvede zákazník" a příjemce si daň sám vypočte a přizná (samovyměří). Je-li příjemce plátcem s plným nárokem na odpočet, je operace daňově neutrální.

### Platí reverse charge i mezi neplátci?

Tuzemský reverse charge (§ 92a a násl.) se uplatní **jen mezi dvěma plátci DPH**, přičemž příjemce jedná jako osoba povinná k dani. Pokud je odběratelem neplátce, dodavatel u tuzemského zdanitelného plnění fakturuje s DPH. Při přijetí služby od osoby neusazené v ČR s místem plnění v tuzemsku se však česká osoba povinná k dani může stát identifikovanou osobou podle § 6h a daň přiznává podle § 108 odst. 3.

### Jaký je limit pro reverse charge u stavebních prací?

U stavebních a montážních prací podle § 92e **žádný limit neplatí** – režim se uplatní bez ohledu na výši plnění, jsou-li splněny podmínky (oba plátci, místo plnění v ČR, kódy CZ-CPA 41–43). Limit 100 000 Kč se týká vybraného zboží podle § 92f a § 2 odst. 2 nařízení vlády č. 361/2014 Sb., s možností písemné dohody pod limitem (mobilní telefony, notebooky, kovy, obiloviny aj.).

### Jak fakturovat v režimu reverse charge?

Daňový doklad vystavte **bez vyčíslené DPH**, uveďte základ daně a povinné sdělení „**daň odvede zákazník**" podle § 29 odst. 2 písm. c) zákona č. 235/2004 Sb. DPH na doklad nevyčíslujte – tu si dopočte a přizná příjemce.

### Co je samovyměření DPH?

Samovyměření je výpočet DPH samotným příjemcem plnění. Příjemce k základu daně z faktury dopočítá daň ve správné sazbě (21 % nebo 12 %), přizná ji na výstupu a (při nároku) uplatní jako odpočet na vstupu. Týká se právě plnění v režimu reverse charge.

### Kde se reverse charge vykazuje v daňovém přiznání?

Dodavatel uvádí uskutečněná plnění v přenesené daňové povinnosti **na řádku 25** přiznání a v oddílu **A.1 kontrolního hlášení**. Příjemce přiznává daň na výstupu na **řádku 10 nebo 11**, odpočet uplatňuje na řádku 43 nebo 44 a plnění vykazuje v oddílu **B.1 kontrolního hlášení** – vždy se správným kódem předmětu plnění.

---

# Sazby DPH 2026 (21 % a 12 %) – přehledná tabulka

- URL: https://ucto.cz/dph/sazby-dph
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Sazby DPH 2026: základní 21 % a snížená 12 %, plus 0 % na knihy. Přehledná tabulka, co spadá do které sazby, modelové příklady a časté chyby.

**Ve zkratce:** V roce 2026 platí v České republice dvě sazby DPH – **základní 21 %** a **snížená 12 %**. Navíc se na tištěné i elektronické knihy uplatní **0 %**, což ale není třetí sazba daně, nýbrž **osvobození od daně s nárokem na odpočet** podle § 71i. Sazby určuje § 47 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty; co spadá do snížené sazby, vyjmenovávají přílohy č. 2 (služby) a č. 3 (zboží). Oproti roku 2025 se sazby nemění. Souvislosti k registraci a odpočtům najdete na pilíři [DPH](https://ucto.cz/dph).

**Vyhlášená změna od 1. ledna 2027:** Zákon č. 180/2026 Sb., vyhlášený 7. října 2026, rozšiřuje sníženou sazbu 12 % u stravovacích služeb a podávání nealkoholických nápojů. Do konce roku 2026 se použije dosavadní rozlišení nápojů. Samostatný prodej nápoje jako zboží se i nadále posuzuje podle přílohy č. 3; nejde o plošné přeřazení všech nealkoholických nápojů do 12 %. Výši sazeb 21 % a 12 % tato novela nemění.

## Jaké jsou sazby DPH pro rok 2026?

Pro rok 2026 platí podle § 47 zákona č. 235/2004 Sb. dvě procentní sazby daně; u knih se navíc uplatní nulové zdanění v režimu osvobození:

| Sazba          | Výše     | Na co se vztahuje                                                                  | Právní základ                              |
| -------------- | -------- | ---------------------------------------------------------------------------------- | ------------------------------------------ |
| Základní       | **21 %** | Většina zboží a služeb, které zákon nezařazuje jinam                               | § 47 odst. 1 písm. a) zák. č. 235/2004 Sb. |
| Snížená        | **12 %** | Zboží z přílohy č. 3 a služby z přílohy č. 2 (potraviny, léky, ubytování, MHD aj.) | § 47 odst. 1 písm. b), přílohy č. 2 a 3    |
| Knihy (0 %) \* | **0 %**  | Tištěné a elektronické knihy, audioknihy – osvobození s nárokem na odpočet         | § 71i zák. č. 235/2004 Sb.                 |

\* **0 % není sazba daně podle § 47.** Knihy jsou osvobozeny od daně s nárokem na odpočet daně (§ 71i), takže efektivně se zdaňují 0 %, ale formálně jde o jiný režim než sazby 21 % a 12 %. Daňové sazby jsou v ČR jen dvě.

_Zdroj: zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pro rok 2026 (§ 47, § 71i). Hodnoty platí beze změny od 1. 1. 2024 i pro rok 2026._

Tyto sazby jsou výsledkem konsolidačního balíčku účinného od 1. 1. 2024, který sloučil dřívější dvě snížené sazby (10 % a 15 %) do jediné snížené sazby **12 %** a knihy přesunul do nulového zdanění. Tehdy byly také zrušeny přílohy č. 2a a 3a (seznamy pro druhou sníženou sazbu), takže dnes platí pouze přílohy č. 2 a č. 3. Pro rok 2026 nedochází oproti roku 2025 k žádné změně.

## Co spadá do základní sazby 21 %?

Základní sazba **21 %** je výchozí pro zdanitelná plnění – uplatní se na zboží a služby, které zákon výslovně nezařadí do snížené sazby nebo neosvobodí. Samotná absence plnění v přílohách č. 2 a 3 ještě nestačí: je třeba ověřit i zvláštní pravidla zákona, včetně osvobození knih podle § 71i.

Do základní sazby 21 % patří mimo jiné:

- elektronika, oblečení, nábytek, drogerie a běžné spotřební zboží;
- pohonné hmoty, automobily, většina řemeslných a profesních služeb;
- telekomunikace, internet, poradenství, právní a účetní služby;
- **alkoholické nápoje a podávání většiny nápojů** (včetně točeného piva) ve stravovacích službách;
- slazené a ochucené nealkoholické nápoje.

Pozor na nápoje v restauraci: i když jídlo spadá do snížené sazby 12 %, **podávání nápojů se od 1. 1. 2024 daní 21 %** (s úzkými výjimkami – viz níže). Toto rozdělení potvrzuje Informace GFŘ ke změnám sazeb DPH od 1. 1. 2024.

## Co spadá do snížené sazby 12 %?

Snížená sazba **12 %** se podle § 47 zákona č. 235/2004 Sb. vztahuje na **zboží uvedené v příloze č. 3** a na **služby uvedené v příloze č. 2** zákona o DPH. Jde o vybrané kategorie, kde stát úmyslně drží nižší zdanění.

Nejčastější položky se sníženou sazbou 12 %:

| Kategorie                    | Příklady                                                                    | Příloha      |
| ---------------------------- | --------------------------------------------------------------------------- | ------------ |
| Potraviny                    | maso, ryby, mléčné výrobky, pečivo, ovoce, zelenina, obiloviny              | příloha č. 3 |
| Vybrané nápoje a voda        | pitná voda dodávaná vodovodem a zákonem vymezené mléčné či rostlinné nápoje | příloha č. 3 |
| Léčiva a zdravotnictví       | léčivé přípravky, zdravotnické prostředky, dětské autosedačky               | příloha č. 3 |
| Teplo a chlad                | dodání tepla a chladu                                                       | § 47 odst. 3 |
| Ubytovací služby             | hotely, penziony, krátkodobé ubytování                                      | příloha č. 2 |
| Stravovací služby            | podání jídla v restauraci (mimo nápoje)                                     | příloha č. 2 |
| Pozemní a vodní doprava osob | MHD, vlak, autobus, vodní hromadná doprava                                  | příloha č. 2 |
| Vodné a stočné               | dodání vody, odvádění odpadních vod                                         | příloha č. 2 |
| Kulturní a sportovní vstupné | vstupné na vymezené akce, osobní doprava lyžařskými vleky                   | příloha č. 2 |
| Noviny a časopisy            | tištěná periodika (pozor: knihy jsou 0 %)                                   | příloha č. 3 |

_Zdroj: přílohy č. 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pro rok 2026; Informace GFŘ ke změnám sazeb DPH od 1. 1. 2024._

Vždy rozhoduje konkrétní položka v příloze, nikoli běžný název. Pokud si nejste jisti, zda zboží či služba patří do 12 %, ověřte si přesné znění přílohy č. 2 (služby) nebo č. 3 (zboží) – v textu zákona se odkazuje i na kódy nomenklatury celního sazebníku.

Pozor také na rozdíl mezi službou a zbožím: sníženou sazbu 12 % má **stravovací služba** (podání jídla v restauraci, příloha č. 2). Prodej hotového jídla **„s sebou"** se naopak posuzuje jako **dodání potraviny (zboží)** – sazba se pak řídí přílohou č. 3 podle konkrétní potraviny. Pro běžné teplé jídlo to obvykle vychází také na 12 %, ale o zařazení rozhoduje povaha plnění, ne místo prodeje.

## Proč jsou knihy s 0 % a ne 12 %?

**Tištěné i elektronické knihy a audioknihy** mají od 1. 1. 2024 **nulové zdanění (0 %)** – jde o osvobození od daně s nárokem na odpočet daně na vstupu podle § 71i zákona č. 235/2004 Sb. Prakticky to znamená, že vydavatel knihu prodává bez DPH, ale DPH na vstupu (z tisku, papíru, služeb) si odečte. Není to tedy „třetí sazba", ale samostatný režim osvobození.

Tento režim se týká knih, obrázkových knih, předloh ke kreslení, omalovánek, brožur, letáků, hudebnin i kartografických výrobků, pokud splňují podmínky § 71i; u hmotných nosičů jde o kódy celní nomenklatury 4901, 4903 až 4905, 4911 nebo 8523. Zahrnut je i zvukový záznam přednesu obsahu a odpovídající elektronická služba. Reklama nesmí tvořit více než polovinu obsahu a obsah nesmí být převážně hudební nebo audiovizuální. **Noviny a časopisy** do tohoto režimu nepatří; při splnění zákonných podmínek podléhají 12 %.

## Jak se sazba DPH určuje a od kdy platí?

Sazba DPH se podle § 47 odst. 2 uplatní ke dni vzniku povinnosti přiznat daň. U běžného dodání se tento okamžik odvíjí od DUZP podle zákonných pravidel; samotné datum vystavení faktury jej nemusí určovat. Přijmete-li před dodáním zálohu a vznikne z ní povinnost přiznat daň, použije se sazba platná pro toto plnění ke dni přijetí úplaty.

Pro běžnou fakturaci v roce 2026 je to jednoduché: sazby se oproti roku 2025 nemění, takže ke změnám sazby uprostřed plnění nedochází. Datum DUZP je ale klíčové vždy, když se sazby v budoucnu mění – pak rozhoduje den uskutečnění plnění, ne den faktury.

## Modelové příklady výpočtu DPH 2026

Sazba se počítá ze základu daně (ceny bez DPH). Pro výpočet DPH „shora" (z ceny včetně daně) se používá koeficient.

**Příklad 1 – základní sazba 21 % (zdola):**
Účetní služba za 10 000 Kč bez DPH. DPH = 10 000 × 0,21 = **2 100 Kč**. Cena s DPH = **12 100 Kč**.

**Příklad 2 – snížená sazba 12 % (zdola):**
Ubytování za 3 000 Kč bez DPH. DPH = 3 000 × 0,12 = **360 Kč**. Cena s DPH = **3 360 Kč**.

**Příklad 3 – výpočet shora (z ceny včetně DPH):**
Cena v obchodě 121 Kč včetně 21 % DPH. Základ daně = 121 ÷ 1,21 = **100 Kč**, DPH = **21 Kč**.

**Příklad 4 – restaurace, smíšený účet:**
Hlavní jídlo za 200 Kč **bez DPH** (sazba 12 %) + točené pivo za 60 Kč **bez DPH** (sazba 21 %). DPH = 200 × 0,12 + 60 × 0,21 = 24 + 12,60 = **36,60 Kč**. Na jednom účtu se tak legálně potkají dvě různé sazby. Při cenách jídelního lístku včetně DPH by se daň počítala „shora“.

Rychlý výpočet pro libovolnou částku zvládne naše [kalkulačka DPH](https://ucto.cz/kalkulacka-dph).

## Časté chyby při určování sazby DPH

- **Záměna 12 % a 0 % u knih.** Tištěné a elektronické knihy jsou na 0 % (§ 71i), ne na 12 %. Časopisy a noviny naopak zůstávají na 12 %.
- **Nápoje v restauraci za 12 %.** Jídlo je zpravidla 12 %, ale podávání většiny nápojů (včetně točeného piva a limonád) je 21 %. Snížená sazba se vztahuje na pitnou vodu dodávanou vodovodem a na zákonem vymezené mléčné a rostlinné nápoje. Balená voda zpravidla podléhá základní sazbě 21 %; zákonná definice pitné vody pro sníženou sazbu vyžaduje dodání vodovodem nebo vymezeným potrubím.
- **Sazba podle data faktury místo DUZP.** Rozhoduje datum uskutečnění zdanitelného plnění, ne den vystavení dokladu.
- **Použití starých sazeb 10 % nebo 15 %.** Od 1. 1. 2024 už neexistují – platí jediná snížená sazba 12 %.
- **Špatný výpočet „shora".** Z ceny včetně DPH nelze odečíst 21 % částky; je nutné dělit koeficientem 1,21 (resp. 1,12).
- **Spoléhání na obecný název místo přílohy zákona.** O zařazení rozhoduje konkrétní položka v příloze č. 2 nebo č. 3, případně kód celní nomenklatury.

## Související témata a nástroje

- [změny v DPH 2026](https://ucto.cz/dph/zmeny-dph) doplňuje sazby o legislativní novinky.
- [DPH u nemovitostí](https://ucto.cz/dph/dph-nemovitosti) řeší speciální použití sazeb a osvobození.

## Shrnutí: sazby DPH 2026 v kostce

- Základní sazba DPH: **21 %** (většina zboží a služeb).
- Snížená sazba DPH: **12 %** (potraviny, léky, ubytování, MHD, vodné/stočné, vstupné a další z příloh č. 2 a 3).
- Nulové zdanění: **0 %** na tištěné, elektronické knihy a audioknihy – osvobození s nárokem na odpočet (§ 71i), nikoli třetí sazba.
- O zařazení rozhoduje příloha zákona a datum uskutečnění zdanitelného plnění.
- Oproti roku 2025 se sazby nemění.

## FAQ – často kladené otázky k sazbám DPH 2026

### Kolik procent je DPH v roce 2026?

V roce 2026 platí základní sazba DPH 21 % a snížená sazba DPH 12 % – to jsou jediné dvě sazby daně. Navíc se na tištěné a elektronické knihy uplatní 0 %, což ale není sazba, nýbrž osvobození od daně s nárokem na odpočet podle § 71i zákona č. 235/2004 Sb.

### Jaká je snížená sazba DPH?

Snížená sazba DPH činí 12 %. Vztahuje se na zboží z přílohy č. 3 a služby z přílohy č. 2 zákona o DPH – například potraviny, léky, ubytování, hromadnou dopravu, vodné a stočné nebo stravovací služby (mimo podávání nápojů).

### Jaká je sazba DPH na potraviny?

Většina potravin spadá do snížené sazby DPH 12 % (maso, pečivo, mléčné výrobky, ovoce, zelenina). Alkohol a většina slazených či ochucených nápojů jsou v základní sazbě 21 %. Snížené sazbě podléhá také pitná voda dodávaná vodovodem a zákonem vymezené mléčné či rostlinné nápoje; balená voda zpravidla podléhá 21 % a sazba u podávání nápojů v restauraci se posuzuje podle přílohy č. 2.

### Jaká je sazba DPH na knihy?

Tištěné i elektronické knihy a audioknihy mají od 1. 1. 2024 nulové zdanění (0 %) – jde o osvobození od daně s nárokem na odpočet podle § 71i zákona č. 235/2004 Sb., ne o třetí sazbu daně. Noviny a časopisy ale zůstávají ve snížené sazbě 12 %.

### Jaké DPH platí restaurace na jídlo a pivo?

Stravovací služba (podání jídla) se daní sníženou sazbou 12 %, podávání nápojů včetně točeného piva se však daní základní sazbou 21 %. Na jednom účtu se proto běžně objeví obě sazby. Výjimkou je neochucená kohoutková voda a mléčné nápoje s 12 %.

### Změnily se sazby DPH pro rok 2026?

Ne. Pro rok 2026 platí stejné sazby jako v roce 2025 – základní 21 %, snížená 12 % a nulové zdanění 0 % na knihy. Poslední velká změna proběhla k 1. 1. 2024 konsolidačním balíčkem.

## Navazující situace bez rozšiřování intentu

Tato stránka řeší výhradně volbu sazby. Podmínky [odpočtu DPH](https://ucto.cz/dph/odpocet-dph), [reverse charge](https://ucto.cz/dph/reverse-charge) a [odpočtu před registrací](https://ucto.cz/dph/odpocet-dph) mají samostatné návody.

Při chybně použité sazbě požádejte dodavatele o opravu. U stavebních prací sazbu určují zejména druh práce a charakter stavby; režim přenesené daňové povinnosti je samostatná otázka, která nemění samotnou zákonnou sazbu plnění.

---

# Software a AI ze zahraničí: DPH u předplatného v roce 2026

- URL: https://ucto.cz/dph/software-a-ai-ze-zahranici
- Aktualizováno: 2026-10-02
- Popis: Jak posoudit DPH u zahraničního AI, cloudu a software: podnikatel versus spotřebitel, dodavatel na faktuře, záloha, identifikovaná osoba a konkrétní řádky přiznání.

**Ve zkratce:** **Podnikatelský nákup běžného software nebo AI předplatného od dodavatele neusazeného v ČR může založit povinnost přiznat českou DPH i neplátci, a to bez minimální ceny.** Neplátce se při splnění § 6h stává identifikovanou osobou. Plátce daň rovněž přizná a případný odpočet posoudí zvlášť. Rozhoduje skutečný dodavatel, druh služby a to, zda ji kupujete jako podnikatel; samotné názvy ChatGPT, Canva, Adobe nebo Microsoft daňový režim neurčují.

Tento postup je určen pro běžné online licence, cloudové aplikace a automatizované AI služby kupované českou OSVČ nebo firmou. U školení s lektorem, vstupného, finančních služeb nebo zvláštních licenčních ujednání nejprve ověřte klasifikaci služby. Širší pravidla a výjimky vysvětluje [místo plnění u služeb](https://ucto.cz/dph/dph-u-sluzeb).

## Co zkontrolovat na dokladu dříve než cenu?

Otevřete fakturu nebo daňový doklad přímo v účtu služby. Výpis z karty prokáže zaplacení, ale obvykle neodpoví, kdo službu poskytl a v jakém režimu. U nákupu přes obchod s aplikacemi či zprostředkovatele se dodavatel může lišit od výrobce software.

Zapište si:

1. **Dodavatele:** právní název, sídlo, daňové identifikační číslo a případnou provozovnu, která službu poskytuje. Česká registrace zahraniční společnosti k DPH sama o sobě ještě neznamená, že je dodavatel v tuzemsku usazený.
2. **Odběratele a účel:** kdo smlouvu uzavřel, zda jedná v rámci podnikání, komu služba slouží a zda jsou uvedeny správné fakturační údaje. Podnikatel je pro tyto účely osobou povinnou k dani také jako neplátce.
3. **Službu a období:** za co platíte, na jaké období a zda jde o běžný přístup k aplikaci, kredit, zálohu nebo jiný typ plnění.
4. **Data:** kdy byla služba poskytnuta, kdy jste uhradili případnou dřívější zálohu a kdy byl doklad vystaven.
5. **Daň na dokladu:** zda je cena bez daně, s českou DPH, s daní jiného státu nebo s označením přenesení daňové povinnosti.

Absence DIČ na původní objednávce nepromění podnikatelský nákup automaticky ve spotřebitelský. Současně nelze do podnikání zařadit čistě soukromý nákup jen dodatečným doplněním firemní adresy. Rozhodující je skutečné postavení příjemce a použití služby, které musíte umět doložit.

## Podnikatel, nebo spotřebitel: kdo DPH řeší?

U běžné podnikatelské služby se místo plnění podle § 9 odst. 1 zpravidla nachází v sídle příjemce, tedy u českého podnikatele v ČR. Pokud službu poskytuje osoba neusazená v tuzemsku, povinnost přiznat daň může přejít na českého příjemce podle § 108. Nezáleží pouze na tom, zda je dodavatel z EU, nebo například z USA.

| Situace                                                                        | Co z ní obvykle plyne u běžného předplatného                                                                                                           |
| ------------------------------------------------------------------------------ | ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ |
| Český spotřebitel kupuje elektronickou službu pro osobní použití               | Zdanění zpravidla zajišťuje dodavatel podle pravidel pro spotřebitelské elektronické služby. Nákup sám nezakládá podnikatelskou identifikovanou osobu. |
| Český neplátce kupuje podnikatelskou službu od neusazeného dodavatele          | Při zdanitelném plnění s místem v ČR se může stát identifikovanou osobou a musí přiznat českou daň.                                                    |
| Česká identifikovaná osoba kupuje stejnou službu                               | Přizná a zaplatí českou daň; z titulu této registrace nemá nárok na odpočet.                                                                           |
| Český plátce kupuje stejnou službu                                             | Přizná daň na výstupu; odpočet uplatní pouze při splnění zákonných podmínek a ve správném rozsahu.                                                     |
| Službu skutečně poskytuje tuzemský dodavatel či jeho zapojená česká provozovna | Posuzuje se tuzemský režim. Samotná zahraniční značka aplikace nevytváří přeshraniční reverse charge.                                                  |

Pro spotřebitelské elektronické služby platí zvláštní § 10i včetně omezené unijní výjimky. Nelze proto obecně tvrdit, že každý zahraniční prodejce vždy musí účtovat právě českou DPH. Tabulka odděluje především odpovědnost spotřebitele a podnikatele; nevypočítává daňové povinnosti všech dodavatelů.

## Kdy se neplátce stane identifikovanou osobou?

Podle § 6h vzniká identifikovaná osoba při přijetí příslušné zdanitelné služby s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku. Vznik může nastat již **poskytnutím dřívější úplaty**, ze které vzniká povinnost přiznat daň. Nenastává až vydáním rozhodnutí o registraci a nečeká se na dosažení obratu.

Přihlášku k registraci musíte podat **do 15 dnů ode dne vzniku** identifikované osoby (§ 97). Nečekejte s ní na roční přiznání k dani z příjmů. Pokud službu teprve plánujete kupovat, zákon umožňuje za příslušných podmínek také předchozí dobrovolnou registraci; celý postup shrnuje [identifikovaná osoba](https://ucto.cz/dph/identifikovana-osoba).

Identifikovaná osoba zůstává pro běžné tuzemské obchody neplátcem. Ani registrace k této omezené agendě sama o sobě nevylučuje [paušální režim](https://ucto.cz/dane/pausalni-dan); nesmíte však zaměnit identifikovanou osobu s plátcem DPH. Povinnost přiznat daň ze zahraničního předplatného existuje vedle paušální zálohy.

## Který měsíc je rozhodující a jak funguje záloha?

U služby podle § 9 odst. 1 se povinnost přiznat daň váže na den poskytnutí služby. Pokud před tímto dnem zaplatíte a budoucí služba je dostatečně určitá, vzniká daňová povinnost již při platbě (§ 24). Datum vystavení faktury samo o sobě není univerzálním rozhodným dnem.

**Příklad ročního předplatného:** Neplátce 8. října zaplatí určité roční podnikatelské předplatné, jehož poskytování má začít 1. listopadu. Je-li zřejmé, jaká služba bude poskytnuta a kde má místo plnění, musí posoudit vznik daňové povinnosti i identifikované osoby už k říjnové platbě. Nelze ji bez dalšího rozdělit na dvanáct měsíčních plateb jen proto, že přístup k aplikaci trvá rok.

U dobíjení kreditů nejprve zjistěte, zda platíte zálohu na dostatečně určitou službu, nebo jiný instrument. Obecné pravidlo „DPH až při spotřebování kreditu“ může být stejně chybné jako „DPH vždy při jeho nákupu“. U opakovaných plateb uchovejte smluvní období a podmínky účtování.

Daň se vykazuje v korunách. Cizí měnu přepočtěte kurzem použitelným podle § 4 odst. 8 zákona o DPH ke dni vzniku daňové povinnosti; zákon upravuje kurz ČNB nebo ECB. Částka stržená bankou po jejím vlastním kurzovém přepočtu nemusí být správným základem pro DPH. Roční jednotný kurz pro daň z příjmů není automaticky kurzem pro DPH.

## Jaké řádky přiznání a hlášení použít?

Pro běžnou zdanitelnou online aplikaci nebo AI předplatné se použije základní česká sazba **21 %**. Následující tabulka se týká služby podle § 9 odst. 1 od dodavatele neusazeného v ČR, u které má daň přiznat český příjemce. Rozlišuje také registraci dodavatele, nikoliv jen jeho adresu.

| Dodavatel a příjemce                                                                                     | Přiznání: daň na výstupu | Odpočet                       | Kontrolní hlášení             |
| -------------------------------------------------------------------------------------------------------- | ------------------------ | ----------------------------- | ----------------------------- |
| Dodavatel registrovaný k DPH v jiném členském státě EU; příjemce je identifikovaná osoba                 | Základ a daň na řádku 5  | Bez nároku                    | Nepodává se                   |
| Dodavatel ze třetí země, případně dodavatel z EU neregistrovaný k dani; příjemce je identifikovaná osoba | Základ a daň na řádku 12 | Bez nároku                    | Nepodává se                   |
| Dodavatel registrovaný k DPH v jiném členském státě EU; příjemce je plátce                               | Základ a daň na řádku 5  | Při splnění podmínek řádek 43 | Příslušné plnění do části A.2 |
| Ostatní uvedený zahraniční dodavatel; příjemce je plátce                                                 | Základ a daň na řádku 12 | Při splnění podmínek řádek 43 | Příslušné plnění do části A.2 |

Řádky 6, 13 a 44 slouží odpovídajícím plněním ve snížené sazbě; tabulka s nimi běžné předplatné software nezaměňuje. **Pouhý nákup zahraniční služby nepatří do souhrnného hlášení.** To může vzniknout například při vlastním poskytnutí příslušné B2B služby do jiného členského státu osobě registrované k dani, včetně zákonem vymezených záloh. Podmínky obou samostatných agend vysvětlují [kontrolní hlášení](https://ucto.cz/dph/kontrolni-hlaseni) a [souhrnné hlášení](https://ucto.cz/dph/souhrnne-hlaseni).

Identifikovaná osoba podává přiznání elektronicky za kalendářní měsíc, v němž jí vznikla povinnost přiznat daň. Základní lhůta činí **25 dnů po skončení měsíce**, ve stejné lhůtě je daň splatná. Připadne-li konec lhůty na víkend nebo svátek, uplatní se pravidlo daňového řádu o nejbližším pracovním dni. Za měsíc bez povinnosti přiznat daň identifikovaná osoba nepodává nulové přiznání (§ 101 odst. 5); jiné její oznamovací povinnosti se posuzují samostatně.

Plátce použije své zdaňovací období, které může být měsíční či za splnění podmínek čtvrtletní. Lhůty kontrolního hlášení závisejí i na tom, zda jde o fyzickou, nebo právnickou osobu; nelze je automaticky převzít z režimu identifikované osoby.

## Kolik předplatné skutečně stojí neplátce a plátce?

**Model se základem 1 000 Kč:** Zahraniční dodavatel fakturuje správně bez své DPH, český základ daně po přepočtu činí 1 000 Kč a služba podléhá sazbě 21 %. Česká daň činí 210 Kč.

- Identifikovaná osoba uhradí dodavateli 1 000 Kč a finančnímu úřadu 210 Kč. Celkový peněžní výdaj je 1 210 Kč; odpočet české DPH nemá.
- Plátce přizná 210 Kč. Pokud službu plně používá pro činnosti s nárokem na odpočet a splní i dokladové podmínky, může zároveň uplatnit odpočet 210 Kč. Dopad této transakce na jeho vlastní daňovou povinnost je pak nulový.
- Při soukromém použití nebo činnostech bez nároku nemusí plátce získat plný odpočet. Údaj „jsem plátce“ sám nestačí.

Příklad počítá s jedinou správně zdaněnou službou a plným zákonným odpočtem, nikoliv s úhradou chybné zahraniční daně. Vlastní výpočet přiznání najdete v [průvodci přiznáním k DPH](https://ucto.cz/dph/priznani-k-dph).

## Co když dodavatel už naúčtoval zahraniční nebo českou DPH?

Nejdříve ověřte, zda byl nákup správně považován za spotřebitelský, nebo měl být podnikatelský. U skutečného B2B nákupu s českým místem plnění a přenesenou daňovou povinností **chybně účtovaná zahraniční daň sama neruší českou povinnost**. Totéž platí, pokud dodavatel nesprávně použil spotřebitelský režim a na dokladu uvedl českou DPH.

Požádejte dodavatele o opravu fakturačních údajů a dokladu a o vrácení nesprávně účtované daně. Uchovejte původní doklad, opravu i komunikaci. Zahraniční DPH se nestává českou daní na vstupu a nelze ji prostě odečíst na řádku 43. Také u české částky chybně účtované dodavatelem nelze nárok dovodit pouze z nápisu „VAT“ na faktuře.

Neodkládejte přiznání české daně pouze proto, že podpora dodavatele ještě neodpověděla. Správný základ a návaznost případné pozdější opravy závisí na dohodnuté ceně a konkrétních dokladech; nepoužívejte bez kontroly pravidlo „vždy odečtu cizí daň z částky zaplacené kartou“. Pro účetní připravte cenu bez daně, nesprávnou daň, celkovou platbu a následné vrácení zvlášť.

## Jak napravit předplatné objevené až zpětně?

Sepište všechny podnikatelské služby od neusazených dodavatelů, nejen jednu značku, která vás na problém upozornila. Pro každou uveďte poskytovatele, období, datum poskytnutí či dřívější platby, měnu a doklad. Ověřte nejstarší událost, která mohla založit identifikovanou osobu.

Pokud jste se měli registrovat dříve, řešte registraci se skutečným rozhodným datem a chybějící přiznání za příslušné měsíce. Za období, za které žádné přiznání podáno nebylo, nejde automaticky o dodatečné přiznání: může jít o opožděné řádné. Pokud už přiznání existuje, posoudí se opravné nebo dodatečné podání podle toho, zda původní lhůta uplynula. U plátce prověřte i návaznou opravu kontrolního hlášení.

Vedle daně mohou vzniknout sankční důsledky pozdní registrace, podání či úhrady. Jejich výše závisí na konkrétních datech a částkách. Samotné zrušení předplatného, oprava profilu nebo pozdější registrace minulou povinnost nemaže.

## Časté otázky k AI a zahraničnímu software

### Je identifikovaná osoba nutná i u malé měsíční platby?

Ano, pokud český podnikatel, který není plátcem DPH, přijme zdanitelnou službu s místem plnění v ČR od dodavatele neusazeného v tuzemsku (§ 6h). Pro tuto registrační událost není minimální korunový limit: i malé předplatné může založit identifikovanou osobu. Nejprve ověřte skutečného dodavatele, podnikatelské použití a místo plnění služby.

### Stačí faktura na IČO k odpočtu DPH?

Nestačí. Identifikovaná osoba odpočet nemá. Plátce musí splnit podmínky § 72 a § 73 a prokázat použití pro činnost s nárokem na odpočet. Fakturační údaje jsou součást dokladování, nikoliv samostatná záruka.

### Když nakoupím přes českého prodejce, řeším zahraniční službu?

Ověřte, zda je český prodejce skutečně vaším dodavatelem, nebo pouze zprostředkovává platbu. Rozhoduje smlouva a doklad. Logo výrobce ani česká jazyková verze obchodu nestačí.

### Je po registraci nutné přidat DPH na všechny moje faktury?

Registrace identifikované osoby sama tuto povinnost pro běžné tuzemské prodeje nezakládá. Plátcem se stáváte podle jiných zákonných podmínek; ty je potřeba sledovat souběžně.

### Jaké podklady poslat účetní před první platbou?

Náhled objednávky nebo smluvních podmínek, přesného dodavatele, fakturační údaje, zamýšlené podnikatelské a soukromé použití a datum první platby. Po zaplacení doplňte doklad a výpis. Účetní tak může určit registrační událost, období a správné vykázání ještě před dalšími obnovami předplatného.

---

# Souhrnné hlášení DPH

- URL: https://ucto.cz/dph/souhrnne-hlaseni
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Souhrnné hlášení DPH 2026: kdo ho podává, do 25 dnů elektronicky, kódy plnění 0–3, měsíčně vs. čtvrtletně, dodání zboží i služby do EU a časté chyby.

**Ve zkratce:** Souhrnné hlášení podává plátce DPH (a v omezeném rozsahu i identifikovaná osoba), který dodal zboží nebo poskytl službu osobě registrované k dani v jiném členském státě EU. Podává se výhradně elektronicky; zpravidla do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce. Pokud plátce poskytuje pouze přeshraniční služby a je čtvrtletním plátcem, může hlášení podávat čtvrtletně. Povinnost upravuje § 102 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

Souhrnné hlášení (anglicky EC Sales List, zpracovávané v evropském systému VIES) slouží finančním správám členských států EU k vzájemné kontrole, zda bylo zboží a služby dodané přes hranice správně zdaněny u příjemce. Je to samostatné daňové tvrzení – nenahrazuje [přiznání k DPH](https://ucto.cz/dph/priznani-k-dph) ani kontrolní hlášení a podává se navíc, pokud máte plnění do EU.

## Co je souhrnné hlášení a k čemu slouží?

Souhrnné hlášení je elektronické tvrzení, ve kterém plátce za dané období uvede přehled svých přeshraničních plnění v rámci EU – komu (DIČ příjemce), do které země a v jaké hodnotě dodal zboží nebo poskytl službu. Data z hlášení putují do systému VIES (VAT Information Exchange System), kde si je porovnávají daňové správy členských států.

Smyslem je párování. Když český plátce vykáže dodání zboží do Německa jako plnění osvobozené od DPH (s odpočtem), německý odběratel zpravidla ve své zemi přiznává pořízení zboží a daň podle tamních pravidel. VIES tyto dvě strany transakce spojí. Pokud by jedna strana plnění nevykázala, vznikne nesoulad a hrozí výzva správce daně. Souhrnné hlášení tak chrání režim osvobození u dodání do jiného členského státu – bez správně podaného hlášení může finanční úřad osvobození zpochybnit.

## Kdo podává souhrnné hlášení?

Okruh povinných osob a typy plnění stanoví § 102 zákona č. 235/2004 Sb. Liší se podle toho, zda jste plátce DPH, nebo jen identifikovaná osoba.

### Plátce DPH

Plátce je podle § 102 odst. 1 zákona o DPH povinen podat souhrnné hlášení, pokud mu vznikla povinnost přiznat některé z těchto plnění (včetně zákonem vymezené přijaté úplaty u služeb):

- **dodání zboží** do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě (osvobozené s nárokem na odpočet),
- **přemístění obchodního majetku** plátce do jiného členského státu,
- dodání zboží kupujícímu při zjednodušeném postupu v **třístranném obchodu**, je-li plátce prostřední osobou; podle § 102 odst. 2 také přemístění zboží prodávajícím v režimu skladu,
- **poskytnutí služby** s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1 zákona o DPH (mimo službu osvobozenou od daně), pokud je povinen přiznat daň příjemce služby.

### Identifikovaná osoba

Identifikovaná osoba podává souhrnné hlášení podle § 102 odst. 3, pokud poskytla službu s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1 osobě tam registrované k dani, u níž má daň přiznat příjemce, nebo pokud je prostřední osobou při dodání zboží kupujícímu v třístranném obchodu. Běžný prodej zboží do EU identifikovanou osobou se do souhrnného hlášení nevykazuje. Co je identifikovaná osoba a jaké má další povinnosti, rozebírá samostatný článek o [identifikované osobě](https://ucto.cz/dph/identifikovana-osoba).

> Klíčový rozdíl: plátce vykazuje vymezená dodání zboží a služeb; identifikovaná osoba vymezené služby a dodání zboží jako prostřední osoba v třístranném obchodu.

### Nulové souhrnné hlášení se nepodává

Souhrnné hlášení se zpravidla podává jen za období s plněním podle § 102; výjimku může přinést přechod čtvrtletního plátce na měsíční vykazování podle § 102 odst. 7. Pokud vám za daný měsíc (nebo čtvrtletí) nevznikla povinnost vykázat žádné plnění, hlášení se zpravidla nepodává – nulové souhrnné hlášení finanční správa nevyžaduje. V tom se shoduje s [kontrolním hlášením](https://ucto.cz/dph/kontrolni-hlaseni) a liší se od přiznání k DPH, které se podává i jako nulové.

## Kdy se podává souhrnné hlášení? (lhůty 2026)

Lhůtu upravuje § 102 odst. 5 a 6 zákona o DPH. Základní pravidlo zní: **do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce**. Periodicita ale závisí na druhu plnění.

| Situace                                                       | Periodicita hlášení | Lhůta podání                              |
| ------------------------------------------------------------- | ------------------- | ----------------------------------------- |
| Plátce vykazuje zboží do EU (kód 0, 1 nebo 2)                 | vždy měsíčně        | do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce |
| Plátce – čtvrtletní, poskytuje do EU **pouze služby** (kód 3) | čtvrtletně          | do 25 dnů po skončení čtvrtletí           |
| Plátce – měsíční, poskytuje do EU pouze služby                | měsíčně             | do 25 dnů po skončení měsíce              |
| Identifikovaná osoba (vymezené služby nebo třístranný obchod) | měsíčně             | do 25 dnů po skončení měsíce              |

Zdroj: § 102 odst. 5 a 6 zákona č. 235/2004 Sb.; Finanční správa ČR, 2026.

**Nejdůležitější pravidlo:** plnění se zbožím vykazovaná podle § 102 se zpravidla vykazují **měsíčně**, i kdyby byl plátce jinak čtvrtletním plátcem DPH. Čtvrtletní podání je možné, když plátce z plnění vykazovaných v souhrnném hlášení uskutečňuje pouze služby podle § 102 odst. 1 písm. d) a je čtvrtletním plátcem.

Pokud čtvrtletní plátce, který dosud podával hlášení čtvrtletně (jen služby), v průběhu čtvrtletí poprvé **uskuteční i plnění se zbožím podle § 102 odst. 1 písm. a) až c)**, musí přejít na měsíční režim. Za předchozí měsíce tohoto čtvrtletí podá měsíční souhrnná hlášení podle § 102 odst. 7 ve lhůtě, která končí 25 dnů po konci měsíce prvního dodání zboží, včetně těch bez vykazovaného plnění, pokud to zákon vyžaduje. V měsíčním podávání pokračuje až do konce kalendářního roku.

Připadne-li poslední den lhůty (25.) na sobotu, neděli nebo svátek, posouvá se na nejbližší následující pracovní den podle § 33 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu.

### Orientační lhůty souhrnného hlášení za rok 2026

Pro měsíční podavatele (dodání zboží) a čtvrtletní podavatele (pouze služby). Posuny přes víkend a svátek jsou zohledněny:

| Období            | Měsíční hlášení – lhůta     | Čtvrtletní hlášení – lhůta  |
| ----------------- | --------------------------- | --------------------------- |
| Leden 2026        | 25. 2. 2026                 | -                           |
| Únor 2026         | 25. 3. 2026                 | -                           |
| Březen 2026       | 27. 4. 2026 (25. = sobota)  | -                           |
| 1. čtvrtletí 2026 | -                           | 27. 4. 2026 (25. = sobota)  |
| Červen 2026       | 27. 7. 2026 (25. = sobota)  | -                           |
| 2. čtvrtletí 2026 | -                           | 27. 7. 2026 (25. = sobota)  |
| Září 2026         | 26. 10. 2026 (25. = neděle) | -                           |
| 3. čtvrtletí 2026 | -                           | 26. 10. 2026 (25. = neděle) |
| Prosinec 2026     | 25. 1. 2027                 | -                           |
| 4. čtvrtletí 2026 | -                           | 25. 1. 2027                 |

Zdroj: § 102 odst. 5 a 6 zákona č. 235/2004 Sb. ve vazbě na § 33 daňového řádu; vlastní výpočet podle kalendáře 2026.

## Jak vyplnit souhrnné hlášení: kódy plnění

V hlášení se ke každé skupině plnění uvádí takzvaný **kód plnění**, který určuje typ transakce. Toto rozlišení je zásadní pro správné vyhodnocení ve VIES.

| Kód | Typ plnění                                                             |
| --- | ---------------------------------------------------------------------- |
| 0   | Dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani       |
| 1   | Přemístění obchodního majetku plátce do jiného členského státu         |
| 2   | Dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu                   |
| 3   | Poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě (§ 9 odst. 1) |

Zdroj: § 102 zákona č. 235/2004 Sb.; pokyny Finanční správy ČR k tiskopisu souhrnného hlášení.

Pro každého odběratele a každý kód plnění se v hlášení uvádí: kód země EU, **DIČ příslušné osoby** (bez kódu země), počet plnění a celková hodnota plnění v korunách za dané období. Hodnoty se uvádějí souhrnně za období, ne po jednotlivých fakturách.

## Jak podat souhrnné hlášení krok za krokem

Souhrnné hlášení lze podle § 101a zákona o DPH podat **pouze elektronicky**. Papírové podání není možné a k jinak podanému hlášení se nepřihlíží.

1. **Ověřte DIČ odběratele.** Před podáním si v systému VIES (na webu Evropské komise) ověřte, že DIČ vašeho odběratele je platné a registrované k DPH v jeho zemi. Neplatné DIČ může ohrozit osvobození u dodání zboží.
2. **Připravte data.** Z účetního softwaru vyexportujte hlášení ve struktuře XML, nebo vyplňte formulář přímo v aplikaci EPO na portálu MOJE daně (adisspr.mfcr.cz).
3. **Zadejte plnění podle kódů.** Ke každému vykazovanému DIČ přiřaďte kód plnění (0–3), kód země, počet plnění a souhrnnou hodnotu v Kč.
4. **Odešlete.** Podepište uznávaným elektronickým podpisem, nebo odešlete přes datovou schránku, případně s ověřením identity (NIA, bankovní identita).
5. **Uložte potvrzení.** Po přijetí vzniká protokol o podání – uschovejte ho jako doklad o dodržení lhůty.

## Oprava chyb: následné souhrnné hlášení

Pokud plátce nebo identifikovaná osoba po podání zjistí, že v souhrnném hlášení uvedli chybné údaje, jsou podle § 102 odst. 8 zákona o DPH povinni do **15 dnů od data zjištění** podat **následné souhrnné hlášení** – opět výhradně elektronicky.

Následným hlášením se opravují údaje uvedené v dříve podaných hlášeních (řádném i předchozím následném) za dané období. Lhůta běží od okamžiku, kdy chybu zjistíte, ne od konce původní lhůty pro řádné hlášení.

## Sankce za souhrnné hlášení

Souhrnné hlášení samo nevyčísluje českou DPH k úhradě. Při jeho nepodání či opožděném podání ale nelze předem vyloučit sankci: konkrétní následek závisí na druhu porušení a postupu správce daně. § 247a daňového řádu umožňuje za nesplnění oznamovací povinnosti pokutu až 500 000 Kč. Nevyhovění výzvě ke splnění procesní povinnosti může při závažném ztěžování nebo maření správy daní vést k pořádkové pokutě až 500 000 Kč podle § 247 odst. 2. Zároveň je třeba posoudit pravidla § 250 pro opožděné daňové tvrzení; samotná nulová daň uvedená v souhrnném hlášení nezaručuje bezsankčnost při úplném nepodání.

U dodání zboží do jiného členského státu je uvedení dodání v souhrnném hlášení podmínkou osvobození podle § 64 odst. 1 písm. c) zákona o DPH. Chybějící či nesprávné údaje proto mohou ohrozit osvobození; správce daně posoudí konkrétní podmínky dodání, přepravy a DIČ pořizovatele. Zdroje: [§ 64 a § 102 zákona o DPH](https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-235), [§ 247, § 247a a § 250 daňového řádu](https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-280).

## Modelové příklady

**Příklad 1 – dodání zboží, měsíční hlášení.** Český plátce s.r.o. je čtvrtletním plátcem DPH a v dubnu 2026 prodal zboží odběrateli registrovanému k DPH v Polsku za 300 000 Kč. Přestože je čtvrtletním plátcem, dodání zboží musí vykázat **měsíčně** – souhrnné hlášení za duben podá s kódem plnění 0 do 25. 5. 2026 (25. 5. 2026 je pondělí, lhůta se neposouvá).

**Příklad 2 – pouze služby, čtvrtletní hlášení.** OSVČ plátce DPH s čtvrtletním zdaňovacím obdobím poskytuje IT služby firmám v Rakousku a na Slovensku, žádné zboží nedodává. Souhrnné hlášení podává **čtvrtletně** s kódem plnění 3, a to do 25 dnů po skončení čtvrtletí – tedy ve stejné lhůtě jako přiznání k DPH čtvrtletního plátce.

**Příklad 3 – identifikovaná osoba.** Neplátce DPH, který se stal identifikovanou osobou, poskytl v květnu 2026 reklamní službu firmě v Německu za 40 000 Kč. Podá souhrnné hlášení za květen s kódem plnění 3 do 25. 6. 2026. U běžného prodeje zboží do EU jej jako identifikovaná osoba nepodává; výjimkou je prostřední osoba v třístranném obchodu.

**Příklad 4 – přechod na měsíční režim.** Čtvrtletní plátce dosud vykazoval jen služby. V srpnu 2026 poprvé dodá zboží do EU. Podle § 102 odst. 7 musí za červenec podat samostatné měsíční hlášení nejpozději do 25. 9. 2026, pokud jej neodevzdal dříve; za srpen a září podává také zvlášť. V měsíčním režimu pokračuje do konce roku 2026.

## Časté chyby u souhrnného hlášení

- **Vykázání dodání zboží čtvrtletně.** Dodání zboží se vždy hlásí měsíčně. Čtvrtletní hlášení je možné jen u výhradně poskytovaných služeb (kód 3).
- **Neověřené nebo chybné DIČ odběratele.** Neplatné DIČ ve VIES může vést ke ztrátě osvobození u dodání zboží. DIČ ověřujte před každým podáním.
- **Podání nulového hlášení bez zákonného důvodu.** Bez vykazovaného plnění se hlášení zpravidla nepodává; výjimku při přechodu ze čtvrtletního na měsíční podávání stanoví § 102 odst. 7.
- **Záměna souhrnného, kontrolního hlášení a přiznání k DPH.** Jde o tři samostatná podání. Souhrnné hlášení sleduje plnění do EU, [kontrolní hlášení](https://ucto.cz/dph/kontrolni-hlaseni) tuzemská plnění a [přiznání k DPH](https://ucto.cz/dph/priznani-k-dph) odvod daně.
- **Identifikovaná osoba hlásí prodej zboží.** Identifikovaná osoba vykazuje vymezené služby a případně dodání zboží jako prostřední osoba v třístranném obchodu, nikoli běžné dodání zboží do EU.
- **Pozdní oprava chyby.** Následné hlášení je nutné podat do 15 dnů od zjištění chyby, ne až s dalším řádným hlášením.

## Shrnutí

Souhrnné hlášení je povinné elektronické tvrzení o přeshraničních plněních v rámci EU. Plátce DPH ho podává při vymezených dodáních zboží a služeb do jiného členského státu, identifikovaná osoba při vymezené službě nebo jako prostřední osoba v třístranném obchodu. Vymezené dodání zboží se vykazuje měsíčně do 25 dnů, čtvrtletní režim je vyhrazen jen pro výhradně poskytované služby. Klíčové je ověřovat DIČ odběratele ve VIES a hlídat, že souhrnné hlášení je podmínkou osvobození u dodání zboží – při chybě hrozí nejen pokuta, ale i doměření DPH.

## Často kladené otázky

### Kdo musí podávat souhrnné hlášení?

Souhrnné hlášení podává plátce DPH, který dodal zboží osobě registrované k dani v jiném členském státě EU, přemístil obchodní majetek do EU, dodal zboží jako prostřední osoba v třístranném obchodu, nebo poskytl službu s místem plnění v jiném členském státě (§ 102 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb.). Identifikovaná osoba podává hlášení u vymezené služby do EU a také jako prostřední osoba v třístranném obchodu (§ 102 odst. 3), nikoli při běžném prodeji zboží.

### Do kdy se podává souhrnné hlášení v roce 2026?

Souhrnné hlášení se podává do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce. Dodání zboží se vykazuje vždy měsíčně. Pokud plátce poskytuje do EU pouze služby a je čtvrtletním plátcem DPH, podává hlášení čtvrtletně ve stejné lhůtě jako přiznání k DPH (§ 102 odst. 6 zákona o DPH). Připadne-li 25. den na víkend či svátek, lhůta se posouvá na nejbližší pracovní den.

### Podává se nulové souhrnné hlášení?

Zpravidla ne: bez plnění vykazovaného podle § 102 se souhrnné hlášení nepodává. Zvláštní postup ale platí při přechodu čtvrtletního plátce poskytujícího pouze služby na měsíční podávání po dodání zboží. Podle § 102 odst. 7 musí podat samostatné hlášení také za předchozí měsíce daného čtvrtletí ve stanovené společné lhůtě, včetně měsíce bez vykazovaného plnění, pokud to tento postup vyžaduje.

### Jak opravím chybu v souhrnném hlášení?

Chybu opravíte podáním následného souhrnného hlášení. Podle § 102 odst. 8 zákona o DPH je nutné ho podat do 15 dnů ode dne, kdy jste chybu zjistili, a to opět pouze elektronicky. Následné hlášení obsahuje opravené údaje za dané období.

### Jaký je rozdíl mezi souhrnným a kontrolním hlášením?

Souhrnné hlášení sleduje přeshraniční plnění v rámci EU (dodání zboží a služeb do jiných členských států) a slouží systému VIES. [Kontrolní hlášení](https://ucto.cz/dph/kontrolni-hlaseni) sleduje tuzemská zdanitelná plnění a slouží k párování odpočtů a odvodů uvnitř ČR. Jde o dvě samostatná podání, jedno nenahrazuje druhé.

### Co je kód plnění v souhrnném hlášení?

Kód plnění určuje typ přeshraniční transakce: 0 = dodání zboží do EU, 1 = přemístění obchodního majetku, 2 = dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu, 3 = poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě. Podle typu plnění se uvádí DIČ příslušné osoby, kód země, počet plnění a souhrnná hodnota v Kč.

---

# ViDA a povinná e-fakturace: co čeká české firmy (2028–2035)

- URL: https://ucto.cz/dph/vida-elektronicka-fakturace
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Balíček ViDA: platformy od 1. 7. 2028, přeshraniční e-faktura EN 16931 od 1. 7. 2030, harmonizace do 2035. Harmonogram povinné e-fakturace a dopady na české firmy.

**Ve zkratce:** Balíček **ViDA** (VAT in the Digital Age) přijala Rada EU **11. 3. 2025**, v platnost vstoupil **14. 4. 2025**. Stojí na třech pilířích. Za prvé, **platformová ekonomika** — od **1. 7. 2028** (s možností odkladu na 1. 1. 2030) budou vymezené platformy pro krátkodobé ubytování a osobní přepravu odvádět DPH za poskytovatele, kteří ji sami neodvádějí. Za druhé, **digitální hlášení**: od **1. 7. 2030** bude u dotčených přeshraničních unijních B2B plnění povinná **strukturovaná e-faktura podle normy EN 16931** a průběžné hlášení, které nahradí souhrnné hlášení. Za třetí, **jednotná registrace k DPH** rozšířením režimu OSS od 1. 7. 2028. Státy s domácím systémem transakčního digitálního hlášení jej sladí s evropským modelem do **1. 1. 2035**. ČR zatím obecnou povinnou tuzemskou B2B e-fakturaci nemá.

Reforma ViDA mění elektronickou fakturaci, vykazování a registraci k DPH v EU. Cílem je omezit výpadek na DPH (tzv. VAT gap), který v EU dosahuje desítek miliard eur ročně, digitalizovat výkaznictví a zjednodušit povinnosti firem, které obchodují ve více státech. Pro české firmy to znamená, že se během několika let změní způsob, jakým vystavují faktury do EU i jak reportují přeshraniční plnění. Tento článek shrnuje, co, kdy a koho se dotkne, a v jakém stavu je příprava v Česku. Klíčové pojmy jako [reverse charge](https://ucto.cz/slovnik#reverse-charge), [OSS](https://ucto.cz/slovnik#oss) nebo [daňový doklad](https://ucto.cz/slovnik#danovy-doklad) najdete vysvětlené ve slovníku.

## Co je ViDA a jaké má právní ukotvení?

**Stav k 15. 10. 2026:** Evropská komise v červenci 2026 doplnila prováděcí nařízení (EU) 2026/1869 a aktualizované pokyny OSS pro rok 2027. Podle jejího přehledu zůstává milníkem pro přeshraniční B2B digitální vykazování 1. 7. 2030; změny pro platformy a širší využití jediné registrace mají hlavní milník 1. 7. 2028. Tyto termíny samy neurčují začátek obecné tuzemské povinnosti e-fakturace v ČR.

ViDA není jeden předpis, ale balíček tří na sebe navazujících aktů EU:

- **směrnice Rady (EU) 2025/516**, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému DPH,
- **nařízení Rady (EU) 2025/517** o správní spolupráci v oblasti DPH,
- **prováděcí nařízení Rady (EU) 2025/518**.

Balíček byl publikován v Úředním věstníku EU **25. 3. 2025** a **účinnosti nabyl 14. 4. 2025**. To ale neznamená, že vše platí okamžitě — jednotlivé povinnosti nabíhají postupně mezi lety 2027 a 2035. Zásadní je, že již od 14. 4. 2025 mohou členské státy zavést **povinnou vnitrostátní e-fakturaci** bez toho, aby k tomu potřebovaly zvláštní výjimku (derogaci) od Rady EU, jak tomu bylo dříve. Členské státy mají rozdílné národní harmonogramy; termín konkrétního státu je třeba ověřit zvlášť.

## Jak funguje první pilíř — platformová ekonomika?

První pilíř řeší DPH u digitálních platforem v oblasti **krátkodobého ubytování** (typu Airbnb, Booking) a **osobní silniční přepravy** (typu Bolt, Uber). Zavádí koncept **domnělého dodavatele** (deemed supplier): pokud poskytovatel služby (ubytovatel, řidič) sám DPH neúčtuje — protože je neplátce nebo drobný podnikatel — povinnost odvést DPH přechází na platformu. Platforma se pro účely DPH tváří, jako by službu pořídila a sama poskytla.

Cílem je narovnat konkurenci mezi klasickými hotely či taxislužbami (které DPH odvádějí) a poskytovateli přes platformy. Toto pravidlo je **účinné od 1. 7. 2028**, přičemž směrnice dává členským státům možnost **odložit** jeho zavedení až na **1. 1. 2030**. Který termín zvolí Česko, zatím nebylo oficiálně potvrzeno.

Tento pilíř je třeba odlišit od oznamovací povinnosti platforem podle **DAC7** (v ČR zákon č. 164/2013 Sb.), která již platí. DAC7 řeší jen výměnu informací o prodejcích mezi správci daně; ViDA naproti tomu mění, **kdo odvádí DPH**.

## Kdy začne platit přeshraniční e-faktura a co nahradí?

Jádrem druhého pilíře (Digital Reporting Requirements) je povinná **strukturovaná elektronická faktura** pro **dotčená přeshraniční unijní B2B plnění**, účinná od **1. 7. 2030**. Samotné PDF poslané e-mailem nestačí — e-faktura musí odpovídat evropské normě **EN 16931**, tedy strojově čitelnému formátu (XML, např. UBL 2.1 nebo UN/CEFACT CII). Pro člověka lze z dat vytvořit vizuální náhled, rozhodující je však strukturovaný datový obsah.

Se strukturovanou e-fakturou je spojeno **průběžné (near real-time) hlášení** údajů finanční správě. Toto hlášení má **nahradit souhrnné hlášení** u dotčených přeshraničních plnění. Konkrétní lhůtu vystavení a odeslání údajů je nutné určit podle druhu plnění a prováděcích pravidel; zvlášť se posuzují samofakturace a souhrnné faktury. Obecný přehled harmonogramu nestačí k nastavení jediné lhůty pro všechny faktury.

## Jak se rozšíří jednotná registrace k DPH (OSS)?

Třetí pilíř — **jednotná registrace k DPH** (Single VAT Registration, SVR) — má omezit počet situací, kdy se firma musí registrovat k DPH v jiném členském státě. Rozšiřuje se stávající režim **One-Stop Shop (OSS)** i na další typy plnění (například přemístění vlastního zboží do jiného státu) a rozšiřuje se **povinný přenos daňové povinnosti (reverse charge)** při splnění zákonných podmínek pro dodavatele a příjemce. Komise harmonogram označuje jako režim pro dodavatele neidentifikované v daném státě; nelze jej vztáhnout automaticky na každého zahraničního dodavatele.

Menší úpravy OSS a IOSS nabíhají již od **1. 1. 2027**, hlavní rozšíření OSS a povinný reverse charge pro neusazené dodavatele pak od **1. 7. 2028**. Pro české e-shopy a firmy prodávající do více zemí EU to prakticky znamená méně zahraničních registrací a více odvodů přes jedno české přiznání OSS.

## Jaká je roadmapa termínů ViDA?

Následující tabulka shrnuje klíčové milníky napříč všemi třemi pilíři:

| Termín      | Pilíř       | Co začíná platit                                                                                           |
| ----------- | ----------- | ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| 14. 4. 2025 | vše         | Účinnost balíčku; státy mohou zavést národní e-fakturaci bez derogace                                      |
| 1. 1. 2027  | OSS         | Menší úpravy režimů OSS a IOSS                                                                             |
| 1. 7. 2028  | Platformy   | Domnělý dodavatel u krátkodobého ubytování a přepravy (možný odklad na 1. 1. 2030)                         |
| 1. 7. 2028  | OSS / SVR   | Rozšíření OSS, povinný reverse charge pro neusazené dodavatele                                             |
| 1. 7. 2030  | E-fakturace | Povinná strukturovaná e-faktura EN 16931 pro přeshraniční B2B; průběžné hlášení nahrazuje souhrnné hlášení |
| 1. 1. 2035  | E-fakturace | Sladění dotčených domácích systémů transakčního digitálního hlášení s modelem EU                           |

_Zdroj: směrnice Rady (EU) 2025/516; materiály Evropské komise (DG TAXUD). Přehled termínů platný k roku 2026; budoucí termíny se mohou upřesnit._

## Jaký je stav v České republice?

Česká republika k **15. 10. 2026 nemá obecnou povinnost strukturované tuzemské B2B e-fakturace**. § 26 zákona o DPH připouští listinnou i elektronickou podobu a u elektronické podoby požaduje souhlas příjemce. Požadavky na fakturaci si mohou strany sjednat smluvně. Ve veřejných zakázkách podle § 221 zákona č. 134/2016 Sb. zadavatel nesmí odmítnout fakturu z důvodu formátu odpovídajícího evropskému standardu. MF uvádí pro evropskou normu syntaxe UBL 2.1 a UN/CEFACT CII; ISDOC/ISDOCX představuje další český přijímaný formát, nikoli automaticky totožnou evropskou syntaxi. Povinnost přijímání pro ČR a ČNB nastoupila 1. 4. 2019 a pro ostatní zadavatele 1. 4. 2020; vymezené státní orgány měly podle usnesení vlády povinnost už od konce roku 2018.

Samostatný český termín plošné povinné strukturované B2B e-fakturace z uvedených primárních zdrojů nevyplývá. Evropský harmonogram stanoví přeshraniční digitální reporting od 1. 7. 2030 a sladění existujících národních systémů do 1. 1. 2035. Z toho nelze dovozovat datum zavedení českého domácího systému ani automatické zrušení kontrolního hlášení; rozhodne česká legislativa.

Firmy s dotčenými přeshraničními B2B plněními by proto měly sledovat transpoziční novely zákona o DPH a připravit své účetní a fakturační systémy na strukturované formáty. Kdo pro tato plnění dnes fakturuje jen v PDF nebo papírově, měl by do roku 2030 přejít na software podporující EN 16931.

## Časté chyby

- **Zaměňování ViDA a DAC7.** DAC7 řeší oznamování údajů o prodejcích na platformách; ViDA mění, kdo odvádí DPH. Jsou to různé povinnosti.
- **Představa, že e-faktura = PDF.** E-faktura podle EN 16931 je strojově čitelný strukturovaný formát (XML), ne naskenovaný nebo e-mailem zaslaný dokument.
- **Domněnka, že vše platí od 14. 4. 2025.** Účinnost balíčku neznamená okamžité povinnosti — ty nabíhají postupně od 2027 do 2035.
- **Očekávání povinné B2B e-fakturace v ČR už dnes.** V Česku zatím platí jen B2G povinnost; vnitrostátní B2B mandát není účinný.
- **Jedna lhůta pro všechny faktury.** Při zavedení nového systému je nutné nastavit vystavování a reporting podle konkrétního typu plnění; samofakturace a souhrnné faktury vyžadují vlastní posouzení.

## Shrnutí

ViDA je etapová reforma DPH v EU přijatá 11. 3. 2025 s účinností od 14. 4. 2025. Po menších úpravách OSS od roku 2027 dopadne v roce 2028 na digitální platformy formou domnělého dodavatele a rozšíří se OSS pro jednotnou registraci k DPH. Zásadní změna pro fakturaci přichází **1. 7. 2030**, kdy bude povinná strukturovaná přeshraniční e-faktura podle EN 16931 s průběžným hlášením nahrazujícím souhrnné hlášení. Dotčené domácí systémy transakčního digitálního hlášení se sladí do **1. 1. 2035**. Česko zatím povinnou B2B e-fakturaci nezavedlo, ale firmy by měly začít připravovat systémy na strukturované formáty. Vše je třeba průběžně ověřovat, protože česká transpozice i některé termíny se ještě mohou upřesnit.

## Často kladené otázky

### Kdy začne v ČR platit povinná e-fakturace?

Dotčená přeshraniční unijní B2B plnění budou podléhat povinné strukturované e-faktuře od **1. 7. 2030** na základě práva EU. Vnitrostátní (čistě český B2B) mandát zatím účinný není; samostatný český termín nelze z evropské směrnice určit. Povinnost sladit do 1. 1. 2035 domácí transakční digitální hlášení se týká států, které takový systém mají.

### Nahradí e-faktura souhrnné hlášení?

Ano, u přeshraničních plnění. Od 1. 7. 2030 má průběžné digitální hlášení nahradit souhrnné hlášení, protože data o intrakomunitárních plněních se budou přenášet přímo z e-faktur transakci po transakci. Do té doby souhrnné hlášení podáváte beze změny.

### Co je norma EN 16931?

EN 16931 je evropská norma pro sémantický datový model elektronické faktury. Určuje, jaké údaje a v jaké struktuře musí strojově čitelná faktura obsahovat (typicky ve formátu XML). Právě podle ní se řídí e-fakturace ve veřejném sektoru a od roku 2030 i přeshraniční B2B fakturace podle ViDA.

### Koho se týká pravidlo domnělého dodavatele u platforem?

Týká se digitálních platforem zprostředkujících krátkodobé ubytování a osobní silniční přepravu. Od 1. 7. 2028 (s možným odkladem na 1. 1. 2030) odvádí DPH platforma za poskytovatele, který sám DPH neúčtuje. Cílem je narovnat podmínky vůči hotelům a taxislužbám.

### Musím kvůli ViDA měnit účetní software?

Pravděpodobně ano, pokud fakturujete do EU. Do 1. 7. 2030 budete potřebovat systém, který umí vystavit a přijmout strukturovanou e-fakturu podle EN 16931 a napojit se na hlášení finanční správě. Firmy fakturující dnes jen v PDF by měly přechod plánovat s předstihem.

### Platí už dnes v Česku nějaká povinnost e-fakturace?

Ano, ve veřejném sektoru (B2G). Od roku 2019, resp. 2020 musí veřejní zadavatelé přijímat elektronické faktury podle EN 16931. Pro běžné tuzemské soukromé B2B vztahy k 15. 10. 2026 neplatí obecná zákonná povinnost strukturované e-faktury; smlouva může stanovit vlastní požadavky.

---

# Vývoz zboží do třetích zemí a DPH

- URL: https://ucto.cz/dph/vyvoz-zbozi
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Vývoz zboží do třetích zemí 2026 a DPH: kdy je osvobozen od daně s nárokem na odpočet, jak prokázat výstup zboží z EU, den plnění i řádek 22 přiznání. S příklady.

**Ve zkratce:** Vývoz zboží do **třetí země** (mimo EU) je podle **§ 66 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH**, **osvobozen od daně, ale s nárokem na odpočet** daně na vstupu. To znamená, že zboží fakturujete **bez DPH** (sazba se neuplatní), a přesto si **odpočet DPH** z nákupů spojených s tímto vývozem **ponecháte** (**§ 72 ZDPH**). Aby osvobození platilo, musí zboží **fyzicky opustit území EU** a tento **výstup musíte prokázat** celním rozhodnutím s potvrzeným výstupem nebo jinými důkazními prostředky podle § 66 odst. 8. Plnění přiznáte ke dni, kdy zboží **vystoupilo z území EU** (§ 66 odst. 7), a uvedete je na **řádku 22** přiznání k DPH – do souhrnného ani [kontrolního hlášení](https://ucto.cz/dph/kontrolni-hlaseni) vývoz **nepatří**. Opačný směr řeší [dovoz zboží](https://ucto.cz/dph/dovoz-zbozi), obchod uvnitř Unie pak [DPH v rámci EU](https://ucto.cz/dph/dph-v-eu).

## Co je vývoz zboží z pohledu DPH?

**Vývozem zboží** se podle **§ 66 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH**, rozumí **výstup zboží z území Evropské unie na území třetí země**. Celní režimy vývozu, pasivního zušlechťovacího styku, vnějšího tranzitu a zpětný vývoz uvádí § 66 odst. 8 mezi způsoby prokázání výstupu celním rozhodnutím; nejsou součástí samotné definice.

Třetí zemí je každé území mimo daňové (a zpravidla i celní) území EU – typicky **USA, Velká Británie, Švýcarsko, Norsko, Čína, Ukrajina nebo Spojené arabské emiráty**.

Je proto nutné odlišit dva odlišné režimy podle toho, kam zboží míří:

| Kam zboží míří                                   | Daňový pojem           | Jak se řeší DPH                                                                        |
| ------------------------------------------------ | ---------------------- | -------------------------------------------------------------------------------------- |
| Do jiného státu EU (Německo, Polsko, Slovensko…) | **Dodání zboží do EU** | Osvobození při splnění podmínek, souhrnné hlášení, viz [DPH v rámci EU](https://ucto.cz/dph/dph-v-eu) |
| Do třetí země (USA, UK, Švýcarsko…)              | **Vývoz zboží**        | Osvobození s nárokem na odpočet, celní řízení, **§ 66 ZDPH**                           |

Klíčový rozdíl: u vývozu do třetí země zboží **zpravidla prochází celním řízením** podle příslušného režimu a osvobození od DPH stojí a padá s **prokázáním výstupu** zboží z EU. U dodání do jiného státu EU žádné celní řízení neprobíhá a osvobození se prokazuje jinak (dopravními doklady, DIČ pořizovatele, zápisem do souhrnného hlášení).

## Je vývoz zboží osvobozen od DPH?

**Ano. Vývoz zboží je osvobozen od daně – a navíc je to osvobození _s nárokem na odpočet daně_.** To je zásadní výhoda. Existují totiž dva druhy osvobození:

- **Osvobození s nárokem na odpočet** (§ 63 a násl. ZDPH) – plnění nezdaníte daní na výstupu, ale **odpočet DPH z přijatých plnění si ponecháte**. Sem patří vývoz zboží (§ 66), dodání zboží do EU (§ 64) i [přeprava vázaná na vývoz](https://ucto.cz/dph/dph-v-eu) (§ 69).
- **Osvobození bez nároku na odpočet** (§ 51 a násl. ZDPH) – plnění nezdaníte, ale **zároveň ztratíte nárok na odpočet** u souvisejících nákupů. Sem patří např. nájem nemovitosti nebo finanční služby.

Vývoz spadá do **první, výhodnější kategorie**. Plátce, který vyváží zboží do třetí země, tedy:

1. **nepřipočítává k ceně žádnou DPH** – fakturuje bez daně,
2. **může uplatnit odpočet** DPH z přijatých zdanitelných plnění použitých pro vývoz v rozsahu a za podmínek § 72 a § 73; u smíšeného využití se nárok krátí a při reprezentaci může být vyloučen. Vývoz je totiž plnění **osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku** (**§ 72 odst. 1 písm. b) ZDPH**).

Tím se zboží na vývoz reálně „očišťuje“ od české DPH a vyvážející firma není v nevýhodě oproti konkurenci ve třetí zemi. Daň pak případně vyměří dovozní stát podle svých pravidel.

## Kdy je vývoz osvobozen od daně? (podmínky)

Aby byl vývoz zboží osvobozen podle **§ 66 odst. 2 ZDPH**, musí být splněny dvě klíčové podmínky:

1. **Zboží musí být odesláno nebo přepraveno z tuzemska do třetí země**, a to:
   - **prodávajícím** (vývozcem) nebo jím zmocněnou osobou, **nebo**
   - **kupujícím** nebo jím zmocněnou osobou, pokud kupující **nemá v tuzemsku sídlo ani místo pobytu, ani provozovnu** a nejde o zákonem vyloučené zásobení soukromého dopravního prostředku (typicky zahraniční odběratel, který si zboží sám odveze nebo zajistí odvoz).
2. **Výstup zboží z území EU musí být prokázán** (viz dále) – samotná fakturace do zahraničí nestačí, rozhodující je **faktický výstup** zboží z Unie.

Pokud by si zboží odvážel kupující, který **má v tuzemsku sídlo, místo pobytu nebo provozovnu**, podmínky § 66 odst. 2 písm. b) splněny nejsou a osvobození vývozce uplatnit nemůže.

### Místo plnění a celní režim

§ 66 odst. 8 uvádí celní rozhodnutí k režimu vývozu, pasivního zušlechťovacího styku, vnějšího tranzitu nebo zpětnému vývozu jako jeden ze způsobů prokázání výstupu; umožňuje i jiné důkazní prostředky. Pro vývoz se podává **celní prohlášení**. Vývozní doprovodný doklad je navazující dokument; samotné prohlášení s ním nezaměňujte. Po jeho přijetí dostane operace jedinečné **číslo MRN** (Movement Reference Number), pod kterým se sleduje až do potvrzení výstupu na vnější hranici EU.

## Jak prokázat výstup zboží z EU?

**Výstup zboží z území EU plátce prokazuje** celním rozhodnutím či rozhodnutím obdobného orgánu jiného členského státu s potvrzeným výstupem, **nebo jinými důkazními prostředky** (**§ 66 odst. 8 ZDPH**). V praxi jde dnes o **elektronické potvrzení výstupu** v systému e-Vývoz Celní správy ČR.

Postup prokázání výstupu:

1. **Celní úřad vývozu** (vnitrozemský, kde se vývoz zahajuje) propustí zboží do režimu vývozu a přidělí **MRN**.
2. **Celní úřad výstupu** – obvykle ležící přímo na vnější hranici EU – po fyzickém opuštění Unie elektronicky potvrdí výstup celnímu úřadu vývozu.
3. Vývozce obdrží **potvrzení o výstupu zboží z EU** (elektronickou zprávu navázanou na MRN). Tento dokument je hlavním důkazem pro osvobození.

Zákon výslovně dovoluje výstup zboží prokázat i **jinými důkazními prostředky** (přepravní doklady CMR, dodací listy potvrzené příjemcem ve třetí zemi, doklad o zaplacení, korespondence). Důkazní břemeno však leží **na plátci** – bez věrohodného prokázání výstupu hrozí, že správce daně osvobození neuzná a doměří DPH.

> **Pravidlo:** Bez prokázaného výstupu zboží z EU **není** vývoz osvobozen. Samotná faktura nebo objednávka ze třetí země nestačí – rozhoduje prokázaný fyzický výstup, zpravidla potvrzený celním úřadem pod MRN.

## Kdy přiznat vývoz a na jaký řádek přiznání?

### Den uskutečnění plnění

Při vývozu zboží je plátce **povinen přiznat osvobození ke dni výstupu zboží z území EU** (§ 66 odst. 7 ZDPH). **Rozhodující tedy není datum vystavení faktury ani den předání zboží přepravci**, ale **den, kdy zboží fakticky opustilo Unii** – tak, jak je potvrzen v celním systému.

### Daňový doklad

Daňovým dokladem při vývozu je **běžný daňový doklad vystavený podle ZDPH** (zpravidla **faktura bez DPH**). Na faktuře se neuvádí žádná sazba ani částka daně; musí obsahovat odkaz na příslušné ustanovení nebo jiný údaj uvádějící, že jde o osvobozené plnění (§ 29 odst. 2 písm. a); vhodný je **odkaz na osvobození** (např. „Plnění osvobozené od DPH dle § 66 zákona č. 235/2004 Sb. – vývoz zboží“). Výstup se dokládá podle § 66 odst. 8 celním rozhodnutím s potvrzením výstupu nebo jinými věrohodnými důkazy; samotná faktura nestačí.

### Daňové přiznání a hlášení

| Co                                           | Kam to patří                                       |
| -------------------------------------------- | -------------------------------------------------- |
| Hodnota vývozu (osvobozeného dle § 66)       | **Řádek 22** přiznání k DPH („Vývoz zboží“)        |
| Nárok na odpočet z přijatých plnění k vývozu | Řádky 40 / 41 (odpočet daně)                       |
| Kontrolní hlášení                            | **Vývoz se neuvádí**                               |
| Souhrnné hlášení                             | **Vývoz se neuvádí** (to se týká jen dodání do EU) |

Na rozdíl od dodání do jiného státu EU se vývoz do třetí země **neuvádí do souhrnného hlášení** ani do [kontrolního hlášení](https://ucto.cz/dph/kontrolni-hlaseni) – objeví se jen na **řádku 22** běžného přiznání jako osvobozené plnění s nárokem na odpočet.

## Co je osvobozeno u přepravy a služeb vázaných na vývoz?

Vedle samotného zboží je podle **§ 69 ZDPH** osvobozeno také **poskytnutí přepravy zboží a služeb přímo vázaných na vývoz** (s výjimkou služeb osvobozených bez nároku na odpočet).

**Přímo vázanou službou** se rozumí služba, která je **objektivně vyvolána uskutečněním vývozu**, přispívá k jeho skutečné realizaci a je **přímo poskytnuta vývozci, odesílateli nebo příjemci** zboží. Klíčové je, komu je služba poskytnuta:

- Osvobozena je přeprava nebo služba poskytnutá **přímo vývozci** (osobě, která uskutečňuje vývoz / je uvedena na celním prohlášení).
- **Subdodávky** těchto služeb (např. dopravce dodávající kapacitu jinému dopravci) osvobozeny **nejsou** – to vyplývá z rozsudku Soudního dvora EU ve věci **L.Č. (C-288/16)**, který do české úpravy promítla novela ZDPH.

Praktický dopad: pokud jste **dopravce** a vezete vyvážené zboží přímo pro vývozce, fakturujete přepravu **bez DPH** (osvobozeno dle § 69). Pokud jen subdodáváte kapacitu jinému dopravci, osvobození podle § 69 odst. 1 uplatnit **nesmíte**. Další postup závisí na místě plnění a postavení odběratele; u běžné služby českému podnikateli se uplatní česká DPH, u B2B služby zahraničnímu podnikateli může jít o místo plnění mimo ČR.

## Modelové příklady vývozu a DPH

### Příklad 1: Vývoz strojů do USA (plátce DPH)

Česká firma – plátce DPH – vyváží obráběcí stroje do USA za **2 000 000 Kč**. Stroje koupila od českého dodavatele za 1 500 000 Kč + DPH 21 % (315 000 Kč). Přepravu do přístavu a na loď zajišťuje vývozce.

| Položka                                  | Částka                                         |
| ---------------------------------------- | ---------------------------------------------- |
| Prodejní cena (faktura odběrateli v USA) | **2 000 000 Kč bez DPH** (osvobozeno dle § 66) |
| DPH na výstupu z vývozu                  | **0 Kč**                                       |
| Odpočet DPH z nákupu strojů (§ 72)       | **315 000 Kč** (plátce si ho ponechá)          |

Firma fakturuje do USA **2 000 000 Kč bez DPH**, výstup prokáže potvrzením celního úřadu (MRN) a na **řádku 22** přiznání uvede hodnotu 2 000 000 Kč. Při výhradním použití strojů pro tento vývoz a splnění podmínek § 72–73 jí nárok na odpočet 315 000 Kč z nákupu zůstává; případný nadměrný odpočet se řeší v přiznání.

### Příklad 2: Zahraniční odběratel si zboží odveze sám

**Švýcarský** odběratel bez sídla, místa pobytu i provozovny v ČR si v Česku koupí zboží za 300 000 Kč a **sám zajistí jeho odvoz do Švýcarska** (na rozdíl od dodání na Slovensko, které je státem EU, jde u Švýcarska o vývoz do třetí země).

- Kupující **nemá v tuzemsku sídlo, místo pobytu ani provozovnu** → podmínka § 66 odst. 2 písm. b) je splněna.
- Pokud vývozce **prokáže výstup zboží z EU** podle § 66 odst. 8, je dodání **osvobozeno** a fakturuje se **bez DPH**.
- Není-li výstup prokázán, osvobození podle § 66 nelze uplatnit; případné zdanění se posoudí podle místa plnění a druhu zboží.

### Příklad 3: Doprava vyváženého zboží (dopravce)

Dopravce – plátce DPH – přepravuje pro českého vývozce zboží z Brna do přístavu v Hamburku a dál na loď do třetí země. Fakturuje přímo vývozci.

- Přeprava **přímo vázaná na vývoz**, poskytnutá přímo vývozci → **osvobozeno dle § 69 ZDPH**, fakturuje **bez DPH**.
- Pokud by tutéž trasu jen subdodával jinému českému dopravci jako B2B službu s místem plnění v ČR, osvobození **neplatí** a fakturuje **s DPH 21 %**.

## Časté chyby při vývozu zboží

- **„Vývoz je osvobozený, takže ztrácím odpočet.“** Omyl – jde o osvobození **s nárokem na odpočet** (§ 72 odst. 1 písm. b) ZDPH), odpočet z nákupů spojených s vývozem **zůstává**.
- **Spoléhání na fakturu místo celního dokladu.** Osvobození prokazuje **výstup zboží z EU** (rozhodnutí celního úřadu / MRN), nikoli faktura. Bez prokázaného výstupu hrozí doměření DPH; § 66 odst. 8 připouští také jiné důkazní prostředky.
- **Špatný den přiznání.** Vývoz se přiznává **ke dni výstupu zboží z EU** potvrzenému celním úřadem, ne ke dni vystavení faktury ani předání přepravci.
- **Zápis do souhrnného nebo kontrolního hlášení.** Vývoz do třetí země do těchto hlášení **nepatří** – uvádí se jen na **řádku 22** přiznání.
- **Záměna vývozu a dodání do EU.** Prodej do Německa nebo na Slovensko **není vývoz**, ale dodání zboží do EU s vlastními pravidly – viz [DPH v rámci EU](https://ucto.cz/dph/dph-v-eu).
- **Osvobození subdodávky přepravy.** Dopravce, který jen subdodává kapacitu jinému dopravci, **nesmí** uplatnit osvobození dle § 69 (rozsudek SDEU C-288/16); další zdanění určí podle místa plnění a postavení odběratele.

## Shrnutí

Vývoz zboží do třetí země je podle **§ 66 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH**, **osvobozen od daně s nárokem na odpočet**: zboží fakturujete **bez DPH** a odpočet z nákupů spojených s vývozem **si ponecháte** (§ 72 odst. 1 písm. b) ZDPH). Podmínkou je, že zboží **fyzicky opustí území EU** a tento **výstup prokážete způsobem podle § 66 odst. 8**. Plnění přiznáte **ke dni výstupu zboží z EU** a uvedete je na **řádku 22** přiznání – do souhrnného ani [kontrolního hlášení](https://ucto.cz/dph/kontrolni-hlaseni) nepatří. Osvobozena je i **přeprava a služby přímo vázané na vývoz** při splnění § 69 a podmínky přímého vztahu k vývozci, odesílateli či příjemci; běžné subdodávky dopravci sem nepatří. Pro opačný směr obchodu navažte na [dovoz zboží](https://ucto.cz/dph/dovoz-zbozi), pro obchod uvnitř Unie na [DPH v rámci EU](https://ucto.cz/dph/dph-v-eu).

### Je vývoz zboží do třetí země osvobozen od DPH?

Ano. Podle § 66 zákona č. 235/2004 Sb. je vývoz zboží do třetí země osvobozen od DPH, a to s nárokem na odpočet daně na vstupu. Zboží se fakturuje bez DPH, ale odpočet z nákupů souvisejících s vývozem plátci zůstává (§ 72 odst. 1 písm. b) ZDPH).

### Jak prokážu, že jsem zboží skutečně vyvezl mimo EU?

Výstup zboží z EU prokazuje plátce celním rozhodnutím s potvrzeným výstupem nebo jinými důkazními prostředky (§ 66 odst. 8 ZDPH). V praxi se používá elektronické potvrzení s číslem MRN ze systému e-Vývoz. Z jiných důkazů mohou pomoci (CMR, dodací listy potvrzené příjemcem), důkazní břemeno však nese plátce.

### Ke kterému dni mám vývoz přiznat v DPH?

Vývoz se přiznává ke dni, kdy zboží fakticky vystoupilo z území EU, jak je potvrzeno celním úřadem. Rozhodující není datum vystavení faktury ani předání zboží přepravci.

### Na který řádek přiznání k DPH patří vývoz?

Hodnota vývozu osvobozeného podle § 66 se uvádí na řádku 22 přiznání k DPH. Do souhrnného ani kontrolního hlášení samotný vývoz do třetí země nepatří. Souhrnné hlášení vykazuje vymezené obchody uvnitř EU; kontrolní hlášení sleduje jiný zákonem vymezený okruh plnění, zejména tuzemská zdanitelná plnění.

### Mohu si u vývozu uplatnit odpočet DPH z nákupů?

Ano. Vývoz je osvobozen s nárokem na odpočet, takže plátce má podle § 72 odst. 1 písm. b) ZDPH nárok na odpočet DPH z přijatých zdanitelných plnění použitých výhradně pro vývoz, pokud jsou splněny i další podmínky (nákup zboží, materiálu, přepravy i provozních nákladů). Jde totiž o plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku.

### Je osvobozena i doprava vyváženého zboží?

Poskytnutí přepravy a služeb přímo vázaných na vývoz zboží je osvobozeno podle § 69 ZDPH, pokud je služba poskytnuta přímo vývozci, odesílateli nebo příjemci. Subdodávky těchto služeb (např. dopravce subdodávající kapacitu jinému dopravci) osvobozeny nejsou – plyne to z rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-288/16.

---

# Měsíční vs čtvrtletní plátce DPH

- URL: https://ucto.cz/dph/zdanovaci-obdobi-dph
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Zdaňovací období DPH 2026: kdy jste měsíční a kdy čtvrtletní plátce, limit obratu 15 mil. Kč, jak změnu oznámit do konce ledna a srovnání obou režimů krok za krokem.

**Ve zkratce:** Základním zdaňovacím obdobím DPH je **kalendářní měsíc** (§ 99 zákona č. 235/2004 Sb.). Na **čtvrtletní** období můžete přejít, jen pokud váš **obrat v tuzemsku za předchozí kalendářní rok nepřesáhl 15 000 000 Kč**, nejste nespolehlivý plátce ani skupina a nejde o rok registrace ani o bezprostředně následující rok. Čtvrtletní období tak lze zpravidla zvolit nejdříve ve třetím kalendářním roce počítaném od roku registrace; zákon připouští výjimku na žádost (§ 99a odst. 3). Změnu je nutné **oznámit správci daně do konce ledna** roku, od kterého má platit. Měsíční plátce podává za celý rok zpravidla 12 přiznání a může uplatnit nadměrný odpočet dříve; čtvrtletní plátce podává jen 4 přiznání, ale na vrácení odpočtu čeká déle.

---

## Co je zdaňovací období u DPH?

Zdaňovací období je **časový úsek, za který plátce sestavuje a podává přiznání k DPH a odvádí daň**. Určuje, jak často se s finančním úřadem vyrovnáváte: měsíčně, nebo čtvrtletně. U DPH existují právě tyto dvě varianty:

- **kalendářní měsíc** – přiznání 12× ročně,
- **kalendářní čtvrtletí** – přiznání 4× ročně.

Volba čtvrtletního období se vztahuje k **příslušnému kalendářnímu roku**. Zákon ale stanoví změny i během roku, například když se čtvrtletní plátce stane nespolehlivým (§ 99a odst. 4), nebo při insolvenci (§ 99b). Pravidla najdete v **§ 99 a § 99a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty**.

Pozor – zdaňovací období DPH nezaměňujte se lhůtou pro podání. Tu řeší samostatně § 101 a popisuje ji článek [přiznání k DPH](https://ucto.cz/dph/priznani-k-dph).

---

## Kdo je měsíční plátce DPH?

**Měsíční zdaňovací období je výchozí a pro nového plátce zpravidla povinné.** Vyplývá to z § 99 zákona o DPH, podle kterého je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc, pokud zákon nestanoví jinak.

Měsíčním plátcem jste (resp. zůstáváte) v těchto situacích:

- jste **nově registrovaný plátce** – v roce registrace jste měsíčním plátcem a v bezprostředně následujícím roce také, pokud správce daně nepovolí výjimku podle § 99a odst. 3 (§ 99a odst. 3),
- váš **obrat v tuzemsku za předchozí kalendářní rok přesáhl 15 000 000 Kč** – pak je měsíční období povinné a čtvrtletní zvolit nelze,
- jste **nespolehlivým plátcem** – čtvrtletní období nelze zvolit; pokud se nespolehlivým stane dosavadní čtvrtletní plátce, přejde na měsíční období od následujícího čtvrtletí (§ 99a odst. 4),
- jste **skupinou** podle § 5a (skupinová registrace) – ta je vždy měsíční,
- **nezvolili jste si čtvrtletní období**, i když byste mohli – v takovém případě zůstáváte měsíční „automaticky“.

Měsíční plátce podává přiznání k DPH každý měsíc do 25. dne následujícího měsíce (§ 136 odst. 4 daňového řádu a § 101 zákona o DPH). Za leden do 25. února, za únor do 25. března atd.

---

## Kdy mohu být čtvrtletním plátcem DPH?

Čtvrtletní zdaňovací období si můžete zvolit, jen když **současně splníte všechny** podmínky § 99a zákona o DPH:

1. **Obrat v tuzemsku** za bezprostředně předcházející kalendářní rok **nepřesáhl 15 000 000 Kč.** Tato hranice platí od roku 2025; dříve byla jen 10 mil. Kč (změnu přinesla novela č. 461/2024 Sb.).
2. **Nejste nespolehlivým plátcem** (§ 99a odst. 1 písm. b).
3. **Nejste skupinou** podle § 5a.
4. **Nejde o rok registrace ani o bezprostředně následující kalendářní rok** – změnu pro tyto roky zpravidla nelze provést (§ 99a odst. 3). Prakticky to znamená, že nejdříve můžete být čtvrtletní **ve třetím kalendářním roce počítaném od roku registrace**; § 99a odst. 3 připouští rozhodnutí správce daně pro následující rok.
5. **Změnu oznámíte správci daně** do konce ledna příslušného kalendářního roku (§ 99a odst. 1).

### Limit obratu 15 milionů Kč: jak se počítá

Rozhodující je **obrat v tuzemsku za bezprostředně předcházející kalendářní rok**. Obratem se podle § 4a rozumí souhrn úplat za zákonem vymezená uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku, včetně některých osvobozených plnění. Při fúzi, rozdělení a převodu jmění platí zvláštní součtová pravidla § 99a odst. 5. Hodnotí se vždy **uzavřený předchozí rok**:

| Co rozhoduje                       | Hodnota                  |
| ---------------------------------- | ------------------------ |
| Limit obratu pro čtvrtletní období | 15 000 000 Kč            |
| Rozhodné období pro výpočet obratu | předchozí kalendářní rok |
| Hranice platná od roku             | 2025 (dříve 10 mil. Kč)  |

Zdroj: § 99a odst. 1 a § 4a zákona č. 235/2004 Sb. ve znění novely č. 461/2024 Sb. (účinnost od 1. 1. 2025).

**Příklad:** Obrat v tuzemsku za rok 2025 byl 9,2 mil. Kč. Limit 15 mil. Kč jste nepřekročili, takže pro rok 2026 si můžete zvolit čtvrtletní zdaňovací období – pokud splníte i ostatní podmínky a změnu oznámíte do konce ledna 2026.

### Výjimka pro nově registrované plátce

Z pravidla „v roce registrace a následujícím roce jen měsíčně“ existuje úzká výjimka. **Z důvodů hodných zvláštního zřetele** může správce daně na žádost rozhodnout, že změnu na čtvrtletní období lze provést už pro rok bezprostředně následující po roce registrace. Žádost je ale nutné podat **do konce října roku, ve kterém jste se stali plátcem** (§ 99a odst. 3). Bez tohoto rozhodnutí nelze změnit období ani v kalendářním roce následujícím po roce registrace.

---

## Měsíční vs čtvrtletní plátce DPH: srovnání

Oba režimy znamenají stejnou daň, liší se ale frekvencí, administrativou a cash flow. Přehledné srovnání:

| Hledisko                     | Měsíční plátce                          | Čtvrtletní plátce                          |
| ---------------------------- | --------------------------------------- | ------------------------------------------ |
| Počet přiznání ročně         | 12                                      | 4                                          |
| Lhůta pro podání a splatnost | do 25. dne následujícího měsíce         | do 25. dne po skončení čtvrtletí           |
| Limit obratu                 | bez omezení (povinné nad 15 mil. Kč)    | obrat za předchozí rok max. 15 mil. Kč     |
| Doba po registraci           | zpravidla rok registrace + následující  | zpravidla třetí rok včetně roku registrace |
| Vrácení nadměrného odpočtu   | rychleji (měsíční cyklus)               | později (čtvrtletní cyklus)                |
| Administrativní zátěž        | vyšší                                   | nižší                                      |
| Vhodné pro                   | plátce v nadměrném odpočtu, vyšší obrat | menší plátce s vlastní daní                |

Zdroj: § 99, § 99a a § 101 zákona č. 235/2004 Sb.

### Kdy se vyplatí být měsíční plátce

Měsíční režim je výhodnější, pokud vám pravidelně vychází **nadměrný odpočet** (odpočet na vstupu je vyšší než daň na výstupu). Typicky jde o:

- firmy v investiční fázi (nákup strojů, vybavení, nemovitostí),
- vývozce a dodavatele do EU s vysokým podílem osvobozených plnění,
- e-shopy a obchody s nízkou marží a vysokým objemem nákupů.

Měsíční plátce může uplatnit nadměrný odpočet po skončení každého měsíce, čtvrtletní až po konci čtvrtletí. Rozdíl v načasování bývá až několik měsíců; skutečné vrácení závisí na vyměření, případném prověřování a pravidlech § 155b daňového řádu. U čtvrtletního plátce se peníze „zamrazí“ déle, protože období trvá tři měsíce.

### Kdy se vyplatí být čtvrtletní plátce

Čtvrtletní režim oceníte, pokud vám naopak pravidelně vychází **vlastní daň** (platíte FÚ) a chcete méně administrativy. Výhody:

- jen **4 přiznání** ročně místo 12 a zpravidla méně plateb, pokud vychází vlastní daň,
- **delší cash flow** – peníze na odvod DPH máte u sebe déle, daň posíláte až po skončení čtvrtletí,
- méně práce s účetnictvím a kontrolními hlášeními (u fyzických osob).

**Pozor na kontrolní hlášení:** čtvrtletní režim nezjednodušuje kontrolní hlášení automaticky. **Právnická osoba podává kontrolní hlášení vždy měsíčně**, i když je čtvrtletní plátce DPH. Pouze **fyzická osoba** podává kontrolní hlášení ve lhůtě pro přiznání, tedy čtvrtletně (§ 101e zákona o DPH).

---

## Termíny pro čtvrtletního plátce DPH 2026

Lhůta pro podání přiznání i splatnost daně je **do 25 dnů po skončení zdaňovacího období** (§ 136 odst. 4 a § 135 odst. 3 daňového řádu, ve spojení s § 101 zákona o DPH). U čtvrtletního plátce to znamená 25. den po konci každého kvartálu. Připadne-li 25. den na sobotu, neděli nebo svátek, posouvá se na nejbližší následující pracovní den (§ 33 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád).

| Zdaňovací období                   | Lhůta pro podání a splatnost    |
| ---------------------------------- | ------------------------------- |
| 1. čtvrtletí 2026 (leden–březen)   | 27. 4. 2026 (25. 4. = sobota)   |
| 2. čtvrtletí 2026 (duben–červen)   | 27. 7. 2026 (25. 7. = sobota)   |
| 3. čtvrtletí 2026 (červenec–září)  | 26. 10. 2026 (25. 10. = neděle) |
| 4. čtvrtletí 2026 (říjen–prosinec) | 25. 1. 2027                     |

Zdroj: § 101 zákona č. 235/2004 Sb.; § 135 odst. 3, § 136 odst. 4 a § 33 odst. 4 daňového řádu, kalendář roku 2026.

Lhůtu **nelze prodloužit** – u DPH neexistuje delší elektronická lhůta ani prodloužení přes daňového poradce, jak to známe u daně z příjmů. Více v článku [přiznání k DPH](https://ucto.cz/dph/priznani-k-dph).

---

## Jak změnit zdaňovací období DPH

Volba čtvrtletního zdaňovacího období se řeší pro **kalendářní rok** a oznamuje se do konce ledna tohoto roku. Změna během roku může vzniknout ze zákona například u nespolehlivého plátce (§ 99a odst. 4) nebo při insolvenci (§ 99b). Postup při volbě podle § 99a:

1. **Ověřte, že splňujete podmínky** – obrat za předchozí rok do 15 mil. Kč, nejste nespolehlivý plátce ani skupina a nejde o rok registrace ani následující rok; v následujícím roce může správce daně povolit výjimku na včasnou žádost.
2. **Oznamte volbu čtvrtletního období správci daně do konce ledna** roku, pro který má platit. V praxi se volba nejčastěji vyznačí **kódem zdaňovacího období** v posledním přiznání předchozího roku, případně samostatným oznámením podaným do konce ledna.
3. **Dodržte formu podání** – oznámení i přiznání podáváte elektronicky (přes portál MOJE daně nebo datovou schránkou).
4. **Sledujte podmínky během roku** – při nespolehlivosti plátce či insolvenci se období může změnit i v průběhu roku (§ 99a odst. 4, § 99b).

**Pokud zůstáváte ve stejném režimu jako loni a dál splňujete podmínky**, změnu neoznamujete. Plátce, který byl čtvrtletní už v předchozím roce, **nemusí volbu znovu oznamovat**, pokud nadále splňuje podmínky (§ 99a odst. 2).

### Z měsíčního na čtvrtletní

Nejčastější přechod. Po splnění podmínek oznámíte změnu do konce ledna a od 1. ledna daného roku podáváte přiznání čtvrtletně. Snížíte tím počet podání na 4 ročně.

### Ze čtvrtletního na měsíční

Měsíční období je zákonný výchozí režim. Pokud už nechcete pokračovat ve čtvrtletním režimu, uveďte změnu v přiznání za poslední období předchozího roku nebo ji oznamte správci daně; lednová oznamovací povinnost podle § 99a odst. 1 písm. d) se výslovně týká volby čtvrtletního období. Měsíčním plátcem se navíc stanete **povinně**, pokud váš obrat za předchozí rok přesáhne 15 mil. Kč, nebo pokud se stanete nespolehlivým plátcem. U nespolehlivého plátce se měsíční období uplatní **od čtvrtletí následujícího po tom, kdy jste se nespolehlivým plátcem stali** (§ 99a odst. 4).

---

## Modelový příklad: vyplatí se přejít na čtvrtletní?

OSVČ – plátce DPH, poradenské služby (bez nákupů s vysokým odpočtem):

- **Obrat v tuzemsku za rok 2025:** 1,8 mil. Kč → hluboko pod limitem 15 mil. Kč.
- **Registrace:** plátcem od roku 2023 → rok 2026 už není rokem registrace ani bezprostředně následujícím rokem.
- **Charakter daně:** pravidelně vychází **vlastní daň** (klient platí FÚ), nadměrný odpočet prakticky nemá.

**Závěr:** Pokud OSVČ není nespolehlivým plátcem ani skupinou a včas oznámí změnu, jsou podmínky § 99a splněny. Přechod na čtvrtletní období dává smysl – plátce sníží počet přiznání z 12 na 4, daň z přidané hodnoty bude mít u sebe v průměru déle (lepší cash flow) a ušetří čas. Stačí oznámit změnu do konce ledna 2026. První čtvrtletní přiznání (Q1 2026) podá do 27. 4. 2026.

**Opačná situace:** Kdyby tatáž OSVČ pravidelně nakupovala zboží s vysokým odpočtem a vycházel jí nadměrný odpočet, vyplatil by se naopak **měsíční** režim – mohla by odpočet uplatnit dříve; skutečný termín vrácení závisí i na vyměření a případném prověřování.

---

## Časté chyby při volbě zdaňovacího období

- **Domněnka, že nový plátce může hned čtvrtletně.** Nelze. V roce registrace je období měsíční; pro bezprostředně následující rok lze výjimečně na včasnou žádost získat souhlas správce daně (§ 99a odst. 3).
- **Zmeškání lednové lhůty.** Změnu je třeba oznámit **do konce ledna** roku, od kterého má platit. Po termínu už pro daný rok režim nezměníte.
- **Spoléhání na starý limit 10 mil. Kč.** Od roku 2025 platí hranice **15 mil. Kč** (novela č. 461/2024 Sb.).
- **Záměna lhůty pro DPH a kontrolní hlášení.** Čtvrtletní plátce – právnická osoba podává **kontrolní hlášení i tak měsíčně**.
- **Přehlédnutí překročení obratu.** Když obrat za předchozí rok přesáhne 15 mil. Kč, stáváte se **povinně měsíčním** plátcem – musíte to ohlídat sami.
- **Opakované oznamování beze změny.** Pokud zůstáváte ve stejném režimu, nic oznamovat nemusíte – zbytečné oznámení nevadí, ale není potřeba.

---

## Postup krok za krokem

1. **Zjistěte svůj obrat v tuzemsku** za uplynulý kalendářní rok a porovnejte s limitem 15 mil. Kč.
2. **Ověřte ostatní podmínky** – nejste nespolehlivý plátce, nejste skupina, nejde o rok registrace ani následující rok.
3. **Rozhodněte se podle cash flow** – nadměrný odpočet → měsíčně, vlastní daň + méně administrativy → čtvrtletně.
4. **Oznamte změnu správci daně do konce ledna** (kódem v posledním přiznání předchozího roku nebo samostatným oznámením).
5. **Podávejte přiznání v novém režimu** – měsíčně do 25. dne následujícího měsíce, nebo čtvrtletně do 25. dne po skončení čtvrtletí.
6. **Hlídejte obrat každý rok** – při překročení 15 mil. Kč se vracíte k povinnému měsíčnímu období.

---

## FAQ – zdaňovací období DPH

### Jaký je rozdíl mezi měsíčním a čtvrtletním plátcem DPH?

Měsíční plátce podává přiznání k DPH a platí daň každý měsíc (12× ročně), čtvrtletní jen 4× ročně po skončení každého kvartálu. Měsíční režim je výchozí a povinný pro nové plátce; čtvrtletní si lze zvolit, jen když obrat za předchozí rok nepřesáhl 15 mil. Kč a jsou splněny další podmínky § 99a. Daň je v obou případech stejná, liší se frekvence, administrativa a rychlost vrácení nadměrného odpočtu.

### Jaký je limit obratu pro čtvrtletní plátce DPH?

Obrat v tuzemsku za bezprostředně předcházející kalendářní rok nesmí přesáhnout **15 000 000 Kč** (§ 99a odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb.). Tato hranice platí od roku 2025 – dříve byla 10 mil. Kč. Pokud obrat 15 mil. Kč překročíte, stáváte se povinně měsíčním plátcem.

### Do kdy musím oznámit změnu zdaňovacího období?

Volbu čtvrtletního období je nutné oznámit správci daně **do konce ledna** kalendářního roku, od kterého má nové období platit (§ 99a odst. 1). V praxi se nejčastěji vyznačí kódem v posledním přiznání předchozího roku. Pokud jste byli čtvrtletní už loni a nadále splňujete podmínky, nemusíte volbu opakovat.

### Může být nový plátce DPH hned čtvrtletní?

Ne. V roce, kdy jste se stali plátcem, a v bezprostředně následujícím roce je vaším zdaňovacím obdobím zpravidla kalendářní měsíc (§ 99a odst. 3). Bez výjimky správce daně tak můžete být čtvrtletní nejdříve ve třetím kalendářním roce počítaném od roku registrace. Výjimkou je rozhodnutí správce daně z důvodů hodných zvláštního zřetele na žádost podanou do konce října roku registrace.

### Co se stane se zdaňovacím obdobím u nespolehlivého plátce?

Stane-li se čtvrtletní plátce nespolehlivým plátcem, jeho zdaňovacím obdobím se ze zákona stává kalendářní měsíc, a to od čtvrtletí následujícího po tom, ve kterém se nespolehlivým plátcem stal (§ 99a odst. 4). Nespolehlivý plátce tedy nemůže využívat čtvrtletní režim.

### Vyplatí se mi spíš měsíční, nebo čtvrtletní zdaňovací období?

Záleží na cash flow. Pokud vám pravidelně vychází nadměrný odpočet (nakupujete s vysokým odpočtem, investujete, vyvážíte), vyplatí se měsíční režim – odpočet dostanete zpět rychleji. Pokud vám naopak vychází vlastní daň a chcete méně administrativy, je výhodnější čtvrtletní režim se 4 přiznáními ročně a delším cash flow.

---

# Změny v DPH 2026: co je nového

- URL: https://ucto.cz/dph/zmeny-dph
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Změny DPH 2026: zúžení osvobození finančních činností (§ 54), vracení bezdůvodně zaplacené daně, nová pravidla vracení daně cizincům. Co platí od 1. ledna a co zůstává.

**Ve zkratce:** Hlavní změnou DPH od 1. ledna 2026 je **zúžení osvobození finančních činností** podle § 54 zákona č. 235/2004 Sb. – nově se zdaňují například obstarávání inkasa, vedení evidence investičních nástrojů a vybírání rozhlasových a televizních poplatků. Dále se zavádí **vracení bezdůvodně zaplacené daně** příjemci plnění a upravený proces pro **vracení daně zahraničním osobám** a osobám požívajícím výsad a imunit. Vychází z poslední fáze velké novely č. 461/2024 Sb. **Sazby DPH se nemění** – základní zůstává 21 % a snížená 12 %. Souvislosti najdete na pilíři [DPH](https://ucto.cz/dph/dph).

## Co už je vyhlášeno pro rok 2027?

Zákon č. **180/2026 Sb.**, vyhlášený 7. října 2026, přináší od **1. ledna 2027** další změny DPH. Pro rok 2026 stále platí pravidla popsaná v tomto článku:

- U **stravovacích služeb a podávání nealkoholických nápojů** se rozšíří snížená sazba 12 %. Alkoholické nápoje zůstávají mimo tuto změnu; samotný maloobchodní prodej nápoje se posuzuje podle přílohy č. 3.
- U **neuhrazených závazků** se v § 74b odst. 3 zkrátí doba pro povinnou opravu odpočtu ze šesti na tři kalendářní měsíce. U konkrétního plnění je nutné posoudit vznik daňové povinnosti a přechodná ustanovení; za rok 2026 se tříměsíční pravidlo nepoužije předčasně.
- U **malých nedobytných pohledávek** se v § 46 odst. 1 písm. i) zvýší jednotlivý limit z 10 000 na 20 000 Kč včetně daně a doba po splatnosti zkrátí ze šesti na tři měsíce. Souhrn oprav za kalendářní rok vůči jednomu dlužníkovi nesmí přesáhnout 100 000 Kč včetně daně; nadále je nutné splnit i podmínku výzvy k úhradě. Nová úprava se použije na opravy uplatňované za období začínající nejdříve 1. ledna 2027 u plnění uskutečněných od 1. ledna 2025.
- Ruší se zvláštní **limit odpočtu 420 000 Kč u vybraných osobních automobilů**. Přechodná pravidla rozlišují mimo jiné uvedení auta či technického zhodnocení do stavu způsobilého k užívání před účinností nebo až po ní. U dřívějších odpočtů proto nelze automaticky požadovat vrácení celého rozdílu. Za podmínek § 33 bodů 5 a 6 lze zvýšit dříve omezený odpočet dodatečným přiznáním do konce ledna 2027.

_Zdroj: § 32, § 33 a § 36 zákona č. 180/2026 Sb. Jde o vyhlášenou budoucí úpravu, nikoli pravidla účinná pro plnění roku 2026._

## Časová osa velké novely DPH 2025–2026

Novela č. 461/2024 Sb. nemá jediný den účinnosti. Prakticky je proto užitečné nejdřív určit, do které účinnostní vlny řešené pravidlo patří:

| Účinnost       | Hlavní změny                                                                                                                                                                                                | Kde pokračovat                  |
| -------------- | ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- | ------------------------------- |
| **1. 1. 2025** | Obrat se sleduje za kalendářní rok, platí hranice 2 000 000 Kč a 2 536 500 Kč; spustil se přeshraniční režim SME; změnila se lhůta pro odpočet a opravy nedobytných pohledávek. | Obrat, registrace, SME a opravy |
| **1. 7. 2025** | Změnila se pravidla DPH u dodání nemovitých věcí, zejména časové vymezení prvního dodání a posouzení podstatné změny stavby.                                                                                | DPH u nemovitostí               |
| **1. 1. 2026** | Zúžilo se osvobození finančních činností, vznikl institut vrácení bezdůvodně zaplacené daně a změnily se vybrané režimy vracení daně a vývozu v zavazadlech.                                                | Tento přehled změn pro rok 2026 |

_Zdroj: zákon č. 461/2024 Sb.; data v tabulce označují začátek jednotlivých účinnostních vln, nikoli nové změny sazeb DPH._

## Co se v DPH od 1. ledna 2026 mění?

Hlavní změny popsané v tomto článku tvoří **poslední účinnostní vlnu velké novely č. 461/2024 Sb.**, která mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Tato novela má rozloženou účinnost: většina změn začala platit už **1. 1. 2025**, část (zejména nemovitosti) **1. 7. 2025** a poslední skupina ustanovení nabývá účinnosti až **1. 1. 2026**. Právě na ně se tento přehled zaměřuje.

| Oblast                                     | Co se mění od 1. 1. 2026                                       | Právní základ             |
| ------------------------------------------ | -------------------------------------------------------------- | ------------------------- |
| Osvobození finančních činností             | Zúžení výčtu – některé činnosti se nově zdaňují                | § 54 zák. č. 235/2004 Sb. |
| Vracení bezdůvodně zaplacené daně          | Nový institut – příjemce plnění může požádat o vrácení daně    | novela č. 461/2024 Sb.    |
| Vracení daně zahraničním osobám            | Procesní úprava vracení včetně pravidel vzájemnosti podle § 83 | novela č. 461/2024 Sb.    |
| Vracení daně osobám s výsadami a imunitami | Procesní rámec pro mezinárodní organizace a oprávněné osoby    | novela č. 461/2024 Sb.    |
| Vývoz zboží v zavazadlech cestujících      | Elektronizace potvrzování vývozu a hlášení dat celní správě    | novela č. 461/2024 Sb.    |
| Sazby DPH                                  | Beze změny – 21 % a 12 %                                       | § 47 zák. č. 235/2004 Sb. |

_Zdroj: zákon č. 461/2024 Sb. a zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pro rok 2026; tisková zpráva Finanční správy „Daňové novinky pro rok 2026”._

Klíčové je, že **změny od 1. 1. 2026 jsou užší a odbornější** než to, co dopadlo plošně už v roce 2025. Pokud řešíte, kdy se stáváte plátcem, nebo jak velký je obrat, jde o pravidla účinná od roku 2025 – ta najdete dále v sekci o registraci. Změny pásem paušální daně a minimálních záloh OSVČ v polovině roku 2026 se DPH netýkají – řeší je samostatné články o paušální dani a zálohách OSVČ.

## Jak se mění osvobození finančních činností (§ 54)?

Největší změnou roku 2026 je **zúžení osvobození finančních činností** podle § 54 zákona č. 235/2004 Sb. Cílem je sladit českou úpravu se směrnicí Rady 2006/112/ES a s judikaturou Soudního dvora EU. Některé činnosti, které byly do 31. 12. 2025 osvobozené od daně, se od **1. 1. 2026 stávají zdanitelným plněním** (zpravidla v základní sazbě 21 %).

Od 1. 1. 2026 přestávají být podle § 54 osvobozené zejména:

- **obstarávání inkasa** (vymáhání pohledávek nemůže být podle čl. 135 odst. 1 písm. d) směrnice osvobozeno);
- **vedení evidence investičních nástrojů**;
- **výplata dávek důchodového pojištění a vybírání opakujících se plateb obyvatelstva**;
- **vybírání rozhlasových a televizních poplatků**.

Naopak **jádro finančních služeb zůstává osvobozeno** od daně – například poskytování úvěrů a peněžních zápůjček, platební služby, vedení účtů, přijímání vkladů, převod cenných papírů a obchodních podílů nebo směnárenská činnost. Důležité je, že **vymáhání dluhů a faktoring osvobozené nebyly ani dříve** – ty se zdaňují i nadále.

Pro koho je to citlivé? Pro subjekty, které tyto konkrétní činnosti poskytují – jako plátci od 1. 1. 2026 uplatňují daň na výstupu a za zákonných podmínek získávají **nárok na odpočet daně na vstupu** u souvisejících plnění (dříve šlo o osvobození bez nároku na odpočet). Pokud řešíte, zda vaše plnění patří do osvobozeného režimu, ověřte si konkrétní písmeno § 54 v aktuálním znění a navazující výklad na pilíři [DPH](https://ucto.cz/dph/dph).

## Co je vracení bezdůvodně zaplacené daně?

Od 1. 1. 2026 zákon zavádí nový institut **vrácení bezdůvodně zaplacené daně příjemci plnění**. Běžnou cestou nápravy zůstává oprava u dodavatele. Nově může za stanovených podmínek o vrácení daně požádat **přímo příjemce plnění** prostřednictvím daňového přiznání.

Typicky jde o situace, kdy dodavatel na dokladu **uvedl vyšší sazbu DPH, než měl**, nebo naúčtoval daň u plnění, které mělo být osvobozené či v režimu přenesení daňové povinnosti (reverse charge). Institut je **úzce ohraničený**: podle § 81 musí být daň dodavatele pravomocně stanovena a uhrazena, dodavatel ji neopraví a příjemce prokáže úsilí získat nápravu od dodavatele. Zákon navíc vyžaduje **pravomocné soudní rozhodnutí o vydání bezdůvodného obohacení**. Nárok se uplatňuje zvláštním daňovým přiznáním pro vrácení daně a jeho běžná lhůta končí uplynutím čtvrtého kalendářního roku po roce plnění; po dobu vyjmenovaných řízení neběží.

V praxi to znamená výjimečnou cestu pro příjemce plnění, kteří nesprávně zaplatili daň v ceně, ale standardní cestou zůstává oprava na straně dodavatele. Na rozdíl od běžných [sazeb DPH](https://ucto.cz/dph/sazby-dph) jde o specifický postup, ne o nový řádný odpočet.

## Mění se vracení daně cizincům a osobám s výsadami?

Ano. Druhý okruh změn účinných od 1. 1. 2026 se týká **vracení daně osobám mimo běžný okruh tuzemských plátců**. Novela č. 461/2024 Sb. zpřesňuje a elektronizuje tyto postupy:

- **Vracení daně zahraničním osobám ze třetích zemí** – **princip reciprocity** se uplatní podle § 83: daň se za stanovených podmínek vrací osobám ze států, které jsou na seznamu MF jako státy splňující vzájemnost.
- **Uplatnění daně na vstupu zahraničními osobami bez nutnosti registrace** – zahraniční osoba, která není českým plátcem a pořídí zboží z jiného členského státu nebo je doveze, může za podmínek § 83a požádat o vrácení daně na vstupu, použije-li zboží pro následné tuzemské plnění, z něhož daň přiznává příjemce.
- **Vracení daně osobám požívajícím výsad a imunit a mezinárodním organizacím** – upravuje se procesní rámec (lhůty, místo a způsob podání, elektronické doručování dokumentů).
- **Vývoz zboží v osobních zavazadlech cestujících** – pokud plátce použije postup § 84 a na žádost cestujícího vystaví doklad o prodeji, bezprostředně po jeho vystavení oznámí údaje systému Celní správy; zákon zná i náhradní postup při nedostupném potvrzení systému.

Tyto změny dopadají hlavně na specifické skupiny (zahraniční podniky, diplomatické mise, obchody typu Tax Free). Pro běžného tuzemského plátce mají okrajový význam, ale je dobré o nich vědět, pokud s takovými subjekty obchodujete.

## Mění se sazby DPH pro rok 2026?

Ne. **Sazby DPH se pro rok 2026 nemění.** Podle § 47 zákona č. 235/2004 Sb. platí i nadále:

| Sazba         | Výše                                | Na co se vztahuje                                                |
| ------------- | ----------------------------------- | ---------------------------------------------------------------- |
| Základní      | **21 %**                            | většina zboží a služeb                                           |
| Snížená       | **12 %**                            | potraviny, léky, ubytování, MHD, vodné a stočné a další z příloh |
| Vybrané knihy | **osvobození s nárokem na odpočet** | splňují-li podmínky § 71i; nejde o samostatnou nulovou sazbu     |

_Zdroj: § 47 a § 71i zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pro rok 2026. Sazby platí beze změny od 1. 1. 2024._

Poslední velká změna sazeb proběhla konsolidačním balíčkem k 1. 1. 2024, kdy se sloučily dřívější snížené sazby 10 % a 15 % do jediné snížené sazby 12 % a vybrané knihy přešly do osvobození s nárokem na odpočet. Pro rok 2026 zůstává stav stejný jako v roce 2025. Podrobnosti najdete v článku [sazby DPH](https://ucto.cz/dph/sazby-dph).

## Jaká pravidla registrace k DPH platí v roce 2026?

Registrace k DPH se v roce 2026 **přímo nemění** – platí pravidla, která zavedla novela č. 461/2024 Sb. už od **1. 1. 2025**. Obrat se také v roce 2026 sleduje samostatně od ledna do prosince. Připomeňme dvě klíčové hranice obratu za kalendářní rok:

| Limit obratu (kalendářní rok) | Výše                                         | Co se stane po překročení                                                                                                                                                                                             |
| ----------------------------- | -------------------------------------------- | --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| **První limit**               | **2 000 000 Kč**                             | Vzniká povinnost podat přihlášku do 10 pracovních dnů; plátcem se zpravidla stáváte od 1. ledna následujícího roku, ledaže v přihlášce včas zvolíte plátcovství od dne po překročení nebo nastane jiný zákonný důvod. |
| **Druhý limit**               | **2 536 500 Kč** | Stáváte se plátcem **automaticky od následujícího dne** po překročení; přihlášku podáte také do 10 pracovních dnů.                                                                                                    |

_Zdroj: § 6 a násl. zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění novely č. 461/2024 Sb.; částka 2 536 500 Kč odpovídá 100 000 EUR. Pravidla účinná od 1. 1. 2025._

Obrat se nově počítá **vždy samostatně za každý kalendářní rok** – od 1. ledna se sledování rozbíhá znovu. To je proti dřívějšímu klouzavému dvanáctiměsíčnímu období podstatná změna. Detailní postup, výpočet obratu i dobrovolnou registraci rozebírá průvodce [registrace k DPH](https://ucto.cz/dph/registrace-k-dph).

## Modelové příklady: koho se změny 2026 dotknou

**Příklad 1 – inkasní agentura.** Společnost obstarává inkaso plateb pro třetí strany. Do 31. 12. 2025 šlo o osvobozené finanční plnění. Od 1. 1. 2026 musí z této služby odvádět DPH 21 % na výstupu, zároveň ale může uplatnit odpočet daně na vstupu u nákupů spojených s touto činností.

**Příklad 2 – chybná sazba na dokladu.** Plátce dostane fakturu, na které dodavatel uvedl 21 % místo správných 12 %. Dodavatel opravu neprovede a příjemce nejprve musí získat pravomocné soudní rozhodnutí o vydání bezdůvodného obohacení; daň dodavatele musí být pravomocně stanovena a uhrazena. Pak může při splnění ostatních podmínek § 81 požádat o **vrácení bezdůvodně zaplacené daně** ve výši rozdílu zvláštním daňovým přiznáním.

**Příklad 3 – obchod Tax Free.** Prodejce dodá cestujícímu s bydlištěm i obvyklým pobytem ve třetí zemi zboží neobchodní povahy za více než 2 000 Kč na jednom dokladu; cestující ho vyveze v osobním zavazadle ve lhůtě podle § 66 odst. 3. Pokud použije režim § 84 a na žádost cestujícího vystaví doklad o prodeji, bezprostředně po jeho vystavení oznámí údaje systému Celní správy. Zákon upravuje i náhradní postup při výpadku potvrzení systému.

## Časté chyby a omyly kolem změn DPH 2026

- **Záměna 3→2 roky na odpočet jako změna roku 2026.** Změna lhůty pro uplatnění odpočtu platí už od **1. 1. 2025**: končí uplynutím druhého kalendářního roku následujícího po roce vzniku nároku, ne od roku 2026. Vztahuje se na nároky vzniklé od 1. 1. 2025; u daně přiznávané příjemcem platí zákonná výjimka. Starší nároky se řídí přechodnými pravidly.
- **Domněnka, že se mění sazby.** Sazby 21 % a 12 % zůstávají beze změny.
- **Přehlédnutí zdanění finančních činností.** Subjekty poskytující inkaso, evidenci investičních nástrojů či vybírání poplatků musí od 1. 1. 2026 počítat s daní na výstupu.
- **Spoléhání na vracení bezdůvodně zaplacené daně jako běžnou cestu.** Standardní nápravou je oprava u dodavatele; institut pro příjemce je jen pro výjimečné případy.
- **Záměna změn z roku 2025 s rokem 2026.** Dvě hranice registrace, sledování obratu za kalendářní rok i pravidla u nemovitostí (od 1. 7. 2025) nejsou novinkou roku 2026 – u obratu a registrace platily již po celý rok 2025.

## Shrnutí: změny DPH 2026 v kostce

- **Finanční činnosti (§ 54):** zúžení osvobození – inkaso, evidence investičních nástrojů, výplata dávek a vybírání rozhlasových a televizních poplatků se nově zdaňují.
- **Vracení bezdůvodně zaplacené daně:** nový, úzce ohraničený institut pro příjemce plnění.
- **Vracení daně cizincům:** pravidla vzájemnosti u třetích zemí, uplatnění daně na vstupu osobami mimo EU bez registrace, výsady a imunity, elektronizace vývozu v zavazadlech.
- **Sazby DPH:** beze změny – 21 % a 12 %.
- **Registrace a obrat:** beze změny v roce 2026; platí pravidla z 1. 1. 2025 (limity 2 000 000 Kč a 2 536 500 Kč, sledování obratu za kalendářní rok).

## FAQ – často kladené otázky ke změnám DPH 2026

### Co se mění v DPH od 1. ledna 2026?

Hlavní změnou je zúžení osvobození finančních činností podle § 54 zákona č. 235/2004 Sb. – obstarávání inkasa, vedení evidence investičních nástrojů, výplata dávek důchodového pojištění a vybírání rozhlasových a televizních poplatků se nově zdaňují. Dále se zavádí vracení bezdůvodně zaplacené daně příjemci plnění a nová pravidla vracení daně zahraničním osobám. Jde o poslední účinnostní vlnu novely č. 461/2024 Sb.

### Mění se v roce 2026 sazby DPH?

Ne. Pro rok 2026 platí stejné sazby jako v roce 2025 – základní 21 % a snížená 12 %, a vybrané knihy jsou osvobozené s nárokem na odpočet podle § 71i. Poslední změna sazeb proběhla k 1. 1. 2024.

### Je novela DPH 2026 nový zákon?

Hlavní změny popsané zde vycházejí z poslední fáze novely č. 461/2024 Sb., která mění zákon č. 235/2004 Sb., o DPH. Novela má rozloženou účinnost – většina od 1. 1. 2025, nemovitosti od 1. 7. 2025 a poslední část od 1. 1. 2026.

### Které finanční činnosti přestávají být osvobozené od DPH?

Od 1. 1. 2026 se podle § 54 nově zdaňuje zejména obstarávání inkasa, vedení evidence investičních nástrojů, výplata dávek důchodového pojištění a vybírání opakujících se plateb obyvatelstva a vybírání rozhlasových a televizních poplatků. Jádro finančních služeb (úvěry, platební služby, převod cenných papírů) zůstává osvobozeno.

### Kdy se v roce 2026 stávám plátcem DPH?

Pravidla se v roce 2026 nemění oproti roku 2025. Po překročení obratu 2 000 000 Kč za kalendářní rok podáte přihlášku do 10 pracovních dnů a plátcem se stanete zpravidla od 1. ledna dalšího roku; po překročení 2 536 500 Kč se stáváte plátcem automaticky hned od následujícího dne. Podrobnosti najdete v průvodci registrace k DPH.

### Zkrátila se v roce 2026 lhůta pro nárok na odpočet?

Ne, změna lhůty pro uplatnění nároku na odpočet je účinná už od 1. 1. 2025, nikoli od roku 2026. Lhůta končí uplynutím druhého kalendářního roku bezprostředně následujícího po roce vzniku nároku; nejde o pevnou lhůtu 24 měsíců. Nová lhůta podle § 73 odst. 3 se váže na kalendářní rok vzniku nároku, nikoli na datum vystavení dokladu; pro daň, kterou musí přiznat sám příjemce, zákon stanoví výjimku. U nároků vzniklých před novelou je nutné respektovat přechodná ustanovení.

---

# Zrušení registrace k DPH

- URL: https://ucto.cz/dph/zruseni-registrace-dph
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Zrušení registrace k DPH 2026: podmínky odregistrace na žádost, obrat do 2 000 000 Kč, lhůty, zrušení z moci úřední i povinné vrácení odpočtu u majetku.

**Ve zkratce:** Plátce DPH se sídlem v tuzemsku může v roce 2026 požádat o **zrušení registrace na vlastní žádost**, pokud uplynul alespoň **jeden kalendářní rok** ode dne, kdy se stal plátcem, a jeho **obrat v tuzemsku nepřesáhl 2 000 000 Kč** za příslušný ani za bezprostředně předcházející kalendářní rok (§ 106 odst. 4 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH). U **dobrovolného plátce** podle § 6f stačí **6 měsíců**, jsou-li splněny i další podmínky (§ 106 odst. 6). Žádost lze podat přes portál MOJE daně; správce daně rozhoduje po ověření zákonných podmínek. Pozor: ke dni zrušení registrace musíte **vrátit (snížit) odpočet DPH** u příslušného obchodního majetku (§ 79a), s výjimkami podle § 79c.

Odregistrace z DPH zní lákavě — méně papírování, žádné měsíční přiznání, žádné kontrolní hlášení. Není ale automatická ani okamžitá: zákon stanoví podmínky obratu i minimální dobu plátcovství a se zrušením je spojena nepříjemná povinnost dodanit majetek, u něhož jste si kdysi odečetli DPH. Od 1. 1. 2025 navíc platí **nová pravidla** — obrat se sleduje za kalendářní rok a změnilo se i zákonné ustanovení, podle kterého se o zrušení žádá. Tento průvodce vás krok za krokem provede tím, **kdy a jak registraci zrušit**, kolik vás to může stát na vráceném odpočtu a kdy vám plátcovství zruší sám finanční úřad. Opačný směr — kdy a jak se plátcem stát — rozebíráme v článku o [registraci k DPH](https://ucto.cz/dph/registrace-k-dph).

## Kdy lze zrušit registraci k DPH na žádost?

Zrušení registrace na žádost upravuje **§ 106 odst. 4 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH**, ve znění novely č. 461/2024 Sb. účinné od 1. 1. 2025. Pro **plátce se sídlem v tuzemsku, který není skupinou**, musí být současně splněny dvě hlavní podmínky:

1. **Uplynul alespoň jeden kalendářní rok** ode dne, kdy se osoba stala plátcem.
2. **Obrat v tuzemsku nepřesáhl 2 000 000 Kč** za příslušný kalendářní rok ani za bezprostředně předcházející kalendářní rok.

| Podmínka                | Běžný plátce (§ 106 odst. 4)                              | Dobrovolný plátce dle § 6f (§ 106 odst. 6) |
| ----------------------- | --------------------------------------------------------- | ------------------------------------------ |
| Minimální doba plátcem  | **1 kalendářní rok**                                      | **6 měsíců**                               |
| Hranice obratu          | **2 000 000 Kč** za příslušný i předcházející kalend. rok | **2 000 000 Kč** (stejná hranice)          |
| Forma podání            | formulář, např. přes MOJE daně / datovou schránku         | stejný postup                              |
| Rozhodnutí správce daně | po ověření podmínek                                       | po ověření podmínek                        |

_Zdroj: § 106 odst. 4 a odst. 6 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, ve znění novely č. 461/2024 Sb. (účinnost od 1. 1. 2025). Platí pro rok 2026._

Vedle obratu existují i další důvody, pro které lze o zrušení požádat — typicky když plátce **přestal uskutečňovat ekonomické činnosti** nebo **uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet** (např. nájem bytů osvobozený podle § 56a). Při ukončení ekonomické činnosti v tuzemsku jde o § 106 odst. 1. U pouze osvobozených plnění bez nároku se podle § 106 odst. 4 písm. a) bodu 2 u tuzemského plátce mimo skupinu vyžaduje také alespoň jeden kalendářní rok plátcovství a tento charakter plnění za předchozí i příslušný kalendářní rok.

> **Změna účinná od roku 2025:** Obrat pro účely zrušení registrace se nově sleduje za **kalendářní rok** (1. 1. – 31. 12.), nikoli za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích měsíců, jak tomu bylo do konce roku 2024. Tuto změnu zavedla novela č. 461/2024 Sb. a Finanční správa ji potvrzuje v Informaci ke změnám v plátcovství DPH od 1. 1. 2025.

### Co se stalo s § 106b?

Možná narazíte na starší články, které u zrušení registrace na žádost odkazují na **§ 106b zákona o DPH**. To je dnes již **nepřesné**. Ustanovení § 106b upravovalo zrušení registrace na žádost do **31. 12. 2024** a počítalo obrat za „12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců". Od **1. 1. 2025** se postup přesunul do **§ 106 odst. 4** (pro tuzemské plátce mimo skupinu), resp. **§ 106 odst. 6** (pro dobrovolné plátce dle § 6f). Starý § 106b bylo možné využít už jen **přechodně** v roce 2025 podle přechodných ustanovení novely (čl. II bod 30 pro řízení zahájená do 31. 12. 2024 a čl. II bod 31 písm. b) pro zrušení na žádost podle úpravy účinné do 31. 12. 2024). Nové řízení zahájené v roce 2026 se řídí aktuálním § 106; u dosud neskončeného staršího řízení je nutné prověřit přechodná ustanovení.

## Jak zrušit registraci k DPH? Postup krok za krokem

1. **Ověřte, že splňujete podmínky.** Zkontrolujte, že jste plátcem alespoň jeden kalendářní rok (u dobrovolného plátce dle § 6f šest měsíců) a že váš obrat v tuzemsku nepřesáhl 2 000 000 Kč za příslušný ani předcházející kalendářní rok (§ 106 odst. 4, resp. odst. 6 ZDPH).
2. **Spočítejte „dodanění" majetku.** Ještě před podáním zjistěte, kolik odpočtu budete muset vrátit u majetku, který stále vlastníte (§ 79a — viz níže). U dlouhodobého majetku to mohou být desetitisíce i statisíce korun.
3. **Vyplňte formulář „Žádost o zrušení registrace".** Použijete oficiální tiskopis Ministerstva financí v sekci registrace na portálu MOJE daně. Uvedete důvod zrušení (např. obrat pod limitem, ukončení činnosti).
4. **Podejte žádost.** Využijte aplikaci EPO na portálu MOJE daně nebo datovou schránku. Povinnost elektronické formy posuďte podle daňového řádu; § 101a ZDPH sám tuto žádost výslovně nejmenuje.
5. **Vyčkejte na rozhodnutí.** Správce daně žádost posoudí. Třicetidenní lhůta podle § 129 daňového řádu se týká přihlášky k registraci, nikoli výslovně žádosti o její zrušení. Plátcem přestáváte být **dnem následujícím po dni oznámení rozhodnutí** o zrušení registrace, kterým správce daně vaší žádosti vyhoví (§ 107b odst. 3 ZDPH).
6. **Podejte poslední přiznání k DPH** a v něm proveďte snížení odpočtu u majetku (§ 79a). Plátcovství skončilo již dnem podle rozhodnutí; poslední přiznání tento účinek nezakládá.

> **Pozor na datum konce plátcovství:** Zrušení nenastává zpětně ke dni podání žádosti, ale **dnem následujícím po oznámení rozhodnutí** správce daně. Do té doby zůstáváte plátcem se všemi povinnostmi — musíte dál účtovat DPH na výstupu, podávat přiznání k DPH i kontrolní hlášení.

## Kolik DPH musíte při zrušení registrace vrátit? (§ 79a)

Nejnákladnější část odregistrace bývá **povinné snížení (vrácení) odpočtu daně** u majetku, který ke dni zrušení registrace stále vlastníte. Logika je jednoduchá: stát vám DPH z nákupu vrátil, protože jste byli plátci a majetek sloužil ekonomické činnosti. Jakmile plátcem být přestanete, část tohoto [odpočtu DPH](https://ucto.cz/dph/odpocet-dph) musíte vrátit zpět.

Povinnost upravuje **§ 79a zákona o DPH**: plátce je povinen při zrušení registrace **snížit uplatněný nárok na odpočet** u obchodního majetku, u něhož odpočet (nebo jeho část) uplatnil. Snížení se uvádí v **posledním daňovém přiznání** se záporným znaménkem (v aktuálním tiskopisu jde o řádek 45; označení řádku ověřte podle platného formuláře pro daný rok).

Čeho se vrácení odpočtu týká:

- **Zásoby a jiný než dlouhodobý majetek** — u zásob se snižuje celý uplatněný odpočet; u dalšího majetku se uplatní podmínky § 79a odst. 3 (zejména výše odpočtu a doba pořízení).
- **Dlouhodobý majetek** (stroje, vozidla, technika) — odpočet se vrací poměrně podle toho, kolik let zbývá z **pětileté** lhůty pro úpravu odpočtu (§ 78 odst. 3).
- **Stavby a pozemky** — zde je lhůta pro úpravu odpočtu **desetiletá**, vrací se tedy poměrná část za zbývající roky.

### Modelový příklad: vrácení odpočtu u dodávky

Řemeslník pořídil v roce 2024 dodávku za 600 000 Kč bez DPH a uplatnil plný odpočet DPH 126 000 Kč (sazba 21 %). Registraci ruší v roce 2026. Pětiletá lhůta úpravy běží od roku pořízení, tedy 2024–2028. Do zbývající doby se zahrnuje i rok zrušení 2026: zbývají přesně tři kalendářní roky 2026–2028. Mechanika výpočtu vychází z § 79a ve spojení s § 78d odst. 2 a § 78a:

- Roční podíl odpočtu: 126 000 ÷ 5 = 25 200 Kč.
- Vrácení za zbývající 3 roky: 25 200 × 3 = **75 600 Kč**.

Tuto částku řemeslník uvede v posledním přiznání jako snížení odpočtu — fakticky ji vrátí státu. O tolik je odregistrace „dražší", než vypadá.

> **Pozor:** Příklad je zjednodušený. Skutečný počet zbývajících let i způsob zápočtu roku pořízení a roku zrušení se řídí přesnou metodikou § 78a; u staveb (desetiletá lhůta), u majetku v různých sazbách nebo u krátkodobého majetku se výpočet liší. Konkrétní částku snížení odpočtu si ověřte u účetní nebo daňového poradce — chyba v posledním přiznání bývá nákladná.

## Kdy zruší registraci finanční úřad sám (z moci úřední)?

Registrace nemusí zaniknout jen na vaši žádost. Správce daně může plátcovství zrušit i **z moci úřední** (ex offo) podle **§ 106 odst. 1 až 3 zákona o DPH** (ve znění účinném od 1. 1. 2025). Typické důvody:

- Plátce **přestal uskutečňovat ekonomické činnosti** v tuzemsku (§ 106 odst. 1).
- Plátce **za předcházející kalendářní rok, po který byl plátcem, ani do dne před zahájením řízení neuskutečnil žádné plnění** spadající do tuzemského obratu (§ 106 odst. 2); při registraci v unijním nebo dovozním režimu OSS se navíc posuzují vybraná plnění v těchto režimech.
- Tuzemský plátce mimo skupinu uskutečnil **za předchozí a příslušný kalendářní rok pouze plnění bez nároku na odpočet** a splnil minimální dobu plátcovství (§ 106 odst. 3 písm. d).
- Plátce **závažným způsobem porušuje povinnosti** vztahující se ke správě daně a jeho obrat zároveň nedosahuje limitu pro povinné plátcovství (§ 106 odst. 3).

Zrušení z moci úřední není výhoda — naopak. I v tomto případě dopadá na plátce povinnost snížit odpočet u majetku podle § 79a a navíc jde často o důsledek pochybení (nepodaná přiznání, nekontaktnost). Proti rozhodnutí o zrušení registrace z moci úřední se lze odvolat; odvolání má odkladný účinek.

## Co dělat po zrušení registrace k DPH?

Zánikem plátcovství vaše povinnosti nekončí ze dne na den — je třeba dotáhnout pár kroků:

- **Podat poslední přiznání k DPH** za zdaňovací období, které končí dnem zrušení registrace, a v něm vrátit odpočet u majetku (§ 79a).
- **Přestat vystavovat doklady s DPH.** Od data zrušení už nejste plátce — na fakturách neuvádíte DPH ani DIČ jako plátce a nepřičítáte daň k ceně.
- **Upravit ceny a smlouvy.** Zohledněte, že po odregistraci už neúčtujete DPH; dopad na konečnou cenu závisí na smlouvě a nákladech.
- **Hlídat obrat dál.** Po zrušení dál posuzujte § 6, včetně zvláštního pravidla odst. 4: při zrušení kvůli ukončení ekonomické činnosti a překročení limitu v příslušném nebo předchozím roce může plátcovství vzniknout již dnem nového plnění s nárokem na odpočet. V běžném případě, pokud znovu překročíte obrat **2 000 000 Kč** za kalendářní rok, stanete se plátcem znovu — zpravidla od 1. ledna následujícího roku, případně dříve na základě volby ve včasné přihlášce. Při překročení druhého limitu **2 536 500 Kč** už dnem následujícím (§ 6 zákona o DPH). Pravidla popisuje článek o [registraci k DPH](https://ucto.cz/dph/registrace-k-dph).
- **Archivovat doklady 10 let.** Povinnost uchovávat daňové doklady (§ 35 ZDPH) trvá i po zrušení registrace, a to po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo.

## Časté chyby při zrušení registrace k DPH

- **Zapomenuté dodanění majetku (§ 79a).** Nejčastější a nejdražší chyba. Kdo opomene vrátit odpočet u zásob, vozidla nebo techniky, riskuje doměření daně i penále.
- **Žádost před uplynutím minimální doby.** Běžný plátce musí být plátcem alespoň jeden kalendářní rok, dobrovolný plátce dle § 6f šest měsíců (§ 106 odst. 4 a 6). Dřívější žádost správce daně zamítne.
- **Spoléhání na § 106b.** Pro rok 2026 už se zrušení na žádost řídí § 106 odst. 4, resp. odst. 6 — nikoli § 106b, který platil do konce roku 2024.
- **Záměna data konce plátcovství.** Plátcem přestáváte být až dnem následujícím po oznámení rozhodnutí, ne dnem podání žádosti. Do té doby běží všechny povinnosti plátce.
- **Přehlédnutý obrat za dva roky.** Hranici 2 000 000 Kč nesmíte přesáhnout za příslušný **ani** za bezprostředně předcházející kalendářní rok — sledují se obě období.

## Shrnutí: zrušení registrace k DPH 2026 v kostce

- Zrušení na žádost se řídí **§ 106 odst. 4** (běžný tuzemský plátce) a **§ 106 odst. 6** (dobrovolný plátce dle § 6f) zákona č. 235/2004 Sb.
- Podmínky: **1 kalendářní rok** plátcem (u § 6f **6 měsíců**) a **obrat do 2 000 000 Kč** za příslušný i předcházející kalendářní rok.
- Od roku 2025/2026 se obrat sleduje za **kalendářní rok**, nikoli za 12 měsíců; **§ 106b** se už nepoužívá.
- Žádost lze podat přes **MOJE daně**; o zrušení rozhodne správce daně po prokázání podmínek.
- Plátcem přestáváte být **dnem následujícím po oznámení rozhodnutí**.
- Ke dni zrušení musíte **snížit (vrátit) odpočet DPH** u příslušného obchodního majetku (**§ 79a**), s výjimkami podle § 79c — uvádí se v posledním přiznání.
- Registraci může zrušit i **finanční úřad z moci úřední** (§ 106 odst. 1 až 3) při ukončení činnosti či závažném porušení povinností.

## Často kladené otázky

### Kdy můžu zrušit registraci k DPH na vlastní žádost?

Plátce se sídlem v tuzemsku může požádat o zrušení registrace, pokud uplynul alespoň jeden kalendářní rok ode dne, kdy se stal plátcem, a jeho obrat v tuzemsku nepřesáhl 2 000 000 Kč za příslušný ani za bezprostředně předcházející kalendářní rok (§ 106 odst. 4 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH). Dobrovolný plátce registrovaný podle § 6f může požádat již po 6 měsících (§ 106 odst. 6).

### Jak se podává žádost o zrušení registrace k DPH?

Žádost o zrušení registrace lze podat na oficiálním tiskopise přes portál MOJE daně (aplikace EPO) nebo datovou schránkou. Povinnou elektronickou formu případně určuje daňový řád; § 101a ZDPH ji pro tuto žádost výslovně nestanoví. Správce daně žádost posoudí a rozhodne po ověření podmínek. Plátcem přestáváte být dnem následujícím po dni oznámení rozhodnutí o zrušení registrace (§ 107b odst. 3 ZDPH).

### Musím při zrušení registrace k DPH vrátit odpočet daně?

Zpravidla ano, pokud držíte obchodní majetek, u něhož jste uplatnili odpočet. U zásob se podle § 79a snižuje celý uplatněný odpočet; u jiného než dlouhodobého majetku platí podmínky § 79a odst. 3. Výjimky stanoví § 79c. U dlouhodobého majetku se vrací poměrná část podle zbývajících let z pětileté (u staveb a pozemků desetileté) lhůty pro úpravu odpočtu. Snížení se uvede v posledním daňovém přiznání.

### Platí pro zrušení registrace k DPH stále § 106b?

Ne, pro rok 2026 už ne. Ustanovení § 106b upravovalo zrušení registrace na žádost do 31. 12. 2024. Od 1. 1. 2025 se postup přesunul do § 106 odst. 4 (běžní tuzemští plátci) a § 106 odst. 6 (dobrovolní plátci dle § 6f). Starý § 106b bylo možné využít jen přechodně v roce 2025 podle přechodných ustanovení novely č. 461/2024 Sb. (čl. II bod 30 a bod 31 písm. b)).

### Může finanční úřad zrušit registraci k DPH sám?

Ano. Správce daně může zrušit registraci z moci úřední podle § 106 odst. 1 až 3 zákona o DPH — například když plátce přestal uskutečňovat ekonomické činnosti, za předchozí kalendářní rok, po který byl plátcem, ani do zahájení řízení neuskutečnil plnění spadající do tuzemského obratu, po splnění minimální doby plátcovství uskutečňoval v předchozím a příslušném roce jen plnění bez nároku na odpočet daně, nebo závažně porušuje povinnosti při správě daně. I v tomto případě platí povinnost vrátit odpočet u majetku (§ 79a).

### Co se stane, když po zrušení registrace znovu překročím obrat?

Můžete se stát plátcem znovu; při zrušení kvůli ukončení ekonomické činnosti je nutné prověřit také § 6 odst. 4, podle kterého může být rozhodující již nové plnění při dříve překročeném obratu. V běžném případě při překročení obratu 2 000 000 Kč za kalendářní rok se stáváte plátcem zpravidla od 1. ledna následujícího roku, případně dříve na základě volby ve včasné přihlášce; při překročení druhého limitu 2 536 500 Kč už dnem následujícím po překročení (§ 6 zákona o DPH). Sledování obratu tedy nekončí zrušením registrace — pravidla shrnuje článek o [registraci k DPH](https://ucto.cz/dph/registrace-k-dph).

---

# Jak tvoříme obsah

- URL: https://ucto.cz/jak-tvorime-obsah
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Metodika portálu ucto.cz: jak vznikají články, jak pracujeme se zdroji, jak udržujeme obsah aktuální a jaká jsou omezení odpovědnosti.

Portál ucto.cz je odborný informační průvodce účetnictvím, daněmi, DPH a povinnostmi podnikatelů. Naším cílem je vysvětlit složitá pravidla srozumitelně a podložit je ověřitelnými zdroji. Tato stránka shrnuje, jak obsah vzniká, jak ho udržujeme aktuální a jaká jsou jeho omezení.

## Redakční odpovědnost

Za provoz portálu odpovídá DORNIS s.r.o., IČO 24061174, V zářezu 902/4, Jinonice, 158 00 Praha 5. U článků označuje „Redakce“ odpovědnost portálu za zveřejněný text; nejde o jméno konkrétního daňového poradce ani o potvrzení individuální odborné revize. Pokud článek jmenovitého odborného revizora neuvádí, takovou revizi nedeklarujeme.

Datum aktualizace označuje změnu stránky. Samostatné datum kontroly zdrojů označuje poslední evidovanou kontrolu podkladů; samo nezaručuje, že od té doby nedošlo ke změně předpisu.

## Jak obsah vzniká

Každý článek staví na primárních zdrojích — zákonech, vyhláškách a metodikách státních institucí. Při přípravě a redakci textů využíváme i nástroje umělé inteligence, vždy ale platí, že:

- každé tvrzení o účetnictví, daních, DPH nebo právu musí být doložitelné z uvedených zdrojů,
- u časově proměnlivých témat vyznačujeme období, ke kterému se údaje vztahují, a u článků uvádíme datum poslední aktualizace,
- vybrané klíčové sazby a limity spravujeme centrálně a verzujeme podle období; ostatní údaje ověřujeme v jednotlivých článcích.

## Jak pracujeme se zdroji

- Preferujeme primární zdroje státu a platné znění předpisů (Sbírka zákonů, Finanční správa, Generální finanční ředitelství, zákon o účetnictví a zákon o DPH).
- Sekundární zdroje používáme hlavně pro inspiraci, kontrolu úplnosti a srovnání výkladů.
- Vybrané důležité hodnoty ukládáme do verzovaných parametrů, aby šly hromadně aktualizovat a zpětně dohledat.
- U klíčových článků uvádíme seznam oficiálních zdrojů, ze kterých vycházíme.

## Jak udržujeme obsah aktuální

Daňové a účetní předpisy se mění zpravidla k začátku kalendářního roku. Obsah proto pravidelně revidujeme:

- u každého článku evidujeme datum poslední revize,
- při změně sazeb nebo limitů aktualizujeme příslušné parametry i dotčené články,
- kalkulačky počítají podle parametrů daného roku a tento rok také zobrazují.

## Kalkulačky a výpočty

Kalkulačky slouží k rychlé orientaci a kontrole. Ukazují rok platnosti a mají informativní charakter — výsledek je modelový odhad, nikoli závazný výpočet vaší konkrétní situace. O skutečné výši daně, odvodů nebo účetního zachycení vždy rozhoduje posouzení podle aktuálních předpisů.

## Omezení odpovědnosti

Texty na portálu ucto.cz jsou obecné a informační. Nenahrazují účetní, daňové, mzdové, právní ani jiné odborné poradenství. Před rozhodnutím v konkrétní situaci si informace ověřte u příslušné instituce nebo u odborníka. Odpovědnost za případnou újmu se řídí platnými právními předpisy.

## Licence datových sad

Veřejné datové sady portálu ucto.cz, zejména export sazeb a limitů ve formátech [JSON](https://ucto.cz/sazby-a-limity.json) a [CSV](https://ucto.cz/sazby-a-limity.csv), poskytuje provozovatel DORNIS s.r.o. pod licencí [Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní (CC BY 4.0)](https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/deed.cs). Data můžete kopírovat, upravovat a dále šířit i pro komerční účely, pokud uvedete zdroj „ucto.cz“ s odkazem na příslušnou stránku a vyznačíte případné úpravy.

Licence se nevztahuje na texty článků, šablony ke stažení a grafiku portálu, pokud u nich není výslovně uvedeno jinak. Právní předpisy a úřední údaje, ze kterých sazby vycházejí, nejsou předmětem autorského práva; u převzatých podkladů se jejich další užití řídí podmínkami původního zdroje. Data mají informativní povahu a jsou poskytována bez záruky, jejich aktuálnost vždy ověřte k datu platnosti.

## Nahlásit chybu

Zastaralý údaj nebo chybu nám můžete oznámit přes [formulář pro nahlášení chyby](https://ucto.cz/nahlasit-chybu). Odkaz „Nahlásit chybu v článku“ pod jednotlivými texty formulář otevře s předvyplněnou adresou příslušné stránky.

Uveďte odkaz, popis nepřesnosti a případně aktuální oficiální zdroj. Neposílejte osobní údaje zaměstnanců, výplatní pásky ani přístupové údaje. Písemný podnět lze zaslat také na adresu provozovatele uvedenou výše.

---

# Kalkulačka daně z nemovitosti

- URL: https://ucto.cz/kalkulacka-dane-z-nemovitosti
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Kalkulačka daně z nemovitosti 2026: spočítejte daň z pozemků i staveb. Sazby, koeficienty obce, místní koeficient, vzorce a modelový příklad krok za krokem.

**Ve zkratce:** Daň z nemovitosti spočítáte podle druhu pozemku, stavby nebo jednotky ze zákonného základu daně a příslušné sazby. Podle druhu nemovitosti se použije koeficient obce, případný místní koeficient a inflační koeficient; koeficient podle počtu obyvatel se na všechny druhy nemovitostí nevztahuje. **Inflační koeficient pro rok 2026 je 1,0**, daň tedy inflací neroste (§ 11f zákona č. 338/1992 Sb.). Příklad: byt 70 m² ve městě nad 50 000 obyvatel: 70 × 1,22 = 85,4 → zaokrouhleno nahoru na 86 m², 86 × 3,50 Kč × koeficient obce 3,5 = **1 054 Kč** ročně. Daň za rok 2026 se stanoví podle stavu k **1. 1. 2026**; přiznání za nemovitost nově nabytou v roce 2025 se podávalo do **2. 2. 2026**.

Kalkulačka daně z nemovitosti výše vyčíslí orientační daň pro nabízené druhy staveb, jednotek a pozemků – zadáte výměru a koeficienty, které si ověříte u Finanční správy nebo ve vyhlášce obce. U zemědělské půdy výsledek nepočítá, protože potřebuje úřední průměrnou cenu půdy pro dané katastrální území. Orientační výpočet dále neřeší příplatky za další podlaží, rekreační stavbu v národním parku či I. zóně CHKO, podnikatelské zvýšení části obytné nemovitosti, osvobození, spoluvlastnické podíly ani souhrn více nemovitostí na výpočtovém listu. Koeficienty zadává uživatel. Níže najdete postup, tabulky sazeb a koeficientů pro rok 2026, modelové příklady a odpovědi na nejčastější dotazy. Podrobný výklad pravidel, osvobození a lhůt najdete v článku [daň z nemovitých věcí](https://ucto.cz/dane/dan-z-nemovitych-veci).

## Jak se počítá daň z nemovitosti v roce 2026?

Daň z nemovitých věcí (lidově „daň z nemovitosti") se podle zákona č. 338/1992 Sb. skládá ze **dvou samostatných částí**, které se počítají odděleně a poté sečtou:

- **daň z pozemků** (§ 2 až § 6) – z pozemků evidovaných v katastru nemovitostí,
- **daň ze staveb a jednotek** (§ 7 až § 11) – z budov a z jednotek (bytů a nebytových prostor).

Daň je **majetková a roční**. Vyměřuje se podle stavu k **1. lednu** zdaňovacího období (§ 13b zákona č. 338/1992 Sb.) – pro rok 2026 tedy podle stavu k 1. 1. 2026. Změny, ke kterým dojde v průběhu roku, se promítnou až do daně za následující rok.

Obecný postup výpočtu má vždy tři kroky:

1. **Základ daně** – u pozemků je to buď cena pozemku (u zemědělské půdy), nebo skutečná výměra v m²; u staveb a jednotek je to zastavěná, resp. upravená podlahová plocha v m².
2. **Sazba daně** – pevná částka v Kč/m² nebo procentní sazba podle druhu nemovitosti (§ 6 a § 11).
3. **Koeficienty** – podle druhu nemovitosti se základní daň upraví příslušným koeficientem podle počtu obyvatel obce, případným místním koeficientem a inflačním koeficientem.

### Jaký je vzorec pro výpočet daně z nemovitosti?

Pro běžné stavby a jednotky (dům, byt, garáž) i pro stavební pozemky lze použít tento zjednodušený vzorec; koeficient obce dosazujte jen u druhů, na které se podle zákona vztahuje:

```
ZÁKLADNÍ DAŇ  = výměra (m²) × sazba (Kč/m²)
VÝSLEDNÁ DAŇ  = základní daň × koeficient obce × místní koeficient × inflační koeficient
```

U **zemědělské půdy** (orná půda, zahrady, sady, louky) se nepočítá z výměry, ale z **ceny pozemku**:

```
ZÁKLAD DANĚ   = výměra (m²) × průměrná cena půdy (Kč/m²) podle vyhlášky pro danou obec
DAŇ           = základ daně × sazba (%) × místní koeficient × inflační koeficient
```

Inflační koeficient pro rok 2026 činí **1,0**, takže výslednou daň nezvyšuje (§ 11f zákona č. 338/1992 Sb.). Místní koeficient může obec stanovit vyhláškou, pro vymezené nemovité věci také opatřením obecné povahy; není-li stanoven, dosazuje se hodnota 1,0.

## Sazby daně ze staveb a jednotek pro rok 2026

Pro stavby a jednotky platí pevné sazby v Kč za m² zastavěné nebo upravené podlahové plochy. Sazby v tabulce platí po zvýšení konsolidačním balíčkem (zákon č. 349/2023 Sb.), který je od roku 2024 navýšil zhruba 1,8násobně, a pro rok 2026 se nemění.

| Druh stavby / jednotky                                              | Sazba 2026  |
| ------------------------------------------------------------------- | ----------- |
| Budova obytného domu (rodinný/bytový dům)                           | 3,50 Kč/m²  |
| Ostatní budova (příslušenství domu, z výměry nad 16 m²)             | 3,50 Kč/m²  |
| Budova pro rodinnou rekreaci (chata, chalupa)                       | 11,00 Kč/m² |
| Garáž stavěná odděleně                                              | 14,50 Kč/m² |
| Stavba/jednotka – zemědělská prvovýroba, lesní a vodní hospodářství | 3,50 Kč/m²  |
| Stavba/jednotka – průmysl, stavebnictví, doprava, energetika        | 18,00 Kč/m² |
| Stavba/jednotka – ostatní druhy podnikání                           | 18,00 Kč/m² |
| Ostatní zdanitelná stavba                                           | 11,00 Kč/m² |
| Jednotka (byt) v bytovém/rodinném domě                              | 3,50 Kč/m²  |

Zdroj: § 11 odst. 1 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pro rok 2026 (Finanční správa ČR). Sazby ověřeny k 2026-10-15.

Základní sazba se u staveb **zvyšuje o 1,40 Kč/m²** za každé další nadzemní podlaží, pokud zastavěná plocha nadzemního podlaží přesahuje dvě třetiny zastavěné plochy stavby (u staveb pro podnikání podle § 11 odst. 1 písm. f)–h) jednu třetinu) – § 11 odst. 2 zákona č. 338/1992 Sb. Toto zvýšení platí jednotně pro obytné domy i stavby pro podnikání.

### Co je koeficient 1,22 u bytu?

Základem daně u jednotky (bytu) není přímo její podlahová plocha, ale **upravená podlahová plocha**. Skutečná výměra bytu v m² se nejprve vynásobí koeficientem podle § 10 odst. 3 zákona č. 338/1992 Sb.:

- **1,22** – pokud je jednotka v budově bytového domu a její součástí je zároveň podíl na pozemku, nebo je její vlastník spoluvlastníkem jiného pozemku užívaného společně s jednotkami (typický byt v bytovém domě),
- **1,20** – v ostatních případech; samotný podíl na pozemku nestačí pro 1,22, pokud jednotka není v budově bytového domu.

Úhrn základů na výpočtovém listu se podle § 11d **zaokrouhlí na celé m² nahoru**; u samostatného bytu v příkladu tedy tato upravená plocha se násobí sazbou 3,50 Kč/m². Proto se daň z bytu počítá jako: výměra × 1,22, zaokrouhleno nahoru na celé m², × 3,50 Kč × koeficient obce.

## Sazby daně z pozemků pro rok 2026

U pozemků se rozlišují dvě skupiny: zemědělské a lesní pozemky se sazbou v **procentech** ze základu daně (u zemědělských pozemků z úřední průměrné ceny, u zdanitelného lesa z výměry krát 3,80 Kč podle § 5 odst. 2), zatímco stavební a ostatní pozemky mají pevnou sazbu v **Kč/m²**.

| Druh pozemku                                              | Sazba 2026 | Základ daně       |
| --------------------------------------------------------- | ---------- | ----------------- |
| Orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady        | 1,35 %     | cena pozemku (Kč) |
| Trvalý travní porost                                      | 0,45 %     | cena pozemku (Kč) |
| Hospodářský les                                           | 0,45 %     | cena pozemku (Kč) |
| Stavební pozemek                                          | 3,50 Kč/m² | výměra (m²)       |
| Zpevněná plocha – zemědělství, lesní a vodní hospodářství | 1,80 Kč/m² | výměra (m²)       |
| Zpevněná plocha – ostatní podnikání                       | 9,00 Kč/m² | výměra (m²)       |
| Zastavěná plocha a nádvoří, jiná a vybraná ostatní plocha | 0,35 Kč/m² | výměra (m²)       |
| Nevyužitelná ostatní plocha                               | 0,08 Kč/m² | výměra (m²)       |

Zdroj: § 6 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pro rok 2026. Sazby ověřeny k 2026-10-15.

Vodní plochy (včetně rybníků) jsou od 1. 1. 2024 **vyňaty z předmětu daně** z nemovitých věcí (novela č. 349/2023 Sb.), proto se z nich daň neplatí a v sazbách už nejsou samostatnou kategorií.

U zemědělské půdy je základem daně cena pozemku, kterou zjistíte jako výměru v m² vynásobenou **průměrnou cenou půdy v Kč/m²** stanovenou vyhláškou pro konkrétní katastrální území (příloha k vyhlášce Ministerstva zemědělství). Tuto průměrnou cenu pro svou obec najdete na daňovém portálu Finanční správy.

### Sazba u stavebního pozemku a koeficient obce

U **stavebního pozemku** se sazba 3,50 Kč/m² ještě násobí koeficientem podle počtu obyvatel obce (viz tabulka níže). Pro účely této daně jde pouze o část pozemku určenou pravomocným povolením k zastavění zdanitelnou stavbou, a to v rozsahu půdorysu její budoucí nadzemní části; zbývající část se daní podle druhu pozemku v katastru. Jakmile se zdanitelná stavba stane předmětem daně ze staveb, pozemek pod ní v rozsahu její zastavěné plochy není předmětem daně z pozemků (§ 1a a § 2 zákona č. 338/1992 Sb.).

## Koeficient podle počtu obyvatel obce

Základní sazba u obytných domů, jednotek a stavebních pozemků se násobí **koeficientem podle počtu obyvatel obce** (§ 11 odst. 4 a § 6 odst. 3 zákona č. 338/1992 Sb.). Čím větší obec, tím vyšší koeficient – odráží to vyšší hodnotu nemovitostí ve městech.

| Velikost obce (počet obyvatel)                                                                   | Koeficient |
| ------------------------------------------------------------------------------------------------ | ---------- |
| do 1 000 obyvatel                                                                                | 1,0        |
| 1 001 – 6 000 obyvatel                                                                           | 1,4        |
| 6 001 – 10 000 obyvatel                                                                          | 1,6        |
| 10 001 – 25 000 obyvatel                                                                         | 2,0        |
| 25 001 – 50 000 obyvatel                                                                         | 2,5        |
| nad 50 000 obyvatel, statutární města, Františkovy Lázně, Luhačovice, Mariánské Lázně, Poděbrady | 3,5        |
| Praha                                                                                            | 4,5        |

Zdroj: § 11 odst. 4 a § 6 odst. 3 zákona č. 338/1992 Sb. Hodnoty ověřeny k 2026-10-15. Obec může tento koeficient obecně závaznou vyhláškou **zvýšit o jednu kategorii** (a to jen pro celou obec, katastrální území, městský obvod nebo městskou část). Možnost koeficient **snížit** o jednu až tři kategorie byla od 1. 1. 2025 zrušena – obec ho proto nově již snižovat nemůže.

### Co je místní koeficient?

Vedle koeficientu podle počtu obyvatel může každá obec stanovit ještě **místní koeficient** (§ 12 zákona č. 338/1992 Sb.), kterým se násobí výsledná daň za všechny nemovitosti v obci (případně jen za vybrané druhy nebo katastrální území). Obecný rozsah místního koeficientu je **0,5 až 5,0**; pro jednotlivou skupinu vybraných zemědělských pozemků, trvalých travních porostů či nevyužitelných ostatních ploch je omezen na **0,5 až 1,5**. Pro konkrétně vymezené nemovité věci může obec použít i opatření obecné povahy; při souběhu koeficientů platí pravidla § 12 odst. 3–8. Pokud obec místní koeficient nezavedla, dosazuje se hodnota 1,0 a daň se jím nemění. Aktuální místní koeficient pro svou obec ověříte na daňovém portálu Finanční správy nebo přímo u obecního úřadu.

## Modelové příklady výpočtu daně z nemovitosti 2026

### Příklad 1: Byt 70 m² ve velkém městě

Vlastník bytu o podlahové ploše **70 m²** v bytovém domě ve městě nad 50 000 obyvatel (koeficient obce 3,5), bez místního koeficientu:

```
Upravená plocha = 70 m² × 1,22                = 85,4 → 86 m² (§ 10)
Základní daň    = 86 m² × 3,50 Kč/m²        = 301 Kč
Výsledná daň    = 301 × 3,5 × 1,0 (inflace) = 1 053,50 Kč
Po zaokrouhlení na celé koruny nahoru          = 1 054 Kč
```

Roční daň z tohoto bytu činí **1 054 Kč** podle § 11d zákona č. 338/1992 Sb. Výchozí daň se zaokrouhluje nahoru již před použitím inflačního a místního koeficientu, ne pouze na konci.

### Příklad 2: Rodinný dům 120 m² v menší obci

Rodinný dům se zastavěnou plochou **120 m²** (jednopodlažní) v obci s 4 000 obyvateli (koeficient 1,4), bez místního koeficientu:

```
Základní daň  = 120 m² × 3,50 Kč/m²       = 420 Kč
Výsledná daň  = 420 × 1,4 × 1,0 (inflace)  = 588 Kč
```

Roční daň z domu činí **588 Kč**. Pokud vedle půdorysu domu zbývá ještě **200 m² zdanitelného pozemku** v kategorii zastavěná plocha a nádvoří, přičte se daň z této nezastavěné části: 200 m² × 0,35 Kč/m² × 1,0 = **70 Kč**. Celkem tedy 588 + 70 = **658 Kč**. Půdorys zdanitelného domu se do daně z pozemků znovu nezahrnuje.

### Příklad 3: Garáž 24 m²

Samostatně stojící garáž o zastavěné ploše **24 m²** v obci do 1 000 obyvatel:

```
Základní daň  = 24 m² × 14,50 Kč/m²       = 348 Kč
Výsledná daň  = 348 × 1,0 (inflace)        = 348 Kč
```

Roční daň z garáže činí **348 Kč**. Pozor: u garáže (stejně jako u budovy pro rodinnou rekreaci) se **koeficient podle počtu obyvatel obce neuplatní** – ten se podle § 11 odst. 4 zákona č. 338/1992 Sb. násobí jen u obytných domů, jednotek (bytů) a stavebních pozemků. Garáž má proto stejnou sazbu bez ohledu na velikost obce; vysoká je proto, že spadá do samostatné kategorie. Daň z garáže se násobí pouze případným místním a inflačním koeficientem.

## Kdy a jak daň z nemovitosti zaplatit?

Daň vyměřuje finanční úřad a poté ji oznamuje složenkou nebo do datové schránky – sami ji **nepočítáte do přiznání**, pokud se vaše nemovitost ani okolnosti nezměnily. Přiznání podáváte jen v roce, kdy jste nemovitost nabyli nebo došlo k podstatné změně.

- **Daňové přiznání za rok 2026** podáte do 31. 1. 2026; protože tento den připadá na sobotu, lhůta se posouvá na **pondělí 2. 2. 2026** (§ 13a zákona č. 338/1992 Sb. ve spojení s § 33 daňového řádu).
- **Daň do 5 000 Kč** zaplatíte jednorázově do 31. 5. 2026; protože tento den připadá na neděli, lhůta se posouvá na **pondělí 1. 6. 2026**.
- **Daň nad 5 000 Kč** můžete zaplatit ve dvou splátkách – první do 1. 6. 2026 a druhou do **30. 11. 2026** (§ 15 zákona č. 338/1992 Sb.).
- **Zemědělci a chovatelé ryb** (poplatníci provozující zemědělskou výrobu a chov ryb) mají splátky posunuté – první až do **31. 8. 2026** a druhou do **30. 11. 2026** (§ 15 zákona č. 338/1992 Sb.).

## Nejčastější chyby při výpočtu daně z nemovitosti

- **Zapomenutý koeficient obce.** Nejčastější chyba je vynásobit výměru jen sazbou a zapomenout na koeficient podle počtu obyvatel. U bytu v Praze (koeficient 4,5) to znamená rozdíl v řádu stovek korun.
- **Záměna podlahové a upravené plochy u bytu.** U jednotky se výměra musí nejprve vynásobit koeficientem 1,22 (nebo 1,20), teprve pak sazbou.
- **Použití koeficientu obce u garáže nebo chaty.** Koeficient podle počtu obyvatel se násobí jen u obytných domů, bytů a stavebních pozemků. U garáže a budovy pro rodinnou rekreaci se neuplatní.
- **Opomenutí místního koeficientu.** Pokud obec zavedla místní koeficient (např. 2,0), výsledná daň se násobí ještě tímto číslem. Mnoho obcí ho v posledních letech zvedlo.
- **Použití starých sazeb.** Sazby platné do roku 2023 (např. obytný dům 2 Kč/m²) už neplatí – konsolidační balíček je od roku 2024 navýšil (dům a byt na 3,50 Kč/m²).
- **Špatné zaokrouhlení.** Základ daně (výměra, resp. upravená podlahová plocha) se zaokrouhluje na celé m² nahoru (§ 6 a § 10) a daň se zaokrouhluje na celé koruny nahoru postupně před inflačním koeficientem, po něm a po místním koeficientu (§ 11c–11d zákona č. 338/1992 Sb.).

## Shrnutí

Daň z nemovitosti za rok 2026 u vybraných staveb a jednotek spočítáte z upravené či zastavěné plochy a sazby podle jejich druhu (byt a dům 3,50 Kč/m², rekreační objekt 11 Kč/m², garáž 14,50 Kč/m²), potom použijete příslušné koeficienty. Jde stále o tutéž daň z nemovitých věcí, jen lidově nazývanou „daň z nemovitosti". U rekreačních staveb v národním parku nebo v I. zóně CHKO počítá § 11 odst. 6 také s koeficientem 2,0, který tento jednoduchý model nepokrývá. Inflační koeficient pro rok 2026 je 1,0. U bytu nezapomeňte výměru nejprve vynásobit koeficientem 1,22; u garáže a chaty se koeficient obce neuplatní. Kalkulačka provádí orientační výpočet v rozsahu nabízených druhů; zemědělskou půdu bez úřední ceny nevyčíslí.

## Často kladené otázky

### Jak se počítá daň z nemovitosti pro byt?

Výměru bytu v m² nejprve vynásobíte koeficientem 1,22 (byt v bytovém domě s podílem na pozemku), čímž získáte upravenou podlahovou plochu. Tu vynásobíte sazbou 3,50 Kč/m² a poté koeficientem podle počtu obyvatel obce (§ 10 a § 11 zákona č. 338/1992 Sb.). Příklad: byt 60 m² v Praze: 60 × 1,22 = 73,2 → po zaokrouhlení 74 m², 74 × 3,50 × 4,5 = 1 166 Kč ročně.

### Kolik je inflační koeficient pro rok 2026?

Inflační koeficient pro rok 2026 činí **1,0** (§ 11f zákona č. 338/1992 Sb.), daň z nemovitých věcí se jím tedy nezvyšuje. Inflační koeficient zavedl konsolidační balíček od roku 2024 jako automatický mechanismus, který může daň v dalších letech navyšovat podle vývoje cen, pro rok 2026 však zůstává na hodnotě 1,0.

### Kde zjistím koeficient své obce a místní koeficient?

Koeficient podle počtu obyvatel vyplývá ze zákona (tabulka výše). Konkrétní místní koeficient a případné zvýšení obecního koeficientu najdete na **daňovém portálu Finanční správy** (sekce daň z nemovitých věcí) nebo v obecně závazné vyhlášce své obce, kterou má obecní úřad zveřejněnou.

### Musím daň z nemovitosti počítat sám?

Ne. Daň na základě přiznání vyměří finanční úřad a výši platby vám oznámí příslušným způsobem. Nové přiznání se zpravidla podává při nabytí nemovitosti nebo podstatné změně (například přístavbě či změně výměry nebo druhu pozemku). Pokud jste pozbyli všechny nemovité věci v obvodu téhož finančního úřadu, tuto skutečnost finančnímu úřadu ve lhůtě pro podání přiznání oznamujete; při změně části nemovitostí může být nutné přiznání nebo dílčí přiznání. Kalkulačka slouží k ověření a orientačnímu odhadu.

### Dokdy se platí daň z nemovitosti za rok 2026?

Daň do 5 000 Kč zaplatíte jednorázově do 1. 6. 2026 (zákonný termín 31. 5. připadá na neděli). Daň nad 5 000 Kč můžete rozdělit na dvě splátky – do 1. 6. 2026 a do 30. 11. 2026 (§ 15 zákona č. 338/1992 Sb.). Zemědělci a chovatelé ryb mají první splátku až k 31. 8. 2026.

### Změnily se sazby daně z nemovitosti pro rok 2026?

Pro rok 2026 zůstávají sazby i koeficient podle počtu obyvatel stejné jako v roce 2025. K poslednímu velkému zvýšení došlo od roku 2024 konsolidačním balíčkem (zákon č. 349/2023 Sb.), který sazby navýšil zhruba 1,8násobně. Jednotlivá obec však mohla pro rok 2026 změnit místní koeficient nebo zvýšit koeficient podle počtu obyvatel o jednu kategorii, což výslednou daň ovlivní.

---

# Kalkulačka daně z příjmu OSVČ

- URL: https://ucto.cz/kalkulacka-dane-z-prijmu-osvc
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Kalkulačka daně z příjmu OSVČ 2026: daň ze základu, sazby 15 % a 23 %, sleva na poplatníka, zvýhodnění na děti a výdajové paušály.

**Ve zkratce:** Kalkulačka daně z příjmu OSVČ spočítá vaši daň ze základu daně sazbou **15 %** (a **23 %** z části nad **1 762 812 Kč ročně**), odečte slevu na poplatníka **30 840 Kč** a zohlední daňové zvýhodnění na děti. Daň platíte z rozdílu příjmů a výdajů; výdaje můžete uplatnit skutečné, nebo procentem z příjmů (výdajové paušály 80 / 60 / 40 / 30 %). Tato kalkulačka počítá **jen daň z příjmů**; sociální a zdravotní pojištění ani čistý zisk v interaktivním výpočtu nevyčísluje.

Tato stránka vysvětluje, **jak daňová část výpočtu funguje** – krok za krokem, s aktuálními parametry pro rok 2026, modelovým příkladem a odpověďmi na nejčastější otázky. Interaktivní nástroj k výpočtu daně najdete výše na této stránce.

---

## Co kalkulačka daně z příjmu OSVČ počítá?

Kalkulačka daně z příjmu OSVČ vám z ročních příjmů ze samostatné činnosti spočítá daňovou část výpočtu:

1. **Daň z příjmů fyzických osob** podle § 7 a § 16 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
2. **Uplatněné výdaje a základ daně** po skutečných výdajích nebo výdajovém paušálu.
3. **Slevu na poplatníka, daňové zvýhodnění na děti, výslednou daň nebo daňový bonus**.

Sociální a zdravotní pojištění níže zmiňujeme jako navazující povinnost OSVČ, ale tato verze interaktivní kalkulačky je nepočítá. U dětí formulář počítá nejvýše tři děti s celoročním nárokem, bez průkazu ZTP/P a bez zohlednění příjmu ze zaměstnání pro hranici bonusu; ostatní osobní podmínky nároku je třeba ověřit zvlášť. Pro výplatu ročního bonusu musí způsobilé příjmy podle § 6 a § 7 dosáhnout alespoň 134 400 Kč a výsledný bonus alespoň 100 Kč. Odpočet zadávejte jen ve skutečně zákonem uznatelné výši; nástroj nekontroluje jednotlivé podmínky darů, produktů spoření na stáří ani bytové potřeby. Podrobnosti o samotné dani najdete v článku [daň z příjmů fyzických osob](https://ucto.cz/dane/dan-z-prijmu-fyzickych-osob), výpočet pro zaměstnance pak v textu [čistá mzda](https://mzdy.cz/mzda/cista-mzda).

---

## Jak se počítá daň z příjmu OSVČ krok za krokem?

Výpočet daně z příjmu OSVČ má pět logických kroků. Kalkulačka je provede automaticky, ale je dobré jim rozumět.

### Krok 1: Zjistěte základ daně (dílčí základ podle § 7)

Základ daně je **rozdíl mezi příjmy a výdaji** ze samostatné činnosti. Výdaje uplatníte buď ve skutečné výši (z účetnictví či daňové evidence), nebo procentem z příjmů.

### Krok 2: Uplatněte výdajové paušály (pokud nevedete evidenci skutečných výdajů)

Místo skutečných výdajů můžete podle § 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. uplatnit **výdajové paušály**:

| Druh činnosti                                                    | Paušál | Maximální výdaje |
| ---------------------------------------------------------------- | ------ | ---------------- |
| Zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství, řemeslné živnosti | 80 %   | 1 600 000 Kč     |
| Ostatní živnostenské podnikání                                   | 60 %   | 1 200 000 Kč     |
| Jiné příjmy ze samostatné činnosti (např. svobodná povolání)     | 40 %   | 800 000 Kč       |
| Nájem majetku zařazeného v obchodním majetku                     | 30 %   | 600 000 Kč       |

_Zdroj: § 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, znění pro rok 2026. Maximální výdaje = příslušné procento paušálu z příjmu 2 000 000 Kč (např. 80 % × 2 000 000 = 1 600 000 Kč); Jde o strop výdajů pro každou zákonnou kategorii, který se uplatní i při vyšších příjmech; příjmy nad 2 000 000 Kč samy o sobě použití výdajového paušálu nevylučují._

Více o pravidlech a o tom, kdy se paušál vyplatí, najdete v článku [výdajové paušály](https://ucto.cz/dane/vydajove-pausaly).

### Krok 3: Odečtěte nezdanitelné části a odčitatelné položky

Od základu daně lze odečíst například penzijní a životní pojištění, dary nebo úroky z hypotéky (§ 15 zákona č. 586/1992 Sb.). Výsledek se zaokrouhlí na celá sta korun dolů.

### Krok 4: Vypočtěte daň sazbami 15 % a 23 %

Z upraveného základu daně se vypočte daň progresivní sazbou podle § 16 zákona č. 586/1992 Sb.:

- **15 %** z části základu daně **do 1 762 812 Kč ročně** (36násobek průměrné mzdy),
- **23 %** z části základu daně **nad 1 762 812 Kč ročně**.

### Krok 5: Odečtěte slevy a daňová zvýhodnění

Od vypočtené daně se odečtou slevy na dani, především:

- **sleva na poplatníka 30 840 Kč ročně** (§ 35ba zákona č. 586/1992 Sb.),
- **daňové zvýhodnění na děti** (1. dítě 15 204 Kč, 2. dítě 22 320 Kč, 3. a další 27 840 Kč ročně).

Výsledkem je **výsledná daň z příjmů** nebo daňový bonus na děti. Sociální a zdravotní pojištění není v této kalkulačce součástí výpočtu.

---

## Jaké parametry platí v roce 2026?

Následující tabulka shrnuje daňové hodnoty, se kterými kalkulačka daně z příjmu OSVČ počítá pro rok 2026. Pojistné údaje v druhé části tabulky slouží jen jako vysvětlující kontext k navazujícím odvodům mimo tento interaktivní výpočet.

| Parametr                                                                          | Hodnota 2026                                                                                                                                                                 | Právní základ                   |
| --------------------------------------------------------------------------------- | ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- | ------------------------------- |
| Sazba daně z příjmů                                                               | 15 %                                                                                                                                                                         | § 16 zák. č. 586/1992 Sb.       |
| Zvýšená sazba daně (nad 1 762 812 Kč/rok) | 23 %                                                                                                                                                                         | § 16 zák. č. 586/1992 Sb.       |
| Hranice 23% sazby (36násobek průměrné mzdy)                                       | 1 762 812 Kč/rok                                                                                                                     | § 16 zák. č. 586/1992 Sb.       |
| Sleva na poplatníka                                                               | 30 840 Kč/rok                                                                                                                                  | § 35ba zák. č. 586/1992 Sb.     |
| Sazba sociálního pojistného (z vyměřovacího základu)                              | 29,2 %                                                                                                                                                                       | zák. č. 589/1992 Sb.            |
| Sazba zdravotního pojistného (z vyměřovacího základu)                             | 13,5 %                                                                                                                                                                       | zák. č. 592/1992 Sb.            |
| Vyměřovací základ pro sociální / zdravotní pojistné                               | 55 % / 50 % základu daně                                                                                                                                                     | zák. č. 589/1992 a 592/1992 Sb. |
| Min. záloha sociálního pojištění (hlavní činnost)                                 | 5 720 Kč/měs. (do 30. 6. 2026), 5 005 Kč/měs. (od 1. 7. 2026) | ČSSZ pro rok 2026               |
| Sociální záloha začínající OSVČ                                                   | 0 Kč nebo 3 575 Kč podle podmínek                                                                                                 | ČSSZ pro rok 2026               |
| Min. záloha zdravotního pojištění (hlavní činnost)                                | 3 306 Kč/měs.                                                                                                                         | VZP pro rok 2026                |
| Maximální vyměřovací základ sociálního pojištění                                  | 2 350 416 Kč/rok                                                                                                                                                             | zák. č. 589/1992 Sb.            |

_Zdroj: zákon č. 586/1992 Sb. (e-sbírka), ČSSZ a Finanční správa pro rok 2026. Ověřeno k 26. 9. 2026._

> **Časově citlivé pro rok 2026:** Minimální měsíční záloha na sociální (důchodové) pojištění u hlavní činnosti činí **5 720 Kč** do 30. 6. 2026 a od 1. 7. 2026 klesá na **5 005 Kč** (snížení vyměřovacího základu ze 40 % na 35 % průměrné mzdy podle novely zákona č. 589/1992 Sb.). Nižší 35% základ se přitom promítne do ročního vyúčtování za **celý rok 2026**.

---

## Jak se počítá sociální a zdravotní pojištění OSVČ?

Tato část je vysvětlující porovnání mimo kalkulačku výše. Interaktivní nástroj na této stránce počítá pouze daň z příjmů, ne sociální ani zdravotní pojištění.

Pojistné se nepočítá přímo ze základu daně. Pro **sociální pojištění** činí vyměřovací základ **55 % daňového základu** podle zákona č. 589/1992 Sb.; pro **zdravotní pojištění** činí **50 % daňového základu** podle zákona č. 592/1992 Sb.

- **Sociální pojištění:** 29,2 % z vyměřovacího základu (z toho 28 % důchodové pojištění a 1,2 % příspěvek na státní politiku zaměstnanosti).
- **Zdravotní pojištění:** 13,5 % z vyměřovacího základu.

U **hlavní činnosti** se obvykle odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, i při nízkém nebo nulovém zisku; samostatně se posuzují zákonné výjimky, snížení minima a sleva pracujícího starobního důchodce. Pozor: **55 % zisku** je vyměřovací základ pro výpočet _skutečného_ pojistného, zatímco **minimální vyměřovací základ** je samostatná veličina odvozená z průměrné mzdy (u sociálního pojištění 35 % průměrné mzdy pro rok 2026, u zdravotního pojištění 50 %). Platí vždy ta vyšší z obou hodnot. Pro rok 2026 je minimální měsíční vyměřovací základ u zdravotního pojištění 24 483,50 Kč (záloha 3 306 Kč). Měsíční zálohy se v průběhu roku platí předem a po skončení roku se v **přehledech pro OSSZ a zdravotní pojišťovnu** vyúčtují podle skutečného zisku.

---

## Modelový příklad: živnostník s paušálem 80 %

Pan Novák podniká jako řemeslník na hlavní činnost po celý rok bez výjimek z pojistných minim a bez slevy pracujícího důchodce a v roce 2026 měl příjmy **900 000 Kč**. Uplatňuje výdajový paušál 80 % a slevu na poplatníka. Nemá děti ani jiné slevy.

| Položka                                  | Výpočet                                       | Částka                                  |
| ---------------------------------------- | --------------------------------------------- | --------------------------------------- |
| Příjmy                                   | —                                             | 900 000 Kč                              |
| Výdaje (paušál 80 %)                     | 900 000 × 80 %                                | 720 000 Kč                              |
| Základ daně                              | 900 000 − 720 000                             | 180 000 Kč                              |
| Daň před slevou                          | 180 000 × 15 %                                | 27 000 Kč                               |
| Sleva na poplatníka                      | −                                             | 30 840 Kč |
| **Daň z příjmů**                         | 27 000 − 30 840 (min. 0)                      | **0 Kč**                                |
| Vyměřovací základ sociálního pojistného  | 180 000 × 55 %                                | 99 000 Kč                               |
| Vyměřovací základ zdravotního pojistného | 180 000 × 50 %                                | 90 000 Kč                               |
| Sociální pojistné (29,2 %)               | z ročního minimálního základu hlavní činnosti | min. 60 056 Kč/rok                      |
| Zdravotní pojistné (13,5 %)              | z ročního minimálního základu hlavní činnosti | min. 39 664 Kč/rok                      |

Daň z příjmů mu po uplatnění slevy na poplatníka vyšla **0 Kč**. Řádky s pojistným jsou v tomto příkladu pouze vysvětlující kontext mimo interaktivní kalkulačku. Protože je vypočtený vyměřovací základ nižší než minimum, platí pan Novák pojistné **z ročního minimálního vyměřovacího základu**. Pro celý rok 2026 tak vychází sociální pojistné **60 056 Kč** a zdravotní pojistné **39 664 Kč**. Částky 5 005 Kč a 3 306 Kč jsou zaokrouhlené měsíční zálohy; jejich prosté vynásobení dvanácti není vzorcem pro roční pojistné. Rozdíl se vyúčtuje v přehledu.

### Druhý příklad: zisk nad hranicí 23% sazby

Pokud je základ daně vyšší než **1 762 812 Kč ročně**, zdaní se část nad touto hranicí zvýšenou sazbou **23 %**. Mějme OSVČ se základem daně **2 000 000 Kč**:

| Položka             | Výpočet                        | Částka                                  |
| ------------------- | ------------------------------ | --------------------------------------- |
| Základ daně         | —                              | 2 000 000 Kč                            |
| Daň sazbou 15 %     | 1 762 812 × 15 %               | 264 421,80 Kč                           |
| Daň sazbou 23 %     | (2 000 000 − 1 762 812) × 23 % | 54 553,24 Kč                            |
| Daň před slevou     | 264 421,80 + 54 553,24         | 318 976 Kč                              |
| Sleva na poplatníka | −                              | 30 840 Kč |
| **Daň z příjmů**    | 318 976 − 30 840               | **288 136 Kč**                          |

Na rozdíl od prvního příkladu se zde projeví **progresivní sazba 23 %** z části zisku nad zákonnou hranicí. Základ daně se před výpočtem zaokrouhlí na celé stokoruny dolů a vypočtená daň na celé koruny nahoru.

> Pozor: konkrétní čísla se liší podle druhu činnosti, výše příjmů, slev a toho, zda jde o hlavní, nebo vedlejší činnost. Vždy si výpočet ověřte v kalkulačce výše a v daňovém přiznání.

---

## Kdy se vyplatí paušální daň místo běžného výpočtu?

Při splnění vstupních podmínek můžete zvolit **paušální režim** – jednu měsíční platbu zahrnující daň z příjmů i obě pojistné. Přiznání a přehledy za daný rok nepodáváte jen tehdy, pokud je vaše daň za tento rok skutečně rovna paušální dani. Pro rok 2026 platí tři pásma:

| Pásmo      | Měsíční platba 2026                                                                      | Pro koho                                                                                                                                                                  |
| ---------- | ---------------------------------------------------------------------------------------- | ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| I. pásmo   | 9 984 Kč (do 30. 6. 2026), 9 162 Kč (od 1. 7. 2026) | do 1 mil. Kč bez podmínky druhu příjmů; do 1,5 mil. Kč při alespoň 75 % příjmů s možným 80% nebo 60% paušálem; do 2 mil. Kč při alespoň 75 % příjmů s možným 80% paušálem |
| II. pásmo  | 16 745 Kč                                                    | do 1,5 mil. Kč bez podmínky druhu příjmů; do 2 mil. Kč při alespoň 75 % příjmů s možným 80% nebo 60% paušálem                                                             |
| III. pásmo | 27 139 Kč                                                    | příjmy do 2 mil. Kč                                                                                                                                                       |

_Zdroj: Finanční správa, paušální daň pro rok 2026. I. pásmo se v polovině roku snižuje z 9 984 Kč na 9 162 Kč._

Paušální daň se vyplatí především ziskovějším OSVČ bez nároku na vyšší slevy a daňová zvýhodnění. Pokud uplatňujete daňové zvýhodnění na děti, slevu na manžela či odpočet úroků na financování bytové potřeby, bývá výhodnější běžný výpočet. Podrobnosti o tom, kdy a jak podat přiznání, najdete v článku [daňové přiznání OSVČ](https://ucto.cz/dane/danove-priznani-osvc).

---

## Nejčastější chyby při výpočtu daně z příjmu OSVČ

- **Záměna základu daně a vyměřovacích základů.** Daň se počítá ze 100 % základu daně, sociální pojistné z 55 % a zdravotní z 50 %. Lidé si často spletou, z čeho se počítá co.
- **Opomenutí minimálních záloh.** U hlavní činnosti bez zákonné výjimky se uplatní příslušné minimum i při nulovém zisku. Při samostatném výpočtu pojistného mimo tuto daňovou kalkulačku je potřeba minimum hlídat.
- **Nesprávný výdajový paušál.** Pro řemeslnou živnost je paušál 80 %, pro ostatní živnosti 60 %. Použití nesprávné sazby zkreslí celý výpočet.
- **Zapomenutá sleva na poplatníka.** Sleva 30 840 Kč/rok se uplatní vždy v plné výši, i když jste podnikali jen část roku.
- **Ignorování změny záloh v polovině roku 2026.** Sociální záloha klesá od 1. 7. 2026 z 5 720 Kč na 5 005 Kč.

---

## Shrnutí

Kalkulačka daně z příjmu OSVČ pro rok 2026 počítá daň sazbou **15 %** (a **23 %** nad 1 762 812 Kč ročně) ze základu daně, odečte slevu na poplatníka **30 840 Kč** a zohlední daňové zvýhodnění na děti. Sociální a zdravotní pojištění řešte samostatně mimo tuto v1 kalkulačku; v článku výše je uvádíme jen jako související vysvětlení.

---

## Často kladené otázky

### Jaká je sazba daně z příjmu OSVČ v roce 2026?

Základní sazba daně z příjmů fyzických osob činí **15 %**. Z části základu daně přesahující **1 762 812 Kč ročně** (36násobek průměrné mzdy) se uplatní zvýšená sazba **23 %**. Vyplývá to z § 16 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

### Z čeho se počítá sociální a zdravotní pojištění OSVČ?

Mimo tuto daňovou kalkulačku se sociální pojistné počítá z vyměřovacího základu ve výši **55 %** rozdílu příjmů a výdajů a zdravotní pojistné ze základu ve výši **50 %**. Sazba sociálního pojistného je **29,2 %** a zdravotního **13,5 %**. U hlavní činnosti se navíc uplatní příslušné minimální vyměřovací základy.

### Jak vysoká je minimální záloha OSVČ v roce 2026?

Tato kalkulačka počítá daň z příjmů, nikoli cash flow pojistných záloh. Běžné sociální minimum hlavní činnosti je 5 720 Kč do 30. 6. 2026 a 5 005 Kč od 1. 7. 2026. Začínající OSVČ však může mít podle pětileté výjimky a paušálního režimu zálohu 0 Kč, nebo při 20leté úlevě 3 575 Kč. Zdravotní minimum 3 306 Kč se neuplatní na každého bez výjimky.

### Mohu místo skutečných výdajů uplatnit paušál?

Ano. Podle § 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. lze uplatnit výdaje procentem z příjmů: **80 %** (řemeslné a zemědělské činnosti, max. 1 600 000 Kč), **60 %** (ostatní živnosti, max. 1 200 000 Kč), **40 %** (jiné samostatné činnosti, max. 800 000 Kč) a **30 %** (nájem, max. 600 000 Kč).

### Jak zjistím čistý zisk z podnikání?

Pro skutečný peněžní zisk potřebujete znát přijaté příjmy a **skutečné** výdaje, potom zohlednit daň a pojistné. Pokud uplatňujete výdajový paušál, daňový základ (příjmy minus paušální výdaje) skutečné náklady ani hotovost nevyjadřuje. Tato kalkulačka automaticky spočítá jen daň z příjmů; pojistné a peněžní výsledek je potřeba zjistit samostatně.

### Vyplatí se mi paušální daň?

Paušální daň se vyplatí ziskovějším OSVČ, které neuplatňují vyšší slevy ani daňová zvýhodnění. Pokud uplatňujete daňové zvýhodnění na děti, slevu na manžela či odpočet úroků na financování bytové potřeby, bývá výhodnější běžný výpočet daně. Pro rok 2026 je I. pásmo paušální daně 9 984 Kč měsíčně (od 1. 7. 2026 sníženo na 9 162 Kč).

---

# Kalkulačka DPH 2026 (výpočet 21 % a 12 %)

- URL: https://ucto.cz/kalkulacka-dph
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Kalkulačka DPH 2026: spočítejte DPH 21 % nebo 12 % zdola i shora. Cena s DPH a bez DPH, vzorce, koeficienty a modelový příklad výpočtu krok za krokem.

**Ve zkratce:** DPH spočítáte ze základu daně tak, že ho vynásobíte sazbou – **21 %** (základní), nebo **12 %** (snížená). Z ceny **bez DPH** dostanete daň takto: 10 000 Kč × 21 % = **2 100 Kč**, cena s DPH je **12 100 Kč**. Naopak z ceny **s DPH** vypočtete základ vydělením dělitelem: 12 100 Kč ÷ 1,21 = **10 000 Kč** a DPH je rozdíl 2 100 Kč. Sazby 21 % a 12 % platí v roce 2026 beze změny (zákon č. 235/2004 Sb.).

**Vyhlášená změna od 1. ledna 2027:** Zákon č. 180/2026 Sb., vyhlášený 7. října 2026, rozšiřuje sníženou sazbu 12 % u stravovacích služeb a podávání nealkoholických nápojů. Do konce roku 2026 se použije dosavadní rozlišení nápojů. Samostatný prodej nápoje jako zboží se i nadále posuzuje podle přílohy č. 3; nejde o plošné přeřazení všech nealkoholických nápojů do 12 %. Výši sazeb 21 % a 12 % tato novela nemění.

Kalkulačka DPH výše přepočítá libovolnou částku automaticky – zadáte cenu, vyberete sazbu a směr výpočtu (zdola, nebo shora). Níže najdete vysvětlení, jak se DPH počítá, vzorce, oba koeficienty pro výpočet shora a kompletní modelové příklady krok za krokem, abyste si výsledek ověřili ručně.

## Jak se počítá DPH v roce 2026?

DPH (daň z přidané hodnoty) se počítá ze **základu daně**, kterým je cena plnění bez daně. Sazbu určuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty – pro rok 2026 platí dvě sazby: základní **21 %** a snížená **12 %**.

Existují dva směry výpočtu podle toho, jakou částku znáte:

- **Výpočet zdola** – znáte cenu **bez DPH** (základ daně) a počítáte daň směrem nahoru. Daň = základ × sazba. Tento postup upravuje § 37 písm. a) zákona o DPH.
- **Výpočet shora** – znáte cenu **s DPH** (konečnou částku) a zpětně z ní vyčíslujete daň i základ. Tento postup upravuje § 37 písm. b) zákona o DPH.

Oba postupy vycházejí ze stejné sazby; u jednotlivých haléřových částek může jejich zpětné porovnání ovlivnit zaokrouhlení. Metoda výpočtu shora dělí cenu s daní číslem **1,21** (sazba 21 %), resp. **1,12** (sazba 12 %); rozdíl mezi cenou s daní a takto získaným základem je samotná DPH (§ 37 zákona č. 235/2004 Sb.). Novela zákona (č. 80/2019 Sb.) nabyla účinnosti 1. 4. 2019, ale díky přechodnému období byla tato metoda dělení **povinná až od 1. 10. 2019**; do té doby bylo možné používat ještě starý výpočet pomocí zaokrouhleného koeficientu.

### Jaký je vzorec pro výpočet DPH?

Vzorce, které používá i kalkulačka výše, vypadají takto:

```
VÝPOČET ZDOLA (znám cenu bez DPH):
DPH        = základ × sazba          (sazba = 0,21 nebo 0,12)
cena s DPH = základ + DPH = základ × (1 + sazba)

VÝPOČET SHORA (znám cenu s DPH):
základ = cena s DPH ÷ (1 + sazba)    (dělitel 1,21 nebo 1,12)
DPH    = cena s DPH − základ
```

Příklad pro sazbu 21 %: cena bez DPH 10 000 Kč → DPH = 10 000 × 0,21 = 2 100 Kč → cena s DPH = 12 100 Kč. A opačně: cena s DPH 12 100 Kč → základ = 12 100 ÷ 1,21 = 10 000 Kč → DPH = 12 100 − 10 000 = 2 100 Kč.

## Sazby DPH a dělitele pro výpočet 2026

Následující tabulka shrnuje parametry, které kalkulačka DPH pro rok 2026 používá. Doporučená metoda i kalkulačka pracují s **dělitelem** (÷ 1,21, resp. ÷ 1,12); zaokrouhlený koeficient v posledním sloupci je jen rychlá pomůcka. Jde o ověřené hodnoty platné podle zákona č. 235/2004 Sb.

| Sazba DPH | Sazba | Dělitel (shora) | Koeficient (shora, zaokrouhlený) |
| --------- | ----- | --------------- | -------------------------------- |
| Základní  | 21 %  | ÷ 1,21          | × 0,1736                         |
| Snížená   | 12 %  | ÷ 1,12          | × 0,1071                         |

Zdroj: § 37 a § 47 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty; sazby platné pro rok 2026.

**Pozor na dvě metody výpočtu shora.** Přesnější a od roku 2019 jediná zákonná metoda je dělení dělitelem (÷ 1,21, resp. ÷ 1,12), z níž se DPH dopočte jako rozdíl. Zaokrouhlený **koeficient** (0,1736 ≈ 21/121, resp. 0,1071 ≈ 12/112), kterým se cena s daní násobí přímo na DPH, je rychlá pomůcka, ale kvůli zaokrouhlení na 4 desetinná místa může vytvářet odchylku, která s výší ceny roste. Kalkulačka výše proto počítá metodou dělení.

### Která sazba se na co vztahuje?

Zařazení do sazby určují přílohy zákona o DPH (§ 47). Stručně:

| Sazba 21 % (základní)          | Sazba 12 % (snížená)                                                         |
| ------------------------------ | ---------------------------------------------------------------------------- |
| Většina zboží a služeb         | Vymezené potraviny a pitná voda                                              |
| Elektronika, oblečení, nábytek | Vymezená léčiva a zdravotnické prostředky                                    |
| Alkoholické nápoje             | Ubytovací služby                                                             |
| Pohonné hmoty                  | Vodné a stočné, teplo                                                        |
| Většina služeb                 | Vymezené noviny a časopisy; stavební práce na vybraných stavbách pro bydlení |

Zdroj: § 47–49 a přílohy č. 2 a č. 3 k zákonu č. 235/2004 Sb. U nápojů neplatí obecná snížená sazba jen proto, že jsou nealkoholické; balená limonáda či káva zpravidla podléhá 21 %. Knihy mají zvláštní osvobození podle § 71i. Konkrétní zařazení vždy ověřte podle znění položky a podmínek zákona; podrobnosti uvádí [článek o sazbách DPH](https://ucto.cz/dph/sazby-dph).

## Modelový příklad: výpočet DPH zdola (z ceny bez daně)

Živnostník fakturuje službu se základem daně **25 000 Kč** v základní sazbě 21 %. Zákazníkovi musí vyčíslit DPH a celkovou cenu.

**Krok 1 – výpočet daně**
25 000 × 21 % = **5 250 Kč**

**Krok 2 – cena s DPH**
25 000 + 5 250 = **30 250 Kč**

Na faktuře tedy uvede základ daně 25 000 Kč, DPH 21 % ve výši 5 250 Kč a celkovou částku 30 250 Kč.

## Modelový příklad: výpočet DPH shora (z ceny s daní)

Obchodník prodává zboží za **1 500 Kč včetně DPH** v základní sazbě 21 % a potřebuje zjistit, kolik z této ceny tvoří daň a kolik základ.

**Krok 1 – výpočet základu daně**
1 500 ÷ 1,21 = **1 239,67 Kč**

**Krok 2 – výpočet DPH (rozdíl)**
1 500 − 1 239,67 = **260,33 Kč**

Z prodejní ceny 1 500 Kč tvoří základ 1 239,67 Kč a DPH 260,33 Kč. Kontrola: 1 239,67 × 21 % = 260,33 Kč. Pokud byste použili zaokrouhlený koeficient (1 500 × 0,1736 = 260,40 Kč), vyšel by výsledek o 7 haléřů jinak – proto je správnější metoda dělení.

### Kolik je DPH a cena s daní u různých částek 2026?

Orientační přehled pro nejčastější částky (výpočet zdola, z ceny bez DPH):

| Cena bez DPH | DPH 21 %  | Cena s DPH 21 % | DPH 12 % | Cena s DPH 12 % |
| ------------ | --------- | --------------- | -------- | --------------- |
| 100 Kč       | 21 Kč     | 121 Kč          | 12 Kč    | 112 Kč          |
| 1 000 Kč     | 210 Kč    | 1 210 Kč        | 120 Kč   | 1 120 Kč        |
| 5 000 Kč     | 1 050 Kč  | 6 050 Kč        | 600 Kč   | 5 600 Kč        |
| 10 000 Kč    | 2 100 Kč  | 12 100 Kč       | 1 200 Kč | 11 200 Kč       |
| 50 000 Kč    | 10 500 Kč | 60 500 Kč       | 6 000 Kč | 56 000 Kč       |

Zdroj: vlastní výpočet podle § 37 a § 47 zákona č. 235/2004 Sb., sazby pro rok 2026. Hodnoty jsou orientační.

## Jak se zaokrouhluje DPH na faktuře?

Kalkulačka zobrazuje daň v korunách a haléřích, zpravidla na dvě desetinná místa. Zákon však nevyžaduje u každého daňového dokladu právě dvě desetinná místa. Při vystavení dokladu je třeba zachovat soulad základu daně, daně a celkové úplaty podle § 36 a § 37 zákona o DPH.

Klíčové pravidlo se týká celkové ceny **při platbě v hotovosti**: pokud se částka k úhradě zaokrouhlí na celou korunu, **částka vzniklá tímto zaokrouhlením se nezahrnuje do základu daně** a neovlivní výši DPH (§ 36 odst. 5 zákona č. 235/2004 Sb.). Základ daně i daň zůstávají vyčíslené z ceny před hotovostním zaokrouhlením. Stejný daňový postup se podle výkladu Finanční správy uplatní i při bezhotovostní úhradě, pokud se celková úplata zaokrouhluje na nejbližší celou korunu. Vyšší zaokrouhlení je změnou ceny a promítá se do základu i daně.

## Časté chyby při výpočtu DPH

- **Záměna výpočtu zdola a shora.** Z ceny **bez DPH** se daň přičítá nahoru (× sazba). Z ceny **s DPH** se daň naopak vyčísluje zpětně (÷ 1,21 nebo ÷ 1,12), nikoli prostým odečtením 21 %.
- **Chybný „shora" odečtením procent.** Od ceny s DPH nelze odečíst 21 %, abyste získali základ. Z 1 210 Kč není základ 1 210 − 21 % = 955,90 Kč, ale 1 210 ÷ 1,21 = 1 000 Kč. Procentní přirážka a procentní podíl na celku nejsou totéž.
- **Použití starých sazeb 15 % nebo 10 %.** Od roku 2024 platí jediná snížená sazba 12 %, která nahradila dřívější 15 % a 10 %. Starší kalkulačky a šablony mohou počítat chybně.
- **Spoléhání jen na zaokrouhlený koeficient.** Koeficient 0,1736 (resp. 0,1071) je pomůcka; kvůli zaokrouhlení na 4 desetinná místa vytváří odchylku, která s výší ceny roste. Zákonná metoda od roku 2019 je dělení dělitelem.
- **Špatné zařazení do sazby.** Ne vše „pro lidi" patří do snížené sazby. Zařazení určují přílohy zákona; u sporných položek ověřte konkrétní kód a popis plnění.

## Kdy se stávám plátcem DPH? (registrace 2026)

Kalkulačka počítá DPH pro plátce daně. Obrat rozhodný pro povinnou registraci se od 1. 1. 2025 (a tedy i v roce 2026) sleduje **za kalendářní rok** (1. 1.–31. 12.) – dřívější sledování za klouzavé období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců bylo zrušeno. Sledují se dvě hranice:

- **1. limit – obrat 2 000 000 Kč za kalendářní rok.** Po jeho překročení se podnikatel stává plátcem zpravidla **až od 1. ledna následujícího roku** (lze si zvolit i dřívější vznik plátcovství ode dne následujícího po překročení).
- **2. limit – obrat 2 536 500 Kč za kalendářní rok.** Při jeho překročení se podnikatel stává plátcem ze zákona **hned následující den po překročení** tohoto vyššího limitu, nikoli až od 1. ledna dalšího roku.

Uvedený základní postup předpokládá tuzemské podnikání s plněními, u kterých by jako plátci vznikal nárok na odpočet. Pro osobu uskutečňující pouze plnění bez tohoto nároku platí zvláštní pravidla § 6 odst. 3. Přihlášku k registraci je třeba podat do **10 pracovních dní** ode dne rozhodné skutečnosti podle § 94. Sazby a způsob výpočtu DPH jsou pro všechny plátce stejné bez ohledu na velikost obratu. Podrobnosti řeší samostatný [článek o DPH a registraci k DPH](https://ucto.cz/dph) (§ 6 a násl. zákona č. 235/2004 Sb.).

## Shrnutí

DPH se v roce 2026 počítá sazbou 21 % (základní), nebo 12 % (snížená) ze základu daně. Zdola: daň = základ × sazba, cena s DPH = základ × 1,21 (resp. 1,12). Shora: základ = cena s DPH ÷ 1,21 (resp. ÷ 1,12), daň = rozdíl. Z 10 000 Kč bez DPH vyjde při 21 % daň 2 100 Kč a cena s DPH 12 100 Kč. Sazby ani metoda výpočtu se pro rok 2026 nemění (zákon č. 235/2004 Sb.). Kalkulačka nahoře provede výpočet automaticky pro libovolnou částku, sazbu i směr.

## Často kladené otázky

### Jak se počítá DPH z ceny bez daně?

Daň vypočtete tak, že základ daně (cenu bez DPH) vynásobíte sazbou – 21 %, nebo 12 %. Například 10 000 Kč × 21 % = 2 100 Kč DPH; cena s daní je pak 12 100 Kč. Tento postup se nazývá výpočet zdola a upravuje ho § 37 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.

### Jak vypočítat DPH z ceny včetně daně (shora)?

Z ceny s DPH zjistíte základ tak, že ji vydělíte číslem 1,21 (u sazby 21 %), nebo 1,12 (u sazby 12 %). Samotná DPH je rozdíl mezi cenou s daní a vypočteným základem. Z ceny 12 100 Kč tak vyjde základ 10 000 Kč a DPH 2 100 Kč. Postup upravuje § 37 písm. b) zákona o DPH.

### Jaké jsou sazby DPH v roce 2026?

V roce 2026 platí základní sazba DPH 21 % a snížená sazba 12 %. Sazby se oproti roku 2025 nemění. Jediná snížená sazba 12 % platí od roku 2024, kdy nahradila dřívější dvě snížené sazby 15 % a 10 %. Sazby stanoví zákon č. 235/2004 Sb.

### Co je koeficient DPH 0,1736 a 0,1071?

Jsou to zaokrouhlené koeficienty pro rychlý výpočet daně z ceny včetně DPH. Koeficient 0,1736 je zaokrouhlením podílu 21/121 (sazba 21 %), koeficient 0,1071 podílu 12/112 (sazba 12 %). Cenu s daní jimi vynásobíte přímo na DPH. Jde o pomůcku; zákonný postup od roku 2019 vychází z dělení ceny s daní číslem 1,21, resp. 1,12.

### Jaký je rozdíl mezi výpočtem DPH zdola a shora?

Zdola počítáte, když znáte cenu bez DPH – daň přičtete nahoru (základ × sazba). Shora počítáte, když znáte konečnou cenu s DPH – daň z ní vyčíslíte zpětně (cena ÷ 1,21 nebo ÷ 1,12). U haléřových částek může zpětné porovnání obou směrů ovlivnit zaokrouhlení.

### Zaokrouhluje se DPH na celé koruny?

Kalkulačka zobrazuje DPH v korunách a haléřích, daňový doklad však nemusí vždy používat právě dvě desetinná místa. Pokud se při **platbě v hotovosti** zaokrouhlí celková cena k úhradě na celou korunu, částka ze zaokrouhlení se nezahrnuje do základu daně a neovlivní výši DPH podle § 36 odst. 5 zákona č. 235/2004 Sb.

### Kdy se musím registrovat jako plátce DPH v roce 2026?

Obrat se od roku 2025 sleduje za kalendářní rok. Po překročení 1. limitu 2 000 000 Kč se stáváte plátcem zpravidla od 1. ledna následujícího roku (volitelně dříve). Po překročení 2. limitu 2 536 500 Kč se stáváte plátcem ze zákona hned následující den po překročení. Přihlášku podáte do 10 pracovních dní od překročení limitu (§ 6 a násl. zákona č. 235/2004 Sb.).

---

# Kalkulačka odpisů majetku

- URL: https://ucto.cz/kalkulacka-odpisu
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Kalkulačka odpisů majetku 2026: spočítejte rovnoměrné i zrychlené daňové odpisy hmotného majetku. Odpisové skupiny, sazby, koeficienty a příklad výpočtu.

**Ve zkratce:** Daňové odpisy spočítáte tak, že vstupní cenu hmotného majetku rozpustíte do nákladů během několika let podle **odpisové skupiny** (1 až 6, tedy 3 až 50 let) a zvolené metody. U **rovnoměrných odpisů** násobíte vstupní cenu roční sazbou v procentech, u **zrychlených** dělíte koeficientem. Příklad: stroj za 300 000 Kč ve 2. skupině (5 let) odepíšete rovnoměrně v 1. roce sazbou 11 % = **33 000 Kč** a v dalších letech 22,25 % = **66 750 Kč** ročně. Hranice **nad 80 000 Kč** se vztahuje zejména na samostatné hmotné movité věci s funkcí delší než rok; budovy a další druhy hmotného majetku mají vlastní pravidla (§ 26 zákona č. 586/1992 Sb.). Samotné odpisování je dobrovolné a lze ho i přerušit.

Kalkulačka odpisů výše vypočte základní odpisový plán automaticky – zadáte vstupní cenu v celých Kč, vyberete odpisovou skupinu a metodu (rovnoměrnou, nebo zrychlenou) a dostanete roční odpisy i zůstatkovou cenu pro každý rok. Změna počátečního roku ve formuláři posouvá letopočty v plánu; sazby a koeficienty zůstávají podle parametrů ověřených pro rok 2026. Desetinné vstupní ceny nástroj nepodporuje. Pro jiný rok ověřte případné legislativní změny. Plán předpokládá plné roční odpisy při nepřerušeném odpisování a plném použití pro zdanitelné příjmy; neřeší poloviční odpis při vyřazení, technické zhodnocení ani speciální limity. Níže najdete tabulky sazeb a koeficientů, příklady a odpovědi na nejčastější otázky.

## Co jsou daňové odpisy a co se odpisuje?

Odpisy vyjadřují postupné opotřebení dlouhodobého majetku. Místo aby si poplatník odečetl celou pořizovací cenu do nákladů hned, rozloží ji do více let. **Daňové odpisy** (podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) určují, kolik si lze za daný rok odečíst od základu daně z příjmů. Liší se od **účetních odpisů**, které si účetní jednotka stanoví sama podle reálné doby použitelnosti v účetnictví.

Hmotným majetkem, který se daňově odpisuje, jsou podle § 26 odst. 2 zákona o daních z příjmů zejména samostatné hmotné movité věci (a jejich soubory) s dobou použitelnosti delší než jeden rok a **vstupní cenou vyšší než 80 000 Kč**, dále budovy, stavby a další zákonem vymezený majetek. Tato hranice platí i pro rok 2026 (zvýšena ze 40 000 Kč zákonem č. 609/2020 Sb. pro majetek pořízený od 1. 1. 2021).

- **Samostatná hmotná movitá věc do 80 000 Kč včetně** se při době použitelnosti delší než rok nepovažuje za hmotný majetek podle § 26 odst. 2 písm. a). Daňové uplatnění její ceny závisí na skutečném použití a způsobu vedení evidence či účetnictví; nemusí vždy nastat okamžitě při pořízení.
- **Samostatná hmotná movitá věc nad 80 000 Kč** s funkcí delší než rok se zpravidla uplatňuje postupně daňovými odpisy. Samotné odpisování je dobrovolné (lze ho přerušit), jednorázový odpis ale v běžném režimu možný není.
- Stejná hranice 80 000 Kč platí i pro **technické zhodnocení** (§ 33 zákona č. 586/1992 Sb.).

Pozor na nehmotný majetek: samostatná kategorie daňových odpisů byla pro nový majetek zrušena zákonem č. 609/2020 Sb. U nehmotného majetku pořízeného v novém režimu od roku 2021 jsou u účetní jednotky za podmínek § 24 odst. 2 písm. v) daňovým nákladem účetní odpisy. Poplatník s příjmy podle § 7 nebo § 9 bez účetnictví postupuje podle § 24 odst. 2 písm. zn), nikoli prostřednictvím účetních odpisů. U staršího majetku a jeho technického zhodnocení může dál platit původní § 32a; přechodná ustanovení umožnila zvolit nový režim také u vybraného majetku pořízeného od roku 2020. Více o vymezení majetku najdete v článcích [dlouhodobý majetek](https://ucto.cz/ucetnictvi/dlouhodoby-majetek) a [odpisy majetku](https://ucto.cz/ucetnictvi/odpisy-majetku).

## Jak se počítají daňové odpisy v roce 2026?

Postup výpočtu má tři kroky a kalkulačka výše je provádí automaticky:

1. **Zatřídění do odpisové skupiny.** Každý druh majetku patří podle přílohy č. 1 zákona č. 586/1992 Sb. do jedné z šesti odpisových skupin. Skupina určuje minimální dobu odpisování.
2. **Volba metody odpisování.** Vyberete buď **rovnoměrné** odpisy (§ 31), nebo **zrychlené** odpisy (§ 32). Zvolenou metodu nelze u daného majetku po celou dobu odpisování měnit.
3. **Roční výpočet.** Podle metody a skupiny dosadíte do vzorce vstupní cenu (rovnoměrné odpisy), nebo postupně zůstatkovou cenu (zrychlené odpisy). Vypočtený roční odpis se **zaokrouhluje na celé koruny nahoru** (§ 31 odst. 9 a § 32 odst. 5 zákona o daních z příjmů).

Odpisování lze zahájit po uvedení majetku do stavu způsobilého obvyklému užívání při splnění evidenčních podmínek § 26 odst. 5; odpisovat může i poplatník s příjmy z nájmu podle § 9, u něhož nejde o obchodní majetek podle § 7. Odpisy jsou dobrovolné – poplatník je může i přerušit a později pokračovat (nelze ale zpětně dohnat za roky, kdy se neodpisovalo).

### Odpisové skupiny a minimální doba odpisování

| Odpisová skupina | Doba odpisování | Příklady majetku                                                                     |
| ---------------- | --------------- | ------------------------------------------------------------------------------------ |
| 1                | 3 roky          | počítače, kancelářská technika, drobné nářadí, kancelářské stroje                    |
| 2                | 5 let           | osobní i nákladní automobily, obráběcí a tvářecí stroje, nábytek                     |
| 3                | 10 let          | vybraná technologická zařízení podle přílohy č. 1                                    |
| 4                | 20 let          | budovy ze dřeva a plastů, oplocení, vedení                                           |
| 5                | 30 let          | budovy, haly, mosty, inženýrské sítě                                                 |
| 6                | 50 let          | administrativní budovy, hotely, obchodní domy s prodejní plochou nad 2 000 m², muzea |

Zdroj: § 30 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pro rok 2026; zatřídění upravuje příloha č. 1 zákona. Příklady jsou orientační.

## Rovnoměrné odpisy: sazby pro rok 2026

U rovnoměrných (lineárních) odpisů se roční odpis počítá jako **vstupní cena × roční odpisová sazba (v %) ÷ 100**. V prvním roce platí nižší sazba než v dalších letech. Sazby stanoví § 31 zákona č. 586/1992 Sb.

| Odpisová skupina | Sazba 1. rok | Sazba další roky | Zvýšená vstupní cena |
| ---------------- | ------------ | ---------------- | -------------------- |
| 1                | 20 %         | 40 %             | 33,3 %               |
| 2                | 11 %         | 22,25 %          | 20 %                 |
| 3                | 5,5 %        | 10,5 %           | 10 %                 |
| 4                | 2,15 %       | 5,15 %           | 5,0 %                |
| 5                | 1,4 %        | 3,4 %            | 3,4 %                |
| 6                | 1,02 %       | 2,02 %           | 2,0 %                |

Zdroj: § 31 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, sazby platné pro rok 2026. Sloupec „zvýšená vstupní cena“ se použije po technickém zhodnocení, které zvýší vstupní cenu majetku.

Vzorec pro každý rok:

```
ROVNOMĚRNÝ ODPIS
1. rok:       odpis = vstupní cena × sazba(1. rok) ÷ 100
další roky:   odpis = vstupní cena × sazba(další roky) ÷ 100
(roční odpis se zaokrouhlí na celé koruny nahoru)
```

Pro některé skupiny 1 až 3 lze v prvním roce sazbu zvýšit o 10 %, 15 % nebo 20 % vstupní ceny (§ 31 odst. 1 písm. b) až d) zákona o daních z příjmů) – to platí jen pro prvního odpisovatele a vybraný majetek. Zvýšení o **20 %** se týká strojů pro zemědělství a lesnictví u poplatníků s převážně zemědělskou a lesní výrobou (písm. b), o **15 %** zařízení pro čištění a úpravu vod a pro třídění druhotných surovin (písm. c) a o **10 %** majetku ve skupinách 1 až 3 obecně, s výjimkami danými zákonem (písm. d). Kalkulačka výše počítá jen základní sazby; zvýšení v prvním roce nelze zadat. Při zvýšených prvoročních sazbách podle § 31 odst. 1 písm. b) až d) se používají také odpovídající odlišné sazby dalších let, nikoli původní základní sazby.

## Zrychlené odpisy: koeficienty pro rok 2026

U zrychlených odpisů se v prvních letech odepíše více než u rovnoměrných. Místo procentní sazby se pracuje s **koeficienty** podle § 32 zákona č. 586/1992 Sb.

| Odpisová skupina | Koeficient 1. rok | Koeficient další roky | Zvýšená zůstatková cena |
| ---------------- | ----------------- | --------------------- | ----------------------- |
| 1                | 3                 | 4                     | 3                       |
| 2                | 5                 | 6                     | 5                       |
| 3                | 10                | 11                    | 10                      |
| 4                | 20                | 21                    | 20                      |
| 5                | 30                | 31                    | 30                      |
| 6                | 50                | 51                    | 50                      |

Zdroj: § 32 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, koeficienty platné pro rok 2026.

Vzorce pro zrychlené odpisování:

```
ZRYCHLENÝ ODPIS
1. rok:      odpis = vstupní cena ÷ koeficient(1. rok)
další roky:  odpis = (2 × zůstatková cena) ÷ (koeficient(další roky) − n)
             kde n = počet let, po které byl majetek již odpisován
(roční odpis se zaokrouhlí na celé koruny nahoru)
```

Zůstatková cena podle § 29 odst. 2 je vstupní cena snížená o stanovené odpisy; nemusí jít jen o skutečně daňově uplatněné částky, například při evidenčních nebo poměrných odpisech. Protože se každý rok počítá z klesající zůstatkové ceny, jsou odpisy nejvyšší ve druhém roce a postupně klesají.

## Modelový příklad: rovnoměrné odpisy stroje za 300 000 Kč

Firma pořídí obráběcí stroj se vstupní cenou **300 000 Kč**. Stroj patří do **2. odpisové skupiny** (5 let). Zvolí rovnoměrné odpisy.

**1. rok – sazba 11 %**
300 000 × 11 % = **33 000 Kč** | zůstatková cena 267 000 Kč

**2. až 5. rok – sazba 22,25 %**
300 000 × 22,25 % = **66 750 Kč** ročně

| Rok | Sazba   | Roční odpis | Zůstatková cena |
| --- | ------- | ----------- | --------------- |
| 1   | 11 %    | 33 000 Kč   | 267 000 Kč      |
| 2   | 22,25 % | 66 750 Kč   | 200 250 Kč      |
| 3   | 22,25 % | 66 750 Kč   | 133 500 Kč      |
| 4   | 22,25 % | 66 750 Kč   | 66 750 Kč       |
| 5   | 22,25 % | 66 750 Kč   | 0 Kč            |

Součet odpisů: 33 000 + 4 × 66 750 = **300 000 Kč** – přesně vstupní cena. Zdroj výpočtu: § 31 zákona č. 586/1992 Sb.

## Modelový příklad: zrychlené odpisy stejného stroje

Stejný stroj za **300 000 Kč** ve **2. skupině** firma odepíše zrychleně (koeficient 1. rok = 5, další roky = 6).

**1. rok:** 300 000 ÷ 5 = **60 000 Kč** | zůstatková cena 240 000 Kč
**2. rok:** (2 × 240 000) ÷ (6 − 1) = 480 000 ÷ 5 = **96 000 Kč** | zůstatková cena 144 000 Kč
**3. rok:** (2 × 144 000) ÷ (6 − 2) = 288 000 ÷ 4 = **72 000 Kč** | zůstatková cena 72 000 Kč
**4. rok:** (2 × 72 000) ÷ (6 − 3) = 144 000 ÷ 3 = **48 000 Kč** | zůstatková cena 24 000 Kč
**5. rok:** (2 × 24 000) ÷ (6 − 4) = 48 000 ÷ 2 = **24 000 Kč** | zůstatková cena 0 Kč

| Rok | Výpočet     | Roční odpis | Zůstatková cena |
| --- | ----------- | ----------- | --------------- |
| 1   | 300 000 ÷ 5 | 60 000 Kč   | 240 000 Kč      |
| 2   | 480 000 ÷ 5 | 96 000 Kč   | 144 000 Kč      |
| 3   | 288 000 ÷ 4 | 72 000 Kč   | 72 000 Kč       |
| 4   | 144 000 ÷ 3 | 48 000 Kč   | 24 000 Kč       |
| 5   | 48 000 ÷ 2  | 24 000 Kč   | 0 Kč            |

Součet: 60 000 + 96 000 + 72 000 + 48 000 + 24 000 = **300 000 Kč**. Oproti rovnoměrné metodě se v 1. a 2. roce odepíše více (60 000 + 96 000 = 156 000 Kč proti 33 000 + 66 750 = 99 750 Kč), což sníží základ daně dříve. Zdroj výpočtu: § 32 zákona č. 586/1992 Sb.

## Rovnoměrné, nebo zrychlené odpisy? Co zvolit

V běžném modelu bez zvláštních omezení obě metody odepíšou stejnou celkovou částku (vstupní cenu) za stejnou minimální dobu. Liší se rozložením odpisů v čase. Například u vybraných osobních automobilů může daňově uznatelnou část omezit § 30e; kalkulačka tento limit nepočítá.

- **Zrychlené odpisy** přesouvají vyšší odpisy do prvních let. Hodí se, když chcete co nejdříve snížit základ daně – typicky u majetku, který rychle ztrácí hodnotu, nebo když firma očekává v prvních letech vyšší zisk.
- **Rovnoměrné odpisy** rozkládají náklad rovnoměrně. Hodí se, když chcete stabilní výši nákladů, nebo plánujete v některém roce nízký základ daně (vyšší odpis by v daném roce přímo nesnížil kladný základ; případná ztráta však může mít využití podle § 34).

Metodu volíte u každého majetku zvlášť a po celou dobu ji **nelze měnit** (§ 31 a § 32 zákona o daních z příjmů). Lze ji ale u různého majetku kombinovat.

## Jak se odpisuje elektromobil (bezemisní vozidlo) v roce 2026?

Pro **bezemisní vozidla** (na elektřinu nebo vodík) pořízená od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2028 platí zvláštní režim mimořádných odpisů podle § 30a zákona č. 586/1992 Sb. První odpisovatel může vozidlo odepsat bez přerušení do 100 % vstupní ceny za **24 měsíců**; u vozidla M1 zůstává daňová uznatelnost omezena podle § 30e. Rozložení odpisů je: za prvních 12 měsíců rovnoměrně do výše **60 %** vstupní ceny a za dalších 12 měsíců rovnoměrně do výše **40 %**. Tento režim je dobrovolný a v roce 2026 stále platí.

## Časté chyby při výpočtu odpisů

- **Použití hranice 80 000 Kč na každý majetek.** Tato hranice se týká zejména samostatných hmotných movitých věcí a vybraných dalších druhů majetku; například budova může být odpisovaným majetkem i pod touto cenou. U věci pod hranicí také nelze bez dalších podmínek slíbit okamžitý daňový náklad.
- **Použití procentní sazby u zrychlených odpisů.** Zrychlené odpisy se počítají koeficienty (§ 32), nikoli procenty. Záměna tabulek § 31 a § 32 vede k chybnému odpisu.
- **Špatný počet let v jmenovateli u zrychlených odpisů.** V dalších letech se od koeficientu odečítá počet let, po které se již odpisovalo (n = 1 ve 2. roce, n = 2 ve 3. roce atd.). Časté je dosazení nesprávného n.
- **Zaokrouhlování dolů.** Roční odpis se zaokrouhluje na celé koruny **nahoru**, ne dolů.
- **Změna metody během odpisování.** Jakmile u majetku zvolíte rovnoměrnou, nebo zrychlenou metodu, nelze ji během odpisování změnit.
- **Záměna daňových a účetních odpisů.** Do daňového přiznání patří daňové odpisy podle zákona o daních z příjmů; účetní odpisy v účetnictví se mohou lišit a rozdíl se promítá do základu daně.

## Shrnutí

Daňové odpisy rozkládají vstupní cenu hmotného majetku do nákladů během 3 až 50 let podle odpisové skupiny (§ 30 zákona č. 586/1992 Sb.). Rovnoměrné odpisy (§ 31) násobí vstupní cenu roční sazbou (např. ve 2. skupině 11 % v 1. roce a 22,25 % dále), zrychlené (§ 32) dělí vstupní a zůstatkovou cenu koeficientem (ve 2. skupině 5, resp. 6). V běžném modelu obě metody odepíšou celou vstupní cenu, liší se rozložením v čase; zrychlené dávají vyšší odpisy na začátku. Roční odpis se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Kalkulačka výše sestaví základní odpisový plán pro zvolenou cenu, skupinu a metodu; nezohledňuje technické zhodnocení, mimořádné či zvýšené odpisy ani zvláštní limity daňové uznatelnosti.

## Často kladené otázky

### Od jaké částky se majetek odpisuje?

U **samostatných hmotných movitých věcí** s funkcí delší než jeden rok začíná daňový režim hmotného majetku při vstupní ceně **vyšší než 80 000 Kč** (§ 26 odst. 2 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb.). Budovy, stavby a další druhy majetku se posuzují podle vlastních ustanovení § 26, takže pro ně tato univerzální cenová hranice neplatí. U movité věci do 80 000 Kč včetně se způsob daňového uplatnění pořizovací ceny řídí skutečným použitím a vedenou evidencí či účetnictvím; automatické jednorázové uplatnění při pořízení nelze slíbit. Hranice 80 000 Kč se používá také u technického zhodnocení podle § 33.

### Jaký je rozdíl mezi rovnoměrnými a zrychlenými odpisy?

Rovnoměrné odpisy (§ 31) rozkládají vstupní cenu pomocí pevné procentní sazby a v dalších letech jsou při nezměněné vstupní ceně každý rok stejné. Zrychlené odpisy (§ 32) používají koeficienty a počítají se ze zůstatkové ceny, takže jsou na začátku vyšší a postupně klesají. V základním modelu bez technického zhodnocení a zvláštních limitů obě metody odepíšou stejnou celkovou částku za stejnou dobu; skutečná daňová uznatelnost může být omezena například u osobních automobilů podle § 30e.

### Jak se počítají zrychlené odpisy?

V prvním roce vydělíte vstupní cenu koeficientem pro první rok (např. ve 2. skupině číslem 5). V dalších letech počítáte odpis jako dvojnásobek zůstatkové ceny dělený rozdílem koeficientu pro další roky a počtu let, po které se už odpisovalo. Příklad pro 2. rok 2. skupiny: (2 × zůstatková cena) ÷ (6 − 1). Postup upravuje § 32 zákona č. 586/1992 Sb.

### Kolik je odpisových skupin a jaká je doba odpisování?

Zákon o daních z příjmů rozlišuje šest odpisových skupin (§ 30 odst. 1): skupina 1 = 3 roky, 2 = 5 let, 3 = 10 let, 4 = 20 let, 5 = 30 let, 6 = 50 let. Zatřídění konkrétního majetku do skupiny určuje příloha č. 1 zákona č. 586/1992 Sb.

### Lze během odpisování změnit metodu z rovnoměrné na zrychlenou?

Ne. Zvolený způsob odpisování (rovnoměrný podle § 31, nebo zrychlený podle § 32) nelze u daného majetku po celou dobu odpisování měnit. Metodu lze ale zvolit u každého majetku zvlášť, takže ji můžete u různého majetku kombinovat.

### Jak se odpisuje nehmotný majetek v roce 2026?

U nehmotného majetku pořízeného v novém režimu od roku 2021 jsou u účetní jednotky za podmínek § 24 odst. 2 písm. v) daňovým nákladem účetní odpisy. Poplatník s příjmy podle § 7 nebo § 9 bez účetnictví postupuje podle § 24 odst. 2 písm. zn), nikoli prostřednictvím účetních odpisů. U staršího majetku a jeho technického zhodnocení může dál platit původní § 32a; přechodná ustanovení umožnila zvolit nový režim také u vybraného majetku pořízeného od roku 2020.

### Zaokrouhlují se odpisy?

Ano. Vypočtený roční odpis se zaokrouhluje na celé koruny nahoru, a to jak u rovnoměrných (§ 31 odst. 9), tak u zrychlených odpisů (§ 32 odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb.).

---

# Kalkulačka odvodů OSVČ 2026 (daň, sociální a zdravotní pojištění)

- URL: https://ucto.cz/kalkulacka-osvc
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Kalkulačka odvodů OSVČ 2026: spočítejte daň z příjmů, sociální a zdravotní pojištění z příjmů a výdajů. Vzorce, sazby, zálohy 2026 a modelový příklad krok za krokem.

**Ve zkratce:** Roční odvody OSVČ se počítají ze **základu daně** (příjmy minus výdaje). Z něj zaplatíte tři položky: **daň z příjmů 15 %** (sníženou o slevu na poplatníka **30 840 Kč**), **sociální pojištění 29,2 %** z vyměřovacího základu, kterým je **55 % základu daně**, a **zdravotní pojištění 13,5 %** z vyměřovacího základu, kterým je **50 % základu daně**. U hlavní činnosti ale do výpočtu vstupují minima. Příklad: živnostník s příjmy 800 000 Kč a 60% paušálem má základ daně 320 000 Kč, na dani zaplatí 17 160 Kč a kvůli minimům vyjde sociální 60 056 Kč a zdravotní 39 664 Kč – celkem **116 880 Kč** za rok. Platí pro rok 2026 (zákon č. 586/1992 Sb. a zákon č. 589/1992 Sb.).

Kalkulačka odvodů OSVČ výše spočítá daň i obě pojištění automaticky – zadáte příjmy, zvolíte způsob uplatnění výdajů (výdajový paušál, nebo skutečné výdaje), případně slevy, a získáte roční odvody i modelový zůstatek daňového základu po nich. Při výdajovém paušálu tento zůstatek není skutečným čistým ziskem ani hotovostí: skutečné náklady kalkulačka nezná. Níže najdete vysvětlení, jak se každá položka počítá, sazby a limity pro rok 2026 v tabulce a modelové příklady.

**Rozsah výpočtu:** Zdravotní minimum vypněte jen při splnění samostatné výjimky po všechny měsíce činnosti. Volba vedlejší činnosti se týká sociálního pojištění a sama zdravotní minimum neruší. Pokud se podmínky výjimky v průběhu roku měnily, použijte přehled zdravotní pojišťovny s rozpisem měsíců.

## Jak se počítají odvody OSVČ v roce 2026?

Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) odvádí ze své činnosti tři samostatné platby, každou s vlastním základem a vlastní sazbou:

- **Daň z příjmů fyzických osob** podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Základem je dílčí základ daně ze samostatné činnosti (§ 7), tedy příjmy minus výdaje. Sazba je **15 %**, u vysokých příjmů část nad 36násobek průměrné mzdy podléhá sazbě **23 %**.
- **Sociální (důchodové) pojištění** podle zákona č. 589/1992 Sb. Sazba pro OSVČ je **29,2 %** (28 % na důchodové pojištění + 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti), počítá se z vyměřovacího základu, kterým je **55 % dílčího základu daně**.
- **Zdravotní pojištění** podle zákona č. 592/1992 Sb. Sazba je **13,5 %**, počítá se z vyměřovacího základu, kterým je **50 % dílčího základu daně**.

**Vyměřovací základ** je částka, ze které se počítá pojistné; u OSVČ je to procento z dílčího základu daně (55 % u sociálního, 50 % u zdravotního pojištění). **Dílčí základ daně** ze samostatné činnosti jsou příjmy minus výdaje podle § 7 zákona o daních z příjmů.

Společný startovní bod všech tří výpočtů je **základ daně** = příjmy minus výdaje. Výdaje může OSVČ uplatnit dvěma způsoby: buď **výdajovým paušálem** (procentem z příjmů), nebo **skutečnými výdaji** doloženými v účetnictví či daňové evidenci. Tuto volbu řeší podrobně samostatný [článek o výdajových paušálech](https://ucto.cz/dane/vydajove-pausaly).

Pozn.: tato kalkulačka počítá klasický režim (daňové přiznání + přehledy). Alternativou je [paušální daň](https://ucto.cz/dane/pausalni-dan) s jednou měsíční platbou; přiznání a přehledy za daný rok odpadají jen při dani skutečně rovné paušální dani. Této variantě se věnujeme níže.

### Jaké jsou vzorce pro výpočet odvodů OSVČ?

Vzorce, které používá i kalkulačka výše, vypadají takto:

```
SPOLEČNÝ ZÁKLAD
základ daně = příjmy − výdaje        (výdaje = paušál, nebo skutečné)

DAŇ Z PŘÍJMŮ
upravený základ = základ daně po zákonných odpočtech, na stokoruny dolů
daň před slevou = 15 % do hranice 1 762 812 Kč + 23 % pouze z přesahu
daň = daň před slevou − sleva na poplatníka (30 840 Kč) − další slevy

SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ
nejnižší vypočtený základ (soc.) = základ daně × 55 %, na celé Kč nahoru
sociální pojistné        = vyměřovací základ × 29,2 %

ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
vyměřovací základ (zdrav.) = základ daně × 50 %
zdravotní pojistné         = vyměřovací základ × 13,5 %

MODELOVÝ ZŮSTATEK ZÁKLADU = základ daně − daň − sociální − zdravotní
```

U hlavní činnosti bez příslušné zákonné výjimky platí pro obě pojištění **minimální vyměřovací základ** – pokud z výpočtu vyjde nižší pojistné, doplácí se do minima (viz tabulka). Naopak u velmi vysokých příjmů se uplatní **maximální vyměřovací základ** sociálního pojištění 2 350 416 Kč.

## Sazby, limity a zálohy OSVČ pro rok 2026

Následující tabulka shrnuje parametry, se kterými kalkulačka odvodů OSVČ pro rok 2026 pracuje. Jde o ověřené hodnoty podle zákona č. 586/1992 Sb., zákona č. 589/1992 Sb., zákona č. 592/1992 Sb. a Přehledu nejdůležitějších údajů ČSSZ pro rok 2026.

| Položka                                | Hodnota 2026                                                           | Poznámka                                                                                               |
| -------------------------------------- | ---------------------------------------------------------------------- | ------------------------------------------------------------------------------------------------------ |
| Sazba daně z příjmů                    | 15 % / 23 %                                                            | 23 % z části základu nad 1 762 812 Kč/rok (§ 16 ZDP)           |
| Sleva na poplatníka                    | 30 840 Kč/rok                            | 2 570 Kč/měsíc (§ 35ba ZDP)                                            |
| Sazba sociálního pojištění             | 29,2 %                                                                 | z vyměřovacího základu (= 55 % základu daně)                                                           |
| Sazba zdravotního pojištění            | 13,5 %                                                                 | z vyměřovacího základu (= 50 % základu daně)                                                           |
| Min. vyměř. základ – sociální (hlavní) | 17 139 Kč/měsíc                                                        | 35 % průměrné mzdy za celý rok 2026 → roční minimum 205 668 Kč                                         |
| Min. záloha – sociální (hlavní)        | 5 720 Kč/měsíc | do 30. 6. 2026; od 1. 7. 2026 klesá na 5 005 Kč |
| Sociální záloha začínající OSVČ        | 0 Kč nebo 3 575 Kč          | zproštění po splnění 5leté podmínky mimo paušální režim; snížené minimum při odlišné 20leté podmínce   |
| Min. vyměř. základ – zdravotní         | 24 483,50 Kč/měsíc                                                     | platí celý rok 2026                                                                                    |
| Min. záloha – zdravotní                | 3 306 Kč/měsíc                  | platí celý rok 2026                                                                                    |
| Max. vyměřovací základ – sociální      | 2 350 416 Kč/rok                                                       | 48násobek průměrné mzdy (§ 15a zák. č. 589/1992 Sb.)                                                   |
| Rozhodná částka – vedlejší činnost     | 117 521 Kč/rok                                                         | pod tímto ziskem se sociální u vedlejší činnosti neplatí                                               |

Zdroj: zákon č. 586/1992 Sb. (daň), zákon č. 589/1992 Sb. (sociální), zákon č. 592/1992 Sb. (zdravotní); minimální zálohy a vyměřovací základy podle Přehledu ČSSZ a VZP ČR pro rok 2026. Hodnoty platí pro rok 2026.

**Pozor na mid-year změnu sociálního pojištění.** Od 1. 7. 2026 klesá minimální vyměřovací základ sociálního pojištění ze 40 % na 35 % průměrné mzdy a s ním minimální záloha hlavní činnosti z 5 720 Kč na **5 005 Kč** (novela zákona č. 589/1992 Sb.). Nižší záloha 5 005 Kč se platí poprvé za červenec 2026 (za leden–červen ještě 5 720 Kč). Snížený 35% základ se ale do **ročního** Přehledu promítne za **celý** rok 2026: roční minimální vyměřovací základ je 12 × 17 139 = **205 668 Kč** a roční minimální pojistné 205 668 × 29,2 % = **60 056 Kč**. OSVČ na minimu tak zaplatí na zálohách 6 × 5 720 + 6 × 5 005 = 64 350 Kč a po Přehledu jí vznikne přeplatek **4 294 Kč**, který OSSZ na žádost vrátí. (Rozdíl záloh 715 Kč/měsíc je horní hranice – kdo měl vyměřovací základ z příjmů mezi 17 139 a 19 587 Kč, vrací se mu méně.) Zdravotního pojištění se tato změna **netýká**, jeho minimum 3 306 Kč platí po celý rok. Podrobnosti k zálohám řeší [článek o zálohách OSVČ](https://ucto.cz/osvc/zalohy-osvc).

U vedlejší činnosti vzniká sociální pojištění již při dosažení rozhodné částky **117 521 Kč**. Za každý měsíc bez činnosti nebo se zákonem vymezeným celoměsíčním nárokem na nemocenskou dávku OSVČ se hranice sníží o **9 794 Kč**; při jednom měsíci činnosti tak činí **9 787 Kč**. Při povinné účasti se uplatní minimální vyměřovací základ **5 387 Kč za aktivní měsíc**. Za celý rok proto při zisku přesně 117 521 Kč vychází sociální pojistné **18 877 Kč**, nikoli nula. Tyto hranice byly znovu ověřeny k 26. 9. 2026 podle [ČSSZ](https://www.cssz.gov.cz/duchodove-pojisteni-osvc-povinna-ucast) a [přehledu parametrů ČSSZ 2026](https://www.cssz.gov.cz/-/prehled-nejdulezitejsich-udaju-pro-socialni-zabezpeceni-v-roce-2026).

### Hlavní, nebo vedlejší činnost? Liší se minima

Zda platíte minimální zálohy, závisí na tom, jde-li o hlavní, nebo vedlejší činnost:

- **Hlavní činnost** (bez zákonného důvodu pro vedlejší status): zpravidla platí **minimální zálohy** na sociální i zdravotní pojištění i při nízkém nebo nulovém zisku; u začínajících OSVČ a u zdravotního pojištění existují samostatné výjimky.
- **Vedlejší činnost pro ČSSZ** (souběh se zaměstnáním, důchodem, rodičovskou, studiem do 26 let): sociální pojištění se odvádí jen tehdy, dosáhne-li daňový základ rozhodné částky **117 521 Kč** za rok 2026 (§ 10 zák. č. 155/1995 Sb.). Zdravotní minimum odpadá pouze při samostatně splněné zdravotní výjimce; sociální status sám nestačí.

Kalkulačka výše počítá ve výchozím nastavení hlavní činnost s uplatněním minim. Při vlastním výpočtu vypínejte zdravotní minimum jen tehdy, když splňujete konkrétní zákonnou zdravotní výjimku.

## Modelový příklad: živnostník s výdajovým paušálem

Programátor (volná živnost) měl za rok 2026 příjmy **800 000 Kč**, vede hlavní činnost a uplatní **60% výdajový paušál**. Nemá další slevy ani děti.

**Krok 1 – základ daně (příjmy minus paušální výdaje)**
Paušál 60 %: výdaje = 800 000 × 60 % = 480 000 Kč.
Základ daně = 800 000 − 480 000 = **320 000 Kč**

**Krok 2 – daň z příjmů**
Daň před slevou = 320 000 × 15 % = 48 000 Kč
Daň po slevě na poplatníka = 48 000 − 30 840 = **17 160 Kč**

**Krok 3 – sociální pojištění**
Vyměřovací základ = 320 000 × 55 % = 176 000 Kč
Tento základ je pod ročním minimem hlavní činnosti pro rok 2026. Snížený 35% vyměřovací základ (17 139 Kč/měsíc) se uplatní za celý rok, takže roční minimum je 12 × 17 139 = **205 668 Kč**.
Sociální pojistné = 205 668 × 29,2 % = **60 056 Kč**

**Krok 4 – zdravotní pojištění**
Vyměřovací základ = 320 000 × 50 % = 160 000 Kč
Tento základ je pod ročním minimem hlavní činnosti 12 × 24 483,50 Kč = **293 802 Kč**.
Zdravotní pojistné v modelu = 293 802 × 13,5 % = **39 664 Kč**

**Krok 5 – celkem a modelový zůstatek daňového základu**
Odvody celkem = 17 160 + 60 056 + 39 664 = **116 880 Kč**
Modelový zůstatek základu = 320 000 − 116 880 = **203 120 Kč**

Částka 203 120 Kč je zbytek **daňového základu** po modelových odvodech. Není to hotovost, která podnikateli skutečně zůstane z příjmů 800 000 Kč: paušálních 480 000 Kč výdajů nemusí odpovídat jeho skutečným nákladům. Kontrola minim: vyměřovací základy z procentního výpočtu (176 000 Kč u sociálního, 160 000 Kč u zdravotního) jsou pod ročními minimy, proto kalkulačka minimum u hlavní činnosti uplatní.

## Modelový příklad: nízký zisk a doplatek do minima

Kadeřnice (řemeslná živnost, hlavní činnost) měla za rok 2026 příjmy **300 000 Kč** a uplatní **80% výdajový paušál**.

**Krok 1 – základ daně**
Výdaje = 300 000 × 80 % = 240 000 Kč
Základ daně = 300 000 − 240 000 = **60 000 Kč**

**Krok 2 – daň z příjmů**
Daň před slevou = 60 000 × 15 % = 9 000 Kč
Sleva na poplatníka 30 840 Kč je vyšší než daň, daň se sníží nejvýše na nulu → **daň = 0 Kč** (slevu nelze vyplatit jako bonus).

**Krok 3 – sociální pojištění (kontrola minima)**
Vyměřovací základ z výpočtu = 60 000 × 55 % = 33 000 Kč.
Roční minimum sociálního vyměřovacího základu pro rok 2026 je vyšší (vychází z měsíčního minima), proto se pojistné počítá z **minimálního** základu. Pozor: zálohy a skutečné roční pojistné se liší. Během roku zaplatíte na **zálohách** součet 6 × 5 720 Kč (leden–červen) + 6 × 5 005 Kč (červenec–prosinec) = **64 350 Kč**. Skutečné roční minimální pojistné je ale nižší, protože snížený 35% vyměřovací základ (měsíčně 17 139 Kč) se v ročním Přehledu uplatní za **celý** rok 2026: 12 × 17 139 × 29,2 % = **60 056 Kč**. Rozdíl (zaplacené zálohy 64 350 Kč − roční pojistné 60 056 Kč = **4 294 Kč**) je přeplatek, který OSSZ na žádost vrátí.

**Krok 4 – zdravotní pojištění (kontrola minima)**
Vyměřovací základ z výpočtu = 60 000 × 50 % = 30 000 Kč; roční minimum je 12 × 24 483,50 = 293 802 Kč, takže se platí z minima.
Rozhodné pro roční doplatek je skutečné roční pojistné z minimálního základu = 293 802 × 13,5 % = **39 664 Kč** ročně (zaokrouhleno nahoru dle § 2 zák. č. 592/1992 Sb.). Na zálohách přitom zaplatíte 12 × 3 306 = 39 672 Kč (měsíční minimální záloha 3 306 Kč je zaokrouhlena nahoru), takže drobný rozdíl 8 Kč je přeplatek.

Závěr: u nízkého zisku rozhodují **minimální vyměřovací základy** – přestože daň vyšla nulová, sociální a zdravotní pojištění se platí z minima. Proto se u hlavní činnosti vyplatí počítat odvody i při ztrátě nebo malém zisku.

### Kolik odvedu z různého základu daně 2026?

Orientační přehled ročních odvodů u **hlavní činnosti vykonávané všech 12 měsíců**, se základní slevou na poplatníka, bez dětí a bez výjimek z pojistných minim:

| Základ daně/rok | Daň (15 % − sleva) | Sociální (29,2 % z 55 %) | Zdravotní (13,5 % z 50 %) | Odvody celkem |
| --------------- | ------------------ | ------------------------ | ------------------------- | ------------- |
| 200 000 Kč      | 0 Kč               | 60 056 Kč (minimum)      | 39 664 Kč (minimum)       | 99 720 Kč     |
| 400 000 Kč      | 29 160 Kč          | 64 240 Kč                | 39 664 Kč (minimum)       | 133 064 Kč    |
| 600 000 Kč      | 59 160 Kč          | 96 360 Kč                | 40 500 Kč                 | 196 020 Kč    |
| 800 000 Kč      | 89 160 Kč          | 128 480 Kč               | 54 000 Kč                 | 271 640 Kč    |
| 1 000 000 Kč    | 119 160 Kč         | 160 600 Kč               | 67 500 Kč                 | 347 260 Kč    |

Zdroj: vlastní výpočet podle zákona č. 586/1992 Sb., č. 589/1992 Sb. a č. 592/1992 Sb., sazby a sleva pro rok 2026. U základů 200 000 a 400 000 Kč zasahuje uvedené roční pojistné minimum; skutečná povinnost závisí také na délce činnosti a zákonných výjimkách.

## Jak funguje paušální daň jako alternativa?

OSVČ s ročními příjmy do 2 000 000 Kč, která není plátcem DPH a splňuje další zákonné podmínky, může místo výše uvedeného výpočtu zvolit **paušální režim**. Daň a obě pojistné hradí **jednou měsíční částkou**; přiznání ani přehledy za daný rok nepodává pouze tehdy, pokud je její daň skutečně rovna paušální dani. Příjmový strop pro **vstup** do paušálního režimu je 2 000 000 Kč; pásmo se řídí výší a druhem příjmů (hranice 1 / 1,5 / 2 mil. Kč podle výše výdajového paušálu, na který by činnost měla nárok):

| Pásmo      | Měsíční paušál 2026                                                                         | Limit příjmů                                                                                                                                                              |
| ---------- | ------------------------------------------------------------------------------------------- | ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| I. pásmo   | 9 984 Kč (1. 1.–30. 6. 2026), 9 162 Kč (od 1. 7. 2026) | do 1 mil. Kč bez podmínky druhu příjmů; do 1,5 mil. Kč při alespoň 75 % příjmů s možným 80% nebo 60% paušálem; do 2 mil. Kč při alespoň 75 % příjmů s možným 80% paušálem |
| II. pásmo  | 16 745 Kč                                                       | do 1,5 mil. Kč bez podmínky druhu příjmů; do 2 mil. Kč při alespoň 75 % příjmů s možným 80% nebo 60% paušálem                                                             |
| III. pásmo | 27 139 Kč                                                       | do 2 000 000 Kč                                                                                                                                                           |

Zdroj: § 2a a násl. zákona č. 586/1992 Sb.; částky podle Finanční správy pro rok 2026. I. pásmo se od 1. 7. 2026 snižuje na 9 162 Kč (se zpětným zohledněním za leden–červen).

Paušální daň se vyplatí spíš při vyšším zisku a nízkých skutečných výdajích; při nízkém zisku nebo při nároku na slevy (děti, manžel/ka) bývá výhodnější klasický režim, protože v paušálním režimu **nelze uplatnit slevy ani daňové zvýhodnění**. Srovnání obou variant rozebírá [článek o daňovém přiznání OSVČ](https://ucto.cz/dane/danove-priznani-osvc).

## Časté chyby při výpočtu odvodů OSVČ

- **Počítání pojištění z plného základu daně.** Sociální se počítá z **55 %** základu daně, zdravotní z **50 %**, nikoli z celého základu. Z chybného plného základu vyjdou odvody zhruba dvojnásobné.
- **Vynechání minimálních záloh u hlavní činnosti.** I při nulové dani se u hlavní činnosti bez příslušné zákonné výjimky uplatní sociální a zdravotní pojištění **z minima** (3 306 Kč/měsíc zdravotní, 5 720/5 005 Kč/měsíc sociální). Nulová daň neznamená nulové odvody.
- **Záměna zálohy a ročního pojistného.** Měsíční zálohy jsou jen průběžné platby. Skutečnou výši pojistného určí až roční Přehled; rozdíl se doplácí, nebo vrací.
- **Sleva na poplatníka jako bonus.** Slevou na poplatníka (30 840 Kč) lze snížit daň nejvýše na nulu. Není to daňový bonus – na rozdíl od daňového zvýhodnění na děti se nevyplácí.
- **Přehlédnutí změny sociálního minima v půlce roku.** Minimální sociální záloha klesá od 1. 7. 2026 z 5 720 Kč na 5 005 Kč; kdo počítá celý rok s 5 720 Kč, přeplatí.
- **Souběh paušálu a skutečných výdajů.** Pro daný rok lze u všech příjmů z § 7 uplatnit jen jeden způsob – buď paušál, nebo skutečné výdaje, ne kombinaci.

## Kdy a kam se odvody platí? (kalendář 2026)

Kalkulačka spočítá roční odvody; ty se ale neplatí najednou. Daň se vyrovná v daňovém přiznání, pojištění v ročních Přehledech, během roku se platí měsíční zálohy:

- **Měsíční zálohy:** sociální je splatná do konce měsíce, za který se platí, zdravotní do 8. dne následujícího měsíce. Způsobilá nová OSVČ může mít sociální zálohu 0 Kč, ale roční pojistné a přehled zůstávají; u zdravotní zálohy záleží na zákonných výjimkách.
- **Daňové přiznání** za rok 2025 se podává v základní lhůtě do 1. 4. 2026; pokud v ní nebylo podáno a následně bylo podáno elektronicky, do 4. 5. 2026; při povinném auditu nebo při splnění podmínek následného podání poradcem do 1. 7. 2026. Povinná elektronická forma se posuzuje samostatně.
- **Přehledy** za rok 2025 pro OSSZ a zdravotní pojišťovnu se podle způsobu a dne podání přiznání podávaly do 4. 5. 2026 (základní lhůta), do 4. 6. 2026 (po pozdějším elektronickém přiznání) nebo do 3. 8. 2026 (při splnění podmínek pro přiznání podané poradcem). Případný doplatek je splatný do 8 dnů od podání přehledu, případně ode dne, kdy měl být podán. Termín zdravotního přehledu bez povinnosti podat daňové přiznání byl 8. 4. 2026.

Konkrétní termíny a postup řeší [článek o daňovém přiznání OSVČ](https://ucto.cz/dane/danove-priznani-osvc).

## Shrnutí

Roční odvody OSVČ se v roce 2026 počítají ze základu daně (příjmy minus výdaje). Daň z příjmů je 15 % po odečtení slevy na poplatníka 30 840 Kč; sociální pojištění 29,2 % z vyměřovacího základu, kterým je 55 % základu daně; zdravotní pojištění 13,5 % z vyměřovacího základu, kterým je 50 % základu daně. U hlavní činnosti se uplatní minimální vyměřovací základy (zdravotní záloha 3 306 Kč/měsíc, sociální 5 720 Kč do června a 5 005 Kč od července 2026; roční minimální sociální základ je 35 % průměrné mzdy za celý rok = 205 668 Kč). Při příjmech 800 000 Kč a 60% paušálu vyjde základ 320 000 Kč a odvody 116 880 Kč. Hodnoty platí pro rok 2026 podle zákona č. 586/1992 Sb., č. 589/1992 Sb. a č. 592/1992 Sb. Kalkulačka nahoře pracuje s příjmy a jedním způsobem výdajů, se slevou na poplatníka a ručně zadanými ostatními slevami. Nevyčísluje daňový bonus na děti, slevu pracujícího starobního důchodce na sociálním pojistném, dobrovolnou účast vedlejší OSVČ ani souběh zaměstnání pro sociální maximum. Neřeší změnu charakteru činnosti během roku a zvláštní měsíce s nemocenskými dávkami; pro tyto situace je třeba použít oficiální přehled.

## Často kladené otázky

### Z čeho se počítá sociální a zdravotní pojištění OSVČ?

Obě pojištění se počítají z vyměřovacího základu odvozeného od základu daně (příjmy minus výdaje). U sociálního pojištění je vyměřovacím základem 55 % základu daně a sazba je 29,2 %; u zdravotního pojištění je vyměřovacím základem 50 % základu daně a sazba je 13,5 %. U hlavní činnosti platí minimální vyměřovací základy podle zákona č. 589/1992 Sb. a č. 592/1992 Sb.

### Kolik je minimální záloha OSVČ na pojištění v roce 2026?

Běžné minimum hlavní činnosti je 5 720 Kč do 30. 6. 2026 a 5 005 Kč od 1. 7. 2026. Začínající OSVČ může podle pětileté výjimky a paušálního režimu platit 0 Kč, nebo při 20leté úlevě 3 575 Kč. Zdravotní minimum 3 306 Kč neplatí univerzálně pro osoby se zákonnou výjimkou.

### Jak vysokou daň zaplatí OSVČ?

Daň z příjmů je 15 % ze základu daně (příjmy minus výdaje), sníženo o slevu na poplatníka 30 840 Kč ročně. Část základu nad 1 762 812 Kč za rok (36násobek průměrné mzdy) podléhá vyšší sazbě 23 %. Pokud je sleva vyšší než daň, daň vyjde nulová, ale pojištění se u hlavní činnosti platí z minima. Vychází z § 16 a § 35ba zákona č. 586/1992 Sb.

### Vyplatí se výdajový paušál, nebo skutečné výdaje?

Paušál (80/60/40/30 % podle činnosti) se vyplatí, když jsou vaše skutečné výdaje nižší než procento z příjmů a nechcete vést podrobnou evidenci. Skutečné výdaje se vyplatí při vysokých reálných nákladech (materiál, nájem, mzdy). Pro daný rok lze u příjmů z § 7 uplatnit jen jeden způsob. Volbu rozebírá článek o výdajových paušálech.

### Platí OSVČ na vedlejší činnost minimální zálohy?

U sociálního pojištění se povinná účast za rok 2026 posuzuje podle rozhodné částky 117 521 Kč; zálohy v roce 2026 vycházejí z účasti za rok přehledu, tedy zpravidla z hranice 111 736 Kč za rok 2025 (§ 10 zák. č. 155/1995 Sb.) a v prvním roce vedlejší činnosti se standardně neplatí. Zdravotní minimum a zálohy ale odpadají jen při splnění samostatné zdravotní výjimky, například u státního pojištěnce nebo souběžného zaměstnání s odvodem alespoň z příslušného minima.

### Co je výhodnější – klasické odvody, nebo paušální daň?

Paušální režim s jednou měsíční platbou může vyjít lépe při vyšším zisku, nízkých skutečných výdajích a bez nároku na slevy. Klasický režim může být výhodnější při nízkém zisku nebo když uplatňujete slevy a daňové zvýhodnění na děti; v paušální dani je neuplatníte. Přiznání a přehledy odpadají jen při dani za rok rovné paušální dani. Pro vstup platí limit příjmů do 2 000 000 Kč, neplátcovství DPH a další zákonné podmínky.

---

# Kalkulačka paušální daně

- URL: https://ucto.cz/kalkulacka-pausalni-dane
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Kalkulačka paušální daně 2026: orientační pásmo, měsíční záloha a roční platby. Přehled podmínek a podklady ke srovnání s běžným zdaněním.

**Ve zkratce:** Paušální daň 2026 znamená jednu měsíční platbu, která pokrývá daň z příjmů, sociální i zdravotní pojištění. V **I. pásmu** od 1. 7. 2026 činí **9 162 Kč měsíčně**. Za leden až červen se hradilo 9 984 Kč, ale zpětná změna vytvořila přeplatek **4 932 Kč**. Finanční správa výslovně uvádí, že jím lze snížit červencovou nebo některou další zálohu; nevyužitý přeplatek lze po skončení roku vrátit na žádost. Ve II. pásmu platíte 16 745 Kč a ve III. pásmu 27 139 Kč měsíčně. Částka přeplatku 4 932 Kč předpokládá úhradu všech šesti původních záloh po 9 984 Kč za leden až červen.

Kalkulačka výše počítá s ověřenými hodnotami pro rok 2026 podle Finanční správy ČR a se změnou minimální sociální zálohy popsanou MF ČR a ČSSZ. Níže najdete vysvětlení, jak se paušální daň počítá, z čeho se měsíční záloha skládá, do kterého pásma patříte a kdy je paušální režim výhodný.

## Jak kalkulačka paušální daně počítá výši zálohy?

Na rozdíl od běžné daně z příjmů se u paušální daně nic nepočítá ze skutečných příjmů ani výdajů. Výše měsíční zálohy je **pevně daná pásmem**, do kterého jako OSVČ spadáte. Kalkulačka pro orientační pásmo používá roční příjmy rozdělené podle druhu činnosti a označené překážky. Neověřuje všechny osobní podmínky ani výhodnost proti běžnému režimu. Pro právní limity a 75% podíl vycházejte ze skutečné nezaokrouhlené evidence příjmů; nejde o potvrzení nároku vstoupit do režimu.

Paušální záloha v sobě skrývá tři samostatné platby spojené do jediné částky:

1. **daň z příjmů** podle § 7a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
2. **pojistné na důchodové (sociální) pojištění** podle zákona č. 589/1992 Sb.,
3. **pojistné na veřejné zdravotní pojištění** podle zákona č. 592/1992 Sb.

Záloha je zpravidla splatná do **20. dne každého kalendářního měsíce** na účet finančního úřadu. Při vstupu nově začínající OSVČ se první záloha platí do 20. dne následujícího měsíce spolu s jeho zálohou. Finanční správa platbu sama rozesílá příslušné správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. Přiznání a přehledy za daný rok se nepodávají pouze tehdy, pokud je daň poplatníka za tento rok skutečně rovna paušální dani; samotné placení paušálních záloh k tomu nestačí.

## Kolik je paušální daň v roce 2026? Přehled pásem

Pro rok 2026 existují tři pásma paušální daně s pevnými měsíčními zálohami. Meziročně se zvýšilo pouze 1. pásmo (z 8 716 Kč v roce 2025 na 9 984 Kč; jde o sazbu platnou v 1. pololetí 2026, viz níže), 2. a 3. pásmo zůstávají beze změny.

| Pásmo    | Měsíční záloha                            | Z toho daň z příjmů | Sociální pojistné | Zdravotní pojistné                              |
| -------- | ----------------------------------------- | ------------------- | ----------------- | ----------------------------------------------- |
| 1. pásmo | **9 984 Kč**                              | 100 Kč              | 6 578 Kč          | 3 306 Kč |
| 2. pásmo | **16 745 Kč** | 4 963 Kč            | 8 191 Kč          | 3 591 Kč                                        |
| 3. pásmo | **27 139 Kč** | 9 320 Kč            | 12 527 Kč         | 5 292 Kč                                        |

Zdroj: Finanční správa ČR, paušální daň pro rok 2026 (§ 2a a § 7a zákona č. 586/1992 Sb.). Hodnoty platné od 1. 1. 2026; 1. pásmo viz časově citlivá změna níže.

**Časově citlivá změna (klíčové pro cash flow):** Od **1. 7. 2026** se I. pásmo snížilo z 9 984 Kč na **9 162 Kč měsíčně**: 100 Kč daň + 5 756 Kč sociální složka + 3 306 Kč zdravotní složka. Zpětné snížení za leden až červen vytvořilo přeplatek **4 932 Kč**. Podle pokynu Finanční správy si o něj lze snížit červencovou nebo některou další zálohu (například červencová úhrada pak činila 4 230 Kč); pokud se do konce roku nevyužije, lze po skončení zdaňovacího období požádat správce daně o vrácení. II. a III. pásmo se nemění.

## Do kterého pásma paušální daně patřím?

Zařazení do pásma závisí na **výši ročních příjmů** a na **druhu činnosti** (konkrétně na tom, jaký výdajový paušál byste mohli na své příjmy uplatnit). Rozhodující jsou příjmy z bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období.

| Pásmo    | Roční příjmy    | Podmínka druhu činnosti                                     |
| -------- | --------------- | ----------------------------------------------------------- |
| 1. pásmo | do 1 000 000 Kč | jakákoli samostatná činnost (bez ohledu na výdajový paušál) |
| 1. pásmo | do 1 500 000 Kč | alespoň 75 % příjmů s výdajovým paušálem 80 % nebo 60 %     |
| 1. pásmo | do 2 000 000 Kč | alespoň 75 % příjmů s výdajovým paušálem 80 %               |
| 2. pásmo | do 1 500 000 Kč | jakákoli samostatná činnost                                 |
| 2. pásmo | do 2 000 000 Kč | alespoň 75 % příjmů s výdajovým paušálem 80 % nebo 60 %     |
| 3. pásmo | do 2 000 000 Kč | jakákoli samostatná činnost                                 |

Zdroj: § 2a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů; Finanční správa ČR pro rok 2026.

Logika je následující: čím vyšší výdajový paušál by vaše činnost měla, tím nižší pásmo (a tím i nižší platbu) můžete při stejných příjmech zvolit. Řemeslník s příjmem 1,3 milionu Kč (paušál 80 %) tak může zůstat v 1. pásmu, zatímco poskytovatel služby se stejným příjmem, ale jen 40% paušálem, spadne do 2. pásma.

### Výdajové paušály podle druhu činnosti

Pro určení pásma se vychází z těchto výdajových paušálů (§ 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb.):

| Výdajový paušál | Druh činnosti                                                          |
| --------------- | ---------------------------------------------------------------------- |
| 80 %            | zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství, řemeslné živnosti       |
| 60 %            | ostatní živnostenské podnikání                                         |
| 40 %            | jiné příjmy ze samostatné činnosti (svobodná povolání, autorská práva) |
| 30 %            | nájem majetku zařazeného v obchodním majetku                           |

## Jaké podmínky musím splnit pro vstup do paušálního režimu?

Kalkulačka ověřuje zadané příjmové limity a několik dalších vámi označených překážek; všechny osobní podmínky vstupu sama ověřit nemůže. Podle § 2a zákona č. 586/1992 Sb. musíte současně splňovat zejména tyto podmínky:

- jste **OSVČ** (osoba samostatně výdělečně činná) a vaše příjmy ze samostatné činnosti v předcházejícím zdaňovacím období **nepřesáhly 2 000 000 Kč**,
- **nejste plátcem DPH** a nemáte registrační povinnost k DPH (s výjimkou identifikované osoby) – vyloučeni jsou i dobrovolní plátci,
- nejste společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti,
- nejste dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení,
- nevykonáváte zaměstnání s příjmy nezdaněnými srážkou, vztahuje se na vás české důchodové i zdravotní pojištění a splníte včasná oznámení; při zahájení během roku také podmínky pro předchozí část téhož roku podle § 2a odst. 2.

Již podnikající osoba podávala oznámení o vstupu do paušálního režimu na rok 2026 **nejpozději do pondělí 12. ledna 2026** (zákonná lhůta 10. 1. připadla na sobotu, proto se posunula na nejbližší pracovní den dle § 33 odst. 4 daňového řádu). Osoba, která teprve po tomto dni zahajuje činnost, mohla oznámení podat **do dne zahájení činnosti**. Kdo už v režimu byl, pokračuje za splnění podmínek automaticky. Více v článku [paušální daň](https://ucto.cz/dane/pausalni-dan).

## Modelový příklad výpočtu paušální daně 2026

Marek je ilustrátor s příjmy z autorských práv mimo živnostenské podnikání (40% výdajový paušál). Za rok 2025 měl příjmy 850 000 Kč a chce vědět, kolik zaplatí na paušální dani v roce 2026; pro srovnání předpokládejme stejné příjmy i v roce 2026. Kdyby stejnou grafickou práci vykonával jako živnostník, příjmy ze živnosti by zpravidla spadaly pod 60% výdajový paušál a následující srovnání s běžným zdaněním by vyšlo jinak.

**Krok 1 – ověření podmínek:** Předpokládejme, že Marek není plátce DPH, nemá registrační povinnost k DPH a splňuje i ostatní podmínky vstupu. Jeho příjmy nepřesáhly 2 mil. Kč, takže pro model může do paušálního režimu vstoupit.

**Krok 2 – zařazení do pásma:** Příjmy 850 000 Kč jsou pod hranicí 1 000 000 Kč. Marek spadá do **1. pásma** (do 1 mil. Kč může jít každý bez ohledu na druh činnosti).

**Krok 3 – výpočet platby:** V 1. pásmu vychází od července 2026 aktuální měsíční částka **9 162 Kč**. Pokud ji použijeme pro orientační roční srovnání, odpovídá:

- 12 × 9 162 Kč = **109 944 Kč za celý rok 2026**

Pokud Marek za leden až červen platil podle původní výše 9 984 Kč/měsíc, vznikl mu přeplatek **4 932 Kč** (6 × 822 Kč). Finanční správa dovoluje tento přeplatek odečíst od červencové nebo některé další zálohy; nevyužitý přeplatek lze po skončení roku vrátit na žádost. Konečná roční povinnost tak odpovídá **109 944 Kč**.

Z orientační roční částky při aktuální platbě připadá na **daň z příjmů 1 200 Kč** (daňová složka 100 Kč/měsíc × 12, snížení 1. pásma se jí netýká) a zbytek na pojistné. Marek nepodává daňové přiznání ani přehledy, jen pokud je jeho daň za rok 2026 skutečně rovna paušální dani.

Pro srovnání: kdyby Marek zdaňoval běžně s 40% paušálem, jeho daňový základ by byl 510 000 Kč, daň 15 % po slevě na poplatníka (30 840 Kč ročně) by činila 45 660 Kč. Sociální pojistné by se počítalo z 55 % a zdravotní z 50 % daňového základu, vždy s kontrolou příslušných minim. V jeho případě je paušální daň administrativně jednodušší, ale je vhodné obě varianty propočítat – záleží na slevách, na které máte nárok.

## Kdy se paušální daň vyplatí a kdy ne?

Paušální daň je výhodná především pro OSVČ s **vyššími příjmy a nízkými skutečnými výdaji**, které nemohou uplatnit velké daňové slevy. Naopak nevýhodná bývá v těchto situacích:

- **uplatňujete slevy a daňová zvýhodnění** – sleva na manželku/manžela, daňové zvýhodnění na děti, sleva na invaliditu; při dani skutečně rovné paušální dani o ně přijdete,
- **odečítáte úroky z hypotéky, penzijní spoření nebo dary** – nezdanitelné části základu daně při dani skutečně rovné paušální dani nelze uplatnit,
- **máte nízké příjmy** – při příjmu kolem minimální mzdy bývá běžné zdanění s paušálními výdaji levnější,
- **plánujete žádat o úvěr nebo dávky** – paušální daň nevykazuje skutečný zisk, což může komplikovat doložení příjmů.

Detailní porovnání obou variant najdete v článku [paušální daň, nebo paušální výdaje](https://ucto.cz/dane/pausalni-dan-nebo-pausalni-vydaje).

## Jakých chyb se vyvarovat při výpočtu paušální daně?

- **Záměna příjmů a zisku.** Pro zařazení do pásma rozhodují celkové příjmy (obrat), ne zisk po odečtení výdajů.
- **Opomenutí podmínky druhu činnosti.** Hranice 1,5 a 2 mil. Kč pro nižší pásma platí jen při splnění podmínky 75 % příjmů s vyšším paušálem.
- **Směšování původní a aktuální zálohy.** Částka 9 984 Kč se hradila v prvním pololetí, ale zpětné snížení vytvořilo přeplatek. Od července je pravidelná záloha 9 162 Kč.
- **Ignorování přeplatku.** Prostý součet šesti původních a šesti nových plateb není konečná roční povinnost. Po zohlednění přeplatku činí **109 944 Kč**.
- **Zapomenutý termín oznámení.** Již podnikající osoba oznamovala vstup na rok 2026 do 12. 1. 2026; kdo činnost teprve po tomto datu zahajuje, může oznámení podat do dne zahájení. Pozdě podané oznámení je neúčinné.
- **Souběh se zaměstnáním nebo DPH.** Příjmy ze zaměstnání nad rámec či registrace k DPH mohou vstup do režimu vyloučit.

## Shrnutí

Paušální daň 2026 je jedna měsíční platba pokrývající daň z příjmů, sociální i zdravotní pojištění. V I. pásmu činí od 1. 7. 2026 záloha 9 162 Kč a za první pololetí vznikl přeplatek 4 932 Kč. Lze jím snížit některou další zálohu; nevyužitý přeplatek lze po roce vrátit na žádost. Ve II. pásmu činí záloha 16 745 Kč a ve III. pásmu 27 139 Kč měsíčně. Částka přeplatku 4 932 Kč předpokládá úhradu všech šesti původních záloh po 9 984 Kč za leden až červen.

## Často kladené otázky

### Co všechno paušální daň zahrnuje?

Měsíční paušální záloha v sobě spojuje tři platby: daň z příjmů, pojistné na důchodové (sociální) pojištění a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Ve veřejné tabulce Finanční správy je v 1. pásmu 100 Kč daně, 6 578 Kč na sociální a 3 306 Kč na zdravotní pojištění; od července 2026 vychází sociální složka po snížení minima na 5 756 Kč. Vše hradíte jednou platbou na účet finančního úřadu.

### Kdy je splatná měsíční záloha paušální daně?

Běžná záloha je splatná do 20. dne daného kalendářního měsíce. Při zahájení podnikání spojeném se vstupem do režimu je první záloha splatná do 20. dne následujícího měsíce společně s jeho zálohou. Za leden 2026 byla u pokračující OSVČ splatná 20. 1. 2026.

### Proč se výše 1. pásma během roku 2026 mění?

Od 1. 7. 2026 se snížila minimální sociální složka, na kterou je I. pásmo navázané. Paušální záloha proto klesla z 9 984 Kč na 9 162 Kč. Za leden až červen vznikl přeplatek 4 932 Kč, který lze podle Finanční správy odečíst od další zálohy nebo po roce vrátit na žádost. II. a III. pásmo se nemění. Částka přeplatku 4 932 Kč předpokládá úhradu všech šesti původních záloh po 9 984 Kč za leden až červen.

### Kolik nakonec zaplatím za rok v 1. pásmu?

Při splnění podmínek konečné paušální daně za všech 12 měsíců roku 2026 činí povinnost v I. pásmu 109 944 Kč (12 × 9 162 Kč). Pokud jste za leden až červen platili původních 9 984 Kč měsíčně, vznikl přeplatek 4 932 Kč. Finanční správa umožňuje odečíst jej od některé další zálohy; pokud jej do konce roku nevyužijete, můžete po skončení zdaňovacího období požádat správce daně o vrácení.

### Musím při paušální dani podávat daňové přiznání?

Přiznání a přehledy za daný rok nepodáváte, jen pokud je vaše daň za tento rok skutečně rovna paušální dani. Pokud se například stanete plátcem DPH nebo příjmy překročí hranici, při níž lze daň v paušální výši stanovit, přiznání a přehledy podat musíte. Při překročení hranice zvoleného pásma ověřte možnost oznámit jinou výši paušální daně.

### Můžu při paušální dani uplatnit slevu na děti nebo hypotéku?

Při dani skutečně rovné paušální dani neuplatníte samostatně slevy na dani, daňová zvýhodnění na děti ani nezdanitelné části základu daně, jako jsou úroky z hypotéky či penzijní spoření. Pokud vaše daň paušální dani rovna není a podáváte běžné přiznání, postupujete podle obecných pravidel. Máte-li na tyto úlevy nárok, porovnejte oba režimy.

### Jak poznám, jestli patřím do 2. nebo 3. pásma?

Rozhoduje výše příjmů a druh činnosti. Do 2. pásma patří OSVČ s příjmy do 1,5 mil. Kč (nebo do 2 mil. Kč, pokud alespoň 75 % příjmů má paušál 80 % nebo 60 %). Do 3. pásma spadají OSVČ s příjmy do 2 mil. Kč, které nesplní podmínky pro nižší pásmo.

---

# Kalkulačka / přehled slev na dani

- URL: https://ucto.cz/kalkulacka-slev-na-dani
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Kalkulačka slev na dani 2026: spočítejte slevu na poplatníka, manžela, invaliditu, daňové zvýhodnění na děti i daňový bonus. Přehledná tabulka, vzorce a příklad.

**Ve zkratce:** Slevy na dani snižují vypočtenou daň z příjmů, a to až do nuly. V roce 2026 si může poplatník odečíst **základní slevu 30 840 Kč ročně** (2 570 Kč měsíčně), k tomu při splnění podmínek slevu na manžela/manželku (24 840 Kč), na invaliditu (2 520 nebo 5 040 Kč) a na držitele průkazu ZTP/P (16 140 Kč). **Daňové zvýhodnění na děti** činí 15 204 Kč na 1. dítě, 22 320 Kč na 2. a 27 840 Kč na 3. a další dítě ročně. Nejdřív se uplatní slevy podle § 35ba (jen do nuly daně), pak zvýhodnění na děti podle § 35c, které může přejít až do **daňového bonusu**. Horní strop ročního bonusu od roku 2021 není stanoven, ale pro jeho uplatnění platí příjmová podmínka a minimum **100 Kč**.

Kalkulačka sečte slevy, které sami označíte, odečte je od zadané daně a u dětí spočítá i případný daňový bonus. Splnění osobních podmínek slev (zejména společné domácnosti s manželem a vyživovaným dítětem poplatníka mladším 3 let a celoročního příjmu manžela nejvýše 68 000 Kč) musíte ověřit sami. U nerezidentů posuďte také rezidenci v EU/EHP a 90% podíl českých příjmů pro dotčené úlevy. Výpočet nezahrnuje vratku dřívějších záloh ani zachování již vyplacených měsíčních bonusů při zvláštních podmínkách ročního zúčtování. Níže najdete přehlednou tabulku slev a zvýhodnění pro rok 2026, vysvětlení pořadí jejich uplatnění a modelový příklad krok za krokem.

## Jak se počítají slevy na dani v roce 2026?

Slevy na dani se uplatňují **až na konci výpočtu daně**, ne ze základu daně. Postup je vždy stejný:

1. Z dílčích základů daně se vypočte **daň** sazbou 15 % (případně 23 % nad zákonnou hranicí).
2. Od daně se odečtou **slevy na dani podle § 35ba** zákona č. 586/1992 Sb. (poplatník, manžel/manželka, invalidita, ZTP/P). Tyto slevy mohou snížit daň **nejvýše na nulu** – nevyčerpanou část nelze vyplatit jako daňový bonus; slevy však mohou vést k vrácení již zaplacených záloh nebo započitatelné srážkové daně.
3. Teprve od daně po slevách se odečte **daňové zvýhodnění na děti podle § 35c**. To má zvláštní povahu: pokud je vyšší než zbývající daň, může se vzniklý rozdíl uplatnit jako **daňový bonus** při splnění zákonných podmínek.

Klíčové je tedy rozlišovat dva typy úlev:

- **Slevy na dani (§ 35ba)** – sníží daň jen do nuly. Co se nevyčerpá, propadá.
- **Daňové zvýhodnění na dítě (§ 35c)** – sníží daň do nuly a zbytek lze uplatnit jako daňový bonus (při splnění příjmové podmínky a zákonného minima).

Vybrané slevy se uplatňují měsíčně u zaměstnavatele (z podepsaného Prohlášení poplatníka); jiné, například sleva na manžela, až za celý rok v [ročním zúčtování daně](https://mzdy.cz/odvody/rocni-zuctovani-dane) nebo v daňovém přiznání. U slev vázaných na trvání podmínek se roční částka zpravidla krátí podle měsíců, na jejichž počátku byly podmínky splněny; základní sleva na poplatníka se při ročním výpočtu podle počtu odpracovaných měsíců nekrátí.

## Přehled slev na dani a daňových zvýhodnění 2026 (tabulka)

Následující tabulka shrnuje všechny slevy a zvýhodnění, se kterými kalkulačka pro rok 2026 počítá. Jde o ověřené hodnoty podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Hodnoty se oproti roku 2025 nemění.

| Sleva / zvýhodnění                            | Roční částka                            | Měsíční částka                           | Paragraf                |
| --------------------------------------------- | --------------------------------------- | ---------------------------------------- | ----------------------- |
| Sleva na poplatníka                           | 30 840 Kč | 2 570 Kč | § 35ba odst. 1 písm. a) |
| Sleva na manžela/manželku                     | 24 840 Kč                               | – (jen ročně)                            | § 35bb                  |
| Sleva na manžela/manželku se ZTP/P            | 49 680 Kč                               | – (jen ročně)                            | § 35bb                  |
| Základní sleva na invaliditu (1. a 2. stupeň) | 2 520 Kč                                | 210 Kč                                   | § 35ba odst. 1 písm. c) |
| Rozšířená sleva na invaliditu (3. stupeň)     | 5 040 Kč                                | 420 Kč                                   | § 35ba odst. 1 písm. d) |
| Sleva na držitele průkazu ZTP/P               | 16 140 Kč                               | 1 345 Kč                                 | § 35ba odst. 1 písm. e) |
| Daňové zvýhodnění na 1. dítě                  | 15 204 Kč                               | 1 267 Kč                                 | § 35c odst. 1           |
| Daňové zvýhodnění na 2. dítě                  | 22 320 Kč                               | 1 860 Kč                                 | § 35c odst. 1           |
| Daňové zvýhodnění na 3. a další dítě          | 27 840 Kč                               | 2 320 Kč                                 | § 35c odst. 1           |

Zdroj: § 35ba, § 35bb a § 35c zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů; hodnoty platné pro zdaňovací období 2026 (Finanční správa). U dítěte s průkazem **ZTP/P** se daňové zvýhodnění zvyšuje na dvojnásobek (30 408 / 44 640 / 55 680 Kč ročně) podle § 35c odst. 7. Horní limit ročního daňového bonusu **není od roku 2021 stanoven** (dřívější strop 60 300 Kč byl zrušen).

**Pozor – sleva na studenta a školkovné v roce 2026 neexistují.** Obě slevy zrušil konsolidační balíček (zákon č. 349/2023 Sb.) s účinností od 1. 1. 2024 a v roce 2026 je **uplatnit nelze**. Před zrušením je naposledy bylo možné odečíst z příjmů roku 2023. Vyhlášený zákon č. 180/2026 Sb. je obnovuje až od zdaňovacího období 2027; tato kalkulačka počítá rok 2026.

### Jaké jsou podmínky u jednotlivých slev?

Ne na každou slevu vzniká nárok automaticky. Stručný přehled nejdůležitějších podmínek:

- **Poplatník** – nárok má každý poplatník daně z příjmů fyzických osob, a to v plné roční výši i při zaměstnání jen po část roku. Nekrátí se podle počtu odpracovaných měsíců (na rozdíl od ostatních slev).
- **Manžel/manželka** – vlastní příjem druhého z manželů nesmí za rok přesáhnout **68 000 Kč** a zároveň musí poplatník žít ve společně hospodařící domácnosti s vyživovaným dítětem, které **nedovršilo 3 let věku**. Podmínka péče o dítě do 3 let platí od roku 2024 (§ 35bb ve znění konsolidačního balíčku, zákon č. 349/2023 Sb.).
- **Invalidita** – sleva náleží podle stupně přiznaného invalidního důchodu; doložení rozhodnutím a potvrzením o výplatě důchodu od ČSSZ.
- **Děti** – vyživované dítě žijící ve společně hospodařící domácnosti; za stejné dítě ve stejném období může zvýhodnění uplatnit jen jedna oprávněná osoba.

U manželské slevy, invalidity a průkazu ZTP/P zadejte v ročním režimu **počet měsíců**, na jejichž počátku byly podmínky splněny (§ 35ba odst. 3). Například při nároku na manželskou slevu za leden až červen činí výsledek **6 × 2 070 = 12 420 Kč**, nikoli celých 24 840 Kč. Limit vlastního příjmu druhého z manželů 68 000 Kč se přitom posuzuje za celý rok, i když sleva náleží jen za část roku. [Finanční správa uvádí stejný postup](https://financnisprava.gov.cz/cs/dane/dane/dan-z-prijmu/zamestnanci-zamestnavatele/dotazy-a-odpovedi/2026/aktualni-dotazy-a-odpovedi-k-dani-z).

## Vzorec: jak se slevy odečítají od daně

Pořadí výpočtu vypadá takto:

```
1) DAŇ              = základ daně × sazba (15 %, nad limit část 23 %)
2) DAŇ PO SLEVÁCH   = DAŇ − slevy dle § 35ba         (nejméně 0)
                       (poplatník + manžel + invalidita + ZTP/P)
3a) je-li zvýhodnění na děti ≤ DAŇ PO SLEVÁCH:
    VÝSLEDNÁ DAŇ    = DAŇ PO SLEVÁCH − zvýhodnění na děti
3b) je-li zvýhodnění na děti > DAŇ PO SLEVÁCH:
    VÝSLEDNÁ DAŇ    = 0
    DAŇOVÝ BONUS    = zvýhodnění na děti − DAŇ PO SLEVÁCH   (při splnění podmínek)
```

Slevy v kroku 2 nikdy daň „nepřetočí" do mínusu – maximum, čeho dosáhnou, je nulová daň. Až daňové zvýhodnění na děti v kroku 3 může vést k vyplacení peněz od státu (daňový bonus).

## Modelový příklad: výpočet slev na dani a daňového bonusu 2026

Zaměstnankyně má roční daň z příjmů před slevami **45 000 Kč**. Uplatňuje slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na dvě děti.

**Krok 1 – sleva na poplatníka**
45 000 − 30 840 = **14 160 Kč** (daň po slevě podle § 35ba)

**Krok 2 – daňové zvýhodnění na 2 děti**

1. dítě 15 204 + 2. dítě 22 320 = **37 524 Kč**

**Krok 3 – porovnání s daní**
Daň po slevě je 14 160 Kč, zvýhodnění na děti 37 524 Kč. Zvýhodnění je vyšší než daň, daň tedy klesne na **0 Kč** a vznikne **daňový bonus**.

**Krok 4 – výpočet bonusu**
37 524 − 14 160 = **23 364 Kč** daňový bonus, který stát vyplatí.

Zaměstnankyně tedy nejen nezaplatí žádnou daň z příjmů, ale ještě jí stát vrátí 23 364 Kč. Podmínkou výplaty bonusu je dostatečný příjem (viz dále).

### Kolik si snížím daň podle počtu dětí?

Orientační přehled ročního daňového zvýhodnění podle počtu vyživovaných dětí (bez ZTP/P):

| Počet dětí | Roční zvýhodnění celkem | Měsíčně celkem |
| ---------- | ----------------------- | -------------- |
| 1 dítě     | 15 204 Kč               | 1 267 Kč       |
| 2 děti     | 37 524 Kč               | 3 127 Kč       |
| 3 děti     | 65 364 Kč               | 5 447 Kč       |
| 4 děti     | 93 204 Kč               | 7 767 Kč       |

Zdroj: vlastní výpočet podle § 35c zákona č. 586/1992 Sb., hodnoty pro rok 2026. Pořadí dětí volí oprávnění poplatníci v souladu se zákonnými pravidly a uplatněním v domácnosti; 3. a každé další dítě má vždy sazbu 27 840 Kč ročně.

## Kdy mám nárok na daňový bonus?

Daňový bonus se vyplatí, jen pokud daňové zvýhodnění převýší daň po slevách, **rozdíl činí alespoň 100 Kč za rok** (§ 35c odst. 3) a zároveň máte dostatečný vlastní příjem. Příjmová podmínka podle § 35c odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb. pro rok 2026:

- **Roční bonus** (v přiznání nebo ročním zúčtování): příjem ze zaměstnání nebo podnikání musí dosáhnout alespoň **šestinásobku minimální mzdy**, tj. 6 × 22 400 = **134 400 Kč** za rok 2026.
- **Měsíční bonus u zaměstnavatele**: hrubý příjem ze závislé činnosti za měsíc musí dosáhnout alespoň **poloviny minimální mzdy**, tj. **11 200 Kč** v roce 2026.

Minimální mzda pro rok 2026 činí **22 400 Kč měsíčně** (§ 111 zákoníku práce, zákon č. 262/2006 Sb., ve spojení s nařízením vlády č. 285/2024 Sb. o valorizačním koeficientu; konkrétní výši oznamuje sdělení MPSV č. 356/2025 Sb.). Horní hranice ročního daňového bonusu **není stanovena** – od roku 2021 byl zrušen dřívější strop 60 300 Kč. Při splnění příjmové podmínky se vyplatí celý rozdíl dosahující alespoň 100 Kč. Měsíční bonus se vyplácí od částky 50 Kč. Do rozhodného příjmu se nezapočítávají příjmy od daně osvobozené ani příjmy zdaněné srážkovou daní, s výjimkami uvedenými v § 35c odst. 4. Podrobnosti o výpočtu a výplatě bonusu najdete v [článku o slevách na dani](https://ucto.cz/dane/slevy-na-dani).

## Časté chyby při uplatňování slev na dani

- **Záměna slevy a daňového zvýhodnění.** Slevy podle § 35ba (poplatník, manžel, invalidita) snižují daň jen do nuly. Pouze zvýhodnění na děti (§ 35c) může přejít do vypláceného bonusu. Nevyčerpaná sleva není bonus, ale již sražené zálohy či započitatelnou srážkovou daň lze díky ní dostat zpět.
- **Uplatnění zrušené slevy na studenta nebo školkovného.** Obě slevy v roce 2026 neexistují (zrušeny od roku 2024). Starší kalkulačky a vzory přiznání je mohou stále nabízet.
- **Přehlédnutí příjmové podmínky bonusu.** Bez ročního příjmu alespoň 134 400 Kč (2026) nárok na daňový bonus nevzniká, i když zvýhodnění převyšuje daň.
- **Domněnka o stropu bonusu.** Horní limit ročního bonusu od roku 2021 neexistuje; stát vyplatí celý rozdíl mezi zvýhodněním a daní. Staré kalkulačky mohou stále počítat se zrušeným stropem 60 300 Kč.
- **Špatné pořadí dětí.** Sazba se liší podle pořadí (15 204 / 22 320 / 27 840 Kč). Při více dětech se vyplatí zařadit dítě se ZTP/P výhodně, protože u něj jde o dvojnásobek.
- **Krácení slevy na poplatníka podle měsíců.** Sleva na poplatníka náleží v plné roční výši 30 840 Kč, i když jste pracovali jen část roku. Ostatní časově podmíněné slevy se při ročním výpočtu posuzují podle měsíců splnění podmínek.
- **Dvojí uplatnění zvýhodnění na dítě.** Totéž dítě může v daném měsíci uplatnit jen jeden z rodičů. Souběh u obou znamená doměrek daně.

## Shrnutí

Slevy na dani v roce 2026 snižují vypočtenou daň z příjmů. Nejdříve se odečtou slevy podle § 35ba – poplatník 30 840 Kč, manžel/manželka 24 840 Kč, invalidita 2 520 / 5 040 Kč, ZTP/P 16 140 Kč – a to nejvýše do nuly daně. Poté se odečte daňové zvýhodnění na děti podle § 35c (15 204 / 22 320 / 27 840 Kč na 1./2./3. dítě), které může přejít do vypláceného daňového bonusu, pokud máte roční příjem alespoň 134 400 Kč. Horní strop bonusu od roku 2021 neexistuje (dřívější limit 60 300 Kč byl zrušen). Sleva na studenta a školkovné v roce 2026 neexistují. Výpočet sečte vaše slevy, odečte je od daně ve správném pořadí a spočítá i případný bonus (zákon č. 586/1992 Sb.).

## Často kladené otázky

### Kolik je sleva na poplatníka v roce 2026?

Základní sleva na poplatníka činí v roce 2026 **30 840 Kč ročně**, tedy 2 570 Kč měsíčně. Hodnota se nemění od roku 2022 a náleží každému poplatníkovi daně z příjmů fyzických osob v plné roční výši podle § 35ba odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb.

### Jaký je rozdíl mezi slevou na dani a daňovým bonusem?

Sleva na dani podle § 35ba snižuje vypočtenou daň **nejvýše na nulu** – nevyčerpanou část už stát nevyplatí. Daňové zvýhodnění na dítě podle § 35c naopak může převýšit daň, a vzniklý rozdíl se vyplatí jako **daňový bonus**. Bonus se odlišuje od přeplatku: vratka dříve zaplacených záloh může vzniknout i díky běžné slevě.

### Kolik si odečtu na děti v roce 2026?

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě činí v roce 2026 ročně 15 204 Kč na 1. dítě, 22 320 Kč na 2. dítě a 27 840 Kč na 3. a každé další dítě (§ 35c zákona č. 586/1992 Sb.). U dítěte s průkazem ZTP/P se částka zdvojnásobuje. Měsíčně jde o 1 267 / 1 860 / 2 320 Kč.

### Existuje v roce 2026 sleva na studenta a školkovné?

Ne. Sleva na studenta i školkovné (sleva za umístění dítěte) byly zrušeny konsolidačním balíčkem (zákon č. 349/2023 Sb.) s účinností od 1. 1. 2024. V roce 2026 je uplatnit nelze. Jejich obnovení podle vyhlášeného zákona č. 180/2026 Sb. se použije až od roku 2027, nikoli na příjmy roku 2026.

### Jaká je podmínka příjmu pro daňový bonus 2026?

Pro nárok na roční daňový bonus musíte mít příjem ze zaměstnání nebo podnikání alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, tedy **134 400 Kč** za rok 2026. U měsíční výplaty bonusu u zaměstnavatele stačí měsíční hrubý příjem alespoň 11 200 Kč (polovina minimální mzdy). Horní strop ročního bonusu není stanoven – od roku 2021 byl zrušen dřívější limit 60 300 Kč (§ 35c zákona č. 586/1992 Sb.).

### Kolik je sleva na manželku v roce 2026?

Sleva na manžela nebo manželku činí v roce 2026 **24 840 Kč ročně** (49 680 Kč při ZTP/P). Nárok vzniká jen tehdy, když vlastní příjem druhého z manželů nepřesáhne 68 000 Kč za rok a poplatník zároveň pečuje ve společné domácnosti o dítě mladší 3 let (§ 35bb zákona č. 586/1992 Sb., ve znění od roku 2024).

### V jakém pořadí se slevy odečítají od daně?

Nejprve se od daně odečtou slevy podle § 35ba (poplatník, manžel, invalidita, ZTP/P), a to nejvýše do nuly. Teprve poté se odečte daňové zvýhodnění na děti podle § 35c, které jako jediné může přejít do vypláceného daňového bonusu. Toto pořadí dodržuje i kalkulační postup.

---

# Kalkulačka výdajových paušálů

- URL: https://ucto.cz/kalkulacka-vydajovych-pausalu
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Kalkulačka výdajových paušálů 2026: spočítejte paušální výdaje sazbou 80, 60, 40 nebo 30 % z příjmů, ohlídejte stropy a porovnejte je se skutečnými výdaji.

**Ve zkratce:** Kalkulačka výdajových paušálů spočítá vaše paušální výdaje jako **procento z příjmů** ze samostatné činnosti – **80 %** (řemeslné a zemědělské činnosti), **60 %** (ostatní živnosti), **40 %** (jiná samostatná činnost) nebo **30 %** (nájem obchodního majetku). U každé sazby zároveň hlídá **maximální strop** (1 600 000 / 1 200 000 / 800 000 / 600 000 Kč) odpovídající hranici příjmů 2 000 000 Kč. Výsledkem je dílčí základ daně podle § 7 zákona č. 586/1992 Sb. – tedy příjmy mínus paušální výdaje – ze kterého se dál počítá daň a pojistné.

Tato stránka vysvětluje, **jak kalkulačka počítá** – krok za krokem, s aktuálními parametry pro rok 2026, modelovými příklady a odpověďmi na nejčastější otázky.

---

## Co kalkulačka výdajových paušálů počítá?

Kalkulačka výdajových paušálů vám z ročních příjmů ze samostatné činnosti spočítá následující údaje:

1. **Výši paušálních výdajů** – tedy kolik korun můžete podle své činnosti uplatnit jako výdaj procentem z příjmů (§ 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů).
2. **Dílčí základ daně podle § 7** – rozdíl mezi příjmy a paušálními výdaji, ze kterého se dál počítá daň z příjmů.
3. **Porovnání se stropem** – upozornění, zda vaše příjmy nepřekročily hranici, od které se paušál „zastropuje“ a další část příjmů už paušálem nepokryjete.
4. **Volitelné srovnání se skutečnými výdaji** – porovná výši paušálu s vámi zadanou částkou skutečných výdajů, nikoli celou výslednou daň obou variant.

Výdajový paušál vám umožní uplatnit výdaje procentem z příjmů, aniž byste pro tento účel dokládali každý skutečný náklad. Podle § 7 odst. 8 však musíte vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek; další evidenční povinnosti mohou plynout například z DPH nebo účetních předpisů. Stát vám „uzná“ výdaje pevným procentem, i kdyby vaše skutečné náklady byly nižší. Podrobný výklad pravidel najdete v článku [výdajové paušály](https://ucto.cz/dane/vydajove-pausaly); jestli se vám paušál vyplatí víc než skutečné výdaje, řeší text [skutečné, nebo paušální výdaje](https://ucto.cz/dane/skutecne-nebo-pausalni-vydaje).

---

## Jak se počítají výdajové paušály krok za krokem?

Výpočet paušálních výdajů má čtyři logické kroky. Kalkulačka je provede automaticky, ale je dobré jim rozumět – zvlášť kvůli stropům a kombinaci více činností.

### Krok 1: Sečtěte zdanitelné příjmy ze samostatné činnosti

Paušál se počítá **z příjmů, nikoli ze zisku**. Sečtěte zdanitelné příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 zákona č. 586/1992 Sb. U daňové evidence jde zpravidla o skutečně přijaté peníze v roce 2026; při použití procentních výdajů stanoví § 7 odst. 8 příjmy jako příjmy, které byste měli, kdybyste nebyli účetní jednotkou. Samotné účetní výnosy proto nepřebírejte bez této úpravy. Do základu pro paušál nepatří položky od daně osvobozené ani příjmy zdaněné srážkovou daní.

### Krok 2: Zařaďte činnost do správné sazby

Každý druh příjmu má svou paušální sazbu. Rozhoduje **charakter činnosti**, ne vaše přání – pro řemeslnou živnost platí 80 %, pro volnou (ostatní) živnost 60 %:

| Druh činnosti                                                                             | Paušál | Maximální výdaje |
| ----------------------------------------------------------------------------------------- | ------ | ---------------- |
| Zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství, řemeslné živnosti                          | 80 %   | 1 600 000 Kč     |
| Ostatní živnostenské podnikání (volná, vázaná, koncesovaná živnost)                       | 60 %   | 1 200 000 Kč     |
| Jiné příjmy ze samostatné činnosti (např. svobodná povolání, autorské honoráře nad limit) | 40 %   | 800 000 Kč       |
| Nájem majetku zařazeného v obchodním majetku                                              | 30 %   | 600 000 Kč       |

_Zdroj: § 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, znění pro rok 2026. Stropy odpovídají hranici příjmů 2 000 000 Kč. Ověřeno k 15. 10. 2026._

### Krok 3: Vynásobte příjmy sazbou a porovnejte se stropem

Příjmy v dané kategorii vynásobíte příslušným procentem. **Pozor na strop:** uplatnit můžete nejvýše pevnou maximální částku pro danou sazbu, i když vám matematicky vyjde víc.

- Příklad: 60% paušál z příjmů 1 500 000 Kč je 900 000 Kč → strop 1 200 000 Kč není překročen, uplatníte celých 900 000 Kč.
- Příklad: 60% paušál z příjmů 2 100 000 Kč je 1 260 000 Kč → překračuje strop, uplatníte jen **1 200 000 Kč**.

Pokud máte více druhů činnosti (např. řemeslnou i volnou živnost), počítá se paušál **pro každou kategorii zvlášť** a každá má vlastní sazbu i vlastní strop.

### Krok 4: Spočítejte dílčí základ daně podle § 7

Od příjmů odečtete vypočtené paušální výdaje. Výsledkem je **dílčí základ daně** podle § 7 – ze kterého se pak počítá daň z příjmů sazbou 15 % (a 23 % nad 1 762 812 Kč ročně podle § 16 zákona č. 586/1992 Sb.) a po přepočtu na vyměřovací základ i sociální a zdravotní pojistné. Tyto navazující výpočty řeší [kalkulačka daně z příjmu OSVČ](https://ucto.cz/kalkulacka-dane-z-prijmu-osvc).

---

## Jaké parametry platí v roce 2026?

Následující tabulka shrnuje všechny hodnoty, se kterými kalkulačka výdajových paušálů počítá pro rok 2026. Sazby ani stropy se oproti roku 2025 nemění.

| Parametr                                                          | Hodnota 2026 | Právní základ                             |
| ----------------------------------------------------------------- | ------------ | ----------------------------------------- |
| Paušál – zemědělství, lesní/vodní hospodářství, řemeslné živnosti | 80 %         | § 7 odst. 7 písm. a) zák. č. 586/1992 Sb. |
| Maximální výdaje u 80% paušálu                                    | 1 600 000 Kč | § 7 odst. 7 písm. a) zák. č. 586/1992 Sb. |
| Paušál – ostatní živnostenské podnikání                           | 60 %         | § 7 odst. 7 písm. b) zák. č. 586/1992 Sb. |
| Maximální výdaje u 60% paušálu                                    | 1 200 000 Kč | § 7 odst. 7 písm. b) zák. č. 586/1992 Sb. |
| Paušál – jiné příjmy ze samostatné činnosti                       | 40 %         | § 7 odst. 7 písm. d) zák. č. 586/1992 Sb. |
| Maximální výdaje u 40% paušálu                                    | 800 000 Kč   | § 7 odst. 7 písm. d) zák. č. 586/1992 Sb. |
| Paušál – nájem majetku v obchodním majetku                        | 30 %         | § 7 odst. 7 písm. c) zák. č. 586/1992 Sb. |
| Maximální výdaje u 30% paušálu                                    | 600 000 Kč   | § 7 odst. 7 písm. c) zák. č. 586/1992 Sb. |
| Hranice příjmů, od které se stropy projeví                        | 2 000 000 Kč | § 7 odst. 7 zák. č. 586/1992 Sb.          |

_Zdroj: zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (zakonyprolidi.cz / e-sbírka), znění pro rok 2026. Ověřeno k 15. 10. 2026._

> **Důležité pro rok 2026:** Výdajové paušály samotné (sazby i stropy) zůstávají beze změny. Dřívější zvláštní omezení podle § 35ca, které u vyšších paušálních výdajů omezovalo slevu na manžela/manželku a daňové zvýhodnění na děti, bylo zrušeno. Uplatnění paušálu proto samo o sobě tyto úlevy nevylučuje; stále však musíte splnit jejich vlastní podmínky, například limit příjmu manžela či manželky a dítě do 3 let, popřípadě příjmový práh pro daňový bonus.

---

## Které příjmy patří do 80 % a které do 60 %?

Nejčastější chyba je špatné zařazení živnosti. Rozhoduje, zda jde o **řemeslnou živnost** (příloha č. 1 živnostenského zákona), nebo o ostatní (volnou, vázanou, koncesovanou) živnost.

- **80 % – řemeslné a zemědělské činnosti:** zedník, instalatér, zámečník, truhlář, pekař, řezník, kadeřník, kosmetička, automechanik, hostinská činnost; dále zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství.
- **60 % – ostatní živnosti:** většina volných živností, např. velkoobchod a maloobchod, zprostředkování obchodu a služeb, IT a programování, vedení účetnictví jako živnost, ubytovací služby, lektorská a poradenská činnost. (Pozor: daňové poradenství není živnost, ale samostatné povolání, a spadá do 40% kategorie – viz níže.)
- **40 % – jiné příjmy ze samostatné činnosti bez živnosti:** typicky svobodná povolání (advokát, daňový poradce, lékař, architekt), autorské honoráře nad zákonný limit, příjmy z výkonu nezávislého povolání.
- **30 % – nájem majetku v obchodním majetku:** majetek vložený do podnikání a pronajímaný v rámci samostatné činnosti.

Máte-li příjmy z více činností s různými sazbami, **musíte je rozdělit** a na každou použít její vlastní paušál a strop. Kalkulačka proto umožňuje zadat příjmy do více kategorií najednou. Příjmy všech činností se stejnou sazbou nejprve sečtěte; zákonný strop patří celé této kategorii, nikoli každé živnosti zvlášť.

---

## Modelový příklad 1: řemeslník s paušálem 80 %

Pan Dvořák je zedník (řemeslná živnost) a v roce 2026 měl příjmy **1 200 000 Kč**. Uplatní výdajový paušál 80 %.

| Položka                     | Výpočet             | Částka            |
| --------------------------- | ------------------- | ----------------- |
| Příjmy (řemeslná živnost)   | —                   | 1 200 000 Kč      |
| Paušální výdaje             | 1 200 000 × 80 %    | 960 000 Kč        |
| Kontrola stropu             | 960 000 < 1 600 000 | strop nepřekročen |
| **Dílčí základ daně (§ 7)** | 1 200 000 − 960 000 | **240 000 Kč**    |

Paušál panu Dvořákovi „uznal“ výdaje 960 000 Kč bez prokazování skutečných nákladů. Nadále musí doložit příjmy, správnou kategorii a vést zákonnou evidenci. Ze základu daně 240 000 Kč se pak počítá daň z příjmů a pojistné.

---

## Modelový příklad 2: živnostník u stropu paušálu 60 %

Paní Horáková provozuje volnou živnost (e-shop) a v roce 2026 měla příjmy **2 100 000 Kč**. Uplatní výdajový paušál 60 %.

| Položka                       | Výpočet                   | Částka           |
| ----------------------------- | ------------------------- | ---------------- |
| Příjmy (ostatní živnost)      | —                         | 2 100 000 Kč     |
| Paušál matematicky            | 2 100 000 × 60 %          | 1 260 000 Kč     |
| Maximální strop u 60 %        | —                         | 1 200 000 Kč     |
| **Uplatněné paušální výdaje** | min(1 260 000; 1 200 000) | **1 200 000 Kč** |
| **Dílčí základ daně (§ 7)**   | 2 100 000 − 1 200 000     | **900 000 Kč**   |

Protože matematický paušál (1 260 000 Kč) překročil strop, uplatní paní Horáková jen **1 200 000 Kč**. Z příjmů nad hranici 2 000 000 Kč už tedy žádný další paušální výdaj „nevytěží“ – to je přesně ten okamžik, kdy se vyplatí spočítat, zda nejsou výhodnější skutečné výdaje. Srovnání obou metod najdete v článku [skutečné, nebo paušální výdaje](https://ucto.cz/dane/skutecne-nebo-pausalni-vydaje).

> Pozor: konkrétní čísla se liší podle druhu činnosti, výše příjmů a kombinace více živností. Vždy si výpočet ověřte v aktuální kalkulačce a v daňovém přiznání.

---

## Kdy se výdajový paušál vyplatí a kdy ne?

Paušál se vyplatí, pokud jsou vaše **skutečné výdaje nižší** než procento, které vám zákon uznává. Typicky jde o činnosti s nízkými náklady – služby, poradenství, IT, řemesla bez velkých nákupů materiálu.

Naopak se paušál nemusí vyplatit, když:

- máte **vysoké reálné náklady** (nákup zboží, materiálu, drahého vybavení) přesahující paušální procento,
- vaše **příjmy překročí hranici 2 000 000 Kč** a paušál se zastropuje – další část příjmů pak zdaníte bez odpovídajícího výdaje,
- vykázali byste **daňovou ztrátu** – tu lze uplatnit jen u skutečných výdajů, paušálem nikdy do ztráty nejdete.

Alternativou pro nízkonákladové OSVČ s příjmy do 2 milionů Kč je také **paušální daň** (jedna měsíční platba místo daně a přehledů). Její výši a podmínky řeší [kalkulačka paušální daně](https://ucto.cz/kalkulacka-pausalni-dane).

---

## Nejčastější chyby při výpočtu výdajových paušálů

- **Počítání paušálu ze zisku místo z příjmů.** Paušál se vždy počítá z příjmů (obratu), nikoli z rozdílu příjmů a výdajů.
- **Špatné zařazení živnosti.** Pro řemeslnou živnost je 80 %, pro ostatní 60 %. Záměna o 20 procentních bodů výrazně zkreslí základ daně.
- **Ignorování stropu.** Při příjmech nad 2 000 000 Kč nelze uplatnit víc než maximální částku pro danou sazbu (např. 1 200 000 Kč u 60 %).
- **Nesprávné sloučení více činností.** Příjmy s různými sazbami se musí rozdělit; každá kategorie má vlastní paušál i vlastní strop.
- **Kombinace paušálu a skutečných výdajů u téhož § 7.** V rámci dílčího základu podle § 7 nelze část výdajů uplatnit paušálem a část skutečně – metodu volíte pro celý § 7 jednotně.
- **Změna metody bez úpravy předchozího roku.** Přechod mezi skutečnými a paušálními výdaji může vyžadovat dodanění pohledávek a zásob – ohlídejte si návaznost mezi roky.

---

## Shrnutí

Kalkulačka výdajových paušálů pro rok 2026 spočítá paušální výdaje jako procento z příjmů ze samostatné činnosti: **80 %** (řemeslné a zemědělské činnosti, max. 1 600 000 Kč), **60 %** (ostatní živnosti, max. 1 200 000 Kč), **40 %** (jiná samostatná činnost, max. 800 000 Kč) a **30 %** (nájem obchodního majetku, max. 600 000 Kč). U každé sazby hlídá strop odpovídající příjmům 2 000 000 Kč. Výsledkem je dílčí základ daně podle § 7 zákona č. 586/1992 Sb. – příjmy mínus paušální výdaje – ze kterého se dál počítá daň z příjmů a pojistné. Sazby ani stropy se pro rok 2026 nemění.

---

## Často kladené otázky

### Kolik procent výdajů si můžu uplatnit paušálem v roce 2026?

Podle § 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. platí čtyři sazby: **80 %** z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z řemeslných živností (max. 1 600 000 Kč), **60 %** z ostatního živnostenského podnikání (max. 1 200 000 Kč), **40 %** z jiných příjmů ze samostatné činnosti (max. 800 000 Kč) a **30 %** z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku (max. 600 000 Kč). Pro rok 2026 se sazby ani stropy nemění.

### Z čeho se výdajový paušál počítá – z příjmů, nebo ze zisku?

Vždy **z příjmů** (obratu) ze samostatné činnosti, nikoli z rozdílu příjmů a výdajů. Paušál je náhradou za výdaje, takže se aplikuje na hrubé příjmy a teprve odečtením paušálu vznikne dílčí základ daně podle § 7.

### Co se stane, když mé příjmy překročí 2 000 000 Kč?

Paušální výdaje můžete uplatnit nejvýše do **maximálního stropu** pro danou sazbu (např. 1 200 000 Kč u 60 %). Z příjmů nad hranici 2 000 000 Kč už další paušální výdaj nezískáte, takže tato část se zdaní bez odpovídajícího výdaje. V takovém případě porovnejte, zda nejsou výhodnější skutečné výdaje.

### Mám řemeslnou i volnou živnost – jak paušál spočítám?

Příjmy z obou živností **rozdělíte** a na každou použijete její vlastní sazbu: 80 % na řemeslnou živnost a 60 % na volnou živnost. Každá kategorie má i svůj samostatný strop. Sečtením obou dílčích výpočtů získáte celkový základ daně podle § 7.

### Můžu kombinovat výdajový paušál se slevou na manželku a na děti?

Ano. Dřívější zvláštní omezení podle § 35ca, které u vyšších paušálních výdajů blokovalo slevu na druhého z manželů a daňové zvýhodnění na děti, bylo zrušeno zákonem č. 170/2017 Sb. (naposledy se uplatnilo za zdaňovací období 2017). Samotná volba paušálních výdajů tedy tyto úlevy nevylučuje. Nadále však platí jejich vlastní podmínky, včetně péče o dítě do 3 let a příjmového limitu manžela či manželky u manželské slevy a příjmové hranice u daňového bonusu.

### Mohu část výdajů uplatnit paušálem a část skutečně?

Ne. V rámci dílčího základu daně podle § 7 musíte zvolit jednu metodu pro celý tento základ – buď paušální výdaje, nebo skutečné výdaje. Kombinovat obojí v rámci téhož § 7 nelze. Pravidla a dopady přechodu mezi metodami popisuje článek [skutečné, nebo paušální výdaje](https://ucto.cz/dane/skutecne-nebo-pausalni-vydaje).

---

# Kalkulačka záloh OSVČ

- URL: https://ucto.cz/kalkulacka-zaloh-osvc
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Kalkulačka záloh OSVČ 2026: měsíční sociální a zdravotní pojištění podle přehledu, sazby, minimální zálohy a nová výše od července.

**Ve zkratce:** Kalkulačka záloh OSVČ spočítá vaši **měsíční sociální zálohu** (29,2 % z měsíčního základu odvozeného z 55 % zisku) a **zdravotní zálohu** (13,5 % z 50 % zisku). Pro hlavní činnost přitom kontroluje minima 5 720 Kč na sociální do června, 5 005 Kč od července a 3 306 Kč na zdravotní pojištění. Zdravotní záloha platí od měsíce podání přehledu; nově vypočtená sociální záloha od následujícího měsíce. Zdravotní zálohu nastaví na 0 Kč pouze po výslovném potvrzení samostatné zákonné výjimky.

Tato stránka vysvětluje, **jak kalkulačka počítá** – krok za krokem, s aktuálními parametry pro rok 2026, modelovým příkladem a odpověďmi na nejčastější otázky.

Výpočet je určen pro **přehled za rok 2025 podaný od ledna do listopadu 2026 a nové zálohy placené v roce 2026**. U vedlejší činnosti se účast odvozuje z hranice roku 2025: 111 736 Kč za celý rok, snížené o 9 312 Kč za každý zákonem vymezený měsíc; částky nových záloh a jejich minima jsou z roku 2026. Prosincové podání kalkulačka nepodporuje, protože nová sociální záloha by platila až od ledna 2027. Pětileté zproštění se posuzuje samostatně pro hlavní i vedlejší činnost; snížené minimum hlavní činnosti potvrďte jen při nevykonávání SVČ v předchozích 20 kalendářních letech a zahájení v letech 2024–2026.

Nástroj neřeší slevu pracujícího starobního důchodce a jeho 22,7% sazbu zálohy, dobrovolnou účast vedlejší OSVČ, změnu charakteru činnosti během roku, vyloučené nemocenské měsíce ani individuální změnu předpisu správy sociálního zabezpečení. Pro tyto situace použijte oficiální přehled a předpis příslušné instituce.

---

## Co kalkulačka záloh OSVČ počítá?

Kalkulačka záloh OSVČ vám ze zisku ze samostatné činnosti (rozdílu příjmů a výdajů) spočítá dvě pravidelné měsíční platby:

1. **Zálohu na pojistné na důchodové pojištění** (sociální pojištění) podle § 14 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení.
2. **Zálohu na pojistné na veřejné zdravotní pojištění** podle § 7 a § 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

Obě zálohy jsou jen **průběžnou splátkou** celoroční povinnosti. Skutečnou výši pojistného doúčtujete až v **přehledu o příjmech a výdajích**, který podáváte po skončení roku na okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ) a na zdravotní pojišťovnu. Z tohoto přehledu se zároveň odvodí **nová výše záloh** na další období. Podrobnosti k samotným platbám najdete v článku [zálohy OSVČ](https://ucto.cz/osvc/zalohy-osvc) a k podání pak v textu [přehled OSSZ](https://ucto.cz/osvc/prehled-ossz).

> Kalkulačka nepočítá daň z příjmů, jen zálohy na pojistné. Daňové zálohy se řídí jiným pravidlem (podle poslední známé daňové povinnosti).

---

## Jak se počítá záloha OSVČ krok za krokem?

Výpočet má pět logických kroků. Kalkulačka je provede automaticky, ale vyplatí se jim rozumět, abyste věděli, proč platíte právě tolik.

### Krok 1: Zjistěte daňový základ (zisk) z přehledu

Vyjděte ze **zisku** – tedy rozdílu mezi příjmy a výdaji ze samostatné činnosti za uplynulý kalendářní rok. Je to stejné číslo (dílčí základ daně podle § 7 zákona č. 586/1992 Sb.), které uvádíte v daňovém přiznání a opisujete do přehledu pro OSSZ a pojišťovnu.

### Krok 2: Spočítejte měsíční vyměřovací základ

Z ročního zisku se nejprve určí **roční vyměřovací základ** a poté **měsíční vyměřovací základ** (MVZ) – ten je rozhodující pro výši zálohy. Procenta se přitom u sociálního a zdravotního pojištění liší:

- **Sociální pojištění:** roční vyměřovací základ = **55 % zisku** (§ 5b zákona č. 589/1992 Sb.). Měsíční vyměřovací základ = tato částka dělená počtem měsíců, v nichž jste činnost vykonávali.
- **Zdravotní pojištění:** měsíční vyměřovací základ = **50 % zisku** děleného počtem měsíců (§ 3a zákona č. 592/1992 Sb.).

### Krok 3: Aplikujte sazbu pojistného

Z měsíčního vyměřovacího základu spočítáte zálohu příslušnou sazbou:

- **Sociální pojištění: 29,2 %** (28 % důchodové pojištění + 1,2 % příspěvek na státní politiku zaměstnanosti) – § 7 zákona č. 589/1992 Sb.
- **Zdravotní pojištění: 13,5 %** – § 2 zákona č. 592/1992 Sb.

U sociálního pojištění se nejprve měsíční vyměřovací základ zaokrouhlí na celé koruny nahoru (§ 14 odst. 13 zákona č. 589/1992 Sb.), poté se vypočtená záloha rovněž zaokrouhlí nahoru. U zdravotního pojištění se na celé koruny nahoru zaokrouhlí výsledné pojistné.

U sociálního pojištění se kontroluje také maximum: v roce 2026 činí měsíční vyměřovací základ nejvýše **195 868 Kč** a záloha **57 194 Kč**. Například při zisku 10 000 000 Kč za 12 měsíců se vypočtených 133 834 Kč sníží na 57 194 Kč. Kalkulačka tento strop zahrnuje; neřeší individuální zastavení záloh po doložení dosažení maxima ze zaměstnání ani průběžný součet záloh. Maximum ověřeno k 26. 9. 2026 podle [ČSSZ – zálohy na důchodové pojištění](https://www.cssz.gov.cz/zalohy-na-pojistne-na-duchodove-pojisteni).

### Krok 4: Porovnejte s minimální zálohou

Vyšel-li výpočet z kroku 3 nižší než zákonné minimum, platíte **minimální zálohu**. U hlavní činnosti se minimum odvozuje z průměrné mzdy (pro rok 2026 činí 48 967 Kč). Konkrétní částky pro rok 2026 najdete v tabulce níže.

### Krok 5: Stanovte, odkdy novou zálohu platíte

Odkdy začnete platit novou (vypočtenou) výši zálohy, se u obou pojištění liší – a je to častý zdroj chyb:

- **Zdravotní pojištění:** novou zálohu platíte poprvé **už za měsíc, v němž jste přehled podali** (nebo měli podat).
- **Sociální pojištění:** nově vypočtenou zálohu platíte poprvé až za měsíc následující po měsíci, kdy byl nebo měl být přehled podán. Platí to při zvýšení i snížení. Volitelné porovnání s dosavadní zálohou ukazuje jen rozdíl částek.

Splatnost se rovněž liší. **Sociální** záloha je splatná v kalendářním měsíci, za který se platí – postačí, je-li připsána na účet OSSZ **do konce daného měsíce** (§ 14a zákona č. 589/1992 Sb.). U první zálohy za měsíc zahájení činnosti a zákonem vymezeného dobrovolného přihlášení vedlejší OSVČ je splatnost prodloužena do konce následujícího měsíce. **Zdravotní** záloha je splatná od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, **nejpozději do 8. dne měsíce následujícího** (§ 7 zákona č. 592/1992 Sb.).

---

## Parametry pro výpočet záloh OSVČ v roce 2026

Následující tabulka shrnuje všechny hodnoty, se kterými kalkulačka pro rok 2026 počítá.

| Parametr                                        | Hodnota 2026                                                           | Poznámka                                                                                                         |
| ----------------------------------------------- | ---------------------------------------------------------------------- | ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| Sazba sociálního (důchodového) pojištění        | 29,2 %                                                                 | 28 % důchodové + 1,2 % SPZ                                                                                       |
| Sazba zdravotního pojištění                     | 13,5 %                                                                 |                                                                                                                  |
| Podíl zisku do vyměřovacího základu – sociální  | 55 %                                                                   | roční vyměřovací základ                                                                                          |
| Podíl zisku do vyměřovacího základu – zdravotní | 50 %                                                                   | měsíční vyměřovací základ                                                                                        |
| Průměrná mzda (rozhodná pro minima)             | 48 967 Kč/měsíc                                                        |                                                                                                                  |
| Min. záloha sociální – hlavní činnost           | 5 720 Kč/měsíc | do června 2026 včetně; **od července 2026 → 5 005 Kč**    |
| Sociální záloha nové OSVČ                       | 0 Kč nebo min. 3 575 Kč     | zproštění při splnění pětileté podmínky mimo paušální režim; snížené minimum při splnění odlišné 20leté podmínky |
| Min. záloha zdravotní – hlavní činnost          | 3 306 Kč/měsíc                  | 13,5 % z 24 483,50 Kč, zaokrouhleno nahoru                                                                       |
| Min. měsíční vyměřovací základ – zdravotní      | 24 483,50 Kč                                                           | 50 % průměrné mzdy                                                                                               |
| Maximální vyměřovací základ – sociální          | 2 350 416 Kč/rok                                                       | 48násobek průměrné mzdy                                                                                          |

_Zdroje: ČSSZ – Přehled nejdůležitějších údajů pro sociální zabezpečení v roce 2026; ČSSZ – Informace pro OSVČ o změně pojistného na důchodové pojištění od 1. 7. 2026; VZP – Platby zdravotního pojištění v roce 2026; zákony č. 589/1992 Sb. a č. 592/1992 Sb. Hodnoty platné pro rok 2026._

> **Důležitá změna od 1. července 2026:** Novela snižuje minimální měsíční vyměřovací základ pro sociální pojištění ze 40 % zpět na 35 % průměrné mzdy. Minimální záloha na sociální pojištění hlavní činnosti tak klesá z **5 720 Kč na 5 005 Kč měsíčně**, a to s **účinností od 1. 7. 2026**. Nižší zálohu poprvé zaplatíte **za červenec 2026**; za červen 2026 (a měsíce předtím) ještě platíte 5 720 Kč. Kdo platil minimální zálohu už od ledna 2026, přeplatil za leden až červen **až 715 Kč měsíčně** (tj. až 4 290 Kč). Plná částka 715 Kč/měsíc platí jen pro OSVČ na skutečném minimu (vyměřovací základ z příjmů do 17 139 Kč); komu vychází základ mezi 17 139 a 19 587 Kč, přepočítá se záloha z jeho příjmů a vrací se mu méně (ČSSZ uvádí příklad 300 Kč/měsíc). O vrácení může požádat příslušnou územní správu sociálního zabezpečení (žádost se podává elektronicky), nebo se přeplatek započte proti dalším zálohám roku 2026. Zdravotní zálohy se touto změnou nemění.

---

## Modelový příklad: výpočet zálohy OSVČ z přehledu

Pan Novák podniká jako OSVČ na **hlavní činnost** a za rok 2025 vykázal v přehledu **zisk 600 000 Kč** (činnost vykonával celých 12 měsíců). Jak vysoké zálohy bude platit po podání přehledu v roce 2026?

**Sociální pojištění:**

1. Roční vyměřovací základ = 55 % z 600 000 Kč = **330 000 Kč**.
2. Měsíční vyměřovací základ = 330 000 / 12 = **27 500 Kč**.
3. Záloha = 29,2 % z 27 500 Kč = **8 030 Kč/měsíc**.
4. Je vyšší než minimum (5 720 Kč), platí tedy vypočtená částka **8 030 Kč**.

**Zdravotní pojištění:**

1. Měsíční vyměřovací základ = 50 % z (600 000 / 12 = 50 000 Kč) = **25 000 Kč**.
2. Záloha = 13,5 % z 25 000 Kč = **3 375 Kč/měsíc**.
3. Je vyšší než minimum (3 306 Kč), platí tedy **3 375 Kč**.

**Celkem pan Novák platí na zálohách 8 030 + 3 375 = 11 405 Kč měsíčně.** Pozor na rozdílný start: novou **zdravotní** zálohu (3 375 Kč) začne hradit už od měsíce, v němž přehled podal, kdežto novou **sociální** zálohu (8 030 Kč) poprvé až za měsíc následující po měsíci podání. V dalším kalendářním roce může zákonné minimum změnit výši zálohy ještě před podáním dalšího přehledu.

---

## Časté chyby při výpočtu záloh OSVČ

- **Záměna zisku za příjmy.** Vyměřovací základ se počítá ze **zisku** (příjmy minus výdaje), ne z obratu. Při výdajových paušálech je ziskem příjem snížený o paušál.
- **Sjednocení startu sociální a zdravotní zálohy.** Novou **zdravotní** zálohu platíte už za měsíc podání přehledu; nově vypočtenou sociální zálohu až za měsíc následující. Mechanické použití jediného data vede k chybě.
- **Přehlédnutí minima u nízkého zisku.** I když z výpočtu vyjde méně, OSVČ na hlavní činnost zpravidla platí alespoň minimální zálohu; zohledňují se ale samostatné zákonné výjimky, zejména zproštění nové OSVČ od sociálních záloh a zdravotní výjimka.
- **Nezapočtení změny od července 2026.** Od 1. 7. 2026 klesá minimální sociální záloha na 5 005 Kč; nižší částku platíte poprvé za červenec 2026. Kdo přeplatil leden až červen (až 715 Kč měsíčně podle výše příjmů), má nárok na vrácení nebo zápočet.
- **Automatické vynulování zdravotní zálohy u vedlejší činnosti.** Sociální status u ČSSZ nestačí. Zdravotní zálohu nastavte na 0 Kč jen po potvrzení samostatné zákonné výjimky; jinak platí běžné minimum.

---

## Shrnutí

Kalkulačka záloh OSVČ převede roční zisk z přehledu na dvě měsíční platby: zálohu na sociální pojištění (**29,2 %** z 55 % zisku v měsíčním přepočtu) a na zdravotní pojištění (**13,5 %** z 50 % zisku). Běžné sociální minimum hlavní činnosti činí 5 720 Kč do června a 5 005 Kč od července 2026; zdravotní minimum je 3 306 Kč. U začínající OSVČ může sociální záloha podle pětileté výjimky a paušálního režimu činit **0 Kč**, nebo se použije snížené minimum 3 575 Kč při splnění 20leté podmínky. Roční pojistné tím nezaniká.

---

## Často kladené otázky

### Z čeho se počítá záloha OSVČ na sociální pojištění?

Záloha se počítá sazbou **29,2 %** z měsíčního vyměřovacího základu. Ten je roven **55 % zisku** (rozdílu příjmů a výdajů) za předchozí rok, vydělenému počtem měsíců, v nichž jste činnost vykonávali. Pokud výsledek nedosáhne minima, platíte minimální zálohu – pro rok 2026 u hlavní činnosti 5 720 Kč měsíčně (od července 2026 se snižuje na 5 005 Kč). Pravidlo plyne z § 5b a § 14 zákona č. 589/1992 Sb.

### Kolik je minimální záloha OSVČ v roce 2026?

U běžné hlavní činnosti činila sociální záloha 5 720 Kč do června a od července 2026 činí 5 005 Kč; minimální zdravotní záloha je 3 306 Kč. U začínající OSVČ ale nejde o jednu univerzální částku: způsobilá osoba bez SVČ v předchozích pěti letech a mimo paušální režim může mít měsíční sociální zálohu **0 Kč**, zatímco snížené minimum **3 575 Kč** se váže na odlišnou 20letou podmínku. Jde o dvě samostatné podmínky: pětiletá výjimka se týká záloh u hlavní i vedlejší činnosti, zatímco snížené minimum vyžaduje nevykonávání SVČ v předchozích 20 kalendářních letech a platí v roce zahájení a dvou následujících letech pouze při hlavní činnosti.

### Odkdy platím novou výši zálohy po podání přehledu?

Zdravotní zálohu v nové výši platíte už za měsíc podání přehledu. Nově vypočtenou sociální zálohu platíte až za měsíc následující po měsíci, kdy byl nebo měl být přehled podán, a to při jejím zvýšení i snížení. Nové výše pak zpravidla platí do dalšího přehledu (§ 14a zákona č. 589/1992 Sb. pro sociální pojištění, § 8 zákona č. 592/1992 Sb. pro zdravotní).

### Musí platit zálohy i OSVČ na vedlejší činnost?

U nové vedlejší činnosti se v prvním roce sociální zálohy zpravidla **neplatí**; výjimkou je například dobrovolná účast na důchodovém pojištění. Po přehledu vzniká povinnost platit zálohy při dosažení rozhodné částky nebo dobrovolném přihlášení. Zdravotní záloha se posuzuje odděleně: 0 Kč lze zadat jen při splnění samostatné zákonné výjimky, jinak kalkulačka používá běžné minimum.

### Proč se v roce 2026 mění minimální záloha v polovině roku?

Novela vrací minimální vyměřovací základ pro sociální pojištění ze 40 % zpět na 35 % průměrné mzdy s účinností **od 1. 7. 2026**. Minimální sociální záloha hlavní činnosti tak klesá z 5 720 Kč na **5 005 Kč**; nižší zálohu poprvé zaplatíte za červenec 2026. Pokud jste minimální zálohu platili už od ledna 2026, přeplatili jste za leden až červen **až 715 Kč měsíčně** (až 4 290 Kč) – plná částka platí pro OSVČ na skutečném minimu, komu vychází vyměřovací základ z příjmů mezi 17 139 a 19 587 Kč, vrací se mu méně (ČSSZ uvádí příklad 300 Kč/měsíc). O vrácení přeplatku můžete požádat příslušnou územní správu sociálního zabezpečení (žádost se podává elektronicky), nebo se přeplatek započte proti dalším zálohám roku 2026 (podle ČSSZ pro rok 2026).

### Počítá kalkulačka i zálohu na daň z příjmů?

Ne. Tato kalkulačka řeší jen **zálohy na pojistné** (sociální a zdravotní). Zálohy na daň z příjmů se řídí jiným pravidlem – odvozují se z poslední známé daňové povinnosti a platí se pololetně či čtvrtletně podle její výše (§ 38a zákona č. 586/1992 Sb.). Pro výpočet samotné daně použijte kalkulačku daně z příjmu OSVČ.

---

# Ochrana soukromí a cookies

- URL: https://ucto.cz/ochrana-soukromi
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Zásady zpracování osobních údajů, cookies a analytiky na portálu Ucto.cz – správce, právní základ, vaše práva a kontakt.

Portál Ucto.cz je převážně statický informační web. Nepoužívá přihlašování, uživatelskou databázi ani personalizovanou reklamu. Formulář pro nahlášení chyby předává zprávu redakci; jeho zpracování popisujeme níže. Tyto zásady popisují, jaké údaje se při provozu webu zpracovávají, na jakém základě a jaká máte práva.

## Správce osobních údajů

Provozovatelem portálu Ucto.cz a správcem osobních údajů je **DORNIS s.r.o.**, IČO **24061174**, se sídlem **V zářezu 902/4, Jinonice, 158 00 Praha 5**, zapsaná v obchodním rejstříku. Ve věcech ochrany osobních údajů nás můžete kontaktovat písemně na adrese sídla správce.

## Jaké údaje zpracováváme

Při běžném čtení obsahu nezadáváte žádné osobní údaje. Server a poskytovatel hostingu mohou z technických důvodů zpracovat běžné provozní informace – zejména IP adresu, datum a čas požadavku, URL stránky, stavovou odpověď a typ prohlížeče. Tyto údaje slouží k zajištění bezpečnosti, dostupnosti a řešení technických problémů.

## Právní základ a doba uchování

Provozní údaje zpracováváme na základě našeho **oprávněného zájmu** (čl. 6 odst. 1 písm. f) GDPR) na bezpečném a spolehlivém provozu webu. Pro stanovení doby uchování rozlišujeme běžné záznamy pro odhalování chyb a zneužití a záznamy vztahující se ke konkrétnímu incidentu. U běžných záznamů je rozhodující doba potřebná k rozpoznání a prověření závady nebo útoku; u incidentu jeho vyřešení a případné trvání souvisejícího řízení či právního nároku. Po odpadnutí příslušného důvodu mají být osobní údaje odstraněny nebo anonymizovány.

## Cookies a analytika

Pro měření návštěvnosti používáme self-hosted Umami prostřednictvím stejné domény jako web. Sledujeme návštěvy stránek, vybrané údaje o výkonu načítání a souhrnné akce, například otevření kalkulačky, stažení vzoru nebo kliknutí na externí odkaz. Pro toto měření nepoužíváme analytické cookies.

Do analytických událostí nevkládáme zadané částky kalkulaček, kontaktní údaje ani text vyhledávacích dotazů. Před odesláním čistíme URL stránek a odkazujících stránek od query parametrů a fragmentů. Změna dotazu při vyhledávání se nepočítá jako další návštěva. Vyhledávání samotné probíhá v prohlížeči; běžné provozní záznamy serveru jsou popsány výše samostatně.

Google Tag Manager a Google Analytics 4 jsou v aktuální konfiguraci pro sestavení produkčního webu vypnuté, proto se nezobrazuje cookie lišta pro Google analytiku. Případné budoucí nasazení analytických cookies doprovodíme aktualizací těchto informací a odpovídajícího nastavení souhlasu.

## Diagnostika chyb

Při technické chybě může web odeslat diagnostický záznam do nástroje GlitchTip, pokud je v produkční konfiguraci zapnutý. Záznam může obsahovat popis chyby, technické údaje o zařízení a prohlížeči a adresu dotčené stránky. Před odesláním odstraňujeme vybrané citlivé údaje, zejména přihlašovací údaje a známé tajné parametry URL; nelze však zaručit, že každý záznam bude zcela anonymní. Diagnostika slouží k odhalování a opravám chyb na základě oprávněného zájmu na spolehlivém provozu webu.

## Kalkulačky

Kalkulačky pracují přímo ve vašem prohlížeči a jejich výsledky jsou informativní. Zadané částky neslouží k profilování uživatele ani se neodesílají do žádné databáze portálu.

## Nahlášení chyby

Formulář [Nahlásit chybu](https://ucto.cz/nahlasit-chybu) odešle adresu stránky, popis nepřesnosti a případně uvedený zdroj e-mailem redakci. Formulář nežádá jméno ani kontaktní údaje; prosíme, abyste do něj osobní údaje nepsali. Obsah hlášení na webu neukládáme. Podání hlášení je dobrovolné. Doručený e-mail zpracováváme na základě oprávněného zájmu na správnosti zveřejněných informací (čl. 6 odst. 1 písm. f) GDPR). Dobu uchování určuje dokončení prověření a případné opravy; pokud hlášení souvisí se sporem nebo právním nárokem, také jeho vypořádání. Poté mají být osobní údaje odstraněny nebo anonymizovány. IP adresu odesílatele používáme jen krátkodobě v operační paměti serveru k omezení zneužití formuláře a do e-mailu ji nepředáváme.

## Zpracovatelé a příjemci

Příjemci provozních údajů mohou být poskytovatelé technické infrastruktury pro hosting a distribuci obsahu (CDN), správy webu a jeho zabezpečení. Hlášení z formuláře zpracovává redakce a služby pro odesílání a doručování e-mailu. Pro měření a diagnostiku aplikace používá vlastní instalace Umami a GlitchTip. Osobní údaje nepředáváme třetím stranám pro marketingové účely ani je neprodáváme.

## Vaše práva

V rozsahu stanoveném GDPR máte právo požadovat přístup ke svým osobním údajům, jejich opravu nebo výmaz a omezení zpracování. Žádost můžete uplatnit písemně na adrese sídla správce. O vyřízení vás informujeme bez zbytečného odkladu, nejpozději do jednoho měsíce od obdržení žádosti. Při složité žádosti nebo větším počtu žádostí lze lhůtu prodloužit až o další dva měsíce; o prodloužení a jeho důvodu vás informujeme během prvního měsíce.

**Právo vznést námitku:** Proti zpracování založenému na oprávněném zájmu můžete kdykoli vznést námitku z důvodů týkajících se vaší konkrétní situace. Zpracování pak musí skončit, ledaže správce doloží převažující závažné oprávněné důvody nebo potřebu určení, výkonu či obhajoby právních nároků.

## Dozorový úřad

Pokud se domníváte, že při zpracování vašich údajů došlo k porušení právních předpisů, máte právo podat stížnost u **Úřadu pro ochranu osobních údajů**, Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7 ([uoou.gov.cz](https://www.uoou.gov.cz/)).

## Účinnost a změny

Tyto zásady jsou účinné od data uvedeného v záhlaví a můžeme je aktualizovat; při významné změně (například nasazení analytických cookies) doplníme souhlasový mechanismus a tento dokument aktualizujeme.

## Obsah a odpovědnost

Texty jsou obecné informační povahy a nenahrazují účetní, daňové, mzdové, právní ani jiné odborné poradenství. Metodiku práce se zdroji popisuje stránka [Jak tvoříme obsah](https://ucto.cz/jak-tvorime-obsah).

---

# Daně a DPH řidičů a kurýrů platforem (Bolt, Uber, Wolt) 2026

- URL: https://ucto.cz/osvc/dane-ridicu-a-kuryru-platforem
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Řidiči a kurýři Bolt, Uber a Wolt jako OSVČ v roce 2026: identifikovaná osoba k DPH, obrat 2 000 000 Kč, DAC7, paušál 60/40 % a přehledy OSSZ a ZP.

**Ve zkratce:** Jestli pro Bolt, Uber nebo Wolt skutečně podnikáte na vlastní účet a odpovědnost, příjem obvykle daníte jako samostatnou činnost podle **§ 7 zákona o daních z příjmů**. Označení ve smlouvě ale samo nerozhoduje: vztah, který ve skutečnosti naplňuje znaky závislé práce, se posuzuje jako zaměstnání. U zahraničního subjektu platformy navíc zpravidla vzniká povinnost registrace jako [identifikovaná osoba](https://ucto.cz/slovnik#identifikovana-osoba) a přiznání DPH z provize; vždy ověřte, kdo vám provizi fakturuje. Platforma může vaše příjmy oznamovat finanční správě přes **DAC7**. Roční přehledy pro **OSSZ a zdravotní pojišťovnu** podáváte podle zákonných pravidel; výjimku mají poplatníci, jejichž daň za rok je rovna paušální dani, nikoli automaticky každý účastník režimu.

Práce přes aplikaci vypadá jednoduše: zapnete telefon, přijmete jízdu nebo objednávku a peníze přijdou na účet. Daňově jde ale o plnohodnotné podnikání s několika povinnostmi, které řidiči a kurýři nejčastěji podceňují — hlavně registraci k DPH jako identifikovaná osoba a vliv sdílení dat přes DAC7. Tento návod vysvětluje status OSVČ, DPH povinnosti, výběr paušálu i praktický postup na konkrétní personě. Čísla, sazby a paragrafy platí pro rok 2026.

## Kdy jde o OSVČ a kdy může jít o závislou práci

Pokud pro platformu pracujete jako nezávislý podnikatel, nesete vlastní podnikatelské riziko a vztah nenaplňuje znaky závislé práce, jde zpravidla o **samostatnou činnost podle § 7 zákona č. 586/1992 Sb.** Samotné označení „partner“ nebo „OSVČ“ ve smlouvě ale není rozhodující. Podle § 2 zákoníku práce se posuzuje skutečný způsob výkonu: nadřízenost a podřízenost, práce jménem druhé strany, podle jejích pokynů a osobně. Při naplnění těchto znaků může jít o závislou práci, kterou nelze legálně zastřít živností.

Než začnete jezdit, potřebujete odpovídající **živnostenské oprávnění**:

- **Přeprava osob** (Bolt, Uber jako řidič taxi) — vyžaduje **koncesovanou živnost** „Silniční motorová doprava — osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob".
- **Rozvoz jídla a zásilek** — oprávnění závisí také na dopravním prostředku a smluvní roli. Pro samostatnou přepravu cizích zásilek motorovým vozidlem potřebujete odpovídající koncesi na silniční motorovou dopravu. U nemotorového rozvozu, například na jízdním kole, lze vycházet z odpovídajícího oboru volné živnosti. Samotná značka Wolt nebo Bolt Food neurčuje, jaké oprávnění stačí.

Zahájení činnosti oznamte **zdravotní pojišťovně do 8 dnů** a **OSSZ do 15 dnů od zahájení**, pokud údaje nepředáte přes jednotný registrační formulář. Běžná registrační povinnost fyzické osoby k dani z příjmů byla od 1. 1. 2024 zrušena; samostatná přihláška k DPFO se proto nepodává. Jiné registrace, zejména k DPH nebo jako zaměstnavatel, se posuzují zvlášť.

## Co je DAC7 a jaká data o vás platforma nahlásí?

**DAC7** je evropská směrnice (EU) 2021/514 promítnutá do **zákona č. 164/2013 Sb.**, o mezinárodní spolupráci při správě daní. Oznamující provozovatel platformy předává údaje o oznamovaných činnostech a odměnách za předchozí kalendářní rok příslušné daňové správě, standardně do 31. ledna. U zahraniční platformy může jít nejprve o správu jiného státu a následnou mezinárodní výměnu. DAC7 **nezavádí novou daň**; rozsah oznámení závisí na tom, zda činnost a platforma spadají do zákonných definic.

Platforma o vás oznamuje zejména: jméno, adresu, **DIČ nebo rodné číslo**, celkovou odměnu **po čtvrtletích**, počet uskutečněných transakcí a **provize** stržené platformou.

Pozor na častý omyl: osvobození pro „malé prodejce" (méně než **30 transakcí a zároveň do 2 000 EUR** za rok) se týká **výhradně prodeje zboží**. Jízdy a rozvozy mohou být **osobní službou**, u které takový práh neplatí; u konkrétního vztahu je nutné posoudit definici oznamované činnosti i provozovatele platformy. Detailně rozebíráme prahy v samostatném článku o prodeji na platformách a DAC7 (viz odkazy). Praktický důsledek: finanční správa může získat údaje o vašich odměnách a při nepodaném přiznání hrozí doměření daně, pokuta i penále.

Samostatnou otázkou je, zda vůbec máte být OSVČ. Vláda 8. 9. 2026 předložila Sněmovně návrh zákona o platformové práci (sněmovní tisk 301), který by zavedl vyvratitelnou domněnku zaměstnaneckého vztahu a pravidla pro algoritmické řízení; k 15. 10. 2026 stále nejde o platný předpis. Organizační výbor projednal tisk 1. 10. 2026 a první čtení bylo navrženo na pořad 34. schůze od 13. 10.; to samo není dokončeným prvním čtením. Stav a dopady sledujeme v článku [platformová práce](https://mzdy.cz/zamestnani/platformova-prace).

## Kdy se stáváte identifikovanou osobou k DPH?

Toto je nejčastěji opomíjená povinnost. I když **nejste a nechcete být plátce DPH**, přijímáte od platformy službu — **zprostředkování a přístup do aplikace** za provizi. Pokud službu fakturuje **osoba neusazená v ČR**, vznikají pravidla přeshraničního přijetí služby bez ohledu na obchodní značku aplikace. Přijetím jejich služby s místem plnění v tuzemsku vám vzniká povinnost registrovat se jako **identifikovaná osoba** podle **§ 6h zákona č. 235/2004 Sb.**, o DPH.

Rozhodující je, **který subjekt vám provizi fakturuje**. V Česku působí i tuzemské entity platforem. Pokud službu fakturuje tuzemský plátce s českou DPH, povinnost identifikované osoby z tohoto titulu nevzniká. Obchodní značka aplikace sama neurčuje, která entita vám službu poskytla. Vždy si proto na daňovém dokladu nebo ve smlouvě ověřte, zda je fakturující platforma usazená v ČR, nebo v zahraničí.

Přihlášku musíte podat **do 15 dnů** ode dne, kdy se stanete identifikovanou osobou (§ 97 zákona o DPH); podle § 6h může tento status vzniknout také dřívější úhradou zálohy. Jako identifikovaná osoba pak:

- z **provize** stržené zahraniční platformou přiznáte a odvedete **21 % DPH** (v režimu reverse charge — daň přiznáte a zaplatíte vy, ne platforma),
- **nemáte nárok na odpočet** této daně,
- podáváte **daňové přiznání k DPH** za měsíce, v nichž vznikla povinnost přiznat daň, a to do 25 dnů po jejich skončení,
- z **vlastních tržeb za jízdy** DPH **neodvádíte** — dokud se nestanete plnohodnotným plátcem.

Registrace identifikované osoby vás tedy nedělá plátcem. DPH z přijaté zahraniční služby je však skutečný náklad bez nároku na odpočet; z tuzemských jízd identifikovaná osoba daň nepřiznává.

## Kdy musíte být plátcem DPH?

Jedním z důvodů, kdy se řidič nebo kurýr stává **plátcem DPH**, je překročení **obratu** za dodání zboží a služeb s místem plnění v tuzemsku. Velká novela **č. 461/2024 Sb.** (účinná od 1. 1. 2025) změnila sledování obratu na **kalendářní rok** a zavedla dvě hranice.

| Situace                  | Hranice obratu                                                              | Kdy se stáváte plátcem                                                                                                              |
| ------------------------ | --------------------------------------------------------------------------- | ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| Překročení první hranice | **2 000 000 Kč** / kalendářní rok                                           | od **1. ledna** následujícího roku nebo volbou ve včasné přihlášce už následující den po překročení; přihláška do 10 pracovních dnů |
| Překročení druhé hranice | **2 536 500 Kč** (100 000 EUR) / kalendářní rok | **den následující** po překročení; přihláška do 10 pracovních dnů                                                                   |
| Dobrovolná registrace    | bez limitu                                                                  | den po oznámení rozhodnutí o registraci                                                                                             |

_Zdroj: § 6, § 6f a § 94 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění zákona č. 461/2024 Sb. Platí pro rok 2026._

Pokud poskytujete přepravu vlastním jménem, do obratu vstupuje **celá úplata za jízdy a rozvozy před odečtením provize**; přijatá služba platformy je váš náklad. Při jiném smluvním uspořádání nejdříve určete, kdo poskytuje kterou službu. Jako plátce pak odvádíte **21 % DPH** z individuální přepravy osob i z kurýrních služeb (aplikační taxi vozidlem do 9 osob podle metodiky GFŘ nespadá do snížené sazby; u jiných forem přepravy se sazba posuzuje podle konkrétního plnění). Při splnění podmínek získáváte i **nárok na odpočet** DPH z PHM, oprav vozu či telefonu v rozsahu použití pro plnění s nárokem na odpočet; soukromé užití se posuzuje zvlášť.

## Jak zdanit příjem: paušál 60/40 % a přehledy OSSZ a ZP

**Výdajový paušál** porovnejte se skutečnými náklady, zejména na vozidlo, pohonné hmoty a provize. Při paušálu neprokazujete jednotlivé výdaje pro daň z příjmů, vedete však evidenci příjmů a pohledávek; podklady pro DPH a další povinnosti tím nezanikají (§ 7 odst. 7–8 zákona o daních z příjmů).

| Paušál   | Pro koho                                                   | Základ daně | Strop výdajů      |
| -------- | ---------------------------------------------------------- | ----------- | ----------------- |
| **60 %** | řidič s koncesí, kurýr s živností (živnostenské oprávnění) | 40 % příjmů | max. 1 200 000 Kč |
| **40 %** | činnost **bez** potřebného oprávnění (i když jej mít má)   | 60 % příjmů | max. 800 000 Kč   |

_Zdroj: § 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. Platí pro rok 2026._

Alternativou je **paušální daň** — jednou měsíční platbou pokryjete daň i pojistné. V I. pásmu se v lednu až červnu 2026 platilo **9 984 Kč měsíčně**; od července činí pravidelná záloha **9 162 Kč měsíčně** a za první pololetí vznikl přeplatek. II. pásmo činí **16 745 Kč** a III. pásmo **27 139 Kč** měsíčně. Stávající podnikatelé se do režimu pro rok 2026 mohli přihlásit do **12. 1. 2026**; při zahájení činnosti v průběhu roku platí odlišná lhůta. Režim může využít řidič do 2 mil. Kč příjmů, který splní podmínky svého pásma a **není plátcem DPH** (identifikovaná osoba v něm být může). [Aktuální částky a přeplatek popisuje Finanční správa](https://financnisprava.gov.cz/cs/financni-sprava/media-a-verejnost/tiskove-zpravy-gfr/tiskove-zpravy-2026/poplatnikum-v-prvnim-pasmu-pausalniho-rezimu-snizeni-zalohy).

Není-li vaše daň za rok rovna paušální dani, jednou ročně podle zákonných pravidel podáváte **Přehled o příjmech a výdajích** pro **OSSZ** (sociální pojištění) a pro **zdravotní pojišťovnu**. Lhůta závisí na způsobu a termínu podání daňového přiznání. Pro sociální pojištění činí určený vyměřovací základ **nejméně 55 % daňového základu** a sazba **29,2 %**; pro zdravotní pojištění činí základ **50 % daňového základu** a sazba **13,5 %**. Uplatní se příslušná minima a výjimky. Během roku platíte měsíční **zálohy** — konkrétní výši si ověřte u ČSSZ a zdravotní pojišťovny.

### Persona: Martin, řidič Boltu v Praze

Martin jezdí pro Bolt na plný úvazek, má koncesi na přepravu osob a za rok 2026 vydělá **640 000 Kč** (tržby za jízdy), z toho Bolt strhne na provizích 128 000 Kč. Martin **není plátce DPH** (obrat pod 2 mil.), ale hned na začátku se registroval jako **identifikovaná osoba** a z provize odvádí 21 % DPH. Příjem daní **paušálem 60 %**: základ daně je 256 000 Kč, daň při samotné základní slevě na poplatníka (30 840 Kč) činí **7 560 Kč**. DPH z provize 128 000 Kč je **26 880 Kč** a při výdajovém paušálu ji ani samotnou provizi nelze odečíst ještě jednou. Příklad předpokládá, že provizi účtuje osoba neusazená v ČR a Martin nevyužívá paušální daň. Přehledy ČSSZ a zdravotní pojišťovně podá ve lhůtě navázané na skutečné podání daňového přiznání za rok 2026.

## Časté chyby

- **Neregistrovat se jako identifikovaná osoba.** Řidiči myslí, že když nejsou plátci DPH, DPH je neřeší. Provize zahraniční platformě je ale přijatá služba — registrace do 15 dnů je povinná.
- **Odvádět DPH z jízd jako identifikovaná osoba.** Naopak — DPH platíte jen z provize, ne z vlastních tržeb.
- **Neověřit, kdo provizi fakturuje.** Povinnost identifikované osoby z přijaté služby vzniká při službě s tuzemským místem plnění od osoby neusazené v ČR. U tuzemského plátce, který účtuje českou DPH, z této služby nevzniká.
- **Jezdit bez správného oprávnění.** Přeprava osob vyžaduje koncesi; bez ní hrozí sankce a nižší paušál 40 %.
- **Nepodat povinné přiznání „protože je to jen přivýdělek".** Povinnost určují zákonné podmínky, nikoli to, zda platforma příjmy oznámila přes DAC7.
- **Zapomenout na obrat pro DPH.** Sleduje se za kalendářní rok; po překročení 2 mil. Kč se přihlaste do 10 pracovních dnů.
- **Míchat paušál a skutečné výdaje uvnitř příjmů podle § 7.** Pro tyto příjmy se zvolený způsob posuzuje společně; při procentních výdajích lze použít různá procenta podle druhu činnosti. Jiný dílčí základ, například nájem podle § 9, se posuzuje samostatně.

## Shrnutí

Řidič nebo kurýr může pracovat jako skutečně samostatná OSVČ, ale právní kvalifikace závisí na reálném uspořádání práce; označení ve smlouvě samo nevylučuje závislou práci. U samostatné činnosti se příjem zpravidla daní podle § 7. Přijetí služby od osoby neusazené v tuzemsku může i neplátci založit povinnost identifikované osoby a přiznání české DPH z provize; vždy ověřte, která právní entita službu fakturuje a kde je usazena. Data o příjmech mohou být oznamována podle DAC7.

## Často kladené otázky

### Musím se registrovat k DPH, i když vydělám jen pár tisíc měsíčně?

Jako identifikovaná osoba se můžete registrovat i při malých příjmech, pokud vám provizi fakturuje osoba neusazená v tuzemsku (typicky zahraniční provozovatel platformy). Přijetí takové služby zakládá registrační povinnost do 15 dnů podle § 6h zákona o DPH. Fakturuje-li provizi tuzemský plátce, tato povinnost z toho titulu nevzniká. Po překročení obratu 2 000 000 Kč za kalendářní rok se k plátcovství přihlásíte do 10 pracovních dnů; plátcem se zpravidla stanete od následujícího 1. ledna, případně dříve podle volby nebo po překročení druhého limitu 2 536 500 Kč.

### Platí za mě platforma nějaké daně nebo pojistné?

Pokud skutečně podnikáte jako samostatná OSVČ a platforma vám pouze zprostředkovává zakázky, daňové přiznání a pojistné řešíte sami. Konkrétní pracovní vztah se však posuzuje podle skutečného uspořádání, nikoli jen podle názvu platformy nebo smlouvy; při závislé práci se uplatní pravidla zaměstnání.

### Co je DAC7 a musím kvůli němu něco hlásit já?

Oznámení DAC7 daňové správě podává provozovatel platformy. Vy však musíte platformě poskytnout zákonem vyžadovanou součinnost a pravdivé údaje; bez ní může po zákonném postupu uzavřít účet nebo zadržet odměnu. Oznamující provozovatel platformy předává údaje o oznamovaných činnostech a odměnách příslušné daňové správě; u zahraniční platformy se informace mohou dostat do ČR přes mezinárodní výměnu. Ověřte konkrétní smluvní vztah a to, zda činnost DAC7 pokrývá. Daňové přiznání a přehledy podáváte podle vlastních zákonných povinností, nezávisle na oznámení platformy.

### Jaký paušál si mám jako řidič nebo kurýr zvolit?

Paušál 60 %, pokud máte odpovídající živnostenské oprávnění (koncesi na přepravu osob nebo živnost na rozvoz). Základ daně pak činí 40 % příjmů. V uvedeném modelu dopravy bez povinného živnostenského oprávnění připadá v úvahu 40% paušál; to však nenahrazuje oprávnění ani neodstraňuje možné sankce. Obecně se 40% paušál používá i u jiných zákonem vymezených samostatných činností.

### Odvádím jako identifikovaná osoba DPH ze všech svých jízd?

Ne. Jako identifikovaná osoba přiznáváte zpravidla 21 % DPH z přijaté služby platformy, pokud ji poskytla osoba neusazená v ČR a místo plnění je tuzemské; nárok na odpočet nemáte. Z tržeb za jízdy či rozvozy DPH neplatíte, dokud se nestanete plnohodnotným plátcem DPH.

### Mohu jako řidič platformy využít paušální daň?

Ano, pokud máte příjmy do 2 milionů Kč a nejste plátce DPH (identifikovaná osoba paušální daň využít může). Stávající podnikatel se pro rok 2026 mohl přihlásit do 12. 1. 2026; při zahájení činnosti v průběhu roku platila lhůta do dne zahájení. Daň a pojistné vyřeší měsíční platba bez přiznání a přehledů jen při splnění všech zákonných podmínek paušálního režimu za celý rok.

---

# Daňová evidence OSVČ

- URL: https://ucto.cz/osvc/danova-evidence
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Daňová evidence OSVČ 2026: co musí obsahovat, jak ji vést, kniha příjmů a výdajů, evidence pohledávek a majetku, odpisy, archivace dokladů i časté chyby.

**Ve zkratce:** Daňová evidence je nejjednodušší zákonem upravený způsob, jak OSVČ sleduje příjmy a výdaje pro výpočet daně z příjmů. Vychází z **§ 7b zákona č. 586/1992 Sb.**, o daních z příjmů, a stojí na principu **cash basis** — do základu daně se počítá příjem až ve chvíli, kdy peníze skutečně přijdou, a výdaj ve chvíli, kdy je skutečně zaplacen. Daňová evidence musí obsahovat **údaje o příjmech a výdajích** (v členění pro zjištění základu daně) a **údaje o majetku a dluzích**. Základem výpočtu je **rozdíl mezi zdanitelnými příjmy a daňovými výdaji**, který se dále upravuje o zákonné nepeněžní a uzávěrkové položky. Daňovou evidenci může vést OSVČ, která uplatňuje skutečné výdaje a dosud jí nevznikla povinnost vést účetnictví. Obrat **25 000 000 Kč** je jedním z důvodů vzniku účetní jednotky, ale povinnost účtovat z tohoto důvodu začíná až v dalším účetním období po roce vzniku účetní jednotky.

Tento návod vysvětluje, co přesně daňová evidence je, kdo ji vede, z jakých knih se skládá, jak ji vést krok za krokem, jak dlouho archivovat doklady a jaké chyby OSVČ dělají nejčastěji. Čísla a paragrafy platí pro zdaňovací období roku 2026.

## Co je daňová evidence?

Daňová evidence je **evidence příjmů a výdajů a evidence majetku a dluhů**, kterou vede podnikatel — fyzická osoba (OSVČ) — pro účely zjištění základu daně z příjmů. Upravuje ji **§ 7b zákona č. 586/1992 Sb.**, o daních z příjmů (dále jen „ZDP").

Klíčové je, že daňová evidence **není účetnictví**. Liší se v tom, kdy se příjem nebo výdaj promítne do základu daně:

- **Daňová evidence (cash basis, hotovostní princip):** u běžných peněžních příjmů a výdajů rozhoduje **okamžik zaplacení**. Příjem zdaníte, až když peníze skutečně dorazí na účet nebo do pokladny; zaplacený výdaj uplatníte, pokud splňuje podmínky daňové uznatelnosti. Odpisy a některé další položky základ daně upravují i bez peněžního výdaje v daném roce. Vystavená, ale nezaplacená faktura základ daně zpravidla neovlivní.
- **Účetnictví (akruální princip):** výnosy a náklady se zpravidla zachycují v období, s nímž věcně a časově souvisejí, bez ohledu na zaplacení. Účetní výsledek se pro daň dále upravuje podle zákona o daních z příjmů.

Daňová evidence proto bývá pro drobné podnikatele administrativně mnohem jednodušší: nepotřebujete podvojné zápisy, rozvahu ani výkaz zisku a ztráty. Sledujete v zásadě **peněžní toky** plus stav majetku a dluhů ke konci roku.

> Pojem **cash basis** (hotovostní princip) znamená, že o příjmu nebo výdaji rozhoduje datum platby, ne datum vystavení dokladu. Je to základní logika celé daňové evidence.

## Kdo může a kdo musí vést daňovou evidenci?

Daňovou evidenci vede OSVČ, která zdaňuje příjmy ze samostatné činnosti podle **§ 7 ZDP**, uplatňuje **skutečné (prokazatelné) výdaje** a zároveň jí zákon neukládá vést účetnictví.

**Povinnost vést účetnictví** (a tím pádem nemožnost zůstat u daňové evidence) má fyzická osoba podle **§ 1 zákona č. 563/1991 Sb.**, o účetnictví, zejména pokud:

- je **zapsaná v obchodním rejstříku**, nebo
- její **obrat** podle zákona o DPH včetně vybraných osvobozených plnění, která se jinak do obratu nezapočítávají, přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok **25 000 000 Kč**, nebo
- se k vedení účetnictví rozhodne **dobrovolně**, případně jí to ukládá zvláštní předpis.

| Situace OSVČ                                           | Co vede                                                                    | Právní základ                 |
| ------------------------------------------------------ | -------------------------------------------------------------------------- | ----------------------------- |
| Uplatňuje skutečné výdaje a nemá povinnost účtovat     | Daňovou evidenci                                                           | § 7b ZDP                      |
| Uplatňuje výdajový paušál (procentem z příjmů)         | Jen evidenci příjmů a pohledávek                                           | § 7 odst. 8 ZDP               |
| Je v paušálním režimu (paušální daň)                   | Záznamy pro ověření podmínek a pásma, včetně druhu příjmů a dalších příjmů | § 2a a § 7a ZDP               |
| Zápis v OR, nebo dřívější překročení obratu 25 mil. Kč | Účetnictví od zákonem určeného data                                        | § 1 a § 4 zákona o účetnictví |

<small>Zdroj: § 2a, § 7, § 7a a § 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a § 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pro rok 2026. Paušální režim vymezuje § 2a ZDP (kdo je poplatník v paušálním režimu a jaká jsou pásma), § 7a ZDP upravuje, že daňová povinnost se rovná paušální dani. Hranici obratu a odlišný okamžik vzniku účetní jednotky a zahájení vedení účetnictví upravují § 1 odst. 2 písm. e) a § 4 odst. 3 zákona o účetnictví.</small>

Pozor na rozdíl: i když uplatňujete **výdajový paušál** místo skutečných výdajů, **plnohodnotnou daňovou evidenci vést nemusíte** — stačí evidence příjmů a evidence pohledávek (§ 7 odst. 8 ZDP). Která varianta se vyplatí, rozebírá článek [výdajové paušály](https://ucto.cz/dane/vydajove-pausaly).

## Co musí daňová evidence obsahovat?

Zákon (§ 7b odst. 1 ZDP) vyžaduje, aby daňová evidence obsahovala údaje o:

1. **příjmech a výdajích**, v členění potřebném pro zjištění základu daně (tj. odlišení zdanitelných příjmů a daňově uznatelných výdajů od těch, které se do základu daně nezahrnují), a
2. **majetku a dluzích**.

Zákon nepředepisuje konkrétní formu ani povinné formuláře — můžete ji vést v sešitu, v tabulkovém procesoru (Excel) i v účetním programu; zvolený nástroj musí umožnit uchování a dohledání průkazných záznamů. V praxi se daňová evidence skládá z těchto částí:

| Část evidence                 | Co obsahuje                                                                                         |
| ----------------------------- | --------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| Deník (kniha) příjmů a výdajů | Chronologický přehled peněžních příjmů a výdajů v hotovosti i na účtu, členěný na daňové a nedaňové |
| Kniha pohledávek              | Vystavené, ale dosud neuhrazené faktury (kdo, kolik, splatnost, datum úhrady)                       |
| Kniha dluhů (závazků)         | Přijaté, ale dosud nezaplacené faktury a další dluhy podnikatele                                    |
| Evidence dlouhodobého majetku | Inventární (majetkové) karty, pořizovací cena, způsob a výše odpisů, odpisový plán                  |
| Evidence zásob                | Stav materiálu a zboží; povinná inventura ke konci roku                                             |
| Mzdová a další evidence       | U OSVČ se zaměstnanci mzdové listy; dle potřeby kniha jízd, evidence DPH apod.                      |

<small>Zdroj: § 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Pro obsahové vymezení složek majetku odkazuje § 7b odst. 2 ZDP na úpravu pro účetnictví; konkrétní formu knih zákon neurčuje, rozhodující je, aby evidence umožnila zjistit základ daně a doložit majetek a dluhy.</small>

Ke každému zápisu mějte **průkazný podklad** (například fakturu, paragon, výpis z účtu či interní doklad). Doklady je vhodné průběžně číslovat a popisovat, aby šly k zápisu jednoznačně dohledat. Jak správně vystavovat doklady na straně příjmů, shrnuje [fakturace OSVČ](https://ucto.cz/osvc/fakturace-osvc).

## Jak se z daňové evidence počítá základ daně?

Základ daně z příjmů ze samostatné činnosti je při vedení daňové evidence **rozdíl mezi zdanitelnými příjmy a daňovými výdaji** za kalendářní rok:

> **Dílčí základ daně (§ 7 ZDP) = zdanitelné příjmy − daňové výdaje**

Do zdanitelných příjmů patří zejména platby, které jste v daném roce skutečně **přijali** v souvislosti s podnikáním (úhrady faktur, platby v hotovosti, přijaté zálohy). Do daňových výdajů patří prokazatelné a zákonem nevyloučené výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů (například zaplacený nákup materiálu, nájem nebo energie). **Vlastní sociální a zdravotní pojistné OSVČ daňovým výdajem není** (§ 25 odst. 1 písm. g) ZDP). Odpisy majetku mohou být daňovým výdajem, přestože v daném roce neproběhla související platba.

Protože u běžných úhrad platí hotovostní princip, **nezaplacené faktury** (ani vaše vystavené, ani přijaté) se do základu daně v daném roce zpravidla **nepromítnou**. Při ukončení nebo změně způsobu vedení evidence mohou vzniknout zákonné úpravy základu daně; pohledávky a dluhy proto evidujte.

### Modelový příklad: grafička na volné noze

OSVČ grafička vede daňovou evidenci a v roce 2026 má:

- **Příjmy** (skutečně přijaté úhrady faktur): 720 000 Kč
- **Výdaje** (zaplacené — software, technika do 80 000 Kč, nájem ateliéru, internet): 180 000 Kč

Dílčí základ daně = 720 000 − 180 000 = **540 000 Kč**.

Z tohoto dílčího základu daně se počítá daň z příjmů. Orientačně při sazbě **15 %** vychází daň 81 000 Kč; po uplatnění **základní slevy na poplatníka 30 840 Kč** za rok 2026 by daň činila přibližně **50 160 Kč** (výpočet je ilustrativní a neobsahuje další slevy ani odčitatelné položky).

Stejný dílčí základ daně je zároveň východiskem pro **vyměřovací základy sociálního a zdravotního pojištění** — nejde však o vztah 1:1: vyměřovací základ OSVČ pro sociální pojištění činí **nejméně 55 %** a pro zdravotní pojištění **50 %** daňového základu (pro rok 2026, s ohledem na minimální vyměřovací základy). Z dílčího základu 540 000 Kč vychází před posouzením minim sociální základ 297 000 Kč a zdravotní základ 270 000 Kč. U celoroční hlavní činnosti podléhající zdravotnímu minimu však bude zdravotní základ pro rok 2026 nejméně 293 802 Kč (12 × 24 483,50 Kč). Pokud se zákonná výjimka z minima uplatní, může zůstat skutečný základ 270 000 Kč.

Kdyby měla grafička na konci roku vystavenou neuhrazenou fakturu na 50 000 Kč, do příjmů roku 2026 ji **nezahrne** — eviduje ji jen v knize pohledávek a zdaní až v roce, kdy peníze přijdou.

<small>Zdroj: § 7 a § 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů; sazba daně 15 % a sleva na poplatníka 30 840 Kč/rok pro rok 2026 dle § 16 a § 35ba ZDP. Vyměřovací základ OSVČ 55 % (sociální pojištění) a 50 % (zdravotní pojištění) daňového základu dle § 5b zákona č. 589/1992 Sb. a § 3a zákona č. 592/1992 Sb. Hranice 80 000 Kč pro samostatnou hmotnou movitou věc s funkcí delší než rok dle § 26 odst. 2 ZDP; jiné druhy majetku mají vlastní pravidla. Příklad je ilustrativní.</small>

## Daňová evidence krok za krokem

Vedení daňové evidence během roku má jednoduchou rutinu:

1. **Zaeviduj každý příjem a výdaj.** Při každé platbě (na účet i v hotovosti) zapiš do deníku datum, částku, popis a číslo dokladu a rozliš, zda je položka daňová, nebo ne.
2. **Veď knihu pohledávek a dluhů.** Vystavenou fakturu zapiš do knihy pohledávek, přijatou do knihy dluhů; po úhradě doplň datum zaplacení (tehdy se promítne do deníku).
3. **Zakládej a čísluj doklady.** Ke každému zápisu měj doklad; doklady čísluj a archivuj tak, abys je k zápisu dohledal.
4. **Veď evidenci majetku a odpisy.** U odpisovaného majetku založ inventární kartu a odpisový plán; roční daňový odpis promítni do výdajů. Hranice nad 80 000 Kč se týká samostatných hmotných movitých věcí s funkcí delší než rok, nikoli obecně každého druhu majetku (§ 26 odst. 2 ZDP).
5. **Na konci roku proveď inventuru zásob.** Podle § 7b odst. 4 ZDP zjisti ke konci zdaňovacího období skutečný stav zásob, hmotného majetku, pohledávek a dluhů a zápis o tom ulož.
6. **Uzávěrkové úpravy a sestavení základu daně.** Z deníku zjisti rozdíl příjmů a výdajů a o případné položky (např. nepeněžní úpravy podle § 23 ZDP) základ daně uprav.
7. **Podej daňové přiznání a přehledy.** Výsledek přenes do daňového přiznání a do přehledů pro OSSZ a zdravotní pojišťovnu.

## Jak dlouho se daňová evidence a doklady archivují?

Daňovou evidenci a doklady musíte uchovávat **minimálně po dobu, po kterou vám správce daně může doměřit daň** — tedy po celou **lhůtu pro stanovení daně podle § 148 zákona č. 280/2009 Sb.**, daňového řádu.

- **Základní lhůta pro stanovení daně činí 3 roky** (§ 148 odst. 1 daňového řádu). Běží ode dne, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového přiznání.
- Lhůta se může v zákonem stanovených případech **prodloužit** nebo začít znovu běžet (např. při úkonech podle § 148 odst. 2 a 3 nebo při daňové ztrátě). Obecný desetiletý strop podle § 148 odst. 5 má výjimky, zejména ve vazbě na pravomocné rozhodnutí o daňovém trestném činu (§ 148 odst. 6 a 7).

Doklady proto neskartujte podle pravidla „3 roky od vystavení“. Rozhoduje konec skutečné lhůty pro stanovení daně za příslušné období, včetně jejího prodloužení, nového běhu a zvláštních pravidel například při daňové ztrátě. Pozor: pokud jste **plátce DPH**, daňové doklady pro účely DPH se uchovávají **10 let** od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo (§ 35 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH).

| Doklady / evidence                        | Minimální doba uchování                                                               | Právní základ                          |
| ----------------------------------------- | ------------------------------------------------------------------------------------- | -------------------------------------- |
| Daňová evidence a doklady k dani z příjmů | Po dobu lhůty pro stanovení daně — základní 3 roky, obecně nejvýše 10 let s výjimkami | § 7b odst. 5 ZDP a § 148 daňového řádu |
| Daňové doklady plátce DPH                 | 10 let od konce zdaňovacího období plnění                                             | § 35 zákona č. 235/2004 Sb.            |

<small>Zdroj: § 148 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, a § 35 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pro rok 2026. Lhůty pro stanovení daně se mohou prodlužovat dle § 148 daňového řádu; uvedené doby jsou minima, opatrnější je archivovat po celou možnou délku lhůty.</small>

## Daňová evidence, nebo výdajový paušál?

OSVČ má na výběr, jak uplatní výdaje. Daňová evidence (skutečné výdaje) se vyplatí, když máte **vysoké reálné náklady**. Pokud jsou náklady nízké, bývá výhodnější a jednodušší **výdajový paušál** — procento z příjmů, u kterého žádnou evidenci výdajů vést nemusíte.

| Kritérium        | Daňová evidence (skutečné výdaje) | Výdajový paušál              |
| ---------------- | --------------------------------- | ---------------------------- |
| Co evidujete     | Příjmy, výdaje, majetek, dluhy    | Jen příjmy a pohledávky      |
| Uplatněné výdaje | Skutečné, doložené doklady        | Procentem z příjmů (30–80 %) |
| Administrativa   | Vyšší                             | Nízká                        |
| Kdy se hodí      | Vysoké reálné náklady             | Nízké náklady                |

<small>Zdroj: § 7 odst. 7 a § 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Sazby výdajových paušálů pro rok 2026: 80 % (max. 1 600 000 Kč), 60 % (max. 1 200 000 Kč), 40 % (max. 800 000 Kč), 30 % (max. 600 000 Kč) dle druhu činnosti.</small>

Detailní srovnání i výši paušálů podle druhu činnosti najdete v článku [výdajové paušály](https://ucto.cz/dane/vydajove-pausaly).

## Časté chyby v daňové evidenci

- **Záměna data vystavení a data úhrady.** U běžného peněžního příjmu v daňové evidenci rozhoduje **přijetí platby**, ne datum faktury. Zápis příjmu k datu vystavení nezaplacené faktury je chyba.
- **Nevedení knihy pohledávek a dluhů.** Bez nich nelze ke konci roku doložit majetek a dluhy podle § 7b ZDP a hrozí nesrovnalosti při kontrole.
- **Jednorázové uplatnění ceny odpisovaného majetku.** Samostatnou hmotnou movitou věc se vstupní cenou **nad 80 000 Kč** a funkcí delší než rok zpravidla nelze dát celou do výdajů najednou; postupuje se podle pravidel odpisování (§ 26 a násl. ZDP). U jiných druhů majetku platí vlastní vymezení.
- **Vynechání inventury ke konci roku.** Skutečný stav zásob a majetku je třeba zjistit a zapsat (§ 7b odst. 4 ZDP).
- **Předčasná skartace dokladů.** Doklady se ničí až po uplynutí lhůty pro stanovení daně (zpravidla 3 roky, u DPH 10 let).
- **Míchání soukromých a podnikatelských plateb.** Soukromé výdaje nejsou daňově uznatelné. V evidenci podnikatelského účtu či pokladny však zachyťte i osobní vklady a výběry jako nedaňové položky, aby odpovídal zůstatek.

## Shrnutí

Daňová evidence podle **§ 7b ZDP** je nejjednodušší zákonný způsob, jak OSVČ se skutečnými výdaji sleduje příjmy a výdaje pro daň z příjmů. Funguje na **hotovostním principu** — rozhoduje datum zaplacení. Musí obsahovat **údaje o příjmech a výdajích** a **údaje o majetku a dluzích**; v praxi se skládá z deníku příjmů a výdajů, knihy pohledávek, knihy dluhů a evidence majetku se odpisy. Základ daně je **rozdíl příjmů a výdajů**. Daňovou evidenci vede OSVČ se skutečnými výdaji, pokud dosud není povinna účtovat. Zápis v obchodním rejstříku vede k účetnictví ode dne zápisu; při překročení obratu **25 mil. Kč** nastupuje vedení účetnictví podle časových pravidel § 1 a § 4 zákona o účetnictví. Doklady se archivují po celou lhůtu pro stanovení daně — **zpravidla 3 roky**, u plátců DPH daňové doklady **10 let**.

## Často kladené otázky

### Musí daňovou evidenci vést každá OSVČ?

Ne. Daňovou evidenci vede OSVČ, která uplatňuje **skutečné výdaje** a není povinna vést účetnictví. Kdo zvolí **výdajový paušál**, vede jen evidenci příjmů a pohledávek; kdo je v **paušálním režimu** (paušální daň podle § 2a a § 7a ZDP), uchovává záznamy pro ověření podmínek paušální daně a správného pásma, zejména příjmů podle druhu činnosti a případných dalších příjmů. Účetnictví musí vést zejména podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku nebo ten, u něhož již nastala povinnost vést účetnictví po překročení obratu 25 000 000 Kč; okamžik zahájení se liší.

### Jaký je rozdíl mezi daňovou evidencí a účetnictvím?

Daňová evidence stojí u běžných peněžních položek na **hotovostním principu** (cash basis) — rozhoduje datum platby, přičemž základ daně upravují i nepeněžní položky, například odpisy. Účetnictví stojí na **akruálním principu** — výnos a náklad se zpravidla zachytí bez ohledu na zaplacení a účetní výsledek se pro daň dále upravuje. Daňová evidence nevyžaduje podvojné zápisy.

### V čem mohu daňovou evidenci vést?

Zákon neurčuje povinnou formu. Daňovou evidenci lze vést **ručně v sešitu, v tabulce (Excel) i v účetním či ekonomickém programu**. Rozhodující je, aby umožnila zjistit základ daně a doložit majetek a dluhy podle § 7b ZDP a aby zápisy byly průkazné.

### Jak dlouho musím doklady k daňové evidenci uchovávat?

Po dobu, po kterou může správce daně daň stanovit (§ 7b odst. 5 ZDP) — základní lhůta podle § 148 daňového řádu činí **3 roky**, může se prodloužit a má obecný desetiletý strop s výjimkami v § 148 odst. 6 a 7. Jste-li **plátce DPH**, daňové doklady pro účely DPH uchovávejte **10 let** od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo (§ 35 zákona o DPH).

### Co se stane s nezaplacenou fakturou na konci roku?

Při pokračování běžné daňové evidence se vystavená, ale do konce roku **neuhrazená faktura** do příjmů daného roku **nezahrnuje** — zpravidla do základu daně vstoupí až po úhradě. Vedete ji ovšem v **knize pohledávek**. Stejně tak přijatá, ale nezaplacená faktura patří do knihy dluhů a výdaj se běžně uplatní až po úhradě. Při ukončení činnosti či změně způsobu uplatňování výdajů se může základ daně upravovat podle § 23 odst. 8 ZDP.

### Můžu během roku přejít z paušálu na daňovou evidenci?

Způsob uplatnění výdajů (skutečné výdaje versus paušál) volíte **za celé zdaňovací období** v daňovém přiznání, ne v jeho průběhu. Změna mezi paušálem a skutečnými výdaji navíc může vyžadovat **úpravu základu daně** za předchozí rok (dodanění pohledávek, zásob apod.) podle § 23 odst. 8 ZDP. Změnu je proto vhodné naplánovat a případně konzultovat s daňovým poradcem.

### Co musí daňová evidence OSVČ obsahovat?

Podle § 7b odst. 1 zákona o daních z příjmů musí daňová evidence obsahovat údaje o **příjmech a výdajích** (v členění, které umožní zjistit základ daně, tedy oddělit zdanitelné příjmy a daňově uznatelné výdaje od těch ostatních) a údaje o **majetku a dluzích**. Zákon nepředepisuje povinné formuláře ani konkrétní formu — vést ji lze v sešitu, v Excelu i v účetním programu.

V praxi se evidence skládá z **deníku (knihy) příjmů a výdajů**, **knihy pohledávek** (vystavené neuhrazené faktury), **knihy dluhů** (přijaté nezaplacené faktury), **evidence dlouhodobého majetku** s inventárními kartami a odpisovým plánem a podle situace i evidence zásob či mzdové evidence. Zápisy musí být průkazné; podkladem může být například faktura, paragon, výpis z účtu nebo interní doklad.

### Kdy a jak přejde OSVČ z daňové evidence na účetnictví?

Povinnost vést účetnictví vzniká fyzické osobě podle § 1 zákona č. 563/1991 Sb. zejména tehdy, když se zapíše do **obchodního rejstříku**, nebo když její obrat podle zákona o DPH přesáhne za bezprostředně předcházející kalendářní rok **25 000 000 Kč**; účetnictví lze začít vést i dobrovolně. Při překročení obratu v roce 2025 se OSVČ stane účetní jednotkou od 1. ledna 2026 a podle § 4 odst. 3 začne účetnictví vést od prvního dne následujícího účetního období, typicky od 1. ledna 2027. Při zápisu podnikatele do obchodního rejstříku se účetnictví vede už ode dne zápisu.

Přechod není jen administrativní krok — protože účetnictví pracuje s akruálním principem (na rozdíl od hotovostního principu daňové evidence), je nutné provést **úpravu základu daně** za přechodové období, uplatnit pravidla přílohy č. 3 ZDP pro pohledávky, zásoby, zálohy, ceniny a dluhy. Hodnotu zásob a pohledávek lze podle § 23 odst. 14 ZDP za podmínek zákona zahrnovat do základu daně postupně. Tyto úpravy mají v ZDP samostatná pravidla, proto se přechod vyplatí naplánovat a konzultovat s daňovým poradcem.

### Co je účtová osnova a potřebuje ji OSVČ vedoucí daňovou evidenci?

**Směrná účtová osnova** vymezuje skupiny účtů používané v účetnictví; účetní jednotka z ní sestavuje vlastní účtový rozvrh se syntetickými účty. Ty slouží k zachycení majetku, dluhů, nákladů a výnosů a k sestavení účetních výkazů. Pro daňovou evidenci účtovou osnovu nepotřebujete.

OSVČ, která vede **daňovou evidenci** podle § 7b ZDP, účtovou osnovu nepotřebuje — daňová evidence stojí na hotovostním principu a sleduje jen příjmy, výdaje, majetek a dluhy, nikoli soustavu účtů. S účtovou osnovou pracuje až ten, komu vzniká povinnost vést účetnictví (zápis v obchodním rejstříku nebo obrat nad 25 000 000 Kč).

### Kdy se vede jednoduché účetnictví a může ho vést OSVČ?

Jednoduché účetnictví je samostatný režim podle zákona o účetnictví, určený především **neziskovým subjektům** (například spolkům, církevním organizacím nebo honebním společenstvům) při splnění zákonných podmínek. Není totožné s daňovou evidencí ani s plným podvojným účetnictvím.

Běžná podnikající OSVČ jednoduché účetnictví **nevede** — pokud uplatňuje skutečné výdaje a není povinna účtovat, vede daňovou evidenci podle § 7b ZDP. Účetnictví může vést dobrovolně nebo jí povinnost vznikne například při zápisu do obchodního rejstříku či po překročení obratu **25 000 000 Kč** podle časových pravidel § 1 a § 4 zákona o účetnictví. Jednoduché účetnictví pro typickou OSVČ není volbou.

### Jaký je rozdíl mezi daňovou kontrolou a postupem k odstranění pochybností?

Z pohledu daňové evidence je důležité, abyste ke každé zpochybněné položce rychle dohledali doklad, úhradu, smlouvu a vazbu na podnikání. Postup k odstranění pochybností obvykle míří na konkrétní údaj, zatímco kontrola může prověřovat širší celek; jejich procesní rozdíly a vaše práva vysvětluje samostatný článek [daňová kontrola](https://ucto.cz/dane/danova-kontrola).

### Jak vybrat mezi daňovou evidencí, paušálem a účetnictvím?

Začněte tím, co si můžete zvolit a co je dáno zákonem. Účetnictví lze vést dobrovolně, povinnost však vzniká také při zápisu do obchodního rejstříku nebo po překročení zákonného obratu **25 000 000 Kč**. U obratu nastupuje vedení účetnictví až v účetním období následujícím po roce vzniku účetní jednotky (§ 1 a § 4 zákona č. 563/1991 Sb.). Pokud nemáte povinnost účtovat, můžete uplatnit skutečné výdaje při daňové evidenci nebo výdajový paušál.

Mezi **daňovou evidencí** a **výdajovým paušálem** rozhoduje výše reálných nákladů. Máte-li vysoké doložitelné výdaje (materiál, nájem, technika, subdodávky), vyplatí se daňová evidence, kde do základu daně dáte skutečně zaplacené výdaje. Při nízkých nákladech bývá výhodnější a administrativně jednodušší výdajový paušál — uplatníte procento z příjmů (30–80 % podle druhu činnosti) a vedete jen evidenci příjmů a pohledávek. Třetí variantou je **paušální režim (paušální daň)**: jednou měsíční platbou (I. pásmo 9 984 Kč, od 1. 7. 2026 9 162 Kč) vyřídíte daň i pojistné, ale jen za splnění zákonných podmínek a bez možnosti uplatnit slevy a odpočty.

Praktické vodítko: spočítejte si daň při skutečných výdajích a při paušálu a porovnejte. U paušálního režimu navíc ověřte limity příjmů a to, že vám nezůstanou nevyužité slevy. Podrobné srovnání včetně sazeb a stropů paušálů najdete v článku [výdajové paušály](https://ucto.cz/dane/vydajove-pausaly).

---

# Datová schránka OSVČ a podnikatele

- URL: https://ucto.cz/osvc/datova-schranka
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Datová schránka OSVČ se zřizuje automaticky ze zákona od 1. 1. 2023. Co znamená povinné elektronické podání, fikce doručení a jak schránku spravovat.

**Ve zkratce:** Pokud jste OSVČ zapsaná v živnostenském nebo jiném zákonném rejstříku, **datovou schránku máte ze zákona zřízenou automaticky**. Od 1. 1. 2023 se ze zákona zřizuje povinně podnikajícím fyzickým osobám zapsaným v zákonné evidenci na základě novely č. 457/2022 Sb. Žádat o ni nemusíte a nemůžete se jí vzdát. Zpřístupněná schránka zřízená ze zákona zakládá povinnost podávat příslušná daňová formulářová podání elektronicky. Elektronické podání přehledu ČSSZ je pro dotčené OSVČ povinné od roku 2025; přehled zdravotní pojišťovně podávají od roku 2026 elektronicky **všechny OSVČ**, i bez datové schránky.

Datová schránka je zabezpečené elektronické úložiště, přes které stát a podnikatel doručují úřední dokumenty se stejnou právní vahou jako doporučený dopis s dodejkou. Pro OSVČ je dnes hlavním komunikačním kanálem s úřady — a zároveň zdrojem nejčastější chyby: pokud schránku nesledujete, dokument se po deseti dnech považuje za doručený, i když jste ho nikdy neotevřeli (tzv. **fikce doručení**). Tento návod vysvětluje, kdo má schránku povinně, jak ji zpřístupnit a spravovat a jaké povinnosti z ní pro podnikatele plynou v roce 2026.

## Musí mít OSVČ datovou schránku povinně?

**Podnikající fyzické osobě zapsané v zákonem stanovené evidenci nebo rejstříku se datová schránka zřizuje automaticky ze zákona** — typicky živnostníkovi. Samotné označení OSVČ nebo přidělení IČO není přesným popisem zákonného pravidla. Od **1. 1. 2023** se automatické zřizování rozšířilo na evidované podnikající osoby; některé regulované profese měly schránku ze zákona už dříve. Od 1. 4. 2023 je správcem systému Digitální a informační agentura (DIA).

Právním základem je **zákon č. 457/2022 Sb.**, kterým se mění **zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů** (zkráceně „zákon o datových schránkách“). Schránku „podnikající fyzické osoby“ nelze odmítnout ani na vlastní žádost znepřístupnit — znepřístupní se po výmazu subjektu z příslušné evidence; samotné zrušení schránky následuje až po zákonné lhůtě.

| Komu se schránka zřizuje                     | Kdy a jak                            | Lze se vzdát?           |
| -------------------------------------------- | ------------------------------------ | ----------------------- |
| **OSVČ / podnikající FO v zákonné evidenci** | Automaticky ze zákona od 1. 1. 2023  | Ne                      |
| **Právnické osoby (s.r.o., a. s., spolky…)** | Automaticky ze zákona                | Ne                      |
| **Nepodnikající fyzická osoba**              | Pouze na vlastní žádost (dobrovolně) | Ano (lze znepřístupnit) |

_Zdroj: zákon č. 300/2008 Sb. ve znění zákona č. 457/2022 Sb.; Czech POINT — Datové schránky pro podnikající fyzické osoby; Finanční správa. Platí pro rok 2026._

Pozor na rozdíl podle role: pokud jste současně **podnikatel i běžný občan**, můžete mít dvě schránky — povinnou „podnikající fyzické osoby“ a případně dobrovolnou „fyzické osoby“. Úřední pošta týkající se podnikání chodí do schránky podnikající fyzické osoby; té se nelze vzdát, dokud podnikáte.

## Co znamená „zpřístupnění“ a odkdy běží povinnosti?

Zřízení a zpřístupnění schránky jsou **dvě různé události** a povinnosti se navazují až na to druhé.

- **Zřízení** — schránku vytvoří stát a doručí přístupové údaje, zpravidla poštou do vlastních rukou; má-li držitel již schránku fyzické osoby, mohou přijít do ní.
- **Zpřístupnění** — schránka se „zapne“ buď **prvním přihlášením** oprávněné osoby, nebo automaticky **nejpozději 15. dnem po doručení přístupových údajů**, i když se nepřihlásíte. Až od zpřístupnění se do schránky reálně doručuje a běží povinnosti.

Tato patnáctidenní lhůta zpřístupnění běží **pevně** — na rozdíl od fikce doručení se neposouvá, i kdyby 15. den připadl na sobotu, neděli nebo svátek. Schránka se zpřístupní tímto dnem bez ohledu na to, zda jde o pracovní den.

To je důležité: **povinnost činit podání elektronicky vzniká až zpřístupněním schránky, ne jejím pouhým zřízením.** Pokud jste podnikali už v roce 2022, schránka vám byla zpřístupněna v prvních měsících roku 2023 a povinnosti platí. Pro nově vzniklé OSVČ platí stejný mechanismus od momentu zápisu do evidence a doručení přístupových údajů.

## Jak datovou schránku poprvé zpřístupnit a přihlásit se?

Postup prvního přihlášení je jednoduchý a zvládnete ho sami:

1. **Získejte přístupové údaje** — zpravidla přijdou doporučeně do vlastních rukou. Máte-li již schránku fyzické osoby, mohou být doručeny i do ní. Obsahují uživatelské jméno a bezpečnostní heslo.
2. **Přihlaste se na portálu** [datovka.gov.cz](https://datovka.gov.cz) uživatelským jménem a heslem z dopisu. Lze využít i přihlášení přes Identitu občana (bankovní identita, eObčanka apod.).
3. **Nastavte si vlastní heslo** a doporučujeme zapnout **dvoufaktorové ověření** (kód do SMS nebo do aplikace) — schránka obsahuje citlivou úřední poštu.
4. **Zapněte e-mailové notifikace** o nové zprávě (zdarma). Bez nich snadno přehlédnete doručený dokument a spustí se fikce doručení.
5. Volitelně **propojte schránku s daňovým softwarem nebo datovým trezorem** pro archivaci zpráv (zprávy se ze schránky mažou po 90 dnech od doručení přihlášením — viz dále).

Pokud jste přístupové údaje ztratili nebo nikdy nedostali, vyřídíte nové na kterémkoli kontaktním místě **Czech POINT** (pošta, obecní úřad) nebo v klientském portálu datových schránek při přihlášení Identitou občana.

## Jaké povinnosti pro OSVČ plynou ze zpřístupněné schránky?

Zpřístupnění schránky zřízené ze zákona zakládá povinnost elektronických daňových formulářových podání. Pro přehledy platí zvláštní pravidla podle instituce:

| Podání                              | Komu                 | Od kdy povinně elektronicky                     |
| ----------------------------------- | -------------------- | ----------------------------------------------- |
| **Daňové přiznání k dani z příjmů** | Finanční správa      | Od zpřístupnění schránky (prakticky od r. 2023) |
| **Přehled o příjmech a výdajích**   | ČSSZ (OSSZ)          | Od roku 2025                                    |
| **Přehled o výši daňového základu** | zdravotní pojišťovna | Od roku 2026 pro všechny OSVČ, i bez schránky   |

_Zdroj: § 72 zákona č. 280/2009 Sb. (daňový řád); zákon č. 589/1992 Sb.; ČSSZ — Povinná elektronická komunikace OSVČ od roku 2025; VZP. Platí pro rok 2026._

### Daňové přiznání elektronicky

Podle **§ 72 odst. 6 zákona č. 280/2009 Sb. (daňový řád)** musí daňový subjekt se zpřístupněnou datovou schránkou zřízenou ze zákona činit formulářová podání, kterých se toto pravidlo týká, elektronicky ve stanoveném formátu a struktuře — například datovou schránkou nebo přes portál **MOJE daně** (DIS+). U přiznání fyzické osoby záleží také na tom, zda uvádí příjmy ze samostatné činnosti; samotná podnikatelská schránka automaticky neznamená povinnou elektronickou formu přiznání obsahujícího pouze jiné druhy příjmů. Papírové podání přes povinnou elektronickou formu je chyba; jeho účinky a případná výzva či pokuta závisí na povaze podání a dalších vadách, nelze je obecně označit za neúčinné.

### Přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu

Od roku 2025 musí OSVČ se schránkou zřízenou ze zákona podávat **přehled o příjmech a výdajích pro ČSSZ výhradně elektronicky** (ve formátu XML — přes ePortál ČSSZ, nebo odesláním do datové schránky e-Podání ČSSZ s ID **5ffu6xk**, případně do schránky příslušné OSSZ). Od roku 2026 se **přehled zdravotní pojišťovně podává elektronicky bez ohledu na to, zda OSVČ má datovou schránku**; lze využít portál své pojišťovny nebo datovou schránku. Termíny, výši záloh a obsah řeší samostatný návod [přehled OSSZ](https://ucto.cz/osvc/prehled-ossz).

**Důležité upřesnění:** datová schránka **není jediný povolený kanál**. Povinnost „elektronicky“ lze splnit i jinou uznávanou cestou — portálem MOJE daně, ePortálem ČSSZ nebo s uznávaným elektronickým podpisem. Schránka je nejjednodušší, ale ne výlučná.

## Jak funguje doručování a co je fikce doručení?

Toto je nejdůležitější část pro každého podnikatele. Dokument doručený do datové schránky má **stejnou právní účinnost jako doporučený dopis do vlastních rukou** a běží od něj lhůty (na odvolání, na zaplacení, na reakci na výzvu úřadu).

Doručení nastává jedním ze dvou způsobů podle **§ 17 zákona č. 300/2008 Sb.**:

- **Přihlášením** — dokument je doručen okamžikem, kdy se do schránky přihlásí osoba oprávněná k přístupu k dokumentu; zprávu nemusí otevřít.
- **Fikcí doručení** — pokud se nepřihlásíte, dokument se zpravidla považuje za doručený **uplynutím 10 dnů ode dne dodání** do schránky, i kdybyste ho nikdy neotevřeli (§ 17 odst. 4). Fikce nenastane, pokud zvláštní předpis vylučuje náhradní doručení.

Desetidenní lhůta běží i o víkendech a svátcích. Pozor ale na dvě pravidla, která posun ve dnech ovlivňují:

- **Zprávy mohou být do schránky dodány i v sobotu, neděli nebo ve svátek** — den dodání se neposouvá.
- **Připadne-li 10. (poslední) den lhůty fikce na sobotu, neděli nebo svátek, okamžik doručení fikcí se posouvá na nejblíže následující pracovní den** (pravidlo platné od 1. 1. 2023). Teprve tímto pracovním dnem je dokument doručen a od následujícího dne běží lhůta uvedená ve výzvě.

Praktický důsledek fikce: pokud si schránku nezkontrolujete například po dovolené, může vám marně uplynout odvolací lhůta proti platebnímu výměru, aniž byste o něm věděli. Proto si **vždy zapněte e-mailové notifikace** a schránku kontrolujte pravidelně.

### Modelový příklad: fikce doručení výzvy finančního úřadu

Finanční úřad dodá výzvu k doplnění přiznání do datové schránky OSVČ ve čtvrtek 5. března 2026. Podnikatel je na dovolené a do schránky se po celou dobu nepřihlásí.

- Den dodání: **5. 3. 2026** (čtvrtek, pracovní den).
- Desetidenní lhůta by aritmeticky uplynula **15. 3. 2026** — jenže to je **neděle**.
- Protože 10. den připadl na nepracovní den, **okamžik doručení fikcí se posouvá na nejbližší pracovní den — pondělí 16. 3. 2026**. Tímto dnem se dokument považuje za doručený, i když ho podnikatel neotevřel.
- Od **17. 3. 2026** běží lhůta uvedená ve výzvě (např. 8 dnů na reakci).

Kdyby se podnikatel přihlásil dříve — třeba ve čtvrtek 12. 3. — byl by dokument doručen už tímto dnem a lhůta by běžela od 13. 3. Sledování schránky tedy přímo ovlivňuje, kolik času na reakci reálně máte.

## Jak schránku používat: odesílání, archivace, zmocnění

- **Odeslání zprávy úřadu** je u datových schránek **zdarma** (orgánu veřejné moci). Vzájemné posílání mezi firmami (poštovní datová zpráva) je zpoplatněné.
- **Zprávy se ze schránky mažou po 90 dnech** od doručení přihlášením. Pokud je chcete uchovat, stáhněte si je, použijte placený **Datový trezor**, nebo proveďte **autorizovanou konverzi** (z konvertovatelného elektronického dokumentu vznikne listina se stejnými právními účinky) na Czech POINTu.
- **Zmocnění (pověření)** — ke schránce můžete zřídit přístup účetní nebo daňovému poradci. Nastavují se role: „administrátor“, „pověřená osoba“ s vymezeným rozsahem (např. jen čtení, nebo i odesílání). Odpovědnost za doručení ale zůstává na držiteli schránky.
- **Více schránek** — podnikatel může mít vedle povinné podnikatelské i občanskou schránku; každá má vlastní doručené zprávy. Přes Identitu občana lze přistupovat k oběma; kontrolujte správnou schránku a její samostatnou poštu.

## Časté chyby OSVČ u datové schránky

- **Nesledování schránky** — nejčastější a nejdražší chyba. Bez kontroly hrozí fikce doručení a zmeškání lhůt (odvolání, platba, reakce na výzvu). Řešení: zapnout bezplatné e-mailové notifikace; SMS upozornění jsou placená.
- **Podání přiznání papírově** — pokud máte povinnost elektronického daňového přiznání, použijte stanovený elektronický formát; listinné podání může vést k pokutě a podle konkrétních vad i k výzvě k nápravě. Přehled zdravotní pojišťovně se od roku 2026 podává elektronicky bez ohledu na datovou schránku.
- **Spoléhání, že „mě se to netýká“** — i držiteli ze zákona zřízené schránky, který ji fakticky nepoužívá, se do zpřístupněné schránky doručuje. Nezpřístupněním se povinnostem nevyhnete; po 15 dnech se zpřístupní automaticky.
- **Záměna lhůty zpřístupnění a fikce** — patnáctidenní lhůta zpřístupnění se neposouvá, kdežto desetidenní fikce doručení se při 10. dni na víkendu/svátku posune na pracovní den. Nezaměňujte je.
- **Ztráta zpráv po 90 dnech** — dokumenty zmizí, pokud si je neuložíte nebo nepoužijete Datový trezor či konverzi.
- **Záměna podnikatelské a občanské schránky** — úřední pošta k podnikání chodí do schránky „podnikající fyzické osoby“, ne do občanské.
- **Žádost o zrušení schránky** — povinnou podnikatelskou schránku nelze za trvání podnikání znepřístupnit; znepřístupní se po výmazu z evidence (ukončením činnosti); samotné zrušení následuje až později. Souvislosti se založením a ukončením činnosti řeší návod [založení živnosti](https://ucto.cz/osvc/zalozeni-zivnosti).

## Shrnutí: datová schránka OSVČ v kostce

- OSVČ zapsaná v zákonné evidenci má datovou schránku **automaticky ze zákona od 1. 1. 2023** (novela č. 457/2022 Sb., zákon č. 300/2008 Sb.). O automaticky zřizovanou schránku není třeba žádat a nelze ji na vlastní žádost znepřístupnit.
- Schránka se **zpřístupní** prvním přihlášením, nejpozději **15. dnem** po doručení přístupových údajů; tato lhůta se neposouvá.
- Zpřístupněná schránka zřízená ze zákona zakládá povinnost příslušných **elektronických daňových podání**; pro přehled ČSSZ platí povinnost od roku 2025 a pro přehled zdravotní pojišťovny od roku 2026 **všem OSVČ**.
- **Fikce doručení** podle § 17 zákona č. 300/2008 Sb.: dokument je doručen po **10 dnech** od dodání, i když ho neotevřete. Padne-li 10. den na víkend/svátek, doručení se posouvá na nejbližší pracovní den.
- Zprávy se mažou po **90 dnech** od doručení přihlášením — pro archivaci použijte stažení, Datový trezor nebo autorizovanou konverzi.
- Schránka se po **výmazu z evidence** znepřístupní; k jejímu zrušení dochází až později.

## Často kladené otázky

### Musí mít každá OSVČ datovou schránku?

Živnostník a další podnikající fyzické osoby zapsané v zákonem stanovené evidenci nebo rejstříku mají schránku zřízenou ze zákona. Nelze to bez dalšího zobecnit na všechny druhy samostatné činnosti mimo zákonné evidence. Vyplývá to z novely č. 457/2022 Sb. k zákonu č. 300/2008 Sb. O schránku nemusíte žádat a po dobu podnikání se jí nelze vzdát.

### Co se stane, když si datovou schránku nezpřístupním?

Nic to nevyřeší. Pokud se sami nepřihlásíte, schránka se zpřístupní automaticky nejpozději 15. dnem po doručení přístupových údajů a od té chvíle se do ní doručuje. Naopak hrozí, že přehlédnete doručené dokumenty a uplatní se fikce doručení — dokument se po 10 dnech považuje za doručený, i když jste se nepřihlásili, a marně uplynou lhůty.

### Co je fikce doručení a kdy nastane?

Fikce doručení podle § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb. znamená, že dokument dodaný do datové schránky se považuje za doručený uplynutím 10 dnů od dodání, i když se do schránky nikdo nepřihlásil a zprávu si nezobrazil. Připadne-li 10. den na sobotu, neděli nebo svátek, okamžik doručení fikcí se posune na nejbližší následující pracovní den. Dokument má pak stejnou účinnost, jako byste ho převzali — běží od něj všechny lhůty.

### Musí OSVČ podávat daňové přiznání a přehledy elektronicky?

OSVČ se zpřístupněnou datovou schránkou zřízenou ze zákona musí podle § 72 daňového řádu podávat příslušná daňová formulářová podání elektronicky; u přiznání k dani z příjmů fyzických osob záleží i na tom, zda obsahuje příjmy ze samostatné činnosti. Od roku 2025 platí pro dotčené OSVČ elektronický přehled ČSSZ. Od roku 2026 musí elektronický přehled zdravotní pojišťovně podat **všechny OSVČ**, i bez datové schránky. Podávejte přes portál příslušného úřadu či pojišťovny, případně datovou schránkou.

### Jak dlouho zůstávají zprávy v datové schránce?

Doručené zprávy se z datové schránky automaticky mažou po 90 dnech od doručení přihlášením. Pokud je potřebujete uchovat, stáhněte si je do počítače, využijte placenou službu Datový trezor, nebo si nechte provést autorizovanou konverzi na Czech POINTu, kterou z konvertovatelného elektronického dokumentu vznikne listina se stejnými právními účinky.

### Lze datovou schránku OSVČ zrušit?

Povinnou datovou schránku podnikající fyzické osoby nelze za trvání podnikání znepřístupnit ani zrušit na žádost. Schránka se po výmazu subjektu ze zákonem stanovené evidence znepřístupní; k jejímu zrušení dochází až po třech letech od znepřístupnění. Občanskou (dobrovolnou) schránku fyzické osoby naopak znepřístupnit lze.

### Jak datovou schránku poprvé zpřístupním a přihlásím se?

Přístupové údaje (uživatelské jméno a heslo) se zpravidla doručují doporučeně do vlastních rukou; pokud již máte schránku fyzické osoby, mohou přijít i do ní. S nimi se přihlaste na portálu datovka.gov.cz, případně využijte přihlášení přes Identitu občana (bankovní identita, eObčanka). Při prvním přihlášení si nastavte vlastní heslo.

Doporučujeme rovnou zapnout dvoufaktorové ověření a hlavně bezplatné e-mailové notifikace o nové zprávě — bez nich snadno přehlédnete doručený dokument a spustí se fikce doručení. Pokud jste přístupové údaje ztratili nebo nikdy nedostali, vyřídíte si nové na kterémkoli kontaktním místě Czech POINT nebo v klientském portálu datových schránek při přihlášení Identitou občana.

Pozor: i když se sami nepřihlásíte, schránka se zpřístupní automaticky nejpozději 15. dnem po doručení přístupových údajů a od té chvíle se do ní doručuje.

### Od kterého dne se počítají lhůty po doručení do datové schránky?

Lhůta uvedená v doručeném dokumentu (na odvolání, na zaplacení, na reakci na výzvu) běží až ode dne následujícího po dni doručení. Doručení nastává buď přihlášením oprávněné osoby, i když zprávu neotevře, nebo fikcí — uplynutím 10 dnů od dodání do schránky, pokud se nepřihlásí (§ 17 zákona č. 300/2008 Sb.). Tímto okamžikem se dokument považuje za doručený a od následujícího dne se začíná počítat lhůta ve výzvě.

Příklad: výzvu finančního úřadu dodanou ve čtvrtek 5. 3. 2026, kterou si nepřevezmete přihlášením, by fikce doručila po 10 dnech 15. 3. — protože to je ale neděle, doručení se posouvá na nejbližší pracovní den, pondělí 16. 3. 2026. Lhůta ve výzvě pak běží až od 17. 3. 2026. Kdybyste se přihlásili dříve, třeba 12. 3., byl by dokument doručen už tímto dnem a lhůta by běžela od 13. 3.

Sledování schránky tedy přímo ovlivňuje, kolik času na reakci reálně máte; nepřihlášením si lhůtu neprodloužíte, jen riskujete, že ji prošvihnete.

### Jaké lhůty se počítají od doručení do datové schránky?

Od okamžiku doručení do datové schránky běží všechny procesní lhůty uvedené v doručeném dokumentu — typicky lhůta na odvolání proti rozhodnutí, na zaplacení daně či doměrku, nebo na reakci na výzvu úřadu (k doplnění přiznání, k odstranění pochybností a podobně). Nejprve je ale potřeba určit den doručení. Doručení nastává podle § 17 zákona č. 300/2008 Sb. buď přihlášením oprávněné osoby bez nutnosti zprávu otevřít, nebo fikcí — uplynutím 10 dnů od dodání do schránky, pokud se nikdo nepřihlásí (§ 17 odst. 4). Tímto dnem se dokument považuje za doručený.

Vlastní lhůta z výzvy se pak počítá podle § 33 daňového řádu. Lhůta určená podle dní počíná běžet dnem, který následuje po dni doručení — den doručení se do lhůty nezapočítává (§ 33 odst. 2). Stejně tak lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo let začíná běžet dnem následujícím po doručení a končí uplynutím dne, který se svým číslem (u týdnů pojmenováním) shoduje se dnem počátku (§ 33 odst. 1). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, posouvá se konec lhůty na nejblíže následující pracovní den (§ 33 odst. 4).

Příklad: výzvu finančního úřadu dodanou ve čtvrtek 5. 3. 2026, kterou si nepřevezmete přihlášením, by fikce doručila po 10 dnech — 15. 3. 2026. Protože to je ale neděle, posouvá se okamžik doručení na pondělí 16. 3. 2026. Vlastní lhůta z výzvy (například 8 dnů) pak běží až od úterý 17. 3. 2026. Kdybyste se přihlásili dříve, třeba 12. 3., byl by dokument doručen už tímto dnem a lhůta by běžela od 13. 3. Sledování schránky tak přímo ovlivňuje, kolik času na reakci reálně máte; nepřihlášením si lhůtu neprodloužíte, jen riskujete, že ji prošvihnete. Konkrétní lhůty pro podání přehledu rozebírá [přehled OSSZ](https://ucto.cz/osvc/prehled-ossz).

### Co se stane, když si zprávu v datové schránce nepřečtu?

Když se do schránky nepřihlásí osoba s přístupem k dokumentu, uplatní se po čase **fikce doručení** podle § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb. Dokument se považuje za doručený **uplynutím 10 dnů ode dne dodání** do schránky, i když jste ho nikdy neotevřeli. Rozlišujte tři okamžiky: zpráva je **dodána** ve chvíli, kdy ji odesílatel vloží do schránky (to nastane kterýkoli den, i v sobotu, neděli či o svátku — den dodání se neposouvá); **doručena přihlášením** je v okamžiku, kdy se přihlásí oprávněná osoba, aniž by zprávu musela otevřít; a pokud se nepřihlásí, je **doručena fikcí** desátým dnem od dodání, případně nejbližší následující pracovní den.

Desetidenní lhůta běží **nepřetržitě, včetně víkendů a svátků** — nepřerušuje se a dodání zpráv o víkendu se nijak neodkládá. Výjimka platí jen pro samotný konec: **připadne-li 10. (poslední) den na sobotu, neděli nebo svátek, posouvá se okamžik doručení fikcí na nejblíže následující pracovní den** (pravidlo účinné od 1. 1. 2023). Doručeným dokumentem pak běží všechny lhůty stejně, jako byste ho převzali osobně — typicky lhůta na odvolání proti rozhodnutí, na zaplacení daně nebo na reakci na výzvu finančního úřadu.

Praktický důsledek: nepřečtená zpráva vás nechrání. Nepřihlášením si lhůtu neprodloužíte, jen riskujete, že vám marně uplyne — třeba odvolací lhůta proti platebnímu výměru, o kterém se vůbec nedozvíte. Proto si zapněte bezplatné e-mailové notifikace (SMS upozornění jsou placená) o nové zprávě a schránku kontrolujte i v době dovolené. Doručené zprávy se navíc ze schránky automaticky mažou po 90 dnech od doručení přihlášením, takže si důležité dokumenty stáhněte nebo využijte Datový trezor.

---

# ESG a nefinanční reporting pro firmy

- URL: https://ucto.cz/osvc/esg-reporting
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: ESG reporting 2026: koho se týká CSRD, co změnil Omnibus I, kdy se použijí nové ESRS a jaký dobrovolný standard pomůže menším firmám.

**Ve zkratce:** Vykazování za rok 2026 se v Česku týká především firem z první české vlny CSRD: velkých subjektů veřejného zájmu s více než 1 000 zaměstnanci a příslušných mateřských společností velkých skupin nad 1 000 zaměstnanců. Povinnosti dalších vln byly odloženy; samotné kotování malé či střední firmy neznamená, že musí vykazovat už za rok 2026. Po Omnibusu I (směrnice (EU) 2026/470) se další vlna od účetního období roku 2027 navíc zužuje na podniky s více než 1 000 zaměstnanci a obratem nad 450 mil. EUR. Menší firmy může ESG zasáhnout přes dodavatelský řetězec a banky. Pro dobrovolné vykazování byl v září 2026 zveřejněn unijní standard **VS**, vycházející z dřívějšího doporučení VSME.

ESG reporting je v roce 2026 jedním z nejdynamičtějších témat v účetnictví a firemní compliance. Pravidla se během let 2024 až 2026 několikrát změnila a unijní balíček Omnibus I, který vstoupil v platnost 18. března 2026, část původních povinností zrušil nebo odložil. Tento průvodce vysvětluje, koho se ESG reporting reálně týká, co přesně musí zpráva o udržitelnosti obsahovat, jak se liší povinný režim (CSRD) od dobrovolného standardu VS a proč se ESG dotkne i malé firmy, která sama do žádné zákonné kategorie nespadá.

## Co je ESG a nefinanční reporting?

ESG je zkratka tří oblastí, podle nichž se hodnotí udržitelnost a odpovědnost firmy:

- **E – Environment (životní prostředí):** emise skleníkových plynů, spotřeba energie, voda, odpady, vliv na biologickou rozmanitost.
- **S – Social (sociální oblast):** podmínky vlastních zaměstnanců i pracovníků v dodavatelském řetězci, bezpečnost práce, rovné zacházení, dopad na komunity a spotřebitele.
- **G – Governance (správa a řízení):** etika podnikání, struktura řízení, vztahy s obchodními partnery, boj proti korupci a úplatkářství.

Nefinanční reporting (dnes přesněji „vykazování informací o udržitelnosti“) je zveřejňování právě těchto informací vedle klasické účetní závěrky. Cílem je, aby investoři, banky, obchodní partneři i veřejnost viděli nejen finanční výsledky firmy, ale i její dopad na okolí a rizika spojená s udržitelností. Na úrovni EU tuto oblast upravuje směrnice o vykazování informací o udržitelnosti podniky – **CSRD** (Corporate Sustainability Reporting Directive), tedy směrnice (EU) 2022/2464.

## Koho se povinný ESG reporting (CSRD) v Česku týká?

**Ve zkratce:** V roce 2026 zprávy sestavují zejména subjekty první vlny: velké účetní jednotky, které jsou subjektem veřejného zájmu a mají více než 1 000 zaměstnanců, a příslušné mateřské společnosti velkých skupin nad 1 000 zaměstnanců. Původní harmonogram pro další velké firmy a kotované malé či střední podniky byl unijní směrnicí (EU) 2025/794 odložen o dva roky; Omnibus I pak budoucí působnost dále zúžil.

CSRD byla do českého práva **částečně** převzata zákonem č. 349/2023 Sb. pro první vlnu. Novela zákona o účetnictví č. **316/2025 Sb.** od 1. ledna 2026 český rozsah dále zúžila: podle § 32f se u individuální zprávy vyžaduje velká účetní jednotka, status subjektu veřejného zájmu a více než 1 000 zaměstnanců. Podle přechodného ustanovení se tato změna použije již pro účetní období začínající od 1. ledna 2025. U konsolidované zprávy se hranice skupiny v § 32i zvýšila z 500 na 1 000 zaměstnanců.

Klíčové je zařazení firmy do účetní kategorie. Novela zároveň zvýšila prahové hodnoty pro kategorizaci. **Velkou účetní jednotkou** je podle zákona o účetnictví firma, která ke konci rozvahového dne překračuje alespoň dvě ze tří kritérií:

| Kritérium                    | Hranice velké účetní jednotky |
| ---------------------------- | ----------------------------- |
| Aktiva netto (bilanční suma) | nad 600 mil. Kč               |
| Roční úhrn čistého obratu    | nad 1 200 mil. Kč             |
| Průměrný počet zaměstnanců   | nad 250                       |

Hodnoty vycházejí ze zákona č. 563/1991 Sb. ve znění zákona č. 316/2025 Sb. Změnu kategorie je nutné posoudit také podle pravidla dvou po sobě následujících rozvahových dnů v § 1e a podle přechodných ustanovení novely; samotný jednorázový výkyv ji obvykle nezpůsobí.

Samotné zařazení mezi velké účetní jednotky však českou povinnost za rok 2026 nezakládá. Podle současného § 32f zákona o účetnictví musí jít současně o **subjekt veřejného zájmu s více než 1 000 zaměstnanci**; pro konsolidovanou zprávu platí samostatná pravidla § 32i: konsolidující jednotka musí být subjektem veřejného zájmu a její velká skupina musí na konsolidovaném základě překročit průměrný počet 1 000 zaměstnanců. Kotované malé a střední firmy do české první vlny nepatří.

### Jaký je časový harmonogram náběhu povinnosti?

CSRD se zaváděla po vlnách. Odklad podle směrnice (EU) 2025/794 a zúžení podle směrnice (EU) 2026/470 mění původní harmonogram takto:

| Vlna    | Koho se týká                                                                                                                                                          | První účetní období                                  | Zveřejnění   |
| ------- | --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- | ---------------------------------------------------- | ------------ |
| 1. vlna | Původně subjekty veřejného zájmu a velké skupiny nad 500 zaměstnanců; novela č. 316/2025 Sb. zúžila českou povinnost pro období od 2025 na více než 1 000 zaměstnanců | účetní období 2024; od období 2025 užší český rozsah | od roku 2025 |
| 2. vlna | Další velké podniky, které splní nové prahy Omnibusu I: přes 1 000 zaměstnanců a obrat nad 450 mil. EUR                                                               | účetní období 2027                                   | v roce 2028  |
| 3. vlna | Původně plánované kotované malé a střední firmy; jejich povinnost byla nejprve odložena a Omnibus I je z nového prahu vylučuje                                        | povinnost podle nového rámce nevzniká                | —            |

Rozvržení vychází ze zákona č. 563/1991 Sb., ze [směrnice (EU) 2025/794](https://eur-lex.europa.eu/eli/dir/2025/794/oj) a z unijní směrnice (EU) 2026/470 (Omnibus I). Česká transpozice nového úzkého rozsahu se k **15. 10. 2026** ještě projednává jako sněmovní tisk 279. Za rok 2026 vykazují hlavně firmy z první vlny; samotné kotování malé nebo střední firmy do ní nepatří.

## Co změnil Omnibus I a proč je to v roce 2026 zásadní?

**Ve zkratce:** Balíček Omnibus I, směrnice (EU) 2026/470, byl zveřejněn v Úředním věstníku EU 26. února 2026 a vstoupil v platnost 18. března 2026. Zásadně zúžil okruh povinných firem: do působnosti CSRD nově spadají jen podniky, které překročí současně více než 1 000 zaměstnanců a obrat nad 450 mil. EUR. Rozsah proto posuzujte podle zákonných podmínek konkrétní firmy a skupiny, nikoli podle souhrnných procentních odhadů.

Omnibus I je unijní zjednodušující balíček, který výrazně přepsal pravidla CSRD i navazující směrnice o náležité péči (CSDDD). Pro firmy v roce 2026 přináší tři hlavní změny:

1. **Vyšší prahy a užší okruh povinných.** Do působnosti CSRD nově patří podnik, jen pokud má v průměru více než 1 000 zaměstnanců a zároveň čistý obrat nad 450 mil. EUR. Nový rozsah se použije od účetních období začínajících od 1. 1. 2027. Pro posouzení české povinnosti za dřívější období je nutné vycházet z účinného českého zákona a jeho přechodných ustanovení.
2. **Odklad („stop the clock“).** Pro firmy, které ještě reportovat nezačaly, se začátek povinnosti odsouvá. První vykazované období pro tuto vlnu je účetní období počínající 1. ledna 2027 (zprávy se tedy zveřejní v roce 2028).
3. **Zjednodušení standardů ESRS.** Komise revidované ESRS přijala 3. 7. 2026 a jako nařízení v přenesené pravomoci **(EU) 2026/1563** byly zveřejněny 21. 9. 2026. Účinné budou od 10. 11. 2026 a použijí se na účetní období začínající od 1. 1. 2027; pro období začínající v roce 2026 stanoví nařízení možnost volby verze standardů. [Text nařízení](https://eur-lex.europa.eu/eli/reg_del/2026/1563/oj) upravuje i přechodná pravidla.

Členské státy včetně Česka mají směrnici (EU) 2026/470 transponovat do národního práva (lhůta pro část týkající se CSRD je 19. března 2027). Vláda 14. 8. 2026 předložila Sněmovně novelu zákona o účetnictví ([sněmovní tisk 279](https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=10&t=279)), která Omnibus I promítá do českého práva – mimo jiné kritérium průměrného počtu 1 000 zaměstnanců a obratu odpovídajícího 450 mil. EUR a ochranu menších jednotek v hodnotovém řetězci. Navržená účinnost je převážně 1. 1. 2027; k **15. 10. 2026** návrh dosud nebyl přijat. První čtení proběhlo 24. 9.; rozpočtový výbor 14. 10. projednávání přerušil a další projednávání je podle historie tisku možné od 25. 10. 2026.

> Pozor: protože je Omnibus I novinkou roku 2026, mohou se konkrétní české transpoziční hodnoty a termíny ještě upřesnit. Zásadní rozhodnutí (zda firma reportuje a od kdy) je proto vždy vhodné ověřit u auditora nebo v aktuálním znění zákona o účetnictví.

## Co musí zpráva o udržitelnosti obsahovat?

Zpráva o udržitelnosti se sestavuje podle evropských standardů **ESRS** (European Sustainability Reporting Standards) a tvoří samostatnou, jasně označenou část výroční zprávy. Vychází z principu **dvojí významnosti (double materiality)** – firma vykazuje jednak svůj dopad na lidi a životní prostředí, jednak to, jak témata udržitelnosti finančně ovlivňují ji samotnou.

Zpráva typicky pokrývá:

- **Environmentální oblast (E):** emise skleníkových plynů (rozsahy 1, 2 a 3), spotřebu energie, vodu, oběhové hospodářství, znečištění a biologickou rozmanitost.
- **Sociální oblast (S):** vlastní zaměstnance, pracovníky v hodnotovém řetězci, dotčené komunity a spotřebitele.
- **Správu a řízení (G):** podnikatelskou etiku, řízení vztahů s dodavateli a opatření proti korupci.
- **Informace podle EU taxonomie:** podíl obratu, kapitálových a provozních výdajů spojený s environmentálně udržitelnými činnostmi. Tuto povinnost ukládá přímo použitelné nařízení EU o taxonomii a zákon o účetnictví na ně odkazuje.

Důležité je, že zpráva o udržitelnosti podléhá **povinnému ověření**. Auditor k ní vydává výrok v režimu tzv. omezené jistoty (limited assurance). Omnibus I odstranil požadavek, aby Komise přijala standardy přiměřené jistoty (reasonable assurance); nejde pouze o odklad jejich přijetí. Pravidla ověřování upravuje vedle zákona o účetnictví i zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech, který novela č. 316/2025 Sb. rovněž změnila.

## Týká se ESG i malých firem a OSVČ?

**Ve zkratce:** Malé firmy, mikropodniky ani OSVČ nemají povinnost sestavovat zprávu o udržitelnosti podle CSRD. ESG se jich ale stále častěji dotýká nepřímo – přes požadavky velkých odběratelů, bank a pojišťoven, které potřebují data od svých dodavatelů. Tomuto efektu se říká „trickle-down“ a Omnibus I proti němu zavedl ochranný strop.

I když malá firma nebo živnostník do žádné povinné kategorie nespadá, ESG se v praxi často objeví ve dvou situacích:

1. **Dodavatelský řetězec.** Velký odběratel, který sám reportuje podle CSRD, musí získat data o emisích a dalších dopadech i od svých dodavatelů. Proto rozesílá ESG dotazníky. Pro malou firmu to může znamenat, že bez vyplnění dotazníku přijde o zakázku.
2. **Financování.** Banky a pojišťovny začleňují ESG do hodnocení rizik. Udržitelnost tak může ovlivnit dostupnost a cenu úvěru či pojištění.

Český § 32h odst. 6 zákona o účetnictví už pro rok 2026 omezuje rozsah údajů, které reportující účetní jednotka žádá od neověřujících účetních jednotek v hodnotovém řetězci, na dobrovolné standardy EFRAG z 17. 12. 2024 nebo obdobné nástupnické standardy; zákon připouští výjimku pro informace obvykle sdílené v odvětví. Nový unijní **ochranný strop hodnotového řetězce** podle Omnibusu I rozpracovává příloha II [nařízení (EU) 2026/1560](https://eur-lex.europa.eu/eli/reg_del/2026/1560/oj). **Strop podle článku 3** tohoto nařízení se použije pro účetní období začínající od **1. 1. 2027** a chrání podniky s nejvýše 1 000 zaměstnanci za předchozí účetní období. Dobrovolné použití samotného standardu VS podle článku 2 lze využít již od účinnosti nařízení **24. 9. 2026**. Strop se týká žádostí o údaje pro vykazování podle CSRD, nikoli všech smluvních či jiných zákonných požadavků na dodavatele.

Souvislost ESG s běžnými firemními povinnostmi popisuje i přehled [povinnosti s.r.o.](https://ucto.cz/osvc/povinnosti-sro), kam ESG reporting u větších společností organicky navazuje.

## Co je dobrovolný standard VS a komu se hodí?

**Ve zkratce:** Standard **VSME** vypracoval poradní orgán Komise EFRAG a Evropská komise jej v červenci 2025 doporučila firmám pro dobrovolné vykazování. Od 24. 9. 2026 je účinné nařízení (EU) 2026/1560, které na tomto základu stanoví oficiální dobrovolný standard **VS** a samostatně vymezuje strop údajů požadovaných od chráněných dodavatelů. Dobrovolný standard podle článku 2 je použitelný již od **24. 9. 2026**. Článek 4 odkládá na účetní období začínající od **1. 1. 2027** pouze použití článku 3 o ochranném stropu hodnotového řetězce.

Dobrovolný standard je odpovědí na situaci, kdy menší firmy sice nemají zákonnou povinnost reportovat, ale čelí desítkám nejednotných ESG dotazníků od odběratelů a bank. Má tyto výhody:

- **Jednotnost.** Nahrazuje roztříštěné dotazníky jedním srozumitelným rámcem, takže firma vykazuje data jednou a může je použít pro více protistran.
- **Modulární rozsah.** Obsahuje základní (basic) modul a rozšířený (comprehensive) modul, takže firma odpovídá jen na to, co je relevantní její velikosti.
- **Lepší podklad pro jednání.** Dobře zpracovaná dobrovolná zpráva může usnadnit odpovědi bankám i velkým odběratelům.
- **Praktická podpora.** Článek 2 odst. 2 nařízení výslovně umožňuje při dobrovolném vykazování využít praktické pokyny EFRAG.

Vykazování podle VS je dobrovolné; samo nepoužití standardu není sankcionováno. Pro malou nebo střední firmu, která dostává ESG dotazníky od zákazníků, může být praktickým nástrojem, jak na ně odpovídat jednotně.

## Jak se na ESG reporting připravit? Kroky pro firmu

1. **Zjistěte svou kategorii a status.** Spočítejte aktiva, obrat a počet zaměstnanců a zjistěte, zda jste velká účetní jednotka, subjekt veřejného zájmu nebo kotovaná firma podle zákona o účetnictví.
2. **Vyhodnoťte dopad Omnibusu.** Pokud jste do povinnosti ještě nespadli, ověřte aktuální prahy (1 000 zaměstnanců a obrat nad 450 mil. EUR) a posunutý harmonogram (účetní období 2027).
3. **Proveďte analýzu dvojí významnosti.** Určete, která témata udržitelnosti jsou pro vás podstatná z hlediska dopadu i financí.
4. **Nastavte sběr dat.** Zaveďte měření emisí, spotřeby energie a sociálních ukazatelů. Velká část práce je o datech, nikoli o textu.
5. **Sestavte zprávu podle ESRS** (u povinných firem) **nebo dobrovolně podle VS**; postup zveřejnění přizpůsobte svému režimu.
6. **Zajistěte ověření auditorem,** pokud zpráva podléhá povinnému ověření v režimu omezené jistoty (limited assurance).

## Časté chyby při ESG reportingu

- **Spoléhání na zastaralý rozsah povinných.** Samotné kotování malé či střední firmy povinnost za rok 2026 nezakládá; u velké firmy je třeba ověřit příslušnou vlnu, prahy a českou transpozici.
- **Podcenění dat ve scope 3.** Emise v dodavatelském řetězci bývají největší a nejhůře dohledatelné; je třeba s nimi začít včas.
- **Ignorování dotazníků od odběratelů.** I nepovinná firma může kvůli nevyplnění ESG dotazníku přijít o zakázku u velkého zákazníka.
- **Záměna dobrovolného standardu a CSRD.** Dobrovolný VS nenahrazuje povinnou zprávu podle ESRS u firem, které do CSRD spadají.
- **Opomenutí auditu.** Povinná zpráva o udržitelnosti musí být ověřena auditorem; bez výroku není kompletní.

## Shrnutí

Povinný ESG reporting podle CSRD se za rok 2026 v Česku týká především velkých subjektů veřejného zájmu a příslušných mateřských společností velkých skupin s více než 1 000 zaměstnanci podle zákona č. 316/2025 Sb. Odklad dalších vln stanovila směrnice (EU) 2025/794; česká novela č. 316/2025 Sb. už od účetního období 2025 zúžila první vlnu na více než 1 000 zaměstnanců a Omnibus I pak budoucí okruh zúžil na firmy nad 1 000 zaměstnanců a s obratem nad 450 mil. EUR. Další vlna začne nejdříve účetním obdobím roku 2027. Zjednodušené ESRS byly zveřejněny v září 2026 a použijí se od období začínajících v roce 2027. Malé a střední firmy povinnost přímo nemají, přesto je ESG může zasáhnout přes dodavatelský řetězec a financování; pro dobrovolné vykazování mohou využít standard VS. Zásadní rozhodnutí je vhodné ověřit v aktuálním znění předpisů a u auditora.

## Často kladené otázky

### Koho se v roce 2026 týká povinný ESG reporting?

Za účetní období roku 2026 jej sestavují především velké subjekty veřejného zájmu a příslušné mateřské společnosti velkých skupin s více než 1 000 zaměstnanci (první česká vlna po novele č. 316/2025 Sb.). Povinnost původně plánovaná pro kotované malé a střední firmy se na rok 2026 nevztahuje. Podle Omnibusu I se další vlna od účetního období 2027 omezuje na podniky nad 1 000 zaměstnanců a s obratem nad 450 mil. EUR; její česká transpozice se k **15. 10. 2026** stále projednává jako tisk 279.

### Co je směrnice CSRD?

CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), tedy směrnice (EU) 2022/2464, je unijní směrnice o vykazování informací o udržitelnosti podniky. Do českého práva byla částečně převzata zákonem č. 349/2023 Sb.; novela zákona o účetnictví č. 316/2025 Sb. českou první vlnu upravila a zúžila. Stanoví, které firmy musí sestavit zprávu o udržitelnosti, podle jakých standardů (ESRS) a že zpráva podléhá ověření auditorem.

### Co změnil Omnibus I?

Omnibus I, směrnice (EU) 2026/470 (platnost od 18. března 2026), zúžil okruh povinných firem na podniky s více než 1 000 zaměstnanci a obratem nad 450 mil. EUR a odložil náběh povinnosti pro dosud nereportující firmy na účetní období roku 2027. Zjednodušené ESRS Komise přijala 3. 7. 2026 nařízením (EU) 2026/1563. Český rozsah za rok 2026 a budoucí rozsah po transpozici je nutné posuzovat odděleně.

### Musí ESG reporting řešit i malá firma nebo OSVČ?

Přímou zákonnou povinnost malé firmy, mikropodniky ani OSVČ nemají. ESG se jich ale často dotkne nepřímo – velký odběratel nebo banka po nich může chtít ESG data. Český § 32h odst. 6 už omezuje žádosti o údaje pro reportování v roce 2026 podle dobrovolných standardů EFRAG. Nový unijní strop podle článku 3 a přílohy II nařízení (EU) 2026/1560 se použije od účetních období začínajících od 1. 1. 2027. Chrání podniky s nejvýše 1 000 zaměstnanci za předchozí období a nesmí se zaměňovat s celým rozsahem dobrovolného standardu ani s požadavky podle jiných předpisů. Příloha II má odlišný rozsah pro podniky s nejvýše 10 zaměstnanci a pro větší chráněné podniky.

### Co je dobrovolný standard VS?

VSME vypracoval poradní orgán Komise EFRAG a Komise jej doporučila v červenci 2025. Na jeho základě stanovila nařízením (EU) 2026/1560 dobrovolný standard VS, který lze používat od účinnosti **24. 9. 2026**. Až na účetní období začínající od **1. 1. 2027** se odkládá použití článku 3 o stropu požadovaných údajů, nikoli dobrovolné vykazování podle článku 2. Menší firmy jej mohou využít při odpovídání na ESG dotazníky.

### Musí být zpráva o udržitelnosti ověřena auditorem?

Ano. U firem, které spadají pod CSRD, podléhá zpráva o udržitelnosti povinnému ověření auditorem v režimu omezené jistoty (limited assurance). Pravidla upravuje zákon o účetnictví spolu se zákonem č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění novely č. 316/2025 Sb. Omnibus I odstranil požadavek na přijetí unijních standardů přiměřené jistoty; povinné ověření v režimu omezené jistoty tím nezaniká.

---

# Evidence skutečných majitelů

- URL: https://ucto.cz/osvc/evidence-skutecnych-majitelu
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Evidence skutečných majitelů 2026: kdo se musí zapsat, co je automatický průpis, lhůty, poplatky a pokuta až 500 000 Kč. Praktický návod na zápis krok za krokem.

**Ve zkratce:** Evidence skutečných majitelů (ESM) je evidence vedená rejstříkovými soudy, do které právnické osoby s výjimkami podle § 7 zákona č. 37/2021 Sb. zapisují fyzické osoby, které je v konečném důsledku vlastní nebo kontrolují. Za nesplnění zákonných podmínek může hrozit pokuta až **500 000 Kč** a další následky, například zákaz výplaty podílu na zisku nebo výkonu hlasovacích práv. U běžných s.r.o. se údaje často doplní automatickým průpisem. Od **17. 12. 2025** je veřejná část evidence znepřístupněna; oprávněné osoby mají přístup dál.

Tento návod vysvětluje, kdo je skutečný majitel, koho se evidence týká, jak funguje automatický průpis, jak se zapsat ručně, kolik to stojí a jaké jsou lhůty a sankce. Údaje platí pro rok 2026 a vycházejí ze zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů.

## Co je evidence skutečných majitelů?

Evidence skutečných majitelů je informační systém veřejné správy, do kterého se zapisují údaje o **skutečných majitelích** právnických osob a právních uspořádání (například svěřenských fondů). Vede ji soustava **rejstříkových soudů** a její existenci upravuje **zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů**, účinný od 1. 6. 2021.

Smyslem evidence je **transparentnost vlastnické struktury** — má znemožnit, aby se za složitými řetězci firem skrývala fyzická osoba, která z podnikání reálně profituje nebo ho ovládá. Evidence je nástrojem proti praní špinavých peněz (AML) a navazuje na evropské směrnice.

> Pokud teprve zakládáte firmu, projděte si nejdřív [založení s.r.o.](https://ucto.cz/osvc/zalozeni-sro) a navazující [povinnosti s.r.o.](https://ucto.cz/osvc/povinnosti-sro) — zápis skutečného majitele je jednou z prvních věcí po vzniku společnosti.

## Kdo je skutečný majitel?

Skutečným majitelem je **každá fyzická osoba, která v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje právnickou osobu či právní uspořádání** (§ 2 písm. c) zákona č. 37/2021 Sb.). Vždy jde o **konkrétního člověka**, nikdy ne o jinou firmu. U korporací zákon v § 4 uvádí více samostatných důvodů, pro které se člověk za skutečného majitele považuje:

| Důvod podle § 4                | Příklad                                                                              |
| ------------------------------ | ------------------------------------------------------------------------------------ |
| **Podíl nebo hlasovací práva** | Přímý nebo nepřímý podíl v korporaci či na hlasovacích právech **větší než 25 %**    |
| **Právo na prospěch**          | Právo na více než **25 %** zisku, jiných vlastních zdrojů nebo likvidačního zůstatku |
| **Rozhodující vliv**           | Faktické ovládání korporace přímo, nepřímo nebo jinými prostředky                    |

<small>Zdroj: § 2, § 4 a § 5 zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů. Hranice „více než 25 %" je jedním z výslovných zákonných důvodů, nikoli jedinou cestou určení. Pokud skutečného majitele korporace nelze určit ani při vynaložení veškerého rozumně požadovatelného úsilí, použije se pravidlo pro osoby ve vrcholném vedení podle § 5.</small>

U běžné jednočlenné s.r.o., kde jediný společník vlastní 100 % podílu, je skutečným majitelem **tento společník**. U firem s více společníky je skutečným majitelem každý, kdo překračuje hranici 25 % podílu nebo hlasů, případně každý, kdo společnost fakticky ovládá jinak (například ovládací smlouvou).

## Koho se evidence skutečných majitelů týká?

Povinnost mít zapsaného skutečného majitele má **většina právnických osob** zapsaných v obchodním i dalších veřejných rejstřících — především **s.r.o., a.s., družstva** a další obchodní korporace, dále spolky, nadace, ústavy a svěřenské fondy.

Povinnost se **nevztahuje** na subjekty vymezené v § 7 zákona č. 37/2021 Sb. Patří mezi ně **stát, obce, kraje, dobrovolné svazky obcí, státní a obecní či krajské příspěvkové organizace** a za stanovených podmínek další právnické osoby založené k uspokojování neobchodních potřeb veřejného zájmu, nad nimiž mají stát, kraj nebo obec rozhodující vliv. Úplný výčet a podmínky obsahuje § 7.

> **Pozor — výjimky se od 1. 10. 2022 změnily.** Novela č. 245/2022 Sb. odňala výjimku mimo jiné **SVJ, politickým stranám a hnutím, církvím, odborovým organizacím, organizacím zaměstnavatelů a honebním společenstvům**. U SVJ se člen statutárního orgánu zpravidla propíše automaticky (§ 38 odst. 4). Výjimku vždy posuzujte podle aktuálního § 7, nikoli podle dřívějšího seznamu.

**OSVČ a živnostníci povinnost nemají.** Fyzická osoba podnikající na živnostenský list není právnickou osobou, takže žádného skutečného majitele do evidence nezapisuje. Povinnost vzniká teprve tehdy, když podnikáte přes **právnickou osobu** — typicky s.r.o.

## Co je automatický průpis a koho se týká?

Jedním z postupů je **automatický průpis** (§ 37–38 zákona č. 37/2021 Sb.). Údaje z veřejného rejstříku nebo registru osob se v zákonem vymezených případech propíší do evidence bez samostatného návrhu.

Automatický průpis se uplatní zejména u:

- **s.r.o.**, kde je skutečným majitelem každý **společník s podílem větším než 25 %**,
- **akciové společnosti** s jediným akcionářem,
- dalších případů, kde je vlastnická struktura z obchodního rejstříku zřejmá.

To znamená, že **typická malá s.r.o. s přímo zapsanými fyzickými společníky nad 25 % může využít průpis bez návrhu a zdarma**. Po vzniku firmy i změně struktury ověřte výpis. Průpis může fungovat také u řetězení českých korporací, splňuje-li podmínky § 38 odst. 7; složitější struktura tedy automaticky neznamená ruční zápis. Pokud firma již zajistila zápis přes soud nebo notáře, průpis podle § 38 se bez jeho aktivace zpravidla neuplatní (§ 41). Nesprávné či chybějící údaje nechte napravit podle konkrétního stavu evidence.

## Jak zapsat skutečného majitele krok za krokem?

Pokud se na vás automatický průpis nevztahuje nebo neproběhl správně, musíte zápis zajistit sami. Máte dvě cesty:

1. **Zápis přes notáře** — notář ověří údaje, vydá osvědčení a zápis do evidence provede přímo, **zpravidla v řádu několika pracovních dnů**. Cesta je rychlejší a často levnější než soudní řízení.
2. **Návrh k rejstříkovému soudu** — návrh na zápis se podává na elektronickém formuláři přes [Portál veřejné správy (služba ESM)](https://portal.gov.cz/sluzby-vs/zapis-zmena-a-vymaz-udaju-v-evidenci-skutecnych-majitelu-S15854), soud jej posoudí a provede zápis.

Postup v krocích:

1. **Určete skutečného majitele** — projděte vlastnickou a ovládací strukturu firmy a najděte fyzickou osobu nad hranicí 25 % podílu, hlasů nebo s faktickým rozhodujícím vlivem.
2. **Připravte podklady** — doložte, na základě čeho je daná osoba skutečným majitelem (společenská smlouva, seznam společníků, ovládací vztahy).
3. **Zvolte cestu zápisu** — notář (rychlejší), nebo návrh k rejstříkovému soudu.
4. **Podejte zápis a zaplaťte poplatek** — viz tabulka níže.
5. **Ověřte výsledek** — po zápisu si vyžádejte výpis a zkontrolujte správnost údajů.

### Kolik stojí zápis do evidence skutečných majitelů?

| Způsob zápisu               | Poplatek            | Poznámka                                                                                                      |
| --------------------------- | ------------------- | ------------------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| Automatický průpis          | **0 Kč**            | Proběhne sám, bez návrhu                                                                                      |
| Zápis notářem               | **500 Kč za zápis** | K tomu osvědčení podle položky ZA tarifu; u běžné s.r.o. zpravidla 1 300 nebo 2 500 Kč, případně DPH a výdaje |
| Návrh k rejstříkovému soudu | **4 000 Kč**        | Soudní poplatek za zápis u obchodní korporace                                                                 |

<small>Zdroj: položka 11 odst. 2 sazebníku zákona č. 549/1991 Sb. a položky S a ZA notářského tarifu, vyhlášky č. 196/2001 Sb., v účinném znění. Samotný notářský zápis do evidence stojí 500 Kč. U běžné obchodní korporace stojí osvědčení 1 300 Kč, pokud se v popisu struktury zapisují nejvýše čtyři prostředkující osoby nebo uspořádání, jinak 2 500 Kč; skutečný majitel a evidující osoba se do tohoto počtu nezapočítávají. Částky jsou bez případné DPH a dalších výdajů. Neziskový účel sám o sobě neznamená obecné osvobození od soudního poplatku.</small>

## Jaké jsou lhůty pro zápis?

Zákon **nestanoví pevný počet dnů** pro podání návrhu — § 9 odst. 1 ukládá podat návrh či žádost **„bez zbytečného odkladu"** po vzniku rozhodné skutečnosti (například po vzniku firmy nebo po změně společníka). Konkrétní délka této lhůty závisí na okolnostech.

Sankční postup rozlišuje dvě situace. Podle § 55 odst. 1 písm. a) je přestupkem, pokud evidující osoba nezajistí zápis **ani v přiměřené lhůtě stanovené soudem** podle § 43. Pevná **patnáctidenní lhůta od právní moci rozhodnutí** se podle § 55 odst. 1 písm. b) vztahuje na zápis nových údajů tehdy, **vymazal-li soud nesprávné údaje bez náhrady** podle § 48.

## Je evidence skutečných majitelů veřejná?

**Od 17. 12. 2025 už ne.** Ministerstvo spravedlnosti k tomuto dni **znepřístupnilo veřejnou část evidence**. Volný přístup kohokoli k údajům o skutečných majitelích skončil.

Důvodem byl rozsudek **Soudního dvora EU ze dne 22. 11. 2022 ve spojených věcech C-37/20 a C-601/20**, podle nějž je neomezený veřejný přístup k těmto údajům nepřiměřeným zásahem do soukromí (čl. 7 a 8 Listiny základních práv EU). Na něj navázal i **Nejvyšší soud usnesením ze dne 25. 8. 2025, sp. zn. 27 Cdo 1368/2024**, který konstatoval rozpor české úpravy s právem EU.

I po znepřístupnění zůstává evidence plně přístupná:

- **samotné evidované osobě** (firma získá výpis o sobě),
- **orgánům veřejné moci, soudům a tzv. povinným osobám** podle AML předpisů (banky, notáři, advokáti, účetní),
- veřejnosti s osvědčeným oprávněným zájmem v rozsahu, o kterém rozhodne příslušný soud. Ministerstvo tento postup u právnických osob dovozuje analogicky z § 15 odst. 1 písm. a); nejde o automatický plný dálkový přístup.

Důležité pro rok 2026: Ministerstvo spravedlnosti veřejnou část znepřístupnilo právě v reakci na judikaturu k neomezenému veřejnému přístupu. Povinnost vést správné údaje nadále stanoví § 8–9 zákona; případné vymáhání a sankce se posuzují podle zákona a okolností konkrétního případu.

Pokud údaje potřebujete při AML kontrole klienta, projděte také [přístup do evidence skutečných majitelů na eAML.cz](https://eaml.cz/clanky/pristup-do-evidence-skutecnych-majitelu). Návod rozlišuje výpis vlastní firmy a přístup povinné osoby a popisuje postup získání podkladů.

## Jaké jsou sankce za nesplnění povinnosti?

Sankce mají dvě roviny — **veřejnoprávní pokutu** a **soukromoprávní důsledky**, které bývají v praxi citelnější.

| Typ sankce                        | Obsah                                                                               | Právní základ              |
| --------------------------------- | ----------------------------------------------------------------------------------- | -------------------------- |
| **Pokuta (přestupek)**            | Až **500 000 Kč** při nesplnění podmínek po soudní výzvě nebo rozhodnutí podle § 55 | § 55 zákona č. 37/2021 Sb. |
| **Zákaz výplaty podílu na zisku** | Firma nesmí vyplatit podíl na zisku skutečnému majiteli, který není zapsán          | § 53 zákona č. 37/2021 Sb. |
| **Pozastavení hlasovacích práv**  | Nezapsaný skutečný majitel nesmí vykonávat hlasovací práva na valné hromadě         | § 54 zákona č. 37/2021 Sb. |

<small>Zdroj: § 53–55 zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů. Pokutu lze uložit nejen společnosti, ale i skutečnému majiteli, který neposkytl součinnost. Soukromoprávní následky nejsou vázány na předchozí rozhodnutí o nesrovnalosti. Zákazy podle § 53 odst. 1 a § 54 odst. 1 však mají výjimku pro náhradní skutečné majitele podle § 5 odst. 1 a 3; § 54 odst. 2 navíc chrání hlasování, vzniklo-li postavení skutečného majitele v předchozích 30 dnech.</small>

### Modelový příklad

Firma ABC s.r.o. má dva společníky: pana Nováka (60 %) a pana Dvořáka (40 %). Oba překračují hranici 25 %, oba jsou tedy skutečnými majiteli. Pan Dvořák ale nebyl do evidence zapsán. Podle § 53–54 může nastoupit **zákaz výplaty jeho podílu na zisku** a **zákaz výkonu hlasovacích práv**. Pokuta až 500 000 Kč může hrozit, pokud společnost nezjedná nápravu ve lhůtě určené soudem podle § 43, případně v patnáctidenní lhůtě po výmazu nesprávných údajů podle § 48. V tomto modelu by se přímý podíl zapsaný v obchodním rejstříku měl podle § 38 propisovat automaticky; nesoulad je nutné ověřit a řešit podle konkrétního stavu evidence.

## Časté chyby

- **Spoléhání, že „to udělal automatický průpis"** bez kontroly výpisu. Zákonný průpis nepokrývá každou vlastnickou strukturu — zápis si ověřte.
- **Domněnka, že SVJ má stále výjimku.** Od 1. 10. 2022 se výjimky změnily; SVJ, politické strany, církve i odbory zpravidla skutečného majitele evidují. Aktuální rozsah výjimek stanoví § 7.
- **Neaktualizovaný zápis po změně společníka.** Při převodu podílu nebo změně vlastnické struktury je nutné údaje upravit „bez zbytečného odkladu".
- **Automatické ztotožnění jednatele se skutečným majitelem.** U s.r.o. nejprve rozhoduje vlastnictví a kontrola podle § 4; pokud nikoho nelze určit ani při vynaložení veškerého rozumně požadovatelného úsilí, nastupuje pravidlo osob ve vrcholném vedení podle § 5.
- **Zápis právnické osoby místo fyzické.** Skutečným majitelem je vždy konkrétní člověk, nikdy firma.
- **Výplata podílu na zisku nezapsanému majiteli.** To je porušení § 53 a riziko neplatnosti výplaty.

## Související témata a nástroje

- [skutečný majitel](https://ucto.cz/slovnik#skutecny-majitel) vysvětluje základní pojem evidence.

## Shrnutí

Evidence skutečných majitelů obsahuje údaje o fyzických osobách, které v konečném důsledku vlastní nebo kontrolují právnické osoby či právní uspořádání. U typické malé s.r.o. může fungovat **automatický průpis** zdarma, ale správnost údajů je nutné **zkontrolovat**. Ruční zápis se provádí přes notáře (odměna za samotný zápis 500 Kč plus osvědčení a případné další náklady) nebo soud (u běžné obchodní korporace poplatek 4 000 Kč). Návrh se podává „bez zbytečného odkladu". Za nesplnění zákonných podmínek hrozí pokuta až **500 000 Kč** a další následky za podmínek a s výjimkami podle § 53–54. Od 17. 12. 2025 je veřejná část evidence znepřístupněna. Výjimky ze zápisu posuzujte podle aktuálního § 7; SVJ, politické strany a další dříve vyňaté osoby zpravidla zápis mají.

## Často kladené otázky

### Musí mít OSVČ skutečného majitele v evidenci?

Ne. Povinnost se týká jen **právnických osob** (s.r.o., a.s. a dalších). Fyzická osoba podnikající na živnostenský list (OSVČ) žádného skutečného majitele do evidence nezapisuje. Povinnost vzniká, až když podnikáte přes [s.r.o.](https://ucto.cz/osvc/zalozeni-sro).

### Kdo je skutečným majitelem jednočlenné s.r.o.?

Jediný společník, který vlastní 100 % podílu. U takové firmy se údaj zpravidla zapíše sám díky automatickému průpisu — stačí výsledek zkontrolovat ve výpisu z evidence.

### Musí mít skutečného majitele SVJ?

Ano. Od **1. 10. 2022** ztratila společenství vlastníků jednotek (SVJ) i řada dalších subjektů (politické strany, církve, odbory, honební společenstva) výjimku z § 7. SVJ nyní skutečného majitele eviduje — zpravidla jím je člen statutárního orgánu (výboru či předseda) a údaj se obvykle doplní automatickým průpisem.

### Kolik stojí zápis skutečného majitele?

Automatický průpis je zdarma. Ruční zápis přes notáře se řídí notářským tarifem: samotný zápis 500 Kč a u běžné s.r.o. osvědčení zpravidla 1 300 nebo 2 500 Kč podle struktury, plus případná DPH a další výdaje. Návrh k rejstříkovému soudu stojí u běžné obchodní korporace **4 000 Kč**.

### Jaká hrozí pokuta za nezapsaného skutečného majitele?

Až **500 000 Kč** podle § 55 zákona č. 37/2021 Sb. Předpoklady pokuty zahrnují marné uplynutí příslušné soudní lhůty. Vedle ní zákon upravuje zákaz výplaty podílu (§ 53) a hlasování (§ 54), s výjimkami zejména pro náhradní majitele a u hlasování pro nově vzniklé postavení v předchozích 30 dnech.

### Je evidence skutečných majitelů veřejně dostupná?

Od **17. 12. 2025** už není volně veřejná. Přístup mají samotná evidovaná firma (výpis o sobě), orgány veřejné moci, soudy a tzv. povinné osoby podle AML předpisů (banky, notáři, advokáti, účetní), Veřejnost může žádat příslušný soud s osvědčeným oprávněným zájmem; ministerstvo u právnických osob tento postup dovozuje analogicky a o rozsahu rozhoduje soud.

### Co je automatický průpis a kdy se na mě vztahuje?

Automatický průpis (§ 37–38 zákona č. 37/2021 Sb.) znamená, že se v zákonem vymezených případech údaje z veřejného rejstříku nebo registru osob přenesou do evidence bez samostatného návrhu. Týká se zejména s.r.o. se společníky s podílem nad 25 % a a.s. s jediným akcionářem. U složitějších struktur nebo nesprávného zápisu je třeba údaje ověřit a případně zajistit zápis přes notáře či soud.

---

# Fakturace OSVČ a náležitosti faktury

- URL: https://ucto.cz/osvc/fakturace-osvc
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Fakturace OSVČ 2026: jaké náležitosti musí mít faktura neplátce i plátce DPH, jak vystavit fakturu krok za krokem, splatnost, archivace a časté chyby.

**Ve zkratce:** Faktura OSVČ musí obsahovat povinné údaje podle toho, zda jste, nebo nejste plátce DPH. **Neplátce DPH** uvádí podle **§ 435 zákona č. 89/2012 Sb.** své **jméno a sídlo**, přidělené **IČO** a údaj o **zápisu v příslušném rejstříku či evidenci**. Identifikace odběratele, číslo a datum vystavení, popis plnění a částka jsou potřebné pro průkazné vyúčtování, ale neplynou všechny přímo z § 435. **Plátce DPH** u daňového dokladu plní **§ 29 zákona č. 235/2004 Sb.** — uvádí mimo jiné přidělená **DIČ**, rozhodná data, základ daně, **sazbu DPH** a **výši daně**, pokud pro dané plnění neplatí výjimka. Povinnost vystavit doklad stanoví § 28 pro vymezená plnění a běžná lhůta činí **15 dnů**; daňový doklad se zpravidla uchovává **10 let**.

Tento návod vysvětluje, jaké náležitosti faktura musí mít u neplátce i plátce DPH, jak fakturu vystavit krok za krokem, co je splatnost a datum zdanitelného plnění, jak dlouho doklady archivovat a jakých chyb se vyvarovat. Čísla, sazby a paragrafy platí pro rok 2026.

## Musí OSVČ vůbec vystavovat fakturu?

Pojem „faktura" český zákon přímo nedefinuje jako povinný formulář. Pro **neplátce DPH** je faktura primárně **obchodní listinou** ve smyslu **§ 435 občanského zákoníku** a zároveň **podkladem** pro evidenci pohledávky a plnění; v daňové evidenci se běžný peněžní příjem zaznamená až při úhradě. Vystavení faktury závisí na smlouvě a právním režimu. Živnostník má navíc podle § 31 odst. 14 živnostenského zákona povinnost vydat na žádost zákazníka doklad o prodeji zboží nebo poskytnutí služby; zvláštní povinnosti mají i účetní jednotky.

Pro **plátce DPH** § 28 zákona č. 235/2004 Sb. ukládá povinnost **vystavit daňový doklad** zejména při dodání zboží nebo poskytnutí služby osobě povinné k dani či právnické osobě nepovinné k dani. Výjimkou jsou plnění osvobozená bez nároku na odpočet; další povinné případy stanoví § 28 odst. 1 písm. b) až d). Obecná povinnost vystavit doklad proto neplatí pro každou tuzemskou fakturu spotřebiteli.

Ať jste plátce, či neplátce, platí praktické pravidlo: **zdanitelné příjmy a údaje v přiznání musíte umět prokázat.** K prokázání mohou sloužit i další důkazní prostředky podle daňového řádu; nejde o obecnou povinnost nazvat každý podklad fakturou. Faktura je k tomu standardní a v praxi nejběžnější nástroj.

> Faktura dokládá vyúčtování plnění; sama o sobě neprokazuje, že byla zaplacena. Úhradu dokládá například bankovní výpis nebo příjmový pokladní doklad. U plátce DPH musí daňový doklad splnit příslušné požadavky zákona o DPH.

## Jaké náležitosti musí mít faktura neplátce DPH?

Neplátce DPH na faktuře za své **běžné tuzemské plnění nevyčísluje DPH**. Řídí se obecnou úpravou obchodních listin v **§ 435 občanského zákoníku**. Podle něj musí každý podnikatel na obchodních listinách (kam faktura patří) uvádět zejména:

- **jméno** (u fyzické osoby jméno a příjmení) a **sídlo** podnikatele,
- údaj o **zápisu do příslušného veřejného rejstříku**; oddíl a vložka se uvádějí u obchodního rejstříku; podnikatel nezapsaný do veřejného rejstříku (typická živnostenská OSVČ) uvádí údaj o zápisu **do jiné evidence** — tedy do **živnostenského rejstříku**,
- **identifikační číslo** (**IČO**), bylo-li přiděleno.

K tomu, aby faktura byla použitelná pro účetní nebo daňovou evidenci a aby odběrateli stačila k úhradě, se v praxi doplňují další obvyklé údaje. Kompletní přehled náležitostí pro neplátce i plátce shrnuje samostatný článek [náležitosti faktury](https://ucto.cz/ucetnictvi/nalezitosti-faktury).

| Údaj na faktuře neplátce           | Povinný / doporučený | Poznámka                                          |
| ---------------------------------- | -------------------- | ------------------------------------------------- |
| Označení „Faktura" a její číslo    | Doporučený\*         | Pro účetnictví / evidenci a jednoznačnost dokladu |
| Jméno a sídlo dodavatele (OSVČ)    | Povinný (§ 435 OZ)   | Jméno a příjmení, adresa sídla                    |
| IČO dodavatele                     | Povinný (§ 435 OZ)   | Bylo-li přiděleno                                 |
| Údaj o zápisu v rejstříku/evidenci | Povinný (§ 435 OZ)   | U živnostníka „zapsáno v živnostenském rejstříku" |
| Identifikace odběratele            | Doporučený\*         | Jméno/název, adresa, IČO odběratele               |
| Datum vystavení a datum splatnosti | Doporučený\*         | Splatnost dle dohody (typicky 14 nebo 30 dnů)     |
| Popis plnění (zboží / služby)      | Doporučený\*         | Předmět, množství, jednotková cena                |
| Celková fakturovaná částka         | Doporučený\*         | U neplátce bez rozpadu na DPH                     |
| Poznámka „Nejsem plátce DPH"       | Doporučený           | Jasně sděluje, proč na dokladu není DPH           |

<small>Zdroj: § 435 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pro rok 2026. \*Údaje označené jako „doporučený" nevyplývají přímo z § 435 OZ, ale pomáhají doložit vyúčtování a úhradu. Pro účetní jednotku platí § 11 zákona o účetnictví; povinné údaje mohou být v propojených záznamech a splatnost není zákonnou náležitostí účetního dokladu. Neplátce DPH na faktuře neuvádí žádné údaje o DPH.</small>

Pro neplátce tedy platí: **na faktuře žádné DPH**, ale **IČO a údaj o zápisu v rejstříku jsou povinné** podle občanského zákoníku. Hotový [vzor faktury](https://ucto.cz/osvc/vzor-faktury) si můžete stáhnout a upravit.

## Jaké náležitosti musí mít faktura plátce DPH (daňový doklad)?

U plnění, pro která se vystavuje **daňový doklad**, musí plátce splnit náležitosti podle **§ 29 zákona č. 235/2004 Sb.**, o DPH. Oproti neplátci přibývají zejména údaje o dani. Daňový doklad podle § 29 ZDPH musí obsahovat:

- **označení osoby, která plnění uskutečňuje** (dodavatele), a její **daňové identifikační číslo (DIČ)**, bylo-li přiděleno,
- **označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje** (odběratele), a její **DIČ**, bylo-li přiděleno,
- **evidenční číslo** daňového dokladu,
- **rozsah a předmět** plnění,
- **den vystavení** daňového dokladu,
- **den uskutečnění plnění** (DUZP) nebo **den přijetí úplaty**, pokud vznikla povinnost přiznat daň již při přijetí zálohy; údaj se uvádí, liší-li se od dne vystavení,
- **jednotkovou cenu bez daně** a případnou slevu,
- **základ daně**,
- **sazbu daně**, má-li se uvést (pro rok 2026 **základní 21 %**, nebo **sníženou 12 %**),
- **výši daně** uvedenou v korunách, pokud ji zákon nevyjímá například u osvobozeného plnění nebo přenesení povinnosti.

| Náležitost daňového dokladu        | Plátce DPH (§ 29 ZDPH)     | Neplátce DPH (§ 435 OZ) |
| ---------------------------------- | -------------------------- | ----------------------- |
| Označení a sídlo dodavatele        | Ano                        | Ano                     |
| IČO dodavatele                     | Podle § 435 OZ             | Ano, je-li přiděleno    |
| DIČ dodavatele i odběratele        | Bylo-li přiděleno          | § 435 je nevyžaduje     |
| Evidenční / pořadové číslo dokladu | Ano                        | V praxi ano             |
| Den plnění či přijetí úplaty       | Je-li odlišný od vystavení | Ne                      |
| Základ daně                        | Ano                        | Ne                      |
| Sazba DPH (21 % / 12 %)            | S výjimkami § 29 odst. 3   | Ne                      |
| Výše daně v Kč                     | S výjimkami § 29 odst. 3   | Ne                      |
| Údaj o zápisu v rejstříku          | Ano (§ 435 OZ)             | Ano (§ 435 OZ)          |

<small>Zdroj: § 29 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, a § 435 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pro rok 2026. Sazby DPH 21 % (základní) a 12 % (snížená) platí pro rok 2026 dle zákona o DPH. Povinnost uvádět údaj o zápisu v rejstříku podle § 435 OZ se vztahuje na všechny podnikatele bez ohledu na status plátce DPH.</small>

### Zjednodušený daňový doklad do 10 000 Kč

Plátce DPH může u plnění **do 10 000 Kč včetně daně** vystavit **zjednodušený daňový doklad** podle **§ 30 a § 30a zákona o DPH**. Ten **nemusí obsahovat údaje o odběrateli** (jeho označení ani DIČ), **základ daně** ani **samostatně vyčíslenou výši daně** — uvede **celkovou částku a sazbu daně** a ostatní údaje, které zákon nevyjímá (například dodavatele, číslo dokladu, předmět plnění a rozhodná data). Typicky jde o účtenky z prodejen.

Zjednodušený daňový doklad **nelze** použít u některých plnění, například při dodání zboží do jiného členského státu EU osvobozeném s nárokem na odpočet, při prodeji zboží na dálku do ČR s tuzemským místem plnění nebo u plnění, kde daň přiznává příjemce (§ 30 odst. 2 ZDPH). U běžného dokladu nad 10 000 Kč se uvádí DIČ odběratele, pokud mu bylo přiděleno (§ 29 odst. 3 písm. b). Chybějící údaj je vážná vada a je vhodné vyžádat opravu; nárok však nelze popsat jako automaticky a bez možnosti dalšího dokazování ztracený, pokud plátce prokáže skutečné plnění a ostatní hmotněprávní podmínky.

<small>Zdroj: § 30, § 30a a § 73 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, ve znění pro rok 2026. Limit pro zjednodušený daňový doklad činí 10 000 Kč včetně daně.</small>

## Do kdy se faktura (daňový doklad) musí vystavit?

U **běžné tuzemské faktury neplátce DPH** není jednotná lhůta v zákoně o DPH — řiďte se dohodou a dalšími povinnostmi. Účetní jednotka má podle § 11 odst. 2 zákona o účetnictví povinnost vyhotovit účetní doklad bez zbytečného odkladu. Neplátce může mít také povinnost vystavit daňový doklad při vymezených přeshraničních plněních podle § 28 odst. 3 ZDPH. V praxi je rozumné fakturovat **bez zbytečného odkladu**.

U **plátce DPH** se u plnění, pro které § 28 ukládá povinnost vystavit daňový doklad, použije běžná lhůta **do 15 dnů ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň** (§ 28 odst. 8), typicky ode dne uskutečnění plnění, případně ode dne přijetí úplaty, je-li dřívější. U vybraných plnění (např. dodání zboží do jiného členského státu EU osvobozené s nárokem na odpočet nebo poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě) se lhůta počítá **do 15 dnů od konce kalendářního měsíce**, ve kterém se plnění uskutečnilo (**§ 28 odst. 9 ZDPH**).

> **Datum uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP)** pomáhá určit období přiznání DPH. U zboží jde zpravidla o den dodání, u běžné služby o den jejího poskytnutí nebo dřívějšího vystavení daňového dokladu s výjimkami podle § 21 odst. 3; povinnost přiznat daň ale může vzniknout již z přijaté zálohy. Na daňovém dokladu se den plnění či zálohy uvádí, liší-li se od data vystavení.

<small>Zdroj: § 21 a § 28 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, ve znění pro rok 2026. Obecná 15denní lhůta pro vystavení daňového dokladu plyne z § 28 odst. 8 ZDPH, výjimka 15 dnů od konce kalendářního měsíce u vybraných přeshraničních plnění z § 28 odst. 9 ZDPH.</small>

## Splatnost faktury — kolik dnů uvést?

**Splatnost** (lhůta k úhradě) se primárně sjednává mezi dodavatelem a odběratelem; pokud sjednána není, záleží na typu vztahu a zákonných pravidlech. V praxi se nejčastěji uvádí **14 nebo 30 dnů** od vystavení faktury. Není-li splatnost dohodnuta, řídí se obecnou úpravou závazků v občanském zákoníku — věřitel může požadovat plnění a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu po výzvě.

Pro vzájemné závazky podnikatelů za zboží a služby platí pravidlo, že **zákonná splatnost činí zpravidla 30 dnů** od doručení faktury, dodání plnění nebo jeho převzetí podle situace, nedohodnou-li se strany jinak; delší lhůtu (nad 60 dnů) lze sjednat jen výslovně a nesmí být pro věřitele zvláště nevýhodná (§ 1963 občanského zákoníku). Při prodlení dlužníka vzniká nárok na **úrok z prodlení** a na **paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky**.

<small>Zdroj: § 1963 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pro rok 2026. Splatnost faktury je primárně věcí dohody stran; uvedená pravidla se uplatní, není-li dohodnuto jinak.</small>

## Jak vystavit fakturu krok za krokem

Neplátce může použít [hotový vzor faktury v DOCX a PDF](https://ucto.cz/sablony/faktura-neplatce-dph-vzor). Pokud už odeslanou fakturu snižuje, zvyšuje nebo ruší, navazuje na ni [opravným dokladem neplátce](https://ucto.cz/sablony/storno-faktura-neplatce-vzor), aby zůstala zachovaná historie změny.

1. **Zvol si formu.** Fakturu lze vystavit ručně, v tabulkovém procesoru, nebo (nejpohodlněji) ve fakturačním programu, který hlídá náležitosti i číselnou řadu; při výběru pomůže [srovnání účetních a fakturačních programů](https://ucetnictvi.cz/software).
2. **Přiděl číslo faktury.** Používej jednoznačnou a dohledatelnou číselnou řadu (např. 2026001, 2026002); případné mezery v interní evidenci uměj vysvětlit.
3. **Vyplň identifikaci stran.** Své jméno a sídlo, IČO, údaj o zápisu v živnostenském rejstříku; u plátce navíc přidělená DIČ, pokud se vystavuje daňový doklad. Doplň identifikaci odběratele.
4. **Uveď datum vystavení, DUZP a splatnost.** U daňového dokladu se den plnění nebo přijetí úplaty uvádí, liší-li se od data vystavení. Splatnost zvol podle dohody (typicky 14 nebo 30 dnů).
5. **Popiš plnění a vyčísli částku.** Předmět, množství, jednotkovou cenu a celkovou částku. **Neplátce** uvede konečnou částku bez DPH a poznámku „Nejsem plátce DPH". **Plátce** podle druhu plnění a zákonných výjimek uvede základ daně, sazbu (21 % nebo 12 %) a výši daně, případně údaj o osvobození či přenesení daňové povinnosti.
6. **Doplň platební údaje.** Číslo účtu, variabilní symbol (zpravidla číslo faktury), případně QR platbu.
7. **Odešli a založ kopii.** Fakturu pošli odběrateli (e-mailem, datovou schránkou) a uchovej její kopii pro evidenci a kontrolu.

## Jak dlouho se faktury archivují?

Faktury jako doklady k dani z příjmů se uchovávají **po dobu, po kterou může správce daně daň stanovit** — podle **§ 148 zákona č. 280/2009 Sb.**, daňového řádu, **zpravidla 3 roky**, ve stanovených případech až **10 let**, s výjimkami podle § 148 odst. 6 a 7. Jste-li **plátce DPH**, platí přísnější pravidlo: **daňové doklady** pro účely DPH se uchovávají **10 let** od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo (**§ 35 zákona č. 235/2004 Sb.**).

| Doklad                           | Minimální doba uchování                                                                 | Právní základ                |
| -------------------------------- | --------------------------------------------------------------------------------------- | ---------------------------- |
| Faktura (doklad k dani z příjmů) | Základní lhůta 3 roky od zákonného počátku; může se prodloužit, včetně výjimek z 10 let | § 148 zákona č. 280/2009 Sb. |
| Daňový doklad plátce DPH         | 10 let od konce zdaňovacího období plnění                                               | § 35 zákona č. 235/2004 Sb.  |

<small>Zdroj: § 148 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, a § 35 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, ve znění pro rok 2026. Uvedené doby jsou minima; lhůta pro stanovení daně se může prodlužovat.</small>

Účetní jednotka navíc uchovává účetní doklady zpravidla 5 let od konce účetního období podle § 31 zákona o účetnictví a déle při důvodech podle § 32. Povinnost uchovávat daňové doklady DPH se podle § 35 vztahuje v příslušných případech i na identifikovanou osobu a jiné osoby povinné k dani; nerozhoduje jen označení plátce. Použijte nejdelší souběžně platnou dobu.

## Modelový příklad: faktura grafičky neplátce DPH

OSVČ grafička, **neplátce DPH**, dokončí v červnu 2026 návrh loga pro klienta za **18 000 Kč**. Na faktuře uvede:

- **dodavatel:** jméno a příjmení, adresu sídla, **IČO**, poznámku „zapsáno v živnostenském rejstříku" a „Nejsem plátce DPH",
- **odběratel:** název firmy, adresu, IČO klienta,
- **číslo faktury** 2026031, **datum vystavení** 18. 6. 2026, **splatnost** 14 dnů (do 2. 7. 2026),
- **popis plnění:** „Grafický návrh loga dle objednávky", částka **18 000 Kč**,
- **platební údaje:** číslo účtu a variabilní symbol 2026031.

Protože je grafička neplátce, **DPH na faktuře vůbec není** — částka 18 000 Kč je konečná. Příjem do daňové evidence zapíše až ve chvíli, kdy klient fakturu **skutečně uhradí** (hotovostní princip). Logiku „příjem až po zaplacení" rozebírá článek [daňová evidence](https://ucto.cz/osvc/danova-evidence).

## Pozor na hranici plátcovství a identifikovanou osobu

Dokud nepřekročíte obrat **2 000 000 Kč** za kalendářní rok, zůstáváte zpravidla neplátcem DPH a fakturujete bez daně. Při překročení **prvního limitu 2 000 000 Kč** se podle § 6 ZDPH stáváte plátcem **standardně od 1. ledna následujícího roku**; v přihlášce k registraci si však můžete **zvolit, že chcete být plátcem už dnem následujícím po překročení obratu** (dřívější registrace). Při překročení **druhého limitu 2 536 500 Kč** se plátcem stáváte ze zákona vždy **bezprostředně následujícím dnem** po překročení — zde už volba není. Od vzniku plátcovství dodržujte u příslušných plnění povinnosti daňového dokladu podle § 28–29 ZDPH; výjimku pro výhradně neodpočitatelná plnění upravuje § 6 odst. 3.

Samostatnou kategorií je **identifikovaná osoba** — neplátce, který se musí registrovat jen kvůli některým přeshraničním plněním (např. nákup služby od zahraničního dodavatele). Identifikovaná osoba **tuzemské faktury vystavuje stále jako neplátce** (bez DPH), ale z vymezených přeshraničních přijetí přiznává českou daň. Poskytnutá služba do EU může místo toho zakládat jen ohlašovací povinnost. Podrobnosti popisuje článek [identifikovaná osoba](https://ucto.cz/dph/identifikovana-osoba).

<small>Zdroj: § 6 a násl. zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, ve znění novely účinné od 1. 1. 2025. Limity obratu pro plátcovství DPH: první 2 000 000 Kč/kalendářní rok (plátcovství od 1. ledna následujícího roku, případně na základě volby dnem následujícím po překročení), druhý 2 536 500 Kč/kalendářní rok (plátcovství ze zákona dnem následujícím po překročení). Hodnoty pro rok 2026 dle Finanční správy.</small>

## Časté chyby ve fakturaci OSVČ

- **Chybějící IČO nebo údaj o zápisu v rejstříku.** I neplátce je má na faktuře povinně podle § 435 OZ; jejich vynechání je nejčastější opomenutí.
- **Neplátce vyčísluje na faktuře DPH.** Neplátce na dokladu za své běžné tuzemské plnění daň neúčtuje. Uvede-li na dokladu daň, je podle § 108 odst. 4 písm. g) zákona o DPH povinen ji přiznat. Samotné uvedení sazby bez vyčíslené daně toto pravidlo nespouští.
- **Nejasná evidence dokladů.** Jednoznačné evidenční číslo je povinné u daňového dokladu plátce DPH; i neplátci pomáhá souvislá číselná řada doložit úplnost evidence. Mezeru je vhodné umět vysvětlit, duplicita čísel ztěžuje kontrolu.
- **Plátce zapomene DUZP nebo údaje o odběrateli.** U běžného daňového dokladu jde o vadu, kterou je vhodné nechat opravit. Samotná formální vada však neznamená automatickou ztrátu odpočtu, pokud odběratel prokáže skutečné plnění a ostatní hmotněprávní podmínky; zjednodušený doklad má navíc zákonné výjimky z některých údajů.
- **Záměna data vystavení a data úhrady.** V daňové evidenci se příjem zdaňuje až po zaplacení; vystavení faktury samo o sobě příjem nezakládá.
- **Předčasná skartace.** Před skartací posuďte lhůtu pro stanovení daně, účetní úschovu, režim DPH a další důvody uchování. Nejde o automatické zničení všech faktur po 3 či 10 letech.

## Shrnutí

Faktura OSVČ má jiné zákonné náležitosti podle toho, zda jste plátce DPH. **Neplátce** uvádí na obchodní listině podle **§ 435 občanského zákoníku** jméno a sídlo, **IČO**, bylo-li přiděleno, a údaj o zápisu v příslušném rejstříku či evidenci. Identifikace odběratele, číslo a datum faktury, popis plnění, částka a splatnost jsou prakticky potřebné pro průkaznou evidenci a úhradu, ale neplynou všechny přímo z § 435. **Plátce DPH** u povinně vystavovaného daňového dokladu postupuje podle **§ 28–29 zákona o DPH** a uvádí identifikaci stran, evidenční číslo, předmět plnění a další údaje podle povahy plnění a zákonných výjimek. Plnění do **10 000 Kč** lze za zákonných podmínek doložit zjednodušeným daňovým dokladem. Daňový doklad se zpravidla vystavuje **do 15 dnů ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň** (§ 28 odst. 8 ZDPH), a u plátce se uchovává **10 let**.

## Často kladené otázky

### Musí mít faktura neplátce DPH IČO?

Ano. **IČO je povinnou náležitostí** každé obchodní listiny podle **§ 435 občanského zákoníku**, bylo-li podnikateli přiděleno. Neplátce DPH proto na faktuře uvádí jméno, sídlo, **IČO** a údaj o zápisu v rejstříku či jiné evidenci (u živnostníka „zapsáno v živnostenském rejstříku"). Neuvádí ovšem žádné údaje o DPH.

### Smí neplátce DPH uvést na faktuře DPH?

Neplátce na faktuře za své běžné tuzemské plnění DPH **nevyčísluje ani neúčtuje**. Doporučuje se doplnit poznámku „Nejsem plátce DPH", aby bylo jasné, proč na dokladu daň není. Uvede-li na dokladu daň, je podle § 108 odst. 4 písm. g) zákona o DPH povinen ji přiznat; samotné uvedení sazby bez vyčíslené daně není totéž.

### Do kolika dnů musím vystavit fakturu?

U běžné tuzemské faktury neplátce není jednotná lhůta podle zákona o DPH; platí dohoda a případné účetní či jiné povinnosti. U vymezených přeshraničních plnění může i neplátce vystavovat daňový doklad podle § 28 odst. 3. **Plátce DPH** musí při plnění, u něhož vznikla povinnost daňový doklad vystavit, dodržet zpravidla **15denní lhůtu** ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň (zpravidla ode dne uskutečnění plnění nebo přijetí úplaty), podle **§ 28 odst. 8 zákona o DPH**.

### Jaká je správná splatnost faktury?

Splatnost **není zákonem pevně daná** a sjednává se s odběratelem; nejčastěji se uvádí **14 nebo 30 dnů**. U úplatného dodání zboží nebo služby mezi podnikateli činí zákonná splatnost zpravidla **30 dnů** od doručení faktury; pokud faktura předchází plnění, běží od poskytnutí plnění nebo převzetí podle § 1963 občanského zákoníku. Strany se mohou dohodnout jinak v zákonných mezích. Při prodlení vzniká nárok na úrok z prodlení a na paušální náhradu nákladů.

### Jak dlouho musím faktury uchovávat?

Faktury jako doklady k dani z příjmů uchovávejte po dobu lhůty pro stanovení daně — podle **§ 148 daňového řádu zpravidla 3 roky**, ve stanovených případech až 10 let; zákon má i výjimky z tohoto maxima. Jste-li **plátce DPH**, daňové doklady pro účely DPH uchovávejte **10 let** od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo (§ 35 zákona o DPH).

### Co je zjednodušený daňový doklad a kdy ho lze použít?

Zjednodušený daňový doklad může vystavit **plátce DPH** u plnění **do 10 000 Kč včetně daně** (§ 30 a § 30a ZDPH). Nemusí obsahovat údaje o odběrateli, základ daně ani samostatně vyčíslenou daň; uvede celkovou částku, sazbu a další nevyňaté náležitosti dokladu. Nelze ho ovšem použít u vybraných plnění (např. dodání zboží do jiného státu EU osvobozené s nárokem na odpočet) a u běžného dokladu se uvádí přidělené DIČ odběratele, ale jeho absence automaticky nezbavuje nároku na odpočet při prokázání hmotných podmínek.

### Jaký je rozdíl mezi fakturou a daňovým dokladem?

Faktura je obecné označení pro doklad o plnění a platbě. U **neplátce DPH** je to obchodní listina podle **§ 435 občanského zákoníku** a doklad k zaúčtování příjmu — uvádí jméno a sídlo, IČO, údaj o zápisu v živnostenském rejstříku, identifikaci odběratele, číslo, datum, popis plnění a částku. Žádné údaje o DPH na ní nejsou.

**Daňový doklad** se vystavuje podle zákona o DPH; typicky jej vystavuje plátce, u vymezených přeshraničních plnění i neplátce. Jeho náležitosti stanoví **§ 29 zákona č. 235/2004 Sb.** Oproti faktuře neplátce obsahuje přidělená DIČ, evidenční číslo, údaje o plnění a podle situace základ, sazbu DPH (21 % nebo 12 %) a výši daně v korunách; u některých položek platí výjimky § 29 odst. 3. Pokud v konkrétním případě máte povinnost vystavit daňový doklad, musí splnit příslušné náležitosti zákona o DPH.

### Co musí faktura OSVČ povinně obsahovat?

**Neplátce DPH** se řídí **§ 435 občanského zákoníku** o obchodních listinách: povinně uvádí jméno (jméno a příjmení) a sídlo, **IČO** (bylo-li přiděleno) a údaj o zápisu v rejstříku či jiné evidenci (u živnostníka „zapsáno v živnostenském rejstříku"). Pro průkazné vyúčtování a úhradu doplňuje se v praxi číslo faktury, identifikace odběratele, datum vystavení a splatnosti, popis plnění a celková částka. Žádné údaje o DPH na faktuře neplátce nejsou.

**Plátce DPH** při plnění, pro které § 28 ukládá povinnost vystavit doklad, postupuje podle **§ 29 zákona č. 235/2004 Sb.** a podle povahy plnění a výjimek přidává přidělená DIČ, evidenční číslo dokladu, rozhodné datum, základ daně, sazbu DPH (21 % nebo 12 %) a výši daně.

### Jak opravit chybnou fakturu?

Záleží na typu chyby a na tom, zda jste plátce DPH. Drobnou chybu (překlep v popisu, špatná adresa) u **faktury neplátce** opravíte vystavením nové, správné faktury; chybnou stornujete a v evidenci ji navážete na opravnou, aby zůstala dohledatelná souvislá číselná řada. Faktury se nepřepisují „ručně" bez stopy.

U **plátce DPH** se oprava základu daně nebo výše daně (například při poskytnutí slevy, vrácení zboží či chybně účtované dani) provádí **opravným daňovým dokladem** — v praxi označovaným jako dobropis nebo vrubopis. Vystavuje se tehdy, mění-li se původně přiznaná daň, a musí odkazovat na původní daňový doklad. Běžnou pravopisnou chybu bez dopadu na DPH lze řešit i jen vystavením nového správného dokladu.

### Jak správně číslovat faktury?

Používejte **jednoznačnou a dohledatelnou číselnou řadu** — například 2026001, 2026002 a tak dále. § 29 zákona o DPH vyžaduje evidenční číslo daňového dokladu, nikoli absolutně nepřerušenou řadu; vzniklou mezeru v interní evidenci doložte. Číslo faktury se zpravidla používá i jako variabilní symbol platby.

Největším problémem jsou **duplicitní nebo nedohledatelná čísla**. Mezery v číslování mohou při kontrole vyvolat otázky, samy o sobě však doklad nezneplatňují; mějte k nim vysvětlení. Konkrétní formát řady (rok + pořadí, oddělené řady pro různé typy dokladů) si volíte sami.

### Co dělat, když odběratel nezaplatí fakturu?

Dostane-li se odběratel do prodlení s úhradou, může vzniknout nárok na **úrok z prodlení**. V závazcích podle § 1963 OZ vzniká vedle úroku i právo na **paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky** (§ 1972 OZ). Prvním krokem je proto písemná upomínka s vyčíslením dlužné částky a úroku z prodlení; teprve nezaplatí-li odběratel ani poté, řeší se pohledávka soudně či inkasní cestou.

U úplatného dodání zboží nebo služby mezi podnikateli činí zákonná splatnost zpravidla **30 dnů** od doručení faktury, dodání plnění nebo jeho převzetí podle situace, nedohodnou-li se strany jinak. Pozor na daňovou stránku: v daňové evidenci se příjem zdaňuje až po skutečném zaplacení, takže nezaplacená faktura sama o sobě zdanitelný příjem nezakládá.

### Jak vystavit fakturu do zahraničí?

Záleží, zda jste plátce DPH, kdo je odběratel a kam plnění míří. Jako **neplátce DPH** uvádíte na faktuře do zahraničí stejné základní náležitosti jako u tuzemské faktury (jméno a sídlo, IČO, údaj o zápisu v živnostenském rejstříku podle § 435 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) — českou DPH u běžné služby nevyčíslujete. Rozhodující je však místo a druh plnění; mohou vzniknout registrační nebo daňové povinnosti v zahraničí. Pozor také: poskytnete-li **službu podnikateli (osobě povinné k dani) z jiného členského státu EU** s místem plnění v jeho zemi podle § 9 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, stáváte se podle **§ 6i zákona o DPH identifikovanou osobou** ode dne poskytnutí služby, nejde-li o službu v daném státě osvobozenou; postavení může vzniknout již dřívějším přijetím úplaty za dostatečně určitě známou službu. Identifikovanou osobou se můžete stát také při **pořízení zboží z EU** nad limit (§ 6g) nebo při **přijetí služby s tuzemským místem plnění od osoby neusazené v ČR**, případně již při záloze (§ 6h). Přihlášku k registraci je nutné podat do **15 dnů** ode dne, kdy jste se identifikovanou osobou stali (§ 97 ZDPH), a to elektronicky.

Identifikovaná osoba **na tuzemských fakturách dál vystupuje jako neplátce** (bez DPH). U služby osobě povinné k dani do jiného členského státu s místem plnění podle § 9 odst. 1 v jejím státě uvádí přidělené **DIČ** a údaj, že **daň odvede zákazník**; nelze to zobecnit na všechny faktury do EU. Na faktuře proto neúčtujete českou DPH, ale doplníte své DIČ, DIČ odběratele a poznámku, že daň odvádí příjemce (např. „daň odvede zákazník / reverse charge", u služby odkaz na čl. 196 směrnice 2006/112/ES). Za měsíc, kdy jste takovou službu do EU poskytli nebo přijali příslušnou zálohu a jsou splněny podmínky § 102 ZDPH, podáváte **souhrnné hlášení**. Jste-li **plátce DPH**, posuzujte zahraniční plnění podle místa plnění, druhu transakce a osoby povinné přiznat daň. Přenesení povinnosti a údaj „daň odvede zákazník“ se uplatní jen tehdy, pokud podle příslušných pravidel přiznává daň příjemce.

U plnění mimo EU posuďte místo plnění a podmínky osvobození pro každý případ zvlášť: vývoz zboží může být při doložení výstupu osvobozen s nárokem na odpočet, u služby záleží na druhu a odběrateli. Podmínky vzniku postavení identifikované osoby popisuje článek [identifikovaná osoba](https://ucto.cz/dph/identifikovana-osoba).

---

# FAQ OSVČ: nejčastější dotazy začátečníků

- URL: https://ucto.cz/osvc/faq-osvc
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Časté otázky začínajících OSVČ: jak začít podnikat, jaké zálohy a daně platit v roce 2026, kdy podat přiznání a přehledy a kdy se vyplatí paušální daň.

**Ve zkratce:** Živnost ohlásíte na živnostenském úřadu, zdravotní pojišťovně oznámíte zahájení do 8 dnů a OSSZ do 15 dnů od zahájení; samostatná registrace fyzické osoby k dani z příjmů byla od roku 2024 zrušena. U sociálních záloh nerozhoduje jen to, že jste „nová OSVČ“: při zahájení po 31. 12. 2024, bez samostatné činnosti v předchozích pěti letech a mimo paušální režim se měsíční sociální zálohy v roce zahájení a následujícím roce neplatí. Roční pojistné a případný doplatek po přehledu tím nezanikají.

Tento přehled odpovídá na otázky, které si klade téměř každý, kdo začíná podnikat: čím se liší OSVČ a živnostník, jak založit živnost, kolik to celé stojí, jaké zálohy a daně se platí, kdy se vyplatí paušální daň a jaké chyby dělají začátečníci nejčastěji. Každé číslo je podloženo konkrétním paragrafem nebo oficiálním zdrojem pro rok 2026.

## Jaký je rozdíl mezi OSVČ a živnostníkem?

**Ve zkratce:** Živnostník vykonávající samostatnou činnost zpravidla patří mezi OSVČ, ale ne každá OSVČ je živnostník. Samotné držení nevyužívaného oprávnění neznamená výkon SVČ. OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná) je širší pojem pro každého, kdo má příjmy ze samostatné činnosti – patří sem živnostníci, ale i lékaři, advokáti, autoři nebo zemědělci.

Pojem **OSVČ** vymezují předpisy pro konkrétní účel, například § 9 zákona č. 155/1995 Sb. pro důchodové pojištění a § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb. pro zdravotní pojištění. Rozsah se nemusí přesně krýt se všemi příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů; výjimku mají například vymezené autorské příjmy zdaňované srážkou. Patří sem:

- **živnostníci** (řemeslné, vázané, koncesované a volné živnosti podle živnostenského zákona),
- **svobodná a jiná podnikání podle zvláštních předpisů** (lékaři, advokáti, daňoví poradci, auditoři, znalci),
- **autoři** a osoby s příjmy z užití autorských práv,
- **zemědělští podnikatelé**.

**Živnostník** je tedy jen jedna (nejpočetnější) podmnožina OSVČ – ten, kdo podniká na základě živnostenského oprávnění. Pokud chcete fakturovat běžné služby (IT, marketing, řemeslo, poradenství), budete typicky živnostník. Konkrétní pravidla daně a pojistného pak závisejí na druhu příjmů a splnění podmínek příslušného zákona.

## Jak začít podnikat jako OSVČ – jaké jsou první kroky?

**Ve zkratce:** Ohlaste živnost na kterémkoli živnostenském úřadu, zdravotní pojišťovně oznamte zahájení do 8 dnů a OSSZ do 15 dnů od zahájení. Běžná OSVČ se od 1. 1. 2024 samostatně k dani z příjmů fyzických osob neregistruje. Jednotný registrační formulář může předat údaje pojišťovně a OSSZ.

Postup ve správném pořadí:

1. **Ohlášení živnosti.** Na kterémkoli **živnostenském úřadu** (obecní úřad obce s rozšířenou působností) vyplníte ohlášení živnosti. U volné živnosti se vyžaduje bezúhonnost a plná svéprávnost; u nezletilého lze postupovat se soudním přivolením podle § 6 živnostenského zákona; u řemeslné a vázané prokazujete odbornou způsobilost. Správní poplatek za ohlášení činí **1 000 Kč** při vstupu do živnostenského podnikání.
2. **Přihlášení na OSSZ.** Zahájení samostatné výdělečné činnosti oznámíte příslušné okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději **do 15 dnů ode dne zahájení** (§ 48 zákona č. 582/1991 Sb.).
3. **Přihlášení u zdravotní pojišťovny.** Zahájení činnosti oznámíte své zdravotní pojišťovně do **8 dnů** (§ 10 zákona č. 48/1997 Sb.).
4. **Daň z příjmů.** Samostatná registrační povinnost fyzických osob k dani z příjmů byla od 1. 1. 2024 zrušena. To nemění povinnost podat po skončení roku daňové přiznání, vznikne-li podle zákona; jiné registrace, například DPH, mají vlastní podmínky.

Praktická zkratka: **jednotný registrační formulář (JRF)** umožní ohlásit živnost a při vyplnění příslušných částí oznámit zahájení SVČ OSSZ i zdravotní pojišťovně. K dani z příjmů fyzických osob se běžná OSVČ od roku 2024 samostatně neregistruje. Ušetříte si tím obíhání tří institucí. Kompletní soupis najdete v článku [povinnosti OSVČ](https://ucto.cz/osvc/osvc-povinnosti).

## Kolik stojí založení živnosti?

**Ve zkratce:** Samotné ohlášení živnosti stojí **1 000 Kč** správního poplatku při vstupu do živnostenského podnikání. Při podání na zveřejněném elektronickém formuláři činí poplatek 800 Kč; při podání přes Czech POINT přibývá 50 Kč. Další náklady závisejí na dokladech a činnosti; výše a okamžik první sociální a zdravotní zálohy závisí na historii činnosti, paušálním režimu a zdravotních výjimkách.

Základní správní poplatek za první ohlášení živnosti činí **1 000 Kč** (zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích). Tato částka platí při prvním vstupu do živnostenského podnikání bez ohledu na počet ohlašovaných živností. Za další ohlášení později zaplatíte **500 Kč**, na zveřejněném elektronickém formuláři 400 Kč. Pouhé doplnění oboru téže volné živnosti není nové ohlášení a poplatku nepodléhá.

Co naopak start nestojí:

- **Žádný počáteční kapitál.** Na rozdíl od s.r.o. OSVČ nepotřebuje základní kapitál.
- **Žádný poplatek za registraci k dani z příjmů ani za přihlášení na OSSZ a zdravotní pojišťovnu.**

Reálné průběžné náklady začínají až **měsíčními zálohami** na pojistné (viz níže) a případně náklady na účetní program nebo daňového poradce, pokud si je pořídíte. Pokud zvažujete místo živnosti raději společnost s ručením omezeným, vyplatí se srovnat náklady a povinnosti obou forem podnikání ještě před ohlášením živnosti.

## Jaké zálohy platí OSVČ v roce 2026?

**Ve zkratce:** Běžné minimum hlavní OSVČ činilo v roce 2026 na sociální pojištění 5 720 Kč měsíčně a od 1. 7. kleslo na 5 005 Kč; zdravotní minimum je 3 306 Kč. U nové OSVČ ale sociální záloha není automaticky 3 575 Kč: může být **0 Kč** při zproštění po splnění pětileté podmínky mimo paušální režim, nebo 3 575 Kč při odlišné 20leté podmínce. Roční pojistné a doplatek po přehledu zůstávají.

| Záloha 2026 (hlavní činnost)     | Sociální (ČSSZ)                                                                                                                                         | Zdravotní (ZP)                                       |
| -------------------------------- | ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- | ---------------------------------------------------- |
| Běžná minimální záloha           | 5 720 Kč/měs. (od 1. 7. 2026 → 5 005 Kč) | 3 306 Kč/měs. |
| Začínající OSVČ s 20letou úlevou | 3 575 Kč/měs.; může být 0 Kč při splnění pětileté výjimky                                                    | podle zdravotního statusu                            |

Důležitá změna v polovině roku: novela vrací minimální vyměřovací základ OSVČ z 40 % zpět na **35 % průměrné mzdy**. Nižší minimální záloha na sociální pojištění **5 005 Kč** se ale **neplatí zpětně** – za leden až červen 2026 hradíte ještě **5 720 Kč/měsíc** a sníženou zálohu **5 005 Kč** zaplatíte poprvé až za **červenec 2026**. Rozdíl mezi původní a novou minimální měsíční zálohou je 715 Kč, za šest měsíců tedy **4 290 Kč**. Konečný přeplatek se však určí až z ročního pojistného a všech zaplacených záloh; při celoroční hlavní činnosti na minimu a zaplacení dvanácti záloh vychází po zaokrouhlení **4 294 Kč**. Přeplatek OSSZ vypořádá po podání přehledu, o vrácení rozdílu za první pololetí lze požádat i během roku 2026. Minimální záloha na **zdravotní pojištění 3 306 Kč** se nemění.

Částka **3 575 Kč** je snížené minimum pro OSVČ splňující 20letou podmínku. Jde ale o jiné pravidlo než pětiletá výjimka z placení měsíčních sociálních záloh: kdo zahájil po 31. 12. 2024, v předchozích pěti letech nepodnikal a není v paušálním režimu, neplatí sociální zálohy v roce zahájení ani v následujícím roce; pojistné se dopočítá po přehledu. Zdravotní záloha závisí na tom, zda se na OSVČ vztahuje minimální vyměřovací základ (výjimky mají například některé osoby v zaměstnání nebo státní pojištěnci). Podrobný rozhodovací postup najdete v článku [zálohy OSVČ](https://ucto.cz/osvc/zalohy-osvc).

## Jaké daně a odvody platí OSVČ?

**Ve zkratce:** OSVČ platí daň z příjmů **15 %** ze základu daně (23 % z části nad 1 762 812 Kč ročně), sociální pojištění **29,2 % z určeného základu nejméně 55 % daňového základu** a zdravotní pojištění **13,5 % z 50 % daňového základu**, vždy s případnými zákonnými minimy.

Tři pilíře odvodů OSVČ:

- **Daň z příjmů.** Sazba je **15 %** ze základu daně; z části základu nad **1 762 812 Kč ročně** (36násobek průměrné mzdy za rok 2026) se uplatní vyšší sazba **23 %** (§ 16 zákona č. 586/1992 Sb.). Tato hranice se vztahuje na příjmy roku 2026, které vyúčtujete v přiznání na jaře 2027; pro příjmy roku 2025 (přiznání podávané na jaře 2026) činila hranice 23 % sazby 1 676 052 Kč. Od vypočtené daně odečtete slevu na poplatníka **30 840 Kč ročně** (§ 35ba) a případně daňové zvýhodnění na děti.
- **Sociální pojištění.** Sazba činí **29,2 %** z vyměřovacího základu, který si OSVČ určí nejméně jako **55 % daňového základu**, při dodržení zákonných minim a maxima. U hlavní činnosti se zároveň kontroluje zákonné roční minimum.
- **Zdravotní pojištění.** Sazba činí **13,5 %** z vyměřovacího základu (rovněž 50 % zisku), s odděleným posouzením zákonného ročního minima a výjimek. Částka **3 306 Kč/měsíc** je minimální záloha, nikoli přesná jedna dvanáctina ročního pojistného.

Modelově: hlavní OSVČ se základem daně **400 000 Kč** za rok má sociální vyměřovací základ 220 000 Kč a sociální pojistné **64 240 Kč**. Zdravotní vyměřovací základ je 200 000 Kč a procentní výpočet dává 27 000 Kč, což je ale pod ročním minimem hlavní činnosti; při celoroční činnosti se proto zdravotní pojistné dopočítá nejméně na přibližně **39 664 Kč** (konkrétní přehled pracuje s přesným minimálním základem). Daň po slevě na poplatníka činí **29 160 Kč**. Příklad ukazuje, proč se sociální a zdravotní základ nesmí směšovat a proč je nutné zvlášť kontrolovat minima.

## Hlavní, nebo vedlejší činnost – v čem je rozdíl?

**Ve zkratce:** Vedlejší činnost je status sociálního pojištění při souběhu se zaměstnáním, rodičovskou, důchodem nebo studiem do 26 let. V prvním roce se sociální zálohy zpravidla neplatí. Zdravotní minimum a zálohy se však posuzují samostatně a neodpadají automaticky jen kvůli statusu u ČSSZ.

OSVČ může činnost vykonávat jako **hlavní**, nebo jako **vedlejší**. O vedlejší činnost jde, pokud současně spadáte do některé z těchto situací (§ 9 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb.):

- jste **zaměstnaní** a ze zaměstnání vám vzniká účast na nemocenském pojištění,
- **osobně pečujete o dítě do 4 let**; případně máte nárok na PPM či nemocenské z důvodu těhotenství a porodu z nemocenského pojištění zaměstnanců,
- pobíráte **invalidní nebo starobní důchod**,
- jste **student do 26 let**.

Výhody vedlejší činnosti:

- **Povinné sociální pojistné vzniká při dosažení rozhodné částky.** Pro rok 2026 činí hranice **117 521 Kč** ročního daňového základu (při výkonu činnosti po celý rok); při jejím dosažení činí minimální měsíční sociální záloha u vedlejší činnosti **1 574 Kč** (ČSSZ – Přehled údajů pro sociální zabezpečení 2026). Zdravotní minimum se ruší jen při samostatné zdravotní výjimce.
- **V prvním roce obvykle neplatíte zálohy na sociální pojištění.** Výjimkou je dobrovolné přihlášení k důchodovému pojištění, které má vlastní pravidla záloh; jinak se povinnost posoudí podle prvního přehledu.

Pokud podnikáte při zaměstnání, věnujte pozornost tomu, který příjem je hlavní a kde se uplatní sleva na poplatníka, protože slevu lze za rok uplatnit jen jednou.

## Kdy musí OSVČ podat daňové přiznání a přehledy?

**Ve zkratce:** Přiznání podáte, pokud roční zdanitelné příjmy přesáhly **50 000 Kč** nebo vykazujete ztrátu; zaměstnanec s příjmy podle § 7 až 10 nad **20 000 Kč** posuzuje zvláštní hranici. Za rok 2025 je termín **1. dubna 2026** papírově, **4. května 2026** elektronicky a **1. července 2026** přes daňového poradce. Přehledy navazují na zákonnou lhůtu přiznání, nikoli automaticky na den jeho skutečného podání. Tabulka níže se týká vyúčtování roku 2025; delší elektronická či poradenská lhůta platí při splnění zákonných podmínek.

| Úkon                         | Papírově   | Elektronicky | Daňový poradce / audit |
| ---------------------------- | ---------- | ------------ | ---------------------- |
| Daňové přiznání (DP FO)      | 1. 4. 2026 | 4. 5. 2026   | 1. 7. 2026             |
| Přehled OSSZ (ČSSZ)          | 4. 5. 2026 | 4. 6. 2026   | 3. 8. 2026             |
| Přehled zdravotní pojišťovny | 4. 5. 2026 | 4. 6. 2026   | 3. 8. 2026             |

Daňové přiznání musíte podat, pokud vaše roční zdanitelné příjmy přesáhly **50 000 Kč** (§ 38g zákona č. 586/1992 Sb.) – posuzují se **příjmy, nikoli zisk** – nebo pokud vykazujete daňovou ztrátu. U zaměstnance s příjmy ze samostatné činnosti se vedle splnění ostatních podmínek § 38g sleduje zvláštní hranice **20 000 Kč** jiných příjmů podle § 7 až 10.

OSVČ se zákonem zřízenou datovou schránkou musí podat přiznání **elektronicky**. Podání do 1. dubna je stále včas; pokud je elektronické přiznání podáno až po základní lhůtě, nejzazší termín je 4. května 2026. Doplatek obou pojistných je splatný **do 8 dnů** po dni, kdy byl nebo měl být přehled podán. Kdo je celý rok v paušálním režimu a jeho daň je skutečně rovna paušální dani, přiznání ani přehledy nepodává.

## Kdy se vyplatí paušální daň?

**Ve zkratce:** Paušální daň znamená jednu měsíční platbu místo daně, sociálního i zdravotního pojištění a místo přiznání i přehledů. V I. pásmu činí v roce 2026 **9 984 Kč/měsíc** (od **1. 7. 2026** klesá na **9 162 Kč**). Vyplatí se OSVČ s nízkými reálnými náklady a příjmy do 2 000 000 Kč, která není plátcem DPH.

| Pásmo paušální daně 2026 | Měsíční platba                                                           |
| ------------------------ | ------------------------------------------------------------------------ |
| I. pásmo                 | 9 984 Kč (od 1. 7. 2026 → 9 162 Kč) |
| II. pásmo                | 16 745 Kč                                    |
| III. pásmo               | 27 139 Kč                                    |

Do paušálního režimu může vstoupit OSVČ, která:

- má roční příjmy ze samostatné činnosti **do 2 000 000 Kč**,
- **není plátcem DPH** ani nemá povinnost registrace k DPH, s výjimkou identifikované osoby,
- není společníkem v.o.s. ani komplementářem k.s.,
- nevykonává zaměstnání s příjmy zdaňovanými zálohovou daní a nebylo vůči ní zahájeno insolvenční řízení,
- podá **oznámení o vstupu** zpravidla **do 10. ledna** (s posunem při víkendu či svátku); při zahájení po 10. lednu nejpozději v den zahájení a splní i zvláštní podmínky dřívějších příjmů podle § 2a odst. 2. Příjmové podmínky konkrétního pásma se posuzují samostatně.

Stejně jako u minimálních záloh se i paušální daň I. pásma od **1. 7. 2026** snižuje – z 9 984 Kč na **9 162 Kč/měsíc**. Protože se nižší 35% vyměřovací základ promítá do celého roku, vzniká za leden až červen přeplatek **4 932 Kč** (822 Kč × 6 měsíců). Přeplatek se ale **neodečte automaticky**: poplatník si o něj může snížit zálohu splatnou **20. července 2026** nebo některou další zálohu do konce roku. Při započtení celého přeplatku na červenec uhradí **4 230 Kč** (9 162 − 4 932); pokud jej do konce roku nezohlední, může po skončení zdaňovacího období požádat správce daně o vrácení. II. a III. pásmo se nemění. Detailní rozbor pásem a podmínek najdete v článku [paušální daň](https://ucto.cz/dane/pausalni-dan).

Paušální daň se může vyplatit při nízkých skutečných nákladech a splnění všech podmínek; nepodávání přiznání a přehledů platí jen tehdy, je-li daň za rok rovna paušální dani. Pokud máte vysoké reálné výdaje, bývá výhodnější běžné přiznání se skutečnými výdaji nebo výdajovými paušály (80 / 60 / 40 / 30 % z příjmů podle druhu činnosti).

## Modelový příklad: první rok podnikání OSVČ na hlavní činnost

Začínáte v roce 2026 jako živnostník na hlavní činnost (volná živnost, IT služby), v předchozích pěti letech jste samostatnou činnost nevykonávali, neuplatňujete paušální režim a nevztahuje se na vás výjimka ze zdravotního minima. První rok vypadá takto:

| Položka                             | Hodnota                                              |
| ----------------------------------- | ---------------------------------------------------- |
| Poplatek za ohlášení živnosti       | 1 000 Kč (jednorázově)                               |
| Sociální záloha (pětiletá podmínka) | 0 Kč/měs.; roční pojistné se dopočítá po přehledu    |
| Zdravotní záloha (minimum)          | 3 306 Kč/měs. |
| Měsíční zálohy na pojistné celkem   | 3 306 Kč      |
| První daňové přiznání               | jaro 2027 (za rok 2026)                              |

V tomto konkrétním modelu tedy během roku platíte na zálohách **3 306 Kč měsíčně**. Nulová sociální záloha ale neznamená nulové roční sociální pojistné: to se vypočte v přehledu a může vzniknout doplatek. Kdo v předchozích pěti letech podnikal, je v paušálním režimu nebo má výjimku ze zdravotního minima, dostane jiný výsledek; proto nelze jednu částku zobecnit na všechny začínající OSVČ. Daň z příjmů vyúčtujete až v prvním přiznání na jaře 2027.

## Časté chyby začínajících OSVČ

- **Zapomenuté oznámení OSSZ a zdravotní pojišťovně.** Pokud údaje nepředáte přes JRF, zdravotní pojišťovně oznamujete zahájení do 8 dnů a OSSZ do 15 dnů od zahájení. Lhůty nejsou stejné.
- **Neověření zdravotní výjimky.** Pokud se na vás vztahuje minimální vyměřovací základ, platíte od měsíce zahájení zdravotní zálohu nejméně 3 306 Kč i při nulovém zisku. Při zákonné výjimce, například u vymezeného souběhu se zaměstnáním nebo statusu státního pojištěnce, se od roku 2026 zálohy během roku platit nemusí a pojistné se dopočítá po přehledu.
- **Záměna příjmu a zisku u hranice 50 000 Kč.** Povinnost podat přiznání se posuzuje podle příjmů, nikoli zisku.
- **Nepodání přehledů.** Daňové přiznání nestačí – jako OSVČ podáváte i přehled OSSZ a přehled zdravotní pojišťovně v navazujících zákonných lhůtách; pokud přiznání nepodáváte, ověřte samostatné termíny a případnou paušální výjimku.
- **Pozdní oznámení o vstupu do paušálního režimu.** Obecná lhůta je 10. leden s případným posunem; pro novou činnost po tomto dni platí při splnění podmínek lhůta do dne zahájení.
- **Přehlédnutí změn částek v polovině roku 2026.** Běžná minimální sociální záloha klesá až za červenec (5 005 Kč), za leden až červen se platilo 5 720 Kč; vzniklý přeplatek vyřeší roční přehled, nebo o něj lze požádat. U paušální daně I. pásma se přeplatek 4 932 Kč neodečte sám: poplatník si o něj může snížit červencovou nebo některou další zálohu do konce roku, případně po skončení roku požádat o vrácení.

## Shrnutí

Jako začínající OSVČ ohlásíte živnost, oznámíte zahájení zdravotní pojišťovně a OSSZ a po skončení roku podáte daňové přiznání i oba přehledy. K dani z příjmů fyzických osob se od roku 2024 samostatně neregistrujete. Měsíční sociální záloha může podle historie činnosti a paušálního režimu činit 0 Kč, snížené minimum 3 575 Kč nebo běžné minimum; roční pojistné se obvykle vyúčtuje v přehledu, s výjimkou při dani rovné paušální dani. Zdravotní minimum závisí i na zaměstnání a statusu státního pojištěnce.

## Často kladené dotazy

### Musím mít k podnikání živnostenský list?

Ne vždy. Živnostenské oprávnění potřebujete pro živnosti podle živnostenského zákona (řemeslné, vázané, koncesované, volné). Některé činnosti jsou ale podnikáním podle zvláštních předpisů (lékaři, advokáti, daňoví poradci, autoři) a živnost se na ně nevztahuje – přesto jste OSVČ a platí pro vás stejná pravidla pro daně a pojistné.

### Kolik platí začínající OSVČ na zálohách v prvním roce 2026?

Nelze určit jednu částku bez dalších vstupů. Při zahájení po 31. 12. 2024, bez SVČ v předchozích pěti letech a mimo paušální režim je měsíční sociální záloha v roce zahájení a následujícím roce **0 Kč**; roční pojistné se doplatí po přehledu. Jinak může začínající hlavní OSVČ s 20letou úlevou platit 3 575 Kč. Zdravotní záloha závisí na tom, zda se uplatní zákonné minimum nebo některá z výjimek.

### Kdy podám první daňové přiznání, když začnu podnikat v roce 2026?

První přiznání podáváte až po skončení prvního kalendářního roku podnikání. Zahájíte-li v roce 2026, přiznání za rok 2026 podáte na jaře 2027. Pokud v něm uvádíte příjmy ze samostatné činnosti a máte zpřístupněnou datovou schránku zřízenou ze zákona, podáváte jej elektronicky; konkrétní lhůtu pro rok 2027 ověřte podle aktuálního daňového kalendáře. Přehledy pro OSSZ a zdravotní pojišťovnu mají navazující vlastní lhůty. Podle práva účinného k 15. 10. 2026 vycházejí za rok 2026 na 3. 5. 2027 v základním případě, 3. 6. 2027 po elektronickém přiznání podaném až po základní lhůtě a 2. 8. 2027 při splnění podmínek poradenské či auditorské lhůty; před podáním ověřte případné změny. Pokud je daň rovna paušální dani nebo nevzniká povinnost přiznání, posuďte zvláštní pravidla.

### Proč mi od července 2026 klesá sociální záloha?

Novela vrací minimální vyměřovací základ OSVČ z 40 % zpět na 35 % průměrné mzdy, takže minimální sociální záloha klesá z 5 720 Kč na 5 005 Kč/měsíc. Nižší zálohu 5 005 Kč zaplatíte ale poprvé až za červenec 2026, za leden až červen se platí ještě 5 720 Kč. Rozdíl původní a nové měsíční minimální zálohy za první pololetí je 4 290 Kč; skutečný přeplatek po ročním přehledu závisí na ročním pojistném, zaplacených zálohách a zaokrouhlení. Při celoroční hlavní činnosti na minimu a zaplacení všech dvanácti záloh vychází 4 294 Kč.

### Vyplatí se mi jako začátečníkovi paušální daň?

Paušální daň porovnejte s běžnou daní, výdajovým paušálem a slevami. Může být výhodná při vhodné výši a skladbě příjmů a splnění podmínek; samotné nízké skutečné náklady nebo obrat do 2 milionů výhodnost nezaručují. Přiznání a přehledy odpadají pouze při dani rovné paušální dani. V roce 2026 činí I. pásmo 9 984 Kč/měsíc (od 1. 7. 2026 jen 9 162 Kč). Při vysokých reálných nákladech bývá výhodnější běžné přiznání se skutečnými výdaji nebo výdajovými paušály.

### Musím jako OSVČ vést účetnictví?

Většinou ne. Běžná OSVČ vede jen daňovou evidenci (příjmy a výdaje) nebo používá výdajové paušály, případně paušální daň – účetnictví je povinné například u fyzické osoby zapsané v obchodním rejstříku, po překročení zákonného obratu 25 milionů Kč podle účetního zákona a v dalších případech § 1 odst. 2. Lze je zvolit i dobrovolně. U paušální daně neprokazujete výdaje pro samotnou paušální platbu, ale uchovejte podklady pro případ povinného běžného přiznání nebo jiných agend.

---

# Hlavní vs vedlejší činnost OSVČ

- URL: https://ucto.cz/osvc/hlavni-vedlejsi-cinnost
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Vedlejší činnost OSVČ 2026: kdy podnikání spadá do vedlejší činnosti, rozhodná částka 117 521 Kč, nižší zálohy a kdy sociální pojištění neplatíte vůbec.

**Ve zkratce:** Samostatná výdělečná činnost je pro **sociální pojištění vedlejší**, pokud při ní současně trvá zákonem uznaný důvod — nejčastěji **zaměstnání**, **studium do 26 let**, **starobní nebo invalidní důchod**, **rodičovský příspěvek či mateřská** nebo **péče o dítě do 4 let** (§ 9 zákona č. 155/1995 Sb.). Povinné sociální pojištění z vedlejší činnosti za celý rok 2026 nevzniká, pokud daňový základ **nedosáhne 117 521 Kč**; vzniká už při rovnosti. Dobrovolná účast se posuzuje zvlášť. U zdravotního pojištění „vedlejší činnost“ není samostatný univerzální status: výjimku z minima a záloh je nutné ověřit podle vlastních podmínek zdravotního pojištění, například podle souběžného zaměstnání s odvodem alespoň z příslušného minima nebo podle zařazení mezi státní pojištěnce.

Rozdíl mezi hlavní a vedlejší činností nezáleží na tom, jak moc se podnikání věnujete ani kolik vyděláte. Rozhoduje to, zda při výkonu činnosti trvá zákonem uznaný důvod vedlejší činnosti, například pojištěné zaměstnání nebo péče o dítě. Od tohoto statusu a od daňového základu se odvíjí povinná účast na důchodovém pojištění.

## Kdy je činnost OSVČ vedlejší a kdy hlavní?

Samostatná výdělečná činnost se považuje za **vedlejší** v kalendářním měsíci, v němž OSVČ splňuje alespoň jeden z důvodů uvedených v **§ 9 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění**. Pokud žádný takový důvod netrvá, jde automaticky o **hlavní činnost** — i kdyby šlo jen o příležitostný přivýdělek.

| Důvod vedlejší činnosti                               | Podmínka / poznámka                                                                                                            |
| ----------------------------------------------------- | ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ |
| **Zaměstnání**                                        | trvá zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění                                                                     |
| **Starobní důchod**                                   | přiznání starobního důchodu                                                                                                    |
| **Invalidní důchod**                                  | nárok na výplatu invalidního důchodu (kteréhokoli stupně)                                                                      |
| **Rodičovský příspěvek / peněžitá pomoc v mateřství** | rodičovský příspěvek prokazuje péči o dítě do 4 let; PPM nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu z pojištění zaměstnanců |
| **Péče o dítě do 4 let / osobu závislou na péči**     | osobní péče o dítě do 4 let; u stupně I jen osoba mladší 10 let, u stupňů II–IV věk nerozhoduje; další podmínky níže           |
| **Student do 26 let**                                 | nezaopatřené dítě / soustavná příprava na budoucí povolání                                                                     |

_Zdroj: § 9 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb.; ČSSZ — OSVČ v kostce. Platí pro rok 2026._

Při péči o osobu závislou na pomoci musí jít o osobu blízkou nebo člena společné domácnosti. Pečuje-li více lidí současně, důvod vedlejší činnosti uplatní osoba určená jejich dohodou, případně rozhodnutím ÚSSZ. Osobní péči o dítě do 4 let může v daném měsíci jako důvod uplatnit jen jeden z rodičů či pečujících.

Klíčové je slovo **„současně"**: status se posuzuje za každý kalendářní měsíc zvlášť. Podle ČSSZ stačí, aby důvod vedlejší činnosti trval alespoň část doby, kdy byla v daném měsíci činnost vykonávána. Pokud například zaměstnání skončí v polovině roku, podnikání se zpravidla stává hlavní činností od následujícího měsíce. Naopak nastoupíte-li v průběhu roku do zaměstnání, může se hlavní činnost změnit na vedlejší.

### Které důvody se ČSSZ dokládají a které ne?

ČSSZ si některé skutečnosti ověří sama z vlastních evidencí, jiné musí OSVČ **doložit**, jinak ji posoudí jako hlavní činnost:

- **Nedokládá se**, pokud má ČSSZ údaj ve své evidenci nebo si jej opatří dálkově: běžné pojištěné zaměstnání, důchod přiznaný ČSSZ, rodičovský příspěvek nebo PPM vyplácená ČSSZ. U zaměstnání malého rozsahu, některých DPP a služebních poměrů, dávek jiného orgánu či zahraničních údajů může být potvrzení nezbytné.
- **Dokládá se OSSZ**: studium (potvrzení školy o studiu), péče o osobu závislou na péči (rozhodnutí o stupni závislosti), osobní péče o dítě do 4 let po zániku nároku na rodičovský příspěvek (předepsané čestné prohlášení) a v některých případech zahraniční zaměstnání.

Důvod vedlejší činnosti se ČSSZ písemně oznamuje nejpozději v přehledu za daný rok; povinně dokládané skutečnosti lze doložit nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci podání přehledu. Bez oznámení nebo povinného dokladu včas může ČSSZ činnost posoudit jako hlavní.

## Jaký je rozdíl v odvodech mezi hlavní a vedlejší činností?

Největší rozdíl pro status hlavní/vedlejší je v **sociálním pojištění**. Zdravotní minimum a zálohy se posuzují samostatně podle zákona o veřejném zdravotním pojištění; stejný člověk proto může být pro ČSSZ „vedlejší OSVČ“, ale přesto nesplnit podmínky zdravotní výjimky.

| Parametr 2026                           | Hlavní činnost                                                                                                                                          | Vedlejší činnost                                        |
| --------------------------------------- | ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- | ------------------------------------------------------- |
| **Minimální sociální záloha**           | 5 720 Kč/měs. (od 1. 7. 2026 → 5 005 Kč) | 1 574 Kč/měs. (jen vznikne-li povinnost)                |
| **Minimální zdravotní záloha**          | 3 306 Kč/měs.                                                                                                    | bez minima jen při samostatně splněné zdravotní výjimce |
| **Min. vyměřovací základ (sociální)**   | 19 587 Kč/měs. do června, 17 139 Kč/měs. od července                                                                                                    | 5 387 Kč/měs.                                           |
| **Sociální pojištění při nízkém zisku** | platí se vždy alespoň z minima                                                                                                                          | **neplatí se vůbec** pod rozhodnou částkou 117 521 Kč   |
| **Zálohy v 1. roce činnosti**           | podle historie činnosti a zákonných výjimek                                                                                                             | sociální a zdravotní se posuzují každé zvlášť           |

_Zdroj: ČSSZ — Zálohy na pojistné na důchodové pojištění; Přehled nejdůležitějších údajů pro sociální zabezpečení v roce 2026; § 13a a § 14 zákona č. 589/1992 Sb. Platí pro rok 2026. Sazba sociálního pojistného 29,2 % a zdravotního 13,5 % zůstává u obou typů činnosti stejná._

U hlavní činnosti může při zahájení po alespoň 20 kalendářních letech bez SVČ platit snížené minimum 3 575 Kč; v roce zahájení a následujícím roce lze při alespoň pěti letech bez SVČ splnit i osvobození od sociálních záloh. Roční pojistné tím nezaniká.

Základní sazby pojistného jsou pro hlavní i vedlejší činnost stejné: **sociální pojištění 29,2 %** (z toho 28 % důchodové a 1,2 % státní politika zaměstnanosti, § 7 zákona č. 589/1992 Sb.) a **zdravotní pojištění 13,5 %** (§ 2 zákona č. 592/1992 Sb.). Pracující starobní důchodce může uplatnit zvláštní slevu na sociálním pojistném. Liší se především to, **z jakého základu a od jaké hranice** se odvody počítají — minimální sociální základ vychází z 55 % daňového základu, zdravotní základ z 50 %. Detailní postup výpočtu a splatnost řeší samostatný návod [zálohy OSVČ](https://ucto.cz/osvc/zalohy-osvc).

## Co je rozhodná částka a kdy vedlejší OSVČ platí sociální pojištění?

**Rozhodná částka** je hranice ročního daňového základu, při jejímž **dosažení** vedlejší OSVČ vzniká povinná účast na důchodovém pojištění. Pro celoroční vedlejší činnost v roce 2026 činí **117 521 Kč** (§ 10 zákona č. 155/1995 Sb. a ČSSZ).

- Pokud je **daňový základ** (příjmy − výdaje) z vedlejší činnosti za rok **nižší** než 117 521 Kč → účast na důchodovém pojištění **nevzniká** a sociální pojistné se z vedlejší činnosti **neplatí**.
- Pokud daňový základ rozhodné částky **dosáhne nebo ji překročí** → vzniká povinná účast a doplatí se sociální pojistné 29,2 % ze sociálního vyměřovacího základu (nejméně 55 % daňového základu), nejméně z minima 5 387 Kč za měsíc výkonu vedlejší činnosti.

Rozhodná částka se **krátí** o **9 794 Kč** také za každý měsíc, v němž vedlejší činnost nebyla vykonávána, a za měsíc, v němž po celý měsíc trval nárok na nemocenské, PPM či dlouhodobé ošetřovné z pojištění OSVČ. Kdo podnikal jen část roku, má hranici úměrně nižší.

Pozor — toto se týká **pouze sociálního pojištění**. Zdravotní pojištění nemá obdobnou rozhodnou částku a pojistné se počítá ze skutečného výsledku (13,5 % z 50 % daňového základu podle § 3a zákona č. 592/1992 Sb.). To, zda odpadne minimální vyměřovací základ a měsíční zálohy, však neurčuje samotné označení „vedlejší OSVČ“. Rozhodují samostatné zdravotní podmínky — typicky souběžné zaměstnání, ve kterém je odvedeno pojistné alespoň z příslušného minima, státní kategorie nebo jiná zákonná výjimka.

### Modelový příklad: zaměstnanec s přivýdělkem do limitu

Paní Nováková je zaměstnaná na plný úvazek a vedle toho podniká (vedlejší činnost). Za rok 2026 vykáže z podnikání daňový základ **80 000 Kč**.

- Daňový základ 80 000 Kč < rozhodná částka 117 521 Kč → **sociální pojištění z vedlejší činnosti neplatí žádné**.
- Zdravotní pojištění: protože jde v příkladu o plný pracovní poměr s odvodem alespoň z příslušného minima, neuplatní se minimum OSVČ. Vyměřovací základ = 50 % z 80 000 = 40 000 Kč; pojistné = 13,5 % = **5 400 Kč za celý rok**, doplatí se podle přehledu.
- Daň z příjmu se počítá běžně z dílčího základu podle § 7 zákona č. 586/1992 Sb.

Celkové odvody z přivýdělku tak tvoří jen zdravotní pojistné a daň — sociální odvod odpadá úplně.

### Modelový příklad: vedlejší činnost nad rozhodnou částkou

Pan Dvořák je nezaopatřený student mladší 26 let, po celý rok 2026 státní pojištěnec, a podniká jako vedlejší OSVČ. Daňový základ vyjde **150 000 Kč**.

- Daňový základ 150 000 Kč > rozhodná částka 117 521 Kč → **vzniká účast na důchodovém pojištění**.
- Sociální: vyměřovací základ = 55 % z 150 000 = 82 500 Kč; pojistné = 29,2 % = **24 090 Kč za rok** (doplatí se podle přehledu, protože v 1. roce neplatil zálohy).
- Zdravotní: vyměřovací základ = 50 % z 150 000 = 75 000 Kč; pojistné = 13,5 % = **10 125 Kč za rok**.
- Mimo zákonné osvobození od záloh vznikne jejich povinnost od měsíce **následujícího po měsíci podání přehledu nebo jeho zákonné lhůty**, v částce podle pravidel pro příslušný rok. Pokud však student začal v roce 2026 a v předchozích pěti kalendářních letech SVČ nevykonával, zůstává od záloh osvobozen i v roce 2027; roční pojistné 24 090 Kč za rok 2026 tím nezaniká.

## Jak přejít z hlavní na vedlejší činnost (a naopak)?

Změna není automatická — musíte ji **oznámit** úřadům, jinak po vás budou nadále chtít zálohy podle původního statusu.

1. **Zjistěte den vzniku důvodu** vedlejší činnosti (nástup do zaměstnání, přiznání důchodu, zápis ke studiu, počátek pobírání rodičovského příspěvku).
2. **Oznamte změnu OSSZ** — na _Oznámení o zahájení / ukončení / změně_ samostatné výdělečné činnosti, ideálně přes ePortál ČSSZ. Skutečnosti zakládající vedlejší činnost se zpravidla **uvádějí až v přehledu** za daný rok, ale doporučuje se je nahlásit hned, aby OSSZ upravila zálohy.
3. **Oznamte změnu zdravotní pojišťovně do 8 dnů** a ověřte její vlastní podmínky — status vedlejší činnosti u ČSSZ sám o sobě automaticky neruší zdravotní minimum ani zálohy.
4. **Doložte důvod**, který ČSSZ nemá v evidenci (potvrzení školy, rozhodnutí o závislosti). U zaměstnání a důchodu doklad obvykle není třeba, pokud údaj má ČSSZ v evidenci; výjimky shrnuje její tabulka povinně dokládaných důvodů.
5. **Upravte si trvalé příkazy** až podle potvrzeného sociálního i zdravotního režimu; každé pojistné má jiné podmínky.

Stejný postup platí i opačně: skončí-li poslední důvod vedlejší činnosti, je následující měsíc zpravidla hlavní. Sociální zálohy se upraví podle hlavní činnosti, pokud netrvá zákonné osvobození; zdravotní režim se posoudí samostatně. Pravidla souběhu podnikání a zaměstnání rozebírá podrobně článek [OSVČ při zaměstnání](https://ucto.cz/osvc/osvc-pri-zamestnani).

## Nejčastější chyby u vedlejší činnosti

- **Nedoložení důvodu** (typicky potvrzení o studiu). ČSSZ pak činnost posoudí jako hlavní a doměří pojistné z vyššího minima i za měsíce, kdy jste reálně byli vedlejší OSVČ.
- **Záměna „malého zisku" s automatickým osvobozením.** Rozhodná částka 117 521 Kč osvobozuje od sociálního pojistného jen vedlejší OSVČ — hlavní OSVČ s nízkým ziskem platí minimum vždy.
- **Automatické přenesení sociálního statusu do zdravotního pojištění.** Zdravotní pojistné se platí ze skutečného výsledku a výjimka z minima či záloh vzniká jen při splnění vlastních zákonných podmínek.
- **Záměna vyměřovacího základu sociálního a zdravotního pojištění.** Sociální základ činí nejméně 55 % daňového základu, zdravotní 50 % — záměna vede k nesprávně vysokému zdravotnímu pojistnému.
- **Opomenutí změny statusu během roku.** Status se posuzuje měsíc po měsíci — konec zaměstnání nebo studia mění činnost na hlavní již od dalšího měsíce.
- **Neoznámení změny zdravotní pojišťovně do 8 dnů.** Pojišťovna pak eviduje povinné minimální zálohy a vzniká fiktivní nedoplatek.
- **Záměna s paušální daní.** Vedlejší OSVČ může vstoupit do paušálního režimu jen za přísnějších podmínek — v paušální dani se status hlavní/vedlejší řeší odlišně a nelze využít osvobození pod rozhodnou částkou.

## Související témata a nástroje

- [vedlejší činnost](https://ucto.cz/slovnik#vedlejsi-cinnost) shrnuje pojem používaný u odvodů OSVČ.
- [nemocenská OSVČ](https://ucto.cz/osvc/nemocenska-osvc) doplňuje dobrovolnou účast na nemocenském pojištění.

## Shrnutí: hlavní vs vedlejší činnost 2026

- **Vedlejší činnost** = podnikání souběžně se zaměstnáním, důchodem, studiem do 26 let, rodičovskou/mateřskou nebo péčí o dítě do 4 let (§ 9 zákona č. 155/1995 Sb.).
- **Povinné sociální pojištění** z vedlejší činnosti při celoroční činnosti nevzniká, pokud daňový základ **nedosáhne 117 521 Kč** (hranice se krátí za stanovené měsíce bez činnosti nebo s dávkou). Při přesné rovnosti již účast vzniká.
- **Zdravotní pojištění** se posuzuje samostatně; bez minima a záloh je OSVČ jen tehdy, když splní konkrétní zdravotní výjimku, nikoli automaticky kvůli statusu u ČSSZ.
- **Minimální sociální záloha** u vedlejší činnosti (vznikne-li povinnost) je jen **1 574 Kč/měs.** oproti 5 720 Kč/měs. u hlavní činnosti (od 1. 7. 2026 → 5 005 Kč).
- **Status musíte oznámit** a u některých důvodů (studium, péče) **doložit**, jinak vás úřady posoudí jako hlavní činnost.
- Sazby jsou u obou typů stejné (29,2 % sociální, 13,5 % zdravotní), liší se vyměřovací základ: sociální základ si OSVČ určuje nejméně ve výši 55 % daňového základu, zdravotní základ činí 50 %; dále se posuzují zákonná minima a sociální maximum.

Orientační výši odvodů podle vašeho zisku spočítá [kalkulačka OSVČ](https://ucto.cz/kalkulacka-osvc).

## Často kladené otázky

### Kdy je OSVČ vedlejší a kdy hlavní činnost?

Činnost je vedlejší v každém měsíci, kdy souběžně trvá zákonem uznaný důvod podle § 9 zákona č. 155/1995 Sb. — nejčastěji zaměstnání s odvody, starobní nebo invalidní důchod, rodičovský příspěvek či mateřská, péče o dítě do 4 let nebo studium do 26 let. Pokud žádný takový důvod netrvá, jde o hlavní činnost, a to bez ohledu na výši příjmů či rozsah podnikání.

### Kolik je rozhodná částka pro vedlejší činnost OSVČ v roce 2026?

Rozhodná částka pro povinnou účast na důchodovém pojištění činí v roce 2026 podle ČSSZ 117 521 Kč. Pokud daňový základ z celoroční vedlejší činnosti za rok této hranice **nedosáhne**, povinná účast nevzniká; při rovnosti již vzniká. Hranice se krátí o 9 794 Kč za stanovené kalendářní měsíce bez vedlejší činnosti nebo s celoměsíčním nárokem na uvedené nemocenské dávky.

### Platí vedlejší OSVČ zdravotní pojištění?

Ano. Zdravotní pojistné 13,5 % se vypočte z vyměřovacího základu, kterým je 50 % daňového základu (§ 3a zákona č. 592/1992 Sb.); žádná rozhodná částka jako u sociálního pojištění neexistuje. Výjimka z minimálního základu a průběžných záloh ale není automatickým důsledkem „vedlejší činnosti“ — musí být splněna zvláštní zdravotní podmínka, například zaměstnání s odvodem alespoň z příslušného minima nebo státní kategorie.

### Jaké minimální zálohy platí vedlejší OSVČ?

U sociálního pojištění se v prvním roce vedlejší činnosti zálohy standardně neplatí a případná účast se vyhodnotí v přehledu. Pokud následně vznikne povinnost, činí minimální sociální záloha pro rok 2026 1 574 Kč. Zdravotní zálohy nelze určit jen ze sociálního statusu: neplatí se pouze při splnění samostatné zdravotní výjimky, jinak se uplatní běžná pravidla zdravotního pojištění.

### Musím doložit, že podnikám jako vedlejší činnost?

Některé důvody si ČSSZ ověří sama z evidence — zaměstnání s odvody, výplatu důchodu či nárok na rodičovský příspěvek. Studium je třeba doložit potvrzením školy, péči o osobu závislou příslušným dokladem a osobní péči o dítě do 4 let po zániku nároku na rodičovský příspěvek předepsaným čestným prohlášením. Důvod se oznámí nejpozději v přehledu; povinný doklad lze dodat do konce měsíce následujícího po měsíci jeho podání. Bez včasného oznámení nebo dokladu může ČSSZ činnost posoudit jako hlavní.

### Co se stane, když mi v průběhu roku skončí zaměstnání?

Status se posuzuje za každý kalendářní měsíc zvlášť. Skončí-li zaměstnání (nebo jiný důvod vedlejší činnosti), stává se vaše podnikání od následujícího měsíce hlavní činností. Sociální zálohy se posoudí podle hlavní činnosti, včetně případného osvobození po zahájení; pravidelná minima pro rok 2026 jsou 5 720 Kč do června a 5 005 Kč od července. Zdravotní minimum 3 306 Kč vznikne jen tehdy, pokud nesplňujete jinou zdravotní výjimku. Změny oznamte příslušným institucím.

---

# Checklist: první rok podnikání OSVČ

- URL: https://ucto.cz/osvc/checklist-zacatek-podnikani
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Checklist prvního roku podnikání OSVČ 2026: co vyřídit při startu, lhůty vůči OSSZ a pojišťovně, zálohy, daňové přiznání i přehledy a časté chyby začínajících.

**Ve zkratce:** První rok podnikání živnostníka má pět kroků: ohlášení živnosti, oznámení zdravotní pojišťovně a OSSZ, volbu daňového režimu, evidenci a roční přiznání s přehledy. K dani z příjmů se od roku 2024 samostatně neregistrujete. Před nastavením záloh rozhodněte, zda jde o hlavní či vedlejší činnost, zda jste podnikali v posledních 5 a 20 letech, zda vstupujete do paušálního režimu a zda se na vás vztahuje zdravotní minimum. Bez těchto vstupů nelze bezpečně použít jednu univerzální částku.

Tento checklist vás provede celým prvním rokem podnikání chronologicky — od ohlášení živnosti přes oznamovací lhůty a měsíční platby až po první roční vyúčtování. U každého kroku najdete konkrétní lhůtu, částku a právní základ. Všechny hodnoty platí pro rok 2026.

## Co musí OSVČ udělat hned na startu podnikání?

Pokud začínáte podnikat podle živnostenského zákona, řešíte ohlášení živnosti a oznámení skutečného zahájení SVČ vůči OSSZ a zdravotní pojišťovně. Samotné získání živnostenského oprávnění ještě nemusí být zahájením SVČ pro pojištění. U činností mimo živnostenský zákon, například vlastní autorské činnosti nebo některých regulovaných profesí, se živnost neohlašuje. Živnostník může příslušná oznámení spojit prostřednictvím **jednotného registračního formuláře (JRF)**.

| Úřad                 | Co udělat                  | Lhůta                   | Právní základ             |
| -------------------- | -------------------------- | ----------------------- | ------------------------- |
| Živnostenský úřad    | Ohlásit živnost (JRF)      | Před zahájením činnosti | § 45 zák. č. 455/1991 Sb. |
| Zdravotní pojišťovna | Oznámit zahájení SVČ       | Do 8 dnů od zahájení    | § 10 zák. č. 48/1997 Sb.  |
| OSSZ (ČSSZ)          | Oznámit zahájení SVČ       | Do 15 dnů od zahájení   | § 48 zák. č. 582/1991 Sb. |
| Finanční úřad        | Registrace k dani z příjmů | Zrušena od 1. 1. 2024   | zák. č. 349/2023 Sb.      |

_Zdroj: živnostenský zákon č. 455/1991 Sb.; zákon č. 48/1997 Sb. (zdravotní pojištění); zákon č. 582/1991 Sb. (organizace soc. zabezpečení); Finanční správa ČR. Platí pro rok 2026._

Klíčové je vědět, že JRF řeší **více povinností najednou**. Jediným formulářem můžete ohlásit živnost a zároveň oznámit zahájení SVČ OSSZ i zdravotní pojišťovně, pokud vyplníte příslušné části JRF — nemusíte pak obíhat úřady zvlášť. Příslušné části JRF však musíte podat včas a úplně; využití JRF samo o sobě zákonné lhůty neprodlužuje. Postup ohlášení živnosti krok za krokem popisuje samostatný návod [jak založit živnost](https://ucto.cz/osvc/zalozeni-zivnosti).

K **dani z příjmů** se začínající OSVČ od 1. 1. 2024 na finančním úřadě **neregistruje** — registrační povinnost fyzických osob s příjmy ze samostatné činnosti zrušil konsolidační balíček (zákon č. 349/2023 Sb.). Daňové přiznání podáte, pokud vám podle § 38g zákona o daních z příjmů vznikne povinnost; jiné daňové registrace, například k DPH, se posuzují zvlášť.

## Checklist prvního roku OSVČ krok za krokem

Následující seznam projděte v uvedeném pořadí. Každý bod má svou lhůtu — odškrtávejte si je postupně.

1. **Ohlaste živnost** na kterémkoli živnostenském úřadě nebo na Czech POINTu pomocí JRF. Pro běžné obory (obchod, IT, služby, poradenství) zvolte živnost volnou. Poplatek za první ohlášení je **1 000 Kč** (osobně/listinně), nebo **800 Kč** na zveřejněném elektronickém formuláři; podání přes Czech POINT je navíc zpoplatněno 50 Kč.
2. **Přihlaste se k pojištění** — ideálně rovnou v JRF. Pokud ne, oznamte zahájení činnosti **zdravotní pojišťovně do 8 dnů** a **OSSZ do 15 dnů od zahájení**.
3. **Rozhodněte o způsobu zdanění** — skutečné výdaje, výdajový paušál, nebo paušální daň. Při zahájení po 10. lednu podejte oznámení o vstupu do paušálního režimu **nejpozději v den zahájení činnosti**, splňujete-li vstupní podmínky.
4. **Zřiďte si firemní bankovní účet** (nepovinné, ale doporučené) a nastavte si trvalé příkazy na zálohy pojistného.
5. **Stanovte měsíční zálohy** na sociální a zdravotní pojištění podle vlastních podmínek; i u hlavní činnosti může mít způsobilá nová OSVČ sociální zálohu 0 Kč.
6. **Veďte průběžně evidenci** příjmů a výdajů (daňová evidence, nebo záznamy pro paušál) a archivujte doklady.
7. **Po skončení roku podejte daňové přiznání**, pokud vám vznikne zákonná povinnost, a v příslušných lhůtách oba **přehledy** (OSSZ a zdravotní pojišťovna).
8. **Doplaťte případný nedoplatek** na pojistném do 8 dnů po dni, kdy byl nebo měl být přehled podán. Zdravotní zálohu upravte za měsíc podání přehledu; nově vypočtenou sociální zálohu až od následujícího měsíce.

Body 1 až 4 řešíte na startu, bod 5 a 6 každý měsíc, body 7 a 8 až po skončení prvního kalendářního roku podnikání. Souhrnný přehled všech opakujících se povinností najdete v článku [povinnosti OSVČ](https://ucto.cz/osvc/osvc-povinnosti).

## Jak se rozhodnout o způsobu zdanění hned na začátku?

Způsob zdanění je nejdůležitější rozhodnutí prvního roku, protože ovlivní výši odvodů i administrativu. OSVČ má v zásadě tři možnosti, jak danit příjmy ze samostatné činnosti.

| Režim               | Jak funguje                                                                    | Pro koho se hodí                                                     |
| ------------------- | ------------------------------------------------------------------------------ | -------------------------------------------------------------------- |
| **Skutečné výdaje** | Daní se příjmy po odečtení uznatelných výdajů; daňová evidence nebo účetnictví | Vysoké reálné náklady (materiál, zboží, provoz)                      |
| **Výdajový paušál** | Výdaje se uplatní procentem z příjmů, bez dokladů                              | Nízké náklady, jednoduchá administrativa                             |
| **Paušální daň**    | Jedna měsíční platba pokryje daň i obě pojistné                                | Neplátce DPH s příjmy do 2 mil. Kč, kdo nechce přiznání ani přehledy |

_Zdroj: § 7 a § 7a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů; Finanční správa ČR. Platí pro rok 2026._

**Výdajové paušály** podle § 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. umožňují uplatnit výdaje procentem z příjmů bez dokládání: 80 % u řemeslných živností, zemědělské výroby a lesního či vodního hospodářství (max. 1 600 000 Kč), 60 % u ostatních živností (max. 1 200 000 Kč), 40 % u jiné samostatné činnosti (max. 800 000 Kč) a 30 % u nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku podle § 7 odst. 2 písm. e) (max. 600 000 Kč).

**Paušální daň** podle § 7a zákona č. 586/1992 Sb. umožňuje jednou měsíční platbou hradit daň z příjmů i sociální a zdravotní pojistné. Přiznání ani přehledy za daný rok nepodáváte, **jen pokud je vaše daň za tento rok skutečně rovna paušální dani**; samotný vstup do režimu nestačí. Vstoupit může OSVČ, která **není plátcem DPH ani nemá registrační povinnost k DPH (výjimkou je identifikovaná osoba)**, splní příjmové podmínky zvoleného pásma nejvýše **do 2 000 000 Kč**, nemá nepovolené příjmy ze zaměstnání, nebylo vůči ní zahájeno insolvenční řízení a není společníkem v.o.s. ani komplementářem k.s. Měsíční platba v I. pásmu činí **9 984 Kč** (1. 1.–30. 6. 2026) a od 1. 7. 2026 podle Finanční správy klesá na **9 162 Kč**. Detailní pravidla a výpočet rozebírá článek [paušální daň](https://ucto.cz/dane/pausalni-dan).

### Do kdy se přihlásit k paušální dani jako začínající OSVČ?

Pro nově začínající OSVČ platí mírnější lhůta než pro stávající podnikatele. Začínáte-li podnikat, podejte oznámení o vstupu do paušálního režimu **správci daně nejpozději v den zahájení činnosti** — lze tak postupovat i v průběhu roku, ale jen při splnění § 2a odst. 2. Před zahájením v témže roce například nesmíte mít zaměstnání se zálohovou daní ani předchozí samostatnou činnost; zdanitelné příjmy z kapitálového majetku, nájmu a ostatní příjmy mohou před zahájením činit dohromady nejvýše 50 000 Kč. Stávající OSVČ se naproti tomu musí přihlásit do **10. ledna** daného roku (pro rok 2026 byl termín kvůli víkendu posunut na 12. ledna 2026). Lhůtu stanoví § 38lc a § 38lh zákona č. 586/1992 Sb.

## Jaké zálohy platí OSVČ v prvním roce?

U **hlavní činnosti** nelze zálohy určit jedinou univerzální částkou. Sociální záloha může být při zproštění po splnění pětileté podmínky 0 Kč, při odlišné 20leté podmínce se použije snížené minimum a jinak běžné minimum; zdravotní záloha závisí na samostatné zákonné výjimce.

| Pojistné (hlavní činnost) | Začínající OSVČ — min. záloha 2026                                                                 | Splatnost                                            |
| ------------------------- | -------------------------------------------------------------------------------------------------- | ---------------------------------------------------- |
| **Sociální (důchodové)**  | **0 / 3 575 / běžné minimum podle podmínek**                                                       | do posledního dne daného měsíce, pokud záloha vzniká |
| **Zdravotní**             | **3 306 Kč; 0 Kč při celoměsíční zákonné výjimce z minima** | do 8. dne následujícího měsíce                       |

_Zdroj: ČSSZ — Přehled nejdůležitějších údajů pro sociální zabezpečení v roce 2026; § 14 zákona č. 589/1992 Sb.; VZP. Platí pro rok 2026._

Zvýhodněné sociální minimum **3 575 Kč** platí při splnění 20leté podmínky a v roce 2026 se od července nemění. Vedle něj existuje odlišná pětiletá výjimka: OSVČ, která zahájila po 31. 12. 2024, v předchozích pěti letech SVČ nevykonávala a není v paušálním režimu, měsíční sociální zálohy v roce zahájení a následujícím roce neplatí. Roční pojistné a přehled zůstávají. Od roku 2026 OSVČ, na kterou se po celý kalendářní měsíc nevztahuje zdravotní minimum, zdravotní zálohy za tento měsíc neplatí; pojistné podle skutečného základu vyúčtuje ročně. To nenahrazuje paušální platbu v paušálním režimu. U sociálního pojištění lze první vzniklou zálohu za měsíc zahájení zaplatit až do konce následujícího měsíce. Kompletní rozhodovací postup rozebírá článek [zálohy OSVČ](https://ucto.cz/osvc/zalohy-osvc).

### Co když podnikám při zaměstnání, studiu nebo na rodičovské?

Pak jde pro sociální pojištění zpravidla o **vedlejší činnost**. V prvním roce obvykle neplatíte sociální zálohy, pokud se dobrovolně nepřihlásíte k důchodovému pojištění; pojistné se případně doplatí podle přehledu, pokud daňový základ dosáhl rozhodné částky **117 521 Kč** za celý rok 2026; při kratším výkonu vedlejší činnosti se rozhodná částka zákonným způsobem snižuje (§ 10 zákona č. 155/1995 Sb. a Přehled ČSSZ). Zdravotní pojištění se posuzuje samostatně: minimum a měsíční zálohy odpadají jen při splnění vlastní zdravotní výjimky, například státní kategorie nebo zaměstnání s odvodem alespoň z příslušného minima.

## Co všechno musí OSVČ evidovat během roku?

Během prvního roku máte povinnost **průběžně evidovat příjmy a výdaje** a uchovávat doklady. Konkrétní rozsah závisí na zvoleném způsobu zdanění:

- **Skutečné výdaje:** pokud nevedete účetnictví, vedete **daňovou evidenci** podle § 7b zákona č. 586/1992 Sb. — evidenci příjmů a výdajů, majetku a závazků. Archivujte všechny doklady (faktury vydané i přijaté, účtenky, výpisy).
- **Výdajový paušál:** stačí **evidence příjmů** a evidence pohledávek; výdaje se neprokazují, protože se uplatňují procentem.
- **Paušální daň:** zaznamenávejte příjmy a jejich druh pro posouzení limitů a pásma. Sledujte i ostatní příjmy a uchovejte podklady potřebné pro případ, že budete muset podat běžné přiznání a přehledy.

Bez ohledu na režim si **vystavujte doklady o prodeji a příjmech** podle své situace; daňový doklad podle zákona o DPH vystavuje plátce v zákonem vymezených případech a doklady archivujte (u plátců DPH je lhůta delší). Praktická pravidla fakturace rozebírá samostatný návod [fakturace OSVČ](https://ucto.cz/osvc/fakturace-osvc).

Pozor také na **DPH**: obrat pro povinnou registraci se od roku 2025 sleduje **za kalendářní rok**. Po překročení 2 000 000 Kč podáte přihlášku do 10 pracovních dnů a plátcem se zpravidla stanete od 1. ledna následujícího roku; v přihlášce lze zvolit dřívější vznik. Překročíte-li v témže roce i 2 536 500 Kč, plátcovství vzniká už následující den. I pod limitem obratu mohou při přeshraničních obchodech vzniknout povinnosti identifikované osoby.

## Jak vypadá konec prvního roku — přiznání a přehledy?

Po skončení prvního kalendářního roku podnikání čeká OSVČ **roční vyúčtování**: daňové přiznání k dani z příjmů a dva přehledy o příjmech a výdajích. Pro první rok podnikání 2026 vycházejí podle pravidel účinných k 15. 10. 2026 následující termíny v roce 2027. Před podáním zkontrolujte případnou novelu a vlastní daňovou lhůtu:

| Dokument / způsob podání                                              | Daňové přiznání za rok 2026 | Přehledy OSSZ a zdravotní pojišťovně |
| --------------------------------------------------------------------- | --------------------------- | ------------------------------------ |
| Základní tříměsíční lhůta                                             | 1. 4. 2027                  | 3. 5. 2027                           |
| Elektronické přiznání podané až po základní lhůtě                     | 3. 5. 2027                  | 3. 6. 2027                           |
| Šestiměsíční lhůta při splnění zákonných podmínek poradce nebo auditu | 1. 7. 2027                  | 2. 8. 2027                           |

_Zdroj: § 136 zákona č. 280/2009 Sb. (daňový řád); § 15 zákona č. 589/1992 Sb.; ČSSZ a Finanční správa pro rok 2026._

OSVČ s příslušnou datovou schránkou zpřístupněnou ze zákona podává formulářové daňové přiznání elektronicky. Elektronické přiznání podané do 1. 4. 2027 neprodlužuje navazující přehledy do června. Pokud povinnost podat přiznání nevznikne, použijí se zvláštní lhůty pro přehledy; nepostupujte automaticky podle tabulky.

V přehledech se vyúčtuje **skutečná výše pojistného** za první rok: zaplacené zálohy se odečtou a vznikne buď **doplatek** (splatný do 8 dnů po dni, kdy byl nebo měl být přehled podán), nebo **přeplatek** (instituce vrátí na žádost, nebo započte). Nově vypočtená zdravotní záloha platí od měsíce podání přehledu, sociální až od následujícího měsíce; u obou se zvlášť uplatní zákonné výjimky.

Kdo zvolil **paušální režim**, daňové přiznání ani přehledy za daný rok **nepodává, pokud jeho daň za tento rok skutečně odpovídá paušální dani**. Povinnost podat je může vzniknout například po nesplnění podmínek kvůli jiným příjmům, překročení limitu nebo vzniku plátcovství DPH.

## Nejčastější chyby začínajících OSVČ

- **Zmeškaná oznamovací lhůta vůči pojišťovně a OSSZ.** Zahájení činnosti musíte oznámit zdravotní pojišťovně do 8 dnů a OSSZ do 15 dnů od zahájení. Po 8 dnech od startu už se navíc nelze zpětně přihlásit k nemocenskému pojištění.
- **Použití jedné částky pro každého začátečníka.** Nejdřív ověřte pětiletou výjimku sociálních záloh, 20letou úlevu, paušální režim a výjimky zdravotního minima. I při nulové sociální záloze zůstává roční vyúčtování a případný doplatek.
- **Záměna termínů splatnosti.** Vzniklá sociální záloha je obvykle splatná do konce daného měsíce (za měsíc zahájení až do konce následujícího), zdravotní do 8. dne měsíce následujícího — platit obě stejně je častý zdroj nedoplatků.
- **Pozdní nebo žádné rozhodnutí o paušální dani.** Začínající OSVČ se musí přihlásit nejpozději v den zahájení činnosti; kdo lhůtu zmešká, daní letos klasicky a do paušálu může až od dalšího roku.
- **Žádná evidence příjmů a výdajů.** I při výdajovém paušálu musíte evidovat příjmy; bez podkladů hrozí problém při kontrole a špatně vyplněné přiznání.
- **Přehlédnutí limitu DPH.** Po překročení 2 000 000 Kč obratu za kalendářní rok vzniká registrační povinnost, ale plátcovství zpravidla až od dalšího 1. ledna; po překročení 2 536 500 Kč vzniká hned následující den.
- **Domněnka, že se OSVČ registruje k dani z příjmů.** Tato registrační povinnost byla zrušena od 1. 1. 2024; samostatnou přihlášku na finanční úřad nepodáváte.

## Shrnutí: první rok OSVČ v kostce

- **Start:** ohlaste živnost přes JRF (poplatek 1 000 Kč, elektronicky 800 Kč); včas a úplně vyplněný JRF může vyřídit i oznámení pro pojištění.
- **Lhůty:** zdravotní pojišťovna do 8 dnů, OSSZ do 15 dnů od zahájení; k dani z příjmů se od roku 2024 neregistrujete.
- **Zdanění:** vyberte skutečné výdaje, výdajový paušál, nebo paušální daň (9 984 Kč/měs. do 30. 6. 2026, od 1. 7. 2026 sníženo na 9 162 Kč); k paušální dani se začínající OSVČ hlásí nejpozději v den zahájení činnosti.
- **Zálohy:** u nové hlavní OSVČ ověřte zproštění sociálních záloh při splnění pětileté podmínky (0 Kč), odlišné snížené minimum při 20leté podmínce (3 575 Kč), paušální režim a výjimky zdravotního minima. Vedlejší činnost v prvním roce sociální zálohy zpravidla neplatí.
- **Evidence:** veďte daňovou evidenci nebo záznam příjmů a archivujte doklady; hlídejte limit DPH 2 000 000 Kč.
- **Konec roku:** za rok 2026 podejte povinné přiznání a oba přehledy v odpovídajících lhůtách roku 2027 podle tabulky výše. Nedoplatek pojistného uhraďte do 8 dnů po dni, kdy byl nebo měl být přehled podán.

## Často kladené otázky

### Co musí OSVČ udělat hned v prvním roce podnikání?

OSVČ podnikající podle živnostenského zákona musí ohlásit živnost na živnostenském úřadě (nejlépe jednotným registračním formulářem), do 8 dnů oznámit zahájení činnosti zdravotní pojišťovně a do 15 dnů od zahájení OSSZ, rozhodnout o způsobu zdanění a vést evidenci příjmů a výdajů. Měsíční zálohy stanovte až podle hlavní či vedlejší činnosti, historie podnikání, paušálního režimu a zdravotního statusu; způsobilá nová OSVČ může mít sociální zálohu 0 Kč. K dani z příjmů se na finančním úřadě od roku 2024 už neregistruje.

### Musí začínající OSVČ platit zálohy na pojistné už od začátku?

Záleží na splněných podmínkách. Způsobilá nová hlavní OSVČ může mít při zproštění po splnění pětileté podmínky sociální zálohu 0 Kč; odlišná 20letá úleva vede ke sníženému minimu 3 575 Kč. U sociálně vedlejší činnosti se v prvním roce sociální zálohy obvykle neplatí, pokud nevznikne dobrovolná účast na důchodovém pojištění. Zdravotní záloha 3 306 Kč odpadá pouze při splnění samostatné zdravotní výjimky.

### Registruje se nová OSVČ k dani z příjmů na finančním úřadě?

Ne. Registrační povinnost OSVČ vůči finančnímu úřadu byla zrušena od 1. 1. 2024 konsolidačním balíčkem (zákon č. 349/2023 Sb.). Samostatnou přihlášku k registraci k dani z příjmů tedy nepodáváte. Daňové přiznání podáváte při splnění podmínek § 38g zákona o daních z příjmů; oba pojistné přehledy se posuzují samostatně.

### Do kdy se musí začínající OSVČ přihlásit k paušální dani?

Při zahájení po 10. lednu podejte oznámení o vstupu do paušálního režimu nejpozději v den zahájení činnosti a splňte všechny podmínky § 2a odst. 2, včetně podmínek pro dřívější příjmy v témže roce. Pro stávající podnikatele platí obecně 10. leden s posunem při víkendu či svátku. Platba v I. pásmu činila v lednu až červnu 2026 měsíčně 9 984 Kč, od července 9 162 Kč.

### Kdy podává OSVČ první daňové přiznání a přehledy?

Za první rok podnikání 2026 vychází základní termín přiznání na 1. 4. 2027. Elektronické přiznání podané až po tomto dni má lhůtu 3. 5. 2027. Oba přehledy v těchto případech vycházejí na 3. 5., respektive 3. 6. 2027. Při splnění podmínek šestiměsíční daňové lhůty jde o 1. 7. 2027 pro přiznání a 2. 8. 2027 pro přehledy. Jde o termíny podle práva účinného k 15. 10. 2026; před podáním je znovu ověřte. Pokud nevznikne povinnost přiznání, mají přehledy zvláštní lhůty. Nedoplatek obou pojistných je splatný do 8 dnů po dni, kdy byl nebo měl být přehled podán.

### Jaký způsob zdanění si má začínající OSVČ vybrat?

Záleží na výši reálných nákladů a ochotě vést evidenci. Při vysokých skutečných výdajích se vyplatí daňová evidence se skutečnými výdaji, při nízkých nákladech výdajový paušál (60 % u většiny živností, 80 % u řemeslných). Způsobilá OSVČ může zvolit paušální režim s jednou měsíční platbou; přiznání a přehledy nepodává jen tehdy, pokud je její daň za daný rok rovna paušální dani.

---

# Odměna a zdanění jednatele a společníka s.r.o.

- URL: https://ucto.cz/osvc/jednatel-spolecnik-sro
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Jak se v roce 2026 daní odměna jednatele a podíl společníka na zisku s.r.o.? Sazby daně, sociální a zdravotní pojištění, srážková daň 15 % i modelové výpočty.

**Ve zkratce:** Odměna jednatele se v roce 2026 daní jako příjem ze závislé činnosti sazbou **15 %** (část nad 1 762 812 Kč ročně sazbou 23 %) a při účasti na pojištění podléhá **sociálnímu pojištění 7,1 %** a **zdravotnímu pojištění 4,5 %** na straně jednatele a **24,8 % + 9 %** na straně firmy. Zákon o nemocenském pojištění řadí odměňovaného jednatele mezi zaměstnance; sociální účast zpravidla vzniká od rozhodného příjmu **4 500 Kč měsíčně**. Naproti tomu **podíl českého daňového rezidenta na zisku** se zpravidla daní **15% srážkovou daní** odváděnou firmou a **nepodléhá sociálnímu ani zdravotnímu pojistnému**.

Jednatel a společník jsou dvě různé role, které jedna a tatáž osoba ve většině malých „eseróček" vykonává zároveň. **Jednatel** je statutární orgán — řídí firmu, jedná za ni navenek a za to může dostávat odměnu za výkon funkce. **Společník** je vlastník, který do firmy vložil vklad a má nárok na **podíl na zisku**. Každá z těchto rolí má vlastní daňový a odvodový režim a zaměňovat je je jedna z nejčastějších chyb. Tento přehled vysvětluje, jak se obě platby zdaňují v roce 2026, kolik z nich zůstane „na ruku" a jak závisí jejich kombinace na zisku, pojištění a podmínkách výplaty.

## Jednatel vs. společník — jaký je rozdíl a proč na něm záleží?

Než se dostaneme k číslům, je nutné obě role oddělit, protože se daní úplně jinak:

| Hledisko                | Jednatel (odměna za výkon funkce)                                    | Společník (podíl na zisku)                    |
| ----------------------- | -------------------------------------------------------------------- | --------------------------------------------- |
| **Co to je**            | statutární orgán, řídí a zastupuje firmu                             | vlastník firmy, drží obchodní podíl           |
| **Z čeho plyne příjem** | smlouva o výkonu funkce (odměna)                                     | vlastnictví podílu (rozhodnutí valné hromady) |
| **Druh příjmu (ZDP)**   | příjem ze závislé činnosti dle § 6                                   | příjem z kapitálového majetku dle § 8         |
| **Daň**                 | 15 % / 23 % z odměny podle základu                                   | u rezidenta zpravidla 15 % srážkou            |
| **Sociální pojištění**  | při účasti (7,1 % jednatel + 24,8 % firma)                           | ne                                            |
| **Zdravotní pojištění** | při odměně (4,5 % jednatel + 9 % firma)                              | ne                                            |
| **Kdo daň odvádí**      | firma jako plátce (zpravidla záloha; za podmínek § 6 odst. 4 srážka) | firma jako plátce (srážková daň)              |
| **Nárok na funkci**     | vyplývá z jmenování a smlouvy o výkonu funkce                        | vyplývá z vlastnictví podílu                  |

Jedna osoba může být **současně jednatelem i společníkem** a pak má potenciálně dva souběžné příjmy: odměnu za řízení firmy a podíl na zisku z jejího vlastnictví. To není totéž a každý z příjmů se daní podle svého režimu. Klíčové je, že **podíl na zisku se nedaní jako mzda** a nepodléhá sociálnímu ani zdravotnímu pojistnému. Srovnání s odměnou však vyžaduje započítat i daň firmy, dostupný zisk a dopad odměny na pojištění a slevy.

## Jak se daní odměna jednatele v roce 2026?

Odměna jednatele za výkon funkce je podle **§ 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb.**, o daních z příjmů, **příjmem ze závislé činnosti** — pro daňové účely se na jednatele hledí stejně jako na zaměstnance, i když nemá uzavřenou klasickou pracovní smlouvu. Z toho plynou tři odvody:

- **Daň z příjmů fyzických osob** — sazba **15 %**, část ročního základu nad 36násobek průměrné mzdy (pro rok 2026 nad **1 762 812 Kč ročně**; pro měsíční zálohu se samostatně používá hranice 146 901 Kč) se daní sazbou **23 %** podle § 16 ZDP. Daň se počítá z hrubé odměny, sleva na poplatníka **2 570 Kč měsíčně** (30 840 Kč ročně, § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP) se uplatní jen u jednoho plátce, kde má jednatel podepsané prohlášení k dani.
- **Sociální pojištění** — při účasti na pojištění jednatel platí **7,1 %** z odměny (6,5 % důchodové a 0,6 % nemocenské), firma za něj **24,8 %**.
- **Zdravotní pojištění** — jednatel platí **4,5 %**, firma za něj **9 %**.

Pro účely pojištění je jednatel **zaměstnancem** podle § 5 písm. a) zákona o nemocenském pojištění a § 5 zákona č. 48/1997 Sb. — člen orgánu právnické osoby, který za výkon funkce dostává odměnu, se posuzuje jako zaměstnanec.

### V čem se odměna jednatele liší od běžné mzdy?

Smlouva o výkonu funkce není pracovní smlouvou a řídí se zejména zákonem o obchodních korporacích. Pro daň a pojistné se však odměňovaný jednatel při splnění zákonných podmínek posuzuje jako zaměstnanec. Zákon č. 187/2006 Sb. jej výslovně zahrnuje do okruhu nemocensky pojištěných zaměstnanců, takže zaměstnanecká sazba sociálního pojistného činí **7,1 %**. Účast na nemocenském pojištění může založit nárok na dávky, vždy ale až při splnění podmínek konkrétní dávky (například potřebné doby pojištění).

Prakticky je potřeba zvlášť hlídat **rozhodný příjem** pro účast na sociálním pojištění a minimální vyměřovací základ zdravotního pojištění — viz následující sekce.

## Od jaké výše odměny se platí pojistné?

U **sociálního pojištění** činí rozhodný příjem v roce 2026 **4 500 Kč měsíčně**. Pokud sjednaná započitatelná odměna této částky nedosahuje nebo není sjednána, jde o **zaměstnání malého rozsahu**: účast vzniká jen v měsících, kdy zúčtovaný příjem dosáhne 4 500 Kč. Je-li sjednána odměna alespoň v rozhodné výši a splněny ostatní podmínky, účast se posuzuje podle obecného pravidla; nelze ji odvozovat jen od jednotlivé nižší výplaty.

U **zdravotního pojištění** je situace složitější. Žádná „rozhodná" hranice neexistuje — povinnost platit vzniká vždy, jakmile je sjednána a vyplácena odměna. Navíc platí pravidlo **minimálního vyměřovacího základu**, jímž je u zaměstnance minimální mzda (**22 400 Kč měsíčně** pro rok 2026 podle sdělení MPSV č. 356/2025 Sb.) — viz § 3 odst. 6 zákona č. 592/1992 Sb. U jednatele, který je z této firmy pojištěn jako zaměstnanec a nevztahuje se na něj žádná z výjimek z minima (§ 3 odst. 8 téhož zákona — například osoby, za něž platí pojistné stát; souběh jiného zaměstnání se posuzuje přes úhrn základů, nikoli jako výjimka přímo podle tohoto odstavce), tak musí být zdravotní pojištění odvedeno **alespoň z 22 400 Kč**. Minimální měsíční pojistné na zdravotní pojištění tak v roce 2026 činí **3 024 Kč** (13,5 % z 22 400 Kč).

Z toho plyne důležitý praktický důsledek: pokud má jednatel odměnu nižší než 22 400 Kč a není za něj plátcem pojistného stát (důchodce, student do 26 let, rodič na rodičovské, registrovaný uchazeč o zaměstnání) ani nesplňuje jinou zákonnou výjimku (například souběh s OSVČ odvádějící příslušné minimum), **dopočet zdravotního pojištění do minima jde zpravidla k jeho tíži** — sráží se mu z odměny. To může u velmi nízkých odměn znamenat, že čistá výplata je výrazně nižší, než by člověk čekal.

| Situace u odměny jednatele                           | Sociální pojištění | Zdravotní pojištění                           |
| ---------------------------------------------------- | ------------------ | --------------------------------------------- |
| zaměstnání malého rozsahu: zúčtováno do 4 499 Kč     | neodvádí se        | odvádí se (s dopočtem do minima, je-li nutný) |
| zaměstnání malého rozsahu: zúčtováno 4 500 Kč a více | odvádí se          | odvádí se (s dopočtem do minima, je-li nutný) |
| 22 400 Kč a více           | odvádí se          | odvádí se z reálné výše (dopočet odpadá)      |

## Modelový příklad: odměna jednatele 40 000 Kč měsíčně

Jednatel a jediný společník malé s.r.o. si nechá vyplácet odměnu za výkon funkce **40 000 Kč hrubého měsíčně** a má u firmy podepsané prohlášení k dani (uplatňuje slevu na poplatníka). Nemá děti ani jiné slevy, neuplatňuje slevu na sociálním pojistném pro pracujícího starobního důchodce a vztahují se na něj běžné sazby. Výpočet pro rok 2026:

| Položka                                | Výpočet                        | Částka                                    |
| -------------------------------------- | ------------------------------ | ----------------------------------------- |
| Hrubá odměna                           | —                              | 40 000 Kč                                 |
| Sociální pojištění — jednatel (7,1 %)  | 40 000 × 0,071                 | −2 840 Kč                                 |
| Zdravotní pojištění — jednatel (4,5 %) | 40 000 × 0,045                 | −1 800 Kč                                 |
| Záloha na daň (15 %)                   | 40 000 × 0,15                  | 6 000 Kč                                  |
| Sleva na poplatníka                    | —                              | −2 570 Kč |
| Daň po slevě                           | 6 000 − 2 570                  | −3 430 Kč                                 |
| **Čistá odměna „na ruku"**             | 40 000 − 2 840 − 1 800 − 3 430 | **31 930 Kč**                             |

Firma navíc odvede pojistné **na své straně**: sociální 24,8 % = 9 920 Kč a zdravotní 9 % = 3 600 Kč, dohromady **13 520 Kč**. Celkový náklad firmy na tuto odměnu je tedy **53 520 Kč** měsíčně, z toho jednateli „na ruku" v tomto zjednodušeném modelu zůstane **31 930 Kč**. Princip odvodového výpočtu odpovídá [běžné mzdě](https://mzdy.cz/mzda/cista-mzda); rozdíl mezi pracovním poměrem a výkonem funkce leží zejména v právním titulu vztahu, nikoli v nižší zaměstnanecké sazbě sociálního pojistného.

Daň z příjmů od roku 2021 nevychází ze superhrubé mzdy, ale **přímo z hrubé odměny** — proto se 15 % počítá z 40 000 Kč, nikoli z navýšeného základu.

## Jak se daní podíl společníka na zisku?

Podíl na zisku (dividenda) je odměna za **vlastnictví** firmy, ne za práci v ní. Vyplácí se z rozdělitelných vlastních zdrojů, například ze **zisku po zdanění daní z příjmů právnických osob** (21 %) za aktuální či předchozí období, na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky a rozhodnutí valné hromady; za podmínek § 35 ZOK lze vyplatit i zálohu z mezitímní závěrky. U fyzické osoby — společníka — se zdaňuje jako **příjem z kapitálového majetku podle § 8 ZDP**, u českého daňového rezidenta zpravidla se **zvláštní sazbou daně vybíranou srážkou ve výši 15 %** podle **§ 36 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb.**

Klíčové vlastnosti zdanění podílu na zisku:

- **Srážkovou daň odvádí firma**, ne společník. Společník dostane podíl už „po zdanění" a nemusí ho uvádět do svého daňového přiznání (jde o příjem zdaněný konečnou srážkovou daní).
- **Podíl na zisku nepodléhá sociálnímu ani zdravotnímu pojištění** — to je zásadní rozdíl oproti odměně jednatele a hlavní zdroj daňové úspory.
- Firma musí srážkovou daň odvést **do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž vznikla povinnost daň srazit**. U běžného podílu se sráží při výplatě, nejpozději však do konce třetího měsíce po měsíci schválení účetní závěrky a rozhodnutí o rozdělení zisku (§ 38d odst. 2–3 ZDP), i když ještě vyplacen nebyl.

### Dvojí zdanění zisku — kolik z firmy skutečně doteče?

Zisk s.r.o. prochází před výplatou společníkovi **dvěma daněmi**. Nejprve firma zaplatí daň z příjmů právnických osob **21 %**, teprve ze zbytku se vyplácí podíl, který se daní dalšími **15 %**. Z původního zisku tak po obou daních zůstane:

| Krok                          | Výpočet          | Částka        |
| ----------------------------- | ---------------- | ------------- |
| Zisk firmy před zdaněním      | —                | 100 000 Kč    |
| Daň z příjmů PO (21 %)        | 100 000 × 0,21   | −21 000 Kč    |
| Zisk po zdanění (k rozdělení) | 100 000 − 21 000 | 79 000 Kč     |
| Srážková daň z podílu (15 %)  | 79 000 × 0,15    | −11 850 Kč    |
| **Společníkovi „na ruku"**    | 79 000 − 11 850  | **67 150 Kč** |

Z každých 100 000 Kč zisku firmy tedy společníkovi po obou daních zůstane **67 150 Kč** — efektivní celkové zdanění podílu na zisku je **32,85 %**. Důležité ale je, že na rozdíl od odměny **nejde z této částky ani koruna na pojistné**, což ji při srovnání s odměnou činí konkurenceschopnou.

## Odměna jednatele, nebo podíl na zisku — co se víc vyplatí?

Nejčastější otázka majitelů „eseróček" zní, jestli si peníze vyplatit jako odměnu za výkon funkce, nebo jako podíl na zisku. Odpověď není jednoznačná a v praxi se nejčastěji volí **kombinace obojího**. Pro porovnání samotné efektivity:

| Hledisko                           | Odměna jednatele                         | Podíl na zisku                      |
| ---------------------------------- | ---------------------------------------- | ----------------------------------- |
| **Zdanění u příjemce**             | 15 % (z hrubé), sleva na poplatníka      | 15 % srážková daň                   |
| **Předchozí zdanění ve firmě**     | žádné (odměna je daňový náklad firmy)    | 21 % daň z příjmů PO                |
| **Sociální + zdravotní pojištění** | ano (7,1 % + 4,5 % + 24,8 % + 9 %)       | ne                                  |
| **Snižuje základ daně firmy**      | při splnění podmínek daňové uznatelnosti | ne — vyplácí se ze zisku po zdanění |
| **Zakládá důchodové pojištění**    | při splnění podmínek účasti              | ne                                  |
| **Nárok na slevy a daňové bonusy** | ano (sleva na poplatníka, na dítě)       | ne                                  |

Z čistě daňového pohledu hraje pro odměnu jednatele to, že je při splnění podmínek **daňově uznatelným nákladem firmy** a zakládá účast na pojištění i možnost uplatnit daňové slevy. Proti tomu stojí součet běžných pojistných sazeb **45,4 % z hrubé odměny** (11,6 % zaměstnanec + 33,8 % firma z hrubého). Podíl ze zdaněného zisku je zatížen daní firmy a následnou srážkovou daní, ale **bez pojistného**.

V konkrétní s.r.o. lze porovnat **přiměřenou odměnu jednatele** s podílem na zisku podle dostupného zisku, pravidel rozdělení, potřebného pojištění a dalších příjmů jednatele. Odměna při splnění podmínek založí účast v sociálním systému a sníží daňový základ firmy, podíl na zisku doplní příjem bez pojistného. Konkrétní poměr závisí na výši zisku, počtu společníků a tom, zda jednatel potřebuje budovat důchodové nároky. Vždy je vhodné propočet konzultovat s daňovým poradcem.

> Pozor na časovou platnost: zde uvedené sazby a hranice platí pro režim jednatele a společníka s.r.o. Změna minimálního vyměřovacího základu OSVČ od 1. 7. 2026 (snížení minima i záloh na sociální pojištění) se týká **výhradně osob samostatně výdělečně činných**, nikoli odvodů jednatele ani podílu společníka na zisku — ty zůstávají po celý rok 2026 beze změny.

## Smlouva o výkonu funkce — bez ní může být funkce bezúplatná

Aby měl jednatel nárok na odměnu, musí být sjednána ve **smlouvě o výkonu funkce** podle **§ 59 a násl. zákona č. 90/2012 Sb.**, o obchodních korporacích. Tato smlouva musí splnit dvě podmínky:

1. **Písemná forma** — smlouva o výkonu funkce v kapitálové společnosti musí být písemná a ujednání o odměně musí splňovat požadavky § 60 ZOK.
2. **Schválení nejvyšším orgánem** — smlouvu (a její změny) musí schválit valná hromada, resp. u jednočlenné s.r.o. jediný společník v působnosti valné hromady.

Pokud odměňování není sjednáno v souladu se zákonem, je podle **§ 59 odst. 3 ZOK** výkon funkce zásadně bezúplatný. **§ 59 odst. 4 ale stanoví výjimky**, například když společnost bez zbytečného odkladu smlouvu neschválí z důvodu na své straně nebo jejímu uzavření brání vyšší moc či jiná překážka nezávislá na vůli jednatele. Bez platně sjednané odměny proto nelze paušálně tvrdit, že jednatel nikdy nemá nárok na odměnu. Společník může při splnění zákonných podmínek dostat podíl na zisku; za skutečně odlišnou práci lze sjednat pracovní poměr. Jiné platby, například náhrady prokazatelných výdajů nebo plnění podle § 61 ZOK, mají vlastní podmínky. Náležitosti smlouvy a další povinnosti rozebíráme v článku o [povinnostech s.r.o.](https://ucto.cz/osvc/povinnosti-sro).

## Časté chyby při odměňování jednatele a společníka

- **Záměna odměny a podílu na zisku.** Vyplatit si „zisk" bez rozhodnutí valné hromady a bez sražení 15 % daně je chyba — finanční úřad to může překvalifikovat. Stejně tak nelze podíl na zisku vyplácet jako náklad firmy.
- **Chybějící smlouva o výkonu funkce.** Výkon funkce je zásadně bezúplatný, pokud odměna nebyla platně sjednána; je nutné posoudit i výjimky podle § 59 odst. 4 ZOK a podmínky případných jiných plnění.
- **Opomenutí minima u zdravotního pojištění.** U nízké odměny jednatele, který nemá výjimku z minima ani jej nepokryje souběhem zaměstnání, je nutné dopočítat pojistné do minimálního vyměřovacího základu 22 400 Kč — jinak hrozí nedoplatek a penále.
- **Automatický předpoklad nároku na dávku.** Odměňovaný jednatel může být účasten nemocenského pojištění, nárok na nemocenské, PPM nebo jinou dávku ale závisí na splnění podmínek konkrétní dávky a na trvání pojištění.
- **Výplata podílu bez splnění zákonných podmínek.** Podíl na zisku nelze vyplatit, pokud by si tím firma přivodila úpadek (test insolvence dle § 40 ZOK) nebo bez příslušné schválené účetní závěrky; zálohu lze za podmínek § 35 vyplatit podle mezitímní závěrky a podléhá také insolvenčnímu testu.

## Shrnutí

Odměna jednatele se v roce 2026 daní jako příjem ze závislé činnosti — **15 % (nad 1 762 812 Kč ročně 23 %)** plus při účasti na pojištění **7,1 % + 4,5 %** na straně jednatele a **24,8 % + 9 %** na straně firmy. Sociální účast zpravidla vzniká od rozhodného příjmu **4 500 Kč**; u zdravotního pojištění je nutné zvlášť hlídat případný dopočet do minimálního základu **22 400 Kč**. Podíl společníka na zisku se daní **15 % srážkovou daní** přímo ve firmě (po předchozím 21% zdanění zisku), zato bez sociálního a zdravotního pojistného. Optimální kombinace závisí na konkrétní situaci a je vhodné ji propočítat s daňovým poradcem.

## Časté dotazy

### Musí jednatel pobírat odměnu?

Ne. Výkon funkce jednatele může být bezúplatný. Pokud odměňování nebylo platně sjednáno a schváleno, platí zásada bezúplatnosti podle § 59 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb.; zákon však v odstavci 4 uvádí výjimky. Je-li jednatel zároveň společníkem, může při splnění zákonných podmínek získat podíl na zisku. Za odlišnou práci pro společnost může mít samostatný pracovní poměr.

### Platí jednatel sociální a zdravotní pojištění jako zaměstnanec?

Ano, pokud odměna zakládá účast na pojištění. Z odměny jednatele se pak platí sociální pojistné **7,1 %** na straně jednatele a **24,8 %** na straně firmy a zdravotní pojistné **4,5 % + 9 %**. Zákon o nemocenském pojištění odměňovaného jednatele zahrnuje mezi zaměstnance; případný nárok na dávku se posuzuje podle podmínek dané dávky.

### Od jaké výše odměny jednatele se odvádí pojistné?

Rozhodný příjem činí **4 500 Kč měsíčně**. U zaměstnání malého rozsahu (odměna není sjednána nebo je sjednána pod hranicí) se sociální pojištění odvádí jen za měsíc se zúčtovaným příjmem alespoň 4 500 Kč; u sjednané odměny od rozhodné výše se účast posuzuje podle obecného pravidla. Zdravotní pojištění se odvádí vždy, navíc s povinností dopočítat pojistné minimálně z minimální mzdy 22 400 Kč, pokud není minimum pokryto souběhem zaměstnání ani se neuplatní jiná zákonná výjimka. Například souběh s OSVČ odvádějící příslušné minimum se posuzuje zvlášť; při trvání zaměstnání jen po část měsíce může být minimum poměrné.

### Z čeho se vyplácí podíl na zisku a kolik se z něj strhne?

Podíl na zisku lze vyplatit z rozdělitelných vlastních zdrojů po splnění § 34–40 ZOK; typicky ze zisku již zdaněného daní z příjmů právnických osob (21 %). Z podílu českému daňovému rezidentovi firma zpravidla srazí a odvede **15% srážkovou daň** podle § 36 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb. Z podílu na zisku se neplatí žádné sociální ani zdravotní pojištění a společník ho neuvádí do svého daňového přiznání.

### Vyplatí se víc odměna jednatele, nebo podíl na zisku?

Záleží na situaci. Odměna jednatele může být daňově uznatelným nákladem firmy a zakládá účast na pojištění i možnost uplatnit daňové slevy, ale při běžných sazbách činí součet pojistného zaměstnance a firmy 45,4 % z hrubé odměny. Není to procento z celkového nákladu firmy. Podíl na zisku je zatížen dvojím zdaněním (21 % + 15 % ze zisku po zdanění, efektivně 32,85 %), zato bez pojistného. Pro malé s.r.o. může dávat smysl kombinace přiměřené odměny a podílů na zisku; konkrétní poměr je vhodné propočítat s daňovým poradcem.

### Může být jednatel zároveň zaměstnancem své firmy?

Ano, ale jen na **jinou činnost než řízení firmy**. Samotný výkon funkce jednatele a obchodní vedení mají korporační režim smlouvy o výkonu funkce; pojmenování smlouvy jako pracovní tento režim neodstraní. Volba některých pravidel zákoníku práce nesmí obejít povinná pravidla ZOK, zejména schválení odměňování a odpovědnost člena orgánu. Pokud ale jednatel pro firmu vykonává i jinou práci (například účetnictví, programování, obchod), může na ni mít souběžně pracovní poměr s běžnou mzdou, z níž se odvádí i nemocenské pojištění.

---

# Nemocenská OSVČ a dobrovolné nemocenské pojištění

- URL: https://ucto.cz/osvc/nemocenska-osvc
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Nemocenská OSVČ 2026: dobrovolné nemocenské pojištění stojí minimálně 243 Kč měsíčně (2,7 %), dávka přichází až od 15. dne nemoci. Podmínky, výpočet a příklady.

**Ve zkratce:** Nemocenské pojištění je pro OSVČ v roce 2026 **dobrovolné**. Pokud si ho platíte, stojí vás **2,7 % z měsíčního vyměřovacího základu**, přičemž minimum je **9 000 Kč základu, tedy 243 Kč měsíčně**. Nemocenské z pojištění OSVČ se vyplácí **až od 15. dne** pracovní neschopnosti; prvních 14 dní z něj OSVČ žádnou náhradu příjmu nedostane. Standardní podmínkou je **alespoň 3 měsíce** účasti před nemocí, s výjimkou při rychlém přechodu z pojištěného zaměstnání. Bez dobrovolného pojištění nevzniká dávka **z činnosti OSVČ**; případný nárok ze zaměstnání se posuzuje zvlášť.

OSVČ na rozdíl od zaměstnance nemá za sebe zaměstnavatele, který by za ni odváděl pojistné a v prvních dvou týdnech nemoci vyplácel náhradu mzdy. Pokud si chce zajistit příjem pro případ delší nemoci, mateřství nebo dlouhodobé péče o blízkou osobu, musí si **sama a dobrovolně** platit nemocenské pojištění u České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Tento text vysvětluje, kolik to stojí, co všechno z pojištění plyne, jak se dávka počítá a kdy se dobrovolné pojištění vyplatí.

## Je nemocenské pojištění OSVČ povinné?

Ne. Účast na nemocenském pojištění je u OSVČ **dobrovolná** — vyplývá to ze zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. To je zásadní rozdíl oproti zaměstnancům, kterým nemocenské pojištění strhává zaměstnavatel ze mzdy povinně (součást sociálního pojištění).

Podle povahy a výsledků podnikání OSVČ řeší také:

- **důchodové (sociální) pojištění** — kvůli budoucímu důchodu, viz [zálohy OSVČ](https://ucto.cz/osvc/zalohy-osvc),
- **veřejné zdravotní pojištění**.

Nemocenské pojištění je **dobrovolná** položka navíc. Pokud se k němu OSVČ nepřihlásí a neplatí ho, **zpravidla jí nevzniká nárok na nemocenské dávky z její samostatné činnosti**. Nárok z případného souběžného nebo předchozího zaměstnání se posuzuje samostatně. Od 1. 7. 2026 navíc může vzniknout PPM při dalším dítěti i aktuálně nepojištěné ženě za zvláštních podmínek popsaných níže.

## Kolik stojí dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ v roce 2026?

Pojistné na nemocenské pojištění OSVČ činí v roce 2026 **2,7 % z měsíčního vyměřovacího základu**. Vyměřovací základ si OSVČ určuje sama, nesmí však klesnout pod zákonné minimum ani překročit zákonné maximum.

| Položka (2026)                          | Hodnota                                    |
| --------------------------------------- | ------------------------------------------ |
| **Sazba pojistného**                    | **2,7 %**                                  |
| **Minimální měsíční vyměřovací základ** | **9 000 Kč**                               |
| **Minimální měsíční platba**            | **243 Kč**                                 |
| **Strop bez použitelného přehledu**     | **24 484 Kč** měsíčního základu            |
| **Platba při tomto stropu**             | **662 Kč** po zaokrouhlení nahoru          |
| **Splatnost**                           | od 1. do posledního dne příslušného měsíce |

_Zdroj: ČSSZ — Nemocenské pojištění OSVČ, platby pojistného; Přehled nejdůležitějších údajů pro sociální zabezpečení v roce 2026. Zákon č. 187/2006 Sb. a č. 589/1992 Sb. Platí pro rok 2026._

Minimální platba 243 Kč vychází z výpočtu **9 000 Kč × 2,7 % = 243 Kč** a platí pro hlavní i vedlejší činnost. Horní hranice měsíčního vyměřovacího základu se podle ČSSZ odvíjí od posledního použitelného přehledu o příjmech a výdajích. **Jen pokud ji z přehledu určit nelze**, rovná se polovině průměrné mzdy, tedy **24 484 Kč pro rok 2026** a platbě **662 Kč** po zaokrouhlení nahoru. Při použitelném přehledu může být osobní strop nižší i vyšší než 24 484 Kč. Platba nad vlastní strop dávku nezvýší. U poplatníka v paušálním režimu má strop vlastní pravidlo: nejvýše sociální měsíční vyměřovací základ zvoleného pásma. K přehledu staršímu tří let se nepřihlíží a při nedávném zahájení se navíc posuzuje, zda činnost trvala alespoň čtyři kalendářní měsíce.

> **Pozor:** Nemocenské pojištění má u ČSSZ **jiné číslo účtu než důchodové pojištění**. Platby se nesčítají a nezaměňují — když pošlete obě částky na účet důchodového pojištění, nemocenské tím není řádně uhrazeno. Chybu řešte s ÚSSZ bez prodlení; není-li minimum včas pokryto platbou nebo použitelným přeplatkem v zákonné dodatečné lhůtě, účast zanikne zpětně od prvního dne nezaplaceného měsíce.

## Od kdy OSVČ dostane nemocenskou?

Tady je nejčastější a nejdražší nedorozumění: i když si dobrovolné pojištění platíte, **prvních 14 kalendářních dnů nemoci nedostanete nic**. Nemocenské vám ČSSZ začne vyplácet **až od 15. dne** dočasné pracovní neschopnosti (DPN).

Zaměstnanci dostávají za prvních 14 dní náhradu mzdy od zaměstnavatele za zameškané směny — viz srovnání u [nemocenské zaměstnance](https://mzdy.cz/zamestnani/nemocenska). Ze samostatné činnosti OSVČ takovou náhradu nemá; případný souběžný pracovní poměr se posuzuje samostatně.

Dobrovolné nemocenské pojištění tak kryje zejména delší pracovní neschopnost, nikoli první dva týdny nemoci.

## Jaké podmínky musí OSVČ splnit pro nárok na dávku?

Aby OSVČ získala nemocenské, musí být splněny současně tyto podmínky:

1. **Dobrovolná účast na nemocenském pojištění** — OSVČ je k pojištění přihlášena a platí ho.
2. **Účast alespoň 3 měsíce** bezprostředně před vznikem dočasné pracovní neschopnosti. Výjimka platí, pokud účast na nemocenském pojištění OSVČ vznikla do 8 kalendářních dnů od konce zaměstnání, v němž trvala účast na nemocenském pojištění alespoň poslední 3 měsíce. Pro dávku už v prvním měsíci musí být pojistné za první měsíc uhrazeno.
3. **Řádné a včasné placení pojistného.** Pojistné je běžně splatné od 1. do posledního dne měsíce, za který se platí; v měsíci přihlášení až do konce následujícího měsíce. Neuhrazené minimum lze za stanovených podmínek doplatit **do konce následujícího kalendářního měsíce** — jinak **účast na pojištění zaniká**. Doplatek nad minimum po lhůtě už nezvýší základ pro dávku.
4. **DPN trvá déle než 14 dní** — protože dávka náleží až od 15. dne.
5. **Během pobírání nemocenského osobně nevykonáváte SVČ.** Podnikání může pokračovat prostřednictvím zaměstnanců nebo spolupracujících osob. Stejnou podmínku osobního nevykonávání SVČ má PPM, otcovská a ošetřovné z pojištění OSVČ; u dlouhodobého ošetřovného se omezení vztahuje i na jinou výdělečnou činnost.

Při DPN lékař zasílá podklady elektronicky; po skončení nemoci OSVČ oznámí předepsaným tiskopisem den opětovného zahájení činnosti, pokud v ní pokračuje. Bez tohoto hlášení nelze vyplatit poslední dávku.

Tříměsíční podmínku je potřeba zohlednit při přihlášení k pojištění. Výše uvedená výjimka při přechodu ze zaměstnání může umožnit nárok i dříve.

## Jak se počítá nemocenská OSVČ?

Výše nemocenského se počítá z **denního vyměřovacího základu (DVZ)**, který se nejprve **redukuje** podle zákonných redukčních hranic a z redukované částky se pak vyplácí procentní podíl. U OSVČ se denní vyměřovací základ odvozuje z měsíčního vyměřovacího základu, ze kterého platila pojistné.

### Redukční hranice DVZ pro rok 2026

| Pásmo                   | Hranice DVZ (2026) | Započítá se |
| ----------------------- | ------------------ | ----------- |
| do 1. redukční hranice  | do 1 633 Kč        | **90 %**    |
| od 1. do 2. hranice     | 1 633 – 2 449 Kč   | **60 %**    |
| od 2. do 3. hranice     | 2 449 – 4 897 Kč   | **30 %**    |
| nad 3. redukční hranici | nad 4 897 Kč       | 0 %         |

_Zdroj: ČSSZ — Přehled nejdůležitějších údajů pro sociální zabezpečení v roce 2026 (denní redukční hranice nemocenského pojištění). Platí pro rok 2026._

### Procento nemocenského roste s délkou nemoci

Z redukovaného DVZ se vyplácí za kalendářní den (podle § 29 zákona č. 187/2006 Sb.):

| Den nemoci (DPN) | Sazba z redukovaného DVZ   |
| ---------------- | -------------------------- |
| 1.–14. den       | **0 %** (OSVČ bez náhrady) |
| 15.–30. den      | **60 %**                   |
| 31.–60. den      | **66 %**                   |
| od 61. dne       | **72 %**                   |

Základní **podpůrčí doba** nemocenského činí nejvýše 380 kalendářních dnů od vzniku pracovní neschopnosti (§ 26 zákona č. 187/2006 Sb.). Za zákonných podmínek lze požádat o prodloužení výplaty; u poživatelů starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně je podpůrčí doba zpravidla nejvýše 70 kalendářních dnů a nejdéle do skončení pojištěné činnosti. V zákonných případech zavinění podle § 31 (například bezprostřední následek opilosti) se denní dávka snižuje na polovinu.

### Modelový příklad: OSVČ platí minimum

OSVČ byla nepřetržitě pojištěna od září 2025 do srpna 2026 a každý měsíc platila pojistné z minimálního základu 9 000 Kč (platba 243 Kč). V září 2026 onemocní a pracovní neschopnost trvá 40 dní. Pro příklad předpokládáme rozhodné období těchto 12 měsíců bez vyloučených dob (365 kalendářních dnů).

- Úhrn měsíčních základů 12 × 9 000 = 108 000 Kč; denní vyměřovací základ je 108 000 ÷ 365 ≈ **295,89 Kč**.
- DVZ je pod 1. redukční hranicí, započítá se 90 %: 295,89 × 0,90 ≈ 266,30 Kč, tedy **267 Kč** po zaokrouhlení redukovaného DVZ nahoru.
- Dny 1.–14.: **0 Kč** (OSVČ bez náhrady).
- Dny 15.–30. (16 dní): 267 × 60 % = 160,20 Kč → **161 Kč/den**, celkem **2 576 Kč**.
- Dny 31.–40. (10 dní): 267 × 66 % = 176,22 Kč → **177 Kč/den**, celkem **1 770 Kč**.
- **Celkem za 40 dní nemoci: 4 346 Kč** za těchto modelových předpokladů.

Při minimálním pojištění je tedy nemocenská velmi nízká — odpovídá nízkému vyměřovacímu základu. Kdo chce vyšší dávku, musí platit pojistné z vyššího vyměřovacího základu (a tím i vyšší měsíční pojistné).

> V konkrétním případě může výsledek změnit délka rozhodného období a vyloučené doby. Postup redukce a zaokrouhlování odpovídá [příkladům ČSSZ](https://www.cssz.gov.cz/vyse-a-vypocet-davek); skutečnou dávku stanoví ČSSZ.

## Jaké další dávky plynou z nemocenského pojištění OSVČ?

Dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ nepokrývá jen nemoc. Při splnění podmínek z něj plynou i tyto dávky (zákon č. 187/2006 Sb.):

- **Peněžitá pomoc v mateřství (PPM, „mateřská")** — 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu, podpůrčí doba zpravidla 28 týdnů. Běžnou podmínkou je účast na nemocenském pojištění **alespoň 270 kalendářních dnů v posledních 2 letech** přede dnem nástupu na PPM a u OSVČ navíc účast na nemocenském pojištění **alespoň 180 dnů v posledním roce** před nástupem. Od 1. 7. 2026 existuje zvláštní nárok i pro aktuálně nepojištěnou ženu při dalším dítěti do 4 let od předchozího porodu, pokud dříve pobírala PPM a před ní získala alespoň 540 dnů účasti na pojištění v posledních 4 letech; další podmínky uvádí [ČSSZ](https://www.cssz.gov.cz/web/cz/-/od-1-7-2026-se-rozsiruji-moznosti-priznani-penezite-pomoci-v-materstvi-ppm-).
- **Otcovská (otcovská poporodní péče)** — 70 % redukovaného DVZ po dobu 14 kalendářních dnů, nástup obvykle do 6 týdnů od narození dítěte; hospitalizace dítěte ze zdravotních důvodů na straně matky či dítěte může lhůtu pro nástup prodloužit.
- **Dlouhodobé ošetřovné** — dávka pro péči o osobu po propuštění z delší hospitalizace nebo při nevyléčitelném stavu za dalších zákonných podmínek. U OSVČ se obvykle vyžadují alespoň 3 měsíce účasti, s výjimkou při přechodu z pojištěného zaměstnání; podpůrčí doba je až 90 kalendářních dnů.
- **Ošetřovné** — od 1. 1. 2025 může pojištěná OSVČ za zákonných podmínek čerpat dávku při péči o dítě či jinou osobu, obvykle nejdéle 9 kalendářních dnů, u osamělého rodiče za podmínek zákona až 16 dnů. Standardně se vyžadují alespoň 3 měsíce účasti; výjimka platí při přechodu z pojištěného zaměstnání.

Bez dobrovolného nemocenského pojištění OSVČ zpravidla nevzniká nárok na tyto dávky **z její samostatné činnosti**. Případné pojištěné zaměstnání může založit vlastní nárok a výjimka pro PPM při dalším dítěti od července 2026 se posuzuje samostatně.

## Jak se k dobrovolnému nemocenskému pojištění přihlásit?

Přihlášení a placení je jednoduché:

1. **Podejte přihlášku k účasti na nemocenském pojištění** u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ), nejlépe elektronicky přes ePortál ČSSZ.
2. **Zvolte platbu odpovídající měsíčnímu vyměřovacímu základu** (nejméně 9 000 Kč, nejvýše dle osobního stropu). Z ní se odvíjí výše pojistného (2,7 %) a případné dávky.
3. **Plaťte pojistné každý měsíc včas** — běžně od 1. do posledního dne příslušného měsíce, v měsíci přihlášení až do konce následujícího měsíce, na **správné číslo účtu pro nemocenské pojištění** (jiné než u důchodového).
4. **Vznik účasti není zpětný** — nastane nejdříve dnem podání přihlášky. U OSVČ s datovou schránkou zpřístupněnou ze zákona se předepsané podání činí elektronicky.
5. **Hlídejte podmínku účasti** — standardně 3 měsíce před nemocí; při přechodu z pojištěného zaměstnání může platit výjimka popsaná výše.

Pojistné nemusíte platit za měsíce, ve kterých jste měli po celý měsíc nárok na výplatu nemocenského, PPM nebo dlouhodobého ošetřovného z pojištění OSVČ; pro tento účel se započítává i prvních 14 dnů DPN bez výplaty dávky. Za měsíc vzniku účasti se však pojistné platí vždy. Výjimka sama o sobě účast neukončí.

## Vyplatí se dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ?

Záleží na situaci. Při minimální platbě 243 Kč měsíčně (necelé 3 000 Kč ročně) je dávka nízká, ale pojistka proti dlouhé nemoci nebo úrazu může dávat smysl, pokud nemáte jiné rezervy. **Vyplatí se zvážit zejména:**

- žena plánující v dohledné době **mateřskou** (PPM), pokud nemá jiný pojistný titul ani výjimečný nárok při dalším dítěti a včas splní podmínky 270 a 180 dnů;
- OSVČ **bez finanční rezervy** na několik měsíců výpadku příjmu;
- rizikovější profese s vyšší pravděpodobností úrazu.

Naopak pro běžné krátké nemoci je pojištění slabou ochranou — prvních 14 dní stejně nedostanete nic a u minimálního základu je dávka symbolická. Finanční rezerva nebo komerční pojištění mohou pokrývat jiná rizika a podmínky; porovnejte zejména počátek plnění, výluky a čekací doby.

## Časté chyby OSVČ u nemocenského pojištění

- **Záměna účtů.** Platba nemocenského poslaná na účet důchodového pojištění není řádnou úhradou nemocenského. Bez nápravy nebo použitelného přeplatku v zákonné lhůtě účast zanikne zpětně od prvního dne nezaplaceného měsíce. Vždy použijte správné číslo účtu.
- **Pozdní platba.** Neuhrazení minima do konce následujícího měsíce bez použitelného přeplatku znamená zánik účasti zpětně od prvního dne nezaplaceného měsíce; pro novou účast se obvykle znovu posuzuje tříměsíční podmínka. Při přihlášení platí zvláštní splatnost prvního měsíce.
- **Očekávání dávky od 1. dne nemoci.** OSVČ dostává nemocenské až od 15. dne; prvních 14 dní je vždy bez náhrady.
- **Přihlášení „na poslední chvíli".** Pro nemocenské se standardně vyžadují 3 měsíce účasti s výjimkou při přechodu ze zaměstnání; pro PPM platí samostatné delší podmínky.
- **Příliš nízký vyměřovací základ.** Kdo platí minimum, dostane minimální dávku. Pro vyšší nemocenskou i mateřskou je třeba platit z vyššího základu.

## Shrnutí

Nemocenské pojištění OSVČ je v roce 2026 dobrovolné a stojí minimálně **243 Kč měsíčně (2,7 % z 9 000 Kč)**. Nemocenské se vyplácí **až od 15. dne** nemoci; standardně je potřeba účast **alespoň 3 měsíce**, s výjimkou při rychlém přechodu z pojištěného zaměstnání. Dávka se počítá jako 60–72 % redukovaného denního vyměřovacího základu podle délky nemoci (podpůrčí doba zpravidla 380 dnů). Z pojištění OSVČ mohou při splnění podmínek plynout i PPM, otcovská, ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné. Pro vyšší dávku je třeba mít v rozhodném období vyšší měsíční základ v mezích osobního stropu.

## Často kladené otázky

### Musí OSVČ platit nemocenské pojištění?

Ne. Nemocenské pojištění je pro OSVČ dobrovolné (zákon č. 187/2006 Sb.). Povinnost důchodového a zdravotního pojištění se posuzuje samostatně. Bez nemocenského pojištění OSVČ zpravidla nevznikají nemocenské dávky z její samostatné činnosti; případné zaměstnání může založit vlastní nárok. Od července 2026 existuje úzká výjimka pro PPM při dalším dítěti.

### Kolik stojí dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ v roce 2026?

Sazba je 2,7 % z měsíčního vyměřovacího základu. Minimální vyměřovací základ je 9 000 Kč, takže minimální platba činí 243 Kč měsíčně. Maximální měsíční vyměřovací základ se obvykle odvíjí od posledního použitelného přehledu. Pokud jej nelze určit, používá se polovina průměrné mzdy (24 484 Kč pro rok 2026, pojistné 662 Kč po zaokrouhlení nahoru); při použitelném přehledu může být osobní strop jiný.

### Od kterého dne nemoci dostane OSVČ nemocenskou?

Až od 15. dne dočasné pracovní neschopnosti. Prvních 14 kalendářních dnů nemá OSVČ žádnou náhradu příjmu — na rozdíl od zaměstnance, kterému první dva týdny vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel.

### Jak dlouho musím platit pojištění, než budu mít nárok na nemocenskou?

Standardně je třeba nejméně 3 měsíců účasti bezprostředně před začátkem pracovní neschopnosti. Výjimka platí při vzniku účasti OSVČ do 8 dnů od skončení zaměstnání, pokud v něm trvala účast na nemocenském pojištění poslední 3 měsíce; pojistné za první měsíc OSVČ musí být pro okamžitou dávku zaplaceno.

### Co se stane, když zaplatím pojistné pozdě?

Pojistné je běžně splatné od 1. do posledního dne příslušného měsíce; v prvním měsíci účasti až do konce následujícího měsíce. Neuhrazené minimum lze za podmínek ČSSZ doplatit do konce následujícího kalendářního měsíce. Není-li minimum v zákonné lhůtě pokryto ani použitelným přeplatkem, účast zaniká zpětně od prvního dne nezaplaceného měsíce. Nová účast vznikne až novou přihláškou a znovu se posuzují podmínky dávky.

### Mám díky nemocenskému pojištění nárok na mateřskou?

Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) může plynout z nemocenského pojištění OSVČ. Běžnou podmínkou je celkem alespoň 270 kalendářních dnů účasti na nemocenském pojištění v posledních 2 letech (lze sčítat účast z různých pojištění) a navíc nejméně 180 dnů účasti **OSVČ** v posledním roce před nástupem na PPM. Případný nárok ze zaměstnání se posuzuje samostatně. Od 1. 7. 2026 může za výše popsaných zvláštních podmínek vzniknout PPM při dalším dítěti i aktuálně nepojištěné ženě.

---

# Důchod OSVČ: jak vysoký a z čeho

- URL: https://ucto.cz/osvc/osvc-duchod
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Důchod OSVČ 2026: jak se určí z ročních vyměřovacích základů a doby pojištění. Vysvětlení minim, změny záloh od července a zjednodušené příklady.

**Ve zkratce:** Důchod OSVČ se počítá podle stejných pravidel jako u zaměstnanců. V běžném režimu mimo paušální daň činí roční vyměřovací základ OSVČ nejméně **55 % daňového základu** (zisku) a zároveň musí splnit zákonné minimum; OSVČ si může určit i vyšší základ. Měsíční záloha (v 1. pololetí 2026 nejméně **5 720 Kč**, od 1. 7. 2026 **5 005 Kč**) sama o konečném ročním základu ani důchodu nerozhoduje. Částky 14 000 až 16 500 Kč v příkladech níže jsou pouze ilustrace při uměle stálém základu podle roku 2026, nikoli typický nebo zaručený důchod dnešních OSVČ. Pravidla stanoví zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a zákon č. 589/1992 Sb.

Pro živnostníka je důchod jedno z nejčastěji podceňovaných témat. Zatímco zaměstnanci za odvody „nevidí“, protože je sráží zaměstnavatel z hrubé mzdy, OSVČ si může určit vyšší roční vyměřovací základ, než je zákonné minimum. Výši budoucí penze však určuje celý průběh pojištění a historické roční základy, nikoli jen aktuální výše měsíčních záloh. Tento článek vysvětluje krok za krokem, z čeho se důchod OSVČ počítá, proč bývá nízký a co s tím lze udělat.

## Z čeho se počítá důchod OSVČ?

Důchod OSVČ se počítá ze stejného vzorce jako u všech ostatních pojištěnců. Rozhoduje **doba pojištění** (včetně zákonem započitatelných náhradních dob) a **osobní vyměřovací základ** (zjednodušeně průměr vašich výdělků za rozhodné období, přepočtený na dnešní hodnotu). Pravidla upravuje § 4 a násl. zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

Zásadní rozdíl proti zaměstnanci je v tom, **z jakého základu** se pojistné — a tím i budoucí důchod — počítá:

- **Zaměstnanec** platí pojistné z hrubé mzdy. U běžné pojištěné mzdy jí základ odpovídá; přesné vymezení příjmů a roční maximum stanoví zákon. Více o sazbách najdete v článku [sociální pojištění zaměstnanců](https://mzdy.cz/odvody/socialni-pojisteni-zamestnanci).
- **OSVČ** platí pojistné z vyměřovacího základu, kterým je nejméně **55 % dílčího daňového základu** ze samostatné činnosti (tedy 55 % zisku, ne celého příjmu); jde o nejnižší možný základ, dobrovolně lze platit z vyššího. Stanoví to § 5b zákona č. 589/1992 Sb.

To znamená, že živnostník se ziskem 40 000 Kč měsíčně má pro účely důchodu vyměřovací základ jen 22 000 Kč — zatímco zaměstnanec se stejnou hrubou mzdou má základ celých 40 000 Kč. Samotná minimální měsíční záloha ovšem neprokazuje, že i konečný roční vyměřovací základ bude minimální.

### Co je vyměřovací základ a proč je u OSVČ tak nízký

Vyměřovací základ je částka, ze které se počítá pojistné na důchodové pojištění (sazba **29,2 %**, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti dle § 7 zákona č. 589/1992 Sb.). Tatáž částka — přesněji její roční úhrn — vstupuje pak do výpočtu vašeho budoucího důchodu jako „výdělek“ daného roku.

U OSVČ mimo paušální daň činí určený vyměřovací základ **nejméně 55 % dílčího základu daně** ze samostatné činnosti, s příslušným minimem a maximem. Při dani rovné paušální dani se základ řídí příslušným pásmem a tímto pravidlem ho nelze nahradit. Pokud má podnikatel nízký daňový základ a také jeho konečný roční vyměřovací základ zůstane na zákonném minimu, projeví se tento rok v důchodové evidenci nízkým základem. Výše placených záloh během roku je zatím jen průběžná platba.

## Jak vysoký bude důchod OSVČ v roce 2026?

Konkrétní výše závisí na době pojištění a výdělcích za celý život. Pro orientaci slouží níže uvedený zjednodušený model: při uměle stálém základu odvozeném z minima roku 2026 vyjde zhruba **14 000 až 16 500 Kč** měsíčně podle počtu let a zvolené varianty základu. Nejde o odhad typického důchodu: skutečný výpočet zohledňuje historické základy, přepočítací koeficienty a individuální dobu pojištění.

Důvod je v matematice výpočtu. Důchod se skládá ze dvou složek (§ 33 zákona č. 155/1995 Sb.):

| Složka důchodu       | Výše v roce 2026 | Jak se počítá                                               |
| -------------------- | ---------------- | ----------------------------------------------------------- |
| **Základní výměra**  | 4 900 Kč/měsíc   | Pevná částka pro všechny (zhruba 10 % průměrné mzdy)        |
| **Procentní výměra** | individuální     | 1,495 % výpočtového základu za každý ukončený rok pojištění |

Sazba 1,495 % platí pro důchod **nově přiznaný v roce 2026**, nikoli pro přepočet všech dříve přiznaných penzí (pro přiznání před rokem 2026 činila 1,5 %). Pro důchod přiznaný v roce 2027 zákon stanoví 1,490 % a zápočet prvního pásma 98 % místo 99 %. Následující příklady proto nelze přenést do 2027 beze změny parametrů.

Zdroj: zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění; nařízení vlády o parametrech důchodů pro rok 2026; ČSSZ, údaje pro sociální zabezpečení 2026.

Základní výměra **4 900 Kč** je stejná pro každého. O rozdílech mezi důchody rozhoduje procentní výměra, která vychází z **výpočtového základu** — a ten u OSVČ s minimálními odvody zůstává nízký.

### Jak se z výdělků stane výpočtový základ (redukční hranice)

Z vašich celoživotních výdělků vznikne nejprve **osobní vyměřovací základ** (zjednodušeně zprůměrovaný měsíční výdělek za rozhodné období, přepočtený koeficienty na současnou hodnotu). Ten se pak **redukuje** na výpočtový základ podle redukčních hranic platných pro rok 2026:

| Pásmo osobního vyměřovacího základu     | Započítá se |
| --------------------------------------- | ----------- |
| do 1. redukční hranice (21 546 Kč)      | 99 %        |
| od 21 546 Kč do 2. hranice (195 868 Kč) | 26 %        |
| nad 195 868 Kč                          | 0 %         |

Zdroj: § 15 zákona č. 155/1995 Sb.; ČSSZ, Přehled nejdůležitějších údajů pro sociální zabezpečení v roce 2026.

Z tabulky je vidět, že nad první redukční hranicí (21 546 Kč) se pro důchod přiznaný v roce 2026 výdělek započítává jen ze **26 %**. Pokud by osobní vyměřovací základ činil 19 587 Kč, ležel by pod první hranicí a započetlo by se z něj 99 %. Z výše současné měsíční zálohy však nelze osobní vyměřovací základ odvodit: ten vychází z výdělků za celé rozhodné období.

## Modelové příklady: kolik důchodu z minima a kolik z reálného zisku

Následující příklady jsou orientační: předpokládají řádný český důchod nově přiznaný v roce 2026, bez předčasného krácení, přesluhování, výchovného, souběhu nebo mezinárodního dílčení. Osobní vyměřovací základ je uměle zadaný; nejde o odhad z nynějšího zisku. Výdělky rozhodného období zpravidla končí rokem před přiznáním důchodu a historické roky se přepočítávají (§ 16–18).

### Příklad 1: uměle stálý nízký základ

Pan Novák získal 40 let pojištění. Jen pro ukázku výpočtu předpokládáme osobní vyměřovací základ 19 587 Kč měsíčně. Tato částka odpovídala minimu pro zálohy v prvním pololetí 2026, ale **nejde o skutečný celoživotní základ odvozený z minimálních záloh**. Roční minimum za rok 2026 je po změně pravidel nižší: při celoroční hlavní činnosti se v přehledu uplatní nejméně 17 139 Kč za měsíc. Výpočet důchodu níže používá parametry pro důchod přiznaný v roce 2026 a odhlíží od historických výdělků, přepočtu i vyloučených dob.

- Výpočtový základ po redukci (19 587 × 99 %): cca 19 400 Kč
- Procentní výměra: 40 let × 1,495 % = 59,8 % výpočtového základu ≈ 11 600 Kč
- Základní výměra: 4 900 Kč
- **Starobní důchod: cca 16 500 Kč měsíčně**

Při 35 letech pojištění by procentní výměra v tomto modelu činila 52,325 % a důchod by vyšel zhruba na 15 000 Kč. Kdyby se v modelu použil stálý základ 17 139 Kč a 35 let pojištění, vyšel by výsledek kolem 14 000 Kč. Obě varianty slouží jen k ukázce citlivosti výpočtu; skutečný důchod nelze ze sazby minima jednoho roku předpovědět.

### Příklad 2: OSVČ se ziskem 60 000 Kč měsíčně a vyššími odvody

Paní Dvořáková dosahuje zisku 60 000 Kč měsíčně a mimo paušální daň si zvolí nejnižší základ odpovídající zisku, tedy 33 000 Kč. Pro srovnání pouze předpokládáme, že její již přepočtený osobní vyměřovací základ za celé rozhodné období činí také 33 000 Kč; samotný aktuální zisk to nedokládá.

- Osobní vyměřovací základ: cca 33 000 Kč
- Po redukci: 21 546 × 99 % = 21 330 Kč za první pásmo, plus (33 000 − 21 546) × 26 % = 2 980 Kč za částku nad první hranicí; výpočtový základ cca 24 310 Kč
- Procentní výměra: 40 let × 1,495 % = 59,8 % × 24 310 = cca 14 540 Kč
- Základní výměra: 4 900 Kč
- **Starobní důchod: cca 19 400 Kč měsíčně**

Rozdíl obou zjednodušených modelů je přibližně 2 900 Kč měsíčně, tedy kolem 35 000 Kč v prvním roce. Další nominální rozdíl ovlivní valorizace a individuální změny; nejde o záruku pevné částky na celou dobu pobírání důchodu. Vyšší odvody se tedy promítají do penze, ale kvůli redukci nad první hranicí ne lineárně.

## Kolik na důchod OSVČ skutečně platí?

Základní sazba pojistného OSVČ činí **29,2 %** z vyměřovacího základu (28 % důchodové pojištění + 1,2 % státní politika zaměstnanosti). Mimo paušální daň jde o určený základ nejméně 55 % dílčího daňového základu, s příslušnými minimy a maximem. Kvalifikovaný pracující starobní důchodce může uplatnit slevu 6,5 %; sazba zálohy může při splnění podmínek činit 22,7 %. Tabulka níže uvádí běžnou hlavní činnost bez této slevy.

| Položka (hlavní činnost)            | 1. 1. – 30. 6. 2026                                              | Od 1. 7. 2026                                                   |
| ----------------------------------- | ---------------------------------------------------------------- | --------------------------------------------------------------- |
| Minimální měsíční vyměřovací základ | 19 587 Kč                                                        | 17 139 Kč                                                       |
| Minimální měsíční záloha            | 5 720 Kč | 5 005 Kč |
| Sazba pojistného                    | 29,2 %                                                           | 29,2 %                                                          |

Zdroj: § 7 a § 14 zákona č. 589/1992 Sb.; ČSSZ — Informace pro OSVČ o změně pojistného na důchodové pojištění od 1. 7. 2026.

Od 1. 7. 2026 klesá minimální vyměřovací základ z 40 % na 35 % průměrné mzdy a minimální záloha tak klesá z 5 720 Kč na **5 005 Kč** měsíčně. Pozor: samotná nižší měsíční záloha budoucí důchod přímo neurčuje. Pro něj je rozhodující konečný roční vyměřovací základ po přehledu; u OSVČ, které zůstanou na minimu i za celý rok 2026, se snížení ročního minima do tohoto základu promítne. Podrobnosti o splatnosti a přeplatcích najdete v článku [zálohy OSVČ](https://ucto.cz/osvc/zalohy-osvc).

Začínající OSVČ splňující 20letou podmínku má v roce 2026 snížené minimum **3 575 Kč** měsíčně; tato částka se od 1. 7. dále nesnižuje. Samostatně existuje výjimka z placení měsíčních záloh v roce zahájení a následujícím roce při splnění podmínky, že OSVČ v předchozích pěti letech činnost nevykonávala pro způsobilou OSVČ mimo paušální režim. Výjimka odkládá cash flow záloh, nikoli roční pojistnou povinnost ani započtení skutečného vyměřovacího základu pro důchod.

## Kdy vznikne OSVČ nárok na důchod?

Pro běžný nárok na starobní důchod musí OSVČ splnit dvě podmínky současně (§ 29 a násl. zákona č. 155/1995 Sb.):

1. **Dosáhnout důchodového věku.** Ten se liší podle ročníku narození a u starších ročníků žen také podle počtu vychovaných dětí; konkrétní věk zjistíte z tabulky ČSSZ, nelze jej určit jen podle roku podání žádosti.
2. **Získat potřebnou dobu pojištění.** U osob, které důchodového věku dosáhnou po roce 2018, činí standardně 35 let včetně započitatelných náhradních dob. Zákon připouští také nárok po 30 letech doby pojištění bez náhradních dob nebo pozdější nárok při kratší době za zvláštních podmínek. Mezi náhradní doby za zákonných podmínek patří například péče o dítě do 4 let, evidence na úřadu práce či vojenská služba.

Doby pojištění ze zaměstnání i SVČ se započítají; souběžné období se však pro délku pojištění nepočítá dvakrát.

### Co znamená vedlejší činnost pro důchod

Pokud OSVČ vykonává **vedlejší činnost** (např. při zaměstnání, při studiu nebo v důchodu) a její daňový základ nedosáhne rozhodné částky **117 521 Kč** za celý rok 2026, nevzniká z podnikání povinná účast na důchodovém pojištění. Bez dobrovolné účasti tato činnost důchod nezvyšuje. Případnou dobu pojištění ze zaměstnání je nutné posoudit samostatně. Rozhodná částka se krátí o 9 794 Kč za každý měsíc bez vedlejší činnosti nebo za celý měsíc s nárokem na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství či dlouhodobého ošetřovného z pojištění OSVČ; u nemocenského se zahrnuje i prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti, za které se dávka nevyplácí. Více v článku o rozdílu mezi [hlavní a vedlejší činností](https://ucto.cz/osvc/hlavni-vedlejsi-cinnost).

**Pokud již pobíráte starobní důchod:** období, za které máte nárok na slevu na pojistném, není podle § 11 odst. 4 dobou pro další zvýšení procentní výměry. Výše uvedená tvrzení o budování budoucího důchodu proto nelze bez dalšího přenést na pracujícího důchodce s touto slevou.

## Jak si OSVČ může zvýšit budoucí důchod?

Pokud konečné roční vyměřovací základy zůstávají dlouhodobě nízké, může OSVČ porovnat několik možností:

- **Určit si vyšší roční vyměřovací základ.** Vyšší základ při konečném vyúčtování může zvýšit budoucí důchod. Samotná úhrada vyšší měsíční zálohy bez odpovídajícího určeného ročního základu k tomu nestačí; přebytek může být přeplatkem. Efekt je tlumený redukcí nad první hranicí.
- **Vytvářet vlastní rezervy na stáří.** Doplňkové penzijní spoření nebo dlouhodobý investiční produkt (DIP) mají vlastní podmínky, náklady a daňová pravidla. Vhodnost závisí na osobní situaci.
- **Hlídat dobu pojištění.** Každý chybějící celý rok pojištění sníží sazbu procentní výměry u důchodu přiznaného v roce 2026 o 1,495 procentního bodu **z výpočtového základu**, nikoli o 1,495 % z celé penze. Od roku 2026 kontrolujte zejména informativní výpis konta přes Moje konto nebo Informativní důchodovou aplikaci ePortálu ČSSZ. Papírový výpis vám na vyžádání poskytne územní správa sociálního zabezpečení; starší plošný příslib zasílání IOLDP již nevystihuje aktuální postup (§ 40a odst. 4 zákona č.582/1991 Sb.).
- **Prověřit dobrovolné důchodové pojištění** podle § 6. Možnost doplacení závisí na důvodu a zpětných lhůtách; libovolný pobyt v cizině nelze automaticky pojistit bez omezení. Bez zákonného důvodu je třeba alespoň 1 rok předchozího placeného pojištění, nejvýše 15 let účasti a zpětně nejvýše 1 rok; konzultujte konkrétní chybějící období s ČSSZ.

## Časté chyby OSVČ ohledně důchodu

- **Odvozování budoucího důchodu jen z minimálních záloh.** Záloha je průběžná platba; rozhoduje konečný roční základ a celý průběh pojištění.
- **Záměna příjmu za vyměřovací základ.** Důchod se nepočítá z obratu ani z příjmu, ale z konečného vyměřovacího základu; mimo paušální daň jde nejméně o55 % daňového základu, případně zákonné minimum či vyšší určený základ. Vysoké tržby s vysokými paušálními výdaji znamenají nízký vyměřovací základ.
- **Přehlédnutí, že vedlejší činnost pod limitem nezakládá pojištění.** Kdo podniká „na přivýdělek“ pod rozhodnou částkou, si dobu pojištění z této činnosti nebuduje.
- **Nekontrolování doby pojištění.** Chybějící nebo nezapočtené roky (např. z dřívějšího zaměstnání) zjistíte často až těsně před důchodem, kdy je náprava obtížná.
- **Záměna snížení zálohy od 1. 7. 2026 za automatické snížení důchodu.** Nižší záloha 5 005 Kč sama důchod neurčuje. Dopad může mít snížení konečného ročního vyměřovacího základu u OSVČ, jejichž základ zůstane na zákonném minimu.

## Shrnutí

Důchod OSVČ se počítá podle stejných pravidel jako u zaměstnanců. Nejnižší roční vyměřovací základ OSVČ vychází z 55 % daňového základu a zákonného minima; skutečný důchod závisí na základech za celé rozhodné období. Model 14 000 až 16 500 Kč výše vychází z uměle stálého základu roku 2026 a nepředstavuje typický důchod OSVČ. Důchod přiznaný v roce 2026 tvoří pevná základní výměra 4 900 Kč a procentní výměra zpravidla 1,495 % výpočtového základu za každý celý rok pojištění. Standardní podmínkou nároku je důchodový věk a 35 let pojištění; zákon stanoví i alternativní podmínky. Kdo řeší výši budoucí penze, může podle své situace porovnat určení vyššího ročního vyměřovacího základu s vlastními úsporami.

## Často kladené otázky

### Z čeho se počítá důchod OSVČ?

Důchod OSVČ se počítá z evidovaných vyměřovacích základů. Mimo paušální daň činí určený roční základ **nejméně 55 % dílčího daňového základu** (zisku), s příslušným minimem a maximem; paušální daň má zvláštní pásmové základy. Z ročních úhrnů těchto základů za celé rozhodné období vznikne osobní vyměřovací základ, ten se redukuje na výpočtový základ a z něj se počítá procentní výměra důchodu (1,495 % za každý rok pojištění). K tomu se přičte pevná základní výměra 4 900 Kč měsíčně.

### Jak vysoký bude důchod OSVČ, která platí jen minimální zálohy?

Z minimálních **záloh** samotných konkrétní důchod vypočítat nelze. Zjednodušené příklady výše dávají **14 000 až 16 500 Kč** měsíčně jen při uměle stálém osobním vyměřovacím základu 17 139 nebo 19 587 Kč a 35 až 40 letech pojištění, s parametry důchodu přiznaného v roce 2026. Skutečnou výši určí ČSSZ podle ročních základů za celé rozhodné období a získané doby pojištění.

### Kolik let musí OSVČ platit pojištění pro nárok na důchod?

Standardně je při dosažení důchodového věku po roce 2018 potřeba **35 let pojištění** včetně uznatelných náhradních dob. Nárok může vzniknout i s 30 lety bez náhradních dob nebo později při splnění zvláštních podmínek. Doby pojištění z podnikání a zaměstnání se sčítají.

### Sníží se mi důchod, když od 1. 7. 2026 budu platit nižší zálohu 5 005 Kč?

Samotná nižší **záloha** důchod nesníží. Pro něj je rozhodující konečný roční vyměřovací základ po podání přehledu. Pokud OSVČ zůstane za celý rok 2026 na sníženém zákonném minimu a neurčí si vyšší základ, může být základ za tento rok nižší než při dřívějším minimu; dopad na konkrétní důchod závisí na celém průběhu pojištění.

### Zvyšuje vedlejší činnost OSVČ důchod?

Jen tehdy, pokud jste z ní účastni důchodového pojištění. Pokud daňový základ z celoroční vedlejší činnosti **nedosáhne 117 521 Kč** za rok 2026 a nepřihlásíte se dobrovolně, pojistné se neplatí a tato činnost důchod nezvyšuje. Při dosažení limitu nebo při dobrovolné účasti se i vedlejší činnost do důchodu započítává.

### Vyplatí se OSVČ platit vyšší než minimální zálohy kvůli důchodu?

Vyšší **konečný roční vyměřovací základ** může důchod zvýšit, ale ne lineárně: u důchodu přiznaného v roce 2026 se část osobního vyměřovacího základu nad první redukční hranicí 21 546 Kč započítává z 26 %. Vyšší zálohy jsou jen průběžnou platbou. Výběr mezi vyšším určeným základem a vlastními úsporami závisí na době pojištění, příjmech, nákladech a dalších osobních okolnostech.

---

# OSVČ vs s.r.o.: co se vyplatí

- URL: https://ucto.cz/osvc/osvc-nebo-sro
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: OSVČ nebo s.r.o. v roce 2026? Srovnání daní, odvodů, ručení a administrativy s modelovými příklady a podmínkami paušálního režimu.

**Ve zkratce:** Volba mezi OSVČ a s.r.o. závisí na příjmech, skutečných nákladech, podmínkách paušálního režimu, požadovaném pojištění, ručení a tom, kolik zisku chcete vyplatit. **OSVČ** může být administrativně jednodušší, zejména v **paušálním režimu** (paušální daň I. pásma činí 9 984 Kč/měsíc do 30. 6. 2026, od 1. 7. 2026 jen 9 162 Kč) nebo s **výdajovými paušály** (60 % u běžné živnosti, max. 1 200 000 Kč). Při potřebě **omezit ručení**, sdílet podnikání s více lidmi nebo reinvestovat zisk může dávat smysl **s.r.o.**, kde se daňový základ firmy zpravidla zdaňuje 21 % a podíl na zisku českému daňovému rezidentovi, který je fyzickou osobou, zpravidla další 15% srážkovou daní. Univerzální odpověď neexistuje — rozhoduje výše zisku, podíl reálných nákladů a vaše cíle.

OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná) a s.r.o. (společnost s ručením omezeným) jsou dvě nejčastější formy podnikání v Česku. OSVČ podniká jako **fyzická osoba** na vlastní jméno a IČO, s.r.o. je samostatná **právnická osoba** se základním kapitálem a vlastním IČO, kterou vlastní společníci. Rozdíl není jen daňový — liší se ručení za dluhy, administrativa, způsob, jak se dostat k penězům, i náklady na vznik a provoz. Tento přehled srovnává obě formy podle roku 2026 a ukazuje na modelových příkladech, kdy se který režim vyplatí.

## OSVČ, nebo s.r.o. — co je hlavní rozdíl?

Nejpodstatnější rozdíly shrnuje následující tabulka. Slouží jako rychlá orientace; jednotlivé body rozebíráme níže.

| Hledisko                 | OSVČ (živnost)                                          | s.r.o.                                                                                                    |
| ------------------------ | ------------------------------------------------------- | --------------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| **Právní povaha**        | fyzická osoba                                           | samostatná právnická osoba                                                                                |
| **Ručení za dluhy**      | celým osobním majetkem                                  | společníci společně do výše nesplacených vkladů podle zápisu v OR; vlastní zajištění a odpovědnost zvlášť |
| **Vznik**                | ohlášení živnosti nebo koncese podle činnosti           | zakladatelské jednání, zápis do OR                                                                        |
| **Základní kapitál**     | žádný                                                   | minimálně 1 Kč na společníka                                                                              |
| **Daň z příjmu**         | 15 % / 23 % (FO)                                        | 21 % ze zisku firmy (PO) + 15 % z podílu na zisku                                                         |
| **Sociální + zdravotní** | 29,2 % a 13,5 % z vyměřovacího základu                  | jen z odměn/mzdy (jednatel, zaměstnanci)                                                                  |
| **Účetnictví**           | zpravidla daňová evidence nebo paušál; někdy účetnictví | povinné účetnictví                                                                                        |
| **Přístup k penězům**    | podnikatelské peníze jsou majetkem fyzické osoby        | výplata jen na právním základě (např. odměna, podíl, náhrada)                                             |
| **Paušální režimy**      | paušální daň, výdajové paušály                          | nelze                                                                                                     |

_Zdroj: zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích; zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů; ČSSZ — Přehled údajů pro sociální zabezpečení 2026. Platí pro rok 2026._

Zjednodušeně: **OSVČ je levná, rychlá a daňově jednoduchá**, ale podnikatel ručí celým svým majetkem a při vysokém zisku platí poměrně vysoké pojistné. **s.r.o. omezuje ručení společníka za dluhy společnosti** a umožňuje samostatné vlastnictví firmy, ale za cenu vyšší administrativy, povinného účetnictví a složitějšího (a často dvojího) zdanění při výplatě zisku.

## Jak se zdaňuje OSVČ v roce 2026?

OSVČ zdaňuje **rozdíl mezi příjmy a výdaji** (daňový základ) daní z příjmů fyzických osob. Sazba je **15 %**, část základu nad 36násobek průměrné mzdy (pro rok 2026 nad **1 762 812 Kč ročně**, u měsíční zálohy zaměstnance se používá samostatná hranice 146 901 Kč) se daní sazbou **23 %** podle § 16 zákona č. 586/1992 Sb. Z vypočtené daně si poplatník odečte **slevu na poplatníka 30 840 Kč ročně** (§ 35ba ZDP).

Výdaje může OSVČ uplatnit dvěma způsoby:

- **Skutečné výdaje** — pokud nemusí vést účetnictví, vede daňovou evidenci; dílčí základ daně vychází z daňově uznatelných výdajů, ne nutně ze všech ekonomických nákladů. Vyplatí se těm, kdo mají vysoké reálné náklady (zboží, materiál, subdodávky).
- **Výdajové paušály** — výdaje uplatní procentem z příjmů podle § 7 odst. 7 ZDP, bez dokladování. Sazby a stropy pro rok 2026:

| Výdajový paušál | Druh činnosti                                  | Max. výdaje  |
| --------------- | ---------------------------------------------- | ------------ |
| **80 %**        | zemědělství, lesní/vodní hospodářství, řemesla | 1 600 000 Kč |
| **60 %**        | ostatní živnostenské podnikání                 | 1 200 000 Kč |
| **40 %**        | jiné příjmy ze samostatné činnosti             | 800 000 Kč   |
| **30 %**        | nájem majetku v obchodním majetku              | 600 000 Kč   |

_Zdroj: § 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Stropy odpovídají hranici příjmů 2 000 000 Kč. Platí pro rok 2026._

K dani se přidává **pojistné**. OSVČ na hlavní činnost platí:

- **Sociální pojištění 29,2 %** (z toho 28 % důchodové pojištění a 1,2 % příspěvek na státní politiku zaměstnanosti) z vyměřovacího základu, který si OSVČ určí nejméně jako **55 % daňového základu**, při dodržení zákonných minim a maxima (§ 7 zákona č. 589/1992 Sb.). Minimální záloha pro rok 2026 je **5 720 Kč/měsíc**, od 1. 7. 2026 podle novely **5 005 Kč/měsíc**. Nižší měsíční záloha platí až od července 2026; za leden až červen se předpis zpětně nemění. ČSSZ přepočítá úhrady prvního pololetí pro možnost vrátit na žádost část plateb (případně ji použít na další zálohy); konečné pojistné určí přehled za rok 2026.
- **Zdravotní pojištění 13,5 %** z vyměřovacího základu, kterým je **50 % daňového základu** (zákon č. 592/1992 Sb.). Minimální záloha pro rok 2026 je **3 306 Kč/měsíc**.

Jednou z možností OSVČ je **paušální režim** — jediná měsíční platba zahrnuje daň z příjmu i obě pojistné. Přiznání a přehledy za daný rok se nepodávají, jen pokud je daň za tento rok skutečně rovna paušální dani. Podrobnosti, pásma a podmínky rozebírá samostatný text [paušální daň](https://ucto.cz/dane/pausalni-dan).

| Pásmo paušální daně | Měsíční platba 2026                                                     | Limit rozhodných příjmů pro vstup                                                                                     |
| ------------------- | ----------------------------------------------------------------------- | --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| **I. pásmo**        | 9 984 Kč (od 1. 7. 2026: 9 162 Kč) | do 1 mil. Kč obecně; do 1,5 mil. při alespoň 75 % příjmů s 60/80% paušálem; do 2 mil. při alespoň 75 % s 80% paušálem |
| **II. pásmo**       | 16 745 Kč                                   | do 1,5 mil. Kč obecně; do 2 mil. při alespoň 75 % příjmů s 60/80% paušálem                                            |
| **III. pásmo**      | 27 139 Kč                                   | do 2 mil. Kč bez omezení druhu samostatné činnosti                                                                    |

_Zdroj: [Finanční správa — pásma paušálního režimu](https://financnisprava.gov.cz/cs/dane/dane/dan-z-prijmu/pausalni-dan/obecne-informace); § 2a a § 7a zákona č. 586/1992 Sb. Pro vstup se posuzují rozhodné příjmy předchozího roku, druh činnosti i další zákonné podmínky. Platí pro rok 2026._

## Jak se zdaňuje s.r.o. a výplata zisku?

U s.r.o. je třeba rozlišit zdanění **firmy** a zdanění **peněz, které si z firmy vyplatíte**. Tady vzniká klíčový rozdíl oproti OSVČ.

**1. Daň z příjmů právnických osob (firma).** Zisk společnosti se daní sazbou **21 %** podle § 21 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. Základ daně vychází z účetního výsledku hospodaření upraveného podle ZDP; není prostým rozdílem všech výnosů a účetních nákladů.

**2. Výplata zisku společníkovi.** Peníze ve firmě nejsou automaticky vaše — patří s.r.o. Peníze společnosti lze společníkovi nebo jednateli vyplácet jen na odpovídajícím právním základě, například:

- **Podíl na zisku (dividenda).** Z podílu vyplaceného fyzické osobě, která je českým daňovým rezidentem, se zpravidla sráží **15% daň**; zisk použitý k výplatě byl již zdaněn u společnosti (§ 36 ZDP). Tento režim znamená **dvojí zdanění zisku**: nejdřív na úrovni firmy, potom při výplatě společníkovi.
- **Mzda nebo odměna jednatele.** Náklad firmy snižuje základ DPPO, ale podléhá dani z příjmů ze závislé činnosti a pojistnému (v běžném případě zaměstnavatel 24,8 % sociální + 9 % zdravotní, zaměstnanec 7,1 % + 4,5 %). Sociální účast, zdravotní minimum a případné slevy na pojistném se posuzují zvlášť; u nízké odměny nevzniká sociální pojištění automaticky.
- **Náhrada prokázaných nákladů, splátka skutečné zápůjčky nebo nájem za majetek** — každý titul má vlastní podmínky a daňové důsledky.

Modelově: firma má 100 Kč zisku před zdaněním → daň 21 % → zbyde 79 Kč → výplata podílu, srážka 15 % (z 79 Kč, tj. 11,85 Kč) → společníkovi dorazí **67,15 Kč**. Celkové zatížení vyplaceného zisku tak činí přibližně **33 %**. Srovnání s OSVČ musí zahrnout její pojistné, způsob uplatnění výdajů i skutečné náklady firmy. Pokud zisk ve firmě **ponecháte nerozdělený a reinvestujete**, druhá daňová vrstva zatím nevzniká. Pokud už o rozdělení rozhodnete, srážka nemusí čekat na skutečnou výplatu: § 38d ZDP stanoví u běžného podílu nejzazší termín do konce třetího měsíce po měsíci schválení závěrky a rozhodnutí o rozdělení, s vlastními zákonnými výjimkami.

Pozor: výplata podílu na zisku se srážkovou daní 15 % se týká **fyzické osoby — společníka**. U jiného typu příjemce, zejména zahraničního společníka nebo mateřské společnosti, je třeba posoudit příslušnou sazbu, smlouvu o zamezení dvojího zdanění a případné osvobození zvlášť.

## Co je administrativně náročnější?

Rozdíl v administrativě je často důležitější než pár procent na dani — zejména pro menší podnikatele.

**OSVČ:**

- vznik živnostenského oprávnění podle druhu činnosti; první ohlášení živnosti má poplatek 1 000 Kč osobně nebo 800 Kč na zveřejněném elektronickém formuláři; u koncese záleží na konkrétních podmínkách;
- **daňová evidence** (příjmy a výdaje), u paušálu nebo výdajových paušálů ještě jednodušší;
- při splnění podmínek jednou ročně **daňové přiznání** a **přehledy** pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu; v paušálním režimu se nepodávají jen tehdy, pokud je daň za rok rovna paušální dani;
- možnost vést agendu svépomocí bez účetní.

**s.r.o.:**

- vznik přes **společenskou smlouvu / zakladatelskou listinu** (notářský zápis) a zápis do obchodního rejstříku; délka a náklady závisí na způsobu zápisu a potřebných oprávněních;
- **povinné účetnictví** — často je účelné využít účetní (poptat ji můžete třeba v [katalogu účetních firem](https://ucetnictvi.cz));
- **účetní závěrka** každý rok a její **zveřejnění** ve sbírce listin veřejného rejstříku;
- valná hromada, rozhodování o rozdělení zisku, vztahy společník–jednatel–firma;
- širší okruh povinností (účetnictví, valná hromada, evidence skutečných majitelů) je u s.r.o. citelně rozsáhlejší než u OSVČ.

Provozní náklady s.r.o. (účetnictví, případný právní servis, závěrka) se podle rozsahu činnosti výrazně liší. U malého zisku tyto fixní náklady snadno „sní“ daňovou výhodu formy.

## Jak je to s ručením za dluhy?

Toto je nejsilnější argument pro s.r.o. **OSVČ ručí za dluhy z podnikání celým svým majetkem** — věřitelé mohou sáhnout na soukromé úspory, auto i nemovitost, případně i na majetek ve společném jmění manželů. Rozsah postižitelného majetku a společného jmění závisí na občanskoprávních a exekučních pravidlech; některý majetek je chráněn.

**Společníci s.r.o. ručí společně a nerozdílně do výše nesplněných vkladových povinností podle stavu v obchodním rejstříku v době výzvy věřitele** (§ 132 ZOK). Nestačí tedy vlastní vklad fakticky doplatit, pokud rejstřík stále uvádí nesplacené vklady. Samotná společnost za své dluhy odpovídá svým majetkem. Pozor ale na dvě výjimky: **jednatel** odpovídá za řádný výkon funkce (péče řádného hospodáře) a při jejím porušení může ručit osobně; společník nebo jednatel může samostatně poskytnout **osobní zajištění** dluhu společnosti, například u úvěru. Omezené ručení tedy chrání, ale není absolutní.

## Kdy se vyplatí OSVČ a kdy s.r.o.?

Rozhodnutí stojí na třech otázkách: **kolik vyděláte**, **jaké máte reálné náklady** a **jak velké riziko a růst** plánujete.

**OSVČ se vyplatí, když:**

- při konkrétním propočtu vychází lépe daň a pojistné OSVČ včetně administrativních nákladů;
- chcete jednoduchost a nízké náklady na provoz;
- využijete **paušální daň** nebo **výdajové paušály** (málo reálných nákladů);
- podnikáte sami a riziko velkých dluhů je nízké;
- peníze chcete mít volně k dispozici.

**s.r.o. se vyplatí, když:**

- při konkrétním propočtu vychází lépe firemní zdanění, odměňování a náklady společnosti;
- chcete **omezit ručení** a oddělit firmu od osobních financí;
- podnikáte s **více společníky** nebo plánujete vstup investora;
- zisk **reinvestujete** a nepotřebujete ho hned vyplácet (odklad druhé daňové vrstvy);
- potřebujete samostatnou právnickou osobu jako smluvního partnera.

### Modelový příklad 1: živnostník s příjmy 600 000 Kč

Programátor (volná živnost, 60% paušál), příjmy 600 000 Kč, výdajový paušál 360 000 Kč, daňový základ 240 000 Kč. Daň 15 % = 36 000 Kč, sleva na poplatníka 30 840 Kč → daň 5 160 Kč. V klasickém režimu k tomu přibude sociální a zdravotní pojistné podle jeho konkrétní situace. Alternativou při splnění podmínek může být **paušální daň I. pásma** s měsíční platbou 9 984 Kč do června a 9 162 Kč od července. **Samotné porovnání daně 5 160 Kč s paušální platbou nerozhodne**, protože ta obsahuje i obě pojistné; záleží také na nákladech, zálohách, slevách a dalších okolnostech.

### Modelový příklad 2: konzultant se ziskem 2,5 mil. Kč

Konzultant se ziskem 2,5 mil. Kč má příjmy ještě vyšší, takže se nevejde do paušálního režimu — pro vstup se posuzují roční **příjmy do 2 000 000 Kč**, nikoli zisk. V klasickém režimu platí daň z příjmů 15 %, přičemž část základu nad 36násobek průměrné mzdy (nad **1 762 812 Kč ročně**) spadá do sazby **23 %**, a dále pojistné podle příslušných vyměřovacích základů a stropů. **s.r.o.** zdaňuje zisk sazbou 21 % a při výplatě podílu se uplatní další zdanění 15 %; nevyplacený zisk lze ponechat ve společnosti. Výsledek srovnání závisí na potřebě vyplácet peníze, ručení, nákladech a dalších vstupních údajích.

## Časté chyby při rozhodování

- **Porovnávání jen sazby daně.** 15 % (OSVČ) vs. 21 % (s.r.o.) nic neříká — u OSVČ chybí pojistné v této úvaze, u s.r.o. druhá vrstva (15 %) a náklady na účetnictví.
- **Přechod na s.r.o. bez propočtu.** Započítejte náklady na účetnictví, způsob čerpání peněz, pojištění a případné osobní záruky.
- **Iluze, že peníze ve firmě jsou „moje“.** Peníze s.r.o. patří společnosti; výplata vyžaduje právní titul a podle něj se posoudí daň a případné pojistné.
- **Podcenění ručení u OSVČ.** Při rizikovém oboru (stavebnictví, velké zakázky) může omezené ručení s.r.o. ušetřit osobní majetek bez ohledu na daně.
- **Nezohlednění reinvestic a rozhodnutí o rozdělení.** Nerozdělený zisk lze ponechat ve společnosti bez daně z podílu. Po rozhodnutí o rozdělení však může povinnost srážky vzniknout i před skutečnou výplatou podle § 38d ZDP.

## Shrnutí

OSVČ a s.r.o. neřeší stejnou situaci. **OSVČ** může mít jednodušší správu a využít výdajové paušály či paušální režim při splnění podmínek. **s.r.o.** může dávat smysl při potřebě omezit ručení, sdíleném podnikání nebo reinvestování, byť za cenu vyšší administrativy a dvojího zdanění vyplaceného zisku (21 % + 15 %). Klíčové je nepočítat jen sazbu daně, ale celkové zatížení včetně pojistného, provozních nákladů formy a toho, kolik peněz reálně potřebujete vyplatit. U hraničních případů se vyplatí propočítat obě varianty konkrétními čísly.

## Často kladené otázky

### Od jakého zisku se vyplatí přejít z OSVČ na s.r.o.?

Obecná hranice neexistuje. Pro paušální režim se posuzují **příjmy**, nikoli zisk; příjmy mohou být do 2 mil. Kč jen při splnění podmínek konkrétního pásma. Zisk nad 2 mil. Kč znamená příjmy ještě vyšší a tento režim vylučuje, samotná částka však neurčuje výhodnost s.r.o. Rozhoduje ale i to, kolik zisku reálně vyplácíte a zda chcete omezit ručení. I při nižším zisku může být důležitější omezení ručení, vstup společníka nebo jiný obchodní důvod.

### Je daň u s.r.o. (21 %) vyšší než u OSVČ (15 %)?

Sazby nelze srovnávat přímo. U OSVČ k 15% (resp. 23%) dani přibývá sociální 29,2 % a zdravotní 13,5 % pojistné z vyměřovacího základu. U s.r.o. se zisk daní 21 %, ale z nevyplaceného zisku se neplatí žádné pojistné — zatímco vyplacený podíl se ještě zdaní 15 % srážkovou daní. Celkové zatížení tak závisí na výši zisku a na tom, kolik peněz vyplácíte.

### Platí společník s.r.o. sociální a zdravotní pojištění?

Z **podílu na zisku** se sociální ani zdravotní pojištění neplatí — jen 15 % srážková daň. Pojistné se v tomto srovnání může platit z **odměny jednatele** nebo ze **mzdy**, pokud je společník ve firmě zaměstnán nebo pobírá odměnu za výkon funkce. Pozor: každý člověk musí být zdravotně pojištěn, takže pokud nemá jiného plátce (zaměstnání, OSVČ, stát), řeší se to obvykle odměnou jednatele nebo postavením osoby bez zdanitelných příjmů.

### Mohu mít zároveň OSVČ i s.r.o.?

Ano. Řada podnikatelů kombinuje obě formy — například drobnou činnost provozuje jako OSVČ a větší či rizikovější projekty vede přes s.r.o. Každá osoba má vlastní daňové povinnosti a případné přiznání podle svého režimu; souběh je legální, vyžaduje ale pečlivé oddělení agend a hlídání limitů (zejména u paušální daně, kterou souběh s odměnou ze závislé činnosti může vyloučit; běžný podíl na zisku zdaněný srážkou se posuzuje jinak).

### Kolik stojí založení s.r.o. v roce 2026?

Minimální vklad společníka může být **1 Kč** (§ 142 zákona č. 90/2012 Sb.), takže hlavní náklady tvoří notářský zápis společenské smlouvy, soudní/správní poplatky za zápis do obchodního rejstříku a případně živnostenské oprávnění. Reálně se vznik pohybuje řádově v jednotkách tisíc korun, při využití notářského přímého zápisu bývá levnější.

### Lze u s.r.o. použít paušální daň jako u OSVČ?

Ne. Paušální režim a procentní výdaje podle § 7 ZDP jsou nástroje pro **fyzické osoby** za zákonných podmínek. s.r.o. jako právnická osoba vede povinně podvojné účetnictví a daní základ upravený podle zákona o daních z příjmů zpravidla sazbou 21 %. To je jeden z důvodů, proč je OSVČ pro malé podnikání administrativně i daňově jednodušší.

---

# Povinnosti OSVČ: kompletní přehled

- URL: https://ucto.cz/osvc/osvc-povinnosti
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: OSVČ povinnosti 2026: registrace, daňové přiznání, přehledy pro OSSZ a zdravotní pojišťovnu, zálohy a lhůty. Kompletní přehled s čísly, termíny a častými chybami.

**Ve zkratce:** OSVČ obvykle podává jednou ročně **daňové přiznání** a následně přehledy pro správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Měsíční zálohy ale nejsou pro každého stejné: rozhoduje hlavní či vedlejší činnost, souběh se zaměstnáním nebo státní kategorií, předchozí podnikání a paušální režim. Běžné minimum sociální zálohy hlavní OSVČ činilo 5 720 Kč a od 1. 7. 2026 je 5 005 Kč; minimum zdravotní zálohy je 3 306 Kč. Způsobilá nová OSVČ, která zahájila činnost po 31. 12. 2024, v předchozích pěti letech ji nevykonávala a není v paušálním režimu, měsíční sociální zálohy v roce zahájení a následujícím roce nehradí. Roční pojistné a případný doplatek po přehledu tím nezanikají.

Tento přehled shrnuje všechny povinnosti osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) na jednom místě: od registrace přes průběžné měsíční platby až po roční vyúčtování. Čísla a lhůty platí pro rok 2026, většina termínů se vztahuje k podání za zdaňovací období 2025.

## Co je OSVČ a koho se povinnosti týkají?

OSVČ je **osoba samostatně výdělečně činná** — fyzická osoba, která vykonává výdělečnou činnost vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Patří sem živnostníci (s živnostenským oprávněním), ale i osoby s jiným oprávněním (lékaři, advokáti, autoři, zemědělci). Pojem OSVČ je širší než „živnostník": každý živnostník je OSVČ, ne každá OSVČ má živnost.

Pro sociální pojištění se rozlišuje **hlavní a vedlejší činnost**. Vedlejší může být například při pojištěném zaměstnání, studiu do 26 let nebo při zákonem stanovené péči či pobírání důchodu. Zdravotní pojištění má vlastní výjimky z minima a záloh; samotný sociální status vedlejší činnosti je nezakládá.

## Jaké má OSVČ povinnosti při zahájení činnosti?

Při startu podnikání musíte splnit **registrační a oznamovací povinnosti** vůči třem úřadům. Nejjednodušší cesta je **jednotný registrační formulář (JRF)** na živnostenském úřadě — jedním podáním ohlásíte živnost a současně se přihlásíte na OSSZ i ke své zdravotní pojišťovně.

| Úřad                                 | Povinnost                  | Lhůta                      |
| ------------------------------------ | -------------------------- | -------------------------- |
| Živnostenský úřad                    | Ohlášení živnosti (JRF)    | Před zahájením činnosti    |
| OSSZ (Česká správa soc. zabezpečení) | Oznámení o zahájení SVČ    | Do 15 dnů ode dne zahájení |
| Zdravotní pojišťovna                 | Oznámení o zahájení SVČ    | Do 8 dnů od zahájení       |
| Finanční úřad                        | Registrace k dani z příjmů | Zrušena od 1. 1. 2024      |

<small>Zdroj: ČSSZ a VZP pro rok 2026; § 48 zákona č. 582/1991 Sb. (oznámení OSSZ) a § 10 zákona č. 48/1997 Sb. (zdravotní pojišťovna). Povinnost registrace k dani z příjmů fyzických osob byla zrušena konsolidačním balíčkem k 1. 1. 2024.</small>

Oznámení vůči OSSZ a zdravotní pojišťovně lze odeslat jako součást JRF — pak je živnostenský úřad postoupí dál a samostatné podání není nutné. Za nesplnění oznamovací povinnosti vůči zdravotní pojišťovně může pojištěnci hrozit pokuta až 10 000 Kč; při opakování až dvojnásobek uložené pokuty (§ 44b zákona č. 48/1997 Sb.). Sankce za nepodání přehledu se řídí jiným ustanovením.

> Detailní postup založení včetně dokladů a poplatků najdete v článku založení živnosti.

## Jaké jsou průběžné (měsíční) povinnosti OSVČ?

Během roku má OSVČ především **platit zálohy na pojištění** a **vést evidenci příjmů a výdajů**. Daň se vyúčtuje v ročním přiznání; podle poslední známé daňové povinnosti mohou během roku vzniknout také zálohy na daň (§ 38a zákona o daních z příjmů). Pojistné se zpravidla platí měsíčními zálohami, pokud se neuplatní zákonná výjimka.

### Zálohy na sociální a zdravotní pojištění 2026

| Položka                               | Minimální záloha 2026                                                                                                                                          | Splatnost                      |
| ------------------------------------- | -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- | ------------------------------ |
| Sociální (důchodové) — hlavní činnost | 5 720 Kč/měs; od 1. 7. 2026 sníženo na 5 005 Kč | Do konce příslušného měsíce    |
| Sociální — snížené minimum nové OSVČ  | 3 575 Kč/měs; od 1. 7. 2026 beze změny                                                                              | Do konce příslušného měsíce    |
| Zdravotní — hlavní činnost            | 3 306 Kč/měs                                                                                                            | Do 8. dne následujícího měsíce |

<small>Zdroj: ČSSZ a MPSV, údaje pro sociální pojištění v roce 2026; VZP pro zdravotní pojištění. Snížené minimum 3 575 Kč se červencovou změnou nesnižovalo. Samostatně od něj existuje zproštění měsíčních sociálních záloh pro způsobilé nové OSVČ: zahájení po 31. 12. 2024, žádná SVČ v předchozích pěti letech a žádný paušální režim. Zproštění se netýká ročního pojistného ani doplatku po přehledu.</small>

Sazby pojistného pro OSVČ v roce 2026 jsou: **sociální (důchodové) pojištění 29,2 %** a **zdravotní pojištění 13,5 %**. Liší se však vyměřovací základ: u **sociálního** pojištění činí **55 % daňového základu (zisku)**, u **zdravotního** pojištění **50 % daňového základu**. Detailní výpočet a kalendář plateb popisuje článek [zálohy OSVČ](https://ucto.cz/osvc/zalohy-osvc).

> OSVČ na vedlejší činnosti v prvním roce zpravidla neplatí zálohy na sociální pojištění, pokud se dobrovolně nepřihlásí k důchodovému pojištění — povinné pojistné se posoudí podle přehledu. Pro zdravotní pojištění navíc neplatí minimální vyměřovací základ u OSVČ, které mají souběžně zaměstnání s odvodem alespoň z minimální mzdy (vedlejší činnost); při splnění podmínek po celý měsíc zálohy nehradí a pojistné ze skutečného základu doplatí po přehledu.

### Evidenční povinnost

OSVČ, která není v paušálním režimu, musí vést **daňovou evidenci** (§ 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) nebo uplatnit **výdajový paušál**. Při výdajovém paušálu stačí evidence příjmů a evidence pohledávek. OSVČ může být účetní jednotkou například kvůli zápisu do obchodního rejstříku, překročení obratu 25 mil. Kč, společnému podnikání s účetní jednotkou nebo zvláštnímu zákonu; účetnictví může vést také dobrovolně. Nestačí proto ověřit pouze obrat (§ 1 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb.).

## Jaké jsou roční povinnosti OSVČ?

Jednou ročně se „zúčtuje" celý rok: podá se daňové přiznání, dopočte se skutečné pojistné a podají se dva přehledy. Jde o nejdůležitější termíny v roce.

### Daňové přiznání k dani z příjmů

V přiznání za rok 2025 činí daň z příjmů fyzických osob **15 %** a část základu nad **1 676 052 Kč** podléhá sazbě **23 %** (§ 16 zákona č. 586/1992 Sb.). Vypočtenou daň lze snížit slevou na poplatníka 30 840 Kč ročně a daňovým zvýhodněním na děti. Hranice 1 762 812 Kč platí až pro příjmy roku 2026.

| Způsob podání                     | Lhůta za rok 2025 |
| --------------------------------- | ----------------- |
| Papírové (listinné)               | 1. 4. 2026        |
| Elektronicky podané po 1. 4. 2026 | 4. 5. 2026        |
| Prostřednictvím daňového poradce  | 1. 7. 2026        |

<small>Zdroj: Finanční správa ČR, lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2025 (§ 136 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád). OSVČ s datovou schránkou musí podávat přiznání elektronicky, samotná datová schránka však základní lhůtu neposouvá.</small>

Nedoplatek daně je splatný ve stejné lhůtě jako podání přiznání. Většina OSVČ má ze zákona zřízenou datovou schránku a musí podat elektronicky; pokud podá až po základní lhůtě, nejzazší elektronický termín je 4. 5. 2026.

### Přehled pro OSSZ a přehled pro zdravotní pojišťovnu

OSVČ zpravidla podává **dva přehledy** — jeden Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) a jeden své zdravotní pojišťovně. V nich se dopočítá skutečné pojistné za uplynulý rok a stanoví nová výše záloh.

- Pokud bylo přiznání podáno v základní lhůtě do 1. 4. 2026, jsou **oba přehledy do 4. 5. 2026**.
- Při elektronickém přiznání podaném až po 1. 4. 2026 jsou **oba přehledy do 4. 6. 2026**.
- Při přiznání zpracovaném daňovým poradcem nebo při povinném auditu jsou oba přehledy do **3. 8. 2026**.
- **Doplatek pojistného** je splatný do 8 dnů po dni, kdy byl nebo měl být přehled podán.

<small>Zdroj: ČSSZ „Přehled o příjmech a výdajích" a zdravotní pojišťovny pro rok 2026. Postup vyplnění přehledu OSSZ rozebírá článek přehled OSSZ.</small>

## Paušální daň: jak povinnosti zjednoduší?

Paušální daň slučuje daň z příjmů, sociální i zdravotní pojištění do **jedné měsíční platby**. OSVČ v paušálním režimu **nepodává daňové přiznání ani přehledy** (jen pokud je její daň za rok skutečně rovna paušální dani) — to je hlavní administrativní výhoda.

| Pásmo      | Měsíční platba 2026                                                                      | Pro koho                               |
| ---------- | ---------------------------------------------------------------------------------------- | -------------------------------------- |
| I. pásmo   | 9 984 Kč (do 30. 6. 2026); 9 162 Kč (od 1. 7. 2026) | příjmy do 1 mil. Kč, resp. dle paušálu |
| II. pásmo  | 16 745 Kč                                                    | vyšší příjmy / nižší paušál            |
| III. pásmo | 27 139 Kč                                                    | nejvyšší příjmy v režimu               |

<small>Zdroj: § 7a zákona č. 586/1992 Sb. a Finanční správa pro rok 2026. Částka I. pásma se od 1. 7. 2026 snižuje z 9 984 Kč na 9 162 Kč, a to zpětně i za období leden až červen 2026 (snížení navazuje na snížení minimálního vyměřovacího základu OSVČ). Přeplatek za leden až červen činí 822 Kč × 6 = 4 932 Kč. Sociální záloha i paušální daň I. pásma mají tedy stejnou účinnost — od 1. 7. 2026.</small>

Do paušálního režimu lze vstoupit jen při splnění všech podmínek, včetně limitu příjmů a nepodléhání DPH; běžné zaměstnání se zálohovou daní vstupu brání. Stávající OSVČ vstup oznamuje do 10. ledna (v roce 2026 kvůli víkendu do 12. ledna), nově začínající nejpozději v den zahájení činnosti. Podrobnosti, výhody i limity popisuje článek [paušální daň](https://ucto.cz/dane/pausalni-dan).

## Modelový příklad: roční povinnosti grafika na hlavní činnost

IT/grafik OSVČ na hlavní činnost s ročním ziskem (daňovým základem) 600 000 Kč, bez dětí, nepaušální režim:

1. **Daň z příjmů:** základ 600 000 Kč × 15 % = 90 000 Kč, minus sleva na poplatníka 30 840 Kč = **59 160 Kč daně** za rok. (Případné daňové zvýhodnění na děti by výslednou daň dále snížilo.)
2. **Sociální pojištění:** vyměřovací základ = 55 % zisku = 330 000 Kč; pojistné 29,2 % = 96 360 Kč ročně. Během roku platil zálohy, na přehledu se dorovná rozdíl.
3. **Zdravotní pojištění:** vyměřovací základ = 50 % zisku = 300 000 Kč; pojistné 13,5 % = 40 500 Kč ročně; rozdíl oproti zaplaceným zálohám se doplatí do 8 dnů po přehledu.
4. **Lhůty:** pokud podá elektronické přiznání až po 1. 4. 2026, nejzazší termín přiznání je 4. 5. 2026, přehled ČSSZ následuje do 4. 6. 2026 a přehled zdravotní pojišťovně do téhož dne. Doplatky pojistného jsou splatné do 8 dnů po přehledu.

Čísla jsou ilustrativní; konkrétní výsledek závisí na všech slevách, odpočtech a formě činnosti.

## Časté chyby OSVČ

- **Spoléhat se na jednu lhůtu pro vše.** Přiznání, přehled OSSZ i přehled zdravotní pojišťovny mají navazující, ale různé lhůty — přehledové lhůty se odvozují od příslušné lhůty přiznání; samotné dřívější podání přehledu není obecně zakázáno.
- **Zapomenout na oznámení o zahájení činnosti.** Vůči zdravotní pojišťovně je lhůta jen 8 dnů; její nesplnění je sankcionováno pokutou.
- **Předpokládat automaticky minimum nebo nulu.** U hlavní činnosti se zpravidla uplatní minimum, ale způsobilá nová OSVČ může mít měsíční sociální zálohu 0 Kč. Vždy je nutné oddělit měsíční cash-flow od ročního pojistného a ověřit podmínky výjimky.
- **Plést si vyměřovací základ sociálního a zdravotního pojištění.** Pro sociální pojištění je vyměřovací základ 55 % zisku, pro zdravotní jen 50 % — při výpočtu se to nesmí zaměnit.
- **Přehlédnout snížení záloh a paušálu od 1. 7. 2026.** Minimální sociální záloha klesá od 1. 7. 2026 (na 5 005 Kč) a paušální daň I. pásma rovněž od 1. 7. 2026 (na 9 162 Kč) — obě změny mají stejnou účinnost a přeplatek za leden až červen se vrací nebo započítává.
- **Plést si vedlejší a hlavní činnost.** U vedlejší činnosti často neplatí minimální vyměřovací základ, takže povinnost záloh může odpadnout — ale jen při správném oznámení statusu.
- **Nevést evidenci příjmů.** I při výdajovém paušálu je nutná evidence příjmů a pohledávek; bez ní nelze sestavit přiznání ani přehledy.

## Checklist povinností OSVČ

- [ ] Ohlášena živnost / oprávnění (JRF na živnostenském úřadě)
- [ ] Oznámeno zahájení SVČ na OSSZ (do 15 dnů od zahájení) a zdravotní pojišťovně (do 8 dnů)
- [ ] Měsíční zálohy podle povinnosti: sociální zpravidla do konce daného měsíce, zdravotní do 8. dne měsíce následujícího
- [ ] Vedena daňová evidence nebo evidence příjmů (při paušálu)
- [ ] Daňové přiznání podáno (do 1. 4. 2026, nebo při pozdějším elektronickém podání do 4. 5. 2026)
- [ ] Přehled ČSSZ podán (4. 5., nebo při pozdějším elektronickém přiznání 4. 6. 2026)
- [ ] Přehled zdravotní pojišťovně podán (4. 5., nebo při pozdějším elektronickém přiznání 4. 6. 2026)
- [ ] Doplatky daně a pojistného uhrazeny v lhůtách

## Související témata a nástroje

- [checklist začátku podnikání](https://ucto.cz/osvc/checklist-zacatek-podnikani) převádí povinnosti OSVČ do praktického seznamu.
- [FAQ pro OSVČ](https://ucto.cz/osvc/faq-osvc) odpovídá na časté otázky začínajících podnikatelů.
- [nemocenská OSVČ](https://ucto.cz/osvc/nemocenska-osvc) doplňuje dobrovolné nemocenské pojištění podnikatele.
- [důchod OSVČ](https://ucto.cz/osvc/osvc-duchod) vysvětluje dopad odvodů na budoucí důchod.
- [pojištění odpovědnosti OSVČ](https://ucto.cz/osvc/pojisteni-odpovednosti-osvc) patří mezi praktické provozní povinnosti a rizika.
- [přerušení a zrušení živnosti](https://ucto.cz/osvc/preruseni-zruseni-zivnosti) řeší ukončení nebo pauzu v podnikání.
- [první zaměstnanec](https://ucto.cz/osvc/prvni-zamestnanec) navazuje na situaci, kdy se z OSVČ stává zaměstnavatel.
- [kalkulačka záloh OSVČ](https://ucto.cz/kalkulacka-zaloh-osvc) pomůže dopočítat měsíční zálohy.
- [vyměřovací základ](https://ucto.cz/slovnik#vymerovaci-zaklad) vysvětluje základ pro výpočet pojistného.

## Často kladené otázky

### Co musí OSVČ platit každý měsíc?

U běžné hlavní činnosti se uplatňuje sociální minimum 5 720 Kč, od 1. 7. 2026 5 005 Kč, a zdravotní minimum 3 306 Kč. Sociální záloha je splatná do konce měsíce, za který se platí; zdravotní do 8. dne následujícího měsíce. Způsobilá nová OSVČ může mít měsíční sociální zálohu 0 Kč, ale až po ověření pětileté podmínky a vyloučení paušálního režimu.

### Do kdy musí OSVČ podat daňové přiznání za rok 2025?

Základní lhůta je 1. 4. 2026. Pokud je přiznání elektronicky podáno až po tomto dni, uplatní se prodloužená lhůta do 4. 5. 2026; přiznání zpracované a podané daňovým poradcem má při splnění zákonných podmínek lhůtu do 1. 7. 2026. OSVČ s datovou schránkou musí podávat elektronicky, samotná existence schránky však termín automaticky neposouvá.

### Musí OSVČ v paušálním režimu podávat přehledy a přiznání?

Ne, pokud je její daň za příslušný rok skutečně rovna paušální dani. Samotná účast v režimu bez splnění všech podmínek pro paušální daň tuto výjimku nezaručuje. Vše je pokryto jednou měsíční paušální platbou. Tato výhoda odpadá, pokud OSVČ během roku poruší podmínky režimu (např. stane se plátcem DPH).

### Kdy musím oznámit zahájení podnikání úřadům?

Zahájení samostatné výdělečné činnosti se OSSZ oznamuje do 15 dnů ode dne zahájení a zdravotní pojišťovně do 8 dnů od zahájení. Nejjednodušší je využít jednotný registrační formulář na živnostenském úřadě, který oznámení postoupí oběma úřadům najednou.

### Jaký je rozdíl mezi hlavní a vedlejší činností u OSVČ?

U sociálního pojištění se rozlišuje hlavní a zákonem vymezená vedlejší činnost. Hlavní činnost má zpravidla minimum, ale způsobilá nová OSVČ může být dočasně zproštěna záloh; u vedlejší činnosti závisí roční účast na rozhodné částce nebo dobrovolném přihlášení. Zdravotní minimum a zálohy se posuzují samostatně podle vlastních výjimek, například státního pojištění nebo souběžného zaměstnání. Sociální označení „vedlejší“ samo zdravotní výjimku nezakládá.

### Jaký je vyměřovací základ pro pojistné OSVČ?

Vyměřovací základ se liší podle druhu pojištění. Pro **sociální (důchodové) pojištění** je to **55 % daňového základu (zisku)**, ze kterého se odvádí 29,2 %. Pro **zdravotní pojištění** je to **50 % daňového základu**, ze kterého se odvádí 13,5 %. Tyto procentuální části vyměřovacího základu se nesmí zaměnit.

### Co hrozí za nesplnění povinností OSVČ?

Za pozdní podání přiznání nebo přehledu hrozí pokuta a úroky z prodlení, za pozdní platbu pojistného penále. Zdravotní pojišťovna může za nesplnění oznamovací povinnosti podle § 44b zákona č. 48/1997 Sb. uložit pojištěnci pokutu až 10 000 Kč, při opakování až dvojnásobek uložené pokuty. Doporučuje se sledovat daňový kalendář a lhůty hlídat s rezervou.

### Jak se zakládá živnost krok za krokem?

Nejjednodušší cesta je vyplnit **jednotný registrační formulář (JRF)** na živnostenském úřadě (na kterémkoli obecním živnostenském úřadě nebo přes Czech POINT). Jedním podáním ohlásíte živnost a současně se přihlásíte na OSSZ i ke své zdravotní pojišťovně, takže nemusíte obíhat tři úřady zvlášť.

U volné živnosti stačí splnit všeobecné podmínky (svéprávnost a bezúhonnost), u řemeslných, vázaných a koncesovaných živností je nutné doložit i odbornou způsobilost. Ohlášení musíte podat ještě **před zahájením činnosti**. Detailní postup včetně dokladů a poplatků popisuje článek [založení živnosti](https://ucto.cz/osvc/zalozeni-zivnosti).

### Do kdy musí OSVČ podat přehledy pro OSSZ a zdravotní pojišťovnu?

Lhůty obou přehledů se odvozují od použitelné lhůty daňového přiznání; přehledy mají i některé OSVČ bez povinnosti podat přiznání. Při přiznání podaném do 1. 4. 2026 jsou oba do **4. 5. 2026**. Při elektronickém přiznání podaném až po 1. 4. jsou oba přehledy do **4. 6. 2026**. Jeden přehled jde správě sociálního zabezpečení a druhý vaší zdravotní pojišťovně; v obou se dopočítá skutečné pojistné a stanoví nová výše záloh.

Pokud přiznání zpracovává a podává daňový poradce nebo se uplatní lhůta při povinném auditu, lhůta pro oba přehledy je **3. 8. 2026**. Případný doplatek pojistného je splatný do 8 dnů po dni, kdy byl nebo měl být přehled podán.

### Musí mít OSVČ datovou schránku?

Většina OSVČ má dnes datovou schránku zřízenou ze zákona automaticky. Kdo ji má zřízenou ze zákona, **musí podat daňové přiznání elektronicky**. Podání do 1. 4. 2026 je stále včas; při elektronickém podání až po základní lhůtě je nejzazší termín 4. 5. 2026.

Přehledy a další formulářová podání se podávají elektronicky za podmínek příslušného zákona; datová schránka je jednou z cest, použít lze i příslušný elektronický portál. Zdravotní přehled je od roku 2026 povinně elektronický pro všechny OSVČ, u ČSSZ se povinnost váže na zpřístupněnou zákonnou datovou schránku a zákon připouští odůvodněné technické výjimky. Doručování a elektronická podání se řídí zákonem o datových schránkách a daňovým řádem.

### Jak přerušit nebo ukončit živnost?

Přerušení provozování živnosti lze živnostenskému úřadu oznámit; samo dobrovolné přerušení nemá obecnou povinnost oznámení tomuto úřadu. V oznámení se uvádí doba přerušení; u oprávnění na dobu určitou nejdéle do konce jeho platnosti (§ 31 odst. 11 živnostenského zákona). Ukončení živnostenského oprávnění na žádost je jiný postup. Dopady na evidenci a zálohy u ČSSZ a zdravotní pojišťovny je třeba řešit samostatně. Stejně jako při zahájení je třeba změnu oznámit i OSSZ a zdravotní pojišťovně, aby se zastavila nebo upravila povinnost platit zálohy.

I za rok, ve kterém jste činnost přerušili nebo ukončili, se zpravidla podávají oba přehledy za období výkonu činnosti a doplácí případné pojistné. Daňové přiznání podáte, pokud vám podle dosažených příjmů, ztráty nebo jiného zákonného důvodu vznikne povinnost; samotné přerušení ji automaticky nezakládá. Postup a daňové dopady rozebírá článek [přerušení a zrušení živnosti](https://ucto.cz/osvc/preruseni-zruseni-zivnosti).

### Kdy je podnikání při zaměstnání vedlejší činnost?

Podnikání je pro ČSSZ vedlejší činností, když při něm trvá některý ze zákonem uznaných důvodů — typicky zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění, studium do 26 let, starobní nebo invalidní důchod či osobní péče o malé dítě. Zaměstnání nemusí u ČSSZ dosáhnout minimální mzdy; podmínku odvodu pojistného alespoň z příslušného minima posuzuje samostatně zdravotní pojišťovna pro svoji výjimku. Důvod vedlejší činnosti se ČSSZ oznamuje; tuzemské pojištěné zaměstnání si ČSSZ zpravidla ověří z evidence, některé jiné důvody je nutné doložit.

V prvním roce vedlejší činnosti se sociální zálohy standardně neplatí; povinné pojistné vzniká při celoroční činnosti od daňového základu 117 521 Kč **včetně**, případně může vzniknout dobrovolnou účastí. Po přehledu může i vedlejší OSVČ vzniknout povinnost platit měsíční sociální zálohu, nejméně 1 574 Kč v roce 2026. Při souběžném zaměstnání s odvodem zdravotního pojistného alespoň z příslušného minima se na OSVČ zdravotní minimum ani zálohy neuplatní; pojistné ze skutečného výsledku doplatí po přehledu. Podrobnosti k výpočtu záloh najdete v článku [zálohy OSVČ](https://ucto.cz/osvc/zalohy-osvc).

### Kdy musí OSVČ podat daňové přiznání?

Daňové přiznání k dani z příjmů podává OSVČ za uplynulý kalendářní rok a lhůty stanoví § 136 zákona č. 280/2009 Sb. (daňový řád). Základní lhůta jsou **3 měsíce po uplynutí zdaňovacího období** (za rok 2025 do 1. 4. 2026). Čtyřměsíční lhůta do 4. 5. 2026 se uplatní, pokud přiznání nebylo podáno v základní lhůtě a následně bylo podáno elektronicky. Šestiměsíční lhůta do 1. 7. 2026 platí při splnění podmínek pro přiznání zpracované a podané daňovým poradcem nebo při povinném auditu účetní závěrky. Případný nedoplatek daně je splatný ve stejné použitelné lhůtě.

Podnikajícím fyzickým osobám stát zpravidla zřizuje datovou schránku ze zákona, a proto musí přiznání podat elektronicky. Přiznání podané do 1. 4. 2026 je včas; nejzazší termín 4. 5. 2026 se uplatní, když je elektronické přiznání podáno až po základní lhůtě. Přiznání podáváte při splnění zákonných příjmových či ztrátových podmínek; výjimkou může být OSVČ v paušálním režimu, která splní všechny jeho podmínky.

Na přiznání navazují **přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu**. Při přiznání do 1. 4. jsou oba do 4. 5. 2026; při pozdějším elektronickém přiznání jsou termíny 4. 6. pro oba přehledy; při lhůtě poradce nebo povinného auditu jsou oba do 3. 8. 2026. Pozdní podání přiznání je sankcionováno pokutou za opožděné tvrzení daně a úrokem z prodlení podle daňového řádu, proto se vyplatí lhůty hlídat s rezervou.

---

# OSVČ při zaměstnání (souběh)

- URL: https://ucto.cz/osvc/osvc-pri-zamestnani
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: OSVČ při zaměstnání v roce 2026: vedlejší činnost, zálohy na pojistné, rozhodná částka 117 521 Kč, daně, daňové přiznání a přehledy. Kompletní návod krok za krokem.

**Ve zkratce:** Podnikat při zaměstnání můžete a při zaměstnání zakládajícím účast na pojištění se samostatná činnost pro sociální pojištění obvykle posuzuje jako **vedlejší**. Pojistné z vedlejší činnosti neodvádíte, pokud váš roční daňový základ nedosáhne rozhodné částky **117 521 Kč** (při činnosti po celý rok 2026 a bez dobrovolné účasti). U zdravotního pojištění neplatíte minimum ani průběžné zálohy jen při splnění zákonných podmínek, typicky když se v zaměstnání odvádí pojistné alespoň z minima; pojistné ze skutečného zisku pak doplatíte po přehledu. Po skončení roku podáte dva přehledy a daňové přiznání, pokud vám podle § 38g zákona o daních z příjmů vznikne povinnost.

Souběh zaměstnání a podnikání umožňuje rozvíjet vlastní činnost při trvajícím zaměstnání; jeho finanční výhodnost závisí na příjmech, výdajích a pojistném režimu. Tento návod vysvětluje, kdy je vaše podnikání vedlejší činností, jaké odvody vás čekají, jak se daní příjmy z obou zdrojů a jaké lhůty musíte dodržet.

## Můžu podnikat, když jsem zaměstnaný?

Ano, souběh je obecně možný. U některých veřejných zaměstnanců však § 303 zákoníku práce vyžaduje předchozí písemný souhlas i k podnikání v jiném oboru; služební poměry mohou mít vlastní pravidla. Můžete být na hlavní pracovní poměr, na zkrácený úvazek i na dohodu a zároveň fakturovat jako OSVČ.

Pozor je třeba dát jen na dvě věci:

- **Souhlas zaměstnavatele se souběžnou činností.** Podle § 304 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) potřebujete předchozí **písemný souhlas zaměstnavatele**, pokud byste podnikali ve **shodném oboru činnosti**, jaký má váš zaměstnavatel. V jiném oboru souhlas nepotřebujete. Tento souhlas se netýká vědecké, pedagogické, publicistické, literární ani umělecké činnosti.
- **Výkon živnosti v pracovní době.** Podnikat můžete, ale ne na úkor povinností u zaměstnavatele.

Živnost lze ohlásit přes [jednotný registrační formulář](https://www.mpo.gov.cz); pokud v něm vyplníte příslušné části, živnostenský úřad předá oznámení o zahájení SVČ ČSSZ a zdravotní pojišťovně. Běžná OSVČ se od roku 2024 k dani z příjmů fyzických osob samostatně neregistruje.

## Je moje podnikání hlavní, nebo vedlejší činnost?

Pro odvody pojistného je toto rozlišení klíčové. Pokud máte zaměstnání, které **zakládá účast na nemocenském (sociálním) pojištění**, je vaše souběžná OSVČ automaticky **vedlejší samostatnou výdělečnou činností** podle § 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

| Kdy je činnost vedlejší (rok 2026)                                           | Důsledek         |
| ---------------------------------------------------------------------------- | ---------------- |
| Zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění (běžný pracovní poměr) | Vedlejší činnost |
| Pobírání starobního nebo invalidního důchodu                                 | Vedlejší činnost |
| Rodičovský příspěvek, péče o dítě do 4 let                                   | Vedlejší činnost |
| Student do 26 let                                                            | Vedlejší činnost |

Vychází z § 9 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb.

**Důležité:** Aby šlo o vedlejší činnost z titulu zaměstnání, musí vaše zaměstnání zakládat účast na nemocenském pojištění. U pracovního poměru i DPČ záleží na podmínkách § 6–7 zákona č. 187/2006 Sb.: při sjednaném měsíčním příjmu alespoň **4 500 Kč** jde v roce 2026 o pojištěné zaměstnání; u zaměstnání malého rozsahu vzniká účast jen v měsících dosažení limitu. U **DPP** se posuzuje zúčtovaný příjem alespoň **12 000 Kč** za měsíc (§ 7a), včetně součtu DPP u stejného zaměstnavatele. Pokud máte jen málo placenou dohodu pod limitem a jinak nejste pojištěni, posuzovala by se vaše OSVČ jako hlavní činnost.

Podrobné srovnání obou režimů najdete v článku [hlavní a vedlejší činnost OSVČ](https://ucto.cz/osvc/hlavni-vedlejsi-cinnost).

## Kolik zaplatím na sociálním pojištění?

Tady je největší výhoda souběhu. U vedlejší činnosti vzniká povinné sociální (důchodové) pojištění až při dosažení tzv. **rozhodné částky** daňového základu; možná je i dobrovolná účast. Zálohy závisí na výsledku předchozího roku a zákonných výjimkách, takže se mohou platit i během roku s nízkým ziskem.

| Sociální pojištění – vedlejší činnost               | Rok 2026                                                                             |
| --------------------------------------------------- | ------------------------------------------------------------------------------------ |
| Rozhodná částka (roční daňový základ)               | 117 521 Kč                                                                           |
| Snížení rozhodné částky za každý měsíc bez činnosti | 9 794 Kč                                                                             |
| Minimální měsíční záloha (při povinné účasti)       | 1 574 Kč                                                                             |
| Minimální měsíční vyměřovací základ                 | 5 387 Kč                                                                             |
| Sazba pojistného                                    | 29,2 % z vyměřovacího základu (28 % důchodové + 1,2 % státní politika zaměstnanosti) |

Vychází z § 10 zákona č. 155/1995 Sb. a údajů ČSSZ pro rok 2026.

Jak to funguje v praxi:

- **Daňový základ pod 117 521 Kč** ročně → ze sociálního pojištění **neplatíte nic**, pokud se dobrovolně nepřihlásíte k důchodovému pojištění; v prvním roce pak zpravidla neplatíte ani zálohy.
- **Daňový základ od 117 521 Kč včetně** → stáváte se účastni důchodového pojištění, doplatíte pojistné z přehledu; není-li splněno osvobození od záloh, jejich povinnost vzniká od měsíce následujícího po měsíci podání přehledu nebo jeho zákonné lhůty. Minimum 1 574 Kč platí pro rok 2026; v následujícím roce se použije tamní minimum.

Rozhodná částka 117 521 Kč platí, pokud jste vedlejší činnost vykonávali celý rok. Za každý kalendářní měsíc, kdy činnost netrvala, se rozhodná částka **snižuje** o 9 794 Kč. Pokud jste třeba začali podnikat až v červenci, činnost netrvala 6 měsíců (leden až červen), takže se rozhodná částka sníží o 58 764 Kč (6 × 9 794 Kč) na **58 757 Kč** (117 521 − 58 764).

**V prvním roce vedlejší činnosti zpravidla neplatíte zálohy na sociální pojištění.** Při zahájení po 31. 12. 2024 a alespoň pěti předchozích kalendářních letech bez SVČ je od záloh osvobozen i bezprostředně následující rok, mimo paušální režim; roční doplatek tím nezaniká. Dobrovolné přihlášení k důchodovému pojištění má vlastní pravidla záloh; bez něj se povinná účast posoudí podle prvního přehledu.

## Kolik zaplatím na zdravotním pojištění?

Zdravotní pojištění nepoužívá označení „vedlejší činnost“ stejným způsobem jako sociální pojištění. Minimální vyměřovací základ a průběžné zálohy se neuplatní pouze při splnění zákonných podmínek, například když je v souběžném zaměstnání odvedeno pojistné alespoň z minimálního základu nebo za vás po celý měsíc platí pojistné stát (§ 3a zákona č. 592/1992 Sb.). Samotná existence libovolné dohody pod limitem tuto výjimku automaticky nezaručuje.

To znamená:

- **Neplatíte měsíční zálohy**, pokud po celý měsíc splňujete některou zákonnou výjimku z minima – pojistné se pak počítá ze skutečně dosaženého zisku.
- Po skončení roku zdravotní pojistné **doplatíte jednorázově** podle přehledu: činí **13,5 % z poloviny daňového základu** z podnikání.
- Pokud máte ztrátu nebo velmi nízký zisk, zaplatíte odpovídajícím způsobem málo, případně nic.

Sazba 13,5 % se počítá z vyměřovacího základu, kterým je 50 % daňového základu (rozdílu příjmů a výdajů). Příklad: při zisku 100 000 Kč činí vyměřovací základ 50 000 Kč a zdravotní pojistné 6 750 Kč za celý rok.

Vychází z § 3a a § 8 zákona č. 592/1992 Sb.

## Jak se daní příjmy ze zaměstnání i z podnikání?

Pokud máte vedle zaměstnání zdanitelné příjmy podle § 7 až 10 zákona o daních z příjmů **vyšší než 20 000 Kč** za rok (nebo nastane jiný zákonný důvod), podáte po skončení roku **jedno daňové přiznání**, do kterého zahrnete oba zdroje příjmů. Jde o hranici příjmů, nikoli zisku; přehledy pojišťovnám se podávají i bez povinnosti přiznání. Daň z příjmů fyzických osob činí pro rok 2026:

| Sazba daně z příjmů | Hranice (rok 2026)                                                                                                                                                         |
| ------------------- | -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| 15 %                | do 1 762 812 Kč ročního základu daně; měsíční hranice 146 901 Kč se týká zálohy ze mzdy |
| 23 %                | z části základu daně nad 1 762 812 Kč ročně                                                                                        |

Vychází z § 16 zákona č. 586/1992 Sb.; hranice = 36násobek průměrné mzdy (48 967 Kč) pro rok 2026.

Postup výpočtu:

1. **Dílčí základ ze zaměstnání** převezmete z **potvrzení o zdanitelných příjmech**, o které zaměstnavatele požádáte včas před podáním přiznání; zákon nestanoví lhůtu 15. února pro žádost o toto potvrzení.
2. **Dílčí základ z podnikání** = příjmy minus výdaje. Výdaje můžete uplatnit buď skutečné (podle účetnictví / daňové evidence), nebo **výdajovým paušálem** (procentem z příjmů).
3. Oba dílčí základy sečtete a z celku spočítáte daň 15 % (případně 23 % z nadlimitní části).
4. Od daně odečtete slevy: **základní slevu na poplatníka 30 840 Kč** ročně (§ 35ba) a případně daňové zvýhodnění na děti.
5. Odečtete zálohy na daň, které vám už strhával zaměstnavatel. Výsledkem je doplatek, nebo přeplatek.

**Výdajové paušály** (§ 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb.) nahrazují prokazování skutečných výdajů. Výhodnost porovnejte s jejich skutečnou výší; nadále se vedou záznamy o příjmech a evidence pohledávek:

| Druh činnosti                            | Paušál | Maximální výdaj |
| ---------------------------------------- | ------ | --------------- |
| Řemeslná živnost, zemědělství            | 80 %   | 1 600 000 Kč    |
| Ostatní živnosti                         | 60 %   | 1 200 000 Kč    |
| Jiné podnikání (např. svobodná povolání) | 40 %   | 800 000 Kč      |
| Nájem majetku v obchodním majetku (§ 7)  | 30 %   | 600 000 Kč      |

Vychází z § 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. pro rok 2026.

Detailní postup vyplnění formuláře najdete v článku [daňové přiznání OSVČ](https://ucto.cz/dane/danove-priznani-osvc). Pokud chcete vidět, kolik vám zbude ze zaměstnanecké mzdy, použijte přehled na stránce [čistá mzda](https://mzdy.cz/mzda/cista-mzda).

### Modelový příklad: programátor na hlavní úvazek s vedlejší živností

Pan Novák je zaměstnaný programátor a vedle toho provozuje živnost vývoje webů. Za rok 2026 mu zákazníci zaplatili **180 000 Kč**. Uplatní výdajový paušál 60 % (ostatní živnost). Předpokládáme, že zaměstnání po celý rok zakládá účast na nemocenském pojištění a splňuje zdravotní výjimku z minima, příjmy ze zaměstnání spolu s podnikáním nepřekročí hranici 23% sazby a slevu na poplatníka již využil ve mzdě.

- **Daňový základ z podnikání:** 180 000 − (60 % = 108 000) = **72 000 Kč**.
- **Sociální pojištění:** daňový základ 72 000 Kč je pod rozhodnou částkou 117 521 Kč → **roční pojistné nevznikne**; případné zálohy předepsané z minulého roku se vypořádají jako přeplatek.
- **Zdravotní pojištění:** 13,5 % z poloviny základu = 13,5 % z 36 000 Kč = **4 860 Kč** doplatek.
- **Daň z příjmů:** za uvedených předpokladů se daň zvýší o 15 % z 72 000 Kč = **10 800 Kč**; oba dílčí základy a zaplacené zálohy se vypořádají v přiznání.

Z přivýdělku 180 000 Kč tak pan Novák odvede jen daň z příjmů a 4 860 Kč na zdravotní pojištění. Na sociálním pojištění neplatí nic.

## Můžu při zaměstnání využít paušální daň?

Do paušálního režimu **nemůžete vstoupit, pokud už při vstupu máte příjmy ze zaměstnání zdaňované zálohovou daní**. Výjimkou jsou příjmy ze závislé činnosti zdaněné srážkovou daní. Pokud zaměstnání vznikne teprve po platném vstupu do paušálního režimu, režim může trvat do konce roku, ale daň za tento rok zpravidla nebude rovna paušální dani: podáte daňové přiznání i pojistné přehledy.

Při trvajícím běžném zaměstnání proto paušální daň zpravidla nepřipadá v úvahu. V klasickém přiznání můžete využít výdajové paušály popsané výše.

## Jaké lhůty a přehledy musím dodržet?

Po skončení roku 2025 (přiznání podávané v roce 2026) i za rok 2026 platí tři klíčové dokumenty: daňové přiznání a dva přehledy.

| Dokument                                                              | Lhůta (zdaňovací období 2025, podání v roce 2026)                           |
| --------------------------------------------------------------------- | --------------------------------------------------------------------------- |
| Potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatele                   | vyžádat včas před podáním přiznání; 15. 2. není lhůta pro toto potvrzení    |
| Daňové přiznání (papírově – pro OSVČ s datovou schránkou nepřípustné) | 1. 4. 2026                                                                  |
| Daňové přiznání (elektronicky)                                        | 4. 5. 2026                                                                  |
| Přehled o příjmech a výdajích ČSSZ                                    | 4. 5. 2026; při e-podání po 1. 4. prodloužená lhůta 4. 6. 2026              |
| Přehled zdravotní pojišťovně                                          | do 1 měsíce po lhůtě přiznání (při e-podání v prodloužené lhůtě 4. 6. 2026) |

Vychází z daňového kalendáře pro rok 2026 a z § 15 zákona č. 589/1992 Sb.

**Pozor:** Jako registrovaná OSVČ máte zpravidla ze zákona zřízenou **datovou schránku**, a proto musíte podat přiznání elektronicky. Podání do 1. dubna je stále včas; pokud elektronické přiznání podáte až po základní lhůtě, nejzazší termín je **4. května 2026**. V takovém případě navazují oba přehledy do **4. června 2026**. Doplatek pojistného je splatný do **8 dnů** od dne, kdy přehled byl nebo měl být podán.

## Časté chyby při souběhu zaměstnání a podnikání

- **Placení zbytečných záloh.** V prvním roce vedlejší činnosti se sociální zálohy zpravidla neplatí, pokud se dobrovolně nepřihlásíte k důchodovému pojištění. Mnozí OSVČ je přesto platí, protože si pletou pravidla s hlavní činností.
- **Opomenutí oznámit vedlejší činnost.** ČSSZ oznamte důvod vedlejší činnosti; doklad není nutný, má-li údaj ve své evidenci nebo si jej opatří dálkově. Zdravotní pojišťovně oznamte souběh a ověřte splnění její vlastní výjimky z minima. Bez oznámení vás úřad může vést jako hlavní činnost a vyměřit minimální zálohy.
- **Nepožádání o potvrzení o zdanitelných příjmech.** Bez tohoto potvrzení od zaměstnavatele nedoplníte zaměstnanecký dílčí základ do přiznání.
- **Záměna vstupu do paušálního režimu se zaměstnáním vzniklým později.** Při vstupu brání běžné zaměstnání účasti v režimu; pokud vznikne až během roku, řeší se přiznání a přehledy.
- **Souběh ve stejném oboru bez souhlasu zaměstnavatele.** Hrozí porušení § 304 zákoníku práce.
- **Nepodání přehledů.** Daňové přiznání nestačí – ČSSZ a zdravotní pojišťovna chtějí samostatné přehledy.

## Související témata a nástroje

- [vedlejší činnost](https://ucto.cz/slovnik#vedlejsi-cinnost) vysvětluje režim podnikání při zaměstnání.
- [DPP](https://mzdy.cz/zamestnani/dpp) pomůže porovnat dohodu se souběhem podnikání a zaměstnání.

## Shrnutí

Při zaměstnání zakládajícím účast na pojištění se podnikání pro sociální pojištění obvykle posuzuje jako vedlejší: povinná účast vznikne, jakmile daňový základ při celoroční činnosti **dosáhne 117 521 Kč**. U zdravotního pojištění se minimum a zálohy neuplatní jen při splnění konkrétní zákonné výjimky; jinak nestačí samotný název „vedlejší“. Daňové přiznání se podává elektronicky a přehledy mají vlastní navazující lhůty.

## Časté dotazy

### Musím zaměstnavateli oznámit, že podnikám?

Souhlas zaměstnavatele potřebujete pouze tehdy, pokud podnikáte ve **shodném oboru činnosti**, jaký má váš zaměstnavatel (§ 304 zákoníku práce). V jiném oboru § 304 souhlas nevyžaduje. U zaměstnanců vyjmenovaných v § 303 však platí širší omezení podnikání a služební poměry mají vlastní pravidla; zákonné výjimky je nutné posoudit samostatně. Konkurenční doložka podle § 310 upravuje až dobu po skončení zaměstnání.

### Kolik si můžu vydělat, abych neplatil sociální pojištění?

Pokud váš **daňový základ** (příjmy minus výdaje) z celoroční vedlejší činnosti za rok 2026 **nedosáhne 117 521 Kč**, povinné sociální (důchodové) pojištění nevzniká; při rovnosti už vzniká. Tato rozhodná částka se snižuje o 9 794 Kč za každý měsíc bez vedlejší činnosti a také za celý měsíc s nárokem na uvedené nemocenské dávky z pojištění OSVČ (§ 10 zákona č. 155/1995 Sb.).

### Platím při vedlejší činnosti zálohy na pojistné?

V **prvním roce** vedlejší činnosti zálohy na sociální pojištění zpravidla neplatíte, pokud se dobrovolně nepřihlásíte k důchodovému pojištění. Pokud v dalším roce z přehledu vyjde účast na pojištění, vzniknou zálohy podle vypočteného základu, nejméně **1 574 Kč** pro rok 2026. U zdravotního pojištění je nulová průběžná záloha podmíněna zákonnou výjimkou, například kvalifikovaným souběhem se zaměstnáním; pojistné ze skutečného základu se doplatí po přehledu.

### Můžu při zaměstnání používat paušální daň?

Při vstupu do režimu jej vylučují příjmy ze zaměstnání zdaňované zálohou; srážkově zdaněné příjmy nevadí. Pokud běžné zaměstnání začne až po vstupu, režim může trvat do konce roku, ale daň nebude rovna paušální dani a podáte přiznání i přehledy. Výdajové paušály lze použít v běžném přiznání.

### Jak se daní příjem ze zaměstnání a podnikání dohromady?

Podáte jedno daňové přiznání, kde sečtete dílčí základ ze zaměstnání (z potvrzení o zdanitelných příjmech) a dílčí základ z podnikání (příjmy minus výdaje nebo výdajový paušál). Z celku spočítáte daň 15 % (z části nad 1 762 812 Kč 23 %), odečtete slevy a zaplacené zálohy. Detaily v článku [daňové přiznání OSVČ](https://ucto.cz/dane/danove-priznani-osvc).

### Do kdy musím podat daňové přiznání a přehledy?

Jako OSVČ s datovou schránkou podáváte přiznání elektronicky. Podáte-li ho po základní lhůtě, nejzazší elektronický termín je **4. května 2026**; při tomto scénáři následují oba přehledy do **4. června 2026**. Při dřívějším podání se lhůty posuzují podle skutečně použitého režimu. Doplatek pojistného je splatný do 8 dnů ode dne, kdy přehled byl nebo měl být podán.

### Vyplatí se kvůli důchodu platit sociální pojištění dobrovolně?

Pokud z vedlejší činnosti pojistné neplatíte, neúčastníte se za tu dobu důchodového pojištění z titulu podnikání (ale účastníte se ze zaměstnání). Můžete se přihlásit k **dobrovolné účasti** a platit alespoň minimální zálohu 1 574 Kč měsíčně, čímž si zvýšíte vyměřovací základ pro budoucí důchod. Zda se to vyplatí, závisí na vaší situaci.

## Pozor na odlišný problém: švarcsystém

Souběh zaměstnání s vlastní vedlejší činností není sám o sobě švarcsystém. Riziko vzniká tehdy, když fakturace jednomu odběrateli ve skutečnosti naplňuje znaky závislé práce podle § 2 zákoníku práce. Tento samostatný intent, včetně znaků, sankcí a nastavení smluvního vztahu, rozebírá článek [švarcsystém na Mzdy.cz](https://mzdy.cz/zamestnani/svarcsystem).

---

# Plátce DPH jako OSVČ: registrace a limity

- URL: https://ucto.cz/osvc/platce-dph-osvc
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Plátce DPH OSVČ 2026: od jakého obratu vzniká povinná registrace, dva limity 2 000 000 a 2 536 500 Kč, lhůty, dobrovolná registrace i časté chyby.

**Ve zkratce:** U běžné zdanitelné činnosti OSVČ vzniká povinnost registrace k DPH, jakmile **obrat v tuzemsku za kalendářní rok překročí 2 000 000 Kč** (§ 6 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb.). Přihlášku k registraci podáte do **10 pracovních dnů** od překročení a plátcem se standardně stanete **od 1. ledna následujícího roku** — nebo si ve včas podané přihlášce zvolíte den následující po překročení (§ 6 odst. 2 písm. a). Od roku 2025 platí navíc **druhý limit 2 536 500 Kč**: pokud jej v témže roce také překročíte, stáváte se plátcem **ze zákona už dnem následujícím** po překročení (§ 6 odst. 2 písm. b). **§ 6 odst. 3 stanoví výjimku** pro osobu uskutečňující pouze plnění osvobozená bez nároku na odpočet. Vedle povinné registrace se můžete k DPH přihlásit i **dobrovolně**, typicky když dodáváte firmám-plátcům a chcete uplatňovat odpočet daně.

Tento návod vysvětluje, jak se počítá obrat pro DPH, jak fungují oba limity, v jakých lhůtách se registrovat, kdy se vyplatí dobrovolná registrace, čím se liší plátce od identifikované osoby a jakých chyb se vyvarovat. Všechna čísla, sazby a paragrafy platí pro rok 2026.

## Od jakého obratu se OSVČ stává plátcem DPH?

Rozhodující hranice pro běžnou zdanitelnou činnost je **2 000 000 Kč obratu v tuzemsku za kalendářní rok**. Vyplývá z **§ 6 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb.**, o dani z přidané hodnoty. Jakmile součet vašich relevantních plnění od 1. ledna do 31. prosince tuto částku překročí, vzniká vám registrační povinnost; výjimku podle § 6 odst. 3 je nutné posoudit, uskutečňujete-li pouze plnění osvobozená bez nároku na odpočet.

Od **1. ledna 2025** přitom platí dvě zásadní změny, které se promítají i do roku 2026:

- **Obrat se sleduje za kalendářní rok** (1. 1. – 31. 12.), nikoli za posledních 12 bezprostředně předcházejících měsíců jako dříve.
- Vedle limitu 2 000 000 Kč se sleduje i **druhý, vyšší limit 2 536 500 Kč** (ekvivalent 100 000 EUR), který má jiné — přísnější — důsledky.

| Limit obratu (kalendářní rok)                | Paragraf                                               | Kdy se stáváte plátcem                             | Lhůta pro přihlášku             |
| -------------------------------------------- | ------------------------------------------------------ | -------------------------------------------------- | ------------------------------- |
| **2 000 000 Kč**                             | § 6 odst. 1 (volba dřívějšího dne § 6 odst. 2 písm. a) | od 1. 1. následujícího roku (nebo dříve dle volby) | 10 pracovních dnů od překročení |
| **2 536 500 Kč** | § 6 odst. 2 písm. b)                                   | dnem následujícím po překročení (ze zákona)        | 10 pracovních dnů od překročení |

Oba limity i pravidlo počítání obratu za kalendářní rok zavedla novela č. 461/2024 Sb. účinná od 1. 1. 2025 a beze změny platí i pro rok 2026.

## Co se počítá do obratu pro DPH?

Obratem se podle **§ 4a zákona č. 235/2004 Sb.** rozumí souhrn úplat (bez daně) za **uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku**. Patří sem zejména:

- úplaty za **zdanitelná plnění** (dodání zboží a poskytnutí služeb v ČR),
- úplaty za **plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet** (např. dodání zboží do jiného členského státu),
- některá osvobozená plnění bez nároku na odpočet (např. finanční nebo nájemní), pokud nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně.

Do obratu se naopak **nezahrnuje** úplata z prodeje dlouhodobého majetku, **pokud tento prodej není nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti** (§ 4a odst. 3). Důležité je, že pro obrat je rozhodující **datum uskutečnění plnění**, nikoli datum úhrady — počítáte tedy uskutečněná plnění, ne pouze uhrazené nebo vystavené faktury. Podrobný výpočet a hraniční případy rozebírá samostatný článek [registrace k DPH](https://ucto.cz/dph/registrace-k-dph).

> Pozor: do obratu pro DPH se započítávají i příjmy, které danit z hlediska daně z příjmů třeba nemusíte stejným způsobem. Obrat pro DPH a základ daně z příjmů jsou dvě různé veličiny — nezaměňujte je.

## Jak funguje první limit 2 000 000 Kč?

Pokud za kalendářní rok překročíte obrat 2 000 000 Kč, ale **nepřekročíte** druhý limit 2 536 500 Kč, máte podle **§ 94 zákona č. 235/2004 Sb.** povinnost podat **přihlášku k registraci do 10 pracovních dnů** ode dne překročení.

Plátcem se v tomto případě standardně stáváte až **od 1. ledna následujícího kalendářního roku**. Zákon vám ale dává volbu podle **§ 6 odst. 2 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.**: v přihlášce můžete uvést, že chcete být plátcem **už dnem následujícím po překročení obratu**. To se hodí například tehdy, když plánujete velké nákupy s DPH a chcete dříve uplatnit odpočet.

**Modelový příklad.** OSVČ grafik fakturuje firmám a 15. září 2026 mu obrat za rok 2026 vystoupá na 2 050 000 Kč. Druhý limit nepřekročí. Přihlášku musí podat do 10 pracovních dnů, tedy nejpozději **30. září 2026**; svátek 28. září se mezi pracovní dny nepočítá. Plátcem se stane od 1. ledna 2027 — pokud si v přihlášce nezvolí dřívější datum.

## Jak funguje druhý limit 2 536 500 Kč?

Toto je nejdůležitější změna od roku 2025. Pokud v témže kalendářním roce překročíte i **vyšší limit 2 536 500 Kč** (§ 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb.), nečekáte na 1. leden — stáváte se plátcem **ze zákona dnem bezprostředně následujícím** po dni, kdy byl tento obrat překročen. Přihlášku k registraci přitom podáváte rovněž do **10 pracovních dnů** od překročení.

Prakticky to znamená, že **plátcem jste i bez ohledu na to, zda přihlášku stihnete podat**. U zdanitelných plnění uskutečněných od následujícího dne musíte uplatnit příslušný režim DPH a odvádět daň, jinak vám hrozí doměření daně i sankce. Rozhoduje datum uskutečnění plnění, nikoli samotné datum vystavení faktury.

**Modelový příklad.** Stejný grafik má v listopadu 2026 mimořádně silný rok a 20. listopadu 2026 jeho obrat dosáhne 2 600 000 Kč. Tím překročil i druhý limit. Plátcem DPH se stává **od 21. listopadu 2026** přímo ze zákona; přihlášku musí podat do 10 pracovních dnů. U zdanitelných plnění uskutečněných od 21. listopadu už jako plátce uplatňuje příslušnou DPH.

| Situace v kalendářním roce                                                | Stáváte se plátcem                                                      |
| ------------------------------------------------------------------------- | ----------------------------------------------------------------------- |
| Obrat > 2 000 000 Kč a zároveň ≤ 2 536 500 Kč | od 1. 1. následujícího roku (nebo dříve dle volby, § 6 odst. 2 písm. a) |
| Obrat > 2 536 500 Kč                          | dnem následujícím po překročení, ze zákona (§ 6 odst. 2 písm. b)        |

## Jak podat přihlášku k registraci krok za krokem

1. **Zkontrolujte obrat průběžně**, ideálně po každém měsíci. Sledujte součet uskutečněných plnění od začátku kalendářního roku.
2. **Určete den překročení limitu** — den, kdy součet poprvé přesáhl 2 000 000 Kč (případně i 2 536 500 Kč).
3. **Podejte přihlášku k registraci** elektronicky přes portál MOJE daně (Daňový portál) nebo datovou schránkou, a to **do 10 pracovních dnů** od překročení (§ 94 zákona o DPH).
4. **Zvolte datum vzniku plátcovství.** U prvního limitu si můžete zvolit dřívější termín než 1. leden; u druhého limitu je datum dané zákonem.
5. **Začněte vystavovat daňové doklady s DPH** od data, kdy se stáváte plátcem, a veďte evidenci pro účely DPH.
6. **Podávejte přiznání k DPH** ve lhůtě podle § 101 zákona o DPH; kontrolní hlášení podávejte, pokud pro ně vznikne povinnost podle § 101c, ve lhůtě podle § 101e. Přihlédněte k odlišné periodicitě právnických a fyzických osob.

Náležitosti faktury plátce DPH (DIČ obou stran, základ daně, sazba a výše daně) shrnuje článek [fakturace OSVČ](https://ucto.cz/osvc/fakturace-osvc).

## Kdy se vyplatí dobrovolná registrace k DPH?

I když obrat 2 000 000 Kč nepřekročíte, můžete se k DPH přihlásit **dobrovolně** podle **§ 6f zákona č. 235/2004 Sb.** Pro tuzemského podnikatele je podmínkou uskutečňování nebo zamýšlené uskutečňování plnění, u kterého by měl jako plátce nárok na odpočet. Plátcovství vzniká dnem následujícím po oznámení rozhodnutí o registraci; samotné podání žádosti nestačí.

Dobrovolná registrace dává smysl hlavně tehdy, když:

- **dodáváte převážně firmám-plátcům DPH (B2B)** — ti si mohou při splnění podmínek DPH odečíst, takže se pro ně cenový dopad může snížit,
- **máte vysoké vstupní náklady s DPH** (zboží, materiál, technika) a chcete si uplatnit **odpočet daně na vstupu**,
- očekáváte v některých obdobích **nadměrný odpočet** (vstupy s DPH převyšují výstupy), který vám finanční úřad vrátí.

Naopak nevýhodná bývá pro OSVČ, které prodávají hlavně **koncovým spotřebitelům (B2C)** — registrace může zvýšit cenu pro zákazníka, nebo snížit vaši marži, pokud koncovou cenu nezměníte. Dopad závisí na použité sazbě DPH a možnosti odpočtu daně na vstupu. K tomu přibývá administrativa: přiznání k DPH a případně kontrolní hlášení podle skutečných plnění.

| Kritérium                 | Dobrovolná registrace spíše ANO | Dobrovolná registrace spíše NE |
| ------------------------- | ------------------------------- | ------------------------------ |
| Typičtí odběratelé        | firmy-plátci DPH (B2B)          | koncoví spotřebitelé (B2C)     |
| Vstupní náklady s DPH     | vysoké                          | nízké                          |
| Cenový dopad na zákazníka | závisí na rozsahu odpočtu DPH   | podle ceny a použité sazby     |
| Administrativa            | nárůst (přiznání + hlášení)     | nárůst (přiznání + hlášení)    |

Téma podrobně rozebírá samostatný článek [dobrovolná registrace k DPH](https://ucto.cz/dph/dobrovolna-registrace-dph).

## Plátce DPH, nebo identifikovaná osoba — jaký je rozdíl?

Hranici 2 000 000 Kč si nepleťte s povinnostmi při obchodu se zahraničím. I neplátce DPH se totiž může stát **identifikovanou osobou**, a to bez ohledu na obrat. U pořízení zboží se navíc zkoumá, zda jde o pořízení, které je předmětem daně; pro nové dopravní prostředky či zboží podléhající spotřební dani neplatí běžná limitní výjimka:

- při **pořízení zboží z jiného státu EU** nad **326 000 Kč** v příslušném nebo bezprostředně předcházejícím kalendářním roce — identifikovanou osobou se stáváte dnem onoho pořízení, kterým byl limit překročen (§ 6g zákona o DPH),
- při **přijetí služby** s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v ČR — např. reklama na Googlu či Facebooku — a to **bez jakéhokoli limitu** (§ 6h); postavení může vzniknout již zaplacením zálohy, z níž vzniká povinnost přiznat daň,
- při **poskytnutí služby** s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, není-li tam osvobozena, rovněž **bez limitu** (§ 6i); při dostatečně určité službě může registraci vyvolat už přijatá záloha.

Identifikovaná osoba **přiznává českou DPH u vymezených přeshraničních přijetí** (například u přijaté služby od zahraniční osoby); při poskytnutí služby do jiného členského státu plní zejména registrační a oznamovací povinnosti. U běžných tuzemských plnění zůstává **neplátcem** a nemá nárok na odpočet daně na vstupu. Přihlášku podává do **15 dnů** ode dne, kdy se identifikovanou osobou stala (§ 97 zákona o DPH). Rozdíly a příklady najdete v článku [identifikovaná osoba](https://ucto.cz/dph/identifikovana-osoba).

| Znak                    | Plátce DPH                           | Identifikovaná osoba                                              |
| ----------------------- | ------------------------------------ | ----------------------------------------------------------------- |
| DPH u tuzemských plnění | ano, připočítává a odvádí            | ne (zůstává neplátcem)                                            |
| Nárok na odpočet        | podle zákonných podmínek             | ne                                                                |
| Typický důvod vzniku    | obrat > 2 000 000 Kč nebo dobrovolně | přijetí služby od zahraniční osoby; pořízení zboží z EU nad limit |
| Lhůta pro přihlášku     | 10 pracovních dnů                    | 15 dnů                                                            |

## Časté chyby při registraci k DPH

- **Sledování obratu za 12 měsíců místo za kalendářní rok.** Od roku 2025 se obrat počítá výhradně za kalendářní rok (1. 1. – 31. 12.). Staré pravidlo „posledních 12 měsíců" už neplatí.
- **Přehlédnutí druhého limitu 2 536 500 Kč.** Při jeho překročení se stáváte plátcem hned následující den, ne až od ledna. U zdanitelných plnění uskutečněných od tohoto dne uplatníte příslušný režim DPH bez ohledu na samotné datum vystavení faktury.
- **Záměna data uskutečnění plnění za datum úhrady.** Do obratu patří uskutečněná plnění, ne pouze to, co vám přišlo na účet. Ani datum vystavení faktury není samo o sobě rozhodné.
- **Opožděná přihláška.** Lhůta je jen 10 pracovních dnů od překročení; její zmeškání může vést k sankcím.
- **Dobrovolná registrace u B2C bez rozmyslu.** Pokud prodáváte spotřebitelům, porovnejte možný růst koncové ceny nebo pokles marže s nárokem na odpočet DPH z nákupů.
- **Zapomenutí na paušální daň.** Vznik plátcovství DPH nebo registrační povinnosti (mimo identifikovanou osobu) vede k ukončení paušálního režimu **uplynutím daného zdaňovacího období**; Finanční správa vyžaduje oznámení skutečnosti do 15 dnů. Za tento rok pak zpravidla daň není rovna paušální dani a vzniknou běžné povinnosti přiznání a přehledů.

## Shrnutí

U běžné zdanitelné činnosti OSVČ vzniká povinná registrace při překročení obratu **2 000 000 Kč** v tuzemsku za kalendářní rok (§ 6 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb.); plátcovství pak vzniká od 1. ledna příštího roku, nebo dříve dle volby. Od roku 2025 platí navíc **druhý limit 2 536 500 Kč**, jehož překročením se stáváte plátcem **už dnem následujícím** přímo ze zákona. V obou případech podáváte přihlášku do **10 pracovních dnů**. Osoba uskutečňující pouze plnění osvobozená bez nároku na odpočet má výjimku podle § 6 odst. 3. Mimo povinnou registraci se můžete přihlásit **dobrovolně** podle § 6f; dopad posuďte podle odběratelů a vstupů s DPH. Obchod se zahraničím přitom řeší samostatný institut **identifikované osoby**, který s hranicí 2 000 000 Kč nesouvisí.

## Časté dotazy

### Od jakého obratu musím být plátcem DPH?

U běžné zdanitelné činnosti vzniká povinná registrace při překročení obratu **2 000 000 Kč v tuzemsku za kalendářní rok** podle § 6 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. Pokud ve stejném roce překročíte i vyšší limit 2 536 500 Kč, stáváte se plátcem ze zákona už dnem následujícím po překročení. Při výhradně osvobozených plněních bez nároku na odpočet posuďte výjimku § 6 odst. 3.

### Do kdy musím podat přihlášku k registraci?

Přihlášku k registraci podáváte do **10 pracovních dnů** ode dne, kdy byl obrat překročen (§ 94 zákona o DPH). Tato lhůta platí pro první i druhý limit a podává se elektronicky přes Daňový portál nebo datovou schránkou.

### Kdy přesně se stanu plátcem po překročení obratu?

Při překročení prvního limitu 2 000 000 Kč se plátcem stáváte **od 1. ledna následujícího kalendářního roku**, případně dříve, pokud si to zvolíte v přihlášce. Při překročení druhého limitu 2 536 500 Kč se stáváte plátcem **dnem bezprostředně následujícím** po dni překročení, a to přímo ze zákona.

### Vyplatí se mi stát se plátcem DPH dobrovolně?

Dobrovolná registrace podle § 6f zákona o DPH se vyplatí hlavně tehdy, když dodáváte převážně **firmám-plátcům DPH (B2B)** a máte vysoké vstupní náklady s DPH, z nichž chcete uplatnit odpočet. U prodeje koncovým spotřebitelům (B2C) je potřeba spočítat cenu, marži a odpočet ze vstupů; samotná registrace neznamená automatické zdražení o celou sazbu DPH.

### Jak se počítá obrat pro DPH?

Obratem je souhrn úplat bez daně za uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku (§ 4a zákona o DPH). Rozhodující je **datum uskutečnění plnění**, ne datum úhrady. Prodej dlouhodobého majetku se nezapočítává, pokud není nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti. Od roku 2025 se obrat sleduje za kalendářní rok.

### Je identifikovaná osoba totéž co plátce DPH?

Není. **Identifikovaná osoba** přiznává českou DPH z vymezených přijetí, například služby od zahraniční osoby nebo pořízení zboží z EU. Při poskytnutí služby do EU může mít registrační a ohlašovací povinnosti bez české daně na výstupu. U běžných tuzemských plnění zůstává neplátcem a nemá nárok na odpočet. Plátce postupuje podle druhu plnění, včetně přenesení daňové povinnosti či osvobození; odpočet uplatní při splnění zákonných podmínek.

---

# Pojištění odpovědnosti OSVČ

- URL: https://ucto.cz/osvc/pojisteni-odpovednosti-osvc
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Pojištění odpovědnosti OSVČ 2026: kdy je povinné a kdy dobrovolné, limity plnění u advokátů, daňových poradců i lékařů, cena, výluky a daňová uznatelnost.

**Ve zkratce:** Pojištění odpovědnosti OSVČ je pro **většinu živnostníků dobrovolné**, ale u řady **regulovaných profesí je ze zákona povinné** a výkon činnosti bez něj může mít zákonné následky podle příslušného profesního předpisu. Povinné je například pro advokáty (minimální limit **7 500 000 Kč** pro samostatné advokáty dle pravidel ČAK vydaných na základě § 24a zákona č. 85/1996 Sb.), daňové poradce (§ 6 zákona č. 523/1992 Sb.), poskytovatele zdravotních služeb (§ 45 zákona č. 372/2011 Sb.), autorizované architekty a inženýry (§ 16 zákona č. 360/1992 Sb.) i auditory (§ 22 zákona č. 93/2009 Sb.). Pro ostatní OSVČ jde o dobrovolnou ochranu před náhradou škody způsobené třetí osobě při podnikání — cenu určuje konkrétní nabídka podle oboru, limitu a výluk. Při skutečných výdajích může být pojistné **daňově uznatelným výdajem**, pokud souvisí s podnikáním a je doložené; vedle procentních výdajů ho samostatně neuplatníte.

Tento přehled vysvětluje, kdy je pojištění odpovědnosti povinné a kdy dobrovolné, jaké limity a paragrafy platí u jednotlivých profesí, co pojištění kryje a co naopak ne, kolik stojí a jak ho správně uplatnit v daních. Pojištění odpovědnosti patří mezi klíčové [povinnosti OSVČ](https://ucto.cz/osvc/osvc-povinnosti) u vybraných profesí — proto stojí za to si pravidla pečlivě ověřit.

## Co je pojištění odpovědnosti OSVČ a před čím chrání?

Pojištění odpovědnosti (často se mu říká „pojistka na blbost") kryje povinnost podnikatele **nahradit škodu nebo újmu, kterou způsobí jiné osobě** v souvislosti se svou činností. Občanský zákoník řeší náhradu újmy zejména v § 2894 a násl.; § 2910 upravuje náhradu při porušení zákonné povinnosti, zatímco porušení smluvní povinnosti řeší zejména § 2913. Pojištění odpovědnost podnikatele neruší; pojistitel za splnění smluvních podmínek poskytne plnění do sjednaného limitu.

V praxi rozlišujeme dvě základní roviny:

- **Obecná odpovědnost podnikatele za škodu** — typicky věcná škoda (poškození cizí věci) nebo újma na zdraví třetí osoby, ke které dojde provozem podnikání. Příklad: instalatér způsobí vytopení bytu pod místem opravy, kadeřnice poškodí zákaznici vlasy nevhodným přípravkem, U smazání klientských dat ověřte konkrétní profesní nebo kybernetické krytí; nelze předpokládat, že je zahrnuje každá obecná pojistka.
- **Profesní (čistě finanční) odpovědnost** — škoda způsobená chybou v odborném výkonu povolání, typicky **čistá finanční škoda** bez poškození věci. Příklad: účetní špatně zaúčtuje a klient dostane pokutu, daňový poradce opomene odpočet a klient přeplatí daň, projektant udělá chybu v dokumentaci.

Pro řadu profesí existuje **povinná varianta** profesního pojištění zakotvená přímo ve zvláštním zákoně. Pro ostatní OSVČ je sjednání dobrovolné, ale u rizikových oborů velmi doporučené.

## Pro koho je pojištění odpovědnosti povinné?

U níže uvedených profesí zákon vyžaduje odpovídající pojištění, ale rozhoduje také forma výkonu a případné výjimky, například zaměstnanecký výkon autorizované osoby. Nesplnění povinnosti může vést k profesním či správním následkům podle konkrétního předpisu; pojištění společnosti nebo zaměstnavatele nelze automaticky zaměnit za individuální pojistku. Povinné pojištění profesní odpovědnosti upravují různé zvláštní předpisy. Nejčastější z nich shrnuje tabulka:

| Profese                                            | Právní základ                                     | Minimální limit / pravidlo                       |
| -------------------------------------------------- | ------------------------------------------------- | ------------------------------------------------ |
| Advokát                                            | § 24a zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii          | 7 500 000 Kč pro samostatného advokáta           |
| Daňový poradce                                     | § 6 zákona č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství | Pojištěn před zahájením a po celou dobu výkonu   |
| Poskytovatel zdravotních služeb (lékař, zubař aj.) | § 45 odst. 2 písm. m) zákona č. 372/2011 Sb.      | V rozsahu, který lze rozumně předpokládat        |
| Autorizovaný architekt, inženýr a technik          | § 16 zákona č. 360/1992 Sb.                       | Pojištěn nejpozději při započetí výkonu činnosti |
| Auditor                                            | § 22 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech          | Úměrně možným škodám                             |
| Insolvenční správce                                | § 6, § 8 a § 14 zákona č. 312/2006 Sb.            | Pojištěn po celou dobu výkonu funkce             |

Zdroj: zákony č. 85/1996 Sb., č. 523/1992 Sb., č. 372/2011 Sb., č. 360/1992 Sb., č. 93/2009 Sb. a č. 312/2006 Sb. ve znění platném pro rok 2026; Portál veřejné správy (INF-298). Limity a podmínky ověřte u příslušné komory.

### Advokáti: § 24a zákona č. 85/1996 Sb.

Advokát vykonávající advokacii samostatně musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu podle § 24a zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. **Minimální limit pojistného plnění pro samostatného advokáta činí podle pravidel ČAK pro rok 2026 7 500 000 Kč**; § 24a ukládá Komoře stanovit minimum stavovským předpisem. U sdružení a veřejné obchodní společnosti se limit stanoví podle počtu společníků (např. 3 000 000 Kč × počet společníků u sdružení o třech a více společnících). Vyšší limity lze sjednat podle nabídky konkrétního pojistitele; zákonné či stavovské minimum není obecný strop možného krytí. Konkrétní minimální limity stanoví usnesení představenstva České advokátní komory; Komora zajišťuje i hromadné rámcové pojištění advokátů.

### Daňoví poradci: § 6 zákona č. 523/1992 Sb.

Daňový poradce je podle § 6 odst. 10 písm. a) zákona č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců ČR, povinen **uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu před zahájením výkonu** daňového poradenství a být takto pojištěn po celou dobu, po kterou daňové poradenství vykonává. Komora platnost pojištění pravidelně kontroluje; pokud poradce pojištění nedoloží, může mu Komora výkon daňového poradenství pozastavit (§ 8 zákona). Konkrétní limit a dokládání pojistky je třeba ověřit podle aktuálních pravidel Komory daňových poradců a zvolené smlouvy.

### Poskytovatelé zdravotních služeb: § 45 zákona č. 372/2011 Sb.

Poskytovatel zdravotních služeb musí podle aktuálního § 45 odst. 2 písm. m) zákona č. 372/2011 Sb. **být pojištěn pro případ své odpovědnosti za újmu** způsobenou v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb. Pojištění musí trvat po celou dobu poskytování služeb a kopii pojistné smlouvy nebo pojistky je poskytovatel povinen zaslat příslušnému správnímu orgánu nejpozději do 15 dnů ode dne zahájení poskytování zdravotních služeb. Rozsah pojištění musí odpovídat tomu, v jakém lze rozumně předpokládat, že by poskytovatele mohla odpovědnost postihnout.

### Autorizovaní architekti, inženýři a technici: § 16 zákona č. 360/1992 Sb.

Autorizovaná osoba (autorizovaný architekt, inženýr i technik činný ve výstavbě) je podle § 16 zákona č. 360/1992 Sb. povinna **nejpozději při započetí výkonu své činnosti uzavřít pojištění z odpovědnosti za škody** způsobené výkonem této činnosti. Povinnost neplatí, vykonává-li autorizovaná osoba činnost v pracovním, služebním, členském nebo obdobném poměru (tehdy odpovídá zaměstnavatel). Doklad o pojištění je autorizovaná osoba povinna předložit objednateli a na vyžádání i příslušné komoře (ČKA, ČKAIT).

### Auditoři a insolvenční správci

Statutární auditoři vykonávající činnost vlastním jménem a na vlastní účet a auditorské společnosti musí být podle § 22 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, pojištěni pro odpovědnost za škodu způsobenou v souvislosti s prováděním auditorské činnosti, a to úměrně možným škodám. Pojištění fyzické osoby je podmínkou povolení podle § 6 odst. 1 písm. f) zákona č. 312/2006 Sb.; u veřejné obchodní nebo zahraniční společnosti tuto podmínku upravuje § 8 odst. 1 písm. c). Pojištění musí trvat po dobu výkonu funkce; podle § 14 odst. 3 téhož zákona musí navíc každoročně, nejpozději do 2 měsíců po uplynutí předchozího kalendářního roku, doložit ministerstvu, že pojištění po celou uvedenou dobu trvalo.

## Kdy je pojištění odpovědnosti dobrovolné?

Pro **většinu běžných živnostníků** (řemeslníci, IT specialisté, kadeřnice, e‑shopaři, konzultanti, překladatelé, účetní bez statusu daňového poradce) zákon povinné pojištění odpovědnosti **nestanoví**. Sjednání je dobrovolné, přesto patří mezi nejdoporučovanější způsoby ochrany podnikání — jediná vážnější škoda způsobená klientovi může bez pojištění zlikvidovat i léta budovaný byznys.

Dobrovolné pojištění odpovědnosti dává smysl zejména tehdy, pokud:

- pracujete u klienta nebo s jeho majetkem (řemesla, úklid, instalace, montáže),
- spravujete klientovi data, účetnictví, peníze nebo dokumenty (IT, účetní, zprostředkovatelé),
- přijímáte do péče cizí věci (autoservis, opravny, úschova zboží),
- poskytujete poradenství, kde chyba znamená finanční škodu klientovi,
- vyžaduje to po vás odběratel nebo zadavatel zakázky ve smlouvě.

Pozor: i u dobrovolného pojištění je vhodné odlišit obecnou odpovědnost (věcná škoda, újma na zdraví) od **profesní odpovědnosti za čistou finanční škodu** — tu základní pojistka odpovědnosti často nekryje a je nutné ji připojistit.

## Co pojištění odpovědnosti kryje a co ne?

Rozsah krytí se řídí pojistnými podmínkami konkrétní pojišťovny, ale typicky platí následující rozdělení:

| Pojištění obvykle kryje                                        | Pojištění obvykle nekryje                       |
| -------------------------------------------------------------- | ----------------------------------------------- |
| Škodu na zdraví a životě třetí osoby                           | Škodu způsobenou úmyslně                        |
| Škodu na cizí movité i nemovité věci                           | Pokuty a jiné sankce, pokud je smlouva vylučuje |
| Čistou finanční (majetkovou) škodu — u profesního připojištění | Škodu na vlastním majetku podnikatele           |
| Náklady právního zastoupení, pokud jsou sjednány               | Škodu mimo sjednanou územní platnost            |
| Regresní nároky, pokud je smlouva zahrnuje                     | Pokuty a penále uložené samotnému podnikateli   |

Zdroj: pojistné podmínky pojistitelů; Portál veřejné správy (INF-298), 2026. Konkrétní rozsah krytí a výluk se řídí pojistnými podmínkami sjednané smlouvy.

Podle Portálu veřejné správy se pojištění profesní odpovědnosti vztahuje na povinnost nahradit **neúmyslně způsobenou škodu**; úmyslně způsobená újma, škody na životním prostředí, válečné události a pracovní úrazy zaměstnanců bývají z krytí vyloučeny. Vždy si proto pročtěte výluky a sjednanou územní platnost (ČR, EU, svět) — to bývá zdrojem nemilých překvapení při škodní události.

## Kolik pojištění odpovědnosti OSVČ stojí?

Cena (roční pojistné) závisí na **oboru činnosti, sjednaném limitu plnění, výši spoluúčasti a územní platnosti**. Bez aktuální nabídky pro konkrétní profesi a rozsah krytí nelze uvést spolehlivou obecnou cenu. Například ČAK uvádí pro rok 2026 hromadné pojištění samostatného advokáta za **7 200 Kč ročně**; tato cena neplatí pro jiné profese ani individuální smlouvy. Při porovnání nabídek sledujte také spoluúčast, výluky a územní platnost.

## Je pojistné na pojištění odpovědnosti daňově uznatelné?

Ano. Pojistné na pojištění odpovědnosti za škodu v souvislosti s podnikatelskou činností může být při splnění obecných podmínek **daňově uznatelným výdajem** podle § 24 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. OSVČ, která vede daňovou evidenci nebo účetnictví a uplatňuje **skutečné výdaje**, si pojistné odečte od základu daně.

Důležité ale je, jakým způsobem uplatňujete výdaje:

- **Skutečné výdaje** — pojistné je samostatným daňově uznatelným výdajem, započítáte ho do výdajů.
- **Výdajové paušály** (procento z příjmů) — pojistné už nelze uplatnit navíc; je **automaticky zahrnuté v paušální částce** výdajů, protože paušál pokrývá veškeré výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
- **Paušální daň** — je-li daň za rok skutečně rovna paušální dani, jednotlivé výdaje ji nesnižují. Jestliže musíte podat běžné přiznání, posoudíte pojistné podle zvoleného zákonného způsobu výdajů.

U regulovaných profesí, kde je pojištění povinné, souvislost výdaje s činností bývá dobře doložitelná. I zde však platí obecné podmínky daňové uznatelnosti a průkaznost výdaje.

## Jak sjednat pojištění odpovědnosti: postup krok za krokem

1. **Zjistěte, zda je pro vás pojištění povinné.** Podívejte se na zvláštní zákon své profese (advokát, daňový poradce, lékař, autorizovaná osoba, auditor) a ověřte podmínky u příslušné komory — povinné pojištění má často minimální limit i pravidla daná stavovským předpisem.
2. **Stanovte si potřebný limit plnění.** Vyjděte z toho, jak velkou škodu reálně můžete způsobit. U regulovaných profesí respektujte zákonné minimum, u dobrovolného pojištění zvolte limit odpovídající objemu zakázek a hodnotě majetku klientů.
3. **Rozlište obecnou a profesní odpovědnost.** Pokud hrozí čistě finanční škoda (poradenství, účetnictví, projekce), ověřte, že máte sjednanou i profesní odpovědnost, ne jen obecnou odpovědnost za věcnou škodu.
4. **Porovnejte nabídky a výluky.** Srovnejte limit, spoluúčast, územní platnost a hlavně výluky. Nejlevnější pojistka s úzkým krytím nemusí pokrýt právě vaše riziko.
5. **Sjednejte smlouvu před zahájením činnosti.** U povinných profesí musíte být pojištěni nejpozději při započetí výkonu; u zdravotních služeb pošlete kopii smlouvy správnímu orgánu do 15 dnů od zahájení.
6. **Doložte pojištění a zajistěte jeho nepřetržité trvání.** U regulovaných profesí ověřte způsob dokládání u příslušné komory nebo úřadu a hlídejte nepřetržité trvání pojištění.

## Časté chyby

- **Záměna obecné a profesní odpovědnosti.** Účetní nebo konzultant si sjedná jen obecnou odpovědnost za věcnou škodu, ale jejich typické riziko — čistá finanční škoda klientovi — zůstane nekryté.
- **Podceněný limit plnění.** Limit 1 mil. Kč nemusí stačit u zakázek, kde reálná škoda dosahuje milionů. Pojišťovna plní jen do sjednaného limitu, zbytek hradí podnikatel ze svého.
- **Přehlédnuté výluky a územní platnost.** Smlouva sjednaná jen pro ČR nekryje škodu u zahraniční zakázky; úmyslně způsobená škoda bývá vyloučena.
- **Pojištění sjednané pozdě.** U povinných profesí musí pojištění existovat nejpozději při započetí činnosti — opožděné sjednání je porušením zákona a může vést k pozastavení oprávnění.
- **Neuplatnění pojistného v daních u skutečných výdajů.** Při daňové evidenci je pojistné na odpovědnost daňově uznatelným nákladem — řada OSVČ ho zapomene do výdajů zahrnout.
- **Snaha odečíst pojistné při paušálech.** Naopak u výdajových paušálů nebo paušální daně pojistné odečíst nelze, je už zahrnuté v paušálu — jeho samostatné uplatnění je chybou.

## Shrnutí

Pojištění odpovědnosti OSVČ je pro většinu živnostníků dobrovolné; riziko a rozsah krytí je třeba posoudit podle konkrétní činnosti. Pro vybrané **regulované profese je naopak ze zákona povinné** a je podmínkou výkonu povolání: advokáti (min. 7 500 000 Kč pro samostatné advokáty podle pravidel ČAK vydaných na základě § 24a zákona č. 85/1996 Sb.), daňoví poradci (§ 6 zákona č. 523/1992 Sb.), poskytovatelé zdravotních služeb (§ 45 zákona č. 372/2011 Sb.), autorizovaní architekti a inženýři (§ 16 zákona č. 360/1992 Sb.), auditoři (§ 22 zákona č. 93/2009 Sb.) i insolvenční správci (§ 6, § 8 a § 14 zákona č. 312/2006 Sb.). Při výběru rozlišujte obecnou a profesní odpovědnost, hlídejte limit, výluky a územní platnost a u povinných profesí pojištění včas doložte komoře nebo úřadu. Při skutečných výdajích může být pojistné daňově uznatelné za podmínek § 24 zákona o daních z příjmů; u procentních výdajů a při dani rovné paušální dani ho samostatně neuplatníte.

## Často kladené otázky

### Je pojištění odpovědnosti pro OSVČ povinné?

Pro většinu živnostníků není — sjednání je dobrovolné. Povinné je ze zákona pro vybrané regulované profese, například advokáty (§ 24a zákona č. 85/1996 Sb.), daňové poradce (§ 6 zákona č. 523/1992 Sb.), poskytovatele zdravotních služeb (§ 45 zákona č. 372/2011 Sb.), autorizované architekty a inženýry (§ 16 zákona č. 360/1992 Sb.) a auditory (§ 22 zákona č. 93/2009 Sb.). U těchto profesí je platné pojištění podmínkou výkonu činnosti.

### Jaký je minimální limit pojištění odpovědnosti advokáta?

Minimální limit pojistného plnění pro samostatně vykonávajícího advokáta činí podle § 24a zákona č. 85/1996 Sb. a usnesení České advokátní komory 7 500 000 Kč. U sdružení a veřejných obchodních společností se limit odvíjí od počtu společníků. Možné navýšení krytí závisí na pojistné nabídce a smlouvě; stavovské minimum není obecný strop.

### Co kryje pojištění odpovědnosti podnikatele?

Typicky kryje povinnost nahradit neúmyslně způsobenou škodu na zdraví a na cizí věci a u profesního připojištění i čistou finanční škodu klientovi. Součástí bývají i náklady právního zastoupení. Nekryje obvykle škodu způsobenou úmyslně, škodu na vlastním majetku, smluvní pokuty nad rámec zákona a škody mimo sjednanou územní platnost.

### Je pojistné na pojištění odpovědnosti daňově uznatelné?

Při splnění obecných podmínek a při uplatnění skutečných výdajů může být pojistné na odpovědnost související s podnikáním daňově uznatelným výdajem podle § 24 zákona č. 586/1992 Sb. U procentních výdajů je pojistné pokryto paušálním výdajem a nelze ho přičíst zvlášť. V paušálním režimu se jednotlivé výdaje pro výpočet daně samostatně neuplatňují.

### Kolik stojí pojištění odpovědnosti OSVČ?

Roční pojistné se řídí oborem, limitem plnění, spoluúčastí a územní platností. Obecnou cenu bez konkrétní nabídky spolehlivě určit nelze. Pro srovnání ČAK uvádí na rok 2026 cenu hromadného pojištění samostatného advokáta 7 200 Kč; pro jiné profese a pojistné podmínky tato částka neplatí. Konkrétní cenu ověřte u pojistitele nebo příslušné komory.

### Jaký je rozdíl mezi obecnou a profesní odpovědností?

Obecná odpovědnost kryje typicky věcnou škodu nebo újmu na zdraví třetí osoby (např. vytopení bytu řemeslníkem). Profesní odpovědnost kryje navíc čistou finanční škodu vzniklou chybou v odborném výkonu povolání bez poškození věci (např. špatné zaúčtování účetní, chyba v daňovém přiznání). Pro poradenské a odborné profese je rozhodující právě profesní odpovědnost.

---

# Povinnosti s.r.o. (roční a průběžné)

- URL: https://ucto.cz/osvc/povinnosti-sro
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Přehled povinností s.r.o. v roce 2026: účetnictví, daň z příjmů 21 %, účetní závěrka a její zveřejnění, valná hromada, datová schránka i evidence skutečných majitelů.

**Ve zkratce:** Každé s.r.o. musí v roce 2026 **vést podvojné účetnictví** (zákon č. 563/1991 Sb.), jednou ročně sestavit **účetní závěrku**, předložit ji **valné hromadě k projednání do 6 měsíců** od konce účetního období (§ 181 zákona č. 90/2012 Sb.) a **zveřejnit ve sbírce listin** obchodního rejstříku nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne (u povinně auditované závěrky platí i 30 dnů po auditu a schválení). Dále podává **přiznání k dani z příjmů právnických osob** (sazba **21 %**) elektronicky; základní lhůta za rok 2025 je **1. dubna 2026**, a pokud firma podá elektronicky až po ní, uplatní se lhůta do **4. května 2026**. Firma také udržuje zápis v **evidenci skutečných majitelů**, komunikuje s úřady přes **datovou schránku** a je-li plátcem DPH nebo zaměstnavatelem, plní i měsíční odvodové a ohlašovací povinnosti.

Společnost s ručením omezeným je sice nejoblíbenější právní formou podnikání v Česku, oproti živnosti ale nese výrazně více administrativy. Zatímco OSVČ může vést jen daňovou evidenci a řešit daně jednou za rok, s.r.o. je **právnickou osobou s povinným účetnictvím**, vlastními orgány a zveřejňovacími povinnostmi. Tento přehled vás provede všemi pravidelnými povinnostmi firmy — průběžnými (měsíční, čtvrtletní) i ročními — včetně lhůt, sazeb a sankcí pro rok 2026. Pokud firmu teprve zakládáte, navažte na návod [jak založit s.r.o.](https://ucto.cz/osvc/zalozeni-sro).

## Jaké povinnosti má s.r.o.? Rychlý přehled

Povinnosti firmy lze rozdělit podle frekvence. Následující tabulka shrnuje ty nejdůležitější; jednotlivým bodům se podrobně věnujeme níže.

| Povinnost                                  | Frekvence                     | Klíčová lhůta 2026                                                 |
| ------------------------------------------ | ----------------------------- | ------------------------------------------------------------------ |
| Vedení podvojného účetnictví               | průběžně                      | celé účetní období                                                 |
| Záloha na daň z příjmů (dle poslední daně) | pololetně / čtvrtletně        | 16. 3. / 15. 6. / 15. 9. / 15. 12.                                 |
| Přiznání k DPH (plátce); kontrolní hlášení | měsíčně / čtvrtletně; měsíčně | do 25. dne po období                                               |
| Odvody za zaměstnance / jednatele (mzdy)   | měsíčně                       | zpravidla do 20. dne následujícího měsíce                          |
| Účetní závěrka — sestavení                 | ročně                         | k rozvahovému dni                                                  |
| Valná hromada — projednání závěrky         | ročně                         | do 6 měsíců (zpravidla do 30. 6.)                                  |
| Přiznání k dani z příjmů PO                | ročně                         | 1. 4.; při pozdějším e-podání 4. 5.                                |
| Zveřejnění závěrky ve sbírce listin        | ročně                         | nejpozději do 12 měsíců; při auditu i 30 dnů po auditu a schválení |
| Evidence skutečných majitelů — aktuálnost  | průběžně                      | při každé změně                                                    |

_Zdroj: zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví; zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů; zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích; Finanční správa ČR. Platí pro rok 2026._

## Musí s.r.o. vést účetnictví?

Ano. Na rozdíl od OSVČ, která za zákonných podmínek může využít daňovou evidenci nebo paušální výdaje, je s.r.o. jako účetní jednotka zapsaná v obchodním rejstříku **ze zákona povinno vést podvojné účetnictví** podle § 1 a § 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Žádná „zjednodušená evidence“ pro běžné firmy neexistuje — paušální výdaje ani daňová evidence se na s.r.o. nevztahují.

Podvojné účetnictví znamená, že firma:

- zachycuje **každou hospodářskou operaci na dvou účtech** (má dáti / dal) na základě účetních dokladů;
- vede **účetní knihy** (deník, hlavní knihu, knihy analytických a podrozvahových účtů);
- sleduje **náklady a výnosy** bez ohledu na to, kdy proběhla platba (akruální princip), nikoli jen příjmy a výdaje;
- na konci období sestavuje **účetní závěrku** (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha).

Účetnictví můžete vést sami v účetním programu, typicky ho ale firmy svěřují **externí účetní nebo účetní kanceláři**. Pověřením jiné osoby se účetní jednotka nezbavuje odpovědnosti za účetnictví; **jednatel** má povinnosti při jeho zajištění — více o jeho roli v článku [jednatel a společník s.r.o.](https://ucto.cz/osvc/jednatel-spolecnik-sro). Podrobně rozebíráme sestavení výkazů v textu [účetní závěrka](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-zaverka).

### Jak dlouho musí s.r.o. archivovat účetní doklady?

Účetní jednotka má povinnost uchovávat účetní záznamy pro případ kontroly. Lhůty stanoví § 31 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb.:

| Dokument                                                                        | Lhůta uchování                         |
| ------------------------------------------------------------------------------- | -------------------------------------- |
| Účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh | **5 let** od konce účetního období     |
| Účetní závěrka a výroční zpráva                                                 | **10 let** od konce účetního období    |
| Daňové doklady pro účely DPH                                                    | **10 let** od konce zdaňovacího období |

_Zdroj: § 31 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví; § 35 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH. Platí pro rok 2026._

Jde o základní lhůty. § 32 zákona o účetnictví může vyžadovat delší úschovu, například kvůli nezaplaceným pohledávkám, záruce, řízení nebo jiným předpisům. Mzdové a pojistné podklady mají vlastní lhůty; po pěti letech je proto automaticky neskartujte.

## Jaké daně platí s.r.o. a jaké jsou lhůty?

Hlavní daní firmy je **daň z příjmů právnických osob (DPPO)**, jejíž základní sazba činí v roce 2026 **21 %** ze základu daně (§ 21 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů). Sazba byla od roku 2024 zvýšena z původních 19 % konsolidačním balíčkem a pro rok 2026 zůstává beze změny na 21 %.

### Do kdy podat přiznání k dani z příjmů PO za rok 2025?

Protože s.r.o. má **ze zákona zřízenou datovou schránku**, musí přiznání podat **elektronicky**. To ale samo o sobě neposouvá základní lhůtu: elektronické přiznání podané do 1. 4. 2026 je v základní lhůtě, zatímco čtyřměsíční lhůta do 4. 5. se uplatní, pokud firma podá elektronicky až po 1. 4. Přehled lhůt za zdaňovací období 2025 (kalendářní rok):

| Způsob podání                                         | Lhůta 2026     |
| ----------------------------------------------------- | -------------- |
| Základní lhůta (podání firmy elektronicky)            | **1. 4. 2026** |
| Elektronické podání až po základní lhůtě              | **4. 5. 2026** |
| Povinný audit; nebo poradce podá až po základní lhůtě | **1. 7. 2026** |

_Zdroj: § 136 zákona č. 280/2009 Sb. (daňový řád); Finanční správa ČR, lhůty přiznání za rok 2025. Samotná datová schránka určuje elektronickou formu, nikoli automaticky čtyřměsíční lhůtu._

Daň je splatná **ve stejné lhůtě jako přiznání** — peníze musí být nejpozději poslední den lhůty připsané na účtu finančního úřadu, nestačí je ten den teprve odeslat.

### Kdy platí s.r.o. zálohy na daň z příjmů?

Firma, jejíž daň překročí určitou hranici, platí v průběhu roku **zálohy na daň** podle § 38a zákona č. 586/1992 Sb. Rozhodující je tzv. **poslední známá daňová povinnost**:

| Poslední daň        | Zálohy                                     | Termíny splatnosti              |
| ------------------- | ------------------------------------------ | ------------------------------- |
| do 30 000 Kč        | žádné zálohy                               | —                               |
| 30 001 – 150 000 Kč | pololetní (2× ročně), každá **40 % daně**  | 15. 6. a 15. 12.                |
| nad 150 000 Kč      | čtvrtletní (4× ročně), každá **25 % daně** | 15. 3., 15. 6., 15. 9., 15. 12. |

_Zdroj: § 38a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Platí pro rok 2026._

Zaplacené zálohy se na konci roku odečtou od vypočtené daně; přeplatek lze vrátit, nedoplatek se doplácí ve lhůtě pro podání přiznání.

### Další daně podle situace firmy

Podle činnosti se mohou přidat další daně a související povinnosti:

- **DPH** — pokud se firma stane plátcem (po překročení obratu **2 000 000 Kč** za kalendářní rok zpravidla od dalšího 1. ledna, při překročení **2 536 500 Kč** už následující den podle § 6 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, nebo dobrovolně). Přiznání k DPH podává do 25. dne po skončení svého zdaňovacího období (měsíc nebo čtvrtletí). **Kontrolní hlášení podává právnická osoba vždy za kalendářní měsíc** do 25 dnů po jeho skončení, pokud jí vznikla povinnost podle § 101c a § 101e téhož zákona. Základní sazba DPH je 21 %, snížená 12 %.
- **Srážková daň z podílů na zisku** — podíl českému daňovému rezidentovi, který je fyzickou osobou, zpravidla podléhá **15 %** podle § 36 ZDP. Nejzazší okamžik srážky podle § 38d může nastat i před skutečnou výplatou již rozděleného zisku; nerozdělený zisk je jiná situace.
- **Daň z nemovitých věcí** — při prvním nabytí nebo relevantní změně se přiznání zpravidla podává do **31. ledna** zdaňovacího roku (v roce 2026 do **2. 2.**). Zákon v § 13a obsahuje změny bez nového přiznání i zvláštní lhůty. Roční daň do **5 000 Kč** je splatná najednou do 31. května; vyšší daň lze u běžné firmy rozdělit na splátky do 31. května a 30. listopadu. V roce 2026 se květnový termín posouvá na **1. 6.**; zemědělští poplatníci mají zvláštní první termín.
- **Silniční daň** — předmětem jsou vozidla kategorií N2/N3 a přípojná O3/O4 registrovaná v ČR; u lehčích vozidel je sazba nulová a daň se v praxi platí až za vybraná vozidla od 12 tun včetně. Osobní auta předmětem daně nejsou.

## Co je účetní závěrka a do kdy ji s.r.o. sestaví?

Účetní závěrka je **soubor výkazů, kterým firma uzavírá účetní rok**. U s.r.o. ji tvoří podle zákona o účetnictví nejméně:

- **rozvaha** (bilance) — majetek a zdroje jeho krytí k rozvahovému dni;
- **výkaz zisku a ztráty** (výsledovka) — náklady, výnosy a hospodářský výsledek;
- **příloha** k účetní závěrce — vysvětlující a doplňující údaje.

Větší firmy navíc sestavují přehled o peněžních tocích a o změnách vlastního kapitálu a vyhotovují **výroční zprávu**. Závěrku firma sestavuje **k rozvahovému dni**, kterým je u kalendářního účetního období **31. prosinec**. Podrobný postup popisuje samostatný text [účetní závěrka](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-zaverka).

### Musí mít s.r.o. audit?

Povinný audit se u běžné s.r.o. od účetních období započatých v roce 2026 odvíjí od její velikostní kategorie. Zpravidla vzniká při zařazení mezi střední nebo velké účetní jednotky podle § 1b, § 1e a § 20 zákona č. 563/1991 Sb.; zákon obsahuje výjimky a povinnost může uložit i zvláštní předpis. Pro běžné malé firmy audit ze samotného zákona o účetnictví povinný není; závěrku však musí schválit a zveřejnit.

## Kdy musí valná hromada schválit účetní závěrku?

Řádnou účetní závěrku projednává a případně schvaluje **nejvyšší orgán společnosti — valná hromada** (u jednočlenné firmy jediný společník v působnosti valné hromady). Lhůta je jasná: valná hromada musí závěrku projednat **nejpozději do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období** podle § 181 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. U kalendářního roku tedy **zpravidla do 30. června** následujícího roku.

Postup schválení závěrky:

1. **Jednatel sestaví** (nebo nechá sestavit) účetní závěrku a připraví návrh na rozdělení zisku či úhradu ztráty.
2. **Svolá valnou hromadu** — místo, datum, hodinu a pořad oznámí společníkům písemně nejméně **15 dnů** předem, neurčí-li společenská smlouva jinak (§ 184 ZOK). Součástí pozvánky je návrh usnesení; závěrku připraví společníkům k projednání.
3. **Valná hromada závěrku projedná a rozhodne o jejím schválení**; může také rozhodnout o naložení s hospodářským výsledkem (výplata podílů na zisku, převod do nerozděleného zisku apod.).
4. **Pořídí se zápis** z valné hromady, který je podkladem pro další kroky (zveřejnění, případnou výplatu podílů).

Jednatel zajistí její projednání valnou hromadou ve lhůtě šesti měsíců po konci účetního období; zákon nevylučuje, že ji valná hromada neschválí.

## Jak a do kdy zveřejnit účetní závěrku ve sbírce listin?

Každé s.r.o. má povinnost **zveřejnit účetní závěrku ve sbírce listin obchodního rejstříku** podle § 21a zákona č. 563/1991 Sb. Sbírka listin je veřejně dostupná část rejstříku na justice.cz — kdokoli si tak může závěrku firmy prohlédnout. Lhůty:

- **u povinně auditované závěrky do 30 dnů od splnění obou podmínek**, tedy ověření auditorem a schválení příslušným orgánem (§ 21a odst. 2);
- **u každé s.r.o. nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne**, i kdyby závěrka schválena nebyla (§ 21a odst. 2 a 4).

Druhá lhůta je důležitá: pokud valná hromada závěrku z jakéhokoli důvodu neschválí, firma ji musí stejně zveřejnit (s poznámkou o neschválení) nejpozději do 12 měsíců od konce účetního období. U kalendářního roku 2025 je tedy nejzazší termín zveřejnění **31. prosince 2026**.

**Jak na zveřejnění:** závěrku lze do sbírky listin vložit přímo elektronicky. Pokud je připravena už při elektronickém podání přiznání k dani z příjmů, obchodní korporace může podle § 21b zákona o účetnictví požádat správce daně o její předání rejstříkovému soudu; musí uvést požadovaný rozsah předávaných výkazů. Pozdější schválení závěrky samo o sobě nezakládá nové daňové podání, proto v takovém případě využijte přímé uložení do sbírky listin.

Nezveřejnění závěrky je **přestupkem podle § 37a zákona o účetnictví**, za který hrozí pokuta až do výše 3 % hodnoty aktiv. Samostatně může rejstříkový soud uložit pořádkovou pokutu **až 100 000 Kč** podle § 104 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících. V praxi soud nejprve vyzve firmu k nápravě a při opakovaném neplnění může i zahájit řízení o zrušení společnosti.

## Průběžné povinnosti firmy během roku

Vedle ročního cyklu má firma řadu opakujících se povinností:

- **Datová schránka.** S.r.o. má datovou schránku **zřízenou ze zákona** a je povinno ji sledovat. Dokument doručený do datové schránky se považuje za doručený **zpravidla desátým dnem** po dodání (fikce doručení), i když se do schránky nepřihlásíte. Připadne-li konec lhůty na nepracovní den, může se podle příslušných procesních pravidel posunout; fikce se neuplatní tam, kde je náhradní doručení vyloučeno. Přes datovou schránku komunikujete s úřady a podáváte elektronická přiznání.
- **Odvody za zaměstnance a jednatele.** U mezd a odměn firma řeší daň, zdravotní pojištění a při splnění podmínek účasti také sociální pojištění. Běžné sazby zaměstnavatele jsou 24,8 % sociálního a 9 % zdravotního pojistného; zákon zná zvláštní sazby i slevy. Od dubna 2026 se sociální vykazování řídí také **jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatele (JMHZ)**; zdravotní přehledy se podávají pojišťovnám samostatně. Podrobnosti najdete v [odvodech ze mzdy](https://mzdy.cz/odvody/odvody-ze-mzdy).
- **DPH (plátci).** Měsíční nebo čtvrtletní přiznání a při vzniku povinnosti měsíční kontrolní hlášení do 25. dne, evidence pro účely DPH, vystavování daňových dokladů.
- **Aktualizace zápisů v rejstříku.** Změny sídla, jednatelů, společníků, předmětu podnikání či výše kapitálu je nutné **bez zbytečného odkladu zapsat do obchodního rejstříku**.

## Evidence skutečných majitelů: stálá povinnost s.r.o.

Každé s.r.o. musí mít zapsaného **skutečného majitele** v [evidenci skutečných majitelů](https://ucto.cz/osvc/evidence-skutecnych-majitelu) podle zákona č. 37/2021 Sb. Skutečným majitelem je fyzická osoba, která firmu **fakticky ovládá** (typicky společník s podílem nad 25 % nebo osoba s rozhodujícím vlivem). Zápis nestačí provést jednou — firma musí evidenci udržovat **aktuální** a při každé změně (nový společník, změna podílů) ji opravit.

Při nezajištění zápisu ani po příslušné soudní lhůtě může hrozit pokuta **až 500 000 Kč** (§ 55 zákona č. 37/2021 Sb.). **Od 17. 12. 2025 je veřejná část evidence znepřístupněna**; vlastní firma a oprávnění uživatelé mají přístup dál. Povinnost správných údajů podle § 8–9 trvá, ale závěr o konkrétní sankci vyžaduje její zákonné podmínky a posouzení okolností; samotné technické znepřístupnění není obecnou zárukou výsledku každého řízení.

## Modelový příklad: roční cyklus malého s.r.o. za rok 2025

Firma **Příklad s.r.o.** vede kalendářní účetní rok, je neplátce DPH, má jednoho společníka-jednatele a žádné zaměstnance. Loni vykázala daň z příjmů 90 000 Kč. Jak vypadá její rok 2026:

1. **Leden–březen:** účetní zpracuje doklady za rok 2025 a sestaví účetní závěrku k 31. 12. 2025.
2. **15. 6. a 15. 12. 2026:** protože loňská daň (90 000 Kč) spadá do pásma 30 001–150 000 Kč, platí firma **dvě pololetní zálohy** po 40 % daně, tj. 2× 36 000 Kč.
3. **Do 1. 4., nebo při pozdějším elektronickém podání do 4. 5. 2026:** jednatel podá **přiznání k DPPO** za rok 2025 a v použitelné lhůtě doplatí daň po odečtení záloh.
4. **Do 30. 6. 2026:** jediný společník v působnosti valné hromady **projedná účetní závěrku** a rozhodne o naložení se ziskem.
5. **Po projednání, nejpozději do 31. 12. 2026:** firma **zveřejní závěrku ve sbírce listin**, například přímým podáním rejstříkovému soudu. Předání přes správce daně lze zvolit, pokud závěrku přiloží k daňovému přiznání se žádostí o předání; v tomto příkladu je přiznání podané dříve než schválení.
6. **Průběžně:** sleduje datovou schránku a udržuje aktuální zápis v evidenci skutečných majitelů.

Roční výsledek: firma za rok 2025 odvede daň 21 % ze základu daně a splní zveřejnění. Průběžné povinnosti, například sledování datové schránky a placení záloh, trvají dál.

## Časté chyby, kterých se firmy dopouštějí

- **Zapomenuté zveřejnění závěrky.** Nejčastější prohřešek vůbec — firmy podají daňové přiznání, ale závěrku do sbírky listin nevloží. Řešení: přiložit ji rovnou k přiznání a nechat předat přes finanční úřad.
- **Opožděné projednání valnou hromadou.** Lhůta 6 měsíců (do 30. 6.) se snadno přehlédne, zvláště u jednočlenných firem, kde „valná hromada“ znamená jedno rozhodnutí společníka.
- **Nesledovaná datová schránka.** Kvůli fikci doručení (10. den) může firmě uplynout lhůta na odvolání nebo platbu, aniž si zprávu přečetla.
- **Neaktuální evidence skutečných majitelů.** Po změně společníků nebo podílů firmy zapomenou evidenci opravit.
- **Záměna povinností OSVČ a s.r.o.** Jednatel zvyklý na živnost si někdy myslí, že stačí daňová evidence nebo paušál — s.r.o. ale vždy vede účetnictví v plném rozsahu; zjednodušený rozsah § 9 zákona o účetnictví se na běžnou s.r.o. nevztahuje.
- **Pozdní platba zálohy na daň.** Zálohy mají zákonné termíny (15. 3., 15. 6., 15. 9., 15. 12.; v roce 2026 se březnový termín posouvá na 16. 3.) podle poslední známé daně; jejich opomenutí vede k úroku z prodlení.

## Související témata a nástroje

- [ESG reporting](https://ucto.cz/osvc/esg-reporting) doplňuje povinnosti firem u udržitelnostního reportingu.
- [první zaměstnanec](https://ucto.cz/osvc/prvni-zamestnanec) navazuje na zaměstnavatelské povinnosti firmy.

## Shrnutí

S.r.o. je v roce 2026 vázáno na podstatně širší okruh povinností než OSVČ. **Vždy vede podvojné účetnictví**, ročně sestaví **účetní závěrku**, předloží ji **valné hromadě k projednání do 6 měsíců** a **zveřejní ve sbírce listin nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne** (při povinném auditu též do 30 dnů po auditu a schválení). Podává **přiznání k dani z příjmů PO** se sazbou **21 %** elektronicky; za rok 2025 je základní lhůta 1. 4. 2026 a 4. 5. platí při elektronickém podání až po základní lhůtě. Dále platí **zálohy na daň**, udržuje **evidenci skutečných majitelů** a sleduje **datovou schránku**.

## Často kladené otázky

### Musí i nečinné („spící“) s.r.o. plnit povinnosti?

Ano, byť v omezené míře. I firma bez aktivity musí **vést účetnictví**, sestavit účetní závěrku (i nulovou), předložit ji valné hromadě k projednání a **zveřejnit ve sbírce listin**. Také u firmy bez činnosti je nutné posoudit povinnost podat přiznání k dani z příjmů; samotná nečinnost ji automaticky neruší. Účetní a zveřejňovací povinnosti trvají dál.

### Jaká je sazba daně z příjmů s.r.o. v roce 2026?

Základní sazba daně z příjmů právnických osob činí **21 %** ze základu daně podle § 21 zákona č. 586/1992 Sb. Sazba byla v rámci konsolidačního balíčku zvýšena z 19 % na 21 % od roku 2024 a pro rok 2026 zůstává beze změny.

### Do kdy musí s.r.o. zveřejnit účetní závěrku?

Účetní závěrku je třeba uložit do sbírky listin **nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne**. U povinně auditované závěrky navíc platí lhůta **30 dnů od auditu a schválení** podle § 21a zákona č. 563/1991 Sb. U účetní závěrky za rok 2025 (rozvahový den 31. 12. 2025) je nejzazší termín zveřejnění 31. 12. 2026.

### Musí jednatel platit sociální a zdravotní pojištění z odměny?

Pokud jednatel pobírá za výkon funkce **odměnu**, jde o příjem ze závislé činnosti. Firma řeší daň a zdravotní pojištění; účast na sociálním pojištění závisí také na sjednané a zúčtované odměně a rozhodné částce (v roce 2026 4 500 Kč měsíčně). Pokud jednatel odměnu nepobírá a je jen společníkem, povinné pojistné z titulu funkce neplatí. Více v článku [jednatel a společník s.r.o.](https://ucto.cz/osvc/jednatel-spolecnik-sro).

### Hrozí firmě pokuta za nezveřejnění účetní závěrky?

Ano. Nezveřejnění je přestupkem podle zákona o účetnictví s možnou pokutou až do **3 % hodnoty aktiv** firmy. Rejstříkový soud navíc může firmu k uložení vyzvat a při opakovaném neplnění zahájit řízení o jejím zrušení. V praxi je nezveřejněná závěrka také signál pro obchodní partnery a banky.

### Potřebuje s.r.o. účetní, nebo to zvládne jednatel sám?

Zákon nevyžaduje externí účetní — účetnictví může vést i sám jednatel. Za účetnictví odpovídá účetní jednotka a jednatel má při jeho zajištění povinnosti člena statutárního orgánu. V praxi ale většina firem účetnictví svěřuje **externí účetní nebo kanceláři**, protože podvojné účetnictví, daňová přiznání a závěrka vyžadují odbornost a chyby mají daňové i právní dopady.

### Co je evidence skutečných majitelů a koho do ní s.r.o. zapisuje?

Evidence skutečných majitelů je informační systém vedený podle zákona č. 37/2021 Sb., do kterého každé s.r.o. zapisuje fyzickou osobu, jež firmu fakticky ovládá. Skutečným majitelem je typicky společník s podílem nad 25 % nebo osoba s rozhodujícím vlivem na rozhodování společnosti.

Zápis není jednorázová záležitost — evidenci musíte udržovat aktuální a při každé změně (nový společník, jiné rozdělení podílů) ji opravit. Za nesplnění zápisu hrozí pokuta až 500 000 Kč podle § 55 zákona č. 37/2021 Sb. Podrobnosti najdete v článku [evidence skutečných majitelů](https://ucto.cz/osvc/evidence-skutecnych-majitelu).

### Musí mít s.r.o. datovou schránku?

Ano. Společnost s ručením omezeným má datovou schránku zřízenou ze zákona — nezakládá si ji dobrovolně a nemůže ji zrušit. Přes datovou schránku komunikuje s úřady a podává elektronická přiznání, proto musí firma přiznání k dani z příjmů i k DPH podávat elektronicky.

Důležitá je fikce doručení: dokument doručený do datové schránky se považuje za doručený zpravidla **desátým dnem** po dodání, i když se do schránky nepřihlásíte. Schránku je proto nutné pravidelně sledovat, jinak může firmě uplynout lhůta na platbu nebo odvolání, aniž si zprávu přečetla. Připadne-li konec lhůty na nepracovní den, může se podle příslušných procesních pravidel posunout; fikce se neuplatní tam, kde je náhradní doručení vyloučeno.

### Potřebuje s.r.o. vnitropodnikové směrnice?

Vnitropodnikové (vnitřní) účetní směrnice zákon výslovně nepředepisuje jako samostatný formulář; rozsah interní dokumentace se řídí skutečnými účetními postupy firmy. Směrnice promítají obecná pravidla zákona o účetnictví na konkrétní poměry firmy — stanoví například účtový rozvrh, oběh a podpisová oprávnění u dokladů, způsob odpisování, postup při inventarizaci nebo tvorbu opravných položek a rezerv.

Jejich rozsah se odvíjí od velikosti a činnosti firmy: malé neaktivní s.r.o. vystačí s pár základními směrnicemi, větší firma s majetkem, zásobami a zaměstnanci jich potřebuje více. V praxi je oceníte hlavně při kontrole z finančního úřadu nebo při auditu, kdy dokládají, že účtujete podle ustálených a srozumitelných pravidel.

### Kdy musí s.r.o. zveřejnit účetní závěrku?

Účetní závěrku ukládá s.r.o. do **sbírky listin** obchodního rejstříku (veřejně dostupné na justice.cz) podle § 21a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Pro povinně auditovanou závěrku platí lhůta **30 dnů po jejím ověření auditorem a schválení** valnou hromadou (u jednočlenné firmy jediným společníkem v její působnosti). Neauditovaná s.r.o. tuto třicetidenní lhůtu nemá. Projednání musí proběhnout do 6 měsíců od konce účetního období podle § 181 zákona č. 90/2012 Sb., u kalendářního roku tedy zpravidla do 30. června.

Pro všechny společnosti platí nejzazší lhůta: závěrku je nutné zveřejnit **nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne**, a to i tehdy, pokud ji valná hromada vůbec neschválila. Pokud schválení z jakéhokoli důvodu vázne, firma uloží závěrku ve stanovené podobě s poznámkou, že schválena nebyla — povinnost zveřejnění tím není dotčena. Pro účetní závěrku za rok 2025 (rozvahový den 31. 12. 2025) je tak nejzazší termín uložení **31. prosince 2026**. Je-li závěrka připravena už při elektronickém daňovém přiznání, lze požádat správce daně o předání soudu podle § 21b. V ostatních případech ji firma uloží přímo do sbírky listin.

Nezveřejnění je přestupkem podle § 37a zákona o účetnictví s pokutou až **3 % hodnoty aktiv**; rejstříkový soud může navíc uložit pořádkovou pokutu **až 100 000 Kč** (§ 104 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících) a při opakovaném neplnění zahájit i řízení o zrušení firmy. Zveřejnění závěrky patří k nejčastěji opomíjeným ročním povinnostem firmy.

---

# Přehled o příjmech a výdajích pro OSSZ (2026)

- URL: https://ucto.cz/osvc/prehled-ossz
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Přehled o příjmech a výdajích OSVČ pro OSSZ za rok 2025 podáte v roce 2026 zpravidla do 4. 5. 2026. Termíny, kdo musí podat, postup a doplatek.

**Ve zkratce:** Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2025 podáte příslušné správě sociálního zabezpečení **do 4. 5. 2026**, pokud bylo daňové přiznání podáno v základní tříměsíční lhůtě, **do 4. 6. 2026**, pokud jste přiznání podali elektronicky po 1. 4. 2026, nebo **do 3. 8. 2026**, pokud je po 1. 4. podal daňový poradce. OSVČ bez povinnosti podat daňové přiznání má lhůtu **31. 7. 2026**. OSVČ s datovou schránkou zpřístupněnou ze zákona podává přehled povinně elektronicky. Případný doplatek pojistného uhradíte do **8 dnů** ode dne, kdy přehled byl nebo měl být podán.

Přehled o příjmech a výdajích OSVČ je roční vyúčtování pojistného na **důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti**, které podává každý živnostník a samostatně výdělečně činná osoba České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím místně příslušné OSSZ (v Praze Pražské, v Brně Městské správy sociálního zabezpečení). Na přehledu vyčíslíte skutečný vyměřovací základ za uplynulý rok, porovnáte ho se zaplacenými zálohami a zjistíte, zda vám vznikl doplatek, nebo přeplatek. Zároveň se z přehledu odvozuje nová výše měsíční zálohy na další období. Pozor — jde o jiný dokument než přehled pro [zdravotní pojišťovnu](https://ucto.cz/osvc/prehled-zdravotni-pojistovna); ten se podává samostatně a počítá se v něm s odlišným vyměřovacím základem (viz dále).

## Do kdy se podává přehled OSVČ pro OSSZ v roce 2026?

Lhůta pro podání přehledu OSSZ se odvíjí od lhůty, ve které jste podali (nebo měli podat) daňové přiznání za rok 2025. Obecné pravidlo podle § 15 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb. zní: přehled je třeba podat **nejpozději do jednoho měsíce po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání**. V praxi to pro rok 2026 znamená tři možné termíny.

| Situace OSVČ                                                       | Lhůta pro přehled OSSZ 2026 |
| ------------------------------------------------------------------ | --------------------------- |
| Daňové přiznání podáno v základní tříměsíční lhůtě (do 1. 4. 2026) | **4. 5. 2026**              |
| Daňové přiznání podáno elektronicky po 1. 4. 2026                  | **4. 6. 2026**              |
| Daňový poradce podá přiznání po 1. 4. 2026, nebo je povinný audit  | **3. 8. 2026**              |
| OSVČ nemá povinnost podávat daňové přiznání                        | **31. 7. 2026**             |

_Zdroj: ČSSZ — Přehled o příjmech a výdajích OSVČ; § 15 zákona č. 589/1992 Sb. Platí pro přehled za rok 2025 podávaný v roce 2026._

Standardní termín **4. 5. 2026** platí, pokud bylo přiznání podáno OSVČ nebo poradcem ve tříměsíční lhůtě. Když v přehledu neuvedete způsob podání přiznání, ČSSZ podle pokynů vychází z předpokládaného data 1. 4. 2026.

> **Pozn.:** Lhůta **4. 6. 2026** se použije, pokud OSVČ podala daňové přiznání elektronicky po 1. 4. 2026. Stejný termín v této situaci uvádí VZP pro zdravotní přehled.

## Kdo musí přehled OSSZ podat?

Povinnost podat přehled má **každá OSVČ, která alespoň po část roku 2025 vykonávala samostatnou výdělečnou činnost** — tedy hlavní i vedlejší činnost, podle § 15 zákona č. 589/1992 Sb. Povinnost platí bez ohledu na výši zisku.

- **Hlavní činnost** — nesplňujete nebo neuplatňujete zákonný důvod vedlejší činnosti; nerozhoduje prosté porovnání příjmů. Přehled podáváte, pokud není splněna výjimka paušální daně.
- **Vedlejší činnost** — máte zaměstnání, jste student, rodič na rodičovské, důchodce apod. Přehled podáváte také, i když jste platili nižší (nebo žádné) zálohy.
- **OSVČ bez povinnosti daňového přiznání** — i když přiznání nepodáváte, přehled ČSSZ podat musíte; za rok 2025 je lhůta **31. 7. 2026**.
- **OSVČ, která ukončila nebo přerušila činnost** — přehled podáte i za období, kdy jste činnost vykonávali jen část roku.

Výjimkou je mimo jiné OSVČ v paušálním režimu, jejíž daň za rok 2025 je rovna paušální dani; ta přehled nepodává. Pokud podmínky paušální daně nesplnila, přehled naopak podat musí. Kdo v roce 2025 samostatnou činnost vůbec nevykonával, přehled za tento rok nepodává. Při pochybnostech o konkrétní situaci si povinnost ověřte u ČSSZ.

## Jak se přehled OSSZ podává? Postup krok za krokem

Přehled lze podat elektronicky přes ePortál ČSSZ či datovou schránkou; listinně jej lze podat, pokud se na vás nevztahuje povinná elektronická forma. Postup:

1. **Připravte si daňové údaje za rok 2025.** Z daňového přiznání přebíráte dílčí základ daně z § 7. Pokud přiznání podat nemusíte, pro přehled zjistíte příjmy po odpočtu výdajů.
2. **Otevřete interaktivní formulář na ePortálu ČSSZ.** Tiskopis „Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2025“ je dostupný na ePortálu ČSSZ. Po přihlášení (např. přes [datovou schránku](https://ucto.cz/osvc/datova-schranka) nebo identitu občana) se část údajů předvyplní.
3. **Vyplňte vyměřovací základ.** Při výpočtu se vychází nejméně z **55 % dílčího základu daně** ze samostatné činnosti a ze zákonného minima podle druhu a délky činnosti. Zkontrolujte počet měsíců hlavní a vedlejší činnosti.
4. **Uveďte zaplacené zálohy za rok 2025.** Formulář spočítá rozdíl mezi pojistným a zaplacenými zálohami — tedy doplatek, nebo přeplatek.
5. **Odešlete přehled.** Elektronicky přes ePortál, e-Podání ČSSZ nebo do datové schránky příslušné OSSZ. OSVČ s datovou schránkou zpřístupněnou ze zákona má elektronické podání **povinné** ve formátu XML.
6. **Uhraďte doplatek do 8 dnů.** Pokud vám vyšel doplatek pojistného, zaplaťte ho do 8 dnů ode dne, kdy jste přehled podali (resp. měli podat).

Pokud nemáte datovou schránku zřízenou ze zákona nebo máte odůvodněnou výjimku, můžete přehled doručit v listinné podobě příslušné správě sociálního zabezpečení; čitelné PDF lze podle ČSSZ zaslat na e-podatelnu s uznávaným elektronickým podpisem.

## Co se počítá z přehledu? Vyměřovací základ a pojistné

Z přehledu OSSZ se vypočítá pojistné na důchodové pojištění za rok 2025 a zároveň nová měsíční záloha.

| Položka                                                      | Hodnota / pravidlo                                                                                             |
| ------------------------------------------------------------ | -------------------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| Nejnižší vyměřovací základ odvozený od příjmů                | 55 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti; zároveň platí zákonné minimum                                |
| Sazba pojistného (důchodové + státní politika zaměstnanosti) | 29,2 % z vyměřovacího základu                                                                                  |
| Minimální vyměřovací základ za rok 2025 (hlavní činnost)     | 16 295 Kč za měsíc výkonu hlavní činnosti, tedy 195 540 Kč při dvanácti měsících; další výjimky upravuje zákon |
| Maximální vyměřovací základ za rok 2025                      | 2 234 736 Kč (48násobek průměrné mzdy roku 2025)                                                               |

_Zdroj: § 5b a § 14 zákona č. 589/1992 Sb.; sazba dle § 7. Vyměřovací základ je nejméně zákonné minimum pro hlavní činnost. Pozor: 55 % platí pro sociální pojištění — pro zdravotní pojišťovnu se počítá s 50 %._

Pro rok 2026 je orientačně dobré znát i navazující čísla, protože podle přehledu se stanoví nová záloha. **Běžné minimum hlavní činnosti** činí do 30. 6. 2026 **5 720 Kč** a od 1. 7. 2026 podle účinné novely kleslo na **5 005 Kč**. Snížené minimum **3 575 Kč** platí pro zákonem vymezenou kategorii OSVČ, která zahájila či znovu zahájila činnost po nejméně 20 kalendářních letech; červencová novela je nemění. Samostatně ale existuje zproštění měsíčních sociálních záloh v kalendářním roce zahájení a v následujícím kalendářním roce pro OSVČ, která zahájila nejdříve v roce 2025, v předchozích pěti letech SVČ nevykonávala a není v paušálním režimu. Taková OSVČ může mít měsíční zálohu **0 Kč**, přestože po přehledu může vzniknout roční pojistné a doplatek. Maximální vyměřovací základ sociálního pojištění pro rok 2026 je **2 350 416 Kč**. Podrobnosti najdete v článku [zálohy OSVČ](https://ucto.cz/osvc/zalohy-osvc).

## Kdy a jak se mění záloha po podání přehledu?

Nově vypočtená sociální záloha platí **od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl nebo měl být přehled podán**. To platí při zvýšení i snížení zálohy z řádného přehledu. Zvlášť se posuzují opravné přehledy a zánik povinných záloh vedlejší OSVČ bez účasti na pojištění. Když tedy přehled podáte v dubnu 2026, novou částku poprvé zaplatíte za květen.

Není-li OSVČ osvobozena od záloh, musí při hlavní činnosti i po výpočtu z přehledu respektovat **příslušnou minimální zálohu pro rok 2026** — pokud by vypočtená záloha byla nižší než zákonné minimum, platí se minimum. U OSVČ na vedlejší činnost se povinné zálohy uplatní po dosažení rozhodné částky daňového základu v předchozím roce; zálohy mohou vzniknout také při dobrovolné účasti na důchodovém pojištění.

## Modelový příklad: doplatek a nová záloha

OSVČ vykonávala hlavní činnost celý rok 2025, nemá nárok na slevu pracujícího důchodce ani na osvobození od záloh a nemá souběžné zaměstnání ovlivňující sociální maximum. Dílčí základ daně činil **600 000 Kč**.

1. **Vyměřovací základ:** 55 % z 600 000 Kč = **330 000 Kč**.
2. **Pojistné za rok 2025:** 29,2 % z 330 000 Kč = **96 360 Kč**.
3. **Zaplacené zálohy:** za rok 2025 OSVČ zaplatila na zálohách například **52 000 Kč**.
4. **Doplatek:** 96 360 − 52 000 = **44 360 Kč** — uhradit do 8 dnů ode dne, kdy přehled byl nebo měl být podán.
5. **Nová měsíční záloha:** při celoroční činnosti 96 360 Kč / 12 = **8 030 Kč**; platí se od měsíce následujícího po podání přehledu.

(Příklad je ilustrativní; konkrétní minima a sazby si vždy ověřte podle roku, za který přehled podáváte.)

## Co hrozí za pozdní podání nebo nepodání přehledu?

Přehled je zákonná povinnost. Za **pozdní podání nebo nepodání** přehledu může OSSZ uložit pokutu **až 50 000 Kč** (§ 25c zákona č. 589/1992 Sb.). Kromě toho z neuhrazeného doplatku pojistného běží **penále** za každý den prodlení. Proto se vyplatí termín pohlídat a přehled raději podat i v případě nejistoty, zda se na vás povinnost vztahuje.

## Časté chyby při podání přehledu OSSZ

- **Záměna přehledu pro OSSZ a pro zdravotní pojišťovnu.** Jsou to dva samostatné dokumenty na dvě různé instituce — přehled pro [zdravotní pojišťovnu](https://ucto.cz/osvc/prehled-zdravotni-pojistovna) podáváte zvlášť. Liší se i vyměřovací základ: 55 % pro sociální, 50 % pro zdravotní pojištění.
- **Špatná lhůta.** Mnoho OSVČ počítá s 4. 4., ale skutečný termín je posunutý (4. 5. 2026). Při přiznání podaném poradcem až po 1. 4. nebo povinném auditu platí 3. 8. 2026.
- **Listinné podání přesto, že máte datovou schránku.** OSVČ s datovou schránkou zpřístupněnou ze zákona musí podat elektronicky ve formátu XML; listinné podání nesplňuje předepsaný způsob.
- **Opomenutí přehledu při „nulových“ příjmech.** I OSVČ bez povinnosti daňového přiznání má přehled podat (za rok 2025 do 31. 7. 2026).
- **Nezaplacený doplatek včas.** Doplatek je splatný do 8 dnů ode dne, kdy přehled byl nebo měl být podán, ne až s další zálohou — jinak naskakuje penále.
- **Neaktualizovaná záloha.** Nově vypočtená sociální záloha platí od měsíce následujícího po podání přehledu, ať se zvýší, nebo sníží. Zdravotní záloha se naproti tomu mění již za měsíc podání přehledu.

## Související témata a nástroje

- [kalkulačka záloh OSVČ](https://ucto.cz/kalkulacka-zaloh-osvc) pomůže ověřit novou zálohu po přehledu.

## Shrnutí

Přehled o příjmech a výdajích OSVČ pro ČSSZ je roční vyúčtování důchodového pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Za rok 2025 ho podáte **do 4. 5. 2026** při přiznání v základní tříměsíční lhůtě, **do 4. 6. 2026** při elektronickém přiznání po 1. 4., přes poradce podávajícího po 1. 4. nebo při povinném auditu do 3. 8. 2026 a bez povinnosti přiznání do 31. 7. 2026. Při výpočtu vyměřovacího základu se vychází nejméně z 55 % dílčího základu daně a ze zákonného minima; sazba pojistného činí 29,2 %. Z přehledu vznikne doplatek nebo přeplatek; nově vypočtená sociální záloha platí od následujícího měsíce. OSVČ s datovou schránkou zřízenou ze zákona podává povinně elektronicky a doplatek hradí do 8 dnů.

## Často kladené otázky

### Do kdy musím podat přehled OSSZ za rok 2025?

Při přiznání podaném v základní tříměsíční lhůtě do 4. 5. 2026. Pokud jste podali přiznání elektronicky po 1. 4. 2026, máte čas do 4. 6. 2026; přes daňového poradce podávajícího po 1. 4. do 3. 8. 2026. OSVČ bez povinnosti daňového přiznání podává do 31. 7. 2026.

### Musí přehled OSSZ podat i OSVČ na vedlejší činnost?

Ano, pokud se neuplatní výjimka paušální daně popsaná výše. Přehled podává OSVČ, která alespoň část roku 2025 vykonávala samostatnou činnost — hlavní i vedlejší. OSVČ na vedlejší činnost přehled podává, i když platila nižší nebo žádné zálohy; povinná účast se posuzuje podle rozhodné částky **daňového základu**, nikoli hrubých příjmů.

### Jak podám přehled OSSZ elektronicky?

Nejjednodušeji přes interaktivní formulář na ePortálu ČSSZ, e-Podáním ČSSZ nebo do datové schránky příslušné OSSZ. OSVČ s [datovou schránkou](https://ucto.cz/osvc/datova-schranka) zpřístupněnou ze zákona musí podat elektronicky ve formátu XML — listinné podání nesplňuje předepsaný způsob.

### Kdy zaplatím doplatek pojistného z přehledu?

Doplatek na sociálním pojištění je splatný do 8 dnů ode dne, kdy jste přehled podali nebo měli podat. Pozdní úhrada znamená penále za každý den prodlení.

### Co se stane, když přehled nepodám včas?

OSSZ může uložit pokutu až 50 000 Kč podle § 25c zákona č. 589/1992 Sb. Z neuhrazeného doplatku navíc běží penále. Přehled proto podejte i tehdy, když si nejste jisti, zda se na vás povinnost vztahuje.

### Jak se z přehledu počítá nová záloha OSVČ?

Nová měsíční záloha vychází z měsíčního vyměřovacího základu, který se odvozuje od daňového základu a počtu měsíců výkonu činnosti; dělení ročního pojistného dvanácti platí jen pro celoroční činnost bez zvláštních úprav. Pokud není osvobozena od záloh, musí OSVČ při hlavní činnosti platit alespoň příslušnou minimální zálohu pro daný rok — v roce 2026 je to 5 720 Kč do 30. 6. 2026 a od 1. 7. 2026 po účinnosti novely 5 005 Kč. Nově vypočtená záloha platí od měsíce následujícího po podání přehledu. Více v článku [zálohy OSVČ](https://ucto.cz/osvc/zalohy-osvc).

---

# Přehled pro zdravotní pojišťovnu

- URL: https://ucto.cz/osvc/prehled-zdravotni-pojistovna
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Přehled OSVČ pro zdravotní pojišťovnu 2026: termíny podání (8. 4., 4. 5., 4. 6., 3. 8.), výpočet pojistného 13,5 %, doplatek do 8 dnů a povinné elektronické podání.

**Ve zkratce:** Přehled o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovnu za rok 2025 musíte podat **do 4. května 2026** (daňové přiznání v základní lhůtě), **do 4. června 2026** (elektronické přiznání po 1. 4.), nebo **do 3. srpna 2026** (poradce podá přiznání po 1. 4. nebo platí povinný audit). Nemáte-li povinnost podat daňové přiznání, je termín **8. dubna 2026**. Případný **doplatek pojistného uhradíte do 8 dnů** ode dne, kdy byl nebo měl být přehled podán. Od roku 2026 lze přehled podat **pouze elektronicky** (§ 24 zákona č. 592/1992 Sb., zákon č. 48/1997 Sb.).

Přehled o příjmech a výdajích OSVČ (na formulářích pojišťoven často „Přehled o výši daňového základu OSVČ") je roční vyúčtování zdravotního pojistného. OSVČ v něm pojišťovně vykáže svůj daňový základ z podnikání, dopočítá skutečné pojistné za uplynulý rok, odečte zaplacené zálohy a vyčíslí doplatek nebo přeplatek. Z přehledu se zároveň stanoví **nová výše měsíční zálohy** na následující období. Přehled podává OSVČ, která aspoň část roku podnikala, bez ohledu na zisk či vedlejší charakter činnosti; výjimka platí za rok, za který její daň odpovídá paušální dani.

## Do kdy se podává přehled pro zdravotní pojišťovnu v roce 2026?

Lhůta pro podání přehledu se odvíjí od toho, jak a kdy podáváte daňové přiznání k dani z příjmů. Zákon stanoví, že přehled musíte podat **nejpozději do 1 měsíce po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání** (§ 24 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb.). Z toho pro rok 2026 vyplývají tyto konkrétní termíny:

| Situace OSVČ                                                                | Termín podání přehledu ZP |
| --------------------------------------------------------------------------- | ------------------------- |
| **Nemám povinnost podat daňové přiznání**                                   | **8. dubna 2026**         |
| **Daňové přiznání podané do 1. 4. 2026**                                    | **4. května 2026**        |
| **Elektronické přiznání podané až po 1. 4. 2026**                           | **4. června 2026**        |
| **Poradce podá přiznání po 1. 4. nebo povinný audit** (lhůta do 1. 7. 2026) | **3. srpna 2026**         |

_Zdroj: § 24 zákona č. 592/1992 Sb.; VZP a ZP MV ČR pro rok 2026. Platí pro přehled za rok 2025 podávaný v roce 2026._

OSVČ bez povinnosti podat daňové přiznání (například při příjmech ze samostatné činnosti pod zákonnou hranicí a bez jiné povinnosti přiznání podat) má vlastní lhůtu **do 8. dubna 2026**, protože se na ni neváže lhůta daňového přiznání. Pozor na záměnu: OSVČ v **režimu paušální daně** přehled za daný rok nepodává, **pokud její daň za tento rok skutečně odpovídá paušální dani**. Při porušení podmínek režimu nebo za rok před vstupem do něj přehled podat musí.

## Komu a jak se přehled podává — jen elektronicky

Od **1. ledna 2026** platí zásadní změna: novela zákona č. 592/1992 Sb. a zákona č. 48/1997 Sb. zavedla **povinné výhradně elektronické podání** přehledu. Papírový formulář zaslaný poštou nebo odevzdaný na přepážce tuto povinnost nesplní a pojišťovna jej nemusí přijmout ani zpracovat. Přehled podáváte **zdravotní pojišťovně, u níž jste byli v daném roce pojištěni** (při změně pojišťovny každé z nich) (VZP, ZP MV ČR, ČPZP, OZP, VoZP, RBP nebo Zaměstnanecká pojišťovna Škoda) jednou z těchto cest:

- **Klientský portál (e-přepážka) vaší pojišťovny** — předvyplněný interaktivní formulář, nejjednodušší cesta.
- **Datová schránka** — odeslání přehledu do datové schránky pojišťovny v jí zveřejněném formátu a struktuře; ověřte zejména, zda přijímá PDF, XML nebo jiný konkrétní formát.
- **Účetní nebo fakturační software**, který umí vygenerovat a odeslat předepsaný elektronický formát.

Každá pojišťovna má vlastní formulář a vlastní portál, ale obsah i lhůty jsou pro všechny stejné. Sociální pojištění řešíte zvlášť — viz [přehled pro OSSZ](https://ucto.cz/osvc/prehled-ossz), který má jiný formulář a podává se České správě sociálního zabezpečení.

## Jak se počítá pojistné v přehledu?

Zdravotní pojistné OSVČ za rok je **13,5 % z ročního vyměřovacího základu** (sazba dle § 2 zákona č. 592/1992 Sb.). Vyměřovacím základem je **50 % daňového základu**, tedy poloviny rozdílu mezi příjmy a výdaji z podnikání (§ 3a téhož zákona). Výpočet má tyto kroky:

1. **Daňový základ** = příjmy − výdaje (skutečné výdaje, nebo výdajový paušál).
2. **Vyměřovací základ** = 50 % daňového základu.
3. **Roční pojistné** = 13,5 % z vyměřovacího základu.
4. **Doplatek / přeplatek** = roční pojistné − zaplacené zálohy.

Na rozdíl od sociálního pojištění **nemá zdravotní pojištění žádný maximální vyměřovací základ** — strop neexistuje, takže pojistné roste lineárně s výší zisku. Naopak **dolní hranici** tvoří minimální vyměřovací základ, který musí dodržet OSVČ s hlavní činností.

### Jaké minimum patří do přehledu za rok 2025 a jaká záloha platí v roce 2026?

| Veličina (hlavní činnost)                                 | Hodnota                                                     |
| --------------------------------------------------------- | ----------------------------------------------------------- |
| Minimum pro **rok 2025**, který se v přehledu vyúčtovává  | 23 278,50 Kč měsíčně                                        |
| Minimální roční vyměřovací základ za 12 měsíců roku 2025  | 279 342 Kč                                                  |
| Minimální roční pojistné za rok 2025                      | **37 712 Kč**                                               |
| Minimální záloha placená v roce 2025                      | 3 143 Kč měsíčně                                            |
| Minimální vyměřovací základ pro průběžné zálohy roku 2026 | 24 483,50 Kč měsíčně                                        |
| Minimální záloha placená od ledna 2026                    | **3 306 Kč měsíčně** |
| Sazba pojistného                                          | **13,5 %**                                                  |

_Zdroj: § 3a zákona č. 592/1992 Sb. a poučení zdravotních pojišťoven k přehledu za rok 2025. Přehled podávaný v roce 2026 vyúčtovává rok 2025; částka 3 306 Kč je naopak průběžná záloha roku 2026._

Roční pojistné se počítá jako 13,5 % z ročního vyměřovacího základu a zaokrouhlí se na celé koruny nahoru. **Není to prostý součet zaokrouhlených měsíčních záloh.** Za celý rok 2025 proto minimum činí 279 342 × 13,5 % = **37 712 Kč**, zatímco dvanáct tehdejších minimálních záloh 3 143 Kč dává 37 716 Kč; rozdíl se v přehledu projeví jako přeplatek, avšak takto malá částka se samostatně nevrací (hranice pro vrácení je 200 Kč). Stejný princip platí i pro rok 2026: roční pojistné z minima by bylo 39 664 Kč, zatímco dvanáct záloh po 3 306 Kč představuje 39 672 Kč; samostatný osmikorunový přeplatek by se také nevracel.

Pokud vám v přehledu za rok 2025 vyjde vyměřovací základ **nižší než zákonné minimum**, počítá se pojistné nejméně z minima 279 342 Kč za celý rok hlavní činnosti. Minimum **se neuplatní** v zákonem vymezených měsících, například při kvalifikovaném souběhu se zaměstnáním nebo u státního pojištěnce; nejde tedy o automatickou výjimku pro každou „vedlejší“ činnost bez ověření konkrétních podmínek.

### Modelový příklad výpočtu

Příklady ilustrují přehled za rok 2025 podávaný v roce 2026. Nová záloha 3 306 Kč pro rok 2026 se stanovuje odděleně.

OSVČ na hlavní činnost měla příjmy 900 000 Kč a uplatnila výdajový paušál 60 % (540 000 Kč):

- **Daňový základ:** 900 000 − 540 000 = **360 000 Kč**
- **Vyměřovací základ:** 50 % z 360 000 = **180 000 Kč** → je nižší než minimum roku 2025, takže se použije **279 342 Kč**
- **Roční pojistné z minima:** 279 342 × 13,5 % = **37 712 Kč** po zaokrouhlení nahoru
- **Zaplacené minimální zálohy za rok 2025** (12 × 3 143): **37 716 Kč**
- **Přeplatek v přehledu:** 4 Kč; tato samotná částka nedosahuje hranice 200 Kč pro vrácení

Druhá OSVČ se ziskem 1 200 000 Kč: vyměřovací základ 600 000 Kč (nad minimem), roční pojistné 13,5 % = **81 000 Kč**. Pokud v roce 2025 platila dvanáct minimálních záloh po 3 143 Kč, vznikne **doplatek 43 284 Kč** splatný do 8 dnů ode dne, kdy přehled byl nebo měl být podán.

## Kdy a jak zaplatit doplatek a od kdy platí nová záloha?

**Doplatek pojistného** je splatný **do 8 dnů ode dne, kdy byl nebo měl být přehled podán** (§ 8 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb.). Při včasném dřívějším podání se tato lhůta počítá od skutečného podání; pozdním podáním se splatnost za zákonný termín neposune.

Od 1. ledna 2026 se pojistné zdravotní pojišťovně hradí **bezhotovostně**; využijte bankovní převod, kartu nebo jiný způsob, který pojišťovna umožňuje.

Z přehledu se zároveň stanoví **nová výše měsíční zálohy**. Tu platíte poprvé za měsíc, v němž jste přehled podali **nebo měli podat** (nejpozději k 8. dni následujícího měsíce), a to až do měsíce předcházejícího měsíci dalšího přehledu. Pozdní podání proto neodkládá začátek nové zálohy. Pokud se na OSVČ vztahuje zdravotní minimum, nová záloha nesmí klesnout pod 3 306 Kč. Od roku 2026 OSVČ splňující zákonnou výjimku z minima po celý příslušný měsíc nemusí průběžné zálohy platit; roční pojistné ze skutečného základu se vypořádá v přehledu. Podrobně o zálohách v průběhu roku v článku [zálohy OSVČ](https://ucto.cz/osvc/zalohy-osvc).

**Přeplatek** ve výši alespoň **200 Kč** vám pojišťovna zpravidla vrátí do jednoho měsíce ode dne, kdy jej zjistí, pokud u ní nemáte jiný splatný dluh. Podání přehledu s přeplatkem se samo považuje za žádost o jeho vrácení; můžete také požádat o použití přeplatku na další zálohy. Menší samostatný přeplatek pojišťovna nevrací.

## Časté chyby při podání přehledu zdravotní pojišťovně

- **Nesprávná lhůta přehledů.** Po přiznání podaném do 1. 4. jsou oba přehledy do 4. 5. 2026; po pozdějším elektronickém přiznání jsou oba do 4. 6. 2026. Bez povinnosti podat daňové přiznání se termíny liší (viz tabulka výše).
- **Spoléhání na papírový formulář.** Od roku 2026 podání musí být elektronické; papírový přehled pojišťovna nemusí přijmout ani zpracovat.
- **Opomenutí nové zálohy.** Po podání přehledu se mění výše zálohy — kdo platí dál starou částku, může vytvořit nedoplatek na zálohách.
- **Nedodržení minima u OSVČ, na kterou se minimum vztahuje.** I při nízkém zisku odvádí OSVČ s hlavní činností pojistné nejméně z minimálního vyměřovacího základu.
- **Zmeškání doplatku.** Doplatek je splatný do 8 dnů od podání přehledu, nejpozději však podle dne, kdy měl být podán; pozdní podání splatnost neodloží.

## Co hrozí při nepodání přehledu?

Za nepodání přehledu může zdravotní pojišťovna uložit **pokutu až 50 000 Kč** (§ 26 zákona č. 592/1992 Sb.). Z neuhrazeného nebo opožděného pojistného navíc vzniká **penále** ve výši stanovené zákonem za každý den prodlení. Přehled je proto vhodné podat včas a elektronicky, i kdyby OSVČ byla ve ztrátě nebo měla nulové příjmy.

## Shrnutí

Přehled pro zdravotní pojišťovnu za rok 2025 podává OSVČ, jejíž daň za tento rok není rovna paušální dani, **elektronicky** v termínu odvozeném od daňového přiznání — **4. 5.**, **4. 6.**, nebo **3. 8. 2026**, případně **8. 4. 2026** bez povinnosti podat přiznání. Pojistné je **13,5 % z poloviny daňového základu**; minimum za dvanáct měsíců hlavní činnosti roku 2025 činí **37 712 Kč** a od ledna 2026 se průběžně platí minimální záloha **3 306 Kč**. **Doplatek uhradíte do 8 dnů** ode dne, kdy byl nebo měl být přehled podán.

## Časté dotazy

### Do kdy musím podat přehled zdravotní pojišťovně za rok 2025?

Záleží na použité lhůtě daňového přiznání. Při přiznání podaném do 1. dubna je termín 4. května 2026; při elektronickém přiznání podaném až po 1. dubnu je termín 4. června 2026; při podání poradcem až po 1. dubnu nebo povinném auditu 3. srpna 2026. Pokud nemáte povinnost podat daňové přiznání, podáváte přehled do 8. dubna 2026 (§ 24 zákona č. 592/1992 Sb.).

### Lze přehled v roce 2026 podat ještě papírově?

Ne. Od 1. ledna 2026 přijímají zdravotní pojišťovny přehled výhradně elektronicky — přes klientský portál pojišťovny, datovou schránkou nebo z účetního softwaru. Papírový formulář zaslaný poštou tuto povinnost nesplní a pojišťovna jej nemusí přijmout ani zpracovat (novela zákona č. 592/1992 Sb. a č. 48/1997 Sb.).

### Kolik se platí na zdravotním pojištění minimálně?

Minimální měsíční záloha OSVČ s hlavní činností je v roce 2026 částka 3 306 Kč. Roční pojistné se ale počítá z ročního vyměřovacího základu, nikoli jako 12 × zaokrouhlená záloha: při dvanácti měsících roku 2026 by minimum činilo 39 664 Kč a osm korun navíc v součtu záloh by bylo přeplatkem. Přehled podávaný v roce 2026 vyúčtovává ještě rok 2025, kde je minimum za dvanáct měsíců 37 712 Kč.

### Kdy musím zaplatit doplatek pojistného?

Doplatek je splatný do 8 dnů ode dne, kdy jste přehled podali nebo měli podat (§ 8 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb.). Pokud podáte dříve, splatnost se počítá od skutečného podání; pokud pozdě, zákonný termín se podáním neposune.

### Musí přehled podat i OSVČ ve ztrátě nebo s vedlejší činností?

Ano, pokud pro daný rok neplatí výjimka paušální daně. Přehled podává i OSVČ ve ztrátě či s vedlejší činností. OSVČ, za které platí pojistné stát, nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ. Při souběhu se zaměstnáním záleží na tom, zda samostatná činnost není hlavním zdrojem příjmů a zda je v zaměstnání odvedeno pojistné alespoň ze zákonného minima, pokud se na zaměstnance vztahuje. Výjimku z podání přehledu má OSVČ, jejíž daň za daný rok odpovídá paušální dani.

### Existuje u zdravotního pojištění maximální vyměřovací základ?

Ne. Na rozdíl od sociálního pojištění zdravotní pojištění žádný strop nemá — pojistné 13,5 % se platí z celé poloviny daňového základu, jakkoli vysoké (§ 3a zákona č. 592/1992 Sb.).

### Co když přehled nepodám včas?

Zdravotní pojišťovna může uložit pokutu až 50 000 Kč a z dlužného pojistného vzniká penále za každý den prodlení. Přehled proto podejte i při nulových příjmech (§ 26 zákona č. 592/1992 Sb.).

---

# Přechod z OSVČ na s.r.o. krok za krokem

- URL: https://ucto.cz/osvc/prechod-z-osvc-na-sro
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Jak přejít z OSVČ na s.r.o.: tři varianty přechodu, co s majetkem a smlouvami, kontinuita DPH, zaměstnanci a nejlepší načasování k 1. lednu.

**Ve zkratce:** Přechod z OSVČ na s.r.o. neznamená jen „založit firmu" — znamená **přenést existující podnikání** (zakázky, majetek, smlouvy, případně zaměstnance) z fyzické osoby na novou právnickou osobu. Máte tři praktické cesty: **(1) souběh** OSVČ a s.r.o. s postupným útlumem nebo přerušením živnosti, **(2) prodej nebo vklad obchodního závodu** (případně jednotlivého majetku) do s.r.o. podle § 2175 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. a **(3) postupné překlápění smluv** s klienty a dodavateli na novou firmu. Nová s.r.o. **vzniká až zápisem do obchodního rejstříku** (§ 126 občanského zákoníku) a od vzniku **povinně vede účetnictví**. Zásadní je správné načasování a kontinuita DPH: při převodu obchodního závodu od plátce se s.r.o. stává plátcem DPH **automaticky ze zákona** (§ 6b zákona č. 235/2004 Sb.). Z hlediska evidence bývá přehledný přechod k **1. lednu**, není však zákonnou podmínkou.

Tento text je procesní návod pro toho, kdo už podniká jako OSVČ a chce svoji činnost převést do s.r.o. Neřeší, zda se přechod vyplatí (to porovnává [OSVČ nebo s.r.o.](https://ucto.cz/osvc/osvc-nebo-sro)) ani jak firmu technicky založit (to popisuje [jak založit s.r.o. krok za krokem](https://ucto.cz/osvc/zalozeni-sro)). Soustředí se na to, co je u přechodu specifické: co udělat s rozpracovaným podnikáním, majetkem, daněmi a lidmi, aby přechod proběhl bez ztráty zakázek, bez sankcí a bez zbytečné daně.

## Založení s.r.o. versus přechod existujícího podnikání

Je důležité oddělit dva pojmy, které se často zaměňují.

**Založení s.r.o.** je právní úkon — sepsání společenské smlouvy (u jediného zakladatele zakladatelské listiny) formou notářského zápisu. Tím firmu _založíte_, ale ještě nevzniká. Společnost s ručením omezeným **vzniká jako právnická osoba teprve dnem zápisu do obchodního rejstříku** (§ 126 občanského zákoníku). Před vznikem za ni lze jednat podle § 127, avšak oprávněny a zavázány jsou zatím jednající osoby; společnost může účinky převzít do tří měsíců od vzniku.

**Přechod podnikání** je naproti tomu provozní a daňový proces: jak dostat dosavadní činnost OSVČ — zakázky, klienty, vybavení, zásoby, případně zaměstnance — do nové firmy. Samotné založení firmy je jen první krok; přechod začíná tam, kde návod na založení končí.

Druhý zásadní rozdíl je v účetnictví. OSVČ zpravidla vede jen [daňovou evidenci](https://ucto.cz/slovnik#danova-evidence). Společnost s ručením omezeným je vždy [účetní jednotkou](https://ucto.cz/slovnik#ucetni-jednotka) a **od svého vzniku povinně vede (podvojné) účetnictví** podle § 1 odst. 2 a § 4 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. To je jeden z hlavních provozních dopadů přechodu — firma potřebuje účetní agendu od prvního dne existence.

## Jaké jsou varianty přechodu z OSVČ na s.r.o.?

Existují tři praktické scénáře. Liší se tím, jak rychle a v jakém rozsahu se činnost přenáší, a hlavně tím, co se děje s majetkem, DPH, smlouvami a zaměstnanci. Často se kombinují.

| Varianta přechodu                       | Co se převádí               | Majetek                                    | DPH                                           | Smlouvy                                            | Zaměstnanci                          |
| --------------------------------------- | --------------------------- | ------------------------------------------ | --------------------------------------------- | -------------------------------------------------- | ------------------------------------ |
| **1. Souběh OSVČ + s.r.o.**             | postupně, dle náběhu firmy  | zůstává u OSVČ, převádí se dílčím prodejem | s.r.o. počítá obrat od nuly                   | nové smlouvy uzavírá s.r.o., staré dobíhají u OSVČ | nový nábor u s.r.o., u OSVČ dobíhají |
| **2. Prodej / vklad obchodního závodu** | celý závod jako celek       | přechází na s.r.o. najednou                | při nabytí závodu od plátce plátcem ze zákona | pohledávky a dluhy přecházejí s závodem            | přecházejí automaticky               |
| **3. Postupné překlápění smluv**        | jednotlivé zakázky a vztahy | převádí se podle potřeby                   | dle toho, zda jde o převod závodu             | každá smlouva se dodatkuje nebo uzavírá znovu      | řeší se samostatně                   |

_Zdroj: § 132 a násl. ZOK; § 126–127, § 502 a § 2175 a násl. občanského zákoníku; § 6b zákona o DPH. Platí pro rok 2026._

### Varianta 1: Souběh OSVČ a s.r.o.

Jedna z praktických cest. Založíte s.r.o., novou činnost (nové zakázky, nové klienty) postupně směřujete do firmy a živnost OSVČ mezitím buď utlumujete, nebo **přerušíte** (přerušení živnosti podle živnostenského zákona). OSVČ může být současně **společníkem i [jednatelem](https://ucto.cz/slovnik#jednatel)** vlastní s.r.o. — postavení společníka a jednatele upravuje § 132 a násl. zákona č. 90/2012 Sb. a souběh obou forem je zcela legální.

Souběh dává čas: firma se „rozjede", zatímco rozpracované zakázky dokončíte ještě jako OSVČ. Nevýhodou je dvojí administrativa po přechodnou dobu (samostatná daňová agenda obou subjektů a při trvání OSVČ její přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu) a nutnost hlídat limity — odměna jednatele nebo jiný příjem ze závislé činnosti z s.r.o. může podle způsobu zdanění vyloučit paušální režim OSVČ; samotné vlastnictví podílu to nedělá. Pokud chcete OSVČ úplně ukončit, věnujte pozornost daňovým dopadům konce roku (viz níže).

### Varianta 2: Prodej nebo vklad obchodního závodu

Pokud chcete přenést celé podnikání najednou, převádíte **obchodní závod**. Obchodní závod je podle § 502 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, **organizovaný soubor jmění**, který podnikatel vytvořil a který slouží k provozování jeho činnosti — tedy nejen majetek, ale celý funkční celek včetně zákazníků, know-how, zásob a závazků.

Závod lze do s.r.o. dostat dvěma způsoby:

- **Prodej (převod) obchodního závodu** podle § 2175 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. Kupující (s.r.o.) nabývá vše, co k závodu jako celku náleží, stává se věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které k závodu patří. Pozor: nabyvatel **přebírá jen dluhy, o jejichž existenci věděl nebo ji alespoň musel rozumně předpokládat** (§ 2177 OZ). Bez souhlasu věřitele s převzetím dluhu navíc OSVČ za jeho splnění ručí. Pořiďte soupis a předávací zápis; u s.r.o. se nabytí závodu jako celku váže na zveřejnění údaje o uložení dokladu o koupi do sbírky listin (§ 2180).
- **Vklad závodu nebo majetku do základního kapitálu.** Existující majetek OSVČ (vybavení, vozidlo, nemovitost, pohledávka) lze do firmy vložit jako **nepeněžitý vklad**. Hodnotu nepeněžitého vkladu při založení **určuje znalec** (§ 143 zákona č. 90/2012 Sb.). To zvyšuje základní kapitál firmy a posiluje její důvěryhodnost, ale je administrativně náročnější (znalecký posudek).

Alternativou k prodeji je **pacht obchodního závodu** (§ 2349 a násl. zákona č. 89/2012 Sb.), kdy s.r.o. jako pachtýř přebírá provoz závodu, aniž by jej kupovala. I pacht závodu se z hlediska zaměstnanců považuje za převod činnosti zaměstnavatele.

### Varianta 3: Postupné překlápění smluv

Třetí cesta nepřevádí závod jako celek, ale řeší podnikání **zakázku po zakázce a smlouvu po smlouvě**. Nové objednávky přijímá už s.r.o., u stávajících rámcových smluv se podepíše dodatek o změně smluvní strany nebo se uzavře nová smlouva s firmou. Hodí se, když nemáte rozsáhlý majetek ani zaměstnance a hlavním aktivem jsou vztahy s klienty. Je pomalejší, ale velmi flexibilní a obvykle nevyžaduje znalce ani složitou smlouvu o prodeji závodu.

## Co se stane s DPH při přechodu?

DPH je u přechodu nejcitlivější téma, protože pravidla se zásadně liší podle toho, zda převádíte obchodní závod, nebo ne.

**Přechod přes obchodní závod od plátce.** Pokud jste jako OSVČ [plátce DPH](https://ucto.cz/slovnik#platce-dph) a převedete svůj obchodní závod na s.r.o., stává se nabyvatel (s.r.o.) **plátcem DPH automaticky ze zákona ode dne nabytí závodu** — bez ohledu na obrat. Vyplývá to z § 6b odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Firma tedy nemá přechodné období pod limitem; plátcem je hned. Přihlášku musí podle § 94 odst. 4 podat do **10 pracovních dnů** ode dne vzniku plátcovství.

**Samotný převod závodu není zdanitelným plněním.** Pozbytí obchodního závodu plátcem se nepovažuje za dodání zboží ani poskytnutí služby (§ 13 a § 14 zákona č. 235/2004 Sb.), takže se z převodu závodu neodvádí DPH na výstupu. Na nabyvatele ale **přechází kontinuita odpočtu** — povinnost provést případnou **úpravu odpočtu daně u [dlouhodobého majetku](https://ucto.cz/slovnik#dlouhodoby-majetek)**, jsou-li pro ni splněny podmínky (§ 78 až § 78d zákona č. 235/2004 Sb.). Jinými slovy, s.r.o. „dědí" po OSVČ daňovou historii převedeného majetku.

**Přechod bez převodu závodu.** Pokud na firmu nepřevádíte závod od plátce (typicky souběh nebo postupné překlápění smluv), nová s.r.o. **nedědí obrat OSVČ a počítá si obrat od nuly**. Vznik plátcovství se pak posuzuje samostatně podle obratu a dalších zákonných důvodů; možná je také dobrovolná registrace (§ 6f ZDPH). Plátcovství tedy není vázáno výhradně na překročení [obratu](https://ucto.cz/slovnik#obrat-pro-dph).

| Limit obratu pro DPH    | Hodnota za kalendářní rok                | Důsledek                                                                                      |
| ----------------------- | ---------------------------------------- | --------------------------------------------------------------------------------------------- |
| **Základní limit**      | 2 000 000 Kč                             | po překročení zpravidla plátcem od 1. ledna dalšího roku; v přihlášce lze zvolit dřívější den |
| **Druhý (vyšší) limit** | 2 536 500 Kč | po překročení během roku se stáváte plátcem hned, dnem následujícím po překročení             |

_Zdroj: § 6 a násl. zákona č. 235/2004 Sb., o DPH; Finanční správa — Souhrnná informace k novele DPH. Přihlášku k registraci po překročení obratu je nutné podat do 10 pracovních dnů. Platí pro rok 2026._

Praktický důsledek: pokud je OSVČ plátce a nová firma má bez přerušení pokračovat ve fakturaci s DPH (klienti to očekávají), je převod závodu obvykle čistší řešení než souběh, protože zajistí plynulou kontinuitu plátcovství. Detaily registračního procesu rozebírá [registrace k DPH](https://ucto.cz/dph/registrace-k-dph).

## Fakturace a smlouvy s klienty a dodavateli

Změna právní formy znamená novou identitu na všech dokladech. Od data, kdy začne fakturovat s.r.o., je nutné:

- **Změnit fakturační údaje** — IČO, DIČ, název firmy, sídlo a **bankovní účet**. Faktury OSVČ a faktury firmy se nesmějí míchat.
- **Informovat klienty a dodavatele** o změně subjektu — ideálně písemně, s uvedením data, od kdy přebírá zakázky s.r.o.
- **Vyřešit stávající smlouvy** — buď dodatkem o změně smluvní strany, nebo uzavřením nových smluv s firmou. U převodu závodu přecházejí pohledávky a příslušné dluhy ze zákona; prodávající má podle § 2177 odst. 2 povinnost bez zbytečného odkladu oznámit prodej dotčeným věřitelům a dlužníkům. U jednotlivého postoupení smlouvy potřebujete souhlas druhé smluvní strany podle § 1895.
- **Ošetřit přechod závazků a pohledávek** — u prodeje závodu pamatujte, že nabyvatel přebírá dluhy, o nichž věděl nebo je alespoň musel rozumně předpokládat (§ 2177 OZ); bez souhlasu věřitele navíc OSVČ za převzatý dluh ručí.

Pokud OSVČ vystavovala zálohové či běžné faktury těsně před přechodem, je třeba vyjasnit, který subjekt plnění dokončí a vyúčtuje. Pro novou firmu připravte vlastní fakturační šablonu se správnými náležitostmi.

## Majetek OSVČ při přechodu do firmy

Majetek používaný v podnikání (počítače, stroje, vozidlo, zásoby, nehmotná aktiva) můžete do firmy dostat několika cestami:

- **Prodejem firmě** — OSVČ majetek firmě prodá za obvyklou cenu. U OSVČ je nutné určit zdanění příjmu, u firmy pořizovací cenu a případné odpisování podle druhu majetku a zákonných podmínek. U vlastní firmy dbejte na ceny mezi spojenými osobami (§ 23 odst. 7 ZDP); zásoby se například neodpisují.
- **Vkladem do základního kapitálu** — nepeněžitý vklad oceněný znalcem (§ 143 zákona č. 90/2012 Sb.).
- **Jako součást převodu obchodního závodu** — majetek přechází hromadně spolu se závodem.

Volba má daňové dopady (DPH, daň z příjmů, odpisy), proto je u většího majetku vhodné nechat si variantu propočítat. U přechodu přes závod platí zmíněná kontinuita odpočtu DPH u dlouhodobého majetku.

## Zaměstnanci a mzdy při přechodu

Pokud OSVČ někoho zaměstnává, je přechod citlivý a zákonem chráněný. Při **prodeji i pachtu obchodního závodu** jde o **převod činnosti zaměstnavatele**: práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů **přecházejí ze zaměstnavatele OSVČ na nabyvatele (s.r.o.) automaticky ze zákona**, bez nutnosti uzavírat nové pracovní smlouvy. Vyplývá to z § 2175 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s § 338 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Zaměstnanci tedy „přejdou" i s odpracovanou dobou a sjednanými podmínkami.

**Nejpozději 30 dnů před přechodem** musí oba zaměstnavatelé podle § 339 zákoníku práce informovat odbory a radu zaměstnanců a projednat datum, důvody, důsledky i připravovaná opatření. Pokud tyto orgány nepůsobí, informují přímo dotčené zaměstnance. Přechod může nastat i bez formálního prodeje závodu, pokud převod činnosti splní § 338 odst. 3; pouhé označení postupu jako jednotlivé zakázky tomu nezabrání.

S.r.o. musí vyřešit registraci zaměstnavatele, evidenci zaměstnanců v režimu JMHZ a registrace u zdravotních pojišťoven a převzít mzdovou agendu. Postup popisuje [staňte se zaměstnavatelem: první zaměstnanec](https://mzdy.cz/zamestnani/stat-se-zamestnavatelem-prvni-zamestnanec).

Pokud OSVČ nikoho nezaměstnává a nový tým teprve buduje až ve firmě, jde o běžný **nábor prvního zaměstnance** u s.r.o. — bez přechodu pracovněprávních vztahů.

## Načasování přechodu a daňové dopady konce roku

Špatné načasování umí zbytečně prodražit i jinak dobře připravený přechod. Klíčové daňové dopady se totiž vážou ke konci zdaňovacího období.

**Konec roku bývá administrativně přehledný.** Pokud OSVČ ukončuje samostatnou činnost a vedla daňovou evidenci, musí podle § 23 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb. **upravit základ daně** — zohlednit zdanitelné neuhrazené pohledávky, daňově účinné dluhy, nespotřebované zásoby a rezervy. Při pouhém přerušení se tento postup použije, jestliže činnost znovu nezahájí do lhůty pro podání přiznání za rok přerušení. Přechod sladěný k **1. lednu** znamená čistý řez: starý rok uzavřete jako OSVČ, nový začínáte jako firma.

**Měsíc a čtvrtletí.** Pokud nelze čekat na konec roku, volte alespoň přechod ke konci kalendářního měsíce nebo čtvrtletí, aby se snáze ladila zdaňovací období DPH a přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu. Mzdová agenda a odvody se nejlépe přebírají od prvního dne měsíce.

**Účetnictví firmy.** Pamatujte, že s.r.o. vede účetnictví od svého vzniku — připravte si proto účetní (interní nebo externí) tak, aby firma nebyla od prvního dne bez evidence.

| Daň / oblast      | Co se daní u OSVČ                    | Co se daní u s.r.o.                                                                         |
| ----------------- | ------------------------------------ | ------------------------------------------------------------------------------------------- |
| **Daň z příjmů**  | daň z příjmů fyzických osob ze zisku | **21 %** ze základu daně firmy (daň z příjmů PO)                                            |
| **Výplata zisku** | zisk je rovnou váš                   | podíl na zisku společníkovi navíc **15 %** srážkové daně u českého společníka-fyzické osoby |
| **Evidence**      | zpravidla daňová evidence            | povinné (podvojné) účetnictví od vzniku                                                     |

_Zdroj: § 21 odst. 1 (sazba 21 %) a § 36 odst. 2 (srážková daň 15 %) zákona č. 586/1992 Sb.; § 1 odst. 2 a § 4 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb. Platí pro rok 2026._

Rozdíl ve zdanění je podstatný: zatímco OSVČ má zisk rovnou k dispozici, u s.r.o. se základ daně firmy daní 21 % a vyplacený podíl českému daňovému rezidentovi, který je fyzickou osobou, ještě 15 % [srážkovou daní](https://ucto.cz/slovnik#srazkova-dan). U nerozděleného zisku reinvestovaného firmou druhá daňová vrstva zatím nevzniká. U již rozděleného, ale nevyplaceného podílu je nutné dodržet nejzazší srážku podle § 38d ZDP. Srovnání celkového zatížení obou forem najdete v textu [OSVČ nebo s.r.o.](https://ucto.cz/osvc/osvc-nebo-sro).

## Praktický postup přechodu

Shrnutí kroků pro nejčastější scénář (souběh s následným útlumem OSVČ):

1. **Rozhodněte o variantě** — souběh, převod závodu, nebo překlápění smluv (podle majetku, zaměstnanců a DPH).
2. **Založte s.r.o.** — společenská smlouva u notáře, základní kapitál, zápis do rejstříku, živnost; detailně v návodu [jak založit s.r.o.](https://ucto.cz/osvc/zalozeni-sro). Vyřešte také [sídlo společnosti](https://ucto.cz/osvc/sidlo-spolecnosti).
3. **Vyřešte DPH** — u převodu závodu od plátce počítejte s automatickým plátcovstvím (§ 6b), jinak sledujte obrat.
4. **Převeďte majetek** — prodejem, vkladem, nebo v rámci závodu (u nepeněžitého vkladu znalec).
5. **Překlopte smlouvy a fakturaci** — nové údaje (IČO, DIČ, účet), dodatky nebo nové smlouvy, informace klientům.
6. **Ošetřete zaměstnance** — u převodu závodu přechod ze zákona; registrace s.r.o. jako zaměstnavatele.
7. **Sladěte načasování** — často k 1. lednu; při ukončení OSVČ vypořádejte úpravu základu daně (§ 23 odst. 8 ZDP).
8. **Nastavte účetnictví firmy** a navazující pravidelné [povinnosti s.r.o.](https://ucto.cz/osvc/povinnosti-sro)

## Časté chyby při přechodu z OSVČ na s.r.o.

- **Záměna založení a vzniku firmy.** Před zápisem s.r.o. ještě neexistuje; podle § 127 občanského zákoníku za ni lze jednat, avšak práva a povinnosti zatím nesou jednající osoby, dokud je vzniklá firma v zákonné lhůtě nepřevezme.
- **Přerušení fakturace s DPH.** Plátce, který chce plynulou kontinuitu, by měl zvážit převod závodu (automatické plátcovství dle § 6b) místo souběhu.
- **Skryté závazky u prodeje závodu.** Nabyvatel přebírá dluhy, o nichž věděl nebo je alespoň musel rozumně předpokládat (§ 2177 OZ); bez souhlasu věřitele OSVČ za převzatý dluh ručí. Bez soupisu hrozí spory.
- **Zapomenutá úprava základu daně OSVČ.** Při ukončení činnosti se podle § 23 odst. 8 ZDP zohlední také pohledávky, dluhy, zásoby a rezervy; při přerušení jen za splnění podmínky nezahájení do lhůty pro podání přiznání.
- **Žádné účetnictví od prvního dne.** S.r.o. vede účetnictví od vzniku; zajistěte účetní předem.
- **Špatné načasování.** Přechod „uprostřed" období komplikuje daně i přehledy; z účetního hlediska bývá přehledný 1. leden.

## Shrnutí

Přechod z OSVČ na s.r.o. je víc než založení firmy — je to přenesení živé činnosti na novou právnickou osobu. Máte tři cesty: **souběh** s postupným útlumem živnosti, **prodej nebo vklad obchodního závodu** (§ 2175 a násl. OZ) a **postupné překlápění smluv**. Klíčová rozhodnutí se točí kolem majetku, DPH (u převodu závodu od plátce se s.r.o. stává plátcem automaticky podle § 6b ZDPH), smluv a zaměstnanců, kteří při převodu závodu přecházejí ze zákona. Firma vzniká až zápisem do rejstříku a od vzniku povinně vede účetnictví. Z účetního hlediska bývá přehledný přechod k 1. lednu; při ukončení OSVČ je nutné posoudit úpravu základu daně podle § 23 odst. 8 ZDP. U většího majetku, zaměstnanců nebo plátcovství DPH se vyplatí celý přechod předem propočítat s daňovým poradcem.

## Často kladené otázky

### Musím při přechodu z OSVČ na s.r.o. zrušit živnost?

Ne nutně. Živnost můžete ponechat a obě formy provozovat souběžně, nebo ji **přerušit** či postupně utlumit, zatímco s.r.o. najíždí. OSVČ může být zároveň společníkem i jednatelem vlastní firmy (§ 132 a násl. zákona č. 90/2012 Sb.). Pokud se rozhodnete činnost OSVČ ukončit, počítejte s úpravou základu daně podle § 23 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb.

### Přejde plátcovství DPH z OSVČ na novou s.r.o.?

Jen při převodu obchodního závodu za podmínek § 6b odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. Pokud jako OSVČ-plátce převedete obchodní závod na s.r.o., stává se firma plátcem DPH **ode dne nabytí závodu**. Bez převodu závodu nová s.r.o. plátcovství „nedědí" a počítá si vlastní obrat. Po překročení 2 000 000 Kč za kalendářní rok podá přihlášku do 10 pracovních dnů; plátcovství zpravidla vznikne od dalšího 1. ledna. Při překročení 2 536 500 Kč vzniká již následující den.

### Co se stane s mými zaměstnanci?

Při prodeji nebo pachtu obchodního závodu jde o převod činnosti zaměstnavatele a pracovněprávní vztahy přecházejí na s.r.o. **automaticky ze zákona**, bez nových smluv (§ 2175 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s § 338 a násl. zákoníku práce). Firma se musí registrovat jako zaměstnavatel u ČSSZ a zdravotních pojišťoven a převzít mzdovou agendu; postup popisuje [staňte se zaměstnavatelem: první zaměstnanec](https://mzdy.cz/zamestnani/stat-se-zamestnavatelem-prvni-zamestnanec).

### Kdy je nejlepší přechod provést?

Z hlediska evidence bývá přehledný přechod k **1. lednu**, není však zákonnou podmínkou. Při ukončení činnosti OSVČ vedoucí daňovou evidenci je totiž nutné upravit základ daně podle § 23 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb. Při přerušení to platí, jen pokud OSVČ činnost znovu nezahájí do lhůty pro podání přiznání za rok přerušení. Pokud nelze čekat na konec roku, volte alespoň konec kalendářního měsíce nebo čtvrtletí kvůli sladění DPH a přehledů.

### Můžu majetek z OSVČ vložit do firmy?

Ano. Existující majetek lze do s.r.o. vložit jako **nepeněžitý vklad**, jehož hodnotu při založení **určuje znalec** (§ 143 zákona č. 90/2012 Sb.). Majetek lze také firmě prodat za obvyklou cenu, nebo jej převést jako součást obchodního závodu. Každá varianta má jiné daňové dopady (daň z příjmů, DPH, odpisy), proto se u většího majetku vyplatí výběr propočítat.

### Liší se zdanění s.r.o. od OSVČ?

Ano, a podstatně. Základ daně s.r.o. se daní sazbou **21 %** ([daň z příjmů právnických osob](https://ucto.cz/slovnik#dan-z-prijmu-pravnickych-osob), § 21 zákona č. 586/1992 Sb.) a vyplacený podíl na zisku společníkovi navíc **15 %** srážkovou daní u českého daňového rezidenta – fyzické osoby (§ 36 téhož zákona). OSVČ má naproti tomu zisk rovnou k dispozici. U nerozděleného zisku reinvestovaného firmou druhá daňová vrstva zatím nevzniká. U již rozděleného, ale nevyplaceného podílu je nutné dodržet nejzazší srážku podle § 38d ZDP. Podrobné srovnání nabízí [OSVČ nebo s.r.o.](https://ucto.cz/osvc/osvc-nebo-sro).

---

# Přerušení a zrušení živnosti

- URL: https://ucto.cz/osvc/preruseni-zruseni-zivnosti
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Přerušení živnosti 2026: kdy a komu ho oznámit, rozdíl proti zrušení, lhůty pro OSSZ, zdravotní pojišťovnu a finanční úřad i postup krok za krokem.

**Ve zkratce:** Přerušení je dočasné, zrušení živnosti trvalé. Změnu oznamte zdravotní pojišťovně a OSSZ v jejich zákonných lhůtách. Vůči finančnímu úřadu ale neplatí univerzální povinnost „vždy do 15 dnů“: běžná registrace fyzické osoby k dani z příjmů byla zrušena. Oznámení nebo žádost řešte podle skutečné situace: jiné daňové registrace, změn jejich údajů a také paušálního režimu. Skutečnost vedoucí k ukončení paušálního režimu se správci daně oznamuje do 15 dnů podle § 38lg zákona o daních z příjmů.

Tento návod vysvětluje rozdíl mezi přerušením a zrušením živnosti, ukazuje postup krok za krokem, shrnuje všechny lhůty vůči úřadům a upozorňuje na nejčastější chyby OSVČ. Lhůty a pravidla platí pro rok 2026.

## Jaký je rozdíl mezi přerušením a zrušením živnosti?

Klíčový rozdíl je v trvalosti. **Přerušení** (správně „oznámení o přerušení provozování živnosti“) je dočasné: živnostenské oprávnění i IČO zůstávají, jen po stanovenou dobu legálně nepodnikáte. Po uplynutí oznámené doby přerušení nebo dřívějším oznámením o pokračování můžete činnost obnovit — **bez nové žádosti a bez poplatku**. **Zrušení** je naopak trvalý zánik oprávnění; chcete-li později znovu podnikat, musíte ohlásit (nebo požádat o) novou živnost od začátku.

| Hledisko                | Přerušení živnosti                         | Zrušení živnosti                                 |
| ----------------------- | ------------------------------------------ | ------------------------------------------------ |
| Povaha                  | Dočasné, lze obnovit                       | Trvalé, oprávnění zaniká                         |
| Živnostenské oprávnění  | Zůstává zachováno                          | Zaniká                                           |
| IČO                     | Zůstává přidělené                          | Zůstává v rejstříku, ale bez aktivního oprávnění |
| Obnovení činnosti       | Oznámením o pokračování (bez nové žádosti) | Jen ohlášením/žádostí o novou živnost            |
| Oznámení živnost. úřadu | Dobrovolné                                 | Povinná žádost o zrušení                         |
| Správní poplatek        | Bez poplatku                               | Bez poplatku                                     |
| Právní základ           | § 31 odst. 11 zákona č. 455/1991 Sb.       | § 58 odst. 1 písm. c) zákona č. 455/1991 Sb.     |

<small>Zdroj: zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), § 31 a § 58; RŽP (Rejstřík živnostenského podnikání) pro rok 2026.</small>

Přerušení se hodí, když chcete podnikání jen pozastavit — odcházíte na rodičovskou, nastupujete do zaměstnání, řešíte zdravotní situaci nebo chcete jen „vypnout“ placení záloh, ale nechat si oprávnění pro budoucnost. Zrušení volte, jen když máte jistotu, že už podnikat nebudete.

## Jak přerušit živnost krok za krokem?

Přerušení živnosti není povinné hlásit živnostenskému úřadu — podnikatel **má možnost, nikoli povinnost** to oznámit (§ 31 odst. 11 zákona č. 455/1991 Sb.). Oznámení se ale vyplatí: pokud o předání informace požádáte, živnostenský úřad může změnu postoupit dál. Ukončení výkonu samostatné činnosti oznamte OSSZ a zdravotní pojišťovně; finanční úřad řešte podle svých skutečných daňových registrací a případného paušálního režimu.

1. **Vyplňte změnový list.** K oznámení o přerušení slouží **změnový list** jednotného registračního formuláře (JRF). Lze ho podat osobně či poštou na kterýkoli živnostenský úřad, nebo elektronicky přes Rejstřík živnostenského podnikání (rzp.gov.cz), máte-li datovou schránku nebo uznávaný elektronický podpis.
2. **Uveďte datum přerušení.** Přerušení nastává **dnem doručení oznámení** živnostenskému úřadu, nebo **pozdějším dnem**, který v oznámení uvedete. **Zpětně přerušit nelze.**
3. **Uveďte konec přerušení.** V oznámení se uvádí i den, kdy přerušení skončí; potřebujete-li dobu prodloužit, podejte nové oznámení před jejím koncem. Je-li oprávnění časově omezeno, lze živnost přerušit nejdéle na dobu jeho platnosti.
4. **Oznamte OSSZ.** Přerušení výkonu samostatné činnosti oznamte příslušné správě sociálního zabezpečení **do 15 dnů ode dne ukončení výkonu** (§ 48 odst. 1 písm. b) a odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb.).
5. **Oznamte zdravotní pojišťovně.** Do **8 dnů** oznamte přerušení své zdravotní pojišťovně (§ 10 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb.).
6. **Prověřte daňové registrace.** Pokud jste registrováni k jiné dani (například DPH) nebo jako zaměstnavatel a mění se registrační údaje, postupujte podle příslušných pravidel § 127 daňového řádu. Samotné přerušení běžné OSVČ nevytváří univerzální 15denní hlášení k DPFO. Pokud ale přestáváte být poplatníkem v paušálním režimu, oznámení správci daně do 15 dnů vyžaduje § 38lg zákona o daních z příjmů.

Pokud oznámíte přerušení živnostenskému úřadu a požádáte ho o předání údajů, část oznámení vůči ostatním úřadům za vás může vyřídit. Spolehlivější je ale ohlídat si lhůty samostatně, protože jsou kratší než lhůta úřadu na zpracování.

## Jak obnovit (pokračovat v) přerušené živnosti?

Chcete-li podnikat dřív, než uplyne doba, na kterou jste živnost přerušili, jste podle § 31 odst. 12 zákona č. 455/1991 Sb. **povinni předem písemně oznámit** živnostenskému úřadu pokračování v provozování živnosti. Po skončení oznámené doby můžete pokračovat; skutečné znovuzahájení SVČ znovu oznamte ČSSZ a zdravotní pojišťovně.

1. **Podejte oznámení o pokračování.** Použijte opět změnový list JRF (osobně, poštou nebo elektronicky). Oznámení je **bez správního poplatku**.
2. **Uveďte den pokračování.** Provozování pokračuje dnem uvedeným v oznámení; tento den nesmí předcházet dni doručení oznámení.
3. **Přihlaste se zpět na OSSZ a ke zdravotní pojišťovně.** Obnovení skutečného výkonu činnosti oznamte OSSZ **do 15 dnů** a zdravotní pojišťovně **do 8 dnů**. Povinnost platit zálohy se posoudí podle charakteru činnosti a zákonných výjimek.
4. **Prověřte finanční úřad.** Oznámení obnovení řešte podle existujících daňových registrací, změn registračních údajů a paušálního režimu; běžná FO se k DPFO znovu neregistruje. Při obnovení v témže roce se poplatník vrací do téhož pásma paušálního režimu a oznamuje vstup nejpozději v den opětovného zahájení (§ 2a odst. 3 a § 38lc odst. 3).

> Po obnovení činnosti se vrací všechny průběžné povinnosti — zálohy na pojištění, evidence příjmů i roční přehledy. Souhrn najdete v článku [povinnosti OSVČ](https://ucto.cz/osvc/osvc-povinnosti).

## Jak zrušit živnost na vlastní žádost?

Zrušení živnostenského oprávnění na vlastní žádost je trvalé. Živnostenský úřad oprávnění zruší podle **§ 58 odst. 1 písm. c) zákona č. 455/1991 Sb.** ke dni, který v žádosti uvedete — **nejdříve však ke dni doručení žádosti** úřadu (zpětné zrušení tedy není možné).

1. **Podejte žádost o zrušení.** Žádost podáte na kterýkoli živnostenský úřad osobně, poštou, nebo elektronicky přes rzp.gov.cz (datová schránka / uznávaný podpis). **Správní poplatek za zrušení na vlastní žádost není stanoven** — je tedy zdarma.
2. **Uveďte datum zrušení.** V žádosti uveďte den, ke kterému má oprávnění zaniknout; musí být stejný nebo pozdější než den doručení žádosti.
3. **Vyčkejte na rozhodnutí.** Úřad rozhodne bez zbytečného odkladu; není-li to možné, obecná lhůta podle § 71 správního řádu činí 30 dnů od zahájení řízení. Zákon připouští připočtení dalších dob, například u zvlášť složité věci; 30 dnů tedy není nepřekročitelný strop.
4. **Splňte oznamovací povinnosti.** Ukončení činnosti oznamte OSSZ a zdravotní pojišťovně. U finančního úřadu řešte konkrétní existující registrace a paušální režim, zejména žádost o **zrušení registrace k DPH**, jste-li plátcem; běžná zrušená registrace FO k DPFO se neobnovuje.

> Živnostenský úřad může oprávnění zrušit i z moci úřední — například při ztrátě bezúhonnosti, nesplnění podmínek provozování, nebo na návrh správce daně či správy sociálního zabezpečení. To je ale jiný režim než dobrovolné zrušení na vlastní žádost.

## Komu a do kdy musíte oznámit přerušení nebo zrušení?

Povinnosti vůči institucím se liší; oznámení živnostenskému úřadu je u přerušení dobrovolné, zdravotní pojištění a OSSZ sledují skutečný konec SVČ. Finanční úřad posuďte také podle paušálního režimu:

| Úřad                         | Co oznámit                                     | Lhůta                                                                     | Právní základ                                                        |
| ---------------------------- | ---------------------------------------------- | ------------------------------------------------------------------------- | -------------------------------------------------------------------- |
| Živnostenský úřad            | Přerušení / pokračování / zrušení              | Přerušení dobrovolné; pokračování povinně předem písemně; zrušení žádostí | § 31 odst. 11 a 12, § 58 zák. 455/1991 Sb.                           |
| OSSZ                         | Přerušení / ukončení SVČ                       | Do 15 dnů ode dne události                                                | § 48 odst. 4 zák. 582/1991 Sb.                                       |
| Zdravotní pojišťovna         | Přerušení / ukončení SVČ                       | Do 8 dnů ode dne přerušení / ukončení                                     | § 10 odst. 3 zák. 48/1997 Sb.                                        |
| Finanční úřad (správce daně) | Jiné registrace, jejich změny a paušální režim | podle konkrétní registrace a § 127 daňového řádu                          | běžná registrace FO k DPFO je zrušena; § 38lg ZDP pro paušální režim |

<small>Zdroj: ČSSZ a VZP pro rok 2026; zákon č. 582/1991 Sb. (§ 48), zákon č. 48/1997 Sb. (§ 10 odst. 3), zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (§ 127). Za nesplnění oznamovací povinnosti vůči OSSZ může okresní správa sociálního zabezpečení uložit pokutu až 10 000 Kč; jde o strop sankce OSSZ, obdobné sankce za nesplnění oznamovacích povinností mají i finanční úřad a živnostenský úřad podle vlastních předpisů.</small>

Lhůty vůči institucím se liší: zdravotní pojišťovně oznamujete ukončení do **8 dnů**, OSSZ do **15 dnů** ode dne rozhodné události. Nejde o lhůtu do určitého dne následujícího měsíce.

## Jaké povinnosti zůstávají po přerušení a po zrušení?

Ani přerušení, ani zrušení živnosti vás nezbavuje **doběhu daňových a pojistných povinností** za období, kdy jste podnikali.

- **Přehledy OSSZ a zdravotní pojišťovně.** I po ukončení nebo přerušení činnosti zpravidla musíte za rok, v němž jste alespoň část roku podnikali, podat **přehled o příjmech a výdajích** — OSSZ i zdravotní pojišťovně. Výjimky platí například při splnění podmínek paušálního režimu. Lhůta navazuje na lhůtu daňového přiznání s odstupem zhruba jednoho měsíce (§ 24 zákona č. 592/1992 Sb. u zdravotního pojištění). Za rok 2025 tak přehledy podáte zpravidla do **4. 6. 2026** (při elektronickém přiznání podaném po 1. dubnu); pozor, **4. 5. 2026** je lhůta elektronického daňového přiznání, nikoli přehledů.
- **Doplatek pojistného.** Případný nedoplatek obou pojistných z přehledu uhradíte **do 8 dnů** po dni, kdy byl nebo měl být přehled podán.
- **Daňové přiznání.** Vznikne-li vám za rok podnikání povinnost podat daňové přiznání, podáte je ve standardních lhůtách (papírově do 1. 4. 2026, elektronicky do 4. 5. 2026, s daňovým poradcem do 1. 7. 2026). Při zrušení živnosti řešte navíc **úpravu základu daně** podle § 23 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb. (u daňové evidence pohledávky, dluhy, nespotřebované zásoby a rezervy; u výdajového paušálu příslušné pohledávky). Úprava se týká i přerušení, pokud činnost neobnovíte do termínu pro podání přiznání za rok přerušení.
- **Zálohy na pojištění.** Pokud jste činnost vykonávali ještě část měsíce přerušení či ukončení, počítejte s poslední zálohou za celý tento měsíc; další zálohy po skončení činnosti už z titulu OSVČ neplatíte. Zákonné výjimky ze záloh se posuzují samostatně.
- **DPH.** Jste-li plátcem DPH a podnikání končíte, je nutné samostatně **zrušit registraci k DPH** u finančního úřadu; samotné zrušení živnosti registraci k DPH automaticky neukončí.

> Přerušení skutečného výkonu SVČ ukončí budoucí zálohy z titulu OSVČ. Pokud ale nejste zaměstnancem ani státním pojištěncem po celý kalendářní měsíc, může vzniknout zdravotní pojistné osoby bez zdanitelných příjmů; ukončení SVČ neznamená automaticky nulové zdravotní pojistné. Roční přehledy a vyúčtování se posoudí podle zákonných pravidel, včetně výjimky při dani rovné paušální dani. Detailní souhrn ročních povinností popisuje článek [povinnosti OSVČ](https://ucto.cz/osvc/osvc-povinnosti).

Termíny výše jsou historické pro vyúčtování roku 2025. Za rok 2026 vychází podle práva účinného k 15. 10. 2026 přiznání na 1. 4. 2027, při elektronickém podání až po základní lhůtě na 3. 5. 2027 a při splnění podmínek šestiměsíční lhůty na 1. 7. 2027; přehledy navazují 3. 5., 3. 6. nebo 2. 8. 2027. Před podáním ověřte změny a vlastní režim.

## Modelový příklad: přerušení živnosti kvůli zaměstnání

Grafička, OSVČ na hlavní činnost, nastupuje od 1. září 2026 do zaměstnání a chce si živnost ponechat pro budoucí přivýdělek. Postupuje takto:

1. **31. 8. 2026** podá změnový list na živnostenský úřad — přerušení od 1. 9. 2026 do 31. 8. 2027 (zpětně to nejde, proto volí budoucí datum).
2. **Do 8. 9. 2026** oznámí přerušení své zdravotní pojišťovně (do 8 dnů od ukončení skutečného výkonu SVČ dne 31. 8. 2026).
3. **Do 15. 9. 2026** oznámí ukončení výkonu činnosti OSSZ (do 15 dnů od posledního dne výkonu 31. 8. 2026).
4. **Prověří své jiné daňové registrace**; nemá-li například DPH, registraci zaměstnavatele ani není v paušálním režimu, samotné přerušení DPFO samostatně nehlásí.
5. **Za září až prosinec 2026 už neplatí zálohy** na sociální ani zdravotní pojištění z titulu OSVČ.
6. **V roce 2027** podá daňové přiznání, pokud jí vznikne tato povinnost, a oba přehledy za rok 2026 (za leden až srpen, kdy podnikala).
7. Až bude chtít znovu podnikat, podá **oznámení o pokračování** a přihlásí se zpět na OSSZ i ke zdravotní pojišťovně.

Čísla a data jsou ilustrativní; konkrétní lhůty se odvíjejí od skutečného data přerušení.

## Časté chyby při přerušení a zrušení živnosti

- **Spoléhat jen na živnostenský úřad.** Povinné lhůty vůči OSSZ a zdravotní pojišťovně si ohlídejte; u finančního úřadu nejdřív zjistěte, zda máte jinou aktivní registraci a jaká změna se jí týká.
- **Pokus o zpětné přerušení nebo zrušení.** Živnost nelze přerušit ani zrušit ke dni v minulosti. Nejdříve ke dni doručení oznámení/žádosti, jinak k pozdějšímu datu, které uvedete.
- **Zaměnit lhůty OSSZ a zdravotní pojišťovny.** Zdravotní pojišťovně oznamujete do 8 dnů, OSSZ do 15 dnů od rozhodné události — pravidla nejsou stejná.
- **Zapomenout oznámit pokračování.** Chcete-li podnikat dřív, než uplyne doba přerušení, musíte podle § 31 odst. 12 zákona č. 455/1991 Sb. pokračování předem písemně oznámit živnostenskému úřadu; nesplnění je přestupek s pokutou až 10 000 Kč.
- **Zapomenout na přehledy za odpracovanou část roku.** I po přerušení/zrušení musíte podat roční přehledy OSSZ a zdravotní pojišťovně a doplatit případný nedoplatek pojistného.
- **Neřešit zrušení registrace k DPH.** Zrušení živnosti samo o sobě registraci k DPH neukončí — plátce musí podat samostatnou žádost finančnímu úřadu.
- **Přehlédnout dodanění při zrušení.** Při ukončení SVČ, případně při přerušení bez obnovení do termínu přiznání, posuďte § 23 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb. Rozsah se liší podle evidence: u výdajového paušálu jde o příslušné pohledávky, u daňové evidence také o zásoby, dluhy a rezervy.
- **Zrušit živnost místo přerušení.** Pokud existuje šance, že se k podnikání vrátíte, je přerušení výhodnější — zachová oprávnění i IČO a obnovení je bez nové žádosti.

## Často kladené otázky

### Je přerušení živnosti zdarma?

Ano. Oznámení o přerušení provozování živnosti živnostenskému úřadu nepodléhá správnímu poplatku. Bez poplatku je rovněž oznámení o pokračování i žádost o zrušení živnostenského oprávnění na vlastní žádost podnikatele.

### Musím přerušení živnosti hlásit živnostenskému úřadu?

Ne, oznámení přerušení živnostenskému úřadu je podle § 31 odst. 11 zákona č. 455/1991 Sb. dobrovolné. Přerušení ale oznamte zdravotní pojišťovně a OSSZ v jejich lhůtách. Finančnímu úřadu se změna oznamuje podle existujících registrací a také při ukončení paušálního režimu podle § 38lg ZDP; univerzální 15denní povinnost běžné FO k DPFO neplatí. Pokračování před koncem oznámené doby přerušení musíte živnostenskému úřadu předem písemně oznámit.

### Na jak dlouho lze živnost přerušit?

Zákon nestanoví obecné minimum ani maximum, v oznámení živnostenskému úřadu však musíte uvést počáteční i koncové datum přerušení (§ 31 odst. 11 živnostenského zákona). U oprávnění na dobu určitou nesmí konec přerušení přesáhnout dobu jeho platnosti. Chcete-li pokračovat dříve, oznamte to úřadu předem písemně.

### Lze přerušit nebo zrušit živnost zpětně?

Ne. Přerušení i zrušení nastává nejdříve dnem doručení oznámení nebo žádosti živnostenskému úřadu, nebo k pozdějšímu datu, které sami uvedete. Datum v minulosti uvést nelze.

### Platím při přerušení živnosti zálohy na pojištění?

Po přerušení činnosti se další měsíční zálohy z titulu OSVČ neplatí. Za měsíc, v němž jste činnost ještě alespoň část měsíce vykonávali, však může být splatná poslední celá záloha. Za rok, kdy jste alespoň část roku podnikali, zpravidla podáte přehledy OSSZ a zdravotní pojišťovně, ledaže se uplatní výjimka například v paušálním režimu a doplatíte případný nedoplatek pojistného, pokud se na vás nevztahuje zákonná výjimka.

### Co se stane s IČO po zrušení živnosti?

IČO se přidělením stává trvalým identifikátorem a po zrušení živnosti nezaniká — zůstává historicky vedené v rejstříku, ale bez aktivního živnostenského oprávnění. Pokud později ohlásíte novou živnost jako stejná osoba, zpravidla vám zůstane totéž IČO. Naopak při pouhém přerušení zůstává IČO i oprávnění plně zachováno.

### Co musím udělat, když jsem plátce DPH a končím podnikání?

Kromě zrušení živnosti a oznámení OSSZ, zdravotní pojišťovně a finančnímu úřadu musíte podat samostatnou žádost o zrušení registrace k DPH. Zrušení živnosti registraci k DPH automaticky neukončí. Při ukončení podnikání navíc řešte úpravu (dodanění) základu daně podle § 23 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb.

---

# První zaměstnanec u OSVČ: povinnosti

- URL: https://ucto.cz/osvc/prvni-zamestnanec
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: První zaměstnanec u OSVČ 2026: registrace zaměstnavatele do evidence ČSSZ, přihlášení na sociální a zdravotní pojištění, zákonné pojištění a lhůty v jednom checklistu.

**Ve zkratce:** Když OSVČ přijímá svého prvního zaměstnance, stává se z ní zaměstnavatel a kromě dosavadních povinností živnostníka jí přibývají čtyři okruhy úkonů. Musí (1) **uzavřít písemnou pracovní smlouvu či dohodu před zahájením práce** (§ 34 a § 77 zákoníku práce), (2) **zaregistrovat se jako zaměstnavatel** do evidence zaměstnavatelů u ČSSZ a přihlásit zaměstnance do evidence ČSSZ, (3) **přihlásit zdravotně pojištěného zaměstnance k jeho zdravotní pojišťovně zpravidla do 8 dnů** od nástupu; u zaměstnance činného pouze na DPP nebo pouze na DPČ platí oznámení do 20. dne následujícího měsíce, kdy se stal plátcem pojistného (§ 10 zákona č. 48/1997 Sb.) a (4) **vznikne jí zákonné pojištění odpovědnosti za pracovní úrazy** (u Kooperativy), které musí bez zbytečného odkladu oznámit. V přechodném období od 1. 4. do 30. 6. 2026 platila pro registraci zaměstnavatele lhůta 8 dnů od nástupu prvního tuzemského zaměstnance; u zahraničního byla nutná registrace před nástupem, od 1. 7. 2026 se zaměstnavatel registruje nejpozději 2 pracovní dny před nástupem prvního zaměstnance.

Tento checklist provede OSVČ celým procesem přijetí prvního zaměstnance: od přípravy smlouvy přes registrace u úřadů až po průběžné měsíční povinnosti, které jí od té chvíle vzniknou. Všechny lhůty platí pro rok 2026 a jsou doložené konkrétními paragrafy. Rok 2026 je přitom přelomový kvůli zavedení **jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ)**, které mění způsob registrace i komunikace s ČSSZ – níže vysvětlujeme i tuto novinku včetně časové osy.

## Stává se OSVČ přijetím zaměstnance zaměstnavatelem?

Ano. Jakmile OSVČ uzavře s první osobou pracovní poměr nebo dohodu o práci konané mimo pracovní poměr, získává **postavení zaměstnavatele** podle zákoníku práce a předpisů o pojistném. Není k tomu potřeba měnit živnostenské oprávnění ani zakládat firmu – OSVČ může zaměstnávat i jako fyzická osoba pod svým IČO.

To ale znamená, že na ni dopadají dvě sady povinností současně:

- **dosavadní povinnosti OSVČ** vůči sobě samé (zálohy na vlastní sociální a zdravotní pojištění, daňové přiznání, vlastní přehledy) – ty se nijak neruší, podrobně je shrnuje přehled [povinnosti OSVČ](https://ucto.cz/osvc/osvc-povinnosti);
- **nové povinnosti zaměstnavatele** vůči zaměstnanci a vůči institucím (ČSSZ, zdravotní pojišťovna zaměstnance, pojišťovna Kooperativa).

Klíčový rozdíl oproti placení odvodů za sebe: za zaměstnance odvádíte pojistné a zálohu na daň **vy jako plátce**, v zákonných lhůtách a pod hrozbou penále. Z čisté administrativy OSVČ se tak stává průběžná mzdová agenda s měsíčním rytmem.

## Jaké povinnosti má OSVČ při přijetí prvního zaměstnance?

Povinnosti lze rozdělit do čtyř bloků, které na sebe časově navazují. Tabulka slouží jako rychlý přehled, jednotlivým bodům se věnujeme dále podrobně.

| Krok                             | Povinnost                                    | Lhůta v roce 2026                                                                                                                                             | Právní opora               |
| -------------------------------- | -------------------------------------------- | ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- | -------------------------- |
| Před vznikem vztahu              | Vstupní lékařská prohlídka, je-li vyžadována | Před vznikem pracovněprávního vztahu                                                                                                                          | § 59 zák. č. 373/2011 Sb.  |
| Před začátkem práce              | Písemná pracovní smlouva či dohoda           | Před zahájením výkonu práce                                                                                                                                   | § 34 zákoníku práce        |
| V den nástupu                    | Školení BOZP a požární ochrany               | Před zahájením práce                                                                                                                                          | § 103 zákoníku práce       |
| Registrace zaměstnavatele (ČSSZ) | Přihláška do evidence zaměstnavatelů         | Přechodně (1. 4.–30. 6. 2026) do 8 dnů od nástupu tuzemského zaměstnance, u zahraničního před nástupem; od 1. 7. 2026 nejpozději 2 pracovní dny před nástupem | zák. č. 323/2025 Sb.       |
| Přihlášení zaměstnance (ČSSZ)    | Registrace do evidence zaměstnanců           | Do 8 dnů od nástupu tuzemce (přechodně), zahraniční před nástupem; od 1. 7. 2026 před prací                                                                   | zák. č. 323/2025 Sb.       |
| Zdravotní pojišťovna             | Přihlášení zdravotně pojištěného zaměstnance | Zpravidla do 8 dnů; u samotné DPP nebo DPČ do 20. dne následujícího měsíce podle § 10 odst. 1 písm. a)                                                        | § 10 zák. č. 48/1997 Sb.   |
| Kooperativa                      | Oznámení o vzniku zákonného pojištění        | Bez zbytečného odkladu                                                                                                                                        | § 12 vyhl. č. 125/1993 Sb. |

Od 1. 4. 2026 se plátce daně ze závislé činnosti **neregistruje samostatně u finančního úřadu** – tuto povinnost převzala registrace do evidence zaměstnavatelů u ČSSZ (viz sekce o JMHZ níže). Hodnoty a lhůty platí pro rok 2026.

## Checklist přijetí prvního zaměstnance krok za krokem

Následující seznam projděte v uvedeném pořadí. U každého bodu je uvedena lhůta a paragraf.

1. **Zajistěte vstupní lékařskou prohlídku, je-li vyžadována.** U pracovního poměru se vyžaduje pro kategorii 2 a vyšší a pro práce se zvláštními zdravotními požadavky (§ 59 zákona č. 373/2011 Sb.). U DPP/DPČ dospělého se zpravidla vyžaduje až pro kategorii 2 rizikovou a vyšší, případně při žádosti zaměstnance či zaměstnavatele; u mladistvého vždy. Vstupní prohlídka se provádí před vznikem pracovněprávního vztahu. Pokud uchazeč prohlídku, na kterou byl vyslán, nepodstoupí, považuje se pro danou práci za zdravotně nezpůsobilého, i když šlo o jinak nepovinnou prohlídku. U běžné administrativy v kategorii 1 bez profesního rizika povinná zpravidla není.
2. **Uzavřete písemnou pracovní smlouvu před zahájením výkonu práce** s druhem práce, místem výkonu a dnem nástupu (§ 34 zákoníku práce). U menšího rozsahu zvažte dohodu (DPP, DPČ).
3. **Proveďte vstupní školení BOZP a požární ochrany** ještě před zahájením práce (§ 103 zákoníku práce).
4. **Nechte zaměstnance podepsat prohlášení poplatníka,** chce-li u vás uplatňovat slevy na dani a daňové zvýhodnění (§ 38k zákona č. 586/1992 Sb.).
5. **Zaregistrujte se jako zaměstnavatel do evidence zaměstnavatelů u ČSSZ** elektronicky. Přechodně (1. 4.–30. 6. 2026) do 8 dnů od nástupu prvního tuzemského zaměstnance, u zahraničního před nástupem; od 1. 7. 2026 nejpozději 2 pracovní dny předem. Tato registrace v roce 2026 zahrnuje i přihlášení pro účely daně z příjmů ze závislé činnosti.
6. **Přihlaste zaměstnance do evidence ČSSZ** – v období 1. 4.–30. 6. 2026 do 8 dnů od nástupu tuzemského zaměstnance, zahraničního před nástupem; od 1. 7. 2026 každého před okamžikem zahájení práce. Při částečném přihlášení tuzemského zaměstnance doplňte zbývající údaje do 8 dnů (zákon č. 323/2025 Sb.).
7. **Přihlaste zaměstnance ke zdravotní pojišťovně, pokud mu vzniká zaměstnání pro účely zdravotního pojištění,** zpravidla do 8 dnů od nástupu; u samotné DPP nebo DPČ ve zvláštní lhůtě do 20. dne následujícího měsíce uvedené výše. Oznámení je elektronické (§ 10 zákona č. 48/1997 Sb.).
8. **Oznámte vznik zákonného pojištění odpovědnosti za pracovní úrazy** pojišťovně Kooperativa bez zbytečného odkladu (§ 12 vyhlášky č. 125/1993 Sb.).
9. **Založte mzdový list a mzdovou evidenci,** vyžádejte podklady (číslo účtu, zdravotní pojišťovnu, zápočtový list, potvrzení o studiu) a nastavte si měsíční mzdový kalendář.

**Předejte také písemné informace o pracovních podmínkách**, nejsou-li obsaženy přímo ve smlouvě nebo dohodě. U pracovního poměru je lhůta 7 dnů od jeho vzniku (§ 37), u DPP/DPČ 7 dnů od započetí výkonu práce (§ 77a); samotná stručná smlouva nemusí tuto povinnost splnit.

Klíčovým bodům se nyní věnujeme podrobně. Postup z pohledu mzdové agendy podrobně rozebírá také [checklist nástupu zaměstnance](https://mzdy.cz/nastup-zamestnance).

## Jak se OSVČ zaregistruje jako zaměstnavatel u ČSSZ?

**Ve zkratce:** Před prvním zaměstnancem (nebo nejpozději do 8 dnů od jeho nástupu v přechodném období) se musíte přihlásit do **evidence zaměstnavatelů** vedené ČSSZ. Bez této registrace nelze řádně přihlásit samotného zaměstnance. Podání je možné **pouze elektronicky** přes e-Portál ČSSZ nebo datovou schránkou podle pokynů ČSSZ.

Rok 2026 přináší zásadní změnu kvůli jednotnému měsíčnímu hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Lhůty proto v průběhu roku nejsou stejné:

- **Přechodné období 1. 4. – 30. 6. 2026:** nově vzniklý zaměstnavatel se registruje do evidence zaměstnavatelů **do 8 dnů ode dne nástupu** prvního tuzemského zaměstnance; při prvním zahraničním zaměstnanci se musí přihlásit před jeho nástupem.
- **Od 1. 7. 2026:** noví zaměstnavatelé se hlásí do evidence **nejpozději 2 pracovní dny přede dnem nástupu** prvního zaměstnance, nejdříve však 15 dnů před tímto dnem (zák. č. 323/2025 Sb.).

Po registraci vám ČSSZ přidělí **variabilní symbol**, pod kterým budete odvádět pojistné a komunikovat. Až poté lze přihlásit samotného zaměstnance.

Jako OSVČ jste u ČSSZ už evidováni jako plátce za vlastní osobu – přihláška do evidence zaměstnavatelů je ale **samostatná agenda** s vlastním variabilním symbolem. Nelze ji zaměnit s vaším osobním účtem OSVČ.

## Jak přihlásit prvního zaměstnance na sociální a zdravotní pojištění?

Přihlášení zaměstnance probíhá u **dvou různých institucí** a má dvě samostatné lhůty. Evidence zaměstnance pro JMHZ u ČSSZ se vztahuje i na některé nepojištěné dohody; zdravotní pojišťovně hlaste zaměstnance, u něhož vzniklo zaměstnání pro účely zdravotního pojištění.

**Evidence ČSSZ:** zaměstnance přihlásíte do evidence zaměstnanců podle zákona o JMHZ; povinnost se může týkat i nepojištěné dohody. V přechodném období 1. 4.–30. 6. 2026 máte na přihlášku tuzemského zaměstnance **8 dnů ode dne nástupu**; zahraniční zaměstnanec se hlásí před nástupem. Od 1. 7. 2026 se zaměstnanec přihlašuje do evidence ČSSZ **před okamžikem zahájení práce**, nejdříve 8 dní před ním. Tuzemského zaměstnance lze částečně přihlásit a zbytek údajů doplnit do 8 dnů; u zahraničního částečná přihláška nestačí.

**Zdravotní pojištění:** pokud vzniklo zaměstnání pro účely zdravotního pojištění, zaměstnance přihlásíte u **té zdravotní pojišťovny, kde je pojištěn** (ne nutně u vaší), a to zpravidla **do 8 kalendářních dnů** od nástupu, elektronicky. U zaměstnance činného pouze na DPP nebo pouze na DPČ oznamte nástup a skončení do 20. dne následujícího měsíce, kdy se stal plátcem pojistného (§ 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb.). Proto si při nástupu vždy vyžádejte, u které pojišťovny je zaměstnanec registrován.

Pozdní přihlášení je správním deliktem a pojišťovna i ČSSZ za ně mohou uložit pokutu. Lhůty proto hlídejte od prvního dne.

## Co je jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ)?

**Ve zkratce:** Zákon č. 323/2025 Sb. o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ) nabyl účinnosti **1. 1. 2026**, samotný systém ale prakticky naběhl **1. 4. 2026**, kdy ČSSZ spustila registrace, evidenci i první hlášení. Jde o jeden elektronický formulář, který postupně sjednocuje až cca 25 dosavadních samostatných hlášení a přehledů, jež zaměstnavatelé podávali různým institucím (ČSSZ, finanční úřad, Úřad práce, ČSÚ).

Klíčová věcná změna pro nového zaměstnavatele: **od 1. 4. 2026 zaniká samostatná registrace plátce daně z příjmů ze závislé činnosti u finančního úřadu** a nahrazuje ji přihlášení do evidence zaměstnavatelů u ČSSZ. Zaměstnavatel se tak nově registruje u ČSSZ i pro účely daně ze závislé činnosti – jediným úkonem, nikoli dvěma podáními (potvrzuje Finanční správa, informace ke změnám registrace plátců daně ze závislé činnosti pro rok 2026).

Pro OSVČ, která se právě stává zaměstnavatelem, to znamená dvě věci:

- **Registrace a přihlašování běží přes e-Portál ČSSZ** v novém režimu – proto se v roce 2026 mění lhůty (viz výše) a odpadá samostatné podání na finanční úřad.
- **JMHZ se podává měsíčně, vždy 1.–20. dne následujícího měsíce.** První běžné hlášení za duben 2026 se podávalo nejpozději do 20. 5. 2026; hlášení za leden až březen 2026 šlo podat zpětně v období 1. 4. – 30. 6. 2026.

Právním základem je **zákon č. 323/2025 Sb., o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele**, doprovázený zákonem č. 360/2025 Sb. Pokud zaměstnance přijímáte poprvé až v roce 2026, počítejte rovnou s režimem JMHZ a sledujte aktuální pokyny ČSSZ na e-Portálu.

## Vzniká OSVČ se zaměstnancem zákonné pojištění odpovědnosti?

**Ve zkratce:** Ano. Dnem vzniku prvního pracovněprávního vztahu vzniká zaměstnavateli ze zákona **pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání**. Toto pojištění provozuje **Kooperativa pojišťovna, a.s.** (u zaměstnavatelů registrovaných od roku 1993) a vznik je nutné jí **písemně a bez zbytečného odkladu oznámit** elektronickým formulářem.

Pojistné se odvozuje od vyměřovacího základu pro sociální pojištění a sazby se podle převažující činnosti zaměstnavatele pohybují v rozmezí přibližně **2,8 až 50,4 promile**. Pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají pouze na dohody o provedení práce bez odvodu sociálního pojištění, platí **minimální pojistné 100 Kč za čtvrtletí**.

Pojistné se platí **čtvrtletně**. Pro běžné další čtvrtletí uvádí § 12 odst. 3 tyto kalendářní termíny; **při přijetí vůbec prvního zaměstnance** se první pojistné za právě probíhající čtvrtletí hradí zpětně nejpozději do konce prvního měsíce následujícího čtvrtletí a současně se platí pojistné na další čtvrtletí:

| Čtvrtletí      | Kalendářní termín uvedený ve vyhlášce |
| -------------- | ------------------------------------- |
| I. čtvrtletí   | 31. ledna                             |
| II. čtvrtletí  | 30. dubna                             |
| III. čtvrtletí | 31. července                          |
| IV. čtvrtletí  | 31. října                             |

Platbu nastavte s předstihem, zejména připadá-li uvedený den na víkend.

Na rozdíl od komerčního pojištění zde **neuzavíráte smlouvu** – pojištění vzniká ze zákona. Vedle oznámení a placení pojistného máte i povinnosti prevence a součinnosti s pojišťovnou podle § 8 a § 14 vyhlášky.

## Jaké odvody platí OSVČ za zaměstnance v roce 2026?

Z hrubé mzdy zaměstnance odvádíte pojistné ve dvou rolích: část srazíte zaměstnanci z jeho mzdy a část přidáváte jako zaměstnavatel ze svého. Základní sazby pro běžné zaměstnání v roce 2026 bez zvláštních slev:

| Pojistné            | Zaměstnanec (srážka) | Zaměstnavatel (ze svého) |
| ------------------- | -------------------- | ------------------------ |
| Sociální pojištění  | 7,1 %                | 24,8 %                   |
| Zdravotní pojištění | 4,5 %                | 9 %                      |
| Celkem              | 11,6 %               | 33,8 %                   |

Sociální pojištění zaměstnance 7,1 % se skládá z 6,5 % důchodového a 0,6 % nemocenského; u zaměstnavatele se 24,8 % dělí na 21,5 % důchodové, 2,1 % nemocenské a 1,2 % příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (zák. č. 589/1992 Sb.). Zdravotní pojistné upravuje zák. č. 592/1992 Sb. U vybraných rizikových zaměstnání platí vyšší sazba zaměstnavatele. Kvalifikovaný pracující starobní důchodce může uplatnit sociální slevu 6,5 %. Zdravotní odvody může změnit dopočet do minima a sociální odvody roční maximum vyměřovacího základu. Model níže předpokládá běžné zaměstnání bez těchto úprav.

**Modelový příklad.** Hrubá mzda zaměstnance 30 000 Kč:

- Zaměstnanci srazíte sociální 7,1 % = 2 130 Kč a zdravotní 4,5 % = 1 350 Kč, dále zálohu na daň z příjmů.
- Ze svého jako zaměstnavatel odvedete sociální 24,8 % = 7 440 Kč a zdravotní 9 % = 2 700 Kč.
- **Celková cena práce** pro vás činí 30 000 + 7 440 + 2 700 = **40 140 Kč** měsíčně (bez zákonného pojištění odpovědnosti).

Pojistné za zaměstnance je splatné do **20. dne následujícího měsíce**; zálohu na daň ze závislé činnosti odvádíte finančnímu úřadu do 20. dne měsíce, v němž vznikla povinnost zálohu srazit (§ 38h odst. 10 zákona o daních z příjmů). Při obvyklé výplatě mzdy v následujícím měsíci se termíny zpravidla shodují. Tyto odvody jsou navíc k vašim vlastním [zálohám OSVČ](https://ucto.cz/osvc/zalohy-osvc) na sociální a zdravotní pojištění.

## OSVČ versus s.r.o.: liší se povinnosti zaměstnavatele?

Z pohledu **mzdové agendy a odvodů se povinnosti neliší** – zaměstnavatelem je fyzická i právnická osoba a obě plní stejné registrace, lhůty i pojistné. Rozdíl je jen v tom, kdo je nositelem povinnosti: u OSVČ podnikatel sám pod svým IČO, u s.r.o. společnost. Přehled povinností na straně firmy shrnuje článek [povinnosti s.r.o.](https://ucto.cz/osvc/povinnosti-sro).

Jediným prakticky odlišným bodem bývá postavení samotného podnikatele: jednatel s.r.o. může mít pro jinou práci, než je výkon funkce, také pracovní smlouvu; výkon funkce upravuje smlouva o výkonu funkce, kdežto OSVČ zaměstnancem sebe sama být nemůže – zůstává OSVČ a odvádí za sebe zálohy jako dosud.

## Jaké jsou nejčastější chyby při přijetí prvního zaměstnance?

- **Záměna vlastní evidence OSVČ a evidence zaměstnavatelů.** To, že jste u ČSSZ vedeni jako OSVČ, vás neregistruje jako zaměstnavatele – jde o dvě samostatné agendy s různými variabilními symboly.
- **Přihlášení ke špatné zdravotní pojišťovně.** Zaměstnance hlásíte u jeho pojišťovny, ne u té vaší. Vždy si zjistěte, kde je pojištěn.
- **Opomenutí zákonného pojištění u Kooperativy.** Vzniká automaticky ze zákona, ale jeho vznik musíte oznámit a pojistné platit – jinak hrozí postih i regres při pracovním úrazu.
- **Nedodržení nových lhůt JMHZ.** Od 1. 7. 2026 se zaměstnavatel registruje 2 pracovní dny předem, nikoli až po nástupu. Kdo zůstane u staré „osmidenní“ logiky, podá pozdě.
- **Smlouva podepsaná až po nástupu.** Pracovní smlouva musí být písemná a uzavřená před zahájením výkonu práce (§ 34 zákoníku práce).
- **Hledání samostatné registrace plátce daně na finančním úřadu.** Od 1. 4. 2026 tato samostatná registrace zanikla – přihlášení pro daň ze závislé činnosti je součástí registrace do evidence zaměstnavatelů u ČSSZ.

## Shrnutí

Přijetím prvního zaměstnance se OSVČ stává zaměstnavatelem a vedle dosavadních povinností živnostníka jí přibývá mzdová agenda. Klíčové kroky jsou: písemná smlouva před zahájením práce, registrace do evidence zaměstnavatelů u ČSSZ (v roce 2026 v měnícím se režimu JMHZ, který zahrnuje i přihlášení pro daň ze závislé činnosti), přihlášení zaměstnance na sociální a zdravotní pojištění a oznámení vzniku zákonného pojištění odpovědnosti Kooperativě. Od té chvíle každý měsíc odvádíte pojistné a zálohu na daň; v běžném zaměstnání bez zvláštních úprav činí základní pojistné zaměstnance 11,6 % a zaměstnavatele 33,8 %. Sledujte aktuální pokyny ČSSZ k JMHZ – rok 2026 je v tomto ohledu přelomový.

## Často kladené otázky

### Musí se OSVČ registrovat jako zaměstnavatel, když přijme jen jednoho člověka?

Ano. Postavení zaměstnavatele a registrační povinnost vznikají už při prvním pracovněprávním vztahu, bez ohledu na počet zaměstnanců. Do evidence zaměstnavatelů u ČSSZ se přihlašuje i ten, kdo zaměstnává jen jednoho člověka.

### Do kdy musí OSVČ přihlásit prvního zaměstnance na ČSSZ v roce 2026?

V přechodném období od 1. 4. do 30. 6. 2026 se tuzemský zaměstnanec hlásil do 8 dnů ode dne nástupu, zahraniční před nástupem. Od 1. 7. 2026 se zaměstnavatel registruje nejpozději 2 pracovní dny před nástupem prvního zaměstnance a zaměstnance přihlásí do evidence ČSSZ před okamžikem zahájení práce.

### Musí se OSVČ se zaměstnancem registrovat jako plátce daně na finančním úřadu?

V roce 2026 už ne samostatně. Od 1. 4. 2026 zanikla samostatná registrační povinnost plátce daně z příjmů ze závislé činnosti vůči finančnímu úřadu a nahradilo ji přihlášení do evidence zaměstnavatelů u ČSSZ, které pokrývá i účely daně ze závislé činnosti.

### Platí OSVČ se zaměstnancem zákonné pojištění odpovědnosti za pracovní úrazy?

Ano. Pojištění vzniká ze zákona dnem vzniku prvního pracovněprávního vztahu, včetně DPP nebo DPČ a provozuje ho Kooperativa pojišťovna, a.s. Vznik je nutné jí bez zbytečného odkladu oznámit. Pojistné se platí čtvrtletně; při nepojištěných DPP činí minimální pojistné 100 Kč za čtvrtletí.

### Může OSVČ zaměstnávat bez založení firmy?

Ano. OSVČ může zaměstnávat jako fyzická osoba pod svým IČO, bez nutnosti zakládat s.r.o. Mzdové a odvodové povinnosti zaměstnavatele jsou přitom u OSVČ i u s.r.o. stejné.

### Kolik celkem odvádí OSVČ za zaměstnance navíc k hrubé mzdě?

V běžném zaměstnání bez zvláštních úprav odvádíte jako zaměstnavatel navíc 24,8 % sociálního a 9 % zdravotního pojištění, tedy 33,8 % nad hrubou mzdou. U hrubé mzdy 30 000 Kč činí cena práce přibližně 40 140 Kč měsíčně (bez zákonného pojištění odpovědnosti).

### Ruší se přijetím zaměstnance dosavadní povinnosti OSVČ?

Ne. Vlastní zálohy na sociální a zdravotní pojištění, daňové přiznání i přehledy OSVČ zůstávají beze změny. Povinnosti zaměstnavatele se k nim pouze přidávají.

---

# Sídlo společnosti a virtuální sídlo

- URL: https://ucto.cz/osvc/sidlo-spolecnosti
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Sídlo společnosti a virtuální sídlo 2026: zápis do rejstříku, souhlas vlastníka, doručování, daňová rizika a postup změny sídla s.r.o.

**Ve zkratce:** Sídlo společnosti je adresa zapsaná ve veřejném rejstříku, která identifikuje firmu vůči úřadům i obchodním partnerům. Úřední doručování se řídí procesními pravidly, u s.r.o. zpravidla prostřednictvím datové schránky. V zakladatelské listině stačí uvést jen název obce, do rejstříku se však zapisuje **plná adresa** (§ 136 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). Sídlo můžete mít v bytě, v kanceláři i jako **virtuální sídlo** (pronajatá registrační adresa). Právní důvod užívání prostor musí existovat po celou dobu zápisu; k návrhu se dokládá, není-li zjistitelný z veřejného informačního systému. Často postačí souhlas vlastníka nemovitosti ne starší tří měsíců s úředně ověřeným podpisem (§ 14 zákona č. 304/2013 Sb.). Nepravdivý údaj o skutečném sídle může být podle metodiky Generálního finančního ředitelství k § 106a zákona o DPH jedním z kritérií nespolehlivosti; samotná virtuální adresa jím není.

Sídlo není jen formalita na hlavičkovém papíře. Je to **veřejně dohledatelná adresa**, kterou vidí každý obchodní partner i úřad, adresa důležitá pro listinnou korespondenci vedle zákonného doručování do datové schránky, a v některých případech i signál, jak důvěryhodně firma působí. Tento přehled vysvětluje, co se o sídlu zapisuje do rejstříku, jaký je rozdíl mezi sídlem v bytě, v kanceláři a virtuálním sídlem, jak na souhlas vlastníka nemovitosti a doručování pošty, kdy může sídlo vadit správci daně a jak sídlo zvolit při [založení s.r.o.](https://ucto.cz/osvc/zalozeni-sro) nebo při [přechodu z OSVČ na s.r.o.](https://ucto.cz/osvc/prechod-z-osvc-na-sro)

## Co je sídlo právnické osoby a co se zapisuje do rejstříku?

Sídlo je adresa, kde má právnická osoba (typicky s.r.o.) svou „adresní existenci". Určuje se už **při ustavení společnosti** a uvádí se v zakladatelském právním jednání — společenské smlouvě nebo zakladatelské listině. Zákon přitom rozlišuje dvě úrovně podrobnosti:

- **V zakladatelské listině stačí název obce.** Je-li právnická osoba zapisována do veřejného rejstříku, postačí podle § 136 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. uvést v zakladatelském jednání pouze obec, kde je sídlo (například „Praha"). Díky tomu nemusíte při každém přestěhování v rámci obce měnit notářský zápis společenské smlouvy.
- **Do rejstříku se zapisuje plná adresa.** Tatáž společnost zároveň navrhne zápis úplné adresy sídla (ulice, číslo popisné, obec, PSČ) do veřejného rejstříku. Plná adresa je tedy ta, kterou veřejně uvidíte v obchodním rejstříku na justice.cz.

Sídlem **podnikatele zapsaného do veřejného rejstříku je adresa tam zapsaná** (§ 429 zákona č. 89/2012 Sb.). To je důležité pro doručování i pro odpovědnost — viz dále část o fikci sídla.

### Lze mít sídlo firmy v bytě?

Ano. Podle § 136 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. lze sídlo umístit **i do bytu**, pokud to nenaruší klid a pořádek v domě. Zákon tedy nevyžaduje samostatnou kancelář ani komerční prostor — pro řadu drobných firem a nově vznikajících s.r.o. je sídlo v bytě zakladatele běžné a plně legální řešení. Hranicí je narušení klidu a pořádku v domě: pokud by k vám například chodili zákazníci nebo by se v bytě skladovalo zboží způsobem, který obtěžuje sousedy, může to být problém ve vztahu k ostatním vlastníkům jednotek.

## Sídlo v bytě vs. v kanceláři vs. virtuální sídlo

Pro adresu sídla máte v zásadě tři praktické varianty. Liší se náklady, soukromím a vhodností pro různé typy podnikání.

| Varianta sídla                     | Co to je                                                            | Pro koho se hodí                                                           | Na co dát pozor                                                                                                                                                             |
| ---------------------------------- | ------------------------------------------------------------------- | -------------------------------------------------------------------------- | --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| **Sídlo v bytě**                   | adresa bytu zakladatele nebo [jednatele](https://ucto.cz/slovnik#jednatel)         | malé a začínající firmy bez provozovny, freelanceři přecházející na s.r.o. | adresa je veřejná; nesmí narušit klid a pořádek v domě (§ 136 odst. 1); právní důvod užívání musí umožňovat umístění sídla; lze jej doložit i odpovídající nájemní smlouvou |
| **Sídlo v kanceláři / provozovně** | adresa skutečných prostor firmy                                     | firmy s vlastní kanceláří, prodejnou nebo dílnou                           | nutný právní důvod užívání (vlastnictví nebo nájem); při změně zapsané adresy upravte rejstřík; samotná změna provozních prostor ji nemusí znamenat                         |
| **Virtuální sídlo**                | pronajatá registrační adresa od poskytovatele bez fyzické kanceláře | firmy bez potřeby vlastní kanceláře, kdo nechce zveřejnit domácí adresu    | nutné spolehlivé přebírání pošty; bez reálné aktivity může být rizikem u správce daně                                                                                       |

_Zdroj: § 136 a § 429 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku; § 14 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících. Platí pro rok 2026._

**Virtuální sídlo** je v praxi pronajatá adresa, na kterou firma zapíše své sídlo, aniž by tam měla skutečnou kancelář. Poskytovatel obvykle nabízí i přebírání a přeposílání pošty, případně zasedací místnost na schůzky. Hlavní výhodou je oddělení podnikání od soukromé adresy a často prestižnější adresa v centru města; hlavní nevýhodou je, že samotná registrační adresa bez reálné ekonomické aktivity může u úřadů budit otázky (viz dále). Virtuální sídlo je legální — zákon nevyžaduje vlastní kancelář na adrese sídla — ale klade vyšší nároky na to, aby firma na adrese **spolehlivě přebírala úřední poštu** a byla skutečně dosažitelná.

## Souhlas vlastníka nemovitosti a doručování pošty

Ať už zvolíte kteroukoli variantu, k zápisu sídla do veřejného rejstříku musíte **doložit právní důvod užívání prostor**, v nichž je sídlo umístěno (§ 14 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících). Pokud je právní důvod zjistitelný přímo z informačního systému veřejné správy — typicky z katastru nemovitostí, jste-li sami vlastníkem prostor — nemusíte ho dokládat zvlášť.

V ostatních případech (nájem, sídlo v cizí nemovitosti, virtuální sídlo) se právní důvod nejčastěji prokazuje **písemným prohlášením vlastníka nemovitosti** (nebo jednotky), že se zápisem sídla souhlasí. Pro tento souhlas s umístěním sídla platí podle § 14 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb. dvě formální pravidla:

- prohlášení **nesmí být starší než 3 měsíce** k okamžiku podání návrhu na zápis;
- **podpis vlastníka na něm musí být úředně ověřen** (na poště, u notáře nebo na Czech POINTu).

Praktický postup, náležitosti dokumentu a nejčastější chyby shrnuje samostatný návod k [souhlasu vlastníka s umístěním sídla](https://poskytnuti-sidla.cz/clanky/souhlas-s-umistenim-sidla). Pokud vybíráte mezi registrační adresou a skutečnou kanceláří, použijte také [srovnání virtuálního a fyzického sídla](https://poskytnuti-sidla.cz/clanky/virtualni-vs-fyzicke-sidlo).

Souhlas může udělit i jiná osoba oprávněná s nemovitostí nakládat (například správce). Důležité je, že právní důvod užívání prostor musí **trvat po celou dobu**, kdy jsou prostory ve veřejném rejstříku zapsány jako sídlo firmy. Pokud nájem skončí nebo vlastník souhlas odvolá, musíte zajistit nový právní důvod, nebo sídlo změnit.

### Proč je adresa sídla tak důležitá pro doručování?

Na zapsané sídlo se firmě **doručují úřední písemnosti** — rozhodnutí finančního úřadu, výzvy, soudní obsílky. A tady je klíčový princip, který si řada podnikatelů neuvědomí: riziko nedoručené pošty nese podnikatel, ne úřad. Souvisí to s tzv. **fikcí sídla** podle § 137 zákona č. 89/2012 Sb.

Proti tomu, kdo se dovolá sídla zapsaného ve veřejném rejstříku, **nemůže právnická osoba namítat, že má skutečné sídlo jinde**. Zároveň se ale každý může dovolat i skutečného sídla právnické osoby. U podnikatele to potvrzuje § 429 téhož zákona: vůči třetí osobě nesmí namítat jiné skutečné sídlo, než které je zapsáno, a vůči tomu, kdo se dovolá skutečného sídla, naopak nesmí namítat sídlo zapsané. Smyslem je ochrana dobré víry třetích osob — partner i úřad se mohou spolehnout na adresu z rejstříku.

Praktický důsledek: na zapsanou adresu se třetí osoby mohou spolehnout, takže nepřebírání zásilek vytváří riziko zmeškaných lhůt. **§ 137 sám o sobě ale neznamená, že každá nepřevzatá písemnost je automaticky doručena**; doručení se posuzuje podle pravidel příslušného řízení. Proto u virtuálního sídla potřebujete spolehlivé předávání pošty. S.r.o. má také ze zákona zřízenou [datovou schránku](https://ucto.cz/osvc/datova-schranka), do které se úřední komunikace zpravidla doručuje elektronicky — i tu je nutné pravidelně sledovat.

## Kdy může sídlo vadit správci daně a důvěryhodnosti pro DPH?

Volba sídla má i daňový rozměr. Klíčový je institut **nespolehlivého plátce** podle § 106a zákona č. 235/2004 Sb., o [DPH](https://ucto.cz/slovnik#dph). Nespolehlivým plátcem se stává plátce, který **závažným způsobem porušil své povinnosti** vztahující se ke správě daně; o označení rozhoduje správce daně samostatným rozhodnutím a status je veřejně dohledatelný v registru plátců DPH.

Pro sídlo je podstatné kritérium z **metodiky Generálního finančního ředitelství** k § 106a (nikoli z textu samotného zákona): problémem může být **nepravdivý údaj o skutečném sídle** nebo účelová nekontaktnost. Metodika od roku 2015 míří mimo jiné na zneužití virtuálních adres; samotné virtuální sídlo důvodem nespolehlivosti není. Správce daně hodnotí konkrétní okolnosti, zejména pravdivost registrace a možnost kontaktu. Ekonomická činnost nemusí nutně probíhat na každé adrese zapsaného sídla.

Status nespolehlivého plátce má dopad i na obchodní partnery. Pokud odběratel, který je plátcem DPH, přijme tuzemské zdanitelné plnění od dodavatele zveřejněného jako nespolehlivý plátce a dodavatel daň neuhradí, posuzuje se ručení podle § 109 odst. 1 a vyvratitelné domněnky vědomosti v odst. 2 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb. Nejde o náhradu celé obchodní pohledávky, ale o nezaplacenou daň z příslušného plnění nebo úplaty. Zvláštním způsobem zajištění daně je úhrada odpovídající daně přímo správci daně dodavatele podle § 109a. Obchodní partneři si proto stav plátce běžně ověřují — a sídlo, které působí jako prázdná schránka, jejich důvěru nezvyšuje. Podrobně se tématu věnuje samostatný článek [nespolehlivý plátce](https://ucto.cz/dph/nespolehlivy-platce).

Z toho plyne jednoduché doporučení: virtuální sídlo používejte jako **legitimní administrativní řešení**, ne jako způsob, jak se skrýt. Firma by měla být na adrese reálně zastižitelná, přebírat poštu a vyvíjet skutečnou ekonomickou činnost.

## Změna sídla a vazba na založení s.r.o. a přechod z OSVČ

Sídlo se volí v okamžiku, kdy firma vzniká, a později se může měnit. Obojí má svá pravidla.

### Jak se sídlo volí při založení firmy?

Při [založení s.r.o.](https://ucto.cz/osvc/zalozeni-sro) je sídlo jednou z povinných náležitostí. V zakladatelské listině uvedete alespoň obec (§ 136 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.), k návrhu na zápis do obchodního rejstříku doložíte právní důvod užívání prostor (souhlas vlastníka, není-li adresa vaše vlastní) a do rejstříku se zapíše plná adresa. Firma jako právnická osoba vzniká až zápisem do obchodního rejstříku — od té chvíle platí zapsaná adresa jako její sídlo se všemi důsledky pro doručování. Pravidla pro náležitosti zakládané společnosti vycházejí ze zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve spojení s § 136 občanského zákoníku.

Stejně tak při [přechodu z OSVČ na s.r.o.](https://ucto.cz/osvc/prechod-z-osvc-na-sro), kdy zakládáte novou společnost, řešíte sídlo od začátku — a mnoho podnikatelů právě v tomto kroku zvažuje virtuální sídlo, aby oddělili firemní adresu od svého bydliště. Pokud teprve vybíráte mezi formami podnikání, pomůže srovnání [OSVČ nebo s.r.o.](https://ucto.cz/osvc/osvc-nebo-sro)

### Jak změnit sídlo s.r.o.?

Změna sídla je změnou údaje zapsaného v obchodním rejstříku, takže se neobejde bez několika kroků:

1. **Rozhodnutí o změně sídla.** Záleží na tom, jak má společnost sídlo upraveno ve společenské smlouvě. Je-li v ní jen obec, může o přesunu v rámci téže obce zpravidla rozhodnout jednatel; změna do jiné obce nebo změna znění společenské smlouvy obvykle vyžaduje rozhodnutí valné hromady formou notářského zápisu.
2. **Nový právní důvod užívání prostor.** Pro novou adresu potřebujete nový souhlas vlastníka nemovitosti (ne starší 3 měsíců, s úředně ověřeným podpisem) nebo doklad o vlastnictví, případně nájemní smlouvu.
3. **Zápis nové adresy do obchodního rejstříku.** Změnu navrhnete k zápisu — nejjednodušeji přímým zápisem u notáře — a po zápisu platí jako sídlo nová adresa.
4. **Návazné kroky.** Novou adresu promítněte do smluv, na [faktury](https://ucto.cz/slovnik#faktura) a webové stránky a podle situace ji nahlaste dalším institucím.

Změnu sídla i další úpravy zapsaných údajů je nutné provést **bez zbytečného odkladu** — udržování aktuálních údajů v rejstříku patří mezi průběžné [povinnosti s.r.o.](https://ucto.cz/osvc/povinnosti-sro)

### Kdy dává virtuální sídlo smysl?

Virtuální sídlo má smysl zejména tehdy, když:

- nechcete jako sídlo zveřejnit svou domácí adresu (soukromí, oddělení podnikání od bydlení);
- nemáte vlastní kancelář a fyzický prostor pro sídlo nepotřebujete;
- chcete prestižnější adresu nebo adresu v jiném městě, než kde reálně pracujete;
- potřebujete spolehlivé profesionální přebírání úřední pošty.

Naopak méně se hodí pro firmy, jejichž důvěryhodnost stojí na fyzické dosažitelnosti, nebo tam, kde by adresa měla zákazníkům sloužit jako provozovna. Vždy platí, že virtuální sídlo musí doprovázet skutečná ekonomická činnost a spolehlivé přebírání pošty, jinak se z výhody stane riziko.

## Časté chyby při řešení sídla

- **Souhlas vlastníka starší tří měsíců nebo bez ověřeného podpisu.** Takový souhlas nesplňuje § 14 odst. 2. Soud může vyzvat k doplnění či odstranění vady; pokud ji neodstraníte a právní důvod není doložen jinak, návrhu nevyhoví.
- **Spoléhání na to, že nepřebraná pošta „neplatí".** Zapsaná adresa je závazná vůči třetím osobám a podle procesních pravidel může dojít i k náhradnímu doručení; firmě tak mohou propadat lhůty.
- **Virtuální sídlo bez reálné činnosti.** Nepravdivě uvedené skutečné sídlo nebo účelová nekontaktnost mohou být kritériem nespolehlivosti.
- **Zapomenutý nový souhlas při stěhování.** Při změně sídla je potřeba nový právní důvod užívání prostor pro novou adresu.
- **Neaktualizovaná adresa v rejstříku.** Změnu sídla je nutné zapsat bez zbytečného odkladu; jinak se na vás úřady obrací na neaktuální adresu.

## Shrnutí

Sídlo společnosti je veřejně zapsaná adresa, která určuje, kde je firma „doma" pro úřady i partnery. V zakladatelské listině stačí název obce, do rejstříku se zapisuje plná adresa (§ 136 zákona č. 89/2012 Sb.); sídlo může být v bytě, v kanceláři i jako virtuální sídlo. Právní důvod užívání prostor musí trvat po celou dobu zápisu; k návrhu jej doložíte, není-li zjistitelný z veřejných evidencí. Typickým dokladem je souhlas vlastníka ne starší tří měsíců s úředně ověřeným podpisem (§ 14 zákona č. 304/2013 Sb.). Kvůli fikci sídla (§ 137 zákona č. 89/2012 Sb.) nese riziko nedoručené pošty podnikatel, proto je u virtuálního sídla nezbytné spolehlivé přebírání úřední korespondence. Nepravdivý údaj o skutečném sídle může být podle metodiky GFŘ k § 106a zákona o DPH kritériem nespolehlivosti; samotná virtuální adresa nestačí. Sídlo volíte při založení firmy a změnu zapsané adresy navrhujete do obchodního rejstříku s doložením právního důvodu nové adresy nebo s příslušnou zákonnou výjimkou.

## Často kladené otázky

### Mohu mít sídlo firmy v bytě?

Ano. Podle § 136 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, lze sídlo právnické osoby umístit i do bytu, pokud to nenaruší klid a pořádek v domě. Pro malé a začínající firmy je sídlo v bytě zakladatele běžné a legální řešení. Počítejte ale s tím, že adresa bude veřejně dohledatelná v obchodním rejstříku, a pokud byt nevlastníte, potřebujete jiný právní důvod umožňující umístění sídla, například odpovídající nájemní smlouvu nebo souhlas oprávněné osoby podle § 14 rejstříkového zákona.

### Je virtuální sídlo legální?

Ano, virtuální sídlo je legální — zákon nevyžaduje vlastní kancelář na adrese sídla a běžně se používá. Důležité je, aby firma na adrese spolehlivě přebírala úřední poštu a vyvíjela skutečnou ekonomickou činnost. Rizikem podle metodiky Generálního finančního ředitelství k § 106a zákona o DPH je zejména nepravdivý údaj o skutečném sídle nebo účelová nekontaktnost, nikoli samotná virtuální adresa.

### Co je souhlas vlastníka nemovitosti se sídlem?

Je to písemné prohlášení vlastníka nemovitosti (nebo jednotky), případně osoby oprávněné s nemovitostí nakládat, že souhlasí s umístěním sídla firmy na dané adrese. Slouží jako doložení právního důvodu užívání prostor při zápisu do veřejného rejstříku (§ 14 zákona č. 304/2013 Sb.). Prohlášení nesmí být starší než 3 měsíce a podpis na něm musí být úředně ověřený. Pokud jste sami vlastníkem a údaj je zjistitelný z katastru nemovitostí, souhlas dokládat nemusíte.

### Jak změnit sídlo s.r.o.?

Změna sídla je změnou údaje v obchodním rejstříku. Podle úpravy ve společenské smlouvě o ní rozhodne jednatel (přesun v rámci obce), nebo valná hromada notářským zápisem (jiná obec či změna smlouvy). Pro novou adresu potřebujete nový právní důvod užívání prostor — souhlas vlastníka ne starší 3 měsíců s ověřeným podpisem nebo doklad o vlastnictví — a změnu zapíšete do obchodního rejstříku, nejsnáze přímým zápisem u notáře. Novou adresu pak promítněte do smluv, faktur a u dalších institucí.

### Co se stane, když na sídle nepřebírám poštu?

Riziko nese podnikatel. Podle § 137 zákona č. 89/2012 Sb. se třetí osoby mohou spolehnout na adresu zapsanou v rejstříku a firma nemůže namítat, že má skutečné sídlo jinde. O tom, zda byla konkrétní úřední písemnost doručena i bez fyzického převzetí, rozhodují procesní pravidla a případně pravidla datové schránky. U virtuálního sídla proto zajistěte spolehlivé přebírání a přeposílání pošty.

### Liší se pravidla pro sídlo OSVČ a s.r.o.?

Ano. U s.r.o. (právnické osoby) je sídlo povinný údaj zapisovaný do obchodního rejstříku s doložením právního důvodu užívání prostor. Také podnikající fyzická osoba má **sídlo**; jeho údaj se vede v příslušné evidenci, například v živnostenském rejstříku, a podmínky zápisu se řídí jinými pravidly. Při [přechodu z OSVČ na s.r.o.](https://ucto.cz/osvc/prechod-z-osvc-na-sro) proto sídlo nové firmy řešíte znovu a od začátku, často právě formou virtuálního sídla, abyste oddělili firemní adresu od svého bydliště.

---

# Spolupracující osoba: limity a pojistné

- URL: https://ucto.cz/osvc/spolupracujici-osoba
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Spolupracující osoba 2026: kdo jí může být, limity rozdělení příjmů (manžel max. 50 % a 540 000 Kč, ostatní 30 % a 180 000 Kč) a povinné pojistné jako OSVČ.

**Ve zkratce:** Spolupracující osoba je osoba z okruhu vymezeného § 13 (manžel, člen společně hospodařící domácnosti nebo člen rodiny v rodinném závodu), na kterou podnikatel (OSVČ) rozdělí část svých **příjmů i výdajů** ze samostatné činnosti podle § 13 zákona č. 586/1992 Sb. Pokud je spolupracující osobou **pouze manžel nebo manželka**, lze na něj převést **maximálně 50 % příjmů a výdajů** a rozdíl příjmů a výdajů **nejvýše 540 000 Kč ročně** (45 000 Kč za každý započatý měsíc spolupráce). U **ostatních osob** ve společně hospodařící domácnosti je limit **30 % a nejvýše 180 000 Kč ročně** (15 000 Kč/měsíc) v úhrnu. Spolupracující osoba je pro účely sociálního i zdravotního pojištění považována za **OSVČ**: musí oznámit činnost, podávat vlastní přehledy a podle podmínek platit zálohy na pojistné. Smysl má hlavně tehdy, když má spolupracující osoba nízký vlastní příjem a využije svou slevu na poplatníka (30 840 Kč ročně) a nižší daňové pásmo.

Institut spolupracující osoby umožňuje rozdělit zisk z podnikání mezi více členů rodiny, a tím využít jejich slevy na dani a nižší daňová pásma. Není to forma zaměstnání ani samostatné živnostenské oprávnění — spolupracující osoba „nepřebírá" cizí podnikání, jen na ni připadne podíl už dosažených příjmů a výdajů toho, kdo samostatnou činnost reálně provozuje. Tento přehled vysvětluje, kdo může být spolupracující osobou, jaké přesně platí limity, jaké pojistné a přehledy z toho plynou a kdy se spolupráce vyplatí.

## Co je spolupracující osoba?

Spolupracující osoba je skutečně spolupracující osoba ze zákonného okruhu, na kterou poplatník (OSVČ) **rozdělí příjmy a výdaje** ze své samostatné činnosti. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, mohou být příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení při samostatné činnosti — **s výjimkou** podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti — rozděleny mezi poplatníka a s ním spolupracující osoby.

Rozdělený podíl je u spolupracující osoby **příjmem ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP**. Spolupracující osoba ho zahrne do svého vlastního dílčího základu daně a **vlastní daňové přiznání podá, vznikne-li jí povinnost podle § 38g ZDP**; závisí tedy i na výši dalších příjmů a případné daňové ztrátě. Pro účely pojistného se považuje za OSVČ. Nejde o mzdu, odměnu ani dar — je to poměrná část stejných příjmů a výdajů, které vykázal hlavní podnikatel.

Klíčové je, že se **nerozděluje jen zisk**, ale příjmy a výdaje současně, a to **stejným podílem**. Podle § 13 odst. 2 ZDP musí být výše podílu na příjmech a výdajích u spolupracujících osob stejná. Pokud tedy převedete na manželku 30 % příjmů, musíte na ni převést i 30 % výdajů — nelze si „nechat" výdaje u sebe a poslat partnerovi jen příjmy.

## Kdo může být spolupracující osobou?

Okruh spolupracujících osob je v § 13 odst. 1 ZDP vymezen přesně a nelze ho rozšiřovat. Spolupracující osobou může být:

- **a) spolupracující manžel** (manžel nebo manželka poplatníka);
- **b) spolupracující osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti** (například dospělé dítě, rodič, sourozenec nebo partner žijící ve společné domácnosti);
- **c) člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu.**

Mimo tyto tři kategorie nelze příjmy a výdaje rozdělovat. Člen společně hospodařící domácnosti nemusí být příbuzným. Pro daňové účely se manželem rozumí také partner podle § 21e odst. 3; běžné nesezdané soužití samo o sobě manželský režim nezakládá. Cizí osoba bez rodinné a domácnostní vazby spolupracující osobou být nemůže — pro spolupráci s nepříbuznými je nutné zaměstnání, fakturace mezi dvěma OSVČ nebo jiná forma. Klíčovým pojmem u kategorie b) je **společně hospodařící domácnost**: jde o společenství osob, které spolu trvale žijí a společně hradí náklady na své potřeby.

## Jaké platí limity rozdělení příjmů a výdajů?

Limit závisí na tom, **kdo a kolik osob** spolupracuje. Zákon rozlišuje dva režimy: výhodnější pro samotného manžela a přísnější souhrnný limit pro ostatní osoby.

| Kdo spolupracuje                        | Max. podíl příjmů a výdajů | Max. rozdíl (příjmy − výdaje) za rok | Max. rozdíl za každý započatý měsíc |
| --------------------------------------- | -------------------------- | ------------------------------------ | ----------------------------------- |
| **Pouze manžel/manželka**               | 50 %                       | 540 000 Kč                           | 45 000 Kč                           |
| **Ostatní osoby** (i více osob v úhrnu) | 30 %                       | 180 000 Kč                           | 15 000 Kč                           |

_Zdroj: § 13 odst. 2 a 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Platí pro rok 2026._

**Rozdělení pouze na manžela (§ 13 odst. 3).** Je-li spolupracující osobou pouze manžel, rozdělují se příjmy a výdaje tak, aby podíl připadající na manžela nečinil více než **50 %** a aby částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila **nejvýše 540 000 Kč za zdaňovací období**, respektive nejvýše **45 000 Kč za každý započatý kalendářní měsíc** spolupráce. Pokud tedy spolupráce trvala jen část roku, platí měsíční strop.

**Rozdělení na ostatní / více osob (§ 13 odst. 2).** Pokud spolupracuje jiná osoba než pouze manžel (nebo spolupracuje více osob), platí přísnější **souhrnný** limit: podíl příjmů a výdajů připadající na spolupracující osoby nesmí v úhrnu činit více než **30 %** a rozdíl příjmů a výdajů smí činit **nejvýše 180 000 Kč za zdaňovací období**, respektive **15 000 Kč za každý započatý kalendářní měsíc** spolupráce.

Pozor na nejčastější výkladový omyl: výhodný limit 50 % a 540 000 Kč platí **jen tehdy, je-li spolupracující osobou výhradně manžel**. Jakmile vedle manžela spolupracuje ještě někdo další (například dítě), spadá rozdělení do souhrnného režimu **30 % a 180 000 Kč** pro všechny spolupracující osoby dohromady.

## Kdy NELZE příjmy rozdělovat?

Podle § 13 odst. 4 ZDP existuje několik situací, kdy rozdělení příjmů a výdajů zákon zakazuje. Příjmy a výdaje **nelze rozdělovat**:

- **na dítě, které nemá ukončenou povinnou školní docházku;**
- **na dítě v kalendářních měsících, ve kterých je na něj uplatňováno [daňové zvýhodnění](https://ucto.cz/dane/sleva-na-dite)** na vyživované dítě;
- **na manžela, je-li na něj uplatněna sleva na manžela;**
- **na poplatníka a od poplatníka, který zemřel;**
- **na poplatníka a od poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani.**

Z toho plyne několik praktických závěrů. Nelze kombinovat spolupráci s manželem se **slevou na manžela** — je třeba zvolit jen jednu z výhod. Nelze rozdělit příjmy na dítě v měsících, v nichž na něj uplatňujete **daňové zvýhodnění**. Při [paušálním režimu](https://ucto.cz/dane/pausalni-dan) záleží na výsledku za konkrétní rok: § 13 odst. 4 písm. e) brání rozdělení tehdy, je-li daň dotčeného poplatníka skutečně rovna paušální dani.

## Spolupracující osoba a pojistné: je to OSVČ

Z hlediska pojistného je spolupracující osoba postavena na roveň OSVČ. To znamená samostatné přihlášení, samostatné přehledy a vlastní zálohy — i když sama nemá živnostenské oprávnění.

### Sociální (důchodové) pojištění

Podle ČSSZ se za OSVČ pro účely důchodového pojištění považuje i osoba spolupracující při samostatné činnosti, na kterou lze podle zákona o daních z příjmů rozdělovat příjmy a výdaje. Spolupracující osoba proto **oznamuje činnost příslušné OSSZ**, oznamuje zahájení a ukončení spolupráce, podává **vlastní Přehled o příjmech a výdajích OSVČ** a podle podmínek platí [zálohy na pojistné](https://ucto.cz/slovnik#zaloha-osvc-na-pojistne) na důchodové pojištění. Sazba pojistného na sociální zabezpečení činí podle zákona č. 589/1992 Sb. **29,2 %**, a to z [vyměřovacího základu](https://ucto.cz/slovnik#vymerovaci-zaklad), který si osoba určí **nejméně ve výši 55 % daňového základu** (rozdílu příjmů a výdajů), s příslušným zákonným minimem a maximem. Sazbu může při splnění podmínek snížit sleva pracujícího starobního důchodce. Pozor na rozdíl oproti zdravotnímu pojištění, kde je vyměřovacím základem 50 % daňového základu. Více o samotném tiskopisu rozebírá text [přehled OSSZ](https://ucto.cz/osvc/prehled-ossz).

### Zdravotní pojištění

Také pro účely veřejného zdravotního pojištění se spolupracující osoba považuje za OSVČ. Podle metodiky VZP se za OSVČ pokládají i osoby spolupracující, u kterých lze podle zákona o daních z příjmů rozdělovat příjmy a výdaje. Spolupracující osoba se proto musí **přihlásit u své zdravotní pojišťovny jako OSVČ**, podávat **samostatný Přehled OSVČ** a platit **zálohy na pojistné**, pokud od nich není zákonem osvobozena. Sazba pojistného na veřejné zdravotní pojištění činí **13,5 %** z vyměřovacího základu. Detaily k přehledu shrnuje text [přehled pro zdravotní pojišťovnu](https://ucto.cz/osvc/prehled-zdravotni-pojistovna).

### Zálohy a lhůty

Pokud spolupracující osoba vykonává spolupráci jako **hlavní činnost pro sociální pojištění**, posoudí se její sociální minimum a výjimky stejně jako u ostatních OSVČ. Zdravotní minimum má vlastní podmínky a nemusí se uplatnit ani při sociálně hlavní činnosti. Tabulka uvádí běžná minima bez zvláštních výjimek pro rok 2026:

| Pojistné                           | Sazba                         | Minimální měsíční záloha (hlavní činnost) 2026                                                                                                                |
| ---------------------------------- | ----------------------------- | ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| **Zdravotní pojištění**            | 13,5 % z vyměřovacího základu | 3 306 Kč                                                                                                               |
| **Sociální (důchodové) pojištění** | 29,2 % z vyměřovacího základu | 5 720 Kč za leden–červen; 5 005 Kč od července |

_Zdroj: zákon č. 589/1992 Sb. (sociální pojistné) a zákon č. 592/1992 Sb. (zdravotní pojistné); ČSSZ — Přehled údajů pro sociální zabezpečení v roce 2026; metodika VZP. Platí pro rok 2026._

Od **1. 7. 2026** se minimální vyměřovací základ OSVČ pro hlavní činnost snížil ze 40 % na 35 % průměrné mzdy. Nižší minimální sociální záloha 5 005 Kč se uplatní poprvé za červenec 2026; předpis záloh za leden až červen se zpětně nemění. Část dříve uhrazených záloh lze za zákonných podmínek na žádost u ČSSZ vrátit nebo použít na další zálohy, zatímco konečné pojistné za rok 2026 určí přehled. Pokud skutečný vyměřovací základ převyšuje minimum, může být předepsaná záloha vyšší než uvedené minimum. Podrobnosti rozebírá text [zálohy OSVČ](https://ucto.cz/osvc/zalohy-osvc).

**Začínající spolupracující osoba** může při splnění zákonných podmínek využít snížené sociální minimum po 20 letech bez SVČ nebo osvobození od záloh v roce zahájení a následujícím roce po 5 letech bez SVČ, mimo paušální režim. Samotné označení „spolupracující“ tyto podmínky ani roční pojistnou povinnost neruší. Od roku 2026 neplatí zdravotní zálohy osoba, pro kterou po celý měsíc neplatí povinnost dodržet zdravotní minimum; konečné pojistné se určí v přehledu.

Při **vedlejší činnosti** — například při zaměstnání zakládajícím účast na nemocenském pojištění, studiu, péči o dítě nebo důchodu — se sociální pojistné a zálohy řídí důvodem vedlejší činnosti a rozhodnou částkou. V prvním roce vedlejší činnosti zpravidla nevzniká povinnost platit sociální zálohy, ledaže se osoba dobrovolně přihlásí k důchodovému pojištění. U zdravotního pojištění se zaměstnání a státní kategorie posuzují podle vlastních pravidel; výjimka z minimální zálohy není automatickým důsledkem každého zaměstnání. Podmínky rozebírají texty [hlavní a vedlejší činnost](https://ucto.cz/osvc/hlavni-vedlejsi-cinnost) a [OSVČ při zaměstnání](https://ucto.cz/osvc/osvc-pri-zamestnani).

**Přehledy pro OSSZ a zdravotní pojišťovnu** podává spolupracující osoba zpravidla **do 1 měsíce po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání**; konkrétní termín se určí podle skutečného podání a zákonných výjimek. Vlastní [daňové přiznání](https://ucto.cz/dane/danove-priznani-osvc) podá, je-li podle § 38g ZDP povinna.

## Kdy se spolupráce vyplatí?

Spolupráce dává smysl především jako nástroj **daňové optimalizace v rodině**, kde jeden člen vydělává podnikáním a druhý má nízký nebo žádný zdanitelný příjem. Hlavní efekty jsou:

- **Využití slevy na poplatníka spolupracující osoby.** Každý poplatník si odečte slevu na poplatníka **30 840 Kč ročně** (2 570 Kč měsíčně) podle § 35ba ZDP. Pokud má spolupracující osoba jinak nulový příjem, její sleva by „propadla" — díky převedenému podílu ji ale uplatní proti dani z tohoto podílu. Více o slevě v textu [sleva na poplatníka](https://ucto.cz/dane/sleva-na-poplatnika).
- **Udržení příjmu v nižším daňovém pásmu.** [Daň z příjmů fyzických osob](https://ucto.cz/slovnik#dan-z-prijmu-fyzickych-osob) činí **15 %** do 36násobku průměrné mzdy a **23 %** nad tuto hranici (pro rok 2026 nad **1 762 812 Kč ročně**) podle § 16 ZDP. Rozdělením příjmu na spolupracující osobu lze část příjmu udržet v pásmu 15 % místo 23 %.
- **Využití dalších slev a nezdanitelných částí** spolupracující osoby (například úroky z hypotéky, penzijní spoření, dary), které by jinak zůstaly nevyužité.

### Modelový příklad: živnostník a spolupracující manželka

Podnikatel ve volné živnosti (60% [výdajový paušál](https://ucto.cz/slovnik#vydajove-pausaly)) má roční příjmy 1 800 000 Kč a výdajový paušál 1 080 000 Kč, tedy základ daně 720 000 Kč. Spolupráce trvá celý kalendářní rok. Manželka je po celý rok na rodičovské dovolené, pečuje o dvouleté dítě a nemá jiný zdanitelný příjem. Podnikatel na ni jako na jedinou spolupracující osobu převede 30 % příjmů i výdajů, tedy 540 000 Kč příjmů a 324 000 Kč výdajů → na manželku připadne rozdíl příjmů a výdajů 216 000 Kč. Limit pro samotného manžela se vztahuje právě na tento rozdíl (540 000 − 324 000 = 216 000 Kč), nikoli na převedené příjmy — a 216 000 Kč je hluboko pod ročním stropem 540 000 Kč, takže limit překročen není. Manželka uplatní vlastní slevu na poplatníka 30 840 Kč, takže při uvedených předpokladech daň z tohoto podílu činí 216 000 ×15 % −30 840 = **1 560 Kč**, před případnými dalšími úpravami. To je pouze daň, nikoli celkové zatížení spolupráce. Při rodičovské může jít za splnění podmínek o vedlejší činnost pro sociální pojištění a výjimku z minimálního základu zdravotního pojištění; pojistné je přesto nutné dopočítat. Současně na manželku nelze uplatnit slevu na manžela (§ 13 odst. 4 písm. c) ZDP).

K daňové úspoře je ale třeba připočítat **pojistné** spolupracující osoby — sociální a zdravotní minimum i výjimky ze záloh se posuzují samostatně, včetně výše uvedených úlev pro začínající osoby a státní pojištěnce. Skutečnou výhodnost je proto vždy nutné propočítat na konkrétních číslech, ideálně i s ohledem na to, zda jde o hlavní nebo vedlejší činnost.

## Časté chyby

- **Rozdělení nad limit.** Překročení 50 % / 540 000 Kč u manžela, respektive 30 % / 180 000 Kč u ostatních osob, finanční úřad neuzná.
- **Záměna obou limitů.** Aplikace výhodného limitu 50 % i v případě, kdy vedle manžela spolupracuje další osoba — pak platí souhrnný limit 30 %.
- **Rozdělení jen příjmů, ne výdajů.** Podíl na příjmech a výdajích musí být stejný (§ 13 odst. 2).
- **Souběh se slevou na manžela.** Nelze současně rozdělit příjem na manžela a uplatnit na něj slevu na manžela.
- **Rozdělení na malé dítě nebo na dítě s daňovým zvýhodněním** — zákon to v § 13 odst. 4 zakazuje.
- **Kombinace s paušální daní.** Příjmy a výdaje nelze rozdělovat na poplatníka ani od poplatníka, jehož daň je za daný rok skutečně rovna paušální dani (§ 13 odst. 4 písm. e) ZDP). Samotná účast v paušálním režimu pro celý rok tuto podmínku automaticky nezaručuje.
- **Opomenutí přihlášení a záloh.** Spolupracující osoba musí sama oznámit činnost OSSZ i zdravotní pojišťovně a podle podmínek platit zálohy — na to se často zapomíná.

## Často kladené otázky

### Musí mít spolupracující osoba živnostenské oprávnění?

Ne. Pro samotnou spolupráci nepotřebuje vlastní živnostenské oprávnění — navenek vůči zákazníkům vystupuje podnikatel, jehož příjmy a výdaje se rozdělují. Z pohledu pojistného se se spolupracující osobou zachází jako s OSVČ: oznamuje činnost ČSSZ a zdravotní pojišťovně a podává vlastní přehledy; daňové přiznání podává při splnění podmínek § 38g ZDP. **K dani z příjmů fyzických osob se od roku 2024 již povinně neregistruje**; jiná registrační povinnost může vzniknout například pro DPH.

### Kolik příjmů lze převést na manželku?

Je-li spolupracující osobou pouze manželka (nebo manžel), lze na ni převést maximálně 50 % příjmů a výdajů a rozdíl příjmů a výdajů nejvýše 540 000 Kč za rok, respektive 45 000 Kč za každý započatý měsíc spolupráce (§ 13 odst. 3 ZDP). Pokud spolupracuje více osob, klesá limit na 30 % a 180 000 Kč ročně v úhrnu.

### Platí spolupracující osoba sociální a zdravotní pojištění?

Spolupracující osoba je pro účely sociálního i zdravotního pojištění považována za OSVČ. Oznamuje činnost OSSZ a zdravotní pojišťovně, podává vlastní přehledy a podle podmínek platí pojistné a zálohy. Sazba zdravotního pojištění je 13,5 % z vyměřovacího základu. Výjimky ze sociálních a zdravotních záloh se posuzují odděleně.

### Lze být spolupracující osobou a zároveň zaměstnaná?

Ano. U ČSSZ je spolupráce vedlejší činností, pokud zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění; v prvním roce tak zpravidla nevzniká povinnost platit sociální zálohy, pokud se osoba nepřihlásí k důchodovému pojištění dobrovolně. U zdravotní pojišťovny je výjimka ze záloh vázána na samostatné podmínky, zejména odvod pojistného ze zaměstnání alespoň z minima. Konečné pojistné se určí v přehledech.

### Vyplatí se spolupracující osoba, nebo zaměstnat člena rodiny?

Záleží na situaci. Spolupráce je administrativně jednodušší (žádná mzdová agenda) a umožní využít slevu a daňové pásmo druhé osoby, ale váže se na rodinný vztah a limity rozdělení. Zaměstnání člena rodiny může být vhodné při pravidelné práci, je-li pracovněprávní vztah dovolen. OSVČ však podle § 318 zákoníku práce nemůže uzavřít pracovní poměr, DPP ani DPČ přímo se svým manželem nebo partnerem; u zaměstnání společností s.r.o. jde o odlišnou osobu zaměstnavatele. U ostatních příbuzných posuďte skutečnou práci, podmínky a daňovou uznatelnost nákladů; jednotlivé pracovněprávní formy a jejich odvody srovnává článek [srovnání DPP, DPČ a HPP](https://mzdy.cz/dpp-dpc-hpp-srovnani). Výhodnost je třeba propočítat na konkrétních číslech.

### Můžu spolupráci uplatnit jen za část roku?

Ano. Pokud spolupráce trvala jen několik měsíců, musí být současně dodržen roční i měsíční strop: 45 000 Kč za každý započatý měsíc u samotného manžela, respektive 15 000 Kč u ostatních osob, a nejvýše 540 000 Kč, respektive 180 000 Kč za rok.

---

# Vrácení přeplatku na sociálním pojištění OSVČ: postup a vzor žádosti

- URL: https://ucto.cz/osvc/vraceni-preplatku-socialni-pojisteni
- Aktualizováno: 2026-10-02
- Popis: Jak požádat ČSSZ o vrácení rozdílu záloh za leden až červen 2026. Termín 31. prosince, výpočet, datová schránka a kopírovatelný vzor žádosti.

**Ve zkratce:** OSVČ s hlavní činností, která za leden až červen 2026 platila tehdejší minimální sociální zálohy, může **do 31. prosince 2026 požádat příslušnou správu sociálního zabezpečení o vrácení rozdílu** po červencovém snížení minima. Při šesti zaplacených zálohách a nároku na nové minimum jde o **4 290 Kč**. ČSSZ částku vypočítá; do žádosti stačí uvést požadavek, svou identifikaci a způsob výplaty. Pokud žádosti vyhoví, peníze odešle nejpozději **do dvou měsíců od jejího podání**. Pro OSVČ v paušálním režimu je příslušný finanční úřad, nikoli ČSSZ.

## Koho se vrácení rozdílu záloh v roce 2026 týká?

Zvláštní postup zavedl **čl. II bod 2 zákona č. 90/2026 Sb.** Snížení běžného sociálního minima platí od července: záloha klesla z **5 720 Kč** na **5 005 Kč**. Předpis záloh za první pololetí zůstává podle tehdejší úpravy, zákon ale umožňuje vrátit odpovídající rozdíl už během roku.

| Vaše situace                                                                    | Je tento postup vhodný?                                                    |
| ------------------------------------------------------------------------------- | -------------------------------------------------------------------------- |
| Hlavní činnost, v prvním pololetí předepsané a zaplacené běžné minimální zálohy | Ano; částka závisí na zaplacených měsících a nové výši zálohy.             |
| Nová záloha je mezi původním a novým minimem                                    | Ano; měsíční rozdíl bude menší než 715 Kč.                                 |
| Už původně jste měli zálohu nad běžným minimem podle svého zisku                | Tato zvláštní žádost není obecné vrácení libovolného přeplacení.           |
| Vedlejší činnost nebo zvláštní snížené minimum nové OSVČ                        | Samotné červencové snížení běžného minima tento nárok nezakládá.           |
| Paušální režim                                                                  | Postupujte podle pravidel finančního úřadu; tato žádost ČSSZ se nepoužije. |

Podrobnosti o ostatních minimech a o osvobození nové OSVČ od měsíčních záloh najdete v článku [zálohy OSVČ](https://ucto.cz/osvc/zalohy-osvc). Rozhodující je **váš předpis**, ne pouze částka trvalého příkazu. Zkontrolujte jej na ePortálu ČSSZ ve službě „Informace o zaplacených zálohách na důchodové pojištění OSVČ“.

## Kolik může ČSSZ vrátit?

**Modelový příklad: šest měsíců na běžném minimu.** OSVČ měla za všechny měsíce leden až červen předepsáno a uhrazeno 5 720 Kč. Její nová záloha odpovídá minimu 5 005 Kč. Rozdíl činí 715 Kč za měsíc, tedy **6 × 715 = 4 290 Kč**. Při třech takových zaplacených měsících by šlo o **2 145 Kč**. Jde o ilustraci zvláštního vrácení záloh, nikoli výpočet konečného ročního pojistného.

Pokles není u všech stejný. ČSSZ uvádí i příklad, kdy po přepočtu vychází nová záloha **5 420 Kč**. Při šesti původních minimálních zálohách se vrací **6 × (5 720 − 5 420) = 1 800 Kč**.

Do žádosti přesnou částku psát nemusíte. Správa ji stanoví podle evidence. Nežádejte automaticky 4 290 Kč, jestliže jste neplatili všech šest měsíců nebo máte vyšší individuální vyměřovací základ.

## Jak podat žádost o vrácení přeplatku ČSSZ?

1. **Ověřte platby a nový předpis.** Při chybně přiřazené platbě připravte datum, částku a variabilní symbol; jinak by úřad vycházel z neúplné evidence.
2. **Vyberte správné pracoviště.** Žádost míří ke správě sociálního zabezpečení, u které je vedena vaše evidence OSVČ. Její datovou schránku ověřte v oficiálním kontaktu ČSSZ.
3. **Doplňte údaje do vzoru níže.** Uveďte identifikaci žadatele, období a účet pro výplatu. Variabilní symbol usnadní přiřazení žádosti.
4. **Odešlete elektronicky s ověřením odesílatele.** ČSSZ uvádí datovou schránku nebo e-mail s uznávaným elektronickým podpisem. Prostý e-mail bez tohoto podpisu není bezpečný způsob, jak dodržení požadovaného podání zajistit.
5. **Uložte si doklad o podání.** Pro kontrolu lhůty i další komunikaci ponechte odeslaný text a doručenku datové zprávy.

Zákon požaduje písemnou žádost **do 31. prosince 2026**. Nenechávejte její odeslání na poslední chvíli. K datové schránce máme [samostatný návod pro OSVČ](https://ucto.cz/osvc/datova-schranka).

## Vzor žádosti o vrácení rozdílu záloh

Toto je vlastní nepovinný vzor. Nahraďte všechny hranaté závorky skutečnými údaji a zvolte období, za které jste zálohy skutečně platili. ČSSZ pro tuto žádost zvláštní povinný tiskopis nepředepsala.

```text
Adresát: [příslušná územní správa sociálního zabezpečení / kontaktní pracoviště]

Žadatel: [jméno a příjmení]
Datum narození: [datum narození]
Adresa: [adresa]
IČO: [IČO, pokud je přiděleno]
Variabilní symbol pro důchodové pojištění OSVČ: [variabilní symbol]

Věc: Žádost o vrácení rozdílu uhrazených záloh za první pololetí 2026

Žádám podle čl. II bodu 2 zákona č. 90/2026 Sb. o vrácení částky,
o kterou mé uhrazené zálohy na důchodové pojištění a příspěvek
na státní politiku zaměstnanosti za období [např. leden až červen 2026]
převyšují výši záloh stanovenou podle právní úpravy účinné od 1. 7. 2026.

Žádám o stanovení částky podle evidence příslušné správy
sociálního zabezpečení a o její zaslání na bankovní účet:
[číslo účtu včetně případného předčíslí / kód banky].

[Datum]
[Jméno a příjmení; při elektronickém podání identifikace odesílatele]
```

Při výplatě poštovní poukázkou nahraďte odstavec o účtu požadavkem na tento způsob výplaty a přesnou doručovací adresou. **Náklady doručení hradí příjemce.** Zákon jinak počítá s účtem, ze kterého zálohy platíte, nebo se způsobem uvedeným v žádosti.

## Mohu rozdíl použít na budoucí zálohy?

Ano, podle informace ČSSZ lze požádat také o použití částky na další zálohy. Ve vzoru nahraďte požadavek na zaslání peněz žádostí o toto použití a určete zamýšlené měsíce. **Nesnižujte si další platbu svévolně.** Nejdříve si s příslušnou správou potvrďte, jak žádost zpracovala a kolik ještě zbývá pro daný měsíc uhradit.

Tento postup nelze přenášet z [paušální daně](https://ucto.cz/dane/pausalni-dan), u které se změna vypořádává vůči finančnímu úřadu. Výdajový paušál v běžném daňovém přiznání z vás přitom poplatníka v paušálním režimu nedělá.

## Co se stane, když do konce roku nepožádám?

Zaplacené zálohy se neztratí. ČSSZ je zohlední při výpočtu pojistného v [přehledu OSVČ za rok 2026](https://ucto.cz/osvc/prehled-ossz), podávaném v roce 2027. Mohou snížit doplatek nebo vést k přeplatku. **Přeplatek po ročním přehledu ale není zaručený:** při vyšším skutečném zisku může být konečné pojistné vyšší než zaplacené zálohy.

Vrácený rozdíl se podle čl. II bodu 5 nezapočte znovu mezi zaplacené zálohy v ročním přehledu. Uložte proto údaj o výplatě a při přehledu pracujte s evidencí ČSSZ, aby stejná částka nebyla využita dvakrát.

## Časté otázky

### Mohu žádat i o to, co jsem navíc posílal od července?

Tento mimořádný postup se vztahuje na rozdíl stanovených záloh **za první pololetí 2026**. Platby navíc za červenec a další měsíce nelze bez dalšího přičíst k této žádosti. Jejich vypořádání řešte podle své situace se správou nebo v ročním přehledu.

### Je vrácení rozdílu konečná úspora sociálního pojištění?

Ne. Je to dřívější vypořádání části záloh. Konečné pojistné se počítá z výsledků roku 2026 a příslušného ročního minima. Proto se částka vrácená nyní nemusí rovnat přeplatku, který by vyšel po přehledu.

### Musím přiložit vlastní výpočet?

ČSSZ uvádí, že požadovanou částku není nutné uvádět. Při běžně přiřazených platbách vychází ze své evidence. Pokud řešíte nejasné platby, přidejte jejich identifikaci, aby je úřad mohl ověřit.

### Co když úřad žádosti nevyhoví?

Podle přechodného ustanovení vám zašle písemné oznámení s poučením o možnosti požádat o vydání rozhodnutí podle správního řádu. Další postup a lhůtu řiďte tímto konkrétním poučením.

---

# Jak vystavit fakturu jako neplátce DPH

- URL: https://ucto.cz/osvc/vzor-faktury
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Jak vystavit fakturu jako neplátce DPH v roce 2026: zákonné údaje podle § 435 občanského zákoníku, příklad, splatnost, QR platba a časté chyby.

**Ve zkratce:** Faktura neplátce DPH jako obchodní listina obsahuje podle **§ 435 zákona č. 89/2012 Sb.**, občanského zákoníku, **jméno a sídlo** podnikatele, jeho přidělené **IČO** a údaj o **zápisu v rejstříku nebo jiné evidenci**. Číslo a datum faktury, identifikace odběratele, popis plnění, cena, splatnost a platební údaje vytvářejí úplný a použitelný doklad, ale ne všechny jsou obecně povinné přímo podle § 435. Neplátce na běžné faktuře **nevyčísluje DPH**. Poznámka „Nejsem plátce DPH" je doporučená, nikoli povinná.

Tento návod vysvětluje jednotlivá pole, modelový příklad a QR platbu. Hotový editovatelný soubor najdete na stránce [faktura neplátce DPH — vzor DOCX a PDF](https://ucto.cz/sablony/faktura-neplatce-dph-vzor). Širší souvislosti rozebírá článek [fakturace OSVČ](https://ucto.cz/osvc/fakturace-osvc).

## Co musí vzor faktury neplátce DPH obsahovat?

Pro neplátce DPH je faktura primárně **obchodní listinou** podle **§ 435 občanského zákoníku** a praktickým dokladem o vyúčtovaném plnění. Je-li vystavovatel nebo příjemce účetní jednotkou, posuzuje v účetních záznamech také náležitosti § 11 zákona o účetnictví. Povinnost může být splněna více propojenými záznamy, proto nelze všechny interní účetní údaje bez dalšího označit za povinný text každé faktury.

| Pole na faktuře                    | Povinnost          | Co do něj patří                                   |
| ---------------------------------- | ------------------ | ------------------------------------------------- |
| Jméno a sídlo dodavatele (OSVČ)    | Povinné (§ 435 OZ) | Jméno a příjmení fyzické osoby, adresa sídla      |
| IČO dodavatele                     | Povinné (§ 435 OZ) | Osmimístné identifikační číslo, bylo-li přiděleno |
| Údaj o zápisu v rejstříku/evidenci | Povinné (§ 435 OZ) | U živnostníka „zapsáno v živnostenském rejstříku" |
| Označení „Faktura" a její číslo    | Doporučené         | Jedinečné a dohledatelné označení dokladu         |
| Identifikace odběratele            | Doporučené         | Jméno/název, adresa a IČO, bylo-li přiděleno      |
| Datum vystavení                    | Doporučené         | Den vyhotovení dokladu                            |
| Datum splatnosti                   | Platební údaj      | Podle dohody stran                                |
| Popis plnění (zboží / služby)      | Doporučené         | Předmět, množství a jednotková cena               |
| Celková fakturovaná částka         | Doporučené         | Konečná částka bez rozpadu na DPH                 |
| Poznámka „Nejsem plátce DPH"       | Doporučené         | Vysvětluje, proč na dokladu není daň              |
| Platební údaje                     | Doporučené         | Číslo účtu, variabilní symbol, případně QR platba |

<small>Zdroj: § 435 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a § 11 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pro rok 2026. Faktura neplátce není běžným daňovým dokladem podle § 29 zákona o DPH.</small>

## Hotový vzor faktury neplátce DPH ke stažení

[Stáhněte si samostatný vzor faktury neplátce DPH v DOCX nebo PDF](https://ucto.cz/sablony/faktura-neplatce-dph-vzor). Stránka se soubory obsahuje čistý formulář pro služby i zboží, bez sazby, základu a výše DPH. Tento článek zůstává podrobným návodem a modelovým příkladem, aby neduplikoval celý stažitelný dokument.

## Co znamená každé pole — vysvětlení řádek po řádku

- **FAKTURA č.** — jedinečné číslo z interní řady. Osvědčuje se formát rok + pořadí (2026001, 2026002). Doložená mezera sama o sobě doklad automaticky nezneplatňuje.
- **Dodavatel** — vaše **jméno a příjmení**, **adresa sídla** a **IČO**. Tyto údaje plus zápis v rejstříku jsou jediné položky výslovně vyžadované **§ 435 OZ**.
- **Zapsáno v živnostenském rejstříku** — údaj o zápisu do evidence podle § 435 OZ u živnostníka, který není zapsán ve veřejném rejstříku. Je-li podnikatel zapsán v obchodním rejstříku, uvede místo toho údaj o zápisu včetně oddílu a vložky.
- **Neplátce DPH / Nejsem plátce DPH** — doporučená poznámka, která odběrateli i účtárně jasně sděluje, proč doklad neobsahuje daň.
- **Odběratel** — jméno/název, adresa a IČO. DIČ odběratele lze doplnit, ale u běžné tuzemské faktury neplátce je § 435 OZ nevyžaduje. Samotné DIČ zákazníka z vás plátce neudělá.
- **Datum vystavení** — den, kdy fakturu vyhotovujete. U běžné tuzemské faktury neplátce není jednotná lhůta podle zákona o DPH; řiďte se dohodou a dalšími povinnostmi. Účetní jednotka vyhotovuje účetní doklad bez zbytečného odkladu a na žádost zákazníka může vzniknout povinnost vydat doklad o prodeji podle § 31 odst. 14 živnostenského zákona.
- **Datum splatnosti** — lhůta k úhradě dle dohody, nejčastěji 14 nebo 30 dnů (viz níže).
- **Bankovní účet, IBAN, variabilní symbol** — kam a s jakým symbolem má odběratel zaplatit. Variabilní symbol = zpravidla číslo faktury, ať platbu snadno spárujete.
- **Popis plnění** — co konkrétně účtujete (předmět, množství, jednotková cena). Konkrétní popis usnadní pozdější kontrolu i vaši evidenci.
- **Celkem k úhradě** — konečná částka. U neplátce **bez jakéhokoli rozpadu na základ daně a DPH**.

## Jaká je správná splatnost na faktuře?

**Splatnost** (lhůta k úhradě) **není pro neplátce zákonem pevně daná** a sjednává se mezi vámi a odběratelem. V praxi se nejčastěji uvádí **14 nebo 30 dnů** od vystavení. Není-li splatnost dohodnuta, řídí se obecnou úpravou závazků v občanském zákoníku.

Pro obchodní vztahy mezi podnikateli platí, že **zákonná splatnost činí zpravidla 30 dnů** (**§ 1963 odst. 1 občanského zákoníku**). Tato lhůta běží ode dne doručení faktury, případně od převzetí zboží nebo služby — podle toho, co nastane později. Delší lhůtu (nad 60 dnů) lze sjednat jen výslovně a nesmí být pro věřitele zvláště nevýhodná (**§ 1963 odst. 2 OZ**). Při prodlení dlužníka vzniká nárok na **úrok z prodlení** a na **paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky** ve výši **1 200 Kč** za jednu pohledávku podle **nařízení vlády č. 351/2013 Sb.**

<small>Zdroj: § 1963 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pro rok 2026. Splatnost faktury je primárně věcí dohody stran; uvedená pravidla se uplatní, není-li dohodnuto jinak.</small>

## Jak vystavit fakturu z tohoto vzoru krok za krokem

1. **Zvolte formu.** Vzor můžete vyplnit ručně, v tabulkovém procesoru, nebo (nejpohodlněji) ve fakturačním programu, který hlídá náležitosti i číselnou řadu a umí vygenerovat PDF.
2. **Přidělte číslo faktury.** Číslování musí být jedinečné a dohledatelné; interní návazná řada usnadní kontrolu.
3. **Vyplňte dodavatele.** Jméno a příjmení, adresu sídla, **IČO** a údaj „zapsáno v živnostenském rejstříku". Doplňte poznámku „Nejsem plátce DPH".
4. **Vyplňte odběratele.** Název/jméno, adresu, IČO (a DIČ, je-li plátce).
5. **Uveďte datum vystavení a splatnost.** Splatnost zvolte podle dohody, typicky 14 nebo 30 dnů.
6. **Popište plnění a vyčíslete částku.** Předmět, množství, jednotkovou cenu a celkovou částku. **Žádné DPH** — částka je konečná.
7. **Doplňte platební údaje.** Číslo účtu, IBAN, variabilní symbol (zpravidla číslo faktury), případně QR platbu (viz dále).
8. **Odešlete a založte kopii.** Fakturu pošlete odběrateli (e-mailem, datovou schránkou) a uchovejte kopii pro evidenci a případnou kontrolu.

## Jak na fakturu přidat QR platbu

QR kód na faktuře umožní odběrateli zaplatit naskenováním v bankovní aplikaci bez ručního přepisování údajů. V Česku se používá standard **QR Platba** (formát **SPAYD / SPD 1.0**) podle České bankovní asociace. Většina fakturačních programů QR kód vygeneruje sama; jádro řetězce, který se do kódu zakóduje, vypadá takto:

```
SPD*1.0*ACC:CZ6508000000192000145399*AM:18000.00*CC:CZK*X-VS:2026001*MSG:Faktura 2026001
```

Kde **ACC** je váš účet ve formátu IBAN, **AM** částka, **CC** měna (CZK), **X-VS** variabilní symbol (číslo faktury) a **MSG** zpráva pro příjemce. QR platba je čistě komfortní prvek — na povinné náležitosti faktury nemá vliv.
Účet a další hodnoty v ukázce jsou pouze ilustrativní; před vytvořením skutečného kódu vždy vložte vlastní platební údaje.

## Modelový příklad: faktura grafičky neplátce DPH

OSVČ grafička, **neplátce DPH**, dokončí v červnu 2026 návrh loga za **18 000 Kč**. Do vzoru vyplní:

- **dodavatel:** jméno a příjmení, adresu sídla, **IČO**, „zapsáno v živnostenském rejstříku" a „Nejsem plátce DPH",
- **odběratel:** název firmy, adresu a IČO klienta,
- **číslo faktury** 2026031, **datum vystavení** 18. 6. 2026, **splatnost** 14 dnů (do 2. 7. 2026),
- **popis plnění:** „Grafický návrh loga dle objednávky", částka **18 000 Kč**,
- **platební údaje:** číslo účtu, IBAN a variabilní symbol 2026031.

Protože je grafička neplátce, **DPH na faktuře vůbec není** a 18 000 Kč je konečná částka. Příjem si do daňové evidence zapíše až ve chvíli, kdy klient fakturu **skutečně uhradí** (hotovostní princip). Postup celé fakturace včetně lhůt u plátce DPH popisuje článek [fakturace OSVČ](https://ucto.cz/osvc/fakturace-osvc).

## Časté chyby ve vzoru faktury

- **Chybí IČO nebo údaj o zápisu v rejstříku.** I neplátce je má na faktuře povinně podle § 435 OZ; jejich vynechání je nejčastější opomenutí.
- **Neplátce vyčísluje na faktuře DPH.** Neplátce nemá na svém běžném tuzemském plnění účtovat DPH. Vystaví-li doklad, na kterém daň uvede, vzniká mu podle **§ 108 odst. 4 písm. g) zákona o DPH** povinnost ji přiznat; samotné uvedení sazby bez vyčíslené daně není totéž. Odběrateli tím automaticky nevzniká nárok na odpočet.
- **Duplicita nebo nevysvětlená mezera v evidenci.** Jednoznačná interní řada usnadňuje kontrolu; případnou mezeru doložte, ale sama o sobě automaticky neznamená neplatnost faktury.
- **Špatný nebo chybějící variabilní symbol.** Bez správného VS se platba špatně páruje. Použijte číslo faktury.
- **Záměna data vystavení a data úhrady.** V daňové evidenci se příjem zdaňuje až po zaplacení; vystavení faktury samo o sobě příjem nezakládá.
- **Předčasná skartace.** Fakturu uchovávejte po dobu potřebnou pro prokázání daňových tvrzení. Lhůta pro stanovení daně podle **§ 148 daňového řádu** začíná zpravidla na 3 letech a může se prodloužit; desetileté maximum má zákonné výjimky v odstavcích 6 a 7. Účetní jednotka navíc dodržuje vlastní archivační lhůty podle zákona o účetnictví.

## Shrnutí

Faktura neplátce DPH jako obchodní listina stojí na údajích z **§ 435 občanského zákoníku** — **jménu a sídlu**, přiděleném **IČO** a údaji o **zápisu v rejstříku nebo jiné evidenci**. Pro úplný doklad doplňte číslo, data, odběratele, popis a cenu plnění, splatnost a platební údaje. **DPH se nevyčísluje** a poznámka „Nejsem plátce DPH" je praktická, nikoli povinná. [Editovatelný vzor stáhnete samostatně](https://ucto.cz/sablony/faktura-neplatce-dph-vzor).

## Často kladené otázky

### Co musí obsahovat faktura neplátce DPH?

Povinné jsou podle **§ 435 občanského zákoníku** **jméno a sídlo** podnikatele, jeho **IČO**, bylo-li přiděleno, a údaj o **zápisu v živnostenském (či jiném) rejstříku**. V praxi se doplňuje číslo a datum faktury, identifikace odběratele, popis plnění, splatnost, celková částka a platební údaje. Neplátce **neuvádí žádné DPH**.

### Smí neplátce DPH uvést na faktuře DPH?

Neplátce na faktuře za své běžné tuzemské plnění DPH **nevyčísluje ani neúčtuje**. Doporučuje se doplnit poznámku „Nejsem plátce DPH". Uvede-li na dokladu daň, je podle **§ 108 odst. 4 písm. g) zákona o DPH** povinen ji přiznat; samotný údaj o sazbě bez vyčíslené daně toto pravidlo nespouští. Odběrateli tím automaticky nevzniká nárok na odpočet.

### Musí mít faktura neplátce IČO?

Ano. **IČO je povinnou náležitostí** každé obchodní listiny podle **§ 435 občanského zákoníku**, bylo-li podnikateli přiděleno. Spolu s ním uvádí neplátce jméno, sídlo a údaj o zápisu v rejstříku či jiné evidenci (u živnostníka „zapsáno v živnostenském rejstříku").

### Jaká je správná splatnost na faktuře?

Splatnost **není pro neplátce zákonem pevně daná** a sjednává se s odběratelem; nejčastěji se uvádí **14 nebo 30 dnů**. U obchodů mezi podnikateli činí zákonná splatnost zpravidla **30 dnů** od doručení faktury (nebo od převzetí plnění, co nastane později), nedohodnou-li se strany jinak (§ 1963 občanského zákoníku). Při prodlení vzniká nárok na úrok z prodlení a paušální náhradu nákladů (1 200 Kč dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

### Jak na fakturu přidat QR platbu?

QR platbu vygeneruje většina fakturačních programů automaticky podle standardu **QR Platba (SPAYD / SPD 1.0)** České bankovní asociace. Řetězec obsahuje váš účet ve formátu IBAN, částku, měnu, variabilní symbol a zprávu. Odběratel pak zaplatí naskenováním kódu v bankovní aplikaci bez přepisování údajů.

### Jak dlouho musím fakturu uchovávat?

Fakturu jako doklad k dani z příjmů uchovávejte alespoň po dobu, kdy může být potřeba prokázat daňové tvrzení. Základní lhůta pro stanovení daně podle **§ 148 daňového řádu** činí **3 roky**, může se prodloužit a desetileté maximum má zákonné výjimky. Vedete-li účetnictví, platí také archivační pravidla zákona o účetnictví. Desetiletá povinnost podle **§ 35 zákona o DPH** se vztahuje na daňové doklady spadající do tohoto režimu; pozdější registrace k DPH sama zpětně nemění běžnou fakturu neplátce na daňový doklad.

---

# Zálohy OSVČ na sociální a zdravotní pojištění

- URL: https://ucto.cz/osvc/zalohy-osvc
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Zálohy OSVČ 2026: minimální záloha na sociální pojištění 5 720 Kč (od 1. 7. 2026 jen 5 005 Kč) a na zdravotní 3 306 Kč. Výše, splatnost, výpočet a časté chyby.

**Ve zkratce:** Běžná OSVČ s hlavní činností platila v první polovině roku 2026 minimální sociální zálohu **5 720 Kč** a od července **5 005 Kč**; minimální zdravotní záloha je **3 306 Kč**. U nové OSVČ je nutné rozlišit dvě odlišná pravidla. Snížené sociální minimum činí v roce 2026 **3 575 Kč** a v červenci nekleslo. Způsobilá OSVČ, která zahájila činnost po 31. 12. 2024, v předchozích pěti letech ji nevykonávala a není v paušálním režimu, však měsíční sociální zálohy v roce zahájení a následujícím roce vůbec nehradí. Roční pojistné a případný doplatek po přehledu tím nezanikají.

Zálohy OSVČ jsou pravidelné měsíční platby na **sociální zabezpečení (důchodové pojištění)** a na **veřejné zdravotní pojištění**, které podnikatel platí v průběhu roku. Po skončení roku podá přehledy o příjmech a výdajích, kde se skutečná výše pojistného doúčtuje — zaplacené zálohy se odečtou a vznikne buď doplatek, nebo přeplatek. Záloha tedy není konečná daň, ale „splátka dopředu" na pojistné, jehož finální výši zná podnikatel až po skončení roku.

## Kolik jsou minimální zálohy OSVČ v roce 2026?

Minimální zálohy se počítají z minimálního vyměřovacího základu, který je odvozen od průměrné mzdy. V roce 2026 došlo k mimořádnému vývoji: od ledna platí jiné minimum než od července, protože novela vrací sociální minimum na nižší úroveň.

| Pojistné (hlavní činnost) | Min. záloha 1.–6. 2026                                                    | Min. záloha od 1. 7. 2026                                                |
| ------------------------- | ------------------------------------------------------------------------- | ------------------------------------------------------------------------ |
| **Sociální (důchodové)**  | **5 720 Kč/měs.** | **5 005 Kč/měs.** |
| **Zdravotní**             | **3 306 Kč/měs.**                  | **3 306 Kč/měs.** (beze změny)    |
| **Celkem minimum**        | **9 026 Kč/měs.**                                                         | **8 311 Kč/měs.**                                                        |

_Zdroj: ČSSZ — Zálohy na pojistné na důchodové pojištění a Přehled nejdůležitějších údajů pro sociální zabezpečení v roce 2026; VZP — Platby zdravotního pojištění v roce 2026. Zákon č. 589/1992 Sb. a č. 592/1992 Sb. Platí pro rok 2026._

Minimální zálohu platí OSVČ, jejíž skutečný vyměřovací základ z podnikání nedosahuje zákonného minima — typicky začínající nebo menší živnostníci. Kdo má vyšší zisk, platí zálohu vypočtenou z vlastního vyměřovacího základu (viz dále).

### Proč se sociální záloha v polovině roku 2026 snižuje?

Konsolidační balíček od 1. 1. 2026 zvýšil minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ ze 35 % na 40 % průměrné mzdy, čímž minimální sociální záloha vzrostla na 5 720 Kč. Následná novela vrátila minimum na **35 % průměrné mzdy**: od 1. 7. 2026 činí minimální sociální záloha **5 005 Kč** měsíčně. Nižší roční minimum platí pro celý rok 2026, zatímco nižší měsíční záloha se hradí až za červenec. Rozdíl mezi starou a novou minimální měsíční zálohou je **715 Kč** (za šest měsíců **4 290 Kč**); skutečný přeplatek po ročním přehledu se však počítá z ročního pojistného a zaplacených záloh. Při celoroční hlavní činnosti na minimu a dvanácti zaplacených zálohách 6 × 5 720 Kč + 6 × 5 005 Kč vychází po zaokrouhlení ročního pojistného přeplatek **4 294 Kč**. ČSSZ jej vypořádá podle údajů v přehledu; o vrácení přeplatku za první pololetí lze požádat i dříve.

Minimální zdravotní záloha 3 306 Kč zůstává po celý rok 2026 beze změny — novela se týká jen sociálního pojištění.

## Jak se počítá výše zálohy OSVČ?

Záloha se neodvozuje od aktuálních příjmů, ale od **vyměřovacího základu z posledního podaného přehledu** za předchozí rok. Pro rok 2026 činí vyměřovací základ pro sociální pojištění **55 % daňového základu**, zatímco u zdravotního pojištění se používá **50 % daňového základu**. Z něj se počítá:

- **Sociální (důchodové) pojištění: běžná sazba 29,2 %** z měsíčního vyměřovacího základu (§ 7 zákona č. 589/1992 Sb.). Pracující starobní důchodce splňující podmínky slevy může pro zálohy uplatnit 22,7 %; podrobnosti uvádí [důchod OSVČ](https://ucto.cz/osvc/osvc-duchod).
- **Zdravotní pojištění: sazba 13,5 %** z měsíčního vyměřovacího základu (§ 2 zákona č. 592/1992 Sb.).

Postup výpočtu zálohy z přehledu:

1. **Daňový základ** za rok = příjmy − výdaje (skutečné, nebo paušálem).
2. **Roční sociální vyměřovací základ** = 55 % daňového základu; **roční zdravotní vyměřovací základ** = 50 % daňového základu.
3. **Měsíční vyměřovací základ** každého pojištění = jeho roční vyměřovací základ ÷ počet měsíců činnosti.
4. **Záloha sociální** = měsíční sociální vyměřovací základ × 29,2 %.
5. **Záloha zdravotní** = měsíční zdravotní vyměřovací základ × 13,5 %.
6. Pokud vyjde **méně než minimum**, platí se minimální záloha z tabulky výše.

Zdravotní záloha v nové výši se platí už za měsíc, ve kterém byl přehled podán. Nově vypočtená sociální záloha se bez ohledu na to, zda je vyšší, nebo nižší, platí **až od měsíce následujícího po měsíci podání přehledu**. Do té doby se pokračuje v dosavadní záloze, vždy s ohledem na aktuální zákonné minimum.

### Modelový příklad: živnostník se ziskem 600 000 Kč

OSVČ na hlavní činnost vykázala za předchozí rok daňový základ (příjmy − výdaje) **600 000 Kč**.

- Sociální roční vyměřovací základ = 55 % z 600 000 = **330 000 Kč**; měsíčně **27 500 Kč**.
- Zdravotní roční vyměřovací základ = 50 % z 600 000 = **300 000 Kč**; měsíčně **25 000 Kč**.
- Sociální záloha = 27 500 × 29,2 % = **8 030 Kč/měs.**
- Zdravotní záloha = 25 000 × 13,5 % = **3 375 Kč/měs.**

Obě zálohy převyšují minimum, takže OSVČ platí vypočtené částky. Měsíčně tedy na pojistné odvádí **11 405 Kč**.

U vysokých příjmů platí pro sociální pojištění v roce 2026 také **maximální roční vyměřovací základ 2 350 416 Kč** a ČSSZ uvádí maximální měsíční zálohu **57 194 Kč**. U zdravotního pojištění obdobný maximální vyměřovací základ není. Zdroj: [ČSSZ – zálohy OSVČ](https://www.cssz.gov.cz/web/cz/zalohy-na-pojistne-na-duchodove-pojisteni) a [ČSSZ – maximální vyměřovací základ](https://www.cssz.gov.cz/maximalni-vymerovaci-zaklad).

### Modelový příklad: OSVČ na minimu

OSVČ s nízkým ziskem, jejíž vypočtené zálohy nedosahují minima, platila v první polovině roku 2026 minimum **5 720 Kč** (sociální) + **3 306 Kč** (zdravotní) = **9 026 Kč měsíčně**. Od 1. 7. 2026 činí sociální minimum 5 005 Kč, takže celkové minimum je **8 311 Kč měsíčně**. Rozdíl v měsíční sociální záloze za první pololetí je 715 Kč, tedy 4 290 Kč za šest měsíců; konečný přeplatek určí roční přehled a zaokrouhlení pojistného.

## Jaké zálohy platí začínající OSVČ?

Začínající OSVČ musí posoudit dvě samostatné podmínky:

- **Zproštění měsíčních sociálních záloh:** činnost byla zahájena po 31. 12. 2024, OSVČ v předchozích pěti letech samostatnou činnost nevykonávala a není v paušálním režimu. V roce zahájení a v následujícím roce je měsíční sociální záloha **0 Kč**. Po podání přehledu ale může vzniknout roční pojistné a doplatek.
- **Snížené sociální minimum:** pokud se zproštění nepoužije a OSVČ splňuje podmínku předchozích 20 let, činí minimum v roce 2026 **3 575 Kč měsíčně**. Červencová změna tuto částku nesnížila.
- **Zdravotní záloha:** začínající hlavní OSVČ zpravidla platí minimum **3 306 Kč měsíčně**. Výjimky závisí například na souběžném zaměstnání nebo na tom, zda za člověka platí pojistné stát; nelze proto bez dalších vstupů předepsat stejné minimum každému.

Údaje vycházejí z Přehledu ČSSZ pro rok 2026 a § 14 zákona č. 589/1992 Sb.

### Jakou rezervu tvořit při nulových sociálních zálohách?

**Nulová záloha není nulové roční pojistné.** Odkládejte si vlastní rezervu podle očekávaného daňového základu a svého ročního minima. Rezerva na vlastním účtu není platbou ČSSZ a nenahrazuje zdravotní zálohy. Následující model ukazuje první přehled **za rok 2026 podávaný v roce 2027**; nejde o přepočet záloh v roce 2026 z přehledu za rok 2025.

**Předpoklady modelu:** hlavní činnost od **16. července do 31. prosince 2026**, mimo paušální režim, daňový základ za tuto dobu **120 000 Kč**. Podnikatel nemá slevu pracujícího důchodce ani měsíce s dávkou nemocenského pojištění, neurčí si vyšší sociální základ a ve zdravotním pojištění nemá výjimku z minima. Červenec se počítá jako měsíc výkonu činnosti, i když podnikání začalo až v jeho průběhu; model proto zahrnuje **šest měsíců**, nikoli pět a půl.

| Výpočet za červenec–prosinec 2026                          | A: první podnikání, bez činnosti v letech 2006–2025 | B: návrat po podnikání naposledy v roce 2018 |
| ---------------------------------------------------------- | --------------------------------------------------- | -------------------------------------------- |
| Sociální zálohy zaplacené za rok 2026                      | 0 Kč                                                | 0 Kč                                         |
| Základ podle zisku: 55 % × 120 000 Kč                      | 66 000 Kč                                           | 66 000 Kč                                    |
| Roční minimum sociálního základu                           | 6 × 12 242 Kč = 73 452 Kč                           | 6 × 17 139 Kč = 102 834 Kč                   |
| Použitý sociální základ: vyšší z obou hodnot               | 73 452 Kč                                           | 102 834 Kč                                   |
| Roční sociální pojistné: základ × 29,2 %, nahoru na koruny | **21 448 Kč**                                       | **30 028 Kč**                                |
| Doplatek po odečtení nulových záloh                        | **21 448 Kč**                                       | **30 028 Kč**                                |
| Zvolená vlastní měsíční rezerva                            | 3 600 Kč                                            | 5 100 Kč                                     |
| Odloženo za šest měsíců                                    | 21 600 Kč                                           | 30 600 Kč                                    |
| Zbytek rezervy po úhradě doplatku                          | 152 Kč                                              | 572 Kč                                       |

_Zdroj a metoda: § 5b odst. 1 a 2, § 7 odst. 1 písm. e) a odst. 3 a § 14 odst. 5, 9 a 13 zákona č. 589/1992 Sb.; ČSSZ — zálohy a údaje pro rok 2026. Měsíční sociální minimum se zaokrouhluje nahoru před násobením počtem měsíců; roční pojistné se zaokrouhlí nahoru samostatně. Výše vlastní rezervy je volba pro tento model._

Obě varianty splňují pětiletou podmínku, protože podnikatel v letech **2021–2025** činnost nevykonával. Proto mají sociální zálohy nulové v roce 2026 i v bezprostředně následujícím roce **2027**. Pouze varianta A ale splňuje i dvacetiletou podmínku sníženého minima. To se uplatní při výpočtu jejího ročního pojistného, přestože zálohy neplatí; při pokračující hlavní činnosti trvá zvýhodněné minimum v roce zahájení a ve dvou následujících kalendářních letech. Zahájení v červenci nezmění zproštění záloh na 24 měsíců od zahájení.

**Zdravotní pojištění se v tomto modelu platí průběžně:** šest záloh po 3 306 Kč představuje **19 836 Kč**. Skutečný základ podle zisku je 50 % × 120 000 = 60 000 Kč, ale minimum za šest měsíců činí 6 × 24 483,50 = **146 901 Kč**. Roční pojistné je po zaokrouhlení nahoru **19 832 Kč**, takže při všech správně připsaných zálohách vznikne přeplatek **4 Kč**. Nenásobte pouze zaokrouhlenou měsíční zálohu a nevydávejte výsledek za roční pojistné. Vlastní měsíční rozpočet na pojistné je zde celkem **6 906 Kč** ve variantě A nebo **8 406 Kč** ve variantě B: zdravotní záloha plus odkládaná sociální rezerva.

_Zdravotní výpočet: § 2, § 3a a § 7–8 zákona č. 592/1992 Sb.; průměrná mzda pro rok 2026 podle ČSSZ činí 48 967 Kč. Zdravotní minimum je 50 % této částky, bez zaokrouhlení měsíčního základu na celé koruny._

Pokud po celý příslušný měsíc splňujete zdravotní výjimku, například jste státním pojištěncem nebo máte odpovídající souběžné zaměstnání, tato zdravotní část modelu se nepoužije. Za příslušné měsíce se upraví minimum a v roce 2026 se při splnění podmínek zálohy nehradí; pojistné ze skutečného základu se však dopočítá v přehledu. Samostatně zkontrolujte, zda vaše situace nezměnila také sociální činnost na vedlejší — obě pojištění mají vlastní pravidla.

Před podáním obou přehledů v roce 2027 ověřte skutečný daňový základ, počet měsíců, své výjimky a platby připsané jednotlivým institucím. Každý doplatek odešlete tak, aby byl připsán **do osmi dnů po dni, kdy byl nebo měl být příslušný přehled podán**. Sociální rezerva z tabulky je dostatečná jen pro uvedené předpoklady: při vyšším zisku ji v průběhu roku přepočítejte. První doplatek ČSSZ v roce 2027 nezruší trvající zproštění záloh pro rok 2027; zdravotní zálohy a parametry roku 2027 posuďte zvlášť.

## Jak je to se zálohami u vedlejší činnosti?

Pro sociální pojištění je činnost vedlejší při zákonem vymezeném důvodu, například při zaměstnání zakládajícím účast na nemocenském pojištění, studiu, důchodu nebo péči. Zdravotní pojištění ale pojem „vedlejší činnost“ nepřebírá automaticky; minimum a zálohy odpadají jen při splnění jeho vlastních zákonných podmínek.

- **Sociální pojištění:** v **prvním roce** vedlejší činnosti se zálohy obvykle **neplatí**, pokud se dobrovolně nepřihlásíte k důchodovému pojištění. Povinné pojistné se doplatí jednorázově podle přehledu. Povinnost platit zálohy vzniká zpravidla až další rok, a to jen pokud daňový základ dosáhl **rozhodné částky 117 521 Kč** za rok (částka pro rok 2026 podle § 10 zákona č. 155/1995 Sb. a Přehledu ČSSZ). Pod tímto limitem se bez dobrovolné účasti sociální pojištění z vedlejší činnosti neodvádí.
- **Minimální sociální záloha u vedlejší činnosti** (pokud vznikne povinnost) je nižší než u hlavní — v roce 2026 činí **1 574 Kč/měs.** (odpovídá minimálnímu měsíčnímu vyměřovacímu základu 5 387 Kč).
- **Zdravotní pojištění:** minimum se neuplatní například při zaměstnání, ve kterém je za zaměstnance odvedeno pojistné alespoň z příslušného minimálního základu, nebo u státního pojištěnce a dalších zákonných výjimek. Samotný sociální status vedlejší OSVČ nestačí. Pokud výjimka trvá celý kalendářní měsíc, může být průběžná záloha nulová a pojistné se dopočítá po přehledu ze skutečného základu.

_Zdroj: ČSSZ — Přehled nejdůležitějších údajů pro sociální zabezpečení v roce 2026; § 10 zákona č. 155/1995 Sb. Platí pro rok 2026._

## Kdy a jak se zálohy platí (splatnost a účty)?

Termíny splatnosti se u obou pojištění liší — to je častý zdroj sankcí a penále.

| Pojistné      | Komu se platí        | Splatnost zálohy                                             |
| ------------- | -------------------- | ------------------------------------------------------------ |
| **Sociální**  | OSSZ (ČSSZ)          | **do posledního dne kalendářního měsíce**, za který se platí |
| **Zdravotní** | zdravotní pojišťovna | **od 1. dne měsíce do 8. dne měsíce následujícího**          |

_Zdroj: § 14a zákona č. 589/1992 Sb. (sociální); § 7 zákona č. 592/1992 Sb. (zdravotní); ČSSZ a VZP pro rok 2026._

Příklad: **sociální** záloha za leden je splatná do konce ledna; u měsíce zahájení SVČ však ČSSZ připouští platbu až do konce následujícího měsíce. **Zdravotní** zálohu za leden lze zaplatit od 1. ledna **do 8. února**; protože 8. 2. 2026 připadá na neděli, posouvá se termín na nejbližší pracovní den **9. 2. 2026** (VZP uvádí stejný posun).

Praktické zásady plateb:

- **Použijte variabilní symbol uvedený v předpisu** příslušné správy sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny. Symboly se mohou lišit; při chybě požádejte instituci o dohledání a správné přiřazení platby.
- Záloha se platí **na samostatné účty** OSSZ a konkrétní zdravotní pojišťovny; nelze obě poslat „jednou platbou".
- Rozhodující je **den připsání** na účet instituce, ne den odeslání — plaťte s rezervou.
- **Penále se počítá jako úrok z prodlení**: ročně ve výši repo sazby ČNB platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž prodlení začalo, zvýšené o 8 procentních bodů. Sazba konkrétního prodlení se při změně pololetí automaticky nepřepočítává. V 1. pololetí 2026 to při repo sazbě 3,50 % činí **11,50 % p.a.**; ve 2. pololetí při repo sazbě 3,75 % k 1. 7. 2026 činí **11,75 % p.a.** Stejnou metodiku používá sociální (§ 20 zákona č. 589/1992 Sb.) i zdravotní pojištění (§ 18 zákona č. 592/1992 Sb.). **Výjimka pouze u sociálních záloh:** je-li sociální záloha zaplacena po splatnosti, ale **do konce následujícího kalendářního měsíce**, penále se z ní nepočítá. U zdravotní zálohy tato tolerance neplatí; po jejím termínu splatnosti může běžet penále.

## Co se stane na konci roku? Přehledy a doplatek

Zálohy jsou jen splátky — definitivní výši pojistného OSVČ vyúčtuje v **přehledu o příjmech a výdajích**, který podává zvlášť OSSZ a zvlášť zdravotní pojišťovně. Při daňovém přiznání za rok 2025 podaném v základní lhůtě do 1. 4. 2026 jsou přehledy do **4. 5. 2026**. Při elektronickém přiznání podaném až po 1. 4. je lhůta **4. 6. 2026**; při splnění podmínek šestiměsíční lhůty poradce nebo povinného auditu **3. 8. 2026**. Další výjimky a postup bez povinného přiznání vysvětluje [přehled pro ČSSZ](https://ucto.cz/osvc/prehled-ossz).

- Pokud zálohy **nepokryly** roční pojistné, vznikne **doplatek** — splatný **do 8 dnů po dni, kdy byl nebo měl být přehled podán**.
- Pokud zálohy **převýšily** pojistné, vznikne **přeplatek**, který instituce vrátí na žádost nebo započte na další zálohy.
- Zdravotní záloha se mění od měsíce podání přehledu; nová sociální záloha od následujícího měsíce, ať se zvýší, nebo sníží.

Provázanost záloh a přehledů řeší podrobně [přehled pro ČSSZ](https://ucto.cz/osvc/prehled-ossz).

## Nejčastější chyby při placení záloh OSVČ

- **Záměna termínů splatnosti** — sociální do konce měsíce, zdravotní do 8. dne následujícího. Mnoho OSVČ platí obě stejně. U sociální zálohy zaplacené se zpožděním ale penále nenabíhá, pokud ji uhradíte do konce následujícího kalendářního měsíce; problém vzniká až při delším prodlení.
- **Pokračování ve staré (nižší) záloze** po lednu, ačkoli přehled ještě nebyl podán. Pozor: po lednu je nutné platit alespoň **nové minimum** pro daný rok, i když přehled teprve podáte.
- **Opomenutí snížení od 1. 7. 2026** — kdo má trvalý příkaz na 5 720 Kč, měl by si jej od července upravit na 5 005 Kč (pokud platí minimum).
- **Nesprávný variabilní symbol** — platba se nespáruje a eviduje se jako nedoplatek.
- **Automatické přenesení sociálního statusu „vedlejší“ do zdravotního pojištění.** U zdravotního se ověřuje samostatná zákonná výjimka; bez ní může platit minimum i povinnost záloh.
- **Záměna zálohy a paušální daně** — v režimu paušální daně se zálohy na pojistné neplatí samostatně, jsou součástí jedné paušální platby.

## Související témata a nástroje

- [kalkulačka záloh OSVČ](https://ucto.cz/kalkulacka-zaloh-osvc) rychle spočítá navazující sociální a zdravotní zálohy.
- [důchod OSVČ](https://ucto.cz/osvc/osvc-duchod) ukazuje dlouhodobý dopad vyměřovacího základu.
- [vyměřovací základ](https://ucto.cz/slovnik#vymerovaci-zaklad) vysvětluje, z čeho se pojistné počítá.
- [nemocenská OSVČ](https://ucto.cz/osvc/nemocenska-osvc) navazuje na dobrovolnou nemocenskou účast OSVČ.

## Shrnutí: zálohy OSVČ 2026 v kostce

- Minimální sociální záloha: **5 720 Kč** (do 30. 6. 2026), **5 005 Kč** (od 1. 7. 2026); rozdíl měsíčních záloh je 715 Kč, konečný přeplatek určí roční přehled.
- Minimální zdravotní záloha: **3 306 Kč** po celý rok 2026, beze změny.
- Začínající hlavní OSVČ: sociální záloha může být **0 Kč** při zproštění po splnění pětileté podmínky, **3 575 Kč** při samostatné 20leté podmínce, nebo běžné minimum; zdravotní minimum **3 306 Kč** jen tehdy, pokud se neuplatní zákonná výjimka.
- Výpočet z přehledu: sociální vyměřovací základ = 55 % daňového základu, zdravotní = 50 %; sazby 29,2 % a 13,5 %.
- Splatnost: sociální do konce měsíce, zdravotní do 8. dne následujícího měsíce.
- Sociálně vedlejší činnost: v 1. roce zpravidla bez sociálních záloh, pokud nevznikne dobrovolná účast; následně se povinné zálohy odvíjejí od účasti podle přehledu. Zdravotní minimum a zálohy odpadají pouze při samostatné zákonné výjimce.
- Penále = úrok z prodlení (repo ČNB + 8 p.b. = 11,50 % p.a. při začátku prodlení v 1. pololetí a 11,75 % p.a. při začátku prodlení ve 2. pololetí 2026); u sociálních záloh zaplacených do konce následujícího měsíce penále nenabíhá; u zdravotních tato tolerance neplatí.

## Další praktický postup

Zaplatili jste za první pololetí 2026 vyšší sociální zálohy? [Vrácení přeplatku po snížení minima](https://ucto.cz/osvc/vraceni-preplatku-socialni-pojisteni) vysvětluje podmínky, individuální rozdíl, žádost ČSSZ a odlišný postup v paušálním režimu.

## Často kladené otázky

### Kolik je minimální záloha OSVČ na sociální a zdravotní pojištění v roce 2026?

Minimální měsíční záloha na sociální (důchodové) pojištění činila 5 720 Kč do 30. 6. 2026 a od 1. 7. 2026 činí 5 005 Kč. Minimální záloha na zdravotní pojištění je po celý rok 2026 ve výši 3 306 Kč. Celkové minimum tedy dělalo 9 026 Kč měsíčně v první polovině roku a od července činí 8 311 Kč.

### Od kdy a o kolik klesnou zálohy OSVČ v roce 2026?

Od 1. 7. 2026 minimální sociální záloha klesla z 5 720 Kč na 5 005 Kč, tedy o 715 Kč měsíčně. Nižší minimální vyměřovací základ se použije pro celý rok 2026, a proto se při ročním přehledu porovná skutečné pojistné se všemi uhrazenými zálohami. Při celoroční činnosti na minimu a zaplacení všech dvanácti záloh vychází přeplatek po zaokrouhlení **4 294 Kč**; u jiné výše příjmů nebo zaplacených záloh bude výsledek jiný. Zdravotní minimum 3 306 Kč se nemění.

### Jaké zálohy platí začínající OSVČ?

Začínající hlavní OSVČ, která splňuje 20letou podmínku a nemá zproštění záloh při splnění pětileté podmínky, platí zvýhodněné sociální minimum 3 575 Kč měsíčně; tato částka se od července 2026 **nesnížila**. Při zproštění záloh po splnění pětileté podmínky mimo paušální režim může být sociální záloha 0 Kč, roční pojistné ale nezaniká. Zdravotní minimum činí 3 306 Kč jen tehdy, pokud se na OSVČ nevztahuje samostatná zákonná výjimka.

### Kdy jsou zálohy OSVČ splatné?

Sociální záloha je splatná do posledního dne kalendářního měsíce, za který se platí. Zdravotní záloha je splatná od 1. dne měsíce do 8. dne měsíce následujícího. Rozhoduje den připsání na účet instituce, proto je vhodné platit s rezervou. U sociální zálohy se penále nepočítá, pokud ji uhradíte do konce následujícího kalendářního měsíce; u zdravotní zálohy tato tolerance neplatí.

### Jak se počítá výše zálohy OSVČ z přehledu?

Sociální vyměřovací základ činí 55 % daňového základu a zdravotní 50 %. Z příslušného měsíčního základu se počítá sociální záloha sazbou 29,2 % a zdravotní sazbou 13,5 %. Zdravotní záloha platí od měsíce podání přehledu; nově vypočtená sociální záloha od měsíce následujícího.

### Platí OSVČ s vedlejší činností zálohy na pojistné?

V prvním roce vedlejší činnosti se sociální zálohy zpravidla neplatí, pokud se dobrovolně nepřihlásíte k důchodovému pojištění; povinné pojistné se případně doplatí podle přehledu. Povinné sociální pojištění vzniká už při dosažení rozhodné částky 117 521 Kč daňového základu za rok 2026. U zdravotního pojištění se minimum a zálohy neuplatní jen při samostatné zákonné výjimce; bez ní sociální označení „vedlejší“ nestačí.

### Co se stane, když zálohu zaplatím pozdě nebo vůbec?

Penále se počítá jako úrok z prodlení — ročně ve výši repo sazby ČNB zvýšené o 8 procentních bodů (v 1. pololetí 2026 to je 11,50 % p.a., ve 2. pololetí 11,75 % p.a.). Stejná metodika platí pro sociální (§ 20 zákona č. 589/1992 Sb.) i zdravotní pojištění (§ 18 zákona č. 592/1992 Sb.). Rozhoduje pololetí, v němž konkrétní prodlení začalo; sazba tohoto prodlení se při přechodu do dalšího pololetí automaticky nemění. U sociální zálohy zaplacené po splatnosti, ale do konce následujícího kalendářního měsíce, se penále nepočítá; u zdravotní zálohy tato tolerance neplatí. Při delším prodlení se dluh může vymáhat a ovlivní také nárok na nemocenské dávky či důchodové pojištění. Při krátkodobých potížích je vhodné kontaktovat OSSZ a pojišťovnu a domluvit splátky.

### Jak se počítá doplatek pojistného po podání přehledu?

Doplatek je rozdíl mezi celkovým ročním pojistným a součtem záloh, které jste během roku zaplatili. Sociální pojistné se počítá sazbou 29,2 % z vyměřovacího základu ve výši **55 % daňového základu**, zdravotní sazbou 13,5 % z **50 % daňového základu**; u obou se ještě kontrolují příslušná minima a výjimky. Po odečtení zaplacených záloh vznikne doplatek, nebo přeplatek.

Pojistné se přitom počítá a hradí zvlášť OSSZ a zvlášť zdravotní pojišťovně. Doplatek je splatný do 8 dnů po dni, kdy byl nebo měl být přehled podán. Termín přehledu za rok 2025 závisí na použitelné lhůtě daňového přiznání: při základní lhůtě 4. 5. 2026, při pozdějším elektronickém přiznání 4. 6. 2026 a při splnění podmínek šestiměsíční lhůty 3. 8. 2026.

### Co dělat, když příjmy klesnou a předepsané zálohy jsou příliš vysoké?

Výši zálohy odvozenou z posledního přehledu nelze **jednostranně** snížit jen proto, že příjmy klesly. Při zákonem požadovaném poklesu příjmů však můžete ČSSZ podat oznámení o snížení měsíčního vyměřovacího základu (u vedlejší činnosti případně o zrušení záloh) a zdravotní pojišťovnu požádat o snížení záloh podle § 8 odst. 4 zákona č. 592/1992 Sb. Zpětné snížení za již splatné měsíce ani snížení pod příslušné minimum není možné.

Při krátkodobých potížích s placením kontaktujte příslušnou OSSZ a zdravotní pojišťovnu; případné povolení splátek řeší každá instituce podle vlastních pravidel. Přeplatek, který kvůli nižším příjmům vznikne v ročním přehledu, vám instituce vrátí na žádost nebo započte na další zálohy.

### Má OSVČ při placení záloh nárok na nemocenskou?

Nárok na nemocenské dávky vzniká OSVČ jen tehdy, pokud si platí dobrovolné nemocenské pojištění — povinné zálohy na sociální (důchodové) a zdravotní pojištění samy o sobě nárok na nemocenskou nezakládají. Důchodové pojištění placené v rámci běžných sociálních záloh kryje důchody, nikoli nemocenské dávky.

Dobrovolná nemocenská účast je tedy samostatná platba navíc. Komu se vyplatí a jak se nemocenská OSVČ počítá, řeší samostatně [nemocenská OSVČ](https://ucto.cz/osvc/nemocenska-osvc).

### Kdy OSVČ neplatí minimální zálohy?

U sociálně vedlejší činnosti se v prvním roce zálohy zpravidla neplatí, pokud se dobrovolně nepřihlásíte k důchodovému pojištění; v dalších letech se povinné zálohy řídí účastí podle přehledu. Za celý rok 2026 se posuzuje rozhodná částka 117 521 Kč. U zdravotního pojištění se zvlášť ověřuje, zda OSVČ patří do skupiny bez minima a průběžných záloh — například kvůli zaměstnání s odvodem alespoň z minima nebo protože je státním pojištěncem.

Minimum neřešíte ani v režimu [paušální daně](https://ucto.cz/dane/pausalni-dan): zálohy na sociální a zdravotní pojištění se zde neplatí samostatně, ale jsou součástí jediné měsíční paušální platby. Začátek podnikání sám o sobě **nezbavuje** hlavní OSVČ povinnosti hradit minimální zdravotní zálohu už v prvním roce; výjimka musí vyplývat ze zákona, například ze souběhu s kvalifikovaným zaměstnáním nebo ze statusu státního pojištěnce.

U hlavní činnosti jinak platí, že minimální zálohu hradí ten, jehož vypočtená záloha nedosáhne minima. Sociální se počítá z 55 % daňového základu sazbou 29,2 %, zdravotní z 50 % sazbou 13,5 %; u obou se samostatně posuzují zákonná minima a výjimky.

---

# Jak založit s.r.o. krok za krokem

- URL: https://ucto.cz/osvc/zalozeni-sro
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Jak založit s.r.o. v roce 2026 krok za krokem: název, společenská smlouva u notáře, základní kapitál od 1 Kč, zápis do rejstříku, živnost a registrace k daním.

**Ve zkratce:** Společnost s ručením omezeným založíte v roce 2026 v šesti krocích: vyberete název a sídlo, sepíšete u **notáře společenskou smlouvu** (zakladatelskou listinu) formou veřejné listiny, **splatíte zákonem požadovanou část vkladů** (minimálně **1 Kč na společníka** podle § 142 zákona č. 90/2012 Sb.), ohlásíte **živnost**, necháte firmu **zapsat do obchodního rejstříku** — zpravidla rychle přímým zápisem u notáře — a po vzniku se zaregistrujete u **finančního úřadu**. Při využití **vzorové společenské smlouvy** a přímého zápisu notářem se neplatí soudní poplatek a celý proces zvládnete řádově za jeden až dva týdny a v nákladech v jednotkách tisíc korun.

Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) je běžnou formou obchodní společnosti v Česku. Hlavní lákadla jsou dvě: **omezené ručení** — společníci podle § 132 ZOK ručí společně a nerozdílně do výše nesplněných vkladových povinností podle stavu v obchodním rejstříku při výzvě věřitele; osobní ručení či jiná vlastní odpovědnost mohou vzniknout zvlášť — a možnost podnikat s více lidmi pod jednou právnickou osobou. Na rozdíl od živnosti, kterou ohlásíte za pár dní, vzniká s.r.o. až **zápisem do obchodního rejstříku** a vyžaduje notáře. Tento návod vás provede celým postupem v roce 2026 krok za krokem, včetně dokumentů, poplatků a častých chyb. Pokud ještě váháte mezi formami podnikání, začněte u srovnání [OSVČ nebo s.r.o.](https://ucto.cz/osvc/osvc-nebo-sro).

## Co potřebujete k založení s.r.o.?

Než vyrazíte k notáři, je dobré mít připravené základní rozhodnutí o budoucí firmě. Bez nich se zakladatelská listina sepsat nedá.

| Co je potřeba         | Detail                                                                       |
| --------------------- | ---------------------------------------------------------------------------- |
| **Název (firma)**     | musí být odlišitelný od jiných zapsaných firem a nezaměnitelný               |
| **Sídlo**             | adresa a doložení právního důvodu užívání prostor                            |
| **Předmět podnikání** | obvykle volná živnost „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3“ |
| **Společníci**        | jeden nebo více (fyzické i právnické osoby)                                  |
| **Základní kapitál**  | minimálně 1 Kč na společníka; výše a splacení podle zakladatelského jednání  |
| **Jednatel(é)**       | statutární orgán, který firmu řídí a zastupuje navenek                       |
| **Správce vkladu**    | osoba (obvykle jeden ze společníků), která přijme a spravuje vklady          |

_Zdroj: § 8, § 142 a § 146 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Platí pro rok 2026._

K notáři si připravte **doklad totožnosti** zakladatelů a budoucích jednatelů; další doklady, včetně případného zahraničního výpisu z rejstříku trestů, závisí na jejich situaci. Připravte si také doklad o právním důvodu užívání sídla; běžně postačí **souhlas vlastníka nemovitosti** s úředně ověřeným podpisem. Doklad není třeba znovu předkládat, je-li právní důvod zjistitelný z příslušné veřejné evidence.

## Krok 1: Vyberte název a sídlo firmy

Název s.r.o. (odborně **obchodní firma**) musí být podle § 424 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, **nezaměnitelný** a nesmí působit klamavě. V praxi to znamená, že se nesmí krýt s jinou už zapsanou firmou. Před návštěvou notáře si název ověřte ve veřejném **obchodním rejstříku** na portálu justice.cz — pokud je název zaměnitelný či klamavý, může být nutná jeho změna a doplnění návrhu. Další náklady závisejí na potřebných úkonech, nejde automaticky o celé založení znovu.

K názvu musíte připojit dodatek označující právní formu, tedy „s.r.o.“ nebo „spol. s r.o.“ (slovní spojení „společnost s ručením omezeným“).

**Sídlo** je adresa, kterou firma zapíše do rejstříku. Může jím být váš byt, kancelář i tzv. **virtuální sídlo** (registrační adresa od poskytovatele). Pro zápis do rejstříku musíte doložit právní důvod užívání prostor, typicky souhlas vlastníka nemovitosti s úředně ověřeným podpisem, pokud tento důvod není zjistitelný z veřejné evidence. Nejde však o obecnou povinnou přílohu samotné registrace k dani z příjmů právnických osob.

## Krok 2: Připravte společenskou smlouvu a domluvte notáře

Tady začíná hlavní část. S.r.o. se zakládá **sepsáním společenské smlouvy** (u jednoho zakladatele jde o **zakladatelskou listinu**) a tato listina musí mít podle § 8 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb. **formu veřejné listiny**, tedy notářského zápisu. Bez notáře tedy s.r.o. nezaložíte.

Společenská smlouva podle § 146 zákona o obchodních korporacích musí obsahovat zejména:

- **firmu** (název) společnosti;
- **předmět podnikání** nebo činnosti;
- určení **společníků** (jméno a bydliště nebo sídlo);
- určení **podílů** společníků a práv a povinností s nimi spojených;
- výši **vkladu** připadajícího na podíl a výši **základního kapitálu**;
- počet **jednatelů** a způsob, jakým jednají;
- určení **správce vkladu** a další zákonem požadované údaje při založení.

Máte dvě cesty, jak smlouvu připravit:

- **Vzorová (vzorová zakladatelská) smlouva.** Jednoduché s.r.o. lze založit podle úředního vzoru, který obsahuje jen základní zákonem požadované náležitosti. Výhoda je dvojí: **nižší odměna notáře** (sepis za 2 000 Kč bez DPH) a **osvobození od soudního poplatku** za první zápis, pokud je vklad peněžitý a zápis provede notář (zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Vhodné pro běžné jednočlenné nebo jednoduché firmy.
- **Společenská smlouva na míru.** Pokud potřebujete nestandardní úpravu podílů, více druhů podílů, zvláštní pravidla pro převody nebo rozhodování, sepíše notář smlouvu individuálně. Odměna je vyšší a soudní poplatek se v tomto případě obvykle platí.

Notáře si vyberte předem a domluvte termín — sepis i následný přímý zápis do rejstříku totiž často provede tentýž notář na jednom jednání.

## Krok 3: Splaťte požadovanou část vkladů

Základní kapitál tvoří souhrn vkladů všech společníků. Minimální výše **vkladu** je podle § 142 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb. **1 Kč** na společníka (nestanoví-li společenská smlouva víc) — minimální základní kapitál jednočlenné s.r.o. tak činí symbolickou 1 Kč. Výši vkladů zvolte podle skutečných počátečních výdajů a finančních potřeb firmy; samotná zákonná minimální částka neříká nic o jejím provozním financování.

Vklady přijímá a spravuje **správce vkladu** (§ 18 a násl. zákona o obchodních korporacích) — obvykle jeden ze zakladatelů určený ve společenské smlouvě. Způsob splacení závisí na výši peněžitých vkladů:

- **Součet všech peněžitých vkladů do 20 000 Kč včetně** lze splatit i jinak než na účet u banky — typicky v hotovosti k rukám správce vkladu (§ 23 odst. 2).
- **Součet všech peněžitých vkladů nad 20 000 Kč** vyžaduje splacení na **zvláštní účet** u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, který zřídí správce vkladu (§ 23 odst. 1). Nerozhoduje tedy limit každého společníka zvlášť.

Před návrhem na zápis se podle § 148 zákona o obchodních korporacích splatí celé případné vkladové ážio a **alespoň 30 % každého peněžitého vkladu**; nepeněžité vklady se vnášejí celé před vznikem (§ 23 odst. 3). Zbytek peněžitého vkladu se splatí ve lhůtě společenské smlouvy, nejpozději do pěti let od vzniku (§ 150). Splnění vkladové povinnosti nebo její části se dokládá **prohlášením správce vkladů**; požadavky na další doklady se řídí podobou zápisu. Po vzniku s.r.o. správce vklad převede na firmu. Pro běžné s.r.o. se symbolickým nebo nízkým kapitálem tak často stačí hotovost a žádný speciální účet zřizovat nemusíte.

## Krok 4: Ohlaste živnost (živnostenské oprávnění)

Pro činnosti spadající pod živnostenský zákon potřebuje s.r.o. **živnostenské oprávnění**; jiné činnosti mohou vyžadovat zvláštní povolení nebo registraci. Většině firem stačí **volná živnost** „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, která zahrnuje desítky oborů (obchod, poradenství, IT služby a další). Konkrétní předmět činnosti ve společenské smlouvě vymezte určitě podle zamýšleného podnikání; samotný název zastřešující volné živnosti nenahrazuje individualizaci činnosti společnosti. Pro vázané, řemeslné nebo koncesované živnosti je třeba doložit odbornou způsobilost, případně ustanovit **odpovědného zástupce**.

Živnost ohlásíte na kterémkoli **živnostenském úřadě** nebo elektronicky přes Registr živnostenského podnikání. Správní poplatek při vstupu do živnostenského podnikání činí **1 000 Kč při osobním podání, 800 Kč při elektronickém podání**; při současném ohlášení více živností se vybírá jednou. Další ohlášení stojí 500 Kč osobně, 400 Kč elektronicky. Živnostenský úřad provede zápis do živnostenského rejstříku zpravidla **do 5 pracovních dnů** od doručení ohlášení.

Pozor na pořadí: u nově vznikající s.r.o. **vzniká živnostenské oprávnění až dnem zápisu firmy do obchodního rejstříku** (při splnění zákonných podmínek). Živnost proto můžete ohlásit už v průběhu zakládání, oprávnění ale „naskočí“ teprve se vznikem společnosti.

## Krok 5: Zapište firmu do obchodního rejstříku

Toto je **konstitutivní** krok — s.r.o. **vzniká jako právnická osoba až zápisem do obchodního rejstříku** podle § 126 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Teprve od tohoto dne jedná jako existující právnická osoba. Před vznikem za ni však může jednat zakladatel či jiná osoba; z takového jednání je sama oprávněna a zavázána a společnost může jeho účinky do tří měsíců od vzniku převzít (§ 127 občanského zákoníku). Existují dvě cesty zápisu:

- **Přímý zápis notářem.** Notář, který sepsal společenskou smlouvu, může společnost také přímo zapsat. Za samotné provedení zápisu činí odměna 500 Kč bez DPH. Pokud se podmínky zápisu nepodařilo osvědčit už při sepsání zakladatelského zápisu, je nutný další zápis o osvědčení za 1 200 Kč bez DPH; pokud se podařilo doložit vše najednou, tento další úkon není potřeba. U s.r.o. založeného jednáním odpovídajícím vzoru společenské smlouvy podle ZOK a s peněžitými vklady se navíc **neplatí soudní poplatek** za první zápis (osvobození podle zákona č. 549/1991 Sb.). Jde zpravidla o rychlou a cenově výhodnou variantu.
- **Zápis návrhem k rejstříkovému soudu.** Návrh podáte na předepsaném formuláři s přílohami; listinný návrh má úředně ověřený podpis, elektronický se podává zákonem uznaným způsobem. **Soudní poplatek za první zápis s.r.o. činí 6 000 Kč** (zákon č. 549/1991 Sb.); pokud zápis provádí notář, je snížený na **2 700 Kč**, případně nulový (viz výše). Obecná lhůta soudu podle § 96 rejstříkového zákona je 5 pracovních dnů, s pravidly pro vady, překlady a další zákonné výjimky.

K návrhu (ať už přes notáře, nebo soud) se podle situace přikládají zejména: notářský zápis společenské smlouvy, prohlášení správce vkladů o splacení zákonné části vkladů, doklad o právním důvodu užívání sídla, souhlas jednatele se zápisem a doklad, že příslušné podnikatelské oprávnění vznikne nejpozději dnem zápisu. Doklad o právním důvodu k sídlu se nepředkládá znovu, lze-li jej ověřit ve veřejné evidenci.

### Kolik stojí založení s.r.o. v roce 2026?

Přehled hlavních poplatků (bez DPH a bez samotného základního kapitálu):

| Položka                                          | Vzorová smlouva + notář               | Smlouva na míru / soud |
| ------------------------------------------------ | ------------------------------------- | ---------------------- |
| Notářský zápis společenské smlouvy               | 2 000 Kč                              | od 4 000 Kč            |
| Dodatečný zápis o osvědčení podmínek             | 0 nebo 1 200 Kč                       | podle postupu          |
| Provedení zápisu do obchodního rejstříku notářem | 500 Kč                                | 500 Kč                 |
| Soudní poplatek za první zápis                   | 0 Kč (osvobozeno)                     | 2 700 / 6 000 Kč       |
| Ohlášení živnosti                                | 800 Kč elektronicky / 1 000 Kč osobně | stejná sazba           |

_Zdroj: vyhláška č. 196/2001 Sb. (notářský tarif), zákon č. 549/1991 Sb., Portál veřejné správy k [osvědčení pro zápis](https://portal.gov.cz/sluzby-vs/vydavani-osvedceni-pro-zapis-do-verejneho-rejstriku-S8641) a [ohlášení živnosti](https://portal.gov.cz/sluzby-vs/establishing-a-trade-licence-S757). Dodatečné osvědčení za 1 200 Kč není potřeba, pokud lze všechny podmínky ověřit v původním zakladatelském zápisu. Pro osvobození prvního zápisu notářem vyžaduje § 11 odst. 9 písm. d) zákona o soudních poplatcích zakladatelské jednání odpovídající vzoru podle ZOK a peněžité vklady. U varianty „smlouva na míru / soud“ platí soudní poplatek 2 700 Kč při zápisu notářem a 6 000 Kč při návrhu podaném přímo rejstříkovému soudu. Notářské částky jsou bez DPH; výsledná cena závisí na úkonech a přílohách. Stav k 15. 10. 2026; rozhodující je účinný notářský tarif, některé informační stránky mohou uvádět starší sazby._

Při jednoduché smlouvě s peněžitými vklady a přímém zápisu notářem začínají odměny za uvedené notářské úkony na **2 500 Kč bez DPH** (2 000 + 500 Kč), pokud není potřeba samostatné osvědčení; s ním jde o 3 700 Kč bez DPH. K tomu připočtěte ohlášení živnosti, případné další listiny a úkony. Před sepsáním si nechte od notáře vyčíslit konkrétní cenu.

## Krok 6: Zaregistrujte firmu u finančního úřadu a vyřešte navazující povinnosti

Po vzniku s.r.o. (zápisu do rejstříku) následují registrační povinnosti a praktické kroky:

1. **Registrace k dani z příjmů právnických osob.** Přihlášku k registraci musíte podat u místně příslušného finančního úřadu **do 15 dnů od vzniku** společnosti. Úřad přidělí firmě DIČ. Základní sazba daně z příjmů PO činí 21 % z daňového základu po zákonných úpravách účetního výsledku, nikoli automaticky z účetního zisku.
2. **Bankovní účet firmy.** Pro běžný provoz si firma zřídí podnikatelský účet (zvláštní účet pro vklad lze obvykle převést na běžný).
3. **Datová schránka.** Právnické osobě zapsané do obchodního rejstříku se **datová schránka zřizuje ze zákona automaticky** — přístupové údaje obdrží oprávněné osoby stanoveným způsobem; přes schránku komunikujete s úřady.
4. **Evidence skutečných majitelů.** S.r.o. má povinnost mít správně zapsaného skutečného majitele. Některé údaje se **automaticky propisují z veřejného rejstříku**, pokud to odpovídá zákonným podmínkám; jinak se zapisují samostatně přes [evidenci skutečných majitelů](https://ucto.cz/osvc/evidence-skutecnych-majitelu). Pozor: pravidla této evidence procházejí změnami v návaznosti na unijní právo, sledujte proto aktuální stav.
5. **Sociální a zdravotní pojištění.** Pokud firma zaměstná lidi nebo bude jednatel pobírat odměnu, přihlásí se jako zaměstnavatel u ČSSZ a zdravotních pojišťoven.

Tím vznik firmy končí a začíná běžný provoz. Na pravidelné povinnosti — účetnictví, daňová přiznání, účetní závěrku a její zveřejnění, valnou hromadu — navazuje samostatný přehled [povinnosti s.r.o.](https://ucto.cz/osvc/povinnosti-sro).

## Jak dlouho trvá založit s.r.o.?

Při hladkém průběhu a využití **přímého zápisu notářem** zvládnete celý proces od první návštěvy notáře po vznik firmy **řádově za několik dní až dva týdny**. Klíčové fáze:

- příprava názvu, sídla a souhlasu vlastníka: 1–3 dny;
- sepis společenské smlouvy u notáře a splacení vkladu: 1 den (často na jednom jednání);
- ohlášení živnosti: zápis do 5 pracovních dnů;
- přímý zápis do obchodního rejstříku notářem: obvykle týž den nebo do několika dnů;
- registrace u finančního úřadu: do 15 dnů od vzniku.

Zápis přes rejstříkový soud (bez notáře) celý proces prodlouží o dobu soudního řízení.

## Časté chyby při zakládání s.r.o.

- **Neplánované financování začátku podnikání.** Zákonné minimum vkladu je 1 Kč, ale firma musí mít prostředky na své skutečné počáteční výdaje. Potřebnou výši vkladů a dalšího financování stanovte podle rozpočtu.
- **Nedoložený právní důvod sídla.** Při zápisu sídla je zpravidla třeba doložit právní důvod užívání prostor; obvyklým dokladem je souhlas vlastníka s úředně ověřeným podpisem. Výjimka platí, lze-li právo ověřit ve veřejné evidenci.
- **Neověřený název.** Zaměnitelný nebo klamavý název může bránit zápisu a vyvolat doplnění či změnu listin a další náklady.
- **Volba soudního zápisu místo notáře.** Cesta přes rejstříkový soud bývá pomalejší a u jednoduchého s.r.o. často i dražší než přímý zápis notářem s osvobozením od poplatku.
- **Zmeškaná registrace u finančního úřadu.** Lhůta je jen 15 dnů od vzniku firmy; její zmeškání může vést k sankci.
- **Záměna založení a vzniku.** Firma je _založena_ podpisem společenské smlouvy, ale _vzniká_ až zápisem do rejstříku. Před vznikem lze jejím jménem právně jednat podle § 127 občanského zákoníku; za jednání zatím odpovídá ten, kdo je učinil, dokud společnost jeho účinky nepřevezme.

## Související témata a nástroje

- [skutečný majitel](https://ucto.cz/slovnik#skutecny-majitel) patří mezi údaje řešené při založení společnosti.

## Shrnutí

Založení s.r.o. v roce 2026 vede přes šest kroků: výběr **názvu a sídla**, sepsání **společenské smlouvy u notáře** formou veřejné listiny, **splacení alespoň zákonem požadované části vkladů** (minimální vklad od 1 Kč na společníka podle § 142, před zápisem nejméně 30 % každého peněžitého vkladu podle § 148 zákona č. 90/2012 Sb.), **ohlášení živnosti**, **zápis do obchodního rejstříku** a po vzniku **registraci u finančního úřadu** do 15 dnů. Při jednoduché smlouvě s peněžitými vklady a přímém zápisu notářem může být první zápis osvobozen od soudního poplatku. Skutečná cena i délka vyřízení závisí na konkrétních listinách a způsobu podání. Firma vzniká jako právnická osoba teprve zápisem do rejstříku; na vznik navazují pravidelné povinnosti, zejména účetnictví a daňová přiznání.

## Často kladené otázky

### Kolik je minimální základní kapitál s.r.o. v roce 2026?

Minimální vklad společníka činí **1 Kč** podle § 142 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Minimální základní kapitál jednočlenné s.r.o. je tak symbolická 1 Kč. Skutečnou výši vkladů určete podle finančních potřeb vznikající společnosti; zákonné minimum samo o sobě počáteční výdaje nepokrývá.

### Musím při zakládání s.r.o. k notáři?

Ano. Společenská smlouva (u jediného zakladatele zakladatelská listina) musí mít podle § 8 zákona č. 90/2012 Sb. **formu veřejné listiny**, tedy notářského zápisu. Bez notáře s.r.o. nezaložíte. Notář navíc může firmu rovnou **přímo zapsat** do obchodního rejstříku, což je nejrychlejší a obvykle nejlevnější cesta.

### Kdy s.r.o. oficiálně vzniká?

S.r.o. vzniká jako právnická osoba až **dnem zápisu do obchodního rejstříku** (§ 126 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). Podpis společenské smlouvy firmu jen _zakládá_. Už před zápisem lze jejím jménem jednat, ale jednající osoba je z takového jednání sama oprávněna a zavázána; společnost může účinky převzít do tří měsíců od vzniku (§ 127). Od dne zápisu má firma plnou právní osobnost.

### Potřebuje s.r.o. živnostenské oprávnění?

Pro podnikání v režimu živnostenského zákona ano; jiné činnosti mohou mít zvláštní právní režim. U běžné volné živnosti činí správní poplatek za první ohlášení 1 000 Kč osobně nebo 800 Kč elektronicky. Oprávnění u nově zakládané firmy vzniká až dnem zápisu společnosti do obchodního rejstříku.

### Musím zřizovat bankovní účet pro základní kapitál?

Záleží na **součtu všech peněžitých vkladů**. Nepřesáhne-li 20 000 Kč, lze je splatit i v hotovosti k rukám správce vkladu; při vyšším součtu se splácejí na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva (§ 23 zákona o obchodních korporacích). U s.r.o. s nízkým souhrnným kapitálem tedy zvláštní účet zřizovat nemusíte a splacení se dokládá prohlášením správce vkladu.

### Vyplatí se mi spíš s.r.o., nebo OSVČ?

Záleží na výši zisku, ručení a plánech. Univerzální hranice zisku, od níž se s.r.o. vyplatí, neexistuje. Rozhoduje druh příjmů, výše výdajů, způsob výplaty peněz ze společnosti, ručení a potřeba dalších společníků. Konkrétní hranice se přitom posouvá podle aktuálních odvodů — v polovině roku 2026 se například snižuje minimální záloha OSVČ na sociální pojištění i paušální daň v I. pásmu, takže si výpočet vždy ověřte na aktuálních číslech. Podrobné srovnání daní, odvodů a administrativy najdete v textu [OSVČ nebo s.r.o.](https://ucto.cz/osvc/osvc-nebo-sro).

---

# Jak založit živnost krok za krokem

- URL: https://ucto.cz/osvc/zalozeni-zivnosti
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Založení živnosti krok za krokem v roce 2026: ohlášení na živnostenském úřadě, poplatek 1 000 Kč (800 Kč elektronicky), formulář JRF, IČO i přihlášení k odvodům.

**Ve zkratce:** Živnost založíte ohlášením na kterémkoli obecním živnostenském úřadě nebo na pobočce Czech POINT, nejlépe pomocí jednotného registračního formuláře (JRF). Správní poplatek za první ohlášení činí **1 000 Kč** (osobně či listinně), nebo **800 Kč** při elektronickém podání. Při splnění všech podmínek živnostenský úřad provede zápis do živnostenského rejstříku do **5 pracovních dnů** a vydá vám výpis, který slouží jako doklad živnostenského oprávnění. U ohlašovacích živností přitom oprávnění podnikat vzniká už **dnem ohlášení**, ne až vydáním výpisu.

Tento návod vás provede celým procesem od výběru druhu živnosti přes splnění podmínek, vyplnění JRF a zaplacení poplatku až po přihlášení k sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Všechny částky a lhůty platí pro rok 2026.

## Co je živnost a kdo ji potřebuje?

Živnost je podle § 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Pokud chcete jako fyzická osoba podnikat ve většině běžných oborů (řemesla, obchod, služby, IT, poradenství), potřebujete k tomu živnostenské oprávnění. Pro pojištění se zahájení samostatné výdělečné činnosti posuzuje podle skutečného výkonu činnosti; samotné získání oprávnění ještě není automaticky zahájením SVČ.

Některé činnosti pod živnostenský zákon nespadají a živnost na ně nepotřebujete – jde o tzv. svobodná povolání a činnosti podle zvláštních předpisů (například lékaři, advokáti, daňoví poradci, autoři, zemědělští podnikatelé). Pro naprostou většinu začínajících podnikatelů je ale založení živnosti tím správným a nejjednodušším krokem.

## Jaké jsou druhy živností a kterou si vybrat?

Volba druhu živnosti je první a zásadní rozhodnutí, protože od něj se odvíjí, jaké podmínky musíte splnit. Živnostenský zákon dělí živnosti na **ohlašovací** (provozujete je na základě pouhého ohlášení, jakmile splníte podmínky) a **koncesované** (potřebujete státní povolení – koncesi).

| Druh živnosti | Co dokládáte                                 | Příklady                                                       | Příloha zákona |
| ------------- | -------------------------------------------- | -------------------------------------------------------------- | -------------- |
| Volná         | Jen všeobecné podmínky, žádnou odbornost     | Maloobchod, IT služby, reklamní činnost, běžné zprostředkování | Příloha č. 4   |
| Řemeslná      | Vyučení / vzdělání nebo praxe v oboru        | Zednictví, kadeřnictví, hostinská činnost, pekařství           | Příloha č. 1   |
| Vázaná        | Odbornou způsobilost dle zvláštních předpisů | Účetnictví, projektová činnost, masérské služby, oční optika   | Příloha č. 2   |
| Koncesovaná   | Odbornost + souhlas (koncesi) od státu       | Taxislužba, cestovní kancelář, zbraně, ostraha majetku         | Příloha č. 3   |

Drtivá většina začínajících OSVČ ohlašuje **živnost volnou** s názvem „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“. Tato jediná volná živnost zahrnuje obory uvedené v příloze č. 4 (například velkoobchod a maloobchod, poskytování software, reklamní činnost, fotografické služby). Pro jeden správní poplatek si tak můžete „naklikat“ hned několik oborů, ve kterých chcete podnikat.

## Jaké podmínky musíte splnit pro založení živnosti?

Než živnost ohlásíte, musíte splnit **všeobecné podmínky** podle § 6 živnostenského zákona, a u řemeslných, vázaných a koncesovaných živností navíc **zvláštní podmínky** (odbornou způsobilost).

**Všeobecné podmínky (pro každou živnost):**

- **plná svéprávnost** – té nabýváte zpravidla dosažením 18 let; u nezletilého ji lze nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce,
- **bezúhonnost** – překážkou je pravomocné odsouzení za úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s podnikáním nebo s předmětem podnikání, o který žádáte, pokud se na vás nehledí, jako byste nebyli odsouzeni. U českého občana si úřad výpis z Rejstříku trestů obstarává sám; cizinci mohou potřebovat další doklady podle § 46.

Pozor na překážky provozování živnosti podle § 8 živnostenského zákona, zejména zákaz činnosti v příslušném oboru. Účinky insolvenčního řízení závisejí na konkrétním rozhodnutí a zákonné situaci; samotné zahájení insolvence nelze považovat za obecný zákaz živnosti.

**Zvláštní podmínky (jen u řemeslných, vázaných a koncesovaných živností):**

U řemeslné živnosti prokazujete příslušné vzdělání či další kvalifikaci podle § 21, případně náhradní podmínky podle § 22 (například šestiletou praxi v oboru), u vázané a koncesované odbornou způsobilost podle zvláštních předpisů uvedených v přílohách zákona. Pokud odbornost sami nemáte, můžete živnost provozovat prostřednictvím **odpovědného zástupce** – osoby, která způsobilost má a odpovídá za řádný provoz živnosti.

## Jak založit živnost krok za krokem

Postup je jednodušší, než se zdá. Celé ohlášení obvykle zvládnete na jednu návštěvu úřadu nebo zcela elektronicky.

1. **Vyberte druh a obory živnosti.** Pro běžné podnikání zvolte živnost volnou a v ní konkrétní obory, případně přidejte řemeslnou nebo vázanou živnost, na kterou máte odbornost.
2. **Připravte si doklady.** Potřebujete platný občanský průkaz (totožnost), doklady o odborné způsobilosti, vyžaduje-li je živnost, a právní důvod užívání sídla, liší-li se od bydliště nebo jde-li o zákonem uvedenou úřední adresu. Pro sídlo postačí písemný souhlas vlastníka; provozovna se posuzuje zvlášť.
3. **Vyplňte jednotný registrační formulář (JRF).** Tímto jediným formulářem ohlásíte živnost a zároveň se můžete přihlásit k sociálnímu i zdravotnímu pojištění vyplněním příslušných částí JRF – nemusíte tedy obíhat každou instituci zvlášť.
4. **Podejte ohlášení.** JRF doručíte osobně na kterémkoli živnostenském úřadě nebo na Czech POINTu, případně elektronicky na formuláři JRF do datové schránky úřadu nebo přes e-podatelnu (s uznávaným elektronickým podpisem).
5. **Zaplaťte správní poplatek.** První ohlášení stojí 1 000 Kč (osobně/listinně) nebo 800 Kč elektronicky.
6. **Vyčkejte na zápis do rejstříku.** Při splnění všech podmínek úřad do 5 pracovních dnů zapíše živnost do živnostenského rejstříku, přidělí vám IČO, nebylo-li již přiděleno, a vydá výpis – doklad o živnostenském oprávnění.
7. **Začněte podnikat a hlídejte navazující lhůty.** Přihlaste se k sociálnímu a zdravotnímu pojištění (pokud to neproběhlo už přes JRF) a zvažte vstup do paušálního režimu.

Vznik živnostenského oprávnění není vázán na vydání výpisu: u ohlašovacích živností vzniká oprávnění **dnem ohlášení** (§ 10 odst. 1 živnostenského zákona). Podnikat tedy fakticky můžete od chvíle, kdy řádné ohlášení podáte a splníte podmínky.

## Kolik stojí založení živnosti v roce 2026?

Náklady na samotné založení živnosti jsou nízké – platí se jen správní poplatek podle položky 24 sazebníku zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích.

| Úkon                                   | Listinně / osobně | Elektronicky (sleva 20 %) |
| -------------------------------------- | ----------------- | ------------------------- |
| Ohlášení živnosti (vstup do podnikání) | 1 000 Kč          | 800 Kč                    |
| Každé další ohlášení živnosti          | 500 Kč            | 400 Kč                    |

Poplatek 1 000 Kč se za vstup do živnostenského podnikání platí **jen jednou**, i když najednou ohlašujete více živností. Slevu 20 % (u prvního ohlášení tedy 800 Kč místo 1 000 Kč) přiznává § 9 zákona č. 634/2004 Sb., a to při podání na elektronickém formuláři JRF – nestačí jen poslat jakoukoli přílohu e-mailem. Pokud potřebujete jen výpis z rejstříku trestů či jiné podklady, počítejte s drobnými dalšími poplatky, s poplatkem 50 Kč za přijetí podání na Czech POINTu nebo s náklady na další požadované úkony.

## Jak vyplnit a podat jednotný registrační formulář (JRF)?

JRF je „vše v jednom“ formulář, díky kterému vyřídíte ohlášení živnosti a oznámení dalším úřadům na jednom místě. Přes JRF můžete současně:

- ohlásit živnost živnostenskému úřadu,
- přihlásit se k **důchodovému (sociálnímu) pojištění** u OSSZ,
- oznámit zahájení činnosti své **zdravotní pojišťovně**,
- při splnění podmínek podat i přihlášku k dobrovolnému nemocenskému pojištění.

Registrace zaměstnavatele je samostatná agenda ČSSZ/JMHZ; JRF ji nenahrazuje.

K dani z příjmů se začínající OSVČ od 1. 1. 2024 na finančním úřadě **neregistruje** – tuto registrační povinnost zrušil konsolidační balíček (zákon č. 349/2023 Sb.) a Finanční správa ji u fyzických osob s příjmy ze samostatné činnosti nevyžaduje. Daňové přiznání podáváte při splnění zákonných podmínek; už mu nepředchází přihláška k registraci k dani z příjmů.

Formulář podáte osobně, poštou, do datové schránky živnostenského úřadu nebo elektronicky přes e-podatelnu s uznávaným elektronickým podpisem. Pokud máte jako podnikající fyzická osoba zřízenou [datovou schránku](https://ucto.cz/osvc/datova-schranka), je elektronické podání nejrychlejší a navíc levnější. Živnostníkovi zapsanému do živnostenského rejstříku se podnikatelská datová schránka zřizuje ze zákona. Nelze to bez dalšího zobecnit na každou samostatnou činnost mimo zákonné evidence.

## Co musíte vyřídit po založení živnosti?

Získáním výpisu z živnostenského rejstříku práce nekončí. Pokud jste příslušné registrace nezahrnuli rovnou do JRF, musíte do zákonných lhůt splnit oznamovací povinnosti.

| Komu                 | Co oznámit                             | Lhůta                 | Právní základ             |
| -------------------- | -------------------------------------- | --------------------- | ------------------------- |
| Zdravotní pojišťovna | Zahájení samostatné výdělečné činnosti | do 8 dnů              | § 10 zák. č. 48/1997 Sb.  |
| OSSZ (ČSSZ)          | Zahájení samostatné výdělečné činnosti | do 15 dnů od zahájení | § 48 zák. č. 582/1991 Sb. |

K dani z příjmů žádnou samostatnou přihlášku nepodáváte – registrační povinnost OSVČ vůči finančnímu úřadu byla zrušena od 1. 1. 2024. Daňové přiznání podáte při splnění podmínek § 38g; sociální a zdravotní přehledy podáváte příslušným institucím podle jejich pravidel.

Pro mnoho začínajících OSVČ je klíčové ujasnit si status [hlavní, nebo vedlejší činnosti](https://ucto.cz/osvc/hlavni-vedlejsi-cinnost) pro sociální pojištění a zároveň samostatně ověřit zdravotní výjimky. Pokud podnikáte při zaměstnání, studiu nebo rodičovské, jde pro ČSSZ zpravidla o vedlejší činnost, ale zdravotní minimum tím automaticky nezaniká.

## Jaké zálohy a daně OSVČ čekají v roce 2026?

Po zahájení činnosti stanovte povinnost sociálních a zdravotních záloh podle svého režimu; přiznání podáte při splnění podmínek § 38g zákona o daních z příjmů a pojistné přehledy mají vlastní pravidla. Minimální měsíční zálohy pro hlavní činnost v roce 2026 jsou:

| Odvod                                           | Minimální záloha 2026                                                                                                                                                 | Poznámka                                                                                              |
| ----------------------------------------------- | --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- | ----------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| Sociální (důchodové) pojištění – hlavní činnost | 5 720 Kč (leden–červen 2026), 5 005 Kč (od 1. 7. 2026) | začínající: podle 5leté/20leté podmínky 0 Kč nebo 3 575 Kč |
| Zdravotní pojištění                             | 3 306 Kč                                                                                                                       | platí po celý rok 2026 beze změny                                                                     |

Minimální sociální záloha klesá v polovině roku proto, že novela vrací minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ z 40 % zpět na 35 % průměrné mzdy (úroveň roku 2025). Nižší měsíční záloha platí až od července 2026. ČSSZ však přepočítá zálohy zaplacené od ledna do června jen pro účely případného vrácení části úhrad: při skutečném minimu jde o 715 Kč za měsíc (nejvýše 4 290 Kč za pololetí). O vrácení lze požádat do konce roku 2026, případně požádat o použití částky na další zálohy; bez žádosti se všechny zaplacené zálohy zúčtují v ročním přehledu a teprve z něj vyplyne konečný přeplatek nebo doplatek. Minimální zdravotní záloha 3 306 Kč touto změnou dotčena není a platí beze změny po celý rok 2026.

U vedlejší činnosti v prvním roce zpravidla neplatíte sociální zálohy, pokud se dobrovolně nepřihlásíte k důchodovému pojištění (doplatek se případně řeší až podle daňového základu v přehledu). Dobrovolná účast má vlastní pravidla záloh. U zdravotního pojištění odpadají minimum a zálohy jen při splnění vlastní zákonné výjimky. Detaily najdete v článku o [hlavní a vedlejší činnosti](https://ucto.cz/osvc/hlavni-vedlejsi-cinnost).

K dani z příjmů můžete jako OSVČ uplatnit skutečné výdaje, **výdajové paušály** (60 % u většiny živností, max. 1 200 000 Kč; 80 % u řemeslných živností, zemědělské výroby a lesního či vodního hospodářství, max. 1 600 000 Kč – § 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb.), nebo při splnění vstupních podmínek vstoupit do **paušálního režimu**. Paušální platba zahrnuje daň z příjmů i obě pojistné; přiznání a přehledy za daný rok nepodáváte jen tehdy, pokud je vaše daň skutečně rovna paušální dani. Více v článku o [paušální dani](https://ucto.cz/dane/pausalni-dan).

## Časté chyby při zakládání živnosti

- **Obíhání úřadů zvlášť místo JRF.** Mnozí podnikatelé zbytečně chodí na OSSZ i pojišťovnu samostatně. Včas a úplně vyplněné příslušné části JRF mohou nahradit samostatná oznámení zahájení SVČ.
- **Podání listinně místo elektronicky.** Při podání na elektronickém formuláři JRF ušetříte 20 % na poplatku (800 Kč místo 1 000 Kč) a vyhnete se cestě na úřad.
- **Zapomenutá lhůta vůči pojišťovně a OSSZ.** Zahájení činnosti musíte oznámit zdravotní pojišťovně do 8 dnů – snadno se na to zapomene, pokud oznámení neproběhlo už přes JRF.
- **Výběr oborů volné živnosti.** Zvolte obory, které skutečně plánujete vykonávat. Další obor téže volné živnosti lze později doplnit změnovým listem; nejde o nové ohlášení živnosti.
- **Záměna vzniku oprávnění s vydáním výpisu.** U ohlašovacích živností můžete podnikat už dnem ohlášení, nemusíte čekat na fyzický výpis.
- **Opomenutí volby způsobu zdanění.** Pokud chcete pro daný rok do paušálního režimu, musíte oznámení podat včas (zpravidla do 10. ledna daného roku); nově začínající OSVČ do dne zahájení činnosti.

## Související témata a nástroje

- [checklist začátku podnikání](https://ucto.cz/osvc/checklist-zacatek-podnikani) pomáhá projít první kroky po založení živnosti.
- [pojištění odpovědnosti OSVČ](https://ucto.cz/osvc/pojisteni-odpovednosti-osvc) řeší rizika vybraných profesí a zakázek.
- [přerušení a zrušení živnosti](https://ucto.cz/osvc/preruseni-zruseni-zivnosti) se hodí při změně nebo ukončení podnikání.

## Shrnutí

Založení živnosti v roce 2026 je rychlé a levné: stačí jedno ohlášení na živnostenském úřadě nebo Czech POINTu, jednotný registrační formulář a správní poplatek 1 000 Kč (800 Kč elektronicky). Při splnění podmínek úřad do 5 pracovních dnů zapíše živnost do rejstříku, přidělí IČO, pokud již není přiděleno, a vydá výpis, přičemž u ohlašovacích živností vzniká oprávnění už dnem ohlášení. Po startu pamatujte na lhůty vůči zdravotní pojišťovně (8 dnů) a OSSZ; k dani z příjmů se už od roku 2024 samostatně neregistrujete. Nakonec zvažte výhodný způsob zdanění – výdajové paušály nebo paušální daň.

## Často kladené otázky

### Kolik stojí založení živnosti v roce 2026?

Správní poplatek za první ohlášení živnosti činí 1 000 Kč při osobním nebo listinném podání a 800 Kč při podání na elektronickém formuláři JRF (sleva 20 % podle § 9 zákona č. 634/2004 Sb.). Poplatek se za vstup do podnikání platí jen jednou, i když ohlašujete více živností současně.

### Jak dlouho trvá vyřízení živnosti?

Pokud splníte zákonné podmínky, živnostenský úřad provede zápis do živnostenského rejstříku a vydá výpis do 5 pracovních dnů od doručení ohlášení. U ohlašovacích živností přitom oprávnění podnikat vzniká už dnem ohlášení, takže fakticky můžete začít hned.

### Jaký druh živnosti si mám vybrat?

Pro většinu běžných oborů (obchod, IT, služby, poradenství) stačí živnost volná, u které dokládáte jen všeobecné podmínky. Řemeslná, vázaná nebo koncesovaná živnost vyžaduje navíc doložení odborné způsobilosti podle příloh č. 1 až 3 živnostenského zákona.

### Mohu si živnost založit online?

Ano. Jednotný registrační formulář (JRF) lze podat elektronicky do datové schránky živnostenského úřadu nebo přes e-podatelnu s uznávaným elektronickým podpisem. Podání na elektronickém formuláři je o 20 % levnější a živnostníkovi zapsanému v živnostenském rejstříku se podnikatelská datová schránka zřizuje ze zákona.

### Co musím udělat hned po založení živnosti?

Pokud jste oznámení nezahrnuli do JRF, oznamte zahájení činnosti zdravotní pojišťovně (do 8 dnů) a OSSZ (do 15 dnů od zahájení). K dani z příjmů se na finančním úřadě od roku 2024 neregistrujete. Zároveň si ujasněte, zda jde o hlavní, nebo vedlejší činnost, a zvolte způsob zdanění.

### Musím jako OSVČ platit zálohy na pojistné už od začátku?

Záleží na historii činnosti a režimu. Při zahájení po 31. 12. 2024, bez SVČ v pěti předchozích letech a mimo paušální režim se v roce zahájení a následujícím roce měsíční sociální zálohy neplatí; roční pojistné se vyúčtuje po přehledu. Jinak může při splnění 20leté podmínky platit snížené minimum 3 575 Kč. U zdravotního pojištění je nutné zvlášť ověřit zaměstnání, státní kategorii a povinnost dodržet minimální základ.

---

# Cestovní příkaz a vyúčtování pracovní cesty — vzor ke stažení (2026)

- URL: https://ucto.cz/sablony/cestovni-prikaz-vzor
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Cestovní příkaz a vyúčtování pracovní cesty vzor 2026 ke stažení v DOCX a PDF. Náležitosti podle § 153 a § 183 zákoníku práce, stravné a náhrady dle vyhlášky 573/2025 Sb.

**Ve zkratce:** Cestovní příkaz je interní formulář, kterým zaměstnavatel předem určí podmínky pracovní cesty zaměstnance (§ 153 zákoníku práce) a po návratu na něm zaměstnanec vyúčtuje cestovní náhrady (§ 183 zákoníku práce) — stravné, jízdní výdaje, ubytování a nutné vedlejší výdaje (§ 156). Podmínky se zpravidla určují písemně; § 153 odst. 2 připouští výjimku, jsou-li právo na náhrady a jejich výše vzhledem k okolnostem nezpochybnitelné a zaměstnanec na písemné formě netrvá. Pojem „cestovní příkaz“ není legálním pojmem zákoníku práce; jde o zažité označení formuláře. Vzor je určen zaměstnavatelům a jejich zaměstnancům vysílaným na tuzemskou pracovní cestu.

## Kdy vzor použít

- Před vysláním zaměstnance na pracovní cestu (§ 42) k písemnému určení podmínek cesty: místa nástupu a ukončení, místa plnění úkolů, doby, způsobu dopravy a ubytování (§ 153).
- Po návratu zaměstnance k vyúčtování cestovních náhrad — stravného, jízdních výdajů, ubytování a nutných vedlejších výdajů (§ 156, § 183).
- K vyúčtování poskytnuté zálohy na cestu a k výpočtu doplatku nebo přeplatku (§ 183 odst. 3).
- Při použití vlastního silničního motorového vozidla zaměstnance **na žádost zaměstnavatele**, kdy náleží základní náhrada a náhrada za spotřebované pohonné hmoty (§ 157–158). Použití vozidla pouze se souhlasem zaměstnavatele má jiný režim náhrady jízdních výdajů.

## Kdy ho NEpoužívat bez úprav / na co si dát pozor

- **Nepoužívejte pro OSVČ / podnikatele „na sebe“.** Podnikatel není ve vztahu k sobě zaměstnancem — výdaje na vlastní cestu uplatňuje přímo jako daňový náklad, nikoli formou cestovní náhrady (§ 152 vyžaduje vztah zaměstnanec–zaměstnavatel).
- **Nepoužívejte pro běžnou cestu do sjednaného místa výkonu práce.** Pravidelné dojíždění do místa výkonu práce pracovní cestou (§ 42) není a náhrady za ně nenáleží.
- **Nefixujte do formuláře konkrétní sazby.** Stravné, sazba základní náhrady i ceny pohonných hmot se mění vyhláškou každý rok (pro rok 2026 vyhláška č. 573/2025 Sb.) a mohou se měnit i v průběhu roku — vždy ověřte aktuální hodnoty.
- **Dodržte lhůty.** Nedohodnou-li se strany na jiné době, zaměstnanec předkládá doklady do 10 pracovních dnů od ukončení cesty a zaměstnavatel provede vyúčtování do 10 pracovních dnů od jejich předložení (§ 183 odst. 3 a 5).
- Tento vzor je obecná pomůcka, nikoli právní poradenství. Před použitím ve specifické situaci (zahraniční cesta, paušalizace náhrad) doporučujeme konzultaci s mzdovou účetní nebo daňovým poradcem.

## Údaje pro určení cesty a vyúčtování

§ 153 zákoníku práce zpravidla vyžaduje, aby zaměstnavatel předem písemně určil podmínky, které ovlivňují cestovní náhrady; výjimku stanoví odstavec 2. Další pole níže slouží k průkaznému vyúčtování; všechna nejsou samostatnou zákonnou náležitostí každého cestovního příkazu.

| Náležitost                                                                                                            | Právní základ                                                 |
| --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- | ------------------------------------------------------------- |
| Identifikace zaměstnavatele a zaměstnance (jméno, osobní/útvar)                                                       | § 153 zákoníku práce                                          |
| Účel pracovní cesty a místo plnění pracovních úkolů                                                                   | § 153 zákoníku práce                                          |
| Místo a datum/čas nástupu a ukončení cesty                                                                            | § 153 zákoníku práce                                          |
| Určený způsob dopravy (služební/vlastní vozidlo, MHD, vlak) a ubytování                                               | § 153 zákoníku práce                                          |
| U vlastního vozidla: SPZ, druh paliva, spotřeba dle technického průkazu nebo osvědčení o registraci, počet ujetých km | Podklady pro § 157–158 zákoníku práce                         |
| Výše a forma poskytnuté zálohy (případně dohoda o jejím neposkytnutí)                                                 | § 183 odst. 1, § 184 zákoníku práce                           |
| Soupis výdajů: stravné dle délky cesty, jízdní výdaje, ubytování, nutné vedlejší výdaje                               | § 156 zákoníku práce                                          |
| Krácení stravného za bezplatně poskytnuté jídlo                                                                       | § 163 odst. 2 a 3; v platové sféře § 176 odst. 3 a 4          |
| Výpočet a zaokrouhlení korunového doplatku či vratky zálohy nahoru                                                    | § 183 odst. 3 a 5 zákoníku práce                              |
| Datum předložení dokladů a datum vyúčtování (lhůty 10 prac. dnů)                                                      | § 183 odst. 3 a 5 zákoníku práce                              |
| Podpis zaměstnance a schvalujícího (příkazce/zaměstnavatele)                                                          | Praktické doložení; § 153 konkrétní podpisy výslovně neukládá |

Sazby stravného, sazba základní náhrady za 1 km a ceny pohonných hmot pro rok 2026 vyplývají z vyhlášky č. 573/2025 Sb. ve znění pozdějších změn. U zaměstnance nejsou předmětem daně cestovní náhrady do výše stanovené nebo umožněné pro zaměstnance zaměstnavatele podle § 109 odst. 3 zákoníku práce; nad tento rozsah jde o zdanitelný příjem (§ 6 odst. 7 písm. a) ZDP).

## Vzorové znění

**CESTOVNÍ PŘÍKAZ A VYÚČTOVÁNÍ PRACOVNÍ CESTY**

Pořadové číslo příkazu: [Číslo cestovního příkazu]

**Zaměstnavatel:** [Obchodní firma / jméno zaměstnavatele], IČO: [IČO], se sídlem [Adresa sídla]

**Zaměstnanec:** [Jméno a příjmení], osobní číslo: [Osobní číslo], útvar / pracovní zařazení: [Útvar / pozice]

---

**A. URČENÍ PODMÍNEK PRACOVNÍ CESTY** (vyplní zaměstnavatel předem podle § 153 zákoníku práce)

- Účel pracovní cesty: [Účel cesty]
- Místo nástupu cesty: [Místo nástupu]
- Místo plnění pracovních úkolů (cíl): [Místo / místa jednání]
- Místo ukončení cesty: [Místo ukončení]
- Předpokládaný den a hodina nástupu: [Datum] v [Hodina]
- Předpokládaný den a hodina ukončení: [Datum] v [Hodina]
- Určený způsob dopravy: [Služební vozidlo / vlastní vozidlo / vlak / autobus / MHD / letadlo]
- Režim vlastního vozidla: [Na žádost zaměstnavatele (§ 157 odst. 3) / Se souhlasem zaměstnavatele (§ 157 odst. 2) / Nepoužito]
- Určené ubytování: [Způsob a místo ubytování / bez ubytování]
- Spolucestující: [Jména spolucestujících / bez spolucestujících]

Údaje při použití vlastního silničního motorového vozidla zaměstnance:

- Tovární značka a typ vozidla: [Značka a typ], SPZ / RZ: [SPZ]
- Druh pohonné hmoty: [Druh paliva], spotřeba pro kombinovaný provoz dle technického průkazu nebo osvědčení o registraci: [Spotřeba] l/100 km nebo kWh/100 km

Poskytnutá záloha na cestu: [Částka] Kč, vyplacena dne [Datum] formou [Hotově / na účet].
(Záloha se neposkytne jen po dohodě se zaměstnancem podle § 183 odst. 1; při vyúčtování bez zálohy se použije § 184 zákoníku práce.)

Cestu schválil (příkazce / oprávněná osoba zaměstnavatele): [Jméno a příjmení], funkce: [Funkce]

V [Místo] dne [Datum]

Podpis schvalujícího: ............................................

---

**B. VYÚČTOVÁNÍ PRACOVNÍ CESTY** (vyplní zaměstnanec po návratu podle § 183 zákoníku práce)

Skutečný průběh cesty:

- Skutečný nástup cesty: [Datum] v [Hodina]
- Skutečné ukončení cesty: [Datum] v [Hodina]
- Doba trvání po jednotlivých kalendářních dnech a bezplatná jídla: [Datum, doba, počet jídel; případně příloha]
- Počet ujetých kilometrů vlastním vozidlem: [Počet] km

Vyúčtování cestovních náhrad (§ 156 zákoníku práce):

| Druh náhrady                                                                      | Částka          |
| --------------------------------------------------------------------------------- | --------------- |
| Stravné dle délky cesty (§ 163; v platové sféře § 176)                            | [Částka] Kč     |
| Krácení za bezplatná jídla (§ 163 odst. 2 a 3; v platové sféře § 176 odst. 3 a 4) | – [Částka] Kč   |
| Jízdní výdaje / základní náhrada za km (PHM samostatně)                           | [Částka] Kč     |
| Náhrada za spotřebované pohonné hmoty (vlastní vozidlo)                           | [Částka] Kč     |
| Výdaje na ubytování                                                               | [Částka] Kč     |
| Nutné vedlejší výdaje                                                             | [Částka] Kč     |
| **Náhrady celkem**                                                                | **[Částka] Kč** |

Vyúčtování zálohy:

- Cestovní náhrady celkem: [Částka] Kč
- Poskytnutá záloha: [Částka] Kč
- **Doplatek zaměstnanci / přeplatek k vrácení (zaokrouhleno na celé Kč nahoru): [Částka] Kč**

K vyúčtování přikládám doklady v počtu: [Počet] ks.

Datum předložení dokladů zaměstnavateli: [Datum]

Prohlašuji, že údaje a přiložené doklady jsou úplné a pravdivé.

V [Místo] dne [Datum]

Podpis zaměstnance: ............................................

---

**C. SCHVÁLENÍ VYÚČTOVÁNÍ** (vyplní zaměstnavatel)

Vyúčtování přezkoumal a schválil: [Jméno a příjmení], funkce: [Funkce]

Datum vyúčtování (do 10 pracovních dnů od předložení dokladů, není-li dohodnuta jiná doba, § 183 odst. 5): [Datum]

V [Místo] dne [Datum]

Podpis schvalujícího: ............................................

## Poznámky k vyplnění

- **Pořadové číslo příkazu** — vlastní číselná řada cestovních příkazů; slouží k provázání s účetnictvím a mzdovou agendou.
- **Část A vyplňuje zaměstnavatel předem** — § 153 zpravidla vyžaduje písemné určení podmínek cesty před jejím zahájením; odstavec 2 připouští výjimku, jsou-li nárok a jeho výše nezpochybnitelné a zaměstnanec na písemné formě netrvá. Bez určení způsobu dopravy a místa nelze správně stanovit náhrady.
- **Vlastní vozidlo** — základní náhrada za kilometr a PHM náleží při použití vozidla na žádost zaměstnavatele (§ 157 odst. 3). Použije-li zaměstnanec vozidlo jen se souhlasem zaměstnavatele místo určeného hromadného prostředku, § 157 odst. 2 stanoví náhradu ve výši jízdného za tento prostředek.
- **Druh paliva a spotřeba** — cenu PHM zaměstnanec přednostně prokazuje dokladem souvisejícím s cestou; z více dokladů se použije aritmetický průměr. Teprve pokud cenu neprokáže, použije se vyhlášková cena. Spotřeba se bere pro kombinovaný provoz z technického průkazu nebo osvědčení o registraci; chybějící údaje se řeší podle § 158 odst. 4. Vyhláška č. 573/2025 Sb. ve znění účinném od 1. 10. 2026 uvádí 41,80 Kč/l benzinu 95, 39 Kč/l benzinu 98, 44,50 Kč/l motorové nafty a 7,20 Kč/kWh elektřiny. Pro starší cestu ověřte cenu účinnou v její době.
- **Záloha** — zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci zálohu až do předpokládané výše náhrad (§ 183 odst. 1), ledaže se dohodnou, že záloha poskytnuta nebude; při vyúčtování bez zálohy se přiměřeně použije § 183 podle § 184.
- **Stravné** — dobu a bezplatná jídla evidujte po kalendářních dnech; pro cestu ve dvou dnech může být výhodnější společné posouzení podle § 163 odst. 4. V podnikatelské sféře platí § 163 včetně pravidel sjednání krácení; u zaměstnavatelů podle § 109 odst. 3 platí zvláštní sazby a krácení podle § 176. Při dvou bezplatných jídlech v pásmu 5–12 hodin nebo třech v pásmu nad 12–18 hodin v této platové sféře stravné nenáleží.
- **Zaokrouhlení** — korunová částka vracená zaměstnancem se zaokrouhluje nahoru podle § 183 odst. 3 a korunová částka doplácená zaměstnavatelem podle § 183 odst. 5. Odstavec 4 upravuje zejména měnu vyrovnání zahraniční zálohy.
- **Lhůty** — zaměstnanec předloží doklady do 10 pracovních dnů od ukončení cesty, zaměstnavatel provede vyúčtování a vyrovná rozdíl do 10 pracovních dnů od předložení dokladů (§ 183 odst. 3 a 5); lze sjednat lhůty jiné.
- **Daňový režim** — u zaměstnance se nezdaňuje rozsah stanovený nebo umožněný pro zaměstnance zaměstnavatele podle § 109 odst. 3 zákoníku práce (§ 6 odst. 7 písm. a) ZDP). U zaměstnavatele se posoudí prokázání pracovního účelu a podmínky § 24 ZDP; samotný formulář daňovou uznatelnost nezaručuje.

## Související

- [Daňová uznatelnost nákladů: co je a není daňový náklad](https://ucto.cz/ucetnictvi/danova-uznatelnost-nakladu) — jak posoudit uznatelnost cestovních náhrad a dalších výdajů podle § 24 a § 25 ZDP.
- [Účtování mezd: postup a souvztažnosti](https://ucto.cz/ucetnictvi/uctovani-mezd) — jak zaúčtovat mzdy a navazující plnění zaměstnancům.
- [Cestovní náhrady 2026: stravné a náhrady za vozidlo](https://www.mzdy.cz/odvody/cestovni-nahrady) — podrobný výklad § 152–184 zákoníku práce a aktuální sazby pro rok 2026.

## Zdroje

- [Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce](https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-262) — § 42 (pracovní cesta), § 152–156 (druhy a rozsah náhrad), § 153 (určení podmínek cesty), § 163 (stravné a jeho krácení), § 183 a § 184 (záloha a vyúčtování).
- [Vyhláška č. 573/2025 Sb.](https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2025-573) — sazba základní náhrady, stravné a ceny pohonných hmot pro rok 2026.
- [Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů](https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586) — § 6 odst. 7 písm. a) (osvobození cestovních náhrad do zákonné výše).

---

# Karta majetku (inventární karta dlouhodobého majetku) — vzor ke stažení (2026)

- URL: https://ucto.cz/sablony/evidence-majetku-vzor
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Inventární karta dlouhodobého majetku vzor 2026 v DOCX a PDF. Praktické údaje pro evidenci, odpisy a inventarizaci.

**Ve zkratce:** Karta majetku (inventární karta) je interní evidenční pomůcka pro identifikaci majetku, jeho ocenění, odpisy, technické zhodnocení a vyřazení. U daňově odpisovaného hmotného majetku zachycuje také vstupní cenu a odpisovou skupinu podle zákona č. 586/1992 Sb. (ZDP); účetní jednotka vede účetní odpisy podle vlastního odpisového plánu. Vzor mohou přizpůsobit OSVČ s daňovou evidencí podle § 7b ZDP i účetní jednotky při inventarizaci podle § 29–30 zákona o účetnictví. Zákon jednotnou podobu inventární karty nepředepisuje.

## Kdy vzor použít

- Když OSVČ vede daňovou evidenci podle § 7b ZDP a pořídí samostatnou hmotnou movitou věc s provozně-technickou funkcí delší než rok a vstupní cenou **vyšší než 80 000 Kč**, která spadá do daňového hmotného majetku podle § 26 odst. 2 písm. a). Uplatnění daňového odpisu v konkrétním roce není povinné (§ 26 odst. 8).
- Když účetní jednotka zařazuje do užívání dlouhodobý hmotný nebo nehmotný majetek (§ 6–7 vyhlášky č. 500/2002 Sb.) a potřebuje vést průkaznou analytickou evidenci po jednotlivých kusech.
- Pro doložení **vstupní ceny, odpisové skupiny a odpisů** daňově odpisovaného hmotného majetku; účetní odpisový plán může být veden odděleně.
- Jako podklad pro **inventarizaci majetku** podle § 29–30 zákona č. 563/1991 Sb. (porovnání skutečného a evidovaného stavu).
- Pro záznam **technického zhodnocení** (§ 33 ZDP) a změny vstupní ceny v průběhu životnosti majetku.
- Pro evidenci **vyřazení majetku** (prodej, likvidace, dar) včetně data a důvodu.

## Kdy ho NEpoužívat bez úprav / na co si dát pozor

- U movité věci **do 80 000 Kč včetně**, která nesplňuje hodnotovou podmínku § 26 odst. 2 písm. a), nemusí jít o daňově odpisovaný hmotný majetek. Účetní zachycení a průkazná evidence však závisí na skutečném použití, interním limitu a účetních pravidlech; jednorázový výdaj nelze slíbit ve všech případech.
- Pro **zásoby** — ty se evidují skladovou evidencí, ne kartou dlouhodobého majetku.
- Pro **pohledávky a dluhy (závazky)** — vedou se v knize pohledávek a závazků, nikoli na kartě majetku.
- **Pozor:** zvolený způsob daňového odpisování (rovnoměrný podle § 31 ZDP nebo zrychlený podle § 32 ZDP) **nelze v průběhu odpisování měnit**. Běžné daňové odpisování lze podle § 26 odst. 8 přerušit, avšak paušální výdaje a paušální daň mají zvláštní omezení. Mimořádné odpisy podle § 30a se nepřerušují a vyžadují úpravu této karty.
- Účetní hodnotovou hranici si účetní jednotka stanovuje pro vymezené kategorie, zejména běžné samostatné movité věci a nehmotný majetek. Pozemky, stavby a další zákonem určené položky se vykazují bez ohledu na tuto hranici (§ 6–7 vyhlášky č. 500/2002 Sb.).
- Tento vzor je obecná pomůcka, **nikoli individuální daňové nebo účetní poradenství**. Při nejistotě v zařazení do odpisové skupiny, v určení vstupní ceny nebo u technického zhodnocení doporučujeme konzultaci s daňovým poradcem nebo účetní.

## Doporučené údaje na kartě

Zákon pro univerzální kartu majetku nestanoví jednotný formulář ani přesný seznam polí. Vedená evidence však musí být průkazná; účetní jednotka navíc sestavuje odpisový plán a inventurní soupisy se zákonnými náležitostmi. Podle povahy majetku a použitého režimu proto karta obvykle zachycuje:

| Náležitost                                                     | Právní základ                                                                |
| -------------------------------------------------------------- | ---------------------------------------------------------------------------- |
| Inventární (evidenční) číslo a přesný název / označení majetku | § 7b odst. 1 ZDP; § 30 zák. č. 563/1991 Sb. se vztahuje na inventurní soupis |
| Datum pořízení a datum zařazení do užívání                     | § 26 odst. 5 ZDP                                                             |
| Vstupní (pořizovací) cena                                      | § 29 ZDP                                                                     |
| Zařazení do odpisové skupiny (1–6) a doba odpisování           | příloha č. 1 a § 30 ZDP                                                      |
| Zvolený způsob daňového odpisování (rovnoměrný / zrychlený)    | § 31, § 32 ZDP                                                               |
| Odpisový plán: roční daňové odpisy, oprávky a zůstatková cena  | § 31–32 ZDP                                                                  |
| Účetní odpisy a účetní odpisový plán (u účetních jednotek)     | § 28 odst. 6 zák. č. 563/1991 Sb.                                            |
| Záznam o technickém zhodnocení a změně vstupní ceny            | § 33 ZDP                                                                     |
| Umístění majetku a osoba odpovědná za majetek                  | Pomocné údaje pro inventarizaci podle § 29–30 zák. č. 563/1991 Sb.           |
| Datum, způsob a důvod vyřazení (prodej, likvidace, dar)        | § 29 ZDP, § 30 zák. č. 563/1991 Sb.                                          |

Hranice, od níž je samostatná hmotná movitá věc s funkcí delší než rok daňovým hmotným majetkem, zůstává pro rok 2026 při **vstupní ceně vyšší než 80 000 Kč** (§ 26 odst. 2 písm. a) ZDP). Daňové odpisy lze podle § 26 odst. 8 v konkrétním roce neuplatnit.

## Vzorové znění

**KARTA DLOUHODOBÉHO MAJETKU**
(inventární karta majetku)

Evidence majetku za účetní jednotku / poplatníka:
[Jméno a příjmení / Obchodní firma]
IČO: [IČO]
Sídlo / místo podnikání: [Adresa sídla]

---

**1. Identifikace majetku**

| Údaj                            | Hodnota                            |
| ------------------------------- | ---------------------------------- |
| Inventární (evidenční) číslo    | [Inventární číslo]                 |
| Název / přesné označení majetku | [Název majetku]                    |
| Výrobní (sériové) číslo         | [Výrobní číslo]                    |
| Druh majetku                    | [hmotný / nehmotný]                |
| Umístění majetku                | [Místo umístění]                   |
| Osoba odpovědná za majetek      | [Jméno a příjmení odpovědné osoby] |

**2. Pořízení a zařazení**

| Údaj                      | Hodnota                                |
| ------------------------- | -------------------------------------- |
| Datum pořízení            | [Datum]                                |
| Datum zařazení do užívání | [Datum]                                |
| Způsob pořízení           | [koupě / vlastní výroba / dar / vklad] |
| Doklad o pořízení (č.)    | [Číslo dokladu]                        |
| Vstupní (pořizovací) cena | [Částka] Kč                            |

**3. Odpisování**

| Údaj                                | Hodnota                                    |
| ----------------------------------- | ------------------------------------------ |
| Odpisová skupina (příloha č. 1 ZDP) | [Odpisová skupina 1–6]                     |
| Doba odpisování                     | [Počet let]                                |
| Způsob daňového odpisování          | [rovnoměrný § 31 ZDP / zrychlený § 32 ZDP] |
| Roční sazba / koeficient            | [Sazba / koeficient]                       |

U majetku, který se podle ZDP daňově neodpisuje, daňovou odpisovou skupinu a daňový odpisový plán nevyplňujte.

**Odpisový plán (daňové odpisy):**

| Rok   | Roční daňový odpis (Kč) | Oprávky celkem (Kč) | Daňová zůstatková cena (Kč) |
| ----- | ----------------------- | ------------------- | --------------------------- |
| [Rok] | [Částka] Kč             | [Částka] Kč         | [Částka] Kč                 |
| [Rok] | [Částka] Kč             | [Částka] Kč         | [Částka] Kč                 |
| [Rok] | [Částka] Kč             | [Částka] Kč         | [Částka] Kč                 |

**Účetní odpisy** (vyplňuje účetní jednotka podle odpisového plánu dle § 28 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb.):

| Rok   | Roční účetní odpis (Kč) | Účetní oprávky (Kč) | Účetní zůstatková cena (Kč) |
| ----- | ----------------------- | ------------------- | --------------------------- |
| [Rok] | [Částka] Kč             | [Částka] Kč         | [Částka] Kč                 |
| [Rok] | [Částka] Kč             | [Částka] Kč         | [Částka] Kč                 |

**4. Technické zhodnocení (§ 33 ZDP)**

| Datum   | Popis technického zhodnocení | Částka (Kč) | Zvýšená vstupní cena (Kč) |
| ------- | ---------------------------- | ----------- | ------------------------- |
| [Datum] | [Popis]                      | [Částka] Kč | [Částka] Kč               |

**5. Vyřazení majetku**

| Údaj                         | Hodnota                                    |
| ---------------------------- | ------------------------------------------ |
| Datum vyřazení               | [Datum]                                    |
| Způsob vyřazení              | [prodej / likvidace / dar / vklad / manko] |
| Důvod vyřazení               | [Důvod]                                    |
| Zůstatková cena při vyřazení | [Částka] Kč                                |
| Doklad o vyřazení (č.)       | [Číslo dokladu]                            |

---

**6. Záznamy o inventarizaci (§ 29–30 zák. č. 563/1991 Sb.)**

| Datum inventury | Skutečný stav | Stav dle evidence | Inventarizační rozdíl | Podpis odpovědné osoby |
| --------------- | ------------- | ----------------- | --------------------- | ---------------------- |
| [Datum]         | [Stav]        | [Stav]            | [Rozdíl]              | [Podpis]               |

---

Kartu majetku zpracoval(a): [Jméno a příjmení]

V [Místo] dne [Datum]

Podpis odpovědné osoby: [Podpis]

Podpis účetní jednotky / poplatníka: [Podpis]

U nehmotného majetku v novém režimu se technické zhodnocení posuzuje podle účetních předpisů, nikoli podle § 33 ZDP. U staršího nehmotného majetku může podle přechodných ustanovení dál platit dřívější § 32a, včetně jeho technického zhodnocení. Podle režimu proto upravte i nadpis a pole oddílu 4.

## Poznámky k vyplnění

- **Inventární číslo** — přidělte každému kusu majetku jedinečné číslo; používejte ho na dokladech i při inventarizaci, aby byla evidence průkazná (§ 7b ZDP, § 30 zákona o účetnictví).
- **Datum zařazení do užívání** — daňové odpisování lze zahájit po uvedení věci do stavu způsobilého obvyklému užívání (§ 26 odst. 5 ZDP). Pro plný či poloviční roční odpis a případné výjimky je rozhodný stav podle § 26 odst. 6 a 7 ZDP.
- **Vstupní cena** — u koupě jde o pořizovací cenu včetně nákladů souvisejících s pořízením; u vlastní výroby o vlastní náklady (§ 29 ZDP). Samostatná hmotná movitá věc s funkcí delší než rok a vstupní cenou **vyšší než 80 000 Kč** spadá do § 26 odst. 2 písm. a); roční daňový odpis však není povinný (§ 26 odst. 8).
- **Odpisová skupina** — určete podle přílohy č. 1 ZDP (skupiny 1–6); od skupiny se odvíjí doba odpisování (např. 3 roky u skupiny 1, 5 let u skupiny 2).
- **Způsob odpisování** — vyberte rovnoměrný (§ 31 ZDP) nebo zrychlený (§ 32 ZDP); **volbu nelze v průběhu odpisování změnit**.
- **Odpisový plán** — postupně doplňujte roční odpis, kumulované oprávky a zůstatkovou cenu; při kontrole součtu zohledněte zvýšenou vstupní cenu po technickém zhodnocení a případné další úpravy.
- **Účetní odpisy** — vyplňují pouze účetní jednotky podle vlastního odpisového plánu (§ 28 odst. 6 zákona o účetnictví); mohou se lišit od daňových odpisů.
- **Technické zhodnocení** — výdaje na dokončené úpravy vymezené v § 33 ZDP, které u jednotlivého majetku v úhrnu **převýší 80 000 Kč**, se posuzují jako technické zhodnocení; podlimitní úpravu tak lze posoudit i na základě volby poplatníka. Zachyťte datum, popis a správné daňové zacházení; zhodnocení cizího majetku či zvláštní režim nemusí vždy zvýšit vlastní vstupní cenu.
- **Vyřazení** — uveďte datum, způsob a důvod vyřazení a daňovou zůstatkovou cenu k datu vyřazení (rozhodná pro daňové dopady prodeje či likvidace).
- **Inventarizace** — při periodické inventarizaci porovnejte skutečný stav se stavem v evidenci a případný rozdíl doložte (§ 29–30 zákona o účetnictví).

## Související

- [Dlouhodobý majetek: hmotný a nehmotný v účetnictví](https://ucto.cz/ucetnictvi/dlouhodoby-majetek)
- [Odpisy majetku](https://ucto.cz/ucetnictvi/odpisy-majetku)
- [Inventarizace majetku](https://ucto.cz/ucetnictvi/inventarizace)

## Zdroje

- Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů — § 7b (daňová evidence), § 26–32 (vymezení hmotného majetku, vstupní cena a odpisy), § 33 (technické zhodnocení): https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586
- Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví — § 28 odst. 6 (odpisový plán), § 29–30 (inventarizace a průkaznost): https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-563
- Vyhláška č. 500/2002 Sb. — § 6–7 (vymezení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku): https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-500
- Finanční správa — daň z příjmů fyzických osob (OSVČ): https://www.financnisprava.gov.cz/cs/dane/dane/dan-z-prijmu/fyzicke-osoby/podnikatel-osvc

---

# Faktura neplátce DPH — vzor ke stažení (2026)

- URL: https://ucto.cz/sablony/faktura-neplatce-dph-vzor
- Aktualizováno: 2026-09-26
- Popis: Faktura pro neplátce DPH vzor 2026 ke stažení v DOCX a PDF. Bez sazby a výše DPH, s údaji podnikatele podle § 435 občanského zákoníku.

**Ve zkratce:** Neplátce DPH nevystavuje běžný daňový doklad podle § 29 zákona o DPH a na faktuře nevyčísluje základ, sazbu ani výši DPH. Jako podnikatel uvádí údaje obchodní listiny podle § 435 občanského zákoníku: jméno nebo název, sídlo, údaj o zápisu do rejstříku či jiné evidence a přidělený identifikující údaj. Číslo faktury, odběratel, popis plnění, cena, data a platební údaje vytvářejí průkaznou vazbu na obchodní případ; u účetní jednotky se posuzují také náležitosti účetního dokladu podle § 11 zákona o účetnictví.

## Kdy vzor použít

- Jste podnikatel nebo firma, která při daném plnění nevystupuje jako plátce DPH, a účtujete běžné tuzemské zboží nebo službu.
- Potřebujete editovatelnou fakturu bez sloupců pro základ, sazbu a výši DPH.
- Vystavujete doklad v korunách; cizí měnu lze doplnit po úpravě měny a platebních údajů.

## Kdy ho NEpoužívat bez úprav / na co si dát pozor

- **Jste plátce DPH** — použijte [fakturu plátce DPH](https://ucto.cz/sablony/faktura-vzor) se všemi údaji daňového dokladu.
- **Jste identifikovaná osoba nebo jde o přeshraniční plnění** — samotné postavení neplátce neznamená, že nevzniknou povinnosti k DPH; režim ověřte podle konkrétního plnění.
- **Na dokladu neuvádějte DPH**, pokud k tomu nemáte zákonný důvod. Poznámka „Nejsem plátce DPH“ není samostatnou zákonnou náležitostí, ale příjemci jasně vysvětluje, proč na dokladu daň není.
- Vzor neřeší hotovostní účtenku, zálohu, opravný doklad ani zvláštní smluvní požadavky odběratele.
- Faktura sama nemusí obsahovat všechny podpisové záznamy podle § 11 zákona o účetnictví, pokud je účetní jednotka průkazně vede v navazujících účetních záznamech. Nezaměňujte proto podpis na faktuře s interním schválením účetního případu.

## Povinné a doporučené údaje

| Údaj                                                                     | Režim                                                           |
| ------------------------------------------------------------------------ | --------------------------------------------------------------- |
| Jméno nebo název a sídlo dodavatele                                      | § 435 občanského zákoníku                                       |
| IČO, bylo-li přiděleno                                                   | § 435 občanského zákoníku                                       |
| Údaj o zápisu v obchodním či jiném veřejném rejstříku nebo jiné evidenci | § 435 občanského zákoníku                                       |
| Číslo faktury a identifikace obchodního případu                          | doporučeno; u účetní jednotky vazba na § 11 zákona o účetnictví |
| Odběratel, popis a rozsah plnění, cena a datum uskutečnění               | doporučeno; u účetní jednotky náležitosti účetního dokladu      |
| Splatnost, bankovní účet, variabilní symbol                              | platební údaje podle dohody stran                               |
| Poznámka „Nejsem plátce DPH“                                             | doporučené vysvětlení, nikoli povinná náležitost                |

## Vzorové znění

**FAKTURA — NEPLÁTCE DPH**

Číslo faktury: **[Číslo faktury]**

---

**Dodavatel**

[Jméno a příjmení / Obchodní firma]
Sídlo: [Adresa sídla]
IČO: [IČO]
Zápis v evidenci: [Údaj o zápisu v obchodním rejstříku včetně oddílu a vložky / v jiném veřejném rejstříku / v živnostenském rejstříku]
Kontaktní údaj: [E-mail / telefon — nepovinné]
Bankovní účet: [Číslo účtu / IBAN]

**Odběratel**

[Jméno a příjmení / Název odběratele]
Adresa / sídlo: [Adresa]
IČO: [IČO odběratele, bylo-li přiděleno]

---

Datum vystavení: [Datum vystavení]
Datum uskutečnění plnění: [Datum dodání zboží / poskytnutí služby]
Datum splatnosti: [Datum splatnosti]
Forma úhrady: [Bankovní převod / hotovost / jiná]
Variabilní symbol: [Variabilní symbol]

---

**Vyúčtované plnění**

| Č.  | Popis zboží nebo služby | Množství / MJ   | Jednotková cena      | Cena celkem |
| --- | ----------------------- | --------------- | -------------------- | ----------- |
| 1   | [Popis plnění]          | [Množství] [MJ] | [Jednotková cena] Kč | [Cena] Kč   |
| 2   | [Popis plnění]          | [Množství] [MJ] | [Jednotková cena] Kč | [Cena] Kč   |

**Celkem k úhradě: [Celková částka] Kč**

Nejsem plátce DPH. Na faktuře není vyčíslena daň z přidané hodnoty.

Vystavil(a): [Jméno osoby, která fakturu vystavila]

## Poznámky k vyplnění

- Použijte jedinečné číslo faktury. Souvislá interní řada usnadní kontrolu, doložená mezera však sama o sobě automaticky nezneplatňuje doklad.
- U zápisu do evidence uveďte skutečný režim dodavatele; živnostník typicky uvede zápis v živnostenském rejstříku, společnost zapsaná v obchodním rejstříku také oddíl a vložku.
- Datum uskutečnění plnění popisuje obchodní případ. Neoznačujte jej jako DUZP, pokud nevystavujete daňový doklad plátce DPH.
- Splatnost a bankovní účet nejsou údaji, které by § 435 vyžadoval na každé faktuře, ale bez nich se platba obtížně provádí a páruje.
- Podpis ani razítko nejsou obecnou podmínkou platnosti faktury. Účetní jednotka však musí zajistit podpisové záznamy odpovědných osob v rámci svých účetních záznamů podle § 11 zákona o účetnictví.

## Související

- [Jak vystavit fakturu jako neplátce DPH](https://ucto.cz/osvc/vzor-faktury) — podrobný návod, příklad a vysvětlení jednotlivých polí.
- [Fakturace OSVČ](https://ucto.cz/osvc/fakturace-osvc) — rozdíly mezi neplátcem, plátcem a identifikovanou osobou.
- [Storno a opravná faktura neplátce](https://ucto.cz/sablony/storno-faktura-neplatce-vzor) — oprava ceny, množství nebo úplné zrušení původní faktury.
- [Faktura plátce DPH](https://ucto.cz/sablony/faktura-vzor) — varianta se všemi náležitostmi daňového dokladu.

## Zdroje

- § 435 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník — https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#p435
- § 11 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví — https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-563#p11
- Finanční správa — daňové doklady — https://financnisprava.gov.cz/cs/dane/dane/dan-z-pridane-hodnoty/informace-stanoviska-a-sdeleni/danove-doklady

---

# Faktura — daňový doklad plátce DPH — vzor ke stažení (2026)

- URL: https://ucto.cz/sablony/faktura-vzor
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Faktura vzor 2026 ke stažení (DOCX, PDF): běžný daňový doklad plátce DPH se všemi povinnými náležitostmi podle § 29 zákona o DPH a § 435 občanského zákoníku.

**Ve zkratce:** Tento vzor je běžný daňový doklad (faktura) vystavovaný plátcem DPH za dodané zboží nebo poskytnutou službu. Obsahuje zejména označení stran, přidělená DIČ, evidenční číslo, rozsah a předmět plnění, den vystavení, případně den uskutečnění plnění, základ daně, sazbu a výši daně podle § 29 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH. Zákon pro některé údaje připouští výjimky v odstavci 3. Podnikatel doplní údaje obchodní listiny podle § 435 občanského zákoníku. Bankovní účet a datum splatnosti jsou praktické platební údaje, nikoli obecné povinné náležitosti daňového dokladu.

## Kdy vzor použít

- Jste plátce DPH a vystavujete běžný daňový doklad za tuzemské plnění, u něhož vznikla povinnost jej vystavit podle § 28 (typicky pro podnikatele nebo právnickou osobu), nebo jej vystavujete dobrovolně.
- Pokud povinnost vystavit daňový doklad vznikla a celková částka přesahuje 10 000 Kč, nelze použít zjednodušený daňový doklad podle § 30; tento vzor odpovídá běžnému dokladu podle § 29.
- Plnění už bylo uskutečněno. Je-li vystavení dokladu povinné, obecná lhůta je 15 dnů ode dne vzniku povinnosti přiznat daň nebo plnění (§ 28 odst. 8); zálohy mají vlastní režim.
- Potřebujete běžný „ostrý" daňový doklad, nikoli zálohovou (proforma) výzvu k platbě.

## Kdy ho NEpoužívat bez úprav / na co si dát pozor

- **Nejste plátce DPH** — tento vzor běžného tuzemského daňového dokladu s vyčíslenou daní nepoužívejte; použijte fakturu bez vyčíslené DPH s náležitostmi obchodní listiny dle § 435 občanského zákoníku. Případné DIČ přidělené k jiné dani samo o sobě plátcovství DPH neznamená.
- **Plnění do 10 000 Kč včetně DPH** — lze použít zjednodušený daňový doklad jen tehdy, pokud nejde o některou z výjimek v § 30 odst. 2 ZDPH; plný daňový doklad lze vystavit vždy.
- **Záloha před uskutečněním plnění** — k tomu slouží zálohová (proforma) faktura, případně daňový doklad k přijaté úplatě; tento vzor není zálohová faktura.
- **Přenesená daňová povinnost, osvobozená plnění nebo plnění do zahraničí** — vyžadují odlišné nebo doplňující údaje (např. odkaz na § osvobození nebo sdělení „daň odvede zákazník"); vzor v základní podobě tyto situace nepokrývá.
- Výši české daně uveďte v korunách, i když je cena sjednána v eurech (§ 29 odst. 1 písm. l ZDPH). Ostatní částky mohou být v dohodnuté měně.
- Tento vzor je obecná pomůcka, nikoli individuální právní nebo daňové poradenství. U nestandardních plnění nebo vyšších částek doporučujeme konzultaci s daňovým poradcem nebo účetní; vada dokladu může mít daňové a právní následky (např. ohrožení nároku na odpočet daně u odběratele).

## Povinné náležitosti

Výchozí náležitosti běžného daňového dokladu pro rok 2026 (sazby DPH 21 % a 12 %, hranice zjednodušeného dokladu 10 000 Kč vč. DPH). Výjimky, například nepřidělené DIČ odběratele a shodné datum vystavení a plnění, stanoví § 29 odst. 1 písm. h) a odst. 3:

| Náležitost                                                                          | Právní základ                                 |
| ----------------------------------------------------------------------------------- | --------------------------------------------- |
| Označení osoby uskutečňující plnění — jméno/název a sídlo dodavatele                | § 29 odst. 1 písm. a) ZDPH                    |
| DIČ dodavatele                                                                      | § 29 odst. 1 písm. b) ZDPH                    |
| Označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje — jméno/název a sídlo odběratele   | § 29 odst. 1 písm. c) ZDPH                    |
| DIČ odběratele, je-li přiděleno                                                     | § 29 odst. 1 písm. d) a odst. 3 písm. b) ZDPH |
| Evidenční (pořadové) číslo daňového dokladu                                         | § 29 odst. 1 písm. e) ZDPH                    |
| Rozsah a předmět plnění — co a v jakém množství                                     | § 29 odst. 1 písm. f) ZDPH                    |
| Den vystavení daňového dokladu                                                      | § 29 odst. 1 písm. g) ZDPH                    |
| Den uskutečnění plnění (DUZP) nebo den přijetí úplaty, liší-li se ode dne vystavení | § 29 odst. 1 písm. h) ZDPH                    |
| Jednotková cena bez daně a sleva, není-li již obsažena v jednotkové ceně            | § 29 odst. 1 písm. i) ZDPH                    |
| Základ daně — cena bez DPH                                                          | § 29 odst. 1 písm. j) ZDPH                    |
| Sazba daně — 21 % nebo 12 %                                                         | § 29 odst. 1 písm. k) ZDPH                    |
| Výše daně uvedená v české měně                                                      | § 29 odst. 1 písm. l) ZDPH                    |
| IČO dodavatele a údaj o zápisu v obchodním/živnostenském rejstříku                  | § 435 občanského zákoníku                     |
| Bankovní účet, forma úhrady a datum splatnosti                                      | doporučené platební údaje                     |

Doklad může zároveň sloužit jako účetní doklad, pokud jsou splněny požadavky § 11 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

## Vzorové znění

**FAKTURA — DAŇOVÝ DOKLAD**

Evidenční číslo dokladu: **[Číslo faktury]**

---

**Dodavatel (osoba uskutečňující plnění)**

[Jméno a příjmení / Obchodní firma dodavatele]
Sídlo: [Adresa sídla dodavatele]
IČO: [IČO dodavatele]
DIČ: [DIČ dodavatele]
Zapsán: [v obchodním rejstříku vedeném u … pod sp. zn. … / v živnostenském rejstříku]
Bankovní účet: [Číslo účtu / IBAN]

**Odběratel (osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje)**

[Jméno a příjmení / Obchodní firma odběratele]
Sídlo: [Adresa sídla odběratele]
IČO: [IČO odběratele]
DIČ: [DIČ odběratele, je-li přiděleno]

---

Datum vystavení: [Datum vystavení]
Datum uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP): [Datum DUZP]
Datum splatnosti: [Datum splatnosti]
Forma úhrady: [bankovním převodem / v hotovosti]
Variabilní symbol: [Variabilní symbol]

---

**Rozpis fakturovaného plnění**

| Č.  | Popis plnění (zboží / služba)         | Množství / MJ   | Jedn. cena bez DPH      | Sleva      | Základ daně      | Sazba DPH     | Výše DPH      | Celkem s DPH |
| --- | ------------------------------------- | --------------- | ----------------------- | ---------- | ---------------- | ------------- | ------------- | ------------ |
| 1   | [Předmět plnění — popis zboží/služby] | [Množství] [MJ] | [Jedn. cena bez DPH] Kč | [Sleva] Kč | [Základ daně] Kč | [21 % / 12 %] | [Výše DPH] Kč | [Celkem] Kč  |
| 2   | [Předmět plnění — popis zboží/služby] | [Množství] [MJ] | [Jedn. cena bez DPH] Kč | [Sleva] Kč | [Základ daně] Kč | [21 % / 12 %] | [Výše DPH] Kč | [Celkem] Kč  |

**Rekapitulace DPH**

| Sazba DPH | Základ daně                   | Výše daně                   |
| --------- | ----------------------------- | --------------------------- |
| 21 %      | [Základ daně v sazbě 21 %] Kč | [Výše daně v sazbě 21 %] Kč |
| 12 %      | [Základ daně v sazbě 12 %] Kč | [Výše daně v sazbě 12 %] Kč |

**Základ daně celkem: [Základ daně celkem] Kč**
**DPH celkem: [DPH celkem] Kč**
**Celková částka k úhradě: [Celková částka] Kč**

---

Vystavil(a): [Jméno a příjmení osoby, která doklad vystavila]

V [Místo vystavení] dne [Datum vystavení]

Podpis a razítko dodavatele (nepovinné):

.................................................

## Poznámky k vyplnění

- **[Číslo faktury]** — evidenční číslo, které doklad jednoznačně identifikuje (§ 29 odst. 1 písm. e). Souvislá interní číselná řada usnadňuje kontrolu úplnosti; samotná doložená mezera však nečiní daňový doklad automaticky neplatným.
- **Dodavatel** — uveďte jméno/firmu a sídlo (§ 29 odst. 1 písm. a), DIČ (písm. b), dále IČO a údaj o zápisu v rejstříku podle § 435 občanského zákoníku. OSVČ zapsané v živnostenském rejstříku uvedou tuto skutečnost; subjekty zapsané v obchodním rejstříku uvedou soud a spisovou značku.
- **Odběratel** — uveďte jméno/firmu a sídlo podle § 29 odst. 1 písm. c). DIČ podle písm. d) se uvádí, jen bylo-li odběrateli přiděleno (§ 29 odst. 3 písm. b); IČO jej nenahrazuje.
- **[Datum vystavení]** — den, kdy doklad vystavujete; při povinném vystavení platí obecná lhůta do 15 dnů ode dne vzniku povinnosti přiznat daň nebo plnění (§ 28 odst. 8 ZDPH).
- **[Datum DUZP]** — den uskutečnění zdanitelného plnění; podle § 29 odst. 1 písm. h) je na dokladu povinný, pokud se liší od dne vystavení. Vzor nabízí pole i pro shodné datum, aby bylo zřejmé období plnění.
- **[Datum splatnosti]** — vycházejte ze smlouvy. U úplatné dodávky zboží nebo služby mezi podnikateli stanoví § 1963 při absenci jiné dohody třicetidenní splatnost, zpravidla od doručení faktury, avšak s výjimkami při dřívější fakturaci, neznámém doručení nebo sjednaném převzetí či ověření. Splatnost delší než 60 dnů musí být výslovně sjednána a nesmí být pro věřitele zvláště nevýhodná; pro veřejného zadavatele platí další omezení.
- **Sazba DPH** — pro rok 2026 platí dvousazbový systém: základní sazba 21 % a snížená sazba 12 % (§ 47 odst. 1 ZDPH). U každé položky uveďte správnou sazbu podle druhu plnění.
- **Výše DPH** — uvádějte vždy v české měně, i když je cena sjednána v cizí měně (§ 29 odst. 1 písm. l). Pro přepočet použijte kurz podle § 4 odst. 8 ZDPH platný pro osobu provádějící přepočet ke dni vzniku povinnosti přiznat daň nebo plnění.
- **Rekapitulace DPH** — rozepište základ daně a výši daně zvlášť pro každou použitou sazbu; součet musí odpovídat celkové částce k úhradě.
- **[Variabilní symbol]** — zpravidla shodný s evidenčním číslem faktury; usnadňuje spárování platby.
- **Podpis a razítko** — zákon o DPH je u běžné faktury nevyžaduje; pole je ve vzoru pouze volitelné.
- Hodnoty s nulou (např. sleva 0 Kč nebo nepoužitá sazba) lze v dokladu vynechat; ponechte jen řádky, které se plnění týkají.

## Související

- [Faktura neplátce DPH — vzor DOCX a PDF](https://ucto.cz/sablony/faktura-neplatce-dph-vzor) — varianta bez vyčíslení DPH pro podnikatele, který není plátcem.
- [Náležitosti faktury: co musí obsahovat](https://ucto.cz/ucetnictvi/nalezitosti-faktury) — podrobný výklad povinných údajů pro plátce i neplátce DPH.
- [Daňový doklad: náležitosti dle zákona o DPH](https://ucto.cz/dph/danovy-doklad) — § 29 ZDPH, zjednodušený daňový doklad a lhůty pro vystavení.
- [Zálohová a proforma faktura](https://ucto.cz/ucetnictvi/zalohova-faktura) — kdy místo běžné faktury vystavit zálohovou výzvu a daňový doklad k záloze.

## Zdroje

- Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty — § 29 odst. 1 (náležitosti běžného daňového dokladu), § 28 odst. 8 (lhůta 15 dnů), § 47 odst. 1 (sazby 21 % a 12 %): https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-235
- Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník — § 435 (údaje na obchodní listině), § 1963 (splatnost): https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89
- Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví — § 11 (náležitosti účetního dokladu): https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-563
- Finanční správa ČR — daň z přidané hodnoty: https://www.financnisprava.gov.cz/cs/dane/dane/dan-z-pridane-hodnoty

---

# Inventurní soupis — vzor ke stažení (2026)

- URL: https://ucto.cz/sablony/inventurni-soupis-vzor
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Inventurní soupis vzor 2026 ke stažení ve formátu DOCX a PDF. Vzor se všemi povinnými náležitostmi podle § 30 odst. 7 zákona o účetnictví pro rok 2026.

**Ve zkratce:** Inventurní soupis je průkazný účetní záznam, kterým účetní jednotka dokládá skutečný stav majetku a závazků zjištěný při inventuře. Musí obsahovat náležitosti podle § 30 odst. 7 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví — zejména údaje umožňující jednoznačně určit majetek a závazky a jejich ocenění, způsob zjišťování stavu, okamžik zahájení a ukončení inventury a podpisové záznamy odpovědných osob. Vzor je určen účetním jednotkám a inventarizačním komisím, které provádějí periodickou nebo průběžnou inventarizaci.

## Kdy vzor použít

- Při **periodické inventarizaci** k řádné nebo mimořádné účetní závěrce, kdy se zjišťuje skutečný stav veškerého majetku a závazků (§ 29 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb.).
- Při **fyzické inventuře** zásob, hotovosti v pokladně a dlouhodobého i drobného hmotného majetku (přepočítáním, zvážením, změřením).
- Při **dokladové inventuře** pohledávek, závazků, bankovních účtů, rezerv nebo opravných položek, kde se stav prokazuje účetními záznamy a doklady.
- Při **průběžné inventarizaci** zásob vymezených § 29 odst. 2 nebo dlouhodobého hmotného movitého majetku, který je kvůli své funkci v soustavném pohybu a nemá stálé místo v průběhu účetního období (§ 29 odst. 2 zákona).
- Pro doložení **pohybů mezi rozhodným a rozvahovým dnem**, pokud si účetní jednotka rozhodný den stanovila; podle § 30 odst. 4 se stav k rozvahovému dni doloží účetními záznamy o přírůstcích a úbytcích.

## Kdy ho NEpoužívat bez úprav / na co si dát pozor

- **Soupis sám nezajistí zaúčtování rozdílů.** Rozdíly je nutné vyčíslit a účtovat do příslušného období (§ 30 odst. 10–11); doklad o účtování lze se soupisem průkazně propojit. Při průběžné inventarizaci § 30 odst. 8 výslovně dovoluje soupis nahradit průkazným záznamem o fyzické inventuře a vyúčtování rozdílů.
- **OSVČ vedoucí daňovou evidenci** nemá povinnost plné inventarizace podle zákona o účetnictví, protože nevede účetnictví; postačí zjištění skutečného stavu zásob, hmotného majetku, pohledávek a závazků podle § 7b zákona č. 586/1992 Sb.
- **Neúplné náležitosti.** Inventurní soupis musí jako průkazný účetní záznam obsahovat údaje podle § 30 odst. 7, včetně podpisových záznamů odpovědných osob, ocenění a okamžiků zahájení a ukončení inventury. Doplňte chybějící údaje nebo je průkazně propojte s odpovídajícími záznamy.
- **Nezaměňujte okamžik inventury a rozvahový den.** Je-li stanoven rozhodný den před rozvahovým dnem, doložte účetními záznamy přírůstky a úbytky mezi oběma dny (§ 30 odst. 4). Zákon zde obecně nepředepisuje samostatný „dodatečný inventurní soupis“.
- **Úschova.** Inventurní soupisy se podle § 31 odst. 2 písm. b) uchovávají **5 let od konce účetního období**, kterého se týkají. Povinnost prokázat provedení inventarizace podle § 29 odst. 3 trvá **5 let po jejím provedení**; podle okolností mohou mít přednost i delší lhůty podle § 32.
- Tento vzor je **obecná pomůcka, nikoli účetní, daňové ani právní poradenství.** Před použitím ve specifické situaci doporučujeme konzultaci s účetní nebo daňovým poradcem; neúplný inventurní soupis vede k neprůkaznosti účetnictví.

## Povinné náležitosti

Inventurní soupis je průkazný účetní záznam podle § 30 odst. 7 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a musí obsahovat:

| Náležitost                                                                                                                                                                       | Právní základ                                                          |
| -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- | ---------------------------------------------------------------------- |
| Skutečnosti umožňující jednoznačně určit zjištěný majetek a závazky a jejich ocenění (název, množství, měrná jednotka) — tj. zjištěné skutečné stavy podle § 30 odst. 1          | § 30 odst. 7 písm. a) ve spojení s § 30 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb. |
| Podpisový záznam osoby odpovědné za zjištění skutečností a osoby odpovědné za provedení inventury                                                                                | § 30 odst. 7 písm. b) zákona č. 563/1991 Sb.                           |
| Způsob zjišťování skutečných stavů (fyzicky, nebo dokladově)                                                                                                                     | § 30 odst. 7 písm. c) a § 30 odst. 1 zákona                            |
| Ocenění majetku a závazků při periodické inventuře k rozvahovému dni, popř. i k rozhodnému dni; při průběžné inventuře ocenění majetku ke dni ukončení, popř. i k rozhodnému dni | § 30 odst. 7 písm. d) a e) zákona č. 563/1991 Sb.                      |
| Okamžik, ke kterému se sestavuje účetní závěrka                                                                                                                                  | § 30 odst. 7 zákona č. 563/1991 Sb.                                    |
| Rozhodný den, pokud jej účetní jednotka stanovila                                                                                                                                | § 30 odst. 7 zákona č. 563/1991 Sb.                                    |
| Okamžik (datum) zahájení a okamžik ukončení inventury                                                                                                                            | § 30 odst. 7 zákona č. 563/1991 Sb.                                    |
| Označení účetní jednotky a inventarizovaného úseku / účtu / místa uložení jako praktická identifikace soupisu                                                                    | Pomáhá jednoznačné identifikaci podle § 30 odst. 7 písm. a)            |

Volitelně lze do soupisu doplnit **porovnání se stavem v účetnictví a vyčíslení inventarizačního rozdílu** (manko/přebytek). Při stanovení rozhodného dne před rozvahovým dnem doložte následné přírůstky a úbytky účetními záznamy (§ 30 odst. 4 zákona). Inventurní soupisy uchovávejte **5 let od konce účetního období**, kterého se týkají (§ 31 odst. 2 písm. b)); prokázání inventarizace může být vyžadováno 5 let po jejím provedení (§ 29 odst. 3).

## Vzorové znění

**INVENTURNÍ SOUPIS**

Číslo soupisu: **[Číslo soupisu, např. 2026/INV-014]**

---

**Účetní jednotka:**

[Obchodní firma / Jméno a příjmení]
[Adresa sídla / místa podnikání]
IČO: [IČO]

**Inventarizovaný úsek / účet / místo uložení:** [Např. sklad materiálu — účet 112, středisko 100]

**Druh inventury:** [periodická / průběžná]

**Způsob zjišťování skutečného stavu:** [fyzicky — přepočítáním, zvážením, změřením / dokladově — doložením účetními záznamy a doklady]

---

**Okamžik zahájení inventury:** [Datum a čas zahájení]

**Okamžik ukončení inventury:** [Datum a čas ukončení]

**Rozhodný den (byl-li stanoven):** [Datum rozhodného dne, jinak proškrtnout]

**Okamžik, ke kterému se sestavuje účetní závěrka:** [Datum, např. 31. 12. 2026]

---

**Zjištěný skutečný stav:**

| Poř. č. | Označení / číslo položky | Název majetku nebo závazku | Měrná jednotka | Množství (skutečný stav) | Ocenění za jednotku | Ocenění celkem  |
| ------- | ------------------------ | -------------------------- | -------------- | ------------------------ | ------------------- | --------------- |
| 1       | [Číslo / SKP]            | [Název položky]            | [ks / kg / l]  | [Množství]               | [Cena] Kč           | [Částka] Kč     |
| 2       | [Číslo / SKP]            | [Název položky]            | [ks / kg / l]  | [Množství]               | [Cena] Kč           | [Částka] Kč     |
| 3       | [Číslo / SKP]            | [Název položky]            | [ks / kg / l]  | [Množství]               | [Cena] Kč           | [Částka] Kč     |
|         |                          | **Celkem ocenění**         |                |                          |                     | **[Částka] Kč** |

_(Počet řádků rozšiřte podle počtu inventarizovaných položek.)_

---

**Porovnání se stavem v účetnictví (nepovinné):**

| Stav podle účetnictví | Skutečný zjištěný stav | Inventarizační rozdíl (+ přebytek / − manko) |
| --------------------- | ---------------------- | -------------------------------------------- |
| [Částka] Kč           | [Částka] Kč            | [Částka] Kč                                  |

---

Místo vyhotovení: [Místo]

Datum vyhotovení soupisu: [Datum]

---

**Osoba odpovědná za zjištění skutečností:**

Jméno: [Jméno a příjmení] Podpis: ............................................

**Osoba odpovědná za provedení inventury:**

Jméno: [Jméno a příjmení] Podpis: ............................................

**Členové inventarizační komise (jsou-li jmenováni):**

Jméno: [Jméno a příjmení] Podpis: ............................................

Jméno: [Jméno a příjmení] Podpis: ............................................

## Poznámky k vyplnění

- **Číslo soupisu** — uveďte pořadové označení v evidenci inventurních soupisů, aby byl soupis nezaměnitelný a dohledatelný.
- **Účetní jednotka** — vyplňte obchodní firmu nebo jméno, adresu sídla/místa podnikání a IČO. Tím se soupis přiřadí ke konkrétní účetní jednotce, jejíž stav majetku a závazků se zjišťuje (§ 29 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb.).
- **Inventarizovaný úsek / účet / místo uložení** — upřesněte, čeho se soupis týká (např. konkrétní sklad, účet 211 — pokladna, středisko). Jeden soupis by měl pokrývat jeden ucelený úsek.
- **Druh inventury** — uveďte, zda jde o periodickou inventarizaci vázanou na účetní závěrku, nebo o průběžnou inventarizaci zákonem vymezených zásob nebo dlouhodobého hmotného movitého majetku v soustavném pohybu bez stálého místa (§ 29 odst. 2 zákona).
- **Způsob zjišťování stavu** — vyplňte „fyzicky" u majetku, jehož existenci lze ověřit vizuálně (zásoby, hotovost, hmotný majetek), nebo „dokladově" u pohledávek, závazků a bankovních účtů (§ 30 odst. 1 zákona). Tento údaj je povinnou náležitostí.
- **Okamžik zahájení a ukončení inventury** — uveďte přesná data; periodickou inventuru lze zahájit nejdříve čtyři měsíce před rozvahovým dnem a ukončit nejpozději dva měsíce po něm (§ 30 odst. 6 zákona). Pro rozvahový den 31. 12. 2026 jde o období od 1. 9. 2026 do 28. 2. 2027.
- **Rozhodný den** — vyplňte pouze tehdy, pokud jej účetní jednotka stanovila; jinak pole proškrtněte.
- **Tabulka zjištěného stavu** — u každé položky uveďte identifikaci, měrnou jednotku, skutečné množství a ocenění tak, aby bylo možné majetek a závazky jednoznačně určit (§ 30 odst. 7 zákona). Při periodické inventuře se oceňuje k rozvahovému dni, popř. i k rozhodnému dni; u průběžné inventury ke dni ukončení, popř. i k rozhodnému dni.
- **Porovnání se stavem v účetnictví** — nepovinné; vyplňte, vyčíslujete-li přímo na soupisu inventarizační rozdíl. Záporná hodnota značí manko (u peněz a cenin schodek), kladná přebytek. Vypořádání rozdílů řešte samostatně.
- **Podpisy** — soupis musí podepsat osoba odpovědná za zjištění skutečností a osoba odpovědná za provedení inventury; bez podpisů není soupis průkazný (§ 30 odst. 7 zákona). V praxi se osvědčuje, aby inventuru prováděly jiné osoby než ty, které majetek spravují.
- **Úschova** — soupis uchovejte nejméně 5 let od konce účetního období, kterého se týká (§ 31 odst. 2 písm. b)); zohledněte i povinnost prokázat inventarizaci po dobu 5 let od jejího provedení (§ 29 odst. 3) a případné delší lhůty podle § 32.

## Související

- [Inventarizace majetku a závazků 2026: postup a lhůty](https://ucto.cz/ucetnictvi/inventarizace) — hostitelský článek: druhy inventury, lhůty, náležitosti soupisu podle § 30 odst. 7 a postup krok za krokem.
- [Inventarizační rozdíly: manko a přebytek](https://ucto.cz/ucetnictvi/inventarizacni-rozdily) — jak vyčíslit a zaúčtovat rozdíly zjištěné na inventurním soupisu.
- [Zásoby v účetnictví](https://ucto.cz/ucetnictvi/zasoby) — oceňování a inventura skladu, na který inventurní soupis nejčastěji navazuje.

## Zdroje

- [Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví](https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-563) — § 30 odst. 7 (náležitosti inventurního soupisu), § 30 odst. 1, 4 a 6 (fyzická a dokladová inventura, rozhodný den a lhůty), § 29 odst. 3 a § 31 odst. 2 písm. b) (prokazování a úschova soupisů).
- [Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů](https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586) — § 7b (zjištění skutečného stavu zásob, majetku, pohledávek a závazků u daňové evidence).

---

# Kniha jízd (evidence jízd) — vzor ke stažení (2026)

- URL: https://ucto.cz/sablony/kniha-jizd-vzor
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Kniha jízd vzor 2026 ke stažení v DOCX a PDF. Evidence služebních jízd, PHM a podmínky základní náhrady 5,90 Kč/km podle režimu vozidla.

**Ve zkratce:** Kniha jízd je evidence, kterou poplatník prokazuje souvislost jízd a výdajů na vozidlo s podnikáním podle **§ 24 zákona č. 586/1992 Sb.** Zákon žádný závazný formulář nepředepisuje — u každé jízdy je prakticky nutné doložit **datum, trasu, účel a počet kilometrů** a oddělit služební a soukromé použití. Základní náhrada **5,90 Kč/km** se neuplatňuje automaticky u každého vozidla: závisí na tom, zda jde například o soukromé vozidlo zaměstnance nebo vozidlo OSVČ nezahrnuté v obchodním majetku, nikoli o běžný provoz firemního vozidla v majetku.

## Kdy vzor použít

- Když OSVČ nebo firma uplatňuje skutečné výdaje na provoz vozidla a musí prokázat, že jízdy souvisely s podnikáním.
- Pro **náhradu za spotřebované pohonné hmoty** počítanou z ujetých kilometrů a spotřeby dle technického průkazu — kniha jízd je podkladem výpočtu.
- Pro **oddělení služebních a soukromých jízd** u vozidla používaného i k osobní potřebě (důležité pro odpisy a pro nárok na odpočet DPH).
- Pro **vyúčtování cestovních náhrad** zaměstnanci, který použil vlastní nebo firemní vozidlo na pracovní cestě.

## Kdy ho NEpoužívat bez úprav / na co si dát pozor

- Pro účely daně z příjmů nemusí poplatník při **paušálním výdaji na dopravu 5 000 Kč měsíčně** na jedno vozidlo (max. 3 vozidla) podle **§ 24 odst. 2 písm. zt) ZDP** prokazovat výdaje na PHM knihou jízd. Používá-li vozidlo i soukromě, uplatní jen krácený paušál **4 000 Kč měsíčně**; další podmínky stanoví stejné ustanovení. Je-li plátcem DPH a uplatňuje odpočet, musí být stále schopen prokázat použití vozidla pro ekonomickou činnost; samotný dopravní paušál tuto důkazní povinnost pro DPH neruší.
- Když poplatník uplatňuje **výdajové paušály procentem z příjmů** (§ 7 odst. 7 ZDP), konkrétní provozní výdaje pro daň z příjmů nedokládá. Pro tuto daň proto knihu jízd kvůli výdajům nepotřebuje; případné dokazování nároku na odpočet DPH tím nezaniká.
- Tento vzor je **obecná pomůcka, nikoli právní poradenství.** Náležitosti vycházejí z praxe Finanční správy k prokazování daňových výdajů; konkrétní situaci (zejména rozlišení služebních a soukromých jízd, odpočet DPH a souběh s paušálním výdajem na dopravu) je vhodné konzultovat s **daňovým poradcem nebo účetní**.
- Pozor na ceny pohonných hmot podle vyhlášky č. 573/2025 Sb.: **nafta se od 1. 6. 2026 mění z 34,10 na 44,50 Kč/l** (vyhláška č. 78/2026 Sb.) a **benzin 95 od 1. 10. 2026 z 34,70 na 41,80 Kč/l** (vyhláška č. 175/2026 Sb.). Při použití vyhláškové ceny rozhoduje období jízdy; skutečnou doloženou cenu tyto změny nepřepisují.

## Povinné náležitosti

Kniha jízd nemá zákonem předepsaný formulář; níže uvedené náležitosti jsou odvozeny z **§ 24 odst. 1 ZDP** (povinnost prokázat daňový výdaj) a z výpočtových vstupů náhrady (km × sazba + spotřeba × cena PHM). Hodnoty platí pro rok 2026.

| Náležitost                              | Co obsahuje / právní základ                                                                                                |
| --------------------------------------- | -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| Identifikace vozidla                    | Registrační značka (SPZ) a typ vozidla, jméno provozovatele/řidiče — podklad prokázání podle **§ 24 odst. 1 ZDP**          |
| Stav tachometru na začátku období       | Výchozí kilometrový stav vozidla                                                                                           |
| Datum jízdy                             | Den uskutečnění jízdy                                                                                                      |
| Čas odjezdu a příjezdu                  | Případně jen datum u souhrnné denní evidence                                                                               |
| Místo odjezdu a místo cíle              | Odkud — kam, případně popis trasy                                                                                          |
| Účel jízdy                              | Konkrétní obchodní/pracovní důvod (pouhé „pracovní" nestačí); oddělení služebních a soukromých jízd — **§ 24 odst. 1 ZDP** |
| Počet ujetých kilometrů jízdy           | Zvlášť služební a soukromé km                                                                                              |
| Stav tachometru na konci jízdy / období | Kontrolní kilometrový stav                                                                                                 |
| Spotřeba paliva dle technického průkazu | Kombinovaná spotřeba — vstup pro výpočet náhrady za PHM dle **§ 24 odst. 2 písm. k) ZDP**                                  |
| Doklady o nákupu PHM                    | Navázané na evidenci, je-li uplatňována skutečná cena PHM                                                                  |
| Souhrn za zdaňovací období              | Celkem služebních km, soukromých km a spotřebované palivo                                                                  |

Pro rok 2026 činí **sazba základní náhrady za 1 km u osobního automobilu 5,90 Kč**. Použije se však jen v režimech, ve kterých zákon přiznává základní náhradu; u vozidla zahrnutého v obchodním majetku nebo firemního vozidla nelze částku 5,90 Kč/km přičítat ke skutečným provozním výdajům jako „opotřebení“.

## Vzorové znění

**KNIHA JÍZD (EVIDENCE JÍZD)**

Evidence za období: od [Datum] do [Datum]

**Údaje o vozidle a provozovateli**

- Provozovatel / poplatník: [Jméno a příjmení / obchodní firma]
- IČO: [IČO]
- Sídlo / adresa: [Adresa sídla]
- Registrační značka (SPZ): [SPZ]
- Tovární značka a typ vozidla: [Značka a typ vozidla]
- Spotřeba dle TP / osvědčení o registraci: [Spotřeba] l/100 km
- Stav tachometru na začátku období: [Počet] km
- Jméno řidiče: [Jméno a příjmení řidiče]

**Záznam jednotlivých jízd**

| Datum   | Čas odjezdu | Čas příjezdu | Místo odjezdu   | Místo cíle   | Účel jízdy             | Ujeté km (služební) | Ujeté km (soukromé) | Stav tachometru na konci (km) |
| ------- | ----------- | ------------ | --------------- | ------------ | ---------------------- | ------------------- | ------------------- | ----------------------------- |
| [Datum] | [Čas]       | [Čas]        | [Místo odjezdu] | [Místo cíle] | [Konkrétní účel jízdy] | [Počet]             | [Počet]             | [Počet]                       |
| [Datum] | [Čas]       | [Čas]        | [Místo odjezdu] | [Místo cíle] | [Konkrétní účel jízdy] | [Počet]             | [Počet]             | [Počet]                       |
| [Datum] | [Čas]       | [Čas]        | [Místo odjezdu] | [Místo cíle] | [Konkrétní účel jízdy] | [Počet]             | [Počet]             | [Počet]                       |

**Souhrn za období**

- Stav tachometru na konci období: [Počet] km
- Celkem ujeto kilometrů: [Počet] km
- Z toho služebních kilometrů: [Počet] km
- Z toho soukromých kilometrů: [Počet] km
- Spotřebované pohonné hmoty (služební jízdy): [Počet] litrů
- Sazba základní náhrady za 1 km (2026; vyplňte jen při zákonném nároku): 5,90 Kč
- Cena pohonné hmoty (doklad / vyhlášková cena platná v den jízdy): [Částka] Kč/l

**Výpočet cestovní náhrady (vyplňte jen při zákonném nároku na základní náhradu a PHM)**

- Náhrada za opotřebení vozidla: [Počet služebních km] × 5,90 Kč = [Částka] Kč
- Náhrada za pohonné hmoty: [Spotřebované litry] × [Cena PHM] Kč/l = [Částka] Kč
- Náhrada celkem: [Částka] Kč

Prohlašuji, že jako služební označené jízdy souvisejí s podnikatelskou činností a že služební i soukromé jízdy jsou zaznamenány úplně a pravdivě.

V [Místo] dne [Datum]

Zapsal (řidič): [Jméno a příjmení] Podpis: ........................

Schválil (provozovatel / odpovědná osoba): [Jméno a příjmení] Podpis: ........................

## Poznámky k vyplnění

- **Provozovatel / poplatník, IČO, sídlo** — uveďte osobu nebo firmu, která vozidlo k podnikání používá a uplatňuje výdaje. U OSVČ jméno a příjmení a IČO, u právnické osoby obchodní firmu a sídlo.
- **Registrační značka a typ vozidla** — slouží k jednoznačnému navázání evidence na konkrétní vozidlo; u více vozidel veďte samostatnou knihu pro každé.
- **Kombinovaná spotřeba** — opište z technického průkazu nebo osvědčení o registraci vozidla; je vstupem pro výpočet náhrady za spotřebované PHM podle § 24 odst. 2 písm. k) ZDP.
- **Stav tachometru na začátku a na konci období** — rozdíl musí odpovídat součtu služebních a soukromých kilometrů; nesoulad bývá nejčastější výtkou při kontrole.
- **Účel jízdy** — uvádějte konkrétně (např. „jednání se zákazníkem [název], [město]", „nákup materiálu"). Obecné „pracovní jízda" pro prokázání podle § 24 odst. 1 ZDP nestačí.
- **Služební vs. soukromé km** — důsledně oddělujte; ovlivňuje to poměr daňově uznatelných výdajů, výši odpisů a případný nárok na odpočet DPH.
- **Sazba 5,90 Kč/km** — základní sazba pro osobní automobil v roce 2026. Zaměstnanec má nárok na základní náhradu a PHM při použití vozidla jiného než poskytnutého zaměstnavatelem na žádost zaměstnavatele (§ 157 odst. 3); pouhý souhlas s použitím vozidla místo určené veřejné dopravy podle odst. 2 zakládá náhradu odpovídající jízdnému. OSVČ použije sazbu jen v odpovídajícím režimu § 24 odst. 2 písm. k) ZDP; nepatří automaticky k vozidlu v obchodním majetku ani k vozidlu, které v něm dříve bylo.
- **Cena PHM** — u zaměstnance se primárně použije cena prokázaná dokladem souvisejícím s cestou; není-li hodnověrně prokázána, použije se vyhlášková cena (§ 158 odst. 3 zákoníku práce). OSVČ postupuje podle konkrétního režimu § 24 odst. 2 písm. k) ZDP. U vyhláškové ceny rozlište naftu před a od 1. 6. 2026 a benzin 95 před a od 1. 10. 2026.
- **Podpisy** — podpis řidiče a případné schválení odpovědnou osobou pomáhají průkaznosti. ZDP nepředepisuje knize jízd obecně povinné podpisové bloky; u účetní jednotky se samostatně zajistí podpisové záznamy podle § 11 zákona o účetnictví.

Tento vzor je obecná pomůcka, nikoli individuální právní nebo daňové poradenství. Před uplatněním výdajů ověřte konkrétní situaci s daňovým poradcem nebo účetní.

## Související

- [Daňová evidence OSVČ](https://ucto.cz/osvc/danova-evidence) — kniha jízd jako součást evidence pro OSVČ se skutečnými výdaji
- [Daňová uznatelnost nákladů](https://ucto.cz/ucetnictvi/danova-uznatelnost-nakladu) — kdy je výdaj na vozidlo a PHM daňově uznatelný a kdy platí paušál na dopravu
- [Výdajové paušály](https://ucto.cz/dane/vydajove-pausaly) — alternativa ke skutečným výdajům, u níž se kniha jízd nevede

## Zdroje

- [Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů — § 24 odst. 1 a 2 písm. k) a zt)](https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586)
- [Vyhláška č. 573/2025 Sb., o sazbě základní náhrady, stravném a průměrných cenách PHM pro rok 2026](https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2025-573)
- [Finanční správa — Podnikatel (OSVČ)](https://financnisprava.gov.cz/cs/dane/dane/dan-z-prijmu/fyzicke-osoby/podnikatel-osvc)

---

# NDA — dohoda o mlčenlivosti — vzor ke stažení (2026)

- URL: https://ucto.cz/sablony/nda-mlcenlivost-vzor
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: NDA neboli dohoda o mlčenlivosti vzor 2026 v DOCX a PDF. Vymezení důvěrných informací, zákonné výjimky a smluvní pokuta.

**Ve zkratce:** NDA (dohoda o mlčenlivosti, anglicky _Non-Disclosure Agreement_) je smlouva, kterou se jedna nebo obě strany zavazují chránit důvěrné informace získané při jednání o spolupráci, zakázce či investici a nezpřístupnit je třetím osobám. Je užitečné vymezit **důvěrné informace** (například obchodní tajemství podle § 504 občanského zákoníku, know-how, ceníky a seznamy zákazníků), **rozsah a dobu závazku** i **výjimky**. Smluvní pokutu podle § 2048 lze sjednat, není však povinnou součástí NDA. Vzor je určen podnikatelům — fyzickým i právnickým osobám — kteří si před spoluprací potřebují vyměnit citlivé informace.

## Kdy vzor použít

- Před zahájením jednání o obchodní spolupráci, společném projektu nebo investici, kdy si strany vyměňují citlivé údaje.
- Při _due diligence_ (prověrce firmy) před koupí podílu, akvizicí nebo vstupem investora.
- Před zadáním zakázky externímu dodavateli, agentuře nebo IT vývojáři, který získá přístup k interním datům.
- Když chcete ochranu obchodního tajemství a know-how nejen opřít o zákon, ale i smluvně vymáhat smluvní pokutou (§ 2048 občanského zákoníku).
- Pro jednostrannou (jen jedna strana sděluje) i vzájemnou (obě strany sdělují) mlčenlivost — vzor obsahuje obě varianty.

## Kdy ho NEpoužívat bez úprav / na co si dát pozor

> **Upozornění:** Tento vzor je obecná pomůcka, nikoli právní poradenství. NDA patří mezi **citlivé dokumenty** — nejasné vymezení důvěrných informací nebo smluvní pokuty může ztížit vymáhání. Příliš obecná definice („veškeré informace") může být ve sporu problematická; nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud **na návrh dlužníka snížit** podle § 2051 občanského zákoníku. Před použitím doporučujeme nechat dokument zkontrolovat advokátem.

- **Nenahrazuje konkurenční doložku se zaměstnancem** — ta se řídí § 310 zákoníku práce a má vlastní pravidla (písemná forma, peněžité vyrovnání). NDA mezi podnikateli ji nezastoupí.
- **Nenahrazuje zpracovatelskou smlouvu podle GDPR** — pokud druhá strana zpracovává osobní údaje vaším jménem, potřebujete ujednání splňující čl. 28 GDPR. Může být součástí širší smlouvy; samotný závazek mlčenlivosti nestačí.
- Pokud postačí **zákonná ochrana obchodního tajemství** podle § 504 občanského zákoníku, nemusí být výslovná dohoda nutná — zvažte, zda NDA potřebujete.
- Definici důvěrných informací **vždy konkretizujte** (ceníky, seznamy klientů, technická dokumentace, zdrojový kód), nikdy nepoužívejte jen obecnou formulaci.
- Smluvní pokutu nastavte **přiměřeně** významu chráněných informací; nepřiměřená výše hrozí moderací soudem.

## Povinné a doporučené náležitosti

| Náležitost                                                                                                                        | Právní základ               |
| --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- | --------------------------- |
| Označení smluvních stran (sdělující / přijímající strana — jméno či název, IČO, sídlo; u fyzické osoby datum narození a bydliště) | § 1730 odst. 2 obč. zák.    |
| Vymezení důvěrných informací — konkrétní výčet (obchodní tajemství, know-how, ceníky, seznamy zákazníků, technická data)          | § 504 obč. zák.             |
| Účel poskytnutí informací (jednání o spolupráci, due diligence, plnění zakázky)                                                   | § 1730 odst. 2 obč. zák.    |
| Závazek mlčenlivosti a zákaz zpřístupnění či zneužití informací                                                                   | § 1730 odst. 2 obč. zák.    |
| Výjimky z mlčenlivosti (informace veřejně známé, získané nezávisle, povinně zpřístupněné orgánu podle zákona)                     | § 1730 odst. 2 obč. zák.    |
| Doba trvání závazku (u obchodního tajemství i po skončení smlouvy, dokud trvají všechny znaky obchodního tajemství)               | § 504, § 2985 obč. zák.     |
| Volitelná sankce — smluvní pokuta a její vztah k náhradě škody                                                                    | § 2048–2051 obč. zák.       |
| Vrácení nebo zničení nosičů informací po skončení účelu                                                                           | § 1730 odst. 2 obč. zák.    |
| Doložka o ochraně osobních údajů, jsou-li předmětem; zpracovatelské ujednání jen při vztahu správce–zpracovatel                   | GDPR; u zpracovatele čl. 28 |
| Rozhodné právo, řešení sporů, datum a podpisy obou stran                                                                          | § 1731 a násl. obč. zák.    |

Smluvní pokuta i doba mlčenlivosti jsou věcí dohody stran — vzor neuvádí pevnou částku ani lhůtu. Pokud má vedle smluvní pokuty zůstat nárok na náhradu škody ze stejného porušení, je třeba to sjednat výslovně; jinak se uplatní § 2050 občanského zákoníku.

## Vzorové znění

**DOHODA O MLČENLIVOSTI A OCHRANĚ DŮVĚRNÝCH INFORMACÍ**

(dále jen „**Dohoda**")

uzavřená podle § 1746 odst. 2 ve spojení s § 1730 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „**občanský zákoník**")

**Smluvní strany**

**1. [Jméno a příjmení / Obchodní firma]**
IČO: [IČO]
se sídlem / s bydlištěm: [Adresa sídla / bydliště]
[zapsaná v obchodním rejstříku vedeném [soud], oddíl [oddíl], vložka [vložka] / u fyzické osoby: datum narození [Datum narození]]
zastoupená: [Jméno a funkce osoby oprávněné jednat]
(dále jen „**Strana A**")

a

**2. [Jméno a příjmení / Obchodní firma]**
IČO: [IČO]
se sídlem / s bydlištěm: [Adresa sídla / bydliště]
[zapsaná v obchodním rejstříku vedeném [soud], oddíl [oddíl], vložka [vložka] / u fyzické osoby: datum narození [Datum narození]]
zastoupená: [Jméno a funkce osoby oprávněné jednat]
(dále jen „**Strana B**")

(Strana A a Strana B dále společně jen „**smluvní strany**" a každá samostatně jen „**smluvní strana**")

**I. Účel Dohody**

1.1 Smluvní strany spolu jednají o [účel — např. možné obchodní spolupráci / zadání zakázky / investici / due diligence] (dále jen „**Účel**"). V souvislosti s Účelem si smluvní strany vzájemně poskytují, nebo si mohou poskytnout, důvěrné informace ve smyslu této Dohody.

1.2 Tato Dohoda upravuje [variantu zvolte: ☐ vzájemný (oboustranný) závazek mlčenlivosti / ☐ jednostranný závazek mlčenlivosti, kdy informace sděluje pouze Strana [A/B] (dále jen „**sdělující strana**") a přijímá je pouze Strana [B/A] (dále jen „**přijímající strana**")]. U vzájemné varianty je sdělující stranou vždy strana, která příslušnou informaci poskytuje, a přijímající stranou ta, která ji přijímá.

**II. Důvěrné informace**

2.1 Důvěrnými informacemi se pro účely této Dohody rozumí informace v níže vymezených kategoriích, které jedna smluvní strana poskytne druhé v souvislosti s Účelem:

a) obchodní tajemství ve smyslu § 504 občanského zákoníku;
b) know-how, technická a technologická dokumentace, zdrojový kód a návrhy řešení;
c) cenové kalkulace, ceníky, obchodní podmínky a marže;
d) seznamy zákazníků, dodavatelů a obchodních partnerů;
e) obchodní, finanční a marketingové plány a strategie;
f) [další specifikace důvěrných informací podle konkrétního případu]

bez ohledu na to, zda jsou poskytnuty písemně, ústně, elektronicky či jinou formou a zda jsou výslovně označeny jako důvěrné.

2.2 Za důvěrné informace se nepovažují informace, které: (a) jsou nebo se stanou veřejně známými bez porušení této Dohody; (b) přijímající strana prokazatelně znala již před jejich poskytnutím; (c) přijímající strana získala nezávisle od třetí osoby oprávněné je sdělit nebo je sama nezávisle vytvořila bez využití důvěrných informací; nebo (d) musí být zpřístupněny na základě zákona, rozhodnutí soudu nebo orgánu veřejné moci, a to v nezbytném rozsahu a po předchozím vyrozumění druhé smluvní strany, je-li to přípustné.

**III. Závazek mlčenlivosti**

3.1 Přijímající strana se zavazuje zachovávat o důvěrných informacích mlčenlivost, chránit je s péčí řádného hospodáře, nevyužít je pro jiný účel než Účel a nezpřístupnit je žádné třetí osobě bez předchozího písemného souhlasu sdělující strany.

3.2 Přijímající strana je oprávněna zpřístupnit důvěrné informace pouze svým zaměstnancům, statutárním orgánům a poradcům, kteří je nezbytně potřebují znát pro Účel a kteří jsou vázáni obdobnou povinností mlčenlivosti. Za porušení této Dohody těmito osobami odpovídá přijímající strana jako za své vlastní.

3.3 Přijímající strana se zavazuje po splnění Účelu nebo na základě výzvy sdělující strany bez zbytečného odkladu vrátit nosiče důvěrných informací, případně je zničit a zničení písemně potvrdit. To neplatí pro kopie, které musí uchovat podle právního předpisu nebo které zůstaly v běžných automatických zálohách; tyto kopie nadále chrání podle této Dohody a po odpadnutí důvodu uchování je odstraní.

**IV. Doba trvání závazku**

4.1 Závazek mlčenlivosti trvá po dobu [počet] let / měsíců od poskytnutí příslušné důvěrné informace. U informací, které mají povahu obchodního tajemství podle § 504 občanského zákoníku, trvá závazek mlčenlivosti, dokud trvají znaky obchodního tajemství, i po skončení této Dohody.

**V. Smluvní pokuta a náhrada škody (volitelné ujednání)**

5.1 Poruší-li přijímající strana některou povinnost podle čl. III této Dohody, zavazuje se zaplatit sdělující straně smluvní pokutu ve výši [Částka] Kč za každé jednotlivé porušení, a to do [počet] dnů od písemné výzvy.

5.2 Smluvní strany výslovně sjednávají, že odchylně od § 2050 občanského zákoníku může sdělující strana vedle smluvní pokuty požadovat náhradu škody vzniklé z téhož porušení, a to v rozsahu, v jakém skutečná škoda převyšuje smluvní pokutu.

**VI. Ochrana osobních údajů**

6.1 Jsou-li předmětem důvěrných informací osobní údaje, zavazují se smluvní strany zpracovávat je v souladu s nařízením (EU) 2016/679 (GDPR). Tato Dohoda nenahrazuje smlouvu o zpracování osobních údajů podle čl. 28 GDPR, je-li její uzavření nutné.

**VII. Závěrečná ustanovení**

7.1 Tato Dohoda se řídí právním řádem České republiky, zejména občanským zákoníkem. Spory z ní vzniklé budou řešeny věcně a místně příslušným soudem České republiky.

7.2 Tato Dohoda nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu oběma smluvními stranami. Měnit ji lze pouze písemnými, číslovanými dodatky podepsanými oběma stranami.

7.3 Tato Dohoda je vyhotovena ve dvou stejnopisech, z nichž každá smluvní strana obdrží po jednom.

7.4 Smluvní strany prohlašují, že si Dohodu přečetly, s jejím obsahem souhlasí a uzavírají ji svobodně a vážně, na důkaz čehož připojují své podpisy.

V [Místo] dne [Datum]

Podpis Strany A: ........................................ [Jméno a funkce]

V [Místo] dne [Datum]

Podpis Strany B: ........................................ [Jméno a funkce]

## Poznámky k vyplnění

- **Smluvní strany** — uveďte přesné identifikační údaje. U právnické osoby obchodní firmu, IČO, sídlo a zápis v obchodním rejstříku; u fyzické osoby (OSVČ) jméno, IČO, místo podnikání, případně datum narození. Zkontrolujte, kdo je oprávněn za stranu jednat (statutární orgán, prokurista, zmocněnec).
- **Účel (čl. I)** — vyplňte konkrétně (jednání o spolupráci, due diligence, zakázka). Účel vymezuje rozsah, pro který smí přijímající strana informace použít.
- **Jednostranná vs. vzájemná NDA (čl. I odst. 1.2)** — zaškrtněte odpovídající variantu. Při jednostranné mlčenlivosti určete, která strana informace sděluje a která přijímá; role zachovejte a odstraňte nezvolenou variantu.
- **Důvěrné informace (čl. II)** — výčet v bodě 2.1 vždy konkretizujte podle vašeho případu. Příliš neurčité vymezení může ztížit určení porušené povinnosti a její prokazování.
- **Doba trvání (čl. IV)** — doplňte konkrétní lhůtu. U obchodního tajemství podle § 504 občanského zákoníku platí ochrana, dokud trvají všechny jeho zákonné znaky, i po skončení Dohody.
- **Smluvní pokuta (čl. V)** — částku stanovte přiměřeně významu informací. Pevná hodnota není zákonem dána; v roce 2026 zůstávají § 2048–2052 občanského zákoníku beze změny. Nepřiměřeně vysokou pokutu může soud na návrh dlužníka snížit podle § 2051. Pokud pokutu nesjednáváte, vypusťte body 5.1 i 5.2. Ponechaný bod 5.2 zachovává pouze skutečnou škodu v rozsahu převyšujícím pokutu; požadujete-li jiný rozsah náhrady, upravte jej výslovně.
- **Osobní údaje (čl. VI)** — pokud si strany předávají osobní údaje, určete jejich role. Ujednání podle čl. 28 GDPR je potřebné tehdy, když jedna strana zpracovává údaje pro druhou jako zpracovatel; samotné předání údajů mezi samostatnými správci tuto povinnost nezakládá.
- **Místo a datum, podpisy** — doplňte u obou stran; každá obdrží jeden podepsaný stejnopis.

## Související

- [Konkurenční doložka: podmínky, vyrovnání, pokuta](https://mzdy.cz/zamestnani/konkurencni-dolozka) — zaměstnanecká obdoba ochrany obchodního tajemství podle § 310 zákoníku práce (web Mzdy).
- [Plná moc pro finanční úřad — vzor](https://ucto.cz/sablony/plna-moc-fu-vzor) — zmocnění poradce k jednání s úřadem, často součást širší spolupráce.
- [Evidence skutečných majitelů](https://ucto.cz/osvc/evidence-skutecnych-majitelu) — povinné údaje o vlastnické struktuře, které bývají předmětem due diligence.

## Zdroje

- [§ 504 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník — obchodní tajemství](https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#p504)
- [§ 1730 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. — předsmluvní povinnost mlčenlivosti](https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#p1730)
- [§ 2048–2052 zákona č. 89/2012 Sb. — smluvní pokuta a její moderace](https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#p2048)
- [§ 2976 a § 2985 zákona č. 89/2012 Sb. — nekalá soutěž a porušení obchodního tajemství](https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#p2985)
- [Úřad pro ochranu osobních údajů — vztah správce a zpracovatele podle čl. 28 GDPR](https://uoou.gov.cz/poradna/poradna-gdpr/zpracovatel)

---

# Opravný daňový doklad (dobropis/vrubopis) — vzor ke stažení (2026)

- URL: https://ucto.cz/sablony/opravny-danovy-doklad-vzor
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Opravný daňový doklad (dobropis/vrubopis) vzor 2026 ke stažení v DOCX a PDF. Náležitosti dle § 45 a § 42 zákona o DPH, rozdíl základu daně a DPH, lhůta 15 dnů.

**Ve zkratce:** Opravný daňový doklad je daňový doklad, kterým se opravuje základ nebo výše daně podle § 42 či § 43 zákona č. 235/2004 Sb. V běžném případě obsahuje identifikaci stran s přidělenými DIČ, evidenční číslo původního i opravného dokladu, důvod opravy a **rozdíl** základu daně, DPH a celkové úplaty oproti původnímu dokladu podle § 45 odst. 1; zákon připouští zvláštní výjimky. Tento vzor je připraven pro opravu základu daně podle § 42, například při dodatečné slevě, reklamaci nebo vrácení zboží či zálohy. V praxi se mu říká **dobropis** (při snížení) nebo **vrubopis** (při zvýšení); zákon oba případy označuje jako opravný daňový doklad.

## Kdy vzor použít

- Poskytli jste po vystavení faktury **slevu z ceny, bonus nebo množstevní rabat** (§ 42 odst. 1).
- Odběratel **vrátil zboží** nebo bylo zrušeno celé či část zdanitelného plnění (§ 42 odst. 1).
- Vyřizujete **reklamaci**, která vede ke snížení ceny.
- **Vrátili jste zálohu** (úplatu), z níž vznikla povinnost přiznat daň, aniž bylo plnění uskutečněno (§ 42 odst. 1).
- Cena se po uskutečnění plnění **dodatečně zvýšila** — pak vystavujete opravný doklad zvyšující daň (vrubopis).
- Jste **plátce DPH** a měli jste povinnost vystavit i původní daňový doklad (§ 42 odst. 4).

## Kdy ho NEpoužívat bez úprav / na co si dát pozor

- **Při chybě od počátku upravte režim vzoru.** Pokud jste od začátku uvedli špatnou sazbu nebo zdanili osvobozené plnění, posuzuje se **oprava výše daně podle § 43**; při původně nadhodnocené dani může být nutné dodatečné přiznání za původní období a opravný daňový doklad podle § 43 odst. 2. Tento vzor je formulován pro následnou změnu základu daně podle § 42 a bez úpravy textu se pro § 43 nehodí.
- **Běžný neplátce opravuje fakturu bez DPH.** Výjimkou je například osoba, která přestala být plátcem: podle § 42a jí po dobu zákonné lhůty zůstávají práva a povinnosti oprav původních zdaněných plnění. Samostatné posouzení vyžaduje i neoprávněné uvedení daně podle § 43 odst. 5; tento vzor pro takové situace upravte.
- **Nejde o opravu prostého překlepu v identifikaci**, kde se daň ani základ daně nemění.
- **Uvádějte rozdíl, ne novou celkovou částku.** Na opravný doklad patří jen rozdíl základu daně a daně (u dobropisu zpravidla se znaménkem minus) — § 45 odst. 1.
- **Nezapomeňte na vazbu na původní fakturu** — u opravy jediného plnění uveďte evidenční číslo původního dokladu (§ 45 odst. 1). U souhrnné opravy lze plnění vymezit jinak, je-li vazba jednoznačná (§ 45 odst. 4).
- **Hlídejte lhůty:** pokud máte povinnost vystavit opravný daňový doklad, do 15 dnů ode dne podle § 42 odst. 3 jej vystavte a vynaložte přiměřené úsilí, aby se dostal k příjemci (§ 42 odst. 5). Obecná lhůta opravy uskutečněného plnění běží do konce 7. následujícího kalendářního roku; u zálohy před uskutečněním plnění může jít jen o 3 roky od konce zdaňovacího období přijetí zálohy (§ 42 odst. 8).

> **Důležité upozornění.** Tento vzor je obecná pomůcka, **nikoli právní ani daňové poradenství**. Vadný opravný daňový doklad má **daňové následky**: ohrožuje uplatnění či správné snížení odpočtu DPH, promítá se do kontrolního hlášení (oddíly A.4/B.2, resp. A.5/B.3) a u odběratele do opravy odpočtu podle § 74. Před použitím v konkrétním případě — zejména u souhrnných oprav, oprav záloh, přeshraničních plnění nebo sporných reklamací — **doporučujeme kontrolu daňovým poradcem nebo účetní**.

## Povinné náležitosti

Opravný daňový doklad musí podle **§ 45 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb.** obsahovat (v roce 2026 jsou běžné sazby 21 % a 12 %, ale při opravě se podle § 42 odst. 7 použije sazba původního plnění nebo přijaté úplaty):

| Náležitost                                                                                  | Právní základ                              |
| ------------------------------------------------------------------------------------------- | ------------------------------------------ |
| Označení dodavatele (jméno/název, sídlo) a jeho **DIČ** — osoby, která plnění uskutečnila   | § 45 odst. 1 ZDPH                          |
| Označení odběratele (jméno/název, sídlo) a jeho **DIČ, pokud mu bylo přiděleno**            | § 45 odst. 1 ZDPH                          |
| **Evidenční číslo původního daňového dokladu** (při souhrnné opravě viz § 45 odst. 4)       | § 45 odst. 1 ZDPH                          |
| **Evidenční číslo opravného daňového dokladu** (vlastní pořadové číslo)                     | § 45 odst. 1 ZDPH                          |
| **Důvod opravy** (sleva, vrácení zboží, reklamace, vrácení zálohy…)                         | § 45 odst. 1 ZDPH                          |
| **Rozdíl základu daně** (zpravidla se znaménkem minus u dobropisu)                          | § 45 odst. 1 ZDPH                          |
| **Rozdíl výše daně** (DPH)                                                                  | § 45 odst. 1 ZDPH                          |
| **Rozdíl celkové úplaty** oproti původnímu dokladu                                          | § 45 odst. 1 písm. j) ZDPH                 |
| **Den uvedený v § 42 odst. 3** — den, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy | § 45 odst. 1 ve vazbě na § 42 odst. 3 ZDPH |

**Oprava původního zjednodušeného dokladu.** Údaje o příjemci, jeho DIČ, rozdíl základu daně a rozdíl výše daně lze podle § 45 odst. 2 vynechat **jen pokud** byl původní doklad zjednodušený **a zároveň** příjemce plátci není dostatečně znám. Nejde o automatickou výjimku pro každý doklad do 10 000 Kč; zůstává mimo jiné údaj o rozdílu celkové úplaty.

**Souhrnný opravný doklad.** Týká-li se oprava více plnění s vlastními doklady (např. roční bonus), lze vystavit jeden souhrnný doklad. Čísla původních daňových dokladů mohou být nahrazena jednoznačným vymezením plnění (§ 45 odst. 4).

Sedmiletý režim se vztahuje na původní plnění uskutečněná od 1. ledna 2025. U starších původních plnění se podle přechodných pravidel použije dřívější úprava; samotné datum vystavení dobropisu v roce 2026 je do nového režimu nepřevádí. Odběratel při povinném snížení odpočtu podle § 74 nečeká automaticky na doručení dokladu: rozhoduje, kdy se o rozhodných skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl.

## Vzorové znění

**OPRAVNÝ DAŇOVÝ DOKLAD**
(dobropis / vrubopis dle § 42 a § 45 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)

Evidenční číslo opravného dokladu: **[Číslo opravného dokladu]**

---

**Dodavatel (plátce, který uskutečnil plnění):**
[Jméno a příjmení / Obchodní firma]
Sídlo: [Adresa sídla / místa podnikání]
IČO: [IČO]
DIČ: [DIČ dodavatele]
Plátce DPH: ano

**Odběratel (příjemce plnění):**
[Jméno a příjmení / Obchodní firma]
Sídlo: [Adresa sídla / místa podnikání]
IČO: [IČO odběratele]
DIČ: [DIČ odběratele, bylo-li přiděleno]

---

**Vazba na původní daňový doklad**
Opravovaný daňový doklad – evidenční číslo: **[Číslo původní faktury]**
Datum vystavení původního dokladu: [Datum vystavení původní faktury]
Datum uskutečnění původního zdanitelného plnění (DUZP): [DUZP původního plnění]

**Den rozhodný pro provedení opravy** (§ 42 odst. 3 ZDPH): [Datum, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro opravu]

**Důvod opravy:** [Důvod opravy — např. sleva z ceny / vrácení zboží / reklamace / vrácení zálohy]

---

**Předmět opravy a rozdíly oproti původnímu dokladu**

Údaje se uvádějí jako **rozdíl** oproti původnímu dokladu (u snížení se záporným znaménkem), nikoli jako nová celková částka.

| Popis plnění                | Sazba DPH                  | Rozdíl základu daně | Rozdíl DPH    | Rozdíl celkem vč. DPH |
| --------------------------- | -------------------------- | ------------------- | ------------- | --------------------- |
| [Popis opravovaného plnění] | [21 % / 12 % / osvobozeno] | [± Částka] Kč       | [± Částka] Kč | [± Částka] Kč         |

**Rekapitulace rozdílů:**
Rozdíl základu daně celkem: **[± Částka] Kč**
Rozdíl výše daně (DPH) celkem: **[± Částka] Kč**
Rozdíl celkové úplaty vč. DPH: **[± Částka] Kč**

Poznámka: Záporné hodnoty představují snížení (dobropis), kladné hodnoty zvýšení (vrubopis) oproti původnímu dokladu.

---

**Datum vystavení opravného dokladu:** [Datum vystavení]
**Forma a den odeslání odběrateli** (§ 42 odst. 5 ZDPH): [Způsob odeslání — e-mail / datová schránka / pošta], dne [Datum odeslání]

Vystaveno v [Místo] dne [Datum].

Za dodavatele:
.................................................
[Jméno a příjmení, funkce]

Doklad přijal za odběratele (je-li potvrzováno převzetí):
.................................................
[Jméno a příjmení, funkce], dne [Datum]

## Poznámky k vyplnění

- **Evidenční číslo opravného dokladu** — vlastní pořadové číslo z vaší číselné řady (§ 45 odst. 1). Musí být jedinečné.
- **Dodavatel / odběratel + DIČ** — v běžném případě uveďte plnou identifikaci obou stran; DIČ odběratele jen tehdy, bylo-li mu přiděleno (§ 29 odst. 3 písm. b). Při opravě původního zjednodušeného dokladu lze údaje o odběrateli vynechat jen při současném splnění podmínky, že jej plátce dostatečně nezná (§ 45 odst. 2).
- **Číslo původní faktury** — při opravě jediného plnění uveďte evidenční číslo původního dokladu (§ 45 odst. 1). U souhrnného dokladu lze čísla nahradit jednoznačným vymezením plnění (§ 45 odst. 4).
- **Den rozhodný pro opravu** (§ 42 odst. 3) — zpravidla den, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro opravu (sleva sjednána, zboží vráceno apod.); reorganizace a restrukturalizace mají zvláštní dny. Od dne podle § 42 odst. 3 běží při povinném vystavení dokladu **15denní lhůta** na jeho vystavení a přiměřené úsilí o doručení (§ 42 odst. 5).
- **Důvod opravy** — konkrétně: „sleva 10 % z ceny", „vrácení 5 ks zboží", „reklamace č. …".
- **Rozdíl základu daně a DPH** — vyplňte jako rozdíl, ne novou celkovou částku. U dobropisu (snížení) se znaménkem minus. Použijte sazbu původního plnění nebo přijaté úplaty podle § 42 odst. 7, nikoli automaticky aktuálních 21 % nebo 12 %. U starší sazby upravte i nabídku sazeb ve staženém DOCX.
- **Doručení příjemci** — zaznamenejte způsob a den odeslání (e-mail, datová schránka, pošta) a vynaložte přiměřené úsilí, aby se doklad dostal do dispozice příjemce (§ 42 odst. 5); samotný záznam o odeslání nemusí vždy dokazovat splnění této podmínky.
- **Zařazení do přiznání** — snížení základu daně při povinném vystavení dokladu se uvádí v běžném přiznání za období, kdy plátce vynaložil přiměřené úsilí, aby se doklad dostal k příjemci (§ 42 odst. 6), nikoli automaticky za období původní faktury nebo pouhého vyhotovení dokladu. U zvýšení základu a u zvláštních případů podle § 42 odst. 3 písm. b) až f) platí jiné určení období. Členění kontrolního hlášení posuďte podle typu a výše plnění.
- **Lhůta na opravu** — obecně do konce **7. kalendářního roku** následujícího po roce vzniku povinnosti přiznat daň u původního uskutečněného plnění; u neuskutečněného plnění se zdaněnou zálohou 3 roky od konce zdaňovacího období jejího přijetí (§ 42 odst. 8). Přechod starších plnění se posuzuje podle novely č. 461/2024 Sb.; u leasingu a dílčích plnění existují zvláštní pravidla.

## Související

- [Storno a opravná faktura neplátce DPH](https://ucto.cz/sablony/storno-faktura-neplatce-vzor) — oprava běžné faktury bez režimu opravného daňového dokladu.
- [Oprava základu daně a výše DPH (dobropis)](https://ucto.cz/dph/oprava-zakladu-dane) — podrobný výklad § 42, § 43, lhůt a zařazení do přiznání.
- [Daňový doklad: náležitosti dle zákona o DPH](https://ucto.cz/dph/danovy-doklad) — povinné náležitosti původní faktury podle § 29.
- [Náležitosti faktury](https://ucto.cz/ucetnictvi/nalezitosti-faktury) — co musí obsahovat faktura obecně.

## Zdroje

- Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, § 42, § 43, § 45 a § 74 (ve znění novely č. 461/2024 Sb.) — [zakonyprolidi.cz](https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-235).
- Finanční správa: Informace ke změnám v oblasti DPH od 1. 1. 2025 — [financnisprava.gov.cz](https://financnisprava.gov.cz/cs/financni-sprava/novinky/novinky-2025/informace-ke-zmenam-v-oblasti-dph-od-01012025).

---

# Plná moc pro zastupování na finančním úřadu — vzor ke stažení (2026)

- URL: https://ucto.cz/sablony/plna-moc-fu-vzor
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Plná moc pro finanční úřad vzor 2026 v DOCX a PDF. Rozsah zmocnění, přijetí a uplatnění u správce daně podle § 27 až § 29 daňového řádu.

**Ve zkratce:** Plná moc je jednostranné zmocnění, kterým daňový subjekt (zmocnitel) pověřuje jinou osobu (zmocněnce — typicky účetní, daňového poradce nebo advokáta), aby jej zastupovala při správě daní (§ 27 odst. 1 daňového řádu). Musí obsahovat zejména přesné označení obou stran, **jednoznačně vymezený rozsah zmocnění** (§ 28 odst. 1 daňového řádu) ; pro průkaznost uveďte také datum a podpis zmocnitele. Vůči správci daně je účinná až okamžikem jejího uplatnění u příslušného finančního úřadu (§ 27 odst. 2 daňového řádu). Vzor je určen fyzickým i právnickým osobám, které chtějí zmocnit zástupce pro jednání před finančním úřadem.

## Kdy vzor použít

- Chcete, aby vás před finančním úřadem zastupovala účetní, daňový poradce, advokát nebo jiná osoba.
- Potřebujete zmocnit zástupce ke zpracování a podání daňového přiznání (např. k dani z příjmů nebo k DPH).
- Chcete, aby přiznání po základní tříměsíční lhůtě podal daňový poradce nebo advokát; šestiměsíční lhůta podle § 136 odst. 2 daňového řádu se u ročního přiznání k dani z příjmů uplatní jen při splnění zákonných podmínek, nikoli samotným podpisem plné moci. Na měsíční či čtvrtletní přiznání k DPH se tato lhůta nevztahuje.
- Potřebujete zmocnit zástupce pro konkrétní daňové řízení, kontrolu nebo jednotlivý úkon (např. nahlížení do spisu, převzetí písemností).
- Udělujete generální plnou moc pro veškerá jednání před správcem daně na dobu neurčitou.

## Kdy ho NEpoužívat bez úprav / na co si dát pozor

- **Pro zastupování před jiným úřadem než finančním.** Pro Českou správu sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovnu nebo soud platí vlastní formuláře a režim — tento vzor pro ně není určen.
- **Místo zřízení přístupu do datové schránky.** Plná moc nenahrazuje pověření k přístupu do datové schránky; to se řeší samostatně.
- **Pro pověření vlastního zaměstnance jednat za firmu.** Právnická osoba může pověřit svého zaměstnance nebo jinou fyzickou osobu, která vykonává její činnost, aby v rozsahu pověření jednala jejím jménem (§ 24 odst. 3 daňového řádu). Jde o jiný režim než volbu zmocněnce podle § 27.
- **Pozor na vady plné moci.** Má-li plná moc neurčitě vymezený rozsah, vyzve správce daně zmocnitele k úpravě. Plná moc je vůči správci daně účinná až po odstranění vad; účinky podání zmocněnce však zůstávají zachovány, odstraní-li se vady v určené lhůtě (§ 28 odst. 2 a 3 daňového řádu).
- **Tento vzor je obecná pomůcka, nikoli právní poradenství.** Protože vada plné moci může způsobit procesní následky (neúčinné zastoupení, propadnutí lhůty pro podání přiznání), doporučujeme nechat konkrétní znění před použitím zkontrolovat **advokátem, daňovým poradcem nebo zkušenou mzdovou či daňovou účetní** — zejména u generálních plných mocí a u zmocnění s prodlouženou lhůtou.

## Povinné náležitosti

| Náležitost                                                                                                                          | Právní základ                                          |
| ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- | ------------------------------------------------------ |
| Volba zmocněnce daňovým subjektem (kdo koho zmocňuje) — typicky účetní, daňový poradce nebo advokát                                 | § 27 odst. 1 daňového řádu                             |
| **Jednoznačné vymezení rozsahu zmocnění** (generální × pro konkrétní řízení nebo úkon) — bez určitého vymezení jde o vadu plné moci | § 28 odst. 1 daňového řádu                             |
| Přesné označení obou stran a příslušného správce daně tak, aby plnou moc bylo možné jednoznačně použít (určitost podání)            | § 28 odst. 1 daňového řádu (ve spojení s § 70 odst. 3) |
| Poučení, že plná moc je vůči správci daně účinná až okamžikem jejího uplatnění u příslušného správce daně                           | § 27 odst. 2 daňového řádu                             |

> **Pozn.:** Datum a místo udělení a podpis zmocnitele daňový řád výslovně jako samostatné povinné náležitosti nevyjmenovává, pro průkaznost je však vzor obsahuje. Přijetí plné moci podpisem zmocněnce **není podmínkou účinnosti zastoupení**; vzor proto jeho podpis nevyžaduje. **Doba platnosti** rovněž není povinnou náležitostí, je však vhodná kvůli právní jistotě.

## Vzorové znění

**PLNÁ MOC**

udělená podle § 27 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů

**Zmocnitel (daňový subjekt):**

[Jméno a příjmení / Obchodní firma]
[Datum narození — u fyzické osoby] / IČO: [IČO]
DIČ: [DIČ]
Adresa / sídlo: [Adresa / Sídlo]
(dále jen „zmocnitel")

**Zmocněnec (zástupce):**

[Jméno a příjmení / Obchodní firma zástupce]
[Datum narození — u fyzické osoby] / IČO: [IČO zástupce]
DIČ: [DIČ zástupce]
Adresa / sídlo: [Adresa / Sídlo zástupce]
[Evidenční číslo daňového poradce / advokáta — je-li relevantní]
(dále jen „zmocněnec")

**I. Udělení plné moci a rozsah zmocnění**

Zmocnitel tímto zmocňuje zmocněnce, aby jej zastupoval při správě daní před správcem daně:

[Finanční úřad pro / Specializovaný finanční úřad], Územní pracoviště [Územní pracoviště]

Rozsah zmocnění:

[Varianta A — neomezená (generální) plná moc:] Zmocnění se vztahuje na všechny úkony, řízení a jiné postupy při správě daní v plném rozsahu podle daňového řádu, a to neomezeně.

[Varianta B — omezená plná moc:] Zmocnění se vztahuje na tyto daně, řízení a úkony: [např. zpracování a podání daňového přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období [Rok]; zastupování v daňovém řízení k DPH; nahlížení do spisu; přebírání písemností]. V ostatních věcech zmocněnec zmocnitele nezastupuje.

**II. Doba platnosti**

Tato plná moc se uděluje [na dobu neurčitou / na dobu určitou do [Datum] / pro výše vymezené řízení až do jeho pravomocného skončení].

**III. Účinnost vůči správci daně**

Zmocnitel bere na vědomí, že plná moc je vůči správci daně účinná až okamžikem jejího uplatnění u příslušného správce daně (§ 27 odst. 2 daňového řádu).

V [Místo] dne [Datum]

............................................
[Jméno a příjmení / Obchodní firma]
zmocnitel
[podpis, případně osoba oprávněná jednat za zmocnitele a její funkce]

## Poznámky k vyplnění

- **Zmocnitel.** U fyzické osoby uveďte jméno, příjmení, datum narození a adresu (případně IČO a DIČ, podnikáte-li). U právnické osoby uveďte obchodní firmu, IČO, DIČ a sídlo a doplňte osobu oprávněnou za ni jednat.
- **Zmocněnec.** U daňového poradce nebo advokáta doplňte evidenční číslo. U přiznání za zdaňovací období trvající nejméně 12 měsíců se šestiměsíční lhůta podle § 136 odst. 2 použije, pokud přiznání nebylo podáno v základní tříměsíční lhůtě a následně je podá poradce nebo advokát; samotná existence plné moci lhůtu automaticky neprodlužuje. Účetní bez tohoto profesního postavení tuto podmínku nesplňuje.
- **Rozsah zmocnění (čl. I).** Zvolte buď variantu A (neomezená plná moc), nebo variantu B (omezená), nikoli obě — nepotřebnou variantu z dokumentu odstraňte. Rozsah musí být vymezen určitě (§ 28 odst. 1 daňového řádu). U vadné plné moci správce daně vyzve k opravě; účinky podání zmocněnce zůstanou zachovány, pokud se vady odstraní ve stanovené lhůtě (§ 28 odst. 2 a 3).
- **Správce daně.** Uveďte konkrétní finanční úřad (zpravidla podle kraje sídla/bydliště) a územní pracoviště. U Specializovaného finančního úřadu uveďte jeho přesné označení.
- **Další zmocněnec.** Podle § 29 odst. 2 daňového řádu může dalšího zmocněnce zvolit daňový poradce nebo advokát. Běžný zmocněnec tuto možnost nemá ani při výslovném souhlasu zmocnitele; výjimkou je zmocněnec pro doručování podle § 28 odst. 5. Volba dalšího zástupce proto není ve vzoru samostatnou volbou.
- **Doba platnosti (čl. II).** Daňový řád dobu platnosti jako povinnou náležitost nestanoví, je to doporučený údaj kvůli právní jistotě. Pro jednorázové řízení postačí vymezení „pro výše uvedené řízení". Pro průběžné zastupování uveďte „na dobu neurčitou".
- **Podpisy.** Pro průkaznost plnou moc podepisuje zmocnitel. Podpis zmocněnce daňový řád nestanoví jako podmínku účinnosti zastoupení; vzor ho neobsahuje.
- **Uplatnění u správce daně.** Plnou moc je třeba u příslušného finančního úřadu uplatnit (např. podáním do datové schránky nebo jako přílohu prvního podání) — teprve tím se stává vůči správci daně účinnou (§ 27 odst. 2 daňového řádu).
- **Souběh plných mocí.** V téže věci můžete mít jen jednoho zmocněnce (§ 29 odst. 1). Uplatněním nové plné moci se původní plná moc vypovídá v rozsahu překryvu (§ 28 odst. 4). Při změně účetní proto porovnejte rozsah obou dokumentů.
- **Změna příslušnosti.** Plná moc je v rozsahu zmocnění účinná i vůči jinému správci daně při změně místní příslušnosti, dožádání nebo vedení řízení v téže věci (§ 27 odst. 3).
- **Rok 2026.** Před podáním ověřte, že rozsah zmocnění odpovídá zamýšleným úkonům a že plná moc byla uplatněna u příslušného správce daně. Vzor neobsahuje žádné částkové parametry.

## Související

- [Převzetí účetnictví: na co si dát pozor](https://ucto.cz/ucetnictvi/prevzeti-ucetnictvi) — kdy řešit plné moci u finančního úřadu při změně účetní firmy.
- [Daňové přiznání OSVČ krok za krokem](https://ucto.cz/dane/danove-priznani-osvc) — kdy se hodí zmocnit daňového poradce.
- [Kdo musí podat daňové přiznání](https://ucto.cz/dane/kdo-musi-podat-danove-priznani) — lhůty pro podání a prodloužení lhůty při zastoupení poradcem.

## Zdroje

- Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, § 27 (volba zmocněnce a účinnost plné moci vůči správci daně), § 28 (vymezení rozsahu zmocnění a vady plné moci), § 29 (omezení zmocnění a volba dalšího zmocněnce), § 25 a § 26 (zástupce) a § 136 (lhůty pro podání daňového přiznání) — [zakonyprolidi.cz](https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-280).
- Podání plné moci včetně volné formy, elektronických možností a odkazu na formulář MOJE daně — [Portál veřejné správy](https://portal.gov.cz/sluzby-vs/podani-plne-moci-k-zastupovani-danoveho-subjektu-jinou-osobou-S20066).

---

# Předávací protokol k předání účetnictví — vzor ke stažení (2026)

- URL: https://ucto.cz/sablony/predavaci-protokol-vzor
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Předávací protokol k předání účetnictví a dokladů — vzor 2026 ke stažení v DOCX a PDF. Seznam náležitostí, návaznost dle § 5, § 8 a § 31 zákona o účetnictví.

**Ve zkratce:** Předávací protokol je písemný doklad o tom, co předávající (původní účetní nebo účetní firma) předal přebírajícímu (nové účetní nebo přímo podnikateli) při změně zpracovatele účetnictví. **Není zákonem stanovenou povinnou náležitostí** — žádný paragraf jeho obsah nevyjmenovává —, je to však klíčový ochranný dokument: dokládá rozsah předaných dokladů, knih, dat a přístupů a navazuje na povinnost vést účetnictví úplné a průkazné (§ 8 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví) a na archivační lhůty (§ 31 téhož zákona). Odpovědnost za vedení účetnictví zůstává vždy na účetní jednotce, i když je pověřena jiná osoba (§ 5 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb.). Vzor je určen účetním, účetním firmám a podnikatelům, kteří mění zpracovatele účetnictví nebo si je berou do vlastní režie.

## Kdy vzor použít

- Při změně účetní firmy — předáváte agendu novému zpracovateli a chcete doložit, co bylo skutečně předáno.
- Při převzetí účetnictví do vlastní režie podnikatele.
- Při ukončení spolupráce s externí účetní, kdy potřebujete soupis vrácených dokladů a dat.
- Když jako přebírající chcete mít doložené, co jste převzali a co případně chybí (výhrady).
- Při interním předání agendy mezi dvěma účetními uvnitř jedné firmy, je-li vhodné předání zdokumentovat.

## Kdy ho NEpoužívat bez úprav / na co si dát pozor

- **Nenahrazuje smlouvu o vedení účetnictví ani zpracovatelskou smlouvu podle GDPR.** Předání osobních údajů zaměstnanců a obchodních partnerů mezi správcem a zpracovatelem vyžaduje ujednání splňující čl. 28 GDPR. Může být součástí širší smlouvy; tento protokol potřebný obsah sám neobsahuje.
- **Neřeší plné moci u úřadů.** Odvolání plné moci původní účetní a udělení nové plné moci u finančního úřadu, ČSSZ a zdravotní pojišťovny je samostatný úkon — protokol o něm pouze informuje, sám jej neprovádí.
- **Nezbavuje účetní jednotku odpovědnosti.** Ani podepsaný protokol nepřenáší odpovědnost za vedení účetnictví — ta podle § 5 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb. zůstává vždy na účetní jednotce (podnikateli, korporaci).
- **Položky vyjmenujte konkrétně.** Obecná formulace typu „předáno kompletní účetnictví" může v případě sporu ztížit prokázání přesného rozsahu předání — uveďte konkrétní knihy, druhy dokladů, období a počty.
- **Tento vzor je obecná pomůcka, nikoli právní, daňové ani účetní poradenství.** U sporných nebo rozsáhlých předání (nedoložené období, chybějící doklady, otevřené daňové povinnosti) doporučujeme nechat konkrétní znění zkontrolovat **advokátem, daňovým poradcem nebo zkušenou účetní**.

## Doporučené náležitosti

Předávací protokol nemá zákonem předepsané náležitosti (není to povinný dokument). Aby ale plnil svou ochrannou funkci a navazoval na zákonné povinnosti účetní jednotky, měl by obsahovat:

| Náležitost                                                                                     | Souvislost / právní základ                                                      |
| ---------------------------------------------------------------------------------------------- | ------------------------------------------------------------------------------- |
| Identifikace obou stran — předávající a přebírající (jméno/firma, IČO, adresa)                 | určitost a prokazatelnost úkonu (obecné požadavky na písemný doklad)            |
| Identifikace účetní jednotky, jejíž účetnictví se předává (název, IČO)                         | § 5 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb. (odpovědnost zůstává na účetní jednotce)     |
| Vymezené období, kterého se předání týká                                                       | návaznost účetnictví napříč obdobími (§ 8 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb.)       |
| Seznam předaných dokladů a knih (deník, hlavní kniha, faktury, pokladní doklady, výpisy, mzdy) | § 8 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb. (úplnost a průkaznost účetnictví)            |
| Seznam předaných datových souborů (formát, médium, rozsah přístupu k software)                 | § 8 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb.                                              |
| Stav daňových povinností (která přiznání a přehledy jsou podané a která zbývají)               | návaznost daňové a odvodové agendy                                              |
| Seznam předaných přístupů a plných mocí                                                        | organizační a bezpečnostní kontinuita (plné moci se řeší samostatně u úřadů)    |
| Výhrady a chybějící dokumenty, jsou-li nějaké                                                  | ochranná funkce protokolu pro obě strany                                        |
| Vazba na archivační lhůty (předání dokladů za dosud neuplynulá období)                         | § 31 odst. 2 a § 32 zákona č. 563/1991 Sb.; § 35 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb. |
| Datum a místo předání, podpisy obou stran, vyhotovení ve dvou stejnopisech                     | prokazatelnost úkonu                                                            |

Pro rok 2026 platí archivační lhůty beze změny: účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy a účtový rozvrh se uchovávají nejméně 5 let, účetní závěrka a výroční zpráva 10 let (§ 31 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb.); daňové doklady pro účely DPH 10 let (§ 35 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb.).

## Vzorové znění

**PŘEDÁVACÍ PROTOKOL**

o předání a převzetí účetnictví a účetních dokladů

**Předávající (původní zpracovatel účetnictví):**

[Jméno a příjmení / Obchodní firma]
IČO: [IČO] / DIČ: [DIČ]
Adresa / sídlo: [Adresa / Sídlo]
Zastoupen(a): [Jméno a příjmení osoby oprávněné jednat — u právnické osoby]
(dále jen „předávající")

**Přebírající (nový zpracovatel účetnictví / podnikatel):**

[Jméno a příjmení / Obchodní firma]
IČO: [IČO] / DIČ: [DIČ]
Adresa / sídlo: [Adresa / Sídlo]
Zastoupen(a): [Jméno a příjmení osoby oprávněné jednat — u právnické osoby]
(dále jen „přebírající")

**Účetní jednotka, jejíž účetnictví se předává:**

[Název účetní jednotky]
IČO: [IČO účetní jednotky]
(je-li shodná s přebírajícím, uveďte „totožná s přebírajícím")

**I. Předmět a období předání**

Předávající předává a přebírající přebírá níže uvedené účetnictví, účetní knihy, doklady, datové soubory a přístupy účetní jednotky [Název účetní jednotky] za období [od — do, např. 1. 1. 2025 – 30. 6. 2026].

Smluvní strany berou na vědomí, že pověřením jiné osoby vedením účetnictví se účetní jednotka nezbavuje odpovědnosti za jeho vedení (§ 5 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví).

**II. Předané účetní knihy a doklady (v listinné podobě)**

| Č.  | Druh dokladu / knihy                            | Období   | Počet (ks / šanonů) | Poznámka   |
| --- | ----------------------------------------------- | -------- | ------------------- | ---------- |
| 1   | Účetní deník                                    | [Období] | [Počet]             | [Poznámka] |
| 2   | Hlavní kniha                                    | [Období] | [Počet]             | [Poznámka] |
| 3   | Faktury přijaté                                 | [Období] | [Počet]             | [Poznámka] |
| 4   | Faktury vydané                                  | [Období] | [Počet]             | [Poznámka] |
| 5   | Pokladní doklady                                | [Období] | [Počet]             | [Poznámka] |
| 6   | Bankovní výpisy                                 | [Období] | [Počet]             | [Poznámka] |
| 7   | Interní doklady                                 | [Období] | [Počet]             | [Poznámka] |
| 8   | Inventurní soupisy                              | [Období] | [Počet]             | [Poznámka] |
| 9   | Mzdové podklady a evidence                      | [Období] | [Počet]             | [Poznámka] |
| 10  | [Další — např. účtový rozvrh, vnitřní směrnice] | [Období] | [Počet]             | [Poznámka] |

**III. Předané datové soubory a software**

| Č.  | Soubor / agenda                  | Formát                      | Médium / způsob předání | Poznámka   |
| --- | -------------------------------- | --------------------------- | ----------------------- | ---------- |
| 1   | Účetní data (export ze software) | [např. XML / datová záloha] | [USB / e-mail / cloud]  | [Poznámka] |
| 2   | [Další datový soubor]            | [Formát]                    | [Médium]                | [Poznámka] |

Přístupy k účetnímu software / službám: [Uveďte rozsah předaných oprávnění, nebo „nepředávají se"; hesla sem nezapisujte].

**IV. Stav daňových povinností ke dni předání**

| Přiznání / přehled                             | Období   | Stav (podáno / nepodáno / termín) |
| ---------------------------------------------- | -------- | --------------------------------- |
| Přiznání k dani z příjmů                       | [Období] | [Stav]                            |
| Přiznání k DPH                                 | [Období] | [Stav]                            |
| Kontrolní hlášení                              | [Období] | [Stav]                            |
| Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) | [Období] | [Stav]                            |
| Přehled OSSZ (ČSSZ)                            | [Období] | [Stav]                            |
| Přehled zdravotní pojišťovny                   | [Období] | [Stav]                            |
| [Další povinnost]                              | [Období] | [Stav]                            |

**V. Předané přístupy a plné moci**

- Plná moc u finančního úřadu: [předána / odvolána / k odvolání — popis]
- Plná moc u ČSSZ a zdravotní pojišťovny: [popis]
- Přístup do datové schránky: [popis]
- [Další přístupy a pověření]

Smluvní strany berou na vědomí, že odvolání a udělení plných mocí u úřadů a změnu přístupu do datové schránky je třeba provést samostatnými úkony u příslušných institucí; tento protokol je pouze eviduje.

**VI. Výhrady a chybějící dokumenty**

[Uveďte konkrétní výhrady přebírajícího a seznam dokumentů, které nebyly předány a mají být doplněny do [Datum]. Nejsou-li žádné, uveďte „bez výhrad".]

**VII. Archivace**

Předané doklady a záznamy se uchovávají po zákonné archivační lhůty: účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy a účtový rozvrh nejméně 5 let, účetní závěrka a výroční zpráva 10 let (§ 31 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb.); daňové doklady pro účely DPH 10 let (§ 35 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb.). Účetní lhůty se počítají od konce účetního období, kterého se záznamy týkají; lhůta DPH od konce zdaňovacího období, v němž se plnění uskutečnilo. Účetní záznamy může být nutné uchovávat déle pro jiné účely podle § 32 zákona o účetnictví. U mzdových a důchodových podkladů se zvlášť prověří delší lhůty podle příslušných předpisů; obecná účetní lhůta je nenahrazuje.

**VIII. Závěrečná ujednání**

Tento protokol je vyhotoven ve dvou stejnopisech, z nichž každá strana obdrží po jednom. Předávající i přebírající svým podpisem stvrzují, že předmět předání odpovídá výše uvedenému soupisu.

V [Místo] dne [Datum]

Předávající: [Jméno / firma; jednající osoba a funkce] Podpis: ........................

Přebírající: [Jméno / firma; jednající osoba a funkce] Podpis: ........................

## Poznámky k vyplnění

- **Strany (záhlaví).** U fyzické osoby uveďte jméno, příjmení, IČO a adresu; u právnické osoby obchodní firmu, IČO, DIČ, sídlo a osobu oprávněnou jednat. Je-li přebírajícím přímo podnikatel (převzetí do vlastní režie), uveďte u účetní jednotky „totožná s přebírajícím".
- **Období (čl. I).** Vymezte přesně období, kterého se předání týká (např. „1. 1. 2025 – 30. 6. 2026"). Při změně účetní firmy v polovině roku rozlište běžné a minulé období — bez dat minulého období nelze ověřit návaznost počátečních zůstatků.
- **Knihy a doklady (čl. II).** Položky raději vyjmenujte konkrétně podle druhů a uveďte počty (ks nebo šanonů); obecné „kompletní účetnictví" může v případě sporu ztížit prokázání přesného rozsahu předání. Řádky, které se vás netýkají, z tabulky odstraňte.
- **Datové soubory (čl. III).** Uveďte formát exportu (XML, datová záloha software), médium předání a rozsah předaných oprávnění. Přístupová hesla předávejte zabezpečeným odděleným kanálem a po předání je změňte; do protokolu je nezapisujte.
- **Daňové povinnosti (čl. IV).** U každého přiznání a přehledu vyznačte, zda je podané, případně do kdy se má podat. Nepodané kontrolní hlášení nebo přehled je riziko pokuty, které přebírá účetní jednotka — proto stav uveďte přesně.
- **Přístupy a plné moci (čl. V).** Protokol plné moci jen eviduje; odvolání plné moci původní účetní a udělení nové u finančního úřadu, ČSSZ a zdravotní pojišťovny proveďte samostatnými úkony u úřadů. Po předání agendy zrušte přístup předchozí účetní do datové schránky.
- **Výhrady (čl. VI).** Sem patří vše, co chybí nebo je sporné, a termín doplnění. Nejsou-li výhrady, výslovně uveďte „bez výhrad" — chrání to obě strany.
- **Archivace (čl. VII).** Pro rok 2026 platí lhůty 5 let (doklady, knihy, soupisy) a 10 let (závěrka, daňové doklady DPH). Přebírající si vyžádá doklady za všechna dosud neuplynulá období, ne jen za běžný rok.
- **Stejnopisy a podpisy (čl. VIII).** Protokol podepisují obě strany a vyhotovuje se ve dvou stejnopisech. U právnické osoby podepisuje osoba oprávněná jednat; doplňte její funkci.

## Související

- [Převzetí účetnictví: na co si dát pozor](https://ucto.cz/ucetnictvi/prevzeti-ucetnictvi) — kompletní postup při změně účetní firmy a co musí předávací protokol obsahovat.
- [Archivace účetních dokladů](https://ucto.cz/ucetnictvi/archivace-dokladu) — jak dlouho se uchovávají doklady, které přebíráte.
- [Inventarizace](https://ucto.cz/ucetnictvi/inventarizace) — dokladové odsouhlasení zůstatků, které je vhodné provést při převzetí účetnictví.

## Zdroje

- Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, § 5 odst. 2 (odpovědnost účetní jednotky), § 8 odst. 1 (úplnost a průkaznost účetnictví), § 31 odst. 2 a § 32 (archivační lhůty a jejich prodloužení) — [zakonyprolidi.cz](https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-563).
- Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, § 35 odst. 2 (uchování daňových dokladů pro účely DPH 10 let) — [zakonyprolidi.cz](https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-235).

---

# Příjmový pokladní doklad (PPD) — vzor ke stažení (2026)

- URL: https://ucto.cz/sablony/prijmovy-pokladni-doklad-vzor
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Příjmový pokladní doklad (PPD) vzor 2026 ke stažení ve formátu DOCX a PDF. Vzor se všemi náležitostmi účetního dokladu podle § 11 zákona o účetnictví pro rok 2026.

**Ve zkratce:** Příjmový pokladní doklad (PPD) dokládá přijetí hotovosti do pokladny. U účetní jednotky musí obsahovat náležitosti účetního dokladu podle § 11 zákona č. 563/1991 Sb. Vzor mohou prakticky používat i OSVČ vedoucí daňovou evidenci, na které se však § 11 nepoužije automaticky jen proto, že hotovost evidují; doklad musí především průkazně zachytit příjem a jeho souvislost s podnikáním.

## Kdy vzor použít

- Při **přijetí hotovostní tržby** do pokladny (prodej zboží nebo služby za hotové).
- Při **přijetí zálohy nebo doplatku** v hotovosti od odběratele či zákazníka.
- Při **vkladu hotovosti** do pokladny (například vklad podnikatele nebo výběr z účtu do pokladny).
- Při **vrácení nevyčerpané zálohy** zaměstnancem zpět do pokladny.
- Vždy, když potřebujete přijatou hotovost doložit účetním dokladem podle § 11 zákona č. 563/1991 Sb. a zapsat ji do pokladní knihy a na stranu Má dáti účtu 211.

## Kdy ho NEpoužívat bez úprav / na co si dát pozor

- **Nepoužívejte pro výdej hotovosti** — k vyplacení peněz z pokladny slouží výdajový pokladní doklad (VPD).
- **Nepoužívejte pro bezhotovostní platby** přes bankovní účet; ty se dokládají bankovním výpisem, nikoli pokladním dokladem.
- **Hotovostní limit 270 000 Kč za kalendářní den.** Do limitu se sčítají všechny platby téhož plátce témuž příjemci v jednom kalendářním dni, nikoli jen částky jedné faktury; jejich úhrn nesmí překročit 270 000 Kč (§ 4 zákona č. 254/2004 Sb.); limit nelze obejít rozdělením platby na více menších dokladů v jeden den.
- **DPH uvádějte jen tehdy, když PPD sám slouží jako daňový doklad.** Samotné plátcovství DPH nestačí; často je daňovým dokladem samostatná faktura nebo účtenka. Má-li PPD sloužit jako plný daňový doklad, doplňte všechny náležitosti § 29 ZDPH, například DIČ odběratele, bylo-li přiděleno, rozsah plnění, jednotkovou cenu a správný den uskutečnění plnění nebo přijetí úplaty. Datum pohybu hotovosti nemusí být datem zdanitelného plnění; samotný předtištěný rozpis DPH nestačí.
- **Číslování.** Používejte jednoznačnou a dohledatelnou řadu. Doloženou mezeru vysvětlete ve vnitřní evidenci, ale zákon nestanoví, že každá mezera automaticky zneplatní doklad.
- Tento vzor je **obecná pomůcka, nikoli právní ani daňové poradenství.** Před použitím ve specifické situaci (cizí měna, DPH, vyšší částky) doporučujeme konzultaci s účetní nebo daňovým poradcem; vada účetního dokladu může mít daňové i účetní následky.

Účetní údaje a podpisové záznamy mohou být také na více vzájemně propojených záznamech, pokud je nezaměnitelně spojuje identifikátor (§ 11 odst. 1). Podpisový záznam nemusí být jen ruční podpis na vytištěném papíru; zákon připouští i průkaznou technickou formu (§ 33a).

## Povinné náležitosti

Příjmový pokladní doklad je účetním dokladem podle § 11 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a musí obsahovat:

| Náležitost                                                                             | Právní základ                                            |
| -------------------------------------------------------------------------------------- | -------------------------------------------------------- |
| Označení dokladu (např. „Příjmový pokladní doklad č. 2026/0145")                       | § 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/1991 Sb.             |
| Obsah účetního případu a jeho účastníky (od koho a za co se hotovost přijímá)          | § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 563/1991 Sb.             |
| Peněžní částku, popř. cenu za jednotku a množství                                      | § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 563/1991 Sb.             |
| Okamžik vyhotovení dokladu                                                             | § 11 odst. 1 písm. d) zákona č. 563/1991 Sb.             |
| Okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem vyhotovení            | § 11 odst. 1 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb.             |
| Podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a osoby odpovědné za jeho zaúčtování | § 11 odst. 1 písm. f) zákona č. 563/1991 Sb.             |
| Jednoznačné označení dokladu v dohledatelné interní řadě                               | § 11 odst. 1 písm. a) a § 8 zákona č. 563/1991 Sb.       |
| U plátce DPH rozpis základu daně a DPH (sazba, částka)                                 | § 29 zákona č. 235/2004 Sb. (je-li PPD daňovým dokladem) |

Hodnoty platné pro rok 2026: limit plateb v hotovosti je **270 000 Kč za jeden kalendářní den** mezi jedním plátcem a jedním příjemcem (§ 4 zákona č. 254/2004 Sb.). Pokladní doklady se uchovávají nejméně **5 let** (§ 31 zákona č. 563/1991 Sb.), a je-li doklad zároveň daňovým dokladem pro DPH, **10 let** (§ 35 zákona č. 235/2004 Sb.).

## Vzorové znění

**PŘÍJMOVÝ POKLADNÍ DOKLAD**

Doklad č.: **[Číslo dokladu, např. 2026/0145]**

---

**Účetní jednotka (příjemce hotovosti):**

[Obchodní firma / Jméno a příjmení]
[Adresa sídla / místa podnikání]
IČO: [IČO] DIČ: [DIČ, je-li plátcem DPH]

**Přijato od (plátce):**

[Jméno a příjmení / Obchodní firma plátce]
[Adresa]
IČO: [IČO plátce, je-li podnikatelem]

---

**Účel platby / obsah účetního případu:**
[Popis operace — např. úhrada faktury č. ..., tržba za zboží, přijatá záloha]

Související doklad: [Číslo faktury / paragonu / smlouvy]

| Popis          | Základ daně | Sazba DPH   | DPH      | Celkem      |
| -------------- | ----------- | ----------- | -------- | ----------- |
| [Popis plnění] | [Základ] Kč | [12 / 21] % | [DPH] Kč | [Částka] Kč |

_(Řádek s DPH vyplňte pouze tehdy, je-li příjemce plátcem DPH a doklad je zároveň daňovým dokladem. Neplátce DPH uvádí jen celkovou částku.)_

**Přijatá částka číslem:** **[Částka] Kč**

**Slovy:** [Částka slovy] korun českých

**Způsob úhrady:** hotově

---

Okamžik vyhotovení dokladu (datum vystavení): [Datum]

Okamžik uskutečnění účetního případu: [Datum, není-li shodné s datem vystavení]

Místo vystavení: [Místo]

---

Vystavil / pokladní (osoba odpovědná za účetní případ):

Jméno: [Jméno a příjmení] Podpis: ............................................

Zaúčtoval (osoba odpovědná za zaúčtování):

Jméno: [Jméno a příjmení] Podpis: ............................................

Peníze přijal / pokladní stvrzuje příjem hotovosti:

Podpis: ............................................

Plátce (potvrzuje úhradu — nepovinné):

Podpis: ............................................

Limit má zákonné výjimky: například povinné pracovněprávní platby podle § 3 odst. 2 a vklady či výběry z účtu podle § 2 odst. 2 zákona č. 254/2004 Sb. Hotovostní výplatu zákonné cestovní náhrady ani vlastní výběr z účtu proto nelze bez dalšího posuzovat jako běžnou obchodní platbu.

## Poznámky k vyplnění

- **Číslo dokladu** — uveďte jedinečné označení v dohledatelné řadě příjmových dokladů (zvlášť od výdajových). Případné zrušené číslo nebo mezeru interně zdokumentujte.
- **Účetní jednotka (příjemce)** — vyplňte identifikaci toho, kdo hotovost přijímá: obchodní firmu nebo jméno, adresu sídla/místa podnikání a IČO; DIČ jen u plátce DPH.
- **Přijato od (plátce)** — uveďte, od koho je hotovost přijata. Jde o jednoho z účastníků účetního případu podle § 11 odst. 1 písm. b).
- **Účel platby** — stručně, ale srozumitelně popište, za co je hotovost přijata, a uveďte číslo souvisejícího dokladu (faktury, paragonu, smlouvy). Bez popisu by doklad nebyl průkazný.
- **Rozpis DPH** — vyplňují plátci DPH u zdanitelného plnění, pokud je doklad zároveň daňovým dokladem. V roce 2026 platí základní sazba DPH 21 % a snížená sazba 12 %. Osvobozené plnění neoznačujte jako „0% sazbu“; případný daňový doklad musí obsahovat údaj o osvobození podle § 29 odst. 2 písm. a) ZDPH. U plnění mimo předmět DPH neuvádějte sazbu ani částku DPH. Neplátce řádek s DPH nevyplňuje.
- **Přijatá částka** — peněžní částka je povinná; slovní vyjádření zákon nevyžaduje, ale ve vzoru zůstává jako praktická ochrana proti pozdějším úpravám.
- **Okamžik vyhotovení a okamžik uskutečnění** — jsou-li shodné, stačí jedno datum; liší-li se (např. hotovost přijata dříve, doklad vystaven později), uveďte obě data podle § 11 odst. 1 písm. d) a e).
- **Podpisy** — doklad musí obsahovat podpisové záznamy určené osoby odpovědné za účetní případ a osoby odpovědné za zaúčtování; pokladní nemusí být vždy tou první osobou; mohou to být dvě různé osoby. Podpis plátce je doporučený, nikoli povinný.
- **Limit hotovosti** — součet všech plateb mezi týmž plátcem a příjemcem nesmí za jeden kalendářní den přesáhnout 270 000 Kč (§ 4 zákona č. 254/2004 Sb.).
- **Archivace** — doklad uchovejte nejméně 5 let, u daňového dokladu pro DPH 10 let.

## Související

- [Pokladna a pokladní kniha: vedení a limit hotovosti](https://ucto.cz/ucetnictvi/pokladna) — hostitelský článek: účtování na účtu 211, pokladní kniha, limit 270 000 Kč a inventarizace pokladny.
- [Účetní doklady](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-doklady) — obecné náležitosti účetního dokladu podle § 11 zákona o účetnictví.

## Zdroje

- [Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví](https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-563) — § 11 (náležitosti účetního dokladu), § 8 (průkaznost a úplnost účetnictví), § 31 (archivace).
- [Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti](https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-254) — § 4 (limit 270 000 Kč za kalendářní den).
- [Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty](https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-235) — § 29 (náležitosti daňového dokladu), § 35 (uchovávání daňových dokladů).

---

# Smlouva o zápůjčce — vzor ke stažení (2026)

- URL: https://ucto.cz/sablony/smlouva-o-zapujcce-vzor
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Smlouva o zápůjčce vzor 2026 ke stažení (DOCX, PDF): předání peněz či jiné zastupitelné věci, volitelné úroky, splatnost a sankce podle § 2390–2394 občanského zákoníku.

**Ve zkratce:** Smlouvou o zápůjčce přenechává zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc (typicky peníze) tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu (§ 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Zápůjčka vzniká přenecháním předmětu; zákon pro běžnou zápůjčku nepředepisuje písemnou formu ani povinné ujednání o úrocích či přesném dni vrácení (§ 2392–2393). Tento písemný vzor pomáhá doložit strany, částku, předání a dohodnuté podmínky. Je určen fyzickým i právnickým osobám pro soukromou peněžitou zápůjčku — typicky rodinnou půjčku, zápůjčku mezi společníkem a jeho s. r. o. nebo bezúročnou zápůjčku zaměstnanci.

## Kdy vzor použít

- Půjčujete druhé osobě **peníze** a chcete písemně sjednat částku, úrok, splatnost a způsob vrácení.
- Jde o **rodinnou nebo soukromou půjčku** mezi fyzickými osobami, u které chcete mít důkaz o předání peněz a o dohodnutých podmínkách.
- Poskytujete **zápůjčku mezi společníkem a obchodní korporací**. Je-li jednočlenná společnost při uzavření smlouvy s jediným společníkem zastoupena právě tímto společníkem, § 13 zákona o obchodních korporacích vyžaduje písemnou formu s úředně ověřenými podpisy; výjimkou je běžný obchodní styk za obvyklých podmínek. Samotný § 2390 občanského zákoníku obecně písemnou formu nevyžaduje.
- Poskytujete **bezúročnou zápůjčku zaměstnanci** a potřebujete doložit její podmínky (pozor na daňový režim, viz níže).
- Předmětem je i jiná **zastupitelná (druhově určená) věc** — např. určité množství materiálu — kterou má vydlužitel vrátit ve stejném druhu, množství a jakosti (§ 2390).

## Kdy ho NEpoužívat bez úprav / na co si dát pozor

- **Spotřebitelský úvěr poskytovaný bankou nebo jiným oprávněným poskytovatelem** — podléhá zákonu č. 257/2016 Sb. a vlastním požadavkům na smlouvu a předsmluvní informace; tento vzor pro něj není určen.
- **Výpůjčka konkrétní nezuživatelné věci** k bezplatnému užití a vrácení téže věci (např. půjčení auta či nářadí, které se má vrátit přesně to samé) je výpůjčka podle § 2193 a násl. občanského zákoníku, nikoli zápůjčka — použijte jiný vzor.
- **Pozor na daňový režim bezúročné zápůjčky.** U zaměstnance může být majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky od téhož zaměstnavatele osvobozen do **úhrnné výše jistin 300 000 Kč** (§ 6 odst. 9 písm. r) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů). Nad tento limit se oceňuje a zdaňuje prospěch z přesahující části, nikoli celá jistina. U jiných fyzických osob závisí případné osvobození na konkrétních podmínkách § 4a nebo § 10 ZDP.
- **Vysoké částky, zajištění a věřitelská rizika** — u významných částek zvažte ručení, zástavu, uznání dluhu nebo notářský zápis se svolením k vykonatelnosti a nechte si znění posoudit advokátem.
- **Hotovostní předání** — při platbě nad **270 000 Kč** se zpravidla vyžaduje bezhotovostní forma (§ 4 zákona č. 254/2004 Sb.). Do limitu se sčítají platby téhož poskytovatele témuž příjemci během jednoho kalendářního dne; nespoléhejte na rozdělení jediné vyšší částky.
- **Tento vzor je obecná pomůcka, nikoli individuální právní nebo daňové poradenství.** Jde o citlivý dokument s majetkovými i daňovými dopady — vada smlouvy (chybějící předání předmětu, nejasná splatnost, nesprávný daňový režim) může mít právní následky včetně neúčinnosti, sporu o vrácení nebo doměření daně. **Před použitím u vyšších částek, u zápůjček mezi spřízněnými osobami a u bezúročných zápůjček důrazně doporučujeme konzultaci s advokátem, daňovým poradcem nebo účetní.**

## Co uvést ve vzoru

Pro vznik zápůjčky je rozhodné přenechání zastupitelné věci s povinností vrátit věc stejného druhu (§ 2390). Písemný vzor níže zahrnuje také další údaje pro důkaz a předcházení sporům; úroky, konkrétní datum splatnosti, smluvní sankce a písemná forma nejsou obecně povinné:

| Náležitost                                                                                                         | Právní základ                                      |
| ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ | -------------------------------------------------- |
| Označení smluvních stran — zapůjčitel a vydlužitel (jméno/název, datum narození/IČO, adresa)                       | § 2390 obč. zák.                                   |
| Předmět zápůjčky — peněžitá částka v určené měně nebo druhově určená věc, její množství a jakost                   | § 2390 obč. zák.                                   |
| Prohlášení o přenechání (předání) a převzetí předmětu zápůjčky — zápůjčka vzniká až přenecháním předmětu           | § 2390 obč. zák.                                   |
| Ujednání o úrocích — výslovně bezúročná, nebo úroková sazba a způsob jejího výpočtu (bez ujednání je bezúročná)    | § 2392 obč. zák.                                   |
| Doba a způsob vrácení — splatnost, jednorázově či ve splátkách, číslo účtu (není-li doba ujednána, řídí se § 2393) | § 2393 obč. zák.; § 2394 při prodlení se splátkami |
| Sankce při prodlení — zákonný úrok z prodlení, případně smluvní pokuta                                             | § 1970 obč. zák.; § 2 NV č. 351/2013 Sb.           |
| Datum, místo a podpisy obou stran (písemná forma se doporučuje pro důkaz)                                          | § 2390 obč. zák.                                   |

Poznámka k úrokům z prodlení: podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. se roční sazba odvozuje od repo sazby ČNB pro první den kalendářního pololetí, **ve kterém prodlení vzniklo**, zvýšené o 8 procentních bodů. Nepřepočítává se automaticky při začátku dalšího pololetí.

## Vzorové znění

**SMLOUVA O ZÁPŮJČCE**

uzavřená podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění

---

**Smluvní strany**

**Zapůjčitel:**
[Jméno a příjmení / Obchodní firma zapůjčitele]
[Datum narození / IČO]: [Datum narození nebo IČO zapůjčitele]
Bydliště / Sídlo: [Adresa zapůjčitele]
Bankovní účet: [Číslo účtu zapůjčitele]

(dále jen „**zapůjčitel**")

a

**Vydlužitel:**
[Jméno a příjmení / Obchodní firma vydlužitele]
[Datum narození / IČO]: [Datum narození nebo IČO vydlužitele]
Bydliště / Sídlo: [Adresa vydlužitele]
Bankovní účet: [Číslo účtu vydlužitele]

(dále jen „**vydlužitel**")

uzavírají níže uvedeného dne, měsíce a roku tuto smlouvu o zápůjčce:

---

**I. Předmět zápůjčky**

1. Zapůjčitel přenechává vydlužiteli peněžitou zápůjčku ve výši **[Částka číslem] Kč** (slovy: [Částka slovy] korun českých) (dále jen „**předmět zápůjčky**" nebo „**jistina**").
2. Vydlužitel se zavazuje vrátit zapůjčiteli předmět zápůjčky za podmínek sjednaných v této smlouvě.

**II. Předání a převzetí předmětu zápůjčky**

1. Zapůjčitel předá vydlužiteli předmět zápůjčky [v hotovosti při podpisu této smlouvy / bezhotovostním převodem na bankovní účet vydlužitele č. [Číslo účtu vydlužitele] do [počet] dnů od podpisu této smlouvy].
2. Vydlužitel podpisem této smlouvy [potvrzuje převzetí předmětu zápůjčky v hotovosti / bere na vědomí, že zápůjčka je poskytnuta bezhotovostně a smlouva nabývá účinnosti přenecháním předmětu zápůjčky].

**III. Úroky**

_(Varianta A — úročená zápůjčka):_

1. Zápůjčka je úročena pevnou úrokovou sazbou **[Sazba] % ročně** z dlužné jistiny.
2. Úrok je splatný [společně s jistinou / v pravidelných splátkách dle čl. IV].

_(Varianta B — bezúročná zápůjčka):_

1. Strany se výslovně dohodly, že zápůjčka je **bezúročná**.

**IV. Doba a způsob vrácení**

1. Vydlužitel se zavazuje vrátit předmět zápůjčky [jednorázově nejpozději do [Datum splatnosti] / v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [Částka splátky] Kč splatných vždy k [den] dni v měsíci, počínaje [Datum první splátky], až do úplného splacení].
2. Předmět zápůjčky se vrací bezhotovostním převodem na bankovní účet zapůjčitele č. [Číslo účtu zapůjčitele]; závazek je splněn připsáním částky na tento účet.

**V. Sankce při prodlení**

1. Dostane-li se vydlužitel do prodlení s vrácením předmětu zápůjčky nebo splátky, je povinen zaplatit zapůjčiteli zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
2. [Volitelně: Pro případ prodlení si strany sjednávají smluvní pokutu ve výši [Sazba] % z dlužné částky za každý den prodlení.]

**VI. Závěrečná ujednání**

1. Tato smlouva se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění.
2. Smlouvu lze měnit pouze písemnými dodatky podepsanými oběma stranami.
3. Smlouva je vyhotovena ve dvou stejnopisech, z nichž každá strana obdrží po jednom.
4. Strany prohlašují, že si smlouvu přečetly, souhlasí s jejím obsahem a uzavírají ji svobodně a vážně, nikoli v tísni či za nápadně nevýhodných podmínek, což stvrzují svými podpisy.

---

V [Místo] dne [Datum]

Podpis zapůjčitele: ........................................

[Jméno a příjmení zapůjčitele]
zapůjčitel

Podpis vydlužitele: ........................................

[Jméno a příjmení vydlužitele]
vydlužitel

## Poznámky k vyplnění

- **Smluvní strany** — uveďte u fyzické osoby jméno, příjmení, datum narození a bydliště; u právnické osoby obchodní firmu, IČO, sídlo a osobu jednající za korporaci. Jednoznačná identifikace je nutná pro vymahatelnost (§ 2390 obč. zák.).
- **Předmět zápůjčky** — vyplňte částku číslem i slovy a měnu. U nepeněžité zápůjčky uveďte druh, množství a jakost věci, kterou má vydlužitel vrátit ve stejném druhu.
- **Předání předmětu (čl. II)** — zápůjčka vzniká až přenecháním předmětu vydlužiteli (§ 2390); proto je nutné způsob a okamžik předání jednoznačně popsat. U bezhotovostního převodu doložte výpis z účtu, u hotovosti potvrzení o převzetí.
- **Hotovost** — varianta předání v hotovosti je použitelná jen při respektování zákonného limitu 270 000 Kč za den mezi stejnými osobami (§ 4 zákona č. 254/2004 Sb.); u vyšší zápůjčky vyberte bezhotovostní převod.
- **Úroky (čl. III)** — ponechte v dokumentu buď variantu A (úročená — doplňte roční sazbu), nebo variantu B (bezúročná). Bez ujednání o úrocích je zápůjčka bezúročná (§ 2392). U bezúročné zápůjčky zaměstnanci se limit 300 000 Kč podle § 6 odst. 9 písm. r) ZDP vztahuje k úhrnu jistin od téhož zaměstnavatele; u ostatních fyzických osob závisí posouzení na § 4a a § 10 ZDP.
- **Doba a způsob vrácení (čl. IV)** — vyberte jednorázové vrácení s konkrétním datem, nebo splátkový režim s výší a splatností splátek. Není-li doba vrácení ujednána, je splatnost vázána na výpověď podle § 2393; není-li ujednáno jinak, výpovědní doba činí šest týdnů. § 2394 řeší zvláštní následky prodlení se splátkami.
- **Sankce (čl. V)** — zákonný úrok z prodlení vyplývá ze zákona i bez ujednání (§ 1970, nař. vl. č. 351/2013 Sb.); pro rok 2026 ověřte aktuální repo sazbu ČNB. Smluvní pokuta je volitelná.
- **Datum, místo a podpisy** — doplňte místo a datum uzavření; podepisují obě strany. Písemná forma není pro platnost běžné zápůjčky podmínkou, ale pomáhá prokázat předání a sjednané podmínky. Obecná promlčecí lhůta činí tři roky (§ 629 obč. zák.); její počátek závisí na splatnosti a možnosti právo uplatnit, nikoli automaticky na podpisu smlouvy.

## Související

- [Pohledávky a závazky v účetnictví](https://ucto.cz/ucetnictvi/pohledavky-a-zavazky) — jak zachytit a ocenit pohledávku ze zápůjčky, splatnost, promlčení a úrok z prodlení.
- [Daň z příjmů fyzických osob](https://ucto.cz/dane/dan-z-prijmu-fyzickych-osob) — daňový režim příjmů fyzických osob, souvislost s osvobozením u bezúročné zápůjčky.

## Zdroje

- [Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník — § 2390–2394 (zápůjčka), § 1970 (úrok z prodlení), § 629 (promlčení)](https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89)
- [Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. — výše úroku z prodlení](https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-351)
- [Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů — § 4a, § 6 odst. 9, § 10 (daňový režim bezúročné zápůjčky)](https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586)
- [Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti — § 4](https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-254)

---

# Storno a opravná faktura neplátce DPH — vzor ke stažení (2026)

- URL: https://ucto.cz/sablony/storno-faktura-neplatce-vzor
- Aktualizováno: 2026-09-26
- Popis: Storno nebo opravná faktura neplátce DPH vzor 2026 v DOCX a PDF. Odkaz na původní fakturu, důvod opravy, původní a nová částka bez DPH.

**Ve zkratce:** Neplátce DPH při běžné opravě své faktury nevystavuje opravný daňový doklad podle zákona o DPH. Vytvoří navazující opravný doklad, který jednoznačně odkazuje na původní fakturu a zachytí důvod, původní stav, opravený stav a rozdíl. Účetní jednotka musí zachovat průkaznou historii opravy: podle § 35 zákona o účetnictví musí být zjistitelný obsah před opravou i po ní, osoba odpovědná za opravu a okamžik jejího provedení.

## Kdy vzor použít

- Neplátce DPH snižuje nebo zvyšuje cenu, opravuje množství, poskytuje dodatečnou slevu nebo ruší celé původní plnění.
- Původní faktura již byla odeslána nebo zaevidována a přepis původního souboru by zničil historii změny.
- Potřebujete odběrateli doložit částku k doplacení nebo vrácení.

## Kdy ho NEpoužívat bez úprav / na co si dát pozor

- **Jste plátce DPH a opravujete základ nebo výši daně** — použijte [opravný daňový doklad](https://ucto.cz/sablony/opravny-danovy-doklad-vzor) podle aktuálního zákona o DPH.
- **Na původním dokladu jste jako neplátce chybně uvedli DPH** — může vzniknout povinnost daň přiznat; nejde jen o běžné storno a je vhodná okamžitá konzultace s daňovým poradcem.
- **Nemažte ani nepřepisujte původní zaúčtovaný doklad.** Oprava musí být dohledatelná a propojená s původním záznamem (§ 35 zákona o účetnictví).
- Pojmy „dobropis“ a „vrubopis“ se používají v praxi, ale u neplátce nejde o zákonný opravný daňový doklad. Přesnější název je „opravný doklad k faktuře“.
- Pokud se mění samotná smlouva nebo vznikl spor o plnění, vzor nenahrazuje dohodu stran ani právní posouzení nároku.

## Doporučené náležitosti

| Údaj                                      | Proč je ve vzoru                               |
| ----------------------------------------- | ---------------------------------------------- |
| Vlastní jedinečné číslo opravného dokladu | identifikace a auditní stopa                   |
| Číslo a datum původní faktury             | jednoznačná vazba na opravovaný doklad         |
| Dodavatel a odběratel                     | určení účastníků obchodního případu            |
| Konkrétní důvod opravy                    | průkaznost změny                               |
| Původní, opravná a nová částka            | obsah před opravou i po ní a vyčíslení rozdílu |
| Datum vyhotovení a datum účinnosti opravy | časová návaznost účetních záznamů              |
| Způsob vypořádání                         | doplatek, zápočet nebo vrácení částky          |

## Vzorové znění

**OPRAVNÝ DOKLAD K FAKTUŘE — NEPLÁTCE DPH**

Číslo opravného dokladu: **[Číslo opravného dokladu]**
Opravovaná faktura: **[Číslo původní faktury]** ze dne **[Datum původní faktury]**

---

**Dodavatel**

[Jméno a příjmení / Obchodní firma]
Sídlo: [Adresa]
IČO: [IČO]
Zápis v evidenci: [Údaj o zápisu]

**Odběratel**

[Jméno a příjmení / Název]
Adresa / sídlo: [Adresa]
IČO: [IČO, bylo-li přiděleno]

---

Datum vyhotovení opravného dokladu: [Datum]
Datum, ke kterému se oprava provádí: [Datum]

**Důvod opravy**

[Konkrétní popis: vrácení zboží / dodatečná sleva / změna množství / zrušení plnění / oprava ceny / jiný důvod]

**Vyčíslení opravy**

| Položka                     | Původní částka      | Změna                   | Nová částka      |
| --------------------------- | ------------------- | ----------------------- | ---------------- |
| [Popis opravovaného plnění] | [Původní částka] Kč | [− / + Částka změny] Kč | [Nová částka] Kč |

Původní celková částka faktury: [Původní částka celkem] Kč
Změna celkem: [− / + Částka změny celkem] Kč
Nová celková částka po opravě: [Nová částka celkem] Kč

Tento doklad neobsahuje DPH, protože dodavatel není plátcem DPH.

**Vypořádání rozdílu**

[Částka k vrácení odběrateli / částka k doplacení / zápočet na další plnění]: [Částka] Kč
Způsob a termín vypořádání: [Bankovní převod na účet … do … / zápočet / jinak]

Opravu provedl(a): [Jméno a funkce odpovědné osoby]

## Poznámky k vyplnění

- Při úplném stornu nastavte novou částku na 0 Kč a důvod popište konkrétně, například odstoupení od smlouvy nebo zrušení objednávky po dohodě stran.
- Znaménko změny zapisujte z pohledu dodavatele: snížení pohledávky záporně, zvýšení kladně.
- Opravný doklad evidujte samostatně a u obou záznamů zachovejte vzájemný odkaz.
- U účetní jednotky zajistěte také interní podpisové záznamy odpovědných osob; nemusí být vytištěné přímo na dokladu, pokud jsou průkazně vedené v účetním systému.
- Pokud oprava nastala až po zaplacení, vyplňte přesně způsob vrácení či doplatku a následně spárujte platbu s opravným dokladem.

## Související

- [Faktura neplátce DPH](https://ucto.cz/sablony/faktura-neplatce-dph-vzor) — původní běžná faktura bez DPH.
- [Opravný daňový doklad plátce DPH](https://ucto.cz/sablony/opravny-danovy-doklad-vzor) — zákonný režim oprav základu nebo výše DPH.
- [Účetní doklady](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-doklady) — průkaznost, oběh a uchování dokladů.

## Zdroje

- § 8, § 11 a § 35 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví — https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-563
- Zákon č. 235/2004 Sb., o DPH — odlišení opravného daňového dokladu — https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-235

---

# Výdajový pokladní doklad (VPD) — vzor ke stažení (2026)

- URL: https://ucto.cz/sablony/vydajovy-pokladni-doklad-vzor
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Výdajový pokladní doklad (VPD) vzor 2026 ke stažení v DOCX a PDF. Všechny náležitosti podle § 11 zákona o účetnictví, limit hotovosti 270 000 Kč/den a podpisové bloky.

**Ve zkratce:** Výdajový pokladní doklad (VPD) dokládá výdej hotovosti z pokladny. U účetní jednotky musí obsahovat náležitosti účetního dokladu podle § 11 zákona č. 563/1991 Sb. Vzor mohou prakticky používat i OSVČ vedoucí daňovou evidenci, na které se však § 11 nepoužije automaticky; pro daňové účely musí být výdaj průkazně zachycen a doložen souvisejícím dokladem.

## Kdy vzor použít

- Nákup zboží, materiálu nebo služby v hotovosti (doklad doložte přiloženým paragonem nebo fakturou).
- Výplata zálohy nebo cestovní náhrady zaměstnanci v hotovosti.
- Úhrada přijaté faktury hotově do limitu plateb v hotovosti.
- Vrácení peněz zákazníkovi nebo dobropisu v hotovosti.
- Odvod přebytečné hotovosti z pokladny na bankovní účet (doloženo VPD a bankovním výpisem, účtuje se přes účet 261 — Peníze na cestě).

## Kdy ho NEpoužívat bez úprav / na co si dát pozor

- **Nepoužívejte pro příjem hotovosti** do pokladny — k tomu slouží příjmový pokladní doklad (PPD).
- **Nepoužívejte pro bezhotovostní platby**, které jsou doloženy bankovním výpisem; VPD slouží výhradně k výdeji hotovosti.
- **Nepřekračujte limit plateb v hotovosti 270 000 Kč za jeden kalendářní den** mezi jedním plátcem a jedním příjemcem podle § 4 zákona č. 254/2004 Sb. Platbu nad limit nelze provést v hotovosti a nelze ji obejít rozdělením na více menších plateb v jednom dni; právnické a podnikající fyzické osobě hrozí až 5 000 000 Kč, nepodnikající fyzické osobě až 500 000 Kč (§ 5 odst. 3).
- **VPD vystavený kupujícím není automaticky daňovým dokladem k DPH.** Při hotovostním nákupu si pro odpočet uchovejte také daňový doklad od dodavatele, který splňuje podmínky § 28, § 29 nebo § 30 a § 73 zákona o DPH. Samotný interní rozpis DPH na výdajovém dokladu jej nenahrazuje.
- Doklady označujte v **jednoznačné a dohledatelné řadě** zvlášť pro výdajové doklady. Zrušené číslo nebo mezeru interně zdokumentujte; samotná mezera doklad automaticky nezneplatní.
- Tento vzor je obecná pomůcka, **nikoli individuální právní ani daňové poradenství**. Při nestandardních situacích (vysoké částky, cizí měna, zahraniční plnění) ověřte správnost s účetní, daňovým poradcem nebo advokátem.

Účetní údaje a podpisové záznamy mohou být také na více vzájemně propojených záznamech, pokud je nezaměnitelně spojuje identifikátor (§ 11 odst. 1). Podpisový záznam nemusí být jen ruční podpis na vytištěném papíru; zákon připouští i průkaznou technickou formu (§ 33a).

## Povinné náležitosti

Výdajový pokladní doklad je účetní doklad a musí obsahovat náležitosti podle § 11 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví:

| Náležitost                                                                             | Právní základ                                      | Poznámka pro rok 2026                            |
| -------------------------------------------------------------------------------------- | -------------------------------------------------- | ------------------------------------------------ |
| Označení dokladu — druh „Výdajový pokladní doklad" a jedinečné číslo v interní řadě    | § 11 odst. 1 písm. a) zák. č. 563/1991 Sb.         | Např. VPD 2026/0210                              |
| Obsah účetního případu a jeho účastníci — účel platby a komu se hotovost vyplácí       | § 11 odst. 1 písm. b) zák. č. 563/1991 Sb.         | Příjemce a popis operace                         |
| Peněžní částka — výše vyplacené hotovosti v Kč                                         | § 11 odst. 1 písm. c) zák. č. 563/1991 Sb.         | Případně cena za jednotku a množství             |
| Okamžik vyhotovení dokladu (datum vystavení)                                           | § 11 odst. 1 písm. d) zák. č. 563/1991 Sb.         | —                                                |
| Okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem vyhotovení            | § 11 odst. 1 písm. e) zák. č. 563/1991 Sb.         | Uvádí se, jen liší-li se od data vyhotovení      |
| Podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a osoby odpovědné za jeho zaúčtování | § 11 odst. 1 písm. f) a § 33a zák. č. 563/1991 Sb. | V praxi: schválil / vyplatil (pokladní) / přijal |

V praxi doklad navíc obsahuje účtovací předpis (MD/D), účetní období a odkaz na podkladový doklad (paragon, faktura, vyúčtování cesty), který dokládá důvod platby. Pokladní doklady se uchovávají nejméně **5 let** podle § 31 zákona č. 563/1991 Sb.; související daňové doklady k DPH se uchovávají **10 let** podle § 35 zákona č. 235/2004 Sb.

## Vzorové znění

**VÝDAJOVÝ POKLADNÍ DOKLAD**

Číslo dokladu: **VPD [Rok]/[Pořadové číslo]**

---

**Účetní jednotka (vyplácející):**

[Obchodní firma / jméno a příjmení]
Sídlo / místo podnikání: [Adresa sídla]
IČO: [IČO] DIČ: [DIČ, je-li plátce DPH]

---

**Vyplaceno komu (příjemce hotovosti):** [Jméno a příjmení / název příjemce]

Adresa / číslo OP / jiná identifikace: [Adresa nebo identifikace příjemce]

**Účel platby (obsah účetního případu):** [Popis — např. nákup kancelářských potřeb, záloha na pracovní cestu, úhrada faktury č. ……]

**Podkladový doklad:** [Druh a číslo — např. paragon č. ……, faktura č. ……, vyúčtování cesty]

---

**Vyplacená částka:**

Částka číslem: **[Částka] Kč**

Slovy: **[Částka slovy] korun českých**

| Položka                | Částka          |
| ---------------------- | --------------- |
| Základ (bez DPH)       | [Základ] Kč     |
| DPH [Sazba] %          | [DPH] Kč        |
| **Celkem k vyplacení** | **[Částka] Kč** |

_(Řádky DPH vyplňte pouze jako interní rozpis podle daňového dokladu od dodavatele. Pro odpočet DPH uchovejte i tento podkladový doklad. Jinak ponechte jedinou částku „Celkem k vyplacení".)_

---

**Datum vyhotovení dokladu:** [Datum vystavení]

**Datum uskutečnění účetního případu (liší-li se):** [Datum uskutečnění]

**Místo vystavení:** [Místo]

---

**Účtovací předpis:** MD: [Účet] / D: 211 Účetní období: [Období]

---

**Podpisové záznamy:**

Doklad vystavil / zaúčtoval: [Jméno, funkce] Podpis: ........................

Výdej schválil (osoba odpovědná za účetní případ): [Jméno, funkce] Podpis: ........................

Hotovost vyplatil (pokladní): [Jméno] Podpis: ........................

Hotovost převzal (příjemce): [Jméno] Podpis: ........................ Dne: [Datum převzetí]

Limit má zákonné výjimky: například povinné pracovněprávní platby podle § 3 odst. 2 a vklady či výběry z účtu podle § 2 odst. 2 zákona č. 254/2004 Sb. Hotovostní výplatu zákonné cestovní náhrady ani vlastní výběr z účtu proto nelze bez dalšího posuzovat jako běžnou obchodní platbu.

## Poznámky k vyplnění

- **Číslo dokladu (VPD [Rok]/[Pořadové číslo]):** použijte jedinečné označení v dohledatelné řadě vedené zvlášť pro výdajové doklady. Případnou mezeru nebo zrušené číslo interně zdokumentujte.
- **Účetní jednotka:** uveďte přesný název/firmu, sídlo a IČO; DIČ doplňte jen u plátce DPH.
- **Příjemce hotovosti:** identifikujte osobu, které byla hotovost vyplacena, aby bylo zřejmé, kdo peníze převzal.
- **Účel platby:** popište účetní případ tak, aby byl zpětně srozumitelný i třetí osobě (kontrole). Vždy odkažte na podkladový doklad.
- **Částka:** peněžní částka je povinná; zápis slovy zákon nevyžaduje, ale ve vzoru slouží jako praktická ochrana proti pozdější změně. Hlídejte součet všech plateb téhož plátce témuž příjemci a limit **270 000 Kč za den** (§ 4 zák. č. 254/2004 Sb.).
- **DPH:** řádky se základem a DPH jsou pouze interním rozpisem podle daňového dokladu od dodavatele. Pro rok 2026 platí u zdanitelných plnění sazby 21 % (základní) a 12 % (snížená). Pokud nemáte odpovídající podklad, rozpis DPH nevyplňujte; tento VPD sám nárok na odpočet neprokazuje.
- **Data:** okamžik vyhotovení je datum vystavení dokladu; okamžik uskutečnění uvádějte, jen liší-li se od data vyhotovení (§ 11).
- **Podpisy:** doklad musí nést podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a osoby odpovědné za zaúčtování (§ 33a). V praxi se rozlišuje „schválil", „vyplatil" (pokladní) a „převzal" (příjemce).
- **Archivace:** uchovávejte nejméně 5 let (§ 31 zák. o účetnictví), případně 10 let, je-li doklad zároveň daňovým dokladem k DPH (§ 35 zák. o DPH).

## Související

- [Pokladna a pokladní kniha: vedení a limit hotovosti](https://ucto.cz/ucetnictvi/pokladna) — jak vést pokladnu, účtovat na účtu 211 a dodržet limit hotovosti.
- [Účetní doklady: druhy a náležitosti](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-doklady) — všech šest náležitostí účetního dokladu podle § 11 zákona o účetnictví.

## Zdroje

- [Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví](https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-563) — § 11 (náležitosti účetního dokladu), § 33a (podpisový záznam), § 31 (archivace nejméně 5 let).
- [Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti](https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-254) — § 4 (limit 270 000 Kč za kalendářní den mezi jedním plátcem a jedním příjemcem), § 5 (pokuty).
- [Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty](https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-235) — § 30 (zjednodušený daňový doklad do 10 000 Kč), § 35 (uchování daňového dokladu 10 let).

---

# Zálohová (proforma) faktura — vzor ke stažení (2026)

- URL: https://ucto.cz/sablony/zalohova-faktura-vzor
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Zálohová neboli proforma faktura vzor 2026 v DOCX a PDF. Povinné údaje, výzva k platbě a vysvětlení, proč nejde o daňový doklad.

**Ve zkratce:** Zálohová (proforma) faktura je obchodní výzva k zaplacení části nebo celé ceny předem — **není daňovým dokladem** a žádný zákon ji přímo nedefinuje. Měla by obsahovat identifikaci stran, požadovanou částku a platební údaje a zřetelnou poznámku, že nejde o daňový doklad. Pokud má zároveň povahu obchodní listiny, dodavatel na ní uvádí údaje podle § 435 občanského zákoníku. Vzor je určen podnikatelům (plátcům i neplátcům DPH), kteří chtějí vyzvat odběratele k platbě před dodáním.

## Kdy vzor použít

- Chcete vyzvat odběratele k úhradě **zálohy nebo celé ceny předem**, ještě před dodáním zboží či služby.
- Pracujete s **novým klientem** a chcete platbu předem jako jištění.
- Jde o **zakázku na míru** nebo větší objednávku, u které požadujete částečnou úhradu na pokrytí nákladů.
- Potřebujete odběrateli sdělit platební údaje (číslo účtu, variabilní symbol, splatnost) dříve, než vystavíte daňový doklad.

## Kdy ho NEpoužívat bez úprav / na co si dát pozor

- **Není to daňový doklad.** Ze zálohové ani proforma faktury nelze uplatnit odpočet DPH a sama výzva k platbě nezakládá výnos. Pokud přijatá záloha podléhá DPH podle § 20a a jde o případ, v němž § 28 ukládá vystavit daňový doklad (typicky dodání podnikateli nebo právnické osobě), plátce vystaví **daňový doklad k přijaté úplatě** zpravidla do **15 dnů** od přijetí platby (§ 28 odst. 8). Při dodání zálohu vyúčtuje a daň vypořádá podle § 37a. U běžného tuzemského prodeje spotřebiteli povinnost vystavit daňový doklad k záloze obecně nevzniká; povinnost přiznat DPH z určité zálohy tím nezaniká.
- **Neplátce DPH** na dokladu nevyčísluje DPH — vzor upravte tak, aby uváděl poznámku „Nejsem plátce DPH“. Případné DIČ přidělené k jiné dani nezaměňujte s registrací k DPH.
- **Nepoužívejte tento doklad pro odpočet DPH** ani jej nevkládejte do kontrolního hlášení. U plátce může povinnost přiznat DPH vzniknout už přijetím dostatečně určité zálohy podle § 20a, bez ohledu na okamžik vystavení daňového dokladu.
- Tento vzor je **obecná pomůcka, nikoli právní ani daňové poradenství.** U nejasných případů (např. plnění není ke dni přijetí platby dostatečně určité podle § 20a odst. 3 nebo se mezi zálohou a dodáním změní sazba daně) je vhodná konzultace s daňovým poradcem nebo účetní.

## Povinné náležitosti

Zálohová (proforma) faktura není daňovým dokladem, takže nemá zákonem předepsané náležitosti daňového dokladu podle § 29 zákona o DPH. Jako obchodní listina však musí respektovat § 435 občanského zákoníku a v praxi obsahuje:

| Náležitost                                                                            | Právní základ / poznámka                                                                   |
| ------------------------------------------------------------------------------------- | ------------------------------------------------------------------------------------------ |
| Označení „Zálohová faktura“ / „Proforma faktura“ + poznámka, že nejde o daňový doklad | Odlišuje výzvu od daňového dokladu k přijaté úplatě — § 28, § 29 zákona č. 235/2004 Sb.    |
| Jméno/název, sídlo a IČO dodavatele; údaj o zápisu v rejstříku                        | Povinné údaje na obchodní listině — § 435 zákona č. 89/2012 Sb.                            |
| DIČ dodavatele (je-li plátcem DPH)                                                    | U plátce DPH; neplátce uvede „Nejsem plátce DPH“                                           |
| Označení odběratele (jméno/název a sídlo, popř. IČO/DIČ)                              | Identifikace příjemce výzvy                                                                |
| Evidenční (variabilní) číslo zálohové faktury                                         | Jednoznačné označení dokladu                                                               |
| Datum vystavení                                                                       | —                                                                                          |
| Popis předmětu objednávky / plnění, na které je záloha požadována                     | —                                                                                          |
| Požadovaná výše zálohy a údaj, zda jde o část, nebo celou cenu                        | —                                                                                          |
| Platební údaje: číslo účtu, variabilní symbol, datum splatnosti                       | —                                                                                          |
| Poznámka o režimu DPH                                                                 | U plátce může DPH vzniknout přijetím určité zálohy (§ 20a); u neplátce „Nejsem plátce DPH“ |

Sazby DPH platné pro rok 2026: základní **21 %** a snížená **12 %** (§ 47 zákona č. 235/2004 Sb.).

## Vzorové znění

**ZÁLOHOVÁ (PROFORMA) FAKTURA č. [Evidenční číslo]**

_Tento doklad není daňovým dokladem. Slouží jako výzva k úhradě platby předem._

---

**Dodavatel:**
[Jméno a příjmení / Obchodní název]
Sídlo: [Adresa sídla]
IČO: [IČO]
DIČ: [DIČ, je-li plátcem DPH / „Nejsem plátce DPH“]
Zapsán: [údaj o zápisu — např. v živnostenském rejstříku / obchodním rejstříku vedeném [soud], oddíl [oddíl], vložka [vložka]]
Bankovní spojení: [Číslo účtu] / [Kód banky]

**Odběratel:**
[Jméno a příjmení / Obchodní název]
Sídlo / adresa: [Adresa odběratele]
IČO: [IČO odběratele, je-li přiděleno]
DIČ: [DIČ odběratele, je-li přiděleno]

---

| Údaj              | Hodnota                     |
| ----------------- | --------------------------- |
| Datum vystavení   | [Datum vystavení]           |
| Datum splatnosti  | [Datum splatnosti]          |
| Variabilní symbol | [Variabilní symbol]         |
| Forma úhrady      | [Bankovním převodem / jiná] |

**Předmět zálohové faktury:**

| Popis plnění                         | Množství              | Částka      |
| ------------------------------------ | --------------------- | ----------- |
| [Popis předmětu objednávky / plnění] | [Množství / jednotka] | [Částka] Kč |

**Požadovaná záloha celkem: [Částka] Kč**

Tato částka představuje [zálohu ve výši [procento / částka] z celkové ceny / úhradu celé ceny] plnění uvedeného výše.

---

**Poznámky:**

- Tato zálohová (proforma) faktura **není daňovým dokladem** ve smyslu § 26 a násl. zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Nezakládá nárok na odpočet DPH.
- Je-li dodavatel plátcem DPH a pro dané plnění musí podle § 28 zákona č. 235/2004 Sb. vystavit daňový doklad k přijaté úplatě, vystaví jej ve lhůtě podle zákona. [U neplátce vypustit a uvést: „Nejsem plátcem DPH.“]
- Prosíme o úhradu výše uvedené částky na účet [Číslo účtu] / [Kód banky] s variabilním symbolem [Variabilní symbol] do data splatnosti.

---

V [Místo] dne [Datum vystavení]

Vystavil: [Jméno a příjmení / oprávněná osoba]

Podpis (razítko) dodavatele — nepovinné: ............................................

## Poznámky k vyplnění

- **Evidenční číslo** — uveďte jednoznačný interní identifikátor. Souvislá řada je praktická pro kontrolu, ale proforma faktura nemá zákonem předepsané číslování. Stejné číslo lze použít jako variabilní symbol platby.
- **Dodavatel / Odběratel** — uveďte úplné identifikační údaje. U dodavatele jsou údaj o jménu/názvu, sídle, IČO a zápisu v rejstříku povinné podle § 435 občanského zákoníku.
- **DIČ a režim DPH** — plátce DPH uvede DIČ; daňový doklad k přijaté úplatě vystaví tam, kde to vyžaduje § 28. Neplátce DPH uvede „Nejsem plátce DPH“; DIČ přidělené k jiné dani samo o sobě plátcovství DPH neznamená. V tomto vzoru se DPH samostatně **nevyčísluje**; u plátce vzniká povinnost přiznat daň z dostatečně určité přijaté zálohy podle § 20a. Daň lze vypočítat z částky včetně daně postupem podle § 37.
- **Požadovaná záloha** — uveďte, zda jde o část, nebo celou cenu. U částečné zálohy doporučujeme uvést i procento z celkové ceny.
- **Platební údaje** — číslo účtu, variabilní symbol a datum splatnosti slouží odběrateli k úhradě; nejde o zákonem dané náležitosti, ale o praktickou nezbytnost.
- **Podpis a razítko** — u proforma faktury nejsou obecně povinné; pole je pouze volitelné.
- **Po zaplacení** — plátce DPH posoudí, zda přijatá záloha podléhá DPH podle § 20a a zda pro dané plnění musí vystavit daňový doklad podle § 28; pokud ano, obecná lhůta je 15 dnů od přijetí platby (§ 28 odst. 8). Při dodání zálohu vyúčtuje a daň vypořádá z rozdílu podle § 37a. Sazba závisí na konkrétním plnění, nikoli jen na tom, že platba proběhla v roce 2026.

## Související

- [Zálohová a proforma faktura + daňový doklad k záloze](https://ucto.cz/ucetnictvi/zalohova-faktura) — kompletní výklad: kdy odvést DPH, lhůta 15 dnů, výpočet shora a vyúčtování zálohy.
- [Náležitosti faktury: co musí obsahovat](https://ucto.cz/ucetnictvi/nalezitosti-faktury) — povinné údaje běžné a daňové faktury.
- [Daňový doklad](https://ucto.cz/dph/danovy-doklad) — co je daňový doklad a jaké má typy a náležitosti.

## Zdroje

- Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty — § 20a, § 28, § 29, § 37, § 37a, § 47 ([zakonyprolidi.cz](https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-235)).
- Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník — § 435 (údaje na obchodní listině) ([zakonyprolidi.cz](https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89)).
- Finanční správa ČR — daň z přidané hodnoty ([financnisprava.gov.cz](https://www.financnisprava.gov.cz/)).

---

# Zjednodušený daňový doklad — vzor ke stažení (2026)

- URL: https://ucto.cz/sablony/zjednoduseny-danovy-doklad-vzor
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Zjednodušený daňový doklad vzor 2026 ke stažení (DOCX, PDF): účtenka do 10 000 Kč včetně DPH se všemi náležitostmi podle § 30 a § 30a zákona o DPH.

**Ve zkratce:** Zjednodušený daňový doklad je zjednodušená účtenka (paragon), kterou může vystavit plátce DPH, pokud celková částka za plnění nepřesahuje **10 000 Kč včetně daně** (§ 30 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH). Musí obsahovat zejména označení a DIČ vystavitele, evidenční číslo, předmět a rozsah plnění, den vystavení, **sazbu daně** a celkovou částku, kterou plátce za plnění získal nebo má získat; oproti běžnému daňovému dokladu nemusí podle § 30a ZDPH uvádět údaje o odběrateli, jednotkovou cenu bez daně, základ daně ani samostatně vyčíslenou výši daně. Vzor je určen plátcům DPH (OSVČ i právnickým osobám) pro hotovostní maloobchodní prodej do 10 000 Kč včetně DPH.

## Kdy vzor použít

- Jste **plátce DPH** a vystavujete účtenku nebo paragon za hotovostní prodej zboží či služby.
- Celková částka za plnění **nepřesahuje 10 000 Kč včetně daně** (§ 30 odst. 1 ZDPH).
- Jde o běžné tuzemské plnění, u něhož zákon zjednodušený doklad nevylučuje (viz níže § 30 odst. 2 ZDPH).
- Potřebujete jednoduchý doklad bez nutnosti uvádět údaje o odběrateli, základ daně a samostatně vyčíslenou výši daně.

## Kdy ho NEpoužívat bez úprav / na co si dát pozor

- **Nejste plátce DPH** — tento vzor daňového dokladu plátce nepoužívejte. Neplátce vystaví doklad o plnění podle své evidence, bez vyčíslení DPH; zvláštní povinnosti osoby identifikované k dani posuďte podle druhu plnění.
- **Plnění nad 10 000 Kč včetně DPH** — nad tuto hranici se řiďte náležitostmi běžného daňového dokladu podle § 29 ZDPH; některé údaje se podle povahy plnění a zákonných výjimek neuvádějí.
- **Plnění, u nichž § 30 odst. 2 ZDPH zjednodušený doklad zakazuje** — dodání zboží do jiného členského státu osvobozené s nárokem na odpočet, prodej zboží na dálku nebo dovoz na dálku **do tuzemska s místem plnění v tuzemsku**, plnění, u něhož daň přiznává příjemce, a prodej zboží podléhajícího spotřební dani z tabákových výrobků za jiné než pevné ceny pro konečného spotřebitele. V těchto případech zjednodušený doklad vystavit nelze ani při částce do 10 000 Kč.
- **U zdanitelného plnění sazbu daně z dokladu nevypouštějte.** § 30a vyjímá základ a samostatně vyčíslenou daň, nikoli sazbu. U osvobozeného plnění naopak § 29 odst. 3 písm. e) sazbu ani výši daně nevyžaduje; doklad musí obsahovat údaj o osvobození podle § 29 odst. 2 písm. a).
- U plnění nad 10 000 Kč se vystavuje běžný daňový doklad s předepsanými údaji odběratele včetně přiděleného DIČ. Chybějící náležitost však sama o sobě automaticky nevylučuje **nárok na odpočet**: § 73 odst. 5 dovoluje nárok prokázat jiným způsobem; nejbezpečnější je vyžádat opravený doklad.
- **Tento vzor je obecná pomůcka, nikoli individuální právní nebo daňové poradenství.** U nestandardních plnění nebo pochybností o limitu či režimu doporučujeme konzultaci s daňovým poradcem nebo účetní; vada dokladu může mít daňové následky.

## Povinné náležitosti

Náležitosti zjednodušeného daňového dokladu pro rok 2026 (sazby DPH 21 % a 12 %, hranice 10 000 Kč včetně DPH). Doklad neobsahuje náležitosti, které § 30a ZDPH výslovně vyjímá:

| Náležitost                                                                                 | Právní základ                                                    |
| ------------------------------------------------------------------------------------------ | ---------------------------------------------------------------- |
| Označení osoby, která uskutečňuje plnění — jméno/název a sídlo vystavitele                 | § 30a ve vazbě na § 29 odst. 1 písm. a) ZDPH                     |
| Daňové identifikační číslo (DIČ) osoby, která uskutečňuje plnění                           | § 30a ve vazbě na § 29 odst. 1 písm. b) ZDPH                     |
| Evidenční (pořadové) číslo daňového dokladu                                                | § 30a ve vazbě na § 29 odst. 1 písm. e) ZDPH                     |
| Rozsah a předmět plnění — co a v jakém množství                                            | § 30a ve vazbě na § 29 odst. 1 písm. f) ZDPH                     |
| Den vystavení daňového dokladu (popř. den uskutečnění plnění / přijetí úplaty, liší-li se) | § 30a ve vazbě na § 29 odst. 1 písm. g), h) ZDPH                 |
| Sazba daně — u zdanitelného plnění 21 % nebo 12 %                                          | § 30a ZDPH ve vazbě na § 29 odst. 3 písm. e) a § 47 odst. 1 ZDPH |
| Celková částka, kterou plátce za plnění získal nebo má získat (částka včetně daně)         | § 30a ZDPH                                                       |

Zjednodušený daňový doklad podle **§ 30a ZDPH NEmusí** obsahovat: označení a DIČ odběratele, jednotkovou cenu bez daně a slevu, základ daně a samostatně vyčíslenou výši daně. Místo základu a výše daně postačí celková částka včetně daně; výši daně si příjemce dopočítá ze sazby.

## Vzorové znění

**ZJEDNODUŠENÝ DAŇOVÝ DOKLAD**

Evidenční číslo dokladu: **[Evidenční číslo dokladu]**

---

**Vystavitel (osoba uskutečňující plnění — plátce DPH)**

[Jméno a příjmení / Obchodní firma vystavitele]
Sídlo vystavitele: [Adresa sídla]
IČO: [IČO vystavitele]
DIČ: [DIČ vystavitele]

---

Datum vystavení: [Datum vystavení]
Datum uskutečnění plnění / přijetí úplaty: [Datum, liší-li se ode dne vystavení]
Forma úhrady: [v hotovosti / platební kartou]

---

**Předmět a rozsah plnění**

| Č.  | Popis plnění (zboží / služba)         | Množství / MJ   | Sazba DPH     | Částka včetně DPH |
| --- | ------------------------------------- | --------------- | ------------- | ----------------- |
| 1   | [Předmět plnění — popis zboží/služby] | [Množství] [MJ] | [21 % / 12 %] | [Částka] Kč       |
| 2   | [Předmět plnění — popis zboží/služby] | [Množství] [MJ] | [21 % / 12 %] | [Částka] Kč       |

**Rekapitulace podle sazeb**

| Sazba DPH | Částka včetně daně       |
| --------- | ------------------------ |
| 21 %      | [Částka v sazbě 21 %] Kč |
| 12 %      | [Částka v sazbě 12 %] Kč |

**Celková částka za plnění (včetně DPH): [Celková částka] Kč**

(Údaj odpovídá celkové částce, kterou plátce za plnění získal nebo má získat dle § 30a ZDPH. Výši daně lze dopočítat z uvedené sazby a celkové částky.)

---

V [Místo vystavení] dne [Datum vystavení]

Vystavil(a): [Jméno a příjmení osoby, která doklad vystavila]

Podpis / razítko vystavitele (nepovinné):

.................................................

## Poznámky k vyplnění

- **[Evidenční číslo dokladu]** — číslo, které doklad jednoznačně identifikuje (§ 29 odst. 1 písm. e) ve vazbě na § 30a ZDPH). Souvislá interní řada usnadňuje kontrolu; samotná doložená mezera doklad automaticky nezneplatní. U pokladního systému je číslo zpravidla generováno automaticky.
- **Vystavitel** — uveďte jméno/firmu a sídlo (§ 29 odst. 1 písm. a) a DIČ (písm. b). Samotná adresa provozovny sídlo nenahrazuje. DIČ je u plátce povinné i na zjednodušeném dokladu.
- **Odběratele neuvádějte** — označení ani DIČ osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, se na zjednodušeném dokladu nevyžaduje (§ 30a ZDPH). Pole vynechte; jen pokud si odběratel přeje doklad pro vlastní účetnictví, lze údaje doplnit dobrovolně.
- **[Datum vystavení]** — den, kdy doklad vystavujete. U hotovostního prodeje je zpravidla shodný se dnem uskutečnění plnění; liší-li se den uskutečnění plnění nebo přijetí úplaty, uveďte jej zvlášť (§ 29 odst. 1 písm. g), h) ZDPH).
- **Sazba DPH** — u zdanitelného plnění pro rok 2026 platí základní sazba **21 %** a snížená sazba **12 %** (§ 47 odst. 1 ZDPH). Uveďte ji u každé zdanitelné položky; u osvobozeného plnění postupujte podle § 29 odst. 2 písm. a) a odst. 3 písm. e) ZDPH.
- **Základ daně a výši daně neuvádějte samostatně** — zjednodušený doklad je podle § 30a ZDPH nevyžaduje. Postačí celková částka včetně daně.
- **[Celková částka]** — celková částka, kterou plátce za plnění získal nebo má získat, tj. částka včetně DPH. Musí být **nejvýše 10 000 Kč včetně daně** (§ 30 odst. 1 ZDPH); při překročení vystavte běžný daňový doklad podle § 29 ZDPH.
- **Rekapitulace podle sazeb** — jsou-li na dokladu položky ve více sazbách, rozepište částku včetně daně zvlášť pro každou sazbu; obsahuje-li doklad jen jednu sazbu, ponechte pouze příslušný řádek.
- **Podpis a razítko** — zákon o DPH je na zjednodušeném daňovém dokladu nevyžaduje; pole je volitelné.

## Související

- [Daňový doklad: náležitosti dle zákona o DPH](https://ucto.cz/dph/danovy-doklad) — § 29, § 30 a § 30a ZDPH, hranice 10 000 Kč včetně DPH a lhůty pro vystavení.
- [Náležitosti faktury: co musí obsahovat](https://ucto.cz/ucetnictvi/nalezitosti-faktury) — povinné údaje faktury pro plátce i neplátce DPH.
- [Faktura — daňový doklad plátce DPH — vzor](https://ucto.cz/sablony/faktura-vzor) — vzor běžného daňového dokladu pro plnění nad 10 000 Kč včetně DPH.

## Zdroje

- Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty — § 30 odst. 1 (limit 10 000 Kč včetně DPH), § 30 odst. 2 (případy, kdy zjednodušený doklad nelze vystavit), § 30a (náležitosti zjednodušeného dokladu), § 29 odst. 1 (náležitosti běžného daňového dokladu), § 47 odst. 1 (sazby 21 % a 12 %): https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-235
- Finanční správa ČR — daň z přidané hodnoty: https://www.financnisprava.gov.cz/cs/dane/dane/dan-z-pridane-hodnoty

---

# AML povinnosti účetních a daňových poradců 2026: kontaktní osoba FAÚ, identifikace klienta a sankce

- URL: https://ucto.cz/ucetnictvi/aml-povinnosti-ucetnich
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: AML povinnosti účetních a daňových poradců 2026: kontaktní osoba FAÚ, identifikace klienta, uchování dokladů 10 let a sankce.

**Ve zkratce:** Externí účetní i daňoví poradci jsou povinnými osobami podle AML zákona a musí klienta identifikovat a kontrolovat, vyhodnocovat rizika, uchovávat dokumentaci a oznamovat podezřelé obchody. Nelze ale paušálně tvrdit, že každý externí účetní musí mít písemný systém vnitřních zásad: § 21 odst. 2 váže tuto písemnou povinnost na vyjmenované kategorie, mezi nimiž účetní podle § 2 odst. 1 písm. e) obecně nejsou. Rozsah dokumentace a hodnocení rizik je nutné určit podle konkrétní kategorie, velikosti a způsobu poskytování služeb. Také sankce mají různé skutkové podstaty a maxima; částku 10 mil. Kč nelze přiřadit každému chybějícímu dokumentu.

Boj proti praní špinavých peněz se dávno netýká jen bank. Externí účetní, kteří poskytují služby na živnostenské oprávnění, a daňoví poradci patří mezi tzv. povinné osoby a musí plnit celou řadu preventivních povinností. Poslední velká novela AML zákona (č. 280/2024 Sb.) posílila kontrolu FAÚ nad nefinančním sektorem a od února 2025 změnila režim oznámení kontaktní osoby, včetně nového formuláře a opětovného oznámení již nahlášených osob. Tento přehled shrnuje, co konkrétně musí účetní a daňoví poradci v roce 2026 splnit, jaké dokumenty vést a čemu se vyhnout, aby neriskovali pokutu v řádu milionů korun.

## Kdo je podle AML zákona povinnou osobou a od kdy?

Povinnou osobou je podle § 2 AML zákona osoba oprávněná provozovat živnostenskou činnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence, dále daňový poradce podle zákona č. 523/1992 Sb. a auditor. Klíčové je slovo „externí": zaměstnaná (interní) účetní v pracovním poměru povinnou osobou není – povinnosti dopadají na toho, kdo účetnictví vede jako podnikatel pro klienty.

Základní povinnosti platí dlouhodobě; novela č. 280/2024 Sb. je z velké části účinná od 30. 12. 2024, přičemž nový formát a struktura oznámení kontaktní osoby jsou stanoveny vyhláškou č. 420/2024 Sb. účinnou od 1. 2. 2025. Povinnou osobu poznáte podle toho, že poskytuje služby úplatně a soustavně; jednorázová bezplatná výpomoc příbuznému AML režimu nepodléhá.

## Co přinesla novela od února 2025 (oznámení kontaktní osoby FAÚ)?

Novinkou, která se v roce 2025 dotkla prakticky všech účetních a daňových poradců, je povinnost oznámit FAÚ kontaktní osobu podle § 22 AML zákona. Kontaktní osobou se určí zaměstnanec nebo člen statutárního orgánu povinné osoby; u fyzické osoby může při odpovídajícím rozsahu činnosti jít o ni samotnou (§ 22 odst. 1). Funkci nelze bez dalšího převést na libovolného externího dodavatele. U OSVČ jí zpravidla bývá sám podnikatel.

Oznámení se podává na předepsaném interaktivním formuláři podle vyhlášky č. 420/2024 Sb. (dostupném na formulare.fau.gov.cz) a odesílá se výhradně datovou schránkou povinné osoby. Novela zkrátila lhůty a rozšířila okruh oznamovaných údajů (jméno, pracovní zařazení, kontakt, dostupnost, typ povinné osoby). Pozor: i kdo kontaktní osobu oznámil před 1. 2. 2025, musel ji podle nových pravidel oznámit znovu.

| Situace                          | Lhůta pro oznámení FAÚ    |
| -------------------------------- | ------------------------- |
| Nově vzniklá povinná osoba       | do 30 dnů (dříve 60)      |
| Změna již oznámených údajů       | do 15 dnů (dříve 30)      |
| Osoby povinné již k 30. 12. 2024 | nejpozději do 10. 3. 2025 |

_Zdroj: § 22 zákona č. 253/2008 Sb.; vyhláška č. 420/2024 Sb. Platí pro rok 2026._

## Jak provést identifikaci a kontrolu klienta včetně skutečného majitele?

Jádrem AML prevence je poznání klienta. Zákon rozlišuje dva stupně náročnosti podle výše a povahy obchodu:

- **Identifikace klienta (§ 7)** – ověření totožnosti z dokladu (u fyzické osoby jméno, rodné číslo/datum narození, adresa, druh a číslo dokladu). Provádí se u jednorázového obchodu nad 1 000 EUR a **vždy** při vzniku obchodního vztahu, bez ohledu na částku. Bez ohledu na limit se identifikuje také třeba u výkupu použitého zboží bez dokladu k dalšímu prodeji.
- **Kontrola klienta (§ 9)** – hlubší prověření: zjištění účelu a povahy obchodu, [skutečného majitele](https://ucto.cz/slovnik#skutecny-majitel), vlastnické a řídící struktury, průběžné sledování vztahu a přezkum zdroje peněz. Provádí se od hodnoty 15 000 EUR, při podezřelém obchodu a v dalších případech podle § 9. Při obchodním vztahu se kontrola provádí před jeho vznikem a průběžně po celou dobu trvání vztahu, s rozsahem odpovídajícím riziku.

Podléhá-li klient povinnosti zápisu, účetní ověří skutečného majitele alespoň v [evidenci skutečných majitelů](https://ucto.cz/slovnik#skutecny-majitel) nebo obdobném registru a ještě z jednoho dalšího důvěryhodného zdroje (§ 9 odst. 2 písm. b). Samotný výpis z evidence nestačí. Zjistí-li přitom nesrovnalost mezi zápisem v evidenci a skutečným stavem, řeší ji postupem § 15a AML zákona: upozorní klienta a při neodstranění nebo nevyvrácení bez zbytečného odkladu oznámí nesrovnalost příslušnému soudu – u daňového poradce s výhradou zákonné mlčenlivosti podle § 26 AML zákona. Míru kontroly je nutné odstupňovat podle rizika (běžná, zjednodušená, zesílená).

U jednorázové účetní nebo daňové služby se hranice 1 000 EUR **neposuzuje podle odměny účetní**. FAÚ za hodnotu obchodu považuje předmět plnění: například příjmy fyzické osoby u zpracování jejího přiznání k dani z příjmů, obrat u přiznání právnické osoby nebo hodnotu nemovitosti u daně z nemovitých věcí. Opakovaná služba může založit obchodní vztah, při kterém se klient identifikuje vždy před jeho vznikem. [Výklad FAÚ pro účetní](https://www.fau.gov.cz/cs/rozcestnik/legislativa-a-metodika/informace-pro-povinne-osoby/povinne-osoby-z-nefinancniho-sektoru/ucetni-593) vyjasňuje obě situace.

Praktické kroky od prvních údajů po rozhodnutí o přijetí najdete v návodu [Externí účetní: přijetí nového klienta na eAML.cz](https://eaml.cz/clanky/externi-ucetni-novy-klient). Pro přípravu klientských podkladů můžete použít [AML dotazník na eAML.cz](https://eaml.cz/nastroje/dotaznik); samotné vyplnění dotazníku nenahrazuje provedení identifikace a kontroly.

## Kdy je povinný písemný systém vnitřních zásad a co dokumentovat?

Každá povinná osoba musí mít funkční, rizikově přiměřené AML postupy. **Písemný systém vnitřních zásad** podle § 21 odst. 2 však zákon ukládá jen vyjmenovaným kategoriím; samostatně poskytovaná účetní služba podle § 2 odst. 1 písm. e) do tohoto výčtu sama o sobě nespadá. Povinnost může vzniknout z jiné současně vykonávané regulované činnosti nebo z konkrétního postavení osoby. Účetní by proto měla zdokumentovat, do jaké kategorie patří, jak vyhodnocuje rizika, identifikuje a kontroluje klienta, uchovává doklady a eskaluje podezřelý obchod, ale nemá být bez rozlišení označena za pachatele přestupku kvůli absenci dokumentu, který jí zákon neukládá.

Veškeré dokumenty a údaje získané při identifikaci a kontrole klienta se uchovávají **10 let** od uskutečnění obchodu mimo obchodní vztah nebo ukončení obchodního vztahu; běh lhůty začíná prvním dnem následujícího kalendářního měsíce podle § 16 odst. 5. Sem patří kopie dokladů, záznamy o kontrole, hodnocení rizika klienta i dokumentace k podaným oznámením.

## Jak a komu oznámit podezřelý obchod (a čím se liší daňový poradce)?

Zjistí-li povinná osoba **podezřelý obchod** – například nelogické toky peněz, snahu skrýt skutečného majitele nebo transakce bez ekonomického smyslu – musí jej oznámit **bez zbytečného odkladu** (§ 18). Zde je zásadní rozdíl v postavení obou profesí:

- **Účetní (živnostník)** oznamuje podezřelý obchod **přímo Finančnímu analytickému úřadu**.
- **Daňový poradce** (stejně jako advokát) je chráněn profesní mlčenlivostí a oznámení podává **prostřednictvím Komory daňových poradců ČR** podle § 26; Komora oznámení přezkoumá a postoupí FAÚ. Rozsah této povinnosti a výjimky z profesní mlčenlivosti upravuje § 26.

Výjimka pro právní poradenství podle § 26 se neuplatní, má-li poradce za to, že klient o ně žádá za účelem praní peněz nebo financování terorismu. Po podání oznámení může FAÚ nařídit odklad splnění příkazu klienta (§ 20), aby stihl transakci prověřit. O podaném oznámení nesmí povinná osoba klienta informovat (zákaz „tipování").

## Jaké hrozí sankce za porušení AML povinností?

Přestupky projednává FAÚ (u daňových poradců ve spolupráci s Komorou). Horní hranice pokut se liší podle skutkové podstaty: některé základní delikty mají strop 10 mil. Kč, zatímco u kvalifikovaného, opakovaného nebo soustavného porušení mohou být sazby vyšší.

| Porušení                                                                     | Ustanovení       | Horní hranice pokuty                                                               |
| ---------------------------------------------------------------------------- | ---------------- | ---------------------------------------------------------------------------------- |
| Neprovedení identifikace nebo kontroly klienta                               | § 44             | až 10 000 000 Kč v základní sazbě; u závažných či opakovaných forem může být vyšší |
| Nesplnění konkrétní povinnosti písemného SVZ tam, kde ji § 21 odst. 2 ukládá | § 48 odst. 7     | až 1 000 000 Kč                                                                    |
| Nezavedení požadovaných preventivních postupů                                | § 48 odst. 1 a 9 | až 10 000 000 Kč                                                                   |
| Neoznámení podezřelého obchodu (§ 18)                                        | § 46 odst. 1 a 2 | až 5 000 000 Kč v základní sazbě; u závažných či opakovaných forem více            |
| Neoznámení kontaktní osoby FAÚ (§ 22)                                        | § 45 odst. 3 a 5 | až 10 000 000 Kč                                                                   |

_Zdroj: § 44 až 48 zákona č. 253/2008 Sb. Platí pro rok 2026._

Horní hranice 10 mil. Kč se vztahuje mimo jiné na základní skutkovou podstatu nesplnění povinností při identifikaci a kontrole podle § 44; u závažného, opakovaného nebo soustavného porušení mohou být sankce vyšší. Neoznámení kontaktní osoby se v aktuálním znění postihuje podle § 45 odst. 3 a 5 až 10 mil. Kč. FAÚ v praxi zohledňuje závažnost, míru zavinění a součinnost.

Evropský AML balíček je již přijat. AMLA působí ve Frankfurtu od roku 2025; nařízení EU 2024/1624 (AMLR) přinese další společná pravidla. Nařízení se má přímo aplikovat od 10. 7. 2027, takže některé národní povinnosti se dále změní. K 15. 10. 2026 zůstává rozhodující platné české znění AML zákona.

## Časté chyby

- **Domněnka, že se AML netýká „malé" účetní.** Povinnou osobou je každý externí účetní na živnost bez ohledu na velikost. Interní zaměstnanec povinnou osobou není.
- **Neoznámení kontaktní osoby FAÚ.** Řada účetních termín 10. 3. 2025 přehlédla; nesplnění se v aktuálním znění postihuje podle § 45 odst. 3 a 5 pokutou až 10 mil. Kč.
- **Formulář poslaný e-mailem.** Oznámení kontaktní osoby lze podat výhradně datovou schránkou na předepsaném formuláři.
- **Paušální převzetí cizího systému vnitřních zásad.** Nejprve určete, zda vám zákon písemný SVZ vůbec ukládá, a potom dokumentaci přizpůsobte skutečným rizikům praxe; samotná univerzální šablona nenahradí funkční AML postupy.
- **Skartace dokladů po 5 letech.** AML uchovávací lhůta je 10 let, delší než obecná pětiletá účetní lhůta; skartace dřív je porušením § 16.
- **Daňový poradce oznamující přímo FAÚ.** Poradce podává oznámení přes Komoru daňových poradců (§ 26), ne napřímo.
- **Informování klienta o podaném oznámení.** Zákaz tipování platí striktně – prozrazení je samostatné porušení.

## Shrnutí

Externí účetní a daňoví poradci jsou povinnými osobami podle AML zákona. Musí zejména identifikovat a kontrolovat klienty, pracovat s rizikem, uchovávat dokumentaci a oznamovat podezřelé obchody; daňový poradce postupuje při oznámení přes Komoru. Písemný systém vnitřních zásad se ale neposuzuje univerzálně: rozhoduje výčet § 21 odst. 2 a případné další činnosti konkrétní osoby. Před zavedením dokumentace i při hodnocení sankčního rizika proto vždy určete přesnou zákonnou kategorii a skutkovou podstatu.

## Často kladené otázky

### Musí kontaktní osobu FAÚ oznámit i účetní OSVČ bez zaměstnanců?

Ano. Povinnost podle § 22 AML zákona platí pro každou externí účetní i daňového poradce bez ohledu na velikost, a to i když poskytují jen jednorázové služby. U OSVČ bývá kontaktní osobou sám podnikatel. Oznámení se podává datovou schránkou na formuláři podle vyhlášky č. 420/2024 Sb.

### Vztahuje se AML zákon i na interní účetní v pracovním poměru?

Ne. Povinnou osobou je pouze externí účetní podnikající na živnostenské oprávnění nebo daňový poradce. Účetní zaměstnaná v pracovním poměru u jednoho zaměstnavatele povinnou osobou není a AML povinnosti plní za ni její zaměstnavatel, pokud sám je povinnou osobou.

### Jak dlouho musím uchovávat AML dokumentaci ke klientovi?

Deset let od uskutečnění obchodu mimo obchodní vztah nebo ukončení obchodního vztahu (§ 16); běh se počítá od prvního dne následujícího kalendářního měsíce podle odst. 5. Tato lhůta je delší než obecná pětiletá lhůta pro účetní doklady, ale může se překrývat například s desetiletou lhůtou pro daňové doklady k DPH, proto doklady o identifikaci a kontrole klienta neskartujte dříve.

### Komu oznamuje podezřelý obchod daňový poradce?

Daňový poradce podává oznámení podezřelého obchodu prostřednictvím Komory daňových poradců ČR podle § 26 AML zákona, nikoli přímo FAÚ. Komora oznámení přezkoumá a postoupí Finančnímu analytickému úřadu. Účetní naproti tomu oznamuje přímo FAÚ.

### Jaká pokuta hrozí za nesplnění AML povinností?

Záleží na přesné skutkové podstatě. Chybějící písemný systém vnitřních zásad tam, kde je skutečně povinný, má podle § 48 odst. 7 vlastní maximum **1 000 000 Kč**. Jiné porušení identifikace, kontroly, oznámení nebo prevence má jiné maximum a u závažných či kvalifikovaných případů může dosahovat milionů. Nelze proto uvádět jednu sazbu 10 mil. Kč pro všechny AML chyby.

### Je AML systém vnitřních zásad totéž co vnitřní oznamovací systém pro whistleblowing?

Ne, jde o dvě odlišné povinnosti. Systém vnitřních zásad podle § 21 AML zákona popisuje postupy prevence praní peněz. Vnitřní oznamovací systém podle zákona č. 171/2023 Sb. řeší přijímání oznámení o protiprávním jednání. Jeho okruh povinných subjektů není omezen jen hranicí 50 zaměstnanců; pro osoby s AML povinnostmi existují zvláštní pravidla. Vedle toho § 21 odst. 6 AML zákona upravuje interní hlášení porušení AML povinností. Konkrétní dopad je třeba posoudit podle postavení a personálního obsazení účetní firmy.

---

# Archivace účetních dokladů: lhůty a skartace

- URL: https://ucto.cz/ucetnictvi/archivace-dokladu
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Jak dlouho archivovat účetní doklady v roce 2026? Účetní doklady 5 let, účetní závěrka a daňové doklady DPH 10 let, mzdové listy 45 let. Lhůty, skartace a postup.

**Ve zkratce:** Účetní jednotky uchovávají účetní doklady, účetní knihy, inventurní soupisy, odpisové plány a účtový rozvrh **5 let** od konce účetního období, kterého se týkají. **Účetní závěrku, výroční zprávu a daňové doklady k DPH** uchovávají příslušní uchovatelé **10 let**. Mzdové listy potřebné pro důchodové pojištění se obvykle uchovávají **45 let**. OSVČ s daňovou evidencí se řídí lhůtou pro stanovení daně. Doklady lze skartovat teprve po uplynutí všech použitelných lhůt a při splnění dalších povinností.

Archivace účetních dokladů není jen administrativní rutina. Špatně nastavené lhůty znamenají, že buď zbytečně skladujete tuny papíru, nebo naopak skartujete dokument, který po vás za pět let bude chtít finanční úřad či správa sociálního zabezpečení. Tento průvodce shrnuje všechny zákonné lhůty platné pro rok 2026, ukazuje, od kdy se počítají, kdy se prodlužují a jak doklady správně a bezpečně skartovat.

Pro menší papírový archiv, který nechcete držet v kanceláři, může být alternativou pronajatý skladovací box. Srovnání self storage a profesionální spisovny včetně orientační kapacity krabic najdete v průvodci [archivací firemních dokumentů](https://sklady.net/clanky/archivace-firemnich-dokumentu-self-storage). Zákonné lhůty, ochranu osobních údajů a dohledatelnost dokladů ale musíte zajistit bez ohledu na místo uložení.

## Jak dlouho se archivují účetní doklady v roce 2026?

Délka archivace závisí na druhu dokumentu a na zákoně, který ji ukládá. Pro účetnictví platí zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, pro daňové doklady zákon č. 235/2004 Sb., o DPH, a pro mzdovou a personální agendu zejména zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Tyto tři předpisy se kombinují, takže u jednoho dokumentu může platit více lhůt současně. **Vždy platí ta nejdelší.**

| Druh dokumentu                                                               | Lhůta                        | Právní základ                                                                                    |
| ---------------------------------------------------------------------------- | ---------------------------- | ------------------------------------------------------------------------------------------------ |
| Účetní doklady (faktury, paragony, bankovní výpisy, pokladní doklady)        | 5 let                        | § 31 odst. 2 zák. č. 563/1991 Sb.                                                                |
| Účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh, přehledy    | 5 let                        | § 31 odst. 2 zák. č. 563/1991 Sb.                                                                |
| Účetní závěrka a výroční zpráva                                              | 10 let                       | § 31 odst. 2 zák. č. 563/1991 Sb.                                                                |
| Daňové doklady pro účely DPH                                                 | 10 let                       | § 35 odst. 2 zák. č. 235/2004 Sb.                                                                |
| Mzdové listy a evidence pro důchodové pojištění                              | 45 let                       | § 35a odst. 4 zák. č. 582/1991 Sb.                                                               |
| Mzdové listy poživatelů starobního důchodu                                   | 10 let                       | § 35a odst. 4 zák. č. 582/1991 Sb.                                                               |
| Stejnopisy evidenčních listů důchodového pojištění za období před rokem 2026 | 3 roky podle roku vyhotovení | přechodné ustanovení zák. č. 360/2025 Sb. a dřívější § 35a odst. 4 písm. a) zák. č. 582/1991 Sb. |

Zdroj: zákon č. 563/1991 Sb., zákon č. 235/2004 Sb. a zákon č. 582/1991 Sb., ve znění účinném pro rok 2026.

Praktický důsledek je jednoduchý: běžnou přijatou fakturu, která zároveň slouží jako daňový doklad u plátce DPH, neuchováváte 5 let podle zákona o účetnictví, ale **10 let** podle zákona o DPH. Pokud si nejste jistí, jakou roli konkrétní dokument hraje, podívejte se na přehled v článku [účetní doklady](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-doklady).

## Od kdy se archivační lhůta počítá?

Toto je nejčastější zdroj chyb. Lhůta **neběží od data vystavení dokladu**, ale od konce příslušného období.

- **U účetních dokladů** běží lhůta od konce účetního období, kterého se záznamy týkají (§ 31 odst. 2 zákona o účetnictví). Fakturu vystavenou 15. března 2026 tak archivujete od 31. prosince 2026 po dobu 5 let, tedy do konce roku 2031.
- **U daňových dokladů k DPH** běží 10letá lhůta od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo (§ 35 odst. 2 zákona o DPH).
- **U mzdových listů** plyne 45letá lhůta podle počtu kalendářních let následujících po roce, kterého se dokumenty týkají (§ 35a odst. 4 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení).

### Modelový příklad: kdy mohu skartovat fakturu z roku 2026?

Jste plátce DPH a v dubnu 2026 přijmete fakturu za zboží. Tato faktura je zároveň daňovým dokladem.

1. Účetní hledisko (§ 31 zákona o účetnictví): lhůta 5 let běží od 31. 12. 2026, konec **31. 12. 2031**.
2. DPH hledisko (§ 35 zákona o DPH): u měsíčního plátce a plnění uskutečněného v dubnu 2026 běží lhůta 10 let od konce dubnového zdaňovacího období, konec **30. 4. 2036**. U čtvrtletního plátce by to bylo **30. 6. 2036**.
3. Platí delší lhůta. Měsíční plátce může fakturu při absenci dalších důvodů úschovy skartovat **nejdříve 1. 5. 2036**.

## Jak dlouho archivovat faktury, když nejsem plátce DPH?

Samotný status neplátce DPH neurčuje jednu archivační lhůtu. Pokud vedete **účetnictví**, uchováváte účetní doklady zpravidla **5 let** od konce účetního období podle § 31 zákona o účetnictví. Pokud jako OSVČ vedete **daňovou evidenci**, § 7b odst. 5 zákona o daních z příjmů vyžaduje uchovávat ji za všechna období, za která neuplynula lhůta pro stanovení daně; nejde o pevnou pětiletou lhůtu. Lhůta pro stanovení daně je obecně tříletá, ale její běh se může změnit (§ 148 daňového řádu). I při uplatnění výdajů procentem z příjmů si ponechte podklady nutné k prokázání příjmů a splnění dalších povinností.

Desetiletá lhůta podle § 35 zákona o DPH se může týkat také **identifikované osoby** u přijatých plnění nebo osoby, která daňový doklad podle tohoto zákona vystavila. Proto vždy posuďte konkrétní doklad a svou roli, nejen to, zda jste plátcem DPH.

Pozor také na delší lhůtu pro stanovení daně, například při daňové ztrátě, a na další právní důvody úschovy. Po dobu, po kterou může finanční úřad daň stanovit, ponechte podklady potřebné k prokázání daňových tvrzení, i kdyby již uplynula účetní pětiletá lhůta.

## Kdy se archivační lhůta prodlužuje?

Zákonná lhůta je minimum. V řadě situací se však prodlužuje, a to i bez vašeho zavinění. Podle § 32 zákona o účetnictví musíte účetní záznamy uchovávat déle, pokud:

- jsou nebo mohou být **předmětem daňového řízení** (uchovávají se až do jeho skončení),
- jsou předmětem **řízení o sociálním nebo zdravotním pojištění**,
- vyplývá to ze **zvláštního zákona** (typicky zákona o archivnictví, zákona o DPH nebo zákona o organizaci sociálního zabezpečení),
- je dokument potřebný pro **uplatnění nároku** v jiném řízení (například soudním nebo správním).

Jinými slovy: dokud běží jakákoli kontrola, řízení nebo spor, do kterého doklad spadá, skartovat nesmíte, ani kdyby standardní lhůta dávno uplynula. To je nejčastější past při skartaci. Než cokoli zlikvidujete, ověřte, že k dokladu neběží žádné řízení.

Úschovu prodlužuje také § 32 odst. 3: při delší záruční lhůtě nebo reklamačním řízení se doklady uchovávají po celou tuto dobu. Vztahuje-li se záznam k pohledávce nezaplacené nebo závazku nesplněnému v běžné úschovní lhůtě, ponechá se až do konce prvního účetního období následujícího po období zaplacení nebo splnění.

## Jak dlouho se uchovávají mzdové a personální doklady?

Mzdová a personální agenda má vlastní, mnohem delší lhůty, protože dokumenty slouží jako podklad pro budoucí výpočet důchodů.

- **Mzdové listy** a účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění se uchovávají **45 kalendářních let** následujících po roce, kterého se týkají (§ 35a odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb.). Tato lhůta byla prodloužena z původních 30 let zákonem č. 455/2022 Sb. s účinností od 1. 1. 2023, a to s ohledem na zvyšující se důchodový věk.
- U **mzdových listů poživatelů starobního důchodu** činí lhůta jen **10 kalendářních let** následujících po roce, kterého se týkají.
- **Stejnopisy evidenčních listů důchodového pojištění za období před rokem 2026** se podle přechodného ustanovení zákona č. 360/2025 Sb. uchovávají podle dřívějšího § 35a odst. 4 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb.; typicky **3 kalendářní roky** po roce, kterého se týkají, byly-li vyhotoveny v tomto nebo bezprostředně následujícím roce. U později vyhotovených stejnopisů se lhůta počítá od roku vyhotovení. Pro období od roku 2026 se běžné evidenční listy u většiny zaměstnanců již nevedou; zvláštní pravidla zůstávají například pro příslušníky ozbrojených sil (§ 38).

Vedle těchto lhůt existují i další provozní lhůty pro personální dokumenty (například záznamy a doklady o údajích potřebných pro provádění nemocenského pojištění se podle § 96 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, uchovávají zpravidla 10 kalendářních let), které vyplývají z příslušných předpisů o sociálním zabezpečení. Pro jistotu vždy ověřte konkrétní druh dokumentu, protože mzdová agenda kombinuje účetní, daňové i pojistné lhůty.

## Lze doklady archivovat elektronicky?

Ano. Zákon nepředepisuje papírovou podobu. Daňové doklady lze podle § 35a zákona o DPH uchovávat **elektronicky**, a to i tehdy, byly-li vystaveny v listinné podobě (a naopak). Po celou dobu archivace ale musíte zajistit tři vlastnosti, které u dokladu definuje § 34 zákona o DPH a které je uchovatel povinen podle § 35 zajistit po celou dobu uchovávání:

- **věrohodnost původu** (jistotu, kdo doklad vystavil),
- **neporušenost obsahu** (že obsah nebyl po vystavení změněn),
- **čitelnost** dokladu po celou dobu jeho uchovávání.

V praxi je základem spolehlivá vazba mezi dokladem a konkrétním plněním (auditní stopa). U elektronického daňového dokladu lze vedle kontrolních mechanismů použít uznávaný elektronický podpis, uznávanou elektronickou pečeť nebo elektronickou výměnu informací EDI za podmínek § 34 odst. 4 zákona o DPH. Časové razítko může být podpůrným prvkem, samo však automaticky neprokazuje původ dokladu. Pro dlouhodobou čitelnost je praktický vhodný archivní formát, například PDF/A. U účetních záznamů je nutné splnit také požadavky na průkaznost a převod formy podle § 33 a § 33a zákona o účetnictví.

Pokud skenujete papírové doklady a originály chcete skartovat, musí být převedená elektronická kopie pořízena tak, aby splnila uvedené tři podmínky. Jinak vám hrozí, že při kontrole nebude elektronická verze uznána a původní listinný doklad už nebudete mít.

## Jak správně skartovat účetní doklady?

Skartace znamená zničení dokumentů po uplynutí archivační lhůty. U běžného podnikatele, který není tzv. původcem s povinností výběru archiválií, nejde o formální skartační řízení podle archivního zákona, ale o praktickou likvidaci. Přesto je vhodné postupovat systematicky.

1. **Zkontrolujte lhůtu.** U každého souboru dokladů ověřte, že uplynula nejdelší z lhůt, které se na něj vztahují (účetní, DPH, sociální pojištění).
2. **Vyřaďte doklady v řízení.** Ujistěte se, že k žádnému dokladu neběží daňová kontrola, soudní spor ani jiné řízení podle § 32 zákona o účetnictví.
3. **Ověřte povinnost výběru archiválií.** Obchodní společnosti a družstva s výjimkou bytových družstev mají u dokumentů přílohy č. 1 archivního zákona povinnost umožnit výběr archiválií (§ 3 odst. 2 zákona č. 499/2004 Sb.). U soukromoprávních původců probíhá zpravidla **mimo skartační řízení** podle § 11; na žádost lze využít skartační řízení (§ 7 odst. 2). Dokumenty, které mají být předloženy archivu, nezničte před provedením výběru.
4. **Zničte doklady bezpečně.** Listinné dokumenty obsahují osobní a daňové údaje. Skartujte je tak, aby je nešlo zneužít (skartovačka, certifikovaná skartační firma). U elektronických dat zajistěte trvalé smazání včetně záloh.
5. **Veďte záznam o skartaci.** Doporučuje se sepsat jednoduchý skartační protokol s uvedením, jaké dokumenty a za jaké období byly zničeny a kdy.

## Jaké jsou nejčastější chyby při archivaci dokladů?

- **Počítání lhůty od data vystavení.** Lhůta běží až od konce účetního, respektive zdaňovacího období, nikoli ode dne na faktuře. Tím se reálná doba archivace prodlužuje až o téměř celý rok (u dokladu z počátku roku), u dokladu z konce roku je prodloužení minimální.
- **Použití kratší lhůty u faktury, která je daňovým dokladem.** U plátce DPH platí 10 let podle zákona o DPH, ne 5 let podle zákona o účetnictví.
- **Skartace v průběhu daňové kontroly.** Dokud běží řízení, doklady nelze zničit, i kdyby standardní lhůta uplynula (§ 32 zákona o účetnictví).
- **Zapomenutí na mzdové listy.** Tyto dokumenty se uchovávají 45 let. Jejich skartace spolu s běžnými účetními doklady po 5 nebo 10 letech je vážné pochybení.
- **Skenování bez zajištění věrohodnosti.** Pokud naskenovaný doklad nesplňuje podmínky podle § 34 a § 35 zákona o DPH a originál skartujete, riskujete, že elektronická kopie nebude při kontrole uznána.

## Shrnutí

Pro správnou archivaci v roce 2026 rozlišujte, zda vedete účetnictví, daňovou evidenci a zda jste uchovatelem daňových dokladů pro DPH. **Pět let** platí pro běžné účetní doklady účetních jednotek, **deset let** pro účetní závěrku a daňové doklady k DPH a obvykle **45 let** pro mzdové listy. Daňová evidence nemá pevnou pětiletou lhůtu. Vždy uplatněte všechny lhůty, které se na dokument vztahují, a před skartací ověřte další důvody úschovy.

## Často kladené otázky

### Jak dlouho musím archivovat faktury jako plátce DPH?

Faktura, která je zároveň daňovým dokladem, se u plátce DPH uchovává **10 let** od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo (§ 35 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb.). Tato lhůta má přednost před obecnou pětiletou lhůtou pro účetní doklady.

### Od kdy se počítá archivační lhůta?

U účetních záznamů se lhůta počítá od konce účetního období, kterého se týkají; při kalendářním účetním roce proto u březnového záznamu 2026 od 31. 12. 2026. U daňového dokladu k DPH se 10 let počítá od konce zdaňovacího období uskutečnění plnění, tedy například od konce příslušného měsíce nebo čtvrtletí, nikoli automaticky od konce roku.

### Můžu doklady uchovávat jen elektronicky a papírové originály vyhodit?

Ano, daňové doklady lze podle § 35a zákona o DPH uchovávat elektronicky. Musíte ale po celou dobu archivace zajistit věrohodnost původu, neporušenost obsahu a čitelnost dokladu (tyto tři vlastnosti definuje § 34 zákona o DPH). Pokud převedená kopie tyto podmínky nesplní, hrozí, že nebude uznána.

### Jak dlouho se archivují mzdové listy?

Mzdové listy a evidence pro účely důchodového pojištění se uchovávají **45 kalendářních let** následujících po roce, kterého se týkají (§ 35a odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb.). U mzdových listů poživatelů starobního důchodu je lhůta 10 let.

### Co se stane, když doklad skartuji předčasně?

Předčasná skartace je porušením povinnosti uchovávat účetní záznamy. Při daňové kontrole nesete důkazní břemeno, a chybějící doklad může vést k doměření daně a sankcím. Pokud doklad zničíte v průběhu probíhajícího řízení, jde o závažné pochybení podle § 32 zákona o účetnictví.

### Prodlužuje se archivační lhůta při daňové kontrole?

Ano. Podle § 32 zákona o účetnictví se doba uchovávání prodlužuje, jsou-li doklady předmětem daňového řízení, řízení o sociálním nebo zdravotním pojištění nebo jiného řízení. Skartovat smíte až po jeho skončení.

### Jak dlouho zpětně může finanční úřad doměřit daň?

Při určování skartačního data nestačí mechanicky přičíst tři roky. Lhůta pro stanovení daně podle § 148 daňového řádu může být ovlivněna dalšími úkony a u daňové ztráty má zvláštní běh; obecné desetileté maximum má výjimky například při pravomocně rozhodnutém daňovém trestném činu (§ 148 odst. 6 a 7). Skartační plán proto eviduje nejen typ dokladu, ale i zdaňovací období a události, které lhůtu mění. Procesní souvislosti shrnuje článek [daňová kontrola](https://ucto.cz/dane/danova-kontrola).

### Jaké doklady musím při daňové kontrole předložit a jak dlouho je mám uchovávat?

Archiv musí umožnit dohledat souvislou důkazní stopu: doklad, smlouvu či objednávku, úhradu, zaúčtování a vazbu na konkrétní přiznání. Skartační lhůtu nastavte podle nejdelší relevantní povinnosti pro daný dokument, ne podle nejkratší obecné lhůty. Náležitosti a vedení záznamů rozebírá článek [účetní doklady](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-doklady).

---

# Bankovní účty a ceniny v účetnictví

- URL: https://ucto.cz/ucetnictvi/banka-a-ceniny
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Jak účtovat o bankovním účtu (221) a ceninách (213)? Účtové skupiny, bankovní výpis jako doklad, peníze na cestě 261, kurzové rozdíly i příklady pro rok 2026.

**Ve zkratce:** O bezhotovostních penězích na bankovním účtu účtujete na **účtu 221 – Bankovní účty** (účtová skupina 22), o ceninách na **účtu 213 – Ceniny** (účtová skupina 21). Oba účty jsou aktivní a v rozvaze patří mezi peněžní prostředky. Pohyby na účtu 221 se prokazují **bankovním výpisem nebo jinými průkaznými účetními záznamy** splňujícími § 11 zákona o účetnictví. Nákup cenin se účtuje **213 / 221** (nebo 213 / 211 při platbě v hotovosti) a jejich spotřeba podle účelu. Peníze přesouvané mezi účty a pokladnou se dočasně vedou na **účtu 261 – Peníze na cestě**.

Bankovní účty a ceniny patří mezi nejlikvidnější složky majetku firmy a v účetnictví se s nimi pracuje denně. Přesto právě tady vzniká řada chyb: neprůkazný podklad k bankovnímu pohybu, špatně zaúčtovaný převod hotovosti na účet, nesprávná spotřeba poukázek nebo opomenuté kurzové rozdíly u devizového účtu. Tento průvodce vysvětluje, jak se o bankovních účtech a ceninách účtuje podle směrné účtové osnovy, co je bankovní výpis jako účetní podklad, k čemu slouží účet 261 a jak na kurzové rozdíly u cizoměnového účtu pro rok 2026.

## Na kterém účtu se účtuje o bankovním účtu?

Bezhotovostní peníze na běžném účtu firmy se vedou v **účtové třídě 2 – Krátkodobý finanční majetek a peněžní prostředky**, konkrétně v **účtové skupině 22 – Peněžní prostředky na účtech**, nejčastěji na syntetickém **účtu 221 – Bankovní účty**. Účtové třídy a skupiny stanoví směrná účtová osnova v **příloze č. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb.**, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro podnikatele.

Účet 221 je **aktivní** rozvahový účet. Na jeho stranu Má dáti (MD, debet) se účtují příjmy na účet, na stranu Dal (D, kredit) výdaje z účtu. Zůstatek účtu odpovídá zůstatku uvedenému na bankovním výpisu. Pokud má firma více účtů (například korunový a eurový), zřizuje si k účtu 221 analytické účty, aby každý bankovní účet sledovala zvlášť.

Účetní jednotka může na účtu 221 vykázat i **záporný zůstatek** v případě povoleného přečerpání (kontokorentu). V rozvaze se pak takový záporný zůstatek nevykazuje v aktivech, ale jako krátkodobý závazek vůči bance. Krátkodobé úvěry se vedou ve skupině 23, běžně na účtu 231; kontokorent však může být zachycen pasivním zůstatkem bankovního účtu. Nelze jej automaticky současně vykázat jako tentýž závazek i na účtu 231.

| Účet | Název            | Účtová skupina                     | Charakter           |
| ---- | ---------------- | ---------------------------------- | ------------------- |
| 221  | Bankovní účty    | 22 – Peněžní prostředky na účtech  | Aktivní             |
| 213  | Ceniny           | 21 – Peněžní prostředky v pokladně | Aktivní             |
| 211  | Pokladna         | 21 – Peněžní prostředky v pokladně | Aktivní             |
| 261  | Peníze na cestě  | 26 – Převody mezi finančními účty  | Aktivní (přechodný) |
| 231  | Krátkodobé úvěry | 23 – Krátkodobé úvěry              | Pasivní             |

Zdroj: směrná účtová osnova, příloha č. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném pro rok 2026. Předepisuje třídy a skupiny; třímístná čísla jsou příklady běžného účtového rozvrhu účetní jednotky.

## Co je bankovní výpis a proč je účetním dokladem?

Bankovní výpis je obvyklým podkladem k pohybům na účtu. Aby byl **účetním dokladem** podle § 11 zákona č. 563/1991 Sb., musí výpis sám nebo spolu s navazujícími účetními záznamy obsahovat všechny zákonné náležitosti, včetně určení účetního případu a odpovědných osob. Zákon nepředepisuje jako jedinou možnou formu právě bankovní výpis; rozhodující je průkaznost účetních záznamů. Náležitostem účetního dokladu se podrobně věnuje článek [účetní doklady](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-doklady).

Každý řádek bankovního výpisu představuje jeden účetní případ – příchozí platbu, odchozí platbu, poplatek, úrok nebo inkaso. Účetní jednotka výpis zaúčtuje tak, že proti účtu 221 zaznamená protistranu operace:

- **Příchozí úhrada od odběratele:** 221 / 311 (Bankovní účty / Odběratelé)
- **Úhrada faktury dodavateli:** 321 / 221 (Dodavatelé / Bankovní účty)
- **Bankovní poplatek:** 568 / 221 (Ostatní finanční náklady / Bankovní účty)
- **Připsaný úrok:** 221 / 662 (Bankovní účty / Úroky)

Bankovní výpisy se číslují ve vlastní číselné řadě a archivují stejně jako ostatní účetní doklady. Účetní doklady se uchovávají **nejméně 5 let** od konce účetního období (§ 31 odst. 2 zákona o účetnictví); pokud je výpis zároveň podkladem k DPH, platí delší lhůta. Dnes banky vydávají výpisy převážně elektronicky; elektronický výpis je plnohodnotným účetním dokladem, pokud splňuje požadavky na průkaznost účetního záznamu.

## Co jsou ceniny a na jakém účtu se účtují?

Ceniny jsou platidla a poukázky, které mají vlastní hodnotu a po vydání z nich lze čerpat plnění. Mají blízko k hotovosti, a proto se účtují v účtové skupině 21 – Peněžní prostředky v pokladně, na samostatném **účtu 213 – Ceniny**. Mezi nejčastější ceniny patří:

- **papírové stravenky** a obdobné předplacené poukázky, pokud jsou u účetní jednotky skutečně vedeny jako ceniny (peněžitý stravenkový paušál ani běžný zůstatek elektronické karty nejsou automaticky ceninou),
- **poštovní známky** a poštovní ceniny,
- **kolkové známky jen v historických účetních případech**; od 1. ledna 2025 jimi již nelze hradit správní ani soudní poplatky,
- **telefonní a dárkové karty** s předplacenou hodnotou.

Účet 213 je **aktivní**. Na stranu MD se účtuje pořízení (nákup) cenin, na stranu D jejich výdej, spotřeba nebo vyřazení. Zůstatek účtu 213 odpovídá hodnotě cenin, které má účetní jednotka k dispozici, ale ještě je nespotřebovala. Ceniny se podle § 25 zákona o účetnictví oceňují **jmenovitou hodnotou**; cena zaplacená za ceninu může být odlišná a případný rozdíl je třeba zachytit samostatně.

| Operace                                   | Účtování (MD / D)    | Poznámka                                                                 |
| ----------------------------------------- | -------------------- | ------------------------------------------------------------------------ |
| Nákup cenin převodem z účtu               | 213 / 221            | Platba z bankovního účtu                                                 |
| Nákup cenin v hotovosti                   | 213 / 211            | Platba z pokladny                                                        |
| Nákup cenin na fakturu                    | 213 / 321            | Závazek vůči dodavateli                                                  |
| Spotřeba poštovních známek                | 518 / 213            | Ostatní služby                                                           |
| Úhrada správního poplatku převodem        | 538 / 221            | Od roku 2025 bez kolkových známek                                        |
| Předání papírových stravenek zaměstnancům | podle podmínek / 213 | Náklad zaměstnavatele a případná pohledávka za zaměstnancem se rozlišují |

Zdroj: členění odpovídá směrné účtové osnově (příloha č. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb.) a Českému účetnímu standardu č. 016; konkrétní souvztažnosti vycházejí z účetní praxe.

### Pozor na časové rozlišení předplacených plnění

U předplacených plnění, jejichž užitek zasahuje do dalšího účetního období, je třeba podle významnosti a účetních pravidel hlídat **časové rozlišení**. Například elektronická dálniční známka pořízená v prosinci 2026 s platností do listopadu 2027 není papírovou ceninou na účtu 213; příslušná část nákladu může patřit do roku 2027 a zachytí se přes účet 381 – Náklady příštích období.

## K čemu slouží účet 261 – Peníze na cestě?

Účet 261 – Peníze na cestě (účtová skupina 26 – Převody mezi finančními účty) je **přechodný** účet, který překlenuje časový nesoulad při převodu mezi finančními účty nebo mezi pokladnou a bankou, pokud jsou obě strany převodu doloženy v odlišných okamžicích.

Nejčastější situace:

- **Převod hotovosti z pokladny na bankovní účet.** Výdej z pokladny je doložen výdajovým pokladním dokladem (211 → 261), připsání na účet pak až bankovním výpisem (261 → 221). Vazba na hotovostní operace je popsána v článku [pokladna](https://ucto.cz/ucetnictvi/pokladna).
- **Převod mezi dvěma bankovními účty**, pokud se odepsání z jednoho a připsání na druhý objeví na výpisech v různé dny.
- **Vypořádání karetní platby**, pokud je v konkrétním účtovém rozvrhu a podle podkladů vhodné sledovat přechodné zúčtování odděleně; nejde o automatickou souvztažnost každého nákupu kartou.

Příklad převodu hotovosti na účet 30 000 Kč:

1. **Výdej z pokladny** (výdajový pokladní doklad): 261 / 211 – 30 000 Kč.
2. **Připsání na účet** (bankovní výpis): 221 / 261 – 30 000 Kč.

Po zaúčtování obou kroků je zůstatek účtu 261 nulový. Nenulový zůstatek je třeba prověřit: k rozvahovému dni může jít i o skutečně nedokončený převod, který se vypořádá až v dalším období.

## Jak se účtují kurzové rozdíly u cizoměnového účtu?

Pokud má firma **devizový (cizoměnový) účet**, vede ho v účetnictví ve dvou hodnotách: v cizí měně a v měně účetnictví (u jednotky s českou měnou účetnictví v korunách). Pro přepočet použije podle **§ 24 a násl. zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví** (zejména § 24c – okamžik přepočtu a § 24d – kurzy přepočtu cizí měny na měnu účetnictví) buď obecný kurz, nebo **pevný kurz** podle zákonných podmínek a své vnitřní směrnice. K **rozvahovému dni** (zpravidla 31. 12.) se zůstatek cizoměnového účtu přepočte kurzem použitelným podle zákona k tomuto dni.

Rozdíl mezi korunovou hodnotou v účetnictví a korunovou hodnotou po přepočtu aktuálním kurzem je **kurzový rozdíl**:

- **kurzová ztráta** se účtuje na účet **563 – Kurzové ztráty** (finanční náklad): 563 / 221,
- **kurzový zisk** se účtuje na účet **663 – Kurzové zisky** (finanční výnos): 221 / 663.

Stejný princip platí pro **valutovou pokladnu** (hotovost v cizí měně, analytika k účtu 211) i pro peníze na cestě v cizí měně. Kurzové rozdíly k rozvahovému dni jsou součástí finančního výsledku hospodaření a v běžném daňovém režimu ovlivňují základ daně z příjmů. U poplatníka, který včas vstoupil do režimu podle § 23i a § 23j ZDP, se nerealizované kurzové rozdíly ze základu daně dočasně vylučují; účetní přecenění tím neodpadá.

### Modelový příklad: kurzový rozdíl na eurovém účtu

Firma má na eurovém účtu 10 000 EUR zaúčtovaných v korunách kurzem 25,00 Kč/EUR, tedy 250 000 Kč. K 31. 12. 2026 je kurz ČNB 25,40 Kč/EUR, takže korunová hodnota účtu má být 254 000 Kč. (Uvedené kurzy jsou pouze ilustrativní, neodpovídají skutečnému kurzu ČNB k danému dni.)

- Rozdíl: 254 000 − 250 000 = **4 000 Kč ve prospěch firmy** (koruna oslabila, eura mají vyšší hodnotu).
- Účtování kurzového zisku: **221 / 663 – 4 000 Kč.**

Po zaúčtování odpovídá korunová hodnota eurového účtu kurzu ČNB k rozvahovému dni.

## Jak souvisí bankovní účty a ceniny s rozvahou?

Účty 221, 213 i 261 patří v rozvaze do oběžných aktiv, do oddílu **peněžní prostředky**. Aktivní zůstatek účtu 221 a hotovost v pokladně se vykazují podle své povahy v položce „Peněžní prostředky na účtech", respektive „Peněžní prostředky v pokladně"; ceniny se vykazují společně s pokladní hotovostí jako peníze. Záporný zůstatek na účtu 221 (kontokorent) a krátkodobé úvěry (účet 231) se naopak vykazují v pasivech jako krátkodobé závazky k úvěrovým institucím. Postavení peněžních prostředků v rozvaze a další souvislosti rozebírá samostatný článek o [rozvaze](https://ucto.cz/ucetnictvi/rozvaha).

## Časté chyby u bankovních účtů a cenin

- **Zápis bez průkazného účetního dokladu.** Bankovní výpis bývá běžným podkladem, ale náležitosti § 11 mohou být doloženy i ve více navazujících záznamech. Samotný náhled na zůstatek bez průkazných podkladů nestačí.
- **Nezachycený časový nesoulad převodu.** Jsou-li výdej z pokladny a připsání na účet doloženy v odlišných okamžicích, použijte přechodný účet peněz na cestě. ČÚS č. 016 připouští jeho použití pro tyto převody; konkrétní syntetické číslo 261 stanoví účetní rozvrh.
- **Neprověřený zůstatek na účtu 261.** Může jít o chybějící párový doklad i o převod dokončený až v dalším období.
- **Spotřeba cenin účtovaná hned při nákupu.** Pořízení poštovních známek nebo papírových poukázek vedených jako ceniny se nejprve zachytí na účtu 213; náklad či pohledávka vznikají až při jejich vydání podle účelu.
- **Opomenuté časové rozlišení elektronické dálniční známky.** Platnost přesahující do dalšího období může vyžadovat účet 381. Elektronická známka není fyzickou ceninou na účtu 213.
- **Nezaúčtované kurzové rozdíly k 31. 12.** Devizový účet, valutová pokladna i peníze na cestě v cizí měně se musí k rozvahovému dni přecenit kurzem ČNB.

## Shrnutí

O bezhotovostních penězích firma účtuje na účtu 221 – Bankovní účty (skupina 22), o ceninách na účtu 213 – Ceniny (skupina 21); třídy a skupiny stanoví příloha č. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb., konkrétní syntetická čísla účtový rozvrh jednotky. Pohyb na účtu 221 dokládá bankovním výpisem nebo jinými průkaznými účetními záznamy s náležitostmi § 11 zákona č. 563/1991 Sb. Nákup cenin se účtuje 213 / 221 (nebo 213 / 211), jejich vydání podle účelu. Peníze přesouvané mezi pokladnou a účtem se dočasně vedou na účtu 261 – Peníze na cestě. U devizového účtu a valutové pokladny se k rozvahovému dni přepočítává zůstatek kurzem ČNB a kurzový rozdíl se účtuje na účet 563 (ztráta), nebo 663 (zisk).

## Časté dotazy

### Na jakém účtu se účtuje bankovní účet?

O penězích na bankovním účtu se účtuje na účtu 221 – Bankovní účty v účtové skupině 22 – Peněžní prostředky na účtech. Je to aktivní rozvahový účet: příjmy na účet se účtují na stranu Má dáti, výdaje na stranu Dal. Pokud má firma více účtů, vede k účtu 221 analytické účty pro každý účet zvlášť. Strukturu stanoví příloha č. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb.

### Je bankovní výpis účetní doklad?

Bankovní výpis je běžný vnější podklad pro zaúčtování pohybů na účtu 221. Je účetním dokladem, pokud sám nebo spolu s dalšími účetními záznamy obsahuje náležitosti § 11 zákona č. 563/1991 Sb. Zákon neurčuje výpis jako jediný možný podklad. Elektronický záznam má stejnou použitelnost, pokud je průkazný; účetní doklady a související účetní záznamy se podle § 31 zpravidla uschovávají pět let.

### Co patří mezi ceniny a jak se účtují?

Mezi ceniny mohou patřit papírové stravenky, poštovní známky a předplacené poukázky vedené jako ceniny. Účtují se na účtu 213 – Ceniny ve jmenovité hodnotě. Nákup se účtuje 213 / 221 (převodem) nebo 213 / 211 (hotově), vydání podle účelu. Elektronická dálniční známka není fyzickou ceninou na účtu 213. Kolkovými známkami se od 1. ledna 2025 správní ani soudní poplatky nehradí.

### K čemu slouží účet 261 – Peníze na cestě?

Účet 261 je přechodný účet, který překlenuje časový nesoulad mezi dvěma doklady, typicky při převodu hotovosti z pokladny na bankovní účet nebo mezi dvěma účty. Výdej z pokladny se účtuje 261 / 211 a připsání na účet 221 / 261. Po zaúčtování obou kroků je zůstatek účtu 261 nulový; nenulový zůstatek se musí prověřit a může představovat skutečně nedokončený převod.

### Jak zaúčtovat kurzové rozdíly na devizovém účtu?

Zůstatek devizového účtu se k rozvahovému dni (zpravidla 31. 12.) přepočte kurzem ČNB platným k tomuto dni podle § 24 a násl. zákona č. 563/1991 Sb. (zejména § 24c a § 24d). Vzniklý rozdíl proti korunové hodnotě v účetnictví je kurzový rozdíl: kurzová ztráta se účtuje 563 / 221, kurzový zisk 221 / 663. Stejně se přeceňuje valutová pokladna i peníze na cestě v cizí měně. Kurzové rozdíly jsou součástí finančního výsledku hospodaření.

### Jaký je rozdíl mezi účtem 221 a účtem 211?

Účet 221 – Bankovní účty slouží pro bezhotovostní peníze na bankovním účtu, podkladem pro účtování je bankovní výpis. Účet 211 – Pokladna slouží pro hotovost, podkladem jsou pokladní doklady. Oba účty jsou aktivní a v rozvaze patří mezi peněžní prostředky. Převod mezi nimi (například odvod hotovosti na účet) se účtuje přes účet 261 – Peníze na cestě.

---

# Přehled o peněžních tocích (cash flow výkaz)

- URL: https://ucto.cz/ucetnictvi/cash-flow-vykaz
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Přehled o peněžních tocích (cash flow výkaz) 2026: kdo jej sestavuje, přímá a nepřímá metoda, členění na provozní, investiční a finanční činnost s příklady.

**Ve zkratce:** Přehled o peněžních tocích (cash flow výkaz) je účetní výkaz, který ukazuje příjmy a výdaje peněžních prostředků za účetní období v členění na **provozní, investiční a finanční činnost**. Jeho uspořádání a obsah upravuje § 40 až § 43 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Podle § 18 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb. jej sestavují zejména **střední a velké obchodní společnosti**; mikro a malé jednotky povinnost nemají a zákon uvádí další výjimky. V praxi se u provozní části často používá **nepřímá metoda**, která výsledek hospodaření upraví o nepeněžní operace a změny pracovního kapitálu.

Zisk z výkazu zisku a ztráty a stav peněz na účtu jsou dvě různé veličiny. Firma může vykazovat zisk, a přesto nemít na výplaty ani na faktury – protože peníze drží v neuhrazených pohledávkách, zásobách nebo zaplacených investicích. Přesně tento rozdíl mezi výsledkem hospodaření a reálným pohybem peněz vysvětluje přehled o peněžních tocích. Tento průvodce vysvětluje, co výkaz obsahuje, kdo jej musí sestavit, jaký je rozdíl mezi přímou a nepřímou metodou a jak se sestavuje krok za krokem na konkrétním příkladu.

Informace na této stránce mají obecný informační charakter a nenahrazují účetní, daňové ani právní poradenství a nemusí pokrývat vaši konkrétní situaci.

## Co je přehled o peněžních tocích?

**Ve zkratce:** Přehled o peněžních tocích je výkaz, který za účetní období zachycuje přírůstky (příjmy) a úbytky (výdaje) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů. Vysvětluje, proč se mezi začátkem a koncem období změnil stav peněz, a propojuje tak rozvahu a výkaz zisku a ztráty.

Přehled o peněžních tocích (anglicky _cash flow statement_, odtud lidové označení „cash flow výkaz") je rozpisem vybraných položek majetku, který podává informaci o příjmech a výdajích peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů za účetní období. Jeho účelem je ukázat **schopnost účetní jednotky vytvářet peníze** a způsob, jakým je používá.

Zatímco výkaz zisku a ztráty pracuje s **akruálním principem** (náklad a výnos se účtuje v období, do kterého věcně a časově patří, bez ohledu na to, kdy se zaplatí), přehled o peněžních tocích sleduje **skutečný pohyb peněz**. Díky tomu odpovídá na otázky, na které samotná rozvaha ani výsledovka neodpovědí:

- proč firma vykazuje zisk, a přesto nemá hotovost,
- kolik peněz vygenerovala vlastní provozní činnost,
- kolik peněz spotřebovaly investice a kolik přineslo nebo odčerpalo financování,
- jak se ze začátečního stavu peněz dostala firma na konečný stav v rozvaze.

Součet peněžních toků z provozní, investiční a finanční činnosti se musí rovnat změně stavu peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů mezi počátečním a konečným stavem v rozvaze. Tato kontrolní vazba je základní vlastností správně sestaveného výkazu.

## Co se rozumí peněžními prostředky a peněžními ekvivalenty?

**Ve zkratce:** Peněžními prostředky jsou hotovost, ceniny a peníze na účtech. Peněžními ekvivalenty je krátkodobý likvidní majetek snadno směnitelný za známou částku peněz s nevýznamným rizikem změny hodnoty, například peněžní úložky s výpovědní lhůtou do tří měsíců.

Vymezení toho, co se sleduje, je pro výkaz klíčové. Podle § 40 a § 41 vyhlášky č. 500/2002 Sb. se rozlišují dvě skupiny:

- **Peněžní prostředky** – peníze v hotovosti včetně cenin, peněžní prostředky na účtu (včetně případného přečerpání běžného účtu, tj. kontokorentu) a peníze na cestě. V účtové osnově jde o účtové skupiny 21, 22 a 26.
- **Peněžní ekvivalenty** – krátkodobý likvidní finanční majetek, který je snadno a pohotově směnitelný za předem známou částku peněžních prostředků a u něhož se nepředpokládají významné změny hodnoty v čase. Patří sem například peněžní úložky s nejvýše tříměsíční výpovědní lhůtou nebo likvidní cenné papíry určené k obchodování na veřejném trhu.

Důležité pravidlo: **převody v rámci jednotlivých položek peněžních prostředků a ekvivalentů se do přehledu nepromítají.** Pokud firma vybere hotovost z bankovního účtu do pokladny nebo převede peníze mezi dvěma účty, nejde o příjem ani výdaj – mění se jen forma, ne celkový stav. Tyto interní pohyby tedy do cash flow nevstupují.

## Kdo musí přehled o peněžních tocích sestavit?

**Ve zkratce:** § 18 odst. 2 zákona o účetnictví požaduje přehled o peněžních tocích u účetní závěrky obchodních společností. Mikro a malé účetní jednotky jej sestavovat nemusí; zákon z povinnosti sestavit tento přehled dále vyjímá jednotky uvedené v § 1a písm. b) až d).

Účetní závěrka standardně obsahuje rozvahu, výkaz zisku a ztráty a přílohu. Přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu jsou výkazy **navíc** – a nedopadají na každého. Podle § 18 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, patří do závěrky **obchodních společností**. **Mikro a malé účetní jednotky nejsou povinny** sestavovat ani jeden z nich. Přehled o peněžních tocích navíc nesestavují jednotky uvedené v § 1a písm. b) až d), tedy banky, pojišťovny a penzijní společnosti, které postupují podle zvláštních účetních pravidel. Není proto správné odvozovat povinnost pouze od střední či velké velikostní kategorie bez ohledu na typ účetní jednotky.

Rozhodující je proto zařazení do velikostní kategorie. Zákon o účetnictví rozděluje účetní jednotky do čtyř kategorií podle aktiv, ročního úhrnu čistého obratu a průměrného počtu zaměstnanců (hraniční hodnoty a pravidlo „**alespoň 2 ze 3**" upravuje § 1b zákona). Novela provedená zákonem č. 316/2025 Sb. zvýšila hodnotová kritéria aktiv a obratu přibližně o 20 až 22 % (hranice počtu zaměstnanců 10/50/250 zůstává beze změny); zvýšené limity kategorizace se posuzují již pro účetní období započatá v roce 2024, tedy zpětně už pro účetní závěrky sestavované za rok 2024. Ke změně kategorie přitom dochází, jen pokud jednotka překročí nebo přestane překračovat dvě ze tří hraničních hodnot **ve dvou po sobě jdoucích rozvahových dnech** řádné účetní závěrky; toto přechodové pravidlo upravuje § 1e zákona.

| Kategorie | Aktiva celkem   | Čistý obrat       | Počet zaměstnanců | Přehled u obchodní společnosti |
| --------- | --------------- | ----------------- | ----------------- | ------------------------------ |
| Mikro     | do 11 mil. Kč   | do 22 mil. Kč     | do 10             | nepovinný                      |
| Malá      | do 120 mil. Kč  | do 240 mil. Kč    | do 50             | nepovinný                      |
| Střední   | do 600 mil. Kč  | do 1 200 mil. Kč  | do 250            | zpravidla **povinný**          |
| Velká     | nad 600 mil. Kč | nad 1 200 mil. Kč | nad 250           | zpravidla **povinný**          |

Zdroj: § 18 odst. 2, § 1b a § 1e zákona č. 563/1991 Sb. ve znění zákona č. 316/2025 Sb.; pro zařazení stačí splnit 2 ze 3 kritérií. Stav k roku 2026.

Mikro a malé účetní jednotky tedy přehled o peněžních tocích sestavovat nemusí, mohou jej však zpracovat **dobrovolně** – pro vlastní řízení likvidity, pro banku při žádosti o úvěr nebo pro investory. Cash flow výkaz patří mezi nejsledovanější výkazy ve finanční analýze i mimo zákonnou povinnost. Souvislost s ostatními výkazy a celkový rozsah závěrky podle kategorie popisuje samostatný text [účetní závěrka](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-zaverka).

## Jak se přehled o peněžních tocích člení?

**Ve zkratce:** Peněžní toky se sledují zvlášť za tři činnosti – provozní, investiční a finanční. Jejich součet vyjadřuje celkovou změnu stavu peněžních prostředků a ekvivalentů za období.

Členění na tři činnosti je jádrem celého výkazu, protože ukazuje, **odkud peníze přicházejí a kam odcházejí**. Vyhláška č. 500/2002 Sb. i Český účetní standard pro podnikatele č. 023 rozlišují tyto tři oblasti:

| Činnost    | Co zahrnuje                                                                      | Typické položky                                                     |
| ---------- | -------------------------------------------------------------------------------- | ------------------------------------------------------------------- |
| Provozní   | Základní výdělečná činnost firmy a operace, které nejsou investiční ani finanční | tržby od odběratelů, platby dodavatelům, mzdy, daně                 |
| Investiční | Pořízení a prodej dlouhodobého majetku a finančních investic                     | nákup strojů a budov, prodej majetku, poskytnuté zápůjčky           |
| Finanční   | Operace měnící velikost a strukturu vlastního kapitálu a dluhů                   | čerpání a splátky úvěrů, vklady společníků, výplata podílů na zisku |

Zdroj: § 41 až § 43 vyhlášky č. 500/2002 Sb. a Český účetní standard pro podnikatele č. 023. Stav k roku 2026.

### Peněžní tok z provozní činnosti

Provozní činnost je hlavní výdělečná činnost účetní jednotky a všechny ostatní operace, které nelze zahrnout mezi investiční nebo finanční činnost. Sem patří inkasa od odběratelů, platby dodavatelům za materiál a služby, výplaty mezd, odvody pojistného a placené daně. **Provozní cash flow je nejdůležitější ukazatel** – dlouhodobě záporný provozní tok signalizuje, že běžný provoz peníze spotřebovává, místo aby je vytvářel.

### Peněžní tok z investiční činnosti

Investiční činnost zahrnuje pořízení a vyřazení dlouhodobého majetku – hmotného, nehmotného i finančního. Typickým výdajem je nákup strojů, vozidel, budov nebo softwaru; typickým příjmem prodej takového majetku nebo přijaté splátky poskytnutých zápůjček. Rostoucí firma zpravidla vykazuje **záporné investiční cash flow**, protože investuje do svého rozvoje.

### Peněžní tok z finanční činnosti

Finanční činnost zahrnuje operace, které mění velikost a strukturu vlastního kapitálu a dlouhodobých (případně i krátkodobých) závazků. Příjmem je čerpání úvěru nebo vklad společníka, výdajem splátka jistiny úvěru nebo výplata podílu na zisku. Finanční tok ukazuje, jak firma svůj provoz a investice **financuje**.

## Přímá, nebo nepřímá metoda?

**Ve zkratce:** Provozní činnost lze vykázat přímou metodou (skutečné příjmy a výdaje) nebo nepřímou metodou (výsledek hospodaření upravený o nepeněžní operace a změny pracovního kapitálu). Nepřímá metoda využívá výsledek hospodaření a navazující účetní údaje; samotné součty z rozvahy a výsledovky bez jejich rozboru nemusí stačit.

Volba metody, koncepce a modelu výkazu je při respektování § 40 až § 43 a § 61e vyhlášky v pravomoci vykazující účetní jednotky. Při změně měny účetnictví se uplatní také zvláštní přepočtová pravidla. Příloha popisuje vymezení peněz a ekvivalentů, změny metodiky a případné výjimky z nekompenzovaného vykazování. Výplata podílů na zisku se běžně vykazuje ve finanční činnosti; pro pouhé přerozdělování přijatých podílů mezi společníky má § 43 odst. 5 výjimku. Pro provozní činnost existují dvě cesty:

|                    | Přímá metoda                                                  | Nepřímá metoda                                |
| ------------------ | ------------------------------------------------------------- | --------------------------------------------- |
| Princip            | Vychází ze skutečných příjmů a výdajů (hlavní skupiny plateb) | Vychází z výsledku hospodaření a upravuje jej |
| Náročnost dat      | Vyžaduje sledování peněžních toků v účetnictví                | Vyžaduje i rozbor změn a nepeněžních operací  |
| Vypovídací hodnota | Přehledné hrubé příjmy a výdaje                               | Ukazuje rozdíl mezi ziskem a peněžním tokem   |
| Typický podklad    | Roztříděné peněžní pohyby                                     | Účetní výsledek a rozbor jeho úprav           |

Zdroj: § 42 a § 43 vyhlášky č. 500/2002 Sb. a Český účetní standard č. 023. Stav k roku 2026.

**Přímá metoda** vykazuje hlavní skupiny peněžních příjmů a výdajů přímo (například inkasa od odběratelů a platby dodavatelům). Je názorná, ale vyžaduje, aby účetní systém uměl peněžní toky takto třídit.

**Nepřímá metoda** je variantou pro vykázání provozní činnosti. Vychází z výsledku hospodaření před zdaněním a postupně jej upravuje:

- **přičte nepeněžní náklady** (odpisy, tvorbu opravných položek a rezerv), které snížily zisk, ale nebyly žádným výdajem peněz,
- **odečte nepeněžní výnosy** (rozpuštění rezerv a opravných položek),
- zohlední **změny pracovního kapitálu** – nárůst pohledávek a zásob peníze váže (odečítá se), nárůst provozních krátkodobých závazků se přičítá; finanční a investiční závazky se posuzují odděleně,
- samostatně zohlední **zaplacené úroky a daň z příjmů** podle jejich skutečného vykázání v provozní, investiční či finanční činnosti (§ 43).

Investiční a finanční činnost se vykazuje vždy **přímou metodou** – jako skutečné příjmy a výdaje za jednotlivé operace. Nepřímá metoda se týká pouze provozní části výkazu.

## Jak sestavit cash flow výkaz nepřímou metodou – postup krok za krokem

**Ve zkratce:** Nepřímá metoda začíná u výsledku hospodaření, přičte nepeněžní operace, upraví o změny pracovního kapitálu a doplní investiční a finanční toky. Výsledná změna stavu peněz se musí rovnat rozdílu počátečního a konečného stavu peněz v rozvaze.

1. **Vyjděte z výsledku hospodaření** za běžné účetní období (před zdaněním) z výkazu zisku a ztráty.
2. **Přičtěte nepeněžní náklady** – odpisy dlouhodobého majetku, tvorbu rezerv a opravných položek. Tyto položky snížily zisk, ale nebyly výdajem peněz.
3. **Odečtěte nepeněžní výnosy** – například rozpuštění rezerv a opravných položek.
4. **Zohledněte změny pracovního kapitálu** – porovnejte rozvahu na začátku a na konci období: nárůst pohledávek a zásob peníze váže (odečítáte), nárůst provozních krátkodobých závazků přičítáte. Vylučte úvěry, závazky z pořízení investic a jiné položky, které patří do další části výkazu.
5. **Zohledněte zaplacené úroky a daň z příjmů** – u daně určete činnost podle § 43 odst. 2, pokud je to možné; jinak ji uveďte v provozní části. Úroky mohou být podle § 43 odst. 3 a 4 vykázány různě podle zvolené a konzistentně použité varianty.
6. **Doplňte investiční činnost** – výdaje za pořízení dlouhodobého majetku a příjmy z jeho prodeje.
7. **Doplňte finanční činnost** – čerpání a splátky úvěrů, vklady společníků, výplaty podílů na zisku.
8. **Sečtěte všechny tři toky** a přičtěte je k **počátečnímu stavu peněz**. Výsledek se musí rovnat **konečnému stavu peněz** v rozvaze.

Krok 8 je zároveň kontrolou správnosti. Pokud se vypočtený konečný stav neshoduje se stavem peněz v rozvaze, je ve výkazu chyba.

### Modelový příklad: cash flow nepřímou metodou

Středně velká obchodní společnost účtující v kalendářním roce sestavuje přehled za modelový rok 2025. Předpokládáme, že neuvedené nepeněžní, kurzové a ostatní úpravy nevznikly, částky pohledávek a zásob jsou před opravnými položkami a změny závazků se týkají jen provozu. Z výkazů má tyto údaje:

- výsledek hospodaření před zdaněním: **2 000 000 Kč**,
- odpisy dlouhodobého majetku: **500 000 Kč**,
- nárůst pohledávek za rok: **300 000 Kč**,
- nárůst zásob: **200 000 Kč**,
- nárůst provozních krátkodobých závazků: **150 000 Kč**,
- nákup nového stroje (investice): **1 200 000 Kč**,
- čerpání bankovního úvěru: **800 000 Kč**,
- zaplacená daň z příjmů: **350 000 Kč**.

Výpočet po jednotlivých činnostech:

| Položka                             | Částka (Kč)    |
| ----------------------------------- | -------------- |
| Výsledek hospodaření před zdaněním  | 2 000 000      |
| + odpisy (nepeněžní náklad)         | 500 000        |
| − nárůst pohledávek                 | −300 000       |
| − nárůst zásob                      | −200 000       |
| + nárůst krátkodobých závazků       | 150 000        |
| − zaplacená daň z příjmů            | −350 000       |
| **= provozní cash flow**            | **1 800 000**  |
| − nákup stroje (investiční činnost) | −1 200 000     |
| **= investiční cash flow**          | **−1 200 000** |
| + čerpání úvěru (finanční činnost)  | 800 000        |
| **= finanční cash flow**            | **800 000**    |
| **Celková změna stavu peněz**       | **1 400 000**  |

Firma tak vykázala zisk 2 000 000 Kč, ale skutečně jí přibylo na účtech a v pokladně **1 400 000 Kč**. Rozdíl tvoří hlavně peníze vázané v rostoucích pohledávkách a zásobách a investice do stroje, částečně vykryté úvěrem. Přičtení odpisů pouze odstraňuje nepeněžní náklad ze zisku; samo firmě peníze nepřináší. Pokud byl počáteční stav peněz například 600 000 Kč, konečný stav v rozvaze musí být 2 000 000 Kč (600 000 + 1 400 000) – tím je výkaz zkontrolován.

## Časté chyby u přehledu o peněžních tocích

- **Záměna zisku a peněžního toku.** Výsledek hospodaření a změna stavu peněz jsou dvě různé veličiny. Firma může být zisková a přitom jí peníze chybí, protože je drží v pohledávkách, zásobách nebo investicích.
- **Zahrnutí interních převodů.** Výběr hotovosti z účtu do pokladny ani převod mezi dvěma účty není příjem ani výdaj – tyto pohyby do výkazu nepatří (§ 40 odst. 3 vyhlášky).
- **Špatné zařazení položky do činnosti.** Splátka jistiny úvěru patří do finanční činnosti, zaplacený úrok může být podle zvolené varianty provozní nebo finanční; úrok zahrnutý do ocenění dlouhodobého majetku patří do investiční činnosti (§ 43). Chybné zařazení sice nezmění celkovou změnu peněz, ale zkresluje vypovídací hodnotu výkazu.
- **Opačné znaménko u změn pracovního kapitálu.** Nárůst pohledávek a zásob peníze váže (mínus), nárůst závazků peníze uvolňuje (plus). Záměna znamének je nejčastější početní chyba nepřímé metody.
- **Nesouhlas konečného stavu peněz.** Vypočtený konečný stav se musí shodovat se stavem peněz v rozvaze. Pokud nesedí, je v sestavení chyba.
- **Nesprávné určení kategorie jednotky.** Zařazení do kategorie rozhoduje o tom, zda je výkaz povinný. Chybné určení vede k jeho neoprávněnému vynechání, nebo naopak zbytečnému sestavení.

## Shrnutí

Přehled o peněžních tocích (cash flow výkaz) ukazuje příjmy a výdaje peněz za účetní období v členění na provozní, investiční a finanční činnost (§ 40 až § 43 vyhlášky č. 500/2002 Sb.). Vysvětluje rozdíl mezi vykázaným ziskem a stavem peněz na účtech a propojuje rozvahu s výkazem zisku a ztráty. Podle § 18 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb. jej sestavují zejména střední a velké obchodní společnosti; mikro a malé jednotky jej mohou zpracovat dobrovolně a pro vybrané finanční instituce platí výjimka. Provozní část se často vykazuje nepřímou metodou, která výsledek hospodaření upravuje o nepeněžní operace a změny pracovního kapitálu; investiční a finanční toky se vykazují přímo. Klíčovou kontrolou je shoda vypočteného konečného stavu peněz se stavem v rozvaze.

## Často kladené otázky

### K čemu slouží přehled o peněžních tocích?

Přehled o peněžních tocích ukazuje skutečný pohyb peněz za účetní období – kolik peněz firma vygenerovala provozem, kolik spotřebovaly investice a kolik přineslo nebo odčerpalo financování. Vysvětluje, proč může být firma zisková, a přesto nemít hotovost, a slouží jako podklad pro řízení likvidity, pro banky i investory.

### Kdo musí sestavit přehled o peněžních tocích?

Povinnost podle § 18 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb. se vztahuje na účetní závěrku obchodní společnosti; mikro a malé jednotky ji v tomto rozsahu nemají. Přehled o peněžních tocích navíc nesestavují jednotky uvedené v § 1a písm. b) až d). U obchodní společnosti se velikostní kategorie posuzuje podle aktiv, čistého obratu a počtu zaměstnanců (§ 1b a § 1e zákona ve znění novely č. 316/2025 Sb.).

### Jaký je rozdíl mezi přímou a nepřímou metodou cash flow?

Přímá metoda vykazuje skutečné peněžní příjmy a výdaje (například inkasa od odběratelů a platby dodavatelům). Nepřímá metoda vychází z výsledku hospodaření a upravuje jej o nepeněžní operace (odpisy, rezervy, opravné položky) a o změny pracovního kapitálu. Nepřímá metoda u provozní činnosti vyžaduje také rozbor účetních údajů, aby vyloučila nepeněžní a investiční či finanční vlivy. Investiční a finanční činnost se vykazuje vždy přímo.

### Co jsou peněžní ekvivalenty?

Peněžními ekvivalenty je krátkodobý likvidní finanční majetek, který je snadno a pohotově směnitelný za předem známou částku peněz a u něhož se nepředpokládají významné změny hodnoty v čase. Patří sem například peněžní úložky s nejvýše tříměsíční výpovědní lhůtou nebo likvidní cenné papíry určené k obchodování na veřejném trhu (§ 40 odst. 2 vyhlášky č. 500/2002 Sb.).

### Proč může mít zisková firma málo peněz?

Zisk se účtuje akruálně, tedy v období, do kterého věcně patří, bez ohledu na zaplacení. Firma proto může vykázat zisk, ale peníze mít vázané v neuhrazených pohledávkách, v zásobách na skladě nebo už utracené za investice a splátky úvěrů. Přesně tento rozdíl mezi ziskem a stavem peněz zviditelňuje přehled o peněžních tocích.

### Patří splátka úvěru do provozní, nebo finanční činnosti?

Splátka jistiny (samotného dluhu) patří do finanční činnosti, protože mění strukturu závazků. Zaplacené úroky z úvěru se obvykle vykazují v provozní činnosti, vyhláška ale umožňuje i finanční činnost; úrok zahrnutý do ocenění dlouhodobého majetku patří do investiční činnosti (§ 43 odst. 3 a 4). Zařazení nemění celkovou změnu stavu peněz, ale ovlivňuje vypovídací hodnotu jednotlivých částí výkazu.

---

# Časové rozlišení nákladů a výnosů

- URL: https://ucto.cz/ucetnictvi/casove-rozliseni
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Časové rozlišení nákladů a výnosů 2026: účty 381, 382, 383, 384, 385, podmínky, souvztažnosti a příklady účtování. Průvodce podle vyhlášky č. 500/2002 Sb.

**Ve zkratce:** Časové rozlišení znamená zaúčtovat náklad nebo výnos do toho účetního období, se kterým **věcně a časově souvisí**, bez ohledu na to, kdy proběhla platba nebo přišla faktura. Vychází z **akruálního principu** podle § 3 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb. a v účetnictví podnikatelů se k němu používají účty **účtové skupiny 38**: 381 – Náklady příštích období, 382 – Komplexní náklady příštích období, 383 – Výdaje příštích období, 384 – Výnosy příštích období a 385 – Příjmy příštích období (§ 13 a § 19 vyhlášky č. 500/2002 Sb.).

Časové rozlišení je jeden z pilířů věrného obrazu účetnictví. Bez něj by hospodářský výsledek za rok zkresloval skutečnost: zaplatíte-li v prosinci nájemné na celý příští rok, nepatří tento náklad do letošního výsledku, ale do roku, kdy prostory skutečně užíváte. Tento průvodce vysvětluje akruální princip, projde všech pět účtů skupiny 38 s jejich souvztažnostmi, ukáže modelové příklady s čísly, popíše podmínky pro časové rozlišení i případy, kdy se rozlišovat nemusí, a upozorní na nejčastější chyby.

Informace na této stránce mají obecný informační charakter a nenahrazují účetní, daňové ani právní poradenství a nemusí pokrývat vaši konkrétní situaci.

## Co je časové rozlišení nákladů a výnosů?

**Ve zkratce:** Časové rozlišení je účetní nástroj, kterým se náklad nebo výnos přiřadí do období, se kterým věcně a časově souvisí, i když platba či doklad spadají do jiného období. Vyplývá z akruálního principu zakotveného v § 3 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

Podle § 3 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, účtují účetní jednotky o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, „do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí; není-li možno tuto zásadu dodržet, mohou účtovat i v účetním období, v němž zjistily uvedené skutečnosti“. Tomuto pravidlu se říká **akruální princip** (akruální báze účetnictví).

Akruální princip odlišuje účetnictví od daňové evidence. V daňové evidenci se sleduje hlavně okamžik příjmu a výdeje peněz (peněžní báze), zatímco v účetnictví rozhoduje **věcná a časová souvislost**, nikoli pohyb peněz na účtu. Rozdíl mezi oběma systémy podrobněji rozebírá samostatný text [účetnictví vs. daňová evidence](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetnictvi-vs-danova-evidence).

Praktickým důsledkem je, že na konci roku nelze prostě „posečíst, co přišlo a co odešlo“. Náklady a výnosy je třeba rozdělit (rozlišit) tak, aby každý spadl do správného období. Časové rozlišení je proto typickou **uzávěrkovou operací** – účtuje se o něm zpravidla k rozvahovému dni v rámci [účetní uzávěrky](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-uzaverka).

## Jaký je rozdíl mezi výdajem a nákladem (příjmem a výnosem)?

**Ve zkratce:** Výdaj je úbytek peněz, náklad je spotřeba v daném období. Příjem je přírůstek peněz, výnos je hodnota vytvořeného výkonu. Časové rozlišení řeší situace, kdy se okamžik platby (výdaj/příjem) a okamžik spotřeby či výkonu (náklad/výnos) rozcházejí.

Pochopení časového rozlišení stojí a padá s rozlišením těchto čtyř pojmů. V účetnictví nejsou synonyma:

| Pojem  | Co znamená                                      | Strana toku    |
| ------ | ----------------------------------------------- | -------------- |
| Výdaj  | Úbytek peněžních prostředků (platba)            | peníze ven     |
| Náklad | Spotřeba zdroje v daném období                  | spotřeba       |
| Příjem | Přírůstek peněžních prostředků (inkaso)         | peníze dovnitř |
| Výnos  | Hodnota výkonu (prodeje, služby) v daném období | výkon          |

Vysvětlivka: tabulka je vlastní didaktická pomůcka (logické vymezení pojmů), nikoli citace konkrétního ustanovení; vychází z terminologie zákona č. 563/1991 Sb. a vyhlášky č. 500/2002 Sb. ve znění pro rok 2026.

Pokud výdaj a náklad nastanou ve stejném období, žádné rozlišení netřeba. Časové rozlišení nastupuje tehdy, když se rozejdou: peníze odejdou (přijdou) v jednom roce, ale spotřeba (výkon) patří do roku jiného. Podle toho, co předbíhá a co se opožďuje, použijete jeden z pěti účtů skupiny 38.

## Jaké jsou účty časového rozlišení (skupina 38)?

**Ve zkratce:** V běžném účtovém rozvrhu podnikatele se pro časové rozlišení používají účty **381** (Náklady příštích období), **382** (Komplexní náklady příštích období), **383** (Výdaje příštích období), **384** (Výnosy příštích období) a **385** (Příjmy příštích období). Patří do účtové skupiny 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv. Účty 381, 382 a 385 jsou aktivní, účty 383 a 384 pasivní.

Směrná účtová osnova v příloze č. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb. stanoví **účtovou skupinu 38**, nikoli závazná čísla jednotlivých syntetických účtů. Čísla 381 až 385 jsou zavedenou praxí účtového rozvrhu. § 13 vyhlášky popisuje časové rozlišení v aktivech rozvahy a § 19 v pasivech. Zařazení do účtových tříd a skupin obecně popisuje text [účtová osnova a účtový rozvrh](https://ucto.cz/ucetnictvi/uctova-osnova).

| Účet | Název                             | Aktivní / pasivní | Vykazuje se v rozvaze |
| ---- | --------------------------------- | ----------------- | --------------------- |
| 381  | Náklady příštích období           | aktivní           | aktiva                |
| 382  | Komplexní náklady příštích období | aktivní           | aktiva                |
| 383  | Výdaje příštích období            | pasivní           | pasiva                |
| 384  | Výnosy příštích období            | pasivní           | pasiva                |
| 385  | Příjmy příštích období            | aktivní           | aktiva                |

Zdroj: § 13 a § 19 vyhlášky č. 500/2002 Sb. a směrná účtová osnova (příloha č. 4), znění platné pro rok 2026; konkrétní čísla syntetických účtů jsou běžná praxe, nikoli výčet předepsaný vyhláškou.

Pomůcka, jak si účty zapamatovat: **„příští období“** v názvu znamená, že do příštího období patří hospodářská podstata (náklad nebo výnos), zatímco peníze se hýbou v běžném období. **„Výdaje / příjmy příštích období“** naopak znamenají, že podstata (náklad/výnos) patří do běžného období, ale peníze se pohnou až příště.

## Účet 381 – Náklady příštích období: kdy a jak ho použít?

**Ve zkratce:** Účet **381 – Náklady příštích období** se použije, když jste **už zaplatili** výdaj v běžném období, ale spotřeba (náklad) patří do období příštího. Typickým příkladem je nájemné nebo pojistné hrazené dopředu. Je to aktivní účet (pohledávkového charakteru).

Na účet 381 patří částky zaplacené předem, které se jako náklad projeví až později. V běžném období jde o **výdaj** (peníze odešly), ale o náklad se účtuje až v období, kterého se výdaj věcně týká. Do té doby „čeká“ částka na aktivech rozvahy.

**Souvztažnost (účtování):**

- Při předpisu nákladu příštího období: **MD 381 / D 321**; při úhradě závazku **MD 321 / D 221**. Pokud se závazek samostatně neeviduje a zachycuje se přímo úhrada, **MD 381 / D 221**,
- v období, kam náklad patří: **MD 5xx / D 381** (například MD 518 – Ostatní služby).

**Modelový příklad:** V prosinci 2026 firma zaplatí pojistné majetku na celý rok 2027 ve výši 24 000 Kč. Celá částka patří do nákladů roku 2027, nikoli 2026.

1. Prosinec 2026 – úhrada: **MD 381 24 000 Kč / D 221 24 000 Kč**. Náklad roku 2026 = 0 Kč.
2. Rok 2027 – rozpuštění do nákladů: **MD 548 24 000 Kč / D 381 24 000 Kč** (Ostatní provozní náklady). Náklad roku 2027 = 24 000 Kč.

Pokud by se předplacené období přelévalo přes přelom roku (například pojistné na 12 měsíců od 1. 10. 2026), rozdělí se poměrně: do roku 2026 patří 3 měsíce a do roku 2027 zbývajících 9 měsíců.

## Účet 382 – Komplexní náklady příštích období: k čemu slouží?

**Ve zkratce:** Účet **382 – Komplexní náklady příštích období** se používá pro soubor nákladů sledovaný k určitému účelu s věcnou souvislostí s příštími obdobími, například přípravu výroby či dlouhodobou propagaci. Podle ČÚS č. 017 bodu 3.11.2 se zúčtují do příslušného období, nejpozději do čtyř let od zaúčtování, s výjimkami vyplývajícími ze smluv nebo platných předpisů.

Účet 382 se v praxi malých firem objevuje vzácně. Liší se od účtu 381 tím, že nejde o jednu položku (jeden nájem, jedno pojistné), ale o **komplex různých nákladů** sledovaných k jednomu účelu. Aktivuje se na něj souhrn těchto nákladů a postupně se rozpouští do výsledku v období, kdy se projeví jejich přínos. I tento účet je aktivní.

Podle bodu **3.11.2 ČÚS č. 017 – Zúčtovací vztahy** se komplexní náklady příštích období zúčtují do účetního období, s nímž věcně souvisejí, nejpozději do čtyř let od zaúčtování na příslušný účet skupiny 38, s výjimkou případů vyplývajících ze smluv nebo platných předpisů. Jednotlivé položky musí splnit podmínky tohoto postupu; samotné očekávání budoucího přínosu nestačí.

## Účet 383 – Výdaje příštích období: jak na pozadu placené náklady?

**Ve zkratce:** Účet **383 – Výdaje příštích období** zachytí náklad, který **věcně patří do běžného období**, ale **zaplatíte ho až později** a do konce roku k němu nemáte fakturu. Typickým příkladem je nájemné placené pozadu nebo služby vyúčtované až v lednu. Je to pasivní účet (závazkového charakteru).

Účet 383 je zrcadlovým protějškem účtu 381. Tady náklad patří do běžného období (službu jste už spotřebovali), ale peníze odejdou až v příštím období. Na rozdíl od dohadné položky (účet 389) je u výdajů příštích období **přesně známa částka** – víte, kolik a komu zaplatíte, jen ještě nezaplatil.

**Souvztažnost (účtování):**

- Na konci běžného období – zachycení nákladu: **MD 5xx / D 383** (například MD 518),
- v příštím období při přijetí faktury: **MD 383 / D 321**; při její úhradě **MD 321 / D 221**. Pokud závazek nevstupuje na účet 321, lze vyrovnat přímo **MD 383 / D 221**.

**Modelový příklad:** Firma platí nájemné 10 000 Kč měsíčně pozadu, prosincový nájem za rok 2026 ale uhradí až v lednu 2027 a fakturu má až v lednu.

1. 31. 12. 2026 – náklad patří do roku 2026: **MD 518 10 000 Kč / D 383 10 000 Kč**. Náklad roku 2026 zahrnuje i tento prosinec.
2. Leden 2027 – přijetí faktury: **MD 383 10 000 Kč / D 321 10 000 Kč**; úhrada faktury: **MD 321 10 000 Kč / D 221 10 000 Kč**. Výsledek roku 2027 to neovlivní.

## Účet 384 – Výnosy příštích období: jak účtovat platby přijaté předem?

**Ve zkratce:** Účet **384 – Výnosy příštích období** se použije, když **přijmete platbu v běžném období**, ale výnos (výkon, služba) **patří až do období příštího**. Typickým příkladem je nájemné nebo předplatné inkasované dopředu. Je to pasivní účet.

Účet 384 je výnosovým protějškem účtu 381. Peníze už máte (příjem v běžném období), ale výnos vznikne až poskytnutím služby v příštím období. Do té doby je přijatá částka „závazkem“ vůči odběrateli – proto pasivní účet.

**Souvztažnost (účtování):**

- Při přijetí platby předem: **MD 221 / D 384**,
- v období, kam výnos patří: **MD 384 / D 6xx** (například MD 384 / D 602 – Tržby z prodeje služeb).

**Modelový příklad:** Pronajímatel přijme v prosinci 2026 nájemné 60 000 Kč za první pololetí roku 2027.

1. Prosinec 2026 – inkaso: **MD 221 60 000 Kč / D 384 60 000 Kč**. Výnos roku 2026 = 0 Kč.
2. Leden–červen 2027 – rozpuštění do výnosů: **MD 384 60 000 Kč / D 602 60 000 Kč** (lze i po měsících po 10 000 Kč). Výnos roku 2027 = 60 000 Kč.

## Účet 385 – Příjmy příštích období: kdy se použije?

**Ve zkratce:** Účet **385 – Příjmy příštích období** zachytí výnos, který **věcně patří do běžného období**, ale **peníze (příjem) přijdou až později**. Typicky jde o službu poskytnutou v prosinci, kterou ale fakturujete a inkasujete až v lednu. Je to aktivní účet (pohledávkového charakteru).

Účet 385 je zrcadlem účtu 384 a zároveň výnosovým protějškem účtu 383. Výkon jste už poskytli (výnos patří do běžného období), ale peníze přijdou v příštím období. Částka musí být známá. Stejně jako u účtu 383 platí, že na rozdíl od dohadné položky (účet 388) je u příjmů příštích období výše přesně určena.

**Souvztažnost (účtování):**

- Na konci běžného období – výnos patří sem: **MD 385 / D 6xx** (například D 602),
- v příštím období při vystavení faktury: **MD 311 / D 385**; při inkasu **MD 221 / D 311**. Při přímém inkasu bez samostatné pohledávky lze použít **MD 221 / D 385**.

**Modelový příklad:** Firma poskytla v prosinci 2026 službu za 15 000 Kč, kterou ale vyfakturuje a inkasuje až v lednu 2027.

1. 31. 12. 2026 – výnos patří do roku 2026: **MD 385 15 000 Kč / D 602 15 000 Kč**.
2. Leden 2027 – faktura: **MD 311 15 000 Kč / D 385 15 000 Kč**; inkaso: **MD 221 15 000 Kč / D 311 15 000 Kč**. Výsledek roku 2027 to neovlivní.

## Jak rychle vybrat správný účet časového rozlišení?

**Ve zkratce:** Stačí si položit dvě otázky – do kterého období patří peníze (platba/inkaso) a do kterého období patří podstata (náklad/výnos). Podle jejich kombinace vyberete jeden z pěti účtů.

Následující tabulka shrnuje logiku všech pěti účtů na jednom místě:

| Situace                                    | Peníze (výdaj/příjem) | Náklad / výnos patří do | Účet |
| ------------------------------------------ | --------------------- | ----------------------- | ---- |
| Zaplaceno předem (např. nájem dopředu)     | běžné období          | příštího období         | 381  |
| Soubor nákladů na jeden účel, efekt příště | běžné období          | příštích období         | 382  |
| Náklad běžného období, platba až příště    | příštího období       | běžného období          | 383  |
| Inkaso předem (např. předplatné)           | běžné období          | příštího období         | 384  |
| Výnos běžného období, inkaso až příště     | příštího období       | běžného období          | 385  |

Vysvětlivka: rozhodovací tabulka je vlastní didaktická syntéza (pomůcka pro výběr účtu), nikoli citace konkrétního ustanovení; vychází z obsahu účtů podle § 13 a § 19 vyhlášky č. 500/2002 Sb. a Českého účetního standardu č. 019 ve znění pro rok 2026.

Pomůcka: účty s „**příštích období**“ v názvu (381, 382, 384) řeší situace, kdy se peníze pohnuly **dřív** než podstata. Účty „**výdaje / příjmy příštích období**“ (383, 385) řeší situace, kdy se peníze pohnou **později** než podstata.

## Jaké podmínky musí být splněny pro časové rozlišení?

**Ve zkratce:** Pro časové rozlišení musí být současně známy **částka, titul a období**, kterých se položka týká. Je-li částka odhadovaná, může za splnění dalších podmínek jít o dohadnou položku. Samotná neznalost účelu či období ještě automaticky neznamená, že lze vytvořit dohadnou položku.

Aby šlo použít účty skupiny 38, musí být u dané položky bez pochybností zřejmé všechny tři níže uvedené parametry (tuto podmínku obsahuje § 13, resp. § 19 vyhlášky č. 500/2002 Sb.):

1. **Částka** – je přesně známa výše nákladu nebo výnosu (například nájem 10 000 Kč),
2. **Účel (titul)** – je jasné, čeho se náklad nebo výnos týká (jaká služba, jaké plnění),
3. **Období** – je zřejmé, do kterých účetních období a v jakém poměru částka patří.

Smyslem časového rozlišení je přiřazení do správného účetního období. Nejde o obecné pravidlo, že každý předem zaúčtovaný výdaj musí překročit rozvahový den; v průběhu roku se obdobně rozlišuje i mezi kratšími vykazovanými obdobími.

Pokud výši plnění **přesně neznáte** (znáte ji jen odhadem), nepoužije se časové rozlišení, ale **dohadné položky** – účet 388 (Dohadné účty aktivní) nebo 389 (Dohadné účty pasivní). Příkladem je nevyfakturovaná spotřeba energie, jejíž přesnou výši zjistíte až z ročního vyúčtování. Hranice mezi účtem 383 a 389 (resp. 385 a 388) je právě ve znalosti přesné částky.

## Kdy se časově rozlišovat nemusí?

**Ve zkratce:** Časově rozlišovat se nemusí u **nevýznamných částek** a u **pravidelně se opakujících** výdajů či příjmů, pokud jsou splněny podmínky Českého účetního standardu č. 019. Účetní jednotka má svůj postup stanovit a používat trvale; písemná vnitřní směrnice je praktický způsob, jak jej doložit.

Český účetní standard pro podnikatele č. 019 (bod 6.4) připouští, že časové rozlišení není nutno používat, jde-li o:

- **nevýznamné částky**, kdy jejich ponecháním v nákladech či výnosech bez časového rozlišení není dotčen účel časového rozlišení a účetní jednotka tím prokazatelně nesleduje záměrné upravování výsledku hospodaření, nebo
- **pravidelně se opakující výdaje, popřípadě příjmy** (například roční předplatné odborného tisku či pravidelné nájemné v obdobné výši), za předpokladu, že se tím **výrazněji neovlivní věcná a časová souvislost** nákladů a výnosů.

Co je „nevýznamné“, si účetní jednotka stanoví ve **vnitřní směrnici** (například hranicí v Kč) a uplatňuje to konzistentně, ne nahodile podle toho, jak se to zrovna hodí k výsledku. Standard navíc výslovně uvádí, že postup při časovém rozlišení nelze každoročně měnit.

Zjednodušení nelze použít účelově k úpravě výsledku hospodaření. U komplexních nákladů příštích období navíc posuďte jejich povahu a postup podle ČÚS č. 017 bodu 3.11.2; ČÚS č. 019 bod 6.4 pro ně nestanoví samostatný paušální zákaz ani automatickou výjimku.

## Časté chyby při časovém rozlišení

**Ve zkratce:** Nejčastější chyby jsou záměna časového rozlišení s dohadnou položkou, nesprávné určení období při přelomu roku, špatná aktivní/pasivní strana účtu a zapomenuté rozpuštění zůstatku v dalším roce.

Pozor zejména na tyto situace:

- **Záměna s dohadnou položkou.** Neznáte-li přesnou částku (jen odhad), patří položka na účet 388/389, ne na 383/385. Časové rozlišení vyžaduje přesnou částku.
- **Špatné rozdělení při přelomu roku.** Předplacené nebo pozadu placené plnění přesahující rok je nutné rozdělit poměrně mezi obě období, ne zaúčtovat celé do jednoho roku.
- **Záměna aktivního a pasivního účtu.** 381, 382 a 385 jsou aktivní (rozvaha – aktiva); 383 a 384 pasivní (rozvaha – pasiva). Účtování na nesprávnou stranu zkreslí rozvahu.
- **Zapomenuté rozpuštění zůstatku.** Co se v jednom roce „zaparkuje“ na účtu 381 nebo 384, musí se v dalším roce rozpustit do nákladů, resp. výnosů. Nerozpuštěný zůstatek zkresluje výsledek příštího období.
- **Nadbytečné rozlišování drobností.** U nevýznamných nebo pravidelně se opakujících položek lze využít výjimku ČÚS č. 019, pokud jsou splněny její podmínky a postup se používá konzistentně.

## Shrnutí

Časové rozlišení zajišťuje, aby náklady a výnosy spadly do období, se kterým **věcně a časově souvisí** – v souladu s akruálním principem podle § 3 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb. V účetnictví podnikatelů k němu slouží pět účtů skupiny 38 (§ 13 a § 19 vyhlášky č. 500/2002 Sb.): **381** a **382** (aktivní – náklady zaplacené předem), **383** (pasivní – náklad běžného období placený později), **384** (pasivní – výnos inkasovaný předem) a **385** (aktivní – výnos běžného období inkasovaný později). Podmínkou je znalost **přesné částky, titulu a období**; jinak nastupují dohadné položky (388/389). U nevýznamných a pravidelně se opakujících položek se podle Českého účetního standardu č. 019 rozlišovat nemusí. O časovém rozlišení se účtuje zpravidla k rozvahovému dni jako o uzávěrkové operaci.

## Často kladené otázky

### Jaký je rozdíl mezi časovým rozlišením a dohadnou položkou?

Rozhoduje znalost přesné částky. Časové rozlišení (účty 381–385) se použije, když znáte přesnou výši, účel i období. Pokud výši znáte jen odhadem (například nevyfakturovaná spotřeba energie nebo bonusy, jejichž výši potvrdí až dodavatel), použije se dohadná položka – účet 388 (aktivní) nebo 389 (pasivní). Po zjištění přesné částky se dohadná položka vyúčtuje.

### Je účet 381 aktivní, nebo pasivní?

Účet 381 – Náklady příštích období je **aktivní**. Zaúčtovaná částka představuje hodnotu, kterou jste zaplatili předem a která vám teprve přinese spotřebu (náklad) v příštím období, proto se vykazuje na straně aktiv rozvahy. Aktivní jsou i účty 382 a 385, zatímco účty 383 a 384 jsou pasivní.

### Musí drobný podnikatel časově rozlišovat každou předplacenou položku?

Ne. U **nevýznamných** a **pravidelně se opakujících** nákladů a výnosů se podle Českého účetního standardu č. 019 časově rozlišovat nemusí, pokud se tím výrazněji neovlivní věcná a časová souvislost a věrný obraz účetnictví. Hranici významnosti je vhodné stanovit ve vnitřní směrnici a uplatňovat ji trvale, ne účelově podle aktuálního výsledku.

### Kdy se o časovém rozlišení účtuje?

Zpravidla k **rozvahovému dni** (u kalendářního roku k 31. prosinci) jako o uzávěrkové operaci, v rámci uzavírání účetních knih. V dalším období se zaúčtované částky postupně rozpouštějí do nákladů nebo výnosů podle toho, jak se plnění spotřebovává. Souvislost s uzavřením knih popisuje text [účetní uzávěrka](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-uzaverka).

### Týká se časové rozlišení i daňové evidence?

Ne. Časové rozlišení je nástroj **podvojného účetnictví** a vychází z akruálního principu. V daňové evidenci se postupuje na peněžní bázi – sleduje se okamžik příjmu a výdeje peněz, takže se náklady a výnosy mezi obdobími tímto způsobem nerozlišují.

### Jaké zákony a předpisy upravují časové rozlišení?

Základ tvoří **§ 3 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb.** a obsah rozvahových položek v **§ 13 a § 19 vyhlášky č. 500/2002 Sb.** Její příloha č. 4 předepisuje skupinu 38; konkrétní syntetická čísla určí účetní rozvrh. Podrobný obsah účtů a čtyřletou lhůtu komplexních nákladů obsahuje **ČÚS č. 017**, zejména bod 3.11.2. Zásady, výjimky pro nevýznamné a pravidelně se opakující položky a stálost postupu obsahuje **ČÚS č. 019**, body 6.1–6.5.

---

# Daňová uznatelnost nákladů 2026: co je a není daňový náklad

- URL: https://ucto.cz/ucetnictvi/danova-uznatelnost-nakladu
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Daňová uznatelnost nákladů 2026: co je a není daňový náklad podle § 24 a § 25 ZDP, test účelovosti, neuznatelné výdaje, reprezentace, dary a časté chyby.

**Ve zkratce:** Daňově uznatelný náklad je výdaj **vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů** podle **§ 24 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů** — pouze ten snižuje základ daně. Náklad musí mít **souvislost s podnikáním**, musíte ho **prokázat** (doklad) a nesmí být na seznamu výslovně zakázaných výdajů v **§ 25 ZDP**. Mezi typické **neuznatelné** položky patří reprezentace (pohoštění, dary), pokuty a penále vůči státu, výdaje na osobní spotřebu a některé nepeněžní benefity osvobozené u zaměstnance. Některé náklady jsou uznatelné jen **po zaplacení** (např. smluvní pokuty) nebo jen **do limitu**.

Rozdíl mezi daňovým a nedaňovým nákladem je jedním z nejčastějších zdrojů chyb v daňovém přiznání. Účetně si do nákladů zaúčtujete prakticky cokoli, co s firmou souvisí — ale **ne každý účetní náklad se uzná pro daň**. Tento průvodce vysvětluje, jak poznat daňově uznatelný náklad, jaký test musí výdaj projít, co konkrétně zákon zakazuje v § 25 a kde jsou nejčastější pasti pro rok 2026.

## Co je daňově uznatelný náklad?

Daňově uznatelný (daňový) náklad je výdaj, který si můžete odečíst od příjmů, a tím **snížit základ daně z příjmů**. Základní pravidlo stanoví **§ 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb.**, o daních z příjmů (dále jen „ZDP"):

> Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy.

Z této definice plynou **tři podmínky**, které musí náklad splnit současně:

1. **Souvislost s příjmem** — výdaj musí sloužit k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů (musí mít vazbu na podnikání).
2. **Prokazatelnost** — poplatník musí výdaj **doložit** (účetní doklad, smlouva, vazba na konkrétní činnost). Břemeno důkazu nese poplatník, ne správce daně.
3. **Není zakázán zákonem** — výdaj nesmí být na seznamu daňově neuznatelných položek v **§ 25 ZDP** a musí být uplatněn ve výši, kterou zákon připouští.

Pokud kterákoli podmínka chybí, jde o **daňově neuznatelný náklad**: účetně ho zaúčtujete, ale v daňovém přiznání ho musíte **připočíst zpět** k základu daně (vyloučit z daňových nákladů).

## Jaký je rozdíl mezi účetním a daňovým nákladem?

Tohle je klíčové rozlišení, na kterém stojí celý daňový výsledek hospodaření. **Účetní náklad** a **daňový náklad** nejsou totéž:

|             | Účetní náklad                                 | Daňový náklad                                      |
| ----------- | --------------------------------------------- | -------------------------------------------------- |
| Řídí se     | zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví         | zákonem č. 586/1992 Sb. (ZDP), § 24 a § 25         |
| Účel        | věrný obraz hospodaření                       | správné stanovení základu daně                     |
| Co zahrnuje | prakticky vše, co s firmou souvisí            | jen výdaje splňující test § 24 a nezakázané v § 25 |
| Příklad     | pokuta od finančního úřadu, dar, reprezentace | nájem, mzdy, materiál, energie, odpisy             |

Zdroj: § 24 a § 25 zákona č. 586/1992 Sb. (ZDP) a zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pro rok 2026.

V účetnictví zaúčtujete do nákladů i položky, které daň neuzná (pokutu, pohoštění obchodního partnera, dar). Při výpočtu daně pak v daňovém přiznání provedete **úpravu výsledku hospodaření**: o neuznatelné náklady základ daně **zvýšíte**. Proto se účetní zisk a základ daně téměř nikdy přesně nerovnají.

> **Pro poplatníky v daňové evidenci:** OSVČ vedoucí daňovou evidenci (ne účetnictví) pracují s pojmem **výdaj**, ne náklad, ale logika § 24 a § 25 ZDP je stejná. Kdo uplatňuje [výdajové paušály](https://ucto.cz/dane/vydajove-pausaly), žádné konkrétní výdaje neprokazuje — paušál pokrývá veškeré výdaje procentem z příjmů.

## Test daňové uznatelnosti: jak poznat daňový náklad

Než dáte výdaj „do nákladů", projděte si tento jednoduchý test. Náklad je daňově uznatelný, jen pokud na **všechny** otázky odpovíte ano:

1. **Souvisí výdaj s mým podnikáním (zdanitelným příjmem)?** Slouží k dosažení, zajištění nebo udržení příjmů? (§ 24 odst. 1 ZDP)
2. **Umím ho prokázat?** Mám doklad a dokážu vysvětlit jeho účel a vazbu na činnost?
3. **Není výslovně zakázaný v § 25 ZDP?** Nejde o reprezentaci, dar, pokutu vůči státu apod.?
4. **Uplatňuji ho ve správné výši a čase?** Není nad limit a nemá podmínku zaplacení nebo časového rozlišení?

Pokud u některého bodu narazíte, jde buď o náklad **neuznatelný**, nebo o náklad uznatelný jen **částečně** či **za podmínky** (typicky po zaplacení nebo do limitu).

## Příklady daňově uznatelných nákladů (§ 24 ZDP)

Vedle obecné definice obsahuje **§ 24 odst. 2 ZDP** dlouhý výčet výdajů, které jsou daňovým nákladem „za podmínek a ve výši zde stanovené". Mezi nejběžnější patří:

| Náklad                                                  | Poznámka                                                                                                                  |
| ------------------------------------------------------- | ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| Nájemné, energie, spotřební materiál                    | běžné provozní výdaje s vazbou na činnost                                                                                 |
| Mzdy zaměstnanců a pojistné placené zaměstnavatelem     | u pojistného platí podmínka včasné úhrady podle § 24 odst. 2 písm. f); viz [účtování mezd](https://ucto.cz/ucetnictvi/uctovani-mezd)     |
| [Daňové odpisy](https://ucto.cz/dane/danove-odpisy) hmotného majetku   | u samostatných movitých věcí zpravidla vstupní cena nad 80 000 Kč a použitelnost delší než rok; stavby mají jiné vymezení |
| Cestovní náhrady do zákonných limitů                    | stravné, jízdné, [cestovní náhrady](https://mzdy.cz/odvody/cestovni-nahrady)                                              |
| Pracovní pomůcky, nářadí, drobný majetek do 80 000 Kč   | způsob závisí na evidenci či účetním zachycení; limit 80 000 Kč sám neurčuje účetní odpisování                            |
| Pojistné na majetek a odpovědnost firmy                 | povinné i smluvní pojištění související s podnikáním                                                                      |
| Silniční daň, daň z nemovitých věcí                     | při splnění podmínek; daň z nemovitých věcí podle § 24 odst. 2 písm. ch) až po zaplacení                                  |
| Tvorba zákonných rezerv a opravných položek             | jen rezervy podle zákona č. 593/1992 Sb.                                                                                  |
| Příspěvek na stravování zaměstnanců                     | při splnění podmínek § 24 odst. 2 písm. j) bodu 4; limit osvobození se týká zaměstnance, ne obecně nákladu zaměstnavatele |
| Školení a vzdělávání zaměstnanců související s činností | rozvoj kvalifikace pro výkon práce                                                                                        |

Zdroj: § 24 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pro rok 2026.

Výčet v § 24 odst. 2 je sice rozsáhlý, ale **demonstrativní** — i náklad, který tam výslovně uveden není, je daňový, pokud projde obecným testem podle § 24 odst. 1 a není zakázán v § 25.

## Příklady daňově neuznatelných nákladů (§ 25 ZDP)

**§ 25 odst. 1 ZDP** obsahuje výčet výdajů, které **nelze** uznat za daňové, i kdyby jinak s podnikáním souvisely. Nejdůležitější skupiny:

| Neuznatelný náklad                                              | Písmeno § 25 odst. 1  | Detail                                                                |
| --------------------------------------------------------------- | --------------------- | --------------------------------------------------------------------- |
| Výdaje na reprezentaci (pohoštění, občerstvení, dary)           | písm. t)              | viz výjimka pro reklamní předměty níže                                |
| Pokuty, penále, úroky z prodlení (vůči státu, úřadům)           | písm. f)              | smluvní pokuty mezi podnikateli mají jiný režim (viz dále)            |
| Manka a škody nad rámec náhrad                                  | písm. n)              | s výjimkami (živelní pohroma, neznámý pachatel dle § 24)              |
| Některé nepeněžní benefity osvobozené u zaměstnance             | písm. h), zm)         | např. nealkoholické nápoje na pracovišti                              |
| Výdaje na osobní spotřebu poplatníka                            | písm. u)              | soukromé výdaje nesouvisející s podnikáním                            |
| Tvorba rezerv a opravných položek nad rámec zvláštních podmínek | § 24 odst. 2 písm. i) | běžné účetní rezervy a opravné položky samy daňový náklad nezakládají |
| Daň z příjmů                                                    | písm. s)              | samotná daň z příjmů není daňovým nákladem                            |

Zdroj: § 25 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pro rok 2026.

### Reprezentace: kdy je výjimka

Reprezentací se rozumí výdaje na **pohoštění, občerstvení a dary** — ty jsou podle § 25 odst. 1 písm. t) ZDP **daňově neuznatelné**. Existuje ale jedna praktická výjimka: za dar (a tedy neuznatelný náklad) se **nepovažuje reklamní nebo propagační předmět**, pokud současně:

- je opatřen **obchodní firmou, ochrannou známkou** poskytovatele nebo názvem propagovaného zboží či služby,
- jeho hodnota **bez DPH nepřesáhne 500 Kč** za kus,
- **není předmětem spotřební daně** (tiché i šumivé víno, pivo, lihoviny či tabákové výrobky tuto podmínku nesplňují).

Takový reklamní předmět může být **daňově uznatelným** nákladem. Ani tiché víno s logem firmy do 500 Kč už od roku 2024 tuto výjimku nesplňuje: je předmětem spotřební daně, i když je její sazba nulová.

### Pokuty a penále: státní vs. smluvní

Tady je častý omyl. **Pokuty, penále a úroky z prodlení placené státu nebo úřadům** (finančnímu úřadu, ČSSZ, zdravotní pojišťovně, za přestupek) jsou podle § 25 odst. 1 písm. f) ZDP **vždy neuznatelné**.

Naproti tomu **smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení a penále ze smluvních vztahů mezi podnikateli** jsou podle § 24 odst. 2 písm. zi) ZDP daňově uznatelné — ale **až v okamžiku zaplacení** (nikoli k datu předpisu). Jde o jednu z položek, u nichž platí **podmínka zaplacení**.

### Nealkoholické nápoje na pracovišti

Hodnota **nealkoholických nápojů** poskytovaných zaměstnancům jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti je u zaměstnavatele **daňově neuznatelným** nákladem podle § 25 odst. 1 písm. zm) ZDP. Jde o **dlouhodobé pravidlo**, které pro rok 2026 platí beze změny — novelizace zdaňování benefitů na tomto režimu nic nezměnila. Omezení se přitom **nevztahuje** na:

- **pitnou vodu zajišťovanou v rámci povinnosti BOZP**, kterou je zaměstnavatel povinen zajistit,
- **ochranné nápoje** podle zvláštních předpisů (ochrana před tepelnou zátěží apod.).

U zaměstnance přitom zůstává hodnota nealkoholických nápojů na pracovišti **osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 9 písm. c) ZDP**. Vzniká tak typická kombinace: pro zaměstnavatele neuznatelný náklad, pro zaměstnance osvobozený příjem. Souvislost benefitů a jejich daňového režimu rozebírá článek [benefity zaměstnanců](https://mzdy.cz/zamestnani/benefity-zamestnancu).

## Náklady uznatelné jen po zaplacení nebo do limitu

Část výdajů je daňová, ale ne automaticky — váže se na ně **dodatečná podmínka**. Nejdůležitější skupiny:

**Uznatelné až po zaplacení** (§ 24 odst. 2 ZDP):

- smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení (písm. zi),
- sociální a zdravotní pojistné **placené zaměstnavatelem**: u účetní jednotky se pro původní období vyžaduje zaplacení nejpozději do konce následujícího měsíce po jeho skončení; při pozdější úhradě se uplatní až v období zaplacení (§ 24 odst. 2 písm. f)). Vlastní sociální a zdravotní pojistné OSVČ není daňovým výdajem ani po zaplacení (§ 25 odst. 1 písm. g).

**Další limity a podmínky:**

- cestovní náhrady — do výše stanovené zákoníkem práce a prováděcími vyhláškami (stravné, [cestovní náhrady](https://mzdy.cz/odvody/cestovni-nahrady)),
- u stravování zaměstnanců rozlišujte daňovou uznatelnost nákladu zaměstnavatele od limitu osvobození příjmu zaměstnance. Podle Finanční správy může být náklad zaměstnavatele uznatelný i nad limit osvobození, pokud plnění vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu nebo smlouvy se zaměstnancem,
- pohonné hmoty při použití paušálního výdaje na dopravu.

**Časově rozlišené:** Náklady přesahující jedno účetní období (předplatné, nájem zaplacený dopředu) se u účetních jednotek do daňových nákladů dostávají postupně přes **časové rozlišení** podle věcné a časové souvislosti; posoudí se také významnost a soustavně používaná pravidla.

## Modelový příklad: úprava základu daně

Firma (s.r.o., plátce daně z příjmů právnických osob) má za rok 2026 účetní výsledek hospodaření **800 000 Kč**. V nákladech má zaúčtováno:

| Položka                                      | Částka     | Daňový režim                                                             |
| -------------------------------------------- | ---------- | ------------------------------------------------------------------------ |
| Nájem, energie, materiál, mzdy               | (zahrnuto) | daňově uznatelné                                                         |
| Pokuta od finančního úřadu                   | 5 000 Kč   | **neuznatelné** (§ 25/1/f) → +5 000                                      |
| Pohoštění obchodních partnerů (reprezentace) | 12 000 Kč  | **neuznatelné** (§ 25/1/t) → +12 000                                     |
| Dar neziskové organizaci                     | 20 000 Kč  | **neuznatelné** jako náklad (§ 25/1/t); řeší se odpočtem od základu daně |
| Reklamní předměty s logem do 500 Kč/ks       | 8 000 Kč   | daňově uznatelné (výjimka)                                               |

Zdroj: modelový výpočet podle § 24, § 25 a § 20 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb.; sazba daně z příjmů právnických osob 21 % platná pro rok 2026.

Při výpočtu základu daně firma k účetnímu výsledku **připočte** neuznatelné náklady:

**800 000 + 5 000 + 12 000 + 20 000 = 837 000 Kč** — to je upravený základ daně (před případnými dalšími úpravami a odečtem darů jako odčitatelné položky). Z něj se počítá [daň z příjmů právnických osob](https://ucto.cz/dane/dan-z-prijmu-pravnickych-osob) sazbou 21 %.

Dar se sice neuzná jako náklad, ale při splnění podmínek § 20 odst. 8 ZDP ho lze uplatnit jako **odčitatelnou položku** od základu daně — to je ale jiný mechanismus než daňový náklad.

## Časté chyby u daňové uznatelnosti nákladů

- **Záměna účetního a daňového nákladu.** To, že je něco zaúčtováno v nákladech, neznamená, že to sníží daň. Neuznatelné náklady je nutné v přiznání vyloučit.
- **Pohoštění partnerů „na obchodní schůzce".** Pohoštění a občerstvení je reprezentace (§ 25/1/t) — neuznatelné. Nezachrání to ani poznámka „pracovní oběd".
- **Pokuta od úřadu do nákladů.** Pokuty a penále vůči státu jsou vždy neuznatelné. Naopak smluvní pokuta mezi firmami uznatelná je — ale až po zaplacení.
- **Dar zaměněný za náklad.** Dar není daňový náklad; může jít o odčitatelnou položku od základu daně, pokud splníte podmínky zákona.
- **Soukromé výdaje v nákladech firmy.** Osobní spotřeba poplatníka (oblečení bez vazby na profesi, soukromá dovolená) do daňových nákladů nepatří.
- **Chybějící prokazatelnost.** Bez dokladu a doložení účelu výdaj neobhájíte. Důkazní břemeno nese poplatník.
- **Náklad nad limit nebo bez zaplacení.** Smluvní pokutu uplatníte až po úhradě; cestovní náhrady jen do zákonných limitů.

## Shrnutí

Daňově uznatelný náklad je výdaj **vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů**, který umíte **prokázat** a který **není zakázán v § 25 ZDP** (§ 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb.). Účetní a daňový náklad nejsou totéž — neuznatelné položky se v daňovém přiznání připočítají zpět k základu daně. Mezi typické **neuznatelné** výdaje patří reprezentace, dary, pokuty a penále vůči státu, osobní spotřeba a některé nepeněžní benefity osvobozené u zaměstnance. Některé náklady jsou uznatelné jen **po zaplacení** (smluvní pokuty nebo pojistné zaměstnavatele) či **za zákonných podmínek**. U stravování zaměstnanců se limit osvobození příjmu zaměstnance nerovná obecnému limitu daňového nákladu zaměstnavatele. Před zaúčtováním „do nákladů" si vždy projděte test: souvislost s příjmem → prokazatelnost → není zákaz v § 25 → správná výše a čas. Na výpočet [daňových odpisů](https://ucto.cz/dane/danove-odpisy) i celkové [daně z příjmů právnických osob](https://ucto.cz/dane/dan-z-prijmu-pravnickych-osob) navazují samostatné články.

## Časté dotazy

### Co je daňově uznatelný náklad?

Daňově uznatelný náklad je výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, který poplatník prokáže a který není zakázán v § 25 zákona č. 586/1992 Sb. Takový náklad snižuje základ daně z příjmů. Musí mít vazbu na podnikání, být doložitelný dokladem a uplatněn ve výši a čase, které zákon připouští.

### Je pohoštění obchodního partnera daňový náklad?

Ne. Pohoštění, občerstvení a dary jsou výdaje na reprezentaci a podle § 25 odst. 1 písm. t) zákona o daních z příjmů jsou daňově neuznatelné. Nepomůže ani označení „pracovní oběd". Výjimkou jsou reklamní nebo propagační předměty s označením firmy či propagovaného zboží nebo služby do hodnoty 500 Kč bez DPH, které nejsou předmětem spotřební daně. Tiché víno tuto podmínku od roku 2024 nesplňuje, přestože má nulovou sazbu spotřební daně.

### Jsou pokuty daňově uznatelné?

Záleží na druhu. Pokuty, penále a úroky z prodlení placené státu nebo úřadům (finančnímu úřadu, ČSSZ, pojišťovně) jsou podle § 25 odst. 1 písm. f) ZDP vždy neuznatelné. Smluvní pokuty a úroky z prodlení mezi podnikateli jsou naopak uznatelné podle § 24 odst. 2 písm. zi) ZDP, ale až v okamžiku jejich zaplacení.

### Jaký je rozdíl mezi účetním a daňovým nákladem?

Účetní náklad se řídí zákonem o účetnictví a zachycuje vše, co s firmou souvisí, kvůli věrnému obrazu hospodaření. Daňový náklad se řídí § 24 a § 25 zákona o daních z příjmů a zahrnuje jen výdaje, které snižují základ daně. Neuznatelné účetní náklady (pokuty, reprezentace, dary) se v daňovém přiznání připočtou zpět k výsledku hospodaření.

### Můžu si dát do nákladů nápoje na pracovišti?

Pitnou vodu a ochranné nápoje v rozsahu povinnosti zaměstnavatele podle předpisů BOZP ano. Ostatní nealkoholické nápoje poskytované zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti jsou ale podle § 25 odst. 1 písm. zm) ZDP u zaměstnavatele daňově neuznatelným nákladem. U zaměstnance přitom zůstávají osvobozené od daně podle § 6 odst. 9 písm. c) ZDP.

### Je dar daňově uznatelný náklad?

Dar není daňovým nákladem (§ 25 odst. 1 písm. t) ZDP). Při splnění zákonných podmínek (§ 15 odst. 1 u fyzických osob, § 20 odst. 8 u právnických osob — účel, minimální hodnota, okruh příjemců) ho ale lze uplatnit jako odčitatelnou položku, která snižuje základ daně. To je jiný mechanismus než zahrnutí do nákladů.

---

# Dlouhodobý majetek: hmotný a nehmotný v účetnictví

- URL: https://ucto.cz/ucetnictvi/dlouhodoby-majetek
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Dlouhodobý majetek 2026: členění na hmotný, nehmotný a finanční, daňová hranice 80 000 Kč podle § 26 ZDP, drobný majetek a rozdíl mezi účetním a daňovým pojetím.

**Ve zkratce:** Dlouhodobý majetek zahrnuje majetek používaný déle než jeden rok; odpisovatelný hmotný a nehmotný majetek se do nákladů promítá postupně formou [odpisů](https://ucto.cz/ucetnictvi/odpisy-majetku), zatímco pozemky a finanční majetek se neodpisují. Účetně se člení na **dlouhodobý hmotný** (stroje, budovy, pozemky, automobily), **dlouhodobý nehmotný** (software, licence, ocenitelná práva) a **dlouhodobý finanční majetek** (podíly, zápůjčky). Daňovou hranici pro zařazení samostatné movité věci mezi **hmotný majetek** určuje vstupní cena **vyšší než 80 000 Kč** podle § 26 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů; u levnější movité věci lze při splnění podmínek uplatnit pořizovací cenu bez daňových odpisů. Účetní hodnotovou hranici si přitom účetní jednotka **stanovuje sama** ve vnitřní směrnici.

Pojem „dlouhodobý majetek“ se používá ve dvou rovinách, které se navzájem nepřekrývají úplně přesně — v **účetnictví** (zákon č. 563/1991 Sb. a vyhláška č. 500/2002 Sb.) a v **dani z příjmů** (zákon č. 586/1992 Sb.). Tento průvodce vás provede oběma: jak se majetek člení, od jaké částky jde o dlouhodobý majetek, co je drobný majetek a jaký je rozdíl mezi hmotným a nehmotným majetkem v roce 2026. Pro samotný výpočet odpisů pak navazuje samostatný článek o [odpisech majetku](https://ucto.cz/ucetnictvi/odpisy-majetku).

## Co je dlouhodobý majetek?

Dlouhodobý majetek je majetek, který účetní jednotka pořizuje a používá **déle než jeden rok** a postupně se opotřebovává (nebo se neopotřebovává vůbec, jako pozemky). Tím se liší od oběžného (krátkodobého) majetku — zásob, pohledávek, peněz —, který se v podniku „protočí“ rychleji.

U odpisovaného dlouhodobého majetku se pořizovací cena do nákladů promítá postupně podle [odpisového plánu](https://ucto.cz/ucetnictvi/odpisy-majetku). Pozemky a dlouhodobý finanční majetek se běžně neodpisují; jejich účetní a daňové zachycení se řídí jinými pravidly. Tím se náklad „spáruje“ s obdobími, ve kterých majetek skutečně přináší užitek.

Účtuje se o něm v **účtové třídě 0 — Dlouhodobý majetek** podle směrné účtové osnovy (příloha vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro podnikatele).

## Jak se dlouhodobý majetek člení?

Účetně se dlouhodobý majetek dělí na tři základní skupiny podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. (§ 6–9) a Českých účetních standardů pro podnikatele č. 013 a č. 014:

| Druh dlouhodobého majetku             | Co sem patří                                                                                                    | Odpisuje se?                         |
| ------------------------------------- | --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- | ------------------------------------ |
| **Dlouhodobý hmotný majetek (DHM)**   | stavby a budovy, pozemky, stroje a zařízení, dopravní prostředky, inventář, pěstitelské celky, dospělá zvířata  | ano (kromě pozemků a uměleckých děl) |
| **Dlouhodobý nehmotný majetek (DNM)** | software, ocenitelná práva, licence, patenty, nehmotné výsledky vývoje při splnění § 6 vyhlášky č. 500/2002 Sb. | ano (účetně)                         |
| **Dlouhodobý finanční majetek (DFM)** | podíly v jiných firmách, dlouhodobé zápůjčky, dluhopisy a cenné papíry držené déle než rok                      | ne (nepoužívá se opotřebením)        |

Tento průvodce se dále zaměřuje na hmotný a nehmotný majetek, protože ty řeší v praxi nejvíce podnikatelů. Dlouhodobý finanční majetek se neodpisuje a má vlastní pravidla oceňování.

## Od jaké částky jde o dlouhodobý hmotný majetek?

Tady je nutné rozlišit **dvě roviny** — daňovou a účetní —, protože se v jejich hranicích zásadně liší.

### Daňová rovina: hranice 80 000 Kč (§ 26 ZDP)

Pro daň z příjmů definuje hmotný majetek **§ 26 zákona č. 586/1992 Sb.** Hmotným majetkem jsou zejména:

- **samostatné hmotné movité věci** (a jejich soubory) s provozně-technickými funkcemi delšími než jeden rok, jejichž **vstupní cena je vyšší než 80 000 Kč**;
- **budovy, domy, jednotky a stavby** — ty jsou hmotným majetkem **bez ohledu na vstupní cenu** (s drobnými výjimkami, např. provozní důlní díla).

Hranice **80 000 Kč** je tedy rozhodující pro movité věci (stroje, počítače, auta, nábytek):

- **Vstupní cena vyšší než 80 000 Kč** → jde o hmotný majetek; při skutečných výdajích se pořizovací cena neuplatní jednorázově, ale lze ji postupně uplatnit daňovými odpisy. Samotné uplatnění odpisů je dobrovolné (§ 26 odst. 8).
- **Vstupní cena 80 000 Kč a méně** → samostatná movitá věc s funkcí delší než rok zpravidla není hmotným majetkem podle § 26 odst. 2; pořizovací cenu lze při splnění obecných podmínek uplatnit bez daňových odpisů. U účetní jednotky záleží na jejím účetním zachycení.

> **Pozor na rok účinnosti:** Hranice 80 000 Kč platí povinně pro majetek pořízený od 1. 1. 2021 (zvýšena ze 40 000 Kč zákonem č. 609/2020 Sb.; přechodná ustanovení přitom umožnila tuto hranici dobrovolně použít už na majetek pořízený od 1. 1. 2020). Pro rok 2026 zůstává beze změny.

Stejná hranice **80 000 Kč** platí podle **§ 33 zákona o daních z příjmů** i pro [technické zhodnocení](https://ucto.cz/ucetnictvi/odpisy-majetku). Podle převažujícího výkladu Finanční správy se posuzuje **úhrn výdajů** na rekonstrukce, modernizace, nástavby či přístavby u jednoho majetku za zdaňovací období — pokud přesáhne 80 000 Kč, musí se technické zhodnocení odpisovat (samotná slova „v úhrnu za zdaňovací období“ byla z § 33 odst. 1 vypuštěna zákonem č. 609/2020 Sb. jen v souvislosti se zvýšením hranice, výklad zůstal stejný). Při nepřekročení hranice lze za podmínek § 24 odst. 2 písm. zb) uplatnit daňový náklad; poplatník se však může rozhodnout i pro technické zhodnocení. Účetní limit a účetní zachycení se posuzují samostatně.

### Účetní rovina: hranici si určujete sami

Vlastní účetní hranici si jednotka stanovuje zejména pro běžné samostatné movité věci a vymezený nehmotný majetek, s ohledem na významnost a věrný a poctivý obraz. Nejde o obecný limit pro všechny kategorie: například pozemky a stavby se podle § 7 vykazují bez ohledu na výši ocenění; zvláštní pravidla platí i pro další položky § 6–7 vyhlášky č. 500/2002 Sb.

V praxi řada firem hranici sjednotí s daňovými 80 000 Kč, aby si nekomplikovala evidenci, ale není to povinnost. Účetní jednotka může stanovit hranici nižší i vyšší — pokud si například ve směrnici nastaví účetní hranici 40 000 Kč (nejde o návrat ke staré daňové hranici, ale o vlastní volbu firmy), bude majetek nad tuto účetní hranici účetně odpisovat podle odpisového plánu, který si sama sestaví.

## Dlouhodobý hmotný majetek: co se odpisuje a co ne

Ne všechen dlouhodobý hmotný majetek se odpisuje. Rozdíl je v tom, zda se majetek používáním **opotřebovává**:

- **Odpisuje se** většina hmotného majetku — stroje, zařízení, dopravní prostředky, budovy a stavby, inventář.
- **Neodpisují se** **pozemky** (neopotřebovávají se, jejich hodnota se v čase „nespotřebovává“) a dále **umělecká díla a sbírky**, která nejsou součástí stavby.

Účetně se to projeví i v zatřídění: odpisovaný hmotný majetek bývá v účtové skupině 02, neodpisovaný (pozemky, umělecká díla) v účtové skupině 03.

Konkrétní výpočet — zařazení do jedné ze šesti odpisových skupin (1 = 3 roky až 6 = 50 let), volbu mezi rovnoměrnými a zrychlenými odpisy a sazby — najdete v samostatném článku [odpisy majetku](https://ucto.cz/ucetnictvi/odpisy-majetku). Pro rychlý výpočet můžete použít [kalkulačku odpisů](https://ucto.cz/kalkulacka-odpisu).

## Dlouhodobý nehmotný majetek: software, licence, práva

Dlouhodobý nehmotný majetek tvoří **nehmotné výsledky** s dobou použitelnosti delší než rok — typicky:

- **software** (pořízený i vytvořený vlastní činností za účelem prodeje),
- **ocenitelná práva** (licence, patenty, know-how, ochranné známky),
- **nehmotné výsledky vývoje** nabyté od jiných osob nebo vytvořené vlastní činností k obchodování; samotný výzkum sem nepatří,
- **goodwill** a další položky podle vyhlášky č. 500/2002 Sb.

U nehmotného majetku došlo k zásadní změně v **daňové** rovině. Od **1. 1. 2021** je v zákoně o daních z příjmů **zrušena samostatná kategorie nehmotného majetku** (dřívější § 32a však podle přechodných ustanovení zůstává pro starší majetek i jeho následné technické zhodnocení; pro majetek pořízený v roce 2020 bylo možné zvolit nový režim). U nehmotného majetku vedeného v účetnictví lze za podmínek § 24 odst. 2 písm. v) zákona o daních z příjmů uplatnit **účetní odpisy**; zákon stanoví omezení podle způsobu nabytí a u některých vkladů či přeměn i výše odpisů.

Co to znamená v praxi:

- **Účetně** dlouhodobý nehmotný majetek existuje dál — eviduje se v rozvaze a odpisuje podle odpisového plánu, který si účetní jednotka stanoví (zákon č. 563/1991 Sb., vyhláška č. 500/2002 Sb.).
- **Daňově** se účetní odpisy mohou uznat při splnění § 24 odst. 2 písm. v) ZDP. U nového nehmotného majetku neexistuje samostatná řada daňových odpisů podle dřívějšího § 32a; účetní odpis však není bez dalších podmínek automaticky daňovým výdajem.

> **Poznámka pro poplatníky v daňové evidenci a s paušály:** Bez vedení účetnictví (v daňové evidenci nebo při uplatnění výdajových paušálů) se účetní odpisy nepočítají. Výdaje na nehmotný majetek se pak řeší podle pravidel pro daňovou evidenci, resp. jsou součástí paušálních výdajů.

## Drobný (dlouhodobý) majetek: kdy nemusíte odpisovat

**Drobný majetek** je majetek s dobou použitelnosti delší než rok, který ale **nedosáhne stanovené hodnotové hranice** pro zařazení mezi dlouhodobý majetek. Rozlišujeme:

- **Drobný hmotný majetek** — movité věci se vstupní cenou **80 000 Kč a méně** (z daňového pohledu). Vrtačku, notebook za 25 000 Kč nebo kancelářskou židli lze při splnění obecných podmínek uplatnit bez daňových odpisů; u účetní jednotky záleží na účetním zachycení a období nákladu.
- **Drobný nehmotný majetek** — nehmotné položky pod účetní hranicí, které se účtují do nákladů, případně s potřebným časovým rozlišením.

Pozor na dva body:

1. **Účetní hranice nemusí být 80 000 Kč.** Pokud si účetní jednotka stanoví ve směrnici nižší hranici pro dlouhodobý majetek (např. 40 000 Kč), může majetek nad tuto hranici vést účetně jako „drobný dlouhodobý majetek“ a odpisovat ho podle vlastního odpisového plánu — i když je daňově pod 80 000 Kč.
2. **Evidence i tak existuje.** I drobný majetek, který dáte rovnou do nákladů, je vhodné (a u některých věcí nutné) vést v **operativní evidenci** kvůli kontrole, inventarizaci a prokázání, že je stále využíván pro podnikání.

## Modelový příklad: tři pořízení, tři různé postupy

Podnikatel vede účetnictví a pro uvedené movité věci a nehmotný majetek má účetní hranici 80 000 Kč. V roce 2026 majetek pořídí a uvede do užívání; notebook vydá do spotřeby. Ceny nezahrnují odpočitatelnou DPH a licence ERP splňuje podmínky dlouhodobého nehmotného majetku:

| Pořízení               | Vstupní cena | Postup                                                                                                                                                        |
| ---------------------- | ------------ | ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| Notebook               | 28 000 Kč    | Drobný majetek → celá částka **jednorázově do nákladů** v roce 2026.                                                                                          |
| Obráběcí stroj         | 350 000 Kč   | Hmotný majetek nad 80 000 Kč → zařadí do odpisové skupiny a **odpisuje** několik let.                                                                         |
| Software (licence ERP) | 220 000 Kč   | Dlouhodobý nehmotný majetek → **účetně odpisuje** podle odpisového plánu; při splnění § 24 odst. 2 písm. v) ZDP mohou být účetní odpisy také daňovým výdajem. |

U notebooku se do nákladů roku 2026 dostane celých 28 000 Kč. U stroje a softwaru se náklad rozloží do více let podle odpisů — proto se v prvním roce projeví v základu daně jen jejich poměrná část.

## Časté chyby při zařazování dlouhodobého majetku

- **Záměna účetní a daňové hranice.** Hranice 80 000 Kč je **daňová** (§ 26 ZDP). Účetní hranici si určuje firma sama — pokud ji nemáte ve směrnici, hrozí nejednotné účtování.
- **Odpisování pozemků.** Pozemek je dlouhodobý hmotný majetek, ale **neodpisuje se**. Odpisuje se jen stavba na něm, nikoli samotný pozemek.
- **Hledání daňových odpisů u nehmotného majetku.** Od roku 2021 u nově pořízeného nehmotného majetku **samostatné daňové odpisy neexistují** — účetní odpisy mohou být uznány za podmínek § 24 odst. 2 písm. v) ZDP. Nehledejte ho v odpisových skupinách podle přílohy č. 1 ZDP.
- **Rozdělování jednoho majetku, aby „spadl“ pod 80 000 Kč.** Soubor movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením se posuzuje jako celek. Umělé dělení faktur správce daně neuzná.
- **Přehlédnutí technického zhodnocení.** Když do existujícího majetku vložíte za rok více než 80 000 Kč (rekonstrukce, modernizace), nejde o náklad, ale o **technické zhodnocení** (§ 33 ZDP), které zvyšuje vstupní cenu a odpisuje se.

## Shrnutí

Dlouhodobý majetek slouží déle než jeden rok; odpisovaný majetek se do nákladů promítá postupně, zatímco například pozemky a finanční majetek se neodpisují. Účetně se člení na **hmotný, nehmotný a finanční**. Daňovou hranici pro **hmotný movitý majetek** určuje vstupní cena **vyšší než 80 000 Kč** (§ 26 zákona č. 586/1992 Sb.); budovy a stavby jsou hmotným majetkem bez cenového limitu, se zákonnými výjimkami, pozemky se neodpisují. **Účetní** hodnotovou hranici si stanovuje účetní jednotka sama. **Drobný majetek** do 80 000 Kč lze při splnění podmínek uplatnit bez daňových odpisů. U **nehmotného majetku** mohou být od roku 2021 daňově uznány účetní odpisy za podmínek § 24 odst. 2 písm. v) ZDP (samostatná daňová kategorie byla zrušena). Pro výpočet odpisů pokračujte článkem [odpisy majetku](https://ucto.cz/ucetnictvi/odpisy-majetku) nebo využijte [kalkulačku odpisů](https://ucto.cz/kalkulacka-odpisu).

## Časté dotazy

### Od jaké částky je movitá věc daňovým hmotným majetkem?

Samostatná movitá věc je hmotným majetkem podle § 26 zákona č. 586/1992 Sb., pokud její vstupní cena přesáhne **80 000 Kč** a má provozně-technické funkce delší než jeden rok. Její pořizovací cenu lze při skutečných výdajích uplatnit daňovými odpisy; ty jsou dobrovolné. Pořizovací cenu levnější věci lze při splnění podmínek uplatnit bez daňových odpisů. Účetní hranici si přitom firma může stanovit jinak — určuje si ji sama ve vnitřní směrnici.

### Jaký je rozdíl mezi dlouhodobým hmotným a nehmotným majetkem?

Dlouhodobý hmotný majetek má fyzickou podstatu (stroje, budovy, pozemky, auta), nehmotný nemá fyzickou podstatu (software, licence, patenty, ocenitelná práva). Liší se i daňový režim: odpisovatelný hmotný majetek se řídí pravidly a skupinami zákona o daních z příjmů, zatímco u nehmotného majetku se od roku 2021 mohou za podmínek § 24 odst. 2 písm. v) ZDP daňově uznat **účetní** odpisy.

### Odpisuje se pozemek?

Ne. Pozemek je sice dlouhodobý hmotný majetek, ale **neodpisuje se**, protože se používáním neopotřebovává. Odpisuje se jen stavba či budova stojící na pozemku, nikoli pozemek samotný. Neodpisují se ani umělecká díla a sbírky mimo stavbu.

### Co je drobný dlouhodobý majetek?

Drobný (dlouhodobý) majetek je majetek s životností nad rok, který nedosahuje stanovené hodnotové hranice pro dlouhodobý majetek. Daňově jde typicky o samostatné movité věci do 80 000 Kč, jejichž pořizovací cenu lze při splnění podmínek uplatnit bez daňových odpisů. Účetně si firma může ve směrnici nastavit nižší hranici a takový majetek vést a odpisovat jako „drobný dlouhodobý majetek“.

### Platí pro rok 2026 nový zákon o účetnictví?

Pro rok 2026 stále platí dosavadní **zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví**, a prováděcí vyhláška č. 500/2002 Sb. Zcela nový zákon o účetnictví je k 15. 10. 2026 stále legislativním návrhem a datum jeho účinnosti není pevně vyhlášeno; průběh sledujeme v článku o [rekodifikaci účetnictví](https://ucto.cz/ucetnictvi/novy-zakon-o-ucetnictvi-rekodifikace). Pravidla pro členění a oceňování dlouhodobého majetku popsaná v tomto článku tak v roce 2026 zůstávají v platnosti.

### Jak se daňově řeší software?

Software je dlouhodobým nehmotným majetkem při splnění § 6 vyhlášky č. 500/2002 Sb., zejména doby použitelnosti, ocenění a způsobu nabytí; běžná předplacená služba SaaS automaticky majetkem není. Je-li takto zařazen, účetně se eviduje a odpisuje podle odpisového plánu. Tyto **účetní odpisy** mohou být daňovým výdajem při splnění podmínek § 24 odst. 2 písm. v) zákona o daních z příjmů. Samostatné daňové odpisy nehmotného majetku (dříve § 32a ZDP) byly od roku 2021 zrušeny.

---

# Inventarizace majetku a závazků 2026: postup a lhůty

- URL: https://ucto.cz/ucetnictvi/inventarizace
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Inventarizace majetku a závazků 2026: druhy inventur, zákonné lhůty, náležitosti inventurního soupisu a praktický postup krok za krokem.

**Ve zkratce:** Inventarizace je proces, kterým účetní jednotka zjišťuje skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřuje, zda odpovídá stavu zachycenému v účetnictví (§ 29 zákona č. 563/1991 Sb.). Periodickou inventuru lze **zahájit nejdříve čtyři měsíce před rozvahovým dnem a ukončit nejpozději dva měsíce po něm** (§ 30 odst. 6). Při rozvahovém dni 31. 12. 2026 jde o rozmezí od 1. 9. 2026 do 28. 2. 2027; stav je nutné prokázat k rozvahovému dni.

Inventarizace je jednou z klíčových uzávěrkových prací. Bez ní není účetní závěrka průkazná, protože právě inventarizace dokládá, že údaje v účetnictví odpovídají realitě. Tento průvodce vysvětluje, co inventarizace zahrnuje, jaké jsou její druhy, v jakých lhůtách se provádí, jak vypadá inventurní soupis a jak postupovat krok za krokem.

Informace na této stránce mají obecný informační charakter a nenahrazují účetní, daňové ani právní poradenství a nemusí pokrývat vaši konkrétní situaci.

## Co je inventarizace a k čemu slouží?

**Ve zkratce:** Inventarizace je zákonem uložený postup, jímž účetní jednotka zjišťuje skutečný stav majetku a závazků a porovnává jej se stavem v účetnictví. Slouží k ověření průkaznosti účetnictví a k vyčíslení případných rozdílů.

Inventarizaci ukládá § 29 a § 30 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Podle § 29 odst. 1 účetní jednotky inventarizací zjišťují **skutečný stav veškerého majetku a závazků** a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví. Inventarizace tedy není jen "spočítání skladu" – týká se i pohledávek, závazků, peněžních prostředků, dlouhodobého majetku, rezerv či opravných položek.

Je důležité rozlišovat dva pojmy, které se v praxi často zaměňují:

- **inventura** je dílčí činnost – samotné zjištění skutečného stavu (fyzické přepočítání, zvážení nebo doložení stavu),
- **inventarizace** je celý proces – zahrnuje inventuru, porovnání zjištěného stavu se stavem v účetnictví, vyčíslení a vypořádání rozdílů a zaúčtování.

Inventarizace plní několik funkcí:

- **kontrolní** – ověřuje, že majetek a závazky v účetnictví skutečně existují ve vykázané výši,
- **ochrannou** – odhalí manka, ztráty, krádeže nebo neevidovaný majetek,
- **oceňovací** – umožňuje posoudit snížení hodnoty majetku; přechodné snížení vyjadřují opravné položky, trvalé snížení odpisy (§ 26 odst. 3),
- **podkladovou** – je nezbytným podkladem pro průkaznou [účetní závěrku](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-zaverka).

## Kdo má povinnost provádět inventarizaci?

**Ve zkratce:** Inventarizaci provádějí všechny účetní jednotky, které vedou účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb. – tedy obchodní korporace, spolky, nadace i fyzické osoby vedoucí účetnictví. Povinnost se vztahuje na veškerý majetek a závazky.

Povinnost inventarizace dopadá na každou účetní jednotku, která sestavuje účetní závěrku. Podle § 29 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb. se provádí k okamžiku, ke kterému účetní jednotka sestavuje účetní závěrku jako řádnou nebo mimořádnou (tzv. periodická inventarizace).

Osoby, které **nevedou účetnictví** a vystačí si pouze s daňovou evidencí, povinnost inventarizace podle zákona o účetnictví nemají. I tak je ale i u daňové evidence nutné zjistit a zaznamenat skutečný stav zásob, hmotného majetku, pohledávek a závazků k poslednímu dni zdaňovacího období podle § 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Rozdíl mezi účetnictvím a daňovou evidencí včetně souvisejících povinností popisuje samostatný text [účetnictví vs. daňová evidence](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetnictvi-vs-danova-evidence).

## Jaké jsou druhy inventarizace?

**Ve zkratce:** Zákon rozlišuje periodickou inventarizaci (vázanou na účetní závěrku) a průběžnou inventarizaci (v průběhu roku, jen u zásob a vybraného movitého majetku). Podle metody zjišťování se inventura dělí na fyzickou a dokladovou.

### Periodická a průběžná inventarizace

Podle § 29 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb. existují dva druhy inventarizace:

- **Periodická inventarizace** se provádí k okamžiku, ke kterému se sestavuje řádná nebo mimořádná účetní závěrka. To je nejčastější situace – u kalendářního roku se váže k rozvahovému dni 31. prosince.
- **Průběžná inventarizace** se může provádět v průběhu účetního období. Lze ji uplatnit **pouze u zásob**, které se účtují podle druhů nebo podle míst uložení či hmotně odpovědných osob, a u dlouhodobého hmotného movitého majetku, který je v soustavném pohybu a nemá stálé místo. Termín průběžné inventury si určuje účetní jednotka sama, každý druh majetku ale musí být inventarizován nejméně jednou za účetní období.

### Fyzická a dokladová inventura

Podle metody, jakou se skutečný stav zjišťuje, rozlišujeme dva typy inventury (§ 30 odst. 1 zákona):

| Typ inventury           | Čeho se týká                                   | Jak se provádí                       |
| ----------------------- | ---------------------------------------------- | ------------------------------------ |
| **Fyzická inventura**   | majetek, jehož existenci lze ověřit vizuálně   | přepočítáním, zvážením, změřením     |
| **Dokladová inventura** | závazky a majetek, který nelze ověřit vizuálně | doložením účetními záznamy a doklady |

Zdroj: § 30 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, stav k roku 2026.

Fyzickou inventuru použijete u zásob na skladě, hotovosti v pokladně, drobného i dlouhodobého hmotného majetku. Dokladovou inventuru naopak u pohledávek, závazků, bankovních účtů, rezerv, opravných položek nebo nehmotného majetku, tedy všude tam, kde se skutečný stav prokazuje záznamy, nikoli pohledem. Podrobnosti k inventuře skladu najdete v textu [zásoby](https://ucto.cz/ucetnictvi/zasoby).

## Jaké jsou lhůty pro inventarizaci?

**Ve zkratce:** Periodickou inventuru lze zahájit nejdříve čtyři měsíce před rozvahovým dnem a dokončit nejpozději dva měsíce po něm (§ 30 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb.). Pro rozvahový den 31. 12. 2026 jde o období od 1. 9. 2026 do 28. 2. 2027. Zjištěný stav majetku i závazků musí být doložen k rozvahovému dni.

Časové okno podle § 30 odst. 6 se vztahuje na periodickou inventuru obecně, tedy i na dokladovou inventuru pohledávek a závazků. Podle § 30 odst. 4 lze zvolit rozhodný den před rozvahovým dnem a prokázat následné přírůstky a úbytky majetku a závazků až k rozvahovému dni. Inventura dokončená po rozvahovém dni musí rovněž doložit stav právě k tomuto dni.

Pro běžnou účetní jednotku s kalendářním rokem a rozvahovým dnem 31. 12. tak platí:

| Krok                | Nejdříve / nejpozději                   | Příklad pro rozvahový den 31. 12. 2026 |
| ------------------- | --------------------------------------- | -------------------------------------- |
| Zahájení inventury  | 4 měsíce před rozvahovým dnem           | 1. 9. 2026                             |
| Rozvahový den       | –                                       | 31. 12. 2026                           |
| Dokončení inventury | nejpozději dva měsíce po rozvahovém dni | do 28. 2. 2027                         |

Zdroj: § 30 odst. 4 a 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví; stav k roku 2026.

Pokud je fyzická inventura provedena v jiném okamžiku než přesně k rozvahovému dni, musí účetní jednotka stav přepočítat o pohyby (přírůstky a úbytky), ke kterým mezi dnem inventury a rozvahovým dnem došlo. Jen tak je doložitelný skutečný stav právě k rozvahovému dni.

Provedení inventarizace se musí prokázat po dobu **5 let po jejím provedení** (§ 29 odst. 3). Inventurní soupisy se zároveň uchovávají **5 let od konce účetního období, kterého se týkají** (§ 31 odst. 2 písm. b)); dodržte obě lhůty a případné prodloužení podle § 32. Účetní závěrka a výroční zpráva mají desetiletou lhůtu; u dalších záznamů mohou platit také zvláštní předpisy.

## Co musí obsahovat inventurní soupis?

**Ve zkratce:** Inventurní soupis je průkazný účetní záznam, který musí jednoznačně určit zjištěný majetek a závazky, obsahovat podpisy odpovědných osob, ocenění, okamžik zahájení a ukončení inventury a den, ke kterému se sestavuje účetní závěrka (§ 30 odst. 7 zákona č. 563/1991 Sb.).

Výstupem inventury je inventurní soupis. Podle § 30 odst. 7 zákona č. 563/1991 Sb. musí inventurní soupis obsahovat zejména:

- skutečnosti tak, aby bylo možno **jednoznačně určit** zjištěný majetek a závazky a jejich ocenění,
- **podpisový záznam osoby odpovědné za zjištění** skutečností a podpisový záznam osoby odpovědné za provedení inventury,
- **způsob zjišťování** skutečných stavů (fyzicky, nebo dokladově),
- **ocenění** majetku a závazků při periodické inventarizaci k rozvahovému dni (popřípadě i k rozhodnému dni, pokud jej účetní jednotka stanovila),
- **okamžik zahájení a okamžik ukončení** inventury,
- **okamžik, ke kterému se sestavuje účetní závěrka**,
- **rozhodný den**, pokud jej účetní jednotka stanovila.

Pokud účetní jednotka při periodické inventarizaci stanoví rozhodný den před rozvahovým dnem, musí záznamy prokázat přírůstky a úbytky mezi těmito dny. Zákon pro to nepředepisuje samostatný dokument s názvem „dodatečný inventurní soupis“.

Inventurní soupis je průkazný účetní záznam – musí být nezaměnitelný, úplný a podepsaný odpovědnými osobami. Bez něj nelze provedení inventarizace doložit a účetní závěrka pak není průkazná.

## Jak na inventarizaci krok za krokem?

**Ve zkratce:** Inventarizace probíhá v krocích: příprava a vnitřní směrnice, jmenování inventarizační komise, fyzická a dokladová inventura, sestavení inventurních soupisů, porovnání se stavem v účetnictví, vyčíslení a vypořádání rozdílů a zaúčtování.

Praktický postup periodické inventarizace lze shrnout do těchto kroků:

1. **Příprava a harmonogram.** Stanovte, co a kdy se bude inventarizovat, a vyjděte z vnitřní směrnice o inventarizaci. Určete rozsah, termíny a odpovědné osoby.
2. **Jmenování inventarizační komise.** Zákon komisi výslovně nepředepisuje, v praxi je ale standardem, aby inventuru provedly jiné osoby než ty, které majetek spravují (oddělení odpovědnosti).
3. **Fyzická inventura.** U hmotného majetku a zásob zjistěte skutečný stav přepočítáním, zvážením nebo změřením a zaznamenejte jej.
4. **Dokladová inventura.** U pohledávek, závazků, bankovních účtů a dalších položek doložte stav účetními záznamy, výpisy a doklady (například odsouhlasením salda s obchodními partnery).
5. **Sestavení inventurních soupisů.** Zjištěné stavy zapište do inventurních soupisů se všemi náležitostmi podle § 30 odst. 7.
6. **Porovnání se stavem v účetnictví.** Skutečný stav porovnejte se stavem zachyceným v účetnictví a vyčíslete případné rozdíly.
7. **Vypořádání inventarizačních rozdílů.** Manka a přebytky posuďte, vysvětlete a rozhodněte o jejich zúčtování. Postup řeší text [inventarizační rozdíly](https://ucto.cz/ucetnictvi/inventarizacni-rozdily).
8. **Zaúčtování.** Inventarizační rozdíly proúčtujte **do účetního období, za které se inventarizací ověřuje stav** majetku a závazků (§ 30 odst. 11 zákona), tedy ještě před uzavřením knih.

### Modelový příklad: harmonogram inventarizace skladu

Společnost s ručením omezeným s kalendářním rokem provádí inventuru skladového hospodářství k závěrce za rok 2026:

1. **listopad 2026** – příprava, vnitřní směrnice, jmenování komise,
2. **2.–5. 12. 2026** – fyzická inventura skladu (zahájena v rámci posledních čtyř měsíců období),
3. **prosinec 2026** – sestavení inventurních soupisů a přepočet zjištěného stavu o pohyby do 31. 12. 2026,
4. **leden 2027** – porovnání se stavem v účetnictví, vyčíslení rozdílů,
5. **do uzavření knih za rok 2026** – zaúčtování zjištěných manka a přebytků do účetního období 2026.

## Co jsou inventarizační rozdíly?

**Ve zkratce:** Inventarizační rozdíl vzniká, když se skutečný stav liší od stavu v účetnictví. Nižší skutečný stav je manko (schodek u peněz a cenin), vyšší skutečný stav je přebytek. Rozdíly se zúčtují do období, za které se inventarizací ověřuje stav.

Pokud se zjištěný skutečný stav liší od stavu v účetnictví, vzniká inventarizační rozdíl. Podle § 30 odst. 10 zákona č. 563/1991 Sb. mohou nastat dvě situace:

- **Manko** – skutečný stav je nižší než stav v účetnictví a tento rozdíl nelze prokázat jiným způsobem. U peněžních prostředků a cenin se manko označuje jako **schodek**.
- **Přebytek** – skutečný stav je vyšší než stav v účetnictví a rozdíl nelze prokázat jiným způsobem.

Za manko se obvykle nepovažují průkazně doložené ztráty v rámci přiměřených norem přirozených úbytků zásob (například vyschnutí či rozprach); normy je vhodné předem písemně stanovit. Inventarizační rozdíly se podle § 30 odst. 11 vyúčtují **do účetního období, za které se inventarizací ověřuje stav** majetku a závazků. Účtování manka a přebytku, daňové souvislosti i příklady řeší podrobně text [inventarizační rozdíly](https://ucto.cz/ucetnictvi/inventarizacni-rozdily).

## Časté chyby u inventarizace

- **Záměna inventury a inventarizace.** Inventura je jen zjištění stavu; inventarizace je celý proces včetně porovnání a zaúčtování rozdílů.
- **Nedodržení lhůt.** Zahájení periodické inventury dříve než čtyři měsíce před rozvahovým dnem nebo její dokončení více než dva měsíce po něm je v rozporu s § 30 odst. 6 zákona.
- **Chybějící náležitosti inventurního soupisu.** Soupis bez podpisů odpovědných osob, ocenění nebo bez okamžiku zahájení a ukončení inventury není průkazný.
- **Vynechání dokladové inventury.** Pohledávky, závazky a bankovní účty se často opomenou; inventarizace se přitom týká veškerého majetku a závazků, nejen skladu.
- **Nepřepočtení stavu k rozvahovému dni.** Při fyzické inventuře v jiném termínu než k 31. 12. je nutné stav přepočítat o pohyby, jinak nesedí k rozvahovému dni.
- **Nezaúčtování rozdílů ve správném období.** Manka a přebytky patří do období, za které se inventarizací ověřuje stav, ne do následujícího roku.

## Shrnutí

Inventarizace je zákonný postup, kterým účetní jednotka zjišťuje skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřuje jeho shodu s účetnictvím (§ 29 zákona č. 563/1991 Sb.). Rozlišuje se periodická inventarizace vázaná na účetní závěrku a průběžná inventarizace u zásob a movitého majetku v pohybu; podle metody pak fyzická a dokladová inventura. Periodickou inventuru lze zahájit nejdříve čtyři měsíce před rozvahovým dnem a dokončit nejpozději dva měsíce po něm (§ 30 odst. 6). Výstupem je průkazný inventurní soupis se všemi náležitostmi podle § 30 odst. 7, který se uchovává 5 let. Zjištěné inventarizační rozdíly (manka a přebytky) se zúčtují do období, za které se stav ověřuje, a bez doložené inventarizace není [účetní závěrka](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-zaverka) průkazná.

## Často kladené otázky

### Jaký je rozdíl mezi inventurou a inventarizací?

Inventura je dílčí činnost – samotné zjištění skutečného stavu majetku nebo závazků (přepočítání, zvážení, doložení). Inventarizace je naopak celý proces: zahrnuje inventuru, porovnání zjištěného stavu se stavem v účetnictví, vyčíslení a vypořádání rozdílů a jejich zaúčtování. Inventarizaci ukládá § 29 a § 30 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

### Do kdy se musí inventarizace provést?

Periodickou inventuru lze zahájit nejdříve čtyři měsíce před rozvahovým dnem a ukončit nejpozději dva měsíce po něm (§ 30 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb.). Pro rozvahový den 31. 12. 2026 to znamená období od 1. 9. 2026 do 28. 2. 2027. U fyzické i dokladové inventury musí být doložen stav k rozvahovému dni; při rozhodném dni před ním se prokazují následné přírůstky a úbytky.

### Co musí obsahovat inventurní soupis?

Inventurní soupis musí podle § 30 odst. 7 obsahovat jednoznačné určení majetku a závazků, podpisové záznamy odpovědných osob, způsob zjištění, příslušné ocenění, **okamžik, ke kterému se sestavuje účetní závěrka**, okamžik zahájení a ukončení inventury a rozhodný den, pokud byl stanoven. U průběžné inventarizace existuje možnost průkazného náhradního záznamu podle § 30 odst. 8.

### Jaký je rozdíl mezi fyzickou a dokladovou inventurou?

Fyzickou inventurou se zjišťuje skutečný stav majetku, jehož existenci lze ověřit vizuálně – přepočítáním, zvážením nebo změřením (zásoby, hotovost, hmotný majetek). Dokladová inventura se používá u závazků a majetku, který nelze ověřit pohledem, například u pohledávek, bankovních účtů, rezerv nebo opravných položek; skutečný stav se zde prokazuje účetními záznamy a doklady.

### Musí inventarizaci provádět i OSVČ, která vede daňovou evidenci?

OSVČ vedoucí daňovou evidenci nemá povinnost inventarizace podle zákona o účetnictví, protože nevede účetnictví. Podle § 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ale musí k poslednímu dni zdaňovacího období zjistit skutečný stav zásob, hmotného majetku, pohledávek a závazků a o případné rozdíly upravit základ daně. Povinnost plné inventarizace mají účetní jednotky, které vedou účetnictví.

### Jak dlouho se uchovávají inventurní soupisy?

Provedení inventarizace musíte prokázat **5 let po provedení** (§ 29 odst. 3). U soupisu navíc platí **5 let od konce účetního období, kterého se týká** (§ 31 odst. 2 písm. b)), případně delší úschova podle § 32. Skartace je možná až po splnění všech použitelných lhůt.

---

# Inventarizační rozdíly: manko a přebytek

- URL: https://ucto.cz/ucetnictvi/inventarizacni-rozdily
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Inventarizační rozdíly: jak rozlišit manko, schodek a přebytek, na jaké účty (549, 569, 648, 668) je zaúčtovat a kdy je manko daňově uznatelné.

**Ve zkratce:** Inventarizační rozdíl vzniká, když se skutečný stav majetku zjištěný inventurou liší od stavu v účetnictví a tento rozdíl nelze prokázat způsobem stanoveným zákonem. Je-li skutečný stav **nižší**, jde o **manko** (u peněžní hotovosti a cenin o **schodek**); je-li **vyšší**, jde o **přebytek**. Manko na nakoupených zásobách se obvykle účtuje na vrub účtu **549**, schodek hotovosti na účet **569** a přebytek nakoupených zásob zpravidla ve prospěch účtu **648**. Pro přebytek způsobený chybným vyskladněním nebo přebytek zásob vlastní výroby platí jiné postupy podle Českého účetního standardu č. 007.

Inventarizační rozdíly jsou výsledkem [inventarizace](https://ucto.cz/ucetnictvi/inventarizace) – tedy porovnání skutečného stavu majetku a závazků se stavem zachyceným v účetnictví. Tento průvodce vysvětluje, jak rozlišit manko, schodek a přebytek, jak je správně zaúčtovat u zásob, dlouhodobého majetku i pokladny, kdy je manko daňově uznatelné a kdy je nutné vrátit odpočet DPH.

Informace na této stránce mají obecný informační charakter a nenahrazují účetní, daňové ani právní poradenství a nemusí pokrývat vaši konkrétní situaci.

## Co je inventarizační rozdíl?

**Ve zkratce:** Inventarizační rozdíl je rozdíl mezi skutečným stavem majetku zjištěným inventurou a stavem evidovaným v účetnictví, který nelze prokázat účetním záznamem. Zákon o účetnictví i Český účetní standard č. 007 rozeznávají pouze dva druhy rozdílů – manko (schodek) a přebytek.

Definici dává § 30 odst. 10 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Inventarizačními rozdíly se rozumějí rozdíly mezi skutečným stavem a stavem v účetnictví, které **nelze prokázat** způsobem stanoveným zákonem, a to:

- **manko** (popřípadě **schodek** u peněžních prostředků a cenin), je-li skutečný stav **nižší** než stav v účetnictví,
- **přebytek**, je-li skutečný stav **vyšší** než stav v účetnictví.

Klíčové slovo je „neprokázané“. Pokud rozdíl umíte doložit – například chybným zaúčtováním, záměnou položek nebo dosud nezaúčtovaným dokladem – nejde o inventarizační rozdíl, ale o účetní chybu, kterou jednoduše opravíte. O inventarizačním rozdílu se účtuje teprve tehdy, když příčinu rozdílu nelze průkazně vysvětlit.

Termín **schodek** se používá výhradně pro chybějící peněžní hotovost a ceniny (poukázky a papírové stravenky; kolky pouze v historických případech); ve všech ostatních případech, kdy skutečný stav nedosahuje účetního stavu, mluvíme o **manku**.

## Co není manko? Normy přirozených úbytků a ztratné

**Ve zkratce:** Mankem nejsou ztráty v rámci norem přirozených úbytků zásob (vyschnutí, rozprach, sesychání) ani ztratné v maloobchodě. Tyto úbytky se účtují jako běžná spotřeba na nákladové účty účtové skupiny 50, nikoli jako manko, a do výše stanovené normy jsou daňově uznatelné.

Než vyčíslíte konečné manko, musíte od zjištěného rozdílu nejprve odečíst tzv. **normy přirozených úbytků**. Český účetní standard pro podnikatele č. 007 výslovně stanoví, že ztráty v rámci norem přirozených úbytků zásob **se nepovažují za manko**.

Přirozené úbytky vznikají z povahy samotných zásob nebo z technologie skladování a manipulace:

- vyschnutí, vyprchání, sesychání nebo rozprach (např. u sypkých materiálů, ovoce, masa),
- rozlití, odpar nebo úkap u tekutin,
- **ztratné** v maloobchodním prodeji (rozbití, drobné krádeže zákazníků v samoobsluze).

Účetní jednotka si výši norem stanovuje **vlastním vnitřním předpisem** (vnitropodnikovou směrnicí), a to ekonomicky zdůvodněně – například na základě dlouhodobého sledování úbytků nebo oborových zvyklostí. Úbytek do výše této normy se účtuje jako běžná spotřeba zásob (typicky na vrub účtu 501 – Spotřeba materiálu nebo 504 – Prodané zboží), nikoli jako manko. Daňová uznatelnost této spotřeby plyne z obecného § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (náklad na dosažení, zajištění a udržení příjmů); § 25 odst. 2 téhož zákona pak vymezuje hranici vůči neuznatelnému manku – úbytek do výše ekonomicky zdůvodněné normy se za daňově neúčinné manko nepovažuje. Mankem se stává teprve úbytek **nad** stanovenou normu.

## Manko nebo přebytek? Rozdíl v kostce

| Situace                                | Druh rozdílu | Co to znamená                                         |
| -------------------------------------- | ------------ | ----------------------------------------------------- |
| Skutečný stav zásob < účetní stav      | Manko        | Chybí část zásob (nad rámec normy úbytků)             |
| Chybí hotovost nebo ceniny v pokladně  | Schodek      | Zvláštní označení manka u peněžních prostředků        |
| Skutečný stav zásob > účetní stav      | Přebytek     | V účetnictví je evidováno méně, než je ve skutečnosti |
| Nalezen neevidovaný dlouhodobý majetek | Přebytek     | Majetek fyzicky existuje, ale není v účetnictví       |

Zdroj: § 30 odst. 10 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pro rok 2026; Český účetní standard pro podnikatele č. 007.

## Jak zaúčtovat manko na zásobách?

**Ve zkratce:** Manko na zásobách (nad normu přirozených úbytků) se účtuje na vrub účtu **549 – Manka a škody z provozní činnosti** souvztažně ve prospěch příslušného účtu zásob (112 – Materiál na skladě, 132 – Zboží na skladě). Předpis náhrady škody zaměstnanci se účtuje na vrub účtu **335 – Pohledávky za zaměstnanci** ve prospěch výnosového účtu **648**.

Postup zaúčtování manka na zásobách:

1. **Vyčíslete čisté manko.** Od zjištěného rozdílu odečtěte úbytky v rámci norem přirozených úbytků a ztratného. Zbývající částka je manko nad normu.
2. **Zaúčtujte úbytek zásob.** Manko snižuje stav zásob – účtujte na vrub nákladového účtu 549 a ve prospěch účtu zásob:

   | Účetní případ                | MD  | D   |
   | ---------------------------- | --- | --- |
   | Manko na materiálu nad normu | 549 | 112 |
   | Manko na zboží nad normu     | 549 | 132 |

3. **Zaúčtujte předpis náhrady (je-li komu předepsat).** Pokud manko zavinil konkrétní zaměstnanec a je mu předepsáno k úhradě, vzniká pohledávka:

   | Účetní případ                     | MD  | D   |
   | --------------------------------- | --- | --- |
   | Předpis náhrady manka zaměstnanci | 335 | 648 |

Účet **549** je běžně používaným účtem v účtové skupině 54 – Jiné provozní náklady; Český účetní standard č. 007 předepisuje účtovou skupinu, nikoli konkrétní číslo syntetického účtu. Náhrada manka od odpovědné osoby se účtuje do výnosů účtové skupiny 64 (běžně účet 648).

## Jak zaúčtovat schodek v pokladně a ceniny?

**Ve zkratce:** Chybějící hotovost nebo ceniny se účtují na vrub účtu **569 – Manka a škody z finanční činnosti** ve prospěch účtu **211 – Pokladna** nebo **213 – Ceniny**. Předpis náhrady pokladníkovi se účtuje na vrub účtu 335 ve prospěch provozního výnosového účtu **648**.

U peněžních prostředků a cenin se manko označuje jako **schodek** a účtuje se mezi finanční náklady:

| Účetní případ                        | MD  | D   |
| ------------------------------------ | --- | --- |
| Schodek v pokladně                   | 569 | 211 |
| Manko na ceninách                    | 569 | 213 |
| Předpis náhrady schodku pokladníkovi | 335 | 648 |

Odpovědnost pokladníka za schodek ve svěřených hodnotách se řídí zejména § 252 a násl. zákoníku práce a vyžaduje platnou písemnou dohodu o odpovědnosti; zaměstnanec se může odpovědnosti zcela nebo zčásti zprostit. Předpis náhrady proto nelze automaticky účtovat jen proto, že inventura zjistila schodek.

## Jak zaúčtovat přebytek?

**Ve zkratce:** Přebytek nakoupených zásob se zpravidla účtuje ve prospěch účtu **648 – Ostatní provozní výnosy** souvztažně na vrub příslušného účtu zásob. Pokud je zjevně způsoben chybným vyskladněním, opraví se náklad účtové skupiny 50; přebytek zásob vlastní činnosti se účtuje proti účtové skupině 58. Přebytek hotovosti v pokladně se účtuje jako finanční výnos (běžně účet 668).

Přebytek znamená, že máte fyzicky více majetku, než kolik evidujete v účetnictví. U běžného přebytku nakoupených zásob a hotovosti se používají například tyto účty:

| Účetní případ                 | MD  | D   |
| ----------------------------- | --- | --- |
| Přebytek materiálu na skladě  | 112 | 648 |
| Přebytek zboží na skladě      | 132 | 648 |
| Přebytek hotovosti v pokladně | 211 | 668 |

Jestliže přebytek nakoupených zásob prokazatelně vznikl chybným vyskladněním, účtuje se ve prospěch účtové skupiny 50, nikoli jako nový výnos skupiny 64. Přebytek zásob vlastní činnosti patří proti účtové skupině 58 (ČÚS č. 007 body 3.1 až 3.3).

Zvláštní postup platí u **přebytku dlouhodobého majetku** – tedy když inventura odhalí odpisovaný hmotný či nehmotný majetek, který v účetnictví vůbec není zachycen. Podle Českého účetního standardu č. 007 se zaúčtuje na vrub příslušného majetkového účtu (skupina 01 nebo 02) a ve prospěch účtu oprávek (skupina 07 nebo 08):

| Účetní případ                                       | MD  | D   |
| --------------------------------------------------- | --- | --- |
| Přebytek odpisovaného dlouhodobého hmotného majetku | 022 | 082 |

Majetek se tak zaeviduje proti oprávkám; přebytek odpisovaného dlouhodobého majetku se podle ČÚS č. 007 neúčtuje do výnosů. U neodpisovaného dlouhodobého hmotného majetku se přebytek účtuje proti účtové skupině 41.

## Je manko daňově uznatelné?

**Ve zkratce:** Manko a škoda nad normu přirozených úbytků jsou podle § 25 odst. 1 písm. n) ZDP zpravidla daňově uznatelné **jen do výše náhrady** zaúčtované do výnosů; výjimky podle § 24 jsou uvedeny níže. Úbytky do výše norem přirozených úbytků a ztratného (§ 25 odst. 2) jsou daňově uznatelné v plné výši.

Daňové posouzení manka se odvíjí od toho, zda jde o úbytek do normy, nebo nad normu:

- **Úbytky do výše norem přirozených úbytků a ztratného** jsou daňově uznatelné v plné výši (§ 25 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb.). Proto je tak důležité mít normy stanovené vnitřní směrnicí.
- **Manko a škoda nad normu** jsou podle § 25 odst. 1 písm. n) zákona č. 586/1992 Sb. daňově uznatelné **pouze do výše náhrady** zaúčtované do výnosů. Část manka, kterou nikdo neuhradí, je daňově neuznatelným nákladem.

Zákon o daních z příjmů zná i výjimky, kdy je škoda daňově uznatelná v plné výši i bez náhrady – jde o škody způsobené **živelní pohromou** a škody způsobené **podle potvrzení policie neznámým pachatelem** (§ 24 odst. 2 písm. l) zákona č. 586/1992 Sb.). Tyto případy je třeba doložit.

### Modelový příklad: manko na skladě

Prodejna zjistí při inventuře skutečný stav zboží o 18 000 Kč nižší, než vykazuje účetnictví. Vnitřní směrnice stanoví normu ztratného v maloobchodě ve výši 0,3 % z obratu, což pro dané období odpovídá 11 000 Kč.

- Úbytek do normy ztratného 11 000 Kč → běžná spotřeba (MD 504 / D 132), **daňově uznatelné**.
- Manko nad normu 7 000 Kč → MD 549 / D 132. Tato částka je **daňově neuznatelná**, pokud nebude předepsána k náhradě.
- Pokud prodejna předepíše manko 7 000 Kč k úhradě zaměstnanci (MD 335 / D 648), stává se manko ve výši této náhrady **daňově uznatelným** podle § 25 odst. 1 písm. n) zákona č. 586/1992 Sb.

## Manko a DPH: kdy vracet odpočet?

**Ve zkratce:** U nedoloženého zničení, ztráty nebo odcizení zásob, u nichž byl uplatněn odpočet DPH, vzniká plátci povinnost provést **vyrovnání odpočtu daně** podle § 77 zákona č. 235/2004 Sb.; u dlouhodobého majetku ve lhůtě pro úpravu odpočtu jde o jednorázovou úpravu podle § 78e. Řádně doloženou ztrátu, například inventurním soupisem a skutečným předpisem náhrady odpovědnému zaměstnanci, GFŘ posuzuje jinak než nedoložené manko. Samotný předpis náhrady není automatickým zdanitelným plněním zaměstnanci.

Pokud jste si při pořízení zásob uplatnili odpočet DPH a tyto zásoby následně chybí v důsledku **nedoloženého manka nebo škody**, musí plátce uplatněný odpočet vrátit – jde o tzv. **vyrovnání odpočtu daně** podle § 77 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. U nedoloženého zničení, ztráty nebo odcizení dlouhodobého majetku se postupuje podle pravidel o **úpravě odpočtu**, konkrétně podle § 78e téhož zákona (širším rámcem úpravy odpočtu dlouhodobého majetku je § 78 a násl.).

Povinnost vrátit odpočet **nevzniká** v případech, kdy je úbytek řádně doložen, zejména:

- **úbytek do výše normy** přirozených úbytků a ztratného,
- **ztráta majetku řádně doložená** inventurním soupisem a skutečným předpisem náhrady odpovědnému zaměstnanci podle zákoníku práce,
- **krádež** prokázaná potvrzením policie o neznámém pachateli,
- **škoda způsobená živelní pohromou** řádně doložená.

Klíčové je průkazné doložení zničení, ztráty nebo odcizení majetku podle metodiky GFŘ; pouhé formální předepsání náhrady bez reálného řešení škody nemusí stačit. Daňová uznatelnost nákladu a vyrovnání odpočtu DPH jsou dvě odlišná posouzení.

## Jak postupovat při zaúčtování inventarizačního rozdílu krok za krokem

1. **Dokončete inventuru a porovnejte stavy.** Zjistěte skutečný stav a porovnejte jej se stavem v účetnictví podle inventurního soupisu.
2. **Prověřte, zda rozdíl nelze prokázat.** Vyloučíte-li chybu v účtování, záměnu nebo nezaúčtovaný doklad, jde o inventarizační rozdíl.
3. **U manka odečtěte normy přirozených úbytků a ztratné.** Teprve zbývající úbytek je manko nad normu.
4. **Zaúčtujte rozdíl na správné účty** (549/569 u manka a schodku, 648/668 u přebytku, oprávky u přebytku dlouhodobého majetku).
5. **Posuďte předpis náhrady škody** u zaviněného manka (MD 335 / D 648).
6. **Vyřešte DPH** – u nedoloženého manka proveďte vyrovnání nebo úpravu odpočtu podle zákona o DPH.
7. **Posuďte daňovou uznatelnost** nákladu podle § 24 a § 25 zákona č. 586/1992 Sb.
8. **Doložte vše dokladem.** Inventarizační rozdíly zaúčtujte do účetního období, za které se inventarizací ověřuje stav, a uchovejte inventurní soupisy.

## Časté chyby při účtování inventarizačních rozdílů

- **Záměna manka a přirozeného úbytku.** Úbytek do normy není manko – účtuje se jako spotřeba, ne na účet 549. Bez ekonomicky zdůvodněné a doložitelné normy nelze úbytek uplatnit jako normovanou spotřebu; zvlášť se však posoudí náhrady a výjimky podle § 24 ZDP.
- **Chybějící vnitřní směrnice o normách úbytků.** Bez ekonomicky zdůvodněné normy nelze část úbytku uplatnit jako daňový náklad.
- **Opomenutí vyrovnání odpočtu DPH** u nedoloženého manka na zásobách – jde o častý nález při daňové kontrole.
- **Účtování přebytku dlouhodobého majetku do výnosů.** Přebytek odpisovaného majetku patří proti oprávkám (skupina 07 nebo 08), ne na účet 648.
- **Záměna pojmů manko a schodek.** Schodek se používá jen u peněz a cenin (účet 569), manko u ostatního majetku (účet 549).
- **Opomenutí náhrady u prokázaného zavinění.** Daňovou uznatelnost manka nad normu ovlivňuje výše náhrady zaúčtované do výnosů; právní nárok na náhradu je nutné posoudit podle konkrétních okolností a zákoníku práce.

## Shrnutí

Inventarizační rozdíl je neprokázaný rozdíl mezi skutečným a účetním stavem majetku. Manko (u hotovosti schodek) se podle povahy věci účtuje do příslušné skupiny nákladů, přebytek nakoupených zásob obvykle do skupiny 64 a přebytek odpisovaného dlouhodobého majetku proti oprávkám. U nakoupených zásob vzniklých chybným vyskladněním a u zásob vlastní činnosti platí odlišné souvztažnosti. Manko nad normu je daňově uznatelné jen do výše náhrady zaúčtované do výnosů; při nedoloženém zničení, ztrátě nebo odcizení majetku může vzniknout povinnost vyrovnat či upravit odpočet DPH.

## Často kladené otázky

### Jaký je rozdíl mezi mankem a schodkem?

Manko i schodek znamenají, že skutečný stav majetku je nižší než stav v účetnictví a rozdíl nelze prokázat. Pojem **schodek** se ale používá výhradně pro chybějící peněžní hotovost a ceniny (účtuje se na účet 569), zatímco **manko** označuje chybějící ostatní majetek, typicky zásoby (účet 549). Jde tedy o totéž, jen s odlišným označením a účtem podle druhu majetku.

### Na jaký účet se účtuje manko na zásobách?

Manko na zásobách nad normu přirozených úbytků se účtuje na vrub účtu **549 – Manka a škody z provozní činnosti** a ve prospěch příslušného účtu zásob – u materiálu účtu 112, u zboží účtu 132. Vyplývá to z Českého účetního standardu pro podnikatele č. 007.

### Je přebytek zboží zdanitelný?

U běžného přebytku nakoupeného zboží vzniká účetní výnos (zpravidla účet 648), který se promítá do základu daně z příjmů. Je-li však přebytek prokazatelně důsledkem chybného vyskladnění, opravuje se náklad; u zásob vlastní činnosti se účtuje proti účtové skupině 58. U odpisovaného dlouhodobého majetku se přebytek účtuje proti oprávkám, u neodpisovaného majetku proti skupině 41.

### Musím při manku vracet odpočet DPH?

Při nedoloženém zničení, ztrátě nebo odcizení zásob, u nichž byl uplatněn odpočet, musí plátce provést vyrovnání podle § 77 zákona o DPH; u dlouhodobého majetku ve lhůtě pro úpravu odpočtu jde o § 78e. U řádně doložených případů se původní odpočet nevyrovnává jen proto, že majetek chybí; doložení musí obstát podle metodiky GFŘ. Skutečný předpis náhrady odpovědnému zaměstnanci může být jedním z důkazů ztráty, sám o sobě není dodáním zboží zaměstnanci.

### Co jsou normy přirozených úbytků a kde je stanovím?

Normy přirozených úbytků vyjadřují, kolik zásob přirozeně ubude vyschnutím, rozprachem, sesycháním či jako ztratné v maloobchodě. Tyto úbytky nejsou mankem. Výši norem si účetní jednotka stanoví **vlastní vnitropodnikovou směrnicí**, a to ekonomicky zdůvodněně. Úbytek do výše normy je podle § 25 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb. daňově uznatelným nákladem.

### Kdy je manko daňově uznatelné?

Manko a škoda nad normu jsou podle § 25 odst. 1 písm. n) zákona č. 586/1992 Sb. daňově uznatelné jen do výše náhrady zaúčtované do výnosů (například předpisu náhrady zaměstnanci). Výjimkou jsou škody způsobené živelní pohromou a škody podle potvrzení policie způsobené neznámým pachatelem, které jsou podle § 24 odst. 2 písm. l) téhož zákona daňově uznatelné v plné výši.

### Jak se účtuje přebytek dlouhodobého majetku zjištěný při inventuře?

Přebytek odpisovaného dlouhodobého majetku se podle Českého účetního standardu č. 007 zaúčtuje na vrub příslušného majetkového účtu (skupina 01 – dlouhodobý nehmotný majetek nebo 02 – dlouhodobý hmotný majetek) a ve prospěch účtu oprávek (skupina 07 nebo 08). Neúčtuje se tedy do výnosů jako přebytek zásob, protože se předpokládá, že majetek byl pořízen již v minulosti.

---

# Jednoduché účetnictví 2026: kdo ho může vést a jak funguje

- URL: https://ucto.cz/ucetnictvi/jednoduche-ucetnictvi
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Jednoduché účetnictví (§ 1f a § 13b zákona 563/1991 Sb.): kdo ho smí vést (spolky, církve) při limitu 3 mil. Kč, peněžní deník a rozdíl vs. daňová evidence.

**Ve zkratce:** Jednoduché účetnictví je způsob vedení účetnictví podle § 13b zákona č. 563/1991 Sb. Vést ho v roce 2026 smí jen vyjmenované subjekty uvedené v § 1f zákona – zejména spolky a pobočné spolky, odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, církve a náboženské společnosti a honební společenstva – které současně nejsou plátci DPH a nepřesáhnou zákonné limity **3 000 000 Kč** příjmů a majetku. Zákon z těchto limitů některé nahodilé příjmy a pohledávky vylučuje. Vedou peněžní deník a další knihy; přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích sestaví nejpozději **do 6 měsíců** po skončení účetního období. Podnikající OSVČ jednoduché účetnictví vést nemůže – pokud nevede podvojné účetnictví a neuplatňuje výdaje procentem nebo paušální daň, vede daňovou evidenci podle § 7b zákona o daních z příjmů.

Jednoduché účetnictví je zvláštní účetní režim pro vymezené malé neziskové subjekty. Jeho současnou úpravu zavedla novela č. 221/2015 Sb. s účinností od 1. 1. 2016. Nezaměňujte ho s [daňovou evidencí](https://ucto.cz/slovnik#danova-evidence) OSVČ ani s [podvojným účetnictvím](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetnictvi-vs-danova-evidence). Tento článek vysvětluje podmínky, knihy a návrh budoucího peněžního účetnictví.

## Co je jednoduché účetnictví a čím se liší?

Jednoduché účetnictví je způsob vedení účetnictví postavený na peněžním (hotovostním) principu: sleduje především příjmy a výdaje v okamžiku, kdy peníze skutečně dojdou nebo odejdou. Tím se zásadně liší od [podvojného účetnictví](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetnictvi-vs-danova-evidence), které je založeno na akruálním principu (náklady a výnosy se zaúčtují do období, s nímž věcně souvisejí, bez ohledu na pohyb peněz) a na soustavě podvojných zápisů na účtech.

Slovo „jednoduché" je přitom trochu zavádějící. Nejde o volnou evidenci sešitem – jednoduché účetnictví je stále účetnictví se svými pravidly, knihami a dvěma zákonnými přehledy. Rozdíl je v rozsahu a technice: místo účtové osnovy a rozvahy se vede peněžní deník a na konci roku dva přehledy. Základní právní rámec tvoří § 13b zákona o účetnictví, okruh subjektů vymezuje § 1f a podrobnosti stanoví prováděcí vyhláška č. 325/2015 Sb.

## Kdo smí vést jednoduché účetnictví v roce 2026?

Okruh je úzký a uzavřený – zákon ho vyjmenovává v § 1f. Jednoduché účetnictví smí vést pouze účetní jednotka, která je zároveň jednou z těchto právních forem:

- spolek a pobočný spolek,
- odborová organizace, pobočná odborová organizace, mezinárodní odborová organizace a její pobočná organizace,
- organizace zaměstnavatelů, mezinárodní organizace zaměstnavatelů a jejich pobočné organizace,
- církev a náboženská společnost nebo církevní instituce, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona o církvích,
- honební společenstvo.

K tomu musí být splněny **současně** tři další podmínky:

1. účetní jednotka **není plátcem DPH**,
2. její celkové **příjmy** za poslední uzavřené účetní období nepřesáhly **3 000 000 Kč**,
3. hodnota jejího **majetku** nepřesáhla **3 000 000 Kč**.

Příjmový limit vychází z přehledu o příjmech a výdajích za poslední uzavřené účetní období; podle § 1f odst. 4 se do něj nezahrnují průběžné položky ani příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a příjmy nahodilé a mimořádné. Majetkový limit vychází z přehledu o majetku a závazcích k rozvahovému dni a rovněž má výjimky podle § 1f odst. 5. Nejde tedy o součet všech peněz, které organizaci prošly účtem.

Pokud kteroukoli z podmínek subjekt nesplní (například se stane plátcem DPH nebo překročí příjmový či majetkový limit), musí přejít na běžné (podvojné) účetnictví. Nová účetní jednotka může začít vést jednoduché účetnictví od svého vzniku, splňuje-li formu a předpokládá splnění limitů.

| Kritérium            | Podmínka pro rok 2026                                                                   |
| -------------------- | --------------------------------------------------------------------------------------- |
| Právní forma         | spolek, odbory, organizace zaměstnavatelů, církev/náb. společnost, honební společenstvo |
| Plátcovství DPH      | nesmí být plátce DPH                                                                    |
| Limit příjmů         | ≤ 3 000 000 Kč za poslední účetní období                                                |
| Limit majetku        | ≤ 3 000 000 Kč                                                                          |
| Podmínky se posuzují | všechny současně                                                                        |

_Zdroj: § 1f a § 13b zákona č. 563/1991 Sb. Platí pro rok 2026._

Důležité je zdůraznit, co v seznamu **není**: podnikatelé, obchodní společnosti ani OSVČ. Fyzická osoba podnikající (živnostník, samostatný odborník) jednoduché účetnictví vést nemůže – podle okolností vede daňovou evidenci nebo podvojné účetnictví, případně uplatňuje výdaje procentem z příjmů nebo využívá paušální režim.

## Jak se jednoduché účetnictví vede – peněžní deník a knihy

Jádrem jednoduchého účetnictví je podle § 13b **peněžní deník**. V něm se chronologicky zaznamenávají příjmy a výdaje – v členění nutném pro zjištění základu daně z příjmů (peníze v hotovosti, peníze na účtech, průběžné položky) a s rozlišením, zda jde o příjmy a výdaje daňově uznatelné, či nikoli.

Vedle peněžního deníku se vedou:

- **kniha pohledávek a kniha závazků** (evidence pohledávek a dluhů účetní jednotky),
- **pomocné knihy o ostatních složkách majetku**, je-li to potřeba (například kniha dlouhodobého majetku, kniha zásob, evidence poskytnutých darů a přijatých dotací).

Na konci účetního období se **nesestavuje rozvaha a výsledovka jako v podvojném účetnictví**. Místo toho účetní jednotka sestaví **přehled o majetku a závazcích** a **přehled o příjmech a výdajích**. Uspořádání a označení jejich položek stanoví vyhláška č. 325/2015 Sb. (přehledy se sestavují v tisících Kč). Oba přehledy je nutné sestavit nejpozději **do 6 měsíců** po skončení účetního období.

## Jaký je rozdíl mezi jednoduchým účetnictvím, daňovou evidencí a podvojným účetnictvím?

Tyto tři pojmy se často zaměňují, přestože se týkají různých subjektů a řídí se různými předpisy. Jednoduché účetnictví je pro neziskové subjekty podle zákona o účetnictví; daňová evidence je pro podnikající OSVČ podle zákona o daních z příjmů; podvojné účetnictví se vede v plném nebo za zákonných podmínek ve zjednodušeném rozsahu.

| Znak             | Jednoduché účetnictví                                 | Daňová evidence                                                                                                                                   | Podvojné (běžné) účetnictví                          |
| ---------------- | ----------------------------------------------------- | ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- | ---------------------------------------------------- |
| Kdo ho vede      | spolky, církve, odbory a další dle § 1f               | podnikající OSVČ s výdaji ve skutečné výši, pokud nevedou účetnictví                                                                              | obchodní společnosti, některé OSVČ, větší neziskovky |
| Právní úprava    | § 13b zák. 563/1991 Sb. + vyhl. 325/2015 Sb.          | § 7b zák. 586/1992 Sb.                                                                                                                            | zák. 563/1991 Sb. + vyhl. 500/2002 Sb. a standardy   |
| Princip          | peněžní (hotovostní)                                  | peněžní (hotovostní)                                                                                                                              | akruální, podvojné zápisy                            |
| Hlavní kniha     | peněžní deník                                         | deník příjmů a výdajů                                                                                                                             | účetní deník + hlavní kniha                          |
| Závěrka / výstup | přehled o majetku a závazcích + o příjmech a výdajích | daňová evidence pro přiznání                                                                                                                      | rozvaha + výkaz zisku a ztráty + příloha             |
| Limit vstupu     | příjmy i majetek ≤ 3 mil. Kč, neplátce DPH            | fyzická osoba, které nevznikla povinnost vést účetnictví (mimo jiné se sleduje hranice 25 mil. Kč podle § 1 odst. 2 písm. e) zákona o účetnictví) | bez horního limitu                                   |

_Zdroj: § 13b zák. č. 563/1991 Sb., § 7b zák. č. 586/1992 Sb. Platí pro rok 2026._

Klíčové zjednodušení: jednoduché účetnictví a daňová evidence sdílejí hotovostní logiku, ale liší se subjektem a výstupem. OSVČ tedy nikdy „nevede jednoduché účetnictví", i když se to tak v praxi hovorově říká – správně vede daňovou evidenci. Podrobné srovnání účetnictví a daňové evidence rozvádíme v samostatných článcích portálu.

## Kdy musí spolek přejít z jednoduchého na podvojné účetnictví?

Právo vést jednoduché účetnictví není trvalé – posuzuje se průběžně. Účetní jednotka přechází z jednoduchého na běžné (podvojné) účetnictví, pokud přestane splňovat kteroukoli z podmínek § 1f, tedy zejména když:

- se stane **plátcem DPH**,
- její příjmy za účetní období přesáhnou **3 000 000 Kč**, nebo
- hodnota jejího majetku přesáhne **3 000 000 Kč**.

Podle § 1f odst. 3 se přechází od prvního dne účetního období následujícího po období, v němž jednotka zjistila nesplnění podmínek. Návrat k jednoduchému účetnictví je při splnění podmínek možný nejdříve po pěti po sobě následujících obdobích vedení účetnictví v plném nebo zjednodušeném rozsahu. Metodu přechodu zpět na jednoduché účetnictví upravuje § 7 vyhlášky č. 325/2015 Sb.; pravidla opačného přechodu je třeba posuzovat i podle příslušné prováděcí úpravy podvojného účetnictví.

## Co změní nový zákon o účetnictví (rekodifikace)?

Připravuje se zcela nový zákon o účetnictví, který má nahradit dnešní zákon č. 563/1991 Sb. Jde o rozsáhlou rekodifikaci navázanou na změny souvisejících předpisů. **K 15. 10. 2026 zákon není účinný ani schválený Parlamentem**. Sněmovní tisk 63 prošel prvním čtením a rozpočtový výbor jeho projednávání přerušil. Navrhovaná účinnost je nejdříve **1. 1. 2028**.

Co nový zákon přinese ve vztahu k tématu:

- **Funkční měna** – možnost vést podvojné účetnictví v EUR, USD či GBP už stávající zákon za stanovených podmínek umožňuje od roku 2024; nejde o novinku podmíněnou rekodifikací.
- **Peněžní účetnictví a malé neziskové subjekty** – návrh mění dnešní pojetí jednoduchého účetnictví. Určitým malým neziskovým subjektům umožňuje rozhodnout se, že nebudou účetní jednotkou; pokud účetní jednotkou zůstanou, návrh počítá také s režimem peněžního účetnictví. Jeho definitivní podoba závisí na schváleném zákoně.
- **Kategorie a rozsah vykazování** – nová systematika účetních jednotek a výkaznictví, s cílem zjednodušit vykazování menším subjektům.

Nezaměňujte tuto rekodifikaci s **novelou č. 316/2025 Sb.**, která mimo jiné upravila kategorizaci účetních jednotek a podmínky povinného auditu a je účinná už od **1. 1. 2026**. Novela mění dnešní zákon; rekodifikace ho teprve nahradí. Pro jednoduché účetnictví zatím platí stávající § 13b a § 1f zákona č. 563/1991 Sb. Souvislosti rekodifikace rozebíráme v samostatném článku.

## Časté chyby

- **Záměna s daňovou evidencí.** OSVČ „nevede jednoduché účetnictví" – vede daňovou evidenci podle § 7b zákona o daních z příjmů. Jednoduché účetnictví je jen pro subjekty z § 1f.
- **Přehlédnutí podmínky neplátcovství DPH.** Jakmile se spolek stane plátcem DPH, nárok na jednoduché účetnictví zaniká, i když jsou příjmy i majetek pod limitem.
- **Počítání jen jednoho limitu.** Musí být splněn příjmový i majetkový limit (obojí 3 mil. Kč) současně, ne jen jeden z nich.
- **Nesestavení obou přehledů.** Závěrku tvoří přehled o majetku a závazcích i přehled o příjmech a výdajích – nestačí jen jeden.
- **Zmeškání lhůty.** Přehledy je nutné sestavit do 6 měsíců po skončení účetního období.
- **Uvádění nového zákona jako platného.** Rekodifikovaný zákon o účetnictví k 15. 10. 2026 účinný není; platí stále zákon č. 563/1991 Sb.

## Shrnutí

Jednoduché účetnictví je hotovostně vedená forma účetnictví určená úzkému okruhu subjektů podle § 1f zákona č. 563/1991 Sb. – spolkům, odborům, organizacím zaměstnavatelů, církvím a honebním společenstvím. Podmínkou je, že jednotka není plátcem DPH a její příjmy ani majetek podle zákonného vymezení nepřesahují 3 mil. Kč. Vede se peněžní deník, kniha pohledávek a kniha závazků; do šesti měsíců po skončení účetního období se sestaví přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích. Podnikatelé a OSVČ tuto formu vést nemohou – podle okolností vedou daňovou evidenci či podvojné účetnictví nebo uplatňují výdaje procentem. Připravovaný nový zákon o účetnictví není k 15. 10. 2026 účinný.

## Často kladené otázky

### Může OSVČ vést jednoduché účetnictví?

Ne. Jednoduché účetnictví smí podle § 1f zákona o účetnictví vést jen vyjmenované neziskové subjekty (spolky, odbory, církve a další), nikoli podnikající fyzické osoby. OSVČ místo něj vede daňovou evidenci podle § 7b zákona o daních z příjmů, případně dobrovolně podvojné účetnictví nebo uplatňuje paušální daň.

### Jaké jsou limity pro vedení jednoduchého účetnictví v roce 2026?

Příjmy za poslední účetní období nesmějí přesáhnout 3 000 000 Kč a hodnota majetku nesmí přesáhnout 3 000 000 Kč. Obě podmínky musí být splněny současně a jednotka zároveň nesmí být plátcem DPH. Překročení kterékoli z nich vede k přechodu na běžné (podvojné) účetnictví.

### Jaký je rozdíl mezi jednoduchým účetnictvím a daňovou evidencí?

Oba systémy pracují na hotovostním principu, liší se však subjektem a předpisem. Jednoduché účetnictví je pro vyjmenované jednotky podle § 13b zákona o účetnictví a vede se v peněžním deníku se dvěma zákonnými přehledy. Daňová evidence je pro podnikající OSVČ podle § 7b zákona o daních z příjmů a slouží ke zjištění základu daně.

### Jaké knihy se v jednoduchém účetnictví vedou?

Vede se peněžní deník, kniha pohledávek, kniha závazků a pomocné knihy o dalších složkách majetku (například dlouhodobý majetek nebo zásoby). Na konci účetního období se sestavuje přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích, jejichž podobu určuje vyhláška č. 325/2015 Sb.

### Zruší nový zákon o účetnictví jednoduché účetnictví?

Připravovaný zákon nemá jednoduše převzít dnešní § 1f a § 13b. Návrh pro část malých neziskových subjektů počítá s možností nebýt účetní jednotkou a pro ty, které účetní jednotkou zůstanou, s peněžním účetnictvím. K 15. 10. 2026 není zákon účinný ani schválený Parlamentem; sněmovní tisk 63 je po prvním čtení. Do jeho případné účinnosti platí stávající úprava.

### Kdy musí spolek přejít na podvojné účetnictví?

Spolek musí přejít na podvojné účetnictví, jakmile přestane splňovat podmínky § 1f – tedy když se stane plátcem DPH nebo jeho příjmy či majetek přesáhnou 3 mil. Kč. Přechází se od prvního dne účetního období následujícího po období zjištění. Vyhláška č. 325/2015 Sb. upravuje knihy a přehledy jednoduchého účetnictví; její § 7 řeší opačný přechod zpět na jednoduché účetnictví.

---

# Kategorie účetních jednotek (mikro/malá/střední/velká)

- URL: https://ucto.cz/ucetnictvi/kategorie-ucetnich-jednotek
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Kategorie účetních jednotek 2026: nové limity mikro, malé, střední a velké jednotky podle § 1b zákona o účetnictví, pravidlo 2 ze 3 a dopady na rozsah účetnictví.

**Ve zkratce:** Účetní jednotka se podle § 1b zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, zařazuje do jedné ze čtyř kategorií – **mikro, malá, střední, nebo velká** – podle tří kritérií: **aktiva celkem, ročního čistého obratu a průměrného počtu zaměstnanců**. Po novele č. 316/2025 Sb. platí pro rok 2026 zvýšené limity: mikro do **11 mil. Kč aktiv / 22 mil. Kč obratu / 10 zaměstnanců**, malá do **120 / 240 mil. Kč / 50**, střední do **600 / 1 200 mil. Kč / 250**, velká překračuje alespoň dvě hranice střední jednotky. Kategorie rozhoduje o rozsahu účetnictví, povinném auditu i zveřejňování.

Zařazení do velikostní kategorie je jedním z prvních rozhodnutí, které musí každá nově vzniklá firma i zavedená společnost udělat. Od kategorie se odvíjí, jak rozsáhlou účetní závěrku jednotka sestavuje, zda zveřejňuje výkaz zisku a ztráty, zda musí sestavit přehled o peněžních tocích a zda jí vzniká [povinný audit](https://ucto.cz/ucetnictvi/povinny-audit). Novela zákona o účetnictví (zákon č. 316/2025 Sb.) přitom peněžní limity proti dřívějšímu stavu zvýšila o 20 % u malých a středních jednotek a přibližně o 22,2 % u mikro jednotek, takže řada firem se posunula do nižší, méně administrativně náročné kategorie. Tento průvodce vysvětluje, jak se kategorie určuje, jaké jsou aktuální limity pro rok 2026 a jaké povinnosti z jednotlivých kategorií plynou.

Informace na této stránce mají obecný informační charakter a nenahrazují účetní, daňové ani právní poradenství a nemusí pokrývat vaši konkrétní situaci.

## Jaké jsou kategorie účetních jednotek a podle čeho se určují?

**Ve zkratce:** Existují čtyři kategorie – **mikro, malá, střední a velká** účetní jednotka. O zařazení rozhodují tři hraniční hodnoty k rozvahovému dni: **aktiva celkem**, **roční čistý obrat** a **průměrný počet zaměstnanců** za účetní období (§ 1b zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví).

Kategorizaci účetních jednotek zavádí § 1b zákona o účetnictví. Běžná podnikatelská účetní jednotka se zařazuje podle tří měřitelných kritérií zjišťovaných k rozvahovému dni a za příslušné účetní období. Subjekty veřejného zájmu a vybrané účetní jednotky jsou podle § 1b odst. 5 vždy velké; pro jednoduché účetnictví se kategorizace nepoužije (§ 13b odst. 4). Rozhodnými kritérii jsou:

- **[Aktiva celkem](https://ucto.cz/slovnik#aktivum)** – úhrn aktiv z rozvahy podle § 1d odst. 1; u podnikatelské rozvahy jde o hodnotu **netto**, tedy po odečtení oprávek a opravných položek.
- **Roční čistý obrat** – u podnikatelů výnosy z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb, na kterých je založen obchodní model jednotky (§ 1d a § 35 vyhlášky č. 500/2002 Sb.), dělené počtem započatých měsíců účetního období a vynásobené dvanácti. Nejde automaticky o všechny výnosové účty; zvláštní pravidla platí například pro finanční instituce a nepodnikatelské jednotky.
- **Průměrný počet zaměstnanců** – přepočtený průměrný počet zaměstnanců za účetní období podle metodiky pro statistické vykazování.

Stejná soustava kritérií se používá i v účetnictví celé Evropské unie; české limity vycházejí ze směrnice o ročních účetních závěrkách a jejich poslední úpravu vyvolala směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2775, která reagovala na inflaci.

## Jaké jsou limity kategorií účetních jednotek pro rok 2026?

**Ve zkratce:** Pro rok 2026 platí zvýšené limity: **mikro** jednotka nepřekračuje aktiva 11 mil. Kč, obrat 22 mil. Kč a 10 zaměstnanců; **malá** 120 / 240 mil. Kč a 50 zaměstnanců; **střední** 600 / 1 200 mil. Kč a 250 zaměstnanců; **velká** jednotka překračuje alespoň dvě hranice střední jednotky (§ 1b zákona č. 563/1991 Sb. ve znění zákona č. 316/2025 Sb.).

Novela zákona o účetnictví provedená zákonem č. 316/2025 Sb. zvýšila peněžní hranice (aktiva a obrat) o 20 % u malých a středních jednotek a přibližně o 22,2 % u mikro jednotek, hraniční počty zaměstnanců (10 / 50 / 250) zůstaly beze změny. Aktuální limity pro zařazení jsou tyto:

| Kategorie | Aktiva celkem                             | Roční čistý obrat                         | Průměrný počet zaměstnanců                |
| --------- | ----------------------------------------- | ----------------------------------------- | ----------------------------------------- |
| Mikro     | do 11 mil. Kč                             | do 22 mil. Kč                             | do 10                                     |
| Malá      | do 120 mil. Kč                            | do 240 mil. Kč                            | do 50                                     |
| Střední   | do 600 mil. Kč                            | do 1 200 mil. Kč                          | do 250                                    |
| Velká     | limit překročen u alespoň 2 ze 3 kritérií | limit překročen u alespoň 2 ze 3 kritérií | limit překročen u alespoň 2 ze 3 kritérií |

Zdroj: § 1b zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 316/2025 Sb. (transpozice směrnice v přenesené pravomoci EU 2023/2775). Hodnoty „do" jsou horní hranice dané kategorie; velká jednotka překračuje alespoň dvě z hranic střední jednotky. Stav k roku 2026.

Pro srovnání uvádíme původní a nové hodnoty. Nové limity se povinně použijí pro posouzení období započatých od 1. 1. 2024 a skončených od 31. 12. 2024; u dříve skončených období započatých od 1. 1. 2024 je jejich použití možné (čl. II bod 2 novely):

| Kategorie | Aktiva (dříve) | Aktiva (nově) | Obrat (dříve) | Obrat (nově)  |
| --------- | -------------- | ------------- | ------------- | ------------- |
| Mikro     | 9 mil. Kč      | 11 mil. Kč    | 18 mil. Kč    | 22 mil. Kč    |
| Malá      | 100 mil. Kč    | 120 mil. Kč   | 200 mil. Kč   | 240 mil. Kč   |
| Střední   | 500 mil. Kč    | 600 mil. Kč   | 1 000 mil. Kč | 1 200 mil. Kč |

Zdroj: § 1b zákona č. 563/1991 Sb. ve znění do novely a ve znění zákona č. 316/2025 Sb. Počet zaměstnanců (10 / 50 / 250) se nezměnil.

## Jak se účetní jednotka do kategorie zařadí (pravidlo 2 ze 3)?

**Ve zkratce:** Do kategorie patří jednotka, která k rozvahovému dni **nepřekročí alespoň 2 ze 3 hraničních hodnot** dané kategorie. Pro **přeřazení** do jiné kategorie musí být dvě hodnoty překročeny (nebo naopak nepřekročeny) ve **dvou po sobě jdoucích rozvahových dnech**; změna se pak projeví od následujícího účetního období (§ 1b a § 1e zákona o účetnictví).

Klíčové je, že kategorie se neurčuje podle jediného kritéria, ale podle pravidla **„alespoň 2 ze 3"**. Jednotka spadá do dané kategorie, pokud nepřekročí alespoň dvě z jejích tří hraničních hodnot. Aby se firma trvale přesunula do vyšší (nebo nižší) kategorie, nestačí jediný „výkyvový" rok – rozhodující hodnoty musí být překročeny ve **dvou po sobě jdoucích rozvahových dnech**. Toto pravidlo zakotvuje § 1e zákona o účetnictví a chrání firmy před tím, aby jediný mimořádný rok hned vyvolal změnu rozsahu povinností.

Postup zařazení lze shrnout do několika kroků:

1. **Zjistěte tři hodnoty** k rozvahovému dni – aktiva celkem, roční čistý obrat a průměrný počet zaměstnanců.
2. **Porovnejte je s limity** nejnižší kategorie (mikro). Pokud jednotka nepřekročí alespoň 2 ze 3 hodnot mikro jednotky, je mikro jednotkou.
3. **Posouvejte se k vyšším kategoriím**, dokud nenajdete tu, jejíž 2 ze 3 hodnot jednotka nepřekračuje.
4. **Sledujte dvě po sobě jdoucí období.** Ke změně kategorie dojde, až jednotka rozhodné hodnoty překročí (nebo přestane překračovat) ve dvou navazujících rozvahových dnech.
5. **Změnu uplatněte od následujícího účetního období** – ne zpětně v období, ve kterém byl test naplněn.

Nově vzniklá účetní jednotka, která ještě nemá za sebou dvě období, se v prvním účetním období zařadí podle předpokládaných hodnot, jichž ke konci prvního období podle vlastního odhadu dosáhne.

### Modelový příklad: posun z mikro do malé jednotky

Společnost s ručením omezeným, která byla dosud mikro jednotkou, vykázala k rozvahovému dni následující hodnoty:

| Rok  | Aktiva     | Obrat      | Zaměstnanci | Posouzení vůči stropu mikro (11 / 22 mil. Kč / 10) |
| ---- | ---------- | ---------- | ----------- | -------------------------------------------------- |
| 2025 | 14 mil. Kč | 25 mil. Kč | 8           | překračuje 2 ze 3 (aktiva i obrat)                 |
| 2026 | 15 mil. Kč | 26 mil. Kč | 9           | překračuje 2 ze 3 (aktiva i obrat)                 |

Firma překročila dvě ze tří hraničních hodnot mikro jednotky (aktiva 14 > 11 mil. Kč a obrat 25 > 22 mil. Kč) ve **dvou po sobě jdoucích** rozvahových dnech. Od účetního období roku 2027 se proto stává **malou účetní jednotkou** a od tohoto období na ni dopadají povinnosti malé jednotky. Za roky 2025 a 2026, ve kterých test teprve probíhal, zůstává mikro jednotkou.

## Jaké povinnosti vyplývají z jednotlivých kategorií?

**Ve zkratce:** Čím menší kategorie, tím menší rozsah účetnictví. **Mikro a malé** jednotky bez povinného auditu mohou sestavovat **rozvahu ve zkráceném rozsahu**; výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu mohou sestavit jen jednotky, které nejsou obchodními společnostmi. Výkaz zisku a ztráty **nemusí zveřejňovat** a **nesestavují přehled o peněžních tocích ani o změnách vlastního kapitálu**. U středních a velkých jednotek je rozsah širší; přehledy peněžních toků a změn vlastního kapitálu podle § 18 odst. 2 povinně sestavují střední a velké **obchodní společnosti**. Pro vybrané účetní jednotky platí zvláštní úprava. Povinný audit má také zákonné výjimky.

Velikostní kategorie určuje hned několik okruhů povinností – rozsah účetní závěrky, povinnost sestavovat výkaz peněžních toků a výkaz o změnách vlastního kapitálu, rozsah zveřejňování i povinný audit. Přehledně:

| Povinnost                                         | Mikro                                               | Malá                                                | Střední                                             | Velká                                               |
| ------------------------------------------------- | --------------------------------------------------- | --------------------------------------------------- | --------------------------------------------------- | --------------------------------------------------- |
| Rozvaha ve zkráceném rozsahu                      | ano bez povinného auditu                            | ano bez povinného auditu                            | ne                                                  | ne                                                  |
| Výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu         | jen neauditované jednotky mimo obchodní společnosti | jen neauditované jednotky mimo obchodní společnosti | ne                                                  | ne                                                  |
| Přehled o peněžních tocích (cash flow)            | ne                                                  | ne                                                  | obchodní společnosti; jinak dle zvláštních pravidel | obchodní společnosti; jinak dle zvláštních pravidel |
| Přehled o změnách vlastního kapitálu              | ne                                                  | ne                                                  | obchodní společnosti; jinak dle zvláštních pravidel | obchodní společnosti; jinak dle zvláštních pravidel |
| Zveřejnění výkazu zisku a ztráty ve sbírce listin | ne (jen rozvaha a příloha)                          | ne (jen rozvaha a příloha)                          | ano                                                 | ano                                                 |
| Výroční zpráva                                    | dle povinnosti auditu či zvláštního předpisu        | dle povinnosti auditu či zvláštního předpisu        | zpravidla ano při povinném auditu                   | zpravidla ano při povinném auditu                   |
| Povinný audit účetní závěrky od 2026              | jen podle zvláštního předpisu                       | jen podle zvláštního předpisu                       | zpravidla ano; výjimky § 20                         | zpravidla ano; výjimky § 20                         |

Zdroj: § 18, § 19a, § 20, § 21, § 21a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 316/2025 Sb., a vyhláška č. 500/2002 Sb. Mikro a malé jednotky uvedené úlevy využijí, pokud nepodléhají povinnému auditu. Stav k roku 2026.

Z tabulky je patrný hlavní smysl kategorizace: snížit administrativní zátěž nejmenších firem. **Mikro a malá** jednotka, která nemá povinný audit, nemusí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty (výsledovku) ve sbírce listin – do veřejného rejstříku zakládá v podstatě jen rozvahu a přílohu v účetní závěrce. **Střední a velká obchodní společnost** sestavuje závěrku v plném rozsahu včetně přehledu o peněžních tocích a o změnách vlastního kapitálu. Povinnost auditu a výroční zprávy je nutné posoudit podle § 20 a § 21 včetně výjimek a zvláštních předpisů.

Pozor: jakmile jednotka podléhá povinnému auditu, ztrácí možnost zkráceného rozsahu i úlevy ve zveřejňování a musí výkazy sestavit v plném rozsahu.

## Jaká je vazba kategorie na povinný audit?

**Ve zkratce:** Od účetních období započatých **1. 1. 2026** mají podle § 20 povinný audit zejména **střední a velké** účetní jednotky. Z velkých jsou vyňaty vybrané účetní jednotky, které nejsou subjekty veřejného zájmu; další výjimky stanoví § 20 odst. 2. Běžnou hranicí mezi malou a střední jednotkou jsou aktiva 120 mil. Kč, obrat 240 mil. Kč a 50 zaměstnanců.

Novela č. 316/2025 Sb. navázala povinný audit zejména na velikostní kategorii. Subjekty veřejného zájmu (banky, pojišťovny či emitenti cenných papírů) se podle § 1b odst. 5 vždy považují za velké jednotky. Naopak vybrané účetní jednotky, které nejsou subjekty veřejného zájmu, jsou z auditu podle § 20 vyňaty, i když jsou zařazeny jako velké. Malé a mikro jednotky audit nemají jen kvůli velikosti; může jim jej uložit zvláštní předpis.

Důležitý rozdíl spočívá v **dataci**: zvýšené limity kategorizace nabyly účinnosti dnem následujícím po vyhlášení novely ve Sbírce zákonů (vyhlášení 2. 9. 2025), tedy od **3. 9. 2025**, a podle přechodných ustanovení se použijí při posouzení období započatých od 1. 1. 2024 a skončených od 31. 12. 2024; u dříve skončených období započatých od 1. 1. 2024 je jejich použití možné. Nový rozsah povinného auditu se naproti tomu uplatní až na **účetní období započatá od 1. 1. 2026**. Závěrka za rok 2025 se proto pro účely auditu posuzuje ještě podle starých pravidel. Podrobně tuto problematiku rozebírá text [povinný audit účetní závěrky](https://ucto.cz/ucetnictvi/povinny-audit) a souvislosti celé novely shrnuje [novela zákona o účetnictví 2026](https://ucto.cz/ucetnictvi/zmeny/zakon-o-ucetnictvi-2026).

## Jak se kategorie projeví u nově vzniklé firmy?

**Ve zkratce:** Nově vzniklá účetní jednotka se v prvním účetním období zařadí podle **předpokládaných hodnot**, jichž podle vlastního odhadu dosáhne ke konci prvního období. Nová firma může začít jako **mikro jednotka**, odpovídá-li tomu její důvodně očekávaná velikost.

U firmy, která teprve vznikla, nelze posoudit dvě po sobě jdoucí období. Zákon proto stanoví, že nově vzniklá jednotka v prvním účetním období použije pro zařazení **předpokládané** hodnoty aktiv, čistého obratu a počtu zaměstnanců, kterých podle svého očekávání ke konci prvního období dosáhne. V dalších obdobích už postupuje podle standardního pravidla 2 ze 3 a sleduje dvě navazující období.

Nově vzniklá s.r.o. může začít jako **mikro účetní jednotka**, pokud důvodně očekává, že k prvnímu rozvahovému dni nepřekročí alespoň dvě z hodnot 11 mil. Kč aktiv, 22 mil. Kč obratu a 10 zaměstnanců. To zpravidla umožní zkrácenou rozvahu, nevyžaduje přehled peněžních toků a při absenci povinného auditu dovoluje nezveřejnit výsledovku. Sama obchodní společnost ji však sestavuje v plném rozsahu.

## Časté chyby při zařazování do kategorie

- **Posuzování podle jediného kritéria.** Kategorie se určuje pravidlem 2 ze 3, ne podle jediné hodnoty. Překročení jedné hraniční hodnoty (například jen obratu) ke změně kategorie nestačí.
- **Změna kategorie už po jednom roce.** Pro přeřazení musí být rozhodné hodnoty překročeny ve dvou po sobě jdoucích rozvahových dnech. Jediný mimořádný rok kategorii nemění.
- **Záměna brutto a netto aktiv.** Pro kategorizaci podle § 1d odst. 1 se u podnikatelské rozvahy používá úhrn aktiv **netto**. Použití brutto hodnoty může jednotku nesprávně zařadit do vyšší kategorie.
- **Záměna kategorizačních a auditních pravidel v přechodném období.** Zvýšené limity kategorizace lze podle přechodných ustanovení použít už při posouzení období započatých v roce 2024, nová pravidla auditu se použijí až od období započatých 1. 1. 2026.
- **Opomenutí dopadu povinného auditu na rozsah.** Jakmile jednotce vznikne povinný audit, nemůže využít zkrácený rozsah ani úlevu při zveřejňování výkazu zisku a ztráty.
- **Špatný přepočet čistého obratu u kratšího období.** Čistý obrat se přepočítává na 12 měsíců; u účetního období kratšího či delšího než 12 měsíců je nutné hodnotu poměrně přepočítat.

## Shrnutí

Účetní jednotky se podle § 1b zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, dělí na **mikro, malé, střední a velké** podle tří kritérií – aktiv celkem, ročního čistého obratu a průměrného počtu zaměstnanců. Po novele č. 316/2025 Sb. platí pro rok 2026 zvýšené limity: mikro do 11 / 22 mil. Kč a 10 zaměstnanců, malá do 120 / 240 mil. Kč a 50 zaměstnanců, střední do 600 / 1 200 mil. Kč a 250 zaměstnanců, velká překračuje alespoň dvě z těchto hranic. Subjekty veřejného zájmu a vybrané účetní jednotky se však za velké považují vždy. O běžném zařazení rozhoduje pravidlo „alespoň 2 ze 3 hodnot ve dvou po sobě jdoucích rozvahových dnech" (§ 1e), přičemž změna se projeví od následujícího účetního období. Kategorie určuje rozsah účetnictví, výkaznictví a zpravidla i [povinný audit](https://ucto.cz/ucetnictvi/povinny-audit); u něj platí zákonné výjimky.

## Často kladené otázky

### Kolik je kategorií účetních jednotek a podle čeho se určují?

Kategorie jsou čtyři – mikro, malá, střední a velká účetní jednotka (§ 1b zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví). O zařazení rozhodují tři kritéria zjišťovaná k rozvahovému dni a za účetní období: aktiva celkem, roční čistý obrat a průměrný počet zaměstnanců. Platí pravidlo „alespoň 2 ze 3 hodnot", nikoli posouzení podle jediného ukazatele.

### Jaké jsou limity mikro účetní jednotky pro rok 2026?

Mikro účetní jednotka pro rok 2026 nepřekračuje aktiva 11 mil. Kč, roční čistý obrat 22 mil. Kč a 10 zaměstnanců (§ 1b zákona č. 563/1991 Sb. ve znění zákona č. 316/2025 Sb.). Stačí nepřekročit alespoň dvě z těchto tří hodnot. Peněžní limity novela proti dřívějšímu stavu (9 a 18 mil. Kč) zvýšila přibližně o 22,2 %.

### Jak často se kategorie účetní jednotky mění?

Ke změně kategorie dojde, až jednotka rozhodné hodnoty překročí (nebo přestane překračovat) ve dvou po sobě jdoucích rozvahových dnech (§ 1e zákona o účetnictví). Změna se pak uplatní od následujícího účetního období. Jediný mimořádný rok kategorii nemění – proto se sledují vždy dvě navazující období.

### Musí mikro a malá účetní jednotka zveřejňovat výkaz zisku a ztráty?

Ne. Mikro a malá účetní jednotka, která nemá povinný audit, nemusí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty (výsledovku) ve sbírce listin a do veřejného rejstříku zakládá v podstatě jen rozvahu a přílohu. Tyto jednotky rovněž nesestavují přehled o peněžních tocích ani přehled o změnách vlastního kapitálu (§ 18 a § 21a zákona č. 563/1991 Sb.).

### Jak se zařadí nově vzniklá firma?

Nově vzniklá účetní jednotka se v prvním účetním období zařadí podle předpokládaných hodnot aktiv, čistého obratu a počtu zaměstnanců, kterých podle vlastního odhadu dosáhne ke konci prvního období. V dalších obdobích už postupuje podle pravidla 2 ze 3 a sleduje dvě navazující období. Nová firma může začít jako mikro jednotka, pokud to odpovídá důvodně předpokládaným hodnotám.

### Souvisí kategorie účetní jednotky s povinným auditem?

Ano, od roku 2026 přímo, ale s výjimkami. Podle § 20 zákona č. 563/1991 Sb. jej mají zejména střední a velké jednotky; z velkých jsou vyňaty vybrané účetní jednotky, které nejsou subjekty veřejného zájmu. Subjekt veřejného zájmu se vždy považuje za velkou jednotku. Povinnost může také uložit zvláštní předpis. Podrobnosti popisuje samostatný text o [povinném auditu](https://ucto.cz/ucetnictvi/povinny-audit).

---

# Kdo musí vést účetnictví (účetní jednotky)

- URL: https://ucto.cz/ucetnictvi/kdo-musi-vest-ucetnictvi
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Kdo musí vést účetnictví v roce 2026: účetní jednotky dle § 1 zákona o účetnictví — všechny firmy a fyzické osoby s obratem nad 25 mil. Kč nebo zápisem v OR.

**Ve zkratce:** Účetnictví musí v roce 2026 povinně vést každá **právnická osoba se sídlem v ČR** (s.r.o., a.s., družstvo, spolek, nadace) bez ohledu na velikost a dále ty **fyzické osoby (OSVČ)**, které jsou **zapsány v obchodním rejstříku** nebo jejichž **obrat přesáhl za předchozí kalendářní rok 25 000 000 Kč**. Okruh povinných osob — tzv. **účetních jednotek** — taxativně vymezuje **§ 1 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví**. Komu zákon účetnictví neukládá, tomu zpravidla stačí jednodušší daňová evidence nebo výdajový paušál.

Povinnost vést účetnictví je jedním z prvních pravidel, na které podnikatel narazí. Není přitom dobrovolná ani věcí dohody: zákon o účetnictví přesně vyjmenovává, kdo se stává účetní jednotkou, a tím i kdo musí vést účetnictví v rozsahu určeném zákonem; za podmínek § 9 může jít o zjednodušený rozsah a u vybraných subjektů podle § 1f o jednoduché účetnictví. Tento průvodce projde celý výčet účetních jednotek řádek po řádku, vysvětlí klíčové kritérium obratu 25 milionů korun, ukáže, odkdy povinnost vzniká a jak dlouho trvá, a upozorní na nejčastější omyly — zejména na záměnu tohoto obratu s limitem pro registraci k DPH.

## Kdo je účetní jednotka podle zákona o účetnictví?

Pojem **účetní jednotka** je klíčový: kdo je účetní jednotkou, ten má povinnost vést účetnictví. Výčet je uveden v **§ 1 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví**, a je **taxativní** (uzavřený) — účetní jednotkou je pouze ten, kdo do některé z níže uvedených skupin spadá.

Účetní jednotkou jsou zejména:

1. **právnické osoby se sídlem na území ČR** [§ 1 odst. 2 písm. a)] — tedy s.r.o., akciové společnosti, družstva, spolky, nadace, ústavy, společenství vlastníků jednotek a další; účetnictví vedou **vždy**, bez ohledu na obrat či počet zaměstnanců,
2. **zahraniční právnické osoby a zahraniční jednotky** povinné vést účetnictví, které na území ČR podnikají nebo provozují jinou činnost [§ 1 odst. 2 písm. b)],
3. **organizační složky státu** [§ 1 odst. 2 písm. c)],
4. **fyzické osoby zapsané v obchodním rejstříku** [§ 1 odst. 2 písm. d)],
5. **ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli**, jejichž **obrat** podle zákona o DPH, včetně osvobozených plnění, která se do obratu pro DPH jinak nezahrnují, **přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč**; účetní jednotkou se stávají **od prvního dne následujícího kalendářního roku** [§ 1 odst. 2 písm. e)],
6. **fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí** (dobrovolně) [§ 1 odst. 2 písm. f)],
7. **fyzické osoby — společníci sdružení ve společnosti** (dříve „sdružení bez právní subjektivity"), pokud alespoň **jeden ze společníků je účetní jednotkou** [§ 1 odst. 2 písm. g)],
8. **fyzické osoby, kterým povinnost vést účetnictví ukládá zvláštní právní předpis** [§ 1 odst. 2 písm. h)],
9. **svěřenské fondy** podle občanského zákoníku [§ 1 odst. 2 písm. i)].

Zákonný výčet dále obsahuje fondy obhospodařované penzijní společností, investiční fondy bez právní osobnosti a další jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. j) až l).

| Skupina                        | Kdo to je                                                     | Účetnictví vede      |
| ------------------------------ | ------------------------------------------------------------- | -------------------- |
| Právnické osoby se sídlem v ČR | s.r.o., a.s., družstvo, spolek, nadace, SVJ                   | vždy                 |
| Fyzické osoby zapsané v OR     | OSVČ s dobrovolným i povinným zápisem do obchodního rejstříku | vždy                 |
| Ostatní fyzické osoby (OSVČ)   | podnikatel s obratem nad 25 mil. Kč                           | po překročení obratu |
| Fyzické osoby — dobrovolně     | OSVČ, která se sama rozhodla                                  | dle svého rozhodnutí |
| Společníci ve společnosti      | je-li alespoň jeden společník účetní jednotkou                | vždy                 |
| Svěřenské fondy                | správce fondu                                                 | vždy                 |

_Zdroj: § 1 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Platí pro rok 2026._

Účetní jednotka a okamžik povinného zahájení nejsou totožné pojmy: u obratu je mezi nimi odklad podle § 4 odst. 3. Jednoduché účetnictví je také účetnictví; například malý spolek je může vést jen při souběžném splnění § 1f, zejména neplátcovství DPH a limitů příjmů i majetku po 3 mil. Kč.

## Které firmy musí vést účetnictví vždy?

U **právnických osob** je odpověď jednoduchá: účetnictví vedou **bez výjimky a od svého vzniku**. Žádný limit obratu, počtu zaměstnanců ani aktiv tu nehraje roli — povinnost plyne přímo z § 1 odst. 2 písm. a) zákona o účetnictví už tím, že právnická osoba má sídlo v ČR.

To se týká zejména těchto subjektů:

- **společnost s ručením omezeným (s.r.o.)** a **akciová společnost (a.s.)**,
- **veřejná obchodní společnost** a **komanditní společnost**,
- **družstvo** (včetně bytového a sociálního družstva),
- **spolek**, **nadace**, **nadační fond**, **ústav**,
- **společenství vlastníků jednotek (SVJ)**,
- **příspěvkové organizace** a další právnické osoby.

Nově založené s.r.o. tedy vede účetnictví od prvního dne své existence — i kdyby v prvním roce nemělo žádné tržby. Povinnost se neodvíjí od podnikání, ale od právní formy.

## Kdy musí OSVČ (fyzická osoba) vést účetnictví?

U **fyzických osob (OSVČ)** je situace odlišná — většina podnikatelů účetnictví vést **nemusí** a vystačí si s jednodušší daňovou evidencí podle § 7b zákona o daních z příjmů nebo s výdajovým paušálem. Účetní jednotkou a tím povinnou osobou se OSVČ stává jen v jasně vymezených případech (§ 1 odst. 2 písm. d) až h) zákona o účetnictví):

1. **je zapsaná v obchodním rejstříku** — ať už dobrovolně, nebo z titulu zákonné povinnosti. Zápisem do obchodního rejstříku se z OSVČ stává účetní jednotka automaticky,
2. **její obrat přesáhl 25 000 000 Kč** za bezprostředně předcházející kalendářní rok (klíčové kritérium pro běžné podnikatele, viz níže),
3. **rozhodla se vést účetnictví dobrovolně** — typicky kvůli lepšímu přehledu o hospodaření, požadavku banky či investora,
4. **je společníkem ve společnosti** (dříve sdružení), v níž je alespoň jeden ze společníků účetní jednotkou,
5. **ukládá jí to zvláštní právní předpis**.

Pokud OSVČ nespadá do žádné z těchto skupin, účetnictví vést **nemusí**. Rozdíly mezi oběma režimy a praktický návod, co si zvolit, rozebírá podrobně článek [účetnictví vs daňová evidence](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetnictvi-vs-danova-evidence).

## Co znamená obrat 25 milionů Kč pro povinné účetnictví?

Pro běžnou OSVČ, která není zapsaná v obchodním rejstříku, je rozhodujícím spouštěčem povinnosti právě **obrat**. Podle **§ 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb.** se fyzická osoba stává účetní jednotkou, pokud její **obrat podle zákona o DPH** přesáhl za **bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč**.

Klíčové detaily tohoto kritéria:

- **Obrat se odvozuje od zákona o DPH**, avšak pro účetní hranici se připočítávají také osvobozená plnění v rámci podnikání, která nejsou součástí obratu pro DPH. Nejde o zisk ani o příjmy v hotovostním pojetí daňové evidence.
- Hranice **25 000 000 Kč** se sleduje **za celý předchozí kalendářní rok**, nikoli klouzavě za 12 měsíců.
- Povinnost se týká **i neplátce DPH** — pojem „obrat podle zákona o DPH" se používá jen jako způsob výpočtu, plátcovství DPH není podmínkou.

**Pozor na záměnu hranic.** Obrat 25 000 000 Kč pro povinné účetnictví **není totéž** co limit obratu **2 000 000 Kč** pro povinnou registraci k DPH (§ 6 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH) ani co limit **2 000 000 Kč** pro vstup do paušálního režimu. Jde o tři nezávislé veličiny — překročení jedné nemá automatický vliv na druhou. OSVČ tak může být plátcem DPH a přitom stále vést pouze daňovou evidenci, dokud její obrat nepřekročí 25 milionů.

| Hranice                      | Částka              | Co spouští                                                                | Právní základ                             |
| ---------------------------- | ------------------- | ------------------------------------------------------------------------- | ----------------------------------------- |
| Obrat pro povinné účetnictví | 25 000 000 Kč / rok | povinnost vést účetnictví (FO)                                            | § 1 odst. 2 písm. e) zák. č. 563/1991 Sb. |
| Obrat pro registraci k DPH   | 2 000 000 Kč / rok  | přihlášku do 10 pracovních dnů; plátcovství zpravidla od dalšího 1. ledna | § 6 odst. 1 zák. č. 235/2004 Sb.          |
| Limit pro paušální daň       | 2 000 000 Kč / rok  | možnost vstupu do paušálního režimu                                       | § 2a zák. č. 586/1992 Sb.                 |

_Zdroj: zákony č. 563/1991 Sb., č. 235/2004 Sb. a č. 586/1992 Sb. Platí pro rok 2026._

DPH má také druhý limit 2 536 500 Kč za kalendářní rok, po jehož překročení vzniká plátcovství už následující den. U prvního limitu lze v přihlášce zvolit dřívější vznik plátcovství.

## Odkdy povinnost vést účetnictví vzniká a jak dlouho trvá?

Překročení obratu **neznamená**, že byste museli začít účtovat zpětně nebo okamžitě. Zákon o účetnictví stanoví u fyzických osob odložený start i minimální dobu trvání.

- **Vznik povinnosti z obratu.** Fyzická osoba, která se stane účetní jednotkou podle § 1 odst. 2 písm. e), je povinna vést účetnictví **od prvního dne účetního období následujícího po kalendářním roce, ve kterém se účetní jednotkou stala** (§ 4 odst. 3 zákona o účetnictví). Překročí-li tedy OSVČ obrat v roce 2026, začíná vést účetnictví od 1. 1. 2028 — celý rok 2027 ještě dokončí v daňové evidenci.
- **Minimální doba vedení.** S výjimkou ukončení činnosti je nutné vést účetnictví **nejméně 5 po sobě jdoucích účetních období** (§ 4 odst. 7 zákona o účetnictví). Teprve poté, pominou-li důvody povinnosti (například obrat trvale klesne pod 25 mil. Kč a podnikatel není zapsán v obchodním rejstříku), může OSVČ přejít zpět na daňovou evidenci. Nelze tedy účetnictví a daňovou evidenci střídat rok co rok.
- **Přechod na účetnictví.** Při přechodu z daňové evidence na účetnictví se základ daně upravuje mimo jiné o zásoby, ceniny, vybrané zálohy, pohledávky a závazky postupem podle přílohy č. 3 zákona č. 586/1992 Sb. Možnost postupného zahrnutí až po devět zdaňovacích období se týká hodnoty zásob a pohledávek, nikoli automaticky celé čisté úpravy.

## Kdo nemusí vést účetnictví?

Účetnictví naopak **nemusí** vést každý, kdo není účetní jednotkou. Prakticky jde zejména o **fyzické osoby (OSVČ)**, které:

- **nejsou zapsány v obchodním rejstříku**,
- **nepřekročily obrat 25 000 000 Kč** za předchozí kalendářní rok,
- **nemají povinnost účetnictví** z jiného zvláštního předpisu ani z účasti ve společnosti podle § 1 odst. 2 písm. g) a
- **nerozhodly se** vést účetnictví dobrovolně.

Takové OSVČ mají na výběr ze tří jednodušších cest, jak prokázat výdaje a stanovit základ daně:

1. **Daňová evidence** podle § 7b zákona o daních z příjmů — eviduje skutečné příjmy, výdaje, majetek a dluhy. Vhodná, má-li podnikatel reálné a doložitelné výdaje.
2. **Výdajové paušály** — místo skutečných výdajů uplatní procento z příjmů: u příjmů ze samostatné činnosti podle § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů **80 %** (řemeslná živnost a zemědělství, max. 1 600 000 Kč), **60 %** (ostatní živnosti, max. 1 200 000 Kč) nebo **40 %** (jiné podnikání, max. 800 000 Kč); u příjmů z nájmu podle § 9 odst. 4 téhož zákona pak **30 %** (max. 600 000 Kč). Sazba 30 % a stejné maximum platí i pro nájem majetku zařazeného v obchodním majetku podle § 7 odst. 7 písm. c).
3. **Paušální daň** — při splnění podmínek (mj. rozhodné příjmy ze samostatné činnosti do 2 000 000 Kč podle pásma a neplátcovství DPH) platí OSVČ jednu měsíční částku zahrnující daň i pojistné a běžné přiznání ani přehledy zpravidla nepodává.

Stejně tak účetnictví **nevedou neziskové fyzické osoby**, které nepodnikají, a v určitých případech mohou některé menší subjekty vést jen **jednoduché účetnictví** podle zvláštních pravidel (např. malé spolky), pokud splní zákonné podmínky.

## Do jaké kategorie účetních jednotek subjekt patří?

Jakmile někdo účetnictví vede, zařazuje se podle velikosti do jedné ze **čtyř kategorií účetních jednotek** podle **§ 1b zákona o účetnictví**. Kategorie pak určuje rozsah účetnictví, povinnost auditu i rozsah zveřejňování. Peněžní limity byly novelou **zákona č. 316/2025 Sb.** zvýšeny zhruba o čtvrtinu:

| Kategorie               | Aktiva celkem (max)           | Roční úhrn čistého obratu (max) | Průměrný počet zaměstnanců (max) |
| ----------------------- | ----------------------------- | ------------------------------- | -------------------------------- |
| Mikro účetní jednotka   | 11 mil. Kč                    | 22 mil. Kč                      | 10                               |
| Malá účetní jednotka    | 120 mil. Kč                   | 240 mil. Kč                     | 50                               |
| Střední účetní jednotka | 600 mil. Kč                   | 1 200 mil. Kč                   | 250                              |
| Velká účetní jednotka   | překračuje hodnoty střední ÚJ | —                               | —                                |

_Zdroj: § 1b zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 316/2025 Sb. Zařazení podle pravidla „alespoň 2 ze 3 hodnot ve 2 po sobě jdoucích obdobích". Platí pro rok 2026._

Kategorie podle tabulky jsou vzájemně oddělené: malá jednotka již není mikro, střední není mikro ani malá. Velká překračuje alespoň dvě hranice střední; subjekty veřejného zájmu a vybrané účetní jednotky jsou velké vždy. Změna se řídí dvěma po sobě následujícími rozvahovými dny a projeví se od dalšího období (§ 1e); první období vychází z důvodného odhadu. Pro účetní období započatá od 1. ledna 2026 stanoví § 20 audit středním a velkým jednotkám, s výjimkou vybraných jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu, a zákonných insolvenčních výjimek. Audit může také uložit zvláštní předpis. Pro dříve započaté období se ověřuje přechodný režim; malé subjekty veřejného zájmu neexistují, protože jsou ze zákona velké.

## Modelový příklad: kdy řemeslníkovi vznikne povinnost účetnictví

Řemeslník (OSVČ, **není zapsán v obchodním rejstříku**, plátce DPH) dosáhl v jednotlivých letech tohoto obratu podle zákona o DPH:

- **2025:** 18 000 000 Kč — obrat pod hranicí, OSVČ vede **daňovou evidenci**.
- **2026:** 27 000 000 Kč — obrat **přesáhl 25 000 000 Kč**; protože byl překročen za rok 2026, stává se řemeslník **účetní jednotkou** od **1. 1. 2027** podle § 1 odst. 2 písm. e).
- **2027:** řemeslník je sice již účetní jednotkou, ale povinnost účetnictví ještě **nenastává** — celý rok 2027 dokončí v daňové evidenci (start je odložený o jedno účetní období dle § 4 odst. 3).
- **od 1. 1. 2028:** začíná **vést účetnictví** a musí v něm setrvat **nejméně 5 účetních období**, tj. do konce roku 2032.

Kdyby tentýž řemeslník byl **zapsán v obchodním rejstříku**, vedl by účetnictví bez ohledu na obrat — povinnost by mu plynula už ze zápisu podle § 1 odst. 2 písm. d). Naopak skutečnost, že je plátcem DPH (obrat nad 2 mil. Kč), na povinnost účetnictví **sama o sobě nemá vliv**.

## Časté chyby a omyly kolem povinnosti vést účetnictví

- **Záměna obratu 25 mil. Kč s limitem pro DPH.** Nejčastější omyl. Limit 25 000 000 Kč pro povinné účetnictví je něco jiného než hranice 2 000 000 Kč pro registraci k DPH. Plátce DPH nemusí automaticky vést účetnictví.
- **Domněnka, že malé s.r.o. účetnictví nevede.** Každá právnická osoba se sídlem v ČR vede účetnictví **vždy**, i bez tržeb a zaměstnanců. Limit obratu se týká jen fyzických osob.
- **Okamžitý nebo zpětný start.** Po překročení obratu povinnost účetnictví vzniká až podle § 4 odst. 3 až po roce, ve kterém se OSVČ stala účetní jednotkou: obrat překročený v roce 2026 vede ke startu 1. ledna 2028, pokud nevznikne jiný důvod dřívějšího vedení.
- **Předčasný návrat k daňové evidenci.** Účetnictví je nutné vést **minimálně 5 účetních období** (§ 4 odst. 7). Střídat ho rok co rok s daňovou evidencí nelze.
- **Opomenutí úpravy základu daně při přechodu.** Při změně z daňové evidence na účetnictví je třeba upravit základ daně podle přílohy č. 3 ZDP; hodnotu zásob a pohledávek lze za podmínek § 23 odst. 14 zahrnout jednorázově nebo postupně po devět následujících období.
- **Dobrovolné účetnictví ze setrvačnosti.** Mnoho drobných OSVČ vede „podvojné účetnictví" zbytečně, ač by jim stačila daňová evidence či paušál. Dobrovolné účetnictví má smysl jen tehdy, potřebujete-li jeho informační hodnotu (banka, investor, přehled o firmě).

## Shrnutí: kdo musí vést účetnictví

- **Účetní jednotky** vyjmenovává taxativně § 1 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví — kdo je účetní jednotkou, ten vede účetnictví.
- **Právnické osoby** se sídlem v ČR (s.r.o., a.s., družstva, spolky) vedou účetnictví **vždy** a od svého vzniku.
- **Fyzické osoby (OSVČ)** vedou účetnictví, jsou-li **zapsány v obchodním rejstříku**, překročily-li **obrat 25 000 000 Kč** za předchozí rok, rozhodly-li se pro ně dobrovolně, jsou-li společníky ve společnosti s účetní jednotkou, nebo jim to ukládá zvláštní předpis.
- Obrat **25 mil. Kč** pro účetnictví se nezaměňuje s limitem **2 mil. Kč** pro DPH ani pro paušální daň.
- Start závisí na důvodu: zápis v OR znamená vedení od zápisu; překročení obratu v roce 2026 vede při uvedených předpokladech ke startu 1. ledna 2028. Minimum je pět účetních období, s výjimkou ukončení činnosti (§ 4).
- Komu zákon účetnictví neukládá, vystačí si s **daňovou evidencí** nebo **výdajovým paušálem** — viz [účetnictví vs daňová evidence](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetnictvi-vs-danova-evidence).

## Často kladené otázky

### Kdo musí v roce 2026 povinně vést účetnictví?

Účetnictví musí vést všechny účetní jednotky podle § 1 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb. — zejména všechny právnické osoby se sídlem v ČR (s.r.o., a.s., družstva, spolky) a fyzické osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo s obratem nad 25 000 000 Kč za předchozí kalendářní rok. Účetnictví vedou dobrovolně i ti, kdo se tak rozhodnou, a společníci ve společnosti, je-li alespoň jeden z nich účetní jednotkou.

### Jaký je obrat pro povinné vedení účetnictví?

Pro fyzické osoby je rozhodující obrat 25 000 000 Kč za bezprostředně předcházející kalendářní rok podle § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Obrat se posuzuje podle zákona o DPH (včetně osvobozených plnění). Tento limit se nezaměňuje s hranicí 2 000 000 Kč pro registraci k DPH — jde o dvě nezávislé veličiny.

### Musí s.r.o. vždy vést účetnictví, i bez tržeb?

Ano. Každá právnická osoba se sídlem v ČR, tedy i s.r.o. bez tržeb a bez zaměstnanců, je účetní jednotkou podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona o účetnictví a vede účetnictví od svého vzniku. Limit obratu 25 milionů Kč se vztahuje pouze na fyzické osoby, nikoli na firmy.

### Odkdy musí OSVČ začít vést účetnictví po překročení obratu?

Povinnost vzniká až od prvního dne účetního období následujícího po kalendářním roce, v němž se OSVČ stala účetní jednotkou (§ 4 odst. 3 zákona o účetnictví). Překročí-li OSVČ obrat 25 mil. Kč v roce 2026, vede daňovou evidenci ještě celý rok 2027 a účetnictví začíná vést od 1. 1. 2028.

### Mohu přejít z účetnictví zpět na daňovou evidenci?

Ano, ale ne ihned. Fyzická osoba podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) musí s výjimkou ukončení činnosti podle § 4 odst. 7 setrvat v účetnictví nejméně pět po sobě jdoucích účetních období. Teprve poté, pominou-li důvody povinnosti (například obrat klesne trvale pod 25 mil. Kč a podnikatel není zapsán v obchodním rejstříku), může přejít zpět na daňovou evidenci.

### Je daňová evidence totéž co účetnictví?

Ne. Daňová evidence podle § 7b zákona č. 586/1992 Sb. je jednodušší a pracuje na hotovostním principu (rozhoduje skutečný příjem a výdaj peněz). Účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb. je náročnější, pracuje na akruálním principu (náklady a výnosy dle období) a vrcholí účetní závěrkou. Podrobné srovnání nabízí článek [účetnictví vs daňová evidence](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetnictvi-vs-danova-evidence).

---

# Náležitosti faktury: co musí obsahovat

- URL: https://ucto.cz/ucetnictvi/nalezitosti-faktury
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Náležitosti faktury 2026: co musí obsahovat faktura plátce i neplátce DPH. Povinné údaje podle § 29 zákona o DPH, § 435 obč. zákoníku, vzor a časté chyby.

**Ve zkratce:** Běžný daňový doklad plátce DPH má podle § 29 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. **dvanáct základních náležitostí**: mimo jiné označení dodavatele i odběratele, jejich přidělené **DIČ**, evidenční číslo, datum vystavení, [datum uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP)](https://ucto.cz/slovnik#duzp), předmět a rozsah plnění, jednotkovou cenu a slevu, **základ daně, sazbu DPH a výši daně**. Zákon připouští výjimky podle typu plnění a dokladu. Neplátce DPH vystavuje běžnou fakturu jako **obchodní listinu** podle § 435 občanského zákoníku: uvádí jméno/název, sídlo, přidělené **IČO** a údaj o zápisu v příslušném rejstříku nebo evidenci; popis plnění a cena jsou potřebné pro průkazné vyúčtování. DPH nevyčísluje. Souvislosti k daňovému režimu najdete v článku [daňový doklad](https://ucto.cz/dph/danovy-doklad).

## Co je faktura a jaké zákony určují její náležitosti?

Faktura je nejběžnější doklad, kterým podnikatel vyúčtuje dodané zboží nebo poskytnutou službu a vyzve k zaplacení. Samotné slovo „faktura“ žádný český zákon přímo nedefinuje – jde o souhrnný pojem. To, co faktura musí obsahovat, ale upravují hned tři předpisy, podle toho, v jaké roli vystupujete:

| Předpis                                        | Co řeší                          | Koho se týká                                |
| ---------------------------------------------- | -------------------------------- | ------------------------------------------- |
| Zákon č. 235/2004 Sb., o DPH (§ 29, § 30)      | Náležitosti **daňového dokladu** | Plátce DPH                                  |
| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (§ 435) | Údaje na **obchodní listině**    | Každý podnikatel                            |
| Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (§ 11)     | Náležitosti **účetního dokladu** | Účetní jednotky (firmy, OSVČ s účetnictvím) |

_Zdroj: zákon č. 235/2004 Sb., zákon č. 89/2012 Sb. a zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pro rok 2026._

Klíčový rozdíl je, **jste-li plátcem DPH**. Pokud plátce vystavuje fakturu jako daňový doklad, musí splnit požadavky § 29 zákona o DPH; zákon nevyžaduje daňový doklad pro každé jednotlivé plnění, například při běžném prodeji spotřebiteli. Neplátce vystavuje za běžné tuzemské plnění fakturu bez české DPH.

## Co musí obsahovat faktura plátce DPH (daňový doklad)?

Plátce DPH vystavuje fakturu, která plní funkci daňového dokladu. Podle § 29 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. běžný daňový doklad obsahuje **dvanáct základních náležitostí**; zákonné výjimky jsou uvedeny níže:

| #   | Náležitost                                                   | Vysvětlení                                      |
| --- | ------------------------------------------------------------ | ----------------------------------------------- |
| 1   | Označení osoby, která plnění uskutečňuje (dodavatel)         | Jméno/název, sídlo                              |
| 2   | DIČ dodavatele                                               | Daňové identifikační číslo poskytovatele plnění |
| 3   | Označení osoby, pro kterou je plnění uskutečněno (odběratel) | Jméno/název, sídlo                              |
| 4   | DIČ odběratele                                               | Pokud je odběrateli přiděleno                   |
| 5   | Evidenční číslo daňového dokladu                             | Jednoznačné a dohledatelné číslo                |
| 6   | Rozsah a předmět plnění                                      | Popis dodaného zboží nebo služby a množství     |
| 7   | Datum vystavení dokladu                                      | Den, kdy byl doklad vystaven                    |
| 8   | Datum uskutečnění plnění (DUZP) nebo přijetí úplaty          | Liší-li se od data vystavení                    |
| 9   | Jednotková cena bez daně, případně sleva                     | Cena za měrnou jednotku                         |
| 10  | Základ daně                                                  | Částka, ze které se daň vypočítá                |
| 11  | Sazba daně                                                   | Použitá sazba DPH                               |
| 12  | Výše daně                                                    | Daň uvedená v Kč                                |

_Zdroj: § 29 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pro rok 2026._

Výše daně se podle § 29 odst. 1 písm. l) uvádí v české měně. Sazby DPH jsou v roce 2026 dvě – **základní 21 %** a **snížená 12 %** (§ 47 zákona o DPH). Podle § 29 odst. 3 se například neuvádí nepřidělené DIČ odběratele a u osvobozeného plnění nebo přenesení povinnosti se neuvádí sazba ani výše daně. Zjednodušený doklad má další výjimky podle § 30a. Nesprávné nebo chybějící údaje je třeba řešit podle konkrétního případu; samy o sobě vždy neznamenají ztrátu nároku odběratele na odpočet.

### Kdy faktura plátce obsahuje ještě další údaje?

V některých situacích § 29 zákona o DPH ukládá doplnit na doklad zvláštní formulace:

- **„daň odvede zákazník“** – je-li povinen přiznat daň příjemce plnění (přenesená daňová povinnost, reverse charge);
- **odkaz na příslušné ustanovení zákona o DPH, směrnice EU nebo jiný údaj** – je-li plnění osvobozeno od daně;
- **„vystaveno zákazníkem“** – vystavuje-li doklad jménem dodavatele sám odběratel (na základě zmocnění);
- **„zvláštní režim – cestovní služba“** nebo příslušné označení pro použité zboží, umělecká díla či sběratelské předměty a starožitnosti – podle § 89 odst. 14 nebo § 90 odst. 14, nikoli samotného § 29. Daň z přirážky se v těchto režimech samostatně neuvádí.

Při přenesené daňové povinnosti dodavatel daň nevyčísluje – uvede základ daně a text „daň odvede zákazník“. Daň přizná a odvede odběratel.

## Co musí obsahovat faktura neplátce DPH?

Prázdný formulář je k dispozici jako [faktura neplátce DPH — vzor DOCX a PDF](https://ucto.cz/sablony/faktura-neplatce-dph-vzor). Tato kapitola vysvětluje právní režim; stažitelná stránka obsahuje samotný dokument k vyplnění.

Neplátce DPH na běžné faktuře za své tuzemské plnění **DPH nevyčísluje ani neúčtuje**. Uvede-li na dokladu daň, vzniká mu podle § 108 odst. 4 písm. g) zákona o DPH povinnost ji přiznat. Jeho běžná faktura není daňovým dokladem podle zákona o DPH, ale je **obchodní listinou** podle § 435 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Z tohoto ustanovení vyplývají údaje, které musí podnikatel na fakturu uvést:

- **jméno (u fyzické osoby) nebo název (u právnické osoby)**;
- **sídlo** podnikání;
- **identifikující údaj – v praxi IČO**, byl-li podnikateli přidělen;
- **údaj o zápisu** do obchodního rejstříku (oddíl a vložka), do jiného veřejného rejstříku, nebo do živnostenské či jiné evidence (typicky „zapsáno v živnostenském rejstříku“).

K tomu, aby faktura plnila svou funkci vyúčtování a byla použitelná v účetnictví, se doplňují další obvyklé údaje: evidenční číslo faktury, označení odběratele, popis a množství dodaného zboží či služby, datum vystavení, datum splatnosti, celková cena a způsob platby (číslo účtu, variabilní symbol). Místo DPH se na fakturu neplátce hodí poznámka typu **„Nejsem plátce DPH“**, aby bylo příjemci zřejmé, proč daň chybí.

| Údaj                          | Plátce DPH                        | Neplátce DPH                                                |
| ----------------------------- | --------------------------------- | ----------------------------------------------------------- |
| Jméno/název, sídlo dodavatele | ano                               | ano                                                         |
| IČO                           | je-li přiděleno                   | je-li přiděleno                                             |
| DIČ                           | ano, s výjimkami                  | pokud bylo přiděleno; samotné DIČ neznamená plátcovství DPH |
| Údaj o zápisu v rejstříku     | ano                               | ano                                                         |
| Evidenční číslo dokladu       | ano                               | ano (doporučeno)                                            |
| Označení odběratele           | ano, s výjimkami                  | pro vyúčtování doporučeno                                   |
| Popis a rozsah plnění         | ano                               | ano                                                         |
| Datum vystavení               | ano                               | ano                                                         |
| Datum uskutečnění plnění      | ano, liší-li se od data vystavení | jako údaj o plnění doporučeno; nejde o DUZP pro českou DPH  |
| Základ daně, sazba a výše DPH | ano, s výjimkami                  | u běžného tuzemského plnění ne                              |
| Celková cena                  | ano                               | ano                                                         |

_Zdroj: § 29 zákona č. 235/2004 Sb. (plátce) a § 435 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (obchodní listina)._

Údaje vyžadované § 435 občanského zákoníku uvádí podnikatel na obchodních listinách bez ohledu na registraci k DPH.

## Kdy stačí zjednodušený daňový doklad?

Plátce DPH může u plnění do **10 000 Kč včetně daně** vystavit **zjednodušený daňový doklad** podle § 30 a § 30a zákona č. 235/2004 Sb. Typicky jde o účtenku z pokladny nebo paragon. U zjednodušeného dokladu **nemusíte uvádět údaje o odběrateli** (jeho označení ani DIČ), nemusí být uvedena jednotková cena ani samostatně základ daně a výše daně – stačí uvést sazbu daně a částku, kterou se daň dopočítá.

Zjednodušený daňový doklad **nelze** podle zákona použít zejména u:

- dodání zboží do jiného členského státu osvobozeného od daně s nárokem na odpočet;
- prodeje na dálku s místem plnění v tuzemsku;
- plnění, u nichž je povinen přiznat daň příjemce (reverse charge);
- prodeje zboží podléhajícího spotřební dani z tabákových výrobků za jiné než pevné ceny.

Chce-li odběratel uplatnit odpočet ze zjednodušeného dokladu, ověří splnění podmínek pro odpočet a výši daně vypočte z celkové částky a uvedené sazby. § 30a nevyžaduje dodatečné vypsání údajů o odběrateli ani samostatného základu a výše daně na doklad.

## Jaká je splatnost faktury podle zákona?

Splatnost si strany mohou sjednat a uvést na faktuře. Není-li dohodnuta, u vzájemného závazku podnikatelů dodat zboží či službu za úplatu stanoví § 1963 odst. 1 zpravidla **30 dnů** od doručení faktury. Nelze-li její doručení určit nebo předcházela-li plnění, počítá se doba od dodání. Má-li se plnění podle zákona nebo smlouvy převzít či ověřit a faktura tomuto kroku předcházela, běží doba od převzetí či ověření.

Dobu splatnosti **delší než 60 dnů** lze u obchodů mezi podnikateli ujednat jen výslovně a nesmí být pro věřitele zvláště nevýhodná (§ 1963 odst. 2). Je-li dlužníkem **veřejný zadavatel**, odchylka od zákonné lhůty v neprospěch věřitele vyžaduje výslovnou dohodu, odůvodnění povahou závazku a nepřekročení 60 dnů (§ 1963 odst. 3). Při prodlení s platbou v B2B vztahu vzniká věřiteli vedle úroku z prodlení i nárok na **paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč** podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Tato náhrada náleží **u každé pohledávky zvlášť**, vzniká přímo ze zákona a věřitel nemusí prokazovat, že náklady skutečně vynaložil. Splatnost není povinnou náležitostí faktury podle zákona o DPH, ale v praxi patří mezi standardní údaje.

## Faktura jako účetní doklad

Vedete-li účetnictví, je přijatá i vydaná faktura zároveň **účetním dokladem** podle § 11 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Účetní doklad musí obsahovat zejména:

- **označení účetního dokladu** (číslo);
- **obsah účetního případu a jeho účastníky**;
- **peněžní částku** nebo údaj o ceně za měrnou jednotku a množství;
- **okamžik vyhotovení** účetního dokladu;
- **okamžik uskutečnění účetního případu**, není-li shodný s okamžikem vyhotovení;
- **podpisový záznam** osoby odpovědné za účetní případ a za jeho zaúčtování.

V praxi některé údaje běžná faktura obsahuje a další, například podpisové záznamy odpovědných osob, účetní jednotka doplní ve svých propojených účetních záznamech. U OSVČ, která vede pouze daňovou evidenci, se postupuje volněji, doklad ale musí být průkazný a obsahovat údaje pro správné zdanění.

## Modelový příklad: faktura plátce DPH

Truhlář (plátce DPH, modelové IČO 12345678 a DIČ CZ12345678, zapsaný v živnostenském rejstříku) dodá samostatnou movitou skříň bez montáže do stavby za **50 000 Kč bez DPH**, v základní sazbě 21 %. Na faktuře uvede:

- **dodavatele a odběratele** s adresou a jejich přiděleným DIČ (zákazník ho mít nemusí);
- **evidenční číslo** faktury (např. 2026045);
- **datum vystavení** a **DUZP** (den předání skříně);
- **předmět plnění**: „Samostatná movitá skříň, 1 ks“;
- **základ daně 50 000 Kč**, **sazba 21 %**, **DPH 10 500 Kč**;
- **celkem k úhradě 60 500 Kč**, číslo účtu, variabilní symbol a splatnost.

Stejný truhlář jako **neplátce** by vystavil fakturu na celkovou cenu **50 000 Kč bez jakékoli DPH** a doplnil poznámku „Nejsem plátce DPH“.

## Časté chyby na fakturách

- **Chybějící DIČ nebo evidenční číslo** u daňového dokladu – doklad pak není kompletní podle § 29 a odběratel riskuje při odpočtu DPH.
- **Neuvedení DUZP** nebo jeho záměna s datem vystavení – přitom rozhoduje o tom, do kterého období plnění spadá.
- **Neplátce uvede na faktuře DPH** – to je v rozporu se zákonem; neplátce nemá právo daň účtovat.
- **Chybějící údaj o zápisu v rejstříku nebo přidělené IČO** – údaje vyžaduje § 435 občanského zákoníku.
- **Špatná sazba DPH** – záměna 21 % a 12 %; vždy ověřte zařazení podle příloh č. 2 a 3 zákona o DPH.
- **Nedohledatelná čísla faktur** – evidenční číslo daňového dokladu musí umožnit jeho jednoznačné určení; případnou mezeru v interní řadě umějte vysvětlit.

## Shrnutí

Náležitosti faktury se v roce 2026 řídí třemi předpisy. **Plátce DPH** vychází z dvanácti základních údajů běžného daňového dokladu podle § 29 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., s výjimkami podle typu plnění; u plnění do 10 000 Kč může za zákonných podmínek použít zjednodušený daňový doklad podle § 30. **Neplátce DPH** vystavuje fakturu jako obchodní listinu podle § 435 občanského zákoníku, uvádí přidělené IČO a údaj o zápisu v příslušné evidenci a DPH nevyčísluje. Vedete-li účetnictví, posuzují se také náležitosti účetního dokladu podle § 11 zákona o účetnictví. Před vystavením faktury si projděte, zda jste plátce, či neplátce – tím se řídí, co všechno na dokladu musí být. Pro zálohy se postupuje samostatně, viz [zálohová faktura](https://ucto.cz/ucetnictvi/zalohova-faktura).

## Časté dotazy

### Musí faktura obsahovat IČO?

Pokud bylo podnikateli IČO přiděleno, musí je podle § 435 občanského zákoníku uvádět na obchodních listinách, mezi něž faktura patří. Platí to pro plátce i neplátce DPH.

### Co musí obsahovat faktura neplátce DPH?

Faktura neplátce obsahuje jméno/název a sídlo dodavatele, přidělené IČO a údaj o zápisu v příslušné evidenci podle § 435 občanského zákoníku. Pro průkazné vyúčtování se doplňuje odběratel, popis a množství plnění, datum vystavení, splatnost a celková cena. Při běžném tuzemském plnění se DPH neuvádí. Vhodná je poznámka „Nejsem plátce DPH“.

### Co se stane, když na daňovém dokladu chybí náležitost?

Chybí-li u běžného daňového dokladu některý z dvanácti základních údajů podle § 29 zákona o DPH, je třeba zohlednit zákonné výjimky podle druhu plnění a dokladu. Odběratel může mít problém prokázat nárok na odpočet DPH; vadu lze podle okolností napravit doplněním dokladu.

### Do jaké částky stačí zjednodušený daňový doklad?

Zjednodušený daňový doklad podle § 30 zákona o DPH lze vystavit u plnění, jehož celková částka **nepřevyšuje 10 000 Kč včetně daně**. Nemusí obsahovat údaje o odběrateli ani samostatně vyčíslený základ a výši daně. Nelze ho však použít například u reverse charge nebo u dodání zboží do jiného členského státu EU.

### Jaká je zákonná splatnost faktury, když není dohodnuta?

U dodání zboží nebo služby mezi podnikateli se bez dohody zpravidla použije **30 dnů** podle § 1963 odst. 1: od doručení faktury, případně od dodání či sjednaného nebo zákonného převzetí/ověření plnění podle okolností. Splatnost nad 60 dnů vyžaduje výslovné ujednání a nesmí být pro věřitele zvláště nevýhodná. Při prodlení může vzniknout také nárok na minimální náklady uplatnění každé pohledávky 1 200 Kč.

### Musí být na faktuře razítko a podpis?

Ne. Razítko ani podpis nepatří mezi povinné náležitosti daňového dokladu podle § 29 zákona o DPH ani mezi údaje obchodní listiny podle § 435 občanského zákoníku. Faktura je platná i bez nich. Podpis odpovědné osoby je naopak náležitostí účetního dokladu podle § 11 zákona o účetnictví, kde jej lze nahradit i jiným průkazným podpisovým záznamem.

---

# Nový zákon o účetnictví (rekodifikace): funkční měna, peněžní účetnictví a navržená účinnost

- URL: https://ucto.cz/ucetnictvi/novy-zakon-o-ucetnictvi-rekodifikace
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Návrh nového zákona o účetnictví má nahradit normu z roku 1991. Stav sněmovního tisku 63, navržená funkční měna a režim peněžního účetnictví.

**Ve zkratce:** Nový zákon o účetnictví (rekodifikace) má nahradit dosavadní zákon č. 563/1991 Sb. Vláda návrh schválila 27. 11. 2025 a předložila jej Poslanecké sněmovně 12. 12. 2025 jako sněmovní tisk č. 63; prvním čtením prošel 12. 3. 2026 a byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru. Zákon zatím **není přijatý ani účinný** — navrhovaná účinnost je nejdříve 1. 1. 2028, konečný termín však dosud není potvrzen. Navržené změny zahrnují rozšíření možnosti použít funkční měnu nad dnešní EUR, USD a GBP, nový režim peněžního účetnictví pro vymezené malé neziskové jednotky a dobrovolnost účetnictví pro fyzické osoby. Nezaměňujte jej s **novelou č. 316/2025 Sb.**, jejíž hlavní dopady od roku 2026 jsou v kategoriích účetních jednotek a povinném auditu.

Česká účetní legislativa prochází dvěma odlišnými změnami, které se v médiích i v praxi často slévají do jedné. První je hotová dílčí novela, druhá je připravovaná úplná rekodifikace. Tento článek popisuje **rekodifikaci** — zcela nový zákon o účetnictví, který zatím leží v Poslanecké sněmovně. Protože jde o návrh v legislativním procesu, berte všechny parametry jako předběžné: finální znění, prahy i datum účinnosti se mohou během projednávání ve výborech ještě změnit.

## Co je nový zákon o účetnictví a co nahrazuje?

Dosavadní zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, platí s desítkami novel už přes 30 let a přestal odpovídat současnému ekonomickému prostředí. Ministerstvo financí proto připravilo úplně nový zákon (rekodifikaci) který má starou normu nahradit celou.

Cílem je zvýšit kvalitu a srovnatelnost účetních informací, přiblížit české účetnictví Mezinárodním standardům účetního výkaznictví (IFRS) a snížit administrativní zátěž menších subjektů. Mezi hlavní koncepční změny patří:

- **Přednost obsahu před formou** — rozhoduje ekonomická podstata transakce, ne to, jak je formálně zaúčtována.
- **Širší využití reálné hodnoty** při oceňování aktiv a závazků.
- **Právo užívání v rozvaze** — návrh počítá s aktivem a souvisejícím dluhem u úplatného práva užívat hmotné aktivum sjednaného na dobu delší než jeden rok; pravidla pro peněžní účetnictví mají výjimku.
- **Rozšíření okruhu subjektů povinně používajících IFRS.**
- **Širší funkční měna** a **peněžní účetnictví** pro vymezené neziskové jednotky (viz níže).

Spolu s novým zákonem vláda schválila i doprovodný (změnový) zákon — sněmovní tisk č. 64 — který novelizuje řadu dalších předpisů, včetně zákona o daních z příjmů. Právě proto se rekodifikaci přezdívá jedna z největších změn českého daňového a účetního systému za desítky let.

## Kdy nabude nový zákon účinnosti?

**Kontrola k 15. 10. 2026:** U tisku 63 i [doprovodného tisku 64](https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=10&t=64) rozpočtový výbor přerušil projednávání 30. 4. 2026. Historie tisků dosud neuvádí druhé čtení; oba jsou zařazeny na pořad 34. schůze od 13. 10. 2026. MF 5. 10. zveřejnilo na své stránce aktuální podklady k oběma tiskům. Neplést se samostatnou novelou stávajícího zákona ([tisk 279](https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=10&t=279), CSRD a Omnibus I): u ní rozpočtový výbor přerušil projednávání 14. 10. 2026 a další projednávání je možné od 25. 10. 2026.

Zatím to není jisté. Zákon prošel teprve prvním čtením a musí ještě projít výbory, druhým a třetím čtením, Senátem, podpisem prezidenta a vyhlášením ve Sbírce zákonů. Návrh počítá s účinností **od 1. 1. 2028**, ale návrh dosud neprošel dalším čtením ani Senátem a termín se může změnit. Termín proto nelze považovat za zaručený.

| Milník                                        | Datum                       |
| --------------------------------------------- | --------------------------- |
| Schválení vládou                              | 27. 11. 2025                |
| Předložení Poslanecké sněmovně (tisk č. 63)   | 12. 12. 2025                |
| První čtení                                   | 12. 3. 2026                 |
| Přikázání rozpočtovému výboru (lhůta 120 dní) | jaro 2026                   |
| Navrhovaná účinnost                           | nejdříve 1. 1. 2028 (návrh) |

_Zdroj: Sněmovní tisk č. 63 a 64 (10. volební období), aktuální podklady MF zveřejněné 5. 10. 2026. Stav k 15. 10. 2026: po prvním čtení, přerušeno ve výboru, zařazeno na pořad 34. schůze; druhé čtení historie zatím neuvádí._

**Důležité:** dokud zákon nevyjde ve Sbírce zákonů, řídíte se stále zákonem č. 563/1991 Sb. ve znění účinných novel. Nový zákon zatím nezakládá žádné povinnosti.

## Čím se liší od novely č. 316/2025 Sb.?

Toto je nejčastější zdroj nedorozumění. Vedle rekodifikace totiž běží druhá, mnohem užší změna — **novela č. 316/2025 Sb.**, která už je platná a účinná. Její hlavní dopady pro podnikatele se týkají kategorizace účetních jednotek a rozsahu povinného auditu; novela mění i další související ustanovení a předpisy.

| Znak              | Novela č. 316/2025 Sb.                                                      | Nový zákon (rekodifikace)                                   |
| ----------------- | --------------------------------------------------------------------------- | ----------------------------------------------------------- |
| Právní povaha     | novela zákona 563/1991 Sb.                                                  | zcela nový zákon (návrh obsahuje 286 paragrafů)             |
| Stav              | schválena a vyhlášena                                                       | návrh, sněmovní tisk č. 63                                  |
| Účinnost          | nové limity kategorií od 3. 9. 2025, zúžení auditu pro období od 1. 1. 2026 | nejdříve 1. 1. 2028                                         |
| Hlavní obsah      | vyšší limity kategorií, zúžení povinného auditu                             | širší funkční měna, IFRS, práva užívání, peněžní účetnictví |
| Koho se týká hned | všechny účetní jednotky (kategorie/audit)                                   | zatím nikoho — jde o návrh                                  |

_Zdroj: Zákon č. 316/2025 Sb.; sněmovní tisk č. 63. Platí pro rok 2026._

Zjednodušeně: **novela č. 316/2025 Sb. mimo jiné mění kategorizaci účetních jednotek a povinný audit** (od účetního období započatého v roce 2026 už jen střední a velké jednotky). **Rekodifikace řeší samotnou koncepci účetnictví** — a zatím jde o návrh.

## Co je funkční měna a které měny půjde použít?

Funkční měna je měna, ve které účetní jednotka uskutečňuje převážnou část své činnosti. Institut funkční měny do českého práva vstoupil už dřívější novelou (účinnou od roku 2024), ale jen ve velmi omezené podobě: účtovat v cizí měně mohly firmy pouze tehdy, byla-li jejich funkční měnou **euro, americký dolar nebo britská libra**.

Nový zákon tento úzký výčet opouští. Nadále má být možné vést účetnictví v koruně, nebo v jakékoli cizí měně, která je funkční měnou dané jednotky — s výjimkou měn znehodnocovaných hyperinflací. Firma napojená například na polský zlotý nebo švýcarský frank tak bude moci účtovat přímo v této měně, aniž by musela vše přepočítávat na koruny. Daňové přiznání a odvody se ovšem i dál řídí samostatnými pravidly, takže přechod na funkční měnu neznamená konec korunových výpočtů úplně.

| Období / úprava           | Povolené měny účetnictví                             |
| ------------------------- | ---------------------------------------------------- |
| Do konce roku 2023        | pouze česká koruna                                   |
| Od 2024 (stávající zákon) | koruna nebo EUR, USD, GBP (jako funkční měna)        |
| Nový zákon (návrh)        | koruna nebo jakákoli funkční měna mimo hyperinflační |

_Zdroj: Zákon č. 563/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů; návrh nového zákona (tisk č. 63). Stav k 15. 10. 2026._

## Co návrh znamená pro malé neziskové subjekty a fyzické osoby?

Návrh zavádí **peněžní účetnictví** pro vymezené malé neziskové účetní jednotky. Podle zveřejněného sněmovního tisku 63/0 (§ 200) se týká v zásadě stejných typů subjektů jako dnešní jednoduché účetnictví a ponechává hranice příjmů a majetku **3 000 000 Kč**. Nelze tedy říkat, že jen rozšiřuje dnešní jednoduché účetnictví na další podnikatele nebo všechny malé organizace. Podmínky včetně vztahu k registraci k DPH a způsobu měření aktiv návrh nově formuluje.

Návrh zároveň umožňuje některým malým nestátním neziskovým organizacím **rozhodnout se, že nebudou účetní jednotkou**; tato volba by vyžadovala úpravu zakládacího dokumentu. Obecná povinnost právnické osoby vést spolehlivé záznamy o svých majetkových poměrech by zůstala. Organizace, která účetní jednotkou zůstane, by podle podmínek návrhu mohla použít peněžní nebo akruální účetnictví.

Další změnou je **dobrovolnost účetnictví pro fyzické osoby**. Podle návrhu by podnikající fyzické osoby zpravidla nebyly účetními jednotkami automaticky; potřebné evidence pro daně a jiné povinnosti však zůstávají samostatnou otázkou. Jde o návrh a do jeho případné účinnosti platí dnešní pravidla.

## Jaké další změny přináší doprovodný zákon?

Doprovodný změnový zákon (sněmovní tisk 64) navrhuje změnit také **daňové odpisy**. Podle zveřejněných materiálů Ministerstva financí má zvýšit hranici daňově odpisovaného hmotného majetku z **80 000 Kč na 100 000 Kč**, opustit dnešní odpisové skupiny a zavést tři základní doby odpisování na měsíční bázi. Podrobnosti a přechodná ustanovení bude nutné posoudit podle konečného schváleného znění.

Jde stále jen o návrh. Pro majetek posuzovaný podle účinného zákona o daních z příjmů nadále platí hranice 80 000 Kč a současné odpisové skupiny.

## Co lze připravit pro migraci účetního systému už nyní?

**Začít můžete inventurou dat, smluv a účetních metod a zkouškou přenosu do oddělené kopie systému.** Jde o organizační přípravu, nikoli o předčasné použití návrhu zákona. Konečnou převodovou tabulku, přecenění, zahajovací údaje a případné úpravy srovnávacího období lze schválit až podle vyhlášeného znění a jeho přechodných pravidel. Dokud nejsou známá, pokračujte v běžném účetnictví podle účinných předpisů.

Pro každý krok určete odpovědnou osobu a konkrétní výstup:

| Oblast                  | Co udělat nyní                                                                                             | Výstup pro účetní a dodavatele systému                                                            |
| ----------------------- | ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- | ------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| Zdroje a vazby dat      | Sepsat účetní program, fakturaci, banky, sklady, mzdy, majetek a jejich propojení                          | Seznam zdrojových systémů, vlastníků dat a identifikátorů dokladů                                 |
| Účetní data             | Zkusit export deníku, hlavní knihy, předvahy, saldokonta a číselníků včetně analytik, měn a středisek      | Ověřený export, popis sloupců a seznam chybějících položek                                        |
| Majetek a závazky       | Propojit účetní zůstatky s kartami majetku, inventurními soupisy a podklady k dluhům                       | Seznam nesrovnalostí a doložení významných zůstatků                                               |
| Smlouvy                 | Shromáždit dlouhodobé nájmy, leasingy, licence a související dodatky včetně splátek a změn podmínek        | Dohledatelný registr smluv pro následné posouzení; zatím bez zaúčtování podle navržených pravidel |
| Účetní metody           | Popsat současné oceňování, odpisy, opravné položky, rezervy, kurzové přepočty a důležitá účetní rozhodnutí | Přehled stávajících metod, použitých vstupů a schválených směrnic                                 |
| Účetní a daňové hodnoty | Uchovat odděleně účetní a daňové ceny, oprávky, odpisy a další rozdíly                                     | Převoditelná evidence rozdílů; účetní změna se nesmí automaticky propsat do daňových odpisů       |
| Srovnávací údaje        | Zachovat původní výkazy i podrobná data předchozího období a jejich vazbu na účty                          | Reprodukovatelné původní hodnoty a pracovní převodová tabulka s neuzavřenými otázkami             |
| Archiv a obnova         | Ověřit přístup ke starším dokladům, zálohu a obnovu dat i čitelnost příloh po exportu                      | Otestovaná obnova a plán dostupnosti archivu po změně programu                                    |

_Checklist je doporučený pracovní postup. Opírá se o dnešní požadavky správnosti, průkaznosti, vazby analytických a syntetických účtů, inventarizace a trvalosti záznamů podle § 8, § 16, § 29–33 zákona č. 563/1991 Sb. Neurčuje budoucí zákonný rozsah migrace._

### Jak ověřit zkušební převod a srovnávací údaje?

Na kopii jednoho uzavřeného období proveďte tyto kontroly:

1. **Zachovejte původní stav.** Zaznamenejte datum exportu, období a verzi systému; uschovejte původní předvahu, výkazy a podklady. Zkoušku oddělte od ostrého účetnictví a od skutečného odesílání daňových či jiných podání.
2. **Proveďte technický přenos bez změny metody.** Porovnejte počty záznamů, zůstatky účtů, součty obratů a saldokonto. Prověřte i doklady v cizí měně, částečné úhrady, časové rozlišení a vazbu příloh. Nevysvětlený rozdíl neřešte vyrovnávací položkou jen proto, aby součet vyšel.
3. **Doložte mapování.** U každého převáděného účtu či položky uveďte původní označení, pracovní cílové označení, částku, zdrojový doklad a odpovědnou osobu. Rozdělení jednoho účtu do více položek musí mít vysvětlitelný klíč; součet musí souhlasit na původní účet.
4. **Oddělte technické rozdíly od budoucích změn metod.** Chybějící řádek exportu je chyba přenosu, zatímco případné budoucí přecenění nebo jiná změna vykazování vyžaduje vlastní právní a účetní posouzení. U každé takové otázky ponechte stav „čeká na konečné znění“, nikoli automatický zápis do účetnictví.
5. **Připravte vysvětlení srovnávacích hodnot.** Pracovní tabulka má umět ukázat původní údaj, případnou úpravu, její důvod a výsledný údaj. Zatím do ní nevyplňujte domnělé povinné přepočty. Až konečný předpis určí rozsah a výjimky, bude možné doložit, co se změnilo a proč.
6. **Uzavřete zkoušku protokolem.** Zapište úspěšné kontroly, nevyřešené rozdíly a jejich vlastníky, postup návratu k záloze a podmínky, které musí být splněny před skutečným převodem.

Samotný import do nového programu nezakládá oprávnění měnit historické účetní záznamy. I dnešní § 33 odst. 3 vyžaduje při převodu záznamu do jiné formy shodu obsahu; při migraci proto zachovejte vazbu na původní doklady a zajistěte jejich dohledatelnost a úschovu. Podklady potřebné pro srovnávací údaje neodstraňujte jen proto, že se zobrazují v nové sestavě.

### Co ponechat otevřené do dokončení legislativy?

Veďte tři oddělené seznamy změn: **tisk 63** pro rekodifikaci účetnictví, **tisk 64** pro její doprovodné změny včetně daní a **tisk 279** pro samostatnou novelu stávajícího zákona související s CSRD a Omnibusem I. Účinnost jedné změny automaticky nepotvrzuje účinnost ostatních.

Před ostrým přechodem bude nutné z vyhlášených předpisů určit zejména první dotčené účetní období, pravidla pro pokračující smlouvy a majetek, požadované zahajovací a srovnávací údaje, případné volby a výjimky i dopady do daňového přiznání. Teprve potom dokončete nastavení metod, rozvrh účtů a mapování výkazů, schvalte změny směrnic a termín přepnutí systému. **Navržené datum v tisku 63 ani příslib dodavatele softwaru nenahrazují konečná přechodná ustanovení.**

## Časté chyby

- **Záměna rekodifikace za novelu č. 316/2025 Sb.** Kategorie a audit se změnily účinnou novelou; možnost použít EUR, USD či GBP jako funkční měnu existuje už od roku 2024. Rekodifikace navrhuje širší okruh funkčních měn a peněžní účetnictví.
- **Uvádění nového zákona jako platného.** Zákon prošel teprve prvním čtením — nezakládá žádné povinnosti a jeho parametry se mohou změnit.
- **Přechod na cizí měnu „hned".** Vedení účetnictví v širší funkční měně bude možné až po účinnosti nového zákona, ne dříve.
- **Předpoklad, že fyzické osoby přestanou účtovat okamžitě.** Dobrovolnost účetnictví pro FO je návrh s účinností nejdříve 2028; do té doby platí dosavadní pravidla.
- **Fixace na rok 2027.** Ačkoli se dříve mluvilo o účinnosti od 1. 1. 2027, aktuální návrh počítá s 1. 1. 2028; případný posun závisí na legislativním procesu.

## Shrnutí

Nový zákon o účetnictví je úplná rekodifikace která má nahradit zákon č. 563/1991 Sb. Vláda ho schválila 27. 11. 2025, Poslanecká sněmovna jej projednala v prvním čtení 12. 3. 2026 (tisk č. 63) a nyní je ve výborech. Účinnost je navržena nejdříve na 1. 1. 2028, konečný termín ale není potvrzen. Návrh rozšiřuje možnost vést účetnictví ve funkční měně nad dnešní EUR, USD a GBP, nově upravuje peněžní účetnictví a postavení některých malých neziskových subjektů, navrhuje dobrovolné účetnictví fyzických osob a pravidla pro vykazování práv užívání. Do doby účinnosti se řiďte stále platným zákonem č. 563/1991 Sb. a nezaměňujte rekodifikaci s dílčí novelou č. 316/2025 Sb., jejíž hlavní dopady od roku 2026 jsou v kategoriích účetních jednotek a povinném auditu.

## Často kladené otázky

### Platí už nový zákon o účetnictví?

Ne. Zákon je zatím pouze návrh (sněmovní tisk č. 63) po prvním čtení v Poslanecké sněmovně. Nezakládá žádné povinnosti. Do jeho účinnosti se řídíte zákonem č. 563/1991 Sb. ve znění účinných novel.

### Odkdy bude nový zákon o účetnictví účinný?

Návrh počítá s účinností nejdříve od 1. 1. 2028. Konečný termín určí až schválené a vyhlášené znění. U tisků 63 a 64 proběhlo zatím jen první čtení.

### Jaký je rozdíl mezi rekodifikací a novelou č. 316/2025 Sb.?

Novela č. 316/2025 Sb. je dílčí změna zákona z roku 1991, která už platí a od roku 2026 upravuje mimo jiné kategorie účetních jednotek a povinný audit. Rekodifikace je návrh zcela nového zákona, který mění koncepci účtování a jehož navržená účinnost je nejdříve v roce 2028.

### V jaké měně půjde vést účetnictví podle nového zákona?

V české koruně nebo v jakékoli funkční měně, tedy měně, ve které jednotka provádí převážnou část činnosti — mimo měny znehodnocené hyperinflací. Oproti dnešku, kdy jsou povoleny jen EUR, USD a GBP, jde o výrazné rozšíření.

### Budou muset fyzické osoby podle nového zákona vést účetnictví?

Podle návrhu zpravidla ne. Fyzické osoby by neměly být účetní jednotkou a účetnictví by vedly jen dobrovolně; vystačí s daňovou evidencí nebo paušálními výdaji. Přesné výjimky se mohou během projednávání upřesnit.

### Co se podle návrhu stane s jednoduchým účetnictvím?

Dnešní jednoduché účetnictví by nahradilo peněžní účetnictví pro vymezené malé neziskové účetní jednotky. Zveřejněný sněmovní tisk 63/0 (§ 200) ponechává pro tento režim hranice příjmů a majetku 3 mil. Kč a obdobný okruh právních forem. Některé malé neziskové subjekty by si navíc mohly zvolit, že účetní jednotkou nebudou, pokud splní podmínky návrhu.

---

# Odpisy majetku: rovnoměrné a zrychlené + odpisové skupiny

- URL: https://ucto.cz/ucetnictvi/odpisy-majetku
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Odpisy majetku 2026: hranice 80 000 Kč, odpisové skupiny 1–6, sazby pro rovnoměrné odpisy (§ 31) a koeficienty pro zrychlené odpisy (§ 32) včetně výpočtu a příkladů.

**Ve zkratce:** Samostatné hmotné movité věci s funkcí delší než rok a vstupní cenou **nad 80 000 Kč** se podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, nedává do nákladů jednorázově, ale **odpisuje** se postupně po dobu danou odpisovou skupinou. Majetek nejprve zařadíte do jedné ze **šesti odpisových skupin** (1 = 3 roky, 2 = 5 let, 3 = 10 let, 4 = 20 let, 5 = 30 let, 6 = 50 let) podle přílohy č. 1 zákona a poté zvolíte jeden ze dvou způsobů: **rovnoměrné odpisy** podle § 31 (každý rok stejně, kromě prvního roku) nebo **zrychlené odpisy** podle § 32 (vyšší odpis na začátku). Zvolený způsob už **nelze v průběhu měnit**.

Odpisy jsou jedním z mála daňových výdajů, který si v čase „rozplánujete“ sami. Správné zařazení majetku do odpisové skupiny a volba mezi rovnoměrným a zrychleným odpisováním přitom ovlivní, kolik daně zaplatíte v jednotlivých letech. Tento průvodce vás přesně provede tím, co je hmotný majetek, jak ho zařadit do odpisové skupiny, jak se počítají oba způsoby odpisů a kdy se který vyplatí — vše na konkrétních číslech a s odkazy na příslušné paragrafy.

## Co je hmotný majetek a od jaké ceny se odpisuje?

[Hmotný majetek](https://ucto.cz/ucetnictvi/dlouhodoby-majetek) (širší pojem dlouhodobý majetek najdete ve slovníku) pro účely daně z příjmů definuje **§ 26 zákona č. 586/1992 Sb.** Jde zejména o samostatné hmotné movité věci (a jejich soubory) s provozně-technickými funkcemi delšími než jeden rok a o stavby a budovy. Aby se movitá věc daňově odpisovala, musí její **vstupní cena přesáhnout 80 000 Kč** (§ 26 odst. 2 zákona o daních z příjmů).

Hranice 80 000 Kč je klíčová:

- **Vstupní cena nad 80 000 Kč** → jde o hmotný majetek, jehož pořizovací cenu při uplatňování skutečných výdajů nelze dát do daňových nákladů jednorázově; postupně ji lze uplatnit daňovými odpisy.
- **Vstupní cena 80 000 Kč a méně** (tzv. drobný majetek) → samostatná movitá věc s dobou použitelnosti nad rok zpravidla není hmotným majetkem podle § 26 odst. 2; pořizovací cenu lze při splnění obecných podmínek uplatnit bez daňových odpisů. Účetní zachycení a období nákladu se řídí účetními pravidly.

Stejná hranice **80 000 Kč** platí i pro [technické zhodnocení](https://ucto.cz/ucetnictvi/dlouhodoby-majetek) podle § 33 zákona o daních z příjmů — souhrn výdajů na rekonstrukce, modernizace či přístavby u jednoho majetku za zdaňovací období musí přesáhnout 80 000 Kč, aby se zhodnocení muselo odpisovat (a nedalo se uplatnit přímo do nákladů).

> **Pozor:** U budov a staveb se hranice 80 000 Kč neuplatňuje — stavební dílo je hmotným majetkem bez ohledu na vstupní cenu. Pozemky se naopak neodpisují vůbec, protože se „neopotřebovávají“.

## Účetní vs. daňové odpisy: nezaměňujte je

Odpisy existují ve dvou rovinách, které spolu přímo nesouvisí:

- **Účetní odpisy** vyjadřují skutečné opotřebení majetku a stanovuje si je účetní jednotka sama v odpisovém plánu (podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví). Vstupují do účetního výsledku hospodaření.
- **Daňové odpisy** hmotného majetku se počítají podle pravidel zákona o daních z příjmů (§ 26 až § 33) a slouží ke stanovení základu daně. Jejich výši si nemůžete určit libovolně.

Vede-li podnikatel účetnictví, o rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy se upravuje (zvyšuje nebo snižuje) základ daně. Podnikatel v daňové evidenci řeší pouze daňové odpisy. Při [výdajových paušálech](https://ucto.cz/dane/vydajove-pausaly) si je samostatně neuplatní a pro navazující období musí vést předepsanou evidenci odpisů (§ 26 odst. 8). Podrobné srovnání obou rovin najdete v článku [účetní vs. daňové odpisy](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-vs-danove-odpisy).

V tomto průvodci se dále věnujeme **daňovým odpisům** podle zákona o daních z příjmů.

## Jak zařadit majetek do odpisové skupiny?

V prvním roce odpisování zařadíte majetek do jedné ze šesti odpisových skupin podle **přílohy č. 1 zákona č. 586/1992 Sb.** Skupina určuje **minimální dobu odpisování** podle § 30 odst. 1:

| Odpisová skupina | Minimální doba odpisování | Typické příklady majetku                                                             |
| ---------------- | ------------------------- | ------------------------------------------------------------------------------------ |
| 1                | 3 roky                    | Počítače, kancelářská technika, drobné nářadí, ruční mechanizované nástroje          |
| 2                | 5 let                     | Osobní a nákladní automobily, většina strojů, nábytek, zemědělské stroje             |
| 3                | 10 let                    | vybraná technologická zařízení; přesné zařazení určuje příloha č. 1                  |
| 4                | 20 let                    | Budovy ze dřeva a plastů, oplocení, věže, stožáry, inženýrské sítě                   |
| 5                | 30 let                    | Většina budov a hal, mosty, tunely, silnice, vodní díla                              |
| 6                | 50 let                    | Administrativní budovy, hotely, obchodní domy s prodejní plochou nad 2 000 m², muzea |

_Zdroj: zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 30 odst. 1 a příloha č. 1. Platí pro rok 2026._

Zařazení do skupiny vychází z **klasifikace produkce CZ-CPA** (u movitých věcí) a z **klasifikace stavebních děl CZ-CC** (u staveb). Stavební dílo se zařazuje podle jeho **hlavního užívání**; slouží-li budova více účelům, rozhoduje převažující podíl na celkové využitelné podlahové ploše (§ 30 odst. 1 zákona o daních z příjmů).

Doba ve sloupci je **minimální** — odpisovat lze i déle. Daňové odpisy jsou totiž **nepovinné**: v daném roce odpis nemusíte uplatnit vůbec. U rovnoměrné metody můžete podle § 31 odst. 7 použít nižší než maximální sazbu, pokud pro vás neplatí výslovná výjimka. U zrychlené metody nelze vypočtený roční odpis libovolně zkrátit. Po přerušení lze pokračovat podle § 26 odst. 8, nejsou-li v době přerušení uplatněny výdajové paušály. Toho se využívá například ve ztrátových letech, kdy by odpis neměl daňový efekt.

## Rovnoměrné odpisy (§ 31): jak se počítají?

U rovnoměrného odpisování se každý rok uplatní stejné procento ze vstupní ceny — s výjimkou prvního roku, kdy platí jiná, zpravidla nižší sazba. Tím se odpisy rovnoměrně rozloží na celou dobu odpisování.

Roční odpis se počítá jako:

**roční odpis = vstupní cena × roční odpisová sazba / 100**

Maximální roční odpisové sazby stanoví tabulka v **§ 31 odst. 1 zákona o daních z příjmů**:

| Odpisová skupina | Sazba v 1. roce | Sazba v dalších letech | Sazba pro zvýšenou vstupní cenu |
| ---------------- | --------------- | ---------------------- | ------------------------------- |
| 1                | 20              | 40                     | 33,3                            |
| 2                | 11              | 22,25                  | 20                              |
| 3                | 5,5             | 10,5                   | 10                              |
| 4                | 2,15            | 5,15                   | 5,0                             |
| 5                | 1,4             | 3,4                    | 3,4                             |
| 6                | 1,02            | 2,02                   | 2,0                             |

_Zdroj: zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 31 odst. 1. Platí pro rok 2026._

Tři sloupce mají tento význam:

- **Sazba v 1. roce** — použije se v roce, kdy majetek poprvé zařadíte do odpisování.
- **Sazba v dalších letech** — použije se ve všech následujících letech, dokud není majetek odepsán.
- **Sazba pro zvýšenou vstupní cenu** — použije se, pokud majetek **technicky zhodnotíte** (a vstupní cena se zvýší); od roku zhodnocení se počítá touto sazbou ze zvýšené vstupní ceny.

Jde o **maximální** sazby; nižší sazbu lze použít pouze za podmínek § 31 odst. 7, nikoli například u evidenčních odpisů nebo poměrného použití majetku. Daňový odpis se zaokrouhluje na **celé koruny nahoru** (§ 31 odst. 9 zákona o daních z příjmů).

### Modelový příklad: rovnoměrné odpisy stroje za 300 000 Kč

Firma pořídila v roce 2026 obráběcí stroj za **300 000 Kč**, zařazený do **2. odpisové skupiny** (sazby 11 / 22,25). Doba odpisování je 5 let:

| Rok   | Výpočet               | Roční odpis    | Zůstatková cena |
| ----- | --------------------- | -------------- | --------------- |
| 1     | 300 000 × 11 / 100    | 33 000 Kč      | 267 000 Kč      |
| 2     | 300 000 × 22,25 / 100 | 66 750 Kč      | 200 250 Kč      |
| 3     | 300 000 × 22,25 / 100 | 66 750 Kč      | 133 500 Kč      |
| 4     | 300 000 × 22,25 / 100 | 66 750 Kč      | 66 750 Kč       |
| 5     | 300 000 × 22,25 / 100 | 66 750 Kč      | 0 Kč            |
| **Σ** | —                     | **300 000 Kč** | —               |

V prvním roce firma uplatní jen 33 000 Kč, v dalších čtyřech letech po 66 750 Kč. Po pěti letech je stroj zcela odepsán.

## Zrychlené odpisy (§ 32): jak se počítají?

Zrychlené odpisování přesouvá vyšší část odpisů do prvních let. To se hodí, když chcete snížit daňový základ co nejdříve. Místo sazeb se používají **koeficienty** a vzorec se v prvním roce a v dalších letech liší (§ 32 odst. 2 zákona o daních z příjmů).

**První rok odpisování:**

**odpis = vstupní cena / koeficient pro 1. rok**

**Další roky odpisování:**

**odpis = (2 × zůstatková cena) / (koeficient pro další roky − počet let, po které se již odpisovalo)**

Koeficienty stanoví tabulka v **§ 32 odst. 1 zákona o daních z příjmů**:

| Odpisová skupina | Koeficient v 1. roce | Koeficient v dalších letech | Koeficient pro zvýšenou zůstatkovou cenu |
| ---------------- | -------------------- | --------------------------- | ---------------------------------------- |
| 1                | 3                    | 4                           | 3                                        |
| 2                | 5                    | 6                           | 5                                        |
| 3                | 10                   | 11                          | 10                                       |
| 4                | 20                   | 21                          | 20                                       |
| 5                | 30                   | 31                          | 30                                       |
| 6                | 50                   | 51                          | 50                                       |

_Zdroj: zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 32 odst. 1. Platí pro rok 2026._

Daňový odpis se i zde zaokrouhluje na **celé koruny nahoru** (§ 32 odst. 5 zákona o daních z příjmů).

### Modelový příklad: zrychlené odpisy stroje za 300 000 Kč

Stejný stroj za **300 000 Kč** ve **2. odpisové skupině** (koeficienty 5 / 6) odepsaný zrychleně:

| Rok   | Výpočet                 | Roční odpis    | Zůstatková cena |
| ----- | ----------------------- | -------------- | --------------- |
| 1     | 300 000 / 5             | 60 000 Kč      | 240 000 Kč      |
| 2     | (2 × 240 000) / (6 − 1) | 96 000 Kč      | 144 000 Kč      |
| 3     | (2 × 144 000) / (6 − 2) | 72 000 Kč      | 72 000 Kč       |
| 4     | (2 × 72 000) / (6 − 3)  | 48 000 Kč      | 24 000 Kč       |
| 5     | (2 × 24 000) / (6 − 4)  | 24 000 Kč      | 0 Kč            |
| **Σ** | —                       | **300 000 Kč** | —               |

Všimněte si rozdílu oproti rovnoměrnému odpisování: zatímco rovnoměrně firma v 1. roce uplatnila jen 33 000 Kč, zrychleně uplatní **60 000 Kč** a ve 2. roce dokonce **96 000 Kč**. Celková odepsaná částka je v obou metodách stejná (300 000 Kč), liší se jen rozložení v čase.

## Rovnoměrné, nebo zrychlené odpisy? Kdy se který vyplatí

V základním modelu bez zvláštních omezení obě metody rozloží stejnou vstupní cenu. Daňově uznatelnou část však mohou omezit například pravidla pro vozidla M1 podle § 30e; u nich není obecný příslib celé ceny správný. Rozdíl běžných metod je v **časovém rozložení**:

| Hledisko                      | Rovnoměrné odpisy (§ 31)               | Zrychlené odpisy (§ 32)               |
| ----------------------------- | -------------------------------------- | ------------------------------------- |
| Výše odpisu na začátku        | Nižší při základní sazbě v prvním roce | Vyšší (nejvyšší odpis ve 2. roce)     |
| Rozložení odpisů              | Rovnoměrné po celou dobu               | Klesající v čase                      |
| Hodí se, když…                | …chcete stabilní rovnoměrné náklady    | …chcete snížit základ daně co nejdřív |
| Změna metody během odpisování | Nelze                                  | Nelze                                 |

_Zdroj: zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 31 a § 32. Platí pro rok 2026._

Praktické vodítko: **zrychlené odpisy** se vyplatí, když očekáváte v prvních letech zisk a chcete daň co nejdříve snížit. **Rovnoměrné odpisy** dávají smysl, pokud potřebujete náklady rozložit stabilně, nebo když v prvních letech zisk teprve budujete a vysoký odpis by neměl daňový efekt. Klíčové je, že **zvolený způsob odpisování nelze po celou dobu měnit** (§ 30 odst. 2 zákona o daních z příjmů) — rozhodnutí je tedy nutné dobře zvážit už v prvním roce.

Spočítat obě varianty a porovnat je na vašem majetku můžete v [kalkulačce odpisů](https://ucto.cz/kalkulacka-odpisu).

## Mimořádné odpisy bezemisních vozidel (§ 30a)

Vedle rovnoměrných a zrychlených odpisů existují i **mimořádné odpisy** podle § 30a zákona o daních z příjmů. Pro majetek pořizovaný v roce 2026 se týkají už jen **bezemisních (zpravidla elektrických) silničních vozidel**.

Bezemisní vozidlo pořízené v období od **1. 1. 2024 do 31. 12. 2028** může jeho první odpisovatel odepsat **bez přerušení do 100 % vstupní ceny už za 24 měsíců**: za prvních 12 měsíců rovnoměrně do výše **60 %** vstupní ceny a za dalších 12 měsíců rovnoměrně do výše **40 %** vstupní ceny (§ 30a zákona o daních z příjmů). Mimořádné odpisy jsou dobrovolné a počítají se s přesností na celé měsíce.

> **Pozor:** Pro běžný majetek (stroje, počítače, nábytek) ani pro vozidla se spalovacím motorem mimořádné odpisy v roce 2026 už neplatí — ty odpisujete standardně rovnoměrně nebo zrychleně.

## Jak na odpisy krok za krokem

1. **Zjistěte vstupní cenu majetku.** Samostatná movitá věc s funkcí delší než rok a cenou nad 80 000 Kč je hmotným majetkem; při skutečných výdajích se pořizovací cena neuplatní jednorázově, ale případně odpisy. U levnější věci záleží na obecných daňových a účetních podmínkách.
2. **Zařaďte majetek do odpisové skupiny** podle přílohy č. 1 zákona o daních z příjmů (skupiny 1–6, doba 3 až 50 let).
3. **Zvolte způsob odpisování** — rovnoměrné (§ 31), nebo zrychlené (§ 32). Volbu nelze později měnit.
4. **Spočítejte odpis za 1. rok** podle příslušné sazby/koeficientu pro první rok.
5. **V dalších letech pokračujte** sazbou/koeficientem pro další roky, dokud majetek zcela neodepíšete.
6. **Vedete-li účetnictví, upravte základ daně** o rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy.
7. **Veďte evidenci daňových odpisů** a u účetní jednotky také účetní odpisový plán. Doklady uchovávejte podle lhůt pro účetnictví, daňové dokazování a případně DPH; neplatí jednotná lhůta pět let po skončení odpisování.

## Časté chyby u odpisů majetku

- **Jednorázové uplatnění majetku nad 80 000 Kč.** Movitou věc se vstupní cenou nad 80 000 Kč nelze při skutečných výdajích dát do nákladů najednou — pořizovací cenu lze uplatnit odpisy (§ 26 zákona o daních z příjmů).
- **Změna metody během odpisování.** Jednou zvolený způsob (rovnoměrný/zrychlený) už nelze měnit (§ 30 odst. 2). Rozhodněte se hned v prvním roce.
- **Záměna účetních a daňových odpisů.** U daňově odpisovaného hmotného majetku se účetní odpisy pro základ daně upravují na zákonné daňové odpisy. U jiného majetku mohou být účetní odpisy daňovým nákladem podle § 24 odst. 2 písm. v), například při splnění podmínek u nehmotného nebo drobného hmotného majetku.
- **Odpisování pozemku.** Pozemky se neodpisují. Při koupi nemovitosti je nutné oddělit cenu pozemku od ceny stavby.
- **Špatné zaokrouhlení.** Daňový odpis se zaokrouhluje na celé koruny **nahoru** (§ 31 odst. 9 a § 32 odst. 5), nikoli matematicky.
- **Přehlédnutí technického zhodnocení.** Zhodnocení nad 80 000 Kč za rok zvyšuje vstupní/zůstatkovou cenu a odpisuje se zvláštními sazbami/koeficienty, nelze ho dát přímo do nákladů.

## Související témata a nástroje

- [odpisová skupina](https://ucto.cz/slovnik#odpisova-skupina) vysvětluje zařazení majetku pro odpisy.

## Shrnutí: odpisy majetku 2026 v kostce

- U samostatných movitých věcí s funkcí delší než rok je hranice hmotného majetku **nad 80 000 Kč**; jeho pořizovací cena se při skutečných výdajích neuplatní jednorázově, ale případně odpisy (§ 26 zákona č. 586/1992 Sb.).
- Majetek nejprve zařadíte do **odpisové skupiny 1–6** (3 až 50 let) podle přílohy č. 1 zákona.
- **Rovnoměrné odpisy (§ 31)** používají základní sazby (první rok jiná sazba, další roky při stejné ceně stejná), **zrychlené odpisy (§ 32)** koeficienty s vyšším odpisem na začátku.
- V běžném modelu bez zvláštních omezení obě metody rozloží stejnou vstupní cenu. Například u drahých vozidel M1 se ale uznatelnost omezuje podle § 30e; **zvolený způsob nelze měnit**.
- Daňové odpisy jsou nepovinné a lze je přerušit; odpis se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
- Spočítat obě varianty pomůže [kalkulačka odpisů](https://ucto.cz/kalkulacka-odpisu); více o majetku v článku [dlouhodobý majetek](https://ucto.cz/ucetnictvi/dlouhodoby-majetek).

## Často kladené otázky

### Od jaké částky se pořizovací cena uplatňuje odpisy?

Samostatná movitá věc s funkcí delší než rok je pro účely daně z příjmů hmotným majetkem, pokud její vstupní cena přesáhne **80 000 Kč** (§ 26 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb.). Pořizovací cenu lze při skutečných výdajích uplatnit postupně odpisy; samotné odpisy jsou dobrovolné. Pořizovací cenu věci do 80 000 Kč lze při splnění obecných podmínek uplatnit bez daňových odpisů; u účetní jednotky se období nákladu řídí účetnictvím. Stejná hranice 80 000 Kč platí i pro technické zhodnocení podle § 33 zákona.

### Jaký je rozdíl mezi rovnoměrnými a zrychlenými odpisy?

Rovnoměrné odpisy (§ 31) rozkládají odpisy do let zhruba stejně — kromě prvního roku, kdy platí odlišná sazba. Zrychlené odpisy (§ 32) přesouvají vyšší část odpisů do prvních let, takže na začátku snížíte základ daně více. V základním modelu bez zvláštních omezení obě metody rozloží stejnou vstupní cenu; daňově uznatelná část může být omezena například u drahých vozidel M1. Zvolený způsob nelze v průběhu odpisování měnit.

### Kolik je odpisových skupin a jak dlouho se v nich odpisuje?

Odpisových skupin je šest. Minimální doba odpisování je podle § 30 odst. 1 zákona o daních z příjmů: skupina 1 = 3 roky, skupina 2 = 5 let, skupina 3 = 10 let, skupina 4 = 20 let, skupina 5 = 30 let a skupina 6 = 50 let. Konkrétní zařazení majetku stanoví příloha č. 1 zákona.

### Jak se počítá odpis v prvním roce?

U rovnoměrného odpisování v 1. roce platí: vstupní cena × sazba pro 1. rok / 100 (např. ve 2. skupině sazba 11). U zrychleného odpisování v 1. roce platí: vstupní cena / koeficient pro 1. rok (ve 2. skupině koeficient 5). V prvním roce uvedeného základního příkladu je odpis nižší než ve druhém; u zrychlených odpisů se později snižuje, takže toto srovnání neplatí se všemi následujícími roky.

### Musím majetek odpisovat každý rok?

Ne. Daňové odpisy jsou nepovinné — v daném roce odpis nemusíte uplatnit vůbec. U rovnoměrné metody můžete podle § 31 odst. 7 použít nižší než maximální sazbu, pokud pro vás neplatí výslovná výjimka. U zrychlené metody nelze vypočtený roční odpis libovolně zkrátit. Po přerušení lze pokračovat podle § 26 odst. 8, nejsou-li v době přerušení uplatněny výdajové paušály. Přerušení se využívá zejména ve ztrátových letech, kdy by odpis neměl daňový efekt.

### Lze u elektromobilu uplatnit mimořádné odpisy i v roce 2026?

Ano. Bezemisní silniční vozidlo pořízené od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2028 lze podle § 30a zákona o daních z příjmů odepsat do 100 % vstupní ceny už za 24 měsíců (prvních 12 měsíců do 60 %, dalších 12 měsíců do 40 % vstupní ceny). U běžného majetku a spalovacích vozidel pořízených v roce 2026 se mimořádné odpisy podle § 30a neuplatní. Starší majetek se posuzuje také podle příslušných přechodných pravidel.

---

# Opravné položky k pohledávkám: účetní vs. daňové

- URL: https://ucto.cz/ucetnictvi/opravne-polozky
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Opravné položky k pohledávkám 2026: rozdíl mezi účetními a daňovými, nový limit 50 000 Kč u § 8c, podmínky § 8, § 8a, § 8c zákona o rezervách a účtování 558/391.

**Ve zkratce:** Opravná položka snižuje účetní hodnotu pohledávky, u které hrozí, že ji dlužník nezaplatí — vyjadřuje tak přechodné riziko ztráty, aniž byste pohledávku odepsali. Rozlišují se **účetní opravné položky** (tvoří se podle § 55 vyhlášky č. 500/2002 Sb. ve výši, která odpovídá skutečnému riziku, ale jsou **daňově neúčinné**) a **daňové (zákonné) opravné položky** podle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách, které za splnění zákonných podmínek **snižují základ daně**. Od **1. ledna 2026** se u drobných pohledávek podle § 8c zvýšil rozhodný limit z 30 000 Kč na **50 000 Kč** (novela č. 360/2025 Sb.). Tvorba se účtuje **558/391** (daňová), resp. **559/391** (účetní), a při zaplacení nebo odpisu se opravná položka rozpustí zpět.

Neuhrazené [pohledávky](https://ucto.cz/ucetnictvi/pohledavky-a-zavazky) po splatnosti patří k nejčastějším bolestem podnikání. Účetnictví na ně reaguje dvěma nástroji: opravnou položkou (dočasné snížení hodnoty) a odpisem pohledávky (trvalé vyřazení). Tento průvodce vás provede tím, jak se opravné položky tvoří, kde leží hranice mezi účetní a daňovou rovinou, jaké podmínky stanoví § 8, § 8a a § 8c zákona o rezervách a jak vše zaúčtovat — vše na konkrétních číslech a s odkazy na příslušné paragrafy platné pro rok 2026.

## Co je opravná položka k pohledávce?

Opravná položka je **nepřímé (přechodné) snížení hodnoty majetku**, které vyjadřuje, že skutečná hodnota pohledávky je k rozvahovému dni nižší, než kolik je zaúčtováno na účtu pohledávky. Vychází ze zásady opatrnosti podle § 25 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví: účetní jednotka nesmí ve výkazech vykazovat aktivum výše, než jakou má reálnou hodnotu.

Klíčové slovo je **přechodné**. Na rozdíl od odpisu pohledávky, kterým pohledávku z účetnictví trvale vyřadíte, opravná položka pohledávku „nemaže“ — pouze ji v rozvaze snižuje. Pokud dlužník zaplatí, odpovídající opravnou položku **rozpustíte** a zároveň zaúčtujete úhradu pohledávky; plně uhrazená pohledávka tak již v rozvaze nezůstává. Proto se opravná položka účtuje na samostatný **rozvahový účet 391 – Opravná položka k pohledávkám**, který se v rozvaze vykazuje jako korekce (mínusová položka) u příslušné pohledávky.

> **Opravná položka vs. odpis pohledávky:** Opravná položka = dočasné snížení hodnoty, pohledávka zůstává v evidenci. Odpis pohledávky = trvalé vyřazení, pohledávka mizí z účtu (typicky až je zřejmé, že je definitivně nedobytná). V praxi opravná položka odpisu často předchází — nejdříve se vytvoří 100% opravná položka a teprve pak se pohledávka odepíše.

## Účetní vs. daňové opravné položky: v čem je rozdíl?

Toto je nejdůležitější rozlišení celého tématu. Opravné položky existují ve dvou rovinách, které spolu nemusí souviset:

| Hledisko            | Účetní opravná položka                       | Daňová (zákonná) opravná položka                                |
| ------------------- | -------------------------------------------- | --------------------------------------------------------------- |
| Právní základ       | § 55 vyhlášky č. 500/2002 Sb.                | Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách (§ 2, § 8, § 8a, § 8c)       |
| Účel                | Věrný obraz účetnictví (zásada opatrnosti)   | Snížení základu daně z příjmů                                   |
| Výše                | Podle doloženého přechodného snížení hodnoty | Pouze do výše a za podmínek daných zákonem                      |
| Vliv na základ daně | **Neovlivňuje** (daňově neúčinná)            | **Snižuje** základ daně                                         |
| Účet nákladů        | 559 – ostatní opravné položky                | 558 – zákonné opravné položky                                   |
| Podmínka zaúčtování | —                                            | Musí být **zaúčtována** (§ 3 a § 8a odst. 4 zákona o rezervách) |

_Zdroj: vyhláška č. 500/2002 Sb., § 55; zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách. Platí pro rok 2026._

Účetní jednotka, která vede [účetnictví](https://ucto.cz/ucetnictvi/pohledavky-a-zavazky), má **povinnost** tvořit účetní opravné položky všude tam, kde je hodnota pohledávky reálně ohrožena — bez ohledu na to, zda jde o daňově uznatelnou položku. Daňovou opravnou položku naopak tvořit **nemusí**; je to její právo (daňová optimalizace), nikoli povinnost. V praxi se postupuje tak, že se nejdříve ověří, zda pohledávka splňuje podmínky zákona o rezervách:

- **Splňuje-li je** → vytvoří se **daňová** opravná položka (558/391), která sníží základ daně.
- **Nesplňuje-li je** (např. ještě neuplynula potřebná doba po splatnosti) → vytvoří se **účetní** opravná položka (559/391), která účetní výsledek sníží, ale na daň nemá vliv.

Daňovou a účetní opravnou položku lze i kombinovat: pokud zákon umožní vytvořit daňovou opravnou položku jen do 50 % hodnoty, ale účetní jednotka považuje za ohroženou celou pohledávku, dotvoří zbylých 50 % jako účetní opravnou položku (559/391).

## Kdy lze tvořit daňové opravné položky? Podmínky zákona o rezervách

Daňové (zákonné) opravné položky jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a tím snižují základ daně z příjmů. Tvořit je lze **pouze** k pohledávkám, které splňují obecné podmínky podle § 2 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách:

- Jde o pohledávku, o které bylo **při jejím vzniku účtováno do výnosů** a tento výnos nebyl od daně osvobozen (typicky pohledávka z prodeje zboží či služeb). Nelze proto tvořit opravné položky např. k pohledávkám z titulu záloh, půjček, smluvních pokut a úroků z prodlení, ani tehdy, byly-li některé z těchto položek zaúčtovány do výnosů; výslovný zákaz § 2 odst. 2 je samostatnou podmínkou.
- Pohledávka **není promlčená** (obecná promlčecí lhůta jsou **3 roky** podle § 629 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).
- U zde popsaných § 8, § 8a a § 8c poplatník vede účetnictví a tvorbu řádně zachytí. § 3 odst. 3 upravuje také zvláštní prokazatelnou evidenci pro vymezené poplatníky používající IFRS; samotná běžná daňová evidence nárok na tyto opravné položky nezakládá.
- U pohledávky nabyté postoupením musí být uhrazena pořizovací cena (§ 2 odst. 3). Má-li věřitel vůči dlužníkovi zároveň splatné dluhy, vyžadují režimy § 8a a § 8c vzájemný zápočet podle § 2 odst. 4; zákon stanoví zvláštní výjimky.
- Výnosová podmínka má výslovné výjimky § 2 odst. 6–7, například stanovené případy snížení nákladů nebo rozvahových oprav minulých období.

Zákon o rezervách pak nabízí tři hlavní režimy tvorby daňových opravných položek — podle § 8 (insolvence), § 8a (doba po splatnosti) a § 8c (drobné pohledávky). Vyberete vždy ten, jehož podmínky pohledávka splňuje.

### § 8 — pohledávky za dlužníky v insolvenčním řízení

Je-li proti dlužníkovi zahájeno **insolvenční řízení**, může věřitel podle § 8 zákona o rezervách vytvořit opravnou položku až do výše **100 % rozvahové hodnoty** nepromlčené pohledávky. Obvykle musí pohledávku **včas přihlásit u insolvenčního soudu**; při povolené reorganizaci může postačit správné uvedení pohledávky v seznamu dluhů dlužníka. Pohledávka nesmí vzniknout mezi spojenými osobami. Opravná položka se tvoří v období, za které se podává daňové přiznání a v němž byla pohledávka přihlášena.

### § 8a — opravné položky podle doby po splatnosti

Nejčastější režim. Podle § 8a zákona o rezervách lze u nepromlčených pohledávek tvořit opravné položky odstupňované podle doby, která uplynula od konce sjednané doby splatnosti:

| Doba po splatnosti | Maximální výše opravné položky        |
| ------------------ | ------------------------------------- |
| více než 18 měsíců | až 50 % neuhrazené rozvahové hodnoty  |
| více než 30 měsíců | až 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty |

_Zdroj: zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách, § 8a. Platí pro rok 2026._

U pohledávek **nabytých postoupením**, jejichž rozvahová hodnota bez příslušenství při vzniku přesáhla **200 000 Kč**, lze opravnou položku podle § 8a tvořit jen tehdy, bylo-li ohledně nich zahájeno soudní, rozhodčí nebo správní řízení, jehož se poplatník řádně účastní (§ 8a odst. 2 zákona o rezervách).

Podle § 8a odst. 3 nelze tento režim použít pro pohledávky již odepsané do výsledku hospodaření, pohledávky za upsaný vlastní kapitál členů korporace ani pohledávky vzniklé mezi spojenými osobami. Stejné vyloučení se uplatní také u § 8c.

### § 8c — drobné pohledávky (nový limit 50 000 Kč od roku 2026)

Pro „malé“ pohledávky existuje zjednodušený režim podle § 8c, kde lze vytvořit opravnou položku rovnou až do **100 % rozvahové hodnoty** bez ohledu na výše uvedená procentní pásma, jsou-li splněny tyto podmínky:

- rozvahová hodnota pohledávky **bez příslušenství** v okamžiku jejího vzniku **nepřesáhne 50 000 Kč**,
- od konce sjednané doby splatnosti uplynulo nejméně **12 měsíců**,
- **celková hodnota pohledávek vůči témuž dlužníkovi**, u nichž se tato tvorba uplatňuje, nepřesáhne za zdaňovací období částku **50 000 Kč**.
- poplatník o pohledávce vede **samostatnou evidenci**.

**Novela č. 360/2025 Sb.** zvýšila od **1. ledna 2026** limit z **30 000 Kč na 50 000 Kč**. [Koordinační výbor KDP ČR a GFŘ ze dne 10. 12. 2025](https://financnisprava.gov.cz/assets/cs/prilohy/d-prispevky-kv-kdp/Zapis_KV_KDP_12_25.pdf) přechod výslovně uzavřel: GFŘ souhlasilo, že nový limit lze použít i na dosud nepromlčené pohledávky vzniklé nebo splatné před rokem 2026, pokud je opravná položka **zaúčtována od 1. ledna 2026**. Na opravné položky zaúčtované **před** tímto datem se vztahoval tehdejší limit **30 000 Kč**; vyšší limit se na ně zpětně nepoužije.

> **Pozor na souběh režimů:** Ke stejné pohledávce nelze daňovou opravnou položku tvořit podle více ustanovení současně. Vyberete jeden režim (§ 8, § 8a, nebo § 8c) podle situace pohledávky. U drobné pohledávky se typicky vyplatí § 8c, protože umožní 100 % už po 12 měsících po splatnosti.

Čísla 558, 559 a 391 jsou běžným příkladem vlastního účtového rozvrhu. Závazná směrná osnova a ČÚS 005 stanoví příslušné účtové skupiny, nikoli povinnost používat tato konkrétní syntetická čísla. Článek dále vychází z účetnictví v plném rozsahu; u zjednodušeného rozsahu se uplatní zvláštní § 13a zákona o účetnictví.

## Jak se opravné položky účtují? (558/391 a 559/391)

Opravná položka se účtuje na **rozvahový účet 391 – Opravná položka k pohledávkám** (skupina 39 – Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování) souvztažně s nákladovým účtem skupiny 55. Rozhoduje, zda jde o daňovou, nebo účetní opravnou položku:

| Operace                        | Účtování (MD / D) | Charakter nákladu                    |
| ------------------------------ | ----------------- | ------------------------------------ |
| Tvorba daňové opravné položky  | **558 / 391**     | daňově účinný                        |
| Tvorba účetní opravné položky  | **559 / 391**     | daňově neúčinný                      |
| Zrušení (rozpuštění) daňové OP | **391 / 558**     | snížení nákladu; zvyšuje základ daně |
| Zrušení (rozpuštění) účetní OP | **391 / 559**     | daňově neúčinný                      |

_Zdroj: vyhláška č. 500/2002 Sb. a směrná účtová osnova; účty 558 – Tvorba a zúčtování zákonných opravných položek, 559 – Tvorba a zúčtování opravných položek v provozní činnosti. Platí pro rok 2026._

Opravná položka se vždy tvoří jen do výše, do které je oprávněná — nelze ji vytvořit nad rozvahovou hodnotu pohledávky. Pokud se podmínky změní (např. dlužník část pohledávky uhradí nebo se pohledávka promlčí), opravná položka se sníží či **úplně zruší** ve prospěch nákladového účtu. Promlčení pohledávky je vždy důvodem ke zrušení daňové opravné položky (§ 8a odst. 4 zákona o rezervách).

## Modelový příklad: drobná pohledávka podle § 8c

Následující příklad ilustruje uplatnění opravné položky ve **zdaňovacím období 2026**. Předpokládá běžnou obchodní pohledávku zahrnutou při vzniku do zdanitelných výnosů, bez příslušenství, mezi nespojenými osobami, bez souběžných splatných dluhů vůči dlužníkovi a s řádnou samostatnou evidencí.

Společnost ALFA s.r.o. (plátce daně z příjmů, vede účetnictví) eviduje pohledávku za odběratelem ve výši **42 000 Kč** se splatností 30. 4. 2024. Dlužník nezaplatil a k 31. 12. 2025 ani k 31. 12. 2026 pohledávka stále trvá.

**Krok 1 — kontrola podmínek § 8c k 31. 12. 2026:**

- rozvahová hodnota při vzniku 42 000 Kč ≤ 50 000 Kč ✓
- od splatnosti (30. 4. 2024) uplynulo více než 12 měsíců ✓
- jde o jedinou pohledávku za tímto dlužníkem, celkem ≤ 50 000 Kč ✓
- pohledávka není promlčená; konkrétní běh promlčecí lhůty je třeba ověřit podle smlouvy a případných právních jednání ✓

**Krok 2 — tvorba daňové opravné položky:** Společnost vytvoří opravnou položku ve výši **100 %**, tedy **42 000 Kč**, a zaúčtuje **558 / 391**. O tuto částku se sníží základ daně z příjmů.

**Krok 3 — vývoj v roce 2027:** Pokud dlužník v roce 2027 pohledávku **uhradí**, opravnou položku rozpustí (**391 / 558**) — snížení daňového nákladu o 42 000 Kč základ daně zase zvýší. Při odpisu nedobytné pohledávky je třeba samostatně ověřit podmínky daňové uznatelnosti podle § 24 odst. 2 písm. y) zákona o daních z příjmů a vytvořenou opravnou položku zrušit.

> **Poznámka k limitu 30 000 Kč:** Pohledávka 42 000 Kč se pod starý limit 30 000 Kč nevešla. Pokud však splňuje ostatní podmínky, lze k ní od roku 2026 vytvořit opravnou položku podle § 8c i přesto, že vznikla nebo se stala splatnou dříve. Rozhoduje datum zaúčtování opravné položky, jak potvrdilo GFŘ v prosinci 2025.

## Nejčastější chyby při tvorbě opravných položek

- **Záměna účetní a daňové roviny.** Účetní opravná položka (559) nesnižuje základ daně. Pokud ji omylem uplatníte jako daňový výdaj, krátíte daň neoprávněně.
- **Tvorba k pohledávce, která nebyla ve výnosech.** K zálohám, půjčkám či neúčtovaným pokutám nelze daňovou opravnou položku podle § 2 zákona o rezervách tvořit.
- **Opomenutí zaúčtování.** Daňová opravná položka, která není zaúčtována na účtu 391, není daňově uznatelná. Nestačí ji jen vykázat mimoúčetně.
- **Ponechání opravné položky u promlčené pohledávky.** Promlčením zaniká nárok na daňovou opravnou položku — musí se zrušit, jinak hrozí doměrek daně.
- **Zpětné použití limitu 50 000 Kč na opravné položky zaúčtované před rokem 2026.** GFŘ výslovně potvrdilo, že pro ně platil limit 30 000 Kč; nový limit lze použít na tvorbu zaúčtovanou od 1. ledna 2026.
- **Souběh § 8a a § 8c u téže pohledávky.** K jedné pohledávce lze uplatnit jen jeden režim tvorby.

## Shrnutí

Opravná položka k pohledávce je přechodné snížení hodnoty pohledávky, u které hrozí nezaplacení. Účetní opravné položky (559/391) vyjadřují reálné riziko a jsou daňově neúčinné; daňové (zákonné) opravné položky (558/391) podle zákona č. 593/1992 Sb. snižují základ daně, ale jen za zákonných podmínek. Nejčastější režimy jsou § 8 (insolvence, 100 %), § 8a (50 % po 18 měsících, 100 % po 30 měsících) a § 8c (drobné pohledávky 100 % po 12 měsících). Klíčovou novinkou roku 2026 je zvýšení limitu u § 8c z 30 000 Kč na **50 000 Kč** (novela č. 360/2025 Sb.). Při zaplacení nebo odpisu pohledávky se opravná položka vždy rozpustí. Téma úzce souvisí s [rezervami](https://ucto.cz/ucetnictvi/rezervy), které slouží k pokrytí budoucích známých výdajů, a se širší problematikou [pohledávek a závazků](https://ucto.cz/ucetnictvi/pohledavky-a-zavazky).

## Často kladené otázky

### Jaký je rozdíl mezi účetní a daňovou opravnou položkou?

Účetní opravná položka se tvoří podle § 55 vyhlášky č. 500/2002 Sb. ve výši odpovídající skutečnému riziku nezaplacení a slouží k věrnému obrazu účetnictví — je však **daňově neúčinná** (účtuje se 559/391). Daňová (zákonná) opravná položka se tvoří podle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách, jen za přesně daných podmínek, ale **snižuje základ daně** z příjmů (účtuje se 558/391).

### Jaký je limit pro daňové opravné položky u drobných pohledávek v roce 2026?

Od **1. ledna 2026** činí limit pro tvorbu 100% daňové opravné položky podle § 8c zákona o rezervách **50 000 Kč** (dříve 30 000 Kč). Tuto hodnotu nesmí přesáhnout rozvahová hodnota pohledávky při vzniku ani součet pohledávek vůči témuž dlužníkovi, u nichž za dané období uplatňujete § 8c. GFŘ v prosinci 2025 potvrdilo, že limit 50 000 Kč platí pro opravné položky zaúčtované od 1. ledna 2026 i ke starším nepromlčeným pohledávkám; na položky zaúčtované dříve se zpětně nevztahuje.

### Jak dlouho musí být pohledávka po splatnosti, aby šlo vytvořit opravnou položku?

Podle § 8a zákona o rezervách lze vytvořit opravnou položku **až do 50 %** hodnoty, uplynulo-li od splatnosti **více než 18 měsíců**, a **až do 100 %**, uplynulo-li **více než 30 měsíců**. U drobných pohledávek podle § 8c stačí **12 měsíců** od splatnosti k vytvoření 100% opravné položky. U pohledávek za dlužníky v insolvenci (§ 8) lze tvořit 100 % už po přihlášení pohledávky.

### Jak se opravné položky účtují?

Tvorba se účtuje na vrub nákladového účtu skupiny 55 a ve prospěch rozvahového účtu **391 – Opravná položka k pohledávkám**. Daňová opravná položka má protiúčet **558** (558/391), účetní opravná položka **559** (559/391). Zrušení (rozpuštění) se účtuje obráceně — 391/558, resp. 391/559.

### Musím opravné položky tvořit povinně?

Účetní opravné položky tvořit **musíte** vždy, když je hodnota pohledávky reálně ohrožena — vyplývá to ze zásady opatrnosti (§ 25 odst. 3 zákona o účetnictví). Daňové (zákonné) opravné položky tvořit **nemusíte**; je to vaše právo (daňová optimalizace), nikoli povinnost. Vytvořit je lze pouze tehdy, vedete-li účetnictví, nikoli při daňové evidenci nebo výdajových paušálech.

### Co se stane s opravnou položkou, když dlužník zaplatí?

Opravná položka se **rozpustí (zruší)** ve prospěch nákladového účtu — u daňové opravné položky účtováním 391/558, u účetní 391/559. U daňové opravné položky tím klesne daňově uznatelný náklad a základ daně se zvýší. Stejně se postupuje, pokud pominou důvody pro existenci opravné položky nebo se pohledávka promlčí.

---

# Podklady pro účetní na konci roku: checklist pro OSVČ a s.r.o.

- URL: https://ucto.cz/ucetnictvi/podklady-pro-ucetni-konec-roku
- Aktualizováno: 2026-10-02
- Popis: Praktický seznam podkladů pro účetní na konci roku 2026. Samostatné checklisty pro daňovou evidenci, s.r.o., výdajový paušál a paušální daň i předávací protokol.

**Ve zkratce:** **Účetní na konci roku potřebuje úplné doklady, skutečné zůstatky a vysvětlení případů, které z faktur nepozná.** U OSVČ v daňové evidenci jsou zásadní příjmy, výdaje, majetek a dluhy. U s.r.o. také náklady a výnosy patřící do uzavíraného období, včetně dosud nevyfakturovaných dodávek. Paušální daň ani výdajový paušál neznamenají, že můžete zahodit všechny záznamy.

Tento seznam slouží klientovi, který připravuje podklady, a účetní, která si chce s klientem sjednotit rozsah předání. Samotné odborné uzavření knih řeší [účetní uzávěrka](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-uzaverka); sestavení výkazů popisuje [účetní závěrka](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-zaverka). Zde je cílem dodat včas správné vstupy a zachytit, co ještě chybí.

## Nejdříve určete, jaký rok a režim uzavíráte

Seznam pro rok 2026 předpokládá kalendářní rok končící 31. prosince. S.r.o. může mít hospodářský rok nebo jiné zákonem vymezené období; v takovém případě se podklady připravují k příslušnému rozvahovému dni. Nestačí vždy přepsat datum na 31. prosince.

| Režim                                                       | Hlavní podklady                                                                               | Co se často přehlédne                                                                                   |
| ----------------------------------------------------------- | --------------------------------------------------------------------------------------------- | ------------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| OSVČ s daňovou evidencí a skutečnými výdaji                 | Přijaté a vydané doklady, příjmy a platby, majetek, zásoby, pohledávky a dluhy                | Roční dokladové a faktické ověření zásob, majetku, pohledávek a dluhů podle § 7b odst. 4                |
| S.r.o. vedoucí účetnictví; také OSVČ, která vede účetnictví | Úplné doklady a inventarizace, smlouvy a plnění přiřazená do správného účetního období        | Prosincové dodávky fakturované až v lednu, zálohy, časové rozlišení a nedokončené práce                 |
| OSVČ s výdaji procentem z příjmů                            | Záznamy o příjmech, evidence pohledávek a podklady pro osobní daňové přiznání                 | Výdajový paušál je způsob určení výdajů, nikoliv paušální daň; případná evidence DPH zůstává samostatná |
| OSVČ v paušálním režimu                                     | Příjmy rozlišené podle druhu činnosti, jiné příjmy, změny statusu a přehled zaplacených záloh | Je třeba ověřit, zda daň skutečně bude rovna paušální dani a zda zůstaly splněny podmínky pásma         |

Pokud si režim nejste jistí, porovnejte [účetnictví a daňovou evidenci](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetnictvi-vs-danova-evidence). Registrace k DPH nebo jako identifikovaná osoba tvoří další vrstvu povinností; nenahrazuje ani neurčuje sama o sobě způsob zdanění příjmů.

## Co dodat společně s fakturami a účtenkami?

Předejte doklady ve sjednaném formátu a pouze jednou, případně označte, že už byly účetní zaslány. U každého neobvyklého nákupu napište, k čemu byl a kdo jej převzal. Faktura s obecným popisem „služby“ může potřebovat objednávku, smlouvu nebo předávací protokol.

Ke všem bankovním účtům připravte souvislé výpisy a konečný zůstatek. Zahrňte cizoměnové účty, platební brány a služby, přes které přijímáte tržby. Čistá platba převedená z platební brány na banku není totéž co tržba: vyúčtování má vysvětlit hrubé inkaso, poplatky, vratky i peníze ještě nevyplacené.

U hotovosti doložte skutečný stav pokladny a jednotlivé pohyby. U firemní karty nebo výdajů hrazených soukromě označte, kdo platil a zda mu firma částku nahradila. Převod mezi vlastními účty, úvěr, vklad podnikatele nebo půjčka společníka se nemají bez vysvětlení tvářit jako běžná tržba.

Do jedné tabulky sepište otevřené položky: partner, doklad, původní částka, zůstatek, splatnost a vysvětlení. Oddělte nezaplacenou fakturu od poskytnuté zálohy, reklamace, sporu či vratky. Pokud částka podle vás nebude vymahatelná, přiložte podklady; daňové nebo účetní vyřazení neposuzujte jen podle stáří faktury.

## OSVČ v daňové evidenci: co ověřit k poslednímu dni roku?

[Daňová evidence](https://ucto.cz/osvc/danova-evidence) zahrnuje příjmy a výdaje potřebné pro zjištění základu daně, majetek a dluhy. Podle § 7b odst. 4 musíte k poslednímu dni zdaňovacího období zjistit skutečný stav zásob, hmotného majetku, pohledávek a dluhů a o zjištění udělat zápis. Nestačí tedy odeslat složku zaplacených účtenek.

Sečtěte zásoby a zaznamenejte jejich označení, množství a použitelnost. U majetku zkontrolujte pořízení, uvedení do používání, prodej, vyřazení a případné soukromé použití. Účetní bude potřebovat podklady pro správné daňové zacházení; koupě dražšího zařízení nemusí být jednorázovým výdajem v roce úhrady.

Předložte pohledávky a dluhy i tehdy, když se běžný nezaplacený doklad ještě nepromítl do peněžních příjmů či výdajů. Zvlášť upozorněte na ukončení nebo přerušení činnosti, změnu způsobu uplatnění výdajů a přechod do jiného režimu. Tyto situace mohou vyžadovat úpravy základu daně, které nelze odvodit pouze z bankovního výpisu.

Pro osobní [daňové přiznání OSVČ](https://ucto.cz/dane/danove-priznani-osvc) připravte také potvrzení o zaměstnání a dalších příjmech, zaplacené zálohy a doklady k uplatňovaným slevám a odpočtům. Tyto podklady předávejte odděleně od firemních dokladů, aby se osobní odpočet nezaměnil za podnikatelský náklad.

## S.r.o.: co účetní z faktur nepozná?

Účetnictví přiřazuje náklady a výnosy do období, s nímž časově a věcně souvisejí, zásadně bez ohledu na zaplacení (§ 3 zákona o účetnictví). Účetní proto potřebuje popis skutečného průběhu zakázky a období služby, nikoliv pouze datum faktury.

Připravte seznam dodávek a prací, které proběhly do rozvahového dne, ale doklad přijde později. Patří sem například spotřebované energie, služby dodavatelů a hotová práce předaná odběrateli. U rozpracovaných zakázek uveďte stav dokončení, předání a převzetí; částka přijaté zálohy sama neurčuje dokončený výnos.

U ročních předplatných, pojistného a nájemného napište, které období platba pokrývá. U odměn zaměstnanců nebo vedení doložte pravidla nároku a schválení. U sporů, záruk a jiných možných závazků předejte smlouvy a relevantní dokumenty, aby účetní mohla posoudit, zda a jak je zachytit. Klient dodává fakta; způsob účtování a daňovou uznatelnost z nich teprve určí zpracovatel.

**Příklad prosincové zakázky:** Běžnou službu jste dokončili a předali v prosinci 2026, fakturu vystavíte v lednu 2027 a zákazník zaplatí v únoru. V účetnictví s.r.o. patří související výnos zásadně do prosince, přestože faktura i platba přijdou později. U OSVČ s daňovou evidencí se běžný peněžní příjem zpravidla projeví až při přijetí platby v roce 2027. DPH má vlastní pravidla a nemusí následovat stejné datum. Tento příklad neřeší ukončení činnosti ani jiné situace vyžadující úpravu základu daně.

## Inventury: kdo počítá a kdo zpracuje výsledek?

Účetní jednotka musí inventarizovat majetek a závazky (§ 29 a § 30). Fyzicky ověřitelné položky se zjišťují fyzickou inventurou, ostatní dokladovou. Nejde pouze o sklad: prověřují se i účty, pokladna, majetek, pohledávky, závazky a další příslušné položky.

Určete předem, kdo skutečný stav zjistí, kdo výsledek ověří a kdo účetní předá podepsané soupisy. U skladu zaznamenejte také cizí zásoby u vás a vlastní zásoby u jiné osoby. U pohledávek a závazků vysvětlete rozdíly proti účetním sestavám a připojte doklad o úhradě, dobropisu či jiné změně.

Zákon připouští časové okno inventur kolem rozvahového dne, ale stav musí být správně doložen k rozvahovému dni včetně přírůstků a úbytků. Neplatí tedy, že libovolný počet skladu z prosince bez dalších záznamů stačí k uzavření stavu na konci roku. Přesné náležitosti soupisů a pravidla vysvětluje [inventarizace](https://ucto.cz/ucetnictvi/inventarizace).

Svěření účetnictví externí účetní nezbavuje účetní jednotku odpovědnosti (§ 5 odst. 2). Proto musí být jasné, kdo zajistí fyzickou inventuru, smlouvy a potvrzení skutečných obchodních událostí.

## Výdajový paušál a paušální daň: jaké záznamy zůstávají?

Při [výdajích procentem z příjmů](https://ucto.cz/dane/vydajove-pausaly) zákon vyžaduje záznamy o příjmech a evidenci pohledávek souvisejících s podnikáním (§ 7 odst. 8). K uplatnění samotných procentních výdajů není třeba dokazovat každý skutečný výdaj. Doklady však mohou být nutné pro DPH, jinou povinnost nebo pozdější změnu režimu. Tyto účely rozlišujte, než něco vyřadíte.

V [paušálním režimu](https://ucto.cz/dane/pausalni-dan) potřebujete prokázat, že byly splněny jeho podmínky. Při více činnostech s různými procenty výdajů se podle § 7a odst. 8 vedou záznamy o příjmech pro určení rozhodných příjmů a pásma. Účetní předejte i jiné příjmy, zaměstnání, přerušení činnosti a změny registrace k DPH. Právě ty mohou změnit povinnost podat přiznání a přehledy.

Paušální zálohy neznamenají automatický nárok na dodatečné osobní odpočty. Jestliže je daň rovna paušální dani, neuplatňujete v tomto režimu zvlášť odpočet DIP, darů ani běžné osobní slevy. Pokud podmínky splněny nebyly a vznikne povinnost standardního přiznání, osobní podklady mohou být znovu relevantní.

## Jak stanovit termín předání a evidovat chybějící doklady?

Se svou účetní si sjednejte datum první úplné dávky, termín pozdějšího doplnění a osobu, která může schválit nebo vysvětlit neobvyklý případ. Tyto klientské termíny jsou organizační dohoda, nikoliv univerzální zákonná lhůta. Povinná podání se řídí vaším režimem a [daňovým kalendářem](https://ucto.cz/dane/danovy-kalendar).

Chybějící doklady neukrývejte v běžné složce pod názvem „doplním“. Veďte samostatný seznam s částkou, důvodem, odpovědnou osobou a očekávaným datem. Jakmile dorazí lednová faktura za prosincové plnění, označte její návaznost na původní otevřenou položku, aby se nezapočítala dvakrát.

Přístup k podkladům nastavte pro konkrétní osoby a předejte data sjednaným bezpečným kanálem. Bankovní heslo nenahrazuje výpis ani oprávnění účetní k tomu, co skutečně potřebuje. Uchování podkladů řešte podle příslušného režimu a dokumentů; jednotlivé lhůty shrnuje [archivace dokladů](https://ucto.cz/ucetnictvi/archivace-dokladu).

## Checklist k vytištění a předání účetní

Zkopírujte tuto sekci do dokumentu nebo ji vytiskněte. Vyplňte společnou část a odpovídající větev. Položku, která se vás netýká, označte „netýká se“; nezaškrtnuté políčko jinak není poznat od zapomenutého podkladu. Checklist pomáhá s předáním a nenahrazuje zákonný inventurní soupis.

Stažitelný kontrolní seznam v PDF pro tisk obsahuje společnou část, čtyři režimy a záznam chybějících podkladů.

### Identifikace předání

- Klient / firma: ........................................................
- IČO: ........................ Účetní období: ........................
- Režim příjmů / účetnictví: .............................................
- DPH: neplátce / identifikovaná osoba / plátce: ........................
- Kontaktní osoba: ....................... Telefon / e-mail: .............
- Datum předání: ................ Dohodnuté datum doplnění: ...............

### Společné podklady

- [ ] Předal/a jsem doklady dosud nepředané a označil/a případné duplikáty.
- [ ] Dodal/a jsem výpisy ze všech používaných bank a cizoměnových účtů.
- [ ] Dodal/a jsem vyúčtování platebních bran: tržby, poplatky, vratky a zůstatek.
- [ ] Doložil/a jsem stav pokladny a vysvětlil/a hotovostní pohyby.
- [ ] Označil/a jsem soukromě hrazené výdaje, vklady, půjčky a převody mezi účty.
- [ ] Přiložil/a jsem smlouvy a vysvětlení neobvyklých obchodních případů.
- [ ] Označil/a jsem zahraniční služby a jejich doklady pro samostatné posouzení DPH.
- [ ] Připravil/a jsem níže seznam chybějících podkladů a odpovědných osob.

### Větev A: OSVČ s daňovou evidencí

- [ ] Zkontroloval/a jsem úplnost příjmů, výdajů a souvisejících úhrad.
- [ ] Zjistil/a jsem skutečný stav zásob, hmotného majetku, pohledávek a dluhů k poslednímu dni roku a připravil/a zápis.
- [ ] Dodal/a jsem seznam pořízení, uvedení do používání, prodeje a vyřazení majetku.
- [ ] U pohledávek a dluhů jsem uvedl/a partnera, doklad, částku, splatnost a stav.
- [ ] Oznámil/a jsem přerušení, ukončení nebo změnu režimu podnikání.
- [ ] Dodal/a jsem osobní příjmy, potvrzení a doklady pro přiznání, slevy a odpočty, které chci uplatnit.

### Větev B: s.r.o. nebo jiná účetní jednotka

- [ ] Dodal/a jsem inventurní podklady a soupisy skutečných stavů majetku a závazků.
- [ ] Vysvětlil/a jsem zjištěné rozdíly a stav poškozených nebo nevyužitelných zásob.
- [ ] Připravil/a jsem seznam uskutečněných, dosud nevyfakturovaných dodávek a služeb.
- [ ] U rozpracovaných zakázek jsem uvedl/a stav dokončení, převzetí a přijaté zálohy.
- [ ] U plateb přesahujících konec období jsem uvedl/a, za které měsíce či období jsou.
- [ ] Dodal/a jsem smlouvy k úvěrům, leasingu a vztahům se společníky, včetně zůstatků.
- [ ] Předal/a jsem podklady k odměnám, sporům a jiným významným závazkům.
- [ ] Označil/a jsem pozdější faktury vztahující se k uzavíranému období.

### Větev C: OSVČ s výdajovým paušálem

- [ ] Předal/a jsem úplné záznamy o příjmech a evidenci podnikatelských pohledávek.
- [ ] Rozlišil/a jsem jednotlivé činnosti pro správné procento výdajů.
- [ ] Připravil/a jsem podklady pro DPH, pokud se mě týká.
- [ ] Dodal/a jsem další příjmy a osobní doklady pro standardní daňové přiznání.
- [ ] Oznámil/a jsem zamýšlenou změnu způsobu uplatnění výdajů.

### Větev D: OSVČ v paušálním režimu

- [ ] Předal/a jsem příjmy podle činností a podklady k ověření pásma.
- [ ] Uvedl/a jsem všechny jiné příjmy a zaměstnání relevantní pro podmínky režimu.
- [ ] Dodal/a jsem přehled uhrazených paušálních záloh.
- [ ] Oznámil/a jsem změny DPH, přerušení činnosti a další změny podmínek.
- [ ] Dohodl/a jsem ověření, zda je daň skutečně rovna paušální dani a zda nevznikla povinnost přiznání nebo přehledů.

### Chybějící podklady a otevřené otázky

| Doklad nebo otázka       | Částka / období | Co chybí      | Kdo doplní    | Termín        | Vyřešeno      |
| ------------------------ | --------------- | ------------- | ------------- | ------------- | ------------- |
| ........................ | .............   | ............. | ............. | ............. | ............. |
| ........................ | .............   | ............. | ............. | ............. | ............. |
| ........................ | .............   | ............. | ............. | ............. | ............. |

Předal/a: ................................ Převzal/a: ................................

Další dohodnutý postup: ................................................................

## Časté otázky při předávání podkladů

### Stačí účetní jen bankovní výpis?

Nestačí. Výpis ukazuje pohyb peněz, ale zpravidla neprokazuje celý obsah účetního případu, jeho účastníky ani období plnění. Přiložte doklad a podle potřeby smlouvu nebo vysvětlení.

### Musím mít všechny faktury ještě před Silvestrem?

Pozdější vystavení faktury je běžné. Podstatné je, aby účetní včas věděla o plnění patřícím do uzavíraného období a měla podklady k jeho zachycení. Fakturu po obdržení doplňte a propojte s původní informací.

### Může inventuru místo klienta udělat účetní?

Rozsah její služby lze dohodnout, ale účetní nepozná skutečný počet skladu nebo stav hotovosti bez odpovídajícího zjištění. U účetní jednotky externí zpracování neodstraňuje její zákonnou odpovědnost. Určete role a doložte výsledek.

### Musím dokládat skutečné výdaje při výdajovém paušálu?

Pro výpočet procentních výdajů jednotlivé účtenky neslouží. Nadále však vedete požadované záznamy o příjmech a pohledávkách a plníte samostatné povinnosti například v DPH. Doklad proto nemažte jen podle způsobu výpočtu daně z příjmů.

---

# Pohledávky a závazky v účetnictví

- URL: https://ucto.cz/ucetnictvi/pohledavky-a-zavazky
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Pohledávky a závazky v účetnictví 2026: účtová třída 3 (311, 321), oceňování, splatnost faktury 30 dnů dle § 1963, promlčení za 3 roky a účtování krok za krokem.

**Ve zkratce:** Pohledávka je právo věřitele na peněžité nebo nepeněžité plnění od dlužníka, závazek (dluh) je jeho zrcadlovou stranou — povinnost zaplatit nebo plnit. V účetnictví se běžné obchodní pohledávky a závazky zachycují v **účtové třídě 3 — Zúčtovací vztahy**: typická pohledávka z obchodních vztahů (vystavená faktura) se v běžné účtové osnově vede na účtu **311 — Odběratelé**, typický závazek (přijatá faktura) na účtu **321 — Dodavatelé**. Pohledávky se oceňují **jmenovitou hodnotou** při vzniku, popřípadě pořizovací cenou při nabytí (§ 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví). U vzájemného závazku podnikatelů za dodané zboží nebo službu platí při neujednané splatnosti pravidlo **§ 1963 občanského zákoníku**; obecně jde o **30 dnů** od zákonem určeného okamžiku. Obecná promlčecí lhůta činí **3 roky** (§ 629 občanského zákoníku), nejzazší obecná lhůta 10 let.

Pohledávky a závazky tvoří páteř firemních financí — rozhodují o cash flow, o tom, zda má firma na výplaty a na vlastní faktury, i o tom, jak vypadá [rozvaha](https://ucto.cz/ucetnictvi/rozvaha). Tento průvodce vysvětluje, co pohledávka a závazek z účetního i právního pohledu jsou, jak je správně zařadit a ocenit, kdy jsou splatné, kdy se promlčují a jak je krok za krokem zaúčtovat — vše na konkrétních číslech a s odkazy na platné paragrafy pro rok 2026.

## Co je pohledávka a co závazek?

**Pohledávka** je právo věřitele požadovat po dlužníkovi určité plnění — nejčastěji zaplacení peněžní částky. Vzniká typicky z **prodeje zboží nebo služby**: jakmile dodavatel splní dodávku a vystaví fakturu, vzniká mu vůči odběrateli pohledávka. Z účetního hlediska jde o **aktivum** (něco, co firmě „někdo dluží").

**Závazek (dluh)** je opačná strana téhož vztahu — **povinnost dlužníka** plnění poskytnout, tedy zaplatit. Z účetního hlediska jde o **pasivum** (cizí zdroj, kterým je financován majetek firmy). Tatáž faktura je tak u dodavatele pohledávkou a u odběratele závazkem.

Právní podstatu vymezuje **§ 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník**: ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Pohledávka a závazek jsou tedy dvě strany jednoho závazkového vztahu.

> **Pohledávka vs. závazek — kdo je kdo:** Věřitel = ten, kdo má pohledávku (čeká na zaplacení). Dlužník = ten, kdo má závazek (má zaplatit). U jedné faktury je dodavatel věřitelem (pohledávka, účet 311) a odběratel dlužníkem (závazek, účet 321).

### Dělení pohledávek a závazků

Pro účetnictví i pro [rozvahu](https://ucto.cz/ucetnictvi/rozvaha) je klíčové členění podle **doby splatnosti** k rozvahovému dni (vyhláška č. 500/2002 Sb.):

- **Krátkodobé** — se splatností **do 12 měsíců** včetně. Patří sem drtivá většina běžných obchodních faktur.
- **Dlouhodobé** — se splatností **delší než 12 měsíců** (např. dlouhodobé půjčky, dlouhodobé poskytnuté zálohy).

Dále se rozlišují pohledávky a závazky **z obchodních vztahů** (faktury za zboží a služby) a **ostatní** (vůči zaměstnancům, státu, společníkům, z titulu půjček apod.).

## Do které účtové třídy patří pohledávky a závazky?

Obchodní pohledávky a závazky se účtují v **účtové třídě 3 — Zúčtovací vztahy**. Skupina 31 zahrnuje pohledávky z obchodních vztahů bez ohledu na jejich dlouhodobost či krátkodobost, skupina 32 krátkodobé závazky z obchodních vztahů, skupina 33 zúčtování se zaměstnanci a institucemi, skupina 34 zúčtování daní a dotací, skupiny 35 a 36 vztahy ke společníkům, skupina 37 jiné pohledávky a závazky, skupina 38 přechodné účty a skupina 39 opravné položky k zúčtovacím vztahům. **Dlouhodobé** pohledávky tedy nemusí patřit do skupiny 37; rozhoduje jejich povaha. **Dlouhodobé závazky**, včetně dlouhodobých obchodních dluhů, se účtují zpravidla ve **třídě 4 — Kapitálové účty a dlouhodobé závazky**, zejména skupině 47. V rozvaze se dlouhodobé a krátkodobé položky vykazují odděleně.

Nejdůležitější účty pro běžnou praxi shrnuje následující tabulka.

| Účet             | Název                         | Použití                                               |
| ---------------- | ----------------------------- | ----------------------------------------------------- |
| 311              | Odběratelé                    | Pohledávky z obchodních vztahů (vystavené faktury)    |
| 314              | Poskytnuté zálohy a závdavky  | Zálohy zaplacené dodavatelům                          |
| 315              | Ostatní pohledávky            | Pohledávky neúčtované jinde (např. z prodeje majetku) |
| 321              | Dodavatelé                    | Závazky z obchodních vztahů (přijaté faktury)         |
| 324              | Přijaté zálohy a závdavky     | Zálohy přijaté od odběratelů                          |
| 325              | Ostatní závazky               | Závazky neúčtované jinde                              |
| 311/321 přes 343 | DPH                           | U plátce se část faktury účtuje na účet 343 — DPH     |
| 388              | Dohadné účty aktivní          | Pohledávky známé co do důvodu, ale neznámé co do výše |
| 389              | Dohadné účty pasivní          | Závazky známé co do důvodu, ale neznámé co do výše    |
| 391              | Opravná položka k pohledávkám | Korekce hodnoty rizikové pohledávky                   |

_Zdroj: vyhláška č. 500/2002 Sb. a směrná účtová osnova pro podnikatele. Osnova předepisuje třídy a skupiny, konkrétní třímístná čísla představují běžný účtový rozvrh jednotky. Platí pro rok 2026._

Podrobné rozčlenění všech tříd a účtů najdete v průvodci [účtová osnova](https://ucto.cz/ucetnictvi/uctova-osnova).

### Dohadné účty: když znáte důvod, ale ne částku

Zvláštní kategorií jsou **dohadné položky** (účty 388 a 389). Použijí se, když k rozvahovému dni víte, že pohledávka nebo závazek **věcně vznikly**, ale neznáte jejich **přesnou výši** (typicky chybí faktura). Příkladem dohadného účtu aktivního (388) je nevyfakturované pojistné plnění, příkladem dohadného účtu pasivního (389) spotřeba energie za prosinec, k níž ještě nepřišla faktura. Dohadné položky se v rozvaze vykazují jako pohledávky, resp. závazky, a člení se na krátkodobé a dlouhodobé stejně jako běžné zúčtovací vztahy.

## Jak se pohledávky a závazky oceňují?

Oceňování upravuje **§ 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví**, ve spojení s § 10–11 a § 17–18 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Rozhodující je způsob, jak pohledávka nebo závazek vznikly:

- **Pohledávky a závazky při vzniku** — oceňují se **jmenovitou (nominální) hodnotou**, tedy částkou, na kterou byla faktura vystavena (včetně DPH u plátce).
- **Pohledávky nabyté za úplatu nebo vkladem** (např. odkoupené, postoupené) — oceňují se **pořizovací cenou**, tedy částkou, za kterou byly pořízeny, včetně nákladů s pořízením souvisejících.

Toto rozlišení je důležité: pokud koupíte cizí pohledávku v nominální hodnotě 100 000 Kč za 60 000 Kč, zaúčtujete ji v pořizovací ceně 60 000 Kč, nikoli ve jmenovité hodnotě.

Při ocenění a vykázání pohledávek se uplatní **zásada opatrnosti** (§ 25 odst. 3 zákona o účetnictví). Pokud jsou důvody pro přechodné snížení jejich hodnoty, vytvoří se **opravná položka** (v běžné účtové osnově účet 391), která sníží čistou hodnotu v rozvaze; nominální hodnota pohledávky v účetní evidenci tím nezaniká. Této problematice se podrobně věnuje samostatný průvodce [opravné položky](https://ucto.cz/ucetnictvi/opravne-polozky).

### Pohledávky a závazky v cizí měně

Pohledávky a závazky v cizí měně se přepočítají na měnu účetnictví podle § 24c–24d zákona o účetnictví. U korunového účetnictví jde běžně o obecný kurz ČNB; při prvotním ocenění lze za zákonných podmínek použít pevný kurz. K rozvahovému dni se použije obecný kurz, nikoli pevný. Běžný kurzový rozdíl se účtuje výsledkově, obvykle na 563 nebo 663; daňově se zvlášť posoudí případný režim vylučování nerealizovaných rozdílů podle § 23i–23j ZDP.

## Kdy je faktura splatná? Splatnost pohledávky podle zákona

Splatnost je den, kdy má být pohledávka uhrazena. Primárně se řídí **ujednáním stran** — co si dodavatel s odběratelem dohodnou (typicky 14 nebo 30 dnů). Pokud ale splatnost ujednána není, nastupuje zákonné pravidlo. Zvlášť se zohlední případné smluvní či zákonné převzetí nebo ověření plnění podle § 1963 odst. 1 písm. c).

Podle **§ 1963 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb.**, je-li obsahem vzájemného závazku podnikatelů povinnost dodat zboží nebo službu za úplatu, je cena splatná **do 30 dnů** ode dne, kdy byla dlužníku doručena faktura (nebo ode dne dodání, byla-li faktura doručena dříve).

Strany si mohou sjednat i delší splatnost, ale **§ 1963 odst. 2** stanoví u vztahů mezi podnikateli hranici: ujednaná splatnost **delší než 60 dnů** je přípustná jen při výslovném ujednání a není-li to vůči věřiteli **zvláště nevýhodné**. Cílem je chránit menší dodavatele před tlakem velkých odběratelů na nepřiměřeně dlouhé lhůty.

### Co když dlužník nezaplatí včas?

Marným uplynutím splatnosti se dlužník dostává do **prodlení** a věřiteli vzniká právo na **úrok z prodlení**. Jeho výši stanoví **§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.**: úrok odpovídá ročně výši **repo sazby ČNB** platné pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o **8 procentních bodů**. Tato sazba platí pro celé trvání daného prodlení; v dalším pololetí se nepřepočítává. Pro prodlení vzniklá v roce 2026 platí dvě hodnoty:

| Pololetí 2026 | Prodlení vzniklé         | Repo sazba ČNB | Úrok z prodlení |
| ------------- | ------------------------ | -------------- | --------------- |
| I. pololetí   | od 1. 1. do 30. 6. 2026  | 3,50 %         | 11,50 % ročně   |
| II. pololetí  | od 1. 7. do 31. 12. 2026 | 3,75 %         | 11,75 % ročně   |

_Zdroj: § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a 2T repo sazba ČNB (3,50 % k 1. 1. 2026; 3,75 % od 19. 6. 2026, rozhodná k 1. 7. 2026). Platí pro rok 2026._

U vztahů mezi podnikateli má věřitel navíc podle **§ 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.** nárok na **paušální náhradu nákladů** spojených s uplatněním každé pohledávky ve výši **1 200 Kč**, a to automaticky, bez ohledu na skutečné náklady.

## Promlčení pohledávky: kdy se právo „ztratí"?

**Promlčení** znamená, že po uplynutí zákonné lhůty sice pohledávka nadále existuje, ale dlužník může u soudu namítnout promlčení a soud pak věřiteli plnění **nepřizná**. Promlčená pohledávka se tak stává obtížně vymahatelnou — proto je hlídání lhůt klíčové.

### Tříletá a desetiletá lhůta

Obecná **subjektivní promlčecí lhůta** činí podle **§ 629 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb.** **3 roky**. Běží ode dne, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé — u peněžitých pohledávek typicky ode dne splatnosti.

Vedle ní existuje **objektivní promlčecí lhůta** podle **§ 629 odst. 2** v délce **10 let** ode dne, kdy právo dospělo (nastala splatnost); její uplynutí promlčuje právo bez ohledu na to, kdy se věřitel o možnosti uplatnit právo dozvěděl.

| Druh lhůty           | Délka  | Paragraf      | Počátek běhu                                         |
| -------------------- | ------ | ------------- | ---------------------------------------------------- |
| Subjektivní (obecná) | 3 roky | § 629 odst. 1 | Den, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé            |
| Objektivní           | 10 let | § 629 odst. 2 | Den, kdy právo dospělo (splatnost)                   |
| Po uznání dluhu      | 10 let | § 639         | Den uznání; při určené době plnění její poslední den |

_Zdroj: zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 629 a § 639. Platí pro rok 2026._

### Jak běh lhůty prodloužit nebo zastavit

Promlčení nehrozí automaticky — věřitel může lhůtu zastavit nebo „resetovat":

- **Stavení lhůty** — podáním žaloby (nebo přihlášením do insolvence) se běh promlčecí lhůty **zastaví** a po dobu řízení neběží; po odpadnutí překážky lhůta pokračuje a podle § 652 neskončí dříve než za šest měsíců. Podmínkou § 648 je včasné uplatnění a řádné pokračování v řízení.
- **Běh nové lhůty** — při písemném uznání běží podle § 639 deset let ode dne uznání, případně od posledního dne doby plnění určené v uznání. U práva přiznaného rozhodnutím běží podle § 640 deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno. Uznáním dluhu lze běh nové lhůty založit i tehdy, došlo-li k němu až po uplynutí původní lhůty.

Promlčení má i účetní dopad: k **promlčené** pohledávce už nelze tvořit daňové [opravné položky](https://ucto.cz/ucetnictvi/opravne-polozky) podle zákona č. 593/1992 Sb. — proto je výhodnější řešit rizikové pohledávky včas.

## Jak zaúčtovat pohledávku a závazek krok za krokem

Účtování běžné obchodní faktury je párové: u dodavatele vzniká pohledávka, u odběratele závazek. Ukažme oba pohledy na faktuře 121 000 Kč včetně 21 % DPH (základ 100 000 Kč, DPH 21 000 Kč) u plátců DPH.

### U dodavatele (věřitel — pohledávka)

1. **Vystavení faktury (vznik pohledávky):**
   - 311 (Odběratelé) / 602 (Tržby za služby) — 100 000 Kč
   - 311 (Odběratelé) / 343 (DPH) — 21 000 Kč
   - Celkem na účtu 311: 121 000 Kč.
2. **Úhrada faktury na bankovní účet:**
   - 221 (Bankovní účet) / 311 (Odběratelé) — 121 000 Kč.
   - Pohledávka na účtu 311 se vynuluje.

### U odběratele (dlužník — závazek)

1. **Přijetí faktury (vznik závazku):**
   - 501 / 518 (Spotřeba / Služby) / 321 (Dodavatelé) — 100 000 Kč
   - 343 (DPH) / 321 (Dodavatelé) — 21 000 Kč
   - Celkem na účtu 321: 121 000 Kč.
2. **Úhrada faktury z bankovního účtu:**
   - 321 (Dodavatelé) / 221 (Bankovní účet) — 121 000 Kč.
   - Závazek na účtu 321 se vynuluje.

### Zálohová platba

Při **poskytnuté záloze** účtuje odběratel 314 (Poskytnuté zálohy) / 221, dodavatel přijatou zálohu 221 / 324 (Přijaté zálohy). Po vyúčtování konečnou fakturou se záloha proti faktuře zúčtuje.

## Pohledávky a závazky při inventarizaci a uzávěrce

Ke konci účetního období se pohledávky a závazky **inventarizují** podle § 29 a § 30 zákona o účetnictví — dokladovou inventurou, typicky **odsouhlasením zůstatků** s obchodními partnery (saldokonto). Postup popisuje průvodce [inventarizace](https://ucto.cz/ucetnictvi/inventarizace). Při uzávěrce je třeba zejména:

- prověřit **splatnost** každé pohledávky a závazku a správně je **rozdělit** na krátkodobé a dlouhodobé pro [rozvahu](https://ucto.cz/ucetnictvi/rozvaha),
- u rizikových pohledávek posoudit tvorbu **opravných položek** (účet 391),
- přecenit položky v **cizí měně** kurzem ČNB k rozvahovému dni,
- zaúčtovat **dohadné položky** (388, 389) tam, kde chybí doklad.

## Časté chyby při účtování pohledávek a závazků

- **Záměna pohledávky a závazku.** Vystavená faktura = pohledávka (311), přijatá faktura = závazek (321). Pomůcka: kdo fakturu vystavil, ten čeká na peníze.
- **Špatné rozdělení na krátkodobé a dlouhodobé.** Rozhoduje doba splatnosti k rozvahovému dni, nikoli původní délka vztahu. Dlouhodobá půjčka splatná za 8 měsíců už je krátkodobá.
- **Opomenutí opravné položky u rizikové pohledávky.** Zásada opatrnosti vyžaduje snížit hodnotu ohrožené pohledávky — viz [opravné položky](https://ucto.cz/ucetnictvi/opravne-polozky).
- **Promeškání promlčecí lhůty.** Po 3 letech od splatnosti hrozí promlčení; rizikové pohledávky řešte žalobou nebo si nechte dluh písemně uznat.
- **Nesprávné ocenění nabyté pohledávky.** Koupená (postoupená) pohledávka se oceňuje pořizovací cenou, nikoli jmenovitou hodnotou.

## Shrnutí

Pohledávka je právo na zaplacení (aktivum, účet 311), závazek je povinnost zaplatit (pasivum, účet 321); jde o dvě strany jednoho závazkového vztahu podle § 1721 občanského zákoníku. Běžné krátkodobé obchodní vztahy se účtují v **účtové třídě 3**; dlouhodobé dluhy zpravidla ve třídě 4 a člení se podle splatnosti na krátkodobé (do 12 měsíců) a dlouhodobé. Pohledávky se oceňují jmenovitou hodnotou při vzniku, pořizovací cenou při nabytí. Není-li splatnost ujednána, je faktura mezi podnikateli splatná do **30 dnů** (§ 1963), při prodlení vzniká nárok na úrok z prodlení (repo sazba ČNB + 8 procentních bodů, tedy **11,50 % ročně** v I. pololetí 2026 a **11,75 % ročně** od 1. 7. 2026) a paušál 1 200 Kč. Obecná promlčecí lhůta činí **3 roky**, objektivní 10 let; běh lze zastavit žalobou nebo přerušit uznáním dluhu. Pro správný věrný obraz nezapomeňte na inventarizaci salda a na opravné položky u rizikových pohledávek.

## Často kladené otázky

### Jaký je rozdíl mezi pohledávkou a závazkem?

Pohledávka je právo věřitele na plnění (nejčastěji zaplacení) a v účetnictví je to **aktivum** (účet 311 — Odběratelé). Závazek je povinnost dlužníka plnění poskytnout a je to **pasivum** (účet 321 — Dodavatelé). Jedna a tatáž faktura je u toho, kdo ji vystavil, pohledávkou a u toho, kdo ji přijal, závazkem.

### Na jaký účet se účtují pohledávky a závazky z faktur?

Pohledávky z obchodních vztahů (vystavené faktury) patří na účet **311 — Odběratelé**, závazky z obchodních vztahů (přijaté faktury) na účet **321 — Dodavatelé**. U plátce DPH se daňová část faktury účtuje souvztažně přes účet **343 — DPH**. Oba účty jsou v účtové třídě 3.

### Do kdy musí být faktura zaplacena, když není sjednaná splatnost?

Není-li mezi podnikateli splatnost ujednána, je cena podle **§ 1963 zákona č. 89/2012 Sb.** splatná **do 30 dnů** ode dne doručení faktury (nebo dodání zboží či služby, byla-li faktura doručena dříve). Ujednaná splatnost delší než 60 dnů je přípustná, jen při výslovném ujednání a pokud to není vůči věřiteli zvláště nevýhodné.

### Za jak dlouho se pohledávka promlčí?

Obecná promlčecí lhůta činí **3 roky** podle **§ 629 odst. 1 občanského zákoníku** a běží ode dne, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé (zpravidla od splatnosti). Objektivní lhůta je 10 let. Uzná-li dlužník dluh písemně podle § 639, běží nová desetiletá lhůta ode dne uznání; určí-li uznání dobu plnění, počítá se od jejího posledního dne.

### Jak se oceňuje pohledávka v účetnictví?

Pohledávka vzniklá z vlastní činnosti (vystavená faktura) se oceňuje **jmenovitou (nominální) hodnotou**, tedy částkou na faktuře. Pohledávka nabytá za úplatu (odkoupená, postoupená) se oceňuje **pořizovací cenou**, za kterou byla pořízena. Vychází to z § 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

### Co dělat s pohledávkou, kterou dlužník nezaplatil?

Nejprve uplatněte úrok z prodlení (repo sazba ČNB + 8 procentních bodů — 11,50 % ročně u prodlení v I. pololetí 2026, 11,75 % ročně u prodlení od 1. 7. 2026) a paušál 1 200 Kč. U rizikové pohledávky vytvořte **opravnou položku** (účet 391) podle zásady opatrnosti a posuďte, zda lze tvořit daňovou opravnou položku dle zákona o rezervách. Hlídejte tříletou promlčecí lhůtu a včas pohledávku vymáhejte žalobou nebo si nechte dluh písemně uznat. Více v průvodci [opravné položky](https://ucto.cz/ucetnictvi/opravne-polozky).

---

# Pokladna a pokladní kniha: vedení a limit hotovosti

- URL: https://ucto.cz/ucetnictvi/pokladna
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Jak vést pokladnu a pokladní knihu, účtovat na účtu 211 a dodržet limit plateb v hotovosti 270 000 Kč za den. Pokladní doklady, inventarizace i příklady pro rok 2026.

**Ve zkratce:** Pokladna je místo, kde firma vede hotovost, a v účetnictví se o ní účtuje na **účtu 211 – Pokladna** (účtová skupina 21). Každý pohyb hotovosti musí být doložen **pokladním dokladem** (příjmovým, nebo výdajovým) a zapsán do **pokladní knihy**, která tvoří chronologickou evidenci všech příjmů a výdajů s průběžně počítaným zůstatkem. Klíčové pravidlo je **limit plateb v hotovosti 270 000 Kč za jeden kalendářní den** mezi jedním plátcem a jedním příjemcem podle zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti; platby nad tento limit musí proběhnout bezhotovostně. Stav pokladny se k rozvahovému dni ověřuje **inventarizací** (§ 29 a § 30 zákona č. 563/1991 Sb.) a pokladní doklady se uchovávají nejméně 5 let.

Pokladna patří mezi nejcitlivější části účetnictví. Hotovost lze snadno zaměnit, ztratit nebo zaúčtovat bez dokladu, a proto se na vedení pokladny zaměřují kontroly finančního úřadu i interní revize. Tento průvodce vysvětluje, na jakém účtu se o pokladně účtuje, jaké náležitosti má pokladní doklad a pokladní kniha, jak funguje limit hotovostních plateb a jeho výjimky, jak probíhá inventarizace pokladny a jak řešit schodek nebo přebytek. Najdete tu i modelové příklady účtování a přehled nejčastějších chyb pro rok 2026.

## Co je pokladna a co pokladní kniha?

**Pokladnou** se v účetnictví rozumí jednak fyzické místo, kde se uchovává hotovost (peněžní prostředky v hotovosti), jednak účet, na kterém se o této hotovosti účtuje. Pokladna slouží k hotovostním platbám – přijímá tržby a zálohy v hotovosti a vyplácí drobné nákupy, cestovní náhrady, zálohy zaměstnancům a podobně.

**Pokladní kniha** je účetní evidence, do které se chronologicky zapisují všechny příjmy a výdaje hotovosti. Ke každému zápisu se eviduje datum, číslo pokladního dokladu, popis operace, částka a průběžný zůstatek pokladny. Pokladní kniha je tedy „provozním deníkem" pokladny: kdykoli z ní musí být patrné, kolik hotovosti má v pokladně být. Tento knihovní zůstatek se pak porovnává se skutečným stavem hotovosti při inventarizaci.

Pokladní kniha není v zákoně o účetnictví výslovně vyjmenována jako povinná účetní kniha, ale vyplývá z požadavku na **průkaznost a úplnost účetnictví** (§ 8 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví). Bez evidence pohybů hotovosti by účetnictví nebylo průkazné. Účetní jednotka musí mít průkaznou evidenci hotovostních pohybů; zákon nepředepisuje jediný samostatný formulář pokladní knihy. Podnikatel v daňové evidenci zachycuje příjmy, výdaje, majetek a dluhy podle § 7b ZDP a může pro hotovost využít obdobnou knihu; její název ani konkrétní podobu zákon nepřikazuje. Rozdíly mezi režimy – rozdíly mezi oběma způsoby vedení popisuje článek [účetnictví vs. daňová evidence](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetnictvi-vs-danova-evidence).

## Na jakém účtu se účtuje pokladna?

O hotovosti se účtuje v **účtové třídě 2 – Krátkodobý finanční majetek a peněžní prostředky**, konkrétně v **účtové skupině 21 – Peněžní prostředky v pokladně**, nejčastěji na syntetickém **účtu 211 – Pokladna**. Strukturu účtové osnovy stanoví směrná účtová osnova v **příloze č. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb.**, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro podnikatele.

Účet 211 je **aktivní** rozvahový účet:

- na stranu **Má dáti (MD, debet)** se účtují příjmy hotovosti (tržby, vklady, výběry z účtu do pokladny),
- na stranu **Dal (D, kredit)** se účtují výdaje hotovosti (nákupy, výplaty, odvod na účet).

Zůstatek účtu 211 vždy odpovídá hotovosti, kterou má firma fyzicky v pokladně. Účet 211 nesmí mít **záporný zůstatek** – z pokladny nelze vydat více, než v ní je. Záporný zůstatek je vždy signálem chyby (chybějící příjmový doklad nebo špatné datum).

| Účet | Název           | Účtová skupina                     | Charakter           |
| ---- | --------------- | ---------------------------------- | ------------------- |
| 211  | Pokladna        | 21 – Peněžní prostředky v pokladně | Aktivní             |
| 213  | Ceniny          | 21 – Peněžní prostředky v pokladně | Aktivní             |
| 221  | Bankovní účty   | 22 – Peněžní prostředky na účtech  | Aktivní             |
| 261  | Peníze na cestě | 26 – Převody mezi finančními účty  | Aktivní (přechodný) |

Příloha č. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb. závazně vymezuje účtové skupiny. Konkrétní syntetické účty 211, 213, 221 a 261 jsou běžná volba účtového rozvrhu účetní jednotky podle § 14 zákona o účetnictví a § 46 vyhlášky, nikoli povinná čísla stanovená přílohou.

Pokud firma vede více pokladen (například hlavní pokladnu a pokladnu prodejny) nebo **valutovou pokladnu** v cizí měně, zřizuje k účtu 211 **analytické účty**, aby každou pokladnu sledovala zvlášť. O vztahu pokladny k bankovnímu účtu a o ceninách pojednává článek [bankovní účty a ceniny](https://ucto.cz/ucetnictvi/banka-a-ceniny).

## Jaké náležitosti má pokladní doklad?

Každý pohyb hotovosti se účtuje na základě **pokladního dokladu**, který je účetním dokladem podle § 11 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Rozlišují se dva základní druhy:

- **příjmový pokladní doklad (PPD)** – dokládá příjem hotovosti do pokladny,
- **výdajový pokladní doklad (VPD)** – dokládá výdej hotovosti z pokladny.

Pokladní doklad musí obsahovat **náležitosti účetního dokladu** podle § 11 zákona o účetnictví:

1. **označení dokladu** (například „Příjmový pokladní doklad č. 2026/0145"),
2. **obsah účetního případu** a jeho účastníky (kdo a za co platí, popis operace),
3. **peněžní částku** (případně cenu za jednotku a množství),
4. **okamžik vyhotovení** dokladu,
5. **okamžik uskutečnění** účetního případu, není-li shodný s okamžikem vyhotovení,
6. **podpisový záznam** osoby odpovědné za účetní případ a osoby odpovědné za jeho zaúčtování.

Používejte jednoznačné a dohledatelné označení pokladních dokladů; oddělené souvislé řady jsou praktický způsob. Doložená mezera sama o sobě doklad nezneplatňuje, musí však být vysvětlitelná. U výdaje hotovosti by měl být pokladní doklad doložen ještě podkladovým dokladem (paragon, faktura, vyúčtování cesty), který dokládá důvod platby. Obecným náležitostem účetních dokladů se podrobně věnuje článek [účetní doklady](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-doklady).

## Co se zapisuje do pokladní knihy?

Pokladní kniha vychází z pokladních dokladů a vede se chronologicky podle data. Každý řádek pokladní knihy obsahuje jeden pokladní pohyb:

| Datum      | Doklad        | Popis                      | Příjem (MD 211) | Výdej (D 211) | Zůstatek |
| ---------- | ------------- | -------------------------- | --------------- | ------------- | -------- |
| 2. 6. 2026 | PPD 2026/0144 | Tržba v hotovosti          | 8 500           | –             | 12 300   |
| 3. 6. 2026 | VPD 2026/0210 | Nákup kancelářských potřeb | –               | 1 250         | 11 050   |
| 4. 6. 2026 | VPD 2026/0211 | Odvod hotovosti na účet    | –               | 10 000        | 1 050    |

Příklad je ilustrativní. Zůstatek se počítá průběžně: předchozí zůstatek plus příjem mínus výdej. Tento knihovní zůstatek musí v každém okamžiku odpovídat skutečné hotovosti v pokladně.

Doporučuje se stanovit **pokladní limit** (maximální zůstatek hotovosti v pokladně) a pravidla pro odvod přebytečné hotovosti na bankovní účet. Tato pravidla, jmenování odpovědné osoby (pokladní), způsob číslování dokladů a četnost inventarizace patří do **vnitropodnikové směrnice**. Jak takovou směrnici sestavit, popisuje článek [vnitropodnikové směrnice](https://ucto.cz/ucetnictvi/vnitropodnikove-smernice).

## Jaký je limit plateb v hotovosti pro rok 2026?

**Limit plateb v hotovosti je 270 000 Kč za jeden kalendářní den** mezi jedním poskytovatelem platby (plátcem) a jedním příjemcem podle zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti. Platba, jejíž výše tento limit překračuje, musí být provedena **bezhotovostně** – plátce ji nesmí zaplatit v hotovosti a příjemce ji v hotovosti nesmí přijmout.

Klíčové je správné chápání limitu:

- Limit se vztahuje na **součet všech plateb** v české i cizí měně, které **týž plátce poskytne témuž příjemci v průběhu jednoho kalendářního dne**. Nelze tedy obejít limit „rozdělením" jedné platby na několik menších v rámci jednoho dne.
- Platba v cizí měně se pro účely limitu **přepočte na koruny** směnným kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou platným ke dni platby.
- Rozhodující je **den platby**, ne datum vystavení faktury ani sjednaná splatnost.

| Údaj                                         | Hodnota                       | Zdroj                              |
| -------------------------------------------- | ----------------------------- | ---------------------------------- |
| Limit plateb v hotovosti                     | 270 000 Kč / kalendářní den   | § 4 zákona č. 254/2004 Sb.         |
| Mezi kým                                     | jeden plátce – jeden příjemce | § 4 zákona č. 254/2004 Sb.         |
| Pokuta fyzické osobě                         | až 500 000 Kč                 | § 5 odst. 3 zákona č. 254/2004 Sb. |
| Pokuta právnické / podnikající fyzické osobě | až 5 000 000 Kč               | § 5 odst. 3 zákona č. 254/2004 Sb. |

Hodnoty vycházejí ze zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, ve znění účinném pro rok 2026 (limit 270 000 Kč platí od 1. 12. 2014).

Pokutu ukládá **správní orgán, který porušení zjistil** – finanční nebo celní úřad podle § 6a zákona č. 254/2004 Sb. Původně citovaný § 6 je zrušen. Limit 270 000 Kč platí beze změny od 1. 12. 2014, kdy byl novelou č. 261/2014 Sb. snížen z původních 350 000 Kč; pro rok 2026 zůstává stejný.

### Na které platby se limit nevztahuje?

Zákon č. 254/2004 Sb. vyjímá z omezení vyjmenované platby, u kterých se limit 270 000 Kč neuplatní. Vlastní výčet výjimek obsahuje § 3 zákona; § 2 navíc vymezuje, co se za „platbu" vůbec nepovažuje (zejména vklady a výběry z účtu a výměna bankovek a mincí). Mezi případy, na které se limit nevztahuje, patří zejména:

- **vklady hotovosti na účet** u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva a jejich **výběry** z účtu (nejde o platbu ve smyslu § 2 zákona),
- **výměna bankovek a mincí** a činnost směnáren (rovněž mimo pojem platby podle § 2 zákona),
- **platby daní, poplatků a obdobných plnění podle daňového řádu nebo celního zákona**, pokud tyto zákony nestanoví jinak,
- **povinné platby vyplývající z pracovněprávního vztahu** (například výplata mzdy v hotovosti),
- **výplaty důchodů** a obdobných dávek,
- **pojistné a pojistná plnění ze soukromého pojištění**; výjimka takto obecně neplatí pro každý druh pojistného,
- platby při **výkonu rozhodnutí a exekuci** přijaté soudem, soudním exekutorem nebo správním orgánem,
- platby uskutečněné v době **krizového stavu** vyhlášeného podle krizového zákona.

Tyto výjimky znamenají, že například mzdu lze zaměstnanci vyplatit v hotovosti i nad 270 000 Kč; běžnou obchodní platbu (úhradu faktury dodavateli) nad limit však v hotovosti provést nelze.

## Souvisí pokladna s EET (evidencí tržeb) v roce 2026?

**Ne. Elektronická evidence tržeb (EET) je od 1. ledna 2023 zrušena** (zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, byl zrušen zákonem č. 458/2022 Sb.) a v roce 2026 žádná povinnost elektronicky evidovat tržby neplatí. Přijetí hotovostní tržby tedy podnikatel nemusí hlásit do systému evidence tržeb – stačí ji řádně doložit pokladním dokladem a zaúčtovat na účet 211.

Účetní pokladna přitom není totéž co pokladní systém obsluhující prodejnu nebo restauraci. Pokud potřebujete markování prodeje, sklad, terminál a předávání tržeb do účetnictví, porovnejte si možnosti [napojení pokladny na účetní program](https://pokladni-system.cz/clanky/napojeni-pokladny-na-ucetnictvi).

Nová evidence tržeb je již **vyhlášena zákonem č. 180/2026 Sb. ze dne 7. října 2026**. Povinnost evidovat tržby nabývá účinnosti **1. ledna 2027**; vybraná přípravná ustanovení platí od 8. října 2026. Pro rok 2026 se povinnost evidence tržeb neobnovila. Okruh poplatníků, kontaktní platby a výjimky vysvětluje článek [evidence tržeb](https://ucto.cz/dane/eet).

## Jak se účtují typické pokladní operace?

Účtování pohybů hotovosti vždy probíhá proti účtu 211. Nejčastější souvztažnosti:

| Operace                                                             | Účtování (MD / D)    | Doklad                             |
| ------------------------------------------------------------------- | -------------------- | ---------------------------------- |
| Tržba v hotovosti (bez DPH)                                         | 211 / 602            | Příjmový pokladní doklad           |
| Tržba v hotovosti plátce DPH                                        | 211 / 602, 211 / 343 | Příjmový pokladní doklad           |
| Nákup materiálu/zboží v hotovosti při způsobu B nebo přímé spotřebě | 501 / 211, 504 / 211 | Výdajový pokladní doklad + paragon |
| Drobný nákup služby                                                 | 518 / 211            | Výdajový pokladní doklad           |
| Výplata cestovní náhrady                                            | 512 / 211            | Vyúčtování cesty + VPD             |
| Záloha zaměstnanci v hotovosti                                      | 335 / 211            | Výdajový pokladní doklad           |
| Výběr z bankovního účtu do pokladny                                 | 211 / 261, 261 / 221 | PPD + bankovní výpis               |
| Odvod hotovosti na bankovní účet                                    | 261 / 211, 221 / 261 | VPD + bankovní výpis               |

Uvedené souvztažnosti odpovídají směrné účtové osnově (příloha č. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb.) a Českému účetnímu standardu pro podnikatele; konkrétní analytické účty vycházejí z účetní praxe.

### Proč se převod hotovosti účtuje přes účet 261?

Při oddělených pokladních a bankovních dokladech je obvyklé použít **přechodný účet 261 – Peníze na cestě** podle vlastního rozvrhu. ČÚS 016 bod 3.3.1 tento postup umožňuje; nejde o bezvýjimečný zákonný zákaz jiného průkazného postupu. Důvodem je časový nesoulad dokladů: výdej z pokladny je doložen výdajovým pokladním dokladem v jeden den, připsání na účet pak bankovním výpisem v jiný den. Účet 261 tyto dva doklady spojí a po zaúčtování obou kroků má nulový zůstatek. Nevysvětlený dlouhodobý zůstatek je důvodem ke kontrole; k určitému dni může jít i o řádně doložené peníze dosud na cestě. Podrobně tuto vazbu rozebírá článek [bankovní účty a ceniny](https://ucto.cz/ucetnictvi/banka-a-ceniny).

### Modelový příklad: tržba a odvod hotovosti

Firma (plátce DPH) přijme 4. 6. 2026 hotovostní tržbu 12 100 Kč (z toho základ 10 000 Kč a DPH 21 % = 2 100 Kč) a téhož dne odvede z pokladny 10 000 Kč na bankovní účet.

1. **Příjem tržby** (příjmový pokladní doklad): 211 / 602 – 10 000 Kč a 211 / 343 – 2 100 Kč.
2. **Odvod na účet, výdej z pokladny** (VPD): 261 / 211 – 10 000 Kč.
3. **Připsání na účet** (bankovní výpis, zpravidla další den): 221 / 261 – 10 000 Kč.

Po zaúčtování všech kroků odpovídá zůstatek účtu 211 hotovosti zbylé v pokladně a zůstatek účtu 261 je nulový.

## Jak probíhá inventarizace pokladny?

Stav pokladny se ověřuje **inventarizací** podle § 29 a § 30 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Při inventarizaci se zjistí **skutečný stav** hotovosti (fyzické přepočtení peněz) a porovná se s **účetním stavem** (zůstatek účtu 211, respektive pokladní knihy). O inventarizaci se pořizuje **inventurní soupis**, který je inventarizačním dokladem.

Inventarizace pokladny se provádí:

- **k rozvahovému dni** (zpravidla 31. 12.) jako součást řádné inventarizace majetku,
- **kontrolně během roku** – hotovost je vhodné fyzicky přepočítávat i častěji (například měsíčně a při změně odpovědné osoby). Tyto dodatečné kontroly nenahrazují periodickou inventarizaci k rozvahovému dni; zákonnou průběžnou inventarizaci podle § 29 odst. 2 lze použít jen u vymezených zásob a pohybujícího se dlouhodobého hmotného majetku.

Pravidla a četnost inventarizace pokladny si firma stanoví ve vnitropodnikové směrnici. Obecnému postupu inventarizace se věnuje samostatný článek [inventarizace](https://ucto.cz/ucetnictvi/inventarizace).

### Jak zaúčtovat schodek a přebytek v pokladně?

Rozdíl mezi skutečným a účetním stavem je **inventarizační rozdíl**:

- **Schodek (manko)** – skutečná hotovost je nižší než účetní stav. Manko na pokladně se účtuje na účet **569 – Manka a škody z finančního majetku** (569 / 211). Odpovědnost pokladní nelze předpokládat automaticky: zvláštní odpovědnost podle § 252 ZP vyžaduje písemnou dohodu o svěřených hodnotách a připouští úplné či částečné zproštění; předpis k úhradě se účtuje jako pohledávka za zaměstnancem (335 / 668).
- **Přebytek** – skutečná hotovost je vyšší než účetní stav. Přebytek se účtuje do výnosů na účet **668 – Ostatní finanční výnosy** (211 / 668).

Schodek i přebytek je vždy nutné nejprve **prošetřit** – obvykle jde o nezaúčtovaný nebo chybně zaúčtovaný doklad, nikoli o skutečnou ztrátu. Teprve nevysvětlený rozdíl se zaúčtuje jako inventarizační rozdíl.

## Jak dlouho se uchovává pokladní kniha a doklady?

Pokladní doklady i pokladní kniha jsou účetní záznamy a archivují se podle § 31 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví:

- **pokladní doklady** (jako účetní doklady) – nejméně **5 let** počínajících koncem účetního období, kterého se týkají,
- **pokladní kniha** (jako účetní kniha) – rovněž nejméně **5 let**,
- pokud je pokladní doklad zároveň **daňovým dokladem pro účely DPH**, uchovává se **10 let** od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo (§ 35 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH).

Lhůty se mohou prodloužit, jsou-li doklady použity v jiném řízení. Pravidlům archivace účetních záznamů se podrobně věnuje článek [archivace dokladů](https://ucto.cz/ucetnictvi/archivace-dokladu).

## Časté chyby při vedení pokladny

- **Zápis bez pokladního dokladu.** Každý pohyb hotovosti musí být doložen příjmovým, nebo výdajovým pokladním dokladem; účtování „od oka" je neprůkazné.
- **Záporný zůstatek pokladny.** Účet 211 nesmí být v mínusu – znamená chybějící příjmový doklad nebo špatné datum operace.
- **Překročení limitu 270 000 Kč.** Hotovostní platba nad denní limit jednomu příjemci je porušením zákona č. 254/2004 Sb.; podnikající osobě hrozí pokuta až 5 000 000 Kč, fyzické nepodnikající osobě až 500 000 Kč. Limit nelze obejít rozdělením na více menších plateb v jeden den.
- **Dvojí zaúčtování nebo chybějící párování převodu.** U samostatných pokladních a bankovních dokladů pomáhá účet peněz na cestě, běžně 261. Hlídejte průkaznost obou stran a vysvětlete zůstatek.
- **Vynechaná inventarizace pokladny.** Bez pravidelné inventury se neodhalí manko ani chybně zaúčtovaný doklad; inventura k rozvahovému dni je povinná.
- **Nesprávné účtování manka a přebytku.** Manko patří na účet 569 (s případným předpisem k úhradě pokladní), přebytek na účet 668; rozdíl je nutné nejdřív prošetřit.
- **Nevysvětlené mezery a duplicitní čísla.** Číslování musí umožnit dohledání a kontrolu úplnosti; zrušené číslo nebo mezeru průkazně vysvětlete.

## Shrnutí

O hotovosti firma účtuje na účtu 211 – Pokladna (účtová skupina 21), jehož zůstatek vždy odpovídá skutečné hotovosti v pokladně a nesmí být záporný. Každý pohyb hotovosti dokládá příjmový, nebo výdajový pokladní doklad s náležitostmi podle § 11 zákona č. 563/1991 Sb. a zapisuje se do pokladní knihy, která průběžně počítá zůstatek. Pro hotovostní platby platí limit 270 000 Kč za jeden kalendářní den mezi jedním plátcem a jedním příjemcem (zákon č. 254/2004 Sb.); platby nad limit musí být bezhotovostní, jinak hrozí pokuta až 5 000 000 Kč. Z limitu jsou vyňaty například zákonem vymezené daňové a povinné pracovněprávní platby, důchody, soukromé pojistné a pojistná plnění; vklady a výběry z účtu jsou mimo definici platby. Stav pokladny se ověřuje inventarizací (§ 29 a § 30 zákona o účetnictví), manko se účtuje na účet 569 a přebytek na účet 668. EET je v roce 2026 zrušena. Pokladní doklady a pokladní knihu firma uchovává nejméně 5 let.

## Časté dotazy

### Jaký je limit plateb v hotovosti v roce 2026?

Limit je 270 000 Kč za jeden kalendářní den mezi jedním plátcem a jedním příjemcem podle zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti. Do limitu se sčítají všechny platby (v české i cizí měně), které týž plátce poskytne témuž příjemci v jednom dni. Platbu nad tento limit nelze provést ani přijmout v hotovosti – musí proběhnout bezhotovostně. Limit 270 000 Kč platí beze změny od 1. 12. 2014 a stejný zůstává i pro rok 2026.

### Na jakém účtu se účtuje pokladna?

O hotovosti se účtuje na běžně používaném účtu 211 – Pokladna v účtové skupině 21 – Peněžní prostředky v pokladně. Je to aktivní rozvahový účet: příjmy hotovosti se účtují na stranu Má dáti, výdaje na stranu Dal. Zůstatek účtu 211 odpovídá hotovosti fyzicky v pokladně a nesmí být záporný. Příloha č. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb. stanoví účtové skupiny, konkrétní syntetická čísla určuje vlastní účtový rozvrh. Pro více pokladen nebo valutovou pokladnu se vedou analytické účty.

### Co musí obsahovat pokladní doklad?

Pokladní doklad je účetní doklad podle § 11 zákona č. 563/1991 Sb. a musí obsahovat: označení dokladu, obsah účetního případu a jeho účastníky, peněžní částku, okamžik vyhotovení dokladu, okamžik uskutečnění účetního případu a podpisové záznamy odpovědných osob. Příjmové a výdajové doklady se označují jednoznačně a dohledatelně, obvykle v samostatných souvislých řadách a u výdaje se dokládají podkladovým dokladem (paragonem, fakturou nebo vyúčtováním).

### Jak se účtuje manko a přebytek v pokladně?

Manko (schodek) zjištěné inventarizací se účtuje na účet 569 – Manka a škody z finančního majetku zápisem 569 / 211; předpis úhrady pokladní se zaúčtuje jako pohledávka za zaměstnancem (335 / 668). Přebytek hotovosti se účtuje do výnosů na účet 668 – Ostatní finanční výnosy zápisem 211 / 668. Inventarizační rozdíl je vždy třeba nejprve prošetřit, protože nejčastější příčinou je nezaúčtovaný nebo chybně zaúčtovaný doklad, nikoli skutečná ztráta.

### Musí se hotovostní tržby v roce 2026 evidovat přes EET?

Ne. Elektronická evidence tržeb (EET) je od 1. ledna 2023 zrušena (zákon č. 112/2016 Sb. byl zrušen zákonem č. 458/2022 Sb.) a v roce 2026 žádná povinnost evidovat tržby neplatí. Hotovostní tržbu je třeba doložit a zaúčtovat na účet 211. Nový zákon č. 180/2026 Sb. byl vyhlášen 7. října 2026; samotná povinnost evidovat tržby začne 1. ledna 2027. Vybraná přípravná ustanovení platí od 8. října 2026.

### Jak dlouho se uchovává pokladní kniha?

Pokladní kniha i pokladní doklady se uchovávají nejméně 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají, podle § 31 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Pokud je pokladní doklad zároveň daňovým dokladem pro účely DPH, prodlužuje se lhůta na 10 let od konce zdaňovacího období podle § 35 zákona č. 235/2004 Sb. Lhůty se mohou prodloužit, jsou-li doklady použity v dalším řízení.

---

# Povinný audit účetní závěrky: kritéria od 2026

- URL: https://ucto.cz/ucetnictvi/povinny-audit
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Povinný audit účetní závěrky od roku 2026: kdo musí mít audit, nová kritéria pro střední a velké účetní jednotky a zánik malé auditované jednotky.

**Ve zkratce:** Od účetních období započatých **1. 1. 2026** mají podle § 20 zákona č. 563/1991 Sb. povinný audit zejména **střední a velké účetní jednotky**; výjimkou jsou vybrané účetní jednotky, které nejsou subjekty veřejného zájmu, a zvláštní situace podle § 20 odst. 2. Malé a mikro jednotky už audit nemají jen kvůli své velikosti, ale povinnost jim může uložit zvláštní předpis.

Novela zákona o účetnictví (zákon č. 316/2025 Sb., vyhlášený ve Sbírce zákonů 2. 9. 2025) výrazně zúžila okruh firem, které musejí mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Pro velkou část malých společností s ručením omezeným i menších akciových společností tak povinný audit od roku 2026 končí. Tento průvodce vysvětluje, kdo audit nově musí mít, podle jakých kritérií se to posuzuje, od kdy nová pravidla platí a na co si dát pozor u účetních období započatých ještě v roce 2025.

Informace na této stránce mají obecný informační charakter a nenahrazují účetní, daňové ani právní poradenství a nemusí pokrývat vaši konkrétní situaci.

## Kdo musí mít od roku 2026 povinný audit?

**Ve zkratce:** Povinný audit účetní závěrky mají od účetních období započatých 1. 1. 2026 zejména **střední a velké účetní jednotky**. Zákon však z velkých vylučuje vybrané účetní jednotky, které nejsou subjekty veřejného zájmu; audit může také vyžadovat zvláštní předpis a § 20 odst. 2 stanoví výjimky pro některé závěrky v insolvenčním řízení.

Povinnost ověření účetní závěrky auditorem upravuje § 20 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Novela provedená zákonem č. 316/2025 Sb. tento paragraf zásadně zjednodušila: povinnost auditu nově navázala přímo na **velikostní kategorii** účetní jednotky. Audit tedy musí mít:

- **velká účetní jednotka** – s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu,
- **střední účetní jednotka** – zpravidla, s výjimkami podle § 20 odst. 2,
- **subjekt veřejného zájmu** – podle § 1b odst. 5 se vždy považuje za velkou účetní jednotku (typicky banka, pojišťovna, zdravotní pojišťovna nebo emitent cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaném trhu),
- **malá a mikro účetní jednotka** – povinný audit nemá jen z důvodu velikosti; ověření může vyžadovat zvláštní právní předpis.

Podle § 20 odst. 2 se ani u jinak povinně auditovaných jednotek neauditují některé závěrky během konkursu, při schválení reorganizačního plánu nebo po zrušení konkursu pro nedostatek majetku; vždy záleží na podmínkách konkrétního ustanovení.

Klíčová změna spočívá v tom, že **zaniká samostatná kategorie „malá auditovaná účetní jednotka"**. Do konce roku 2025 musely i malé jednotky (a u akciových společností dokonce při splnění jediného kritéria) povinně do auditu. Pro základní pravidlo § 20 rozhoduje zařazení mezi střední nebo velké účetní jednotky podle § 1b zákona o účetnictví; zvláštní předpisy a zákonné výjimky je třeba posoudit zvlášť.

To, do jaké velikostní kategorie firma patří, podrobně rozebírá samostatný text [kategorie účetních jednotek](https://ucto.cz/ucetnictvi/kategorie-ucetnich-jednotek). Pro běžnou obchodní společnost je rozhodující hranice mezi malou a střední jednotkou; případné výjimky a zvláštní předpisy je nutné posoudit samostatně.

## Jaká jsou kritéria povinného auditu od roku 2026?

**Ve zkratce:** Audit zpravidla vzniká jednotce, která se zařadí jako střední nebo velká, tj. ve dvou po sobě jdoucích rozvahových dnech překročí alespoň **2 ze 3** hraničních hodnot malé jednotky: **aktiva 120 mil. Kč**, **čistý obrat 240 mil. Kč** a **50 zaměstnanců** (§ 1b a § 1e zákona č. 563/1991 Sb.). Zohledněte zákonné výjimky a případnou povinnost podle zvláštního předpisu.

Protože povinný audit od roku 2026 sleduje hranici mezi malou a střední účetní jednotkou, posuzují se tatáž tři kritéria, podle kterých se účetní jednotky kategorizují. Hranice malé jednotky (tedy strop, jehož překročení posouvá firmu mezi střední jednotky s povinným auditem) jsou tyto:

| Kritérium                  | Hraniční hodnota (strop malé jednotky) |
| -------------------------- | -------------------------------------- |
| Aktiva celkem              | 120 mil. Kč                            |
| Roční čistý obrat          | 240 mil. Kč                            |
| Průměrný počet zaměstnanců | 50                                     |

Zdroj: § 1b zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 316/2025 Sb., stav k roku 2026.

Pro zařazení do kategorie platí pravidlo **„alespoň 2 ze 3 hraničních hodnot ve dvou po sobě jdoucích rozvahových dnech"** (§ 1e zákona o účetnictví). Jakmile účetní jednotka ke dvěma po sobě jdoucím rozvahovým dnům překročí alespoň dvě z těchto tří hodnot, stává se od následujícího účetního období střední jednotkou – a tím jí vzniká povinný audit. Stejně tak musí firma dvě po sobě jdoucí období hodnoty nepřekračovat, aby se vrátila zpět mezi malé jednotky a povinný audit jí zanikl.

Pro úplnost uvádíme i nové limity všech čtyř velikostních kategorií, neboť právě z nich povinný audit vychází:

| Kategorie | Aktiva celkem                                     | Čistý obrat                                       | Počet zaměstnanců                                 | Povinný audit od 2026 |
| --------- | ------------------------------------------------- | ------------------------------------------------- | ------------------------------------------------- | --------------------- |
| Mikro     | do 11 mil. Kč                                     | do 22 mil. Kč                                     | do 10                                             | ne                    |
| Malá      | do 120 mil. Kč                                    | do 240 mil. Kč                                    | do 50                                             | ne                    |
| Střední   | do 600 mil. Kč                                    | do 1 200 mil. Kč                                  | do 250                                            | ano                   |
| Velká     | překročení alespoň 2 ze 3 limitů střední jednotky | překročení alespoň 2 ze 3 limitů střední jednotky | překročení alespoň 2 ze 3 limitů střední jednotky | zpravidla ano         |

Zdroj: § 1b a § 20 zákona č. 563/1991 Sb. ve znění zákona č. 316/2025 Sb.; pro běžné zařazení platí splnění 2 ze 3 kritérií ve dvou po sobě jdoucích obdobích. Stav k roku 2026. Subjekt veřejného zájmu je vždy velkou jednotkou; zvláštní předpis může uložit audit i malé jednotce. Z velkých zákon vyjímá vybrané účetní jednotky, které nejsou subjekty veřejného zájmu.

Peněžní limity (aktiva a čistý obrat) novela proti dřívějšímu stavu zvýšila o 20 % u malých a středních jednotek a přibližně o 22,2 % u mikro jednotek, hraniční počet zaměstnanců (10/50/250) zůstal beze změny.

## Co se změnilo oproti pravidlům do konce roku 2025?

**Ve zkratce:** Do konce roku 2025 platila pro povinný audit samostatná kritéria – aktiva **40 mil. Kč**, obrat **80 mil. Kč** a **50 zaměstnanců** – přičemž malé akciové společnosti a svěřenské fondy musely dosáhnout nebo překročit alespoň **jedno** kritérium a ostatní malé jednotky **dvě**, vždy v ověřovaném i bezprostředně předcházejícím období. Od roku 2026 se základní pravidlo auditu váže na kategorii střední/velké jednotky a samostatná auditní kritéria mizí; zvláštní předpisy a výjimky § 20 zůstávají.

Pravidla povinného auditu do účetních období započatých před 1. 1. 2026 fungovala odlišně. Audit byl navázán na vlastní, nižší hodnoty a rozlišoval podle právní formy:

| Stav            | Hranice auditu                                                                  | Podmínka u a.s.                        | Podmínka u ostatních                   |
| --------------- | ------------------------------------------------------------------------------- | -------------------------------------- | -------------------------------------- |
| Do 31. 12. 2025 | aktiva 40 mil. Kč, obrat 80 mil. Kč, 50 zaměstnanců                             | dosažení či překročení 1 ze 3 kritérií | dosažení či překročení 2 ze 3 kritérií |
| Od 1. 1. 2026   | kategorie střední/velká (strop malé jednotky 120 / 240 mil. Kč, 50 zaměstnanců) | zařazení jako střední/velká jednotka   | zařazení jako střední/velká jednotka   |

Zdroj: § 20 zákona č. 563/1991 Sb. ve znění do 31. 12. 2025 a ve znění zákona č. 316/2025 Sb. od 1. 1. 2026.

Dvě nejvýznamnější změny:

- **Zrušení přísnějšího pravidla pro akciové společnosti.** Dříve stačilo, aby a.s. dosáhla či překročila byť jen jedno ze tří kritérií, a musela do auditu. Toto pravidlo pro akciové společnosti od roku 2026 mizí – i akciová společnost je nově posuzována podle velikostní kategorie.
- **Zvýšení rozhodných hodnot.** Hranice, od které audit vzniká, se posouvá z aktiv 40 mil. Kč na strop malé jednotky 120 mil. Kč a z obratu 80 mil. Kč na 240 mil. Kč. Firmě zařazené jako malé tak audit z důvodu velikosti může odpadnout; střední jednotka jej má nadále.

Souvislosti celé novely (číslo zákona, data vyhlášení a dělenou účinnost) shrnuje text [novela zákona o účetnictví 2026](https://ucto.cz/ucetnictvi/zmeny/zakon-o-ucetnictvi-2026).

## Od kdy nová pravidla auditu platí?

**Ve zkratce:** Zúžení povinného auditu se použije na **účetní období započatá od 1. 1. 2026**. Pro období započatá ještě v roce 2025 (zejména závěrku za rok 2025) platí stará pravidla – malé jednotky a akciové společnosti, které splní původní podmínky, musejí audit ještě mít.

Hlavní účinnost novely č. 316/2025 Sb. nastala **1. 1. 2026**, účinnost je ale dělená. To je u tématu auditu zásadní rozdíl:

- **Zvýšené limity kategorizace** (mikro/malá/střední/velká) nabyly účinnosti už dnem následujícím po vyhlášení, tedy 3. 9. 2025, a podle přechodných ustanovení se použijí už pro účetní období započatá v roce 2024.
- **Nový rozsah povinného auditu** se podle přechodných ustanovení uplatní až na **účetní období započatá od 1. 1. 2026**.

V praxi to znamená, že **závěrka za rok 2025** (rozvahový den 31. 12. 2025), kterou firmy zpracovávají v roce 2026, se posuzuje podle **starých pravidel auditu**. Malá účetní jednotka nebo akciová společnost, která za rok 2025 splní původní podmínky (aktiva 40 mil. Kč, obrat 80 mil. Kč, 50 zaměstnanců v příslušném počtu kritérií), tak musí mít závěrku za rok 2025 ještě ověřenou auditorem. Teprve závěrka za období započaté 1. 1. 2026 a později se řídí novými, mírnějšími pravidly.

### Modelový příklad: malá s.r.o. na hranici auditu

Společnost s ručením omezeným účtuje v kalendářním roce a za roky 2024 a 2025 vykázala aktiva 60 mil. Kč, obrat 150 mil. Kč a 35 zaměstnanců. Podle nových kategorizačních limitů jde o **malou účetní jednotku** – nepřekračuje totiž ani jeden ze tří nových stropů malé jednotky (aktiva 60 < 120 mil. Kč, obrat 150 < 240 mil. Kč, 35 zaměstnanců < 50), takže nedosáhne ani na 2 ze 3 hodnot potřebných pro posun mezi střední jednotky.

- **Závěrka za rok 2025:** posuzuje se podle starých auditních pravidel. Firma překračuje 2 ze 3 starých kritérií (aktiva 60 > 40 mil. Kč a obrat 150 > 80 mil. Kč – tedy dvě kritéria), proto musí mít závěrku za rok 2025 ještě **ověřenou auditorem**.
- **Závěrka za rok 2026:** firma je malou jednotkou, povinný audit jí **zaniká**. Audit už nepotřebuje, ledaže si jej zvolí dobrovolně nebo jej vyžaduje banka či společník.

### Modelový příklad: malá akciová společnost

Akciová společnost vykázala za roky 2024 a 2025 aktiva 50 mil. Kč, obrat 30 mil. Kč a 20 zaměstnanců.

- **Do roku 2025:** jako a.s. jí stačilo překročit jediné kritérium (aktiva 50 > 40 mil. Kč), proto musela mít závěrku za rok 2025 ověřenou auditorem.
- **Od roku 2026:** zvláštní přísnější pravidlo pro a.s. zaniká. Firma je malou jednotkou, a povinný audit jí proto **od období započatého 2026 odpadá**.

## Kdo musí mít audit, i když je malou jednotkou?

**Ve zkratce:** Malá nebo mikro účetní jednotka může mít povinný audit podle zvláštního právního předpisu. Subjekt veřejného zájmu, například banka nebo pojišťovna, se pro účely kategorizace vždy považuje za velkou účetní jednotku (§ 1b odst. 5).

Zúžení auditu podle § 20 nevylučuje povinnost podle jiného předpisu. Rozlišujte zejména:

- **subjekty veřejného zájmu** – banky, spořitelní a úvěrní družstva, pojišťovny a zajišťovny, penzijní společnosti a emitenti cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaném trhu EU; jsou vždy zařazeny jako velké účetní jednotky,
- jednotky, kterým povinný audit ukládá **zvláštní právní předpis** (například některé subjekty čerpající veřejnou podporu, vybrané neziskové organizace nebo společnosti podle požadavků sektorové regulace).

Nad rámec zákona může audit fakticky vyžadovat i **banka při poskytnutí úvěru**, **mateřská společnost** v rámci skupiny nebo **společenská smlouva či stanovy**. To už ale není povinný audit ze zákona, nýbrž smluvní či dobrovolné ověření.

## Co znamená audit a jak probíhá?

**Ve zkratce:** Audit je nezávislé ověření účetní závěrky statutárním auditorem zapsaným u Komory auditorů ČR. Výstupem je zpráva auditora s výrokem, zda závěrka podává věrný a poctivý obraz účetnictví a finanční situace jednotky.

Audit účetní závěrky provádí statutární auditor nebo auditorská společnost podle zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech. Auditor není „kontrolor z finančního úřadu" – jeho úkolem je nezávisle ověřit, zda účetní závěrka podává **věrný a poctivý obraz** předmětu účetnictví v souladu s právními předpisy. Audit zpravidla zahrnuje:

1. **plánování** – poznání jednotky, jejího prostředí a vnitřního kontrolního systému,
2. **prověrku** – testy věcné správnosti, ověření zůstatků účtů, inventarizace, ocenění majetku a závazků,
3. **vyhodnocení** – posouzení účetních metod a souladu s předpisy,
4. **zprávu auditora** – písemný výstup s výrokem.

Auditor může vydat výrok **bez výhrad**, **s výhradou**, **záporný výrok** nebo **výrok odmítnout**. Jednotka s auditem povinným podle zákona o účetnictví zpravidla sestavuje také **výroční zprávu** (§ 21, včetně výjimek). U auditu uloženého zvláštním předpisem rozhoduje o této zprávě zvláštní úprava. Jednotky zapisované do veřejného rejstříku zveřejňují závěrku, zprávu auditora a případnou výroční zprávu ve sbírce listin (§ 21a).

## Časté chyby u povinného auditu

- **Záměna kategorizačních a auditních pravidel v přechodném období.** Zvýšené limity kategorizace platí už pro období započatá v roce 2024, ale nová auditní pravidla až pro období započatá od 1. 1. 2026. Závěrka za rok 2025 se proto pro audit posuzuje ještě podle starých pravidel.
- **Domněnka, že akciová společnost už audit nikdy nepotřebuje.** Od roku 2026 mizí přísnější pravidlo pro a.s., ale střední a velká společnost audit zpravidla potřebuje; zohledněte výjimky podle § 20.
- **Posuzování jen jednoho roku.** Pro zařazení do kategorie (a tím i vznik nebo zánik auditu) je nutné splnit hodnoty ve dvou po sobě jdoucích rozvahových dnech, nikoli jen v jednom roce.
- **Opomenutí subjektů veřejného zájmu.** Subjekt veřejného zájmu se podle § 1b odst. 5 vždy zařadí mezi velké jednotky bez ohledu na dosažené velikostní hodnoty.
- **Záměna povinného a dobrovolného auditu.** Audit vyžadovaný bankou nebo společenskou smlouvou není povinný audit ze zákona; jeho rozsah a podmínky se řídí dohodou.

## Shrnutí

Od účetních období započatých 1. 1. 2026 mají povinný audit podle § 20 zákona č. 563/1991 Sb. zejména **střední a velké** účetní jednotky. Z velkých jsou vyňaty vybrané účetní jednotky, které nejsou subjekty veřejného zájmu; povinnost může také uložit zvláštní předpis a § 20 odst. 2 vyjímá některé závěrky v insolvenčním řízení. Běžnou hranicí mezi malou a střední jednotkou jsou aktiva 120 mil. Kč, čistý obrat 240 mil. Kč a 50 zaměstnanců; platí pravidlo dvou ze tří hodnot ve dvou po sobě jdoucích rozvahových dnech. Subjekt veřejného zájmu se považuje za velkou jednotku bez ohledu na tyto prahy. Pozor na přechodné období: závěrka za rok 2025 se pro audit posuzuje ještě podle starých pravidel. Podrobnosti vysvětluje článek o [kategoriích účetních jednotek](https://ucto.cz/ucetnictvi/kategorie-ucetnich-jednotek).

## Často kladené otázky

### Kdo musí mít od roku 2026 povinný audit?

Podle § 20 zákona č. 563/1991 Sb. jej mají zejména střední a velké účetní jednotky. Výjimkou jsou vybrané účetní jednotky, které nejsou subjekty veřejného zájmu, a některé závěrky v insolvenčním řízení. Subjekty veřejného zájmu se podle § 1b odst. 5 vždy považují za velké jednotky. Malé a mikro jednotky audit nemají jen z důvodu své velikosti, ale může jim jej uložit zvláštní předpis.

### Jaká jsou kritéria povinného auditu v roce 2026?

Audit má jednotka zařazená jako střední nebo velká, tedy ta, která ve dvou po sobě jdoucích rozvahových dnech překročí alespoň dvě ze tří hraničních hodnot malé jednotky: aktiva 120 mil. Kč, čistý obrat 240 mil. Kč a 50 zaměstnanců (§ 1b a § 1e zákona č. 563/1991 Sb.). Samostatná auditní kritéria 40 / 80 mil. Kč platná do roku 2025 se už nepoužijí.

### Musí mít malá s.r.o. od roku 2026 audit?

Malá společnost s ručením omezeným od účetních období započatých 1. 1. 2026 nemá audit jen z důvodu své velikosti. Povinnost jí však může uložit zvláštní předpis. Pokud by se stala subjektem veřejného zájmu, zákon ji automaticky zařadí mezi velké účetní jednotky. Závěrku za rok 2025 ještě může mít povinně auditovanou podle starých kritérií.

### Platí nová pravidla auditu už pro účetní závěrku za rok 2025?

Ne. Zúžení povinného auditu se podle přechodných ustanovení použije až na účetní období započatá od 1. 1. 2026. Závěrka za rok 2025 (rozvahový den 31. 12. 2025) se posuzuje podle starých pravidel, kde rozhodovalo dosažení nebo překročení aktiv 40 mil. Kč, obratu 80 mil. Kč nebo 50 zaměstnanců v ověřovaném i bezprostředně předcházejícím období (u malých akciových společností a svěřenských fondů jedno kritérium, u ostatních malých jednotek dvě).

### Proč akciové společnosti mají od roku 2026 audit méně často?

Do konce roku 2025 stačilo dosáhnout nebo překročit jediné ze tří kritérií, zatímco ostatní malé jednotky musely dosáhnout nebo překročit dvě; podmínka platila pro ověřované i bezprostředně předcházející období. Novela č. 316/2025 Sb. tuto přísnější výjimku pro a.s. zrušila – od roku 2026 se akciová společnost posuzuje stejně jako ostatní jednotky, tedy podle velikostní kategorie. Malé akciové společnosti tak povinný audit často ztrácejí.

### Co se stane, když audit neproběhne, ač je povinný?

Pokud jednotka nemá povinně ověřenou účetní závěrku auditorem, jde o porušení zákona o účetnictví a finanční úřad může uložit pokutu. Auditem ověřená závěrka je navíc podmínkou pro správné zveřejnění ve sbírce listin – neauditovaná závěrka u jednotky, která audit mít měla, vede k riziku sankce za neúplné zveřejnění. Doporučuje se proto vznik i zánik povinného auditu vždy doložit posouzením velikostní kategorie.

---

# Převzetí účetnictví: na co si dát pozor

- URL: https://ucto.cz/ucetnictvi/prevzeti-ucetnictvi
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Převzetí účetnictví krok za krokem: jak zkontrolovat doklady, sestavit předávací protokol, ověřit zůstatky a vyřešit plné moci bez chyb.

**Ve zkratce:** Při převzetí účetnictví od předchozí účetní nebo účetní firmy si vždy vyžádejte **písemný předávací protokol se seznamem všech předaných dokladů, účetních knih a datových souborů**, zkontrolujte návaznost počátečních zůstatků na poslední účetní závěrku, ověřte stav nepodaných přiznání a přehledů a vyřešte plné moci a přístup do datové schránky. Klíčové je vědět, že **pověřením jiné osoby vedením účetnictví se účetní jednotka odpovědnosti nezbavuje** (§ 5 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví) – odpovědnost účetní jednotky tím trvá; případná vlastní odpovědnost externí účetní se posuzuje samostatně.

Změna účetní firmy nebo převzetí účetnictví do vlastní režie patří k situacím, kde se nejvíce vyplatí systematická kontrola. Pokud novou účetní firmu teprve hledáte, projděte si [checklist pro výběr účetní firmy](https://ucetnictvi.cz/clanky/jak-vybrat-ucetni-firmu) a teprve potom porovnejte konkrétní nabídky. Pokud převezmete účetnictví, které není kompletní nebo nenavazuje na předchozí období, zdědíte i jeho chyby – a účetní jednotka se nezbavuje svých povinností vůči úřadům; případné nároky nebo vlastní odpovědnost předchozí účetní se řeší samostatně. Tento přehled vás krok za krokem provede tím, co si vyžádat, co zkontrolovat a čemu se vyhnout.

Informace na této stránce mají obecný informační charakter a nenahrazují účetní, daňové ani právní poradenství a nemusí pokrývat vaši konkrétní situaci.

## Proč je převzetí účetnictví rizikové?

**Ve zkratce:** Protože odpovědnost za vedení účetnictví zůstává vždy na účetní jednotce. I když účetnictví vede externí účetní, za jeho správnost, úplnost a průkaznost ručí podnikatel (§ 5 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb.). Nekompletní nebo nenavazující účetnictví proto přebíráte na vlastní riziko.

Zákon v § 5 odst. 2 stanoví, že pověřením jiné osoby účetní jednotka neztrácí odpovědnost za vedení účetnictví. Vady vzniklé u předchozího zpracovatele proto musí řešit i po změně účetní firmy. Případná náhrada škody za porušení smlouvy se posuzuje samostatně podle soukromého práva; obecná zásada nevylučuje vlastní odpovědnost externí účetní za její jednání.

K tomu se pojí požadavek na kvalitu účetnictví. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb. je účetní jednotka povinna vést účetnictví **správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů**. Pokud převzaté účetnictví některý z těchto znaků nesplňuje – chybí doklady, zůstatky nenavazují, evidence je neúplná –, neunese účetní jednotka při případné kontrole důkazní břemeno. Proto se převzetí nikdy nemá brát jako pouhé „překlopení dat", ale jako kontrolní okamžik.

Druhým důvodem je daňová a odvodová kontinuita. Účetnictví a daňová přiznání na sebe navazují napříč obdobími: počáteční zůstatky nového roku musí odpovídat konečným zůstatkům roku předchozího, odpisy pokračují podle dříve zvolené metody, daňové ztráty se uplatňují podle minulých přiznání. Když převezmete účetnictví bez kontroly návaznosti, riskujete, že chyba minulého období „pojede" dál a projeví se až při kontrole s úroky a penále.

## Co si vyžádat při převzetí účetnictví?

**Ve zkratce:** Vyžádejte si kompletní účetní data v elektronické i listinné podobě, poslední účetní závěrku, podaná daňová přiznání a přehledy, evidenci majetku a odpisové plány, seznam neuzavřených dokladů a všechny přístupy a plné moci. Vše musí být zachyceno v předávacím protokolu.

Předchozí účetní by vám měla předat ucelený soubor podkladů. Minimální rozsah, který je rozumné požadovat:

- **Účetní data za běžné i minulé období** – kompletní účetní deník, hlavní kniha, obratová předvaha, případně datový export ze software (XML, datová záloha). Bez dat z minulého období nelze ověřit návaznost zůstatků.
- **Poslední účetní závěrku** – rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha; u jednotek s povinným auditem i zprávu auditora. Závěrka je výchozím bodem pro počáteční zůstatky nového období.
- **Podaná daňová přiznání a přehledy** – přiznání k dani z příjmů, přiznání k DPH a kontrolní hlášení, přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu, případně potvrzení o podání (datová schránka, EPO).
- **Evidenci dlouhodobého majetku a odpisové plány** – karty majetku, daňové i účetní odpisy, abyste mohli plynule pokračovat.
- **Inventurní soupisy a doklady o [inventarizaci](https://ucto.cz/ucetnictvi/inventarizace)** – ty prokazují, že vykázané zůstatky odpovídají skutečnosti.
- **Účtový rozvrh a vnitřní směrnice** – aby nová účetní znala použité analytiky a navázala na ně podle stejné [účtové osnovy](https://ucto.cz/ucetnictvi/uctova-osnova).
- **Seznam neuzavřených položek** – nezaplacené faktury, nevyřízené zálohy, otevřené pohledávky a závazky, nezaúčtované doklady.
- **Přístupy a plné moci** – seznam oprávněných uživatelů datové schránky a systémů, rozsah udělených plných mocí u finančního úřadu a případně dalších institucí. Přístup nové účetní řešte vlastními oprávněními, ne předáním hesla předchozí účetní.

Listinné doklady musí být předány tak, aby účetní jednotka mohla dodržet zákonné archivační lhůty (viz níže). Doporučuje se převzít je proti seznamu, ne „v krabicích" bez evidence.

## Co musí obsahovat předávací protokol?

**Ve zkratce:** Předávací protokol je písemný dokument se seznamem všech předaných dokladů, knih, dat a přístupů, datem předání a podpisy předávajícího i přebírajícího. Chrání předchozí účetní před nařčením z nedodání a nové účetní dává přehled, co skutečně převzala.

Předávací protokol není stanoven jako povinná zákonná náležitost, v praxi je však klíčovým ochranným dokumentem pro obě strany. Předávající jím prokazuje, že předal vše, co měl; přebírající má doložené, co převzal a co případně chybí. Bez protokolu se pozdější spory o úplnost prakticky neřeší.

Dobře sestavený předávací protokol obsahuje:

- **identifikaci obou stran** – předávající (původní účetní/firma) a přebírající (nová účetní/firma nebo sám podnikatel),
- **identifikaci účetní jednotky**, jejíž účetnictví se předává (název, IČO),
- **vymezené období**, kterého se předání týká,
- **seznam předaných dokladů a knih** – účetní deník, hlavní kniha, doklady podle druhů (faktury přijaté/vydané, pokladní doklady, bankovní výpisy, interní doklady), inventurní soupisy, mzdové podklady,
- **seznam předaných datových souborů** – formát, médium, případně přihlašovací údaje k software,
- **stav daňových povinností** – která přiznání a přehledy jsou podané a která zbývají,
- **seznam předaných přístupů a plných mocí**,
- **výhrady a chybějící dokumenty**, pokud nějaké jsou,
- **datum předání a podpisy** obou stran.

Protokol vyhotovte ve dvou stejnopisech, aby měla každá strana svůj. Položky raději vyjmenujte konkrétně než obecně – formulace „předáno kompletní účetnictví" v případě sporu nic neprokazuje.

## Jak zkontrolovat převzaté účetnictví krok za krokem?

**Ve zkratce:** Postupujte od formální kontroly úplnosti přes věcnou kontrolu návaznosti zůstatků až po ověření daňových povinností. Hlavní je, aby počáteční zůstatky navazovaly na poslední závěrku, aby zůstatky souhlasily s reálnými doklady a aby žádné přiznání nezůstalo nepodané.

1. **Zkontrolujte úplnost podkladů proti protokolu.** Projděte předávací protokol a ověřte, že jste fyzicky i elektronicky obdrželi vše, co je v něm uvedeno. Chybějící položky reklamujte písemně.
2. **Ověřte návaznost počátečních zůstatků.** Počáteční stavy rozvahových účtů nového období se musí rovnat konečným stavům předchozího období podle poslední rozvahy. Nesedící zůstatky jsou nejčastější skrytou chybou.
3. **Odsouhlaste klíčové zůstatky s realitou.** Stav bankovních účtů porovnejte s výpisy, pokladnu se skutečnou hotovostí, pohledávky a závazky se saldokontem a se zůstatky u obchodních partnerů. Banky a salda se dokládají záznamy; hotovost se fyzicky přepočítá. Postup vysvětluje [inventarizace](https://ucto.cz/ucetnictvi/inventarizace).
4. **Zkontrolujte DPH a kontrolní hlášení.** U plátce ověřte, že stav účtu DPH odpovídá poslednímu podanému přiznání a že nezbývá nepodané kontrolní hlášení. Nepodané hlášení znamená riziko vysokých pokut.
5. **Ověřte stav daně z příjmů a přehledů.** Zjistěte, zda je podané poslední přiznání k dani z příjmů a přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu, případně do kdy je třeba je podat.
6. **Prověřte evidenci majetku a odpisy.** Zkontrolujte, že odpisové plány navazují a že karty majetku odpovídají rozvaze.
7. **Vyřešte plné moci a přístupy.** Odvolejte plnou moc předchozí účetní u finančního úřadu a institucí, udělte ji nové účetní a změňte přístupy do datové schránky.
8. **Zajistěte archivaci.** Ověřte, že máte k dispozici doklady za všechna dosud neuplynulá archivační období.

## Jaké lhůty pro archivaci dokladů musíte hlídat?

**Ve zkratce:** Účetní doklady, účetní knihy a inventurní soupisy se uchovávají nejméně 5 let, účetní závěrka a výroční zpráva 10 let (§ 31 zákona č. 563/1991 Sb.). Daňové doklady pro účely DPH se uchovávají 10 let (§ 35 zákona č. 235/2004 Sb.). Při převzetí proto musíte získat doklady za všechna ještě „živá" období.

Archivační povinnost se změnou externí účetní nepřerušuje – zůstává na stejné účetní jednotce. Proto je nutné získat doklady za všechna dosud neuplynulá období, ne jen za běžný rok.

| Dokument                                                                        | Lhůta uchování | Právní základ                       |
| ------------------------------------------------------------------------------- | -------------- | ----------------------------------- |
| Účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh | nejméně 5 let  | § 31 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb. |
| Účetní závěrka, výroční zpráva                                                  | 10 let         | § 31 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb. |
| Daňové doklady pro účely DPH                                                    | 10 let         | § 35 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb. |

Zdroj: zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a zákon č. 235/2004 Sb., o DPH, ve znění účinném pro rok 2026. Lhůty se počítají od konce účetního, resp. zdaňovacího období, kterého se doklady týkají. Podle § 32 zákona o účetnictví se mohou prodloužit, jsou-li doklady použity v jiném řízení (například daňové kontrole nebo soudním sporu).

V praxi to znamená: pokud přebíráte účetnictví v roce 2026, vyžádejte si v běžném případě účetní doklady od roku **2021** a daňové doklady DPH od zdaňovacích období roku **2016**. Pětiletá lhůta pro účetní doklady za rok 2020 uplynula **31. 12. 2025**; samotné běžné účetní pravidlo tedy nevyžaduje jejich uchování v roce 2026. Starší dokumenty přesto mohou být potřebné například kvůli dosud nesplněné pohledávce, delší záruce, daňovému řízení nebo jinému důvodu podle § 32 zákona o účetnictví.

## Modelový příklad: změna účetní firmy v polovině roku

Společnost s. r. o., čtvrtletní plátce DPH, mění od 1. 7. 2026 účetní firmu. Postup:

- **Ke dni převzetí** si nová firma vyžádá účetní data za rok 2025 a za 1.–6. 2026, poslední závěrku (k 31. 12. 2025), přiznání k DPH za 1. čtvrtletí a stav podkladů za 2. čtvrtletí. Přiznání za 2. čtvrtletí je kvůli víkendu splatné až **27. 7. 2026**; k 1. 7. tedy nemusí být podáno. Ověří také kontrolní hlášení za měsíce, v nichž vznikla povinnost je podat (právnická osoba má měsíční období kontrolního hlášení i při čtvrtletní DPH), a evidenci majetku.
- **Kontrola návaznosti:** počáteční zůstatky k 1. 1. 2026 musí odpovídat rozvaze k 31. 12. 2025. Zůstatek účtu DPH k 30. 6. 2026 se odsouhlasí s evidencí DPH, dosud podanými přiznáními a úhradami či vratkami daně; nelze jej ztotožnit s prostým součtem přiznání.
- **Otevřené položky:** předchozí firma předá seznam neuhrazených faktur a nezaúčtovaných dokladů ke dni 30. 6. 2026, aby na ně nová firma navázala.
- **Plné moci a schránka:** odvolá se plná moc původní firmy u finančního úřadu a ČSSZ, udělí se nové firmě a změní se přístup do datové schránky.
- **Předávací protokol** se podepíše k datu předání se seznamem všech dokladů a dat.

Pokud by se při kontrole zjistilo, že za některý uplynulý měsíc zůstalo nepodané kontrolní hlášení, přestože vznikla povinnost je podat a lhůta již uplynula, riziko pokuty nese společnost jako plátce, nikoli automaticky předchozí účetní firma. K 1. 7. 2026 ještě neuplynula lhůta pro podání hlášení za červen.

## Plné moci, datová schránka a GDPR

**Ve zkratce:** Při změně účetní firmy zkontrolujte rozsah existujících plných mocí, odvolejte již nepotřebné zmocnění a nastavte nové oprávnění. V datové schránce odeberte přístup předchozí účetní a nové osobě zřiďte vlastní přístup. Pokud účetní firma zpracovává osobní údaje pro klienta, vyřešte povinnosti podle GDPR včetně smlouvy dle čl. 28.

Externí účetní obvykle zastupuje účetní jednotku před úřady na základě plné moci. Při převzetí účetnictví je proto třeba:

- **Odvolat existující plnou moc** předchozí účetní u správce daně a případně u dalších institucí, pokud jí byla udělena, a oznámit to příslušnému úřadu.
- **Udělit plnou moc** nové účetní nebo poradci v potřebném rozsahu a uplatnit ji u správce daně. Šestiměsíční lhůtu do 1. 7. 2026 za rok 2025 nelze založit pouhým oznámením plné moci: bez zákonného auditu vyžaduje, aby přiznání nebylo podáno do základních tří měsíců a následně je podal daňový poradce nebo advokát (§ 136 odst. 2). Nová plná moc podle § 28 odst. 4 zároveň ukončuje dosavadní zmocnění v překrývajícím rozsahu.
- **Upravit přístup do datové schránky.** Odeberte oprávnění předchozí účetní a nové účetní přidělte vlastní oprávnění v potřebném rozsahu.

Působí-li účetní firma jako zpracovatel údajů pro klienta, vztah se upraví písemnou smlouvou nebo jiným odpovídajícím aktem podle čl. 28 GDPR; požadavky lze zahrnout do smlouvy o vedení účetnictví. Po skončení služby se údaje podle rozhodnutí správce vrátí nebo vymažou včetně kopií, ledaže právo vyžaduje jejich uložení. Předání nové účetní se provede na doložený pokyn klienta, bezpečně a v určeném rozsahu.

## Časté chyby při převzetí účetnictví

- **Převzetí bez předávacího protokolu.** Bez písemného seznamu se později neprokáže, co bylo a nebylo předáno; spory o úplnost jsou prakticky neřešitelné.
- **Neověření návaznosti zůstatků.** Počáteční stavy nového období se neporovnají s poslední závěrkou; nesedící zůstatky pak „pojedou" dál a projeví se až při kontrole.
- **Spoléhání, že vše napraví předchozí účetní.** § 5 odst. 2 zákona o účetnictví zachovává odpovědnost účetní jednotky. Náhrada škody a případná vlastní odpovědnost zpracovatele jsou samostatné otázky.
- **Nezkontrolovaný stav nepodaných přiznání a přehledů.** Riziko sankcí zůstává účetní jednotce; změnou zpracovatele nevzniká nová účetní jednotka ani nezačínají běžet nové lhůty.
- **Neuzavřené plné moci a datová schránka.** Předchozí účetní zůstane přístup do datové schránky nebo platná plná moc u úřadu – bezpečnostní i organizační riziko.
- **Chybějící doklady za starší období.** Účetní jednotka nezíská doklady za celé archivační lhůty (5, resp. 10 let) a nemůže je při kontrole doložit.
- **Pominutí evidence majetku a odpisů.** Bez odpisových plánů nelze plynule pokračovat v odpisech a hrozí daňová chyba.

## Shrnutí

Převzetí účetnictví je především kontrolní okamžik, ne pouhé předání dat. Odpovědnost za vedení účetnictví zůstává podle § 5 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb. vždy na účetní jednotce, a převzaté chyby je proto nutné řešit bez čekání na spor s předchozí účetní; její vlastní odpovědnost se posuzuje samostatně. Vyžádejte si kompletní účetní data, poslední závěrku, podaná přiznání a přehledy, evidenci majetku, přístupy a plné moci a vše zachyťte v písemném předávacím protokolu se seznamem položek a podpisy obou stran. Klíčová kontrola spočívá v návaznosti počátečních zůstatků na poslední závěrku, v odsouhlasení bank, pokladny a saldokonta s realitou a v ověření, že žádné daňové přiznání ani přehled nezůstaly nepodané. Nezapomeňte vyřešit plné moci u finančního úřadu a institucí, přístup do datové schránky a zpracovatelskou smlouvu podle GDPR. Doklady přebírejte za všechna ještě neuplynulá archivační období – účetní doklady a knihy se uchovávají nejméně 5 let, závěrka a daňové doklady DPH 10 let (§ 31 zákona č. 563/1991 Sb., § 35 zákona č. 235/2004 Sb.).

## Často kladené otázky

### Kdo nese odpovědnost za chyby v převzatém účetnictví?

Odpovědnost účetní jednotky za vedení účetnictví trvá i po pověření externí osoby (§ 5 odst. 2). Změna účetní firmy proto neodstraňuje staré chyby ani povinnosti vůči úřadům. Náhrada škody a případná vlastní odpovědnost předchozí či nové účetní se posuzují samostatně podle konkrétního porušení.

### Je předávací protokol povinný ze zákona?

Předávací protokol není výslovnou zákonnou náležitostí, v praxi je však klíčovým ochranným dokumentem. Pro předávajícího je důkazem, že předal vše, co měl, a chrání ho před nařčením z nedodání dokladů; pro přebírajícího je přehledem o tom, co skutečně převzal a co případně chybí. Protokol by měl obsahovat seznam předaných dokladů, knih a datových souborů, vymezené období, datum předání a podpisy obou stran, a vyhotovuje se ve dvou stejnopisech.

### Jak dlouho se musí uchovávat doklady, které přebírám?

Účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy a účtový rozvrh se uchovávají nejméně 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají; účetní závěrka a výroční zpráva 10 let (§ 31 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb.). Daňové doklady pro účely DPH se uchovávají 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo (§ 35 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb.). Při převzetí proto musíte získat doklady za všechna dosud neuplynulá období, ne jen za běžný rok.

### Co zkontrolovat jako první při převzetí účetnictví?

Nejdůležitější je návaznost počátečních zůstatků nového období na poslední účetní závěrku – počáteční stavy rozvahových účtů se musí rovnat konečným stavům podle poslední rozvahy. Bezprostředně poté prověřte, zda zůstatky odpovídají realitě: bankovní účty proti výpisům, hotovost v pokladně proti skutečnosti a otevřené pohledávky a závazky proti saldokontu. Tyto kontroly odhalí nejčastější skryté chyby, které by jinak pokračovaly do dalších období.

### Jak vyřešit plnou moc a datovou schránku při změně účetní firmy?

Zkontrolujte a ukončete nepotřebná zmocnění a změnu oznamte příslušným institucím. U správce daně nová plná moc ukončuje dosavadní zmocnění v překrývajícím rozsahu již svým uplatněním (§ 28 odst. 4). Poradenská lhůta do 1. 7. 2026 za rok 2025 bez zákonného auditu vyžaduje, aby přiznání nebylo podáno do základních tří měsíců a následně je podal poradce; samotné oznámení plné moci nestačí. Odeberte staré přístupy do datové schránky a nové osobě zřiďte vlastní účet.

### Musím při převzetí účetnictví dělat inventarizaci?

Inventarizace v zákonném smyslu se váže k účetní závěrce, ne přímo k převzetí účetnictví. Při převzetí je však vhodné provést obdobné odsouhlasení – tedy dokladovou kontrolu, zda vykázané zůstatky majetku a závazků odpovídají skutečnosti (banky, pokladna, pohledávky, závazky). Tím ověříte, že přebíráte věcně správné účetnictví. Pravidla a postup popisuje samostatný text o [inventarizaci](https://ucto.cz/ucetnictvi/inventarizace).

---

# Rezervy v účetnictví: tvorba a daňová uznatelnost

- URL: https://ucto.cz/ucetnictvi/rezervy
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Rezervy v účetnictví 2026: rozdíl mezi účetními a daňovými (zákonnými) rezervami, podmínky rezervy na opravy podle § 7 zákona o rezervách, vázaný účet a účtování 451/552.

**Ve zkratce:** Rezerva je závazek s nejistou výší nebo dobou plnění, kterým si firma předem vytváří zdroj na budoucí výdaj se známým účelem (typicky velkou opravu, záruční opravy nebo daň z příjmů). Účetnictví rozlišuje **účetní rezervy** (tvoří se podle § 26 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a § 57 vyhlášky č. 500/2002 Sb., účtují se zpravidla **554/459** a jsou **daňově neúčinné**) a **zákonné (daňové) rezervy** podle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách, které za splnění zákonných podmínek **snižují základ daně** (účtují se zpravidla **552/451**). Běžnou daňovou rezervou je **rezerva na opravy hmotného majetku** podle § 7: lze ji tvořit jen u majetku ve **2. až 6. odpisové skupině**, nejméně **2 zdaňovací období** a nejvýše **3 / 6 / 8 / 10 období** podle odpisové skupiny — a v roce 2026 je podmínkou převod peněz na **samostatný (vázaný) účet v bance** (vedený v EU a v českých korunách nebo eurech) do lhůty pro podání daňového přiznání.

Rezervy patří k nejčastěji chybně uplatňovaným nákladům. Velká část firem si plete daňovou a účetní rovinu, opomene vázaný účet nebo vytvoří rezervu na něco, co zákon zakazuje (technické zhodnocení, roční opravy, majetek určený k likvidaci). Tento průvodce vás provede tím, co je rezerva, jak se liší od [opravné položky](https://ucto.cz/ucetnictvi/opravne-polozky), které rezervy snižují základ daně a které ne, jaké přesné podmínky stanoví § 7 zákona o rezervách a jak vše zaúčtovat — na konkrétních číslech a s odkazy na příslušné paragrafy platné pro rok 2026.

## Co je rezerva v účetnictví?

Rezerva je **budoucí závazek (nebo výdaj) se známým účelem, u kterého je pravděpodobné, že nastane, ale jeho přesná výše nebo okamžik vzniku je k rozvahovému dni nejistý**. Tuto definici stanoví § 26 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a rozvádí ji § 57 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Tvorbou rezervy si účetní jednotka **předem rozkládá do nákladů** výdaj, který fakticky nastane až v budoucnu — náklad tak časově přiřadí k obdobím, kterých se věcně týká.

Rezerva je projevem **zásady opatrnosti** podle § 25 odst. 3 zákona o účetnictví: účetní jednotka musí při sestavení účetní závěrky zohlednit všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se vztahují k majetku a závazkům a jsou jí ke dni sestavení závěrky známy. Rezerva musí odpovídat podmínkám zákona a nejlepšímu odhadu k rozvahovému dni. Samotná snaha vyrovnat výsledek mezi roky bez věcného důvodu ke tvorbě rezervy nestačí.

V rozvaze rezervy patří mezi **cizí zdroje** (pasiva) — vykazují se jako samostatná položka, protože představují závazek vůči budoucnosti, byť ještě přesně nevyčíslený. To je zásadní rozdíl proti [opravné položce](https://ucto.cz/ucetnictvi/opravne-polozky), která naopak snižuje hodnotu konkrétního aktiva (např. pohledávky).

> **Rezerva vs. opravná položka vs. dohadná položka:** Rezerva = budoucí závazek s nejistou výší nebo termínem (pasivum). Opravná položka = přechodné snížení hodnoty konkrétního aktiva, např. pohledávky nebo zásob. Dohadná položka = závazek/pohledávka, u které známe důvod i to, že vznikla, ale neznáme přesnou částku (např. nevyfakturovaná spotřeba energie). U rezervy je oproti dohadné položce vyšší míra nejistoty co do výše i okamžiku plnění.

## Účetní vs. zákonné (daňové) rezervy: v čem je rozdíl?

Toto je nejdůležitější rozlišení celého tématu. Rezervy existují ve dvou rovinách, které se mohou, ale nemusí překrývat:

| Hledisko            | Účetní rezerva                                              | Zákonná (daňová) rezerva                            |
| ------------------- | ----------------------------------------------------------- | --------------------------------------------------- |
| Právní základ       | § 26 zákona č. 563/1991 Sb. a § 57 vyhlášky č. 500/2002 Sb. | Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách                  |
| Účel                | Věrný obraz účetnictví (zásada opatrnosti)                  | Snížení základu daně z příjmů                       |
| Výše                | Podle odhadu (kvalifikovaný odhad účetní jednotky)          | Pouze do výše a za podmínek daných zákonem          |
| Vliv na základ daně | **Neovlivňuje** (daňově neúčinná)                           | **Snižuje** základ daně (§ 24 odst. 2 písm. i) ZDP) |
| Účet rezervy        | 459 – Ostatní rezervy                                       | 451 – Rezervy podle zvláštních právních předpisů    |
| Účet nákladů        | 554 – Tvorba a zúčtování ostatních rezerv                   | 552 – Tvorba a zúčtování zákonných rezerv           |

_Zdroj: § 26 zákona č. 563/1991 Sb.; § 57 vyhlášky č. 500/2002 Sb.; zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách; § 24 odst. 2 písm. i) zákona č. 586/1992 Sb. Platí pro rok 2026._

Klíčové pravidlo zní: **daňově uznatelná je pouze rezerva, kterou výslovně připouští zákon o rezervách** (nebo jiný zvláštní zákon). Vyplývá to z § 24 odst. 2 písm. i) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, podle něhož jsou výdajem (nákladem) rezervy, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní zákon. Ostatní běžné účetní rezervy — i když jsou účetně zcela správné — jsou zpravidla **daňově neúčinné** a v daňovém přiznání se k základu daně zpět připočítávají.

Účetní jednotka, která vede [účetnictví](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-uzaverka), má **povinnost** tvořit účetní rezervy všude tam, kde jí hrozí pravděpodobný budoucí závazek (např. soudní spor, záruční opravy, restrukturalizace) — bez ohledu na daňovou uznatelnost. Daňovou rezervu naopak tvořit **nemusí**; je to její právo (nástroj rozložení daňové zátěže), nikoli povinnost.

### Typické účetní (daňově neúčinné) rezervy

- **rezerva na záruční opravy** — na náklady budoucích reklamací z již prodaného zboží či výrobků,
- **rezerva na restrukturalizaci** — na náklady programu zásadní změny činnosti (§ 16 odst. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb.),
- **rezerva na rizika a ztráty** — typicky na probíhající soudní spor, smluvní pokutu, nevýhodnou smlouvu,
- **rezerva na nevybranou dovolenou**, na bonusy zaměstnancům apod.,
- **rezerva na daň z příjmů** — viz samostatná kapitola níže (účtuje se na účet 453).

### Daňově uznatelné (zákonné) rezervy

Zákon č. 593/1992 Sb. taxativně vyjmenovává, které rezervy snižují základ daně. Pro běžného podnikatele má praktický význam zejména **rezerva na opravy hmotného majetku (§ 7)**; ostatní jsou určeny specifickým oborům:

| Druh zákonné rezervy                                     | Ustanovení | Pro koho                                               |
| -------------------------------------------------------- | ---------- | ------------------------------------------------------ |
| Rezerva na opravy hmotného majetku                       | § 7        | poplatníci s hmotným majetkem (2.–6. odpisová skupina) |
| Rezerva na pěstební činnost                              | § 9        | poplatníci hospodařící v lesích                        |
| Rezerva na sanaci a rekultivaci, vypořádání důlních škod | § 10       | těžba nerostů                                          |
| Rezerva na rekultivaci a následnou péči o skládku        | § 10       | provozovatelé skládek odpadů                           |
| Rezerva na odbahnění rybníka                             | § 10       | provozovatelé rybníků                                  |
| Bankovní rezervy na poskytnuté záruky                    | § 5        | banky                                                  |

_Zdroj: zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách, § 5–§ 10a. Platí pro rok 2026._

## Rezerva na opravy hmotného majetku podle § 7: kdy ji lze tvořit?

Rezerva na opravy hmotného majetku je v praxi nejvyužívanější daňovou rezervou. Slouží k rozložení nákladů na **velkou budoucí opravu** (opravu střechy či fasády, výměnu opotřebených součástí bez technického zhodnocení, generální opravu stroje) do více let. Aby šlo o daňově uznatelný náklad, musí být splněny všechny podmínky § 7 zákona č. 593/1992 Sb. — režim je velmi formální a chyba může znamenat doměrek daně.

### Pro jaký majetek lze rezervu na opravy tvořit?

Rezervu lze tvořit jen u hmotného majetku, jehož **doba odpisování stanovená zákonem o daních z příjmů je 5 a více let** — tedy u majetku ve **2. až 6. odpisové skupině**. U majetku v 1. odpisové skupině (doba odpisování 3 roky) rezervu na opravy tvořit nelze.

Rezervu může tvořit vlastník majetku a další osoby výslovně uvedené v § 7 odst. 1. **Pachtýř** ji může tvořit při pachtu obchodního závodu, pokud je k opravám písemně zavázán smlouvou. Samotný nájem majetku k tomu nestačí.

### Co se za opravu nepovažuje (časté omyly)

Rezervu podle § 7 **nelze** tvořit:

- na **technické zhodnocení** (nástavby, přístavby, modernizace, rekonstrukce) — to se daňově řeší odpisy, nikoli rezervou,
- na **běžnou údržbu** — údržba je sice daňový výdaj, ale rezervu na ni vytvořit nelze,
- na opravy majetku **určeného k likvidaci**,
- na opravy v důsledku **škody či jiné nepředvídané nebo nahodilé události** (na ty slouží pojištění, nikoli rezerva),
- na opravy, které se **pravidelně opakují každý rok**.

> **Oprava vs. technické zhodnocení:** Oprava uvádí majetek do předchozího nebo provozuschopného stavu (např. výměna opotřebené střešní krytiny za novou stejného typu). Technické zhodnocení mění účel, parametry nebo zvyšuje hodnotu majetku (např. zateplení, nadstavba patra). Záměna obou je nejčastější příčinou doměrku — rezervu lze tvořit jen na opravu, technické zhodnocení vstupuje do vstupní ceny a odpisuje se.

### Jak dlouho lze rezervu na opravy tvořit?

Rezerva na opravy jednotlivého hmotného majetku **nesmí být tvořena pouze jedno zdaňovací období** — musí běžet **nejméně dvě** zdaňovací období. Zároveň zákon stanoví **maximální počet** zdaňovacích období, po která lze rezervu tvořit, a to podle odpisové skupiny opravovaného majetku:

| Odpisová skupina majetku | Maximální počet zdaňovacích období tvorby |
| ------------------------ | ----------------------------------------- |
| 2. skupina               | 3                                         |
| 3. skupina               | 6                                         |
| 4. skupina               | 8                                         |
| 5. a 6. skupina          | 10                                        |

_Zdroj: zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách, § 7 odst. 9. Platí pro rok 2026._

Do počtu zdaňovacích období tvorby se zahrnuje období, ve kterém tvorba rezervy začíná. **Nezahrnuje** se naopak předpokládané období, ve kterém má oprava začít.

### Jak se vypočte výše rezervy?

Výše roční rezervy se stanoví jako **podíl rozpočtu nákladů na opravu a počtu zdaňovacích období**, která uplynou od zahájení tvorby rezervy do předpokládaného zahájení opravy. Roční tvorba tedy běžně odpovídá rovnoměrnému rozložení rozpočtu; u movitých věcí § 7 odst. 5 umožňuje i postup podle objemu výkonu. Plátce DPH vychází podle odstavce 11 z rozpočtu bez DPH.

### Podmínka vázaného (samostatného) účtu

Toto je nejpřísnější podmínka a častý důvod ztráty daňové uznatelnosti. V roce 2026 platí, že **peněžní prostředky ve výši rezervy připadající na jedno zdaňovací období musí být převedeny na samostatný účet v bance** — a to nejpozději **do termínu pro podání daňového přiznání**. Zákon (§ 7 odst. 4) na tento účet klade tři podmínky: musí být veden u banky **se sídlem v některém členském státě Evropské unie**, musí být veden **v českých korunách nebo v eurech** a musí být určen **výhradně pro ukládání prostředků na rezervy podle § 7**. Účet vedený v jiné měně tyto podmínky nesplňuje, a rezerva by tak ztratila daňovou uznatelnost. Pokud k převodu v této lhůtě nedojde, **rezerva se zruší účtováním ve prospěch nákladového účtu** v tom zdaňovacím období, za které se podává dané daňové přiznání. Prostředky na účtu lze čerpat pouze na účely, na které byla rezerva vytvořena.

### Zrušení rezervy, není-li oprava zahájena

Rezerva (její zůstatek) se **musí zrušit**, pokud oprava **nebyla zahájena nejpozději ve zdaňovacím období následujícím po období, ve kterém se při výpočtu výše rezervy předpokládalo zahájení opravy**. Nevyčerpaný zůstatek se zruší nejpozději v období následujícím po zahájení opravy. Výjimkou z těchto lhůt je prokázaný zásah orgánu státní správy nebo samosprávy (§ 7 odst. 6). Rezerva se zruší také tehdy, pomine-li její účel (např. majetek se prodá nebo zlikviduje).

## Jak se rezervy účtují? (552/451 a 554/459)

O rezervách se účtuje v **účtové skupině 45 – Rezervy** (pasiva) souvztažně s příslušnou **nákladovou skupinou 55, 57 nebo 59** podle povahy rezervy. Tvorba rezervy se účtuje na vrub (MD) nákladů a ve prospěch (D) účtu rezervy; čerpání nebo zrušení rezervy se účtuje obráceně — ve prospěch (D) nákladů:

| Operace                                  | Účtování (MD / D) | Charakter nákladu                    |
| ---------------------------------------- | ----------------- | ------------------------------------ |
| Tvorba zákonné rezervy (např. na opravy) | **552 / 451**     | daňově účinný                        |
| Čerpání / zrušení zákonné rezervy        | **451 / 552**     | snížení nákladu; zvyšuje základ daně |
| Tvorba účetní (ostatní) rezervy          | **554 / 459**     | daňově neúčinný                      |
| Čerpání / zrušení účetní rezervy         | **459 / 554**     | daňově neúčinný                      |
| Tvorba rezervy na daň z příjmů           | **599 / 453**     | daňově neúčinný                      |

_Zdroj: vyhláška č. 500/2002 Sb., § 16 a § 57, a směrná účtová osnova; účty 451 – Rezervy podle zvláštních právních předpisů, 453 – Rezerva na daň z příjmů, 459 – Ostatní rezervy, 552 – Tvorba a zúčtování zákonných rezerv, 554 – Tvorba a zúčtování ostatních rezerv, 599 – Změna stavu rezervy na daň z příjmů. Platí pro rok 2026._

Samotné **vyčerpání** rezervy v okamžiku, kdy oprava nebo jiný výdaj skutečně nastane, je nutné odlišit od běžného zaúčtování faktury za opravu. Faktura za opravu se zaúčtuje standardně do nákladů (např. 511 – Opravy a udržování) a současně se ve stejné výši **rozpustí** dosud vytvořená rezerva (451/552, resp. 459/554). Tím se náklad na opravu „neutralizuje“ proti rozpuštěné rezervě a výsledek hospodaření roku opravy zůstane vyrovnaný — to je celý smysl rezervy.

### Rezerva na daň z příjmů (účet 453)

Zvláštním případem účetní rezervy je **rezerva na daň z příjmů**. Vytváří se tehdy, sestavuje-li účetní jednotka účetní závěrku dříve, než zná přesnou výši splatné daně z příjmů (§ 16 odst. 3 vyhlášky č. 500/2002 Sb.). Účtuje se na vrub účtu **599 – Změna stavu rezervy na daň z příjmů** a ve prospěch účtu **453 – Rezerva na daň z příjmů**. V dalším období se rozpustí proti skutečně vyměřené dani. Tato rezerva je **daňově neúčinná** a v rozvaze se vykazuje samostatně, snížená o případné zaplacené zálohy na daň.

## Modelový příklad: rezerva na opravy podle § 7

Následující příklad ilustruje tvorbu zákonné rezervy ve **zdaňovacích obdobích 2026 a následujících**.

Společnost BETA s.r.o. (plátce daně z příjmů právnických osob, vede účetnictví) vlastní výrobní halu zařazenou do **5. odpisové skupiny** (doba odpisování 30 let). Plánuje v roce **2029** generální opravu střechy a opláštění s rozpočtem **1 200 000 Kč**. Rozhodne se tvořit rezervu od roku **2026**.

**Krok 1 — kontrola podmínek § 7:**

- jde o hmotný majetek v 5. odpisové skupině, tj. doba odpisování ≥ 5 let ✓
- oprava (nikoli technické zhodnocení), nejde o roční ani nahodilou opravu ✓
- tvorba poběží 2026–2028, tj. 3 zdaňovací období — splněno minimum 2 období i maximum 10 období pro 5. skupinu ✓

**Krok 2 — výpočet roční tvorby:** Od zahájení tvorby (2026) do předpokládaného zahájení opravy (2029) jsou **3 zdaňovací období** (2026, 2027, 2028). Roční rezerva = 1 200 000 Kč ÷ 3 = **400 000 Kč ročně**.

**Krok 3 — zaúčtování a vázaný účet:** V každém roce 2026, 2027 i 2028 firma zaúčtuje tvorbu rezervy **552 / 451** ve výši 400 000 Kč (sníží základ daně) a **nejpozději do lhůty pro podání daňového přiznání** za daný rok převede 400 000 Kč na **samostatný vázaný účet v bance**. Pokud by včas nepřevedla celou požadovanou částku, zruší se podle § 7 odst. 4 celá dotčená rezerva, včetně dosavadního zůstatku, ve zdaňovacím období, za které se přiznání podává.

**Krok 4 — provedení opravy v roce 2029:** Stav rezervy na účtu 451 činí 1 200 000 Kč. Firma provede opravu, obdrží fakturu 1 200 000 Kč (zaúčtuje do nákladů 511) a současně **rozpustí rezervu 451 / 552** ve výši 1 200 000 Kč. Výsledek hospodaření roku 2029 zůstane opravou nezatížen — náklad byl daňově uplatněn rovnoměrně už v letech 2026–2028.

**Krok 5 — co kdyby se oprava odložila:** Pokud by oprava nebyla zahájena nejpozději v roce **2030** (tj. ve zdaňovacím období následujícím po předpokládaném roce zahájení 2029), musela by firma celou rezervu **zrušit ve prospěch nákladového účtu** (451/552) a o tuto částku by se jí v daném roce **zvýšil základ daně**. Výjimka platí při prokázaném zásahu orgánu veřejné správy podle § 7 odst. 6.

## Nejčastější chyby při tvorbě rezerv

- **Záměna účetní a daňové roviny.** Účetní rezerva (554/459) nesnižuje základ daně. Pokud ji omylem uplatníte jako daňový výdaj, krátíte daň neoprávněně — v přiznání ji musíte připočítat zpět.
- **Rezerva na technické zhodnocení.** Na nadstavbu, modernizaci či rekonstrukci rezervu podle § 7 tvořit nelze — řeší se odpisy. Jde o nejčastější příčinu doměrku.
- **Opomenutí vázaného účtu.** Bez převodu peněz na samostatný účet do lhůty pro podání daňového přiznání se daňová rezerva na opravy zruší, i když je jinak správně vypočtená.
- **Tvorba jen jedno zdaňovací období.** Rezerva na opravy musí běžet nejméně dvě zdaňovací období; jednorázová „rezerva“ na příští rok daňově neobstojí.
- **Rezerva na roční nebo nahodilé opravy.** Na pravidelně se opakující údržbu ani na opravy po škodní události rezervu vytvořit nelze.
- **Nerozpuštění nevyčerpané rezervy.** Není-li oprava zahájena v zákonné lhůtě (nejpozději v období následujícím po předpokládaném zahájení), musí se rezerva zrušit — jinak hrozí doměrek.

## Shrnutí

Rezerva je budoucí závazek se známým účelem, ale nejistou výší nebo termínem; vyjadřuje zásadu opatrnosti a v rozvaze patří mezi cizí zdroje. Účetní rezervy (554/459) podle § 26 zákona o účetnictví a § 57 vyhlášky č. 500/2002 Sb. zajišťují věrný obraz, ale jsou daňově neúčinné. Daňově uznatelné jsou jen zákonné rezervy podle zákona č. 593/1992 Sb. (552/451), zejména **rezerva na opravy hmotného majetku podle § 7**: lze ji tvořit u majetku ve 2.–6. odpisové skupině, nejméně 2 a nejvýše 3 / 6 / 8 / 10 zdaňovacích období podle skupiny, výše se počítá jako rozpočet opravy dělený počtem let a peníze musí být do lhůty pro podání přiznání převedeny na vázaný účet. Při provedení opravy nebo zániku účelu se rezerva vždy rozpustí. Téma úzce souvisí s [opravnými položkami](https://ucto.cz/ucetnictvi/opravne-polozky), které řeší snížení hodnoty pohledávek, a s [účetní závěrkou](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-uzaverka), v jejímž rámci se rezervy posuzují a vykazují.

## Často kladené otázky

### Jaký je rozdíl mezi účetní a zákonnou rezervou?

Účetní rezerva se tvoří podle § 26 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a § 57 vyhlášky č. 500/2002 Sb. na jakýkoli pravděpodobný budoucí závazek (např. záruční opravy, soudní spor) ve výši kvalifikovaného odhadu — je však **daňově neúčinná** (účtuje se 554/459). Zákonná (daňová) rezerva se tvoří podle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách, jen za přesně daných podmínek, ale **snižuje základ daně** z příjmů podle § 24 odst. 2 písm. i) zákona o daních z příjmů (účtuje se 552/451).

### Které rezervy jsou daňově uznatelné?

Daňově uznatelné jsou pouze rezervy, jejichž tvorbu a výši stanoví zvláštní zákon — především zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách. Patří sem rezerva na opravy hmotného majetku (§ 7), rezerva na pěstební činnost (§ 9), rezerva na sanaci a rekultivaci a na následnou péči o skládku a na odbahnění rybníka (§ 10) a bankovní rezervy na poskytnuté záruky (§ 5). Technické rezervy pojišťoven mají samostatný daňový režim; nelze na ně automaticky použít obecnou uznatelnost tvorby podle § 24 odst. 2 písm. i) ZDP. Všechny ostatní rezervy (na záruční opravy, restrukturalizaci, soudní spory, daň z příjmů) jsou daňově neúčinné.

### Za jakých podmínek lze tvořit rezervu na opravy hmotného majetku?

Podle § 7 zákona o rezervách lze rezervu tvořit jen u hmotného majetku ve 2. až 6. odpisové skupině (doba odpisování 5 a více let), nejméně 2 zdaňovací období a nejvýše 3 (2. skupina) / 6 (3. skupina) / 8 (4. skupina) / 10 (5. a 6. skupina) zdaňovacích období. Nesmí jít o technické zhodnocení, o roční ani nahodilou opravu ani o majetek určený k likvidaci. Peníze ve výši rezervy je nutné do lhůty pro podání daňového přiznání převést na samostatný vázaný účet v bance.

### Proč musím peníze na rezervu na opravy ukládat na zvláštní účet?

V roce 2026 je převod peněz na samostatný (vázaný) účet v bance zákonnou podmínkou daňové uznatelnosti rezervy na opravy podle § 7. Účet musí být veden u banky se sídlem v některém členském státě EU, vedený v českých korunách nebo v eurech a určený výhradně pro prostředky na tyto rezervy; převod musí proběhnout nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání za příslušný rok. Pokud k převodu v této lhůtě nedojde, rezerva se zruší a její tvorba ztratí daňový účinek. Smyslem je zabránit účelovému snižování základu daně bez reálného odkládání prostředků.

### Jak se rezervy účtují?

Tvorba rezervy se podle povahy účtuje na vrub nákladového účtu skupiny 55, 57 nebo 59 a ve prospěch účtu rezervy skupiny 45. Zákonná rezerva má protiúčet 552 a 451 (552/451), ostatní účetní rezerva 554 a 459 (554/459), rezerva na daň z příjmů 599 a 453 (599/453). Čerpání nebo zrušení rezervy se účtuje obráceně — 451/552, resp. 459/554.

### Co se stane s rezervou na opravy, když opravu neprovedu?

Pokud oprava nebyla zahájena nejpozději ve zdaňovacím období následujícím po období, ve kterém se při výpočtu rezervy předpokládalo její zahájení, musí se nevyčerpaná rezerva zrušit ve prospěch nákladového účtu (451/552). O zrušenou částku se v daném roce zvýší základ daně. § 7 odst. 6 stanoví výjimku při prokázaném zásahu orgánu státní správy nebo samosprávy. Rezerva se ruší také při zániku jejího účelu, například při prodeji nebo likvidaci opravovaného majetku.

---

# Rozvaha: aktiva, pasiva a bilanční rovnice

- URL: https://ucto.cz/ucetnictvi/rozvaha
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Rozvaha 2026: co jsou aktiva a pasiva, jak funguje bilanční rovnice (aktiva = pasiva), jak číst rozvahu a vzor struktury podle vyhlášky č. 500/2002 Sb.

**Ve zkratce:** Rozvaha (bilance) je účetní výkaz, který k jednomu okamžiku ukazuje **majetek firmy (aktiva)** a **zdroje, ze kterých byl pořízen (pasiva)**. Platí pro ni **bilanční rovnice: aktiva = pasiva**. Aktiva se řadí od stálého majetku po peníze, pasiva zahrnují vlastní kapitál, cizí zdroje a případně samostatné časové rozlišení. Rozvaha je podle **§ 18 zákona č. 563/1991 Sb.** povinnou součástí účetní závěrky a její uspořádání stanoví **vyhláška č. 500/2002 Sb.**

Rozvaha pomáhá posoudit majetkovou a finanční situaci firmy spolu s dalšími výkazy. Na rozdíl od výkazu zisku a ztráty, který sleduje výnosy a náklady za období, je rozvaha jako fotografie: zachycuje stav majetku a jeho krytí k jednomu konkrétnímu dni. Tento průvodce vysvětlí, co přesně aktiva a pasiva obsahují, proč se vždy rovnají, jak rozvahu přečíst řádek po řádku a jak vypadá její zákonná struktura podle platné vyhlášky pro rok 2026.

## Co je rozvaha a k čemu slouží?

Rozvaha je **účetní výkaz, který přehledně a uspořádaně zachycuje stav majetku účetní jednotky (aktiva) a zdrojů jeho financování (pasiva) k určitému dni** — tzv. rozvahovému dni. Slovo „bilance“ je jejím synonymem; pochází z latinského _bilanx_ (dvojí miska vah) a vystihuje podstatu výkazu: dvě strany, které musí být v rovnováze.

Rozvaha odpovídá na dvě otázky najednou:

- **Co firma vlastní?** — to ukazuje strana aktiv (budovy, stroje, zásoby, pohledávky, peníze).
- **Komu to patří, respektive z čeho to bylo pořízeno?** — to ukazuje strana pasiv (vlastní kapitál majitelů a cizí zdroje, tedy dluhy, úvěry a závazky).

Každá koruna majetku na straně aktiv má svůj zdroj na straně pasiv. Pořídíte-li stroj za 500 000 Kč z bankovního úvěru, na straně aktiv přibude stroj za 500 000 Kč a na straně pasiv úvěr za 500 000 Kč. Právě proto se obě strany vždy rovnají.

Rozvaha je podle **§ 18 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví**, povinnou součástí [účetní závěrky](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-zaverka). Účetní závěrka tvoří nedílný celek a skládá se z rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přílohy.

## Co jsou aktiva? (majetek firmy)

[Aktiva](https://ucto.cz/slovnik#aktivum) jsou **majetek účetní jednotky uspořádaný podle jeho složení (formy)** — tedy podle toho, jakou podobu majetek má. Na straně aktiv najdete vše, co firma vlastní a co jí přináší nebo má přinést ekonomický prospěch.

Aktiva se v rozvaze řadí podle **likvidnosti** — tedy podle toho, jak rychle a snadno se dají přeměnit na peníze. Pořadí jde od nejméně likvidních (dlouhodobý majetek) po nejlikvidnější (peníze na účtu a v pokladně). Hlavní skupiny aktiv podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. jsou:

| Skupina aktiv                                | Co obsahuje                                               | Příklady                                |
| -------------------------------------------- | --------------------------------------------------------- | --------------------------------------- |
| **A. Pohledávky za upsaný základní kapitál** | Dosud nesplacené vklady společníků do základního kapitálu | Upsaný, ale nesplacený vklad společníka |
| **B. Dlouhodobý (stálý) majetek**            | Majetek používaný déle než 1 rok                          | Stavby, stroje, software, podíly        |
| **C. Oběžná aktiva**                         | Zásoby, pohledávky a krátkodobý finanční majetek          | Zásoby, pohledávky, peníze              |
| **D. Časové rozlišení aktiv**                | Náklady a příjmy příštích období                          | Předplacené nájemné, předplatné         |

_Zdroj: vyhláška č. 500/2002 Sb., § 3 odst. 3 a příloha č. 1 (uspořádání rozvahy). Ukázka používá samostatnou položku D; vyhláška dovoluje vykázat časové rozlišení alternativně v C.II.3. Platí pro rok 2026._

**Dlouhodobý (stálý) majetek (B)** se dále člení na:

- **B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek** — software, ocenitelná práva (licence, patenty), goodwill.
- **B.II. Dlouhodobý hmotný majetek** — pozemky, stavby, stroje, dopravní prostředky.
- **B.III. Dlouhodobý finanční majetek** — podíly v jiných firmách, dlouhodobě držené cenné papíry, poskytnuté dlouhodobé zápůjčky.

**Oběžná aktiva (C)** se člení na:

- **C.I. Zásoby** — materiál, nedokončená výroba, hotové výrobky, zboží.
- **C.II. Pohledávky** — pohledávky z obchodního styku (odběratelé) a další pohledávky. Dělí se na podpoložky C.II.1 Dlouhodobé pohledávky (splatnost nad 1 rok) a C.II.2 Krátkodobé pohledávky (splatnost do 1 roku).
- **C.III. Krátkodobý finanční majetek** — krátkodobě držené cenné papíry a podíly.
- **C.IV. Peněžní prostředky** — peníze v pokladně a na běžných účtech.

## Co jsou pasiva? (zdroje krytí majetku)

[Pasiva](https://ucto.cz/slovnik#pasivum) jsou **tentýž majetek, ale uspořádaný podle zdrojů, ze kterých byl pořízen (podle původu).** Zatímco aktiva odpovídají na otázku „co firma má“, pasiva odpovídají na otázku „z čeho to má, komu to patří“. Pasiva se dělí na dvě základní kategorie:

| Skupina pasiv                 | Co obsahuje                                      | Příklady                              |
| ----------------------------- | ------------------------------------------------ | ------------------------------------- |
| **A. Vlastní kapitál**        | Vlastní zdroje vložené majiteli a vytvořený zisk | Základní kapitál, fondy, zisk         |
| **B. Rezervy**                | Cizí zdroj — budoucí závazky odhadnuté předem    | Rezerva na opravy, na daň z příjmů    |
| **C. Závazky**                | Cizí zdroj — dluhy vůči jiným subjektům          | Úvěry, dodavatelé, daně, mzdy         |
| **D. Časové rozlišení pasiv** | Výdaje a výnosy příštích období                  | Dlužné nájemné, předem přijaté platby |

_Zdroj: vyhláška č. 500/2002 Sb., § 3 odst. 4 a příloha č. 1. Cizí zdroje tvoří B a C; časové rozlišení D se vykazuje samostatně, alternativně v C.III. Platí pro rok 2026._

**Vlastní kapitál (A)** je účetní rozdíl aktiv a ostatních zdrojů. Nejde o zaručenou částku, kterou by majitelé získali při prodeji majetku a splacení dluhů; skutečné prodejní ceny a náklady likvidace se mohou lišit. Člení se na:

- **A.I. Základní kapitál** — vklady společníků zapsané v obchodním rejstříku (u s. r. o. typicky od 1 Kč).
- **A.II. Ážio a kapitálové fondy** — emisní ážio, dary, vklady mimo základní kapitál.
- **A.III. Fondy ze zisku** — rezervní fond a statutární fondy tvořené ze zisku.
- **A.IV. Výsledek hospodaření minulých let** — nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta z předchozích let.
- **A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období** — zisk nebo ztráta za právě uzavírané období (stejné číslo, jaké vyjde ve výkazu zisku a ztráty).
- **A.VI. Rozhodnuto o zálohové výplatě podílu na zisku** — záporná položka, pokud je relevantní.

**Cizí zdroje** tvoří skupiny **B. Rezervy a C. Závazky**. **D. Časové rozlišení pasiv** je případná samostatná položka vedle nich. Závazky se dělí na **dlouhodobé** (splatnost nad 1 rok, např. bankovní úvěry) a **krátkodobé** (splatnost do 1 roku, např. dluhy vůči dodavatelům, zaměstnancům, finančnímu úřadu a institucím sociálního a zdravotního pojištění).

## Jak funguje bilanční rovnice (aktiva = pasiva)?

**Bilanční rovnice** je základní princip celého účetnictví. Říká, že:

> **AKTIVA = PASIVA** (při vykázání časového rozlišení v samostatné položce D: AKTIVA CELKEM = VLASTNÍ KAPITÁL + CIZÍ ZDROJE + ČASOVÉ ROZLIŠENÍ PASIV)

Součet všech aktiv se vždy rovná součtu všech pasiv. Není to náhoda ani trik — vyplývá to z dvojího pohledu na tentýž majetek. Aktiva a pasiva nejsou dvě různé množiny věcí; je to **stejný majetek popsaný ze dvou stran**: jednou podle formy (co to je), podruhé podle zdroje (z čeho to bylo financováno).

Rovnost zajišťuje **podvojné účetnictví**: každá hospodářská operace se zachycuje na dvou účtech (má dáti / dal) tak, aby rovnováha zůstala zachována. Ukažme to na třech operacích nově založené firmy:

| Operace                                     | Změna v aktivech                | Změna v pasivech             | Aktiva = Pasiva?    |
| ------------------------------------------- | ------------------------------- | ---------------------------- | ------------------- |
| Společník vloží 200 000 Kč na účet          | Peníze +200 000 Kč              | Základní kapitál +200 000 Kč | 200 000 = 200 000 ✓ |
| Firma koupí stroj za 150 000 Kč v hotovosti | Stroj +150 000, peníze −150 000 | Beze změny                   | 200 000 = 200 000 ✓ |
| Firma si vezme úvěr 300 000 Kč              | Peníze +300 000 Kč              | Úvěr (závazek) +300 000 Kč   | 500 000 = 500 000 ✓ |

Po těchto operacích má firma aktiva 500 000 Kč (stroj 150 000 + peníze 350 000) a pasiva 500 000 Kč (základní kapitál 200 000 + úvěr 300 000). Rovnice platí po každé jednotlivé operaci. Pokud rozvaha „nesedí“, je nutné hledat chybu v účtování nebo v sestavení a převodu údajů do výkazu.

## Jak číst rozvahu? (brutto, korekce, netto)

Aktiva se v rozvaze za běžné účetní období vykazují ve **třech sloupcích**. Toto členění předepisuje **§ 4 odst. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb.** a je klíčem k tomu, jak rozvahu správně přečíst:

| Sloupec     | Co obsahuje                                                  | Příklad u stroje |
| ----------- | ------------------------------------------------------------ | ---------------- |
| **Brutto**  | Pořizovací cena (původní hodnota)                            | 500 000 Kč       |
| **Korekce** | Oprávky (souhrn odpisů) a opravné položky odečítané z brutto | 200 000 Kč       |
| **Netto**   | Zůstatková (účetní) hodnota = brutto − korekce               | 300 000 Kč       |

_Zdroj: vyhláška č. 500/2002 Sb., § 4 odst. 4. Platí pro rok 2026._

Sloupec **netto** je ten „pravdivý“: ukazuje skutečnou účetní hodnotu majetku po zohlednění opotřebení (odpisů) a snížení hodnoty (opravných položek). Právě **AKTIVA CELKEM v netto hodnotě** se musí rovnat **PASIVA CELKEM**. Pasiva mají pro každé srovnávané období jednu hodnotu, bez rozlišení brutto a korekcí.

Při čtení rozvahy se navíc porovnávají dva sloupce v čase: **běžné účetní období** a **minulé účetní období**. To umožní okamžitě vidět, co se meziročně změnilo — zda firma navýšila zásoby, splatila úvěry nebo jí narostly pohledávky.

Praktický postup, jak rozvahu přečíst:

1. **Začněte od součtových řádků.** Zkontrolujte, že AKTIVA CELKEM (netto) = PASIVA CELKEM. Pokud ne, výkaz je chybný.
2. **Podívejte se na poměr vlastního kapitálu a cizích zdrojů.** Vysoký podíl cizích zdrojů znamená vyšší zadlužení.
3. **Posuďte strukturu aktiv.** Převažuje dlouhodobý majetek (výrobní firma), nebo oběžná aktiva a peníze (obchodní či službová firma)?
4. **Sledujte výsledek hospodaření (A.V.).** Záporná hodnota signalizuje ztrátu za období.
5. **Porovnejte běžné a minulé období.** Meziroční změny napoví o vývoji firmy.

## Vzor rozvahy: zjednodušená struktura

Takto vypadá **orientační struktura** rozvahy podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. Ukázka používá samostatné položky D pro časové rozlišení. Rozvaha **malé jednotky bez povinného auditu** ve zkráceném rozsahu zahrnuje vybrané položky označené písmeny a římskými číslicemi včetně zákonem uvedených výjimek; u **mikro jednotky bez povinného auditu** zůstávají pouze položky označené písmeny (§ 3a odst. 2). Tabulka níže ukazuje i detail, který ve výkazu mikro jednotky není.

| AKTIVA                                       |     | PASIVA                         |     |
| -------------------------------------------- | --- | ------------------------------ | --- |
| **A.** Pohledávky za upsaný základní kapitál |     | **A.** Vlastní kapitál         |     |
| **B.** Dlouhodobý majetek                    |     | A.I. Základní kapitál          |     |
| B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek             |     | A.II. Ážio a kapitálové fondy  |     |
| B.II. Dlouhodobý hmotný majetek              |     | A.III. Fondy ze zisku          |     |
| B.III. Dlouhodobý finanční majetek           |     | A.IV. VH minulých let          |     |
| **C.** Oběžná aktiva                         |     | A.V. VH běžného období         |     |
| C.I. Zásoby                                  |     | A.VI. Záloha na podíl na zisku |     |
|                                              |     | **B.** Rezervy                 |     |
| C.II. Pohledávky                             |     | **C.** Závazky                 |     |
| C.III. Krátkodobý finanční majetek           |     | C.I. Dlouhodobé závazky        |     |
| C.IV. Peněžní prostředky                     |     | C.II. Krátkodobé závazky       |     |
| **D.** Časové rozlišení aktiv                |     | **D.** Časové rozlišení pasiv  |     |
| **AKTIVA CELKEM**                            | =   | **PASIVA CELKEM**              |     |

_Zdroj: vyhláška č. 500/2002 Sb., příloha č. 1, ve znění platném pro rok 2026. VH = výsledek hospodaření._

## Kdy a kdo rozvahu sestavuje?

Rozvahu sestavuje **každá účetní jednotka, která vede podvojné (účetní) účetnictví** — tedy obchodní společnosti (s. r. o., a. s.), družstva, spolky a další subjekty podle § 1 zákona o účetnictví. OSVČ, která nevede účetnictví a používá jen daňovou evidenci nebo evidenci pro výdajové paušály, rozvahu nesestavuje. Samotné uplatnění paušálních výdajů účetní povinnost nevylučuje.

Rozvaha se sestavuje k **rozvahovému dni** podle **§ 19 zákona č. 563/1991 Sb.** Rozvahovým dnem je den, ke kterému se uzavírají účetní knihy — nejčastěji **31. prosince** (u firem s kalendářním účetním obdobím). Sestavuje se:

- **řádná účetní závěrka** — k poslednímu dni účetního období (typicky k 31. 12.),
- **mimořádná** — např. ke dni před vstupem do likvidace,
- **mezitímní** — v průběhu účetního období, je-li to nutné.

Rozsah rozvahy závisí na **kategorii účetní jednotky**. Limity stanoví § 1b zákona o účetnictví a novela č. 316/2025 Sb. zvýšila hodnotová kritéria. Podle jejího přechodného ustanovení se nové limity posuzují již pro období započatá od roku 2024; změna kategorie se řídí § 1e:

| Kategorie               | Aktiva celkem          | Čistý obrat      | Počet zaměstnanců |
| ----------------------- | ---------------------- | ---------------- | ----------------- |
| Mikro účetní jednotka   | do 11 mil. Kč          | do 22 mil. Kč    | do 10             |
| Malá účetní jednotka    | do 120 mil. Kč         | do 240 mil. Kč   | do 50             |
| Střední účetní jednotka | do 600 mil. Kč         | do 1 200 mil. Kč | do 250            |
| Velká účetní jednotka   | nad hodnoty střední ÚJ | —                | —                 |

_Zdroj: § 1b a § 1e zákona č. 563/1991 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 316/2025 Sb. Malá jednotka nesmí být mikro, střední nesmí být mikro ani malá. Změna kategorie se posuzuje ze dvou po sobě jdoucích rozvahových dnů řádné závěrky a projeví se v následujícím období; pro první období platí důvodný předpoklad._

Malé a mikro účetní jednotky **bez povinného auditu** mohou sestavovat rozvahu ve **zkráceném rozsahu** a nemusí sestavovat přehled o peněžních tocích ani přehled o změnách vlastního kapitálu. Od roku 2026 se obecná povinnost auditu podle § 20 zákona o účetnictví vztahuje na střední a velké účetní jednotky; zvláštní právní předpis ji může uložit i jiné jednotce a zákon stanoví výjimky.

## Rozvaha vs. výkaz zisku a ztráty: jaký je rozdíl?

Rozvahu si lidé často pletou s výkazem zisku a ztráty (výsledovkou). Jde ale o dva odlišné výkazy s odlišnou logikou:

| Hledisko           | Rozvaha (bilance)                  | Výkaz zisku a ztráty                  |
| ------------------ | ---------------------------------- | ------------------------------------- |
| Co zachycuje       | Stav majetku a zdrojů              | Tok výnosů a nákladů                  |
| K čemu se vztahuje | K jednomu okamžiku (rozvahový den) | Za období (např. celý rok)            |
| Hlavní veličiny    | Aktiva a pasiva                    | Výnosy, náklady, výsledek hospodaření |
| Přirovnání         | Fotografie stavu                   | Film o pohybu za období               |

Oba výkazy jsou propojené: **výsledek hospodaření** z výkazu zisku a ztráty vstupuje do rozvahy jako položka **A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období** na straně pasiv. Zisk tak zvyšuje vlastní kapitál, ztráta ho snižuje. Obě sestavy jsou spolu s přílohou součástí jedné [účetní závěrky](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-zaverka).

## Časté chyby při sestavování a čtení rozvahy

- **Záměna aktiv a pasiv.** Aktiva = co firma má (majetek), pasiva = z čeho to má (zdroje). Jde o tentýž majetek ze dvou pohledů, ne o dvě různé věci.
- **Rozvaha „nesedí“.** Pokud se aktiva nerovnají pasivům, hledejte chybu v účtování nebo sestavení výkazu. Bilanční rovnice musí platit vždy.
- **Čtení brutto místo netto.** Hodnota majetku, která se porovnává s pasivy, je v sloupci netto (po odpisech a opravných položkách), nikoli brutto.
- **Rezervy považované za vlastní zdroj.** Rezervy (B) jsou cizí zdroj — jde o předem odhadnuté budoucí závazky, ne o vlastní kapitál.
- **Opomenutí časového rozlišení.** Náklady a výnosy příštích období patří do rozvahy (D), ne rovnou do výsledovky daného roku.
- **Záměna rozvahy a výsledovky.** Rozvaha ukazuje stav k jednomu dni, výkaz zisku a ztráty tok za období. Nelze je zaměňovat.

## Související témata a nástroje

- [výkaz cash flow](https://ucto.cz/ucetnictvi/cash-flow-vykaz) doplňuje rozvahu o pohled na peněžní toky.

## Shrnutí: rozvaha v kostce

- Rozvaha (bilance) zachycuje k rozvahovému dni **aktiva** (majetek podle složení) a **pasiva** (zdroje krytí podle původu).
- Platí **bilanční rovnice: AKTIVA = PASIVA**; při samostatném vykázání časového rozlišení tvoří pasiva vlastní kapitál, cizí zdroje a časové rozlišení. Obě strany se vždy rovnají.
- **Aktiva** se člení na A. pohledávky za upsaný kapitál, B. dlouhodobý majetek, C. oběžná aktiva, D. časové rozlišení; vykazují se brutto, korekce a netto.
- **Pasiva** se člení na A. vlastní kapitál, B. rezervy, C. závazky a případně D. časové rozlišení; cizí zdroje tvoří B a C.
- Rozvaha je podle **§ 18 zákona č. 563/1991 Sb.** součástí účetní závěrky; její uspořádání stanoví **vyhláška č. 500/2002 Sb.** Sestavuje se k rozvahovému dni dle **§ 19** téhož zákona.
- Více o navazujícím výkazu a celém balíku najdete v článku [účetní závěrka](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-zaverka).

## Často kladené otázky

### Co je rozvaha jednoduše vysvětleno?

Rozvaha je účetní výkaz, který k jednomu dni ukazuje, co firma vlastní (aktiva) a z čeho to pořídila, respektive komu to patří (pasiva). Obě strany se vždy rovnají — to je bilanční rovnice aktiva = pasiva. Je to jako fotografie majetkové situace firmy k určitému okamžiku, nejčastěji k 31. prosinci.

### Jaký je rozdíl mezi aktivy a pasivy?

Aktiva a pasiva popisují tentýž majetek ze dvou stran. Aktiva jsou majetek podle jeho formy — co firma má (stroje, zásoby, pohledávky, peníze). Pasiva jsou tentýž majetek podle zdrojů — z čeho byl pořízen a komu patří (vlastní kapitál majitelů a cizí zdroje, tedy dluhy a závazky). Proto se součet aktiv vždy rovná součtu pasiv.

### Proč se aktiva a pasiva vždy rovnají?

Protože jde o stejný majetek popsaný dvěma způsoby — jednou podle toho, jakou má podobu (aktiva), podruhé podle toho, z čeho byl financován (pasiva). Každá koruna majetku má svůj zdroj. Rovnost zajišťuje podvojné účetnictví, kde se každá operace zaúčtuje na dvou stranách. Pokud se aktiva nerovnají pasivům, jde o účetní chybu.

### Co znamenají sloupce brutto, korekce a netto v rozvaze?

Aktiva se podle § 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb. vykazují ve třech sloupcích. Brutto je pořizovací (původní) cena majetku. Korekce jsou oprávky (souhrn odpisů) a opravné položky, o které se brutto hodnota snižuje. Netto je zůstatková hodnota, tedy brutto minus korekce — to je skutečná účetní hodnota majetku, která se porovnává s pasivy.

### Kdo musí sestavovat rozvahu?

Rozvahu sestavuje každá účetní jednotka, která vede podvojné účetnictví — typicky obchodní společnosti (s. r. o., a. s.), družstva a spolky. OSVČ bez povinnosti vedení účetnictví, která používá jen daňovou evidenci nebo evidenci pro paušální výdaje, rozvahu nesestavuje. Paušální výdaje samy o sobě účetní povinnost neruší. Rozvaha je povinnou součástí účetní závěrky podle § 18 zákona č. 563/1991 Sb.

### K jakému dni se rozvaha sestavuje?

Rozvaha se sestavuje k rozvahovému dni podle § 19 zákona č. 563/1991 Sb. — tedy ke dni, k němuž se uzavírají účetní knihy. U firem s kalendářním účetním obdobím je to nejčastěji 31. prosinec. Vedle řádné závěrky může jít i o mimořádnou (např. před likvidací) nebo mezitímní účetní závěrku v průběhu roku.

---

# Účetní doklady: druhy a náležitosti

- URL: https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-doklady
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Co je účetní doklad a jaké má povinné náležitosti podle § 11 zákona o účetnictví? Šest náležitostí, druhy dokladů, vnitřní a vnější doklady i lhůty pro rok 2026.

**Ve zkratce:** Účetní doklad je průkazný účetní záznam, který zachycuje konkrétní hospodářskou operaci. Aby byl platný, musí podle **§ 11 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví**, obsahovat šest povinných náležitostí: **označení dokladu, obsah případu a jeho účastníky, peněžní částku nebo údaj o ceně za měrnou jednotku a množství, okamžik vyhotovení dokladu, okamžik uskutečnění účetního případu** (pokud se liší) a **podpisové záznamy osoby odpovědné za účetní případ a osoby odpovědné za jeho zaúčtování**. Účetní jednotka je povinna vyhotovit doklad **bez zbytečného odkladu** po zjištění skutečnosti, kterou zachycuje.

Účetní doklad je základní stavební kámen celého účetnictví. Bez něj nelze legálně provést žádný zápis do účetních knih, protože platí zásada „žádný zápis bez dokladu". Pokud dokladu chybí byť jediná povinná náležitost, riskujete, že finanční úřad označí vaše účetnictví za neprůkazné a doměří daň. Tento průvodce vysvětluje, co přesně musí účetní doklad obsahovat, jaké druhy dokladů rozlišujeme, jaký je rozdíl mezi vnitřním a vnějším dokladem a jak se účetní doklad liší od daňového dokladu k DPH.

## Co je účetní doklad?

Účetní doklad je **průkazný účetní záznam**, jehož vyhotovení, náležitosti a oběh upravuje § 11 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Jeho úkolem je doložit, že se konkrétní hospodářská operace (účetní případ) skutečně stala, kdy se stala, koho se týkala a jaké měla finanční vyjádření. Účetní doklad je tak spojnicí mezi reálnou událostí v podniku a zápisem v účetních knihách.

V účetnictví platí jednoduchá, ale zásadní zásada: **každý účetní zápis musí být podložen účetním dokladem.** Účetní jednotka nesmí provést účetní zápis o operaci, kterou nedokládá průkazný účetní záznam. Z tohoto pravidla vyplývá i praktický význam dokladů při kontrole: pokud finanční úřad zpochybní zaúčtovanou operaci, prvním důkazem je právě účetní doklad. Chybějící náležitost může být zachycena v jiném jednoznačně propojeném záznamu; samotná formální vada ještě automaticky neprokazuje neuskutečnění případu ani neopravňuje k doměření daně.

Účetní doklad není totéž co účetní záznam obecně. Účetní záznam je širší pojem zahrnující doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy i účetní závěrku. Účetní doklad je jen jeden, byť nejdůležitější, z těchto typů záznamů.

## Jaké jsou náležitosti účetního dokladu podle § 11?

Účetní doklad musí podle **§ 11 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb.** obsahovat šest povinných náležitostí. Náležitosti jednoho dokladu mohou být rozloženy do více průkazně propojených účetních záznamů; pokud některá náležitost chybí i tam, je třeba ji doplnit.

| #   | Náležitost                                                              | Co znamená v praxi                                                                                                |
| --- | ----------------------------------------------------------------------- | ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| 1   | Označení účetního dokladu                                               | Druh dokladu (faktura, pokladní doklad, bankovní výpis, vnitřní doklad) a zpravidla pořadové číslo z číselné řady |
| 2   | Obsah účetního případu a jeho účastníci                                 | Popis operace (např. „nákup kancelářských potřeb") a označení stran – dodavatele a odběratele                     |
| 3   | Peněžní částka nebo údaj o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství | Peněžní částka v účetní měně, případně jednotková cena a počet kusů                                               |
| 4   | Okamžik vyhotovení účetního dokladu                                     | Datum (u pokladních operací i čas), kdy byl doklad sestaven                                                       |
| 5   | Okamžik uskutečnění účetního případu                                    | Datum, kdy operace nastala – uvádí se, pokud se liší od okamžiku vyhotovení dokladu                               |
| 6   | Podpisový záznam                                                        | Podpis osoby odpovědné za účetní případ a osoby odpovědné za jeho zaúčtování (§ 33a)                              |

Zdroj: § 11 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění účinném pro rok 2026.

### Označení dokladu a obsah případu

Označení dokladu a popis operace musí být natolik konkrétní, aby z dokladu šlo jednoznačně určit, čeho se případ týká. Formulace typu „nákup zboží" bez bližšího určení nemusí stačit; ideální je odkaz na konkrétní plnění, smlouvu nebo objednávku. Účastníci se uvádějí tak, aby byli identifikovatelní – u podnikatelů zpravidla obchodním jménem a sídlem, často i IČO.

### Peněžní částka a vyjádření množství

Zákon připouští dvě varianty: buď celkovou peněžní částku, nebo údaj o ceně za měrnou jednotku spolu s vyjádřením množství. Druhá varianta je typická pro doklady, kde se cena dopočítává (například skladové výdejky s jednotkovou cenou a počtem kusů).

### Dva okamžiky: vyhotovení a uskutečnění

Účetní doklad pracuje se dvěma daty. **Okamžik vyhotovení** je den, kdy doklad vznikl. **Okamžik uskutečnění účetního případu** je den, kdy operace fakticky nastala. Často jsou tato data shodná, ale ne vždy – například dodací list může být vystaven dříve, než dojde k samotnému plnění. Pokud se data liší, musí být na dokladu uvedena obě.

### Podpisový záznam

Podpisovým záznamem se podle **§ 33a zákona o účetnictví** rozumí vlastnoruční podpis nebo elektronický podpis splňující požadavky zákona, případně obdobný průkazný účetní záznam v technické formě. Vyžaduje se podpis osoby odpovědné za účetní případ (například schvalovatele) a osoby odpovědné za jeho zaúčtování.

## Do kdy se musí účetní doklad vyhotovit?

Účetní jednotka je povinna vyhotovit účetní doklad **bez zbytečného odkladu** po zjištění skutečnosti, kterou doklad zachycuje, a to tak, aby bylo možné určit obsah každého jednotlivého účetního případu (§ 11 odst. 2 zákona o účetnictví). Zákon neuvádí konkrétní počet dní – rozhodující je, aby se doklad vyhotovil okamžitě, jak to provozní podmínky dovolí, a aby nedošlo k zastření obsahu operace.

Pozor na rozdíl od daňových dokladů k DPH. **Vznikne-li povinnost daňový doklad vystavit**, stanoví § 28 odst. 8 zákona č. 235/2004 Sb. zpravidla **15 dnů** ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň nebo plnění; pro některé doklady zákon stanoví zvláštní lhůtu. U přijaté zálohy, z níž vzniká povinnost přiznat daň podle § 20a, běží základní lhůta od přijetí úplaty. Tato lhůta se týká vystavení daňového dokladu, nikoli okamžiku jeho vyhotovení podle zákona o účetnictví.

§ 11 odst. 1 zákona o účetnictví připouští, aby se obsah a částka jednoho účetního dokladu vztahovaly k více účetním případům, a dovoluje mít náležitosti jednoho dokladu ve více účetních záznamech. Záznamy však musí obsahovat identifikátor, kterým lze jejich vazbu nezaměnitelně určit; každý jednotlivý případ musí být dohledatelný. Zákon v aktuálním znění nemá § 11 odst. 3.

## Jaké jsou druhy účetních dokladů?

Účetní doklady lze třídit podle několika hledisek. V praxi se nejčastěji setkáte s členěním podle obsahu operace a podle toho, zda doklad vznikl uvnitř, nebo vně účetní jednotky.

| Druh dokladu                          | Typický příklad                       | K čemu slouží                    |
| ------------------------------------- | ------------------------------------- | -------------------------------- |
| Faktura (přijatá / vydaná)            | Faktura za zboží nebo službu          | Doklad o pohledávce nebo závazku |
| Pokladní doklad (příjmový / výdajový) | Paragon, příjmový pokladní doklad     | Pohyb hotovosti v pokladně       |
| Bankovní výpis                        | Výpis z účtu                          | Pohyby na bankovním účtu         |
| Vnitřní účetní doklad                 | Doklad o spotřebě materiálu, odpisech | Operace bez vnějšího partnera    |
| Mzdový doklad                         | Mzdový list, výplatní listina         | Zúčtování mezd                   |
| Skladové doklady                      | Příjemka, výdejka                     | Pohyb zásob na skladě            |
| Opravný doklad                        | Storno, oprava chybného zápisu        | Oprava dříve zaúčtované operace  |

Zdroj: členění odpovídá běžné účetní praxi podle zákona č. 563/1991 Sb.; konkrétní podoba dokladů se v zákoně nestanoví.

Pro zpracování mezd je klíčovým interním dokladem mzdový list a navazující výplatní listina; jejich vazbu na výpočet čisté mzdy popisuje článek [výplatní páska](https://mzdy.cz/mzda/vyplatni-paska).

## Jaký je rozdíl mezi vnitřním a vnějším dokladem?

Členění na vnitřní a vnější doklady je nejdůležitější praktické dělení. Liší se podle toho, kdo je původcem dokladu a zda do operace vstupuje druhá strana mimo účetní jednotku.

- **Vnější (externí) doklady** dokládají operace mezi účetní jednotkou a jejím okolím. Vznikají buď vystavením vůči jiné osobě (vydaná faktura, výdajový pokladní doklad při platbě dodavateli), nebo přijetím od jiné osoby (přijatá faktura od dodavatele, bankovní výpis, paragon). Charakteristické je, že na operaci se podílí druhá strana.
- **Vnitřní (interní) doklady** zachycují operace probíhající uvnitř účetní jednotky bez vnějšího partnera. Typicky jde o doklad o spotřebě materiálu, zaúčtování odpisů, časové rozlišení, převod hotovosti z pokladny na účet nebo vnitropodnikové přeúčtování.

Rozdíl má praktický význam: u vnějších dokladů se opíráte o doklad protistrany a kontrolujete jeho náležitosti, zatímco vnitřní doklady si účetní jednotka vystavuje sama a sama také odpovídá za jejich průkaznost a správnost.

## Účetní doklad versus daňový doklad: v čem se liší?

Účetní doklad a daňový doklad jsou dva různé pojmy z různých zákonů, které se v praxi často překrývají, ale nejsou totožné.

| Hledisko      | Účetní doklad                             | Daňový doklad                                                 |
| ------------- | ----------------------------------------- | ------------------------------------------------------------- |
| Právní úprava | § 11 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví | § 26 a násl. zákona č. 235/2004 Sb., o DPH                    |
| Komu slouží   | Všem účetním jednotkám                    | Plátcům DPH (a osobám identifikovaným k dani)                 |
| Účel          | Doložit účetní případ pro zápis do knih   | Doložit nárok na odpočet a uplatnění DPH                      |
| Náležitosti   | 6 náležitostí podle § 11                  | Rozšířené náležitosti podle § 29 ZDPH (DIČ, sazba, výše daně) |

Jedna a tatáž faktura tak může být **současně účetním i daňovým dokladem** – to je u plátců DPH běžné. Má-li faktura plnit obě funkce, musí být náležitosti účetního dokladu doloženy podle zákona o účetnictví a zároveň musí splnit příslušné náležitosti daňového dokladu podle zákona o DPH. Podrobnosti rozebírá samostatný článek [daňový doklad](https://ucto.cz/dph/danovy-doklad).

Za podmínek § 30 zákona o DPH lze u plnění do **10 000 Kč včetně DPH** vystavit **zjednodušený daňový doklad** s méně náležitostmi. Pro účtování však musí být náležitosti účetního dokladu podle § 11 zákona o účetnictví doloženy samotným dokladem nebo dalšími jednoznačně propojenými účetními záznamy.

## Jak dlouho se účetní doklady uchovávají?

Po zaúčtování doklad nekončí svou roli – musí se archivovat. **Účetní doklady se uchovávají nejméně 5 let** od konce účetního období, kterého se týkají (§ 31 odst. 2 písm. b) zákona č. 563/1991 Sb.). U dokladů, které jsou zároveň daňovými doklady k DPH, platí delší lhůta **10 let** od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo (§ 35 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb.). Prověřte i další zákonné důvody prodloužení podle § 32, například probíhající řízení, záruku nebo nezaplacenou pohledávku. Skartujte až po uplynutí všech použitelných lhůt. Kompletní přehled lhůt a postup skartace najdete v článku [archivace dokladů](https://ucto.cz/ucetnictvi/archivace-dokladu).

## Modelový příklad: kontrola náležitostí přijaté faktury

Firmě přijde faktura od dodavatele za nákup softwaru. Účetní zkontroluje šest náležitostí:

1. **Označení:** doklad je nadepsán „Faktura – daňový doklad" a má pořadové číslo 2026-0345.
2. **Obsah a účastníci:** předmětem je „licence účetního softwaru na 12 měsíců", uveden je dodavatel s IČO i odběratel.
3. **Peněžní částka:** 24 200 Kč celkem (20 000 Kč základ + 4 200 Kč DPH 21 %).
4. **Okamžik vyhotovení:** datum vystavení 5. 6. 2026.
5. **Okamžik uskutečnění:** datum uskutečnění plnění (DUZP) 5. 6. 2026 – shodné s vystavením.
6. **Podpisový záznam:** schválení odpovědné osoby a podpis účetní o zaúčtování doplní firma při zpracování.

Faktura obsahuje všechny náležitosti účetního dokladu a zároveň jako daňový doklad i DIČ obou stran, sazbu a výši DPH. Při doloženém skutečném plnění ji lze zaúčtovat; odpočet DPH vyžaduje také splnění věcných podmínek § 72 a § 73, zejména použití pro činnost zakládající nárok. Samotná formálně úplná faktura nárok nezaručuje.

## Časté chyby u účetních dokladů

- **Chybějící podpisový záznam.** Podpisy odpovědných osob mohou být i v průkazně propojených záznamech nebo nahrazeny technickým záznamem podle § 33a; pokud nejsou doloženy vůbec, je třeba je doplnit.
- **Záměna data vyhotovení a data uskutečnění.** Pokud se data liší a uvede se jen jedno, doklad neodpovídá § 11.
- **Vágní popis operace.** Obecné formulace jako „služby" bez bližšího určení znesnadňují prokázání obsahu případu při kontrole.
- **Spoléhání na to, že paragon stačí jako daňový doklad.** Zjednodušený doklad do 10 000 Kč včetně DPH není přípustný u výjimek § 30 odst. 2, například při přenesení daňové povinnosti. Nad limit je nutný plný doklad, pokud povinnost jeho vystavení vznikla.
- **Účtování bez dokladu.** Zápis do knih bez podkladového dokladu porušuje základní zásadu průkaznosti účetnictví.

## Související témata a nástroje

- [převzetí účetnictví](https://ucto.cz/ucetnictvi/prevzeti-ucetnictvi) navazuje kontrolou dokladů při přebírání agendy.

## Shrnutí

Účetní doklad je průkazný záznam o hospodářské operaci a základní podmínka pro každý účetní zápis. Podle § 11 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb. musí obsahovat šest náležitostí: označení, obsah případu a účastníky, peněžní částku nebo cenu za měrnou jednotku spolu s množstvím, okamžik vyhotovení, okamžik uskutečnění a podpisový záznam. Doklady dělíme na vnější (s vnějším partnerem) a vnitřní (interní operace) a na řadu druhů podle obsahu – od faktur přes pokladní a bankovní doklady až po doklady mzdové. U plátců DPH se účetní doklad často kryje s daňovým dokladem, ten ale vyžaduje rozšířené náležitosti podle zákona o DPH. Doklady se archivují minimálně 5 let (§ 31 odst. 2 písm. b) zákona o účetnictví), daňové doklady k DPH 10 let.

## Časté dotazy

### Co se stane, když účetnímu dokladu chybí některá náležitost?

Chybějící náležitost na samotném listu ještě nemusí být vadou: § 11 odst. 1 připouští její zachycení v jiném průkazně propojeném účetním záznamu. Pokud chybí i tam, je nutné ji doplnit a prokázat skutečný obsah účetního případu. Samotná formální vada automaticky neznamená neuznání daňového nákladu; rozhoduje také, zda účetní jednotka plnění a jeho daňové podmínky prokáže.

### Musí mít účetní doklad vždy podpis?

Ano, podpisový záznam je jednou z povinných náležitostí podle § 11. Může jít o vlastnoruční či uznávaný elektronický podpis nebo obdobný technický záznam zaručující jednoznačnou původnost podle § 33a odst. 4. Pro skutečnosti výhradně uvnitř jedné jednotky zákon připouští také zaručený elektronický podpis. U plně elektronického oběhu dokladů se průkaznost zajišťuje technickými prostředky (například schválením v účetním systému).

### Je faktura účetní, nebo daňový doklad?

Faktura může být obojí. Účetní jednotka ji použije jako účetní doklad podle zákona č. 563/1991 Sb.; plátce DPH ji může zároveň vystavit jako daňový doklad podle zákona č. 235/2004 Sb. Potom musí být doloženy náležitosti obou předpisů, s výjimkami pro konkrétní plnění a zjednodušený doklad podle zákona o DPH. Více v článku [daňový doklad](https://ucto.cz/dph/danovy-doklad).

### Jaký je rozdíl mezi vnitřním a vnějším dokladem?

Vnější doklad dokládá operaci mezi účetní jednotkou a vnějším subjektem – typicky fakturu, bankovní výpis nebo paragon. Vnitřní doklad zachycuje operaci uvnitř jednotky bez vnějšího partnera, například spotřebu materiálu, odpisy nebo převod hotovosti na účet. Vnitřní doklad si účetní jednotka vystavuje sama a sama odpovídá za jeho průkaznost.

### Do kdy musím účetní doklad vystavit?

Účetní doklad musíte podle § 11 odst. 2 zákona o účetnictví vyhotovit bez zbytečného odkladu po zjištění skutečnosti, kterou zachycuje. Zákon o účetnictví neuvádí konkrétní počet dní. Vznikne-li povinnost vystavit daňový doklad k DPH, platí zpravidla lhůta 15 dnů od vzniku povinnosti přiznat daň nebo plnění podle § 28 odst. 8; u některých dokladů platí zvláštní lhůty.

### Lze více dokladů spojit do jednoho?

§ 11 odst. 1 umožňuje zachytit na jednom účetním dokladu více účetních případů a mít jeho náležitosti v několika účetních záznamech. Každý jednotlivý případ však musí být určen a navazující záznamy jednoznačně propojeny identifikátorem. Odkaz na § 11 odst. 3 by byl chybný: aktuální § 11 má jen dva odstavce.

---

# Účetní uzávěrka vs účetní závěrka: rozdíl

- URL: https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-uzaverka
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Účetní uzávěrka vs účetní závěrka: uzávěrka je proces uzavření knih, závěrka výsledné výkazy. Vysvětlení rozdílu, uzávěrkové operace, postup a časté chyby.

Postup se týká českého podvojného účetnictví podnikatelů podle vyhlášky č. 500/2002 Sb.; jednoduché účetnictví a jiné skupiny jednotek mají vlastní pravidla.

**Ve zkratce:** Účetní **uzávěrka** je proces – soubor prací, kterými na konci účetního období uzavřete účetní knihy, zaúčtujete uzávěrkové operace, vyčíslíte výsledek hospodaření a daň. Účetní **závěrka** je naopak výsledný produkt – soubor výkazů (rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha) sestavený k rozvahovému dni podle § 18 zákona č. 563/1991 Sb. Stručně: uzávěrka je cesta, závěrka je cíl.

Obě slova se liší jediným písmenem, a proto se běžně zaměňují. Z účetního pohledu jde ale o dvě různé věci, které na sebe navazují: nejdřív proběhne **uzávěrka** (uzavřou se knihy), z uzavřených knih pak vznikne **závěrka** (sestaví se výkazy). Tento průvodce vysvětluje rozdíl podrobně, popisuje jednotlivé uzávěrkové operace, ukazuje, přes jaké účty se knihy uzavírají, a shrnuje nejčastější chyby.

## Jaký je rozdíl mezi účetní uzávěrkou a účetní závěrkou?

**Ve zkratce:** Uzávěrka je činnost (uzavření účetních knih a zaúčtování uzávěrkových operací), závěrka je výsledek této činnosti (sestavené výkazy). Uzávěrka předchází sestavení závěrky.

Rozdíl nejlépe vystihuje pořadí kroků na konci účetního období:

1. **Účetní uzávěrka** je soubor účetních prací, kterými se účetní období uzavírá. Patří sem inventarizace, zaúčtování uzávěrkových operací (časové rozlišení, opravné položky, rezervy, kurzové rozdíly, odpisy), vyčíslení výsledku hospodaření, výpočet a zaúčtování daně z příjmů a konečně uzavření všech účtů přes uzávěrkové účty. Povinnost uzavřít účetní knihy k poslednímu dni účetního období plyne z § 17 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
2. **Účetní závěrka** je výstup, který z uzavřených knih vznikne. Je to nedílný celek tvořený rozvahou, výkazem zisku a ztráty a přílohou (§ 18 zákona č. 563/1991 Sb.). Sestavuje se k rozvahovému dni, kterým je den uzavření účetních knih (§ 19 zákona).

Jinými slovy: účetní závěrka je výsledkem účetní uzávěrky. Bez kvalitně provedené uzávěrky nelze sestavit průkaznou a věrnou závěrku.

| Hledisko      | Účetní uzávěrka                              | Účetní závěrka                             |
| ------------- | -------------------------------------------- | ------------------------------------------ |
| Co to je      | proces (činnost)                             | výsledek (dokument)                        |
| Obsah         | uzávěrkové operace, uzavření účtů            | rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha     |
| Právní opora  | § 17 zákona č. 563/1991 Sb. (uzavírání knih) | § 18 a § 19 zákona č. 563/1991 Sb.         |
| Pořadí        | první (cesta)                                | druhá (cíl)                                |
| Výstup        | uzavřené účetní knihy                        | sestavené účetní výkazy                    |
| Zveřejňuje se | ne                                           | u povinných jednotek v rozsahu podle § 21a |

Podrobný popis výkazů, jejich rozsahu a termínů schválení a zveřejnění najdete v samostatném textu [účetní závěrka](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-zaverka). Tento průvodce se dál soustředí na **uzávěrku**, tedy na proces, který závěrce předchází.

## Co je účetní uzávěrka?

**Ve zkratce:** Účetní uzávěrka je závěrečná etapa účetních prací za účetní období, při níž se zaúčtují uzávěrkové operace, zjistí výsledek hospodaření a daň z příjmů a uzavřou se všechny účetní knihy.

Účetní uzávěrku provádí každá účetní jednotka, která vede účetnictví (podvojné účetnictví), k poslednímu dni účetního období. U účetní jednotky s kalendářním rokem je tímto dnem 31. prosinec. Cílem uzávěrky je dovést účetnictví do stavu, kdy věrně a poctivě zobrazuje skutečnost a kdy z něj lze sestavit účetní závěrku.

Účetní uzávěrku nezaměňujte ani s **daňovou uzávěrkou**. Daňová uzávěrka je užší pojem – jde o úpravu výsledku hospodaření na základ daně z příjmů (přičtení daňově neuznatelných nákladů, odečtení nezdaňovaných výnosů) a výpočet samotné daně. Daňová uzávěrka je tedy součástí účetní uzávěrky, nikoli totéž.

## Které uzávěrkové operace se provádějí?

**Ve zkratce:** Mezi uzávěrkové operace patří inventarizace, časové rozlišení nákladů a výnosů, dopočet odpisů, tvorba opravných položek a rezerv, zaúčtování kurzových rozdílů, vypořádání inventarizačních rozdílů a nakonec výpočet daně z příjmů.

Uzávěrkové operace se dokončují při uzavírání období; některé z nich, například odpisy či časové rozlišení, se mohou účtovat také průběžně během roku. Jejich smyslem je zajistit, aby náklady a výnosy patřily do správného období a aby ocenění majetku a závazků odpovídalo skutečnosti k rozvahovému dni. Typicky jde o tyto kroky:

- **Inventarizace majetku a závazků** – fyzické a dokladové ověření, že stav v účetnictví odpovídá skutečnosti; ukládá ji § 29 a § 30 zákona o účetnictví a bez ní není závěrka průkazná. Podrobně viz [inventarizace](https://ucto.cz/ucetnictvi/inventarizace).
- **Časové rozlišení nákladů a výnosů** – přiřazení nákladů a výnosů do období, s nímž věcně a časově souvisejí (účty skupiny 38). Více v textu [časové rozlišení](https://ucto.cz/ucetnictvi/casove-rozliseni).
- **Dopočet a zaúčtování odpisů** odpisovaného majetku podle odpisového plánu za dané období.
- **Tvorba nebo rozpuštění opravných položek** k majetku, jehož hodnota dočasně poklesla (například pohledávky po splatnosti).
- **Tvorba nebo čerpání rezerv** na jasně vymezené pravděpodobné či jisté závazky nebo náklady, jejichž výše nebo okamžik nejsou jisté (§ 26 odst. 3). Nejde o libovolnou rezervu na budoucí ztrátu.
- **Přepočet kurzových rozdílů** u pohledávek, závazků, devizových účtů a valutové pokladny k rozvahovému dni.
- **Vypořádání inventarizačních rozdílů** – zaúčtování zjištěných manek a přebytků.
- **Výpočet a zaúčtování daně z příjmů** (daňová uzávěrka) a doúčtování splatné, případně odložené daně.

Teprve po zaúčtování všech těchto operací lze zjistit konečný [výsledek hospodaření](https://ucto.cz/slovnik#hospodarsky-vysledek) a uzavřít účetní knihy.

## Jak se uzavírají účetní knihy?

**Ve zkratce:** Účetní knihy se uzavírají přes uzávěrkové účty – konečný účet rozvažný (702) pro rozvahové účty a účet zisků a ztrát (710) pro nákladové a výnosové účty. Na začátku dalšího období se knihy otevírají přes počáteční účet rozvažný (701). Čísla 701, 702 a 710 jsou běžným modelovým rozvrhem, nikoli samostatnými povinnými syntetickými účty předepsanými vyhláškou.

Po zaúčtování uzávěrkových operací se zjistí obraty a zůstatky všech účtů a knihy se technicky uzavřou. V uvedeném modelovém účtovém rozvrhu k tomu slouží tři účty účtové třídy 7. Účty 701 a 702 patří do skupiny 70 (Účty rozvažné), účet 710 do skupiny 71 (Účet zisků a ztrát):

| Účet | Skupina | Název                   | Použití                                   |
| ---- | ------- | ----------------------- | ----------------------------------------- |
| 701  | 70      | Počáteční účet rozvažný | otevření účetních knih na začátku období  |
| 702  | 70      | Konečný účet rozvažný   | uzavření rozvahových účtů (aktiv a pasiv) |
| 710  | 71      | Účet zisků a ztrát      | uzavření nákladových a výnosových účtů    |

Postup uzavření probíhá ve dvou liniích:

- **Výsledkové účty** (náklady a výnosy, třídy 5 a 6) se převedou na **účet 710 – účet zisků a ztrát**. Rozdíl mezi výnosy a náklady na tomto účtu je výsledek hospodaření za účetní období.
- **Rozvahové účty** ([aktiva](https://ucto.cz/slovnik#aktivum) a [pasiva](https://ucto.cz/slovnik#pasivum), třídy 0 až 4) se převedou na **účet 702 – konečný účet rozvažný**. Výsledek hospodaření zjištěný na účtu 710 se převede rovněž na účet 702, takže ten musí být po uzavření vyrovnaný (aktiva = pasiva).

Na začátku následujícího účetního období se knihy znovu otevřou přes **účet 701 – počáteční účet rozvažný**. Platí přitom zásada bilanční kontinuity podle § 19 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb.: počáteční zůstatky rozvahových účtů musí navazovat na konečné zůstatky předchozího období. Samotný postup přeúčtování přes uzávěrkové účty popisuje Český účetní standard pro podnikatele č. 002 (Otevírání a uzavírání účetních knih); čísla syntetických účtů 701, 702 a 710 vycházejí z účtového rozvrhu sestaveného podle směrné účtové osnovy (příloha vyhlášky č. 500/2002 Sb.).

## Jak postupovat při účetní uzávěrce krok za krokem?

**Ve zkratce:** Uzávěrka probíhá v logickém sledu: kontrola účetnictví, inventarizace, zaúčtování uzávěrkových operací, zjištění výsledku hospodaření, výpočet daně a teprve nakonec uzavření knih a sestavení závěrky.

1. **Kontrola a doúčtování běžného období.** Ověřte, že jsou zaúčtovány všechny doklady, banka i pokladna souhlasí a účty nevykazují nesprávné zůstatky.
2. **Inventarizace majetku a závazků.** Porovnejte skutečný stav s účetním a zaúčtujte případné rozdíly (manka, přebytky).
3. **Zaúčtování uzávěrkových operací.** Časové rozlišení, odpisy, opravné položky, rezervy a kurzové rozdíly k rozvahovému dni.
4. **Zjištění výsledku hospodaření před zdaněním.** Po předchozích krocích vyčíslíte hospodářský výsledek z rozdílu výnosů a nákladů.
5. **Daňová uzávěrka.** Upravte výsledek hospodaření na základ daně, vypočtěte daň z příjmů a zaúčtujte ji (splatnou, případně odloženou).
6. **Uzavření účetních knih.** Převeďte zůstatky přes účty 710 a 702 a uzavřete všechny účty.
7. **Sestavení účetní závěrky.** Z uzavřených knih sestavte rozvahu, výkaz zisku a ztráty a přílohu.

### Modelový příklad: uzávěrka za rok 2025

Společnost s ručením omezeným účtuje v kalendářním roce a zpracovává uzávěrku za rok 2025:

- **k 31. 12. 2025** je rozvahový den – ke kterému se knihy uzavírají,
- **leden 2026** proběhne inventarizace a kontrola účetnictví,
- **únor 2026** se zaúčtují uzávěrkové operace (odpisy, časové rozlišení, opravné položky, rezervy, kurzové rozdíly),
- poté se zjistí výsledek hospodaření, vypočte se daň z příjmů a knihy se uzavřou přes účty 710 a 702,
- nakonec se sestaví účetní závěrka, která je podkladem pro přiznání k dani z příjmů.

Projednání závěrky valnou hromadou do 30. 6. 2026, její schválení příslušným orgánem a zveřejnění ve sbírce listin už spadá pod **závěrku**, nikoli pod uzávěrku – popisuje je text [účetní závěrka](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-zaverka).

## Kdy se uzávěrka provádí a kdo ji musí dělat?

**Ve zkratce:** Účetní uzávěrku provádí každá účetní jednotka, která vede účetnictví, k poslednímu dni účetního období (řádná uzávěrka), případně v dalších zákonem stanovených situacích (mimořádná uzávěrka).

Povinnost uzavřít účetní knihy k rozvahovému dni má podle § 17 zákona č. 563/1991 Sb. každá účetní jednotka. Rozlišujeme přitom:

- **řádnou uzávěrku** – k poslednímu dni běžného účetního období (u kalendářního roku k 31. 12.),
- **mimořádnou uzávěrku** – například ke dni předcházejícímu vstupu do likvidace, ke dni zrušení bez likvidace s výjimkou přeměn; při přeměnách podle zvláštních pravidel § 17,
- situace s **neuzavíráním knih** – při mezitímní účetní závěrce se účetní knihy neuzavírají, sestavují se jen výkazy v průběhu období.

Osoby, které vedou pouze daňovou evidenci (typicky drobní podnikatelé a OSVČ), účetní uzávěrku v tomto smyslu neprovádějí – neuzavírají účetní knihy ani nesestavují účetní závěrku.

## Lze už uzavřené knihy opravit?

Podle § 17 odst. 7 lze při nesouladu položek se skutečným stavem znovu otevřít knihy a sestavit novou závěrku do schválení závěrky, nejpozději do konce následujícího účetního období. Po schválení se další zápisy do uzavřených knih nepřidávají; zákon stanoví zvláštní výjimku pro přeměny.

## Jaké jsou časté chyby u účetní uzávěrky?

- **Záměna uzávěrky a závěrky.** Uzávěrka je proces uzavření knih, závěrka je výsledný soubor výkazů. Slova nejsou zaměnitelná.
- **Vynechání nebo formální inventarizace.** Bez doložené inventarizace nejsou uzávěrka ani závěrka průkazné (§ 29 a § 30 zákona).
- **Opomenuté časové rozlišení.** Náklady a výnosy nepřiřazené do správného období zkreslují výsledek hospodaření i základ daně.
- **Nezaúčtované kurzové rozdíly k rozvahovému dni.** Cizoměnové položky vymezené v § 4 odst. 12 se k rozvahovému dni přepočítají na měnu účetnictví obecným kurzem podle § 24c a § 24d. Pro ocenění k rozvahovému dni se nepoužije průběžný pevný kurz.
- **Uzavření knih před dokončením uzávěrkových operací.** Pokud se knihy uzavřou dřív, než jsou zaúčtovány všechny operace, je výsledek hospodaření chybný.
- **Nedodržení bilanční kontinuity.** Počáteční zůstatky nového období musí navazovat na konečné zůstatky předchozího roku (§ 19 odst. 4 zákona).

## Shrnutí

Účetní uzávěrka a účetní závěrka nejsou synonyma. **Uzávěrka** je proces uzavření účetních knih na konci období: inventarizace, zaúčtování uzávěrkových operací (časové rozlišení, odpisy, opravné položky, rezervy, kurzové rozdíly), zjištění výsledku hospodaření, výpočet daně z příjmů a uzavření účtů přes účty 710 a 702 (§ 17 zákona č. 563/1991 Sb.). **Závěrka** je výsledný produkt – nedílný soubor výkazů tvořený rozvahou, výkazem zisku a ztráty a přílohou (§ 18 zákona). Uzávěrka tedy závěrce předchází a závěrka je jejím výstupem. Detaily o obsahu, rozsahu a termínech závěrky najdete v textu [účetní závěrka](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-zaverka).

Před uzávěrkou si ověřte úplnost předání pomocí [checklistu podkladů pro účetní](https://ucto.cz/ucetnictvi/podklady-pro-ucetni-konec-roku). Obsahuje samostatnou větev pro účetnictví a tisknutelný PDF seznam.

## Často kladené otázky

### Jaký je rozdíl mezi účetní uzávěrkou a účetní závěrkou?

Účetní uzávěrka je proces, kterým se na konci účetního období uzavírají účetní knihy – zaúčtují se uzávěrkové operace, vyčíslí výsledek hospodaření a daň a uzavřou se účty (§ 17 zákona č. 563/1991 Sb.). Účetní závěrka je výsledný soubor výkazů (rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha) sestavený z uzavřených knih podle § 18 téhož zákona. Stručně: uzávěrka je cesta, závěrka je cíl.

### Co patří mezi uzávěrkové operace?

Mezi uzávěrkové operace patří inventarizace majetku a závazků, časové rozlišení nákladů a výnosů, dopočet odpisů, tvorba a rozpuštění opravných položek a rezerv, přepočet kurzových rozdílů k rozvahovému dni, vypořádání inventarizačních rozdílů (manka a přebytky) a výpočet a zaúčtování daně z příjmů. Některé položky se mohou účtovat průběžně; při uzávěrce se ověří a doplní.

### Přes jaké účty se uzavírají účetní knihy?

Rozvahové účty (aktiva a pasiva) se uzavírají přes účet 702 – konečný účet rozvažný, nákladové a výnosové účty přes účet 710 – účet zisků a ztrát. Na začátku následujícího období se knihy otevírají přes účet 701 – počáteční účet rozvažný. Jde o obvyklé syntetické účty vlastního rozvrhu v účtové třídě 7 (závěrkové a podrozvahové účty) podle vyhlášky č. 500/2002 Sb.: účty 701 a 702 do skupiny 70 (Účty rozvažné), účet 710 do skupiny 71 (Účet zisků a ztrát).

### Je daňová uzávěrka totéž co účetní uzávěrka?

Není. Daňová uzávěrka je užší pojem – znamená úpravu výsledku hospodaření na základ daně z příjmů a výpočet samotné daně. Je jedním z kroků účetní uzávěrky, která zahrnuje i inventarizaci, časové rozlišení a další uzávěrkové operace a končí uzavřením všech účetních knih.

### Kdy se účetní uzávěrka provádí?

Řádná účetní uzávěrka se provádí k poslednímu dni účetního období, u kalendářního roku tedy k 31. prosinci. V dalších případech (například ke dni předcházejícímu vstupu do likvidace a při přeměnách podle zvláštních pravidel § 17) se sestavuje mimořádná uzávěrka. Povinnost uzavřít účetní knihy k rozvahovému dni stanoví § 17 zákona č. 563/1991 Sb.

### Musí účetní uzávěrku dělat OSVČ?

OSVČ, která nevede účetnictví a používá jen daňovou evidenci nebo výdajový paušál, účetní uzávěrku v tomto smyslu neprovádí – neuzavírá účetní knihy ani nesestavuje účetní závěrku. Výdajový paušál sám účetní povinnost neruší. Uzávěrku provádějí účetní jednotky vedoucí podvojné účetnictví, zejména obchodní korporace a podnikající osoby zapsané v obchodním rejstříku.

---

# Účetní vs. daňové odpisy: v čem se liší

- URL: https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-vs-danove-odpisy
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Účetní vs. daňové odpisy 2026: účetní vyjadřují skutečné opotřebení (§ 28 zákona o účetnictví), daňové počítá zákon o daních z příjmů. Rozdíl, řádky 50 a 150 a příklad.

**Ve zkratce:** **Účetní odpisy** vyjadřují **skutečné opotřebení** majetku a jejich výši i dobu si stanoví účetní jednotka sama v odpisovém plánu podle **§ 28 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví**. **Daňové odpisy** se počítají podle **pevných pravidel zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů** (§ 26 až § 33) a slouží výhradně ke stanovení **základu daně z příjmů** — výše má zákonné meze. Následující porovnání dvou řad se týká především hmotného majetku daňově odpisovaného podle ZDP. U podlimitního hmotného a nového nehmotného majetku mohou za podmínek § 24 odst. 2 písm. v) být daňovým nákladem přímo účetní odpisy. Vede-li podnikatel účetnictví, o tento rozdíl **upravuje základ daně**: na **řádku 50** přiznání k dani z příjmů právnických osob, pokud účetní odpisy převýší daňové, a na **řádku 150**, pokud daňové odpisy převýší účetní.

Účetní a daňové odpisy patří k nejčastěji zaměňovaným pojmům v praxi. Oba slouží k tomu, aby se pořizovací cena dlouhodobého majetku nedostala do nákladů najednou, ale postupně po dobu jeho používání. Tím ale podobnost končí — řídí se jinými zákony, mají jiný účel, jiná pravidla výpočtu a obvykle jinou výši. Tento průvodce vysvětluje rozdíl na konkrétním příkladu, ukazuje, jak se obě řady promítají do daňového přiznání, a poradí, kdy stačí počítat jen daňové odpisy a kdy musíte vést obě.

## Jaký je hlavní rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy?

Klíč k pochopení je v tom, čemu každý druh odpisů slouží:

- **Účetní odpisy** mají **věrně a poctivě zobrazit** skutečné opotřebení (snižování hodnoty) majetku v čase. Stanovuje si je účetní jednotka sama v **odpisovém plánu** tak, aby co nejlépe odpovídaly reálné době a způsobu používání majetku (§ 28 zákona o účetnictví). Vstupují do **účetního výsledku hospodaření** (zisku/ztráty) ve výkazu zisku a ztráty.
- **Daňové odpisy** slouží jen ke stanovení **základu daně z příjmů**. Počítají se podle pevných pravidel zákona o daních z příjmů — majetek se zařadí do jedné z šesti odpisových skupin podle přílohy č. 1 zákona a odpisuje se předepsanou sazbou (§ 31) nebo koeficientem (§ 32). Jejich výši si **nemůžete určit libovolně**.

Jinými slovy: účetní odpis odpovídá na otázku „jak rychle se majetek reálně opotřebovává?“, zatímco daňový odpis odpovídá na otázku „kolik si letos smím podle zákona uplatnit do daňových nákladů?“. Protože si tyto dvě otázky kladou různé předpisy s různým cílem, **odpovědi se zpravidla nepotkávají** a obě řady odpisů se v jednotlivých letech liší.

| Hledisko               | Účetní odpisy                                                                | Daňové odpisy                                                              |
| ---------------------- | ---------------------------------------------------------------------------- | -------------------------------------------------------------------------- |
| Právní úprava          | § 28 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví; § 56 vyhlášky č. 500/2002 Sb.     | § 26–33 a příloha č. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů           |
| Účel                   | Věrný obraz opotřebení v účetnictví                                          | Stanovení základu daně z příjmů                                            |
| Kdo určuje výši a dobu | Účetní jednotka sama (odpisový plán)                                         | Zákon (odpisové skupiny dle přílohy č. 1, sazby, koeficienty)              |
| Hranice vstupní ceny   | Vlastní hranice pro vymezené kategorie; například stavby bez cenového limitu | U běžné samostatné movité věci nad 80 000 Kč a funkce delší než rok (§ 26) |
| Metoda                 | Časová nebo výkonová (dle plánu)                                             | Rovnoměrná (§ 31) nebo zrychlená (§ 32)                                    |
| Kde se projeví         | Výsledek hospodaření (účetnictví)                                            | Základ daně (daňové přiznání)                                              |
| Povinnost uplatnit     | Podle odpisového plánu a skutečného průběhu používání                        | Běžné odpisy lze neuplatnit nebo přerušit; zvláštní režimy mají výjimky    |

_Zdroj: zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (§ 28); vyhláška č. 500/2002 Sb. (§ 56); zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (§ 26–33 a příloha č. 1). Platí pro rok 2026._

## Co jsou účetní odpisy a jak se stanoví?

Účetní odpisy upravuje **§ 28 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví**, a podrobněji **§ 56 vyhlášky č. 500/2002 Sb.** Majetek se podle nich odpisuje **z ocenění postupně v průběhu jeho používání** — tak, aby účetnictví podávalo věrný a poctivý obraz o tom, jak majetek ztrácí hodnotu.

Výši a dobu účetních odpisů si **stanoví účetní jednotka sama** v odpisovém plánu. Volí přitom mezi dvěma základními metodami:

- **Časová metoda** — odpis se odvíjí od předpokládané **doby použitelnosti** majetku (např. firma odhadne, že stroj vydrží 8 let, a rozloží jeho cenu rovnoměrně do 8 let). Časová metoda může být rovnoměrná, nebo i degresivní (klesající).
- **Výkonová metoda** — odpis se neodvíjí od času, ale od skutečných **výkonů**. Vstupní cena se podělí předpokládaným celkovým výkonem (např. počtem najetých kilometrů u vozidla nebo počtem vyrobených kusů u stroje) a odpis odpovídá výkonu v daném roce. Tuto možnost výslovně připouští § 56 vyhlášky č. 500/2002 Sb.

Vlastní účetní hranici si jednotka určuje pro vymezené kategorie, zejména běžné movité věci a nehmotný majetek (§ 6–7 vyhlášky). Pro všechny položky to neplatí: například stavby a pozemky se vykazují bez ohledu na ocenění. Hranice musí respektovat významnost a věrný a poctivý obraz.

Účetní odpisy se řídí odpisovým plánem, který se podle § 56 odst. 4 aktualizuje podle průběhu používání. Nelze je svévolně vynechat kvůli daňové optimalizaci; například u řádně stanovené výkonové metody však může nulovému výkonu odpovídat nulový odpis.

## Co jsou daňové odpisy a jak se počítají?

Daňové odpisy upravují **§ 26 až § 33 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.** Slouží jen k tomu, aby se pořizovací cena hmotného majetku promítla do **základu daně** — postupně po dobu, kterou určuje zákon, nikoli účetní jednotka.

Mechanika je stručně tato:

1. **Hranice 80 000 Kč.** Movitá věc se daňově odpisuje, jen pokud její vstupní cena přesáhne 80 000 Kč (§ 26 odst. 2). Do této hranice lze při splnění podmínek uplatnit cenu bez daňových odpisů; u účetní jednotky záleží také na účetním zachycení.
2. **Zařazení do odpisové skupiny.** Majetek se zařadí do jedné ze šesti skupin podle přílohy č. 1 zákona; skupina určuje minimální dobu odpisování (1 = 3 roky, 2 = 5 let, 3 = 10 let, 4 = 20 let, 5 = 30 let, 6 = 50 let, § 30 odst. 1).
3. **Volba metody.** Poplatník zvolí buď **rovnoměrné odpisy** podle § 31 (pevné roční sazby), nebo **zrychlené odpisy** podle § 32 (koeficienty, vyšší odpis na začátku). Zvolený způsob **nelze v průběhu měnit**.

Na rozdíl od účetních odpisů jsou daňové odpisy **nepovinné** — běžné odpisy lze neuplatnit a odpisování přerušit (§ 26 odst. 8). Při rovnoměrném odpisování lze za podmínek § 31 odst. 7 zvolit nižší sazbu; u zrychlených odpisů nelze částku libovolně krátit. Mimořádné odpisy podle § 30a se nepřerušují. Paušální výdaje a paušální daň mají zvláštní režim evidenčních odpisů. Daňový odpis se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Kompletní sazby, koeficienty, vzorce a modelové výpočty najdete v samostatném průvodci [odpisy majetku](https://ucto.cz/ucetnictvi/odpisy-majetku); obě metody si na svém majetku spočítáte v [kalkulačce odpisů](https://ucto.cz/kalkulacka-odpisu).

## Proč se účetní a daňové odpisy téměř vždy liší?

Rozdíl vzniká přirozeně, protože každá řada odpisů vychází z jiného zadání:

- **Jiná doba.** Účetně si firma zvolí dobu podle reálné životnosti (třeba 8 let u stroje), daňově je vázána odpisovou skupinou (stroj ve 2. skupině = 5 let). Stejná pořizovací cena se tak rozkládá do různého počtu let.
- **Jiný profil v čase.** Daňové zrychlené odpisy přesouvají náklad do prvních let; účetní časový odpis bývá naopak rovnoměrný. I při shodné celkové době se roční částky liší.
- **Jiná hranice.** Majetek pod 80 000 Kč se při splnění podmínek daňově neuplatňuje odpisy, účetně se ale může odpisovat postupně (pokud si firma nastavila nižší hranici), a naopak.
- **Jiný okamžik zahájení.** Účetně se odpisuje od zařazení majetku do užívání (i v měsíčním kroku). Běžné daňové odpisy se stanovují za zdaňovací období; mimořádné odpisy podle § 30a ZDP se počítají měsíčně.

V jednoduchém příkladu se obě řady za celou dobu sečtou na stejnou vstupní cenu. Obecně se však účetní a daňová vstupní cena nebo daňově uplatnitelná část mohou lišit, například u vybraných osobních aut s daňovým limitem; součty pak stejné být nemusí. V přiznání se porovnávají odpisy za příslušné období.

Popsaná úprava rozdílu se týká majetku s oddělenými účetními a daňovými odpisy. Nevztahuje se automaticky na nový nehmotný nebo podlimitní hmotný majetek, u něhož mohou být uznány účetní odpisy podle § 24 odst. 2 písm. v). V přiznání se porovnává úhrn relevantních odpisů, nikoli samostatně kladný a záporný rozdíl každé karty.

## Jak se rozdíl promítne do daňového přiznání?

U hmotného majetku daňově odpisovaného podle ZDP vstupují do **základu daně daňové odpisy**. U jiných kategorií mohou být daňově uznatelné přímo účetní odpisy podle § 24 odst. 2 písm. v). Protože účetnictví ale pracuje s odpisy účetními (ty jsou součástí účetního výsledku hospodaření), je třeba účetní výsledek o rozdíl mezi oběma řadami upravit. V přiznání k **dani z příjmů právnických osob** k tomu slouží dva řádky:

- **Řádek 50 — účetní odpisy převyšují daňové.** Účetně jste do nákladů dali víc, než dovolují daňové odpisy. O tento rozdíl se základ daně **zvyšuje** (přičtení k výsledku hospodaření).
- **Řádek 150 — daňové odpisy převyšují účetní.** Daňově smíte uplatnit víc, než kolik činí účetní odpis. O tento rozdíl se základ daně **snižuje**.

Tím se zajistí, že do základu daně se nakonec promítne přesně daňový odpis podle zákona o daních z příjmů — bez ohledu na to, jakou částku firma zaúčtovala. U poplatníků daně z příjmů fyzických osob, kteří vedou účetnictví, se rozdíl řeší obdobnou úpravou v příloze daňového přiznání.

Čísla řádků 50 a 150 odpovídají k 15. 10. 2026 pokynům k tiskopisu 25 5404/1, vzor 36, který vede Finanční správa; samotný zákon č. 586/1992 Sb. čísla řádků neuvádí. Při podání se řiďte vzorem pro konkrétní zdaňovací období.

> **Pozor:** Tato úprava se týká jen poplatníků, kteří **vedou účetnictví**. Kdo vede daňovou evidenci, nemá účetní odpisy a případně uplatňuje odpisy daňové. Při výdajových paušálech se odpisy samostatně neuplatňují; řádky 50 a 150 přiznání právnických osob se těchto podnikatelů netýkají.

### Modelový příklad: stroj za 600 000 Kč

Firma (právnická osoba, vede účetnictví) pořídí a od 1. ledna 2026 používá stroj za **600 000 Kč** bez odpočitatelné DPH. Účetní plán předpokládá šest plných let používání bez zbytkové hodnoty. Daňově ho zařadí do **2. odpisové skupiny** (5 let) a odpisuje **rovnoměrně** (§ 31, sazby 11 % / 22,25 %). Účetně odhadne reálnou životnost na **6 let** a zvolí rovnoměrný **časový odpis** (600 000 Kč / 6 = 100 000 Kč ročně).

| Rok   | Účetní odpis   | Daňový odpis (§ 31) | Rozdíl                       | Úprava v přiznání  |
| ----- | -------------- | ------------------- | ---------------------------- | ------------------ |
| 1     | 100 000 Kč     | 66 000 Kč           | účetní > daňové o 34 000 Kč  | ř. 50: +34 000 Kč  |
| 2     | 100 000 Kč     | 133 500 Kč          | daňové > účetní o 33 500 Kč  | ř. 150: −33 500 Kč |
| 3     | 100 000 Kč     | 133 500 Kč          | daňové > účetní o 33 500 Kč  | ř. 150: −33 500 Kč |
| 4     | 100 000 Kč     | 133 500 Kč          | daňové > účetní o 33 500 Kč  | ř. 150: −33 500 Kč |
| 5     | 100 000 Kč     | 133 500 Kč          | daňové > účetní o 33 500 Kč  | ř. 150: −33 500 Kč |
| 6     | 100 000 Kč     | 0 Kč                | účetní > daňové o 100 000 Kč | ř. 50: +100 000 Kč |
| **Σ** | **600 000 Kč** | **600 000 Kč**      | **0 Kč**                     | —                  |

_Zdroj: zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 31 odst. 1 (sazby 2. skupiny pro rok 2026). Účetní odpis je ilustrativní (rovnoměrný časový odpis na 6 let)._

Příklad ukazuje dvě věci. Za prvé, **celková odepsaná částka je u obou řad stejná** (600 000 Kč) — rozdíly se v čase vyrovnají. Za druhé, v jednotlivých letech se základ daně jednou zvyšuje (ř. 50) a jindy snižuje (ř. 150) podle toho, která řada odpisů je v daném roce vyšší. Daňově je stroj odepsán už po 5 letech, účetně až po 6 letech, takže v posledním roce existuje jen účetní odpis bez daňového protějšku.

## Kdy stačí počítat jen daňové odpisy?

Zda musíte řešit obě řady odpisů, závisí na tom, jak evidujete příjmy a výdaje:

- **Vedete účetnictví** (povinně či dobrovolně) → musíte počítat **účetní i daňové odpisy** a rozdíl mezi nimi vypořádat v daňovém přiznání (řádky 50 a 150 u právnických osob).
- **Vedete daňovou evidenci** (OSVČ se skutečnými výdaji) → účetní odpisy **neexistují**; do výdajů uplatníte rovnou jen **daňové odpisy** podle zákona o daních z příjmů.
- **Uplatňujete výdajové paušály** → samostatný daňový odpis neuplatníte; musíte jej však vést evidenčně v maximální výši a po návratu ke skutečným výdajům pokračujete z takto snížené zůstatkové ceny (§ 26 odst. 8 ZDP).

Mechaniku daňových odpisů ve všech třech případech rozebírá podrobně článek [odpisy majetku](https://ucto.cz/ucetnictvi/odpisy-majetku).

## Časté chyby v práci s účetními a daňovými odpisy

- **Záměna obou pojmů.** U hmotného majetku daňově odpisovaného podle ZDP účetní odpis z odpisového plánu sám neurčuje daňový výdaj. Účetní odpisy jiných kategorií však mohou být uznatelné podle § 24 odst. 2 písm. v). Do základu daně vstupují daňové odpisy podle zákona o daních z příjmů, ne částka zaúčtovaná v nákladech.
- **Opomenutí úpravy základu daně.** Kdo vede účetnictví, musí rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy vykázat na řádku 50, nebo 150 přiznání. Bez této úpravy je základ daně nesprávný.
- **Přenášení daňové hranice 80 000 Kč do účetnictví automaticky.** Účetní hranici si firma stanoví sama vnitřní směrnicí; nemusí být shodná s daňovou. Přesto ji nelze měnit nahodile.
- **Přerušení účetních odpisů.** Běžné daňové odpisy lze přerušit (§ 26 odst. 8). Účetní odpisy se řídí plánem a jeho odůvodněnou aktualizací podle skutečného používání; u výkonové metody může nulovému výkonu odpovídat nulový odpis.
- **Stejná doba u obou řad „pro jednoduchost“.** Pokud firma nastaví účetní dobu rovnou daňové skupině, je sice administrativa jednodušší, ale účetní odpis pak nemusí odpovídat skutečné životnosti majetku — což je v rozporu s § 28 zákona o účetnictví.

## Shrnutí: účetní vs. daňové odpisy v kostce

- **Účetní odpisy** (§ 28 zákona č. 563/1991 Sb.) vyjadřují skutečné opotřebení; výši i dobu si určuje účetní jednotka sama v odpisovém plánu (časová nebo výkonová metoda).
- **Daňové odpisy** (§ 26–33 zákona č. 586/1992 Sb.) počítá zákon — přes odpisové skupiny dle přílohy č. 1 a sazby (§ 31) či koeficienty (§ 32); slouží jen ke stanovení základu daně.
- Obě řady se mohou lišit dobou, ročními částkami i celkovým daňově uplatnitelným součtem, pokud pro majetek platí zvláštní daňový limit.
- Vede-li podnikatel účetnictví, rozdíl vypořádá v přiznání: **řádek 50** (účetní > daňové, základ se zvyšuje), **řádek 150** (daňové > účetní, základ se snižuje).
- V daňové evidenci se účetní odpisy neřeší; při výdajových paušálech se daňové odpisy neuplatňují samostatně, ale vedou se evidenčně.
- Výpočet daňových odpisů a všechny sazby najdete v článku [odpisy majetku](https://ucto.cz/ucetnictvi/odpisy-majetku); spočítat si je můžete v [kalkulačce odpisů](https://ucto.cz/kalkulacka-odpisu).

## Často kladené otázky

### Jaký je hlavní rozdíl mezi účetním a daňovým odpisem?

Účetní odpis vyjadřuje skutečné opotřebení majetku a jeho výši i dobu si stanoví účetní jednotka sama v odpisovém plánu (§ 28 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví). Daňový odpis se počítá podle pevných pravidel zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (§ 26–33), a slouží jen ke stanovení základu daně — jeho výše má zákonné meze a například § 31 odst. 7 dovoluje nižší rovnoměrnou sazbu. Dvě řady se porovnávají u majetku daňově odpisovaného podle ZDP; u podlimitního hmotného a nového nehmotného majetku mohou být uznatelné účetní odpisy podle § 24 odst. 2 písm. v).

### Musím počítat účetní i daňové odpisy?

Záleží na způsobu evidence. Vedete-li účetnictví a uplatňujete odpisy daňově, sledujete obě řady a rozdíl vypořádáte v daňovém přiznání (řádky 50 a 150 u právnických osob). V daňové evidenci žádné účetní odpisy nemáte a uplatníte případně odpisy daňové. U výdajových paušálů se odpisy neuplatňují samostatně, protože jsou zahrnuty v paušálu; pro pozdější návrat ke skutečným výdajům je vedete evidenčně.

### Co znamenají řádky 50 a 150 v daňovém přiznání?

Slouží k vypořádání rozdílu mezi účetními a daňovými odpisy v přiznání k dani z příjmů právnických osob. Na řádek 50 se uvádí rozdíl, o který účetní odpisy převyšují daňové — o tuto částku se základ daně zvyšuje. Na řádek 150 se uvádí rozdíl, o který daňové odpisy převyšují účetní — o tuto částku se základ daně snižuje. Tím se do základu daně promítne přesně daňový odpis podle zákona. Čísla řádků odpovídají aktuálnímu tiskopisu přiznání a mohou se v budoucích vzorech formuláře posunout.

### Mohou být účetní a daňové odpisy stejné?

Mohou, ale shodná doba ani označení „rovnoměrná metoda“ samy o sobě shodné roční částky nezaručují: daňová sazba v prvním roce bývá jiná než v dalších letech, zatímco účetní plán vychází z odhadované životnosti. Roční částky se mohou krýt jen tehdy, odpovídá-li účetní plán skutečnému používání majetku a současně náhodou vede ke stejnému průběhu jako daňový výpočet. Účetní odpisy se nesmějí účelově nastavovat jen podle daňové skupiny, pokud by to zkreslilo věrný obraz účetnictví.

### Lze účetní odpisy přerušit jako daňové?

Účetní odpisy nelze libovolně přerušovat podle daňového výsledku. Musí odpovídat odpisovému plánu a jeho odůvodněné aktualizaci podle skutečného používání (§ 56 odst. 1 a 4); výkonová metoda může při nulovém výkonu vést k nulovému odpisu. Běžné daňové odpisy lze přerušit podle § 26 odst. 8, mimořádné podle § 30a nikoli.

### Platí daňová hranice 80 000 Kč i pro účetní odpisy?

Ne automaticky. Hranice 80 000 Kč je daňová — určuje, od jaké vstupní ceny samostatná movitá věc s funkcí delší než rok spadá do hmotného majetku; jeho pořizovací cenu nelze při skutečných výdajích uplatnit jednorázově (§ 26 zákona o daních z příjmů). Pro účetní odpisy si hranici, od které majetek považuje za dlouhodobý a odpisuje ho, stanoví účetní jednotka sama ve vnitřní směrnici. Mnoho firem daňovou hranici převezme, ale není to povinné.

### Do které odpisové skupiny majetek patří?

Zařazení majetku do jedné ze šesti odpisových skupin se řídí přílohou č. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů — ta jmenovitě vyjmenovává, co patří do které skupiny. Samotný § 30 odst. 1 jen stanoví minimální dobu odpisování pro každou skupinu (3, 5, 10, 20, 30 a 50 let). Pro správné zařazení konkrétní věci je proto vždy nutné nahlédnout do přílohy č. 1.

---

# Účetní závěrka: co obsahuje a kdy se sestavuje

- URL: https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-zaverka
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Účetní závěrka 2026: co obsahuje (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha), kdy se sestavuje a do kdy schvaluje a zveřejňuje. Průvodce s termíny a příklady.

Průvodce popisuje běžnou závěrku v českém podvojném účetnictví. Příklady rozsahu výkazů se týkají podnikatelů podle vyhlášky č. 500/2002 Sb.; neziskové, finanční a jiné jednotky používají vlastní prováděcí předpisy. Pro jednoduché účetnictví a IFRS platí odlišnosti.

**Ve zkratce:** Účetní závěrka je soubor výkazů, které k rozvahovému dni zachycují finanční situaci a hospodaření účetní jednotky. Vždy ji tvoří **rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha** (§ 18 zákona č. 563/1991 Sb.). Sestavuje se k poslednímu dni účetního období, u kalendářního roku tedy **k 31. prosinci**, a u s.r.o. a a.s. ji valná hromada musí projednat **do 6 měsíců** od rozvahového dne, tedy zpravidla do 30. června následujícího roku.

Účetní závěrka je výsledný produkt celého účetnictví za účetní období. Nejde o jeden formulář, ale o nedílný celek několika výkazů, který musí podle § 18 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, obsahovat také jméno účetní jednotky, sídlo, IČO, právní formu, předmět podnikání, rozvahový den a okamžik sestavení. Doplňuje se informace o zápisu do veřejného rejstříku a případné likvidaci a příslušný podpisový záznam; jeho připojením se závěrka považuje za sestavenou. Tento průvodce vysvětluje, z čeho se účetní závěrka skládá, kdy a v jakém rozsahu se sestavuje, kdo ji schvaluje a do kdy se zveřejňuje.

Informace na této stránce mají obecný informační charakter a nenahrazují účetní, daňové ani právní poradenství a nemusí pokrývat vaši konkrétní situaci.

## Co je účetní závěrka a k čemu slouží?

**Ve zkratce:** Účetní závěrka je soubor účetních výkazů sestavený k rozvahovému dni, který dává věrný a poctivý obraz o majetku, závazcích, vlastním kapitálu, nákladech, výnosech a výsledku hospodaření účetní jednotky.

Účetní závěrku vymezuje § 18 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Sestavuje ji každá účetní jednotka, která vede účetnictví (tzv. podvojné účetnictví) – tedy obchodní korporace, spolky, nadace i fyzické osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo ty, které vedení účetnictví zvolily dobrovolně. Osoby, které vedou pouze daňovou evidenci, účetní závěrku nesestavují.

Účetní závěrka plní několik rolí najednou:

- **informační** – dává vlastníkům, věřitelům, bankám i státu obraz o hospodaření,
- **kontrolní** – je podkladem pro výpočet základu daně z příjmů,
- **rozhodovací** – na jejím základě rozhoduje nejvyšší orgán o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty,
- **veřejnou** – některé jednotky ji zveřejňují ve sbírce listin veřejného rejstříku.

Účetní závěrku je důležité odlišit od **účetní uzávěrky**. Uzávěrka je proces uzavření účetních knih (zaúčtování závěrkových operací, výpočet výsledku hospodaření a uzavření účtů), zatímco závěrka je výsledný soubor výkazů, který z uzavřených knih vznikne. Postup uzavření knih popisuje samostatný text [účetní uzávěrka](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-uzaverka).

## Co obsahuje účetní závěrka?

**Ve zkratce:** Účetní závěrku vždy tvoří tři povinné části – rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha. Obchodní společnosti, které nejsou mikro ani malou účetní jednotkou, sestavují navíc přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.

Podle § 18 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb. je účetní závěrka nedílný celek a tvoří ji:

- **rozvaha (bilance)** – přehled majetku (aktiv) a zdrojů jeho krytí (pasiv) k rozvahovému dni,
- **výkaz zisku a ztráty** – přehled nákladů, výnosů a výsledku hospodaření za účetní období,
- **příloha** – vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty.

| Část závěrky                         | Co zachycuje                          | Kdo ji sestavuje                                                     |
| ------------------------------------ | ------------------------------------- | -------------------------------------------------------------------- |
| Rozvaha                              | Aktiva a pasiva k rozvahovému dni     | všechny účetní jednotky                                              |
| Výkaz zisku a ztráty                 | Náklady, výnosy, výsledek hospodaření | všechny účetní jednotky                                              |
| Příloha                              | Doplňující a vysvětlující informace   | všechny účetní jednotky                                              |
| Přehled o peněžních tocích           | Příjmy a výdaje peněžních prostředků  | zejména střední a velké obchodní společnosti; výjimky v § 18 odst. 2 |
| Přehled o změnách vlastního kapitálu | Pohyby ve vlastním kapitálu           | zejména střední a velké obchodní společnosti                         |

Zdroj: § 18 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a vyhláška č. 500/2002 Sb., stav k roku 2026.

Strukturu a uspořádání jednotlivých výkazů pro podnikatele stanoví prováděcí vyhláška č. 500/2002 Sb. Podrobněji jednotlivé výkazy popisují samostatné texty [rozvaha](https://ucto.cz/ucetnictvi/rozvaha) a [výkaz zisku a ztráty](https://ucto.cz/ucetnictvi/vykaz-zisku-a-ztraty).

### Příloha k účetní závěrce

Příloha bývá nejčastěji podceňovanou částí závěrky, přestože je povinná pro všechny účetní jednotky. Vysvětluje a doplňuje údaje z rozvahy a výkazu zisku a ztráty a informace v ní se uvádějí ve stejném pořadí, v jakém jsou položky vykázány v obou výkazech. Obsah přílohy upravuje vyhláška č. 500/2002 Sb. – uvádí se v ní například použité účetní metody, způsoby oceňování a odpisování, informace o pohledávkách a závazcích nebo údaje o zaměstnancích.

### Přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu

Tyto dva výkazy nejsou povinné pro každého. Podle § 18 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb. **nejsou mikro a malé účetní jednotky povinny** sestavovat přehled o peněžních tocích ani přehled o změnách vlastního kapitálu. Zákon výslovně zahrnuje tyto přehledy do závěrky obchodních společností. V praxi se tak povinnost týká především středních a velkých obchodních společností; banky, pojišťovny a penzijní společnosti podle § 1a písm. b) až d) přehled o peněžních tocích nesestavují. U jiných druhů účetních jednotek je nutné zohlednit jejich vlastní právní režim.

## Jaký rozsah závěrky se sestavuje?

**Ve zkratce:** Rozsah závěrky (plný, nebo zkrácený) i to, zda se sestavují všechny výkazy, závisí na kategorii účetní jednotky. Zkrácený rozsah může využít oprávněná neauditovaná mikro nebo malá jednotka. Podnikatelská obchodní společnost však podle § 3a vyhlášky sestavuje výsledovku v plném rozsahu i tehdy, když má zkrácenou rozvahu a přílohu.

Zákon o účetnictví rozděluje účetní jednotky do čtyř kategorií podle velikosti. Novela provedená zákonem č. 316/2025 Sb. zvýšila hodnotová kritéria aktiv a obratu přibližně o 20 až 22 % (hranice počtu zaměstnanců 10/50/250 se nemění); zvýšené limity kategorizace se posuzují již pro účetní období započatá v roce 2024. Mikro, malá a střední jednotka nepřekračují alespoň dvě příslušné meze; malá nesmí být mikro a střední nesmí být mikro ani malá. Změna kategorie se řídí dvěma po sobě jdoucími rozvahovými dny řádné závěrky, první období důvodným předpokladem (§ 1b a § 1e).

| Kategorie | Aktiva celkem                                     | Čistý obrat                                       | Počet zaměstnanců                                 |
| --------- | ------------------------------------------------- | ------------------------------------------------- | ------------------------------------------------- |
| Mikro     | do 11 mil. Kč                                     | do 22 mil. Kč                                     | do 10                                             |
| Malá      | do 120 mil. Kč                                    | do 240 mil. Kč                                    | do 50                                             |
| Střední   | do 600 mil. Kč                                    | do 1 200 mil. Kč                                  | do 250                                            |
| Velká     | alespoň 2 ze 3 hranic střední jednotky překročeny | alespoň 2 ze 3 hranic střední jednotky překročeny | alespoň 2 ze 3 hranic střední jednotky překročeny |

Zdroj: § 1b zákona č. 563/1991 Sb. ve znění zákona č. 316/2025 Sb.; pro zařazení stačí splnit 2 ze 3 kritérií. Stav k roku 2026.

Z kategorie vyplývá nejen rozsah výkazů, ale zpravidla i to, zda jednotka podléhá [povinnému auditu](https://ucto.cz/ucetnictvi/povinny-audit). Zvýšené limity kategorizace se podle přechodných ustanovení posuzují již pro období započatá od roku 2024; nový rozsah auditu se použije až pro období započatá od 1. 1. 2026. Podle § 20 se audit váže zejména na **střední a velké** jednotky, s výjimkou vybraných velkých jednotek mimo subjekty veřejného zájmu a dalších situací uvedených v zákoně. Zvláštní předpis může uložit audit i malé jednotce.

## Kdy se účetní závěrka sestavuje?

**Ve zkratce:** Účetní závěrka se sestavuje k rozvahovému dni, tedy k poslednímu dni účetního období. U kalendářního roku je to 31. prosince, u hospodářského roku poslední den zvoleného dvanáctiměsíčního období.

Podle § 19 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb. se účetní závěrka sestavuje k **rozvahovému dni**, kterým je den, kdy se uzavírají účetní knihy. Podle účelu rozlišujeme tři typy závěrky:

- **řádná** – sestavuje se k poslednímu dni běžného účetního období (k 31. 12. u kalendářního roku),
- **mimořádná** – sestavuje se v jiných případech, například ke dni předcházejícímu vstupu do likvidace nebo ke dni zrušení bez likvidace s výjimkou přeměn,
- **mezitímní** – sestavuje se v průběhu účetního období, pokud to vyžaduje zvláštní předpis (například při přeměně společnosti); při ní se neuzavírají účetní knihy.

Sestavení závěrky předchází řada uzávěrkových prací. Klíčovou z nich je [inventarizace](https://ucto.cz/ucetnictvi/inventarizace) majetku a závazků, kterou ukládá § 29 a § 30 zákona o účetnictví – bez ní nelze závěrku považovat za průkaznou. Dále se zaúčtují kurzové rozdíly, časové rozlišení, opravné položky, rezervy a odpisy.

### Modelový příklad: harmonogram závěrky za rok 2025

Společnost s ručením omezeným účtuje v kalendářním roce. Postup pro závěrku za rok 2025, kterou zpracovává v roce 2026:

1. **k 31. 12. 2025** – rozvahový den, ke kterému se závěrka sestavuje,
2. **leden–únor 2026** – dokončení periodické inventury v zákonném okně a doložení stavu k 31. 12.; poté zaúčtování závěrkových operací, uzavření knih a sestavení výkazů,
3. **do termínu daňového přiznání** – závěrka je podkladem pro přiznání k dani z příjmů,
4. **do 30. 6. 2026** – projednání závěrky valnou hromadou,
5. **do 31. 12. 2026** – zveřejnění ve sbírce listin (nejzazší 12měsíční lhůta).

## Kdo a do kdy účetní závěrku projednává?

**Ve zkratce:** Schválení účetní závěrky spadá do působnosti nejvyššího orgánu obchodní korporace. U s.r.o. a a.s. zákon ukládá valné hromadě řádnou závěrku **projednat** do 6 měsíců od konce období; automatické schválení tím nezaručuje.

U s.r.o. a a.s. spadá schválení závěrky do působnosti valné hromady. Podle § 181 odst. 2 a § 403 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb. musí valná hromada řádnou závěrku **projednat nejpozději do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období**. Závěrka k 31. 12. 2025 tedy měla být projednána do **30. 6. 2026**. Valná hromada ji může také neschválit; zákon zde výslovně stanoví lhůtu pro projednání.

Na schválení závěrky navazuje rozhodnutí o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty. Schválení samo o sobě nemění obsah již sestavené závěrky – závěrka se zveřejňuje, i kdyby ji nejvyšší orgán neschválil.

## Do kdy se účetní závěrka zveřejňuje?

**Ve zkratce:** Účetní jednotky zapsané ve veřejném rejstříku zveřejňují závěrku založením do sbírky listin. Auditované jednotky do 30 dnů od ověření a schválení, nejpozději však všechny do 12 měsíců od rozvahového dne.

Povinnost zveřejnění upravuje § 21a zákona č. 563/1991 Sb. Závěrka se zveřejňuje **založením do sbírky listin** veřejného (zpravidla obchodního) rejstříku:

- jednotky **s povinným auditem** zveřejňují závěrku do **30 dnů** od splnění obou podmínek (ověření auditorem a schválení příslušným orgánem), nejpozději však do **12 měsíců** od rozvahového dne, a to i bez schválení,
- u **neauditovaných** jednotek je nejzazší lhůta **12 měsíců** od rozvahového dne. § 72 rejstříkového zákona zároveň vyžaduje předložení listin bez zbytečného odkladu od rozhodné skutečnosti; rok není obecné doporučení čekat.

Pokud jednotka závěrku nezveřejní, hrozí jí sankce. Finanční úřad může podle § 37a zákona č. 563/1991 Sb. uložit pokutu až **3 % hodnoty aktiv celkem**, rejstříkový soud pak pořádkovou pokutu až **100 000 Kč** podle § 104 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících. Podrobnosti popisuje text [zveřejnění účetní závěrky](https://ucto.cz/ucetnictvi/zverejneni-ucetni-zaverky).

## Jak dlouho se účetní závěrka archivuje?

**Ve zkratce:** Účetní závěrka a výroční zpráva se uchovávají 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají.

Podle § 31 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb. se **účetní závěrka a výroční zpráva uchovávají po dobu 10 let**, zatímco běžné účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy a účtový rozvrh jen 5 let. Lhůta se počítá od konce účetního období, kterého se dokument týká, a může se podle § 32 prodloužit, pokud jsou doklady použity v jiném řízení (například daňové kontrole).

## Časté chyby u účetní závěrky

- **Vynechání přílohy.** Příloha je povinná pro všechny účetní jednotky, ne jen pro velké společnosti. Závěrka bez přílohy je neúplná.
- **Sestavení bez inventarizace.** Bez doložené inventarizace majetku a závazků není závěrka průkazná (§ 29 a § 30 zákona).
- **Záměna závěrky a uzávěrky.** Uzávěrka je proces uzavření knih, závěrka je výsledný soubor výkazů.
- **Nezveřejnění ve sbírce listin.** Opomenutí zveřejnění je porušením povinnosti; hrozí pokuta až 3 % aktiv nebo 100 000 Kč.
- **Špatné určení kategorie jednotky.** Nesprávné zařazení vede k chybnému rozsahu výkazů a může nesprávně vyloučit nebo zahrnout povinný audit.

## Související témata a nástroje

- [výkaz cash flow](https://ucto.cz/ucetnictvi/cash-flow-vykaz) doplňuje závěrku o přehled peněžních toků.
- [FAQ k účetní závěrce](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-zaverka-faq) odpovídá na časté dotazy k závěrce.
- [ESG reporting](https://ucto.cz/osvc/esg-reporting) navazuje na širší reportingové povinnosti firem.

## Shrnutí

Účetní závěrka je nedílný celek tvořený rozvahou, výkazem zisku a ztráty a přílohou (§ 18 zákona č. 563/1991 Sb.); obchodní společnosti, které nejsou mikro ani malé, doplňují přehled o peněžních tocích a o změnách vlastního kapitálu, s výjimkou § 1a písm. b) až d) pro peněžní toky. Sestavuje se k rozvahovému dni, u kalendářního roku k 31. prosinci. U s.r.o. a a.s. ji valná hromada projedná do 6 měsíců od konce účetního období a zapsané jednotky ji zveřejňují ve sbírce listin nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne. Sestavená závěrka je zároveň podkladem pro výpočet daně z příjmů a promítá se i do nákladů firmy, k nimž patří mzdové výdaje a [cena práce](https://mzdy.cz/mzda/cena-prace).

## Další praktický postup

K praktickému předání dokladů slouží [podklady pro účetní na konec roku](https://ucto.cz/ucetnictvi/podklady-pro-ucetni-konec-roku) včetně PDF checklistu. Rozlišuje účetní jednotky, daňovou evidenci, výdajový paušál a paušální režim.

## Často kladené otázky

### Co musí účetní závěrka obsahovat?

Účetní závěrku vždy tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha (§ 18 zákona č. 563/1991 Sb.). Obchodní společnosti, které nejsou mikro ani malou účetní jednotkou, sestavují navíc přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu; § 18 odst. 2 vylučuje u jednotek podle § 1a písm. b) až d) přehled o peněžních tocích. Závěrka musí obsahovat také identifikační údaje jednotky, rozvahový den a okamžik sestavení.

### Kdy se sestavuje účetní závěrka?

Řádná účetní závěrka se sestavuje k rozvahovému dni, tedy k poslednímu dni účetního období. U kalendářního roku je to 31. prosince. Mimo to existuje mimořádná závěrka (například ke dni předcházejícímu vstupu do likvidace) a mezitímní závěrka sestavovaná v průběhu období, při níž se neuzavírají účetní knihy.

### Do kdy musí být účetní závěrka projednána a zveřejněna?

U s.r.o. a a.s. musí valná hromada řádnou závěrku projednat do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období, u závěrky k 31. 12. 2025 tedy do 30. 6. 2026. Výsledkem projednání může být i neschválení. Zveřejnit ji jednotky zapsané ve veřejném rejstříku musejí založením do sbírky listin nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne; auditované jednotky do 30 dnů od ověření a schválení.

### Jaký je rozdíl mezi účetní závěrkou a účetní uzávěrkou?

Účetní uzávěrka je proces, kterým se na konci období uzavírají účetní knihy – zaúčtují se závěrkové operace, vyčíslí výsledek hospodaření a uzavřou účty. Účetní závěrka je naopak výsledný soubor výkazů (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha), který z uzavřených knih vznikne.

### Kdo nemusí účetní závěrku sestavovat?

Běžnou účetní závěrku podle § 18 nesestavují osoby, které nevedou účetnictví, ale pouze daňovou evidenci – typicky drobní podnikatelé bez účetní povinnosti. Výdajový paušál sám účetní povinnost nevylučuje. Účetní jednotky vedoucí jednoduché účetnictví sestavují namísto běžné závěrky přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích podle § 13b. Běžná závěrka se týká jednotek vedoucích účetnictví v plném nebo zjednodušeném rozsahu.

### Jak dlouho se účetní závěrka archivuje?

Účetní závěrka a výroční zpráva se podle § 31 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb. uchovávají 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají. Ostatní účetní záznamy, jako jsou účetní doklady a účetní knihy, se uchovávají 5 let.

### Do jaké kategorie účetní jednotky moje firma patří a co z toho plyne?

Zákon o účetnictví rozlišuje čtyři kategorie podle velikosti. Mikro jednotka má aktiva do 11 mil. Kč, čistý obrat do 22 mil. Kč a do 10 zaměstnanců; malá do 120 mil. Kč aktiv, do 240 mil. Kč obratu a do 50 zaměstnanců; střední do 600 mil. Kč aktiv, do 1 200 mil. Kč obratu a do 250 zaměstnanců; velká překračuje alespoň dvě z těchto hranic. Pro každou kategorii rozhodují alespoň dvě ze tří mezí; malá nesmí být mikro a střední nesmí být malá ani mikro. Změnu určuje § 1e podle dvou řádných závěrek, v prvním období důvodný předpoklad.

Z kategorie plyne rozsah závěrky i další povinnosti. Mikro a malé jednotky nemusejí sestavovat přehled o peněžních tocích ani přehled o změnách vlastního kapitálu. Zkrácená rozvaha a příloha u podnikatelů vyžadují také absenci povinného auditu; obchodní společnost sestavuje výsledovku vždy v plném rozsahu (§ 3a vyhlášky). Pro období započatá od 1. 1. 2026 dopadá audit podle § 20 zejména na střední a velké jednotky, s výjimkami uvedenými v zákoně. Zvýšené limity kategorizace zavedla novela č. 316/2025 Sb. a podle přechodných ustanovení se posuzují už pro období započatá v roce 2024.

### Co obsahuje příloha k účetní závěrce?

Příloha je povinnou součástí účetní závěrky pro všechny účetní jednotky, ne jen pro velké společnosti (§ 18 zákona č. 563/1991 Sb.). Vysvětluje a doplňuje údaje z rozvahy a výkazu zisku a ztráty a informace se v ní uvádějí ve stejném pořadí, v jakém jsou položky vykázány v obou výkazech.

Obsah přílohy stanoví vyhláška č. 500/2002 Sb. Uvádějí se v ní například použité účetní metody, způsoby oceňování a odpisování, informace o pohledávkách a závazcích nebo údaje o zaměstnancích. Závěrka bez přílohy je neúplná a patří mezi nejčastější chyby.

### Kdy má firma povinný audit účetní závěrky?

Povinnost auditu se zpravidla odvíjí od velikostní kategorie účetní jednotky. Pro účetní období započatá od 1. 1. 2026 dopadá audit podle § 20 zejména na střední a velké účetní jednotky; u vybraných velkých jednotek a v některých insolvenčních situacích platí výjimky. Zvláštní předpis může audit uložit i malé jednotce.

Kategorii jednotky určuje § 1b zákona č. 563/1991 Sb. podle aktiv, čistého obratu a počtu zaměstnanců, kdy stačí splnit 2 ze 3 kritérií. Nesprávné zařazení do kategorie může povinný audit chybně vyloučit nebo zahrnout. Podrobnosti rozebírá text [povinný audit](https://ucto.cz/ucetnictvi/povinny-audit).

### Co obsahuje rozvaha?

Rozvaha (bilance) je přehled majetku a zdrojů jeho krytí k rozvahovému dni. Na straně aktiv zachycuje majetek účetní jednotky, na straně pasiv zdroje jeho financování (vlastní kapitál a cizí zdroje). Obě strany se vždy rovnají. Rozvahu sestavují všechny účetní jednotky a je jednou ze tří povinných částí závěrky vedle výkazu zisku a ztráty a přílohy.

Strukturu a uspořádání rozvahy pro podnikatele stanoví vyhláška č. 500/2002 Sb.; mikro a malé jednotky bez povinného auditu mohou využít zkrácený rozsah rozvahy. Podrobně položky rozvahy popisuje samostatný text [rozvaha](https://ucto.cz/ucetnictvi/rozvaha).

### Co obsahuje výkaz zisku a ztráty?

Výkaz zisku a ztráty zachycuje náklady, výnosy a výsledek hospodaření za celé účetní období. Na rozdíl od rozvahy, která ukazuje stav majetku a zdrojů k jednomu dni, vypovídá výkaz zisku a ztráty o tom, jak jednotka hospodařila za období, a jeho výsledkem je zisk nebo ztráta. Sestavují ho všechny účetní jednotky jako jednu ze tří povinných částí závěrky.

Strukturu výkazu pro podnikatele stanoví vyhláška č. 500/2002 Sb. Podrobně jeho jednotlivé položky popisuje samostatný text [výkaz zisku a ztráty](https://ucto.cz/ucetnictvi/vykaz-zisku-a-ztraty).

---

# Často kladené dotazy k účetní závěrce

- URL: https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-zaverka-faq
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Časté dotazy k účetní závěrce 2026: kdy se sestavuje, co obsahuje, do kdy se schvaluje a zveřejňuje a kdy se sestavuje mimořádná závěrka.

Text se věnuje především podnikatelům vedoucím **podvojné účetnictví**. Jednotky v jednoduchém účetnictví podle § 13b sestavují přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích, nikoli tuto trojici výkazů.

**Ve zkratce:** Účetní závěrka je soubor výkazů (rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha) sestavený k rozvahovému dni, tedy u kalendářního roku k **31. prosinci**. U s.r.o. a a.s. ji valná hromada projedná **do 6 měsíců** od konce účetního období (do 30. 6. následujícího roku) a jednotky zapsané ve veřejném rejstříku ji zveřejňují ve sbírce listin **nejpozději do 12 měsíců** od rozvahového dne. Vše vychází ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

Tento přehled odpovídá na nejčastější praktické otázky kolem účetní závěrky – kdy se sestavuje, co musí obsahovat, kdo ji dělá, do kdy se schvaluje a zveřejňuje a co hrozí při opomenutí. Souvislý výklad najdete v hlavním textu [účetní závěrka](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-zaverka); rozdíl mezi sestavením výkazů a uzavřením knih rozebírá text [účetní uzávěrka](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-uzaverka). Zde jsou odpovědi rozdělené podle konkrétních dotazů. Klíčové termíny a lhůty shrnuje tabulka níže.

Informace na této stránce mají obecný informační charakter a nenahrazují účetní, daňové ani právní poradenství a nemusí pokrývat vaši konkrétní situaci.

## Jaké jsou hlavní termíny a lhůty u účetní závěrky?

**Ve zkratce:** Závěrka se sestavuje k rozvahovému dni (u kalendářního roku k 31. 12.), u s.r.o. a a.s. se projedná do 6 měsíců od konce období a zveřejňuje nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne.

| Úkon                                      | Lhůta                                                                        | Právní základ                                       |
| ----------------------------------------- | ---------------------------------------------------------------------------- | --------------------------------------------------- |
| Sestavení závěrky                         | k rozvahovému dni (u kalendářního roku k 31. 12.)                            | § 19 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb.                 |
| Projednání valnou hromadou (s.r.o., a.s.) | do 6 měsíců od konce účetního období                                         | § 181 odst. 2 a § 403 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb. |
| Zveřejnění – auditované jednotky          | do 30 dnů od ověření a schválení, nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne | § 21a zákona č. 563/1991 Sb.                        |
| Zveřejnění – neauditované jednotky        | nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne                                   | § 21a zákona č. 563/1991 Sb.                        |
| Archivace závěrky a výroční zprávy        | 10 let od konce účetního období                                              | § 31 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb.                 |

Zdroj: zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, stav k roku 2026.

## Kdy se účetní závěrka sestavuje?

**Ve zkratce:** Řádná účetní závěrka se sestavuje k rozvahovému dni, tedy k poslednímu dni účetního období. U kalendářního roku je to 31. prosince, u hospodářského roku poslední den zvoleného dvanáctiměsíčního období.

Podle § 19 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb. se účetní závěrka sestavuje k **rozvahovému dni**, kterým je den, kdy se uzavírají účetní knihy. U účetní jednotky, která účtuje v kalendářním roce, připadá rozvahový den na 31. prosince. Jednotky s hospodářským rokem (jiné dvanáctiměsíční období) sestavují závěrku k poslednímu dni svého období.

Sestavení závěrky předchází řada uzávěrkových prací – zejména [inventarizace](https://ucto.cz/ucetnictvi/inventarizace) majetku a závazků (§ 29 a § 30 zákona), zaúčtování kurzových rozdílů, časového rozlišení, opravných položek, rezerv a odpisů. Teprve po uzavření účetních knih vzniká výsledný soubor výkazů, kterému říkáme účetní závěrka.

## Co musí účetní závěrka obsahovat?

**Ve zkratce:** Účetní závěrku vždy tvoří tři povinné části – rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha. Obchodní společnosti, které nejsou mikro ani malou účetní jednotkou, sestavují navíc přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu; pro banky, pojišťovny a penzijní společnosti platí výjimka z peněžních toků.

Podle § 18 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb. je účetní závěrka nedílný celek, který tvoří:

- **rozvaha (bilance)** – přehled aktiv a pasiv k rozvahovému dni,
- **výkaz zisku a ztráty** – přehled nákladů, výnosů a výsledku hospodaření za období,
- **příloha** – vysvětluje a doplňuje údaje z obou výkazů.

Příloha je povinnou součástí závěrky i mikro a malých jednotek v podvojném účetnictví. Tyto jednotky podle § 18 odst. 2 nemusí sestavovat přehled o peněžních tocích a o změnách vlastního kapitálu; bankovní a další výjimky stanoví § 1a písm. b) až d). Závěrka obsahuje identifikační údaje, rozvahový den a okamžik sestavení podle § 18 odst. 3 a **podpisový záznam příslušného orgánu nebo osoby**; jeho připojením se považuje za sestavenou.

## Kdo musí účetní závěrku sestavovat?

**Ve zkratce:** Účetní závěrku sestavuje každá účetní jednotka, která vede účetnictví – zejména obchodní korporace a osoby zapsané v obchodním rejstříku. Kdo vede jen daňovou evidenci, závěrku nesestavuje.

Povinnost se týká účetních jednotek vymezených v § 1 zákona č. 563/1991 Sb. Patří mezi ně právnické osoby se sídlem v ČR, organizační složky a fyzické osoby, které se staly účetní jednotkou. Přehled, [kdo musí vést účetnictví](https://ucto.cz/ucetnictvi/kdo-musi-vest-ucetnictvi), najdete v samostatném textu. Naopak osoby, které vedou pouze daňovou evidenci podle zákona o daních z příjmů, účetní závěrku nesestavují – jejich podkladem pro daň je daňová evidence příjmů a výdajů, nikoli rozvaha a výkaz zisku a ztráty.

## Sestavuje účetní závěrku i OSVČ?

**Ve zkratce:** Většina OSVČ účetní závěrku nesestavuje, protože vede jen daňovou evidenci nebo uplatňuje výdaje paušálem. Povinnost sestavit běžnou závěrku vzniká při vedení účetnictví; OSVČ se účetní jednotkou stává například při zápisu do obchodního rejstříku nebo po překročení obratu 25 milionů Kč (obrat podle zákona o DPH) za předcházející kalendářní rok.

Podle § 1 zákona č. 563/1991 Sb. se fyzická osoba stává účetní jednotkou (s následnou povinností vést účetnictví a sestavovat závěrku podle § 4), pokud nastane některý z těchto případů:

- je **zapsána v obchodním rejstříku**,
- její **obrat** podle zákona o DPH přesáhl za předcházející kalendářní rok **25 000 000 Kč**,
- povinnost jí ukládá zvláštní právní předpis,
- je společníkem sdruženým ve společnosti, v níž alespoň jeden ze společníků vede účetnictví,
- vedení účetnictví zvolila **dobrovolně**.

Počátek vedení účetnictví závisí na konkrétním důvodu (§ 4). Při překročení obratu v roce 2026 se OSVČ stane účetní jednotkou od 1. 1. 2027 a účetnictví vede od 1. 1. 2028. Obratový test zahrnuje i osvobozená plnění, která nejsou součástí obratu podle zákona o DPH. Podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku vede účetnictví zásadně již ode dne zápisu. Obecně je třeba dodržet nejméně pět po sobě jdoucích účetních období; výjimkou je ukončení činnosti.

## Co je mimořádná účetní závěrka a kdy se sestavuje?

**Ve zkratce:** Mimořádná účetní závěrka se sestavuje k jinému dni než k poslednímu dni běžného účetního období – typicky ke dni předcházejícímu vstupu do likvidace nebo ke dni zrušení společnosti bez likvidace. V těchto situacích se mimořádně uzavírají účetní knihy.

Zákon o účetnictví rozlišuje podle účelu tři druhy závěrky:

- **řádná** – sestavuje se k poslednímu dni běžného účetního období (u kalendářního roku k 31. 12.),
- **mimořádná** – sestavuje se v případech, kdy se účetní knihy uzavírají mimo obvyklý konec období podle § 17 odst. 2 zákona, například ke dni předcházejícímu dni vstupu do likvidace, ke dni zrušení bez likvidace nebo ke dni předcházejícímu dni účinnosti rozhodnutí o úpadku,
- **mezitímní** – sestavuje se v průběhu účetního období, vyžaduje-li to zvláštní předpis (například při přeměně společnosti); při ní se účetní knihy neuzavírají.

Mimořádná závěrka má stejné náležitosti jako řádná, liší se jen rozvahovým dnem a důvodem sestavení. V praxi ji nejčastěji potkáte při vstupu firmy do likvidace nebo při insolvenci.

## Kdo a do kdy účetní závěrku projednává?

**Ve zkratce:** Schválení závěrky spadá do působnosti nejvyššího orgánu obchodní korporace. U s.r.o. a a.s. musí valná hromada řádnou závěrku **projednat** do 6 měsíců od konce období; může ji při tom také neschválit.

U s.r.o. a a.s. musí valná hromada podle § 181 odst. 2 a § 403 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb. řádnou závěrku **projednat nejpozději do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období**. Závěrka sestavená k 31. 12. 2025 tedy měla být projednána do **30. 6. 2026**. Výsledkem projednání nemusí být schválení.

Na schválení navazuje rozhodnutí o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty. Schválení samo o sobě nemění obsah už sestavené závěrky – platí, že závěrka se zveřejňuje, i kdyby ji nejvyšší orgán neschválil.

## Do kdy a kam se účetní závěrka zveřejňuje?

**Ve zkratce:** Jednotky zapsané ve veřejném rejstříku zveřejňují závěrku založením do sbírky listin. Auditované jednotky do 30 dnů od ověření a schválení, nejpozději však všechny do 12 měsíců od rozvahového dne.

Povinnost zveřejnění upravuje § 21a. Jednotky zapsané ve veřejném rejstříku ukládají závěrku do sbírky listin; podle § 72 rejstříkového zákona předkládají listiny **bez zbytečného odkladu** od rozhodné skutečnosti. U povinně auditovaných jednotek platí 30 dnů od ověření auditorem i schválení. Nejzazší hranice je 12 měsíců od rozvahového dne i bez schválení; není to obecné oprávnění čekat celý rok.

Postup podání i podrobnosti k jednotlivým výkazům popisuje text [zveřejnění účetní závěrky](https://ucto.cz/ucetnictvi/zverejneni-ucetni-zaverky).

## Co hrozí, když se závěrka nezveřejní?

**Ve zkratce:** Finanční úřad může uložit pokutu až 3 % hodnoty aktiv celkem (procentní sazba bez pevného stropu) a rejstříkový soud pořádkovou pokutu až 100 000 Kč.

Nezveřejnění závěrky je nejčastější sankcionovanou chybou. Finanční úřad může podle § 37a zákona č. 563/1991 Sb. uložit pokutu až **3 % hodnoty aktiv celkem** – jde o procentní sazbu z hodnoty aktiv, nikoli o pevnou částku. Rejstříkový soud může při neuposlechnutí výzvy k předložení listin podle § 104 zákona č. 304/2013 Sb. uložit pořádkovou pokutu až **100 000 Kč** a opakované neplnění může vést až k zahájení řízení o zrušení korporace.

## Musí mít účetní jednotka audit závěrky?

**Ve zkratce:** Od účetních období započatých 1. 1. 2026 se povinný audit podle § 20 týká zejména středních a velkých účetních jednotek, s výjimkami v tomto paragrafu. Malým a mikro jednotkám jej může uložit zvláštní právní předpis.

Zákon č. 316/2025 Sb. zúžil rozsah povinného auditu. Pro účetní období započatá od **1. 1. 2026** se audit podle § 20 váže zejména na **střední a velké** účetní jednotky; z velkých jsou vyňaty vybrané jednotky mimo subjekty veřejného zájmu a v § 20 odst. 2 jsou další výjimky. Pro období započatá před tímto datem musí malé jednotky při splnění původních podmínek audit ještě mít. Povinnost může i nadále uložit zvláštní předpis. Podrobnosti shrnuje text [povinný audit](https://ucto.cz/ucetnictvi/povinny-audit).

Kategorie jednotky se určuje podle hodnot aktiv, čistého obratu a počtu zaměstnanců (§ 1b zákona) – jak na ni, popisuje text [kategorie účetních jednotek](https://ucto.cz/ucetnictvi/kategorie-ucetnich-jednotek). Novela č. 316/2025 Sb. zvýšila hodnotová kritéria aktiv a obratu; hranice počtu zaměstnanců 10/50/250 zůstaly beze změny. Pozor na časovou působnost: zvýšené hodnotové limity kategorizace se posuzují u dříve započatých období, zatímco zúžený rozsah povinného auditu platí až pro období započatá od 1. 1. 2026.

## Jak dlouho se účetní závěrka archivuje?

**Ve zkratce:** Účetní závěrka a výroční zpráva se uchovávají 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají.

Podle § 31 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb. se **účetní závěrka a výroční zpráva uchovávají 10 let**, zatímco běžné účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy a účtový rozvrh jen 5 let. Lhůta běží od konce účetního období, kterého se dokument týká, a může se podle § 32 prodloužit, jsou-li doklady použity v jiném řízení (například daňové kontrole).

## Časté chyby kolem účetní závěrky

- **Vynechání přílohy.** Příloha je povinnou součástí závěrky v podvojném účetnictví; její rozsah se liší podle kategorie a dalších podmínek.
- **Sestavení bez inventarizace.** Bez doložené inventarizace majetku a závazků není závěrka průkazná (§ 29 a § 30 zákona).
- **Záměna závěrky a uzávěrky.** Uzávěrka je proces uzavření knih, závěrka je výsledný soubor výkazů.
- **Nezveřejnění ve sbírce listin.** Opomenutí zveřejnění je nejčastější sankcionovaná chyba; hrozí pokuta až 3 % aktiv nebo 100 000 Kč.
- **Špatné určení kategorie jednotky.** Chybné zařazení vede k nesprávnému rozsahu výkazů a může nesprávně vyloučit nebo zahrnout povinný audit.

## Shrnutí

Účetní závěrka je nedílný celek tvořený rozvahou, výkazem zisku a ztráty a přílohou (§ 18 zákona č. 563/1991 Sb.); obchodní společnosti mimo mikro a malé jednotky doplňují přehled o peněžních tocích a o změnách vlastního kapitálu, s výjimkou § 1a písm. b) až d) pro peněžní toky. Sestavuje se k rozvahovému dni, u kalendářního roku k 31. prosinci. U s.r.o. a a.s. ji valná hromada projedná do 6 měsíců od konce období (§ 181 odst. 2 a § 403 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb.) a jednotky zapsané ve veřejném rejstříku ji zveřejňují ve sbírce listin nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne. OSVČ závěrku řeší, jen pokud se stala účetní jednotkou (zápis do obchodního rejstříku, obrat nad 25 milionů Kč nebo dobrovolné rozhodnutí). Mimořádná závěrka se sestavuje při likvidaci, úpadku či zrušení společnosti. Souvislý výklad najdete v textu [účetní závěrka](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-zaverka).

## Často kladené otázky

### Jaký je rozdíl mezi účetní závěrkou a účetní uzávěrkou?

Účetní uzávěrka je proces, kterým se na konci období uzavírají účetní knihy – zaúčtují se závěrkové operace, vyčíslí výsledek hospodaření a uzavřou účty. Účetní závěrka je naopak výsledný soubor výkazů (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha), který z uzavřených knih vznikne. Podrobné srovnání nabízí text [účetní uzávěrka](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-uzaverka).

### Kdy se sestavuje účetní závěrka za rok 2025?

Řádná závěrka za rok 2025 se u jednotky účtující v kalendářním roce sestavuje k rozvahovému dni 31. 12. 2025. Vlastní zpracování (inventarizace, uzávěrkové operace, sestavení výkazů) probíhá zpravidla v prvních měsících roku 2026. U s.r.o. a a.s. pak musí být projednána do 30. 6. 2026 a zveřejněna nejpozději do 31. 12. 2026.

### Sestavuje účetní závěrku i OSVČ s daňovou evidencí?

Ne. OSVČ vedoucí pouze daňovou evidenci běžnou účetní závěrku nesestavuje. Samotný výdajový paušál však není výjimkou z povinnosti vést účetnictví, pokud vznikne podle zákona. Počátek vedení knih se řídí konkrétním důvodem podle § 4; při obratu nad 25 milionů Kč v roce 2026 jde zpravidla o účetní jednotku od roku 2027 a vedení knih od roku 2028, při zápisu podnikatele do obchodního rejstříku zásadně ode dne zápisu.

### Co je mimořádná účetní závěrka?

Mimořádná účetní závěrka se sestavuje k jinému dni než k poslednímu dni běžného účetního období, když je nutné mimořádně uzavřít účetní knihy podle § 17 odst. 2 zákona. Typicky jde o den předcházející vstupu do likvidace, den zrušení společnosti bez likvidace nebo den předcházející účinnosti rozhodnutí o úpadku.

### Do kdy se musí účetní závěrka zveřejnit?

Závěrku do sbírky listin předložte bez zbytečného odkladu podle § 72 rejstříkového zákona; nejzazší hranice podle § 21a je 12 měsíců od rozvahového dne. U povinně auditovaných jednotek platí navíc 30 dnů od splnění obou podmínek ověření a schválení. Čekání na schválení neruší nejzazší lhůtu.

### Co hrozí za nezveřejnění účetní závěrky?

Za nezveřejnění může účetní jednotce vzniknout pokuta podle § 37a zákona o účetnictví až 3 % hodnoty aktiv celkem. Rejstříkový soud může při neuposlechnutí výzvy k předložení listin uložit podle § 104 pořádkovou pokutu až 100 000 Kč. Zrušení korporace má další podmínky podle § 105 a § 105a; není automatickým následkem každého zpoždění.

### Musí malá s.r.o. mít audit účetní závěrky?

Od účetních období započatých 1. 1. 2026 se audit podle základního pravidla § 20 týká středních a velkých účetních jednotek (zákon č. 316/2025 Sb.). Malá ani mikro s.r.o. tak povinný audit nemá, pokud jí jej neukládá zvláštní předpis nebo není subjektem veřejného zájmu. Audit si může nechat provést dobrovolně.

---

# Účetnictví vs daňová evidence: rozdíly a kdo co musí vést

- URL: https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetnictvi-vs-danova-evidence
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Účetnictví vs daňová evidence 2026: hlavní rozdíly, kdo musí vést účetnictví (zápis do OR, obrat nad 25 mil. Kč) a komu stačí daňová evidence dle § 7b.

**Ve zkratce:** Účetnictví (dříve „podvojné účetnictví") sleduje **náklady a výnosy** bez ohledu na to, kdy peníze dorazí, a vede se podle **zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví**. Daňová evidence sleduje **příjmy a výdaje i majetek a dluhy**; peněžní příjmy a výdaje zachycuje zpravidla při úhradě, se zákonnými úpravami podle **§ 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů**. Účetní jednotky a vznik jejich povinností určují **§ 1 a § 4 zákona o účetnictví**. Patří mezi ně zejména české právnické osoby a vymezené podnikající fyzické osoby. U obratu nad **25 000 000 Kč** je nutné rozlišit rok překročení, vznik postavení účetní jednotky a pozdější začátek vedení účetnictví; některé neziskové právnické osoby mohou splnit podmínky jednoduchého účetnictví podle § 1f. Ostatním OSVČ stačí jednodušší daňová evidence, nebo mohou uplatnit výdajové paušály.

Volba mezi účetnictvím a daňovou evidencí je jedním z prvních rozhodnutí každého podnikatele a má dopad na to, kdy zaplatíte daň, kolik vás bude stát administrativa i jaké výkazy musíte odevzdat. Oba systémy přitom vedou ke stejnému cíli — správně stanovit základ daně z příjmů — jenže každý jiným způsobem a podle jiného zákona. Tento průvodce vysvětlí rozdíly do hloubky, ukáže na číslech, jak se liší výsledný základ daně, a jednoznačně určí, kdo si může vybrat a komu zákon vedení účetnictví nařizuje.

## Jaký je hlavní rozdíl mezi účetnictvím a daňovou evidencí?

Zásadní rozdíl je v **okamžiku, ke kterému se transakce promítne do základu daně**.

- **Daňová evidence** funguje na **hotovostním principu**: běžné peněžní příjmy a daňově uznatelné výdaje se zachycují při úhradě. Nejde však jen o bankovní a hotovostní pohyby: existují nepeněžní příjmy, odpisy a zákonné úpravy například při ukončení činnosti nebo změně způsobu výdajů.
- **Účetnictví** funguje na **akruálním principu** (zásada časové a věcné souvislosti): zachycuje **výnosy a náklady** v období, do kterého **věcně patří**, bez ohledu na pohyb peněz. Faktura za plnění věcně náležející prosinci bude zpravidla prosincovým výnosem i při lednové úhradě; samotné datum vystavení faktury období výnosu neurčuje.

Z toho plyne celá řada praktických důsledků. V účetnictví pracujete s **pohledávkami a závazky**, **časovým rozlišením** nákladů a výnosů, **rezervami** a **opravnými položkami**; sestavujete **rozvahu** a **výkaz zisku a ztráty**. V daňové evidenci vedete **příjmy a výdaje** i **majetek a dluhy včetně pohledávek a závazků**; běžně však nesestavujete účetní výkazy ani neúčtujete o rezervách na podvojných účtech.

| Hledisko                            | Daňová evidence                                                                       | Účetnictví                                                        |
| ----------------------------------- | ------------------------------------------------------------------------------------- | ----------------------------------------------------------------- |
| Právní úprava                       | § 7b zákona č. 586/1992 Sb. (o daních z příjmů)                                       | Zákon č. 563/1991 Sb. (o účetnictví)                              |
| Princip                             | Hotovostní (peníze přijaté/vydané)                                                    | Akruální (náklady a výnosy dle období)                            |
| Co se sleduje                       | Příjmy, výdaje, majetek, dluhy                                                        | Aktiva, pasiva, náklady, výnosy                                   |
| Co rozhoduje o základu daně         | Tok peněz a zákonné úpravy                                                            | Vznik nákladu/výnosu                                              |
| Výstup za rok                       | Soupis majetku a dluhů, evidence příjmů a výdajů                                      | Účetní závěrka (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha)           |
| Pohledávky a závazky v základu daně | Zpravidla až při úhradě; při přechodu režimů či ukončení činnosti mohou platit úpravy | Výnosy a náklady zpravidla při věcném vzniku, s daňovými úpravami |
| Náročnost                           | Nižší                                                                                 | Vyšší                                                             |

_Zdroj: § 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů; zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Platí pro rok 2026._

## Co je daňová evidence a co obsahuje?

Daňovou evidenci upravuje **§ 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů**. Je to evidence **pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů**, kterou vede fyzická osoba (OSVČ) s příjmy z podnikání podle § 7, pokud neuplatňuje výdaje paušálem a nevede účetnictví.

Daňová evidence podle § 7b obsahuje údaje o:

- **příjmech a výdajích** v členění potřebném pro zjištění základu daně (typicky peněžní deník),
- **majetku a dluzích** (závazcích) — soupis hmotného majetku, pohledávek, zásob, peněžních prostředků a dluhů.

Pro **obsahové vymezení složek majetku** se podle § 7b odst. 2 použijí předpisy o účetnictví (vyhláška č. 500/2002 Sb.), není-li v zákoně stanoveno jinak. Hmotný majetek se oceňuje podle § 29 zákona o daních z příjmů, pohledávky podle § 5; ostatní majetek pořizovací cenou, vlastními náklady, nebo cenou podle zákona o oceňování majetku.

Klíčová povinnost na konci roku: poplatník je podle § 7b odst. 4 povinen k poslednímu dni zdaňovacího období **zjistit skutečný stav zásob, hmotného majetku, pohledávek a dluhů** (provést inventuru) a o případných rozdílech upravit základ daně. Daňovou evidenci je nutné uchovávat **za všechna zdaňovací období, pro která neskončila lhůta pro stanovení daně** (§ 7b odst. 5).

Daňová evidence je tedy výrazně jednodušší než účetnictví: nesestavujete rozvahu ani výkaz zisku a ztráty, nepracujete s podvojnými zápisy na účtech a vystavená nezaplacená faktura vám základ daně nezvedá.

## Co je účetnictví a v čem je složitější?

Účetnictví (dříve označované jako „podvojné účetnictví") se řídí **zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví**, a navazujícími předpisy — zejména **vyhláškou č. 500/2002 Sb.** a Českými účetními standardy. Účetní jednotka v něm zachycuje **úplně, průkazně a správně** všechny účetní případy metodou **podvojných zápisů** na účtech aktiv, pasiv, nákladů a výnosů.

Z účetnictví na konci účetního období vzniká **účetní závěrka** podle § 18 zákona o účetnictví, kterou tvoří:

- **rozvaha** (bilance) — přehled o majetku (aktivech) a zdrojích jeho krytí (pasivech),
- **výkaz zisku a ztráty** — přehled o nákladech, výnosech a výsledku hospodaření,
- **příloha** vysvětlující a doplňující údaje obou výkazů (případně přehled o peněžních tocích a o změnách vlastního kapitálu).

Na rozdíl od daňové evidence účetnictví pracuje s **časovým rozlišením** (účty 381–385), **dohadnými položkami**, **rezervami** i **opravnými položkami** k pohledávkám. Zachycuje **pohledávky a závazky** a související výnosy a náklady ve věcně a časově příslušném období. Účetnictví je samo nevytváří a ne každý účetní náklad je daňově uznatelný; u některých položek zákon pro uznání požaduje zaplacení. Účetnictví je proto informačně bohatší — dává obraz o majetkové a finanční situaci firmy v čase — ale je administrativně i odborně náročnější.

Podrobnosti o sestavení výkazů řeší samostatný článek [účetní závěrka](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-zaverka). Náležitostmi prvotních dokladů se zabývá text [účetní doklady](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-doklady).

## Kdo musí vést účetnictví v roce 2026?

Okruh subjektů, které musí povinně vést účetnictví (jsou tzv. **účetní jednotkou**), vymezuje **§ 1 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví**. Účetnictví musí vést zejména:

1. **právnické osoby se sídlem v ČR** (s.r.o., a.s., družstva, spolky a další); některé neziskové osoby mohou při splnění § 1f vést jednoduché účetnictví, které se liší od zde popisovaného podvojného,
2. **fyzické osoby zapsané v obchodním rejstříku**,
3. **fyzické osoby, jejichž obrat** podle zákona o DPH (včetně plnění osvobozených) **přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč**,
4. fyzické osoby, kterým povinnost vést účetnictví **ukládá zvláštní právní předpis**,
5. fyzické osoby, které vedou účetnictví **dobrovolně** na základě svého rozhodnutí,
6. fyzické osoby, které jsou **společníky sdruženými ve společnosti** (dříve sdružení), pokud alespoň jeden společník patří mezi účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. d) až f) nebo h) až l).

Pro běžnou OSVČ je rozhodující kritérium **obratu 25 000 000 Kč**. Překročí-li jej fyzická osoba za kalendářní rok, stává se účetní jednotkou a **povinnost vést účetnictví jí vzniká od prvního dne účetního období následujícího po roce, v němž se účetní jednotkou stala** (§ 4 odst. 3 zákona o účetnictví). Při překročení obratu v roce **2026** se tedy stane účetní jednotkou od **1. 1. 2027** a účetnictví začne vést od **1. 1. 2028**, nevznikne-li jiný důvod dříve. U zápisu do rejstříku a dalších titulů se začátek řídí jinými odstavci § 4. Při pokračujícím podnikání musí vedení účetnictví zachovat nejméně **5 po sobě jdoucích účetních období** (§ 4 odst. 7); výjimkou je ukončení činnosti.

> **Pozor na záměnu pojmů:** Obrat pro povinnost účetnictví (25 mil. Kč podle § 1 zákona o účetnictví) **není** totéž co tuzemské obratové hranice pro registraci k DPH (**2 000 000 Kč a 2 536 500 Kč** podle § 6 zákona o DPH) ani co limit pro paušální daň. Jde o různé veličiny s vlastními pravidly. Více o povinnosti účetnictví rozebírá samostatný článek [kdo musí vést účetnictví](https://ucto.cz/ucetnictvi/kdo-musi-vest-ucetnictvi).

## Kdo si může zvolit daňovou evidenci?

Daňovou evidenci podle § 7b zákona o daních z příjmů může vést **fyzická osoba s příjmy z podnikání (§ 7)**, která **není účetní jednotkou** podle výčtu výše — tedy zejména OSVČ, která:

- **není zapsaná v obchodním rejstříku**,
- **nepřekročila obrat 25 000 000 Kč** za předchozí kalendářní rok,
- **nemá povinnost účetnictví** z jiného zvláštního předpisu a
- **nerozhodla se** vést účetnictví dobrovolně.

Taková OSVČ má fakticky **tři varianty**, jak stanovit daň z příjmů při splnění podmínek jednotlivých režimů:

1. **Daňová evidence** — eviduje skutečné příjmy a výdaje podle § 7b. Vhodné, když má reálné a doložitelné výdaje.
2. **Výdajové paušály** — místo skutečných výdajů uplatní procento z příjmů (80 % / 60 % / 40 % / 30 % podle druhu činnosti, s ročními stropy). Tehdy daňovou evidenci v plném rozsahu vést nemusí, vede záznamy o příjmech a evidenci pohledávek podle § 7 odst. 8. Ostatní evidence například pro DPH tím nezanikají. Procentní výdaje lze použít i při vedení účetnictví; pro jejich výpočet se příjmy podle § 7 odst. 8 stanoví, jako by poplatník účetní jednotkou nebyl.
3. **Paušální daň** — při splnění podmínek platí jednu měsíční částku, která zahrnuje daň i pojistné, a běžné přiznání ani přehledy zpravidla nepodává.

Která varianta je výhodnější, závisí na výši a doložitelnosti výdajů. Srovnání skutečných výdajů s procentem najdete v kalkulačce [výdajových paušálů](https://ucto.cz/kalkulacka-vydajovych-pausalu); kompletní výpočet daně OSVČ řeší [kalkulačka daně z příjmů OSVČ](https://ucto.cz/kalkulacka-dane-z-prijmu-osvc).

## Jak se liší kategorie účetních jednotek (mikro, malá, střední, velká)?

Vede-li podnikatel účetnictví, zařazuje se podle velikosti do jedné ze **čtyř kategorií účetních jednotek** (§ 1b zákona o účetnictví). Kategorie určuje rozsah účetnictví, povinnost auditu i zveřejňování. Limity byly novelou **zákona č. 316/2025 Sb.** zvýšeny přibližně o 20 až 22 %. Podle přechodných ustanovení se nové limity posuzují již pro období započatá od roku 2024:

| Kategorie               | Aktiva celkem (max)           | Roční úhrn čistého obratu (max) | Průměrný počet zaměstnanců (max) |
| ----------------------- | ----------------------------- | ------------------------------- | -------------------------------- |
| Mikro účetní jednotka   | 11 mil. Kč                    | 22 mil. Kč                      | 10                               |
| Malá účetní jednotka    | 120 mil. Kč                   | 240 mil. Kč                     | 50                               |
| Střední účetní jednotka | 600 mil. Kč                   | 1 200 mil. Kč                   | 250                              |
| Velká účetní jednotka   | překračuje hodnoty střední ÚJ | —                               | —                                |

_Zdroj: § 1b zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 316/2025 Sb. Zařazení podle pravidla „alespoň 2 ze 3 hodnot ve 2 po sobě jdoucích obdobích". Platí pro rok 2026._

Mikro, malá a střední jednotka nepřekračují alespoň dvě ze tří příslušných mezí; malá přitom nesmí být mikro a střední nesmí být mikro ani malá. První období vychází z důvodného předpokladu. Změna kategorie se posuzuje podle dvou po sobě jdoucích rozvahových dnů řádné závěrky a projeví se od následujícího období (§ 1e). Obecná povinnost auditu podle § 20 zákona o účetnictví se od roku 2026 vztahuje na **střední a velké** účetní jednotky; povinnost může jiné jednotce uložit zvláštní právní předpis a zákon obsahuje výjimky.

## Modelový příklad: jak se liší základ daně

Nejlépe je rozdíl vidět na číslech. OSVČ (řemeslník, neplátce DPH) vystavil v prosinci 2026 fakturu na **120 000 Kč** za zakázku, kterou dokončil 28. 12. 2026. Odběratel ji zaplatil až **15. ledna 2027**. Zároveň řemeslník v prosinci nakoupil materiál za **40 000 Kč**, který do konce roku zaplatil a spotřeboval na tuto zakázku. Předpokládáme běžný daňově uznatelný materiál, žádné další operace ani zvláštní daňové úpravy.

**V daňové evidenci (§ 7b):**

- Příjem z faktury **se do roku 2026 nezapočítá** — peníze přišly až v lednu 2027. Patří tedy do příjmů roku 2027.
- Výdaj za materiál **se do roku 2026 započítá** — byl zaplacen v prosinci.
- Dopad na základ daně roku 2026: **−40 000 Kč** (jen výdaj). Příjem 120 000 Kč zdaní až v roce 2027.

**V účetnictví:**

- Výnos z faktury **patří do roku 2026** — plnění bylo uskutečněno 28. 12. 2026 (vznik pohledávky), datum platby je nepodstatné.
- Náklad za materiál (je-li spotřebován) **patří do roku 2026**.
- Dopad na výsledek hospodaření roku 2026: **+120 000 − 40 000 = +80 000 Kč**.

Stejná situace tak v daňové evidenci znamená za rok 2026 daňovou ztrátu z této operace, zatímco v účetnictví zisk 80 000 Kč. V tomto modelu se výnos a peněžní příjem promítnou do různých let. Po úhradě faktury v roce 2027 se součet výsledků z popsané operace vyrovná, pokud nevzniknou jiné úpravy. To není obecná záruka stejné daně či pojistného v obou režimech: záleží i na ostatních položkách a pravidlech jednotlivých let.

## Společné body: oba systémy řeší majetek i doklady

Ať vedete daňovou evidenci, nebo účetnictví, některé povinnosti máte společné:

- **Odpisy majetku.** Pro samostatné movité věci je pro daňový hmotný majetek zpravidla rozhodující vstupní cena **vyšší než 80 000 Kč** a funkce delší než rok. Stavby mají jiná pravidla, pozemky se neodpisují. Daňové odpisy podle § 26 a násl. lze uplatňovat v obou režimech; účetní odpisy se stanoví samostatně a daňové odpisování není obecně povinné. Postup popisuje článek [odpisy majetku](https://ucto.cz/ucetnictvi/odpisy-majetku).
- **Doklady.** V obou případech musíte mít k transakcím **průkazné doklady** (faktury, paragony, výpisy). Náležitosti rozebírá text [účetní doklady](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-doklady).
- **Archivace.** Účetní doklady a knihy se uchovávají nejméně **5 let**, účetní závěrka a výroční zpráva **10 let** (§ 31 zákona o účetnictví); daňové doklady pro DPH **10 let**. Daňovou evidenci uchovávejte po celou lhůtu pro stanovení daně; u účetních záznamů ověřte také důvody delší úschovy podle § 32.
- **Mzdová agenda.** Zaměstnáváte-li lidi, vedete v obou režimech mzdové výpočty stejně — orientaci v čisté výplatě dává článek [čistá mzda](https://mzdy.cz/mzda/cista-mzda).

## Časté chyby při volbě mezi účetnictvím a daňovou evidencí

- **Záměna obratů.** Limit 25 mil. Kč pro povinné účetnictví se plete s hranicemi 2 mil. Kč a 2 536 500 Kč pro tuzemskou registraci k DPH. Jde o odlišná pravidla — překročení jedné hranice nemá automaticky stejný účinek v druhém režimu.
- **Předčasný přechod zpět.** Kdo začne vést účetnictví (povinně či dobrovolně), musí v něm při pokračující činnosti setrvat **minimálně 5 účetních období** (§ 4 odst. 7). Nelze ho rok co rok střídat s daňovou evidencí.
- **Opomenutí přechodu při překročení limitu.** Při obratovém důvodu jsou dva kroky: překročení v roce 2026 znamená postavení účetní jednotky od 2027 a začátek vedení účetnictví od 2028, pokud jiný titul nezačne dříve. Je třeba provést přechod podle přílohy zákona o daních z příjmů (úprava základu daně o pohledávky, závazky a zásoby).
- **Vedení účetnictví ze setrvačnosti.** U dobrovolného účetnictví zvažte informační přínos pro řízení firmy, banku či investora a náklady na vedení. Před návratem k daňové evidenci prověřte zákonné důvody, pět účetních období a přechodové daňové úpravy.
- **Nesprávné zachycení faktury na přelomu roku.** V daňové evidenci rozhoduje datum platby, v účetnictví datum uskutečnění plnění. Zaměna obojího vede k chybnému zdanění ve špatném roce.

## Související témata a nástroje

- [převzetí účetnictví](https://ucto.cz/ucetnictvi/prevzeti-ucetnictvi) hodí se při přechodu mezi evidencí a účetnictvím.

## Shrnutí: účetnictví vs daňová evidence v kostce

- **Daňová evidence** (§ 7b zákona č. 586/1992 Sb.) je jednodušší, funguje na **hotovostním principu** a stačí většině OSVČ.
- **Účetnictví** (zákon č. 563/1991 Sb.) je náročnější, funguje na **akruálním principu** a vrcholí **účetní závěrkou**.
- **Okruh účetních jednotek** stanoví § 1 odst. 2; pro začátek vedení je nutné použít také § 4. U některých neziskových právnických osob je přípustné jednoduché účetnictví podle § 1f.
- **Daňovou evidenci si může zvolit** OSVČ, která není účetní jednotkou; alternativou jsou výdajové paušály nebo paušální daň.
- Při překročení obratové hranice v roce 2026 vzniká postavení účetní jednotky od 2027 a vedení účetnictví od 2028; jiné tituly mají jiné termíny. Při pokračujícím podnikání platí nejméně **5 účetních období**. Podrobnosti viz [kdo musí vést účetnictví](https://ucto.cz/ucetnictvi/kdo-musi-vest-ucetnictvi).

## Často kladené otázky

### Jaký je hlavní rozdíl mezi účetnictvím a daňovou evidencí?

Hlavní rozdíl je v okamžiku, kdy se transakce promítne do základu daně. Daňová evidence (§ 7b zákona č. 586/1992 Sb.) pracuje na hotovostním principu — rozhoduje skutečný příjem a výdaj peněz. Účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb.) pracuje na akruálním principu — zachycuje náklady a výnosy v období, do kterého věcně patří, bez ohledu na pohyb peněz. Účetní výnosy a náklady ovlivní hospodářský výsledek; základ daně z něj vychází po zákonných úpravách, u některých výdajů například až po zaplacení.

### Kdy musí OSVČ povinně vést účetnictví?

OSVČ musí vést účetnictví, pokud je zapsaná v obchodním rejstříku, pokud její obrat za bezprostředně předcházející kalendářní rok přesáhl 25 000 000 Kč, pokud jí to ukládá zvláštní předpis, je společníkem ve společnosti s účetní jednotkou, nebo se pro účetnictví rozhodla dobrovolně (§ 1 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb.). Tento odložený začátek podle § 4 odst. 3 platí pro obratový titul: překročení v roce 2026 → účetní jednotka od 2027 → vedení od 2028. Zápis do rejstříku zakládá povinnost již dnem zápisu; ostatní tituly mají pravidla § 4 odst. 4 až 6.

### Jaký je obrat pro povinné vedení účetnictví v roce 2026?

Pro povinné vedení účetnictví u fyzických osob je rozhodující obrat 25 000 000 Kč za bezprostředně předcházející kalendářní rok podle § 1 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Tento limit se nezaměňuje s obratovými hranicemi 2 000 000 Kč a 2 536 500 Kč pro tuzemskou registraci k DPH (§ 6 zákona o DPH).

### Mohu přejít z účetnictví zpět na daňovou evidenci?

Ano, ale ne ihned. Kdo začne vést účetnictví (povinně i dobrovolně), musí v něm při pokračující činnosti podle § 4 odst. 7 zákona o účetnictví setrvat nejméně 5 po sobě jdoucích účetních období; zákon připouští dřívější ukončení při skončení činnosti. Teprve poté, pominou-li důvody (například klesne obrat trvale pod 25 mil. Kč a podnikatel není zapsán v obchodním rejstříku), může přejít zpět na daňovou evidenci.

### Je výdajový paušál totéž co daňová evidence?

Ne. Daňová evidence eviduje skutečné příjmy a výdaje podle § 7b. Výdajový paušál naopak nahrazuje skutečné výdaje pevným procentem z příjmů (80 / 60 / 40 / 30 %). Při paušálu nevedete daňovou evidenci výdajů v plném rozsahu — stačí evidence příjmů a pohledávek. Která varianta je výhodnější, závisí na tom, zda vaše skutečné výdaje převyšují procentní paušál.

### Co je výsledkem účetnictví na konci roku?

Výsledkem účetnictví je účetní závěrka podle § 18 zákona č. 563/1991 Sb., kterou tvoří rozvaha (bilance), výkaz zisku a ztráty a příloha. U daňové evidence žádná závěrka nevzniká — na konci roku se jen zjistí skutečný stav majetku a dluhů (inventura) a sestaví se přehled příjmů a výdajů pro daňové přiznání.

---

# Účtová osnova a účtový rozvrh

- URL: https://ucto.cz/ucetnictvi/uctova-osnova
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Účtová osnova 2026: co je směrná účtová osnova, jak se z ní sestaví účtový rozvrh, přehled účtových tříd 0–9 a praktický postup s příklady účtů.

**Ve zkratce:** Účtová osnova je závazné uspořádání a označení účtů, ze kterého si každá účetní jednotka sestaví vlastní **účtový rozvrh** se seznamem konkrétních účtů, které pro své účetnictví potřebuje. Pro podnikatele ji vymezuje **§ 14 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví**, a podrobně rozvádí **vyhláška č. 500/2002 Sb.** (směrná účtová osnova v příloze č. 4). Účtová osnova má **10 účtových tříd číslovaných 0 až 9**; třídy 0 až 7 slouží finančnímu účetnictví, třídy 8 a 9 vnitropodnikovému (manažerskému) účetnictví.

Účtová osnova a účtový rozvrh jsou základem každého podvojného účetnictví. Bez nich by nešlo systematicky zaúčtovat jediný účetní případ ani sestavit účetní závěrku. Tento průvodce vysvětluje rozdíl mezi směrnou účtovou osnovou a účtovým rozvrhem, projde všech deset účtových tříd s příklady účtů, ukáže, jak se z účtu pozná jeho zařazení, a popíše krok za krokem, jak si účtový rozvrh sestavit.

## Co je účtová osnova?

**Ve zkratce:** Účtová osnova (přesněji směrná účtová osnova) je závazné schéma, které určuje uspořádání a označení účtových tříd, popřípadě účtových skupin nebo syntetických účtů. Stanoví ji § 14 zákona č. 563/1991 Sb. a pro podnikatele ji obsahuje příloha č. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb.

Podle § 14 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, směrná účtová osnova „určuje uspořádání a označení účtových tříd, popřípadě účtových skupin nebo i syntetických účtů pro účtování o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření“. Toto uspořádání musí zajistit sestavení účetní závěrky.

Směrná účtová osnova je tedy jakousi kostrou, do které se vejde každý myslitelný účetní případ podniku. Není to seznam jednotlivých účtů, ale rámec – říká, že například peněžní prostředky patří do třídy 2, náklady do třídy 5 a výnosy do třídy 6. Konkrétní podobu osnovy pro podnikatele najdete v příloze č. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Pro jiné typy účetních jednotek (banky, pojišťovny, nevýdělečné organizace, organizační složky státu) platí samostatné prováděcí vyhlášky s vlastní směrnou účtovou osnovou.

V běžné praxi se zkráceně mluví jen o „účtové osnově“. Pozor na časté překlepy a záměny: správně je **účtová** osnova (od slova „účet“), nikoli „účetní osnova“. Stejně tak se píše **účtový** rozvrh, ne „účetní rozvrh“.

## Jaký je rozdíl mezi účtovou osnovou a účtovým rozvrhem?

**Ve zkratce:** Směrná účtová osnova je obecné, závazné schéma platné pro všechny. Účtový rozvrh je konkrétní seznam účtů jedné účetní jednotky, který si z osnovy sestaví podle svých potřeb. Osnova je společný „číselník“, rozvrh je váš osobní výběr účtů.

Tyto dva pojmy se často zaměňují, přestože označují odlišné věci. Vztah mezi nimi popisuje § 14 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb.: „Na podkladě směrné účtové osnovy […] jsou účetní jednotky povinny sestavit účtový rozvrh, v němž uvedou účty potřebné k zaúčtování všech účetních případů a k sestavení účetní závěrky v dané účetní jednotce.“

| Hledisko      | Směrná účtová osnova                               | Účtový rozvrh                          |
| ------------- | -------------------------------------------------- | -------------------------------------- |
| Co to je      | Závazné schéma tříd a skupin                       | Konkrétní seznam účtů jedné jednotky   |
| Kdo ji určuje | Stát (vyhláška č. 500/2002 Sb.)                    | Účetní jednotka sama                   |
| Platnost      | Pro všechny účetní jednotky daného typu            | Pouze pro danou účetní jednotku        |
| Obsah         | Účtové třídy a skupiny                             | Konkrétní syntetické i analytické účty |
| Příklad       | Třída 2, skupina 22 (Peněžní prostředky na účtech) | Účet 221001 – Běžný účet u banky XY    |

Zdroj: § 14 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a vyhláška č. 500/2002 Sb., stav k roku 2026.

Jinými slovy: směrná účtová osnova je společná pro všechny a definuje hranice. Účtový rozvrh je individuální – malý e-shop si vystačí s několika desítkami účtů, zatímco výrobní podnik s pobočkami v zahraničí jich může mít stovky. Oba ale vycházejí ze stejné osnovy, takže jejich účetnictví je vzájemně srovnatelné a kontrolovatelné.

## Přehled účtových tříd 0 až 9

**Ve zkratce:** Účtová osnova pro podnikatele se dělí do deseti účtových tříd (0 až 9). Třídy 0 až 4 obsahují rozvahové účty (aktiva a pasiva), třídy 5 a 6 výsledkové účty (náklady a výnosy), třída 7 závěrkové a podrozvahové účty a třídy 8 a 9 jsou vyhrazeny vnitropodnikovému účetnictví.

První číslice běžně používaného trojmístného syntetického účtu udává účtovou třídu, první dvě číslice účtovou skupinu a třetí doplňuje označení syntetického účtu, které si účetní jednotka stanoví v rámci skupiny. Účet 221 tak v obvyklém účtovém rozvrhu patří do třídy 2, skupiny 22 (peněžní prostředky na účtech) a používá se pro bankovní účty. Vyhláška závazně předepisuje skupinu 22, nikoli konkrétní číslo 221.

| Třída | Název                                            | Co obsahuje                                                               | Typ účtů                    |
| ----- | ------------------------------------------------ | ------------------------------------------------------------------------- | --------------------------- |
| 0     | Dlouhodobý majetek                               | Hmotný, nehmotný a finanční dlouhodobý majetek, oprávky                   | rozvahové (aktiva)          |
| 1     | Zásoby                                           | Materiál, výrobky, zboží, zálohy na zásoby                                | rozvahové (aktiva)          |
| 2     | Krátkodobý finanční majetek a peněžní prostředky | Pokladna, bankovní účty, krátkodobé úvěry a cenné papíry                  | rozvahové (aktiva i pasiva) |
| 3     | Zúčtovací vztahy                                 | Pohledávky, závazky, zúčtování se zaměstnanci, daněmi a institucemi       | rozvahové (aktiva i pasiva) |
| 4     | Kapitálové účty a dlouhodobé závazky             | Vlastní kapitál, rezervy, dlouhodobé závazky i odložená daňová pohledávka | rozvahové (převážně pasiva) |
| 5     | Náklady                                          | Spotřeba materiálu a energie, služby, osobní náklady, odpisy              | výsledkové (náklady)        |
| 6     | Výnosy                                           | Tržby z prodeje, finanční a ostatní výnosy                                | výsledkové (výnosy)         |
| 7     | Závěrkové a podrozvahové účty                    | Počáteční a konečné rozvažné účty, účet zisků a ztrát, podrozvaha         | závěrkové a podrozvahové    |
| 8 a 9 | Vnitropodnikové (manažerské) účetnictví          | Volné pro vlastní vnitřní kalkulace a řízení nákladů                      | dle rozhodnutí jednotky     |

Zdroj: příloha č. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb. (směrná účtová osnova pro podnikatele), stav k roku 2026.

Účtové třídy 0 až 7 jsou určeny pro soustavu finančního účetnictví a jejich uspořádání je dáno vyhláškou. Naproti tomu obsah tříd 8 a 9 si účetní jednotka stanoví zcela sama – slouží jí k vnitropodnikovému (manažerskému) účetnictví, tedy ke sledování nákladů na střediska, zakázky nebo výkony. Podle ČÚS č. 001 bodu 2.5 však vnitropodnikové účetnictví musí poskytnout průkazné podklady například pro ocenění zásob vlastní činnosti a aktivaci výkonů; tím může ovlivnit i finanční účetnictví a základ daně. Může být vedeno na analytických účtech, v samostatném okruhu tříd 8 a 9 nebo kombinovaně.

### Rozvahové a výsledkové účty

Třídy se dají rozdělit podle toho, do kterého výkazu jejich konečné zůstatky vstupují:

- **Rozvahové účty (třídy 0 až 4)** zachycují stav majetku a zdrojů jeho krytí. Jejich zůstatky se k rozvahovému dni přenášejí do rozvahy (bilance).
- **Výsledkové účty (třídy 5 a 6)** zachycují náklady a výnosy za období. Jejich zůstatky tvoří výkaz zisku a ztráty a jejich rozdíl je výsledek hospodaření.
- **Závěrkové a podrozvahové účty (třída 7)** slouží k otevírání a uzavírání účetních knih a k evidenci skutečností, které se nevykazují v rozvaze (například některý majetek užívaný na základě nájmu).

Toto rozdělení je klíčové pro pochopení podvojného účetnictví: každý účetní případ se zachycuje souvztažně na dvou účtech (na straně Má dáti jednoho a Dal druhého) a podle toho, zda jde o rozvahové, nebo výsledkové účty, se mění majetek, nebo výsledek hospodaření.

## Jak poznat zařazení účtu z jeho čísla?

**Ve zkratce:** Běžně používaný syntetický účet má trojmístné číslo. První číslice označuje účtovou třídu, první dvě účtovou skupinu a třetí doplňuje označení účtu zvoleného účetní jednotkou. Další číslice mohou sloužit analytickému členění.

Logika číslování je u podnikatelů praktická: závazné označení účtové skupiny napoví druh položky, kdežto syntetický účet v rámci skupiny stanoví účetní jednotka (§ 46 vyhlášky):

- **1. číslice = účtová třída** (0–9). Například číslice 5 znamená náklad.
- **První dvě číslice dohromady = účtová skupina.** Například 50 jsou „Spotřebované nákupy“, 51 „Služby“, 52 „Osobní náklady“.
- **3. číslice doplňuje syntetický účet.** Například v běžném rozvrhu je 521 „Mzdové náklady“ a 524 „Zákonné sociální pojištění“ (sociální i zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem); jejich přesná čísla neurčuje příloha vyhlášky.

Praktický příklad rozkladu účtu **521 – Mzdové náklady**:

| Pozice     | Hodnota | Význam                               |
| ---------- | ------- | ------------------------------------ |
| 1. číslice | 5       | Účtová třída 5 – Náklady             |
| 2. číslice | 2       | Účtová skupina 52 – Osobní náklady   |
| 3. číslice | 1       | Syntetický účet 521 – Mzdové náklady |

Za třetí číslicí může účetní jednotka pokračovat libovolným analytickým členěním. Účet 311 – Pohledávky z obchodních vztahů si například firma rozdělí na 311001 (tuzemští odběratelé) a 311002 (zahraniční odběratelé). Analytické účty si jednotka tvoří sama podle svých potřeb, vždy ale musí respektovat zařazení do syntetického účtu a účtové skupiny dané osnovou.

## Co je účtový rozvrh a jak ho sestavit?

**Ve zkratce:** Účtový rozvrh je seznam všech syntetických a analytických účtů, které účetní jednotka skutečně používá. Podle § 14 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb. ho každá jednotka musí sestavit na podkladě směrné účtové osnovy tak, aby pokryl všechny její účetní případy.

Účtový rozvrh není dobrovolný dokument – je to povinný účetní záznam podle § 14 zákona o účetnictví. Sestavuje se podle těchto pravidel:

1. **Vyjděte ze směrné účtové osnovy.** Závazné jsou označení a uspořádání účtových tříd a skupin podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. Z nich vybíráte, co potřebujete.
2. **Vyberte potřebné syntetické účty.** Při vedení účetnictví v plném rozsahu stanoví účetní jednotka podle § 46 vyhlášky č. 500/2002 Sb. uspořádání a obsah syntetických účtů v rámci jednotlivých účtových skupin. U výsledovky v účelovém členění nemusí dodržet členění skupin 50 až 55 a 60 až 64. Nepoužité účty do rozvrhu zahrnovat nemusíte.
3. **Doplňte analytické a podrozvahové účty.** Podle potřeby členění (například podle středisek, zakázek, sazeb DPH nebo měn) si k syntetickým účtům přidáte analytiku.
4. **Sestavte rozvrh pro každé účetní období.** Podle § 14 odst. 3 zákona o účetnictví se účtový rozvrh sestavuje pro každé účetní období a v jeho průběhu jej lze doplňovat.
5. **Evidujte a uchovejte jeho platnou verzi.** Formální schválení vnitřním předpisem je vhodný organizační postup; § 14 je jako zvláštní podmínku nestanoví.

### Plný a zjednodušený rozsah účetnictví

Rozsah účtového rozvrhu závisí na tom, zda jednotka vede účetnictví v plném, nebo ve zjednodušeném rozsahu. Podle § 46 vyhlášky č. 500/2002 Sb. platí:

- **plný rozsah** – jednotka v účtovém rozvrhu stanoví uspořádání a obsah **syntetických účtů** v rámci účtových skupin směrné účtové osnovy,
- **zjednodušený rozsah** – jednotka může sestavit účtový rozvrh, v němž uvede **pouze účtové skupiny** (dvoumístné), nevyžaduje-li zvláštní právní předpis členění podrobnější.

Zjednodušený rozsah mohou využít zejména některé menší jednotky, u nichž to zákon o účetnictví připouští (například některé spolky a další subjekty podle § 9 zákona č. 563/1991 Sb.). Obchodní společnosti podle § 9 zákona o účetnictví vedou účetnictví v plném rozsahu, a proto pracuje se syntetickými, případně analytickými účty.

### Kdy se účtový rozvrh musí měnit?

Nový rozvrh se sice formálně sestavuje pro každé období, ale podle § 14 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb. platí praktická úleva: pokud nedochází k prvnímu dni účetního období ke změně účtového rozvrhu platného v předcházejícím období, může účetní jednotka postupovat podle dosavadního rozvrhu i v následujícím účetním období. Měnit ho je tedy potřeba hlavně tehdy, když se rozšíří činnost firmy, změní se legislativa (nové účty), nebo když jednotka začne sledovat novou analytiku.

## Účtová osnova v praxi: příklady vybraných účtů

**Ve zkratce:** Na konkrétních účtech je nejlépe vidět, jak osnova funguje. Níže je výběr nejčastěji používaných syntetických účtů napříč třídami – od dlouhodobého majetku přes mzdy až po tržby.

| Účet | Název                                    | Třída                                                |
| ---- | ---------------------------------------- | ---------------------------------------------------- |
| 022  | Hmotné movité věci a jejich soubory      | 0 – Dlouhodobý majetek                               |
| 112  | Materiál na skladě                       | 1 – Zásoby                                           |
| 211  | Pokladna                                 | 2 – Krátkodobý finanční majetek a peněžní prostředky |
| 221  | Bankovní účty                            | 2 – Krátkodobý finanční majetek a peněžní prostředky |
| 311  | Pohledávky z obchodních vztahů           | 3 – Zúčtovací vztahy                                 |
| 321  | Závazky z obchodních vztahů (dodavatelé) | 3 – Zúčtovací vztahy                                 |
| 343  | Daň z přidané hodnoty                    | 3 – Zúčtovací vztahy                                 |
| 411  | Základní kapitál                         | 4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky             |
| 501  | Spotřeba materiálu                       | 5 – Náklady                                          |
| 521  | Mzdové náklady                           | 5 – Náklady                                          |
| 602  | Tržby za služby                          | 6 – Výnosy                                           |

Zdroj: příloha č. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb.; konkrétní syntetické účty si účetní jednotka stanoví v účtovém rozvrhu. Stav k roku 2026.

Zvláštní postavení mají účty **časového rozlišení** ve skupině 38 (Přechodné účty aktiv a pasiv). Patří sem 381 – Náklady příštích období, 382 – Komplexní náklady příštích období, 383 – Výdaje příštích období, 384 – Výnosy příštích období a 385 – Příjmy příštích období. Aktivní účty časového rozlišení jsou 381, 382 a 385, pasivní 383 a 384. Slouží k tomu, aby náklady a výnosy patřily do období, se kterým věcně a časově souvisejí.

Každý zápis v účetnictví navíc vychází z konkrétního dokladu. Jak musí takový doklad vypadat a co je jeho povinnou náležitostí, popisuje text [účetní doklady](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-doklady).

## Jak dlouho se účtový rozvrh archivuje?

**Ve zkratce:** Účtový rozvrh se uchovává nejméně 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týká, podle § 31 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb.

Účtový rozvrh je účetní záznam, a proto podléhá archivační povinnosti. Podle § 31 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb. se účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy a účtový rozvrh uchovávají **po dobu 5 let** počínajících koncem účetního období, kterého se týkají. Pro srovnání: účetní závěrka a výroční zpráva se uchovávají 10 let. Lhůta se může podle § 32 zákona prodloužit, jsou-li dokumenty potřeba v jiném řízení, typicky při daňové kontrole.

## Časté chyby u účtové osnovy a účtového rozvrhu

- **Záměna pojmů osnova a rozvrh.** Směrná účtová osnova je závazné schéma pro všechny; účtový rozvrh je váš konkrétní výběr účtů. Nejsou to synonyma.
- **Nesprávné zařazení účtu do třídy.** Náklad omylem zaúčtovaný do třídy výnosů zkresluje výsledek hospodaření i daňový základ.
- **Chybějící analytika u DPH a mezd.** Bez analytického členění (sazby DPH, druhy pojištění) nelze spolehlivě sestavit přiznání a přehledy.
- **Chybějící účtový rozvrh.** Rozvrh je povinný účetní záznam podle § 14; jeho absence ztěžuje průkazné vedení účetnictví.
- **Použití zastaralých názvů tříd.** Třída 2 se dnes jmenuje „Krátkodobý finanční majetek a peněžní prostředky“ a třída 3 „Zúčtovací vztahy“ – starší materiály někdy uvádějí neaktuální názvy.

## Související témata a nástroje

- [převzetí účetnictví](https://ucto.cz/ucetnictvi/prevzeti-ucetnictvi) pomáhá zkontrolovat účetní strukturu při změně účetní.

## Shrnutí

Účtová osnova je závazné schéma uspořádání a označení účtových tříd a skupin, které pro podnikatele stanoví § 14 zákona č. 563/1991 Sb. a příloha č. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Má deset účtových tříd (0 až 9): třídy 0 až 4 jsou převážně rozvahové, třídy 5 a 6 výsledkové, třída 7 závěrková a podrozvahová a třídy 8 a 9 slouží vnitropodnikovému účetnictví. Z osnovy si účetní jednotka sestaví vlastní účtový rozvrh – seznam účtů potřebných k zaúčtování všech případů a k sestavení účetní závěrky. První číslice účtu označuje třídu, první dvě skupinu; syntetický účet v rámci skupiny stanoví jednotka sama. Účtový rozvrh se sestavuje pro každé účetní období, lze ho v průběhu roku doplňovat a archivuje se nejméně 5 let.

## Často kladené otázky

### Jaký je rozdíl mezi účtovou osnovou a účtovým rozvrhem?

Směrná účtová osnova je závazné obecné schéma účtových tříd a skupin, které je stejné pro všechny účetní jednotky daného typu (pro podnikatele ji obsahuje vyhláška č. 500/2002 Sb.). Účtový rozvrh je naproti tomu konkrétní seznam účtů jedné účetní jednotky, který si z osnovy sestaví podle svých potřeb (§ 14 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb.). Osnova je společný rámec, rozvrh je váš osobní výběr účtů.

### Kolik je účtových tříd a jak se značí?

Účtová osnova pro podnikatele má deset účtových tříd číslovaných 0 až 9. Třídy 0 až 7 slouží finančnímu účetnictví (0 dlouhodobý majetek, 1 zásoby, 2 krátkodobý finanční majetek, 3 zúčtovací vztahy, 4 kapitálové účty, 5 náklady, 6 výnosy, 7 závěrkové a podrozvahové účty), třídy 8 a 9 jsou vyhrazeny vnitropodnikovému (manažerskému) účetnictví. První číslice účtu udává třídu, první dvě číslice skupinu; syntetický účet v rámci skupiny stanoví účetní jednotka.

### Kde najdu závaznou účtovou osnovu pro podnikatele?

Směrná účtová osnova pro podnikatele je uvedena v příloze č. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro podnikatele účtující v soustavě podvojného účetnictví. Zákonný základ pro směrnou účtovou osnovu a povinnost sestavit účtový rozvrh dává § 14 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

### Musím sestavovat nový účtový rozvrh každý rok?

Účtový rozvrh se podle § 14 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb. sestavuje pro každé účetní období. Pokud ale k prvnímu dni nového období nedochází ke změně oproti rozvrhu platnému v předcházejícím období, může účetní jednotka podle téhož § 14 odst. 3 postupovat podle dosavadního rozvrhu i nadále. V průběhu účetního období lze rozvrh kdykoli doplnit o nové účty.

### Jaký je rozdíl mezi plným a zjednodušeným rozsahem účtového rozvrhu?

Při vedení účetnictví v plném rozsahu stanoví účetní jednotka v účtovém rozvrhu uspořádání a obsah syntetických (trojmístných) účtů v rámci účtových skupin směrné účtové osnovy. Ve zjednodušeném rozsahu může podle § 46 vyhlášky č. 500/2002 Sb. uvést pouze účtové skupiny (dvoumístné), pokud podrobnější členění nevyžaduje zvláštní předpis. Obchodní společnosti vedou podle § 9 zákona o účetnictví plný rozsah.

### Jak dlouho se účtový rozvrh archivuje?

Účtový rozvrh se podle § 31 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb. uchovává nejméně 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týká – stejně jako účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány a inventurní soupisy. Účetní závěrka a výroční zpráva se naproti tomu archivují 10 let.

---

# Účtování mezd: zaúčtování mezd, odvodů a srážek

- URL: https://ucto.cz/ucetnictvi/uctovani-mezd
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Účtování mezd 2026: jak zaúčtovat hrubou mzdu (521/331), odvody pojistného (336), zálohu na daň (342), pojistné zaměstnavatele (524) i srážky a výplatu čisté mzdy.

**Ve zkratce:** Hrubá mzda se zpravidla účtuje **521/331**. Pojistné sražené zaměstnanci se účtuje **331/336**, záloha na daň **331/342** a pojistné placené zaměstnavatelem **524/336**. Při běžném pojištěném zaměstnání v roce 2026 činí pojistné zaměstnance **7,1 % sociální + 4,5 % zdravotní** a pojistné zaměstnavatele **24,8 % sociální + 9 % zdravotní** z příslušných vyměřovacích základů. U dohod pod hranicí účasti, rizikových prací a zákonných slev se výše odvodů liší. Čistá mzda se vyplatí **331/221**, odvody institucím **336/221** a **342/221**. Souvztažnosti vycházejí ze zákona o účetnictví a vyhlášky č. 500/2002 Sb.

Účtování mezd patří k pravidelným měsíčním povinnostem každé účetní jednotky se zaměstnanci. Princip je přitom jednoduchý: jeden zúčtovací předpis rozloží hrubou mzdu na náklad zaměstnavatele, závazek vůči zaměstnanci a dílčí závazky vůči státu (pojišťovny, finanční úřad). Tento průvodce vás provede kompletním zaúčtováním mezd pro rok 2026 — od hrubé mzdy přes odvody pojistného a daně, pojistné placené zaměstnavatelem, srážky a výplatu čisté mzdy až po náhradu mzdy při nemoci a dohadné položky. Vše na konkrétních číslech a s odkazy na příslušné účty a paragrafy.

## Které účty se při účtování mezd používají?

Mzdová agenda se odehrává především ve dvou účtových třídách: v **účtové třídě 5 (Náklady)**, kam patří mzdy a pojistné placené zaměstnavatelem, a v **účtové skupině 33 (Zúčtování se zaměstnanci a institucemi)**, kde vznikají závazky vůči zaměstnancům a vůči státním institucím. Konkrétní čísla syntetických účtů si volí účetní jednotka sama ve své účtové osnově (viz [účtová osnova](https://ucto.cz/ucetnictvi/uctova-osnova)) podle směrné účtové osnovy přílohy vyhlášky č. 500/2002 Sb.; v praxi se ustálila tato čísla:

| Účet | Název                                                                  | Charakter           | Účtová třída / skupina |
| ---- | ---------------------------------------------------------------------- | ------------------- | ---------------------- |
| 521  | Mzdové náklady                                                         | nákladový           | třída 5, skupina 52    |
| 524  | Zákonné sociální pojištění                                             | nákladový           | třída 5, skupina 52    |
| 527  | Zákonné sociální náklady                                               | nákladový           | třída 5, skupina 52    |
| 528  | Ostatní sociální náklady                                               | nákladový           | třída 5, skupina 52    |
| 331  | Zaměstnanci                                                            | závazkový (pasivní) | skupina 33             |
| 333  | Ostatní závazky vůči zaměstnancům                                      | závazkový (pasivní) | skupina 33             |
| 336  | Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění | závazkový (pasivní) | skupina 33             |
| 342  | Ostatní přímé daně                                                     | závazkový (pasivní) | skupina 34             |
| 325  | Ostatní závazky                                                        | závazkový (pasivní) | skupina 32             |
| 221  | Bankovní účty                                                          | rozvahový (aktivní) | skupina 22             |

_Zdroj: směrná účtová osnova přílohy vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, pro podnikatele. Čísla syntetických účtů jsou doporučená; platí pro rok 2026._

Klíčový je účet **331 – Zaměstnanci**. Jde o závazkový (pasivní) účet, na který se na stranu **Dal** zaúčtuje celá hrubá mzda a na stranu **Má dáti** (MD) všechny srážky a samotná výplata. Po zaúčtování výplaty a všech srážek za konkrétní mzdu by měl být odpovídající závazek vyrovnán; účet 331 jako celek může dál vykazovat závazky z jiných období či vůči jiným zaměstnancům. K účtu 336 je nutné vést **analytickou evidenci** zvlášť pro sociální a zvlášť pro zdravotní pojištění (a v rámci nich za zaměstnance a za zaměstnavatele), aby bylo možné správně odvést pojistné jednotlivým institucím.

## Jak zaúčtovat hrubou mzdu? (521/331)

Základní pravidlo zní: **mzdy se účtují zásadně v hrubých částkách**. Hrubá mzda je mzdovým nákladem zaměstnavatele a současně závazkem vůči zaměstnanci, proto se účtuje na vrub účtu 521 a ve prospěch účtu 331:

| Operace            | Účtování (MD / D) |
| ------------------ | ----------------- |
| Předpis hrubé mzdy | **521 / 331**     |

_Zdroj: vyhláška č. 500/2002 Sb., účtová skupina 52 a 33; zúčtovací princip dle § 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Platí pro rok 2026._

Tímto zápisem se zatím nic nevyplácí — pouze se zaúčtuje **předpis** (závazek). Podkladem (účetním dokladem ve smyslu § 11 zákona č. 563/1991 Sb. — viz [účetní doklady](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-doklady)) je zúčtovací a výplatní listina, resp. rekapitulace mezd z mzdového programu. Mzda je nákladem období, ke kterému se věcně vztahuje, bez ohledu na to, kdy je skutečně vyplacena (zásada časové souvislosti, akruální princip podle § 3 zákona o účetnictví). Mzda za prosinec se proto zaúčtuje do nákladů prosince, i když se vyplácí až v lednu.

## Jak zaúčtovat odvody zaměstnance? (331/336 a 331/342)

Z hrubé mzdy zaměstnavatel zaměstnanci **srazí** povinné odvody. Srážka snižuje závazek vůči zaměstnanci (účet 331 na straně MD) a vytváří závazek vůči příslušné instituci. Pro rok 2026 jde o tyto sazby placené **zaměstnancem**:

| Odvod                  | Sazba (zaměstnanec) 2026                       | Účtování (MD / D)         |
| ---------------------- | ---------------------------------------------- | ------------------------- |
| Sociální pojištění     | **7,1 %** (6,5 % důchodové + 0,6 % nemocenské) | 331 / 336 (analyticky SP) |
| Zdravotní pojištění    | **4,5 %**                                      | 331 / 336 (analyticky ZP) |
| Záloha na daň z příjmů | 15 % / 23 % ze základu daně                    | **331 / 342**             |

_Zdroj: § 7 a § 9 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení (sazba zaměstnance 7,1 %); § 2 zákona č. 592/1992 Sb. a § 9 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (4,5 %); § 38h zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (záloha na daň). Sazby platí pro rok 2026._

Při běžném pojištěném zaměstnání činí sociální pojištění zaměstnance v roce 2026 **7,1 %** z vyměřovacího základu (6,5 % důchodové a 0,6 % nemocenské), zdravotní pojištění **4,5 %**; v běžném případě tedy celkem **11,6 %** (zápisy **331/336**). U dohod pod hranicí účasti na pojištění se pojistné neodvádí; zvláštní slevy mohou snížit sociální pojistné například pracujícím starobním důchodcům.

Záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti se počítá z hrubé mzdy (v jednoduchém modelu je základem hrubá peněžní mzda; v praxi se posoudí i zdanitelná nepeněžní plnění a zákonné výjimky a základ nad 100 Kč se pro zálohu zaokrouhlí na stokoruny nahoru; tzv. superhrubá mzda se od roku 2021 nepoužívá). Sazba je **15 %** ze základu pro výpočet zálohy do výše **3násobku průměrné mzdy** (pro rok 2026 do měsíční hranice **146 901 Kč**, tj. 3 × 48 967 Kč) a **23 %** z části nad ni, snížená o měsíční slevy na dani (základní sleva na poplatníka 2 570 Kč/měsíc) a daňové zvýhodnění na děti. Výslednou zálohu zaúčtujete **331/342** (závazek vůči finančnímu úřadu). Podrobnosti o samotném výpočtu najdete v článcích [čistá mzda](https://mzdy.cz/mzda/cista-mzda) a [odvody ze mzdy](https://mzdy.cz/odvody/odvody-ze-mzdy).

> **Pozor na analytiku účtu 336:** Sociální a zdravotní pojištění se odvádějí různým institucím (ČSSZ a příslušné zdravotní pojišťovně), proto je nutné účet 336 členit analyticky minimálně na sociální a zdravotní pojištění. Bez toho nelze správně provést a zkontrolovat měsíční odvody.

## Jak zaúčtovat pojistné placené zaměstnavatelem? (524/336)

Vedle pojistného sraženého zaměstnanci platí **zaměstnavatel ze svého** výrazně vyšší část pojistného. Toto pojistné **není** součástí hrubé mzdy ani závazkem vůči zaměstnanci — je to samostatný **náklad zaměstnavatele** na účtu **524 – Zákonné sociální pojištění**, souvztažně se závazkem vůči institucím (účet 336):

| Pojistné zaměstnavatele | Sazba 2026                                                   | Účtování (MD / D)         |
| ----------------------- | ------------------------------------------------------------ | ------------------------- |
| Sociální pojištění      | **24,8 %** (21,5 % důchodové + 2,1 % nemocenské + 1,2 % SPZ) | 524 / 336 (analyticky SP) |
| Zdravotní pojištění     | **9 %**                                                      | 524 / 336 (analyticky ZP) |

_Zdroj: § 7 zákona č. 589/1992 Sb. (sazba zaměstnavatele 24,8 %); § 2 zákona č. 592/1992 Sb. a § 9 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. (celková sazba 13,5 %, podíl zaměstnavatele dvě třetiny). Platí pro rok 2026._

Celkové zdravotní pojištění činí **13,5 %** z vyměřovacího základu; z toho zaměstnanec hradí jednu třetinu (**4,5 %**) a zaměstnavatel dvě třetiny (**9 %**). U běžně pojištěného zaměstnání platí zaměstnavatel sociální pojištění **24,8 %**, celkem tedy ze svého standardně **33,8 %** nad rámec hrubé mzdy. Pro riziková zaměstnání činí sociální sazba zaměstnavatele v roce 2026 **27,8 %**, pro zdravotnické záchranáře a členy jednotek hasičského záchranného sboru podniku **29,8 %**; uplatnit se mohou i zákonné slevy na pojistném. Pojistné zaměstnavatele (**524/336**) zvyšuje náklady a za splnění zákonných podmínek včetně úhrady ve lhůtě je daňově uznatelné.

## Kompletní zúčtovací předpis mezd: tabulka souvztažností 2026

Následující přehled shrnuje standardní měsíční účtování mzdy pojištěného zaměstnance bez zvláštních slev. Konkrétní čísla analytických účtů si přizpůsobte své účtové osnově a odvody skutečnému režimu zaměstnání.

| #   | Účetní případ                                     | MD  | D   |
| --- | ------------------------------------------------- | --- | --- |
| 1   | Hrubé mzdy (předpis)                              | 521 | 331 |
| 2   | Sociální pojištění – sraženo zaměstnanci (7,1 %)  | 331 | 336 |
| 3   | Zdravotní pojištění – sraženo zaměstnanci (4,5 %) | 331 | 336 |
| 4   | Záloha na daň z příjmů – sražena zaměstnanci      | 331 | 342 |
| 5   | Sociální pojištění – zaměstnavatel (24,8 %)       | 524 | 336 |
| 6   | Zdravotní pojištění – zaměstnavatel (9 %)         | 524 | 336 |
| 7   | Jiné srážky (exekuce, spoření, odbory apod.)      | 331 | 325 |
| 8   | Výplata čisté mzdy zaměstnanci (z účtu)           | 331 | 221 |
| 9   | Odvod sociálního pojištění ČSSZ                   | 336 | 221 |
| 10  | Odvod zdravotního pojištění pojišťovně            | 336 | 221 |
| 11  | Odvod zálohy na daň finančnímu úřadu              | 342 | 221 |
| 12  | Odvod jiných srážek (např. exekuce oprávněnému)   | 325 | 221 |

_Zdroj: směrná účtová osnova přílohy vyhlášky č. 500/2002 Sb.; sazby pojistného dle zákona č. 589/1992 Sb. a č. 592/1992 Sb. pro rok 2026. Při výplatě v hotovosti se místo účtu 221 použije účet 211 – Pokladna._

Logika je následující: řádky 1 až 7 tvoří **zúčtovací předpis** (vznik nákladů a závazků), řádky 8 až 12 zachycují **úhrady**. Po zaúčtování řádků 1, 2, 3, 4, 7 a 8 je závazek z dané mzdy vůči zaměstnanci **vyrovnaný**: hrubá mzda (Dal) se rozdělí na pojistné, daň, jiné srážky a čistou mzdu (vše MD).

## Modelový příklad: zaúčtování mzdy jednoho zaměstnance 2026

Zaměstnanec má hrubou měsíční mzdu **40 000 Kč**, podepsal prohlášení k dani a uplatňuje pouze základní slevu na poplatníka (2 570 Kč/měsíc), bez dětí. Výpočet a zaúčtování pro rok 2026:

**Krok 1 — výpočet srážek z hrubé mzdy 40 000 Kč:**

- sociální pojištění zaměstnance: 7,1 % ze 40 000 = **2 840 Kč**
- zdravotní pojištění zaměstnance: 4,5 % ze 40 000 = **1 800 Kč**
- záloha na daň: 15 % ze 40 000 = 6 000 Kč; po slevě na poplatníka 6 000 − 2 570 = **3 430 Kč**
- čistá mzda k výplatě: 40 000 − 2 840 − 1 800 − 3 430 = **31 930 Kč**

**Krok 2 — pojistné zaměstnavatele:**

- sociální pojištění: 24,8 % ze 40 000 = **9 920 Kč**
- zdravotní pojištění: 9 % ze 40 000 = **3 600 Kč**
- celková cena práce: 40 000 + 9 920 + 3 600 = **53 520 Kč**

**Krok 3 — zaúčtování:**

| Účetní případ              | Částka (Kč) | MD  | D   |
| -------------------------- | ----------- | --- | --- |
| Hrubá mzda                 | 40 000      | 521 | 331 |
| SP zaměstnance (7,1 %)     | 2 840       | 331 | 336 |
| ZP zaměstnance (4,5 %)     | 1 800       | 331 | 336 |
| Záloha na daň              | 3 430       | 331 | 342 |
| SP zaměstnavatele (24,8 %) | 9 920       | 524 | 336 |
| ZP zaměstnavatele (9 %)    | 3 600       | 524 | 336 |
| Výplata čisté mzdy         | 31 930      | 331 | 221 |

_Příklad používá sazby roku 2026. Skutečná záloha na daň závisí na uplatněných slevách a daňovém zvýhodnění; pro přesný propočet využijte [mzdovou kalkulačku](https://mzdy.cz/mzdova-kalkulacka)._

Po těchto zápisech je zůstatek účtu 331 za zaměstnance nulový (40 000 Dal proti 2 840 + 1 800 + 3 430 + 31 930 = 40 000 MD). Na účtu 336 zůstává závazek 2 840 + 1 800 + 9 920 + 3 600 = **18 160 Kč** (k odvodu ČSSZ a pojišťovně), na účtu 342 závazek **3 430 Kč** (k odvodu finančnímu úřadu). Náklady zaměstnavatele za tohoto zaměstnance činí 40 000 (521) + 13 520 (524) = **53 520 Kč**.

## Jak zaúčtovat srážky ze mzdy? (exekuce, spoření, odbory)

Vedle povinných odvodů (pojistné a daň) může mzda podléhat dalším **srážkám** — exekučním nebo insolvenčním srážkám, srážkám na základě dohody (spoření, splátky půjčky) nebo odborovým příspěvkům. Tyto srážky se účtují **na vrub účtu 331** (snižují čistou mzdu k výplatě) a ve prospěch závazkového účtu, na kterém eviduje zaměstnavatel závazek vůči příjemci srážky:

| Operace                                      | Účtování (MD / D) |
| -------------------------------------------- | ----------------- |
| Srážka ze mzdy (exekuce, spoření, odbory)    | 331 / 325         |
| Odvod sražené částky oprávněnému / instituci | 325 / 221         |

_Zdroj: účtová skupina 32 vyhlášky č. 500/2002 Sb. (účet 325 – Ostatní závazky). Pořadí a rozsah srážek ze mzdy upravuje § 276 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, a § 145 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Platí pro rok 2026._

Exekuční srážky se počítají až z čisté mzdy. V roce 2026 činí základ na povinného před zaokrouhlením 14 101,50 Kč; samostatně zaokrouhlený základ bez dalších osob je 14 102 Kč. Na oprávněnou vyživovanou osobu připadá čtvrtina, přesně 3 525,375 Kč; na celé koruny nahoru se zaokrouhluje až celkový součet. Manžel nebo partner se započte jen při splnění důchodové podmínky § 1 odst. 2 nařízení č. 595/2006 Sb.; nezapočítá se osoba, v jejíž prospěch trvá exekuce výživného. Zbytek čisté mzdy po odpočtu nezabavitelné částky nad 31 521 Kč je plně zabavitelný. Konkrétní srážku omezují také výše dluhu a ostatní pravidla; zaměstnavatel ji eviduje jako závazek, běžně 325, a odvádí oprávněnému.

Pro **ostatní nároky zaměstnanců**, které nejsou mzdou (například cestovní náhrady či vyúčtování poskytnutých záloh na nákup pro zaměstnavatele), se obvykle používá účet **333 – Ostatní závazky vůči zaměstnancům**. Odstupné patří mezi pracovněprávní plnění zachycovaná zpravidla v mzdovém zúčtování na účtech 521/331. Náklady na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, příspěvek na stravování či pracovnělékařské služby se podle své povahy účtují na **527 – Zákonné sociální náklady**, další benefity mohou patřit na **528 – Ostatní sociální náklady**.

## Jak zaúčtovat náhradu mzdy při nemoci?

Prvních **14 kalendářních dnů** dočasné pracovní neschopnosti hradí zaměstnanci **náhradu mzdy zaměstnavatel** (od 15. dne přebírá výplatu nemocenského ČSSZ). Zákonná náhrada patří do osobních nákladů skupiny 52. Běžně se od běžné mzdy rozlišuje na účtu 527 proti závazku 331; konkrétní syntetické číslo určuje účtový rozvrh jednotky:

| Operace                                  | Účtování (MD / D) |
| ---------------------------------------- | ----------------- |
| Náhrada mzdy při nemoci (prvních 14 dní) | 527 / 331         |

_Zdroj: § 192 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce; účtová skupina 52 a 33 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Platí pro rok 2026._

Náhrada mzdy přísluší za pracovní dny (a svátky) a činí **60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku** od prvního dne pracovní neschopnosti. Pro rok 2026 se použijí hodinové redukční hranice **285,78 Kč / 428,58 Kč / 856,98 Kč** (redukce 90 % / 60 % / 30 %), odvozené z denních redukčních hranic nemocenského pojištění. Zákonná náhrada je podle § 6 odst. 9 písm. p) zákona o daních z příjmů **osvobozena od daně do výše minimálního zákonného nároku** a nepodléhá sociálnímu ani zdravotnímu pojistnému. Případná část nad zákonné minimum vyžaduje samostatné posouzení. U zákonné náhrady tedy přibude zpravidla zápis 527/331 bez srážky daně a pojistného z této částky.

## Jak zaúčtovat mzdy na přelomu období? (dohadná položka)

Mzdy musí být zaúčtovány do nákladů **toho měsíce, ke kterému se věcně vztahují** (akruální princip, § 3 zákona č. 563/1991 Sb.). U pravidelných měsíčních mezd je to bez problémů — mzda za prosinec se zaúčtuje předpisem 521/331 do prosince, i když se vyplácí v lednu. Závazek na účtu 331 přejde do nového roku a vyplatí se v lednu.

Pokud ke dni účetní závěrky existuje nárok vztahující se k běžnému období, ale **není známa jeho přesná výše** (například odměna za splněné podmínky v uzavíraném roce), může se použít **dohadná položka pasivní**. Nevyčerpanou dovolenou nelze automaticky proplatit v dalším roce; náhrada za nevyčerpanou dovolenou přísluší zásadně až při skončení pracovního poměru.

| Operace                                               | Účtování (MD / D) |
| ----------------------------------------------------- | ----------------- |
| Dohad mzdového nákladu (závěrka, neznámá přesná výše) | 521 / 389         |
| Zúčtování dohadu v dalším období proti skutečnosti    | 389 / 331         |

_Zdroj: účet 389 – Dohadné účty pasivní (účtová skupina 38), vyhláška č. 500/2002 Sb.; akruální princip dle § 3 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Platí pro rok 2026._

Dohadná položka zajistí, že náklad spadne do správného období, i když přesnou částku a navazující odvody pojistného a daně zaúčtujete při následném mzdovém zúčtování podle skutečného vzniku povinností; ne vždy až při úhradě mzdy. Tím se dodrží zásada věrného a poctivého obrazu účetnictví.

## Nejčastější chyby při účtování mezd

- **Účtování mzdy v čisté výši.** Mzda se účtuje vždy **hrubá** (521/331). Účtovat na účet 521 jen čistou mzdu je chyba — náklad by byl podhodnocený a zůstatek účtu 331 by neseděl.
- **Záměna pojistného zaměstnance a zaměstnavatele.** Pojistné zaměstnance se **sráží** z jeho mzdy (331/336) a není nákladem; pojistné zaměstnavatele je samostatný **náklad** (524/336). Smíchání obojího zkreslí jak náklady, tak závazek vůči zaměstnanci.
- **Chybějící analytika účtu 336.** Bez rozlišení sociálního a zdravotního pojištění (a za zaměstnance/zaměstnavatele) nelze správně odvést pojistné jednotlivým institucím.
- **Nenulový zůstatek účtu 331 po výplatě.** Po zaúčtování všech srážek a výplaty musí být účet 331 za zaměstnance vyrovnaný. Zbytek signalizuje opomenutou srážku nebo nevyplacenou mzdu.
- **Špatné období u prosincových mezd.** Mzda za prosinec patří do nákladů prosince (521/331), nikoli ledna, kdy se vyplácí. Nerespektování akruálního principu zkresluje výsledek hospodaření.
- **Odvod pojistného nad maximální vyměřovací základ.** Pro sociální pojištění je v roce 2026 maximální roční vyměřovací základ zaměstnance **2 350 416 Kč**; u téhož zaměstnavatele se z příjmu nad limit pojistné neodvádí. Při více zaměstnavatelích se jejich základy průběžně nesčítají pro zastavení odvodu; případný přeplatek zaměstnance se řeší samostatně podle § 15a. U zdravotního pojištění maximální základ stanoven není.

## Související témata a nástroje

- [daňová uznatelnost nákladů](https://ucto.cz/ucetnictvi/danova-uznatelnost-nakladu) doplňuje mzdové náklady o daňové posouzení.

## Shrnutí

Účtování mezd stojí na jednom přehledném zúčtovacím předpisu. Hrubá mzda je nákladem zaměstnavatele a závazkem vůči zaměstnanci (**521/331**). Při běžném pojištěném zaměstnání se zaměstnanci v roce 2026 srazí pojistné celkem **11,6 %** (**331/336**) a záloha na daň (**331/342**). Běžná sazba pojistného zaměstnavatele je **24,8 % sociální + 9 % zdravotní** (**524/336**); sazby, účast na pojištění a slevy je nutné posoudit podle konkrétního zaměstnání. Čistá mzda se vyplatí **331/221**, odvody institucím **336/221** a **342/221**. Zákonná náhrada mzdy při nemoci se v běžném účtovém rozvrhu účtuje **527/331** v rámci skupiny 52 a do minimálního zákonného nároku nepodléhá dani ani pojistnému. Důležitá je analytická evidence účtu 336, vyrovnání závazku za jednotlivou mzdu a správné období nákladů. Související témata najdete v článcích [účetní doklady](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-doklady) a [účtová osnova](https://ucto.cz/ucetnictvi/uctova-osnova), výpočtovou stránku pak v textech [čistá mzda](https://mzdy.cz/mzda/cista-mzda) a [odvody ze mzdy](https://mzdy.cz/odvody/odvody-ze-mzdy).

## Často kladené otázky

### Na jaký účet se účtuje hrubá mzda?

Hrubá mzda se účtuje na vrub nákladového účtu **521 – Mzdové náklady** souvztažně se závazkovým účtem **331 – Zaměstnanci**, tedy zápisem **521/331**. Mzdy se účtují zásadně v hrubých částkách; čistá mzda vznikne až po odečtení srážek (pojistné, daň, ostatní srážky) na straně Má dáti účtu 331.

### Jak se účtuje sociální a zdravotní pojištění zaměstnance a zaměstnavatele?

Pojistné **sražené zaměstnanci** se účtuje **331/336** — snižuje částku k výplatě a vytváří závazek vůči institucím. Pojistné placené **zaměstnavatelem ze svého** se účtuje **524/336**. U běžného pojištěného zaměstnání činí v roce 2026 sazby zaměstnance 7,1 % sociální a 4,5 % zdravotní a sazby zaměstnavatele 24,8 % sociální a 9 % zdravotní. Výjimky, zvýšené sazby i slevy se musí posoudit zvlášť. Účet 336 je nutné vést analyticky podle instituce a druhu pojistného.

### Jak zaúčtuji zálohu na daň z příjmů ze mzdy?

Záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti se sráží zaměstnanci a účtuje se **331/342** (účet 342 – Ostatní přímé daně). Při odvodu finančnímu úřadu se účtuje **342/221**. Pro rok 2026 je sazba 15 % do měsíční hranice 146 901 Kč a 23 % nad ni, snížená o slevy na dani a daňové zvýhodnění na děti.

### Jaký je rozdíl mezi účtem 331 a 336?

Účet **331 – Zaměstnanci** zachycuje závazek zaměstnavatele **vůči zaměstnanci** (hrubá mzda a její výplata po srážkách). Účet **336 – Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění** zachycuje závazek **vůči ČSSZ a zdravotní pojišťovně** za pojistné — jak za část sraženou zaměstnanci, tak za část placenou zaměstnavatelem.

### Jak se účtuje výplata čisté mzdy?

Výplata čisté mzdy z bankovního účtu se účtuje **331/221** (při výplatě v hotovosti **331/211**). Tímto zápisem zaniká závazek vůči zaměstnanci. Po výplatě a zaúčtování všech srážek musí být zůstatek účtu 331 za zaměstnance nulový. Samostatně se pak z účtu odvádí pojistné institucím (336/221) a záloha na daň finančnímu úřadu (342/221).

### Účtuje se náhrada mzdy při nemoci stejně jako mzda?

Ano. Zákonná náhrada mzdy za prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti, kterou hradí zaměstnavatel, patří do osobních nákladů skupiny 52, v běžném rozvrhu zpravidla **527/331**. Syntetické číslo určuje účetní jednotka. Do výše minimálního zákonného nároku je **osvobozena od daně z příjmů** podle § 6 odst. 9 písm. p) zákona o daních z příjmů a nepodléhá ani sociálnímu a zdravotnímu pojistnému. Část nad zákonné minimum je nutné posoudit samostatně.

---

# Úrok z prodlení 2026: výpočet, sazba a penále z faktury

- URL: https://ucto.cz/ucetnictvi/urok-z-prodleni
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Zákonný úrok z prodlení pro 1. pololetí 2026 je 11,50 % p.a. (repo 3,50 % + 8 p.b.), od 1. 7. 2026 pak 11,75 %. Vzorec, tabulka a příklad výpočtu penále z faktury.

**Ve zkratce:** Zákonný úrok z prodlení se rovná dvoutýdenní repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni pololetí, v němž prodlení začalo, zvýšené o **8 procentních bodů** (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Pro prodlení vzniklé v **1. pololetí 2026** je sazba **11,50 % ročně** (repo 3,50 % k 1. 1. 2026 + 8 p.b.). Pro prodlení vzniklé od **1. 7. 2026** je to **11,75 %** (repo 3,75 % + 8 p.b.). Úrok počítáte vzorcem _dlužná částka × roční sazba × počet dní prodlení ÷ 365_. Sazba se fixuje k začátku pololetí a platí po celou dobu prodlení, i když ČNB repo sazbu později změní. Mezi podnikateli navíc vzniká nárok na paušální náhradu nákladů 1 200 Kč za každou pohledávku.

Když odběratel nezaplatí fakturu včas, nemusíte se s tím smířit. Ze zákona vám vzniká nárok na úrok z prodlení – jde o kompenzaci za to, že vaše peníze zůstaly u dlužníka déle, než měly. Tento nárok máte automaticky, i když jste si o úroku ve smlouvě nic neujednali. V tomto přehledu najdete aktuální sazbu pro rok 2026, přesný vzorec, praktický příklad a rozdíl mezi zákonným a smluvním úrokem.

## Co je úrok z prodlení a kdy vzniká?

Úrok z prodlení je zákonná sankce za opožděnou úhradu peněžitého dluhu. Nárok na něj vyplývá z **§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb.**, občanského zákoníku: dostane-li se dlužník do prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat úrok z prodlení, ledaže dlužník za prodlení neodpovídá. Výši úroku, pokud si ji strany nesjednaly, stanoví nařízení vlády.

Prodlení nastává **prvním dnem po splatnosti** faktury (§ 1968 občanského zákoníku). Pokud je faktura splatná 15. ledna, dlužník je v prodlení od 16. ledna. Úrok pak nabíhá za každý den, dokud není dluh uhrazen.

Důležité je, že úrok z prodlení je příslušenstvím pohledávky. Nemusíte ho předem sjednávat – nárok vyplývá ze zákona. Promlčení úroků a jistiny je samostatná otázka závislá na konkrétním nároku a jeho uplatnění; § 611 občanského zákoníku sám nestanoví zvláštní tříletou lhůtu pro každý den úroku.

## Jaká je sazba úroku z prodlení v roce 2026?

Výši zákonného úroku určuje **§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.**: odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro **první den kalendářního pololetí**, v němž došlo k prodlení, zvýšené o **8 procentních bodů**. Rozhodující je tedy repo sazba k 1. lednu (pro prodlení začínající v 1. pololetí) nebo k 1. červenci (pro 2. pololetí).

V roce 2026 se sazba během roku změnila, protože ČNB s účinností od 19. června 2026 zvýšila repo sazbu z 3,50 % na 3,75 %. Pro prodlení začínající ve 2. pololetí 2026 je proto rozhodná repo sazba k 1. 7. 2026 už 3,75 %:

| Období vzniku prodlení               | Repo sazba ČNB (k 1. dni pololetí) | Zákonný úrok z prodlení (p.a.) |
| ------------------------------------ | ---------------------------------- | ------------------------------ |
| 1. pololetí 2026 (1. 1.–30. 6. 2026) | 3,50 %                             | **11,50 %**                    |
| 2. pololetí 2026 (od 1. 7. 2026)     | 3,75 %                             | **11,75 %**                    |
| 2. pololetí 2025                     | 3,50 %                             | 11,50 %                        |
| 1. pololetí 2025                     | 4,00 %                             | 12,00 %                        |
| 2. pololetí 2024                     | 4,75 %                             | 12,75 %                        |

_Zdroj: § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.; 2T repo sazba ČNB. Platí pro rok 2026._

Klíčové pravidlo: **sazba se fixuje k okamžiku vzniku prodlení a platí po celou dobu prodlení**, i kdyby ČNB repo sazbu později několikrát změnila. Pokud tedy dlužník neuhradil fakturu splatnou v březnu 2026, běží mu úrok 11,50 % až do zaplacení – červnové zvýšení repo sazby se ho už netýká.

## Jak se úrok z prodlení počítá?

Výpočet je jednoduchá trojčlenka. Roční sazbu přepočtete na počet dní, po které dluh trvá:

**Úrok = dlužná částka × (roční sazba ÷ 100) × (počet dní prodlení ÷ 365)**

V tomto modelu i kalkulačce používáme 365 dní a počítáme od prvního dne po splatnosti do dne úhrady včetně. Kalkulačka určuje počet dnů rozdílem obou dat; roční sazbu zadáváte sami podle počátku prodlení. Výchozích 11,50 % patří prvnímu pololetí 2026; při vzniku prodlení od 1. července zadejte 11,75 %. Výsledek nezahrnuje paušální náhradu 1 200 Kč. Pro výpočet přes více kalendářních roků, včetně přestupného, je třeba denní úročení a použitý jmenovatel výslovně určit; samotné nařízení vlády konvenci 365/366 nestanoví.

**Praktický příklad.** Odběratel měl uhradit fakturu na **50 000 Kč** se splatností **15. 1. 2026**. Zaplatil až **30. 4. 2026**.

- Prodlení začíná 16. 1. 2026 a úhrada proběhne 30. 4. 2026 → včetně dne úhrady jde o **105 dní**.
- Sazba pro 1. pololetí 2026: **11,50 % p.a.**
- Denní úrok: 50 000 × 0,1150 ÷ 365 = **15,75 Kč/den**.
- Úrok celkem: 50 000 × 0,1150 × 105 ÷ 365 = **1 654,11 Kč**.

Jde-li o obchodní vztah mezi podnikateli, přičtete ještě paušální náhradu nákladů **1 200 Kč** (viz níže). Věřitel tak může vedle jistiny požadovat 1 654,11 Kč úroku a 1 200 Kč paušálu, tedy **2 854,11 Kč** navíc.

Pozor na situaci, kdy prodlení přechází přes 30. červen. Kdyby faktura byla splatná až v červenci 2026, počítala by se sazba 11,75 %. Nikdy nemíchejte dvě pololetní sazby v rámci jednoho prodlení – rozhoduje výhradně den, kdy prodlení vzniklo.

## Jaký je rozdíl mezi zákonným a smluvním úrokem z prodlení?

Zákonný úrok (repo + 8 p.b.) platí automaticky, pokud si strany nedohodly jinou výši. Občanský zákoník ale umožňuje **sjednat úrok z prodlení odchylně** – například pevným procentem nebo jinou denní sazbou. Takové ujednání má přednost před nařízením vlády.

Smluvní volnost však má limity. Podle **§ 1964 občanského zákoníku** je neplatné ujednání o úroku z prodlení, které se odchyluje od zákona tak, že je pro věřitele ve vztazích podle § 1963 zvláště nevýhodné; vyloučení práva na úrok se za takové považuje. Nepřiměřeně vysoký úrok může zase narazit na obecné meze smluvní volnosti. Pevná hranice bezpečné denní sazby v zákoně stanovena není. **§ 1972** upravuje paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, nikoli platnost sjednané sazby.

| Znak          | Zákonný úrok                          | Smluvní úrok                                |
| ------------- | ------------------------------------- | ------------------------------------------- |
| Právní základ | § 1970 OZ + NV 351/2013               | ujednání stran (§ 1970 a § 1964 OZ)         |
| Výše          | repo + 8 p.b. (2026: 11,50 / 11,75 %) | dle dohody, přiměřená                       |
| Kdy platí     | vždy, není-li dohoda                  | jen je-li sjednán                           |
| Riziko        | prověřit počátek a délku prodlení     | posouzení platnosti a přiměřenosti ujednání |

_Zdroj: § 1964, § 1970 a § 1972 zákona č. 89/2012 Sb.; nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Platí pro rok 2026._

## Kdy je faktura splatná a odkdy běží prodlení?

Splatnost si strany zpravidla dohodnou. Pokud ji neujednaly, uplatní se u vzájemných závazků podnikatelů (a u dodávek podnikatele veřejnému zadavateli) **§ 1963 občanského zákoníku**: cena je splatná do **30 dní** od doručení faktury, případně od dodání nebo převzetí plnění v situacích uvedených v tomto ustanovení.

Delší splatnost je možné sjednat, ale u obchodních vztahů zákon chrání věřitele: doba splatnosti přesahující **60 dní** je přípustná jen tehdy, je-li výslovně ujednána a není-li pro věřitele zvláště nevýhodná. Vůči veřejnému zadavateli lze zákonnou třicetidenní lhůtu prodloužit v neprospěch věřitele jen výslovně, pokud to odůvodňuje povaha závazku, a nejvýše na 60 dní.

Prodlení tedy začíná den po marném uplynutí splatnosti. Bez ohledu na to, zda věřitel vystaví upomínku, běží úrok z prodlení automaticky. Upomínka není podmínkou nároku – slouží jen jako výzva k dobrovolné úhradě před případným soudním vymáháním. Datum splatnosti na faktuře může pomoci prokázat ujednanou lhůtu, ale samo o sobě není povinnou náležitostí daňového dokladu podle zákona o DPH.

## Co je paušální náhrada nákladů 1 200 Kč?

Vedle úroku z prodlení má věřitel u **obchodních závazků mezi podnikateli** (a u dodávek veřejnému zadavateli) nárok na paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky. Podle **§ 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.** činí tato náhrada **1 200 Kč** za každou pohledávku.

Nárok vzniká automaticky s prvním dnem prodlení, nezávisle na tom, zda věřiteli nějaké náklady skutečně vznikly a zda jde k soudu. Nepodléhá DPH a přičítá se k jistině i k úroku z prodlení. U jedné neuhrazené faktury tak lze požadovat 1 200 Kč, u tří faktur 3× 1 200 Kč. Paušál se ale **netýká spotřebitelských vztahů** – u dluhu běžného zákazníka (nepodnikatele) máte nárok jen na úrok z prodlení, nikoli na tuto náhradu.

## Časté chyby

- **Míchání pololetních sazeb.** Pro celé prodlení platí jedna sazba – ta k prvnímu dni pololetí, kdy prodlení vzniklo. Nepřepočítáváte ji podle pozdějších změn repo sazby ČNB.
- **Počítání od data vystavení faktury.** Prodlení běží až od dne po splatnosti, ne od data vystavení ani od doručení.
- **Zaměňování repo sazby a úroku.** Repo sazba (3,50 % / 3,75 %) není sazba úroku z prodlení. K ní se vždy přičítá 8 procentních bodů.
- **Nárokování paušálu 1 200 Kč u spotřebitele.** Paušální náhrada platí jen mezi podnikateli a vůči veřejnému zadavateli, ne u dluhů běžných zákazníků.
- **Domněnka, že bez ujednání úrok nevzniká.** Zákonný úrok běží ze zákona, i když ve smlouvě ani na faktuře o něm není ani zmínka.
- **Sjednání extrémního smluvního úroku.** Nepřiměřené ujednání může být soudně zpochybněno; přiměřenost se posuzuje podle konkrétních okolností.

## Shrnutí

Zákonný úrok z prodlení v roce 2026 vychází z repo sazby ČNB navýšené o 8 procentních bodů. Pro prodlení vzniklá v 1. pololetí 2026 činí 11,50 % ročně, pro prodlení od 1. 7. 2026 pak 11,75 % ročně. Sazba se fixuje k okamžiku vzniku prodlení a nemění se. Úrok počítáte jako dlužná částka × roční sazba × dny ÷ 365. Nárok vzniká automaticky ze zákona, u obchodních vztahů mezi podnikateli navíc s paušální náhradou nákladů 1 200 Kč za pohledávku. Chcete-li se úroku vyhnout, hlídejte si splatnost; chcete-li ho uplatnit, počítejte od prvního dne po splatnosti až do úhrady.

## Často kladené otázky

### Jaká je sazba úroku z prodlení pro rok 2026?

Pro prodlení vzniklé v 1. pololetí 2026 je sazba 11,50 % ročně (repo 3,50 % + 8 p.b.). Pro prodlení vzniklé od 1. 7. 2026 je to 11,75 % ročně (repo 3,75 % + 8 p.b.). Rozhoduje den, kdy prodlení začalo.

### Jak se úrok z prodlení počítá?

Úrok = dlužná částka × (roční sazba ÷ 100) × (počet dní prodlení ÷ 365). V uvedeném modelu se počítá od prvního dne po splatnosti do dne úhrady včetně. U 50 000 Kč a 105 dnů prodlení při sazbě 11,50 % vyjde úrok 1 654,11 Kč.

### Vzniká nárok na úrok z prodlení, i když jsme si ho nesjednali?

Ano. Zákonný úrok z prodlení běží automaticky ze zákona podle § 1970 občanského zákoníku, i když o něm smlouva ani faktura nic neuvádí. Sjednat lze pouze jinou (přiměřenou) výši, jinak platí repo sazba plus 8 procentních bodů.

### Co je paušální náhrada nákladů 1 200 Kč?

Je to zákonná náhrada nákladů spojených s uplatněním pohledávky podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Náleží věřiteli u obchodních vztahů mezi podnikateli za každou pohledávku, a to automaticky s prvním dnem prodlení. Tento zákonný paušál se na spotřebitelské dluhy nevztahuje; případné jiné prokazatelné náklady se posuzují samostatně.

### Mění se sazba úroku, když ČNB během prodlení zvýší repo sazbu?

Ne. Sazba se fixuje podle repo sazby platné k prvnímu dni pololetí, v němž prodlení vzniklo, a platí po celou dobu prodlení. Pozdější změny repo sazby ČNB výpočet úroku u již běžícího prodlení neovlivní.

### Kdy je faktura splatná, pokud jsme lhůtu nedohodli?

Není-li splatnost sjednána, uplatní se u obchodních vztahů mezi podnikateli zákonná lhůta 30 dní ode dne doručení faktury nebo dodání plnění podle § 1963 občanského zákoníku. Delší splatnost než 60 dní vyžaduje výslovné ujednání a nesmí být pro věřitele zvláště nevýhodná; veřejný zadavatel má přísnější nejvýše šedesátidenní limit podle § 1963 odst. 3.

---

# Vnitropodnikové směrnice: co vyžaduje zákon

- URL: https://ucto.cz/ucetnictvi/vnitropodnikove-smernice
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Vnitropodnikové směrnice 2026: které jsou povinné a doporučené, co mají obsahovat, jejich právní opora a použitelná vzorová struktura.

**Ve zkratce:** Zákon nestanovuje uzavřený seznam směrnic. Vedle **účtového rozvrhu** (§ 14) a **odpisového plánu** (§ 28 odst. 6) vyžaduje také **vnitřní předpis podpisových a identifikačních oprávnění** (§ 33a odst. 10), při pevném kurzu jeho období (§ 24d odst. 4) a podle zvolené metody další pravidla. Povinný postup nemusí mít pro každou oblast vlastní dokument nazvaný směrnice.

Vnitropodnikové (interní) směrnice jsou interní předpisy, kterými účetní jednotka přenáší obecná pravidla zákonů a vyhlášek na své konkrétní podmínky. Pomáhají s **průkazností a srozumitelností účetnictví**, sjednocují postupy uvnitř firmy a usnadňují obhajobu zvolených metod při kontrole nebo auditu. Tento přehled rozlišuje zákonem vyžadované dokumenty od prakticky doporučených pravidel.

Informace na této stránce mají obecný informační charakter a nenahrazují účetní, daňové ani právní poradenství a nemusí pokrývat vaši konkrétní situaci.

## Co jsou vnitropodnikové směrnice a k čemu slouží?

**Ve zkratce:** Vnitropodniková směrnice je interní účetní předpis, kterým účetní jednotka aplikuje obecná ustanovení zákona o účetnictví a prováděcí vyhlášky na vlastní podmínky. Stanoví závazné postupy pro vedení účetnictví, čímž zvyšuje jeho průkaznost a chrání firmu při kontrole.

Pojem „vnitropodniková směrnice“ není v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví, definován jako uzavřený seznam dokumentů. Zákon stanoví konkrétní povinné účetní záznamy a postupy; oddělený dokument nazvaný směrnice pro většinu témat nenařizuje.

Smyslem směrnic je promítnout obecná zákonná pravidla do konkrétních podmínek dané účetní jednotky. Tam, kde zákon nebo vyhláška dávají na výběr (například mezi způsobem A a B u zásob nebo mezi metodami účetních odpisů), může firma volbu zaznamenat směrnicí. Tím dosáhne tří cílů:

- **průkaznost účetnictví** – účetnictví musí být úplné, průkazné a srozumitelné (§ 8 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb.); směrnice doloží, proč firma účtuje tak, jak účtuje,
- **jednotnost a kontrola** – stejné případy se účtují stejně bez ohledu na to, kdo doklad zpracovává,
- **ochrana při kontrole a auditu** – při daňové kontrole nebo auditu je směrnice důkazem, že zvolený postup je systémový, ne nahodilý.

Forma směrnice není zákonem předepsána. V praxi jde o písemný (i elektronický) dokument s datem účinnosti a podpisem (schválením) statutárního orgánu nebo odpovědné osoby. Menší účetní jednotky často spojují více témat do jediné „směrnice pro vedení účetnictví“, větší firmy mají samostatné dokumenty pro každou oblast.

## Které vnitropodnikové směrnice jsou povinné?

**Ve zkratce:** Účtový rozvrh a odpisový plán jsou výslovně pojmenované povinné dokumenty. Povinná je také vnitřní úprava podpisových a identifikačních oprávnění (§ 33a odst. 10), při pevném kurzu období jeho použití (§ 24d odst. 4) a při příslušné metodě zásob postup rozpouštění odchylek (ČÚS č. 015 bod 3.3). U dalších oblastí se rozsah dokumentace řídí konkrétní povinností a provozem.

Je užitečné rozlišovat **zákonem pojmenované dokumenty** od **doporučených interních pravidel**. Pokud firma drží zásoby, účtuje v cizí měně nebo vyplácí cestovní náhrady, musí použít správné účetní či pracovněprávní postupy; jejich dokumentace může mít podobu směrnice, ale samotný název dokumentu zákon zpravidla neurčuje.

| Směrnice                                                 | Stav                                                                                 | Právní opora                                  |
| -------------------------------------------------------- | ------------------------------------------------------------------------------------ | --------------------------------------------- |
| Účtový rozvrh                                            | výslovně požadovaný dokument                                                         | § 14 zákona č. 563/1991 Sb.                   |
| Odpisový plán                                            | výslovně požadovaný při odpisování                                                   | § 28 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb.           |
| Oběh dokladů a podpisová oprávnění                       | vnitřní předpis pro podpisové/identifikační záznamy povinný; širší oběh podle potřeb | § 11 a § 33a odst. 10 zákona č. 563/1991 Sb.  |
| Inventarizace majetku a závazků                          | povinný postup; směrnice doporučená                                                  | § 29 a § 30 zákona č. 563/1991 Sb.            |
| Archivace a úschova účetních záznamů                     | povinný postup; směrnice doporučená                                                  | § 31 a § 32 zákona č. 563/1991 Sb.            |
| Zásoby – způsob účtování A/B, oceňování                  | při zásobách vhodné zdokumentovat                                                    | § 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb.                  |
| Opravné položky a rezervy                                | při použití vhodné zdokumentovat                                                     | § 26 zákona č. 563/1991 Sb.; § 55–57 vyhlášky |
| Kurzové rozdíly a cizí měny                              | při použití pevného kurzu vnitřní předpis povinný                                    | § 24c a § 24d odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb.  |
| Časové rozlišení nákladů a výnosů                        | při použití vhodné zdokumentovat                                                     | § 3 zákona č. 563/1991 Sb.; § 13 vyhlášky     |
| Cestovní náhrady, pokladna, drobný majetek, normy úbytků | podle činnosti vhodná pravidla                                                       | příslušné předpisy podle činnosti firmy       |

Zdroj: zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a vyhláška č. 500/2002 Sb., stav k roku 2026.

Povinný postup a povinná samostatná směrnice nejsou totéž. Inventurní soupis a průkazné účetní záznamy mohou doložit splnění povinnosti i bez dokumentu nazvaného „směrnice o inventarizaci“.

## Výslovně požadované dokumenty a vhodná interní pravidla

**Ve zkratce:** Účtový rozvrh a při odpisování odpisový plán doplňuje povinný vnitřní předpis podpisových oprávnění. Rozsah dalších pravidel závisí na metodách a činnosti; například pevný kurz vyžaduje vnitřní předpis, samostatný název dokumentu však zákon neurčuje.

### Účtový rozvrh

Účtový rozvrh ukládá **§ 14 zákona č. 563/1991 Sb.** Účetní jednotka v něm na základě směrné účtové osnovy sestaví seznam syntetických (a podle potřeby analytických) účtů, které potřebuje k zaúčtování všech účetních případů a k sestavení účetní závěrky. Rozvrh se sestavuje pro každé účetní období; v jeho průběhu jej lze doplňovat. Účtový rozvrh tak není volný výběr – musí vycházet z označení a uspořádání účtových skupin směrné účtové osnovy.

### Odpisový plán

Odpisový plán ukládá **§ 28 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb.** účetní jednotce, která odpisuje majetek. Plán stanoví zejména metodu **účetních** odpisů, dobu používání a postup u technického zhodnocení. Účetní odpisy se liší od daňových; jejich vztah a výpočet rozebírá text [odpisy majetku](https://ucto.cz/ucetnictvi/odpisy-majetku). Součástí interních pravidel může být i hodnotová hranice, od které se majetek považuje za dlouhodobý (§ 6 a § 7 vyhlášky č. 500/2002 Sb.).

### Oběh účetních dokladů a podpisová oprávnění

Pravidla oběhu dokladů mohou popsat cestu od přijetí přes kontrolu a zaúčtování po uložení. **§ 33a odst. 10 však výslovně ukládá vnitřním předpisem určit oprávnění, povinnosti a odpovědnost osob při připojování podpisového nebo identifikačního záznamu.** Název „podpisový řád“ ani jednotná sada podpisových vzorů předepsány nejsou; samotná vnitřní úprava je povinná.

### Inventarizace majetku a závazků

Provedení inventarizace ukládá **§ 29 a § 30 zákona č. 563/1991 Sb.** Směrnice může stanovit druhy a termíny inventur, odpovědné osoby a způsob vypořádání inventarizačních rozdílů; zákon sám vyžaduje inventurní soupisy, nikoli obecně komisi nebo samostatnou směrnici. Postup, lhůty a náležitosti inventurního soupisu podrobně popisuje text [inventarizace](https://ucto.cz/ucetnictvi/inventarizace). Normy přirozených úbytků zásob je nutné průkazně určit, pokud se podle nich rozlišují běžné úbytky od manka.

### Archivace a úschova účetních záznamů

Úschovu účetních záznamů upravuje **§ 31 a § 32 zákona č. 563/1991 Sb.** Účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy a účtový rozvrh se uchovávají minimálně **5 let** počínajících koncem účetního období, kterého se týkají; **účetní závěrka a výroční zpráva 10 let** (§ 31 odst. 2). Daňové doklady pro účely DPH se uchovávají **10 let** od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo (§ 35 zákona č. 235/2004 Sb.). Lhůty, formu i digitalizaci dokladů řeší text [archivace dokladů](https://ucto.cz/ucetnictvi/archivace-dokladu). Směrnice určí konkrétní lhůty, místo a formu uložení a osobu odpovědnou za archiv.

## Doporučené směrnice podle činnosti

**Ve zkratce:** Podle činnosti je užitečné zdokumentovat zvolený účetní postup. Povinnost správně účtovat o zásobách, cizí měně či rezervách sama o sobě neznamená povinnost vydat pro každou oblast samostatnou směrnici.

- **Zásoby – způsob A nebo B.** Vyhláška č. 500/2002 Sb. a české účetní standardy umožňují dva způsoby účtování zásob; zvolený postup a způsob oceňování úbytků (FIFO nebo vážený aritmetický průměr) je vhodné průkazně zaznamenat a používat soustavně. Souvislosti rozebírá text [zásoby](https://ucto.cz/ucetnictvi/zasoby).
- **Opravné položky a rezervy.** Zásady tvorby a rozpouštění opravných položek a rezerv (§ 26 zákona č. 563/1991 Sb.; § 55–57 vyhlášky č. 500/2002 Sb.) je vhodné mít popsané, aby byla jejich tvorba systematická a doložitelná.
- **Kurzové rozdíly a cizí měny.** Přepočty se řídí zejména § 24c a § 24d. Použije-li účetní jednotka pevný kurz, určí období jeho používání vnitřním předpisem; končí nejpozději posledním dnem účetního období a může skončit dříve v zákonných případech. K rozvahovému dni se u příslušného majetku a závazků použije obecný kurz.
- **Časové rozlišení nákladů a výnosů.** Směrnice vymezí, od jaké hranice a u jakých případů se náklady a výnosy časově rozlišují (§ 3 zákona; § 13 vyhlášky č. 500/2002 Sb.).
- **Pokladna a ceniny.** Pravidla pro vedení pokladny, limit hotovosti a inventarizaci pokladny shrnuje text [pokladna](https://ucto.cz/ucetnictvi/pokladna).
- **Cestovní náhrady.** Tuzemské stravné 2026 v soukromé sféře činí nejméně 155 Kč při cestě 5–12 hodin, 236 Kč při cestě **déle než 12, nejdéle 18 hodin**, a 370 Kč při delší cestě; veřejná sféra má rozpětí 155–185 / 236–284 / 370–442 Kč. Základní sazba pro osobní automobil je 5,90 Kč/km; režim nároku a krácení se posuzuje samostatně. U vyhláškových PHM zachovejte historické období: nafta od 1. 6. 2026 činí 44,50 Kč/l a benzin 95 od 1. 10. 2026 41,80 Kč/l.
- **Drobný majetek.** Hranice pro evidenci a způsob účtování drobného hmotného a nehmotného majetku, který nedosahuje hodnotové hranice dlouhodobého majetku.

## Co má vnitropodniková směrnice obsahovat?

**Ve zkratce:** Užitečná interní směrnice má jednoznačné označení, datum účinnosti, věcný obsah a odpovědnou osobu. Podpis či schválení je vhodné pro doložení její platnosti, nejde však o obecnou zákonnou náležitost každé takové směrnice.

Doporučená struktura každé směrnice:

1. **Záhlaví** – název účetní jednotky (IČO), název a číslo směrnice, datum vydání a datum účinnosti, případně číslo vydání či revize.
2. **Účel a předmět** – čeho se směrnice týká a jaký zákonný požadavek naplňuje (s odkazem na konkrétní paragraf).
3. **Vlastní obsah** – závazná pravidla a postupy (například zvolený způsob účtování zásob, hranice dlouhodobého majetku, použité kurzy).
4. **Odpovědnost** – kdo za dodržení a aktualizaci směrnice odpovídá.
5. **Schválení** – podpis (schválení) statutárního orgánu nebo odpovědné osoby a datum.

Směrnice nesmí být v rozporu se zákonem ani vyhláškou – upřesňuje je, ale nemůže je obejít. Pokud směrnice popisuje stav, který už neplatí (například zrušený limit nebo starou sazbu), ztrácí svou ochrannou funkci a při kontrole spíše uškodí.

## Jak vytvořit a udržovat směrnice krok za krokem?

**Ve zkratce:** Postupujte od inventury povinností přes sepsání jednotlivých směrnic až po jejich schválení a pravidelnou revizi. Směrnice je živý dokument – po každé novele zákona nebo změně postupů ji aktualizujte.

1. **Zmapujte povinnosti.** Zjistěte, které zákonem vyžadované dokumenty a účetní postupy se vás týkají.
2. **Sepište jádro.** Připravte účtový rozvrh a při odpisování odpisový plán; u oběhu dokladů, inventarizace a archivace zvažte písemná pravidla podle složitosti provozu.
3. **Doplňte další témata.** Podle reálné činnosti zdokumentujte zásoby, cizí měny, opravné položky, cestovní náhrady a další.
4. **Zafixujte volby.** Tam, kde zákon dává na výběr, jednoznačně uveďte zvolenou variantu (způsob A/B, metoda odpisů, denní/pevný kurz).
5. **Schvalte a datujte.** Každou směrnici opatřete datem účinnosti a schválením odpovědné osoby.
6. **Revidujte.** Po každé novele předpisů nebo změně interních postupů směrnice aktualizujte a starou verzi archivujte.

### Modelový příklad: praktická sada pravidel malé s. r. o.

Malá společnost s ručením omezeným bez zahraničních plateb, která nakupuje a prodává zboží, může mít v roce 2026 tuto praktickou sadu dokumentů a pravidel:

1. **účtový rozvrh** (§ 14) – seznam účtů odvozený ze směrné účtové osnovy,
2. **odpisový plán** (§ 28 odst. 6) – metoda a doba účetních odpisů, hranice dlouhodobého majetku,
3. **oběh účetních dokladů a podpisová oprávnění** – cesta dokladu a podpisové vzory,
4. **inventarizace** (§ 29 a § 30) – termíny, komise, náležitosti soupisu, normy úbytků,
5. **archivace** (§ 31) – lhůty 5/10 let, místo a forma uložení,
6. **zásoby** (§ 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb.) – zvolený způsob A nebo B a oceňování úbytků,
7. **pokladna** – limit hotovosti a inventarizace pokladny.

Firma bez zaměstnanců na cestách a bez cizích měn nepotřebuje samostatnou směrnici o cestovních náhradách ani o kurzových rozdílech, dokud tyto skutečnosti nenastanou.

## Časté chyby u vnitropodnikových směrnic

- **Žádná dokumentace „protože jsme malá firma“.** Velikost účetní jednotku nezbavuje povinnosti mít účtový rozvrh a při odpisování odpisový plán ani doložit inventarizaci a úschovu záznamů.
- **Opsaný vzor bez úprav.** Stažená šablona, která neodpovídá skutečným postupům firmy, je při kontrole spíše přitěžující – směrnice musí popisovat realitu.
- **Nejasná platnost pravidel.** Datování a zaznamenání schválení pomáhá doložit, která verze interních pravidel se používala; obecná povinnost podpisu každé směrnice ze zákona neplyne.
- **Neaktualizace po novele.** Směrnice odkazující na zrušené limity nebo staré sazby ztrácí ochrannou funkci.
- **Rozpor mezi směrnicí a skutečným účtováním.** Pokud směrnice uvádí způsob A, ale fakticky se účtuje způsobem B, je účetnictví neprůkazné.
- **Záměna účetních a daňových pravidel.** Odpisový plán řeší účetní odpisy a daňové odpisy se posuzují podle ZDP. Jejich srovnání může být ve společném interním dokumentu, musí však být zřetelně oddělené.

## Shrnutí

Vnitropodnikové směrnice jsou interní předpisy, kterými účetní jednotka aplikuje obecná pravidla zákona č. 563/1991 Sb. a vyhlášky č. 500/2002 Sb. na své podmínky. Zákon nepoužívá uzavřený seznam: výslovně vyžaduje účtový rozvrh (§ 14) a při odpisování odpisový plán (§ 28 odst. 6). Inventarizace (§ 29 a § 30) a archivace (§ 31 a § 32) jsou povinné postupy, nikoli obecně samostatné povinné směrnice. Pravidla pro oběh dokladů, zásoby, rezervy, cizí měny a cestovní náhrady je vhodné písemně zachytit podle činnosti firmy. Udržované směrnice mohou pomoci prokázat jednotnost postupů při kontrole i auditu.

## Často kladené otázky

### Jsou vnitropodnikové směrnice ze zákona povinné?

Zákon neurčuje uzavřený seznam dokumentů nazvaných směrnice. Výslovně však vyžaduje účtový rozvrh (§ 14), odpisový plán při odpisování (§ 28 odst. 6) a vnitřní předpis podpisových či identifikačních oprávnění (§ 33a odst. 10). Při použití pevného kurzu se jeho období určí vnitřním předpisem (§ 24d odst. 4). Povinné inventarizaci a úschově nemusí obecně odpovídat samostatně nazvaná směrnice.

### Které směrnice musí mít opravdu každá firma?

V podvojném účetnictví je nutný účtový rozvrh a při odpisování odpisový plán. § 33a odst. 10 vyžaduje vnitřní předpis podpisových či identifikačních oprávnění; další výslovné vnitřní úpravy závisejí na zvolených metodách, například pevném kurzu. U inventarizace a úschovy jsou povinné průkazné postupy, nikoli pro každou oblast obecně samostatně nazvaná směrnice.

### Musí mít vnitropodnikovou směrnici i OSVČ?

Záleží na tom, zda OSVČ vede účetnictví, nebo jen daňovou evidenci. OSVČ, která vede podvojné účetnictví, potřebuje účtový rozvrh a při odpisování majetku odpisový plán; pro další oblasti může zavést vhodná interní pravidla. OSVČ vedoucí pouze daňovou evidenci podle zákona o daních z příjmů formální účetní směrnice nepotřebuje, vede ale evidenci podle § 7b zákona č. 586/1992 Sb.

### Jak často se vnitropodnikové směrnice aktualizují?

Pevná lhůta zákonem stanovena není. Směrnice se aktualizuje vždy, když dojde k novele zákona nebo vyhlášky, která se jí týká, nebo když firma změní své postupy (například přejde ze způsobu B na způsob A u zásob). Doporučuje se směrnice projít alespoň jednou ročně, typicky před sestavením účetní závěrky. Starou verzi je vhodné archivovat, aby bylo doložitelné, jaká pravidla platila v daném období.

### Jakou formu musí vnitropodniková směrnice mít?

Zákon obecnou formu samostatných interních směrnic nepředepisuje. V praxi jde o písemný nebo elektronický dokument s jednoznačným označením, datem účinnosti, věcným obsahem a schválením odpovědnou osobou. Menší firmy často slučují více témat do jedné směrnice pro vedení účetnictví, větší účetní jednotky mají pro každou oblast samostatný dokument. Rozhodující je, aby směrnice odpovídala skutečným postupům a nebyla v rozporu se zákonem.

### Co hrozí, když firma směrnice nemá?

Rozhoduje obsah zákonné povinnosti. Absence povinného vnitřního předpisu, například podle § 33a odst. 10, nemůže být omluvena tím, že zákon nevyžaduje název „směrnice“. Chybějící doporučený samostatný dokument sám o sobě není totéž jako porušení zákona; problémem je nesplnění konkrétních povinností nebo neprůkazný postup.

---

# Výkaz zisku a ztráty (výsledovka)

- URL: https://ucto.cz/ucetnictvi/vykaz-zisku-a-ztraty
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Výkaz zisku a ztráty 2026 (výsledovka): struktura výnosů a nákladů, druhové a účelové členění, výpočet výsledku hospodaření krok za krokem i s příkladem.

Text se týká podnikatelů účtujících podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. Jiné skupiny účetních jednotek a jednotky používající IFRS ověřují podobu výkazů podle vlastního právního režimu.

**Ve zkratce:** Výkaz zisku a ztráty (lidově **výsledovka**) je účetní výkaz, který za účetní období porovnává **výnosy a náklady** a vyčísluje **výsledek hospodaření** – tedy zisk, nebo ztrátu. Je povinnou součástí účetní závěrky (§ 18 zákona č. 563/1991 Sb.). Sestavuje se ve **dvou možných variantách** – v druhovém, nebo účelovém členění – podle příloh č. 2 a č. 3 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Od roku 2016 se výsledek hospodaření dělí jen na **provozní** a **finanční** část (samostatná mimořádná část byla zrušena).

Tento průvodce vysvětluje, k čemu výsledovka slouží, jak je strukturovaná, jaký je rozdíl mezi druhovým a účelovým členěním, jak se krok za krokem dopočítá výsledek hospodaření i s konkrétním příkladem, v jakém rozsahu výkaz sestavují malé firmy a jak souvisí s rozvahou a daňovým přiznáním. Hodnoty a paragrafy jsou ověřené k roku 2026.

---

## Co je výkaz zisku a ztráty (výsledovka)?

Výkaz zisku a ztráty (zkratka **VZZ**, anglicky _profit and loss statement_) je jeden ze základních účetních výkazů. Zachycuje **tokové veličiny** – kolik účetní jednotka za dané období vydělala (výnosy) a kolik ji to stálo (náklady). Rozdíl mezi výnosy a náklady je **výsledek hospodaření**.

Tím se výsledovka liší od [rozvahy](https://ucto.cz/ucetnictvi/rozvaha), která ukazuje **stav** majetku a zdrojů jeho krytí k jednomu okamžiku (k rozvahovému dni). Výsledovka naopak popisuje **pohyb** za celé období – nejčastěji za kalendářní (nebo hospodářský) rok.

Povinnost sestavit výkaz zisku a ztráty plyne z **§ 18 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví**, podle kterého běžnou účetní závěrku tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha. Přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu k tomu připojují **obchodní společnosti s výjimkou mikro a malých účetních jednotek** (§ 18 odst. 2) – tedy zpravidla střední a velké obchodní společnosti, a to bez ohledu na povinný audit; banky, pojišťovny a penzijní společnosti podle § 1a písm. b) až d) přehled o peněžních tocích nesestavují. U ostatních účetních jednotek je třeba posoudit jejich vlastní právní režim.

> **Pozn.:** Pojmy „výkaz zisku a ztráty”, „výsledovka” a (zastarale) „výkaz zisků a ztrát” označují tentýž výkaz. Oficiální název podle zákona o účetnictví i vyhlášky je **výkaz zisku a ztráty**.

---

## K čemu výsledovka slouží?

Výsledovka odpovídá na jedinou klíčovou otázku: **bylo účetní období ziskové, nebo ztrátové, a proč?** Plní přitom několik funkcí:

- **Vyčíslení zisku/ztráty.** Vrcholová položka výkazu – výsledek hospodaření za účetní období – se přenáší do rozvahy do vlastního kapitálu. Rozvaha a výsledovka jsou tak provázané.
- **Východisko pro daň z příjmů.** Účetní výsledek hospodaření je startovní hodnotou pro výpočet základu daně. U právnických osob se z něj po mimoúčetních úpravách počítá [daň z příjmů právnických osob](https://ucto.cz/dane/dan-z-prijmu-pravnickych-osob).
- **Analýza hospodaření.** Z členění výnosů a nákladů poznáte, zda firmu „živí” hlavní činnost (provozní výsledek), nebo finanční operace, a kde vznikají největší náklady – například osobní náklady, jejichž celkovou výši pomáhá pochopit pojem [cena práce](https://mzdy.cz/mzda/cena-prace).
- **Informace pro okolí.** Z výsledovky čerpají banky, investoři, obchodní partneři i finanční úřad.

---

## Jaká je struktura výkazu zisku a ztráty?

Výsledovka je vertikálně uspořádaný výkaz, ve kterém se postupně od shora dolů „skládá” výsledek hospodaření. Náklady a výnosy se dělí podle toho, zda vznikají z **provozní**, nebo **finanční** činnosti. Výkaz obvykle uvádí sloupec za **běžné účetní období** a srovnávací údaje za **minulé účetní období**, jsou-li k dispozici.

Zjednodušené schéma (druhové členění) vypadá takto:

```
  Provozní výnosy (tržby, ostatní provozní výnosy)
− Provozní náklady včetně změny stavu zásob vlastní činnosti
   a aktivace; aktivace je záporný náklad
= Provozní výsledek hospodaření

  Finanční výnosy (úroky, kurzové zisky, výnosy z podílů)
− Finanční náklady (úroky, kurzové ztráty)
= Finanční výsledek hospodaření

  Provozní výsledek + finanční výsledek
= Výsledek hospodaření před zdaněním
− Daň z příjmů (splatná + odložená)
= Výsledek hospodaření po zdanění
−/+ Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům, pokud nastává
= Výsledek hospodaření za účetní období
```

### Provozní výsledek hospodaření

Plyne z činnosti, kvůli které byla firma založena. Na straně **výnosů** jsou zejména tržby z prodeje výrobků a služeb a tržby za zboží a ostatní provozní výnosy. **Aktivace se podle § 23 vykazuje jako snížení provozních nákladů**, nikoli jako výnos; i změna stavu zásob vlastní činnosti patří mezi nákladové položky se znaménkem podle § 22. Na straně **nákladů** stojí výkonová spotřeba (materiál, energie, služby), **osobní náklady** (mzdy a zákonné pojistné placené zaměstnavatelem), odpisy dlouhodobého majetku, úpravy hodnot (opravné položky), daně a poplatky a ostatní provozní náklady.

### Finanční výsledek hospodaření

Zahrnuje výsledky finančních operací: výnosové a nákladové úroky, kurzové zisky a ztráty, výnosy z podílů a cenných papírů a náklady na finanční operace. Velikost finančního výsledku závisí na konkrétní činnosti, financování a kurzových pohybech firmy.

### Mimořádná část už neexistuje

Do účetních období započatých před rokem 2016 obsahovala výsledovka i třetí, **mimořádnou** část. Ta byla zrušena novelou vyhlášky č. 500/2002 Sb. Od roku 2016 se mimořádné náklady a výnosy zařazují podle své povahy do provozní, nebo finanční části. Výsledek hospodaření se tak skládá jen ze dvou složek.

---

## Druhové, nebo účelové členění – jaký je rozdíl?

Vyhláška č. 500/2002 Sb. nabízí **dvě uspořádání** výkazu. Oba vedou ke stejnému výsledku hospodaření, liší se jen způsobem, jak člení **provozní náklady**.

| Hledisko              | Druhové členění (příloha č. 2)                               | Účelové členění (příloha č. 3)                   |
| --------------------- | ------------------------------------------------------------ | ------------------------------------------------ |
| Náklady tříděny podle | druhu (povahy) nákladu                                       | účelu (funkce) ve firmě                          |
| Typické položky       | spotřeba materiálu a energie, služby, osobní náklady, odpisy | náklady prodeje, odbytové náklady, správní režie |
| Výhoda                | jednodušší, vychází přímo z účtových skupin 5                | lepší vazba na ziskovost produktů a útvarů       |
| Praktické využití     | rozbor spotřeby podle druhu                                  | rozbor nákladů podle funkce ve firmě             |

_Zdroj: přílohy č. 2 a č. 3 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pro rok 2026._

V **druhovém členění** vidíte, _co_ firma spotřebovala (kolik materiálu, kolik mezd, kolik služeb). V **účelovém členění** vidíte, _na co_ náklady padly (kolik stálo vyrobit a prodat, kolik správa firmy). Účetní jednotka si zvolí jednu variantu a používá ji konzistentně; uvádět může i podrobnější členění, než ukládá vyhláška, musí však zachovat stanovené uspořádání a označování položek.

---

## Jak se vypočítá výsledek hospodaření? (postup krok za krokem)

Výsledek hospodaření se ve výsledovce nedopočítává jedním vzorcem, ale postupně po jednotlivých úrovních:

1. **Sečtěte provozní výnosy.** Tržby z prodeje výrobků, služeb a zboží a ostatní provozní výnosy.
2. **Sečtěte provozní náklady.** Výkonovou spotřebu, změnu stavu zásob vlastní činnosti, aktivaci jako záporný náklad, osobní náklady, úpravy hodnot včetně odpisů a ostatní provozní náklady.
3. **Zjistěte provozní výsledek hospodaření** = provozní výnosy − provozní náklady.
4. **Sečtěte finanční výnosy a finanční náklady** a zjistěte **finanční výsledek hospodaření** (finanční výnosy − finanční náklady).
5. **Sečtěte oba dílčí výsledky** → **výsledek hospodaření před zdaněním**.
6. **Odečtěte daň z příjmů** (splatnou i případnou odloženou) → **výsledek hospodaření po zdanění**. Případný převod podílu na výsledku společníkům, typicky u v.o.s. či komplementářů, dále upraví výsledek za účetní období. Odložená daň se povinně účtuje u konsolidačního celku a plné závěrky, ostatní jednotky rozhodnou podle § 59 vyhlášky.
7. Pro úplnost se na samém konci uvádí i **čistý obrat za účetní období** (výnosy z prodeje výrobků, zboží a služeb podle obchodního modelu, nikoli automaticky všechny výnosy; § 1d zákona a § 35 vyhlášky).

Vyšší souhrnný pojem, který výsledovka i rozvaha popisují z různých stran, vysvětluje slovníkové heslo [hospodářský výsledek](https://ucto.cz/slovnik#hospodarsky-vysledek).

### Modelový příklad výpočtu výsledku hospodaření

Společnost Vzor s.r.o. vede účetnictví v druhovém členění. Za rok 2026 vykázala následující hodnoty. Pro model předpokládáme nulovou změnu zásob vlastní činnosti a aktivaci, žádný převod výsledku společníkům, žádné přechodné rozdíly odložené daně a shodu účetního výsledku se základem daně:

| Položka                                | Částka           |
| -------------------------------------- | ---------------- |
| Tržby z prodeje výrobků a služeb       | 8 000 000 Kč     |
| Tržby za prodej zboží                  | 1 500 000 Kč     |
| Spotřeba materiálu a energie           | −3 200 000 Kč    |
| Služby                                 | −1 300 000 Kč    |
| Osobní náklady (mzdy + pojistné)       | −2 900 000 Kč    |
| Odpisy dlouhodobého majetku            | −600 000 Kč      |
| Ostatní provozní náklady               | −100 000 Kč      |
| **Provozní výsledek hospodaření**      | **1 400 000 Kč** |
| Výnosové úroky                         | +20 000 Kč       |
| Nákladové úroky                        | −120 000 Kč      |
| Kurzové ztráty                         | −50 000 Kč       |
| **Finanční výsledek hospodaření**      | **−150 000 Kč**  |
| **Výsledek hospodaření před zdaněním** | **1 250 000 Kč** |
| Daň z příjmů (splatná)                 | −262 500 Kč      |
| **Výsledek hospodaření po zdanění**    | **987 500 Kč**   |

Provozní činnost firmy je zisková (+1 400 000 Kč), finanční operace jsou kvůli úrokům z úvěru a kurzové ztrátě mírně ztrátové (−150 000 Kč). Účetní zisk před zdaněním činí 1 250 000 Kč. Splatná daň v příkladu odpovídá orientačně **sazbě daně z příjmů právnických osob 21 %** (§ 21 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, platná i pro rok 2026); ve skutečnosti se počítá ze **základu daně**, který vznikne mimoúčetní úpravou výsledku hospodaření (viz [daň z příjmů právnických osob](https://ucto.cz/dane/dan-z-prijmu-pravnickych-osob)). Výsledek hospodaření po zdanění 987 500 Kč se přenese do rozvahy do vlastního kapitálu.

---

## Výnosy a náklady: pozor na rozdíl proti příjmům a výdajům

Výsledovka pracuje s **výnosy a náklady**, nikoli s **příjmy a výdaji**. Tento rozdíl je v podvojném účetnictví zásadní:

- **Výnos** se vykazuje v období, s nímž věcně a časově souvisí (například při uskutečnění dodávky zboží); datum vystavení faktury samo o sobě tento okamžik neurčuje. Na přijetí peněz se nečeká.
- **Náklad** vzniká spotřebou hodnoty (např. opotřebením majetku formou odpisu nebo přijetím služby), i když se ještě neplatilo.

Díky **akruálnímu principu** a **časovému rozlišení** (účty skupiny 38) se výnosy a náklady přiřazují do období, do kterého věcně a časově patří. Proto se účetní zisk z výsledovky obvykle liší od stavu peněz na účtu – peněžní toky zachycuje samostatný **přehled o peněžních tocích (cash flow)**.

---

## V jakém rozsahu se výkaz zisku a ztráty sestavuje?

Rozsah výkazu závisí na **kategorii účetní jednotky** podle § 1b zákona č. 563/1991 Sb. Novela provedená zákonem č. 316/2025 Sb. (účinná od 3. 9. 2025) zvýšila hraniční hodnoty; ty se použijí zpětně již pro účetní období započatá v roce 2024 a platí i pro rok 2026 (mikro, malá a střední jednotka nepřekračují alespoň dvě příslušné meze; malá nesmí být mikro a střední nesmí být mikro ani malá. Změnu kategorie a první období řeší § 1e):

| Kategorie | Aktiva celkem          | Čistý obrat      | Prům. počet zaměstnanců |
| --------- | ---------------------- | ---------------- | ----------------------- |
| Mikro     | do 11 mil. Kč          | do 22 mil. Kč    | do 10                   |
| Malá      | do 120 mil. Kč         | do 240 mil. Kč   | do 50                   |
| Střední   | do 600 mil. Kč         | do 1 200 mil. Kč | do 250                  |
| Velká     | nad hodnoty střední ÚJ | –                | –                       |

_Zdroj: § 1b zákona č. 563/1991 Sb. ve znění zákona č. 316/2025 Sb.; hodnoty platné pro rok 2026._

Z toho pro výsledovku platí:

- **Obchodní společnosti** (s.r.o., a.s. apod.) sestavují výkaz zisku a ztráty vždy v **plném rozsahu** – bez ohledu na kategorii.
- **Zkrácený rozsah** výsledovky mohou využít jen mikro a malé účetní jednotky **bez povinného auditu**, které **nejsou obchodními společnostmi** (např. oprávněné fyzické osoby vedoucí účetnictví podle této vyhlášky).
- Mikro a malé **neauditované** jednotky navíc nemusí výkaz zisku a ztráty **zveřejňovat** ve sbírce listin (pokud jim to neukládá jiný předpis); to platí i pro obchodní společnosti, které jej sestavily v plném rozsahu. Zveřejňují zpravidla jen rozvahu a přílohu.

Pro účetní období započatá **od 1. ledna 2026** se **povinný audit** podle § 20 zákona o účetnictví váže zejména na **střední a velké** účetní jednotky. Z velkých jsou vyňaty vybrané jednotky mimo subjekty veřejného zájmu a § 20 odst. 2 stanoví další výjimky; zvláštní předpis může audit uložit i malé jednotce. Malé jednotky s účetním obdobím započatým **do 31. 12. 2025** se pro audit posuzují ještě podle původních pravidel.

---

## Jak souvisí výsledovka s rozvahou a účetní závěrkou?

Výkaz zisku a ztráty není samostatný dokument – je **povinnou součástí účetní závěrky** vedle rozvahy a přílohy (§ 18 zákona č. 563/1991 Sb.). Provázanost je následující:

- **Výsledovka → rozvaha.** Výsledek hospodaření po zdanění se přenáší do pasiv rozvahy do **vlastního kapitálu** (položka výsledek hospodaření běžného účetního období). Bilanční suma aktiv a pasiv tak „dosedne”.
- **Rozvaha → výsledovka.** Odpisy, opravné položky a změny rezerv ovlivňují náklady ve výsledovce i hodnoty majetku v rozvaze současně.

Celý kontext sestavení, schválení a zveřejnění výkazů popisuje článek [účetní závěrka](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-zaverka). Účetní závěrka (včetně výsledovky) se zveřejňuje založením do sbírky listin veřejného rejstříku podle § 21a zákona č. 563/1991 Sb. – u auditovaných jednotek do 30 dnů od ověření a schválení, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne.

---

## Jak dlouho se výkaz zisku a ztráty archivuje?

Výkaz zisku a ztráty je součástí účetní závěrky, a vztahuje se na něj proto **delší archivační lhůta**. Podle **§ 31 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb.** se účetní závěrka (a výroční zpráva) uchovává **10 let** počínajících koncem účetního období, kterého se týká. Běžné účetní doklady, knihy, odpisové plány a inventurní soupisy mají základní lhůtu **5 let**; u obou lhůt prověřte důvody prodloužení podle § 32.

---

## Časté chyby při sestavení výsledovky

- **Záměna výnosů za příjmy a nákladů za výdaje.** Výsledovka stojí na akruálním principu – rozhoduje vznik nároku, ne pohyb peněz.
- **Nesprávné zařazení do provozní/finanční části.** Běžné úroky z úvěru a kurzové rozdíly patří do finanční oblasti; zvlášť posuďte úroky zahrnované do ocenění pořizovaného majetku a další zvláštní postupy.
- **Hledání zrušené mimořádné části.** Od roku 2016 výsledovka mimořádnou část nemá – položky se zařazují do provozní, nebo finanční části.
- **Záměna účetního zisku za základ daně.** Výsledek hospodaření je teprve východiskem; základ daně vznikne až mimoúčetní úpravou (§ 23 a násl. zákona č. 586/1992 Sb.).
- **Nesoulad s rozvahou.** Výsledek hospodaření za účetní období z výsledovky se musí rovnat položce A.V. v rozvaze. Při převodu podílu na výsledku společníkům se může lišit od mezisoučtu po zdanění.
- **Vynechání dostupného srovnávacího období.** Při sestavení se uvádějí srovnatelné údaje za minulé období, pokud jsou k dispozici.

---

## Související témata a nástroje

- [výkaz cash flow](https://ucto.cz/ucetnictvi/cash-flow-vykaz) ukazuje rozdíl mezi výsledkem hospodaření a peněžními toky.

## Shrnutí

Výkaz zisku a ztráty (výsledovka) porovnává **výnosy a náklady** za účetní období a vyčísluje **výsledek hospodaření** – zisk, nebo ztrátu. Sestavuje se v **druhovém** (příloha č. 2), nebo **účelovém** členění (příloha č. 3) podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. a od roku 2016 obsahuje jen **provozní** a **finanční** výsledek hospodaření. Je povinnou součástí účetní závěrky (§ 18 zákona č. 563/1991 Sb.), výsledek hospodaření se přenáší do rozvahy a slouží jako východisko pro výpočet daně z příjmů. Obchodní společnosti sestavují výkaz vždy v plném rozsahu; zkrácený rozsah je dostupný jen oprávněným neauditovaným mikro a malým jednotkám, které nejsou obchodními společnostmi. Úleva ze zveřejnění výsledovky se vztahuje na neauditované mikro a malé jednotky včetně obchodních společností.

---

## Často kladené otázky

### Co je výkaz zisku a ztráty?

Výkaz zisku a ztráty (výsledovka) je účetní výkaz, který za účetní období porovnává výnosy a náklady a vyčísluje výsledek hospodaření, tedy zisk, nebo ztrátu. Je povinnou součástí účetní závěrky podle § 18 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

### Jaký je rozdíl mezi rozvahou a výsledovkou?

Rozvaha ukazuje stav majetku a zdrojů jeho krytí k jednomu okamžiku (k rozvahovému dni), zatímco výsledovka popisuje pohyb – výnosy a náklady za celé účetní období. Výsledek hospodaření z výsledovky se přenáší do vlastního kapitálu v rozvaze.

### Jaký je rozdíl mezi druhovým a účelovým členěním výkazu zisku a ztráty?

V druhovém členění (příloha č. 2 vyhlášky č. 500/2002 Sb.) se náklady třídí podle povahy (spotřeba materiálu, služby, osobní náklady, odpisy). V účelovém členění (příloha č. 3) se třídí podle funkce ve firmě (náklady prodeje, odbytové a správní náklady). Obě varianty vedou ke stejnému výsledku hospodaření.

### Z čeho se skládá výsledek hospodaření?

Od roku 2016 se skládá ze dvou složek: provozního výsledku hospodaření (z hlavní činnosti firmy) a finančního výsledku hospodaření (z finančních operací, úroků a kurzových rozdílů). Jejich součtem vznikne výsledek hospodaření před zdaněním, po odečtení daně z příjmů pak výsledek hospodaření po zdanění.

### Musí výkaz zisku a ztráty sestavovat každá firma?

Výkaz sestavuje každá účetní jednotka vedoucí účetnictví, je povinnou součástí účetní závěrky. Obchodní společnosti (s.r.o., a.s.) jej sestavují vždy v plném rozsahu; zkrácený rozsah platí jen pro oprávněné neauditované mikro a malé jednotky, které nejsou obchodními společnostmi. Neauditované mikro a malé jednotky včetně obchodních společností nemusí výsledovku zveřejňovat.

### Jak dlouho se výkaz zisku a ztráty uchovává?

Jako součást účetní závěrky se uchovává 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týká (§ 31 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb.). Běžné doklady mají základní lhůtu 5 let; použití podle § 32 může vyžadovat delší úschovu.

---

# Zálohová a proforma faktura + daňový doklad k záloze

- URL: https://ucto.cz/ucetnictvi/zalohova-faktura
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Zálohová faktura, proforma faktura a daňový doklad k záloze 2026: jaký je rozdíl, kdy odvést DPH, lhůta 15 dnů, výpočet shora i vzor vyúčtování.

**Ve zkratce:** Zálohová ani proforma faktura **není sama o sobě daňovým dokladem** – je to výzva k zaplacení předem. Přijme-li plátce DPH zálohu na dostatečně určité zdanitelné plnění, vzniká povinnost přiznat daň podle § 20a zákona o DPH. Daňový doklad k přijaté úplatě vystaví do **15 dnů**, pokud jde o plnění, pro které § 28 ukládá povinnost doklad vystavit; při běžném tuzemském prodeji spotřebiteli ji zákon obecně neukládá. Daň z přijaté částky včetně DPH lze vypočíst metodou shora (například základ = záloha ÷ 1,21 při sazbě 21 %). Při dodání se dříve zdaněná záloha zohlední ve vyúčtování. Neplátce DPH daňový doklad k záloze podle tohoto režimu nevystavuje; zachycení přijaté částky v účetnictví či daňové evidenci se řídí jejich vlastními pravidly. Podrobnosti uvádějí články [náležitosti faktury](https://ucto.cz/ucetnictvi/nalezitosti-faktury) a [daňový doklad](https://ucto.cz/dph/danovy-doklad).

## Jaký je rozdíl mezi zálohovou a proforma fakturou?

V praxi se pojmy „zálohová faktura“ a „proforma faktura“ používají téměř zaměnitelně a **zákon o DPH tyto výzvy k platbě jako samostatný druh daňového dokladu nevymezuje**. Oba doklady mají stejnou funkci: vystavují se **před** dodáním zboží nebo služby a jejich účelem je vyzvat odběratele, aby zaplatil **předem**. Samy o sobě nejsou daňovým dokladem a zpravidla ani podkladem pro zaúčtování nákladu či výnosu; účetní zachycení případného smluvního závazku je třeba posoudit zvlášť.

Následující tabulka ukazuje obvyklé praktické užití; pojmy se mohou používat i jinak a výše částky je právně nerozlišuje:

| Hledisko                          | Proforma faktura            | Zálohová faktura                    |
| --------------------------------- | --------------------------- | ----------------------------------- |
| Kdy se vystavuje                  | Před dodáním / platbou      | Před dodáním / platbou              |
| Obvyklá částka                    | Zpravidla na **celou** cenu | Zpravidla na **část** ceny (zálohu) |
| Je to daňový doklad?              | **Ne**                      | **Ne**                              |
| Vzniká z ní povinnost odvést DPH? | **Ne**                      | **Ne**                              |
| Účtuje se o ní (náklad/výnos)?    | **Ne**                      | **Ne**                              |

_Zdroj: zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pro rok 2026; zákon o DPH tyto výzvy k platbě nevymezuje jako samostatný druh daňového dokladu._

Protože rozdíl není zákonný, můžete pracovat klidně jen s jedním pojmem. Důležité je vědět, co tyto doklady **nejsou**: samy neprokazují uskutečnění zdanitelného plnění, nezakládají nárok na odpočet DPH a samy o sobě nevstupují do přiznání k DPH. Po přijetí úplaty se případně vystavuje **daňový doklad k přijaté úplatě**; účetní zachycení zálohy se odvíjí od skutečné platby a smluvních podmínek.

## Je zálohová (proforma) faktura daňový doklad?

**Není.** Daňový doklad obecně vymezuje § 26 zákona č. 235/2004 Sb. o DPH; jeho jednotlivé typy (běžný daňový doklad, zjednodušený daňový doklad, daňový doklad k přijaté úplatě, splátkový a platební kalendář, souhrnný doklad) pak vyjmenovávají § 27 až § 35a. Zálohová ani proforma faktura mezi ně nepatří. Dokud odběratel zálohu nezaplatí a plnění nenastane, samotná výzva k úhradě obvykle nezakládá povinnost přiznat DPH. Účetní zachycení případného smluvního nároku je samostatná otázka.

Situace se mění **okamžikem přijetí platby**, pokud je budoucí zdanitelné plnění dostatečně určité. Podle § 20a odst. 2 zákona o DPH tehdy vzniká plátci povinnost **přiznat daň ke dni přijetí úplaty**. Povinnost a lhůta pro vystavení dokladu závisí také na příjemci plnění:

- podle § 28 odst. 1 písm. d) zákona o DPH má plátce **povinnost vystavit daňový doklad** při přijetí úplaty před plněním podle písm. a) nebo b), pokud z ní vznikla povinnost přiznat daň;
- podle § 28 odst. 8 musí být takový doklad vystaven **do 15 dnů ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň**. Běžné tuzemské plnění spotřebiteli, na které se písm. a) ani b) nevztahuje, tuto povinnost samo nezakládá.

Tomuto dokladu se říká **daňový doklad k přijaté úplatě** (k záloze). Je to **samostatný** doklad – nezaměňujte ho se zálohovou fakturou, kterou jste poslali předem. Zálohová faktura byla jen výzva; povinnost přiznat DPH vzniká z přijaté úplaty bez ohledu na to, zda a kdy je doklad vystaven. Odběratel plátce potřebuje pro uplatnění odpočtu splnit také podmínky § 72–73 zákona o DPH.

> Pozor na výjimku: podle § 20a odst. 3 zákona o DPH se daň z přijaté zálohy **nepřiznává**, není-li zdanitelné plnění ke dni přijetí úplaty známo **dostatečně určitě** – tedy pokud nevíte, jaké konkrétní zboží či služba budou dodány, jakou budou mít sazbu daně nebo kde bude místo plnění. Příkladem je záloha na blíže neurčený sortiment. Poukazy mají samostatný režim § 15–15b: převod víceúčelového poukazu se za dodání nepovažuje, zatímco skutečné plnění při jeho uplatnění ano; nejde automaticky o běžnou zálohu podle § 20a.

## Kdy vzniká povinnost odvést DPH ze zálohy?

U **plátce DPH** je rozhodující den **přijetí platby na účet** (nebo do pokladny), nikoli den vystavení zálohové faktury ani den dodání. Tento den určuje:

1. **vznik povinnosti přiznat daň** (§ 20a odst. 2 zákona o DPH),
2. **začátek 15denní lhůty**, pokud je vystavení daňového dokladu k záloze podle § 28 povinné,
3. **období přiznání k DPH** a příslušné sledované období kontrolního hlášení. Právnická osoba podává kontrolní hlášení měsíčně i při čtvrtletním přiznání; fyzická osoba ve lhůtě svého přiznání (§ 101e).

Jestliže tedy přijmete zálohu v jiném měsíci (čtvrtletí), než dodáte zboží nebo dokončíte práci, musíte daň z této zálohy přiznat **dříve** – už za období, ve kterém vám peníze přišly.

**Neplátce DPH** v běžném tuzemském režimu nevystavuje daňový doklad k přijaté úplatě podle zákona o DPH a daň z této úplaty nepřiznává. Přijatou částku však musí zachytit podle pravidel svého účetnictví nebo daňové evidence; v daňové evidenci může být příjmem už při přijetí, zatímco v účetnictví se přijatá záloha obvykle vede nejprve jako závazek. Identifikovaná osoba a přeshraniční plnění vyžadují samostatné posouzení.

## Jak se počítá DPH ze zálohy (metoda shora)?

Přijatá záloha se pro účely DPH považuje za částku **včetně daně**. Daň se proto počítá **„shora“** – tedy z částky, která už daň obsahuje. Postup vychází z § 37 písm. b) zákona o DPH:

- **Základ daně** = přijatá záloha ÷ koeficient (1,21 u sazby 21 %, resp. 1,12 u sazby 12 %)
- **Výše DPH** = přijatá záloha − základ daně

V roce 2026 jsou podle § 47 zákona o DPH dvě sazby: **základní 21 %** a **snížená 12 %**.

### Modelový příklad: záloha u sazby 21 %

Dodavatel (plátce DPH) přijme zálohu **121 000 Kč** na zakázku se základní sazbou 21 %.

| Položka                  | Výpočet           | Částka     |
| ------------------------ | ----------------- | ---------- |
| Přijatá záloha (vč. DPH) | —                 | 121 000 Kč |
| Základ daně              | 121 000 ÷ 1,21    | 100 000 Kč |
| DPH 21 %                 | 121 000 − 100 000 | 21 000 Kč  |

_Zdroj: § 37 písm. b) a § 47 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, ve znění pro rok 2026._

Plátce tedy z této zálohy přizná **21 000 Kč** DPH za období jejího přijetí; jde o běžnou dostatečně určitou tuzemskou zakázku. Je-li doklad podle § 28 povinný, vystaví jej a ve stejné lhůtě vynaloží rozumně požadovatelné úsilí, aby se dostal do dispozice příjemce (§ 28 odst. 11).

## Co musí obsahovat daňový doklad k přijaté záloze?

Daňový doklad k záloze je běžný daňový doklad podle § 29 zákona o DPH, jen reaguje na to, že plnění ještě nebylo dodáno. Měl by obsahovat:

| #   | Náležitost                                              | Poznámka                                                                      |
| --- | ------------------------------------------------------- | ----------------------------------------------------------------------------- |
| 1   | Označení dodavatele (jméno/název, sídlo) a jeho **DIČ** | Poskytovatel plnění                                                           |
| 2   | Označení odběratele a jeho **DIČ**                      | Je-li přiděleno                                                               |
| 3   | Evidenční číslo dokladu                                 | Jednoznačné; zákon nevyžaduje řadu bez mezer                                  |
| 4   | Den vystavení dokladu                                   | —                                                                             |
| 5   | **Den přijetí úplaty**                                  | Místo data uskutečnění plnění                                                 |
| 6   | **Základ daně, sazba daně a výše daně**                 | Vypočtené metodou shora                                                       |
| 7   | Rozsah a předmět plnění                                 | Předmět musí být uveden; rozsah lze při přijetí zálohy vynechat, není-li znám |

_Zdroj: § 29 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, ve znění pro rok 2026._

Podle § 29 odst. 3 zákona o DPH **nemusí** daňový doklad k záloze obsahovat **rozsah** plnění, není-li při přijetí úplaty znám; **předmět** plnění je stále povinný. Jednotkovou cenu a slevu lze při vzniku povinnosti z přijaté úplaty vynechat. Den přijetí úplaty se uvádí, liší-li se od dne vystavení. Kompletní výčet náležitostí najdete v článku [náležitosti faktury](https://ucto.cz/ucetnictvi/nalezitosti-faktury).

## Jak se záloha vyúčtuje na konečné faktuře?

Po dodání zboží nebo dokončení služby vystaví plátce **vyúčtovací (konečnou) fakturu**. Ta je daňovým dokladem na **celé** plnění, ve kterém se **odečte** dříve zdaněná záloha. Z čeho se odvede daň, řeší § 37a zákona o DPH: **DPH na konečné faktuře se odvádí jen z rozdílu (doplatku)**, protože daň ze zálohy už byla přiznána dříve.

### Modelový příklad: celá zakázka 242 000 Kč se zaplacenou zálohou

Celková cena zakázky je **200 000 Kč bez DPH** + 21 % DPH = **242 000 Kč** s DPH. Odběratel už dříve zaplatil zálohu **121 000 Kč** (z níž bylo odvedeno 21 000 Kč DPH).

| Položka                | Bez DPH        | DPH 21 %      | Vč. DPH        |
| ---------------------- | -------------- | ------------- | -------------- |
| Celé plnění            | 200 000 Kč     | 42 000 Kč     | 242 000 Kč     |
| − již zaplacená záloha | −100 000 Kč    | −21 000 Kč    | −121 000 Kč    |
| **Doplatek k úhradě**  | **100 000 Kč** | **21 000 Kč** | **121 000 Kč** |

_Zdroj: § 37a zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, ve znění pro rok 2026._

Na vyúčtovací faktuře tedy uvedete celkový základ daně i celkovou DPH za zakázku, od nich odečtete již zdaněnou zálohu a **doplatek DPH přiznáte jen ve výši 21 000 Kč** za období, kdy došlo k dodání. Tím se zamezí dvojímu zdanění téhož plnění.

> Podle § 37a odst. 2 písm. a) se **kladný rozdíl základu daně** při dodání zdaní sazbou platnou ke dni uskutečnění plnění. Pokud je rozdíl záporný, platí zvláštní pravidla § 37a odst. 2 písm. b) a odst. 3. Záloha již zdaněná při přijetí se při dodání znovu nezdaňuje.

## Postup krok za krokem (plátce DPH)

1. **Vystavte zálohovou (proforma) fakturu** s požadovanou částkou. Sama není daňovým dokladem a její vystavení bez přijetí úplaty nezakládá DPH; účetní dopad smluvního nároku posuďte zvlášť.
2. **Počkejte na úhradu.** Daňová povinnost vzniká až dnem připsání platby (§ 20a odst. 2).
3. **Je-li vystavení dokladu povinné podle § 28, vystavte ho do 15 dnů od vzniku povinnosti přiznat daň** (§ 28 odst. 8). DPH můžete z částky včetně daně vypočíst metodou shora (§ 37 písm. b).
4. **Přiznejte DPH ze zálohy** v přiznání a kontrolním hlášení za zdaňovací období, ve kterém jste platbu přijali.
5. **Po dodání vystavte vyúčtovací (konečnou) fakturu** na celé plnění a zálohu na ní odečtěte. Doplatek DPH přiznejte jen z rozdílu (§ 37a).

## Časté chyby

- **Záměna zálohové faktury za daňový doklad.** Zálohová faktura není daňový doklad – odběratel z ní nesmí uplatnit odpočet DPH. Nárok vzniká podle § 72 odst. 5; jeho uplatnění v běžném tuzemském režimu vyžaduje také doklad a další podmínky § 73. Samotné obdržení dokladu nárok nevytváří.
- **Odvedení DPH už při vystavení zálohové faktury.** Povinnost vzniká až přijetím platby, ne odesláním výzvy. Dokud odběratel nezaplatí a plnění nenastane, zálohu pro DPH nedaníte.
- **Zmeškání 15denní lhůty**, je-li vystavení daňového dokladu k záloze podle § 28 povinné.
- **Výpočet DPH „zdola“ ze zálohy.** Záloha je částka včetně daně, proto se daň počítá shora (÷ 1,21), nikoli přičtením 21 % navrch.
- **Dvojí zdanění při vyúčtování.** Na konečné faktuře je nutné zaplacenou (a zdaněnou) zálohu odečíst a doplatit DPH jen z doplatku (§ 37a).
- **Daňový doklad k záloze u neplátce.** Neplátce DPH žádný takový doklad nevystavuje a DPH neřeší.

## Shrnutí

Zálohová a proforma faktura jsou **výzvy k platbě předem** – samy nejsou daňovým dokladem a nezakládají odpočet DPH. U plátce DPH vzniká povinnost přiznat daň z přijaté zálohy, pokud je budoucí plnění dostatečně určité. Daňový doklad k přijaté úplatě musí vystavit do **15 dnů**, pokud mu to pro dané plnění ukládá § 28 zákona o DPH; běžný tuzemský prodej spotřebiteli tuto povinnost obecně nezakládá. Při dodání se základ daně určí po zohlednění dříve zdaněné úplaty podle § 37a. Neplátce DPH doklad podle tohoto režimu nevystavuje, ale přijatou částku eviduje podle pravidel daně z příjmů či účetnictví.

## Často kladené otázky

### Je zálohová faktura daňový doklad?

Ne. Zálohová ani proforma faktura není daňový doklad ve smyslu § 26 a § 27 až § 35a zákona č. 235/2004 Sb. o DPH. Je to jen výzva k zaplacení zálohy předem. Daňovým dokladem se stává až **daňový doklad k přijaté úplatě**, který plátce vystaví po obdržení platby.

### Kdy musím odvést DPH ze zálohy?

Plátce DPH přizná daň **ke dni přijetí platby** (§ 20a odst. 2 zákona o DPH), pokud je budoucí zdanitelné plnění dostatečně určité. Zálohu pak zahrne do příslušného zdaňovacího období, i když ještě nic nedodal. Není-li plnění dostatečně určité podle § 20a odst. 3, povinnost přiznat daň z přijaté úplaty v tomto okamžiku nevzniká.

### Do kdy musím vystavit daňový doklad k záloze?

Je-li doklad povinný podle § 28 odst. 1 písm. d) zákona o DPH, musí být vystaven do **15 dnů ode dne vzniku povinnosti přiznat daň** (§ 28 odst. 8); u dostatečně určitého plnění je tímto dnem přijetí zálohy. U běžného tuzemského prodeje spotřebiteli se tato povinnost obecně neuplatní, přestože daň z úplaty může být splatná.

### Jak vypočítám DPH ze zálohy?

Metodou „shora“ podle § 37 písm. b) zákona o DPH – záloha se bere jako částka včetně daně. Základ daně = záloha ÷ 1,21 (u sazby 21 %) nebo ÷ 1,12 (u sazby 12 %); DPH = záloha − základ daně. Ze zálohy 121 000 Kč při sazbě 21 % je základ 100 000 Kč a daň 21 000 Kč.

### Jak zálohu vyúčtuji na konečné faktuře?

Vystavíte vyúčtovací (konečnou) fakturu na celé plnění, odečtete na ní zaplacenou zálohu a podle § 37a zákona o DPH **doplatíte DPH jen z rozdílu (doplatku)**. Daň ze zálohy už byla přiznána dříve, takže se nezdaňuje podruhé.

### Musí vystavovat daňový doklad k záloze i neplátce DPH?

Ne. Neplátce DPH v běžném tuzemském režimu nevystavuje daňový doklad k přijaté záloze a DPH z ní nepřiznává. Přijatou částku však zachycuje podle pravidel účetnictví nebo daňové evidence; u daňové evidence může jít o příjem už při přijetí.

---

# Zásoby v účetnictví: ocenění FIFO a vážený průměr

- URL: https://ucto.cz/ucetnictvi/zasoby
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Zásoby v účetnictví 2026: oceňování pořizovací cenou, metoda FIFO a vážený aritmetický průměr, účtování způsobem A a B a příklady s čísly.

**Ve zkratce:** Zásoby se při pořízení oceňují **pořizovací cenou** (cena pořízení plus vedlejší náklady jako přepravné, clo a provize), zásoby vlastní výroby **vlastními náklady** a bezúplatně nabyté zásoby **reprodukční pořizovací cenou** (§ 25 zákona č. 563/1991 Sb. a § 49 vyhlášky č. 500/2002 Sb.). Úbytky zásob stejného druhu lze podle § 25 odst. 4 zákona oceňovat metodou **FIFO** (první do skladu – první ze skladu) nebo **váženým aritmetickým průměrem**, který se podle § 49 odst. 3 vyhlášky počítá nejméně jednou za měsíc. O zásobách se účtuje průběžně **způsobem A** nebo periodicky **způsobem B**; za podmínek standardu lze oba způsoby kombinovat podle míst uskladnění.

Oceňování zásob patří k tématům, kde si účetní jednotka volí metodu sama – a tato volba ovlivní jak hodnotu skladu v rozvaze, tak výši nákladů a výsledek hospodaření. Tento průvodce vysvětluje, co jsou zásoby a jak se člení, jak se oceňují při pořízení i při výdeji ze skladu, ukáže na číslech rozdíl mezi FIFO a váženým průměrem, projde účtování způsobem A i B včetně souvztažností a upozorní na nejčastější chyby. Zvolenou metodu je vhodné zdokumentovat a uplatňovat konzistentně.

## Co jsou zásoby a jak se v účetnictví člení?

**Ve zkratce:** Zásoby jsou oběžný majetek krátkodobé spotřeby – materiál, nedokončená výroba, polotovary, výrobky, mladá a ostatní zvířata a zboží. V účtovém rozvrhu pro podnikatele tvoří **účtovou třídu 1 – Zásoby** a člení je § 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb.

Zásoby jsou součástí oběžného majetku: na rozdíl od dlouhodobého majetku se spotřebovávají zpravidla jednorázově nebo se prodávají, a v podniku tedy nezůstávají déle než jeden hospodářský cyklus. Druhové členění zásob vymezuje § 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb. a kopíruje ho směrná účtová osnova v účtové třídě 1.

| Účtová skupina | Druh zásob                  | Typické syntetické účty                                                          |
| -------------- | --------------------------- | -------------------------------------------------------------------------------- |
| 11x            | Materiál                    | 111 Pořízení materiálu, 112 Materiál na skladě, 119 Materiál na cestě            |
| 12x            | Zásoby vlastní výroby       | 121 Nedokončená výroba, 122 Polotovary, 123 Výrobky, 124 Mladá a ostatní zvířata |
| 13x            | Zboží                       | 131 Pořízení zboží, 132 Zboží na skladě, 139 Zboží na cestě                      |
| 15x            | Poskytnuté zálohy na zásoby | 151–153 Poskytnuté zálohy na materiál, zvířata a zboží                           |
| 19x            | Opravné položky k zásobám   | 191–196 Opravné položky k jednotlivým druhům zásob                               |

Zdroj: § 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb. a směrná účtová osnova (příloha č. 4), znění platné pro rok 2026. Konkrétní čísla syntetických účtů si účetní jednotka stanoví v účtovém rozvrhu; uvedené účty odpovídají běžné praxi. Obecný úvod do tříd a skupin najdete v textu [účtová osnova a účtový rozvrh](https://ucto.cz/ucetnictvi/uctova-osnova).

Klíčový rozdíl je mezi **nakupovanými zásobami** (materiál, zboží) a **zásobami vlastní výroby** (nedokončená výroba, polotovary, výrobky, mladá zvířata). Liší se nejen účtováním, ale především způsobem ocenění, kterému se věnuje další část.

## Jak se zásoby oceňují při pořízení?

**Ve zkratce:** Nakoupené zásoby se oceňují **pořizovací cenou**, zásoby vytvořené vlastní činností **vlastními náklady** a zásoby nabyté bezúplatně nebo nalezené (například odpad z výroby) **reprodukční pořizovací cenou**. Vyplývá to z § 25 odst. 1 a odst. 5 zákona č. 563/1991 Sb.

Způsoby oceňování majetku obecně upravuje § 24 a § 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Pro zásoby z toho plynou tři základní oceňovací báze:

| Druh zásob                                               | Oceňovací cena              | Co obsahuje                                            |
| -------------------------------------------------------- | --------------------------- | ------------------------------------------------------ |
| Nakoupené (materiál, zboží)                              | Pořizovací cena             | Cena pořízení + vedlejší pořizovací náklady            |
| Vlastní výroby (výrobky, polotovary, nedokončená výroba) | Vlastní náklady             | Přímé náklady na výrobu + přiřaditelné nepřímé náklady |
| Bezúplatně nabyté, nalezené, odpad                       | Reprodukční pořizovací cena | Cena, za kterou by se zásoba pořídila v době účtování  |

Zdroj: § 25 odst. 1 písm. c) a l) a odst. 5 zákona č. 563/1991 Sb., znění platné pro rok 2026.

Podle § 25 odst. 5 zákona č. 563/1991 Sb. je **pořizovací cena** „cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související“. **Reprodukční pořizovací cena** je „cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje“. **Vlastními náklady** u zásob vytvořených vlastní činností jsou „přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i přiřaditelné nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo k jiné činnosti“.

### Co patří do pořizovací ceny zásob (a co ne)?

Co se zahrnuje do vedlejších pořizovacích nákladů, konkretizuje § 49 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Do pořizovací ceny zásob se vedle ceny pořízení zahrnují zejména:

- **přepravné** (vyúčtované dodavatelem nebo provedené účetní jednotkou),
- **clo**,
- **provize**,
- **pojistné** k přepravě,
- náklady na zpracování, úpravu a další náklady spojené s uvedením zásoby do stavu způsobilého k užití.

Naopak do pořizovací ceny zásob podle § 49 vyhlášky **nepatří**:

- **úroky** z úvěrů a zápůjček poskytnutých na jejich pořízení,
- **kursové rozdíly**,
- smluvní pokuty a úroky z prodlení a jiné sankce ze smluvních vztahů.

Tyto položky se účtují přímo do nákladů, nikoli „do skladu“. Časté chyby v ocenění zásob (například neúplné zahrnutí dopravného nebo naopak nesprávné aktivování úroků) patří k typickým nálezům auditu.

## Jak se oceňují úbytky zásob při výdeji ze skladu?

**Ve zkratce:** Při výdeji zásob stejného druhu, které byly pořízeny za různé ceny, může účetní jednotka použít podle § 25 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb. **vážený aritmetický průměr** nebo metodu **FIFO**. Zvolenou metodu uplatňuje konzistentně a její použití průkazně dokumentuje.

Problém nastává tehdy, když jste tentýž materiál nebo zboží nakoupili postupně za různé ceny a teď ze skladu vydáváte. Jakou cenou ocenit vydaný kus? Zákon na to dává dvě odpovědi. Podle § 25 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb. lze úbytky zásob stejného druhu ocenit „cenou zjištěnou váženým aritmetickým průměrem nebo způsobem, kdy první cena pro ocenění přírůstku zásob se použije jako první cena pro ocenění úbytku zásob“ (to je definice metody FIFO).

Vyhláška č. 500/2002 Sb. v § 49 odst. 3 stanoví, že **vážený aritmetický průměr se počítá nejméně jednou za měsíc** (u proměnlivého neboli klouzavého průměru se cena přepočítává po každém přírůstku). V rámci jednoho analytického účtu zásob se používá jen jeden způsob ocenění; metody nelze libovolně střídat.

### Metoda FIFO: jak funguje „první do skladu, první ze skladu“?

**Ve zkratce:** FIFO (First In, First Out) předpokládá, že se ze skladu nejdříve vydávají **nejstarší zásoby**. Vydaný kus se proto ocení cenou nejstarší příjemky, která je na skladě k dispozici. Nejde o fyzický pohyb zboží, ale o **účetní přiřazení cen** v pořadí nákupů.

Metoda FIFO sleduje jednotlivé příjmy na sklad a při výdeji „odepisuje“ ceny v tom pořadí, v jakém zásoby přišly. Až se vyčerpá nejstarší cenová vrstva, přejde se na další.

**Modelový příklad (FIFO):** Sklad eviduje materiál stejného druhu:

1. 2. 5. nákup 30 ks za 7 350 Kč, tj. **245 Kč/ks**,
2. 10. 5. nákup 10 ks za 2 600 Kč, tj. **260 Kč/ks**,
3. 15. 5. výdej do spotřeby 31 ks.

Výdej 31 ks se podle FIFO ocení takto: nejdříve se vydá všech 30 ks z první (nejstarší) vrstvy po 245 Kč a zbývající 1 ks z druhé vrstvy po 260 Kč.

- Ocenění výdeje = 30 × 245 + 1 × 260 = 7 350 + 260 = **7 610 Kč**.
- Na skladě zůstává 9 ks z druhé vrstvy po 260 Kč = **2 340 Kč**.

### Vážený aritmetický průměr: jak se počítá?

**Ve zkratce:** Vážený aritmetický průměr stanoví **jednu průměrnou cenu** za daný druh zásob a tou oceňuje každý výdej. Počítá se jako podíl celkové hodnoty zásoby na skladě a celkového množství: **(hodnota zásoby v Kč + hodnota přírůstku v Kč) / (množství na skladě + množství přírůstku)**.

Vážený aritmetický průměr existuje ve dvou variantách:

- **Proměnlivý (klouzavý) průměr** – průměrná cena se přepočítá po **každém přírůstku** (každém novém nákupu). Výdeje do dalšího nákupu se oceňují touto cenou.
- **Periodický průměr** – průměrná cena se počítá za zvolené období (například měsíc). Podle § 49 odst. 3 vyhlášky musí být průměr aktualizován **nejméně jednou za měsíc**.

**Modelový příklad (klouzavý vážený průměr)** – jde o samostatný scénář, nezávislý na příkladu u FIFO výše: Na skladě je 10 ks za 2 500 Kč. Přijde nákup 30 ks za 7 350 Kč.

- Nová průměrná cena = (2 500 + 7 350) / (10 + 30) = 9 850 / 40 = **246,25 Kč/ks**.
- Každý další výdej se až do příštího nákupu ocení cenou 246,25 Kč/ks. Výdej například 31 ks = 31 × 246,25 = **7 633,75 Kč**, na skladě zůstává 9 ks × 246,25 = 2 216,25 Kč.

### FIFO, nebo vážený průměr: čím se liší výsledek?

**Ve zkratce:** Při **rostoucích cenách** vydává FIFO do spotřeby nejdříve starší (levnější) ceny, takže náklady jsou nižší a hodnota skladu (i výsledek hospodaření) vyšší. Vážený průměr výkyvy zprůměruje, takže náklady i zůstatek leží uprostřed. Při klesajících cenách je efekt opačný.

Obě metody jsou účetně přípustné a obě dají dohromady stejnou celkovou hodnotu, jakmile se sklad zcela vyčerpá – liší se ale **rozložení nákladů v čase** a tím i ocenění zásob, které k rozvahovému dni zůstávají na skladě.

| Hledisko               | FIFO                                 | Vážený aritmetický průměr    |
| ---------------------- | ------------------------------------ | ---------------------------- |
| Cena výdeje            | Cena nejstarší příjemky na skladě    | Jednotná průměrná cena       |
| Při rostoucích cenách  | Nižší náklady, vyšší zůstatek skladu | Náklady i zůstatek uprostřed |
| Při klesajících cenách | Vyšší náklady, nižší zůstatek skladu | Náklady i zůstatek uprostřed |
| Náročnost evidence     | Vyšší (sleduje cenové vrstvy)        | Nižší (jedna průměrná cena)  |
| Reakce na výkyvy cen   | Citlivější                           | Vyhlazuje výkyvy             |

Vysvětlivka: tabulka je vlastní didaktické srovnání obou zákonných metod (§ 25 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb.), nikoli citace konkrétního ustanovení. Volba metody nemá vliv na celkovou hodnotu spotřebovaných zásob za celou dobu, jen na její časové rozložení.

Vedle FIFO a váženého průměru lze pořizovací cenu rozdělit na předem stanovenou cenu pořízení, odchylku od skutečné ceny a související pořizovací náklady. **ČÚS č. 015 bod 3.3 vyžaduje, aby způsob rozpouštění nákladů a odchylek při vyskladnění stanovoval vnitřní předpis účetní jednotky.** Nejde o možnost ponechat zásoby bez vyrovnání odchylek k zákonnému ocenění.

## Jak se účtuje o zásobách způsobem A a způsobem B?

**Ve zkratce:** Český účetní standard č. 015 připouští dva způsoby účtování zásob. **Způsob A** vede zásoby **průběžně** přes účty třídy 1 a do nákladů se účtuje až při výdeji ze skladu. **Způsob B** účtuje nákupy **rovnou do nákladů** (třída 5) a stav skladu se zjišťuje a doúčtovává až k rozvahovému dni podle inventury. Oba způsoby vedou ke stejnému výsledku hospodaření.

Volba mezi způsobem A a B je organizační. Větší účetní jednotky a firmy se skladovou evidencí volí zpravidla způsob A, protože dává průběžný přehled o hodnotě skladu v hlavní knize; menší subjekty někdy volí způsob B pro jednodušší zaúčtování během roku. I při způsobu B je nutná **průběžná evidence zásob**, aby bylo možné prokázat jejich stav a pohyby; inventura ověří skutečný stav.

### Účtování způsobem A (průběžně)

U způsobu A se nákup zásob zachytí přes kalkulační účet pořízení, převede na sklad a do nákladů se dostane teprve při výdeji:

- Pořízení (faktura za materiál): **MD 111 / D 321**, vedlejší náklady (přeprava): **MD 111 / D 321**,
- převzetí na sklad: **MD 112 / D 111**,
- výdej do spotřeby: **MD 501 / D 112** (Spotřeba materiálu).

U zboží se obdobně používají účty 131 (Pořízení zboží), 132 (Zboží na skladě) a 504 (Prodané zboží). U zásob vlastní výroby se změny stavu účtují přes účtovou skupinu 58 (Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace) proti účtům 121–124 – například 581 (Změna stavu nedokončené výroby), 582 (Změna stavu polotovarů vlastní výroby) nebo 583 (Změna stavu výrobků); aktivace materiálu a zboží ve vlastní režii se účtuje na účet 585 (Aktivace materiálu a zboží).

**Modelový příklad (způsob A):** Firma nakoupí materiál za 50 000 Kč, dopravu 2 000 Kč, pak vydá do spotřeby materiál oceněný 40 000 Kč.

1. Faktura za materiál: **MD 111 50 000 Kč / D 321 50 000 Kč**.
2. Doprava: **MD 111 2 000 Kč / D 321 2 000 Kč** (pořizovací cena na skladě = 52 000 Kč).
3. Příjem na sklad: **MD 112 52 000 Kč / D 111 52 000 Kč**.
4. Výdej do spotřeby: **MD 501 40 000 Kč / D 112 40 000 Kč**. Náklad vzniká až tímto výdejem; na skladě zůstává 12 000 Kč.

### Účtování způsobem B (periodicky)

U způsobu B se běžné nákupy materiálu a zboží během roku účtují do nákladů; skladové účty se upraví při uzavírání knih. Nejde však o vyloučení všech účtů třídy 1: podle ČÚS č. 015 bodu 4.4.1 je třeba u obou způsobů doúčtovat také zásoby na cestě a nevyfakturované dodávky. Evidence zásob musí průběžně umožnit prokázat stav včetně ocenění.

- Nákup během roku: **MD 501 / D 321** (materiál), resp. **MD 504 / D 321** (zboží),
- k rozvahovému dni se převede **počáteční stav** skladu do nákladů: **MD 501 / D 112**,
- a podle inventury se zaúčtuje **konečný stav** skladu: **MD 112 / D 501**.

**Modelový příklad (způsob B):** Počáteční stav skladu materiálu k 1. 1. je 12 000 Kč, během roku firma nakoupí materiál za 52 000 Kč, inventura k 31. 12. zjistí stav skladu 24 000 Kč.

1. Nákupy v roce: **MD 501 52 000 Kč / D 321 52 000 Kč**.
2. K 31. 12. – převod počátečního stavu do nákladů: **MD 501 12 000 Kč / D 112 12 000 Kč**.
3. K 31. 12. – zaúčtování konečného stavu podle inventury: **MD 112 24 000 Kč / D 501 24 000 Kč**.

Spotřeba materiálu činí 52 000 + 12 000 − 24 000 = **40 000 Kč**. Při stejných pohybech a ocenění by stejnou spotřebu vykázal i způsob A; oba uvedené modely jsou samostatné ilustrace. Konečný stav se převezme z průkazné evidence zásob ověřené inventurou, včetně položek na cestě a nevyfakturovaných dodávek. Postup ověření vysvětluje [inventarizace](https://ucto.cz/ucetnictvi/inventarizace).

## Kdy se k zásobám tvoří opravná položka?

**Ve zkratce:** Klesne-li **přechodně** užitná nebo prodejní hodnota zásob pod jejich ocenění v účetnictví (například u poškozeného nebo zastaralého zboží), vytvoří se k zásobám **opravná položka** podle § 26 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb. Účtuje se na vrub provozních nákladů (v běžném rozvrhu účet 559) proti účtům účtové skupiny 19. Opravná položka je účetní, nikoli daňový nástroj.

Zásada opatrnosti (§ 25 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb.) ukládá zohlednit při ocenění snížení hodnoty majetku. Je-li snížení **přechodné**, řeší se opravnou položkou; je-li **trvalé** (znehodnocení, likvidace), zásoba se odepíše do nákladů. Opravná položka koriguje ocenění zásob na nižší úroveň jen po dobu, kdy snížení trvá, a její tvorba či zrušení se promítá do výsledku hospodaření.

- Tvorba opravné položky: **MD 559 / D 196** (u zboží), resp. obdobný účet 19x podle druhu zásoby,
- zrušení (pominul důvod): **MD 196 / D 559**.

Účetní opravné položky k zásobám nejsou daňově uznatelným nákladem – zákon o rezervách zákonné opravné položky k zásobám neumožňuje. Tvorba opravné položky **snižuje účetní výsledek hospodaření**, při výpočtu základu daně se však její nedaňová tvorba přičte zpět. Souvislost se zjišťováním skutečného stavu skladu a posouzením jeho hodnoty má každoroční [inventarizace majetku a závazků](https://ucto.cz/ucetnictvi/inventarizace).

## Časté chyby při oceňování a účtování zásob

**Ve zkratce:** Nejčastější chyby jsou neúplná pořizovací cena (zapomenuté dopravné, clo nebo provize), kombinování metod FIFO a váženého průměru u jednoho druhu zásob, nepřepočítaný vážený průměr a u způsobu B chybějící doúčtování stavu skladu k rozvahovému dni.

Pozor zejména na tyto situace:

- **Neúplná pořizovací cena.** Do ceny zásob patří i vedlejší náklady – přepravné, clo, provize, pojistné (§ 49 vyhlášky č. 500/2002 Sb.). Jejich vynechání podhodnotí sklad a předčasně zvýší náklady.
- **Aktivování položek, které do ceny nepatří.** Úroky z úvěru na nákup zásob, kursové rozdíly či smluvní pokuty se do pořizovací ceny zásob nezahrnují a účtují se přímo do nákladů.
- **Míchání metod u jednoho analytického účtu zásob.** FIFO a vážený průměr nelze v rámci jednoho analytického účtu kombinovat ani libovolně střídat mezi obdobími. Zvolený postup je třeba průkazně dokumentovat a uplatňovat konzistentně.
- **Nepřepočítaný vážený průměr.** Vážený aritmetický průměr je nutno aktualizovat nejméně jednou za měsíc (§ 49 odst. 3 vyhlášky). Použití zastaralé průměrné ceny zkresluje ocenění výdeje.
- **Záměna přechodného a trvalého snížení hodnoty.** Přechodné snížení řeší opravná položka (19x), trvalé znehodnocení odpis do nákladů. Záměna zkresluje rozvahu i výsledek.
- **U způsobu B chybějící doúčtování k rozvahovému dni.** Bez převodu počátečního stavu do nákladů a zaúčtování konečného stavu podle inventury bude výsledek hospodaření nesprávný.

## Shrnutí

Zásoby (účtová třída 1) se podle § 25 zákona č. 563/1991 Sb. a § 49 vyhlášky č. 500/2002 Sb. oceňují při pořízení **pořizovací cenou** (nakoupené zásoby, včetně vedlejších nákladů jako přepravné, clo a provize), **vlastními náklady** (zásoby vlastní výroby) nebo **reprodukční pořizovací cenou** (bezúplatně nabyté zásoby). Úbytky zásob stejného druhu se oceňují metodou **FIFO**, nebo **váženým aritmetickým průměrem** (§ 25 odst. 4 zákona), který se podle § 49 odst. 3 vyhlášky počítá nejméně jednou za měsíc. Při rostoucích cenách dává FIFO nižší náklady a vyšší zůstatek skladu, vážený průměr výkyvy zprůměruje. O zásobách lze účtovat **způsobem A** (průběžně přes účty třídy 1) nebo **způsobem B** (nákupy přímo do nákladů, stav skladu se doúčtovává k rozvahovému dni); při stejných zásobách a správném ocenění oba vedou ke stejnému výsledku. I při způsobu B je třeba průběžná evidence zásob. Přechodné snížení hodnoty zásob řeší opravná položka (skupina 19), zvolené metody je vhodné zdokumentovat a používat konzistentně.

## Často kladené otázky

### Jaký je rozdíl mezi metodou FIFO a váženým průměrem?

FIFO oceňuje vydané zásoby cenou nejstarší příjemky, která je na skladě, zatímco vážený aritmetický průměr používá jednu průměrnou cenu vypočtenou z celkové hodnoty a množství zásob. Při rostoucích cenách FIFO vykazuje nižší náklady a vyšší hodnotu skladu (vydávají se nejdřív starší, levnější ceny), kdežto vážený průměr cenové výkyvy vyhladí. Celková hodnota spotřebovaných zásob je u obou metod stejná, liší se jen její rozložení v čase a ocenění zásob zbylých na skladě k rozvahovému dni.

### Jak často se musí počítat vážený aritmetický průměr?

Podle § 49 odst. 3 vyhlášky č. 500/2002 Sb. je vážený aritmetický průměr nutno počítat **nejméně jednou za měsíc**. U proměnlivého (klouzavého) průměru se cena přepočítává po každém přírůstku zásob, u periodického průměru postačí přepočet za zvolené období, nejdéle však za měsíc. Použití zastaralé průměrné ceny zkresluje ocenění výdeje i konečného stavu zásob.

### Co všechno patří do pořizovací ceny zásob?

Do pořizovací ceny zásob patří cena pořízení a vedlejší pořizovací náklady, zejména přepravné, clo, provize a pojistné k přepravě (§ 49 vyhlášky č. 500/2002 Sb.). Naopak do pořizovací ceny zásob nepatří úroky z úvěrů a zápůjček na jejich pořízení, kursové rozdíly ani smluvní pokuty a úroky z prodlení – ty se účtují přímo do nákladů. Nesprávné vymezení pořizovací ceny patří k nejčastějším chybám při ocenění zásob.

### Jaký je rozdíl mezi účtováním zásob způsobem A a způsobem B?

Způsob A vede zásoby průběžně přes účty třídy 1: nákup se zachytí na účtech pořízení a skladu (111, 112, 131, 132) a do nákladů se účtuje až při výdeji ze skladu (501, 504). Způsob B účtuje nákupy během roku rovnou do nákladů (501, 504) a stav skladu se doúčtovává k rozvahovému dni podle evidence zásob ověřené inventurou. Při stejném ocenění vedou oba způsoby ke stejnému výsledku hospodaření; liší se průběžnou informovaností v hlavní knize. Volbu způsobu je vhodné zdokumentovat.

### Mohu během roku změnit metodu oceňování zásob?

V průběhu účetního období nelze metodu libovolně měnit; na jednom analytickém účtu se používá jediný způsob ocenění. Mezi obdobími lze metodu změnit jen ze zákonných důvodů podle § 7 odst. 4, například pro zpřesnění věrného zobrazení. **Každá taková změna a její řádné zdůvodnění patří do přílohy účetní závěrky**, nikoli jen změny označené za významné.

### Je opravná položka k zásobám daňově uznatelná?

Ne. Opravná položka k zásobám podle § 26 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb. je **účetní nástroj**, kterým se vyjadřuje přechodné snížení hodnoty zásob (například u zastaralého zboží). Zákon o rezervách u zásob zákonné (daňově uznatelné) opravné položky neumožňuje. Její tvorba snižuje účetní výsledek hospodaření, ale nedaňový náklad se při stanovení základu daně přičte zpět. Trvalé znehodnocení zásob se řeší vyřazením do nákladů s posouzením daňové uznatelnosti.

---

# Novela účetnictví 2026: kategorie a povinný audit

- URL: https://ucto.cz/ucetnictvi/zmeny/zakon-o-ucetnictvi-2026
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Novela zákona o účetnictví (zákon č. 316/2025 Sb.) účinná od 1. 1. 2026: vyšší limity kategorií účetních jednotek, zúžení povinného auditu a další změny.

**Ve zkratce:** Novelu zákona o účetnictví přinesl **zákon č. 316/2025 Sb.**, který mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Byl vyhlášen **2. 9. 2025** a hlavní účinnosti nabyl **1. 1. 2026**. Dvě nejdůležitější změny: **české peněžní limity pro kategorizaci účetních jednotek se zvýšily o 20 až 22,2 %** (mikro do 11 mil. Kč aktiv a 22 mil. Kč obratu, malá do 120 / 240 mil. Kč, střední do 600 / 1 200 mil. Kč) a **povinný audit účetní závěrky se navázal zejména na střední a velké účetní jednotky** s výjimkami podle § 20 zákona o účetnictví. Nové limity se použijí také pro posouzení období započatých v roce 2024 a skončených od 31. 12. 2024; u kratších období skončených dříve je použití možné. Zúžení auditu se týká období započatých od 1. 1. 2026.

Nejde o nový zákon ani úplnou rekodifikaci. Připravovaný nový zákon je samostatný návrh popsaný na stránce [rekodifikace účetnictví](https://ucto.cz/ucetnictvi/novy-zakon-o-ucetnictvi-rekodifikace).

## Co je zákon č. 316/2025 Sb. a od kdy platí?

Zákon č. 316/2025 Sb. je novela, kterou se mění hned tři zákony:

- **zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví,**
- **zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech,**
- **zákon č. 416/2023 Sb., o dorovnávacích daních** pro velké nadnárodní a velké vnitrostátní skupiny.

Novela byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv **2. 9. 2025**. Její účinnost je ale **dělená** — ne všechno začalo platit ve stejný den:

| Část novely                                                     | Den účinnosti                     | Koho se týká nejdříve                                                                                      |
| --------------------------------------------------------------- | --------------------------------- | ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| Zvýšení hodnotových kritérií pro kategorizaci účetních jednotek | **3. 9. 2025** (den po vyhlášení) | období započatá od 1. 1. 2024 a skončená od 31. 12. 2024; u dříve skončených období lze nové limity použít |
| Zúžení rozsahu povinného auditu                                 | **1. 1. 2026**                    | účetní období započatá od 1. 1. 2026                                                                       |
| Hlavní účinnost většiny zbývajících ustanovení                  | **1. 1. 2026**                    | účetní období roku 2026                                                                                    |

Zdroj: zákon č. 316/2025 Sb. (čl. VII o účinnosti a čl. II o přechodných ustanoveních); zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pro rok 2026. Některé další části novely, mimo jiné vybrané změny vykazování udržitelnosti a dorovnávacích daní, nabyly účinnosti už 3. 9. 2025.

Důvodem novely je transpozice směrnice Komise v přenesené pravomoci **(EU) 2023/2775**, která reagovala na inflaci a zvýšila peněžní prahy pro velikostní kategorie podniků v celé EU. Cílem je snížit administrativní zátěž zejména menším firmám.

Pozor na rozdíl od daňových změn pro OSVČ: tento článek se týká výhradně zákona o účetnictví (kategorizace a audit). Změny paušální daně či záloh OSVČ pro rok 2026 jsou samostatná oblast — najdete je v článku o [paušální dani](https://ucto.cz/dane/pausalni-dan).

## Jak se změnily limity pro kategorie účetních jednotek?

Nejviditelnější změnou je zvýšení peněžních limitů, podle kterých se firma zařazuje do velikostní kategorie. **České limity pro aktiva a čistý obrat vzrostly o 20 % u malých a středních jednotek a přibližně o 22,2 % u mikro jednotek**; hraniční počet zaměstnanců zůstal beze změny. Díky tomu se část firem posune do nižší kategorie, aniž by reálně zmenšily svou činnost.

| Kategorie   | Aktiva netto                                                                                                   | Roční úhrn čistého obratu   | Průměrný počet zaměstnanců |
| ----------- | -------------------------------------------------------------------------------------------------------------- | --------------------------- | -------------------------- |
| **Mikro**   | do 11 mil. Kč                                                                                                  | do 22 mil. Kč               | do 10                      |
| **Malá**    | do 120 mil. Kč                                                                                                 | do 240 mil. Kč              | do 50                      |
| **Střední** | do 600 mil. Kč                                                                                                 | do 1 200 mil. Kč (1,2 mld.) | do 250                     |
| **Velká**   | překračuje alespoň dvě ze tří hodnot pro střední ÚJ (600 mil. Kč aktiv, 1 200 mil. Kč obratu, 250 zaměstnanců) | —                           | —                          |

Zdroj: § 1b zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 316/2025 Sb.; směrnice (EU) 2023/2775. Hodnoty platné pro rok 2026.

**Jak prahovou logiku číst:** účetní jednotka patří do dané kategorie tehdy, pokud k rozvahovému dni **nepřekračuje alespoň dvě ze tří** hraničních hodnot uvedené kategorie (aktiva, čistý obrat, počet zaměstnanců). Naopak do vyšší kategorie spadá, jakmile **překročí alespoň dvě ze tří** hodnot své dosavadní kategorie.

Klíčové je pravidlo stability kategorie. Jednotka mění kategorii (a mění se jí povinnosti) jen tehdy, pokud **ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádných účetních závěrek překračuje, nebo přestane překračovat alespoň dvě ze tří** hraničních hodnot (§ 1e odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví). Změna kategorie se pak uplatní až od následujícího účetního období. Jeden výkyv tedy zařazení nemění. Podrobně to rozebíráme v článku o [kategoriích účetních jednotek](https://ucto.cz/ucetnictvi/kategorie-ucetnich-jednotek).

### Pozor na dataci limitů

Časté nedorozumění: i když se o novele mluví jako o „změnách od roku 2026", **navýšené limity kategorizace se používají už pro účetní období započatá v roce 2024** (tato část nabyla účinnosti 3. 9. 2025). K roku 2026 se naopak primárně váže navazující změna povinného auditu. Pokud tedy sestavujete účetní závěrku za rok 2024 nebo 2025, posuzujte velikostní kategorii už podle nových, vyšších limitů.

## Komu od roku 2026 odpadá povinný audit?

Druhá zásadní změna se týká povinného auditu účetní závěrky. **Od účetních období započatých 1. 1. 2026 jej podle § 20 mají zejména střední a velké účetní jednotky.** Z velkých jsou však vyňaty vybrané účetní jednotky, které nejsou subjekty veřejného zájmu; zvláštní předpis může naopak uložit audit i jiné jednotce. § 20 odst. 2 stanoví výjimky pro některé závěrky v insolvenčním řízení.

Protože povinnost auditu se nově odvíjí od velikostní kategorie, posunuly se i prahy, nad kterými audit vzniká. Hranice mezi malou a střední účetní jednotkou (a tedy i mezi „bez auditu" a „s auditem") leží na hodnotách malé ÚJ: **aktiva 120 mil. Kč, čistý obrat 240 mil. Kč a 50 zaměstnanců**. Dříve se povinný audit u běžné obchodní společnosti odvozoval od podstatně nižších prahů (aktiva 40 mil. Kč, obrat 80 mil. Kč). Nově tedy audit vzniká až tomu, kdo překračuje dvě ze tří hodnot malé ÚJ, a stává se tak střední nebo velkou jednotkou.

| Kategorie ÚJ | Povinný audit do období 2025                     | Povinný audit od období 2026 |
| ------------ | ------------------------------------------------ | ---------------------------- |
| Mikro        | zpravidla ne; zvláštní předpis mohl uložit audit | **ne z důvodu velikosti**    |
| Malá         | ano, při překročení stanovených kritérií         | **ne z důvodu velikosti**    |
| Střední      | ano                                              | **ano**                      |
| Velká        | ano                                              | **zpravidla ano**            |

Zdroj: § 20 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 316/2025 Sb. Změna se použije na účetní období započatá od 1. 1. 2026.

Důležité upřesnění, aby nedošlo k omylu:

- Pro **účetní období započatá před 1. 1. 2026** musí malá účetní jednotka, pokud splní podmínky, audit ještě mít — zúžení se uplatní až od období roku 2026.
- Povinnost auditu může malé i mikro účetní jednotce nadále uložit **zvláštní právní předpis** (například u některých nadací, spolků nebo příjemců dotací).
- **Subjekty veřejného zájmu** (banky, pojišťovny, emitenti cenných papírů) se podle § 1b odst. 5 vždy považují za velkou účetní jednotku.

Kompletní podmínky a postup najdete v článku o [povinném auditu](https://ucto.cz/ucetnictvi/povinny-audit).

### Modelový příklad: malá firma a audit

Společnost Beta s.r.o. měla v letech 2024 i 2025 aktiva 90 mil. Kč, čistý obrat 180 mil. Kč a 45 zaměstnanců. Podle nových limitů je **malou účetní jednotkou** (nepřekračuje žádnou ze tří hodnot pro malou ÚJ a zároveň překračuje limity mikro ÚJ). Za rok 2025 by — při splnění tehdejších kritérií — ještě mohla podléhat auditu. **Za účetní období roku 2026 už povinný audit podle zákona o účetnictví nemá**, protože malé účetní jednotky z této povinnosti vypadly. Audit jí může nadále uložit jiný předpis; může si jej také nechat udělat dobrovolně například kvůli bance nebo investorovi.

## Jaké další změny novela přináší?

Vedle kategorizace a auditu obsahuje zákon č. 316/2025 Sb. i další úpravy:

- **Zpráva o udržitelnosti (ESG).** Novela upravuje § 32f zákona o účetnictví navazující na evropskou regulaci CSRD. Podle účinného § 32f odst. 1 vyhotovuje zprávu o udržitelnosti obchodní společnost, spořitelní a úvěrní družstvo nebo pojišťovna, pokud je současně subjektem veřejného zájmu, velkou účetní jednotkou a k rozvahovému dni překročila průměrný počet 1 000 zaměstnanců. Pro menší a střední firmy zde nová povinnost nevzniká.
- **Dorovnávací daně (Pillar 2).** Mění se zákon č. 416/2023 Sb. pro velké nadnárodní a velké vnitrostátní skupiny. Prahem jsou konsolidované roční výnosy alespoň **750 mil. EUR nejméně ve dvou ze čtyř předcházejících výkazních období** (s pravidly pro období jiné délky a změny skupin). Novela mimo jiné upravila lhůty pro podání informačního přehledu k dorovnávací dani a navazujícího daňového přiznání; přechodně nesměly skončit před 30. 6. 2026. Tato oblast se netýká běžné tuzemské firmy mimo takovou skupinu.
- **Zákon o auditorech.** Doprovodné změny v zákoně č. 93/2009 Sb., o auditorech, navazují na zúžení rozsahu povinného auditu (úprava působnosti a souvisejících povinností auditorů).

Zdroj: zákon č. 316/2025 Sb. (novelizační body k zákonu č. 563/1991 Sb., zákonu č. 93/2009 Sb. a zákonu č. 416/2023 Sb.); směrnice (EU) 2022/2464 (CSRD).

## Co dělat prakticky: krok za krokem

1. **Přepočítejte velikostní kategorii podle nových limitů.** Vezměte aktiva netto, roční úhrn čistého obratu a průměrný počet zaměstnanců a porovnejte je s novými, vyššími prahy. Pamatujte na pravidlo „alespoň dvě ze tří hodnot".
2. **Ověřte stabilitu kategorie za dvě období.** Kategorie se mění, jen pokud změnu potvrdí dva po sobě jdoucí rozvahové dny řádných účetních závěrek.
3. **Posuďte povinnost auditu pro rok 2026.** Pokud jste nově malá nebo mikro účetní jednotka, povinný audit účetní závěrky za rok 2026 vám zpravidla odpadá. Zkontrolujte ale výjimky (zvláštní předpis, subjekt veřejného zájmu).
4. **Nezapomeňte na rok 2025.** Účetní závěrku za rok 2025 ještě posuzujte podle pravidel platných pro období 2025 (audit malých ÚJ mohl trvat).
5. **Velké skupiny: ohlídejte dorovnávací daně.** Patříte-li do skupiny splňující zákonný test konsolidovaných výnosů alespoň 750 mil. EUR, prověřte lhůty pro podání přehledu a přiznání.

## Časté chyby

- **Záměna data účinnosti.** Vyšší limity kategorizace platí už zpětně pro období 2024, nikoli „až od roku 2026". K roku 2026 se váže hlavně zúžení auditu.
- **Domněnka, že audit odpadá všem.** Střední a velké jednotky jej zpravidla mají dál; výjimkou z velkých jsou vybrané účetní jednotky mimo subjekty veřejného zájmu. I malá jednotka může mít audit z jiného předpisu.
- **Automatické přeřazení po jednom roce.** Kategorie se mění až po splnění kritérií ve dvou po sobě jdoucích obdobích, ne po jediném výkyvu.
- **Přehlédnutí subjektů veřejného zájmu.** Banka, pojišťovna nebo emitent cenných papírů se pro kategorizaci vždy považuje za velkou jednotku.

## Shrnutí

Novela zákona o účetnictví (zákon č. 316/2025 Sb.) zvýšila české peněžní limity pro kategorizaci účetních jednotek o 20 až 22,2 % a od účetních období započatých 1. 1. 2026 navázala povinný audit zejména na střední a velké jednotky, s výjimkami uvedenými v § 20. Pro mnoho malých firem to znamená konec auditu ukládaného zákonem o účetnictví; zvláštní předpis jej však může vyžadovat dál. Nové limity se použijí pro posouzení období započatých od 1. 1. 2024 a skončených od 31. 12. 2024, zatímco změna auditu až od roku 2026. Novela zároveň upravuje zákon o auditorech a zákon o dorovnávacích daních.

## Často kladené otázky

### Od kdy platí novela zákona o účetnictví č. 316/2025 Sb.?

Novela byla vyhlášena 2. 9. 2025. Účinnost je dělená: zvýšené limity pro kategorizaci účetních jednotek platí od 3. 9. 2025 a použijí se pro posouzení období započatých od 1. 1. 2024 a skončených od 31. 12. 2024; u dříve skončených období je lze použít. Zúžení povinného auditu a hlavní účinnost nastaly 1. 1. 2026.

### Jaké jsou nové limity pro mikro a malou účetní jednotku?

Mikro účetní jednotka nepřekračuje alespoň dvě z hodnot: aktiva 11 mil. Kč, čistý obrat 22 mil. Kč a 10 zaměstnanců. Malá účetní jednotka není mikro a nepřekračuje alespoň dvě z hodnot: aktiva 120 mil. Kč, čistý obrat 240 mil. Kč a 50 zaměstnanců.

### Musí mít malá s.r.o. v roce 2026 povinný audit?

Zpravidla ne. Od účetních období započatých 1. 1. 2026 mají audit podle § 20 zejména střední a velké účetní jednotky; malé a mikro jej nemají jen z důvodu velikosti. Běžnou hranicí mezi malou a střední jednotkou jsou aktiva 120 mil. Kč, obrat 240 mil. Kč a 50 zaměstnanců. Audit však může malé jednotce uložit zvláštní předpis. Subjekty veřejného zájmu se pro kategorizaci vždy považují za velké jednotky. Podrobnosti jsou v článku o [povinném auditu](https://ucto.cz/ucetnictvi/povinny-audit).

### Týká se mě jako menší firmy změna dorovnávacích daní?

Zpravidla ne, pokud nejste součástí velké nadnárodní či velké vnitrostátní skupiny. Zákon používá test konsolidovaných ročních výnosů alespoň 750 mil. EUR nejméně ve dvou ze čtyř předcházejících výkazních období; při změnách struktury skupiny platí zvláštní pravidla.

### O kolik se české limity pro kategorie zvýšily?

Zvýšení vychází ze směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2775, která navýšila evropské prahy jako reakci na inflaci. Česká novela zvedla limity malé a střední kategorie přesně o 20 %; u mikro kategorie se limity zvýšily z 9 na 11 mil. Kč aktiv a z 18 na 22 mil. Kč obratu, tedy přibližně o 22,2 %.

### Jak poznám, do které kategorie naše firma patří?

Porovnejte tři ukazatele (aktiva netto, roční úhrn čistého obratu, průměrný počet zaměstnanců) s limity kategorie a sledujte, zda nepřekračujete alespoň dvě ze tří hodnot ve dvou po sobě jdoucích rozvahových dnech řádných účetních závěrek. Postup krok za krokem najdete v článku o [kategoriích účetních jednotek](https://ucto.cz/ucetnictvi/kategorie-ucetnich-jednotek).

---

# Zveřejnění účetní závěrky ve sbírce listin

- URL: https://ucto.cz/ucetnictvi/zverejneni-ucetni-zaverky
- Aktualizováno: 2026-10-15
- Popis: Zveřejnění účetní závěrky ve sbírce listin: kdo má povinnost, lhůty 30 dnů a 12 měsíců, podání přes datovou schránku zdarma i pokuty za nezveřejnění.

**Ve zkratce:** Účetní závěrku musíte uložit do sbírky listin veřejného rejstříku nejpozději **do 12 měsíců od rozvahového dne** (u auditovaných jednotek **do 30 dnů** od ověření auditorem a schválení příslušným orgánem). Závěrka za rok 2025 má tedy nejzazší termín **31. 12. 2026**. § 72 rejstříkového zákona však vyžaduje předložení listin bez zbytečného odkladu; dvanáct měsíců není obecné doporučení čekat. Povinnost ukládá § 21a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a § 66 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících. Za nezveřejnění hrozí pokuta od finančního úřadu až **3 % hodnoty aktiv** (§ 37a zákona o účetnictví) a pořádková pokuta rejstříkového soudu až **100 000 Kč** (§ 104 zákona č. 304/2013 Sb.).

Zveřejnění účetní závěrky je jedna z nejčastěji opomíjených povinností českých firem, přitom její nesplnění bývá levné odložit a draze zaplatit. Tento návod vás krok za krokem provede tím, kdo závěrku zveřejňuje, jaké dokumenty patří do sbírky listin, jaké jsou přesné lhůty pro rok 2026 a jak podání reálně provést přes datovou schránku zdarma.

## Kdo má povinnost zveřejnit účetní závěrku?

Povinnost zveřejnit účetní závěrku ve sbírce listin má každá účetní jednotka, která se zapisuje do veřejného rejstříku, případně té povinnost ukládá zvláštní zákon. Vyplývá to z § 21a odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve spojení s § 66 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících.

Konkrétně se to týká zejména:

- **obchodních korporací** – společností s ručením omezeným (s. r. o.), akciových společností (a. s.), veřejných obchodních společností a komanditních společností,
- **družstev** (jde o samostatný typ korporace, nikoli o obchodní společnost),
- **spolků, ústavů, nadací a nadačních fondů** zapsaných v příslušném veřejném rejstříku,
- **společenství vlastníků jednotek (SVJ)** zapsaných v rejstříku SVJ,
- **obecně prospěšných společností** a dalších subjektů zapsaných ve veřejných rejstřících.

Povinnost nezávisí na tom, zda jste měli zisk nebo ztrátu, ani na tom, zda jste vyvíjeli činnost. **Zveřejnit musí i firma, která nepodnikala** a sestavila „nulovou" závěrku. Povinnost trvá po celou dobu existence zapsaného subjektu.

Naopak fyzické osoby (OSVČ), které vedou daňovou evidenci nebo uplatňují výdajové paušály a nejsou zapsány ve veřejném rejstříku, povinnost zveřejnění ve sbírce listin nemají. Pokud je ale OSVČ zapsána v obchodním rejstříku a vede účetnictví, povinnost ji stíhá také.

## Co přesně se zveřejňuje ve sbírce listin?

Do sbírky listin se ukládá **účetní závěrka** v rozsahu, v jakém ji účetní jednotka sestavuje. Podle [kategorie účetní jednotky](https://ucto.cz/ucetnictvi/kategorie-ucetnich-jednotek) a podle toho, zda má povinný audit, se rozsah liší. Následující tabulka popisuje běžnou závěrku jednotek vedoucích účetnictví v plném nebo zjednodušeném rozsahu; jednotky oprávněné vést **jednoduché účetnictví** sestavují místo ní zákonné přehledy podle § 13b. Z těchto přehledů se podle § 21a odst. 1 povinně zveřejňuje přehled o majetku a závazcích, nikoli přehled o příjmech a výdajích.

| Dokument                               | Kdo zveřejňuje                                                                       |
| -------------------------------------- | ------------------------------------------------------------------------------------ |
| Rozvaha (bilance)                      | Všechny účetní jednotky                                                              |
| Výkaz zisku a ztráty (výsledovka)      | Všechny účetní jednotky; mikro a malé neauditované jednotky jej zveřejňovat nemusejí |
| Příloha v účetní závěrce               | Všechny účetní jednotky                                                              |
| Přehled o peněžních tocích (cash flow) | Střední a velké obchodní společnosti; ostatní podle vlastního právního režimu        |
| Přehled o změnách vlastního kapitálu   | Střední a velké obchodní společnosti; ostatní podle vlastního právního režimu        |
| Výroční zpráva                         | Povinně auditované jednotky podle § 21, s výjimkami v odstavcích 1 a 7               |
| Zpráva auditora (výrok)                | Účetní jednotky s povinným auditem                                                   |
| Zpráva o vztazích                      | Ovládané osoby podle § 82 až § 84 zákona o obchodních korporacích                    |

Banky, pojišťovny a penzijní společnosti podle § 1a písm. b) až d) nesestavují přehled o peněžních tocích.

Zdroj: § 18, § 21 a § 21a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví; rozsah dle kategorie účetní jednotky (§ 1b zákona o účetnictví), stav pro účetní období roku 2026.

**Mikro a malé účetní jednotky bez povinného auditu** zveřejňují závěrku v sestaveném rozsahu, avšak podle § 21a odst. 9 **nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty**, neukládá-li to zvláštní předpis. Zkrácený rozsah ostatních výkazů musí být přípustný už při sestavení; nejde o možnost dodatečně zkrátit hotovou plnou závěrku. To je úleva, kterou zákon o účetnictví dává nejmenším firmám, aby do veřejného rejstříku neuvolňovaly citlivé údaje o nákladech a výnosech.

Od účetních období započatých 1. 1. 2026 se audit podle § 20 zákona o účetnictví váže zejména na střední a velké účetní jednotky. Z velkých jsou vyňaty vybrané jednotky mimo subjekty veřejného zájmu; zvláštní předpis může naopak uložit audit i malé jednotce. Pokud tedy vaše firma dosud audit potřebovala jen kvůli dřívějším samostatným kritériím pro malé účetní jednotky, podívejte se, zda se vás [povinný audit](https://ucto.cz/ucetnictvi/povinny-audit) ještě týká. Podrobnosti k sestavení a schválení závěrky najdete v článku o [účetní závěrce](https://ucto.cz/ucetnictvi/ucetni-zaverka).

## Do kdy musím účetní závěrku zveřejnit? (lhůty 2026)

Lhůty pro zveřejnění stanoví § 21a odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Rozlišují se podle toho, zda jednotka podléhá povinnému auditu.

| Typ účetní jednotky      | Lhůta pro zveřejnění                                                                                                                                                                              |
| ------------------------ | ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- |
| **S povinným auditem**   | Do **30 dnů** od splnění obou podmínek (ověření auditorem **a** schválení příslušným orgánem), nejpozději však do **12 měsíců** od rozvahového dne – a to i tehdy, pokud závěrka nebyla schválena |
| **Bez povinného auditu** | Nejpozději do **12 měsíců** od rozvahového dne                                                                                                                                                    |

Zdroj: § 21a odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, stav 2026.

**Rozvahový den** je u většiny firem 31. 12. (poslední den účetního období). Pro běžnou závěrku za kalendářní rok 2025 platí:

- nejzazší termín zveřejnění je **31. 12. 2026**,
- u auditované firmy, jejíž valná hromada schválila závěrku například 30. 6. 2026 a auditor vydal výrok 15. 4. 2026, běží 30denní lhůta od pozdějšího z obou okamžiků, tj. od 30. 6. 2026, a závěrka má být zveřejněna do **30. 7. 2026**.

Klíčové je, že **12měsíční lhůta platí i bez schválení závěrky**. Pokud valná hromada závěrku neschválí (nebo se vůbec nesejde), nezbavuje vás to povinnosti ji do roka zveřejnit. V takovém případě uveďte při zveřejnění informaci o neschválení; pozdější postup se řídí skutečným rozhodnutím příslušného orgánu.

### Modelový příklad: s. r. o. bez auditu za rok 2025

Společnost ABC s. r. o. má účetní období shodné s kalendářním rokem. Rozvahový den je **31. 12. 2025**. Firma není auditovaná. Účetní závěrku sestavila v březnu 2026, valná hromada ji schválila 20. 5. 2026.

- Předložení listin: bez zbytečného odkladu po rozhodné skutečnosti (§ 72 rejstříkového zákona).
- Nejzazší hranice: **31. 12. 2026**; samotná tato hranice neospravedlňuje odložení hotových listin až na prosinec.

## Jak zveřejnit účetní závěrku ve sbírce listin (krok za krokem)

Zveřejnění je bezplatné a u většiny firem proběhne celé elektronicky. Máte v zásadě dvě hlavní cesty: podat dokumenty přímo rejstříkovému soudu, nebo využít finanční úřad jako prostředníka.

### Cesta A: Přímo rejstříkovému soudu (sbírka listin)

1. **Připravte dokumenty v PDF.** Připravte čitelné elektronické listiny v přijímaném formátu podle aktuálních pokynů rejstříkového soudu a zkontrolujte limit velikosti datové zprávy.
2. **Odešlete podání rejstříkovému soudu.** Listiny se zakládají do sbírky listin u příslušného krajského (v Praze městského) soudu, který vede rejstřík. Nejjednodušší je odeslat je z **datové schránky** firmy nebo přes online podání na portálu [or.justice.cz](https://or.justice.cz/).
3. **Přiložte krátký průvodní dopis** s identifikací firmy (název, IČO) a uvedením, jaké listiny zakládáte a za které účetní období.
4. **Soud listiny založí do sbírky listin** a zpřístupní je veřejně přes [Veřejný rejstřík a Sbírku listin](https://or.justice.cz/). Za založení listin do sbírky se neplatí soudní poplatek.

### Cesta B: Přes finanční úřad (společně s daňovým přiznáním)

Účetní jednotky, které jsou **obchodními korporacemi** a nepředávají závěrku prostřednictvím ČNB, mohou splnit zveřejnění **prostřednictvím správce daně**. Při podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob lze určit, že příslušná účetní závěrka (nebo její část) má být předána rejstříkovému soudu k založení do sbírky listin. Tuto možnost upravuje **§ 21b** zákona o účetnictví; rozsah a postup vysvětluje Finanční správa.

Předání musí být součástí elektronického řádného nebo dodatečného přiznání, které není nepřípustné a splňuje zveřejněný formát a strukturu. Vyplňte **Žádost o předání účetní závěrky do sbírky listin** a vyznačte rozsah předávaných výkazů. Samotné přiložení závěrky k přiznání nestačí.

V EPO používejte pro jednotlivé výkazy a přílohu stránku **Účetní závěrka**. Přílohy vložené jen mezi **Jiné přílohy** se touto cestou nepředávají. Výroční zprávu, zprávu auditora a další samostatné listiny předejte soudu jinou cestou. Opravné přiznání nahrazuje i žádost z předchozího podání.

> Uložte si potvrzení o podání a ověřte jeho správnost i rozsah. Při splnění § 21b odst. 3 je povinnost zveřejnění splněna již účinným podáním u příslušného správce daně, nikoli až zobrazením ve sbírce. Následnou veřejnou dostupnost doporučujeme také zkontrolovat.

## Jaká je pokuta za nezveřejnění účetní závěrky?

Nezveřejnění účetní závěrky může postihnout **dvě různé autority nezávisle na sobě** – finanční úřad i rejstříkový soud. V krajním případě hrozí dokonce zrušení společnosti.

| Sankce                                | Výše                            | Právní základ                                                             |
| ------------------------------------- | ------------------------------- | ------------------------------------------------------------------------- |
| Pokuta finančního úřadu               | až **3 % hodnoty aktiv celkem** | § 37a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví                                |
| Pořádková pokuta rejstříkového soudu  | až **100 000 Kč**               | § 104 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících                     |
| Zrušení společnosti (i bez likvidace) | –                               | § 105 a § 105a zákona č. 304/2013 Sb.; podle odlišných zákonných podmínek |

Zdroj: § 37a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví; § 104 a § 105a zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících, stav 2026.

Pokuta finančního úřadu ve výši **až 3 % hodnoty aktiv** se počítá z hodnoty aktiv celkem (úhrn aktiv v netto ocenění zjištěný z rozvahy) za účetní období, ve kterém nebo za které k porušení povinnosti došlo. Pokud údaje nejsou známé nebo neodpovídají skutečnosti, postupuje se podle § 37aa. U jednoduchého účetnictví se nezveřejnění přehledu o majetku a závazcích postihuje odlišně, pokutou až **50 000 Kč** (§ 37a odst. 3 písm. g) a odst. 4 písm. f)). Pro firmu s aktivy 10 milionů Kč jde tedy teoreticky až o 300 000 Kč. Jde o horní hranici – správce daně výši pokuty zvažuje podle závažnosti a délky prodlení.

Pořádkovou pokutu **až 100 000 Kč** ukládá rejstříkový soud podle § 104 zákona o veřejných rejstřících, typicky poté, co firmu nejprve vyzve k nápravě a ta na výzvu nereaguje.

**Chybějící závěrky a zrušení korporace:** Při chybějících závěrkách nejméně za dvě po sobě jdoucí období vyzve soud podle § 105a korporaci k doplnění všech chybějících závěrek do **1 měsíce od doručení**. Výzva se doručuje do vlastních rukou bez náhradního doručení. Na doručenou nesplněnou výzvu může navázat pořádková pokuta.

**Nelze-li výzvu doručit**, zahájí soud řízení o zrušení. Bez likvidace lze rozhodnout, pokud majetek nestačí ani na náklady likvidace a nejsou podstatně dotčena práva třetích osob; nejdříve po **1 roce od zápisu zahájení řízení** do rejstříku. Probíhající insolvenční řízení takovému rozhodnutí brání. Při opakovaném neplnění povinností nebo závažných důsledcích a právním zájmu třetích osob přichází v úvahu také odlišný postup podle § 105: po upozornění a přiměřené lhůtě k nápravě zrušení s likvidací. Dvě chybějící závěrky samy automatické zrušení bez likvidace neznamenají.

## Nejčastější chyby při zveřejnění účetní závěrky

- **Záměna „uložení do sbírky listin" se „založením do spisu".** Daňové přiznání podané finančnímu úřadu samo o sobě neznamená zveřejnění – musíte aktivně určit, že závěrka má jít do sbírky listin, nebo ji založit přímo u soudu.
- **Zveřejnění jen rozvahy bez přílohy.** Příloha k účetní závěrce je její povinnou součástí a do sbírky listin patří vždy.
- **Opomenutí závěrek za minulé roky.** Pokud jste zveřejnění v minulosti zanedbali, doplňte chybějící roky zpětně – riziko zrušení společnosti se týká právě dvou a více nezveřejněných období.
- **Spoléhání na účetní bez kontroly.** Za splnění povinnosti odpovídá statutární orgán firmy. Vždy si po podání ověřte na or.justice.cz, že je listina skutečně ve sbírce.
- **Nečitelný nebo příliš velký soubor.** Listina musí být čitelná a v přijímaném formátu; před podáním ověřte aktuální technické limity kanálu, kterým ji posíláte.

## Shrnutí

Účetní závěrku musí do sbírky listin veřejného rejstříku uložit každá účetní jednotka zapsaná ve veřejném rejstříku – od s. r. o. přes spolky až po SVJ. Lhůta je **12 měsíců od rozvahového dne** (u auditovaných jednotek **30 dnů** od ověření a schválení), takže závěrku za rok 2025 zveřejníte nejpozději **do 31. 12. 2026**. Podání je zdarma a nejjednodušší cestou je datová schránka nebo finanční úřad spolu s daňovým přiznáním. Nezveřejnění se prodraží: finanční úřad může uložit pokutu až **3 % aktiv**, soud až **100 000 Kč** a při opakovaném prodlení hrozí i zrušení firmy. Po podání si ověřte, že je závěrka ve sbírce listin skutečně dostupná.

## Často kladené otázky

### Do kdy musím zveřejnit účetní závěrku za rok 2025?

Nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne, tedy u kalendářního roku do **31. 12. 2026**. Pokud máte povinný audit, platí kratší lhůta 30 dnů od okamžiku, kdy je závěrka ověřena auditorem a zároveň schválena příslušným orgánem (nejpozději však opět do 12 měsíců). Lhůty stanoví § 21a odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví; současně platí předložení listin bez zbytečného odkladu podle § 72 rejstříkového zákona.

### Musí zveřejnit závěrku i firma, která nepodnikala?

Ano. Povinnost zveřejnění se vztahuje na každou účetní jednotku zapsanou ve veřejném rejstříku bez ohledu na to, zda měla příjmy nebo vyvíjela činnost. I „spící" firma s nulovou závěrkou ji musí uložit do sbírky listin, jinak jí hrozí pokuta a v krajním případě zrušení.

### Kolik stojí zveřejnění účetní závěrky ve sbírce listin?

Zveřejnění je **bezplatné**. Za založení listin do sbírky listin neplatíte žádný soudní poplatek. Pokud podáte závěrku přes datovou schránku nebo společně s daňovým přiznáním přes portál MOJE daně, za samotné elektronické podání další poplatek neplatíte; případná cena práce účetní nebo jiné služby závisí na vašem ujednání.

### Jak se účetní závěrka zveřejňuje – elektronicky, nebo papírově?

Standardně elektronicky. Připravte čitelné listiny v přijímaném formátu podle aktuálních pokynů a odešlete je rejstříkovému soudu z datové schránky firmy nebo přes online podání na or.justice.cz. Oprávněná obchodní korporace může také určit, aby závěrku předal soudu finanční úřad spolu s přiznáním k dani z příjmů právnických osob.

### Jaká hrozí pokuta, když závěrku nezveřejním?

Finanční úřad může podle § 37a zákona o účetnictví uložit pokutu až **3 % z hodnoty aktiv celkem** (úhrn aktiv v netto ocenění z rozvahy). Rejstříkový soud může podle § 104 zákona č. 304/2013 Sb. uložit pořádkovou pokutu až **100 000 Kč**. Pro jednoduché účetnictví platí za nezveřejnění přehledu zvláštní strop 50 000 Kč. Zrušení korporace se řídí rozdílnými podmínkami § 105 a § 105a; dvě chybějící závěrky neznamenají automatické zrušení bez likvidace.

### Mohu zveřejnit závěrku přes finanční úřad?

Ano. Obchodní korporace, které nepředávají závěrku přes ČNB, mohou při podání daňového přiznání určit, že příslušná účetní závěrka má být předána rejstříkovému soudu k založení do sbírky listin. Podmínkou je elektronické přípustné přiznání, předepsaná žádost, formát, struktura a vyznačený rozsah podle § 21b. Touto cestou se předává jen závěrka; výroční zprávu či zprávu auditora založte samostatně.